MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha - Pankrác Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Jaroslav Dvořák, DiS. ASEBS
Brno 2013
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 26. dubna 2013
podpis
Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce PhDr. Bc. Zdenko Regulimu PhD. za cenné rady a připomínky při tvorbě diplomové práce.
OBSAH Úvod .............................................................................................................6 1
Teoretická část .......................................................................................8 1.1
Vězeňská služba České republiky ..................................................8
1.2
Historie Vazební věznice Praha - Pankrác ...................................11
1.2.1
Trestnice pro výkon trestu žaláře ................................................ 11
1.2.2
Prvorepubliková věznice na Pankráci ......................................... 12
1.2.3
Pankrácká věznice v období nacistické okupace ......................... 13
1.2.4
Krajská soudní věznice po 2. světové válce ................................ 14
1.2.5
Pankrácká věznice v období sovětizace ...................................... 15
1.2.6
Pankrácká věznice v době politické normalizace ........................ 17
1.2.7
Pankrácká věznice dle nového pojetí vězeňství v ČR ................. 18
1.3
Vazební věznice Praha-Pankrác současnosti ................................20
1.4
Charakteristika jednotlivých oddělení ..........................................22
1.4.1
Oddělení vězeňské a justiční stráže ............................................. 24
1.4.2
Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ............ 28
1.5
Dozorce výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ..............31
1.6
Problematika použití střelné zbraně a donucovacích prostředků .34
1.7
Služební a profesní příprava .........................................................37
1.8
Tělesná příprava ...........................................................................40
1.8.1
Testy tělesné zdatnosti................................................................. 41
1.9
Nároky na fyzickou přípravu dozorců v USA ..............................46
1.9.1
Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě Texas................... 47
1.9.2
Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě North Carolina .... 49
1.10 2
Motivace zaměstnanců a základní pojmy .....................................51
Praktická část .......................................................................................53 2.1
Cíl a metodika práce .....................................................................53
2.1.1
Cíl práce ...................................................................................... 53
2.1.2
Metodika a charakteristika výzkumné techniky .......................... 53
2.2
Fyzická příprava ve VV – Praha Pankrác v praxi ........................57
2.3
Charakteristika výzkumného vzorku ............................................59
2.4
Struktura výzkumného nástroje ....................................................60
2.5
Analýza výsledků .........................................................................65
2.5.1
Zkušenost dozorců s fyzickým konfliktem ................................. 65
2.5.2
Zkušenost dozorců s nefyzickým konfliktem .............................. 66
2.5.3
Preference aktivit nabízených věznicí ......................................... 67
2.5.4
Preference sportovních aktivit mimo areál věznice..................... 69
2.5.5
Úpolové aktivity respondentů v minulosti .................................. 72
2.5.6
Úpolové aktivity respondentů v současnosti ............................... 73
2.5.7
Názor respondentů na vlastní fyzickou připravenost .................. 74
2.5.8
Kvalita školení sebeobrany ......................................................... 75
2.5.9
Názor respondentů na prostory školení sebeobrany .................... 76
2.5.10 Kvantita školení sebeobrany........................................................ 77 2.5.11 Motivace ke zvýšení zájmu o náplň školení sebeobrany ............ 78 2.5.12 Přezbrojení na teleskopický obušek ............................................ 79 2.5.13 Zkušenosti respondentů s teleskopickým obuškem v minulosti . 80 2.5.14 Nároky přezkoušení z tělesné přípravy ....................................... 81 2.5.15 Snaha respondentů při přezkoušení z tělesné přípravy................ 82 2.5.16 Přezkoušení z tělesné přípravy jako motivační prvek ................. 83 2.5.17 Vztah respondentů k aktivní pohybové činnosti ......................... 84 2.5.18 Motivační hodnocení výsledků přezkoušení z tělesné přípravy .. 85 3
Diskuse.................................................................................................86
4
Závěr ....................................................................................................88
