Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity

Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Zpracoval: ing. Pavel Cetl a kol.

Brno, únor 2011


Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Pavel Cetl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení číslo: č.j. 46325/ENV/06 (1713/209/OPVŽP/97)

Datum zpracování oznámení:

24. 2. 2011

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Mgr. Jakub Bucek Ing. Pavel Cetl Bc. Kateřina Gattermayerová Ing. Dita Janečková

Čebín Brno Brno Brno

723 608 732 605

495 968 861 703

422 368 716 296

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation.

STRANA 1 z 39


Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení .................................................................................................... Obsah ........................................................................................................................................ Přehled zkratek ........................................................................................................................... Úvod ..........................................................................................................................................

1 2 4 5

ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ........................................................................................ 6 A.1. Obchodní firma ..................................................................................................................... A.2. IČ ....................................................................................................................................... A.3. Sídlo ................................................................................................................................... A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele .........................................................................................

6 6 6 6

ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) .................................................................................................... 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................................................................. 7 B.I.1. Název a zařazení záměru ............................................................................................. 7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................ 7 B.I.3. Umístění záměru ........................................................................................................ 7 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................. 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .................................................................. 8 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ....................................................... 8 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .................................. 14 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................. 14 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů.............................................................14 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ............................................................................................................ 15 B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

Půda ....................................................................................................................... Voda ....................................................................................................................... Ostatní surovinové a energetické zdroje ...................................................................... Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ...................................................................

15 15 15 15

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ......................................................................................................... 17 B.III.1. Ovzduší .................................................................................................................. B.III.2. Odpadní voda ......................................................................................................... B.III.3. Odpady .................................................................................................................. B.III.4. Ostatní ................................................................................................................... B.III.5. Rizika vzniku havárií ................................................................................................

17 18 19 19 20

ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ............................ 21 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........... 21 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ..... 22 C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví .................................................................................... C.II.2. Ovzduší a klima ........................................................................................................ C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .......................................................... C.II.4. Povrchová a podzemní voda ...................................................................................... C.II.5. Půda ....................................................................................................................... C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje .......................................................................... C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy .........................................................................................

22 22 24 25 26 26 27

STRANA 2 z 39


C.II.8. Krajina .................................................................................................................... 28 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................... 28 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................. 28 C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ..................... Chyba! Záložka není definována. ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ..... 29 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ............................................................................................. 29 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ......................................................................... D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................................. D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................ D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ......................................................................... D.I.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................ D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................... D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .............................................................................. D.I.8. Vlivy na krajinu ......................................................................................................... D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................ D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ...................................................................... D.I.11. Jiné ekologické vlivy ................................................................................................

29 31 32 32 33 33 33 33 34 34 34

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI .............................................. 34 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 34 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 34 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ........................................................................ 35 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) ................................................................ 36 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE) ................................................................................................ 37 F.I.

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE .......................................................................................... 37

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ................................................................. 37 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) ............. 38 ČÁST H (PŘÍLOHY) ................................................................................................................. 39 Příloha 1 Grafické přílohy: Příloha 1.1 Celková situace areálu Příloha 1.2 Dispozice Příloha 2 Rozptylová studie Příloha 3 Hluková studie Příloha 4 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - autorizační osvědčení zpracovatele oznámení

STRANA 3 z 39


Přehled zkratek BPEJ ČGS ČOV EIA EVL HPP CHOPAV k.ú. MŽP n.m. NEL N NP NRBK NV LBC LBK O OZKO PP PR PUPFL s.r.o. TKO ÚSES ZPF

bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita hrubá podlahová plocha chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území Ministerstvo životního prostředí nad mořem nepolární extrahovatelné látky nebezpečný odpad nadzemní podlaží nadregionální biokoridor Nařízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor ostatní odpad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa společnost s ručením omezeným tuhý komunální odpad územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond

STRANA 4 z 39


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity je vypracováno ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle § 7 zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Oznamovatelem záměru je firma LARS Chemie, spol. s r.o., Osiková 30, 637 00 BRNO. Zpracování oznámení proběhlo v srpnu 2010. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení při vlastním zpracování a údaje získané během vlastních průzkumů lokality.

STRANA 5 z 39


ČÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma LARS Chemie, spol. s r.o.

A.2. IČ 26936496

A.3. Sídlo LARS Chemie, spol. s r.o. Osiková 30 637 00 BRNO

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Jakub Krejčí jednatel Březová 24, 637 00 Brno

STRANA 6 z 39


ČÁST B

(ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., je následující: kategorie: bod: název: sloupec:

II 4.2 Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav. B

Dle §4 uvedeného zákona patří pod odstavec (1) písmeno b) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem záměru je navýšení stávající galvanické výroby 2 galvanických linek na 212 500 m2 upravovaných ploch ročně.

B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následovně: kraj: okres: obec: katastrální území:

Jihomoravský Brno - město Brno Zábrdovice

Prostor a okolí záměru v katastrálním území Zábrdovice jsou pro účely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dotčeným územím. Poloha záměru je zřejmá z následujících obrázků:

STRANA 7 z 39

Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obr.: Umístění záměru (bez měřítka)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je umístěn do stávajících prostoru výrobní haly. Jedná se pouze o navýšení kapacity vyvolané vyšší poptávkou odběratelů. Nárůst kapacity bude zajištěn zefektivněním výroby a navýšením provozní doby, významnější stavební zásahy v objektu ani v jeho okolí se nepředpokládají. Z hlediska možné kumulace přímých vlivů připadá v úvahu pouze automobilová doprava, nárůst intenzit na ulici Radlas nebude významný.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění V současné době jsou v objektu provozovány 2 galvanické linky. Jejich provoz byl z hlediska zákona 100/2001 Sb. řešen jako podlimitní záměr s kapacitou 4 000 m2 upravené plochy za rok (č.j. JMK 59961/2008). Na základě vyšší poptávky dosavadních i nových partnerů a také s ohledem na některé změny v sortimentu pokovovaných dílů je nutné navýšit stávající kapacitu. Velikost stávajících van linky pro nanášení stříbrných a cínových povlaků je dostatečná1, navýšení kapacity nevyvolá potřebu stavebních úprav objektu ani technologie. Stávající linka pro eloxování (anodickou oxidaci) hliníku bude demontována a nahrazena repasovanou linkou zakoupenou od společnosti ELOX Trutnov s.r.o. Umístění záměru je vázáno na stávající prostory a technologické vybavení a není navrženo ve více variantách.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1. Princip galvanického pokovování Galvanické nanášení kovů využívá jevu při němž dochází pomocí elektrické energie k přenosu kationů jednoho kovu na povrch kovu druhého (elektrolýza). Vše probíhá elektrochemickou reakcí v kapalném prostředí elektrolytu. Zjednodušeně je princip pokovování znázorněn na následujícím obrázku:

1

Provozovatel v minulosti prováděl povrchové úpravy rozměrných dílů.

STRANA 8 z 39


Vysvětlivky: Anoda:

plát kovu, kterým se pokovuje (stříbro, cín atd.)

Katoda:

výrobek nebo výrobky, na kterých nanášen povlak, vylučovaný z anody.

je

Elektrolyt: většinou kyselá nebo alkalická lázeň, která umožňuje navázání a přenos kationů kovu, kterým se pokovuje Zdroj elektrické energie: zdroj stejnosměrného napětí Kationy:

„částečky“ ionty kovu, kterým se pokovuje

Síla nanášené vrstvy tedy hmotnost látky vyloučené na elektrodě (výrobku) závisí přímo úměrně na elektrickém proudu, procházejícím elektrolytem, a na čase, po který elektrický proud procházel (1. Faradayův zákon). B.I.6.2. Popis stávající situace V současné době jsou v objektu umístěny 2 galvanizační linky. Linka číslo 1 je sestavena pro nanášení stříbrných a cínových povlaků. Linka číslo 2 slouží k anodické oxidaci hliníku (tzv. eloxování). V objektu je dále umístěn tryskač pro tryskání Korundem, Balotinou nebo ocelovými kuličkami. Součástí provozu jsou dále sklady pro skladování chemikálií a přípravků, anod, polotovarů a hotových výrobků a také zázemí (šatny, WC, denní místnost, kancelář atd.). Stávající kapacita linky je cca 4000 m2 upravovaných ploch ročně při jednosměnném provozu. Povrchově upravovány jsou výrobky externích zákazníků sídlících mimo areál. B.I.6.3. Navrhované řešení V objektu budou využívány stávající linky č. 1, stávající linka č. 2. bude demontována. V sousední lodi stávající haly bude umístěna repasovaná galvanická linka pro eloxování hliníku, linka bude kapacita eloxovací linky je cca 25 m2/h, tj. 192 500 m2 upravené plochy za rok. Tato nově umístěná eloxovací linka je v dalším popisu označována jako linka č.2. Kapacita linky č. 1 bude 20 000 m2 upravené plochy za rok. Objem van a posloupnost pracovích lázní zůstane zachována, pouze dojde ke změně pracovní lázně pro dekapování, kde původní kyselina chlorovodíková bude nahrazena přípravkem obsahujícím hydrogensíran sodný (pracovní název Slotoclean Decasel 5).

