GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství

GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Černého 24, 635 00 BRNO kancelář: Náměstí 28. října 3, 602 00 BRNO tel.+ fax: 05 – 4521 1053, tel: 4524 2846, e-mail: [email protected]

______________________________________________________________________

Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Ing. Jarmila Janoušková Mgr. Tomáš Kučera RNDr. Josef Kunc Mgr. Dan Seidenglanz RNDr. Antonín Věžník, CSc. Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.

Úvod Součástí snahy přiblížit se regionální politice Evropské unie je i přijímání základních principů této politiky. Jedním z pěti základních principů politiky ekonomické a sociální soudržnosti EU je princip programování, vyjadřující soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených v programu rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se předložená Strategie rozvoje mikroregionu Polensko měla stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty mikroregionu s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. Předkládaný dokument představuje shrnutí všech etap prací na Strategii, jejímž zpracováním bylo na základě Smlouvy o dílo pověřena firma GaREP spol. s r.o., a to pro zadavatele obec Dobronín. Zpracování dokumentu bylo rozděleno do tří etapových částí. První etapa – analytická zahrnovala, kromě úvodního setkání s představiteli samospráv mikroregionu,, seznámení s postupem prací a pověřením Rady pro rozvoj mikroregionu zastupovat při jednáních zájmy všech ostatních obcí, zejména zpracování profilu mikroregionu. Práce na profilu mikroregionu znamenaly provedení analýzy současného stavu a možných vývojových tendencí vybraných oblastí struktury společnosti, hospodářství a přírodních podmínek v území. Výsledky faktografických údajů i terénního výzkumu u starostů jednotlivých obcí a vybraných podnikatelských subjektů byly seřazeny do následujících kapitol:         

Obyvatelstvo, osídlení Trh práce Doprava a dopravní obslužnost Technická infrastruktura a ÚPD Veřejné finance – daňová výtěžnost Hospodářství Veřejné služby Cestovní ruch a rekreace Přírodní prostředí

Analýza současného stavu a vývoje mikroregionu představuje výchozí materiál pro tzv. SWOT analýzu, jejíž formulace byla druhou postupovou částí prací. Tato syntetickým způsobem hodnotí a klasifikuje data a informace obsažené v analýze (profilu). Prostřednictvím rozboru silných stránek, slabých stránek, možností a ohrožení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Součástí této etapy bylo právě navržení vize rozvoje mikroregionu, strategických cílů a problémových okruhů. Všechny dílčí kroky byly projednány a schváleny Radou mikroregionu. 2

Třetí etapou prací byla tzv. strategická část. Byly navrženy a Radou mikroregionu schváleny prioritní oblasti rozvoje mikroregionu, tedy ty společensko – ekonomické či krajinotvorné okruhy, kterými se aktéři v mikroregionu hodlají zabývat prioritně v nejbližších letech a které tvoří určitou páteřní kostru dalšího rozvoje. Dále byly stanoveny strategické cíle a opatření, vycházející z poznatků v profilu mikroregionu a SWOT analýzy, rozhovorů se zástupci samospráv, příp. z dalších již zpracovaných rozvojových materiálů. V rámci stanovených cílů a opatření byla provedena specifikace opatření rozvojovými aktivitami, jejichž realizace, na základě znalosti sledovaného území, povede k dosažení stanovených cílů. Tato etapa v sobě zahrnuje, kromě návrhu strategických cílů a směrů rozvoje mikroregionu, také souhrnné tabulky a komentáře, vztahující se k hlavním obecním a mikroregionálním prioritám a bariérám rozvoje, které obce chtějí řešit v časovém horizontu do roku 2006. Tabulky byly sestaveny podle odpovědí starostů jednotlivých obcí na vybrané otázky v dotazníkovém formuláři a staly se dalším kritériem pro sestavení strategických cílů a opatření. Jednotlivá opatření byla doplněna konkrétními identifikovatelnými projektovými záměry jednotlivých obcí, spolupráce více obcí či celého sdružení. Tyto byly také v souhrnné podobě zařazeny za strategii jako přílohy. Vybrané projektové záměry, navržené a schválené Radou mikroregionu, kde byl identifikován nositel, cíl projektu a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář sloužící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání žádostí v programu PHARE v pilotních regionech ROP, dále se využívá jako nutná součást přípravy při žádosti o podporu z programu SAPARD a v neposlední řadě bude důležitý i jako nástroj české regionální politiky, např. v dokumentu Program rozvoje Jihlavského kraje. V rámci rozpracovaných projektových fiší bylo vyznačeno promítnutí navrhovaných opatření a projektových záměrů do území mikroregionu, jejich územní dopady a vazby na okolí. Další realizační kroky jsou v následující fázi vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a další instituce) je potřebné vytvořenou Strategii začít postupně realizovat. Je rovněž žádoucí strategickou a programovou část pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazení nově připravených projektů.

3

OBSAH: Profil mikroregionu ................................................................................. 5 1. Vznik mikroregionu Polensko ............................................................................6 2. Obyvatelstvo, osídlení........................................................................................7 3. Trh práce .........................................................................................................13 4. Doprava a dopravní obslužnost ........................................................................21 5. Technická infrastruktura a ÚPD .......................................................................31 6. Veřejné finance – daňová výtěžnost .................................................................38 7. Hospodářství....................................................................................................42 8. . Veřejné služby .................................................................................................58 9. Cestovní ruch a rekreace ..................................................................................63 10. Přírodní prostředí .............................................................................................67

SWOT analýza ....................................................................................... 75 Strategie rozvoje mikroregionu Polensko ............................................ 85 Cíl A: Rozvoj podnikání a podnikatelské prostředí ......................................................92 Cíl B: Rozvoj cestovního ruchu a rekreace, propagace území .....................................96 Cíl C: Kvalitní dopravní a technická infrastruktura ....................................................100 Cíl D: Stabilizace a rozvoj lidského potenciálu ..........................................................107 Cíl E: Kvalitní životní prostředí, tvorba a ochrana krajiny .........................................113 Cíl F: Restrukturalizace zem. výroby, polyfunkční využívání venkovské krajiny .......118

Přílohy....................................................................................................127 Projektové fiše .......................................................................................132

4

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil

PROFIL MIKROREGIONU POLENSKO

5


1. Vznik mikroregionu Polensko Dobrovolný svazek obcí „Mikroregion Polensko“ byl založen na ustavující schůzi zástupců obcí dne 26.6.2000 v Polné. Mikroregion, jehož členem je 22 obcí, je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění povinností. Je ustaven v souladu s § 20a a následujícího zákona o obcích. Na zasedání byl volen výbor mikroregionu a kontrolní komise. Předsedou svazku byl zvolen starosta města Polná, prvním místopředsedou starosta obce Dobronín, druhým místopředsedou starosta obce Nížkov, starostka obce Jamné a starosta obce Šlapanov. Předsedou kontrolní komise byl zvolen starosta obce Zhoř, členy kontrolní komise potom starosta obce Měšín a člen zastupitelstva obce Žďírec. Jménem Dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Polensko“ jedná předseda nebo místopředseda nebo jiná osoba předsedou či místpředsedou svazku k tomu písemně zmocněná. Předmětem činnosti svazku je zejména řešit úkoly v oblastech: - školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury s výjimkou výkonu státní správy, - správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce, - čistota obce, odvoz domovních odpadků a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Základním zdrojem majetku svazku jsou příjmy z finančních příspěvků jeho členů. Příspěvky byly stanoveny ve výši 3 Kč na obyvatele trvale přihlášeného v obci k 1.1. daného roku. Majetkem svazku se stávají také veškeré další vložené a poskytnuté finanční prostředky, jiné věci a hodnoty, které svazek získá v rámci plnění předmětu činnosti vymezeného ve stanovách. Členem svazku se může stát každá obec v ČR. Členství zakladatelů ve svazku je dobrovolné a vzniká podpisem zakladatelské smlouvy. Další člen může vstoupit do svazku na základě písemné přihlášky za podmínky předchozího souhlasu všech dosavadních členů. Členství ve svazku nijak neomezuje právo členů vstupovat do jiných svazků právnických osob, resp. svazků obcí. Členství zaniká uplynutím výpovědní lhůty (6 měsíců) na základě písemné výpovědi člena svazku. Sídlo dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Polensko“ je: - Polná, Husovo náměstí 39, 588 13

6


2. Obyvatelstvo, osídlení Vstupní charakteristika Mikroregion Polensko se rozkládá na území okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod a tvoří ho 22 obcí. Protože většina obcí náleží do okresu Jihlava (17 obcí, do okresu Žďár nad Sázavou 3 obce a do okresu Havlíčkův Brod 2 obce), je mikroregion na nejblíže vyšší administrativní úrovni srovnáván právě s okresem Jihlava. Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Ke konci roku 2000 měl mikroregion Polensko 12,8 tis. trvale bydlících obyvatel, což znamenalo necelých 12% populace jihlavského okresu. Rozloha sledovaného území (222,9 km2) tvoří téměř pětinu rozlohy celého okresu Jihlava. Hustota zalidnění je nízká (58 obyvatel na 1 km2), oproti okresní hustotě zalidnění nedosahuje ani dvou třetin hodnoty a vůči průměru za celou Českou republiku (130 obyvatel na 1 km2) dosahuje asi 44%. Mikroregion Polensko má přirozené středisko v téměř pětitisícové Polné, která má statut města a současně pověřeného úřadu pro obce (PoÚ) ve svém spádovém okolí. Druhým největším sídlem v území je obec Dobronín, kde žijí téměř 2 tisíce obyvatel. Všechny „jihlavské“ obce Polenska (s výjimkou Měšína) jsou také součástí spádového obvodu pověřeného úřadu Polná. Žďárské obce Nížkov, Poděšín a Sirákov jsou součástí PoÚ Žďár nad Sázavou a havlíčkobrodské Šlapanov a Věžnice PoÚ Havlíčkův Brod. Tab. č. 1: Základní charakteristiky mikroregionu Polensko počet obyvatel počet obcí počet částí obcí území k 1.3.2001 Polensko 12 829 22 31 okres Jihlava 108 884 121 198

rozloha hustota zalidnění (km2) (obyv./km2) 222,9 58 1 179,5 92

Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Sídelní struktura a populační vývoj obyvatelstva Sídelní struktura mikroregionu Polensko je charakteristická poměrně velkou rozdrobeností a hustotou, což jsou typické znaky osídlení pro celou oblast Českomoravské vrchoviny. Integrace a následná dezintegrace obcí na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na Polensku projevila pouze v následujících případech: obec Měšín sloučena s obcí Jihlava v roce 1989 a o rok později opět osamostatněna, z obce Polná vznikly nové samostatné obce Stáj a Záborná (1990). Ostatní obce zůstaly od sčítání lidu 1980 ve stejných administrativních hranicích. Obec Polná je stále tvořena pěti sídly, Nížkov a Šlapanov třemi a Jamné dvěma sídly. Dominujícím znakem sídelní struktury Polenska jsou populačně malé obce do 500 obyvatel, kterých je v území 18 (82%). V těchto obcích žila počátkem roku 2001 třetina obyvatel mikroregionu (v ČR pouze 8,3%). Hranici 500 trvale bydlících obyvatel překračují pouze Šlapanov, Nížkov, Dobronín a Polná. Území Polenska se v současné době administrativně člení na 31 sídel, které jsou „integrovány“ do 22 obcí. Na jedno sídlo připadá 408 obyvatel (v okrese Jihlava 549 obyvatel, v celé ČR 688), průměrná populační velikost obce je 575 obyvatel (v okrese Jihlava 898, v ČR 1648). 7


Tab. č. 2: Vývoj počtu obyvatelstva v obcích mikroregionu Polensko v letech 1961 - 2001 1961 1980 1991 2001 kategorie počet počet počet počet počet počet počet počet obcí 1) obyvatel obcí 1) obyvatel obcí 1) obyvatel obcí 1) obyvatel do 199 obyv. 3 531 5 755 6 921 8 1 300 200 - 499 14 3 921 13 3 698 12 3 348 10 3 069 500 - 999 3 2 118 2 1 558 2 1 611 2 1 664 1000 a více 2 6 176 2 6 470 2 6 448 2 6 796 celkem 22 12 746 22 12 481 22 12 328 22 12 829 Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 1) Obce v administrativním členění k 1.1.2000

V průběhu posledních čtyřiceti let se na území Polenska měnila populační velikost sídel a obcí. Typickým trendem, který platí i na většině území republiky, je zvyšování počtu nejmenších sídel a obcí a poklesu počtu obcí vyšších velikostních kategorií v důsledku vylidňování venkovských obcí a částečným nahrazováním obytné funkce funkcí rekreační. Nejvyšší absolutní počet obcí je na území mikroregionu zastoupen ve velikostní kategorii obcí s 200 – 499 obyvateli. Jejich počet se však v průběhu sledovaných let snižoval a zároveň rostl počet obcí v nejnižší velikostní kategorii do 199 obyvatel. Význam pro bydlení mírně ztrácely také obce s 500 – 999 obyvateli, naopak rostl podíl populace ve dvou největších obcích s 1000 a více obyvateli – Polné a Dobroníně (viz. tabulka č. 2 a 3). Tab. č. 3: Obce a obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v mikroregionu Polensko v letech 1961 2001 Struktura obcí a obyvatel v nich rok počet obcí (%) počet obyvatel (%) do 199 200-499 500-999 1000 a do 199 200-499 500-999 1000 a více více 1961 13,6 63,7 13,6 9,1 4,2 30,8 16,6 48,4 1980 22,7 59,1 9,1 9,1 6,1 29,6 12,5 51,8 1991 27,3 54,5 9,1 9,1 7,4 27,4 13,0 52,2 2001 36,4 45,4 9,1 9,1 10,1 23,4 13,2 53,3 Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

V dlouhodobém vývoji (v letech 1961 - 2001) klesl počet obyvatel v 15 obcích (více než dvě třetiny všech obcí), populačně růstových bylo 7. Absolutně nejvíce obyvatel ztratily obce Arnolec (88 osob), Rybné (86) a Jersín (76). Populačně nejmenší obec Polenska – Rybné se tak dostala na téměř polovinu stavu počtu obyvatel z roku 1961. Největší přírůstky počtu obyvatel zaznamenaly obce Dobronín (471), Nížkov (163) a Polná (149). Mikroregion jako celek za období let 1961 – 2001 získal 83 obyvatel, což je na „poměry venkovských mikroregionů“ Českomoravské vrchoviny hodnota velmi příznivá. V devadesátých letech se situace v populačním vývoji dále zlepšuje, od roku 1995 je růstová již více než polovina obcí. Mikroregion jako celek tak mezi sčítáními lidu 1991 a 2001 získal 465 obyvatel, to zejména díky městu Polná (nárůst o 197 obyvatel) obci Dobronín (149).

8

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 4: Vybrané indexy vývoje počtu obyvatel území 2001/1961 1980/1961 Polensko 100,7 97,9 okres Jihlava 109,1 107,7 ČR 107,5 107,5

1991/1980 99,1 100,9 100,1

2001/1991 103,8 100,4 99,9

2001/1995 103,3 99,8 99,7

2001/1999 101,6 100,0 100,1

Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, Lexikon obcí České republiky 1992, ČSÚ, 1994, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001, výpočty GaREP 2001

V tabulce č. 4 jsou uvedeny vybrané indexy vývoje počtu obyvatel. Je zřejmé, že zatímco v průběhu celého sledovaného období 1961 – 2001 rostl populačně okres Jihlava i celá Česká republika, v mikroregionu Polensko došlo pouze k mírnému nárůstu počtu obyvatel (absolutně 83 osob). V průběhu posledních 40 let byly populační ztráty největší v mezidobí 1961 – 1980, kdy se projevoval trend stěhování obyvatel do velkých měst (zde především Jihlava). V posledních deseti letech se tendence poklesu obyvatel změnila – mikroregion získal 465 obyvatel, na rozdíl od jihlavského okresu i republiky, které jsou populačně ztrátové. Struktura obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva mikroregionu byla v první polovině devadesátých let velmi příznivá - počet dětí do 15 let značně převyšoval počet osob starších 60 let. Ještě v roce 1995 převyšoval podíl mladých na Polensku podíl seniorů o více než tři procentní body. Od druhé poloviny devadesátých let nastal obecně v celé ČR přesun populačně silných ročníků z poloviny sedmdesátých let do produktivní věkové skupiny a tím došlo k dalšímu snížení předproduktivní složky obyvatelstva a růstu podílu obyvatel v produktivním věku. Tento trend se projevil také na Polensku, počet mladých lidí do 15 let se podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 snížil o 128 osob, počet produktivního obyvatelstva vzrostl o 475 osob. V důsledku posunu věkových kategorií zůstal podíl osob v „důchodovém“ věku v letech 1995 i 2001 na stejné úrovni (absolutní nárůst o 65 osob). Tab. č. 5: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.1995 a 1.3.2001 území 1995 v % (abs.) 2001 v % (abs.) 0–14 let 15-59 let 60 a více 0–14 let 15-59 let 60 a více Polensko 20,5 62,3 17,2 18,9 64,0 17,1 okres Jihlava 19,1 63,2 17,7 17,1 64,8 18,1 ČR 18,3 63,7 18,0 16,5 65,3 18,2 Pramen: Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001

Jak naznačuje tabulka č. 5, ve srovnání s okresem Jihlava a Českou republikou mělo počátkem roku 2001 Polensko velmi příznivou věkovou strukturu obyvatel. Stále progresivní věkovou strukturu (vyšší podíl mladých lidí do 15 let než osob 60-ti letých a starších) tvořil zejména velmi vysoký podíl předproduktivní složky obyvatelstva (převyšující nejstarší věkovou skupinu o 223 osob), nižší je v mikroregionu podíl produktivního obyvatelstva i seniorů. Dvanáct obcí mikroregionu, tedy pouze těsně nadpoloviční většina, mělo počátkem roku 2001 nepříznivou věkovou strukturu obyvatel. Nejhůře na tom byly populačně nejmenší obce Rybné a Věžnička, kde žije řádově dvojnásobný počet osob starších 60 let než dětí do 15 let. V ostatních obcích byl poměr mladé a staré složky obyvatelstva nakloněn mladým lidem, 9


nejnižší (a tedy nejpříznivější) hodnoty indexu stáří vykázaly Dobronín, Brzkov, Poděšín, Měšín a Nížkov. Také centrum mikroregionu Polná mělo k uvedenému datu věkovou strukturu mírně příznivou (viz tabulka č. 6). Tab. č. 6: Věková struktura obyvatelstva obcí mikroregionu Polensko k 1.3.2001 obec počet obyvatel 0 – 14 let 15 – 59 let 60 a více let Arnolec 183 15,8 69,4 14,8 Brzkov 254 26,8 57,5 15,7 Dobronín 1908 21,0 66,4 12,6 Dobroutov 235 16,6 68,9 14,5 Jamné 489 24,1 56,2 19,7 Jersín 197 18,8 59,4 21,8 Kamenná 182 19,2 60,5 20,3 Měšín 187 19,8 66,3 13,9 Nadějov 208 12,5 70,7 16,8 Nížkov 865 21,3 62,5 16,2 Poděšín 250 20,4 64,8 14,8 Polná 4 888 17,6 65,4 17,0 Rybné 97 14,5 57,7 27,8 Sirákov 239 17,6 64,0 18,4 Stáj 185 21,1 60,0 18,9 Šlapanov 799 17,1 63,6 19,3 Věžnice 150 18,0 59,3 22,7 Věžnice (okres Havl. Brod) 402 17,9 62,9 19,2 Věžnička 119 13,4 60,5 26,1 Záborná 207 21,3 59,9 18,8 Zhoř 387 18,9 65,9 15,2 Žďírec 398 17,6 54,8 27,6 Polensko 12 829 18,9 64,0 17,1

index stáří 1) 93,1 58,8 59,9 87,2 81,4 116,2 105,7 70,3 134,6 76,1 72,5 96,6 192,9 104,8 89,7 112,4 125,9 106,9 193,8 88,6 80,8 157,1 90,8

Pramen: SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 1) podíl počtu obyvatel v kategoriích 60 a více let a 0 – 14 let (%)

Průměrný věk obyvatelstva mikroregionu Polensko se v průběhu posledních pěti let nezvýšil nijak radikálně a zatím nedosahuje hranice 37 let. Ve srovnání s okresem Jihlava i celou Českou republikou jde o hodnotu velmi nízkou, což je možno říci také o indexu stáří obyvatelstva, který se stále drží pod hranicí 100% (viz tabulka č. 7) Tab. č. 7: Průměrný věk a index stáří obyvatelstva k 31.12.1995 a 31.12.2000 území 1995 2000 průměrný věk index stáří 1) průměrný věk index stáří 1) Polensko 35,9 83,7 36,7 90,4 okres Jihlava 36,7 92,8 38,0 108,8 ČR 37,3 98,1 38,5 109,7 Pramen: Stav a pohyb obyvatel v ČR v roce 1995 a 2000, ČSÚ 1996, 2000, Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001

Mezi vybrané předpoklady rozvoje regionu se řadí i úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Struktura obyvatelstva podle vzdělání nevyzněla pro mikroregion Polensko při sčítání lidu v roce 1991 nijak zvlášť příznivě(aktuální data ze sčítání 2001 ještě nejsou zcela k dispozici). Větší rozdíl oproti jihlavskému okresu, kraji Vysočina i České republice byl zejména v podílu vysokoškoláků a středoškoláků (na druhé straně také osob se základním vzděláním či bez vzdělání), což je však výrazně ovlivněno populační velikostí sídel a obcí v mikroregionu a vlastní existencí a dostupností školských zařízení. Přestože není možno sledované území konfrontovat aktuálními daty, základní tendence růstu vzdělanosti v České republice budou 10


platit i zde. Nejvýznamnější bude nárůst podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním, a to řádově o několik procentních bodů. Tab. č. 8: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání k 3.3.1991 území obyvatelstvo podle vzdělání (%) základní a bez střední bez střední s vysokoškolské vzdělání maturity maturitou Polensko 38,2 39,3 18,9 3,6 okres Jihlava 35,2 37,6 21,7 5,5 kraj Vysočina 35,8 37,1 21,8 5,3 ČR 34,5 35,4 22,9 7,2 Pramen: SLDB 1991, výpočty GaREP 2001

Pohyb obyvatelstva Věková struktura obyvatelstva se promítá také do průběhu přirozené měny obyvatelstva. Celorepublikový trend poklesu porodnosti v druhé polovině devadesátých let se v mikroregionu neprojevil výrazným snížením hodnot míry porodnosti, ale spíše výkyvy v jednotlivých letech. Na druhé straně výrazně vzrostla od roku 1996 na Polensku úmrtnost, která v roce 2000 dosáhla 15,4‰. Přirozený přírůstek se tak stále více dostává do záporných hodnot, celkově za sledovaných 5 let ztratil mikroregion přirozenou reprodukcí 115 obyvatel. Každý rok však ve sledovaném období 1996 - 2000 zaznamenal mikroregion přírůstek obyvatel migrací, a to ve výši 350 osob. Celkový přírůstek obyvatel potom činil 235 osob (viz tabulka č. 9). Všechny údaje o pohybu obyvatelstva v území (zejména úmrtnost a počet přistěhovalých) jsou však ovlivněny lokalizací domova důchodců v obci Žďírec. Tab. č. 9: Bilance pohybu obyvatelstva v mikroregionu Polensko v letech 1996 – 2000 narození zemřelí přirozený přistěhovalí vystěhovalí migrační rok přírůstek saldo absolutně 1996 145 146 -1 300 200 100 1997 136 147 -11 218 180 38 1998 143 158 -15 254 197 57 1999 128 165 -37 231 154 77 2000 144 195 -51 250 172 78 1996-2000 696 811 -115 1253 903 350 Relativně (na 1000 obyvatel středního stavu ročně) 1996 11,6 11,7 -0,1 23,9 16,0 8,0 1997 10,8 11,7 -0,9 17,4 14,3 3,0 1998 11,4 12,5 -1,2 20,2 15,6 4,5 1999 10,1 13,1 -2,9 18,3 12,2 6,1 2000 11,4 15,4 -4,0 19,8 13,6 6,2 1996-2000 11,1 12,9 -1,8 19,9 14,3 5,6

celkový přírůstek 99 27 42 40 27 235 7,9 2,2 3,3 3,2 2,1 3,7

Pramen: Stav a pohyb obyvatel v obcích okresu Jihlava v roce 2001, ČSÚ, 2001, výpočty GaREP 2001

Z pohledu jednotlivých obcí mikroregionu, vykázalo ve druhé polovině devadesátých let kladný přirozený přírůstek 10 obcí, absolutně nejvíce Polná (45 osob), Dobronín (12), Nížkov a Brzkov (10). Ztráta obyvatel přirozenou měnou se u ostatních obcí pohybovala řádově do deseti osob. Výjimku tvoří pouze obec Žďírec, kde sídlí domov důchodců a za sledovaných 5 let zde zaznamenali populační ztrátu 169 osob. Malé migrační ztráty v letech 1996 - 2000 byly zjištěny u 8 obcí, vyšší přírůstky stěhováním vykázaly kromě Žďírce také Polná (50 osob), Nížkov (45) a Dobronín (41).