5
Seznam použitých zdrojů .....................................................................90
6
Seznam tabulek ....................................................................................93
7
Seznam grafů .......................................................................................95
8
Přílohy..................................................................................................96 8.1
9
Příloha č. 1 – Dotazník .................................................................96
Resumé/Summary ................................................................................99
Úvod Všechny národy a kulturní společnosti jsou charakteristické vyznáváním společných pravidel a norem. Od každého jedince, který je členem té které společnosti, je vyžadováno chování, jež je s těmito společenskými normami v souladu. Jestliže jeho chování těmto normám odporuje, společnost takového jedince potrestá, aby se takové chování už neopakovalo. Tak tomu bylo od nepaměti. Zprvu se jednalo pouze o všeobecně uznávané zvyklosti. Postupem času se však ukázalo, že je nutné normy chování ve společnosti nějakým způsobem standardizovat. Tak vzniklo psané právo, jímž společnost člověku sděluje, jaké chování se od něj očekává, co nesmí a co bude následovat v případě, že své chování nepřizpůsobí. Zákony České republiky v současné době povolují nejvyšší trest odnětí svobody., jehož realizaci má na starosti Vězeňská služba České republiky. Lidé, kteří se prohřešili zákonům a jsou pro společnost nebezpeční, se shromažďují za zdmi věznic, kde prožijí část svého života pod dohledem příslušníků Vězeňské služby. Téma „Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha - Pankrác“ jsem pro vypracování této diplomové práce zvolil, protože jsem příslušníkem dozorčí směny pankrácké věznice. Kondiční přípravu a výcvik sebeobrany, které jsem shrnul pojmem „fyzická příprava“, vidím jako jeden z nejdůležitějších aspektů výkonu dozorčí služby. Záměrně jsem nepoužil standardizovaného termínu „Služební příprava“. Její obsah totiž zahrnuje i cvičení ve střelbě, dozorci však při výkonu služby nejsou střelnou zbraní ozbrojeni. Mnohokrát jsem se totiž setkal s polopravdami a domněnkami kolujícími o vězeňské službě. To je další důvod, proč jsem si zvolil právě toto téma. Věřím, že by tato diplomová práce mohla přiblížit lidem, kteří nepřišli do styku s českým vězeňstvím, práci zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Tato práce má rovněž za úkol poukázat na některé nesrovnalosti v rámci právních norem. Aby byly tyto nedostatky lépe patrné, kapitola týkající se použití
6
střelné zbraně a donucovacích prostředků příslušníkem Vězeňské služby srovnává s podmínkami, které jsou závazné pro příslušníky Policie České republiky. Každé jednání člověka je podmíněno tím, zda chce nebo nechce se právě takto chovat. Z toho důvodu jsem do teoretické části zařadil i kapitolu o motivaci zaměstnanců. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, začíná charakteristikou Vězeňské služby České republiky se zevrubným popisem úkolů jednotlivých útvarů. Následující kapitoly seznámí čtenáře se základními informacemi z minulosti a současnosti pankrácké věznice. Bližší popis charakteru činností oddělení a jednotlivých zaměstnanců. Zvláštní pozornost je věnována kapitolám popisujícím službu dozorce a tělesnou přípravu. Při tvorbě kapitoly o dozorčí službě jsem vycházel především z vlastních zkušeností. Z důvodu možnosti srovnání nároků na tělesnou přípravu českých dozorců a dozorců zahraničních věznic, jsem zařadil do teoretické části i kapitolu, která popisuje tělesnou přípravu dozorců v zahraničí. Na prezentaci a vyhodnocení informací získaných pomocí dotazníku se zakládá druhá část práce – část empirická. Účelem dotazníku je například zjistit, jakým způsobem dozorci zvyšují svou fyzickou kondici, jaké jsou jejich názory na školení sebeobrany, přezkoušení tělesné zdatnosti atd.
7
1
Teoretická část
1.1 Vězeňská služba České republiky Dne 17. 11. 1992 se Česká národní rada usnesla na Zákoně o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. S jeho účinností – dne 1. 1. 1993 byl zrušen Sbor nápravné výchovy České republiky a začala se datovat historie Vězeňské služby České republiky. Příslušníci a občanští zaměstnanci Sboru nápravné výchovy se tak stali členy Vězeňské služby České republiky (Zákon č. 555/1992 §29). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (Zákon č. 361/2003 §1) specifikuje subjekty, které jsou bezpečnostním sborem. Kromě Policie České republiky, Celní správy České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Hasičského záchranného sboru České republiky se bezpečnostním sborem rozumí i Vězeňská služba České republiky. Řídí ji generální ředitel Vězeňské služby, který jmenován a odvolán ministrem spravedlnosti, jemuž generální ředitel za činnost Vězeňské služby České republiky odpovídá). Vězeňská služba České republiky je rozdělena do čtyř organizačních jednotek. Všem nadřízenou jednotkou, která ostatní kontroluje a řídí je Generální ředitelství. Rovněž plní úkoly společné všem ostatním jednotkám. Těmito jednotkami se rozumí vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a Institut vzdělávání (Zákon č. 555/1992 §1). V České republice je v současné době 36 věznic, z toho 10 věznic je vazebních. Dále vězeňská služba disponuje dvěma Ústavy pro výkon zabezpečovací