STRANA 9 z 39


Linka číslo 1 Linka číslo 1 slouží pro galvanické nanášení stříbra a cínu. Stříbření Stříbření je elektrochemický proces nanášení čistého stříbra na kovové podklady. Jedná se o proces v alkalicko-kyanidové lázni při pokojové teplotě, kdy je při průchodu proudu z anody na katodu vytvářena vrstva stříbra v řádech mikrometrů. Pro správné nanesení vrstvy je nutná aktivace povrchu základního materiálu v alkalických a kyselých lázních před samotným pokovením. Leskle stříbřící lázeň vytváří zrcadlově lesklé stříbrné povlaky bez závojů. Lze ji používat na dobře upraveném podkladu mědi, mosazi a niklu. Elektrický odpor je dle zrání povrchu nejdříve 1,88 µW/cm a později nabývá hodnoty taveniny čistého stříbra. Tvrdost čerstvého stříbra je 120 HV 0,05 a při skladování dosáhne konečné hodnoty 80HV 0,05. Stříbření se provádí ve vrstvách 3 – 20 µm. Pro dosažení dlouhotrvajícího stříbřitého vzhledu se provádí pasivace povlaku. Cínování Cínování je elektrochemický proces nanášení cínu na kovové podklady. Jedná se o proces v kyselé lázni při pokojové teplotě, kdy je při průchodu proudu z anody na katodu vytvářena vrstva cínu v řádech mikrometrů. Pro správné nanesení vrstvy je nutná aktivace povrchu základního materiálu v alkalických a kyselých lázních před samotným pokovením. Jedná se o lázeň na bázi kyseliny sírové s vyloučením lesklých povlaků. Pájitelnost těchto povlaků je výborná a zůstává zachována i po zkouškách stárnutí. Cínování se provádí ve vrstvách 8-12 µm.

schéma linky

Objem jednotlivých van linky je uveden v následující tabulce: Linka 1 - Ag/Sn

3

m

Chemické odmaštění

0,67

Oplach 2st.

2,00

Elektrolytické odmaštění

0,95

Oplach 2st.

1,50

Moření

0,95

Oplach 2st.

2,00

Předstříbření

0,91

Stříbření

0,87

Oplach 2st.

1,70

Pasivace Ag

0,63

Oplach 2st.

1,70

STRANA 10 z 39


Cínování

1,00

Oplach 2st.

1,50

Celkem funkční vany

5,97

Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o stávající funkční linku, která nebude v souvislosti s navrženým záměrem nijak stavebně upravována, tedy nebude ani měněn objem jednotlivých van. Roční spotřeba surovin linky č. 1: Název suroviny

Spotřeba v t/ rok

SLOTOCLEAN EL DCG-F

1,47

SLOTOCLEAN RV 111

0,21

Kyselina dusičná 50% HNO3

4,59

Kyselina sírová 96%

3,67

Pragolod AC 226

0,165

Kyanid stříbrno-draselný KAg[CN]2

0,14

Kyanid draselný KCN

0,46

Grund ELFIT 73

0,107

Glanz ELFIT 73

0,07

Anlaufschutz AG 111

0,024

Korrektursalz AG 112

0,13

KOH šupinkový

0,022

Anoda Sn 600 x 200

0,219

GRUND CULMO AT-1

0,027

GLANZ CULMO AT-2

0,009

Korrektur ACR

0,001

Kyselina sírová ch.čistá

0,08

Peroxid vodíku 35 %

8,348

Anoda Ag 500 x 200 - (dle výkonu)

0,538

Celková spotřeba linky

20,28

Výše uvedené suroviny jsou v současné době v areálu používány v důsledku navýšení kapacity linky dojde pouze k nárůstu jejich spotřeby na výše uváděná množství.

STRANA 11 z 39


Linka číslo 2 Linka číslo 2 slouží pro anodickou oxidaci hliníku. Anodická oxidace hliníku Eloxování je jednou z povrchových úprav hliníku a jeho slitin. Jedná se o inovovanou technologii, která zajišťuje efektní povrchovou úpravu s dobrou korozní odolností a ochranou proti opotřebení. Tato metoda nachází široké uplatnění v průmyslu a jiných odvětví. Z technologického hlediska jde o povrchovou úpravu ekologicky šetrnou, kde nejsou použity toxické látky. Průchodem stejnosměrného proudu v lázni složené z kyseliny sírové a vody dochází k polarizaci, anoda je oxidována a vytváří se na ní tvrdý a stabilní oxid. Pro správné nanesení vrstvy je nutná aktivace povrchu základního materiálu v alkalických a kyselých lázních před samotnou oxidací. Tvrdost této vrstvy se blíží tvrdosti korundu Al2O3. Eloxování se provádí ve vrstvách od 5 do 25 µm.

schéma linky

Objem jednotlivých van linky je uveden v následující tabulce: Linka 2 - Eloxování Chemické odmaštění

2,5

Oplach

5,1

Moření

2,25

Moření

2,25

Oplach 3st.

5,1

Vyjasnění

1,7

Oplach 2st.

3,4

Elox 3 x

6,75

Oplach 3st.

5,1

Barvení

2,25

Oplach

1,7

Barvení

2,25

Oplach

3,4

Studené utěsnění

1,7

Oplach 2st.

1,7 1

1

3

m

Horké utěsnění 3x

6,75

Celkem funkční vany

21,65

Jedná se o oplach horkou vodou bez obsahu chemikálií.

STRANA 12 z 39


Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o stávající funkční linku, která byla provozována v podniku ELOX Trutnov s.r.o. Dále uváděné údaje vycházejí z provozních zkušeností při dřívějším použití. Roční spotřeba surovin linky č. 2: Název suroviny Alficlean 136

Spotřeba v t/rok 1,44

(Alfisid 13)

0,36

NaOH

6,40

Alfisatin 338 (Korrekturlösung 331)

0,64

NaOH

3,20

Steinex 22 (Netzmittel A34)

0,32

HNO3 50-60%

2,80

H2SO4 93-95%

13,60

(Alfinox 510)

0,80

Alficolor Schwarz 611

0,12

Alfiseal 959

0,07

Celková spotřeba linky

29,75

Výše uvedené suroviny jsou v současné době v areálu používány v důsledku výměny stávající linky za linku s vyšší kapacitou dojde pouze k nárůstu jejich spotřeby na výše uváděná množství. Chemikálie a přípravky budou skladovány ve stávajícím skladu jehož kapacita je pro daný účel dostatečná. Skladované množství se po realizaci záměru nezmění, navýší se pouze četnost naskladňování. Součástí eloxovací linky bude stanice pro zneškodňování odpadních vod o průměrném výkonu 2,5 m3/h, (max. 3 m3/h). Stanice bude v provozu souběžně s provozem eloxovací linky.

STRANA 13 z 39


B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení:

v průběhu roku 2011

Předpokládaný termín dokončení:

v průběhu roku 2011

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samosprávné celky: kraj:

Jihomoravský

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno tel.: 541 651 111

obec:

Brno

Magistrát města Brna, Dominikánské nám.1 601 67 Brno tel.: 542 171 111

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů územní rozhodnutí:

Stavební úřad MČ Brno-střed Dominikánská 2 601 69 Brno

STRANA 14 z 39


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Půda:

celková plocha dotčených pozemků: zastavěná plocha: ZPF (BPEJ): PUPFL: v průběhu výstavby parcela katastrální území:

2940 m2 2940 m2 parcely nejsou součástí ZPF parcely nejsou součástí PUPFL dočasný zábor není vyžadován 903/1 (budova č.p. 847) Zábrdovice

spotřeba: zdroj: v průběhu výstavby:

oproti stávajícímu stavu se nenavýší vodovodní řad není vyžadována

B.II.2. Voda Pitná voda:

Technologická voda: linka č. 1

Požární voda:

linka č. 2 zdroj: zdroj:

9 600 m3 za rok 23 000 m3 za rok vodovodní řad vodovodní řad

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie:

spotřeba: zdroj: v průběhu výstavby:

360 MWh/rok rozvodná síť není vyžadována

Zemní plyn:

spotřeba: zdroj:

42 000 m3/rok rozvodná síť

Teplo z rozvodu CZT: celková potřeba tepla 1

Chemikálie :

není vyžadováno

linka č. 1

20,28 t/rok

linka č. 2

29,74 t/rok

zneškodňovací stanice odpadních vod

52,37 t/rok

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Objekt se nachází v městské části Brno-střed. Vjezd vozidel do navrhovaného objektu je z ulice Radlas.

