Dnešní koncert je součástí projektu ZPÍVEJME!, série koncertů a hudebních workshopů se společenským přesahem a multikulturním zaměřením. Kühnův smíšený sbor, autor projektu, je jediným profesionálním sborovým tělesem podpořeným grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Více informací na http://www.kuhnchoir.cz/Zpivejme. O EHP a Norských fondech Prostřednictvím Finančních mechanismů EHP a Norských fondů přispívá Norsko, island a Lichtenštejnsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropě a k posilování bilaterálních vztahů mezi dárcovskými a přijímacími zeměmi. Zmíněné tři dárcovské státy jsou partnerské země EU na základě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP).
V letech 2009–2014 byly formou těchto dotací podpořeny projekty za 1,79 mld. eur. Norsko poskytuje 97% těchto finančních prostředků určených pro neziskové organizace, výzkumné i akademické instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru ve státech střední a jižní Evropy. Na programech, které je možné realizovat do roku 2016, úzce spolupracují organizace dárcovských a přijímajících států.
GALAKONCERT
Mezi prioritní programové oblasti patří životní prostředí a problematika klimatických změn, výzkum a stipendia, občanská společnost, zdravotnictví, děti a mladiství, rovnost žen a mužů, právo a ochrana kulturního dědictví. Více informací na http://www.eeagrants.cz.
KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY, DUŠNÍ, PRAHA 1 Manažerky projektu ZPíVEJME! EVA VELICKÁ, MARKÉTA LAJNEROVÁ
4. listopadu 2015 OD 19.30
PROGRAM: JAROSLAV UHLÍŘ / ZDENĚK SVĚRÁK: Když jsem já šel do lidušky Dětský sbor MODRÁ ŠKOLA (ZŠ Kupeckého, Praha, sbormistryně RADKA DIMITROVOVÁ) Dětský sbor SKŘIVÁNCI (ZUŠ Klapkova, Praha, sbormistryně ALICE STAVĚLOVÁ) Diriguje RADKA DIMITROVOVÁ, klavír MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ, klarinet ADAM RIETHOF
Norský skladatel KNUT NYSTEDT (1915–2014), který zemřel na konci roku 2014 ve svých 99 letech, patří ke klasikům severské vokální hudby.
Moderátorký vstup PETR KADLEC
KNUT NYSTEDT: O crux, op. 79 (1978) JAN RYANT DŘÍZAL: De Monstris Marinis (2015), světová premiéra ALFRED JANSON: Sonnet No. 76 (2000), česká premiéra MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ: Kouzla (2015), světová premiéra ZDENĚK LUKÁŠ: Requiem, op. 252 (1992), části Requiem aeternam,
Dirigují TONE BIANCA SPARRE DAHL (Nystedt, Janson) MAREK VORLÍČEK (Ryant Dřízal, Orson Štědroň, Lukáš)
Nystedt se narodil v Kristianii (dnešním Oslu), kde vyrůstal obklopen křesťanstvím a klasickou hudbu. Jeho skladby pro sbor či sólové hlasy jsou většinou založeny na textech z Bible či duchovní tematice. Studoval mezi jinými také u Aarona Coplanda, na jeho hudební styl měl však zásadní vliv zvláště Palestrina a gregoriánské zpěvy. Nystedt byl v letech 1946–1982 varhaníkem v kostele v Oslu a v letech 1964–1985 vyučoval sbormistrovství na Universitě v Oslu. Založil a mezi
Barytonové sólo PETR SVOBODA (Ryant Dřízal, Janson)
O crux, op. 79 pro smíšený sbor (1978)
Dies irae, Lacrymosa a Agnus Dei
KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR
O Crux, splendidior cunctis astris, Koncert bude zaznamenán Českým rozhlasem a vysílán v rámci Evropské vysílací unie po celé Evropě.