11


Obr. 1

Šlapanov

Nížkov

Věžnice u H. B.

Brzkov

Kamenná Poděšín Sirákov

Polná

Dobronín

Záborná

Dobroutov

Věžnička

Ždírec

Stáj Měšín Zhoř

Jamné

Arnolec

Index růstu/poklesu počtu obyvatel

Rybné

v období let 1991-2001 (1991=100%)

Nadějov Jersín

110,0 a více 105,0 - 109,9 100,0 - 104,9 95,0 - 99,9 méně než 95,0

Věžnice

Obr. 2

Šlapanov

Nížkov Brzkov

Věžnice u H. B. Kamenná

Poděšín Sirákov

Polná

Dobronín

Záborná

Ždírec

Věžnička

Dobroutov Stáj

Měšín Zhoř

Jamné

Arnolec Rybné

Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel v letech 1996 - 2000 přirozený přírůstek = podíl narozených a zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile)

5,0 a více 0,0 až 4,9 -4,9 až -0,1 -5,0 a méně

Nadějov

Věžnice

Jersín


Obr.3

Šlapanov

Nížkov Brzkov


Poděšín Sirákov

Polná

Dobronín

Záborná

Dobroutov

Věžnička

Ždírec


Jamné

Arnolec

Rybné

Nadějov Jersín

Věžnice

Migrační saldo obyvatel v letech 1996 - 2000 migrační saldo = rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých na 1000 obyvatel středního stavu (v promile)

10,0 a více 5,0 - 9,9 0,0 - 4,9 méně než 0,0

Obr. 4

Šlapanov

Nížkov Brzkov


Poděšín Sirákov

Polná

Dobronín

Záborná

Ždírec

Dobroutov

Věžnička


Jamné

Arnolec

Rybné

Nadějov Jersín

Index stáří obyvatel v roce 2000 index stáří = podíl počtu osob ve věku 60 a více let a 0-14 let (v %) 120,0 a více 100,0 - 119,9 80,0 - 99,9 méně než 80,0

Věžnice

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 10: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1996 - 2000 narození zemřelí přirozený přistěhovalí vystěhovalí území přírůstek na 1000 obyvatel středního stavu ročně Polensko 11,1 12,9 -1,8 19,9 14,3 okres Jihlava 9,1 10,1 -1,0 6,5 6,2 kraj Vysočina 9,3 10,4 -1,1 7,1 6,8 ČR 8,9 10,9 -2,0 1,1 0,1

migrační saldo 5,6 0,2 0,3 1,0

celkový přírůstek 3,7 -0,8 -0,8 -1,0

Pramen: Stav a pohyb obyvatel ČR za roky 1996 – 2000, ČSÚ 1997 - 2001, Obce v číslech 1998 – okres Jihlava, ČSÚ, 1999, výpočty GaREP 2001

Ve srovnání s vyššími územními celky (viz. tabulka č. 10) vykazuje mikroregion Polensko v posledních letech nadprůměrnou porodnost, ale výrazně vyšší úmrtnost obyvatel než okres Jihlava, kraj Vysočina i celá Česká republika. Vysoké migrační saldo „zajišťuje“ Polensku celkový přírůstek obyvatel, otázkou je ovšem struktura přistěhovalých, jejichž významnou část tvoří obyvatelé výše zmiňovaného domova důchodců ve Žďírci. Obyvatelstvo a sídla mikroregionu Polensko, jejich rozmístění, populační vývoj a strukturu, lze objektivně charakterizovat v několika bodech:  rozptýlená struktura osídlení, charakteristická velkou hustotou populačně malých obcí (typické pro celou oblast Českomoravské vysočiny)  území s funkčním mikroregionálním centrem,  lokalizace území v blízkosti krajského města Jihlavy, na několika významných regionálních tazích a okrajově i při dálnici D1,  ve druhé polovině devadesátých let růst počtu obyvatel ve většině obcí mikroregionu  stále velmi příznivá věková struktura obyvatelstva - zejména vysoký podíl mladých lidí do 15 let,  relativně nízký průměrný věk a index stáří obyvatelstva,  v posledních pěti letech relativně příznivé ukazatele mechanického pohybu obyvatelstva (avšak s významným vlivem existence domova důchodců ve Žďírci).

12


3. Trh práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3% v roce 1996 na téměř 10% na počátku roku 2000). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech severních Čech a na Ostravsku (okres Most zaznamenal v listopadu 2000 nezaměstnanost 21%, více než 15% vykázaly okresy Karviná, Teplice, Ostrava, Chomutov, Louny a Bruntál). V jarních měsících míra nezaměstnanosti tradičně mírně klesá, k 30. dubnu 2001 vykázal okres Most hodnotu 20,8%, výše jmenovaných 6 okresů stále překračovalo 15%. Aktuální hodnoty k 30. červnu 2001 přiřazují okresu Most míru nezaměstnanosti 21,4%. Podle nového krajského uspořádání měl k uvedenému datu nejvyšší nezaměstnanost kraj Ústecký (15,2%) a Moravskoslezský (14,5%), což reprezentuje v kraji Ústeckém 63,8 tisíce nezaměstnaných a v kraji Moravskoslezském 90,2 tis. nezaměstnaných osob. Kraj Vysočina vykázal míru nezaměstnanosti 6,2% (nejnižší hodnota z „moravských“ krajů, srovnatelná s krajem Středočeským a Libereckým). Míra nezaměstnanosti za ČR dosáhla ke konci června hodnotu 8,1%, za okres Jihlava pak 5,2% (3,0 tis. nezaměstnaných osob), což je oproti krajskému i republikovému průměru hodnota velmi příznivá. Tab. č. 1: Pořadí okresů ČR podle míry nezaměstnanosti k 30.4.2001 míra počet uchazečů o poř. okres nezaměstnanosti práci 1. Most 20,8 12462 2. Karviná 17,5 24801 3. Teplice 17,2 10277 4. Ostrava-město 16,4 25783 5. Chomutov 15,8 10471 6. Louny 15,6 6856 7. Bruntál 15,5 7709 8. Frýdek-Místek 13,8 14527 9. Ústí nad Labem 13,7 8496 10. Přerov 13,1 8576 … 59. Jihlava 5,3 3058 … 67. Náchod 4,8 2726 68. Plzeň-jih 4,4 1424 69. Jindřichův Hradec 4,3 2048 70. České Budějovice 4,0 3649 71. Domažlice 3,5 1064 72. Mladá Boleslav 3,2 1913 73. Benešov 2,9 1299 74. Pelhřimov 2,9 1094 75. Praha-východ 2,8 1317 76. Praha-západ 2,4 961 Pramen: MPSV ČR, SSZ, 2001, výpočty GaREP 2001 Pozn: řazeno sestupně podle výše míry nezaměstnanosti

13

volná pracovní počet uchazečů na místa (VPM) 1 VPM 314 39,7 569 43,6 242 42,5 941 27,4 342 30,6 298 23,0 269 28,7 551 26,4 522 16,3 1139 7,5 1022

2,7

1163 267 436 413 773 775 964 461 1767 954

2,3 5,3 4,7 8,8 1,4 2,5 1,3 2,4 0,7 1,0


Obr. č. 1 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v ČR v období březen 1996 červen 2001 600000

počet osob, míst

500000 400000 300000 200000

nezaměstnaní

VI.01

III.01

XII.00

IX.00

VI.00

III.00

XII.99

IX.99

VI.99

III.99

XII.98

IX.98

VI.98

III.98

XII.97

IX.97

VI.97

III.97

XII.96

IX.96

III.96

0

VI.96

100000

období

volná pracovní místa

Pramen: MPSV ČR, SSZ, 1996 – 2001, výpočty GaREP 2001

Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina ukazuje následující obrázek č. 2. Je zřejmé, že míra nezaměstnanosti do konce roku 1999 (jara 2000) rostla, ale od té doby má trvale klesající tendenci. Ke konci června 2001 se pod hranici 10% dostal i velmi problémový okres Třebíč. Okres Jihlava zaznamenává od konce roku 1999 trvalý pokles míry nezaměstnanosti (z 8,6% k 31.12.1999 na 5,2% k 30.6.2001) a k poslednímu sledovanému datu se tak dostal hluboko pod úroveň celé ČR i kraje. Jihlavský okres tak „kopíruje“ celorepublikový trend poklesu míry nezaměstnanosti, a to s nepoměrně vyšší intenzitou. Obr. č. 2

Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v období březen 1998 - červen 2001

míra nezaměstnanosti (%)

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 III.98 VI.98 IX.98 XII.98 III.99 VI.99 IX.99 XII.99 III.00 VI.00 IX.00 XII.00 III.01 VI.01 období Pelhřimov

Havlíčkův Brod

Jihlava

Třebíč

Žďár nad Sázavou

ČR

Pramen: MPSV ČR, SSZ, 1998 – 2001, výpočty GaREP 2001

Protože je území okresu Jihlava na české poměry nadprůměrně rozsáhlé (1179,5 km2), projevují se v jeho jednotlivých částech diference jak z hlediska osídlení, tak typu a rozmístění hospodářských aktivit – proto je nutné pro přesnější vystižení problematiky trhu 14


práce pracovat s jednotlivými dílčími částmi území (např. mikroregiony, údaje o trhu práce je možno získat za území pověřených obecních úřadů (PoÚ) – tzn. Jihlava, Polná, Telč a Třešť). Mikroregion Polensko je sice složený i z obcí okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod, avšak většina obcí patří oficiálně pod PoÚ Polná - v níže uvedených tabulkách budeme proto pracovat jak s PoÚ Polná jako celkem, tak s ostatními mikroregiony (PoÚ) okresu Jihlava. Sídelní struktura Českomoravské vrchoviny má typický rozdrobený ráz s velkým počtem a hustotou populačně malých obcí a sídel. V těchto podmínkách je mimo jiné i obtížné a nákladné zajistit uspokojivou úroveň základní dopravní obslužnosti území. Navíc došlo k prostorovému rozptýlení dříve více koncentrovaných pracovních příležitostí a tím pádem rozmělnění dojížďkových proudů, což s sebou nese problémy v rentabilitě veřejné dopravy. V kombinaci s méně příznivými podmínkami pro zemědělství (oproti hlavním produkčním oblastem) je navíc celé území bezpochyby více závislé na aktivitách průmyslového a službového typu. Proces masivní industrializace sice jihlavský okres částečně poznamenal, lokalizace nových závodů však nebyla v území rovnoměrná a navíc značná část dříve významných podniků má existenční problémy, či již zanikla. Výstavba velkých kolosů zaměstnávajících stovky obyvatel nebyla na Jihlavsku tak citelná jako v jiných územích, což v současné době patří k pozitivním skutečnostem. V současných náročných ekonomických podmínkách představuje případná nestabilita takového podniku nebezpečí nárazové ztráty pracovních příležitostí pro velké množství obyvatel s dopadem do širokého okolí. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech okresu Jihlava odráží místní specifické podmínky na trhu práce (viz tabulka č.2). Nejvyšší míru nezaměstnanosti, která však zdaleka nedosahovala republikového průměru, zaznamenaly mikroregiony Jihlava a Telč. Mikroregion Polensko vykázal spolu s Třešťskem k 10.7.2001 nejnižší míru nezaměstnanosti. Tab. č. 2: Uchazeči o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava k 10.7.2001 počet uchazečů mikroregion muži ženy celkem podíl žen Jihlava 1080 1154 2234 51,7 Polensko 136 163 299 54,5 Telč 189 212 401 52,9 Třešť 159 191 350 54,6 okres Jihlava 1536 1700 3236 52,5

míra nezaměstnanosti 5,9 4,7 5,8 4,6 5,2

Pramen: ÚP Jihlava, stav k 10.7.2001, výpočty GaREP 2001

Uchazeči o zaměstnání v mikroregionu Polensko tvoří o něco více než 9% oficiálně registrovaných nezaměstnaných celého okresu Jihlava. Z celkového počtu 299 uchazečů o práci má mikroregion (opět spolu s Třešťskem) nejvyšší podíl nezaměstnaných žen. V následujících tabulkách uvedeny nejdůležitější strukturální ukazatele trhu práce, které srovnávají Polensko s ostatními mikroregiony a okresem Jihlava. Pro větší přehlednost jsou data uváděna v relativní podobě.

15


Tab. č. 3: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání Jihlava Telč Třešť Polensko základní 27,8 22,9 28,6 24,7 střední bez maturity 1,3 1,5 3,4 2,0 učňovské 38,2 47,6 38,3 48,2 USV 3,4 4,0 4,3 2,4 USO 23,9 17,2 20,9 19,9 VŠ 5,4 6,7 4,6 2,8 celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0

okres Jihlava 27,0 1,6 40,2 3,5 22,4 5,3 100,0


Tab. č. 4: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání Jihlava Telč Třešť Polensko do 19 let 7,8 6,2 8,3 7,6 20 - 24 let 20,9 22,7 22,6 18,7 25 - 29 let 12,9 13,2 12,3 17,1 30 - 39 let 21,9 21,2 20,6 19,9 40 - 49 let 20,6 19,0 19,1 16,7 50 - 59 let 15,4 17,7 16,3 19,9 60 let a více 0,4 0,0 0,9 0,0 celkový součet 100,0 100,0 100,0 100,0

okres Jihlava 7,7 21,2 13,2 21,5 19,9 16,1 0,4 100,0


Tab. č. 5: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky poslední evidence v mikroregionech okresu Jihlava podíl uchazečů dané skupiny na uchazečích v mikroregionu celkem (%) stupeň vzdělání okres Jihlava Jihlava Telč Třešť Polensko do 3 měsíců 4 - 6 měsíců 7 - 12 měsíců 1 - 2 roky déle než 2 roky celkový součet

39,0 12,0 15,6 11,2 22,2 100,0

37,5 13,5 17,9 13,5 17,5 100,0


16

31,2 17,5 19,2 14,7 17,5 100,0

41,1 13,7 16,3 12,6 16,3 100,0

38,1 12,9 16,3 12,0 20,6 100,0


Obr. č. 3 podíl vzdělanostní skupiny na celkovém počtu uchazečů (%)

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání 60

50

40

30

20

10

0 základní

střední bez M

Jihlava

učňovské

Polensko

Telč

ÚSV

ÚSO Třešť

VŠ okres Jihlava

Obr. č. 4

podíl věkové skupiny na celkovém počtu uchazečů (%)

Věková struktura uchazečů o zaměstnání 25

20

15

10

5

0 do 19 let Jihlava

20-24 let

25-29 let Polensko

30-39 let Telč

17

40-49 let Třešť

50-59 let

60 let a více

okres Jihlava


Obr. č. 5 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na ÚP podíl skupiny na celkovém počtu uchazečů (%)

50

40

30

20

10

0 do 3 měsíců Jihlava

3 až 6 měsíců

7 až 12 měsíců

Polensko

Telč

1 až 2 roky Třešť

více než 2 roky okres Jihlava


Uvedená data v tabulkách a grafech srovnávající mezi sebou jednotlivé mikroregiony nabízí následující skutečnosti:  míra nezaměstnanosti je na Polensku (4,7%) ze sledovaných mikroregionů druhá nejnižší a je poměrně výrazně pod krajským (6,2%) a zejména republikovým průměrem (8,1%),  vyšší podíl nezaměstnaných žen z celkového počtu registrovaných uchazečů o práci,  mikroregion vykazuje nejvyšší podíl nezaměstnaných osob s učňovským vzděláním, blížící se polovině všech nezaměstnaných, na druhé straně nejnižší podíly uchazečů o práci s úplným středním vzděláním (gymnázia) a vysokoškolským vzděláním,  na Polensku je nejnižší podíl nezaměstnaných mladých lidí ve věku 20 – 24 let, avšak nejvyšší podíly osob bez práce jsou ve věkové kategorii 25 – 29 let a v „předdůchodovém“ věku 50 – 59 let,  míra dlouhodobé nezaměstnanosti není na Polensku nijak vysoká (1,5%), je výrazně pod republikovým průměrem a spolu s Třešťskem patří na okrese k nejnižším.

18


Obr. č. 6 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jihlava ČR

okres Jihlava

Třešť Telč

Polensko

Jihlava 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

uchazeči o zaměstnání v evidenci déle než 1 rok/ pracovní síla (%)


Trh práce je však diferencován i na úrovni jednotlivých obcí. Přestože je míra nezaměstnanosti v na Polensku celkově i v jednotlivých obcích velmi nízká a snad kromě obcí Rybné a Jersín netvoří výrazně vyšší hodnoty, může následující tabulka přiblížit situaci v mikroregionu z hlediska potenciálního prostorového rozložení „ohnisek“ nezaměstnanosti. Téměř dvě třetiny obcí (13) mělo v první polovině července 2001 míru nezaměstnanosti vyšší nebo rovnu průměru za mikroregion; počet nezaměstnaných v těchto obcích se blížil 3/4 (72,6%) oficiálně registrovaných uchazečů o práci – tento vysoký podíl je způsoben kvůli skutečnosti, že populačně největší obce –Šlapanov a zejména Polná, vykázaly vyšší míru nezaměstnanosti než mikroregionální průměr.

19


Tab. č. 6: Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu Polensko název obce počet uchazečů míra nezaměstnanosti (‰) Rybné 5 Jersín 8 Arnolec 7 Nadějov 8 Stáj 6 Šlapanov 24 Kamenná 6 Věžnička 3 Záborná 6 Jamné 13 Věžnice 4 Sirákov 6 Polná 121 míra nezaměstnanosti mikroregionu Polensko 5,1% Dobronín 42 Dobroutov 4 Zhoř 7 Poděšín 4 Věžnice u Havl. Brodu 6 Měšín 3 Ždírec 4 Brzkov 3 Nížkov 9

13,9 11,4 7,6 7,4 7,1 7,0 6,7 6,5 6,5 5,9 5,9 5,7 5,2 4,7 4,1 3,7 3,6 3,4 3,4 2,8 2,6 2,2

Pramen: ÚP Jihlava, stav k 10.7.2001, SLDB 2001 – předběžné výsledky, ČSÚ 2001, výpočty GaREP 2001 Pozn. Řazeno sestupně dle velikosti míry nezaměstnanosti

Mikroregion Polensko patří z pohledu trhu práce v kontextu okresu Jihlava i kraje Vysočina k územím méně problémovým. Velmi nízký absolutní počet nezaměstnaných i míra nezaměstnanosti jsou způsobeny především výhodnou polohou větší části území v blízkosti krajského města Jihlava (při dálnici D1 a na silnicích II. třídy č. 352 a 353 Jihlava – Žďár nad Sázavou). Město Jihlava (ale samozřejmě i centrum mikroregionu Polná, a další větší blízká střediska Přibyslav, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou) tak poskytuje obyvatelům mikroregionu dostatek pracovních příležitostí, zejména v průmyslu a ve službách, které v populačně menších obcích Polenska chybí. Nedostatek pracovních příležitostí v místě a naopak blízkost města Jihlavy i dalších větších středisek na důležitých regionálních komunikačních tazích bude i v budoucnu nutit obyvatele obcí mikroregionu vyjíždět za prací. Situace na trhu práce je i v méně výhodně dopravně situovaných obcích (severozápad území – Šlapanov, Věžnice, Kamenná a Brzkov) zatím velmi příznivá.

20


4. Doprava a dopravní obslužnost Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můžeme ho každodenně pozorovat na našich silnicích i železnicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak železniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje neujasněnost státní dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu. Obr. č. 1: Poloha mikroregionu Polensko v dopravní síti

Pramen: Geobáze, Prohlížeč Standard, verze 2.5. Copyright 1997-98, Geodézie ČS a.s.

Dopravní polohu mikroregionu Polensko nelze charakterizovat jednoznačně. Z hlediska polohy v nadřazené síti je situován výhodně – leží na kontaktu s dálnicí D1 a jeho západní okraj rámuje významná silnice první třídy č. I/38. Kromě dálnice jeho exponovanost zesiluje i blízkost krajského města Jihlava - ta je z centra mikroregionu, z Polné, vzdálena po silnici č. II/352 pouze 17 km. Mikroregion je částečně obsluhován i železniční dopravou – jeho západním okrajem prochází relativně významná železniční trať č. 240 z Havlíčkova Brodu do Jihlavy a severních partií (zastávka Nížkov) se okrajově dotýká trať č. 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno. Na druhou stranu jako negativum dopravní polohy lze vnímat skutečnost, že přes vlastní území mikroregionu neprochází žádná silnice první třídy. Dálnice D1 z Prahy do Brna vedoucí jižním okrajem mikroregionu je důležitým liniovým dopravním prvkem. Její průchod v těsné blízkosti obcí Měšín, Jamné, Rybné, Věžnice, Nadějov a Jersín by bez existence dálničních křižovatek neměl pro mikroregion žádný význam. Ten přináší teprve sjezdy Jihlava (obsluhuje západ mikroregionu), Velký Beranov (střední část) a Měřín (východ), které tak proto můžeme chápat jako vlastní rozvojové body.