detence
(http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-
nas/zakladni-informace-4/mapa-veznic-vazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr5401). Vazební věznice je ústav, který je určen pro zajištění osoby obviněného pro účely trestního řízení. Pokud existují důvody (například, když z jednání obviněného nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat) a soud rozhodne, že je nutné obviněného pro účely trestního řízení zajistit, vydá nařízení o vzetí do vazby (Zákon č. 141/1961 §67). 8
Výkon vazby může být vykonán i ve zvláštním oddělení věznice (Zákon č. 293/1993 sb.). V momentě, kdy je obviněnému uložen trest odnětí svobody, může se tento jedinec (teď se již nazývá odsouzený) těšit, že jistou část zbytku svého života stráví za zdmi některé z věznic, které zákon o výkonu trestu odnětí svobody (Zákon č. 169/1999 §5) označuje jako místo určené pro výkon trestu odnětí svobody. Trest je možné vykonat i ve zvláštním oddělení vazební věznice. Zřízení věznice i mimo objekty, které spadají do správy Vězeňské služby České republiky, je v kompetenci ministerstva spravedlnosti. To je možné na základě smlouvy o zřízení věcného břemene s vlastníkem objektu. Podle toho, jakým způsobem je realizováno vnější střežení a zajištěna bezpečnost, jsou věznice rozděleny do čtyř typů: s dohledem, dozorem ostrahou, zvýšenou ostrahou. Mimo těchto základních typů věznic se realizace výkonu trestu odnětí svobody mladistvých provádí ve věznicích pro mladistvé. Jestliže tím nebude ohrožen účel výkonu trestu odnětí svobody, je možné v rámci jedné věznice zřídit oddělení různých typů (Zákon č. 169/1999 §8). V současné době jsou v České republice ústavy zabezpečovací detence dislokovány při Vazební věznici v Brně a Věznici v Opavě. Jestliže pachatel jinak trestného činu naplňuje znaky zvlášť závažného trestného činu, není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a není možné očekávat, že by uložené ochranné léčení s ohledem na povahu duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti, soud uloží takovéto osobě zabezpečovací detenci. Tu může soud uložit samostatně, namísto potrestání, ale i vedle trestu. Jestliže si pachatel zvlášť závažného trestného činu odpyká trest odnětí svobody, musí být propuštěn bez ohledu na to, zda se tento člověk ve vězení polepšil, či nikoli. Z pohledu zabezpečení společnosti je u zabezpečovací detence oproti výkonu trestu odnětí svobody nespornou výhodou, že zabezpečovací detence trvá, pokud je to nutné k zajištění ochrany bezpečnosti. Soud má povinnost přezkoumat jednou za dvanáct měsíců a u mladistvého jednou za rok, zda důvody výkonu zabezpečovací detence ještě trvají (Zákon č. 129/2008 §72a).
9
Samostatnou organizační jednotkou je i Institut vzdělávání. Má status centrálního rezortního vzdělávacího zařízení s celorepublikovou působností zajišťujícího příslušníkům a zaměstnancům všech ostatních organizačních jednotek z celé České republiky základní kvalifikaci nezbytnou pro vykonávání jejich pracovních a služebních povinností a během celého jejich profesního života jim umožňuje další rozvoj odborných kompetencí. Zároveň plní roli poskytovatele vzdělávání, v oblasti mezioborové a meziresortní spolupráce a nezbytné vnitřní výměny zkušeností také v širším smyslu roli koordinační, v oblasti zaměřené na veřejnost úlohu osvětovou a preventivní, pro potřeby rozvoje teoretické báze výuky se pak účelově podílí také na rozvoji vědecké a výzkumné činnosti (http://www.vscr.cz/ivvs-straz-pod-ralskem-99/o-nas-1640/zakladni-informace148/). Organizace vězeňské služby České republiky je složena z několika subjektů. Jsou jimi vězeňská stráž, justiční stráž, správní služba, Institut vzdělávání a pověřené orgány Vězeňské služby. Pro každou z těchto složek ze zákona vyplívají různé úkoly (Zákon č. 555/1992 §3). Početní stavy vězňů dosáhly k 31. 12. 2012 celkem 22 644 osob. Ubytovací kapacita všech vězeňských zařízení je 21 308. Počet vězněných osob tedy překračuje ubytovací kapacity o 1377 vězňů - tedy o 6, 27% (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013). Dne 2. 1. 2013 byla vyhlášena amnestie Prezidenta České republiky při příležitosti novoročního projevu. Ke dni 4. 2. 2013 snížila početní stavy vězněných osob o 6 414. K tomuto datu dosahuje počet vězňů 16224 osob (http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/).
