FYZIOLOGIE VÝŽIVY A VITAMÍNŮ

FYZIOLOGIE VÝŽIVY A VITAMÍNŮ

Doc. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D.

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - potrava „

Potrava „ „

Zdroj energie pro organismus Zajišťuje substrátové a látkové nároky organismu = znovuvýstavba tkání a zajištění jejich bezchybné funkce.

Mezi potraviny řadíme i látky, které nejsou nositeli energie a nepatří mezi živiny, ale přesto jsou pro organismus nezbytné: vitamíny, soli, stopové prvky.

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - potrava ( 2 ) „ „

„

Metabolismus = „změna“ – všechny chemické a energetické přeměny probíhající v organismu. Kalorie (cal) = množství tepelné energie potřebné ke zvýšení teploty 1g vody o 1 stupeň, 15 na 16 oC. Ve zdravotnictví používáme kcal ( = 1 000 cal). 1 kcal = 4,2 kJ Měříme pomocí: „ Přímé kalometrie = oxidace sloučenin potravy v kalorimetru či změna teploty vody vyvolaná tělem „ Nepřímé kalometrie = Měření produktů biologických oxidací (CO2, H2O, konečné produkty katabolismu bílkovin) či spotřeba O2 (4,82 kcal uvolněné energie / 1 litr O2). 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - potrava ( 3 ) „

„

Respirační kvocient (RQ) = poměr mezi objemem vytvořeného CO2 a objemem spotřebovaného O2 za jednotku času za ustáleného stavu. „ RQ sacharidů = 1 „ RQ tuků = 0,7 „ RQ proteinů = 0,8 BMR (basal metabolical rate) = rychlost bazálního metabolismu = rychlost metabolismu stanovená v klidu a při příjemné pokojové teplotě, 12-14 hodin po posledním jídle (jen přibližná hodnota, metabolismus ve spánku je ještě nižší). „ BMR průměrného dospělého člověka = 2000 kcal/den.

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - potrava ( 4 ) „

Energetická rovnováha = rovnováha mezi příjmem a výdejem energie „ Negativní = spotřeba vnitřních zásob „ Pozitivní = ukládání vnitřních zásob

„

BMI = body mass index (hodnocení dle indexu hmotnosti) = hmotnost v kg / (výška v m)2 „ < 20 nižší hmotnost „ 20 - 25 normální hmotnost „ 25 - 30 nadváha - obezita 1. stupně (lehká otylost) „ 30 - 40 obezita 2. stupně (výrazná otylost) „ > 40 obezita 3. stupně (maligní - morbidní otylost) 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - potrava ( 5 ) „

Typy obezity - Při diagnostice obezity je důležitý nejen absolutní podíl tukové tkáně, resp. tukových rezerv, ale také jeho rozložení. WHR = waist hip ratio „ Abdominální (androidní) forma obezity (RIZIKO) = zásobní tuky v oblasti břicha, „ „

„

WHR mužů > 0,95 WHR žen > 0,85

Gynoidní forma obezity = zásobní tuky v oblasti hýždí a stehen 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - řízení příjmu potravin „

„

Dvě oblasti v hypothalamu: „ centrum sytosti (ventromediální část hypothalamu) = je-li aktivováno, organismus nemá potřebu přijímat potravu „ centrum hladu (laterální část hypothalamu) = je-li aktivováno, organismus vyhledává a přijímá potravu Poruchy center = vznik obezity nebo naopak kachexie „ Anorexie = trvalé nechutenství „ Hyperfágie, bulimie = trvalý zvýšený příjem potravy

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - řízení příjmu potravin ( 2 ) „

Aktivace či inhibice center „ „ „

„

„ „

Aferentace ze žaludku = po vyprazdnění žaludku se za několik hodin objeví spontánní tzv. „hladové“ kontrakce Teplota okolí = chlad stimuluje centrum hladu, teplo je inhibuje Teplota vnitřního prostředí = po jídle se zvyšuje teplota vnitřního prostředí (i krve) a navozuje ztrátu chuti k jídlu a pocit sytosti. Snížení teploty naopak aktivuje centrum hlavu Glukostatické buňky hypothalamu = registrují úroveň glykémie. Snížení glykémie aktivuje centrum hladu, zvýšení ho inhibuje Jiné oblasti CNS = mozková kůra – podmíněný reflex (vnímání vůní, zvyky, časový harmonogram) Celková energetická situace organismu = pokles zásob použitelných substrátů a energetických zdrojů např. při namáhavé práci, sportu, či adaptačních procesech, způsobuje růst chuti k jídlu a příjem potravin 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - řízení příjmu tekutin „