21


Silnice č. I/38, přibližující se západnímu okraji mikroregionu, vede zhruba severojižním směrem a umožňuje rychlé spojení s Havlíčkovým Brodem, Kutnou Horou, Kolínem a na opačnou stranu s Jihlavou a Znojmem, odkud dále pokračuje přes hraniční přechod Hatě/Kleinhaugsdorf do Rakouska. Pomineme-li okrajové partie, je vlastní území mikroregionu Polensko obsluhováno silnicemi nejvýše druhé třídy. Většina z nich se radiálně sbíhá ve středisku mikroregionu – v Polné. Jde o silnice II/348 (sjezd z dálnice D1 Měřín – Arnolec – Stáj – Záborná – Polná – Dobronín – Štoky (I/38)), II/351 (Třebíč – Věžnice – Rybné – Dobroutov – Polná – Brzkov – Přibyslav) a II/352 (Jihlava – Měšín – Ždírec – Polná – Nížkov – Sázava). Polná proto v dopravní síti vystupuje jako poměrně výrazné regionální centrum, do něhož se sbíhá šest silnic druhé třídy. Územím mikroregionu vedou ještě další silnice druhé třídy, které bychom vzhledem k jejich poloze k Polné mohli označit za dopravní tangenty. Jde o komunikace II/350 (Štoky (I/38) – Šlapanov – Přibyslav) a II/353 (Velký Beranov – exit Velký Beranov (D1) – Jamné – Zhoř – Stáj – Bohdalov – Žďár nad Sázavou). Opominout nelze ani silnici II/602 vedoucí z Jihlavy souběžně s dálnicí D1 přes Velké Meziříčí a Velkou Bíteš do Brna. Polensku se nejvíce přibližuje na křižovatce s II/351 u obce Věžnice. Z dopravního hlediska jsou z uvedených silnic nejdůležitější trasy č. II/352 a II/353, umožňující nejkratší spojení Jihlavy se Žďárem nad Sázavou. Silniční síť je dále zhuštěna silnicemi třetích tříd, které napojují zbývající obce. Problémem silniční sítě je nedostatek finančních prostředků, v důsledku čehož se zhoršuje její technický stav. U některých silnic třetích tříd již hrozí rozpad povrchu a následné vyřazení ze sítě veřejných komunikací. Závažné je také množství kolizních míst a scházející obchvaty většiny obcí. Tyto problémy jsou však platné obecně, nejde o specifikum Polenska. V současné době je již připravena změna vlastníka pozemních komunikací II. a III. tříd – v říjnu tohoto roku (tj. 2001) by měly být delimitovány z majetku státu do majetku jednotlivých krajů. Vzhledem k nevyjasněnému financování krajů lze však jen stěží předpokládat, že by noví vlastníci nalezli dostatečné množství peněz na rychlou nápravu nevyhovujícího stavu. Zatímco tedy v rámci nadřazených dopravních sítí je Polensko situováno výhodně s poměrně exponovanou dopravní polohou (dálnice D1, silnice I/38, blízkost krajského města Jihlava, průchod silnic spojujících Jihlavu se Ždárem n.S. – II/352 a II/353, poměrně významné železnice č. 240 a 250), tak při detailním pohledu odhalíme řadu problémů, které jsou reprezentovány zejména špatným technickým stavem silnic nižších tříd. V roce 1995 bylo provedeno zatím poslední publikované sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (v roce 2000 sice proběhlo sčítání nové, ovšem výsledky ještě nebyly zveřejněny). Považujeme za nutné zmínit se alespoň o základních tendencích, které z tohoto šetření vyplynuly a které jsou platné i v současnosti. Již od prvních výsledků bylo zřejmé, že oproti předpokladům vzrostly intenzity na dálnicích a silnicích mezi roky 1990 a 1995 velmi výrazně. Uvádí se, že celkový přírůstek dopravního výkonu je s výjimkou období 1970 - 1975 největší, jaký kdy byl v ČR v pětiletém období zaznamenán. Přírůstky jsou však výrazně odstupňovány podle důležitosti a kategorií jednotlivých silničních komunikací. Poměrně výrazně se také změnila skladba dopravního proudu, když obecně značně poklesl podíl těžkých vozidel a vzrostl podíl vozidel osobních (osobní vozidla tvořila v roce 1995 téměř 76 % dopravního proudu, což je oproti roku 1990 nárůst o 8 procentních bodů). 22


Tab. č. 1: Přírůstky intenzity silniční dopravy v ČR v období 1990 - 1995 Kategorie Přírůstek oproti roku 1990 dálnice + 33 % silnice I. třídy + 28 % silnice II. třídy + 16 % silnice III. třídy + 10 % Celkem + 20 % Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let 1990-2000 počet automobilů vzrostl o 55,8% a dosáhl počtu přes 3,685 milionu vozidel. To znamená, že na jeden osobní automobil připadá 2,79 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň saturace, jehož by mělo být dosaženo okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních vozidel. Tab. č. 2: Nejzatíženější úseky silniční sítě mikroregionu Polensko (mimo D1 a I/38) počet všech motorových Číslo úseku číslo silnice úsek vozidel za 24 hod 6-3527 II/348, II/352 průjezd Polnou 3007 3-3330 II/353 exit Velký Beranov – křižovatka s II/351 2023 6-3307 II/352 křižovatka s II/348 u Polné – Ždírec 1421 6-3340 II/353 křižovatka s II/351 – Stáj 1412 6-3359 II/353 Stáj – odbočka na Chroustov 1366 6-3306 II/353 Ždírec – Měšín 1279 6-3526 II/348 křižovatka s II/352 u Polné – Štoky 1157 Pramen: Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 1995, Ředitelství silnic a dálnic 1996

Do celostátního sčítání dopravy byly v roce 1995 na Polensku zařazeny všechny úseky silnic druhých tříd. Sčítány byly samozřejmě i komunikace vyšších kategorií (D1 i I/38), ty však vzhledem k převaze tranzitní dopravy nejsou v tab.2 uváděny (jen pro ilustraci na dálnici D1 bylo v úseku exit Jihlava – exit Velký Beranov v roce 1995 zjištěno 18146 vozidel za 24 hodin). Nejzatíženější komunikací mikroregionu tak je souběh silnic II/348 a II/352 přes Polnou, v němž intenzita dopravy dosáhla hodnoty 3007 vozidel za den. K zatíženějším silnicím patří II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou a také silnice II/348 napojující Polnou na silnici I/38. Všechny úseky, na nichž byla zaznamenána intenzita dopravy vyšší než 1000 vozidel za 24 hodin, jsou uvedeny v tab.2. Dnes již budou dosahované hodnoty opět vyšší. Největší zvýšení lze očekávat na silnicích nejzatíženějších už v roce 1995 (II/348, II/352 a II/353) a také v intravilánu a v nejbližším okolí Polné. Zatížení zbývajících silnic třetích tříd bude řádově nižší, a to patrně z důvodu že slouží především místní dopravě (tranzit se jich většinou netýká). V souladu s tím je u nich možné očekávat pouze selektivní růst dopravy. Mikroregion je obsluhován i železniční dopravou. Jeho západním okrajem prochází již zmíněná trať č. 240 Havlíčkův Brod - Jihlava (– Brno) a na severu se mu přibližuje dráha č. 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou (- Brno). Obě byly usnesením vlády ČR č. 766 z 20. prosince 1995 zařazeny do kategorie celostátních drah (kromě této kategorie rozlišuje zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, dráhy regionální, vlečky a dráhy speciální). Železniční infrastrukturu v mikroregionu doplňuje ještě regionální dráha Dobronín – Polná, na níž však již několik let není osobní doprava pro nerentabilitu provozována a trať slouží pouze pro přepravu nákladů. Doprava na ní byla zahájena 18.11.1904. 23


Železniční trať z Jihlavy do Havlíčkova Brodu, procházející obcemi Dobronín, Kamenná a Šlapanov, byla veřejnému drážnímu provozu otevřena dne 25.1.1871 jako součást tzv. Rakouské severozápadní dráhy. Jejím záměrem bylo spojit co nejkratší trasou Vídeň s Berlínem. Území dnešní České republiky protínala přes Znojmo, Jihlavu, Nymburk, Ústí nad Labem a Děčín. Ačkoliv měly tratě Severozápadní dráhy sloužit k rychlému spojení sever – jih, brzy se ukázalo, že jejich stavební parametry tomu nevyhovují, (oblouky, stoupání apod.), takže se nestala dopravní tepnou evropského formátu a rychlá doprava mezi Vídní a Berlínem vždy upřednostňovala spíše jiné tratě. Trať z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou a Brna ve své současné podobě patří k nejmladším tratím v naší železniční síti vůbec. Po Mnichovském diktátu v roce 1938 došlo k přerušení našich nejvýkonnějších a nejdůležitějších železničních tratí, a proto byl již v říjnu 1938 vypracován plán přestavby československé železniční sítě, jehož základní myšlenkou bylo vedení dopravy ve směru východ – západ mimo Českou Třebovou. Z toho důvodu plán předpokládal vybudování výkonného spojení Kolín – Havlíčkův Brod – Brno. Stavba byla zahájena v prosinci 1938, v úsecích Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou a Tišnov Brno byla trať vedena v trasách dosavadních místních drah, ve zbývajícím úseku do Tišnova šlo o novostavbu. Stavba byla vzhledem k náročnému terénu technicky značně komplikovaná s řadou mostů, viaduktů a také s několika tunely. V důsledku válečných událostí postupovala velmi pomalu a dokončena byla až po válce – do provozu byla předána 20.12.1953. Obě tratě jsou elektrizované, trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno navíc dvoukolejná. Dohromady jsou součástí tzv. jižního (někdy též druhého) hlavního tahu, který spojuje západní a jižní Čechy s jižní Moravou a Slovenskem. Ač se jeho význam po rozpadu Československa a v souladu s obecným poklesem železniční dopravy snížil, zůstávají významnými železničními komunikacemi jak v dálkové osobní tak i nákladní dopravě. To potvrzuje rovněž zařazení trati č. 250 (H. Brod – Žďár n.S. – Brno) do sítí TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment), které zahrnují tratě významné v celoevropském kontextu. V posledních letech je velmi frekventovaná otázka tzv. dopravní obslužnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i k úbytku počtu cestujících, což opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy je též koncentrace pracovních míst a s tím související dojížďka do zaměstnání. V průběhu 90. let však vznikla řada drobných a středních firem s různě organizovanou pracovní dobou, které přispěly k rozmělnění dříve jasně definovaných přepravních proudů u dojížďky do zaměstnání. Kromě toho se objevila poměrně velká specifická skupina povolání (např. dealerů), pro které je osobní automobil nutností. Celá společnost se postupně sociálně i ekonomicky více diferencuje, rozdíly se zvětšují a dochází i k prudkému nárůstu počtu osobních automobilů. V důsledku toho všeho klesá počet potenciálních uživatelů (a tím pádem i zákazníků) veřejné dopravy. Na rozdíl od dopravy železniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava již prošla transformací. Pomineme-li vhodnost použitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak 24


na efektivnost dopravy, který ústí právě do omezování počtu spojů. Pokud nedojde k reorganizaci systému veřejné dopravy ve smyslu zajištění kvalitnějších služeb, které budou schopné konkurovat individuálnímu motorismu, a tím „přitáhnout“ nové zákazníky, dojde k potvrzení výše naznačených tendencí a systém veřejné dopravy se bude dále postupně rozpadat. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umožňují společné využití osobního automobilu více osobami, rozvíjí se i zajišťování smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) např. prostřednictvím taxi, opominout nelze ani vlastní aktivitu obcí. Součástí empirického průzkumu na obecních úřadech byla i problematika výše výdajů obcí na dopravní obslužnost z obecních rozpočtů. Otázka výše finančních prostředků, které směřují do veřejné dopravy je zcela zásadní. V průběhu 90. let se totiž postupně mění výklad pojmu základní dopravní obslužnost, který by měl charakterizovat představu státu zastoupeného okresními úřady (od roku 2002 pak příslušnými krajskými úřady) o tom, jaký rozsah veřejné dopravy bude dotován. V současnosti je podle zákona č. 150/2000 Sb., o silniční dopravě, za zajištění základní dopravní obslužnosti (dále ZDO) považován takový stav, kdy je zajištěna doprava do zaměstnání, do škol, do úřadů a do zdravotnických zařízení a to včetně cest zpět (o konkrétním naplnění tohoto stavu však rozhodují jednotlivé okresní úřady samostatně s přihlédnutím k výši dostupných finančních prostředků, jednotná metodika neexistuje). Vyšší rozsah dopravy je možno sjednat formou tzv. ostatní dopravní obslužnosti (ODO). V obou případech je možné obdobným způsobem uplatnit i závazek veřejné služby, a to tehdy není-li zavedený spoj ziskový. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco v případě ZDO je prostřednictvím účelově vázané dotace přes rozpočty příslušných okresních úřadů plátcem prokazatelné ztráty stát, v případě ODO ji hradí dotčené obce. V souvislosti s územně správní reformou probíhá řada změn, které se dotknou i kompetencí a financování veřejné dopravy – od roku 2002 by rozsah základní dopravní obslužnosti měl být stanovován a placen kraji – jednak bude tak jako dnes užívána dotace ze státního rozpočtu a jednak bude v rámci samostatné působnosti možný příspěvek z rozpočtu kraje. Zásadní změnou, která se k uvedenému datu připravuje, je uplatnění téhož principu i v železniční dopravě – ta byla do roku 2000 dotována centrálně přímo ze státního rozpočtu cestou kapitoly Ministerstva dopravy a spojů, letos (rok 2001) funguje z důvodu nepřipravenosti krajských orgánů přechodný model financování přes okresní úřady. Jak se nově zaváděný způsob, v jehož rámci bude kraj oprávněn do jisté míry ovlivňovat výslednou podobu autobusových i železničních jízdních řádů současně, osvědčí v praxi, není možné dopředu přesně odhadovat. Zůstává ale naděje, že regulací obou dopravních oborů z jednoho místa by mohla být konečně odstraněna jejich vzájemná konkurence. Výsledkem by mohly být provázané jízdní řády s odstraněním dnes velmi častých souběžných jízd vlaků a autobusů ve stejný čas po stejné trase. V podmínkách mikroregionu Polensko zabezpečují plošnou dopravní obslužnost železniční a autobusová doprava. Železniční doprava se v obsluze mikroregionu významnějším způsobem uplatňuje pouze v obcích, které leží na železniční trati č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Brno, tzn. ve Šlapanově, Kamenné a Dobroníně. Frekvence spojení s Jihlavou a Havlíčkovým Brodem se zdá poměrně vysoká, důležitá je i skutečnost, že vysoký standard dopravní obslužnosti je zajišťován i o víkendových dnech (konkrétní počty spojů viz v tab.3). Řada vlaků jezdících po této trati je navíc vedena přímo až do Čáslavi, Kutné Hory, Kolína a některé až do Nymburku a opačně. S výjimkou spojení Šlapanova s Havlíčkovým Brodem jsou Kamenná a Dobronín ve veřejné dopravě víceméně odkázany pouze na vlak 25


např. z Kamenné nejezdí žádný přímý autobus do Jihlavy ani do Havlíčkova Brodu. To je možné hodnotit pozitivně, protože tak nedochází k rozmělňování veřejných zdrojů dotujících nerentabilní osobní dopravu. Z ostatních obcí mikroregionu disponuje železniční zastávkou pouze Nížkov. Železnice je tam však od centra obce vzdálena asi 3,5 km, takže ač zajišťuje spojení se Žďárem nad Sázavou i Havlíčkovým Brodem v dostatečné kvantitě jak v pracovní dny tak i o víkendech, nemůže v tomto konkrétním případě nahradit výhodnější autobusovou dopravu. Tab. č. 3: Počty přímých vlaků z obcí mikroregionu Polensko do Jihlavy, Havlíčkova Brodu a Žďáru nad Sázavou v rámci jízdního řádu 2001/2002 Jihlava Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Dobronín Kamenná Nížkov Polná Šlapanov

pracovní den

sobota

neděle

pracovní den

sobota

neděle

pracovní den

sobota

neděle

13

11 10 . . 11

11 10 . . 11

13 12 10 . 12

12 11 8 . 11

14 12 7 . 12

. . 10 . .

. . 7 . .

. . 9 . .

12 . . 13

Zdroj : Jízdní řád ČD 2001/2002

Autobusová doprava zabezpečuje dopravní obslužnost v celém zbývajícím území mikroregionu. Její charakter víceméně odpovídá popsaným tendencím. Obce, které leží na hlavních komunikacích, tj. zejména na silnicích II/352 a II/353 propojujících Polnou s Jihlavou respektive Jihlavu se Žďárem nad Sázavou, jsou v pracovní dny obslouženy relativně dobře (zejména pokud jde o spojení s Jihlavou). Aktuální přehled vedení linek autobusové dopravy poskytuje tab.4., samotné počty spojů viz v tab.5.

26

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 4 : Přehled autobusových linek zajišťujících dopravní obslužnost území mikroregionu Polensko v rámci platnosti jízdního řádu 2001/2002 Dálkové a regionální linky (linky spojující okresní města) Číslo Název linky Dopravce 720 010 760 420 760 580 760 700 760 770 840 106 840 321

Brno – Velká Bíteš – Velké Meziříčí – Jihlava Jihlava – Velká Bíteš – Brno Jihlava – Bohdalov – Žďár nad Sázavou Jihlava – Žďár n.S. – Boskovice – Prostějov / Brno – Olomouc – Frýdek-Místek – Ostrava Jihlava – Polná – Bohdalov – Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou – Polná – Jihlava Bystřice n. P.- Nové Město n M.-Žďár n.S. – Jihlava Praha

ČSAD Brno-město, a.s., Brno ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou

Místní linky Číslo 600 080 600 290 600 980 760 421 760 560 760 570 760 571 760 572 760 590 760 591 760 592 760 790 840 116 840 122 840 216

Název linky

Dopravce

Havlíčkův Brod – Vysoká – Šlapanov – Polná Chotěboř – Česká Bělá – Přibyslav – Šlapanov Havlíčkův Brod – Přibyslav – Polná Jihlava – Velká Bíteš Jihlava – Kamenice – Bransouze Jihlava – Arnolec Jihlava – Věžnice – Kamenice Jihlava – Jamné – Jersín Jihlava – Dobronín / Kamenná – Polná Jihlava – Polná – Arnolec – Měřín Jihlava – Polná – Brzkov – Přibyslav Jihlava – Dobronín – Polná, Janovice Žďár nad Sázavou – Nížkov Žďár nad Sázavou – Nížkov – Přibyslav Velké Meziříčí – Polná

ČSAD AUTOBUSY CZ Chrudim a.s., Chrudim ČSAD AUTOBUSY CZ Chrudim a.s., Chrudim ČSAD AUTOBUSY CZ Chrudim a.s., Chrudim ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ICOM transport a.s., Jihlava ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou ZDAR, a.s., Žďár nad Sázavou

Zdroj : www.jizdnirady.cz

Pomineme-li samotnou Polnou, s níž je alespoň v pracovní dny zajištěno spojení ze všech obcí mikroregionu, můžeme uvést, že v různé intenzitě je zajišťováno spojení do pěti dalších měst – do Jihlavy, Žďáru nad Sázavou, Přibyslavi, Havlíčkova Brodu a v minimální míře i do Velkého Meziříčí. Téměř z celého Polenska je možné přímými autobusy cestovat do Jihlavy – toto spojení je zvláště v pracovní dny zajištěno poměrně kvalitně (z Polné např. 22 autobusů). Výjimku představují Šlapanov a Kamenná (tam je to však kompenzováno železnicí) a také některé obce, u kterých převažuje spád do jiného střediska (viz např. Brzkov, Dobroutov). Obce ležící v okrese Žďár nad Sázavou (Nížkov, Poděšín a Sirákov) a obce, jimiž projíždí linky spojující Jihlavu se Žďárem n.S. (linky 760580, 760700, 760770 a 840106) – jde převážně o obce ležící na silnicích II/352 a II/353 – jsou obsluhovány i do tohoto okresního města. Zde je možno uvést, že převážná většina těchto obcí je se Žďárem nad Sázavou poměrně kvalitně spojena i o sobotách a nedělích. Jelikož víkendová doprava je ve větší míře zajišťována pouze na meziokresních linkách, platí, že tyto obce jsou obvykle poměrně nadstandardně o víkendech spojeny i s Jihlavou. Některé obce ze severní části mikroregionu (např. Brzkov, Nížkov, Poděšín, Polná) jsou veřejnou autobusovou dopravou spojeny (byť s nižší intenzitou) i s Přibyslaví. Ze Šlapanova, Věžnice (okres Havl. Brod) - obce okresu Havlíčkův Brod a z Polné lze dojet

27


i do Havlíčkova Brodu a konečně jihovýchodní partie mikroregionu (kromě Polné obce Arnolec, Jersín, Stáj a Záborná) jsou poměrně nevýrazně spojeny s Velkým Meziříčím. Zmínku zasluhuje obec Věžnice. Ta díky své poloze (uvažujeme-li zastávku na křižovatce silnic II/351 a II/602) kromě intenzívního spojení (i víkendového) s Jihlavou z důvodu souběhu několika autobusových linek disponuje i četným spojením s Velkým Meziříčím. Příčinou je fakt, že přes Věžnici je trasováno několika linek z Jihlavy do Velké Bíteše (760421), respektive do Brna (720010, 760420). Mikroregionem je vedena dálková linka č. 760700 Jihlava – Žďár nad Sázavou – Boskovice – Prostějov / Brno – Olomouc – Frýdek-Místek – Ostrava, která kromě jiného posiluje spojení mezi Jihlavou, Polnou a Žďárem nad Sázavou. Mimo uvedených linek prochází mikroregionem (od 15.října 2001) také dálková linka č. 840321 Bystřice nad Pernštejnem Jihlava – Praha a umožňuje tak obyvatelům přímé spojení s naším hlavním městem. Konkrétní počty spojů jezdící na jednotlivých relacích v mikroregionu Polná viz v tab.5. Obecně můžeme konstatovat, že alespoň v pracovní dny je obsluha mikroregionu veřejnou dopravou zajištěna standardně, nejvyšší intenzitu má spojení s Jihlavou. Problematická je až na několik výjimek doprava o víkendech. V mnoha obcích mimo hlavní komunikační tahy proto není mobilita o víkendech bez osobního automobilu téměř možná. Jak vidí jednotlivé obce úroveň dopravní obslužnosti a jaké mají požadavky, ukazuje tab.6.

28

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 5: Počty přímých autobusových spojů z obcí mikroregionu Polensko do Polné, Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou a Velkého Meziříčí v rámci jízdního řádu 2001/2002 Veřejná autobusová doprava

Počty přímých autobusových spojů do vybraných měst z obcí mikroregionu Polná prac.

Havlíčkův Brod

so

ne

.

.

9

1

1

.

.

.

.

.

.

.

.

2

2

.

.

1

.

.

5

.

.

.

.

.

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

.

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

10

1

1

.

.

.

.

.

8

.

.

11

1

1

.

.

.

.

.

Brzkov

8

Dobronín

9

Dobroutov

6

Jamné Jersín

so

ne

prac.

So

Žďár nad Sázavou

prac.

6

prac.

Přibyslav

ne

Arnolec

so

Jihlava

ne

prac.

so

Velké Meziříčí

ne

prac.

so

ne

.

.

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4

.

.

Kamenná

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Měšín

22

3

8

21

3

7

.

.

.

1

.

.

7

3

4

.

.

.

Nadějov

3

.

.

10

1

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Nížkov

1

1

1

.

1

1

.

.

.

4

.

.

6

.

1

.

.

.

Poděšín

8

3

3

7

3

3

.

.

.

2

.

.

8

3

3

.

.

.

Polná

/

/

/

22

4

8

8

.

2

5

.

.

10

4

7

2

.

.

Rybné

2

.

.

10

1

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Stáj

6

.

.

10

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

1

2

.

.

Sirákov

7

3

3

6

3

3

.

.

.

.

.

.

8

3

3

.

.

.

Šlapanov

7

.

3

.

.

.

10

.

2

3

.

.

.

.

.

.

.

.

Věžnice

1

.

.

17

4

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

9

2

4

Věžnice (okr. H. B.)

7

.

4

.

.

.

7

.

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Věžnička

7

.

2

6

.

3

.

.

.

1

.

.

1

.

.

.

.

.

Záborná

29

6

14

9

3

6

.

.

.

.

.

.

9

3

5

2

.

.

Zhoř

4

.

.

11

1

.

.

.

.

.

.

.

5

.

.

.

.

.

Ždírec

23

4

9

22

4

8

.

.

.

1

.

.

8

4

5

.

.

.

Zdroj : www.jizdnirady.cz

29


Tab. č. 6 : Spokojenost s úrovní veřejné dopravy dle vyjádření jednotlivých obcí Obec

názor obce, zda podíl výdajů na současný stav dopravu z rozpočtu dopravní obslužnosti obce vyhovuje

Arnolec

7,0% (60 000,- Kč)

ano

Brzkov

- (70 000,- Kč)

ne

0,9% (150 000,- Kč) 3,6% (210 000,- Kč)

ne ano ano

Dobronín Dobroutov Jamné

jaké spojení obec postrádá

-

-

Polná (stav.úřad, soc.úřad, lékárna, nákupy) Jihlava (19 hod – noční směna), z Jihlavy (19 hod – Jersín - (91 000,- Kč) ne ze školy, ze zaměstnání) Kamenná 2,0% (33 000,- Kč) ano Měšín - (40 000,- Kč) ano Nadějov 10,0% (65 000,- Kč) ne Nížkov - (6 000,- Kč) ne Jihlava (střední školy, úřady), Polná (zaměstnání) Poděšín - (40 000,- Kč) ano Polná 2,4% (1 350 000,- Kč) ano Rybné 7,0% (40 000,- Kč) ano Stáj 9,0% (70 000,- Kč) ne Sirákov ano Šlapanov - (65 000,- Kč) ano místní části Šachotín, Kněžská (4,30 hod – zaměstnání) Věžnice 7,5% (60 000,- Kč) ano Věžnice (okr. H.B.) 5,0% (84 000,- Kč) ano Jihlava (zaměstnání, školy a zpět) Věžnička 6,0% (35 000,- Kč) ano Záborná 6,0% (45 000,- Kč) ano Zhoř 9,0% (210 000,- Kč) ne Jihlava, Polná (11 hod – nákup, lékař, služby), Žďírec - (100 000,- Kč) ne Dobronín (12 hod – nákup, rodiče, škola) Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

Shrnutí Situaci v dopravě a dopravní obslužnosti lze na Polensku stručně shrnout formou následujících tezí: - dopravní exponovanost území je zvyšována blízkostí dálnice D1, silnice I/38 a krajského města Jihlava; - mikroregionem prochází několik poměrně významných silnic druhých tříd – k nejdůležitějším patří II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem nad Sázavou; - zhoršující se stav silnic II. a III. tříd na území mikroregionu; - západním okrajem mikroregionu prochází poměrně významná železniční trať č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Brno, kromě ní se severní části území dotýká dráha č. 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno zařazená do sítě TINA; - negativem je zastavení osobní železniční dopravy na trati Dobronín - Polná; - poměrně kvalitně zajištěná dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v pracovní dny na celém Polensku; - špatně zajištěná dopravní obslužnost o sobotách a nedělích (s výjimkou obcí ležících na železniční trati, obcí ležících v trase autobusových linek spojujících Jihlavu se Žďárem nad Sázavou a obce Věžnice).