10
1.2 Historie Vazební věznice Praha - Pankrác
1.2.1
Trestnice pro výkon trestu žaláře Výstavba objektu se datuje v letech1885-1889. Zřízení nové věznice si
vyžádala nutnost nahradit tak zvanou Svatováclavskou trestnici v roce 1809 v prostorách bývalého kláštera Na Zderaze v Praze, která již nevyhovovala hygienickým požadavkům tehdejšího vězeňství. Tato nová věznice nesla název K. K. Männerstrafanstalt Prag, tedy C. K. trestnice pro mužské v Praze (Uhlík, 1993, pp. 16-20). Vedoucím projektu byl Franz Maurus, jenž zastával funkci hlavního inženýra ministerstva práv. Náklady na výstavbu věznice činily 1163428 zlatých a 41 krejcarů. Komplex budov a nezastavěných prostor o celkové rozloze 14,4 Ha vyrostlo na nezastavěných pozemcích tehdejších městských částí Prahy – Pankrác a Nusle. Pankrácká trestnice sloužila jako místo pro výkon trestu mužů a mladých odsouzených. Trest žaláře byl rozdělen dle tuhosti na žalář a těžký žalář a podle trvání na dočasný a doživotní. Dne 1. 9. 1889 „pokřtili“ novou trestnici první trestanci. Ti byli přemístěni ze zrušené Svatováclavské trestnice. Počet přijatých trestanců činil okolo 800 osob, přičemž první byli eskortováni nemocní (Kýr, 2004, pp. 1-11). Prvními zaměstnanci pankrácké trestnice byli pravděpodobně dozorci, úředníci a vojáci, kteří přešli ze zrušené Svatováclavské trestnice spolu s vězni. V roce 1890 trestnice na Pankráci zaměstnávala celkem 93 osob, které činilo 9 úředníků správní služby, 2 úředníci správní služby, 6 vrchních dozorců, 55 dozorců a 21 dozorců ve zkušební době. V roce 1904 se počet vrchních dozorců zvýšil o čtyři místa. Uchazeči o místo dozorce byli přijati, jestliže byli mladší 35 let a svobodní. Přednostně byli vybíráni zájemci, kteří po splnění víceletého závazku (tj. 7-15 let) byli propuštěni z vojenské služby. Výkon dozorčí služby probíhal ve služebním stejnokroji. Na vnějších strážních stanovištích byli vězeňští dozorci ozbrojeni střelnou zbraní, dozorci sloužící uvnitř věznice nosili šavli (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 11-20). 11
1.2.2
Prvorepubliková věznice na Pankráci Se založením samostatného československého státu přešla C. K. trestnice
pro mužské v Praze s novým názvem Trestnice pro muže v Praze do majetku státu. V roce 1926 došlo k dalšímu přejmenování na název Věznice zemského soudu trestního v Praze. Roku 1929 byl vystavěn nový justiční palác, jenž se stal sídlem Krajského soudu trestního v Praze. ¨ Období mezi léty 1920-1930 bylo významnou modernizační érou věznice. (připojení na městský plynovod, elektrifikace osvětlení atd.). Po dokončení stavebních úprav došlo ke zvýšení kapacity ubytovacích prostor pro vězně z 811 na 1169 míst. Účel pankrácké trestnice zůstal do roku 1926 nezměněn, tedy výkon trestu žaláře, těžkého žaláře a trestu zavření nedospělých odsouzených od 14 do 21 let věku. Poté, co došlo ke vzniku soudní věznice, probíhal zde navíc i výkon vyšetřovací vazby. V roce 1931 bylo v pankrácké věznici zřízeno oddělení pro výkon tzv. politických provinilců. V roce 1927 činil stav vězněných osob celkem 701. V roce 1930 se personál pankrácké věznice skládal ze 134 zaměstnanců, konkrétně: 8 úředníků správní služby, 1 úředník vězeňské strážní služby, 12 vrchních dozorců, 59 dozorců vězňů – podúředníků (z toho 1 žena), 38 dozorců vězňům a 16 pomocných dozorců vězňů. Dalšími zaměstnanci byli 2 lékaři a 2 pracovníci v tiskárně věznice. Služba vězeňské dozorčí stráže byla vykonávána ve služebním stejnokroji. Mimo věznici byli příslušníci vyzbrojeni revolverem nebo pistolí, dozorci sloužící uvnitř věznice byli vybaveni gumovým obuškem (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 25-32).