Příprava hudebního nastudování LENKA NAVRÁTILOVÁ Program sestavila Eva Velická
2
mundo celebris, hominibus multum amabilis, sanctior universis; que sola fuisti digna portare talentum mundi: dulce lignum, dulces clavos, dulcia ferens ponderasalva presentem catervam, in tuis hodie laudibus congregatam. Alleluia, Alleluia.
lety 1950–1990 řídil významné soubory Det Norske Solistkor a Schola Cantorum (soubor, který v současnosti řídí host dnešního večera Tone Bianca Sparre Dahl). Nystedt získal za své dílo mnoho ocenění, včetně ceny Grammy. Skladba O crux z roku 1978 dává jasnou představu o Nystedtově stylu. Ve skladbě na latinský text zaznívají zvukové i harmonické postupy 20. století, svým myšlenkovým světem se však dovolává velkých renesančních mistrů polyfonie.
Ó Kříži, nad všechny hvězdy krásný, po celém světě slavný, lidmi velmi milovaný, nade všechno posvátný, jenž jediný jsi byl hoden nést váhu světa, líbezné dřevo nesoucí líbezné hřeby, líbezné břímě, spas zástup přítomný, dnes k tvé chvále shromážděný. Alleluia, Alleluia. (český překlad © Jiří K. Kroupa, 2015)
3
JAN RYANT DŘÍZAL: De Monstris Marinis (Mořská monstra) (2015) Sborový cyklus na středověké texty Tomáše z Cantimpré
I. Primo Generaliter Monstra marina sunt ab omnipotente Deo in ammiracionem orbis data. In hoc enim magis ammiranda videntur, quia raro conspectibus homini offeruntur
I. Nejprve obecně Všemohoucí Bůh stvořil mořská monstra, aby vzbuzovala na světě úžas. A je třeba nad nimi žasnout tím píše, že se jen málokdy naskytnou lidskému zraku.
II. De Cervo Marino Cervus marinus est, ut dicit Liber Kyrannidarum, qui dicitur polinotarius. Hic super fluctus cornutum caput erigit et sollicitat aves, ut super se sedeant tamquam ad quiescendum vel comedendum carnes suas. Illas autem quiescentes subito rapit et devorat interemptas.
II. Mořský jelen Mořský jelen je podle Knihy Kyranid to zvíře, kterému se říká polinotarius. Zdvihá hlavu s parohy nad vodní hladinu a láká ptáky, aby na ni usedli k odpočinku nebo se nakrmili jeho masem. A když se pak ptáci v klidu usadí, mořský jelen se na ně nečekaně vrhne, zabije je a sežere.
III. De Serra (Serra) A re nomen habet, eo quod serratam cristam habet. Hec bestia occulte subternatans navibus eas in fundo secat, ut intrante aqua homines dolosa astucia mergat et eorum cadaveribus sacietur.
III. Serra Jmenuje se podle svého vzhledu, protože má hřeben připomínající zuby pily. Tento živočich podplouvá nepozorovaně lodě a řeže jim do dna. Jeho lstivá a úskočná povaha totiž touží po tom, aby do lodi vnikla voda, lidé se utopili a on se pak mohl nasytit jejich mrtvými těly.
IV. De Monachis Maris (Mořský mnich) Monachi maris monstra marina sunt ex re nomen habencia. Formam piscis habent in inferioribus, in superioribus vero speciem ex parte humanam. Monstrum illud libenter allicit homines super ripas maris ambulantes luditque coram eis et saltibus appropinquat. Si autem in ammiracione ductum appropinquare viderit hominem, trahicit in profundum, sicque eius carnibus saciatur.
IV. Mořský mnich Mořští mniši jsou mořská monstra nazvaná podle svého vzhledu. V dolní části vypadají jako ryba, v horní však mají do jisté míry lidskou podobu. Toto monstrum s oblibou pokouší lidi, kteří se procházejí po břehu moře: hraje si před nimi, skáče ve vodě a postupně se k nim přibližuje. A když uvidí, že toho člověka přilákal obdiv až do jeho blízkosti, stáhne ho do hlubin a nakrmí se jeho masem.
V. De Luligine (Luligo) Luligo monstrum est marinum, sicut Adellinus dicit, adeo mirabile, ut naturam in hoc lusisse credas cercius. Hoc enim animal squamosum cute cum / gregibus piscium scrutatur profunda maris. Cum vero aquas maris fastidierit, elevat se cum alis pennigeris, quas illi in hoc natura dědit, et cum volucribus scandit ethera.