Centra v hypothalamu v blízkosti nucleus paraventricularis „ centrum žízně

„

Regulace osmoreceptory = reagují na změny osmotických poměrů vnitřního prostředí organismu „ hypertonické prostředí vyvolá pocit žízně „ hypotonické naopak

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA – sledování výživy „

„

Kvantitativní hledisko = zda energie získaná z příjmu potravy odpovídá nárokům organismu a tedy energetickému výdeji Kvalitativní hledisko = zda složení potravy odpovídá nárokům organismu na obnovu tkání (různé nároky s ohledem na věk, profesi, klimatické podmínky atd). „ „ „

„

Sacharidy (jaterní a svalový glykogen) Lipidy (tuková tkáň) jsou v organismu v rezervní formě = při hladovění je možno zásoby mobilizovat. Proteiny (endogenní proteiny, hlavně ve střevní sliznici) v rezervní formě neexistují.

Při hladovění 70-80% glukózy spotřebuje mozek, zbytek erytrocyty. Svaly spotřebovávají mastné kyseliny. 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - sacharidy Mají tvořit asi 50 % potravy. „ Kalorický ekvivalent (energie uvolněná při spotřebě 1 litru kyslíku) = 20,9 kJ „ Přeměňují se na CO2 a H2O (snadno odstranitelné látky) Význam sacharidů Nejen energetická funkce v organismu, ale i strukturní i jiné „ Pentózy = proteosyntéza, dědičnost, lipogeneza „ Fruktóza = v seminální tekutině a i v krvi fetů „ Galaktóza = vázána s lipidy = podílí se na struktuře a funkci CNS „

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - sacharidy ( 2 ) Metabolismus sacharidů „ Monosacharidy jsou resorbovány přímo. „ Ostatní sacharidy jsou štěpeny na glukózu, galaktózu a fruktózu. „ Trávení škrobu začíná již v dutině ústní (slinné amylázy), pak v tenkém střevě (pankreatická amyláza). „ Krebsův cyklus (cyklus kyseliny citrónové) = metabolizace acetyl-CoA na CO2 a atomy H „ Glykogen = skladovaná forma glukózy (hlavně v játrech a kosterních svalech).

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - lipidy „ „ „

Mají tvořit asi 25 % potravy. Mají vysoké spalné teplo = 39,2 kJ/g Lipidy v potravě: „ Jednoduché (glycerol + mastné kyseliny) „ Složené (glycerol + mastné kyseliny + např. dusíková báze, kyselina fosforečná, aminokyseliny, cholin atd.) = integrální složka potravy (součást živé hmoty = jsou v buněčných membránách a membránách buněčných organel) „ Steroidy (výchozí struktura = cholesterol)

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - lipidy ( 2 ) „

Význam lipidů „

„ „

„

Nenasycené mastné kyseliny = esenciální pro organismus, organismus je nedovede syntetizovat = kyselina arachidonová, linolová a linolenová (nejvíce v rostlinných olejích = obsahují i důležité fosfolipidy) Máslo = obsahuje velký počet mastných kyselin a vitamíny (především A) a některé soli (Ca). Živočišný tuk – sádlo = výhradně energetický zdroj

Rizika vysokého příjmu lipidů „ „

Kardiovaskulární choroby Norma: cholesterolémie < 5,2 mmol/l koncentrace triacylglycerolů < 2,2 mmol/l koncentrace HDL > 0,9 mmol/l

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - lipidy ( 3 ) „

Metabolismus lipidů „ Triacylglyceroly jsou ve střevní mukóze štěpeny na mastné kyseliny a resorbovány. Nižší mastné kyseliny (<10 uhlíků) přímo do portálního oběhu. Vyšší mastné kyseliny reesterifikovány ve střevní sliznici na triacylglycerol a pak spolu s estery cholesterolu, fosfatidy a apoproteinem vytvářejí transportní komplexy CHYLOMIKRONY. Transport hlavně lymfou. Cholesterol se vstřebává ve volném stavu a následně je esterifikován.