12
1.2.3
Pankrácká věznice v období nacistické okupace V průběhu tohoto smutného období českého národa věznice na Pankráci
výrazně zvýšila ubytovací kapacitu, a to více než dvojnásobně z původních 800 vězňů na 2200. Samotný areál věznice byl rozšířen a rozdělen na tři různé druhy věznic. Protektorátní (česká) věznice se oficiálně jmenovala Věznice krajského soudu trestního v Praze XIV. Sem byly umísťovány osoby vazebně vyšetřované nebo odsouzené soudy protektorátu, většinou za činnost kriminálního charakteru. V případě, že byla trestná činnost namířena proti říši, ujalo se vyšetřování gestapo a o odsouzení se postaraly německé nacistické soudy. Pachatelé trestných činů namířených proti říši byli umísťováni v Polizeigefängnis geheime staatspolize – německá policejní věznice gestapa a Untersuchungshaftanstalt – vyšetřovací věznice německého soudu. Vnější ostrahu celého objektu zajišťovaly tři čety Waffen – SS. Čelní strana byla střežena 3. četou SS, která měla stanoviště v justičním paláci (dnešní budova Vrchního soudu v Praze) a v případě potřeby bylo možné rychlé přemístění do věznice podzemní chodbou. Boční a zadní strany byly chráněny 1. četou SS. V případě nutnosti okamžitého zásahu uvnitř věznice byla k dispozici 2. četa SS. Každá ze tří věznic pankráckého komplexu měla svého vlastního ředitele. Ředitel Protektorátní věznice měl celkem 166 podřízených zaměstnanců, z toho 147 vykonávalo dozorčí a strážní službu. Ředitel německé policejní věznice gestapa měl k dispozici pro službu u cel ve třech směnách devět dozorců a tři dozorkyně, přičemž k výkonu dozorčí a strážní služby na oddělení gestapa v pankrácké věznici bylo přiděleno 37 mužů a 5 žen. Na oddělení vyšetřovací věznice německého soudu zajišťovali službu čtyři němečtí dozorci. Služební stejnokroje zaměstnanců pankráckého areálu se lišily podle typu věznice, ve které vykonávali službu (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 41-47).
13
1.2.4
Krajská soudní věznice po 2. světové válce Když byla dne 9. 5. 1945 Praha osvobozena od německé nacistické
okupace, začalo velké zatýkání kolaborantů, zrádců a pachatelů válečných zločinů. Pro souzení takových zločinců vznikl na základě Dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše č. 16 – o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech a č. 112 – o správě soudních věznic a trestních ústavů Mimořádný lidový soud se sídlem v Praze XIV. Pro potřeby Mimořádného lidového soudu bylo v areálu pankrácké věznice oddělení Mimořádného lidového soudu v prostorách, které v době nacistické okupace využívalo gestapo. Rozhodování o činnosti věznice a umístění zatčených osob měl v kompetenci Revoluční národní výbor hlavního města Prahy. Teprve až vydáním příslušného dekretu prezidenta republiky byla činnost Věznice krajského soudu trestního v Praze obnovena. Co se týče ubytovací kapacity, řadila se pankrácká věznice mezi největší v Československu, avšak i přes svoji velikost čelila problému přeplněnosti. Ke konci roku 1946 bylo ve věznici ubytováno celkem 2734 trestaných a vyšetřovaných osob. Koncem roku 1948 činil stav vězněných mužů a žen celkem 3390. Dne 1. 10. 1945 byl na základě Dekretu prezidenta republiky stanoven Sbor uniformované vězeňské stráže, jenž byl určen k výkonu strážní a správní služby v trestních ústavech a soudních věznicích. Na konci roku 1947 působilo v pankrácké věznici celkem 266 zaměstnanců, z toho 29 z nich vykonávalo službu u Okresního trestního soudu v Praze. V roce 1951 činil stav oddílu sboru vězeňské stráže 418 příslušníků, z toho 66 žen. Služební stejnokroje se po konci 2. světové války nezměnily až do roku 1951. Strážní a eskortní služba měly pro výkon služby k dispozici pistole, samopaly, pušky a kulomety (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 52-59).
14
1.2.5
Pankrácká věznice v období sovětizace V roce 1953 přešlo vězeňství do působnosti ministerstva vnitra. S tím
souviselo další přejmenování pankrácké věznice na Ústav nápravných zařízení Praha – Pankrác. Věznice sloužila jako místo pro výkon vyšetřovací vazby obviněných mužů a žen a dále pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených, kteří byli rozdělení do diferenciačních skupin. V roce 1954 zde bylo zřízeno popraviště pro výkon trestu smrti pro celé Československo. V roce 1954 byla věznice opět přejmenována, a to na Věznici č. 2 Praha, jejich celková ubytovací kapacita činil v témže roce 1269 míst. V areálu věznice byl zřízen Nápravný pracovní tábor č. 1 Ministerstva vnitra. V roce 1964 se celková ubytovací kapacita zvýšila na 2280. Ve stejném roce došlo k dalšímu přejmenování věznice na Útvar nápravných zařízení č. 2 Praha. K 1. 1. 1954 zde bylo ubytováno celkem 2552 vězňů. Strážní a správní služba byla zajištěna vězeňským personálem z řad příslušníků Ministerstva národní bezpečnosti – později Ministerstva vnitra. Koncem 50. let vykonávalo službu ve věznici celkem 451 zaměstnanců, přičemž 245 příslušníků zajišťovali strážní službu, 185 míst bylo systemizováno pro správní službu a 21 míst náleželo řídícím funkcím. Nápravně pracovní tábor č. 1, jehož dislokace se nacházela v areálu věznice, měl vlastní systemizaci služebních míst. Celkový početní stav zaměstnanců byl 89 míst, z toho 60 zaměstnanců působilo jako strážní, 18 míst náleželo referenčních funkcím. Později byl početní stav zaměstnanců Nápravného pracovního tábora č. 1 začleněn do systemizace služebních míst Věznice č. 2 Praha. Výběr a přijímání nových příslušníků měl ve věznici v souladu s předpisy Ministerstva vnitra na starost výhradně kádrový aparát Ministerstva vnitra, přičemž požadavky na uchazeče byly podobné jako při výběru nových příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Členové strážní služby byli doplňováni zejména z vojínů československé armády a členů pohraniční a vnitřní stráže Ministerstva vnitra, kteří ukončili základní službu. Dále měly při výběru přednost osoby tzv. „politicky
způsobilé“
–
tedy
pokrokově
demokratickému ideálu.