1

(výčet přípravků viz kap. B.I.6)

STRANA 15 z 39


Údaje o dopravních nárocích jsou následující: Provoz záměru:

nákladní vozidla do 3,5t:

příjezd max. 3 voz/den a stejný počet odjezdů

dodávky:

příjezd 10 voz/den a stejný počet odjezdů

osobní automobily Výstavba záměru:

:

příjezd cca 15 voz/den a stejný počet odjezdů

intenzita dopravy se nenavýší

V rámci vyhodnocení vlivů byla veškerá automobilová doprava vázaná na provoz záměru uvažována jako nová - dosud se v hodnoceném území nevyskytující, ve skutečnosti však již v současnosti do areálu část vozidel přijíždí. Skutečný nárůst dopravy zde tedy bude nižší.

STRANA 16 z 39


B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje Odsávání linky č.1 Linka je vybavena odsáváním o výkonu cca 6 000 m3.h-1. Předpokládaný maximální objem emisí (dle emisních limitů 615/2006 Sb.) je uveden v následující tabulce (g.h-1): prach (PM10)

NOx

300

9000

Tyto hodnoty, především NOx, ve skutečnosti ani nemohou být dosaženy. Pokud by docházelo k emisi NOx na úrovni výše uvedení ho limitu pak by roční emise při jednosměnném provozu činila 18 t což je téměř 8x více než je roční spotřeba kyseliny dusičné na této lince. Reálné množství emisí dle naměřených hodnot (g.h-1): prach (PM10)

NOx

0,5

7.8

Odsávání linky č.2 Linka je vybavena odsáváním o výkonu 28 500 m3.h-1. Předpokládaný maximální objem emisí (dle emisních limitů 615/2006 Sb.) je uveden v následující tabulce: prach (PM10)

NOx

1425

42750

Tyto hodnoty, především NOx, ve skutečnosti ani nemohou být dosaženy. Pokud by docházelo k emisi NOx na úrovni výše uvedení ho limitu pak by roční emise při jednosměnném provozu činila 85,5 t což je více jak 60x více než je roční spotřeba kyseliny dusičné na této lince. Reálné množství emisí dle hodnot uváděných výrobcem: prach (PM10)

NOx

12,3

0,57

Do systému vzduchotechniky uvažuje investor zařadit absorber. V době zpracování tohoto oznámení dosud nebyl vybrán typ ani dodavatel absorberu, proto zde není popsán, ani ve výpočtech uvažován. Ohřev lázní K ohřevu lázní bude využíván plynový kotel o výkonu cca 200 kW. Při předpokládané spotřebě 21 m3 zemního plynu za hodinu bude maximální emise škodlivin následující (g/h): prach (PM10)

NOx

CO

CxHy

SO2

0,4

27,3

6,7

1,3

0,2

STRANA 17 z 39


Vytápění K vytápění objektu jsou využívány stávající plynové zdroje tepla, v důsledku rozšíření výrobních ploch dojde k instalaci nových tepelných zdrojů spalujících zemní plyn o celkovém výkonu cca 85 kW. Při předpokládané spotřebě 9 m3 zemního plynu za hodinu bude maximální emise škodlivin následující (g/h): prach (PM10)

NOx

CO

CxHy

SO2

0,2

11,7

2,9

0,6

0,1

Liniové zdroje Automobilová doprava vyvolaná záměrem bude zdrojem následujícího objemu emisí: NOx g/km.den

CO g/km.den

CxHy g/km.den

prach g/km.den

57,.7

33,7

10,5

3,5

Výstavba Výstavba nebude zdrojem emisí.

B.III.2. Odpadní voda Splaškové vody:

produkce: nakládání:

Technologické vody: linka 1:

linka 2:

produkce se oproti stávajícímu stavu nemění odtok do stávající kanalizace 9 600 m3.rok-1 vody jsou předčištěny ve stávající neutrostanici a vypuštěny do kanalizace1 19 500 m3.rok-1 vody budou předčištěny ve zneškodňovací stanici na parametry vyhovující kanalizačnímu řádu a vypuštěny do kanalizace

Druh odpadních vod z linky 2 Oplachové vody s obsahem fosfátů, fluoridů a Ni (tj. po odmaštění, po vyjasnění, po studeném utěsňování)

450

Koncentráty s obsahem fosfátů a fluoridů (tj. odmašťovací a vyjasňovací lázeň)

20

Alkalické koncentráty

30

Kyselé koncentráty

30

Alkalicko-kyselé oplachové vody (tj. průtočné oplachy, jednorázové výměny oplachů, odpady z demi stanice)

1 285

Celkem

1 815

Srážkové vody:

produkce:

Výstavba:

1

Produkce (l/h)

2

produkce se oproti stávajícímu stavu nemění nebude zdrojem odpadních vod

Obdobné množství je vypouštěno již za stávajícího provozu

2

V technologii je navrženo vrácení filtrátu z kalolisu zpět do zneškodňovacího procesu (z důvodu vysrážení fluoridů, fosfátů, Ni i Al)

STRANA 18 z 39


B.III.3. Odpady Odpady z provozu Předpokládaný přehled odpadů vznikajících při provozu je uveden v následující tabulce: kód

kategorie

roční produkce (t) 0,960

název

110100

N

Oplachové vody obsahující nebezp. látky

130506

N

Odpad z odlučovačů oleje

140603

N

Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

150101

O

Papírové a lepenkové obaly

*

150101

O

Kovové odpady

*

150102

O

Plastové obaly

*

150106

O

Směsné obaly

*

150107

O

Skleněné obaly

*

150110

N

Obaly obsah. zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

150202

N

Adsorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

170203

O

Plasty

0,620 70-80

0,3 0,750

0,115

0,2

190205

N

Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky

190207

N

Olej a koncentráty ze separace

190904

O

Upotřebené aktivní uhlí

0,15

200301

O

Směsný komunální odpad

3,326

0,56

Odpady budou (tak jako dosud) tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Zneškodňovány budou oprávněnou osobou. Produkce odpadů u nichž je v kolonce množství uvedena hvězdička bude upřesněna na základě zkušeností z provozu.

B.III.4. Ostatní Hluk:

vyvolaná doprava na veřejných komunikacích:

15 osobních vozidel za den, 3 nákladní vozidlo (do 3,5t) za den 10 dodávek za den.

Pozn.: Hlukové parametry dopravního proudu na veřejných komunikacích nejsou výpočtově určeny hlukovými emisemi jednotlivých vozidel, ale skladbou a intenzitou dopravního proudu.

bodové technologické zdroje:

odsávání linky 1 - nedojde ke změně hlukové emise odsávání linky 2 - dle údajů z dřívějšího provozu nepřekročí hodnotu LAeq,T=55 dB1

Vibrace: Záření:

nejsou produkovány ve významné míře ionizující záření:

zdroje nejsou používány

elektromagnetické záření:

významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení)

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

1

vzhledem k tomu, že spolu s instalací nové eloxovací linky dojde k odstranění stávajíci (méně výkonné) eloxovací linky, včetně její vzduchotechniky, bude nárůst hlukové emise minimální.

STRANA 19 z 39


B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů s nepříznivými environmentálními důsledky. Je srovnatelný s obdobnými běžně provozovanými zařízeními. -

Záměr bude řešen v souladu s platnými předpisy v oblasti požární ochrany a ochrany vod

-

Riziko dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, pojezdové rychlosti uvnitř objektu budou nízké

STRANA 20 z 39


ČÁST C

(ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Oznamovaný záměr bude realizován na území města Brna, katastrálním území Zábrdovice ve stávajícím průmyslovém areálu při ulici Radlas. V současné době je objekt využíván ke stejnému účelu. Posuzovanou lokalitu lze hodnotit jako území narušené antropogenními vlivy. Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny. To prakticky znamená následující: • V dotčeném území se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. • V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. • Dotčené území není součástí přírodního parku. • Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Areálem protéká vodoteč – Svitavský náhon napojený na Svitavu na jejím pravém břehu nad jezem u ul. Tkalcovské, území neleží v zátopovém území a neleží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje a rovněž není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV).. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území patří do působnosti stavebního úřadu Brno-střed, část území působnosti tohoto úřadu je (dle sdělení č. 6 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 4 z dubna 2010) zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Území je charakterizováno jako zastavěná plocha a nádvoří. Plocha stavby se nachází vně Městské památkové rezervace Brno. V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného záměru.