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - lipidy ( 4 ) „

Volné mastné kyseliny – poločas = několik desítek sekund. Jsou určeny k pohotové potřebě energie přebytky se vychytají v hepatocytu a esterifikují na triacylglyceroly. „ Triacylglyceroly – pool v játrech. Z přebytku se vytváří VLDL (Very Low Density Lipoprotein). Poločas 3-5 hodin. „ Část VLDL je postupně štěpena až na LDL (Low Density Lipoprotein) s malým obsahem triacylglycerolů, které transportují asi 70% cholesterolu (syntéza membrán). Poločas několik dnů. „ HDL (high density lipoprotein) = vysoký obsah proteinů (40-50%). Poločas 5 dnů. Cholesterol z HDL je v játrech použit na syntézu žlučových kyselin a nebo vyloučen 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - proteiny „ „ „

„

Mají tvořit asi 25 % potravy. Esenciální aminokyseliny: leucin, izoleucin, valin, methionin, fenylalanin, lyzin, threonin, tryptofan. Semiesenciální aminokyseliny: histidin, arginin (údobí růstu), tyrosin (selhání ledvin = enzymatický blok v urémii ne tvorba z fenylalaninu). Bílkoviny v potravě: „ Živočišného původu (jsou hodnotnější co do komplexnosti složení) = maso, mléčné výrobky, vajíčka „ Rostlinného původu (nepokrývají plně nároky organismu) = luštěniny, sója, podzemnice olejná 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - proteiny ( 2 ) „

„

Metabolismus proteinů deaminace, aminace, transaminace Dusíková bilance = srovnání dusíku přijatého (téměř výhradně v proteinech) a vyloučeného za časový interval (příjem a výdej má být v rovnováze) „ Pozitivní dusíková bilance = množství přijatého N je vyšší než vyloučeného „ Optimum příjmu proteinů = 0,8 g proteinů / 1kg hmotnosti (u dětí a těhotných 1,3-2,0 g/kg)

3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - proteiny ( 3 ) „

Nedostatek bílkovin ve výživě „ Marasmus = nedostatečné množství stravy s vyváženým složením vzájemného zastoupení živin „ extrémně snížené množství tuku v těle, svalovou atrofii ("autokanibalismus") a extrémně nízkou hmotnost „ při mentální anorexii „ Kwashiorkor = onemocnění vyvolané dlouhodobou stravou s kritickým nedostkem bílkovin (především biologicky hodnotných) a relativním dostatkem energie, jejímž hlavním zdrojem jsou sacharidy 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - proteiny ( 4 ) „

Sekundární nedostatek bílkovin = při nedostatečném přívodu bílkovin jako následek některých patologických procesů: „ při nedostatečném příjmu sacharidů (glukoneogeneze) „ při poruše jaterních funkcí se sníženou schopností syntetizovat bílkoviny (zvláště albumin) „ v důsledku zvýšených ztrát bílkovin močí při onemocnění ledvin (nefrotický syndrom) „ při neschopnosti vstřebat bílkoviny při poruše resorpce v trávicím ústrojí (malabsorpční syndrom) 3.LF UK (RŠ)

VÝŽIVA - proteiny ( 5 ) „

Nadměrný přívod bílkovin ve stravě (nad 1,5 - 2,0 g/kg/den) „ zvýšení glomerulární filtrace v ledvinách při současném zvýšení hladiny dusíkatých katabolitů „ porucha jaterních funkcí „ vzestup krevního tlaku (konzumace uzenin s nadbytkem solí).

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY název odvozen od latinského slova VITA = ŽIVOT „

„

Zásadní význam pro vývoj a existenci organismu Avitaminóza = kompletní nedostatek vitamínů Hypovitaminóza = částečný nedostatek vitamínů Nedostatek může být způsoben: „ Nedostatečným příjmem „ Poruchou žaludeční sekrece (B12) „ Působením antivitamínů Hypervitaminóza = nadbytek vitamínů – možné v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích (výjimka vitamín B6 – periferní neuropatie z předávkování) 3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY ROZPUSTNÉ VE VODĚ „ „

C vitamín B komplex „ „ „ „ „ „ „ „

B1 B2 Kyselina listová (B3) B6 B12 Niacin (PP) Biotin Kyselina pantotenová 3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 2 ) „

C (kyselina askorbová) „ „ „ „

Zdroj = citrusové plody, zelí, šípky, černý rybíz, paprika, špenát Denní potřeba = 75 mg/osobu Účinek = nezbytný pro hydroxilaci prolinu a lysinu při syntéze kolagenu, antioxidant Hypovitaminóza = skorbut (kurděje), u dětí MoellerBarlowova nemoc (nedostatečná tvorba osteoidu, krvácení do subperiostálního prostoru dlouhých kostí)