15
pracující
a
oddané
lidově
Příslušníci, kteří prováděli vnější střežení objektu a výkon eskortní služby mohli v rámci zákonem stanovených podmínek při výkonu služby použít služební zbraně – pistoli, samopal nebo kulomet (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 6471).
16
1.2.6
Pankrácká věznice v době politické normalizace V roce 1965 byl vydán nový zákon upravující výkon trestu odnětí
svobody, který bral zřetel na Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni vydaná Organizací spojených národů v roce 1957. V souvislosti s tím se změnila činnost věznice a její název. Nové jméno pankrácké věznice znělo Nápravně výchovný ústav č. 2 Praha. Věznice byla určena pro výkon trestu odnětí svobody mužů ve druhé nápravně výchovné skupině. Byli sem též umísťováni obvinění muži a ženy, u nichž bylo nutné je pro potřeby určených pražských soudů vzít do vazby. V roce 1972 zde vzniklo oddělení pro zacházení s odsouzenými se závislostí na alkoholu. Tak zvané Středisko ochranné protialkoholní léčby mohlo pojmout až 150 alkoholiků. Roku 1989 bylo 25 ubytovacích míst (lůžek) určeno pro vězně s onemocněním AIDS. V letech 1967 – 1980 zde měl sídlo Výzkumný ústav penologický, který plnil funkci odborného pracoviště Sboru nápravné výchovy pro výzkum a vzdělávání v oblasti penitenciální pedagogiky a psychologie. Po roce 1965 docházelo postupně ke snižování stavů vězňů ubytovaných v pankrácké věznici. V roce 1968 zde bylo ubytováno 189 obviněných žena mužů a 1709 odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody ve II. nápravně výchovné skupině. Další snížení početního stavu měla na svědomí amnestie prezidenta republiky, která byla vyhlášena k 1. 10. 1968. Jeden měsíc po vyhlášení amnestie se v Nápravně výchovném ústavu č. 2 nacházelo celkem 1282 vězněných osob. Naopak zvýšení počtu ubytovaných vězňů bylo důsledkem zpřísnění trestní politiky po pražských demonstracích při 1. výročí okupace Sovětskou armádou a vojsky Varšavské smlouvy. Koncem roku 1971 věznice ubytovávala celkem 1887 vězňů (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 76-88).
17
1.2.7
Pankrácká věznice dle nového pojetí vězeňství v ČR Po roce došlo k výrazným politickým a společenským změnám, které měly
za následek reakci projevující se v chování vězňů. Ti sledovali situaci prostřednictvím televizního vysílání a tisku a jejich požadavky směřovaly ke změně systému vězeňství. To si často vynucovali například odříkáním stravy nebo odmítáním vykonání přidělené práce. Na tuto situaci muselo vězeňství reagovat. (Kýr, 2005, pp. 1-3) V duchu tohoto nového pojetí českého vězeňství, které bralo větší ohled na dodržování Evropských vězeňských pravidel, se změnila forma využití věznice. Fungovala především jako místo pro výkon vazby ve standardním a zmírněném režimu a výkon trestu odnětí svobody. S tím souvisela i další změna názvu na Ústav pro výkon vazby Praha – Pankrác. V roce 1993 vyšel v platnost nový zákon o výkonu vazby, který mimo jiné upravuje místo určené pro výkon vazby jako vazební věznici nebo zvláštní oddělení věznice. S tím souviselo další přejmenování Ústavu pro výkon vazby Praha – Pankrác na Vazební věznici Praha – Pankrác. (Zákon č. 293/1993 sb.) Pro výkon vazby bylo vyhraněno celkem 684 míst, z toho 494 bylo určeno pro výkon vazby ve zmírněném režimu - tzv. volná vazba, a 154 pro vazbu ve standardním režimu - tzv. pevná vazba (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 95). Početní stavy a jejich změny byly výrazně ovlivněny amnestií nově zvoleného prezidenta republiky Václava Havla. Tato amnestie měla mimořádný rozsah. Netýkala se pouze odsouzených v 1. nápravně výchovné skupině, jak tomu bylo v minulosti, ale tato amnestie osvobozovala i mnohé obviněné a odsouzené prakticky ze všech výchovně nápravných skupin (http://www.trestnirizeni.com/dokumenty/amnestie-z-1-ledna-1990). Ke dni 1. 1. 1990 bylo ve věznici uvězněno celkem 287 odsouzených. Nárůst počtu vězňů v průběhu roku 1990 by mohl svědčit o tom, že udělení amnestie je velice choulostivá záležitost, která by v tomto případě dle mého názoru měla být promyšlenější. Za rok 1990 nastoupilo do věznice 696 osob k výkonu trestu odnětí svobody a dalším rokem se počet ubytovaných vězňů zvýšil o dalších 1180 odsouzených. Dne 31. 12. roku 1993 činil stav vězněných osob v pankrácké věznici celkem 1171 (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009, pp. 96).