STRANA 21 z 39


C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví V městské části Brno - střed žije přibližně 91 000 obyvatel. Případnými negativními vlivy budou dotčeni obyvatelé blízkých obytných domů v ulici Radlas, případně Cejl. Přesný počet dotčených obyvatel nebyl pro účely vyhodnocení zjišťován, řádově se jedná o cca 100 až 200 osob. Nejbližší obytný objekt se nacházejí při ulici Radlas cca 60m od záměru (75 m od výduchu z technologie). Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro účely zpracování oznámení zjišťovány.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Území patří do působnosti stavebního úřadu Brno-střed, část území působnosti tohoto úřadu je (dle sdělení č. 6 uveřejněném ve věstníku MŽP, částka 4 z dubna 2010) zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Důvodem pro zařazení je překračování imisního limitu pro maximální denní koncentraci PM10 na 11,6% území a NO2 na 6,8% území. Cílový imisní limit pro BaP je překročen na celém území působnosti. Jak je dokladováno v textu přiložené rozptylové studie leží plocha posuzovaného záměru (s výjimkou škodliviny BaP) mimo území OZKO vymezená v síti 1x1 km dle údajů za rok 2008. V blízkosti hodnoceného záměru se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, proto při popisu stávající úrovně imisní zátěže NO2 a PM10 vycházíme z rozptylové studie města Brna zpracované Mgr. Buckem. Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru je znázorněno na následujících obrázcích: Oxid dusičitý (NO2)

STRANA 22 z 39


Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v okolí hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v předmětné lokalitě do 35 µg.m-3. Imisní limit 40 µg.m-3 je. tedy dodržován. Maximální hodinové koncentrace NO2 se v lokalitě pohybují do 140 µg.m-3. Imisní limit je stanoven na 200 µg.m-3. Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace této škodliviny je dodržován. Tuhé látky - PM10

STRANA 23 z 39


Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou přímo v lokalitě do 35 µg.m-3. Imisní limit 40 µg.m-3 je. tedy dodržován. V prostoru ulic Cejl a Koliště jsou dosahovány i hodnoty nadlimitní (viz obrázek). Četnost překročení denního imisního limitu je v lokalitě na úrovni 38,7 případů/rok, dle přílohy č. 1 NV 597/2006 Sb. je přípustná četnost překročení IL 35 případů/rok. Tato přípustná četnost překročení není v lokalitě dodržována. Nejvyšší průměrné denní koncentrace škodliviny PM10 se v lokalitě pohybují na úrovni do 62 µg.m-3, imisní limit je 50 µg.m-3. Klima Z klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti T 4, tedy v charakteristikou:

teplé oblasti s následující

T 4 - velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce: Číslo oblasti

T4

Počet letních dnů

60 až 70

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

170-180

Počet mrazových dnů

100-110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

19 až 20

Průměrná teplota v dubnu

9 až 10

Průměrná teplota v říjnu

9 až 10

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

80 až 90

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 až 350

Srážkový úhrn v zimním období

200 až300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených

40 až 50 110 až 120

Počet dnů jasných

50 až 60

C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Navrhovaný záměr bude umístěn do stávajícího průmyslového areálu mezi ulicemi Radlas, Špitálka a Cejl. Z hlediska hluku je nejvýznamnější ulice Cejl s významným zatížením automobilovou dopravou a také kolejovou dopravou tramvajových linek MHD.

STRANA 24 z 39


Stávající hluková zátěž je zřejmá z následujícího výřezu hlukové mapy města Brna (zelený bod znázorňuje umístění záměru):

C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Navrhovaný záměr náleží hlavnímu povodí č. 4 -15 - 01 Svratka po Svitavu, dílčímu povodí dolního toku Ponávky, hydrologické pořadí č. 4-15-01-156. Řešené území se nachází v městské zástavbě, je odvodněno kanalizační sítí města Brna, která je ve správě společnosti Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Ponávka není podle vyhlášky MZ ČR č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, významným tokem v celé délce svého toku. Dle Atlasu záplavového území řeky Svitavy není areál záměru zahrnut mezi záplavová území.

Areálem protéká "náhon", dříve využívaný m.j. teplárnou na ul. Špitálka a dalšími průmyslovými podniky. Nenachází se tu ani žádná vodní plocha, prameniště nebo trvalý mokřad. Území neleží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Prostor navrhované stavby neleží v záplavovém území.

Podzemní voda Podle hydrogeologického rajónování ČR (Michlíček 1986) náleží zájmové území rajónu 224 Dyjskosvratecký útvar, a to jeho severnímu výběžku. Zvodnění neogenních sedimentů rajónu je vázáno na

STRANA 25 z 39


dobře propustné písčité až štěrkopísčité polohy. Bazální a stropní izolátor tvoří pelitické sedimenty charakteru jílů, vápnitých jílů až jílovců. Rajón Dyjsko - svrateckého úvalu je součástí hydrogeologických struktur průlinových podzemních vod neogénu karpatské předhlubně. V závislosti na geologické stavbě a litologickém složení je zde možno vymezit struktury infiltračních oblastí s volným režimem podzemních vod a struktury dílčích artéských pánví s napjatými zvodněmi. Sedimenty spodního miocénu, vyskytující se v této oblasti, představují vhodné kolektory s dobrou průlinovou propustností, jejichž mocnost kolísá často kolem 100 m i více. Pelitická souvrství jejich nadloží a podloží mohou dosahovat mocností až několik set metrů, mají zde funkci počevních i stropních izolátorů.

C.II.5. Půda Realizace záměru bude probíhat na pozemcích, které nejsou součástí zemědělsko půdního fondu (ZPF) ani pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). V rámci realizace se nepředpokládá žádný zásah do stávajícího terénu.

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČR (Demek 1987) náleží zájmové území provincii Západní Karpaty, soustavě Vněkarpatské sníženiny, podsoustavě Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Dyjskosvratecký úval, podcelku Dyjsko-svratecká niva. Území Dyjsko-svratecké nivy je tvořeno akumulačními nivami podél řek Svratky, Svitavy, Jihlavy a Dyje. Terén je v oblasti rovinný, nadmořská výška zájmového území (cca 203 m n. m.) směrem k jihu mírně klesá. Původní charakter terénu je v širším okolí významně narušen antropogenními prvky spojenými s městskou zástavbou a souvisejícími terénními úpravami. Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska náleží zájmové území sedimentární výplni karpatské předhlubně neogénního stáří. V období miocénu došlo v oblasti k opakované mořské transgresi a k zaplavení tektonicky podmíněných depresí. Na zájmovém území jsou zastoupeny sedimenty spodního badenu, ze kterých převládá převážně pelitická facie tvořená komplexem modravě šedých, světlešedých, nazelenalých vápnitých jílů s vložkami písků a štěrků (tégly). Tyto sedimenty vystupují v nadloží bazálních klastik spodního badenu charakteru středně až hrubě zrnitých silně vápnitých písků, místy štěrkovitých. Souvrství neogénu je mocnosti řádově stovek metrů. Povrch neogénu se očekává v hloubce cca 12 m pod terénem. Předneogenní podklad je tvořen horninami Brněnského masivu. Nadloží neogénu je budováno fluviálními sedimenty okolních vodních toků (Svratka, Svitava, Ponávka). Toto souvrství je při bázi zastoupeno říčními štěrky s příměsí písků. Mocnost terasy klastických sedimentů se pohybuje v rozmezí 2 až 6 m. Svrchní část fluviálních sedimentů je tvořena souvrstvím náplavových hlín o mocnosti řádu prvních metrů. Tyto sedimenty, usazující se při povodních a tvořící svrchní vrstvu kvartérní fluviální sedimentace, jsou převážně budovány jílovitými hlínami s různým podílem písčité frakce a organických látek. Přípovrchové vrstvy pak tvoří převážně navážka reprezentovaná hlinitými zeminami a stavebním odpadem. Nerostné suroviny a přírodní zdroje Podle databází spravované ČGS - Geofondem ČR nebyly v zájmovém území zjištěny střety s evidovanými ložisky nerostných surovin, chráněnými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidované v rozsahu map ložiskové ochrany. V dotčeném území se nenacházejí poddolovaná území ani stará důlní díla. Dle databáze SESEZ (systém evidence starých ekologických zátěží) nejsou v dotčené lokalitě či jejím blízkém okolí evidovány žádné staré ekologické zátěže.