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 3 ) „

B1 Thiamin „ „ „ „

Zdroj = kvasnice, luštěniny, obilniny, játra Denní potřeba = 1,5 mg Účinek = kofaktor při dekarboxylacích Hypovitaminóza = beri-beri (v oblastech, kde je hlavním zdrojem potravy loupaná rýže), GIT poruchy (anorexie, nauzea, zvracení), únava, slabost, poruchy periferních nervů (hyperstézie, parestézie, poruchy koordinace), psychické poruchy (deprese, dráždivost, poruchy paměti a koordinace). 3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 4 ) „

B 2 Riboflavin „ „ „ „

Zdroj = maso, mléko (rozkládá se UV zářením – nenechávat stát mléko na světle) Denní potřeba = 1,5-1,8 mg/osobu Účinek = složka flavoproteinů Hypovitaminóza = léze sliznic GIT (glossitis, stomatitis, ragády ústních koutků, cheilitis), kůže (dermatitis)

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 9 ) „

B3 Niacin (vitamín PP; kys. nikotinová) „ „ „ „

Zdroj = kvasnice, libové maso, játra Denní potřeba = 15-20 mg Účinek = složka NAD+ a NADP+ Hypovitaminóza = pelagra (nemoc 3D = dermatitis, diarrhoe, demence)

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 5 ) „

B5 Kyselina pantothenová „ „ „ „

Zdroj = vejce, kvasnice, játra Denní potřeba = 8 mg/osobu Účinek = složka CoA Hypovitaminóza = poruchy CNS, degenerativní onemocnění

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 6 ) „

B 6 Pyridoxin „ „ „

„ „

Zdroj = kvasnice, játra, obilniny Denní potřeba = 2 – 2,5 mg/osobu Účinek = tvoří prosthetické skupiny některých dekarboxyláz a transamináz, v těle se mění na pyridoxalfosfát a pyridoxaminfosfát. Tvorba inhibičního neurotransmiteru GABA (kys. γ-aminomáselná). Hypovitaminóza = křeče, zvýšená dráždivost, dermatitidy, záněty nervů = polyneuritidy Používá se pro syntézu nootropních látek (zlepšení funkce CNS) pro léčbu perinatálního poškození či degenerativních onemocnění ve stáří 3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 7 ) „

B9 Folacin = kyselina listová a příbuzné látky „ „ „ „

Zdroj = zelenina Denní potřeba = 0,6-1 mg/osobu Účinek = koenzymy pro přenos jednouhlíkových zbytků, účastní se methylačních reakcí Hypovitaminóza = sprue, megaloblastová anémie

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 8 ) „

B12 cyanocobaltamin „ „ „ „

Zdroj = játra, maso, vejce, mléko Denní potřeba = 0,001 – 0,3 mg/osobu, vstřebávání až po navázání na vnitřní faktor žaludku Účinek = koenzym v metabolismu aminokyselin, stimuluje erytropoézu Hypovitaminóza = perniciózní anémie, postižení periferních nervů

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné ve vodě ( 10 ) „

Biotin (vitamín H) „ „ „ „

Zdroj = vejce, játra, ledviny, kvasnice, rajčata Denní potřeba = 0,2 mg/osobu, vytvářen střevní flórou v nadbytečném množství Účinek = katalyzuje „fixaci“ CO2 při syntéze mastných kyselin Hypovitaminóza = nervové poruchy, dermatitis, hyperkeratóza, enteritis

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY ROZPUSTNÉ V TUCÍCH „ „ „ „

A vitamín D vitamín E vitamín K vitamín

! Při předávkování mohou působit toxicky ! = HYPERVITAMINÓZY 3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 2 ) „

A (A1, A2) „ „ „ „ „

Zdroj = mléko, vejce, mrkev, listová zelenina, rybí tuk Denní potřeba = 1,5 – 2,0 mg/osobu - provitaminu β karotenu Účinek = složky zrakových pigmentů, nezbytné pro vývoj plodu a vývoj buněk po celý život, antioxidant Hypovitaminóza = šeroslepost, suchá kůže Hypervitaminóza = GIT poruchy (anorexie), zvětšení jater a sleziny, šupinovitá dermatitida, ložisková ztráta ochlupení a vlasů, bolesti v kostech a hyperostóza, bolesti hlavy, podráždění Poprvé popsána výzkumníky v Arktidě, kteří měli po požití jater ledního medvěda bolesti hlavy, závratě a průjmy.