18
Tak zvaná sametová revoluce dne 17. listopadu roku 1989 se dotkla snad každé části života v Československu. Výjimku netvořila ani personalistika pankrácké věznice. Největší význam měly pro příslušníky Sboru nápravné výchovy Prověrky odborné a morální způsobilosti (Zákon č. 169/1990 sb.; Zákon č. 546/1990 sb.). Z důvodů neúspěchu při těchto zkouškách ukončilo služební poměr ve Sboru nápravné výchovy zhruba 400 příslušníků. Dalších 1000 členů Sboru nápravné výchovy ukončilo služební poměr dobrovolně z nejrůznějších důvodů (Kýr, Kafková, 2010, pp. 28). Pomyslnou tečkou za reformou vězeňství dle moderní koncepce byla ratifikace Zákona o vězeňské službě a justiční stráži s účinností od 1. 1. 1993, který mimo jiné zrušil Sbor nápravné výchovy a zřídil Vězeňskou službu České republiky. Ke stejnému datu bylo ve Vězeňské službě systemizováno celkem 635 služebních a pracovních míst, z toho 565 příslušníků ve služebním a 70 v pracovním poměru, co by občanských pracovníků. Fyzicky však bylo ve Vězeňské službě zaměstnáno 565 osob, z toho 483 ve služebním a 82 v pracovním poměru. V polovině roku 1993 činil celkový stav zaměstnanců ve Vazební věznici Praha – Pankrác 614 míst, z toho 94 míst náleželo vězeňské stráži a 181 příslušníků sloužilo na oddělení výkonu vazby a trestu. Ostatní místa byla určena pro řídící, správní, logistické a jiné funkce. (Kýr, Kafková, Fábryová, 2009)
19
1.3 Vazební věznice Praha-Pankrác současnosti V současné době pankrácká věznice zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody s typem věznice s dohledem, s dozorem a ostrahou mužů a žen. Odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou se zde objevují v menší míře. Kromě činností s vězněnými osobami zajišťuje pankrácká vazební věznice také bezpečnost soudů a státních zastupitelstev. Jsou to: Okresní soud pro Prahu 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a Okresní státní zastupitelství pro Prahu 2, 3, 4, 8, 9, 10, Městský soud a Městské státní zastupitelství v Praze, Vrchní soud a Vrchní státní zastupitelství v Praze, Okresní Soud a Okresní státní zastupitelství v Benešově
(http://www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladni-
informace-160/vazebni-veznice-praha-pankrac-5475). Součástí věznice je Nemocnice s poliklinikou. Zajišťuje a poskytuje ústavní i ambulantní péči osobám ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody.
Tato
nemocnice
má
celorepublikovou
působnost.