V. Luligo Luligo je podle Aldhelma tak zvláštní mořské monstrum, že se může zdát, jako by si v jeho případě příroda spíše hrála. Toto zvíře se šupinatou kůží prozkoumává totiž společně s hejny ryb hlubiny moře, když se mu však mořské vody omrzí, zdvihne se pomocí křídel, která mu nadělila příroda, nad hladinu a společně s ptáky se vznese do vzduchu.
VI. Conclusio Nec credendum est, sicut quidam opinati sunt, huiusmodi monstra ex adulterinis commixcionibus generata, sed Deum hec omnia inter primordiales creaturas originaliter procrease.
VI. Závěr A není důvod si myslet, jak soudí někteří lidé, že se taková monstra zrodila z nepřirozeného spojení odlišných druhů, nýbrž je třeba věřit, že Bůh dal vzniknout všem těmto tvorům zároveň s ostatními již při stvoření světa.
4
Mladý český skladatel JAN RYANT DŘÍZAL (*1986), dokázal ve své svěží a moderní skladbě doslova oživit středověká monstra.
Ryant Dřízal patří k úspěšným tvůrcům té nejmladší generace. Je autorem scénické hudby i řady koncertních skladeb, absolventem FAMU a studentem kompozice na HAMU. Jeho skladba pro velký symfonický orchestr Kuře melancholik zvítězila v soutěži České filharmonie a poprvé byla uvedena v pražském Rudolfinu 7. října 2015. Sborový cyklus o šesti částech De Monstris Marinis (Mořská monstra) byl dokončen v létě roku 2015 a je věnován Kühnovu smíšenému sboru. Sám autor své dílo charakterizuje takto: „Jedná se o vybrané drobné portréty ze středověkého bestiáře Tomáše z Cantimpré (1201–1272).
Tomáš na těchto podivuhodných tvorech dokládá jednak rozmanitost Božího stvoření a jednak hledá paralely k lidskému chování. Celý cyklus se nese v duchu hravé nadsázky, humoru a grotesknosti, kdy může sbor využít všechny pěvecké možnosti a finesy. Formálně jsem těžil ze starých forem, v cyklu se tak nachází pseudofuga, organum, hoquetus ad. Vše je ale v novém podání, ovlivněném Veljo Tormisem, Meredith Monk i Björk. Přál bych si, aby i přes jisté technické obtíže byla tato skladba pro sbor radostí a zábavou a podařilo se mu vykouzlit pro posluchače atmosféru dávných moří a jejich obyvatel.“
5
ALFRÉD JANSON: Sonnet No. 76 pro sbor a barytonové sólo (2000) na text sonetu Williama Shakespeara
ALFRÉD JANSON (*1937), norský skladatel, klavírista a akordeonista. V jeho skladbách se odráží vliv jazzu i klasické soudobé hudby. S Shakespearovým sonetem pracuje sónicky, aniž by se vzdal melodie a rytmu.
Why is my verse so barren of new pride, So far from variation or quick change? Why with the time do I not glance aside To new-found methods and to compounds strange? Why write I still all one, ever the same, And keep invention in a noted weed, That every word doth almost tell my name, Showing their birth and where they did proceed? O, know, sweet love, I always write of you, And you and love are still my argument; So all my best is dressing old words new, Spending again what is already spent: For as the sun is daily new and old, So is my love still telling what is told. Proč jsou mé verše tak chudé na novou krásu, pročpak jim chybí vzruch a stále nový dech? Pročpak se nepídím – abych šel s duchem času po nových způsobech a zvláštních obratech? Proč píšu o jednom jediném stále znova a dávám myšlenkám týž dávno známý šat, takže je patrné z každého mého slova, od koho pochází a kdo je mohl psát? Ó vězte, že já vždy píšu jen o vás, sladký, a vy a láska jste můj námět dál a dál; umím jen ze starých slov skládat nové řádky a dávat poznovu, co jsem již dávno dal. Slova mé lásky jsou jako slunko na nebi, každý den staré a přece zas nové vždy.