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 3 ) „

E – skupina (tokoferoly) „ „ „ „

Zdroj = mléko, vejce, maso, listová zelenina Denní potřeba = 10 - 20 mg/osobu Účinek = antioxidant, kofaktor elektronového transportu v cytochromovém řetězci Hypovitaminóza = svalová dystrofie, sterilita, úmrtí plodu (u zvířat)

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 4 ) „

D – skupina „ „ „ „ „

Zdroj = rybí tuk, rybí játra Denní potřeba = 0,01 mg/osobu Účinek = zvyšuje střevní resorpci vápníku a fosfátů Hypovitaminóza = rachitis (děti), osteomalacie (dospělí) Hypervitaminóza = kalcifikace tkání, ztráta tělesné hmotnosti, poruchy ledvin až selhání

3.LF UK (RŠ)

VITAMÍNY rozpustné v tucích ( 5 ) „

K – skupina „ „ „

„ „

Zdroj = čerstvá zelenina Denní potřeba = 1 mg/osoba (0,001 mg/osobu vnější) Účinek = katalyzuje γ-karboxilaci zbytků glutamové kyseliny v různých proteinech podílejících se na vzniku krevní sraženiny Hypovitaminóza = krvácivost Hypervitaminóza = GIT poruchy, anémie

3.LF UK (RŠ)

MINERÁLY A STOPOVÉ PRVKY „

Sodík „ „ „ „

Funkce: udržování stálého osmotického tlaku v těle, udržování vodní rovnováhy a homeostázy krve Zdroj: kuchyňská sůl a sůl v potravinách (uzeniny, solené ryby) Denní potřeba: 10 - 18 g denně (2-5 g NaCl) Nadbytek: hypertenze

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 2 ) „

Draslík „

„ „ „

„

Funkce: zachování acidobazické rovnováhy a stálého osmotického tlaku, nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního svalu Zdroj: prakticky všechny rostliny, zejména ořechy, celozrnné cereálie a ovoce, maso Denní potřeba: 2,5 - 4 g denně Deficience: při nedostatečném příjmu tekutin, při průjmech nebo nadměrném pocení, i při dietě s příliš vysokým obsahem bílkovin. Projevuje se zrychlením činnosti srdce a svalovou slabostí. Nadbytek: Pití velkého množství minerální vody nebo při selhání ledvin při dehydrataci. Projevuje se zpomalením srdeční činnosti, svalovou paralýzou a ochablostí dýchacích svalů. 3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 3 ) „

Vápník „

„ „ „

„

Funkce: nezbytná součást kostí, snižuje nervosvalovou dráždivost, umožňuje správnou funkci převodního systému srdce, nezbytný v procesu srážení krve (převádí protrombin na trombin) Zdroj: mléko a mléčné výrobky, zejména sýry, tvrdá pitná voda, brokolice, ořechy Denní potřeba: 800 mg denně (dospělí), 700-1400 mg (děti a mládež), 1500 mg (těhotné), až 2000 mg (kojící ženy) Deficience: Rachitis (u dětí), osteomalacie (i v nižším věku, např. po těhotenství), osteoporóza (zejména ženy po menopauze) Nadbytek: může nastat jako důsledek nadprodukce parathormonu či při intoxikaci vitaminem D 3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 4 ) „

Fosfor „

„ „

Funkce: stavba kostí a zubů, součást fosfolipidů, fosfoproteinů a nukleových kyselin, rozhodující pro energetický metabolismus (součást ATP) Zdroj: mléko, mléčné výrobky, ryby s jedlými kostmi (sardinky), ve vaječném žloutku a v luštěninách Denní potřeba: 1 g denně

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 5 ) „

Hořčík „ „ „ „ „

Funkce: stavba kostí, snižování nervosvalové dráždivosti Zdroj: zelené části rostlin, v mléce a mléčných výrobcích, obilninách a luštěninách Denní potřeba: 100-500 mg denně Deficience: zvýšení nervosvalové dráždivosti až tetanické křeče Nadbytek: snížením činnosti nervového systému (necitlivost až ochrnutí) při insuficienci ledvin

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 6 ) „

Síra „ „ „

Funkce: Stavební součást pojivových tkáních, zejména chrupavky Zdroj: bílkoviny živočišného i rostlinného původu, vejce a mléčné výrobky (sýry) Denní potřeba: 0,5 - 1 g denně

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 7 ) „

Železo „

„ „ „

Funkce: součástí barviv hemoglobinu v erytrocytech a myoglobinu ve svalech, rozhodující úloha při procesu transportu elektronů v dýchacím řetězci (součástí enzymatických systémů) Zdroj: maso, játra, žloutky, ovoce a zelenina, Denní potřeba: 10-20 mg denně Deficience: normoblastická anémie, snížení obranyschopnosti organismu