STRANA 26 z 39


C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografická charakteristika území Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) leží zájmové území na rozhraní dvou biogeografických podprovincií - provincie panonské a provincie hercynské, na území Lechovického bioregionu, jeho přechodné, tedy nereprezentativní části. Bioregion leží ve středu Jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval. Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu - jíly, písky a štěrky, které jsou místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Převažuje zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích dominuje 2. bukodubový stupeň. Bioregion představuje část severopanonské podprovincie ovlivněné srážkovým stínem a sousedstvím hercynských bioregionů. Díky srážkovému stínu je pro tento bioregion charakteristické nejteplejší podnebí v České republice. Z hlediska regionálně - fytogeografického (Skalický in Hejný et Slavík,1988) se zkoumaná oblast nachází ve fytogeografické oblasti termofytikum, obvod Panonské termofytikum, fytogeografickém okrese 20b Jihomoravská pahorkatina, Hustopečská pahorkatina. Fauna a flora Záměr je navržen do prostoru průmyslového areálu v blízkosti centra města na plochách zcela zastavěných. Dotčené území nezasahuje do žádného přírodě blízkého nebo přirozeného vegetačního porostu. Flóra i fauna dotčeného území i jeho okolí je ovlivněna charakterem území a využíváním jednotlivých ploch. V prostoru průmyslového areálu lze očekávat výskyt druhů běžných pro daný typ prostředí - běžní zástupci hmyzu, hmyzožravci a drobní hlodavci, běžní zástupci ptactva. Uvnitř stávajícího objektu v němž bude záměr realizován nelze výskyt fauny ani flóry předpokládat. Na dotčených plochách není registrován výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostlin nebo živočichů (podle zákona č. 114/1992 Sb.), ani takový výskyt nelze s ohledem na charakter území předpokládat. Územní systém ekologické stability Ve smyslu platné legislativy nesmějí být funkční části územního systému ekologické stability (ÚSES) poškozovány, nefunkční části musí být postupně dotvořeny jako součást prováděcích projektů a plánů. Navrhované stavby musí plně respektovat podmínky ochrany prvků stávajícího ÚSES. Za přímo dotčené prvky se pokládají ty, u kterých dojde ke kontaktu nebo ke křížení s navrženou výstavbou. Za potencionálně dotčené prvky ÚSES se pokládají ty, u kterých sice nedojde ke kontaktu s navrženou výstavbou, ale nacházejí se v její relativní blízkosti. Posuzovaný záměr bude realizován na pozemcích již v minulosti značně antropogenně pozměněných. V posuzované lokalitě se žádné prvky ÚSES nenacházejí, a to ani na lokální, ani na regionální úrovni. Chráněná území Posuzovaná lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území, v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Není součástí přírodního parku. V posuzovaném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 - Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Realizací záměru není dotčen žádny významný krajinný prvek.

STRANA 27 z 39


C.II.8. Krajina Zájmová lokalita se nachází v prostoru dotčeném činností člověka. Záměr bude usazen do stávajícího bloku převážně průmyslové zástavby v kontaktu s ulicí Cejl, která (respektive silniční doprava na ní) má rozhodující podíl na existenci hlukové a imisní zátěže lokality.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek Výstavba záměru je situována do stávajícího objektu výrobní haly. V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná kulturní památka. Architektonické a historické památky V prostoru oznamovaného záměru se nenachází žádná architektonická ani historická památka. Archeologická naleziště V rámci realizace se nepředpokládá žádný zásah do stávajícího terénu, proto není pravděpodobné, že by k archeologickému nálezu došlo.

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dopravně bude navržený areál obsluhován ulicí Radlas napojenou na ulici Cejl. Způsob dopravního napojení je s ohledem na rozsah záměru dostatečný.

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být záměrem dotčeny. Extrémní poměry, např. sesuvná území a podobně, se v zájmové oblasti ani jeho nejbližším okolí nevyskytují, ani se v souvislosti s realizací záměru nepředpokládá jejich vznik.

STRANA 28 z 39


ČÁST D

(ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní vlivy a rizika Posuzovaný záměr bude působit na okolní obyvatelstvo především odsáváním linek a vyvolanou automobilovou dopravou. Hlavními potenciálními problémy budou proto znečišťování ovzduší a hluk. Další faktory jsou z hlediska vlivu na obyvatelstvo nevýznamné. znečišťování ovzduší Jako zdroj znečištění ovzduší se uplatní především emise z odsávání obou linek, tepelných zdrojů a spalovacích motorů vozidel obsluhujících výrobu. Z jejich referenčních škodlivin jsou rozptylovou studií vyhodnoceny imise oxidu dusičitého (NO2) a tuhých znečišťujících látek (PM10). Z výsledků studie citujeme následující závěry: V prostoru nejbližší obytné zástavby bude příspěvek provozu hodnoceného záměru dosahovat následujících hodnot (µg/m3): NO2

PM 10

rok

max

rok

den

RB 1 (dům č.p. 36)

0.060

5.9

0.032

3.2

RB 2 (dům č.p. 82)

0.061

4.4

0.032

2.4

RB 3 (dům č.p. 84)

0.096

6.67

0.053

3.4

RB 4 (dům č.p. 61)

0.160

10.5

0.094

5.4

limit

40.000

200.0

40.000

50.0

Akutní působení NO2 Maximální přírůstek jednohodinové koncentrace NO2 z provozu záměru může v nejbližší obytné zástavbě při ulici Radlas dosahovat 10,5 μg.m-3 (tedy 5,3% limitu). Pozaďové 1-hodinové koncentrace NO2 dle rozptylové studie města Brna zde mohou dosahovat do 150 μg.m-3. Pokud v rámci konzervativního přístupu sečteme maximální přírůstkovou koncentraci NO2 s maximální pozaďovou hodnotou pro tuto noxu, zůstane výsledná koncentrace pod přípustným limitem (200 μg.m-3). Ze zdravotního hlediska budou tyto koncentrace i po uváděném navýšení s dostatečným odstupem bezpečné, záměr má na imisní situaci jen nepatrný vliv. Pozn.: Pro akutní expozici NO2 do koncentrace 300 μg.m-3 nebyly při epidemiologických studiích WHO (Světová zdravotnická organizace) pozorovány žádné změny zdravotního stavu pokusných osob. Česká

STRANA 29 z 39


legislativa uvádí imisní limit pro 1-hodinovou koncentraci 200 μg.m-3. Americká EPA (Agentura ochrany životního prostředí) uvádí akutní RBC (koncentrace látky která je ještě bezpečná pro expozici člověka) 470 μg.m-3. Chronické působení NO2 Maximální příspěvek k průměrné roční koncentraci NO2 z provozu záměru bude v nejvíce dotčeném obydleném okolí dosahovat dle RS hodnot do cca 0,16 μg.m-3. Průměrná roční pozaďová koncentrace NO2 dle rozptylové studie města Brna zde může dosahovat do 35 μg.m-3. Pokud v rámci konzervativního přístupu sečteme maximální přírůstkovou koncentraci NO2 s maximální pozaďovou hodnotou pro tuto noxu, zůstane výsledná koncentrace pod přípustným limitem (40 μg.m-3). Ze zdravotního hlediska budou tyto koncentrace i po uváděném navýšení s dostatečným odstupem bezpečné, záměr bude mít na imisní situaci jen nepatrný vliv. Pozn.: WHO stanovila jako bezpečný limit pro dlouhodobou expozici NO2 30 μg.m-3. Česká legislativa stanovila průměrný roční limit 40 μg.m-3. Působení PM10 Obdobně minimálně na své okolí bude působit záměr i emitováním PM10. Maximální přírůstek krátkodobé koncentrace PM10 z provozu záměru bude u nejbližší obytné zástavby v okolí záměru dosahovat hodnot do 5,4 μg.m-3 (imisní limit 50 μg.m-3), trvání této koncentrace bude relativně krátké, proto nepředpokládáme navýšení stávající četnosti dosažení limitních koncentrací. Příspěvek průměrné roční koncentrace bude dosahovat hodnot do 0,09 μg.m-3 (imisní limit 40 μg.m-3). Jedná se o hodnoty velmi nízké. Stávající průměrná roční zátěž území PM10 v okolí záměru se dle rozptylové studie města Brna pohybuje pod hranicí limitu, s maximy podél dopravně nejvíce zatížené komunikace Cejl a Koliště, kde jsou dosahovány hodnoty nadlimitní. Výše citované vypočtené příspěvky tuto situaci podstatným způsobem nezmění. hluk V rámci realizace záměru se nepředpokládá vznik významnějších nových zdrojů hluku. Stávající nákladní automobilová doprava do areálu mírně vzroste. Celkově však stále půjde o relativně nízký počet vozidel (3 nákladní vozidla do 3,5 t za den a 10 dodávek za den). Z hlediska hlukové emise však půjde o změnu smyslově nepostřehnutelnou. Hluková emise vzduchotechniky bude cca 53 dB. Lze tedy předpokládat, že výsledná hluková zátěž chráněného venkovního prostoru sledované obytné zástavby se prakticky nezmění a bude i nadále podlimitní. Sociální a ekonomické důsledky Sociální přínos je dán vytvořením nových pracovních příležitostí jednak v době výstavby, jednak po její realizaci. Tento nárůst nebude významný, bude se jednat pouze o několik osob. Počet dotčených obyvatel V dosahu možných vlivů objektu je několik obytných domů při ul. Radlas, případně Špitálka. Počet dotčených obyvatel je odhadován maximálně na 100 osob.