(překlad Jan Vladislav)
6
WILLIAM SHAKESPEARE (1564–1616)
Mezi jeho rané skladby patří také několik, napsaných přímo pro jazzové ansámbly. Od roku 1962 však začal komponovat spíše klasickou technikou a ihned na sebe obrátil pozornost, jeho díla začala být hrána na významných festivalech po celém světě. Je obtížné zařadit Jansona do nějaké stylové kategorie, jeho dřívější tvorba byla nesena více duchem modernismu, zatímco později v ní začal převažovat spíše tonální charakter. Obě autorova tvůrčí období se symbioticky setkávají ve skladbě pro sbor a baryton na Shakespearův Sonnet No. 76. Ta je
také zdánlivě mixem modernistické a tradiční klasické hudby, zároveň se však jedná o stylově i formálně naprosto svébytnou a vytříbenou skladbu. A přesně v těchto postupech tkví Jansonova jedinečnost. První dvě třetiny skladby pracují s redukcí tónového spektra s převažujícím diatonickým principem. V místě zlatého řezu však dojde ke změně stylu na chromatický. Celý kus je také příznačný svým důrazem na sóničnost anglického textu. Sólista je jakými „kazatelem“, který přednáší Shakespearův sonet, zatímco sbor ho dekonstruuje.
7
MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ: Kouzla pro smíšený sbor (2015) na básně Ivana Blatného
Doménou autorské činnosti MILOŠE ORSONA ŠTĚDRONĚ (*1973) je tvorba pro divadlo, přičemž si ke svým hudebnědivadelním dílům píše text i hudbu. Také v Kouzlech si pohrává s až divadelními efekty.
PODVOD Když se dům po výbuchu mění v korálový útes uhlí a cement tvrdne v iluminaci Leklé ryby břichem nahoru plují kolem růžového praporu Čarodějnice na pometle mhouří oči v tomto prudkém světle THE EBB Pretty maidens all in a row are waiting for the parade at the female-barracks cockleshells too Tom Jones may kiss them on the secret spots he is to love po velkém vzbouření. SURREALISMUS Surrealismus, i když myslí, svět, který voní, i když smysly. A barn-awl, named Titan: nepotopí se jako Titanic. Orchestr ještě hraje anglickou hymnu. Open the cabaret. KOUZLA Viděl jsem navečer několik per a džber v postranní ulici u Sacré-Coeur. Když ráno v pět hřbitovní peří letí zpět z lesních rohů a flét orchestr ještě živý sedí u karet.
8
IVAN BLATNÝ (1919–1990)
Orsonova tvorba je pravidelně oceňována – naposledy získala jeho hra Velvet Havel v Divadle Na zábradlí 5 cen Divadelní kritiky včetně té za nejlepší hudbu, nejlepší českou hru a nejlepší inscenaci roku 2014. Orsonův přístup k textům jeho oblíbeného básníka Ivana Blatného (1919–1990) ve skladbě Kouzla pro smíšený sbor (věnováno Kühnovu smíšenému sboru) je taktéž do určitě míry divadelní. Sám autor k tomu dodává: „Na Ivanu Blatném mě napřed možná víc než jeho básně zajímal jeho osud – prožít čtyřicet let v sanatoriích či „blázincích“ v Anglii je přinejmenším zvláštní. Blatný byl mladou vycházející hvězdou poválečné československé poezie, jakýmsi korunním princem Nezvala a Halase. Poté, co se jako člen oficiální delegace spisovatelů v březnu 1948
nevrátil z návštěvy Londýna, jakoby pro svou vlast zemřel (v 50. letech u nás dokonce vyšlo několik nekrologů). Teprve v 90. letech se začalo jeho jméno a hlavně jeho básně znovu častěji objevovat. Na Blatném mě vždy fascinovala úžasná lehkost veršů a naprosto originální jazyk, vlastně spíše směsice jazyků, která významně spoluvytváří formu básní. Na jeho verše jsem napsal několik písňových cyklů a hlavně autorský Kabaret Ivan Blatný, kde jsem jeho poezii nejen zhudebnil, ale dal jí i divadelní tvar (hrál se v letech 2007–2010 v pražském divadle Komedie v režii Jana Nebeského). Sborový cyklus Kouzla je hudebním spojením poetismu, surrealismu a nádechu tajemna, který je pro Blatného tolik typický.“