30


5. Technická infrastruktura a územně plánovací dokumentace Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a kanalizaci. Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůležitější patří poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby závisející na počtu připojených obyvatel případně na existenci velkoodběru (např. pro podnikatelské účely). V podmínkách mikroregionu Polensko s rozdrobenou sídelní strukturou se tyto skutečnosti promítají do vysoké finanční náročnosti vybavení území kvalitní technickou infrastrukturou. Zdrojem informací o stavu a kvalitě technické infrastruktury na území mikroregionu Polensko bylo především dotazníkové šetření v obcích mikroregionu. V následném komentáři a hodnocení jednotlivých úseků infrastruktury vyzdvihujeme především ty poznatky, z nichž plynou informace typu, že určité sítě jsou kapacitně nedostatečné a představují tak bariéru další bytové výstavby, případně přílivu podnikatelských investic apod. Souhrnný přehled o aktuálním stavu technické infrastruktury v obcích mikroregionu přináší tab.1. Obce sledovaného mikroregionu nejsou v oblasti zásobování elektrickou energií vybaveny nejlépe, přesto žádná z nich netrpí opakujícími se výpadky elektřiny ani jinými vážnějšími provozními problémy typu „podpětí“ např. v okrajových částech sídel. Podle výsledků dotazníkového šetření bude v sedmi obcích (Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Rybném, Šlapanově, Věžnici (okres Havl. Brod) a Zhoři) nutná rekonstrukce elektrické sítě. V Kamenné, Zhoři, Jamném a ve Věžnici (okres Havl. Brod) je jako problém vnímána nedostatečná kapacita vedení, technický stav nevyhovuje kromě Kamenné, Věžnice (okres Havl. Brod) a Zhoře také v Dobroníně, Rybném a Šlapanově. Transformátory ve všech obcích s výjimkou Věžnice (okres Havl. Brod) fungují dobře. Lze proto konstatovat, že stav rozvodné sítě elektrické energie by na Polensku mohl minimálně ve jmenovaných obcích tvořit bariéru rozvoje podnikatelských aktivit. Situace v zásobování plynem není v mikroregionu Polensko příliš dobrá. Plyn je zaveden pouze v Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Měšíně, Nížkově, Poděšíně, Polné, Sirákově, Šlapanově a Ždírci, tzn. celkem v desíti obcích. Plynofikována tak není zdaleka ani polovina členských obcí. Ve snaze tuto problematiku řešit, je plynofikace plánována v dalších devíti obcích – v Dobroutově, Jamném, Nadějově, Rybném, Věžnici, Věžnici (okres Havl. Brod), Věžničce, Záborné a Zhoři. Po jejím skončení by tak plynem měly být vybaveny asi tři čtvrtiny obcí mikroregionu. Nedostatečný stupeň plynofikace tak dnes v řadě obcí představuje bariéru rozvoje. Pokrytí mikroregionu pevnými telefonními linkami je na dobré úrovni. Na nedostatečný počet pevných telefonních stanic v obecním dotazníku upozornil pouze Nížkov. Problémem nejsou ani čekací doby na zřízení telefonní přípojky – neuspokojené požadavky byly zaznamenány pouze v Nížkově, kde se na zavedení telefonu čeká asi tři měsíce. Část obcí si stěžuje na nedostatky v pokrytí signálem mobilních telefonů – celkem jde o devět obcí (Arnolec, Dobroutov, Jamné, Kamenná, Nížkov, Sirákov, Šlapanov, Věžnička, Záborná, Zhoř). Informace je překvapivá zejména z důvodu, že jižními partiemi mikroregionu prochází dálnice D1 Praha – Brno, v jejímž bezprostředním okolí je signál velmi kvalitní. Stupeň 31


telefonizace mikroregionu Polensko lze v rámci pevných linek považovat ve srovnání s jinými mikroregiony v ČR za dobrý, v oblasti mobilní telefonie situace natolik příznivá není. Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Většina obcí je napojena buď na skupinové nebo místní vodovody (většinou ve správě obce). Kvalita dodávané vody většinou vyhovuje parametrům pro pitnou vodu stanoveným v ČSN, problémem je pouze v Kamenné a Šlapanově a neodpovídá ani v Dobroutově (tam však vodovod není vybudován). Informace o parametrech pitné vody scházela v dotaznících ze Stáje a Záborné. Tab. č. 1: Stav technické infrastruktury v obcích mikroregionu Polensko Název obce Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov Poděšín Polná Rybné Stáj Sirákov Šlapanov Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod) Věžnička Záborná Zhoř Žďírec

elektřina ô M M ô ô ô M ô ô ô ô ô M ô ô M ô

plyn

třídění odpadů

ô ô F

ne ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano

M

F

ano

ô ô M ô

F F F ô

ano ano ano ne

ô ô F F ô ô F ô ô ô F

kanalizace

ČOV (biol. rybníky)

ô

ô

ô !)

ô !) ô ô ô ô ô ô ô ô ô

ô ô ô ô

ô

ô

ô

ô

Voda zdroj " " "$ $ "$ "$ "$ "$ "$ " " " "$ " *) " "$ "$

vodovod-stav ô ô ô

ô F ô

kvalita I I I ¬ I I ¬ I I I I I I neuvedeno I ¬ I

"

F

I

"$ $ " "

ô

I neuvedeno I I

ô F ô ô F F ô ô ô

F ô

Vysvětlivky : ô - stav elektrické sítě vyhovuje M - nutná rekonstrukce el. sítě ô - v obci plyn zaveden

$ - zdroj: studny " - zdroj: vodovod ô - vodovod: technický stav

F - plán plynofikace ô - napojení na splašk. kanalizaci

a kapacita sítě vyhovuje F - vodovod: technický stav

ô - ČOV (biologické rybníky)

nebo kapacita sítě nevyhovuje I - kvalita vody splňuje ČSN ¬ - kvalita vody nesplňuje ČSN

!) částečné napojení *) příprava k výstavbě vodovodu Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

32


Ve většině obcí mikroregionu je vybudován buď skupinový nebo místní vodovod. Není pouze v Dobroutově, Stáji (tam se však jeho výstavba připravuje) a v Záborné. V Dobroníně, Jamném, Jersíně, Kamenné, Měšíně, Nadějově, Rybném, Šlapanově, Věžnici a Věžničce jsou zdrojem vody částečně i vlastní studny. Kapacita vybudované vodovodní sítě nevyhovuje ve čtyřech obcích – v Jersíně, Nadějově, Nížkově a Šlapanově. Ve Šlapanově a Jersíně a dále v Jamném, Věžnici (okres Havl. Brod) a ve Zhoři není v pořádku ani technický stav vodovodu. Zásobování vodou tak na Polensku nelze hodnotit jako vyhovující. Vodovodní řady jsou sice ve většině obcí vybudovány, ale existuje řada problémů, které se týkají jejich kapacity, technického stavu či kvality dodávané vody. Špatná situace panuje na Polensku také v odkanalizování obcí. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou provozovány pouze v Arnolci, Nížkově, Polné a Ždírci. Výhodou je, že uvedeným technickým zařízeními disponuje kromě čtyřech dalších alespoň středisko mikroregionu, město Polná s téměř pěti tisíci obyvateli. Kritická situace panuje v druhé největší obci mikroregionu – v Dobroníně (s necelými dvěma tísici obyvatel), v němž není ČOV stále vybudována. Z hlediska kritérií Evropské unie (ČOV v obcích s 1500 a více ekvivalentními obyvateli) tak představuje na území mikroregionu kritický bod. Situace by však měla být v období 2001 až 2002 vyřešena, protože v té době by měla být nová ČOV postavena. Kromě Arnolce, Nížkova, Polné a Ždírce v dotazníkovém šetření uvedlo dalších deset obcí (Dobronín, Jersín, Kamenná, Nadějov, Poděšín, Rybné, Stáj, Šlapanov, Věžnice a Věžnička), že splaškovou kanalizaci mají, avšak chybí jim koncovka v podobě ČOV. Adekvátní náhradou ČOV u populačně malých obcí je soustava biologických rybníků, kterou na Polensku „disponují“ obce Nadějov, Rybné a Věžnice. V Nadějově je potřebné ještě dokončit vybudování kanalizačního sběrače. Tato situace je bohužel srovnatelná s ostatními regiony republiky, neboť problematice odpadních vod nebyla v minulosti věnována náležitá pozornost. Splašková kanalizace z rodinných domků byla a doposud ve většině případů je sváděna do jímek či septiků a čas od času vyvážena. Kanalizace ve jmenovaných obcích proto není splašková, ale slouží především k odvodu dešťových srážek z chodníků a silnic. Situaci by bylo možné hodnotit velmi kriticky, je ovšem nutné si uvědomit, že jde v převážné míře o populačně malé obce, u nichž počet obyvatel většinou nepřevyšuje hodnotu 200. Evropská unie přitom požaduje výstavbu ČOV prioritně v obcích, které mají více než 1500 ekvivalentních obyvatel, takže kritická situace v současné době panuje pouze v již zmíněném Dobroníně. Přesto nelze otázku podceňovat a bude potřebné ji řešit. K důležitým záležitostem patří nakládání s komunálním odpadem. Zcela standardní by mělo být jeho třídění alespoň do úrovně sklo, PET lahve, papír. V zájmu postupného snižování rizik poškozování životního prostředí by měl být systém dále rozšiřován, a to jak v územních souvislostech (zapojení většího počtu obcí), tak i pokud jde o strukturu třídění. Třídění odpadů je prováděno ve všech obcích mikroregionu s výjimkou Arnolce, Dobroutova, Stáje a Ždírce. Kromě Arnolce se v ostatních z nich o jeho zavedení bohužel ani neuvažuje. Všem obcím stávající způsob likvidace komunálního odpadu vyhovuje. Důležitou, avšak někdy opomíjenou, se stává otázka dostupnosti a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. V tomto směru prochází nejbouřlivějším rozvojem síť Internet, jejíž výhodou je možnost využití běžných telefonních linek. Díky tomu, že umožňuje sdílet a distribuovat velké množství a šíři nejrůznějších informací, se také stává jedním z důležitých předpokladů efektivního podnikání a tím i hospodářského rozvoje. Zvlášť v podmínkách území s poměrně rozdrobenou sídelní 33


strukturou a nízkou hustotou osídlení, je tento způsob šíření informací velmi efektivní. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje tohoto svébytného média roste i role veřejné správy při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je možné tyto technologie využívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů. Z pohledu veřejné správy je žádoucí dále podporovat zavádění internetu do škol a budování veřejně přístupných míst s odpovídajícím technickým vybavením. Konkrétní lokalizace a režim provozu záleží na místních podmínkách a reálných předpokladech využívání, o čemž mají nejlepší přehled místní samosprávné orgány. Jen pro ilustraci problematiky, jako možnost kontaktu udaly v dotazníku adresu elektronické pošty (e-mail) z dvaadvaceti obcí sdružených v mikroregionu Polensko pouze obce Polná, Dobronín, Jamné, Poděšín a Šlapanov. Územně plánovací dokumentace Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jinné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem k péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Jinými slovy – bez územního plánování není vyváženého územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů tak důležité. Územní plánování je jedním z nejúčinnějších nástrojů dlouhodobého rozvoje, protože má velice široký dopad a prakticky jako jediné umožňuje dávat do souvislostí rozmanité, často protichůdné zájmy. Je také významným nástrojem tvorby a ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti obyvatel. Ze všech těchto důvodů je územní plánování činností státní správy, kterou vykonávají určené orgány územního plánování (tzn. pro různé typy činností obce, okresní úřady, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany). Pořizování územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) je (jak z hlediska časového tak i finančního) činností náročnou a komplikovanou (projednávání a schvalování zadání ÚPD, jejího konceptu a návrhu), avšak nezbytnou. Bez ní totiž není např. možné koordinovat významnější novou výstavbu, řešit vzájemné souvislosti sítí technické infrastruktury, vymezovat veřejně prospěšné stavby (u nichž lze posléze jako krajní možnosti využít až vyvlastnění), vymezit plochu zastavitelného území (což umožňuje její vynětí ze zemědělského a lesního půdního fondu) atd. Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné části jsou vyjádřené v tzv. regulativech, které obsahují závazná pravidla, jenž omezují, vylučují popřípadě podmiňují umisťování staveb, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. Pořízení ÚPD tak je z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a možnosti využití finančních zdrojů (českých i zahraničních) skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje oprávněnost tohoto požadavku, protože existence platné a aktuální územně plánovací dokumentace bude jednou ze základních podmínek při čerpání z těchto peněz.

34


Situace v území mikroregionu Polensko V současné době je územní plán schválen (či rozpracován) pouze v šesti obcích mikroregionu, tzn. zhruba v jejich necelé čtvrtině. Kompletní zpracování mají k dispozici v Dobroníně, Nížkově, Polné a Šlapanově, ve Věžnici je vypracovaný koncept a v Jersíně bylo schváleno zadání. Jediným pozitivem tohoto poměrně špatného stavu je, že územní plán je schválen ve dvou největších obcích mikroregionu – v Polné a Dobroníně. Ve většině zbývajících obcích (tj. v těch, které nemají schválený územní plán) mají dokončený alespoň nižší stupeň ÚPD – tzv. urbanistickou studii. Ta patří mezi územně plánovací podklady, čemuž odpovídá také nižší závaznost jejího obsahu a bohužel někdy i kvalita zpracování. Urbanistická studie (zabývající se územně technickými, urbanistickými a architektonickými podmínkami využití území) se zpravidla zpracovává pro získání variantních nebo alternativních řešení vybraných problémů v území. Její přesný obsah a rozsah se stanoví v zadání. Poněvadž je urbanistická studie nejnižším stupněm ÚPD postačujícím pro žádost o finanční prostředky z Programu obnovy venkova (dále POV), je důvodné se domnívat, že řada obcí, které ji mají zpracovánu, byla motivována právě tímto stimulem. Výjimkou je obec Měšín, která nemá zpracovaný žádný ze stupňů ÚPD. Poměrně příznivá bilance panuje v oblasti "Programu obnovy venkova". Kromě tří obcí (Měšín, Poděšín a Sirákov) jsou do něho všechny ostatní alespoň přihlášeny. Několik z nich ale nemá vypracovaný Program obnovy vesnice – jedná se o Šlapanov, Věžničku a Ždírec.

35

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 2 : Vybavenost obcí mikroregionu Polensko územně plánovací dokumentací územně plánovací dokumentace Název obce POV územní plán urbanistická studie Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov Poděšín Polná Rybné Stáj Sirákov Šlapanov Věžnice Věžnice u H.Brodu Věžnička Záborná Zhoř Žďírec

Vysvětlivky : ô kompletní územní plán M koncept územního plánu F zadání územního plánu

ô (96) ô (95) ô ô (97) ô (00) ô (95) ô (00)

F (95)

ô (01)

ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô

ô (00)

ô (98) M (95)

ô n h

ô (99) (01) (00) (98) (98) (01) (98) (95) (99) (99) (98) (00) (96)

n n n n n n n

h h h h h h h

n h n h n h n h n h n n h n h n n h n h n

zpracovaná urbanistická studie obec je přihlášena do Programu obnovy venkova obec má zpracován Program obnovy vesnice

Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

Shrnutí Situaci v oblastech technické infrastruktury a územního plánování lze na Polensku stručně shrnout formou následujících tezí: - relativně nepříznivá vybavenost obcí mikroregionu pokud jde o zásobování elektrickou energií – rekonstrukce rozvodů bude nutná v Brzkově, Dobroníně, Kamenné, Rybném, Šlapanově, Věžnici (okres Havl. Brod) a Zhoři; - nepříznivá situace v plynofikaci obcí – plyn je zaveden pouze v deseti obcích mikroregionu (v Brzkově, Dobroníně, Měšíně, Nížkově, Poděšíně, Polné, Sirákově, Šlapanově a Ždírci); - dobrá úroveň pokrytí území pevnými telefonními linkami – problémy jsou zaznamenány jen v Nížkově; - nedostatečné pokrytí území signálem mobilních operátorů Eurotel, Paegas a Oskar – signál je nekvalitní v obcích Arnolec, Dobroutov, Kamenná, Nížkov, Sirákov, Šlapanov, Věžnička, Záborná a Zhoř a částečně také v Jamném;

36


- zásobování vodou v mikroregionu nelze hodnotit jako vyhovující - vodovodní řady jsou sice ve většině obcí vybudovány, ale existuje řada problémů, které se týkají jejich kapacity či technického stavu, případně i kvality dodávané vody; - nepříliš příznivá situace v odkanalizování obcí – ČOV je vybudována pouze v Arnolci, Nížkově, Polné a Ždírci, kritickým nedostatkem je scházející ČOV v Dobroníně. V dalších třech obcích nahrazují ČOV soustavy biologických rybníků. Ve většině ostatních obcí (vzhledem k jejich populačním velikostem) nelze tuto záležitost hodnotit paušálně; - nepříznivá bilance obcí Polenska v rámci problematiky územního plánování – kompletní územní plán je schválen pouze ve čtyřech obcích – v Dobroníně, Nížkově, Polné a Šlapanově, rozpracován je ještě v Jersíně a Věžnici. Obec Měšín nemá vyhotoven žádný ze stupňů ÚPD; - většina obcí je přihlášena do Programu obnovy venkova a většina z nich má vypracován i Program obnovy vesnice.

37


6. Veřejné finance – daňová výtěžnost Indikátorem, který umožňuje nepřímé porovnání výkonnosti ekonomiky, je daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí) na 1 obyvatele. Přesto, že lokalizace výnosu daní je dosud zatížena některými metodickými nedostatky, patří tento ukazatel v současnosti k indikátorům s nejvyšší vypovídací schopností. Sledovaným obdobím je v tomto případě rok 1999. Jednotlivé části této kapitoly se nejprve zabývají každým z daňových příjmů zvlášť, v závěrečném shrnutí je provedeno celkové zhodnocení daňové výtěžnosti obcí mikroregionu Polensko. Navíc je pro ilustraci uvedeno jaká by byla výše daňových příjmů, kdyby se už ve sledovaném období počítalo podle koeficientů daňového určení roku 2001. Přehled daňových příjmů okresu Jihlava a ostatních okresů kraje Vysočina s údaji za rok 1999, je uveden v tabulce č.1. V mikroregionu Polensko žije celkem 12 631 obyvatel, což představuje 11% podíl obyvatelstva okresu Jihlava. Do mikroregionu je zařazeno 22 obcí, což činí 18% obcí okresu. Průměrná velikost obce v mikroregionu je 574 obyvatel, to je dvoutřetinový počet oproti celookresnímu průměru (899 obyvatel na jednu obec). Tomu odpovídá, že ve velikostní struktuře obcí mikroregionu Polensko jsou v rozhodující míře zastoupeny obce od 200 do 499 obyvatel (10 obcí), do 199 má počet obyvatel 7 obcí, tři obce od 500 do 900 a pouze dvě obce v celém mikroregionu dosahují počtu obyvatel vyššího než 1000. 

Daň z příjmu fyzických osob

Daň se skládá z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických osob z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Výnosnost DPFO ze závislé činnosti je nejvíce ovlivněna situací v zaměstnanosti daného území, neboť výše odváděné dávky je přímo úměrná výši vyplácených mezd zaměstnanců. Do rozpočtů obcí jsou určeny dvě její části. 10% výnosu této daně přísluší obci, kde se nachází plátcova pokladna, dalších 20% je pak rozdělováno z celookresního výnosu všem obcím v okresu jednotně podle počtu obyvatel. Nejvyšší hodnoty dosáhla v obci Měšín (2614,- Kč na 1 obyvatele), což téměř dvakrát přesahuje okresní průměr (1494,-Kč na 1 obyvatele). Nad průměr mikroregionu, který činí 1171,- Kč na 1 obyvatele se ještě dostaly obce Dobronín, Jersín, Polná, Šlapanov, Zhoř a Ždírec. DPFO z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti je ovlivněna nikoli výší mezd, ale podnikavostí obyvatel území, neboť se jedná o dávku odváděnou osobami samostatně výdělečně činnými. Podle pravidel daňového určení platných pro rok 1999, byla celá tato dávka převáděna obcím, v níž měl poplatník trvalé bydliště. Výnos této dávky je tedy velmi přesnou výpovědí o podnikavosti obyvatel mikroregionu. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v obci Sirákov (2495,- Kč/ob.), která téměř čtyřnásobně překračuje mikroregionální průměr (647,- Kč na 1 obyvatele). S výjimkou obce Kamenná, která dosáhla 1326 Kč/ob., se výnos v ostatních obcích pohyboval do 1000,- Kč/ob. Nejnižší hodnoty do 20,- Kč na ob. vykázala obec Brzkov. 

Daň z příjmu právnických osob

Výše této daně vstupující do rozpočtů obcí má dvě části. První část je tvořena tou daní z příjmů právnických osob, kterou platí obec jako právnická osoba a která je ponechána obci (nicméně tento příjem vystupuje jako daňový příjem obce). Druhá část je pak daň, která je všem obcím v republice rozdělována podle jednotného pravidla na jednoho obyvatele – tím se tato daň blíží charakteru dotace, která nediferencuje mezi obecními rozpočty, ale naopak 38


vytváří jistý solidární přístup v daňových příjmech obcí. Nicméně celá daň nezakládá diferenciaci mezi obcemi a tedy její význam pro srovnávání obcí je minimální. Nejvyšších výnosů dosáhla populačně malá obec Kamenná (nad 2000,- Kč/ob.). Mikroregionální průměr činí 1605,- Kč/ob.  Daň z nemovitostí Výnos této daně, který je obvykle vyšší u menších obcí, slouží k vyrovnání ostatních druhů daňových příjmů obcí. Podíl výnosu daně z nemovitostí v mikroregionu Polensko je na celkovém celookresním výnosu víc než stoprocentní. Převyšuje i mnohé okresní výnosy (kromě Jihlavy a Třebíče také Žďár n.S.), ale také celokrajský výnos. Více než polovina obcí mikroregionu dosáhla nadprůměrných příjmů z daně z nemovitostí. Nejvyšší příjem měla obec Šlapanov (1608 Kč/ob.) a dále Rybné (1146 Kč/ob.). Nejnižší částky dosáhla populačně největší obec Jamné (280 Kč/ob.). Mikroregion Polensko dosáhl v roce 1999 v oblasti výše uvedených daňových příjmů částku 4103 Kč na obyvatele, což se blíží úrovni okresu Jihlava (72%) a téměř dosahuje celokrajského výnosu. Úroveň celkových daňových příjmů vyjadřuje daňová výtěžnost, která je vypočítávána jako součet daní z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z nemovitostí připadající na jednoho obyvatele. Ke srovnání daňové výtěžnosti jednotlivých obcí patří ještě daň z nemovitostí, její výnos však i podle nových pravidel daňového určení zůstává stejný, je proto možné od ní odhlédnout. Co se ale podstatně mění je daňové určení právě daní z příjmu právnických a fyzických osob. V tabulce č.1 jsou uvedeny konkrétní mikroregionální, okresní i krajské hodnoty. Vzhledem k tomu, že podle těchto nových pravidel si pohorší právě obce, které mají nejvyšší výnosy z DPFO z podnikání, bude nejvíce postižena obec Polná. Pokud by však obce mikroregionu Polensko dostaly prostředky pro rok 2000 přiděleny podle pravidel daňového určení platných od roku 2001, jejich daňový výnos (za předpokladu neměnného výnosu daně z nemovitostí) by byl o 11% (absolutně o 4 878 037 Kč) vyšší. Přičemž nejvíce by se na tomto přilepšení podílel Nížkov a Dobronín. Graf č. 1: Přehled daňových příjmů obcí mikroregionu Polensko v roce 1999 Přehled daňových příjmů mikroregionu Polensko v roce 1999 daň z příjmu f yzických osob ze závislé činnosti 33%

daň z nemovitostí 16%

daň z příjmu fyzických osob ze samostatné podnikatelské činnosti 15%

daň z příjmu právnických osob 36%

Pramen: externí spolupráce s VŠB TU Ostrava, výpočty GaREP 2001

39


Mikroregion Polensko lze z pohledu daňové výtěžnosti daní z příjmu fyzických osob, daní z příjmu právnických osob a daní z nemovitostí objektivně charakterizovat následovně:  poměrně vysoké výnosy DPFO ze závislé činnosti jsou ukazatelem dostatečné úrovně zaměstnanosti na území mikroregionu  velmi nízké výnosy DPFO z podnikání v několika obcích mikroregionu svědčí o velmi malé podnikavosti obyvatel těchto obcí, což není dobrým předpokladem dalšího ekonomického rozvoje mikroregionu  vysoká úroveň výnosů daně z nemovitostí částečně vynahrazuje nedostatek příjmů z ostatních daní  vysoký počet obcí do 500 obyvatel znamená celkové vyšší příjmy mikroregionu podle nových pravidel daňového určení Obr. č. 1: Přehled celkových daňových příjmů v Kč přepočtených na 1 obyvatele v obcích mikroregionu Polensko v roce 1999

Šlapanov

Nížkov Věžnice u Šlapanova

Brzkov

Kamenná Poděšín Sirákov Polná

Dobronín

Záborná

Ždírec

Věžnička

Dobroutov Stáj

Měšín Zhoř

Jamné

Arnolec Rybné

Nadějov

Celkový daňový příjem

Jersín

v Kč na 1 obyvatele

méně než 3 000 3 000 až 3 500 3 500 až 4 000 4 000 až 5 500

Věžnice


40

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 1: Přehled daňových příjmů mikroregionu, okresu Jihlava a ostatních okresů kraje Vysočina za rok 1999 mikroregion OKRES Polensko JIHLAVA

území Počet obyvatel obce Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu právnických osob Daň z nemovitostí Daňový příjem Daňový příjem podle nových pravidel Rozdíl po přepočtení podle nových pravidel

OKRES TŘEBÍČ

OKRES OKRES PELHŘIMOV HAVL.BROD

OKRES ŽĎÁR N.S.