STRANA 30 z 39


D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Hodnocený záměr předpokládá vytvoření nového zdroje znečiťování ovzduší – odsávání linek a nových tepelných zdrojů v objektu. Nárůst automobilové dopravy přinese adekvátní nárůst emisí škodlivin produkovaných spalovacími motory vozidel. Pro vyhodnocení imisních dopadů zmíněného nárůstu byl, v rámci zpracování tohoto oznámení, zpracován výpočet dle metodiky SYMOS a vyhodnocoval nárůst imisní zátěže NO2, chlorovodík a PM10 v okolí záměru. Oxid dusičitý (NO2) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek NO2 u maximálních hodinových koncentrací do 3 µg.m-3, tedy 1,5% imisního limitu (200 µg.m-3). U průměrných ročních koncentrací do 0,1 µg.m-3, tedy 0,25% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o poměrně nízký nárůst který nevyvolá podstatnější změnu stávající imisní zátěže. Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru vjezdu do areálu a do osy komunikací. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

příspěvek maximální hodinové koncentrace (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace (µg.m-3)

Tuhé látky (PM10) Z uvedeného výpočtu vychází imisní příspěvek PM10 u maximálních 24hodinových koncentrací do 1,5 µg.m, tedy 3% imisního limitu (50 µg.m-3) s velmi krátkou dobou trvání. Stávající četnost dosažení limitní hodnoty v dotčeném území se tedy prakticky nezmění. U průměrných ročních koncentrací vychází příspěvek v areálu do 0,06 µg.m-3 tedy 0,15% imisního limitu (40 µg.m-3). Bude se tedy jednat o velmi nízký nárůst v jehož důsledku, s ohledem na stávající imisní zátěž, nedojde k dosažení či překročení imisního limitu. 3

Maxima imisních příspěvků vycházejí v prostoru komunikací. Rozložení imisních příspěvků je zřejmé z následujících obrázků:

STRANA 31 z 39


příspěvek maximální 24hodinové koncentrace (µg.m-3)

příspěvek průměrné roční koncentrace (µg.m-3)

S ohledem na poměrně nízkou produkci škodlivin a výše presentované výsledky výpočtu neočekáváme významnější ovlivnění kvality ovzduší. Zápach Hodnocený záměr nebude žádným významnějším zdrojem zápachu. Vlivy na klima S ohledem na dispoziční řešení záměru a stávající konfiguraci terénu vylučujeme, že by hodnocený záměr v budoucnu ovlivňoval makroklimatické jevy způsobované sluneční radiací nebo jinak významněji ovlivňoval místní klimatické charakteristiky.

D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky V rámci realizace záměru se nepředpokládá vznik významnějších nových zdrojů hluku. Stávající nákladní automobilová doprava do areálu mírně vzroste (u nákladních vozidel do 3,5 t na celkem 3 vozidla za den a 10 dodávek za den). Z hlediska hlukové emise však půjde o nárůst bezvýznamný a těžce postřehnutelný. Nově instalované technologické zdroje hluku budou instalovány do vnitřního prostoru haly, venkovním zdrojem hluku bude pouze výstup z vzduchotechniky s relativně nízkou hlukovou emisí (53 dB), která v součtu se stávající hlukovou zátěží nezpůsobí prakticky žádnou změnu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze předpokládat, že výsledná hluková zátěž chráněného venkovního prostoru sledované obytné zástavby bude podlimitní a z hlediska stanovených požadavků na ochranu veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku bude celkový vliv hodnoceného záměru z nezávadný.

D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území Realizací záměru nedojde ke zvýšení zpevněných a zastřešených ploch v území, vliv na odvodnění bude nulový.

STRANA 32 z 39


Vliv na kvalitu povrchových vod Technologické odpadní vody budou před vypuštěním do kanalizace upraveny ve vlastní neutrostanici, vypouštěné vody budou splňovat limity dohodnuté se správcem kanalizace. Pokud se během provzu vyskytnou odpadní vody, které není možno na neutralizační stanici upravit budou odvezeny jako odpad odbornou firmou. Splaškové vody budou vypouštěny do stávající kanalizace napojené na ČOV. Prostory linek a skladů chemikálií jsou vodohospodářsky zabezpečeny, podlaha je nepropustná pro použité chemické látky a přípravky. Vlivem navrženého záměru tedy nelze předpokládat ovlivnění kvality povrchových vod. Vlivy na kvalitu podzemní vody Vliv na kvalitu podzemní vody je nepravděpodobný, v rámci provozu nebudou provozovány žádné přímé výpusti do horninového prostředí. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik K ovlivnění hydrogeologických charakteristik nedojde, realizace záměru není spojena se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody. Vlivy na hydrogeologické charakteristiky území tedy nepředpokládáme.

D.I.5. Vlivy na půdu Záměr neklade nároky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) ani nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V souvislosti se stavbou pro posuzovaný záměr je významnější vliv na horninové prostředí vyloučen. Přírodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou záměrem dotčeny. Záměrem nebudou poškozeny geologické ani paleontologické památky

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Záměr je umisťován na již dříve zastavěném pozemku, do stávajícího objektu. Nelze tudíž předpokládat přímé nebo zprostředkované ohrožení fauny nebo flóry. V území určeném pro realizaci záměru ani v jeho bezprostředním okolí se nenachází funkční prvky územního systému ekologické stability. Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Významně negativní vliv na lokality soustavy Natura byl stanoviskem příslušného Krajského úřadu vyloučen (viz příloha tohoto oznámení).

D.I.8. Vlivy na krajinu Krajina v dotčeném území a jeho okolí je již ovlivněna městskou a průmyslovou zástavbou, realizace záměru charakter krajiny významně nezmění.

STRANA 33 z 39


D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V prostoru záměru se nenachází žádné architektonické a historické památky. Z důvodu jejich absence proto nebudou ovlivněny.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr nevyvolá nároky na realizaci nových nebo úpravu stávajících komunikací ani inženýrských sítí.

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah přímých vlivů je prakticky omezen rozsahem navrženého areálu. Mimo vlastní areál zasahují pouze vlivy mírného nárůstu automobilové dopravy.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepříznivé vlivy přesahující státní hranice jsou vyloučeny.

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Technologické postupy, manipulace se závadnými látkami budou specifikovány v provozním a havarijním řádu se kterým budou všichni pracovníci obeznámeni. Sklady chemikálií i galvanické linky budou zabezpečeny proti únikům do povrchových i podzemních vod či horninového prostředí. V noční době (tedy mezi 22:00 až 6:00) bude provoz související dopravy vyloučen.

STRANA 34 z 39


D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ V průběhu zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožňovaly jednoznačnou specifikaci možných vlivů záměru na životní prostředí a veřejného zdraví. Dostupné informace jsou pro účely posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné. Charakter a umístění záměru nedává předpoklady vzniku významných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví. Stejně tak území, do kterého je záměr umisťován (stávající objekt) není mimořádně citlivé na antropogenní zásahy. Z těchto důvodů je v závěrech hodnocení možných vlivů na životní prostředí dostatečný prostor na absorbování případných neurčitostí. Tyto závěr potvrzuje i několikaletý provoz totožného záměru (s nižší kapacitou).

STRANA 35 z 39


ČÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr je řešen v jedné variantě, vyplývající z vlastnictví pozemků, dopravního napojení a technických požadavků na dispozici a vybavení objektu.

STRANA 36 z 39


ČÁST F

(DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační, dispoziční a konstrukční řešení záměru je dokladováno v přílohové části tohoto oznámení. Tamtéž je doložena i fotodokumentace, rozptylová studie a nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.

STRANA 37 z 39


ČÁST G

(VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Galvanické nanášení kovů využívá jevu při němž dochází pomocí elektrické energie k přenosu kationů jednoho kovu na povrch kovu druhého (elektrolýza). Vše probíhá elektrochemickou reakcí v kapalném prostředí elektrolytu. Zjednodušeně je princip pokovování znázorněn na následujícím obrázku: Vysvětlivky: Anoda:

plát kovu, kterým se pokovuje (stříbro, cín atd.)