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 8) „

Zinek „ „ „ „ „

Funkce: součást více než 100 enzymů, tvorba inzulinu, spermatogeneza, Zdroj: maso, celozrnné cereálie, mořští korýši, vejce a mléko Denní potřeba: 15 mg denně Deficience: retardace růstu a vývoje, špatná funkce pohlavních orgánů Nadbytek: poruchami činnosti pohlavních orgánů a pankreatu (častě používaní pozinkovaného nádobí)

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 9 ) „

Jód „ „

„ „

Funkce: účast na tvorbě hormonů štítné žlázy trijodtyroninu a tyroxinu Zdroj: mořská voda, mořské ryby a další mořští živočichové, vejce a mléko, zelenina; sůl (obohacena 25 mg KJ/kg) Denní potřeba: 100 µg denně Deficience: endemická struma

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 10 ) „

Selen „ „ „ „

„

Funkce: součást enzymu glutathion peroxidázy Zdroj: mořské produky, maso, chřest Denní potřeba: 50-200µg denně Deficience: Bylo prokázáno, při vyloučení dalších možných faktorů, že u některých typů rakoviny (jícen, žaludek, močový měchýř) se významně lišila koncentrace selenu v krevním séru pacientů a kontrolních osob. Nadbytek: česnekový zápach z úst, vypadávání vlasů, změny nehtů, až nekróza jater a poškození srdečního svalu 3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 11 ) „

Fluor „ „ „ „ „

Funkce: stavba kostí a zubů Zdroj: pitná voda, mořské ryby, čaj Denní potřeba: 0,3 – 0,5 mg denně Deficience: kazivost zubů, špatné ukládáním vápníku do kostí Nadbytek: fluoróza (tečkování zubní skloviny, zuby se stávají křehkými, je porušena rovnováha ukládání vápníku a vyvíjí se osteoporóza)

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 12 ) „

Hliník „ „ „ „

Funkce: biologický význam je nejasný a zřejmě je nepatrný Zdroj: všudypřítomný, otěry z hliníkového nádobí, nápoje skladovaných v hliníkových obalech Denní potřeba: 25 do 160 mg denně Nadbytek: nalezeny vyšší koncentrace hliníku v mozku osob trpících Alzheimerovou chorobou

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 13 ) „

Měď „

„ „ „ „

Funkce: součást mnoha enzymů podílejících se na buněčném dýchání, katalyzuje vstup železa do porfyrinového jádra hemoglobinu, nutná pro tvorbu pigmentu a vlasů Zdroj: vejce a maso, stopy mědi z měděných nástrojů a stopy z potravinářských barviv Denní potřeba: 1 - 2 mg denně Deficience: poruchy růstu vlasů a nehtů, pseudorachitis, opoždění růstu a osteoporóza Nadbytek: jaterní cirhóza, hromadění mědi v mozkových jádrech, demence a křeče. Akutní otravy mědí vedou k hemolýze a poškození mozku a jater. 3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 14 ) „

Mangan „

„ „ „ „

Funkce: správná funkce mnoha základních metabolických enzymů, aktivuje metabolismus mědi, nezbytný pro správnou mineralizaci kostí a pro správnou funkci nervového systému Zdroj: ořechy a celozrnné cereálie, čaj, kakao a zelená listová zelenina Denní potřeba: 2 - 4 mg denně Deficience: opoždění růstu, špatná mineralizace kostí Nadbytek: inhalační otravy pracovníků v manganových dolech. Dochází při nich zejména k poruchám nervového systému. 3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 15 ) „

Kobalt „ „ „ „ „

Funkce: účastní se na tvorbě methioninu a sukcinyl koenzymu A a procesu krvetvorby Zdroj: zelenina a obilniny, vnitřnosti Denní potřeba: 5 - 10 µg denně Deficience: anémie a hubnutí Nadbytek: V potravě se prakticky nevyskytuje. Při akutní intoxikaci dochází k poškození pankreatu.

3.LF UK (RŠ)

Minerály a stopové prvky ( 16 ) „

Chróm „ „ „ „ „

Funkce: stimulace účinků inzulínu a tím zvyšení glukózové tolerance Zdroj: maso, sýry, ořechy a celozrnné obilniny Denní potřeba: 20 - 30 µg denně Deficience: snížení glukózové tolerance a opožďování růstu Nadbytek: nevolnost, zvracení a poškozením ledvin

3.LF UK (RŠ)