KRAJ VYSOČINA

12631

108895

119922

74051

95774

125748

522267

ze závislé činnosti ze záv.čin./ obyv. osvč osvč/ob

14790640 1171 8176540 647

162712120 1494 113773150 1045

131759130 1099 101308530 845

83886010 1133 104476500 1411

109022730 1138 109877420 1147

137449320 1093 154374040 1228

622938310 1193 583056640 1116

celkem celkem/ obyv. celkem celkem/obyv. celkem celkem/obyv.

20278240 1605 8764970 694 51827780 4103

273835080 2515 70135150 644 620455500 5698

158599133 1323 81365690 678 473032483 3945

120201660 1623 62024360 838 370588530 5005

154767410 1616 67988850 710 441656410 4611

210377760 1673 81291160 646 583492280 4640

948891600 1817 360825450 691 2515712000 4817

48123457

502917488

482364209

306204000

386513000

535713000

2205196209

4878037

-47402862

90697416

-2360170

12845440

33511880

50309659


41


7. Hospodářství Průmysl a stavebnictví Struktura hospodářství mikroregionu Polensko je ovlivněna mnoha faktory, především přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou polohou území. V průběhu 90. let prošla ekonomika mikroregionu významnými transformačními změnami, spojenými s privatizací a také s restrukturalizační činností. Ve většině původních podniků došlo k organizačním změnám. Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých firem, především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu (zde je ovšem potřebné upozornit, že některé nově vzniklé subjekty později zanikly, v některých došlo po počátečním nárůstu k poklesu počtu pracovníků). Do vybraných průmyslových podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. K 31.12. 1999 mělo na území mikroregionu Polensko registrováno sídlo celkem 1 695 ekonomických subjektů, z toho 233 subjektů s alespoň jedním zaměstnancem. Srovnání odvětvové struktury ekonomických subjektů Polenska a okresů Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou přináší tabulka č. 1. Tab. č. 1: Srovnání odvětvové struktury ekonomických subjektů mikroregionu Polensko a okresů Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou (stav k 31. 12. 1999) území podíl subjektů v %

Polensko okres Jihlava okres Havlíčkův Brod okres Žďár n. S. kraj Vysočina Česká republika

zeměděl., les. a vod. hospodář.

průmysl

stavebnic.

doprava a spoje

18,3 8,9 13,7 14,8 13,2 6,6

17,3 13,9 15,5 15,0 14,8 12,8

10,4 9,7 10,2 9,9 10,5 10,7

2,4 3,2 2,6 2,4 2,6 3,4

obchod, pohost. a ubytov.

30,9 30,8 33,2 32,3 32,2 36,4

ostatní obchod. služby

9,6 21,4 12,8 12,5 14,0 19,1

veřejná správa

školství a zdravot.

ostatní veřejné služby

2,1 1,6 1,0 2,6 1,7 0,7

1,5 2,4 2,7 2,6 2,5 2,6

7,5 8,2 8,3 7,9 8,5 7,7

Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2000, vlastní výpočty GaREP

Srovnáme-li odvětvovou strukturu ekonomických subjektů Polenska s údaji za okolní okresy a kraj Vysočina, vidíme v případě Polenska nadprůměrné zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesní a vodní hospodářství) a průmyslu a naopak podprůměrný podíl většiny nevýrobních odvětví (výrazně podprůměrně jsou zastoupena odvětví obchodních služeb, školství a zdravotnictví). Detailní odvětvovou strukturu hospodářské sféry mikroregionu znázorňuje tabulka č. 2 na následující straně. Hospodářské aktivity na území Polenska jsou do značné míry podmíněny venkovským charakterem zdejšího území. V mikroregionu mají až na dvě výjimky sídlo pouze malé a střední podniky s méně než 250 pracovníky. Pro malé a střední podniky je ve srovnání s podniky velkými charakteristická na jedné straně vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na změny na trhu, na druhé straně zejména menší podniky mají ztížený přístup k finančním zdrojům a informacím. V oblasti průmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy.

42

Strategie rozvoje mikroregionu Polensko - profil Tab. č. 2: Odvětvová struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Polensko (stav k 31. 12. 1999) odvětví kategorie počtu pracovníků zemědělství lesnictví rybolov průmysl celkem dobývání a úprava surovin potravinářský textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující a nábytkářský papírenský a polygrafický chemický a plastikářský skla, keramiky, výroba stavebních hmot strojírenský a kovodělný elektrotechnický ostatní výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží pohostinství a ubytování doprava, sklad., pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro podniky

veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení školství zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby nevýrobní sféra celkem celkem

neuvedeno

0

15 9 44 2 13 17 1 2 1 5 3 31 90

230 23 195 2 13 41 56 7 4 11 32 17 3 1 129 307

17 1 1 27 1 3 1 10 1 3 3 2 7 48

1 3 1 1 1 4 6

5 1 11 1 1 4 2 2 1 4 5

3 6 1 2 1 1 1 1 1

2 3 2 1 1 -

2 3 1 1 -

1 1 1 -

275 34 1 293 3 21 58 91 12 9 17 44 23 14 1 177 457

7 9 33 25

43 25 27 63

16 6 4 7

-

1 1 1 1

1

-

-

-

67 41 65 97

1

25

6

2

1

-

1

-

-

36

3 -

3 6

10

-

1 -

-

1 1

-

-

8 17

22 190

97 596

8 105

8

11

2

3

-

-

127 915

158 16

32

12

9

4

2

1 695

289 1 173

1-5

celkem

6-9 10-24 25-49 50-99 100-249 250 a více

Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha, dotazníkové šetření, GaREP 2001

Více než polovina (915, 54%) z celkového počtu registrovaných subjektů se řadí do nevýrobní sféry (terciární sektor). V rámci nevýrobní sféry je dle počtu registrovaných subjektů podle očekávání nejvýrazněji zastoupeno odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, které se na počtu subjektů terciéru podílí téměř jednou polovinou, z ostatních odvětví jmenujme služby pro obyvatelstvo (ostatní veřejné, sociální a osobní služby), obchodní služby (činnosti v oblasti nemovitostí, služby převážně pro podniky) a pohostinství a ubytování. Polensko je charakteristické nízkým zastoupením subjektů produktivních služeb (bankovní, pojišťovací, obchodní, informační, poradenské, projektové, zprostředkovatelské a vědecko-výzkumné služby), pro které je charakteristická lokalizace do míst s vyšší koncentrací firem, obyvatelstva a kontaktů (v případě Vysočiny se jedná především o Jihlavu, centrum mikroregionu - město Polná vzhledem ke své velikosti a poloze takovým místem není). 43


Z výrobních odvětví je na území mikroregionu největší počet subjektů registrován v průmyslu (293, 17,3% z celkového počtu subjektů). Mezi průmyslovými odvětvími je díky příhodným místním podmínkám nejpočetněji zastoupen dřevozpracující a nábytkářský průmysl (91 subjektů, téměř třetina průmyslových subjektů), který se váže na místní zdroje dřevní hmoty. Z dalších významněji zastoupených průmyslových odvětví uveďme strojírenství a kovovýrobu, textilní, oděvní a kožedělný průmysl, elektrotechnický a potravinářský průmysl. V zemědělství bylo na konci roku 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 275 subjektů a ve stavebnictví 177 subjektů. Mnohé z registrovaných subjektů, zvláště v kategorii subjektů bez zaměstnanců (nejpočetněji zastoupená velikostní kategorie) jsou pouze zaregistrovány a ve skutečnosti nevyvíjí žádnou činnost. Daleko větší vypovídací schopnost o odvětvové struktuře ekonomických subjektů proto mají údaje za subjekty s alespoň jedním zaměstnancem. Mezi subjekty s jedním a více zaměstnanci je opět nejvýrazněji zastoupen terciární sektor. Z celkového počtu 233 registrovaných zaměstnavatelských subjektů se podle předmětu činnosti do nevýrobní sféry řadila více než jedna polovina (129 subjektů, 55,4%). Nejpočetněji zastoupeným odvětvím terciéru je, podobně jako u celkového počtu subjektů, odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (60 subjektů, 46,5% ze zaměstnavatelů v terciéru). Podle počtu registrovaných zaměstnavatelů se na dalších místech umístila odvětví pohostinství a ubytování (17 subjektů), zdravotnictví (11) a veřejná správa (10). V průmyslu bylo k 31. 12. 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 54 subjektů s jedním a více zaměstnanci (23,2% z celkového počtu registrovaných zaměstnavatelských subjektů). Nejvíce zaměstnavatelů vyvíjí činnost v dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu (18, jedna třetina z průmyslových zaměstnavatelů). Z hlediska zaměstnanosti jsou nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími sklářský a dřevozpracující a nábytkářský průmysl s více než 400 pracovníky, ve strojírenství a kovovýrobě je zaměstnáno více než 300 osob, v textilním a oděvním průmyslu více než 200 pracovníků a v potravinářské výrobě více než 100 osob. Zemědělskou výrobu mikroregionu reprezentuje 30 zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 500 pracovníků, stavební výrobu pak 17 zaměstnavatelů celkem s více než 100 pracovníky. Zaměříme-li se na územní rozložení registrovaných ekonomických subjektů, vidíme spojitost mezi počtem obyvatel a počtem ekonomických subjektů v jednotlivých obcích (viz tabulka č. 3). Z celkového počtu ekonomických subjektů zaregistrovaných na území mikroregionu je v jeho centru, Polné, soustředěna téměř jedna polovina (780 subjektů, 46%). Druhým nejvýznamnějším hospodářským centrem mikroregionu je Dobronín (221 subjektů), následují obce Nížkov (96) a Šlapanov (89). V případě lokalizace subjektů se zaměstnanci je podíl centra mikroregionu ještě o něco vyšší (125 zaměstnavatelů, 53,6% ze zaměstnavatelských subjektů mikroregionu). Pět a více zaměstnavatelských subjektů se nachází v dalších devíti obcích mikroregionu (Dobronín (26), Nížkov (11), Ždírec (9), Šlapanov (8), Zhoř (8), Jamné (7), Měšín (7), Poděšín (6) a Věžnice (okres Havl. Brod) (5)). Na druhé straně v sedmi obcích mikroregionu se nachází pouze jeden nebo žádný hospodářský subjekt s alespoň jedním zaměstnancem (jedná se o obce Arnolec, Dobroutov, Rybné, Stáj, Věžnice, Věžnička a Záborná). Z hlediska počtu pracovních míst mikroregionu dominuje jeho centrum, ve kterém se nachází více než 1 500 pracovních míst. Více než 600 pracovních míst se nachází v Dobroníně, v dalších dvou obcích mikroregionu (Nížkov, Zhoř) se nachází více než 100 pracovních míst. Významná část obyvatel mikroregionu v produktivním věku nachází 44


pracovní uplatnění mimo území Polenska. Pracovníci dojíždějí za prací především do blízkého a dopravně dobře dostupného krajského města a dále do Žďáru nad Sázavou, Havlíčkova Brodu, Měřína, Velkého Meziříčí a Nového Veselí. Tab. č. 3: Územní struktura ekonomických subjektů se sídlem na území mikroregionu Polensko (stav k 31.12.1999) obec Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov Poděšín Polná Rybné Sirákov Stáj Šlapanov Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod) Věžnička Záborná Zhoř Ždírec celkem

neuvedeno

4 3 38 1 7 4 8 3 6 14 7 137 6 3 6 8 9

0 16 23 157 13 38 18 14 16 17 71 42 518 4 23 11 73 15

kategorie počtu pracovníků 1-5 6-9 10-24 25-49 50-99 100-249 250 a více celkem 1 21 1 2 29 16 1 5 2 1 1 221 1 15 4 1 1 1 52 1 1 1 1 26 2 24 4 2 1 26 3 1 27 6 2 1 2 96 5 1 55 86 10 13 7 6 2 1 780 10 3 1 30 1 18 8 89 24

27 4 1 5 6 15 1 8 31 5 10 26 6 289 1 173 158

1 16

2 2 32

12

1 9

1 4

2

32 6 22 47 45 1 695

Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha, dotazníkové šetření, GaREP 2001

Zajímavé srovnání úrovně intenzity podnikání a podnikavosti obyvatel mikroregionu nám umožňuje ukazatel počtu soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel. Do tohoto ukazatele jsou zahrnuti zaregistrovaní podnikatelé fyzické osoby, samostatně hospodařící rolníci a svobodná povolání. Okres Jihlava je charakteristický podprůměrnou úrovní rozvoje podnikatelských aktivit a patří mezi okresy ČR s nejnižší úrovní rozvoje těchto aktivit (68. místo v hodnotě ukazatele mezi okresy ČR). V mikroregionu Polensko bylo na konci roku 1999 registrováno 114 soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel (viz tabulka č. 4). Srovnáme-li podnikatelskou aktivitu v mikroregionu se situací v okrese Jihlava, resp. v kraji Vysočina, vidíme na Polensku podprůměrnou úroveň intenzity soukromého podnikání. V rámci kraje nadprůměrné intenzity sledovaného ukazatele dosahují pouze město Polná a další dvě obce mikroregionu. Je to dáno především tím, že se jedná o venkovský mikroregion s převahou populačně malých obcí, byť v blízkém zázemí krajského města. Podnikatelské aktivity se koncentrují především do měst, tj. do míst s vyšší koncentrací poptávky, kontaktů apod. Můžeme však konstatovat, že nízká podnikavost místního obyvatelstva nemá negativní vliv na situaci na zdejším trhu práce, pouze to dokumentuje skutečnost, že zdejší obyvatelstvo v závislosti na místních podmínkách preferuje zaměstnanecký poměr před vlastní samostatně výdělečnou činností. 45


Tab. č. 4 : Intenzita soukromého podnikání v mikroregionu Polensko (stav k 31. 12. 1999) obec počet podnikatelů počet podnikatelů na 1 000 obyvatel Poděšín 48 199 Věžnice 23 145 Polná 659 136 kraj Vysočina 132 okres Jihlava 131 okres Havlíčkův Brod 128 okres Žďár nad Sázavou 128 Kamenná 22 122 Měšín 21 117 Sirákov 25 116 mikroregion Polensko 1 437 114 Nadějov 23 111 Ždírec 40 108 Jersín 21 104 Dobronín 191 104 Šlapanov 77 98 Zhoř 36 97 Arnolec 17 94 Nížkov 81 94 Stáj 17 92 Brzkov 22 88 Záborná 18 87 Rybné 9 86 Jamné 43 86 Dobroutov 13 61 Věžnice (okres Havl. Brod) 25 61 Věžnička 6 54 Pramen: Registr ekonomických subjektů ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Okresy České republiky v roce 1999, ČSÚ 2000, vlastní výpočty GaREP

Obr. č. 1: Intenzita soukromého podnikání v mikroregionu Polensko (stav k 31. 12. 1999)

Šlapanov

Nížkov Věžnice u H. B.

Brzkov


Polná

Dobronín

Záborná

Dobroutov Ždírec

Věžnička Stáj

Měšín Zhoř

Jamné

počet podnikatelů na 1 000 obyvatel 130 a více 110 - 130 95 - 110 80 - 95 méně než 80

46

Arnolec Ry bné

Nadějov

Věžnice

Jersín


Pro hospodářství jakéhokoli území má značný význam přítomnost zahraničního kapitálu. Zahraniční kapitál vstoupil především do průmyslové výroby a do odvětví obchodu. Zahraniční investoři investovali ve vybraných podnicích do nových budov a především moderních technologií mnohdy značné částky. Většina podniků se zahraničním kapitálem zaznamenala v posledních letech nárůst počtu pracovníků a mnohé z nich hodlají v tomto trendu pokračovat i nadále. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí dosahují ve srovnání s ostatními podniky v průměru lepších hospodářských výsledků, vyšší produktivity práce, značně vyššího objemu investic, mají lepší přístup ke know-how a na nové trhy. Zahraniční kapitál se významnou měrou podílí na hospodářské základně mikroregionu, přesto je jeho podíl na ekonomice mikroregionu zatím nízký. Američtí vlastníci kontrolují společnost Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s., jejíž dobronínský závod je největším zaměstnavatelem na Polensku. Švýcarská společnost SCHIESSER GROUP vlastní společnost PLEAS a.s., jejíž konfekční provozovna se řadí mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v Polné. Celkem je na území Polenska registrováno osm zaměstnavatelských subjektů vlastněných či spoluvlastněných zahraničními vlastníky. Většina zahraničních investorů preferuje při svém vstupu do regionu, resp. do České republiky obecně, výstavbu svých výrobních či obchodních kapacit na zelené louce před koupí existujících (většinou starších) objektů. V této souvislosti je nutné věnovat pozornost přípravě nových lokalit, určených pro hospodářské využití. Podle údajů agentury Czechinvest může jeden hektar zainvestovaného pozemku přinést investici až 110 mil. Kč a 50 pracovních míst. Mikroregion a především jeho centrum může při oslovování potenciálních investorů těžit ze své polohy v blízkosti dálnice D1 a města Jihlavy. Základní podmínkou pro eventuální oslovování potenciálních investorů je vhodně připravená lokalita s vyjasněnými majetkoprávními vztahy. Plochy určené pro podnikatelské (průmyslové) využití se nachází na územích města Polná (40 ha) a obcí Šlapanov (50 ha), Zhoř (1,35 ha), Dobroutov (0,5 ha), Poděšín, Věžnice a Ždírec. Přehled nejvýznamnějších průmyslových a stavebních firem působících na území mikroregionu přináší tabulka č. 5. Do tabulky jsou zařazeny nám známé podniky s více než 10 pracovníky. Základním zdrojem informací o průmyslových a stavebních podnicích mikroregionu byly údaje získané v rámci dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty, které provedla firma GaREP na území mikroregionu v létě roku 2001. V rámci průzkumu byly obeslány subjekty se sídlem na území mikroregionu a zaměstnávající deset a více pracovníků. Informace získané průzkumem u podnikatelů byly dále doplněny o poznatky získané dotazníkovým šetřením na obecních úřadech, dostupnými údaji publikovanými Českým statistickým úřadem, některými účelově publikovanými databázemi (především se jednalo o databázi Významné podniky České republiky v roce 2000), údaji poskytnutými Úřadem práce v Jihlavě a údaji publikovanými na internetu. Největší počet významnějších průmyslových podniků Polenska je lokalizován do Polné, ve které se nachází tři ze čtyř největších průmyslových zaměstnavatelů mikroregionu. V současnosti nejvýznamnější zaměstnavatel ve městě, podnik SAPELI spol. s r. o., byl založen v roce 1992. Firma patřící k nejvýznamnějším domácím výrobcům dřevěných dveří a zárubní zažívá od svého založení dynamický rozvoj. Počátkem roku 2001 podnik zaměstnával 258 pracovníků, především truhlářů, koncem roku 2002 plánuje zaměstnávat již 300 pracovníků. Produkce společnosti je určena především pro tuzemský trh, necelých 15% výrobků směřuje do Polska a na Slovensko. Podnik v posledních letech výrazně zvyšuje výrobu (tržby v roce 1999 činily 493 mil. Kč, pro rok 2001 se počítá již se 700 mil. Kč) a 47


dosahuje velmi příznivých hospodářských výsledků (zisk v roce 2000 dosáhl téměř 71 mil. Kč). Společnost převážnou část zisku reinvestuje (investice do nových technologií a rozšiřování výroby dosáhnou za období let 1998 – 2001 téměř 230 mil. Kč). Podnik plánuje v nejbližších letech další rozšiřování výroby. Společnost v jejím rozvoji brzdí nedostatek kvalifikovaných truhlářů a problémy s platební morálkou některých odběratelů. Tab. č. 5: Nejvýznamnější průmyslové a stavební firmy se sídlem na území mikroregionu Polensko (stav k 1. 1. 2001) název místo odvětví poč. prac. Jihlavské sklárny BOHEMIA a.s., závod Dobronín Dobronín sklářský 381 SAPELI spol. s r. o. Polná dřevozpracující 258 TZK Polná, spol. s r. o. Polná kovodělný 225* PLEAS a.s., konfekční provozovna Polná Polná textilní 206 Miloslav Vomela - MIVOKOR Polná kovodělný 105 FRITAGRO Nížkov, s.r.o. Nížkov potravinářský 92 MLÉKÁRNA POLNÁ, spol. s r.o. Polná potravinářský 78 REKOSTAV, spol. s r. o. Polná stavebnictví 50-99 SCA Packaging Česká republika, s.r.o.., závod Obalex Dobronín papírenský 41 Dobronín KOSYKA spol. s r. o. Jamné elektrotechnický 35 Pila Pátek, spol. s r.o. Polná dřevozpracující 35* Ivan Vlach – sdružení VAREX Polná nábytkářský, obchod 33 AGROPODNIK, akciová společnost Jihlava Dobronín potravinářský, chemický 32 SRW JIHLAVA spol. s r.o. Jamné kovodělný 30 BATEPO, spol. s r. o. Ždírec Ždírec textilní 28 TEAK, spol. s r. o. Polná nábytkářský 25 BUECKLE Polná, spol. s r.o. Polná textilní 25-49 Ing. Jaromír Pospíchal Nížkov stavebnictví 24* IROS s.r.o. Dobronín papírenský 20 Josef Duben Ždírec oděvní 20 BIONA JERSÍN, spol. s r. o. Jersín chemický 17 Karel Sedmík, Sítotisk, reklama Dobronín polygrafický 12 Horizont VD Brno Dobronín potravinářský 11 EL-MI, spol. s r. o. Polná chemický 11* BRASSICA-PAP spol. s r. o. Brzkov papírenský 10 Jaroslav Novák Ždírec stavebnictví 10 Poznámka: * počet pracovníků k 1. 1. 2000