9
O účinkujících
Na závěr koncertu zazní v největším obsazení Kühnova smíšeného sboru výběr z jednoho z klíčových českých sborových děl — Requiem, op. 252 skladatele a sbormistra ZDEŇKA LUKÁŠE (1928–2007). Lukáš ho skládal nadvakrát a na vznik Requiem vzpomínal se smíchem. Osudného dne měl dokončený rukopis s sebou v restauraci. Na chvíli se vzdálil, a když se vrátil, kabela s notami byla pryč. Někdo ji ukradl. Lukáš to časem, po počátečním šoku, pochopil jako znamení. První verze byla prý totiž příliš pompézní, určená vedle sboru také pro velký orchestr. Během října a listopadu roku 1992 tedy zkomponoval dílo výrazně prostší, pokornější. Oproti jiným zhudebněním také plné milosrdenství, lásky a naděje. Toho Lukáš docílil i zvlášt-
10
ním výběrem textu, kdy například důsledně vynechává verše se slovem mors/smrt. Kromě své atmosféry je dílo sceleno také formou hudební. S návratem pracují nejen jednotlivé části, ale společné hudební téma spojuje též úvod se závěrem. Zatímco se však Requiem aeternam vlévá do fis moll, Agnus Dei ústí do prosvětleného fis dur. Et lux perpetua luceat eis… Skladba legendy českého sborového umění tak potvrzuje smysl a poselství dnešního koncertu – sborové zpívání je povznášející pro všechny, kdo ho provozují i poslouchají.
Partnerem projektu Zpívejme! a vzácným hostem dnešního koncertu je významná norská hudební pedagožka, dirigentka a sbormistryně TONE BIANCA SPARRE DAHL. Diplom v oboru sbormistrovství získala na Norské hudební akademii, poté se jako zpěvačka a klavíristka v Maďarsku specializovala na Kodályho metodu. Od roku 2002 řídí sbor Schola Cantorum, po dobu jednoho funkčního období byla ředitelkou Norské studentské sborové společnosti. V letech 2012–2013 byla diri-
gentkou Norského mládežnického sboru. Vyučuje na Norské hudební akademii, a také na hudebním oddělení Waldorfské školy v Oslu. Pravidelně je zvána na koncerty a semináře po celém Norsku i v zahraničí. Je autorkou knihy The Choir. Singing–Leading–Communicating.
11
Hlavním sbormistrem Kühnova smíšeného sboru je MAREK VORLÍČEK (*1979).
Po maturitě na gymnáziu a soukromých studiích sbormistrovství a dirigování u Zdeňka Vimra a Václava Cibulky absolvoval Pražskou konzervatoř u profesorů Hynka Farkače, Miroslava Košlera a Miriam Němcové, a následně také pražskou Akademii múzických umění. Absolvoval též sbormistrovské kurzy Winfrieda Tolla. V letech 1994–1997 byl sbormistrem dětského klášterního sboru v Domažlicích. Od roku 1997 je sbormistrem tamějšího pěveckého sboru Čerchovan, s nímž podnikl desítky a cappellových i vokálně-instrumentálních koncertů u nás i v zahraničí a natočil dvě CD duchovní hudby (Šimon Brixi, Jakub Jan Ryba, Georg Lickl). Za tuto práci obdržel národní sbormistrovskou
12
cenu Unie českých pěveckých sborů. Působil jako sbormistr Oratorienchoru v bavorském Schwandorfu. Dirigentsky spolupracoval s Plzeňskou filharmonií, Komorní filharmonií Pardubice, Jihočeskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové a Pražskou komorní filharmonií. V prosinci 2006 byl jmenován sbormistrem Kühnova smíšeného sboru, s nímž nastudoval řadu a cappellových i vokálně-instrumentálních děl (Dvořák, Martinů, Händel, Haydn, Orff), realizoval CD nahrávky kompozic současných zahraničních skladatelů i natáčení pro Český rozhlas. Je také chrámovým varhaníkem a vyhledávaným varhanářem.