Katoda:

výrobek nebo výrobky, na kterých nanášen povlak, vylučovaný z anody.

je

Elektrolyt: většinou kyselá nebo alkalická lázeň, která umožňuje navázání a přenos kationů kovu, kterým se pokovuje Zdroj elektrické energie: zdroj stejnosměrného napětí Kationy:

„částečky“ ionty kovu, kterým se pokovuje

Záměrem investora – firmy LARS Chemie spol. s r.o. je navýšit kapacitu stávající galvanické výroby složené z linky na galvanické cínování a stříbření a instalaci nové výkonnější linky na eloxování. Záměr bude realizován v rámci stávajícího objektu, navýšení kapacity nebude spojeno se žádnými podstatnějšími stavebními úpravami, vyšší produkce bude zajištěna lepším využitím stávající linky č. 1 a instalací výkonnější linky na eloxování (linky č.2) místo původní eloxovací linky. Technologické postupy i použité suroviny a přípravky se oproti stávajícímu stavu nebudou1 měnit, pouze úměrným způsobem naroste jejich spotřeba. V důsledku navýšení kapacity očekáváme mírný nárůst automobilové dopravy na celkové 3 nákladní vozidla do 3,5 t a 10 dodávek denně, mírný nárůst produkce odpadů a nárůst objemu vypouštěných odpadních vod. Odpady produkované provozem galvanických linek budou tak jako dosud předávány k ekologické likvidaci specializovaným firmám, odpadní vody budou v souladu s příslušným povolením předčištěny ve vlastní neutralizační stanici a následně vypuštěny do kanalizace. Odpadní vody, které není možno na neutralizační stanici upravit jsou odváženy jako odpad odbornou firmou. Z hlediska možných vlivů na životní prostředí záměr nevyvolá žádné významnější negativní vlivy. Objekt nebude významným zdrojem emise škodlivin do ovzduší ani zde nebudou umístěny významnější zdroje hluku. Celkově se tedy nebude jednat o významné ovlivnění stávajícího stavu životního prostředí.

1

u linky č. 1 dojde k nahrazení původní lázně obsahující kyselinu chlorovodíkovou jiným přípravkem obsahující hydrogensíran sodný

STRANA 38 z 39


ČÁST H (PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Celková situace areálu Příloha 2 Rozptylová studie Příloha 3 Doklady: - vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územního plánu - stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

STRANA 39 z 39

Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracováno dle § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, v platném znění a metodiky SYMOS 97

Zpracoval: ing. Pavel Cetl

Brno, únor 2011

Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity Rozptylová studie

Obsah OBSAH ..............................................................................................................................................3

1. ÚVOD .............................................................................................................................................4

2. POPIS METODIKY .........................................................................................................................4

3. VSTUPNÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................7 3.1. ÚDAJE O ZDROJÍCH .................................................................................................................................... 7 3.2. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ................................................................................................................. 7 3.3. ÚDAJE O TOPOGRAFICKÉM ROZLOŽENÍ REFERENČNÍCH BODŮ .................................................................. 8 3.4. ÚDAJE O IMISNÍCH LIMITECH A PŘÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ........................ 8 4. VÝSLEDKY VÝPOČTU...................................................................................................................9 4.1. PŘÍSPĚVEK K CELKOVÉ IMISNÍ ZÁTĚŽI NO2............................................................................................... 9 4.2. PŘÍSPĚVEK K CELKOVÉ IMISNÍ ZÁTĚŽI PM10 ........................................................................................... 10 4.3. PŘÍSPĚVEK K CELKOVÉ IMISNÍ ZÁTĚŽI VE VYBRANÝCH REFERENČNÍCH BODECH .................................... 10 5. STÁVAJÍCÍ A CELKOVÁ ÚROVEŇ IMISNÍ ZÁTĚŽE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .................................11

6. ZÁVĚRY .......................................................................................................................................13

7. PŘÍLOHY......................................................................................................................................14 7.1. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POLOHY VÝPOČTOVÝCH BODŮ .......................................................................... 14 7.2. VÝPOČTOVÉ BODY MIMO PRAVIDELNOU SÍŤ ............................................................................................ 15 7.3. PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE NO2 ................................................................................................... 16 7.4. MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KONCENTRACE NO2 ........................................................................................... 17 7.5. PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE PM10 .................................................................................................. 18 7.6. MAXIMÁLNÍ 24HODINOVÉ KONCENTRACE PM10...................................................................................... 19

text-RS_GL_Lars.doc

3(19)


1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována, jako příloha oznámení záměru dle zákona 100/2001 Sb. na záměr „Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity“. Rozptylová studie vyhodnocuje imisní zátěž vyvolanou provozem zdrojů vázaných na provoz záměru. Výsledkem výpočtu je tedy příspěvek ke stávající imisní zátěži hodnoceného území. Výsledkem výpočtu je příspěvek ke stávající imisní zátěži hodnoceného území. Výpočtově byla hodnocena imisní zátěž oxidem dusičitým (NO2) a tuhými látkami (PM10). Jako zdrojová data pro výpočet byly použity hodnoty předané projektantem stavby a údaje Českého hydrometeorologického ústavu Praha (ČHMÚ). Pro výpočet byl použit počítačový program SYMOS 97p, verze 2003 vytvořený společností IDEA-ENVI s.r.o. podle metodiky SYMOS 97 vydané ČHMÚ Praha v roce 1998 a její aktualizace dle zákona č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

2. Popis metodiky Metodika SYMOS 97 pro výpočet znečištění ovzduší vychází z nejnovějších dostupných poznatků získaných domácím i zahraničním výzkumem, navazuje na dříve používanou metodiku (Metodika výpočtu znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů) vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR v roce 1979 a podstatným způsobem ji rozšiřuje. Metodika SYMOS 97 umožňuje: • • • • •

výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů výpočet znečištění od většího počtu zdrojů stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu

Pro každý referenční bod umožňuje metodika výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: • • • •

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru roční průměrné koncentrace dobu trvání koncentrací převyšujících určité, předem zadané, hodnoty (např. imisní limity)

Jako doplňkové charakteristiky je podle metodiky možno: • • • • •

stanovit výšku komína s ohledem na splnění imisních limitů stanovit podíl zdrojů znečištění ovzduší na celkovém znečištění do vzdálenosti 100 km od zdrojů stanovit doby překročení zvolených koncentrací pro zdroj se sezónně proměnnou emisí vypočítat spad prachu vyhodnotit rozptyl exhalací vypouštěných chladícími věžemi

Programové vybavení Pro vlastní provedení výpočtu byl použit počítačový program firmy IDEA-ENVI. Program vychází z výše zmíněné metodiky SYMOS'97. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisejí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky.

text-RS_GL_Lars.doc

4(19)


Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech, protože v řadě případů je nutné vypočítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách, protože v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. V případě, kdy mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru a použije se korekce efektivní výšky komínu. Fyzikální a chemické procesy Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu jakým jsou příměsi odstraňovány. • •

Suchá depozice: je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu. Mokrá depozice: je vychytávání těchto látek padajícími srážkami.

Kategorie znečišťujících látek Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře, kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. Jednotlivé znečisťující látky jsou rozděleny do kategorií podle průměrné doby setrvání v atmosféře. • • •

Kat. I - 20 hodin Kat. II - 6 dní Kat. III - 2 roky

Výpočet průměrných ročních koncentrací Pro výpočet průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0° do 359° při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1°(předvolená hodnota), ale i v rozsahu od 0.5° do 5°. Klimatické vstupní údaje Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických údajů. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti: • slabý vítr 1.7 m/s • střední vítr 5 m/s

text-RS_GL_Lars.doc

5(19)


• silný vítr 11 m/s Poznámka: Rychlostí větru se rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.

Teplotní stabilita atmosféry její mírou je vertikální teplotní gradient popisující její teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: • superstabilní - silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu • stabilní - běžné inverze, špatné podmínky rozptylu • izotermní - slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky • normální - indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek • labilní - labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek. Ne všechny třídy stability atmosféry se vyskytují za všech rychlostí větru. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry.

text-RS_GL_Lars.doc

6(19)


3. Vstupní údaje 3.1. Údaje o zdrojích Výpočet byl proveden pro následující bodové zdroje: •

nové tepelné zdroje spalující zemní plyn z veřejné rozvodné sítě

•

odsávání galvanické linky pro stříbření a cínování

•

odsávání nové galvanické linky pro eloxování hliníku

•

automobilová doprava vyvolaná záměrem

Nové tepelné zdroje Nově navrhované tepelné zdroje: kotel pro ohřev lázní linky 2 o tepelném výkonu 200 kW a spotřebě zemního plynu 21 m3.h-1. teplovzdušné jednotky pro vytápění haly o celkovém tepelném výkonu 85 kW a spotřebě zemního plynu 9 m3.h-1. Galvanická linka pro stříbření a cínování Linka je vybavena odsáváním o výkonu cca 6 000 m3.h-1. Ve výpočtu byly uvažovány následující emise: prach (PM10)

NOx

maximální emise (g/h)

2,5

114

průměrná emise (g/h)

0,5

7.8

Galvanická linka pro eloxování hliníku Linka je vybavena odsáváním o výkonu 28 500 m3.h-1. Ve výpočtu byly uvažovány následující emise: prach (PM10)

NOx

maximální emise (g/h)

12,3

70

průměrná emise (g/h)

10

0,57

Automobilová doprava 15 osobních vozidel za den 10 dodávek za den 3 nákladní vozidla do 3,5 t za den Použité emisní faktory Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory dle vyhlášky 205/2009 a emisní faktory MEFA 02 včetně zohlednění různého stáří vozidel v dopravním proudu.