V Polné se dále nachází společnost TKZ Polná, spol. s r. o.. Jedná se o významného výrobce stavebního a nábytkového kování, okenních a dveřních závěsů, článkových segmentů pro dopravníky a bezpečnostních botiček na automobily. Počet pracovníků firmy je v posledních letech stabilní, v současnosti je zde zaměstnáno 234 pracovníků (koncem roku 2001 by to mělo být již 260 pracovníků). Téměř polovina zdejší produkce směřuje do zahraničí, především do Německa, Velké Británie a Belgie. Podniku se v posledních letech daří zvyšovat obrat (v roce 1999 dosáhl podnik obratu 193 mil. Kč, v roce 2000 se jednalo o 210,5 mil. Kč, plán pro letošní rok počítá s 235 mil. Kč). Podnik v posledních letech dosahuje stabilního zisku v rozmezí 18-20 mil. Kč. Firma Miloslav Vomela – MIVOKOR se zabývá výrobou závěsného drátěného programu, regálů a stojanů, svítidel a kotlů. Firma založená v roce 1992 zažívá v posledních letech dynamický rozvoj, o čemž svědčí neustálý nárůst počtu pracovníků i obratu. V roce 1996 podnik zaměstnával 10 pracovníků, v současnosti se jedná již o 105 osob (koncem roku 2002 firma plánuje zaměstnávat 120 pracovníků). Obrat podniku dosáhl v roce 1999 56 mil. Kč, v roce 2000 se jednalo o 72 mil.Kč a pro letošní rok se počítá již s 90 mil. Kč. Firma je v posledních letech zisková a téměř veškerou svou produkci uplatňuje na domácím trhu. Podnik se potýká s nedostatkem kvalifikovaných 48


pracovníků, především konstruktérů a obráběčů na CNC strojích. Textilní výrobu v Polné reprezentuje především konfekční provozovna společnosti PLEAS a.s.. Podnik vlastněný švýcarským kapitálem je zaměřen na výrobu nočního a denního prádla, doplněnou o výrobu vrchního ošacení. Počet pracovníků provozovny v posledních letech mírně roste, v současnosti se jedná o 206 osob (s mírným nárůstem počtu pracovníků firma počítá i v nejbližším období, podnik má však problém s nedostatkem kvalifikovaných švadlen). Potravinářský průmysl je v Polné zastoupen především společností MLÉKÁRNA POLNÁ spol. s.r.o., jejíž hlavní činností je výroba sýrů (88%), zbytek doplňují obchodní aktivity. Podnik má již několik let ustálený počet zaměstnanců, na počátku roku 2001 to bylo 78. Jedinou vážnější změnou ve struktuře výroby v posledních letech bylo zastavení výroby jogurtů. Společnost vykazuje obrat přes 25 mil. Kč a tento stále mírně roste. Více než dvě třetiny produkce jsou určeny pro tuzemský trh, zbytek firma vyváží, zejména do Jugoslávie, Slovenska a Ruska. Současná společnost je stále vysoce zadlužena z předchozí existence státního podniku, přesto vydává ročně několik mil. Kč na nové technologie, což je zcela jistě nezbytná cesta k udržení se mezi konkurencí. Za největší překážky dalšího rozvoje považuje vedení firmy právě vysokou zadluženost, ale i druhotnou platební neschopnost a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Z ostatních polenských průmyslových podniků uveďme společnost Pila Pátek, spol. s r. o. se zabývá pilařskou výrobou a zaměstnává 35 pracovníků (obrat v roce 1999 činil 50 mil. Kč), firma Ivan Vlach – sdružení VAREX se zabývá výrobou jednovrstvých nábytkových hran a hranovacích pásek a obchodní činností. Tato zisková firma v současnosti zaměstnává 33 pracovníků a v roce 2000 dosáhla obratu 124 mil. Kč. Dvě pětiny své produkce podnik exportuje do okolních zemí. Firma počítá s rozšiřováním sortimentu výroby a služeb, potýká se však s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, jmenovitě obchodních referentů a s druhotnou platební neschopností. Nábytkářskou výrobu dále reprezentuje společnost TEAK, spol. s r. o. zabývající se výrobou křesel, židlí, sklenářskou činností a zakázkovou výrobou a zaměstnávající 25 osob. Obrat firmy se pohybuje okolo 10 mil. Kč, podnik se potýká s nedostatkem kapitálu a kvalifikovaných pracovníků. Společnost BUECKLE Polná, spol. s r. o. se zabývá výrobou pleteného a háčkovaného ošacení a firma EL-MI, spol. s r. o. s 11 pracovníky se zabývá výrobou tmelů. V Dobroníně se nachází největší průmyslový zaměstnavatel mikreoregionu, závod Jihlavských skláren BOHEMIA, a.s.. Podnik zaměstnávající v Dobroníně 381 pracovníků je od roku 2000 vlastněn americkým kapitálem. Ziskový podnik se zabývá produkcí olovnatého křišťálu a své výrobky exportuje do celého světa. AGROPODNIK, a.s. Jihlava zaměstnává v Dobroníně 32 osob a zabývá se výrobou methylesteru, řepkového oleje, výrobou a prodejem průmyslových hnojiv a výrobou bioglycerinu. Obrat celého podniku činil v roce 2000 273 mil. Kč, zisk dosáhl hodnoty 33 mil. Kč. V Dobroníně se dále nachází dvě menší papírenské provozovny – jedná se o závod Obalex Dobronín společnosti SCA packaging Česká republika, s.r.o. Nový Bor zaměstnávající 41 pracovníků ve výrobě kartonů a zpracování lepenek a firmu IROS s.r.o. Praha zaměstnávající v téže činnosti 20 pracovníků. V Nížkově má sídlo firma FRITAGRO Nížkov, s.r.o. zabývající se zpracováním brambor na zušlechtěné výrobky (především chipsy). Podnik v současnosti zaměstnává 92 osob a v posledních letech dosahuje obratu okolo 60 mil. Kč a mírně ziskového hospodaření. Téměř polovinu produkce firma vyváží. Podnik se potýká s nedostatkem kapitálu a počítá s dalším rozšiřováním produkce. V Jamném sídlí společnosti KOSYKA spol. s r. o. Jihlava zaměstnávající v elektrotechnické výrobě 35 pracovníků a společnost SWR JIHLAVA spol. s r. o. zabývající se výrobou zápustkových výkovků z oceli. Podnik se od svého založení 49


v roce 1996 dynamicky rozvíjí (koncem roku 2002 plánuje zaměstnávat 40 osob), v letošním roce předpokládá obrat 40 mil. Kč a zisk 5 mil. Kč. Podnik má problémy s nevyhovujícím napojením na technickou infrastrukturu a brzdí ho vysoké daňové a pojistné zatížení. Ve Ždírci má sídlo textilní firma BATEPO, spol. s r. o. zaměstnávající 28 pracovníků a oděvní firma Josef Duben s 20 pracovníky, v Jersíně společnost BIONA JERSÍN, spol. s r. o. (výroba olejů, 17 pracovníků) a v Brzkově společnost BRASSICA-PAP spol. s r.o. (10 pracovníků ve výrobě toaletního papíru – podnik plánuje rozvoj, koncem roku 2001 chce zaměstnávat 17 osob). Stavební výrobu na Polensku zastupují pouze menší firmy. Jedná se například o firmy REKOSTAV POLNÁ spol. s r. o., Ing. Jaromír Pospíchal Nížkov (24 pracovníků) a Jaroslav Novák Ždírec (10 pracovníků). Závěrem můžeme konstatovat, že průmyslová výroba tvoří významnou součást hospodářského potenciálu Polenska. Kladně lze hodnotit územní i odvětvovou diverzifikaci průmyslu mikroregionu. Průmyslová základna mikroregionu je tvořena především menšími a středními podniky. Pro většinu významnějších průmyslových firem Polenska jsou charakteristické příznivé hospodářské výsledky a nárůst zaměstnanosti v posledních letech. Zemědělství Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. ekonomické, ale i krajinotvorné a osídlovací. Jeho význam pro národní hospodářství nelze podceňovat i proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50% plochy ČR. Zemědělství České republiky prošlo po roce 1990 náročným a složitým procesem privatizace a transformace. V současné době probíhá v rámci nové koncepce agrární politiky, spojené s předvstupní etapou, etapa revitalizace našeho zemědělství, která je zaměřena především na zotavení a stabilizaci agrárního sektoru a na institucionální přípravu jeho možného vstupu do EU. Toto období tak představuje zejména složitý proces restrukturalizace našeho zemědělství, která by měla přinést nové technologie, novou organizaci zemědělské výroby i organizaci práce v zemědělství. Snahou většiny zemědělských subjektů vzniklých v procesu privatizace, transformace a restituce je tak především jejich stabilizace a nastartování nové rozvojové dráhy. Význam zemědělství studovaného mikroregionu je do jisté míry již předurčen jeho geografickou polohou, která v souladu s přírodními podmínkami poskytuje průměrné předpoklady pro jeho rozvoj v rámci kraje Vysočina, avšak v rámci okresu Jihlava, jsou tyto podmínky spíše nadprůměrné. Podstatná část mikroregionu se totiž nachází již v méně členitém a níže položeném georeliéfu Hornosázavské pahorkatiny, který je již pro intenzivnější formy zemědělství více příznivý, než ve výše položených regionech okresu. Pouze jihovýchodní část mikroregionu, širší okolí Arnolce, se nachází v členitějším reliéfu Křižanovické vrchoviny, kde je vyšší stupeň zalesnění a tak podmínky pro intenzivnější formy zemědělství jsou tu méně příznivé. K celkovému hodnocení přírodních podmínek pro zemědělství nepatří jen nadmořská výška, ale i vhodnost či nevhodnost půdních poměrů a klimatických podmínek. Všechna tato kritéria se pak promítají do pedologických vlastností zemědělské půdy a jejich prostřednictvím následně do vyjádření produkční schopnosti zemědělské půdy. Finálním výsledkem těchto produkčních charakteristik je pak stanovení ceny zemědělské půdy, která byla pro jednotlivé 50


katastry úředně stanovena vyhláškou MZe ČR č.215/1995 a dále novelizována vyhláškou Mze ČR č.298/1999 Sb. Na celkovou úroveň přírodních podmínek lze tak usuzovat i z této úřední ceny půdy za m2. Průměrná cena půdy studovaného mikroregionu dosahuje hodnoty 4,10 Kč/m2 , což je mnohem více než průměr pro celý okres Jihlava – 2,97, a také více než činí průměr pro celý kraj Vysočina – 3,83 Kč/m2 . V rámci mikroregionu však existují určité diference, takže jednotlivé ceny půdy se zde pohybují od 2,87 Kč/m2 na k.ú Jersín až po 5,37 Kč/m2 k.ú. Věžnice v okrese Havlíčkův Brod. Celkově vyšší hodnoty ceny půdy, nad okresní průměr, však převládají, celkem u 22 k.ú. 23 k.ú. Uvedená situace tak jen dokumentuje ještě poměrně příznivé přírodní podmínky studovaného mikroregionu pro intenzivnější formy zemědělské výroby. Celkové využití zemědělského půdního fondu sledovaného území dokládá již poměrně vyšší intenzitu využívání území, což např. dokumentuje poměrně vyšší podíl orné půdy než je okresní průměr. Průměrné procento zornění pro okres Jihlava je 73,6%, což je stále mírně nad celostátní průměr – 72,0%, průměrné zornění studovaného mikroregionu je však mnohem vyšší a pohybuje se nad 80%. Charakter rostlinné výroby sledovaného mikroregionu je vcelku ještě intenzivní, na území mikroreginou zasahuje převážně bramborářská výrobní oblast, v nižších polohách se naopak nachází úrodnější výrobní oblast obilnářská. Rostlinná výroba je zaměřena především na produkci obilovin, v teplejších polohách a v příznivějších rocích ještě na potravinářské odrůdy, jinak však převládá produkce krmných odrůd, zejména ozimého ječmene a pšenice. Tato produkce je rovněž doprovázena poměrně intenzivní produkcí, pícnin na orné půdě, zejména jetel, kukuřice na siláž apod. Postupně narůstá význam produkce některých alternativních plodin, zejména řepky. Naopak poněkud na ústupu je produkce tradičních plodin těchto regionů, jako jsou brambory, event. len. Velký podíl na produkci regionu tvoří také pícniny z trvalých travních porostů, zejména v některých výše položených katastrech. Všechny velké výrobní jednotky mikroregionu jsou zaměřeny na kombinovanou zemědělskou výrobu, tj., že poměrně intenzivní rostlinnou výrobu vhodně doplňuje výroba živočišná, která je zaměřena zejména na produkci mléka, vepřového a hovězího masa. Zemědělství sledovaného mikroregionu, stejně jako celé naše zemědělství, prošlo složitým obdobím restituce, privatizace a transformace. Do roku 1990 byl celý region v působnosti většinou družstevního sektoru, v mikroregionu hospodařilo šest velkých integrovaných zemědělských družstev, JZD Dobronín, Brzkov, Janovice, Zhoř, Velký Beranov a Nížkov a také z části jeden šlechtitelský a semenářský statek. V současné době na území mikroregionu Polná hospodaří především pět nových transformovaných zemědělských družstev a také čtyři obchodní společností, které vznikly postupnou privatizací státního statku, event. vyčleněním ze zemědělských družstev. Mezi nejvýznamnější zemědělské firmy mikroregionu patří především DOBROSEV a.s., Dobronín, ZD Velký Beranov, ZD Zhoř, ZOD Polná, SENECO, s.r.o. Polná, Polana, s.r.o. Polná, ZD Jersín a AGROKOM, s.r.o. Brzkov. Uvedené firmy mají rozhodující význam na zemědělské produkci mikroregionu a v současné době zaměstnávají přibližně 450 osob Dále je na území mikroregionu registrováno více jak 30 samostatně hospodařících rolníků (SHR), avšak jen asi polovina jich skutečně hospodaří na plochách větších jak 10 ha. Na rozdíl od podniků právnických osob u těchto malých hospodářství převládá naprostá orientace na rostlinnou výrobu. V současné době dochází u těchto hospodářů k jisté vnitřní stabilizaci v hospodářské činnosti. U některých však dojde ještě k útlumu až zániku hospodaření. Důvody tohoto útlumu jsou pak rozmanité, nejčastěji je to špatná ekonomická situace, vysoký věk farmáře apod. Z uvedeného tak plyne, že ve 51


studovaném mikroregionu, obdobně jako i v jiných regionech ČR, nadále bude převládat velkovýrobní charakter zemědělské výroby. Situace ve vybraných podnicích Druhým nejvýznamnějším zemědělským podnikem Polenska podle počtu pracovníků (největší je Dobrosev, a.s. Dobronín – 137 zaměstnanců) je ZOD Vysočina se sídlem v Polné Detašovaná pracoviště má ZOD v obcích Dobroutov, Stáj, Záborná a v Polné - místní části Janovicích. Podnik v roce 2001 zaměstnával 76 osob a tento zaměstnanecký stav je již několik let na řádově stejné úrovni. S výjimkou výroby laminátových výrobků (3,2% celkové výroby) se činnost podniku zaměřuje na zemědělskou výrobu, když živočišná výroba převažuje nad rostlinnou. Z hospodářských zvířat je chováno nejvíce skotu a prasat, v rostlinné výrobě převažují obiloviny nad pícninami, značnou část obhospodařované půdy (1 343 ha) zabírají louky a pastviny. Dodavatelská působnost podniku je spíše regionální, za největší bariéry rozvoje je možno považovat obtížnou dostupnost bankovních úvěrů, nízkou ochranu domácího trhu s agrárními produkty a nedostatek pronajatých pozemků, které by podnik se současnou technikou zvládl obdělávat. Zemědělské družstvo Nížkov s 56 pracovníky v roce 2000 působí také v obcích Buková a Špinov. Zaměření činnosti je orientováno pouze na zemědělskou výrobu – v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, brambor, kukuřici a ozimou řepku. Významnou část z celkové obhospodařované plochy (881 ha) tvoří louky a pastviny. V živočišné výrobě mírně převažují počty prasat nad skotem. Rozsah dodavatelské působnosti je podle vedení podniku spíše nadokresní. ZD Nížkov se potýká s řadou bariér a problémů, které mu brání v podnikatelské činnosti – např. nízké prodejní ceny zemědělských komodit, velká zadluženost podniku vzhledem k rozsáhlejším investicím, nesplněné restituce, problémy s odběrateli a jejich platbami, nízká ochrana agrárního trhu apod. Dalším významným zemědělským podnikem je na Polensku Zemědělské hospodářské družstvo Jersín, kde v roce 2001 pracovalo 43 osob, přičemž tendence z minulých let naznačuje mírný pokles. Zemědělská výroba tvoří 80% zaměření podniku, zbytek zajišťuje hostinská činnost, nákup a prodej zboží, silniční doprava a opravy zemědělských strojů. Výměra obhospodařované půdy v roce 2001 poklesla na 1013 ha (v předchozím roce 1175 ha). Ve výrobním zaměření převažuje mírně živočišná výroba nad rostlinou, na řádově stejné úrovni jsou stavy skotu a prasat, významný je také chov drůbeže (krůt). V rámci rostlinné výroby jsou největší osevní plochy věnovány obilovinám, pícninám, řepce a bramborám. Více než čtvrtinu obhospodařované půdy zabírají trvalé travní porosty. Dodavatelská činnost podniku je spíše regionální, ale např. krůty jsou dodávány do firmy Agfatrading Hodonín. Za nejvýznamnější bariéry rozvoje považuje vedení podniku vysoké vstupní ceny a nízké ceny prodejní, staré nedobytné pohledávky a vůbec špatnou transformaci zemědělství. Na cca 165 ha půdy provozuje svoji zemědělskou činnost NIROS, spol. s.r.o., Nížkov (9 zaměstnanců). Tři pětiny zaměření živočišné výroby je orientováno na chov skotu, zbylá rostlinná výroba preferuje pěstování obilovin, pícnin, okopanin a technických plodin. Závěrem je nutné zdůraznit, že v současných tržních podmínkách a za současné ekonomické situace jsou zemědělské podniky v mikroregionu Polná vysoce závislé na agrární politice státu. Ekonomická situace v zemědělských podnicích regionu není příznivá, což jen koresponduje se složitou situací celého resortu zemědělství v ČR. Mezi nejzávažnější nedostatky patří zejména pokřivení dodavatelsko – odběratelských vztahů, nízká výkupní cena zemědělských produktů, nedořešení vyplácení restitučních podílů apod.. Hlavním cílem rozvoje zemědělství ve studovaném mikroregionu bude především udržení krajinotvorné funkce zemědělství, při zachování intenzivního i extenzivního zemědělství na 52


co největší ploše, při dostatečné úrovni příjmů zemědělské populace. Rozvoj konkurenceschopné, intenzivní, avšak environmentálně šetrné zemědělské výroby, ke které má sledované území ještě vhodné předpoklady , musí být doprovázen také diverzifikací zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské využití a do nezemědělských činností. Musí být zachovány komparativní výhody plynoucí z koncentrované zemědělské výroby při respektování environmentálních požadavků. Dále se předpokládá modernizace zemědělských a potravinářských podniků a rozvoj efektivní struktury agrárního trhu, které povedou k prosperitě zemědělských podniků, k jejich přiměřeným příjmům, k vytváření důstojných pracovních a životních podmínek zemědělského obyvatelstva. Zemědělství mikroregionu se tak musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji venkovského prostředí a udržení osídlení venkova. Mezi nosná odvětví v rostlinné výrobě mikroregionu bude nadále patřit produkce krmných plodin, zejména krmných obilovin. Na dočasně nadbytečných plochách orné půdy bude průběžně narůstat produkce alternativních plodin, ve sledovaném území především řepka, luskoviny apod. V živočišné výrobě vedle tradičního chovu prasat, bude nutné zachovat a posílit chov skotu na mléko, v méně vhodných a členitějších polohách pak bude nutné posílit chov skotu bez tržní produkce na mléko, spojené s vybudováním pastevních areálů. Shrnutí Na území studovaného mikroregionu je zemědělská výroba, vzhledem k přírodním předpokladům, již méně intenzivní. Rostlinná výroba je zaměřena především na produkci obilovin , krmných plodin, řepky, brambor a pícnin na orné půdě, ve vyšších polohách je i vysoký podíl trvalých travních porostů. Živočišná výroba je zaměřena především na chov skotu na mléko, ale i na maso, částečně ještě i na chov prasat. Do budoucna by se měl zvýšit podíl extenzivního chovu skotu na maso, zejména na pastevních areálech. Posílen by měl být rovněž význam environmentální a krajinotvorné funkce zemědělství. Komerční služby Narůstající význam služeb, především jejich rychlá diverzifikace, projevující se v rychlém růstu druhů služeb, ukázal, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku, neboť se jedná o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Pro analýzu podnikatelského prostředí je nezbytná ta část služeb, která souvisí s produkcí, údržbou, distribucí i spotřebou materiálních statků, tzv. komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské, maloobchodní a finanční a poštovní služby. Zdrojem informací o rozmístění komerčních služeb v mikroregionu Polensko bylo především dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích. Úroveň poskytovaných služeb velmi ovlivňuje blízkost okresního města, které je nejen největším zaměstnavatelem, ale samozřejmě i spádovým územím, koncentrujícím všechny druhy služeb.  nevýrobní služby pro obyvatelstvo Do této skupiny patří činnosti sloužící k uspokojování přímých potřeb obyvatel – holičství a kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické služby, taxislužba, půjčovny motorových vozidel, autodoprava, půjčovny průmyslového zboží, zahradnictví, pohřební služba apod. 53


Střediskem těchto služeb je centrum mikroregionu Polná. V ostatních obcích, pokud zde jsou některé ze jmenovaných služeb, jsou dostupné kadeřnické a fotografické služby.

fotograf, fotosběrna

zahradnictví

pohřebnictví

autodoprava

půjčovny zboží

sběrny prádla

prádelny, čistírny

obec

kadeřnictví, kosmetika

Tab. č. 6: Počet provozoven nevýrobních služeb v mikroregionu Polensko

jiné

Arnolec Brzkov Dobronín

1

1

1

Dobroutov Jamné

1 1

Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov

1

1

6

1

4

1

1

1

Poděšín Polná

1

3

5

Rybné Sirákov Stáj Šlapanov

1

Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod)

1

1

2

1

Věžnička Záborná Zhoř

1

Ždírec 1 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

 výrobní a opravárenské služby Zde jsou zařazeny služby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.), kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači, sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboží, obuvi, krejčí, švadleny. V tabulce č. 7 jsou uvedeny provozovny výrobních a opravárenských služeb v jednotlivých obcích. Nejvíce těchto provozoven je v obcích Polná, Zhoř, Nížkov, Věžnice (okres Havl. Brod) a Poděšín. Dřevozpracující řemesla jsou přítomny téměř ve všech obcích mikroregionu. Podobně je tomu u opraven motorových vozidel, kovozpracujících a oděvních řemesel. Navíc je v obci Poděšín kamnářství a ve Zhoři čalounictví.

54


sběrny oprav a zakázkové kanceláře

opravy a výr. obuvi

krejčí, švadlena

stavební řemesla

kovozpracující řemesla

dřevozpracující řemesla

opravy prům. zboží

obec

opravy mot. vozidel

Tab. č. 7: Počet provozoven výrobních a opravárenských služeb v mikroregionu Polensko

jiné

Arnolec Brzkov Dobronín

2 2

1

Dobroutov

1

Jamné Jersín Kamenná

1 1

1 1

1

Měšín

1

1

1

Nadějov

1

5

2

Nížkov

1

1

2

2

1

Poděšín

1

2

1

1

Polná

8

6

3

8

1

2

2

Rybné Sirákov

1 kamnářství 11

1

1

2

Stáj

1

Šlapanov Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod)

2

1

1

1

1

1

Věžnička Záborná

1 2

Zhoř Ždírec

1

1 1

1

1

2

čalounictví

1

Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

 maloobchod a veřejné stravování Do této skupiny služeb jsou zařazeny prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin, drogerie, průmyslového zboží. Do veřejného stravování se řadí restaurace a pohostinství. Přehled těchto služeb v mikroregionu Polensko je uveden v tabulce č. 8. Prodejna potravinářského zboží je nejméně jednou provozovnou zastoupena ve všech obcích mikroregionu. To lze považovat za standard zajištění základní vybavenosti obcí. Ostatní druhy maloobchodních prodejen už tak rozšířené nejsou. Plné spektrum obchodních služeb nabízí Polná, o něco omezenější sortiment je v Jamném, Nížkově a Věžnici (okres Havl. Brod). Naproti tomu restaurace nebo pohostinství jsou v téměř všech obcích mikroregionu. Z hlediska obyvatel ostatních obcí se může zdát maloobchodní síť nedostatečná, je však nutno brát v úvahu, že prodejny potravin zahrnují často smíšené zboží, kde lze koupit i sortiment specializovaných prodejen (ovoce-zelenina, maso-uzeniny, drogerie, průmyslové zboží apod.).