KÜHNŮV SMÍŠENÝ SBOR se řadí mezi špičková pěvecká tělesa a do hudebního světa patří již přes půl století. Vznikl v roce 1959 připojením mužských hlasů k původně ženskému komornímu sboru, který založil ještě během svých studií na AMU v roce 1958 Pavel Kühn (1938–2003). Kühn se sborem pracoval nepřetržitě 45 let až do svého předčasného úmrtí. Tím výrazně ovlivnil zvukově barevný ideál sborového zpěvu. Sbor se postupně stal průkopníkem v uvádění a cappellových děl světového romantismu v koncertních sálech i nahrávacích studiích a prokázal své kvality také v repertoáru oratorním a kantátovém, jenž se vyvíjel a stále vyvíjí především v úzké spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Těleso bylo partnerem řady prestižních symfonických těles domácích
a zahraničních. V 80. letech 20. století byl sbor přizván k několika projektům Nederlands Dans Theater, podílel se i na představeních choreografa Jiřího Kyliána. Neméně důležitou aktivitou sboru byla také účast na nahrávání filmové hudby a oper. Provádění novinek soudobé hudby patřilo vždy k samozřejmým činnostem; od počátku své existence těleso inspirovalo vznik řady děl soudobých skladatelů, na svém kontě má řadu znamenitých nahrávek ze všech stylových období (mj. kompletní sborové dílo B. Martinů). Od roku 2009 pořádá Kühnův smíšený sbor vlastní pravidelné sborové koncerty v Českém muzeu hudby.
13
Koncertní sezóna
2015
2016
10. 9. 2015
Don Giovanni (W. A. Mozart) | Rudolfinum Freiburger Barockorchester, dirigent: René Jacobs
8. 1. 2016
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
27. 9. 2015
Svatováclavský koncert 2015 | Chrám Sv. Víta v Praze Te Deum, světová premiéra (Jiří Laburda) dirigent: Václav Blahunek
14. 1. 2016
Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla, dirigent: Petr Kofroň
24. 1. 2016 6. 10. 2015
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla, dirigent: Petr Kofroň
9. 2. 2016 4. 11. 2015
Galakoncert Kühnova smíšeného sboru | Kostel sv. Šimona a Judy, dirigenti: Tone Bianca Sparre Dahl, Marek Vorlíček
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
16. 2. 2016
Mše c moll (W. A. Mozart) | Kostel sv. Šimona a Judy dirigent: Misha Katz
9. 3. 2016
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
23. 3. 2016
Stabat Mater (A. Dvořák) | Obecní dům dirigent: Petr Vronský
24. 4. 2016
Zahajovací koncert festivalu Hudební léto Borska 2016 dirigent: Marek Vorlíček
6. 8. 2016
Závěrečný koncert Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2016 Carmina burana (C. Orff)
17. 11. 2015 Panychida (Petr Koronthály) | Katedrála Sv. Víta v Praze, dirigent: Miriam Němcová 18. 11. 2015 Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera 2. 12. 2015
Orango & Antiformalistický jarmark (D. Šostakovič) Nová scéna Národního divadla, dirigent: Jan Kučera
7. 12. 2015
Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice dirigent: Petr Altrichter
9. 12. 2015
Kytice & Otvírání studánek (B. Martinů) | Pardubice dirigent: Petr Altrichter
17. 12. 2015 Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla dirigent: Petr Kofroň 19. 12. 2015 Lost Objects (premiéra) | Nová scéna Národního divadla dirigent: Petr Kofroň
STAŇTE SE ČLENEM KÜHNOVA SMÍŠENÉHO SBORU A PODÍLEJTE SE SPOLU S NÁMI NA ZAJÍMAVÝCH HUDEBNÍCH PROJEKTECH! VICE NA WWW.KUHNCHOIR.CZ. PARTNEŘI
22. 12. 2015 Star Wars | Rudolfinum dirigent: James Shearman
Koncert je také součástí vlastní sborové série SOUVISLOSTI V ODLIŠNOSTECH.
25. 12. 2015 Česká mše vánoční (J. J. Ryba) dirigent: Jaroslav Brych
Mediální partner sboru
14
15