3.2. Meteorologické podklady Pro výpočet byl využit odborný odhad větrné růžice, zpracovanou ČHMÚ Praha. Souhrn použité větrné růžice je uveden v následující tabulce: N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

calm

9,70

11,10

10,42

11,60

5,42

7,39

17,11

21,31

5,95

text-RS_GL_Lars.doc

7(19)


3.3. Údaje o topografickém rozložení referenčních bodů Pro výpočet imisní zátěže byla vytvořena pravidelná síť referenčních bodů o rozměrech 1600x1400 m s krokem sítě 50 m, orientovaní rovnoběžně se souřadnou sítí JTSK. Dále byl výpočet proveden pro 4 referenční body umístěné v prostoru oken nejvyšších podlaží na stěně orientované k záměru nejbližších obytných objektů: RB 1

dům č.p. 36, ul Cejl

RB 2

dům č.p. 82, ul Cejl

RB 3

dům č.p. 84, ul Špitálka

RB 4

dům č.p. 61, ul Radlas

Rozmístění jednotlivých bodů je zřejmé z grafické přílohy této studie. Pro všechny referenční body byl z mapového podkladu o měřítku 1 : 10 000 odečten výškopis.

3.4. Údaje o imisních limitech a přípustných koncentracích znečišťujících látek Pro vyhodnocení výsledků výpočtu byly použity imisní limity uvedené v nařízení vlády č. 597/2006 Sb.:

text-RS_GL_Lars.doc

8(19)


4. Výsledky výpočtu 4.1. Příspěvek k celkové imisní zátěži NO2 Příspěvek k průměrné roční koncentraci NO2 v zájmovém území, vyvolaný provozem nových bodových zdrojů a na záměr vázané automobilové dopravy, dosahuje nejvýše 0,1 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vjezdu do vlastního areálu. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,25% limitu (40 µg.m-3). V ostatních částech hodnoceného území je příspěvek imisní zátěže ještě nižší. Maximální hodinové koncentrace NO2, vyvolané provozem nových zdrojů z výpočtu vycházejí ve výši do 3 µg.m-3, tedy do 1,5 % imisního limitu (200 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru severního okraje areálu. V ostatních částech hodnoceného území je příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace NO2

maximální hodinové koncentrace NO2

Podrobněji je úroveň rozložení imisní zátěže zřejmé z grafické přílohy této studie.

text-RS_GL_Lars.doc

9(19)


4.2. Příspěvek k celkové imisní zátěži PM10 Příspěvek k průměrné roční koncentraci PM10 v zájmovém území, vyvolaný provozem nových bodových zdrojů a na záměr vázané automobilové dopravy, dosahuje nejvýše 0,06 µg.m-3. Toto výpočtové maximum vychází do prostoru vjezdu do vlastního areálu. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,15% limitu (40 µg.m-3). V ostatních částech hodnoceného území je příspěvek imisní zátěže ještě nižší. Maximální hodinové koncentrace PM10, vyvolané provozem nových zdrojů z výpočtu vycházejí ve výši do 1,5 µg.m-3, tedy do 3 % imisního limitu (50 µg.m-3). Toto výpočtové maximum vychází do prostoru severního okraje průmyslového areálu. V ostatních částech hodnoceného území je příspěvek imisní zátěže dosahovat hodnot ještě nižších. Orientační grafické znázornění je uvedeni na následujících obrázcích:

průměrné roční koncentrace PM10

maximální 24hodinové koncentrace PM10

Podrobněji je úroveň rozložení imisní zátěže zřejmé z grafické přílohy této studie.

4.3. Příspěvek k celkové imisní zátěži ve vybraných referenčních bodech V prostoru nejbližší obytné zástavby bude příspěvek provozu hodnoceného záměru dosahovat 3 následujících hodnot (µg/m ): NO2

text-RS_GL_Lars.doc

PM 10

rok

max

rok

den

RB 1 (dům č.p. 36)

0.060

5.9

0.032

3.2

RB 2 (dům č.p. 82)

0.061

4.4

0.032

2.4

RB 3 (dům č.p. 84)

0.096

6.67

0.053

3.4

RB 4 (dům č.p. 61)

0.160

10.5

0.094

5.4

limit

40.000

200.0

40.000

50.0

10(19)


5. Stávající a celková úroveň imisní zátěže zájmového území V blízkosti hodnoceného záměru se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, proto při popisu stávající úrovně imisní zátěže NO2 a PM10 vycházíme z rozptylové studie města Brna zpracované Mgr. Buckem. Grafické znázornění imisní zátěže okolí hodnoceného záměru je znázorněno na následujících obrázcích: Oxid dusičitý (NO2)

Z výše uvedených obrázků vyplývá, že stávající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO2 jsou v prostoru záměru do 35 µg.m-3. Imisní limit je 40 µg.m-3. Tedy stávající vypočtené hodnoty ne přesahují hranici platného imisního limitu. Maximální hodinové koncentrace NO2 se v prostoru záměru pohybují do 140 µg.m-3. Imisní limit je stanoven na 200 µg.m-3. Imisní limit pro maximální hodinové koncentrace této škodliviny je dodržován. Z výsledků výpočtů presentovaných v předchozích kapitolách je zřejmé, že nejvyšší reálný nárůst imisní zátěže maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého (NO2) vychází v těsné blízkosti areálu a bude dosahovat maximálně 3 µg.m-3, při uvažování stávající pozaďové zátěže tedy bude po realizaci záměru celková imisní zátěž podlimitní. -3

Průměrné roční imisní zátěž dle výpočtu po realizaci záměru naroste o 0,1 µg.m , nedojde tedy k podstatnější změně stávající imisní zátěže ani dosažení hodnoty imisního limitu.

text-RS_GL_Lars.doc

11(19)


Tuhé látky - PM10

-3

Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 jsou v prostoru záměru na úrovni 35 µg.m . Imisní limit -3 je 40 µg.m . Tedy stávající hodnoty jsou pod hranicí platných imisních limitů. Četnost překročení denního imisního limitu je v prostoru záměru na hranici 38,7 případů/rok, dle přílohy č. 1 NV 597/2006 Sb. je přípustná četnost překročení IL 35 případů/rok. Tato přípustná četnost překročení je tedy v části hodnoceného území překročena. Z výsledků výpočtů presentovaných v předchozích kapitolách je zřejmé, že po realizaci záměru v důsledku změny užívání části objektu dojde k poklesu imisní zátěže u průměrné roční koncentrace maximálně o 0,06 µg.m-3, u denních maxim maximálně o 1,5 µg.m-3 s relativně nízkou četností dosažení. K podstatnější změně imisní zátěže území tedy nedojde.

text-RS_GL_Lars.doc

12(19)


6. Závěry Z výše uvedených vypočtených hodnot vyplývá, že po realizaci navrhovaném navýšení kapacity galvanické výroby dojde k relativně nízkému nárůstu imisní zátěže. U maximálních hodinových koncentrací NO2 nárůst dosahuje maximálně hodnoty 1,5 % příslušného imisního limitu. U průměrných ročních koncentrací NO2 nárůst činí maximálně 0,25% limitu. U denních maxim tuhých látek frakce PM10 nárůst dosahuje maximálně hodnoty 3 % příslušného imisního limitu. U průměrných ročních koncentrací NO2 nárůst činí maximálně 0,15% limitu Vypočtené přírůstky jsou však relativně nízké a proto docházíme k závěru, že realizací navrhovaných zdrojů nedojde v okolí stavby k významné změně imisní zátěže. S ohledem na výše uváděné výsledky výpočtu, je možno předpokládat, že po zahájení provozu předmětných zdrojů nedojde, v důsledku jejich činnosti, k nepřípustné zátěži obyvatel.

V Brně 12.2.2011

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro výpočet rozptylových studií číslo autorizace 3151/740/03

text-RS_GL_Lars.doc

13(19)


7. Přílohy 7.1. Grafické znázornění polohy výpočtových bodů

Poznámka: •

vzdálenost referenčních bodů pravidelné sítě činí 50m

text-RS_GL_Lars.doc

14(19)


7.2. Výpočtové body mimo pravidelnou síť

text-RS_GL_Lars.doc

15(19)


7.3. Průměrné roční koncentrace NO2

text-RS_GL_Lars.doc

16(19)


7.4. Maximální hodinové koncentrace NO2

text-RS_GL_Lars.doc

17(19)


7.5. Průměrné roční koncentrace PM10

text-RS_GL_Lars.doc

18(19)


7.6. Maximální 24hodinové koncentrace PM10

text-RS_GL_Lars.doc

19(19)

Galvanická výroba - LARS Chemie, provozovna Radlas - navýšení kapacity

Recommend Documents