55


 finanční a poštovní služby Mezi tyto služby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních služeb. Přehled je uveden v tabulce č. 8. Finanční služby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center a větších obcí. V případě Polenska jsou tyto služby koncentrovány do Polné, Jersína a Zhoře. Banka je ve jmenovaných obcích, pojišťovna pouze v Polné a Jersíně. Poštovní služby jsou zajištěny v obcích Dobronín, Jamné, Jersín, Polná a Zhoř.

Arnolec

1

Jamné

1

1

Jersín

1

1

3

Dobroutov

1 1

1

1

3 1

2 1*

1

1

1

Kamenná

1

1

Měšín

1

1

Nadějov Nížkov

1

1

1

1

1

1

1

3

1

1

11

Poděšín Polná

1 2

Rybné

1

Sirákov

1

Stáj

1

Šlapanov Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod)

1

1 1

1

1

1 3

2

3

4

4

7

1

3

2

1

1

2

2

Věžnička

1

Záborná

1

1

1

1

1

1

Zhoř Ždírec

1

1

jiné

1

1 1

pohostinství

restaurace

průmyslové zboží

drogerie

maso-uzeniny

ovoce-zelenina

1

Brzkov Dobronín

potraviny a smíšené zboží

obchodní střediska

pojišťovna

banka, spořitelna

obec

pošta

Tab. č. 8: Počet provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních služeb v mikroregionu Polensko

Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001 Pozn.: *) jedenkrát měsíčně

Projektantské služby, advokátní kancelář a podnikové poradenství jsou další formy služeb, které jsou poskytovány v Polné a Věžnici (okres Havl. Brod). Na základě odpovědí jednotlivých obcí uvedených v dotazníku lze vyvodit, že 17 obcí je nespokojeno se současnou nabídkou služeb. Jako těžce dostupné služby byly identifikovány především kadeřnictví, obchodní služby a sklenářství. Za těmito službami se nejčastěji dojíždí do Polné, Přibyslavi a Jihlavy.

56


Ze zaměstnavatelů v oblasti komerčních služeb lze uvést alespoň spediční firmu WLACH TRANSPORT s.r.o. Polná se 13 pracovníky. Firma zajišťující zejména spedici výrobků společností SAPELI a TKZ dosáhla v roce 2000 obratu ve výši 75 mil. Kč.

57


8. Veřejné služby Ekonomickému rozvoji nejvíce přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. V následující kapitole bude stručně popsána situace v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu. Zdrojem informací o rozmístění těchto služeb na území mikroregionu bylo především dotazníkové šetření provedené v obcích mikroregionu Polensko a informace od veřejných institucí zabývajících se školstvím, zdravotnictvím, sociálním zabezpečením apod. Školství Školská zařízení v mikroregionu Polensko zajišťují pouze základní školní vzdělání a předškolní výchovu. Mateřské školy jsou v 11 ze 22 obcí mikroregionu – nacházejí se v obci Brzkov, Dobronín, Jamné, Jersín, Nížkov, Poděšín, Věžnice (okres Havl. Brod), Šlapanov, Zhoř a Ždírec – tři jsou v Polné. Z ostatních obcí, kde je nedostatečný počet dětí, musí rodiče s dětmi do mateřské školy dojíždět. Nejvíce dětí dojíždí do mateřských škol v Polné, Dobroníně a Zhoři. Přehled počtu míst v jednotlivých mateřských školách je uveden v tabulce č.1. Síť základních škol je tvořena osmi školami. Z toho v Polné, Dobroníně, Nížkově, Šlapanově a Zhoři jsou základní školy úplné tedy od 1. do 9. třídy, v Brzkově, Věžnici (okres Havl. Brod) a Jamném je 1. až 4. třída. Z ostatních obcí musí žáci do základní školy dojíždět, a to nejvíce do základních škol v Jihlavě, Polné, Nížkově a Zhoři. Výjimky z minimálního počtu žáků dostaly od MŠMT ČR základní školy v obcích Zhoř a Polná-Hrbov. V Polné je také dislokována zvláštní škola, kterou ve školním roce 1999/2000 navštěvovalo 23 žáků. Tab. č. 1: Přehled počtu žáků a tříd v mateřských a základních školách mikroregionu Polensko Obec Mateřské školy Základní školy počet dětí počet tříd počet žáků Brzkov 1 17 Dobronín 71 16 341 Jamné 25 2 33 Jersín 14 Nížkov 40 9 160 Polná 185 24 610 Poděšín 25 Šlapanov 26 7 120 Věžnice (okres Havl. Brod) 25 1 11 Zhoř 22 7 109 Ždírec 23 Pramen: Výroční zpráva ŚÚ Jihlava za rok 2000, Dotazníkové šetření u obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001

Za středním a vyšším vzděláním musí studenti vyjíždět mimo region. Výjimkou je odloučené pracoviště SOÚ služeb Jihlava v Polné, kde se vyučuje obor hodinář – fotograf, který kapacitně naplňuje asi 140 učňů.

58


Mimoškolní aktivity jsou zajištěny v Polné, kde je umístěna základní umělecká škola, na níž je možné studovat obory hudební, taneční a výtvarné. Celkový počet žáků k 30.6.2000 byl 278. Další aktivity nabízí Dům dětí a mládeže, který navštěvovalo ke stejnému datu 530 dětí. Ve srovnání s celookresními údaji o školství je v mikroregionu Polensko počet škol mateřských i základních srovnatelný v přepočtu na 1000 obyvatel okresu Jihlava. Pod okresní hodnotou je však počet žáků ať již mateřských nebo základních škol. Tab. č. 2: Počet žáků a škol mateřských a základních na 1000 obyvatel okres Jihlava mikroregion Polensko počet škol počet žáků počet škol počet žáků abs. na 1000 abs. na 1000 abs. na 1000 abs. na 1000 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel mateřské školy 69 0,63 3 088 28,4 8 0,63 340 26,9 základní školy 47 0,43 11 856 108,9 5 0,39 1110 87,88 Pramen: Výroční zpráva ŚÚ Třebíč za rok 1999, údaje k 30.9.1999, Dotazníkové šetření u obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001 Pozn.: údaje pouze za školní zařízení obcí v okrese Jihlava

Problémy škol v mikroregionu tak z větší části kopírují obecné problémy školství u nás – jedná se o získávání a stabilizaci učitelského sboru, technické vybavení škol (pomůcky, sportoviště, apod.) a finanční deficity ve vztahu ke stávajícím aktivitám. Síť škol a školských zařízení v mikroregionu Polensko je však na dostatečné úrovni. Vzhledem k demografickým trendům bude nutné počítat s dalším snižováním počtu dětí, což by mohlo vést k existenčnímu ohrožení zejména malotřídních škol. Zdravotnictví a sociální služby Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V mikroregionu zajišťuje zdravotní péči celkem 19 lékařů – sedm praktických lékařů, pět dětských a sedm stomatologů. Ordinace jsou v Dobroníně (3), Jamném (1), Jersíně (3), Nížkovu (3), Polné (6) a Šlapanově (3). Kromě těchto stálých lékařů, dojíždí dětský lékař do Zhoře a gynekolog do Dobronína a Polné. Jinak se za lékaři dojíždí převážně do Polné, Jamného a Jihlavy. Specializovanou lékařskou péči zajišťují zdravotnická zařízení v Jihlavě a Havličkově Brodě. Čtyři obce z celého mikroregionu označují zajištění zdravotních služeb za nevyhovující, jako hlavní nedostatek je označována převážně špatná dopravní dostupnost této služby. Oblast sociální péče na území mikroregionu je poskytována buď pečovatelskou službou, nebo v zařízeních sociální péče. Pečovatelská služba může být provozována buď v domech s pečovatelskou službou, nebo přímo v domácnosti klienta. V mikroregionu Polensko se nachází Domov důchodců v Dobroníně, jehož zřizovatelem je Okresní úřad v Jihlavě a Domov důchodců ve Ždírci. Zařízení mají celkovou kapacitu 126 míst. Pečovatelská služba je poskytována v Polné, Kamenné a Nížkově. Ve Zhoři, Arnolci a Šlapanově poskytují důchodcům obědy ze školní kuchyně. Dalším typem sociálních služeb jsou sociální byty – těch je na území mikroregionu pouze 17, z toho jeden v Brzkově a 16 v Nížkově (7 s peč. službou), ale potřebných je evidováno 83 v Polné (35 z toho 30 s pečovatelskou službou), v Kamenné (4), ve Šlapanově (14 - všechny s pečovatelskou službou), v Nížkově (30, z toho 14 s peč. službou) a v Měšíně (3 s peč. 59


službou). Hlavním handicapem sociálních služeb byl definován nedostatek finančních prostředků. Šest obcí využívá institutu veřejně prospěšných prací a jejich zkušenosti jsou převážně dobré. Zabezpečení zdravotnických a sociálních služeb je na úrovni odpovídající velikosti mikroregionu. Další zlepšení standardů zajištění zdravotní péče a péče o seniory je ale základní podmínkou dalšího rozvoje kvality života občanů, zvláště když počet starých lidí bude v následujících letech narůstat. Zejména rozvoj terénních zdravotních a sociálních služeb a výstavba sociálních bytů a bytů s pečovatelskou službou jsou cestou k udržení i zvyšování populace obcí. Kultura a sport Kulturní zařízení v mikroregionu jsou zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. V mikroregionu je rozmístěno celkem 17 knihoven a 14 kulturních domů, což znamená že knihovna je zastoupena ve všech obcích mikroregionu (které poskytly tyto údaje v dotazníkovém šetření) kromě obce Stáj a kulturní domy v 82% obcí. V Polné a Jamném je k dispozici kino, dále je v Polné Dům dětí a mládeže, Husova knihovna, Muzeum Vysočiny, jehož součástí je také expozice Stará polenská škola a Regionální židovské muzeum. Bohoslužby se konají pouze v 11 obcích mikroregionu. Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti a tělocvičnami. Nejrozšířenějším sportem ve venkovských oblastech je fotbal, ani území mikroregionu Polensko není výjimkou. Podle výsledků dotazníkového šetření u obcí je na území mikroregionu celkem 21 hřišť a 6 tělocvičen. Kromě toho se ve 12 obcích nachází koupaliště. V Polné se nachází sportovní areál s fotbalovým hřištěm, atletickou dráhou a zimním kluzištěm. V Lidovém domě je možné využít nabídky tenisových kurtů, volejbalového hřiště, posilovny a víceúčelového sálu. Tenisové kurty jsou rovněž k dispozici na Kateřinově. I když se počet sportovních zařízení jeví dostatečný, požadavek na výstavbu hřišť a koupališť je nejčastější z rozvojových záměrů obcí v kulturních a sportovních aktivitách. Kulturní a tělovýchovné aktivity mají ponejvíce na starosti místní Svaz dobrovolných hasičů, Myslivecká sdružení, tělovýchovné jednoty, Sokol, Orel, Junák a další zájmová sdružení. Kulturní akce: Židovský koncert (červenec), Czech rock Block (srpen), Mrkvancová pouť (září), Vánoční čas v Polné (koncerty, divadelní představení), Kulturní týden Věžnice (okres Havl. Brod) - hudební koncerty. Tradiční sportovní akce – Tenisový turnaj osobností Polenska (červen), Tenisový turnaj dospělých (srpen), Polenský mrkvanec (září - turistický pochod). Na krajské úrovni se hraje fotbalová soutěž v obci Věžnice (okres Havl. Brod). Kulturní a sportovní aktivity jsou v mikroregionu Polensko zajištěny velmi dobře. Především dostatečný počet hřišť a tělocvičen je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí (funkce knihovny jako internetového centra), což by bylo prospěšné pro všechny občany při usnadnění přístupu k informacím. 60


Na základě vyhodnocení kategorie služeb z dotazníkového šetření u obcí mikroregionu (viz tabulka č.3) lze území z hlediska obslužného významu jednotlivých obcí rozdělit do těchto základních kategorií: A – střediska obslužnosti - obce s komplexní nabídkou základních služeb (zahrnuje základní školu plnotřídní, ordinace lékařů, nejfrekventovanější nekomerční a komerční služby, které se stávají předmětem dojížďky ze spádového území) Polná, Dobronín, Nížkov, Šlapanov B – nestřediskové obce bez deficitu základních služeb (zahrnují první stupeň základní školy a některé provozovny komerčních služeb pro obsluhu vlastních obyvatel obce) Brzkov, Jamné, Věžnice (okres Havl. Brod), Zhoř C – nestřediskové obce s deficitem základních služeb (chybějící zařízení základních služeb znamenají pro obyvatele nutnost dojíždět za nimi do spádového centra – školy, pošta, komerční služby) Arnolec, Dobroutov, Jersín, Kamenná, Měšín, Nadějov, Poděšín, Rybné, Stáj, Sirákov, Věžnice, Věžnička, Záborná, Ždírec

Rozmístění a dostupnost služeb v mikroregionu Polensko lze stručně charakterizovat následujícími body:  komplexní nabídka služeb je dostupná pouze v centru mikroregionu  obce mikroregionu jsou nespokojeny se současnou dostupností komerčních služeb  nedostatečně je zajištěna síť poskytovatelů zdravotní a sociální péče, zvláště s ohledem na stárnoucí obyvatelstvo mikroregionu  velmi dobrá je úroveň zajištění sportovních a kulturních aktivit, zejména volnočasových aktivit dětí a mládeže  dostatečná vybavenost knihovnami je dobrým předpokladem vytvoření veřejně přístupných informačních center

61


A

A A A A A

A

A

A

A

A

A

A

A A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A A

A A

A

A

A

A

A A

A

A

A

A

A A A

A A A A A A A A

A A

A A

A

A

A

A

A

A A A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A A A

A A A A A A A

A

A

A

A

A

A A

A

Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Polensko, GaREP 2001; A=vyskytuje se

62

A A

A

A A

A A A A A A A A

A A A

A A A A

A A

A A A A A

A A

A A A

A

Hřiště

A A

Koupaliště

A A A A A

A A

A A A

A A A A A

Tělocvična

Kostel

ZŠ úplná

ZŠ 1. st

MŠ

Stomatolog

Dětský lékař

Prakt. lékař

Pojišťovna

A

A

A

Banka

Pošta

Ubytování

Prádelna

A

A A A A A A

Kadeřnictví

Prům. zb.

Drogerie

Maso-uz.

Ovoce-zel.

A

A

A A A

Knihovna

A

A

A A A A A

Kulturní dům

A

A A A A A A A A A A A A

A

Pohostinství

A A A A A

Restaurace

Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov Poděšín Polná Rybné Stáj Sirákov Šlapanov Věžnice Věžnice (okres Havl. Brod) Věžnička Záborná Zhoř Ždírec

Potraviny

OBEC Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné

Obch.střediska

TABULKA Č. 3: VYBAVENOST OBCÍ MIKROREGIONU POLENSKO VYBRANÝMI DRUHY A ZAŘÍZENÍMI SLUŽEB

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A


9. Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch, turismus a rekreace jsou svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným celosvětovým společenským jevem. Tyto, v současné době dynamické společensko ekonomické činnosti, zasahují výrazně do utváření životního prostředí daného území (ať již přírodního či sociálního), a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován až v devadesátých letech s nástupem tržní ekonomiky. Zvýšení turistické návštěvnosti v území může posílit kupní sílu obyvatel a pomoci rozvíjet podnikatelské prostředí v regionu. Kvalita poskytovaných služeb a jejich nabídka pak významně ovlivňují spokojenost návštěvníků a působí tak i na jejich rozhodování, zda navštíví území i příště. Pro návštěvnost území je stále významnější jeho účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je více než v jiných případech možno ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Vztah k přírodě a krajině se v evropských společnostech začíná postupně měnit od přelomu 18. a 19. století, v souvislosti s myšlenkami osvícenství a romantismu. Dříve chodili lidé do přírody jen za obživou, teprve od 18. století se návštěva vybraných přírodních lokalit stává vyhledávaným cílem cest určitých skupin obyvatelstva, zejména z vyšších společenských kruhů. V oblasti Českomoravské vrchoviny byl tento proces ovšem v evropském kontextu opožděný, což souvisí s tím, že prvními „turisty“ byli vedle šlechty také lidé z průmyslových oblastí, žijící městským způsobem života. Důsledkem pozdějšího počátku industrializace v oblasti byl pak i pozdější zájem obyvatel měst o návštěvu „původní“ (romantické a často idealizované) venkovské krajiny. K propagaci kulturní krajiny Vysočiny značně přispěli umělci, zvláště malíři a spisovatelé 19. a první poloviny 20. století, kteří svými populárními díly zvýšili povědomí o krásách zdejší krajiny a především mezi obyvateli měst povzbudili touhu tato místa navštívit. Vedle této kulturně a esteticky motivované návštěvnosti, byla od přelomu 19. a 20. století významná také sportovně motivovaná návštěvnost, vyjádřená činností turistických spolků, opět především z větších měst. Specifickým proudem pak byla činnost trampských a tábornických osad, které „přišly do módy“ v období první československé republiky. Masovou činností se však cestovní ruch stává až v souvislosti s příchodem velkého počtu obyvatelstva do měst (urbanizace) a prodlužováním volného času obyvatelstva. Zvláště volné víkendy, spolu s omezenými možnostmi cestování do zahraničí (50. – 80. léta) vedly k rozvoji chataření a chalupaření, které postupně změnilo vzhled krajiny a sídel v některých lokalitách regionu. Území mikroregionu Polensko má jako celek spíše průměrné krajinné předpoklady pro využití v oblasti aktivit cestovního ruchu a rekreace, zvláště pak v kontextu celého kraje Vysočina. Reliéf Polenska (centrální část) je součástí Českomoravské vysočiny, převážně její moravské části, která je označována jako Jihlavsko – Sázavská brázda. Území je lokalizováno v severozápadní části Vysočiny a jeho větší část má tvar „náhorní plošiny“ s nadmořskými výškami od 500 do 600 m.n.m. Většina původních lesů však byla odstraněna a území je dnes intenzivně zemědělsky využíváno. Primárně nejvýznamnějším atraktorem je tak na Polensku kulturní krajina, zahrnující jak přírodní lokality, rybníky, tak především kulturně - historické památky.

63


Dominantním centrem turistické návštěvnosti je na území mikroregionu město Polná, jehož centrum bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Na město byla Polná, jejíž vznik se datuje k roku 1242, povýšena na sklonku třináctého století, s tím, že největšího rozkvětu dosáhla v 15. a 16. století. Ve městě se dochovalo historické jádro se třemi náměstími, barokním kostelem a cennými měšťanskými domy. V zámku, původně hradu ze 13. století, je umístěno muzeum, probíhají zde výstavy, na nádvoří je kašna z konce 17. století. V areálu zámku sídlí základní umělecká škola, kulturní středisko a Zámecká restaurace s ubytováním. K dalším významným kulturně – historickým památkám patří děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, postavený na počátku 18. století, který je svou výzdobou od italských (florentinských) mistrů srovnatelný s biskupskými chrámy. Pod chrámem, jehož věž je vysoká 64 m, jsou krypty starého kostela. Za zhlédnutí stojí i tři významné kostely, pojmenované podle sv. Kateřiny, sv. Anny a sv. Barbora. Sousoší Nejsvětější trojice stojí na Husově náměstí a je dílem polenského mistra Václava Morávka – žáka pražského sochaře F.M.Brokoffa. Stará polenská škola s barokním štítem je součástí jedinečné muzejní expozice, dokumentující historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století. Památkou na židovské osídlení je ghetto, založené v roce 1681, Regionální židovské muzeum a židovský hřbitov. Gotická Dolní brána je kamenicky zdobený pozůstatek opevnění města. Z významných osobností našeho kulturního života, kteří v Polné určitou dobu žili je možno připomenout Boženu Němcovou či Bohumila Hrabala. Město Polná má bohaté historické a kulturní tradice a bylo a je významným obchodním střediskem. Atraktivitu města doplňuje i bohatá nabídka sportovišť, ke kterým patří zejména fotbalové a volejbalová hřiště, zimní kluziště a tenisové kurty, kde se koná např. tradiční tenisový turnaj osobností Polenska. Tab. č. 1: Turistická infrastruktura a významná místa v obcích mikroregionu Polensko obec koupaliště, naučná cyklotrasa možnost významná místa možnost stezka ubytování koupání (poč. zaříz.) Arnolec ne ano ano ne kaple sv. Vendelína, Arnolecké hory Brzkov ano ano ano (1) Dobronín ne ne ne ano (1) Dobroutov ano ne ne ne zámek, kostel Povýšení sv. kříže, památné Jamné ano ne ne ne lípy Jersín ano ne ne ne Jersínská stráň, kaple Cyrila a Metoděje Kamenná ano ne ne ano (2) Socha sv. Jana, Pomník padlým Měšín ne ne ano ne Nadějov ano ne ne ne Nížkov ano ne ano ne kostel, kostnice, Tesaná a Žlutá skála Poděšín ne ne ne ne historické jádro, zámek, židovské ghetto, ano ne ano ano (4) chrám Nanebevzetí Panny Marie, kostely sv. Kateřiny, sv. Anny, sv. Barbory Polná Rybné ano ne ano ne Smírčí kámen, socha sv. Jana Nepom. Sirákov ne ne ne ne Stáj ano ne ne ne Šlapanov ano ano ano ano (1) kostel sv. Petra a Pavla, ohradní zeď Věžnice ano ne ne ne sv. Jan z Nepomuku, památník Věžnice (okres kaple, kamenný most (13. stol.), socha sv. Havl. Brod) ano ne (ano) ano Jana Nepomuckého, kamenný sloup Věžnička ne ano ano ne Záborná ano ne ne ne Dvořákova lípa, les Borek Zhoř ne ne ne ne kostel sv. Markéty Žďírec ano ano ano ne kostel Pramen: Dotazníkové šetření v obcích mikroregionu Polensko, GaREP, 2001

64


Mimo Polnou se k dalším atraktorům cestovního ruchu řadí provoz Skláren Bohemia, založený v roce 1876 s brusírnou olovnatého křišťálu v Dobroníně, novorománská kaple sv. Vendelína z 2. poloviny 19. století v Arnolci, zhořský kostel sv. Markéty s románskogotickým jádrem a souborem dřevořezeb a sýpka z konce 18. století, raně barokní zámek (původně tvrz z 16. století), barokní kostel sv. Kříže a památné lípy v Jamném, klášter, raně gotický kostel sv. Mikuláše, barokní kostnice a blízká rozhledna Rosíčka v Nížkově, barokní kostel sv. Petra a Pavla a památky na těžbu stříbrné rudy ve Šlapanově. V řadě obcí mikroregionu se vyskytují památné stromy. Za zmínku stojí také specifická turistická atrakce, která okrajově zasahuje na území mikroregionu (severně od Nížkova) – jedná se o pozůstatek železniční tratě z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou, který je zde zachován v úseku Přibyslav – Sázava a v letním období je využívána turisty při tzv. „nostalgických jízdách“. Turistickému potenciálu území odpovídá i síť značených turistických stezek, využívaných ponejvíce pro jednodenní pěší turistiku. Jejich průběh využívá přirozených přírodních tvarů, ponejvíce liniových prvků v krajině – údolí a vodních toků. Zvýšení turistické návštěvnosti území by prospělo další vytyčení naučných (tematických) stezek, které by seznamovaly s místní kulturní a hospodářskou historií, architekturou, pobytem významných osobností, přírodními pozoruhodnostmi apod. Přírodní podmínky a reliéf krajiny Polenska jsou vhodné také pro aktivity v oblasti cykloturistiky. Z dálkových cyklotras prochází středem Polenska v severojižním směru Česko – moravská stezka, vedoucí od polských k rakouským hranicím. Severovýchodní cíp mikroregionu protíná regionální Posázavská cyklotrasa směřující ze Žďáru nad Sázavou podél toku řeky Sázavy ku Praze. Ostatní cyklotrasy jsou spíše místního významu. Množství dalších tras pro výlety na kole je navrženo v turistických mapách Klubu českých turistů, které však nejsou v terénu vyznačeny. S rostoucí oblibou tohoto pohybu v přírodě je však možné očekávat vytyčení a vyznačení dalších cykloturistických tras. Ubytovací kapacita mikroregionu se podle dotazníkového šetření v obcích Polenska pohybuje kolem 140 stálých lůžek, což znamená asi 11 lůžek na 1000 bydlících obyvatel (v celé ČR taktéž 49), a to je objektivně velmi málo. Ve městě Polná je možno využít 4 ubytovacích zařízení, které dohromady nabízejí 56 lůžek (Zámecká restaurace, penzion u Hilsnera, ubytovna v kulturním středisku a pension Marek v Polné-Hrbově), v obci Kamenná jsou 2 ubytovny soukromých osob (20 lůžek) a dále v Brzkově zajištuje ubytovna Agrokomu 48 lůžek, ve Šlapanově (místní části Šachotín) provozuje ubytovací zařízení soukromá osoba (Chalupa Šachotín - 11) a v Dobroníně taktéž (Restaurace u Slámů – 8). Mezi příležitostné ubytovací kapacity je možno také přičíst Dům dětí a mládeže v Polné a Kulturní dům ve Věžnici (okres Havl. Brod). Rozložení ubytovacích kapacit je tedy na Polensku velmi skromné a také nerovnoměrné a koncentruje se pouze ve městě Polná a severozápadní části území mikroregionu, které má pro rozvoj turismu lepší přírodní předpoklady. Výjimkou je významná přírodní oblast Arnolecké hory, které se táhnou téměř od samotné Polné v délce cca 10 – 15 km k obci Arnolec a nejsou zatím z pohledu cestovního ruchu zcela doceněny. Ke zvýšení počtu stálých lůžek může přispět také výstavba penzionu u obce Zhoř, který bude součástí areálu – tréninkového střediska dostihových koní. V rámci areálu by mělo být vystavěno také golfové hřiště a další infrastruktura určená spíše pro bohatší klientelu. Zaměstnáno by zde mohlo být až 30 osob.

65


Posouzení, zda je ubytovací kapacita mikroregionu dostatečná, je vždy do značné míry subjektivní. Nabídka je určována poptávkou, která zároveň vychází jak z minulého vývoje, tak z budoucích odhadů. Mikroregion Polensko má podle našich předpokladů potenciál pro příchod většího počtu návštěvníků, než je tomu v současnosti. Zejména historické město Polná s řadou kulturně – historických památek, ale i další významné lokality s kulturním, historickým i přírodním dědictvím již jsou a stále více mohou být lákadlem pro návštěvníky. Všechna opatření a aktivity směřující k rozvoji turismu a cestovního ruchu budou vyžadovat realizaci investic, a to nejen do ubytovacích kapacit, ale i infrastruktury, zpřístupnění atraktivních lokalit a v neposlední řadě do propagace území.

66


10. Přírodní prostředí Polensko je krajinářsky součástí Českomoravské vysočiny mezi nejvyššími částmi – Jihlavskými vrchy s Javořicí (837 m n.m.) a Žďárskými vrchy (Devět skal , 836 m n.m.) s výškami mezi 430 mn.m. a 706 m n .m. (Havlina v Arnoleckých horách), převažují však výšky 500-560 m n.m. s vesměs plochým reliéfem. Podložními horninami jsou velmi staré přeměněné horniny označované jako krystalinikum – ruly, migmatity, amfibolity aj. Plochý reliéf je rozčleněn údolími vodních toků od úvalovitých až po výrazně zaříznutá (např. Šlapanka), nad plošiny vystupují ploché široké hřbety, místy zřetelnější kopce a hřbety. Převažuje mírné podnebí MT3+5 (podle E.Quitta, viz dál) až chladné ve výškách nad 600 m n.m., specifické odtoky jsou poměrně vysoké od 6 do 11 litrů za sekundu z 1 km2 , vodní síť je poměrně hustá, většina vodních toků patří k povodí Sázavy, část na JV do povodí Oslavy, vodní zdroje jsou jen lokální. Půdní pokryv je tvořen převážně kombinacemi poměrně chudých až kyselých půd hnědých (kambizemí) a plavozemí (illimerizovaných), kambizemí a pseudogkejů (sezónně zamokřených půd povrchovou vodou), na nivách vodních toků jsou to naplavené půdy (fluvizemě) a gleje (trvale zamokřené půdy podzemní vodou). Původní rekonstruovanou vegetací byly bučiny s kyčelnicí devítilistou v nižších polohách (květnaté bučiny), případně bikovo/jedlové doubravy (acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy) a bikové bučiny ve vyšších polohách (acidofilní bučiny a jedliny). Taková rostlinná společenstva zde již nenajdeme, nahrazují je polní kultury a v lesích převážně smrčiny. Pro Polensko je příznačný vysoký podíl orné půdy ve srovnání s plochami lesů, což je dáno plochým, málo členitým reliéfem a výskytem hlubších půd – plavozemí, pseudoglejů, jejich vodní režim je po odvodnění příznivý pro růst kulturních rostlin – zemědělských plodin. Na základě analýzy hornin , reliéfu, podnebí, vodstva, půdního pokryvu, současné i potenciální vegetace a využívání země je možné stanovit následující prostorové krajinné jednotky na úrovni krajinných ekosystémů a uvést pomocí SWOT analýzy návrhy režimů jejich využívání: A B1 B2 C D1 D2 D3 E1 E2 F G1 G2 G3 H

údolí Sázavy Nížkovská Bukovská Šachotínská Šlapanská Brzkovská Skrýšovská Dobroutovská Dobronínská Polná Ždírecká Jamenská Jersínská Arnolecké hory

67


A Údolí Sázavy Zasahuje do Polenska jen krátkým, asi 4 km úsekem pod Bukovou. Má neckovitý průřez, je asymetrické – levý údolní svah je kratší, strmější, údolní dno má výšku 470-480 m n.m., okolní plošiny a hřbety 545-570 m n.m. Původní podhorský luh na nivě je nahrazen loukami, v lesích nejsou původní bikové/jedlové doubravy, nýbrž smrk a bor. Údolí i jeho bezprostřední okolí jsou budovány migmatity, na údolních svazích jsou na jejich zvětralinách a svahovinách mělkozemě s kambizeměmi, na plošinách a hřbetech kambizemě a pseudogleje, na nivě fluvizemě a gleje. Údolí může mít potenciálně velmi rozmanité krajinné ekosystémy, je dopravně významné (železnice), turisticky atraktivní, postrádá alespoň minimální statut ochrany, sama Sázava je významným krajinným fenoménem, její hlavní hydrické charakteristiky: Plocha povodí Roční úhrn srážek Odtoková výška Odtokový součinitel Specifický odtok Průměrný roční průtok Průtok překročený 30 dní v roce Průtok překročený 355 dní v roce 10 letá voda 50 letá voda 100 letá voda

178 km2 734 mm 328 mm 0,45 10,40 l.s-1.km-2 1,85 m3.s-1 4,23 m3.s-1 0,28 m3.s-1 68 m3.s-1 94 m3.s-1 109 m3.s-1

B1 Nížkovská Navazuje na sázavské údolí Nížkovským potokem, který do Sázavy ústí, je rovněž budována migmatity, na jejichž zvětralinách jsou půdy typu kambizemí a pseudoglejů, na nivách fluvizemě. Vodní síť je vějířovitá, mezi vodními toky jsou meziúdolní hřbety, poměrně široké, ve výškách 570-590 m n.m., vystupující z plošin ve výškách 560-570 m n.m. Na východě tvoří úpatí Blažkovského hřbetu, součásti Arnoleckých hor, odkud se sklání k Sázavě. Převažují plochy orné půdy, jen na pramenném vějíři Nížkovského potoka je les, zornění je vysoké, se všemi riziky eroze, vysychání, ztráty biodiverzity krajiny. Podnebí je mírně teplé, podle E.Quitta typ MT3: počet letních dnů: 20-30 počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více: 120-140 počet mrazových dnů: 130-160 počet ledových dnů: 40-50 průměrná lednová teplota: -3 až -4oC průměrná červencová teplota: 16-17oC průměrná dubnová teplota: 6-7oC průměrná říjnová teplota: 6-7oC průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: 110-120 srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm srážkový úhrn v zimním období: 250-300 mm počet dní se sněhovou pokrývkou: 60- 100 68


počet dní zamračených: 120-150 počet dnů jasných: 40-50 B2 Bukovská Sousedí jak s údolím Sázavy, tak jednotkou Nížkovskou, je rovněž budována migmatity, půdní pokryv je stejný jako v B1, obdobně i podnebí typu MT3. Její povrch má výšku 560580 m n.m. – relativně nevysoké ploché hřbety oddělené úvalovitými mělkými údolími, která se směrem po toku k Sázavě zahlubují, především po soutoku Nížkovského a Rožkova potoka, na němž jsou rybníčky, stejně jako na horním toku Bystřice, která sem zasahuje. Je zde poměrně vysoký podíl lesů, vesměs smrk+bor, pozitivní jsou kaskády rybníčků. Původní vegetace – bikové a jedlové doubravy se v lesích téměř neprojevuje, což by mělo mít postupně napraveno vyšším podílem zpevňujících a melioračních dřevin. C Šachotínská Přísluší k povodí Šlapanky, samotný Šachotínský potok má dvě zdrojnice s kaskádami rybníčků (jižní) a rybníků (severní), k nim se připojuje ještě přítok od Kněžské. Reliéf hřbetů a údolí je budován migmatity a jeho povrch dosahuje výšek 450-550 m n.m. V půdním pokryvu je soubor půd od fluvizemí přes gleje a pseudogleje ke kambizemím. Sám Šachotín je v kotlince obklopené lesy – bor a smrk. Podnebí je shodné s předcházejícími krajinnými jednotkami, tedy MT3, potenciální rekonstruovanou vegetací jsou bikové/jedlové doubravy, ale to je pouze rekonstrukce. Přesto vodní toky s rybníčky/rybníky – tedy mokřady – jsou jednoznačně pozitivním prvkem v současné kulturní krajině, význam je však, stejně jako u vodních zdrojů, jen lokální. D1 Šlapanovská Název je jak podle vodního toku, tak i sídla. Šlapanka má nivu ve výškách 450-430 m n.m., klesá směrem k Sázavě, do níž se vlévá v Havlíčkově Brodu. Nejen Sázava, ale i Šlapanka je, byť méně, přesto lokálně významným krajinným fenoménem s těmito hydrickými charakteristikami Plocha povodí Roční úhrn srážek Odtoková výška Odtokový součinitel Specifický odtok Průměrný roční průtok Průtok překročený 30 dní v roce Průtok překročený 355 dní v roce 10 letá voda 50 letá voda 100 letá voda

103 km2 638 mm 179 mm 0,28 5,67 l.s-1.km-2 0,58 m3.s-1 1,32 m3.s-1 0,09 m3.s-1 26 m3.s-1 39 m3.s-1 46 m3.s-1

Tato krajinná jednotka je budována rulami a migmatity, na jejichž zvětralinách a svahovinách najdeme kyselé pseudoglejové kambizemě, na nivě Šlapanky pak gleje a fluvizemě. Podnebí má ráz typu MT5, podle E.Quitta: počet letních dnů: 30-40 počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více: 140-160 69


počet mrazových dnů: 130-140 počet ledových dnů: 40-50 průměrná lednová teplota: -4 až -5oC průměrná červencová teplota: 16-17oC průměrná dubnová teplota: 6-7oC průměrná říjnová teplota: 6-7oC průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: 100-120 srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm srážkový úhrn v zimním období: 250-300 mm počet dní se sněhovou pokrývkou: 60-100 počet dní zamračených: 120-150 počet dnů jasných: 50-60 Původní vegetací zde byly bikové bučiny, které byly žďářeny, dnes jsou na jejich místě buď pole nebo lesy – smrky a bory. Lesy jsou hlavně na obvodu této krajinné jednotky, kde výška terénu stoupá až na 490-530 m n.m.. V ose jednotky protéká Šlapanka, která zde má pérovitou vodní síť, u obou Věžnic jsou patrné relikty původní kolonizační lužiny, blízko rozvodnice jsou mokřady. Údolí Šlapanky je krajinářsky – ekologicky a environmentálně pozoruhodné, zasloužilo by si revitalizaci. D2 Brzkovská Je tvořena dvěma malými povodími potoků Bijavického a Skrýšovského ( bez horního toku), oba se stékají se Šlapankou v rybníku/nádrži Kukle (5,2 ha). Šlapanka zde protéká po linii hlubinného přibyslavského zlomu, probíhajícího při povrchu v horninách krystalinika – rulách, migmatitech a amfibolitech. Reliéf stoupá ze 460 m n. m. až na 575 m n.m., tvarově jde o údolí a hřbety plus meziúdolní rozsochy. Údolí mají sklonově asymetrické svahy, což je dáno zlomovou tektonikou a selektivní erozí. Platí, že strmé svahy jsou zalesněné, hřbety i rozsochy jsou stupňovité – přibyslavský zlom je vlastně pruhem řady dílčích zlomů. V půdním pokryvu převládají kambizemě, ale na nivách jsou i gleje, ke kambizemím se připojují pseudogleje se vzájemnými přechody. Podnebí je obdobné jako v D1, tedy MT5, hydrické charakteristiky odpovídají charakteristikám uvedeným pro Šlapanku v jednotce D1, stejně jako potenciální rekonstruovaná vegetace. Převládají pole orné půdy s mozaikou lesíků, vesměs jehličnatých. Pozitivním rysem jsou rybníky, ale mohlo by jich být více, pole by měla být lépe chráněna proti erozi, je zde jistá atraktivita pro šetrnou turistiku i pobyty. D3 Skrýšovská Zaujímá pozoruhodné horní a část středního povodí Skrýšovského potoka s poměrně hustou vodní sítí a řadou rybníčků, doslova kaskádami. Údolí na úpatí Arnoleckých hor je zahloubeno v rulách, migmatitech a syenodioritech s půdami kambizemními a pseudoglejovými. Převažují velké bloky orné půdy, ale v severní části dominuje jehličnatý (smrkový) les. Podnebí má ráz typu MT5 – viz D1, rekonstruovanou potenciální vegetací jsou bikové bučiny a bučiny s kyčelnicí devítilistou, jež zde již nenajdeme. Povrch stoupá z 510 m n.m. až na 625 m n.m. na okraji Arnoleckých hor, tvoří jej údolí, hřbety a jejich rozsochy.

70


E1 Dobroutovská Představuje vějíř údolí a meziúdolních hřbetů – Šlapanka, Zhořský potok, Lipinský potok a Záborenský potok. Údolní dna klesají až na 475 m n.m., zatímco hřbety vystupují na 575 m n.m. Na potocích je řada rybníčků, na nivách jsou lokální vodní zdroje. Převažují ruly, migmatity a syenodiority s půdami kambizemními až pseudoglejovými, případně plavozemními ( sprašové hlíny), na nivách pak fluvizemě a gleje. Podnebí patří k typu MT3 ( viz výše), hydrické charakteristiky odpovídají Šlapance ( viz D1). Využití země má standardní vzor: na rozvodích jsou jehličnaté lesy, v údolích jsou pole, přitom původní vegetací byly bikové bučiny, kdeže jsou? E2 Dobronínská Zahrnuje dolní tok Zlatého potoka – vějíř potoků Mlýnského, Zvonějovského, Ždíreckého, Filipovského, Cihelenského, což znamená pozoruhodně hustou vodní síť. Hydrické charakteristiky Zlatého potoka: Plocha povodí 98 km2 Roční úhrn srážek 657 mm Odtoková výška 213 mm Odtokový součinitel 0,32 Specifický odtok 6,76 l.s-1.km-2 Průměrný roční průtok 0,67 m3.s-1 Průtok překročený 30 dní v roce 1,52 m3.s-1 Průtok překročený 355 dní v roce 0,10 m3.s-1 10 letá voda 31 m3.s-1 50 letá voda 46 m3.s-1 100 letá voda 54 m3.s-1 Pozoruhodné jsou volné meandry Zlatého potoka pod Dobronínem, jež by měly být chráněny a revitalizovány. Pozitivní je rovněž výskyt rybníků, např. Valchař, ale je jich málo. Niva Zlatého potoka klesá až na 450 m n.m., zatímco hřbety stoupají na 500-530 m n.m. Mezi nivami a hřbety jsou plošiny uspořádané stupňovitě ve výškách 470-490 m.n.m., 490-510 m n.m., 500-520 m n.m. Převažují horniny krystalinika – migmatity a ruly, ale vyskytují se i sprašové hlíny, na nichž jsou plavozemě/hnědozemě s pseudogleji, na krystaliniku pak hlavně kambizemě. Původní vegetací byly bikové bučiny, dnes převažují pole a lesy/lesíky, vesměs jehličnaté, jejich plošný podíl je zhruba třetinový. Krajina potřebuje větší revitalizační péči, ale v každém případě má turistický potenciál. Jinou věcí je eroze půdy a nestabilní smrčiny. F Polná V jejím okolí sice dominují pole, ale je zde i rybník Peklo s 15 ha, zalesněný hřbet Březina dosahující 574 m n.m., je soutokem 3 větších potoků, sama Polná je pak kulturním krajinným ekosystémem s historickou tradicí, památkami, stavebně pozoruhodná, ale nemělo by to vše zůstat jen u historie, Polná potřebuje revitalizaci čili oživení, k němuž pomalu dochází. Oživení umožní ekologické investice do životního prostředí, jehož kvalita sice není špatná, ale je potřeba počítat s návštěvníky, otevřít Polnou turistice, rekreaci, pobytům. To vyžaduje práci na strategii pro Polnou – jak sladit kulturu, ekonomii, společenství lidí, ekologii a politiku, jak mocenskou,tak realizační, základem strategie by měla být trvalá udržitelnost – co 71


chránit, udržovat, a co měnit. Nelze opomenout roli Polné v životě celého nodálního regionu a v kontextu současného kraje Vysočina. G1 Ždírecká Její lem tvoří řetězec lesů, většinou na rozvodích, její nitro pak vodní vějíř Ždíreckého potoka s rybníčky/rybníky. Na V a J dosahuje povrch 540-550 m n.m., jinde na okraji kolem 510 m n.m., na nivách pak klesá až na 480 m n .m, celkově se území sklání od JV k SZ, přísluší k povodí Zlatého potoka ( viz E1). V reliéfu na horninách krystalinika ( ruly, migmatity) převládají široké ploché hřbety se stupňovitě uspořádanými plošinami. V půdním pokryvu jsou hlavně pseudogleje, plavozemě – projevují se i sprašové hlíny – kambizemě, na nivách fluvizemě až gleje. Klimaticky převládá typ MT3 ( viz výše), hydricky pak charakteristiky uvedené pro Zlatý potok ( viz E2). Původní bikové bučiny byly změněny na jehličnaté lesy a pole. Dopravní výhodou je úsek dálnice D1, ale zároveň jde o ekologicky rizikové místo v krajině. G2 Jamenská Je významným pramenným územím Šlapanky s Mlýnským rybníkem ( 6,4 ha), potoků Rybenského , Zhořského, ale také Nadějovského, který je přítokem Balinky, s řadou rybníčků, předevbším na Rybenském potoce, kde jsou i vodní zdroje stejně jako na horním Zhořském. Nivy klesají až na 500 m n.m., zatímco meziúdolní hřbety až na 627 m n.m. Údolí jsou úvalovitá, hřbety široké s řadou rozsoch. I zde jsou hlavně ruly a migmatity a na nich kambizemě, pseudogleje, plavozemě, na nivách fluvizemě a gleje. Podnebí patří k typu MT3, hydrické charakteristiky odpovídají Šlapance ( viz D1), rekonstruovanou vegetací jsou bučiny s kyčelnicí devítilistou a bikové bučiny. Jednotka je však výrazně zemědělsky využívaná, podíl lesů je malý. Prochází tudy dálnice D1, viz komentář v G2. Nejde o to, likvidovat zemědělství, ale posílit biodiverzitu krajiny, i její větší funkční diverzitu. G3 Jersínská Má rozvodní polohu, protože sem zasahuje z povodí Šlapanky Zhořský potok s rybníky na SZ, zatímco na JV Nadějovský potok patří k povodí Balinky jako její zdrojnice. Především vějíř vodních toků v povodí Nadějovského potoka je poměrně hustý: Koutecký potok, Včelnický, Arnolecký, Řehořovský, Včelnický s řadou rybníčků a rybníků. Protože je zde i vyšší podíl lesních ploch, můžeme krajinnou jednotku považovat za funkčně plošně vyváženou. Samozřejmě, že původní vegetace již není: bikové bučiny a bikové/jedlové doubravy. Zato klima MT3-5 zůstává, hydrické charakteristiky jsou obdobné jako na Šlapance. I horniny jsou známé – ruly , migmatity, syenodiority, lokálně sprašové hlíny. Tomu odpovídá půdní pokryv, shodný s půdním pokryvem G2. Povrch stoupá ze zhruba 500 m n.m. až na 617 m n.m. – údolí, meziúdolní hřebty a rozsochy. Fascinuje stromová vodní síť, která po trevitalizaci a postupné změně druhového složení lesa se může stát atraktivní pro šetrnou turistiku, pobyty. H Arnolecké hory Označení přehání, jde o běžný hřbet na Vysočině, byť dosahuje Havlinou 706 m n.m., Na horách pak 700 m n.m. a Sádek 698 m n.m., zatímco úpatí má kolem 580 m n.m.. Hřbet je 72


zalesněný, místy odlesněný, v každém případě lákavý pro výhledy nejen na Polensko, ale i do rybniční kotliny kolem Bohdalova. Na rulách a migmatitech převládají kambizemě s přechody do mělkozemí, podnebí přechází do typu CH7: počet letních dnů: 10-30 teplotou 10oC a více: 120-140 počet mrazových dnů: 140-160 počet ledových dnů: 50-60 průměrná lednová teplota: -3 až -4oC průměrná červencová teplota: 15-16oC průměrná dubnová teplota: 4-6oC průměrná říjnová teplota: 6-7oC průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: 120-130 srážkový úhrn ve vegetačním období: 500-600 mm srážkový úhrn v zimním období: 350-400 mm počet dní se sněhovou pokrývkou: 100- 120 počet dní zamračených: 150-160 počet dnů jasných: 40-50 Jak je vidět, lákavá je i zima pro turistiku, což může být impuls pro novou strategii rozvoje Polenska v kontextu celého nodálního regionu. Otázkou je možné posílení ochrany krajiny, revitalizace, na hřbetnici totiž začíná CHOPAV – chráněné území přirozené akumulace vod směrem ke Žďárským vrchům. Závažnou aktivitou pro přírodní prostředí Polenska, které ve svém důsledku příznivě ovlivní ráz místní krajiny, je otázka realizace komplexních pozemkových úprav v území. Tyto v České republice probíhají od roku 1991. V jejich rámci se vyjasňují majetková práva k pozemkům, dochází k prostorovým a funkčním změnám, parcely se spojují nebo dělí, je zajišťován přístup k pozemkům a jsou stanovovány jejich hranice. Jejich význam spočívá v tom, že vytváří podmínky pro jejich racionální spravování, ochranu půdy, zvyšování úrodnosti a pro zvýšení ekologické stability krajiny. V předcházejícím období v důsledku velkoplošné kultivace půdy došlo k zániku polních cest, přirozených liniových prvků v krajině a dalších krajinotvorných elementů. Byla narušena ekologická stabilita krajiny, zemědělské půdní zdroje byly zdevastovány vodní a větrnou erozí, byla snížena biodiverzita a byl narušen celkový krajinný ráz. Proto jsou skutečnosti jako výstavba cest, protierozní opatření, prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES), revitalizace vodních toků, zvýšení retenční schopnosti krajiny atd. nedílnou součástí tohoto procesu. Kromě toho jsou pozemkové úpravy hlavním nástrojem k dokončení restitučního procesu a obnovení soukromého vlastnictví půdy.

73


KRAJINNÉ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY MIKROREGIONU POLENSKO

KATASTRY OBCÍ MIKROREGIONU POLENSKO

Šlapanov

Nížkov Věžnice u H. B.

Brzkov


Polná

Dobronín

Záborná

Ždírec

Dobroutov

Věžnička


Jamné

Arnolec

Rybné

Nadějov Jersín

Věžnice

74

GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství

Recommend Documents