Základní,
specializovanou a zvlášť specializovanou diagnostickou a léčebnou péči a komplexní ošetřovatelskou péči zde tedy využívají vězněné osoby ze všech věznic České republiky. Objevují se zde případy akutních a chronických stavů nemocí interního a chirurgického charakteru, odmítání stravy, sebepoškození polknutím nebo zavedením cizího tělesa, infekčních chorob (například TBC). Bývají hospitalizovány i osoby duševně nemocné, ty jsou však většinou převezeny do věznice
v Brně,
kde
má
sídlo
Ústav
zabezpečovací
detence
(http://www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladni-informace160/nemocnice-s-poliklinikou-6034). Ubytovací kapacita pankrácké věznice včetně vězeňské nemocnice činí celkem 1129 osob, z toho 322 spadá do výkonu vazby, pro odsouzené k výkonu trestu odnětí svobody je stanovena kapacita 710 míst. Kapacita ubytovacích míst ve vězeňské nemocnici je 97. Počty ubytovaných vězňů ke dni 31. 12. 2012 jsou znázorněny v následující tabulce (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013):
20
Tab. 1 - Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013
Využití ubyt. kapacity
Výkon vazby
Výkon trestu odnětí svobody
Vězeňská nemocnice (odsouzení i obvinění)
celkem
295
640
37
972
91, 6%
90, 1%
38, 1%
6%
Zvláštní kategorii vězňů tvoří příslušníci cizích států, kteří tvoří významné procento zejména ve výkonu vazby. Následující tabulka uvádí počet vězněných cizinců (Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013): Tab. 2 - Počet cizinců ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve VV - Praha - Pankrác
Cizinci ve výkonu vazby 137
Cizinci ve výkonu trestu odnětí svobody 59
Po srovnání obou výše uvedených tabulek lze zjistit, že cizinci, kteří v pankrácké vazební věznici vykonávají vazbu, činí 46, 4 procenta z celkového počtu obviněných. Amnestie Prezidenta České republiky se nevyhnula ani vězňům ve Vazební věznici Praha – Pankrác. Od 1. 1. 2013 do 4. 1. 2013 se počet vězňů snížil
o
237
osob
(http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-
servis/amnestie-1681/).
21
1.4 Charakteristika jednotlivých oddělení Činnost zaměstnanců v pankrácké věznici se liší podle oddělení, na kterém jsou k výkonu služby zařazeni. Vzájemná spolupráce těchto oddělení je nezbytná pro fungování věznice jako celku. Složení početních stavů a charakteristika služebních míst se odvíjí od potřeb daného oddělení. Některá z oddělení jsou dále rozdělena na úseky zajišťující různé druhy činností. Zaměstnanci pankrácké věznice jsou rozčlenění na tato oddělení (Fábryová, 2009, pp. 158):
Oddělení prevence a stížností – činnost tohoto oddělení spočívá zejména v prošetřování nedovolené činnosti a stížností jak vězňů, tak i zaměstnanců.
Ekonomické oddělení – hospodaření se svěřenými prostředky a dalším majetkem spadá do kompetence ekonomického oddělení. Mezi jeho úkoly patří správa přiděleného rozpočtu, vedení účetnictví a předepsaných výkazů, zabezpečení pokladní agendy zaměstnanců, správa pohledávek, fond kulturních a sociálních potřeb, rozúčtování odměn vězňů za práci a správu peněz vězňů v úschově aj.
Správní oddělení – toto oddělení zajišťuje archivaci v rámci vazební věznice, zpracování statistických údajů, administrativní zpracování příjmu obviněných a odsouzených včetně vyhotovení osobních spisů vězňů atd.
Personální oddělení – úkolem personálního oddělení je zajištění činností personálního charakteru. Má na starosti například přijímací řízení uchazečů o přijetí služebního nebo pracovního poměru, zajišťování výběrových řízení pro stanovená funkční místa, organizaci plnění kvalifikačních
předpokladů
a
komplexní
vzdělávání
zaměstnanců
v součinnosti s Institutem vzdělávání Vězeňské služby České republiky a tak dále.
22
Oddělení zaměstnávání vězněných osob – toto oddělení má za úkol zajistit zaměstnání vězněných osob v maximální možné míře.
Referát informatiky – zaměstnanci referátu informatiky na správě, postupné obměně a vylepšování informačních technologií.
Oddělení logistiky – jeho úkolem je ve stanoveném rozsahu a dle platných předpisů zajišťovat materiální podmínky a další potřeby, které jsou nutné pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody.
Oddělení vězeňské a justiční stráže – úkoly tohoto oddělení jsou rozděleny podle povahy mezi jednotlivé úseky. o Strážní služba o Úsek předvádění a vycházek o Eskortní služba o Referát dopravy o Referát stálé služby o Skupina psovodů o Jednotka justiční stráže
Oddělení výkonu vazby a trestu odnětí svobody – zabezpečuje co by výkonný orgán výkon vazby a trestu odnětí svobody pro odsouzené v typu věznice s dohledem, dozorem a ostrahou. o Výkon vazby o Výkon trestu odnětí svobody Z výše uvedených oddělení dle mého názoru nejvíce přicházejí do styku
s vězněnými osobami příslušníci Oddělení vězeňské a justiční stráže a Oddělení výkonu vazby a trestu. To se samozřejmě liší podle místa a stanoviště, kde ten který příslušník vykonává službu. V největší míře jsou pak v kontaktu s vězni dozorci, kteří spadají pod Oddělení výkonu vazby a trestu.
23
1.4.1
Oddělení vězeňské a justiční stráže Činnosti
strážní
služby
probíhá
na
stanovištích,
pro
která
je
charakteristický méně častý kontakt s vězněnými osobami než u většiny jiných úseků. V pankrácké věznici je strážný na strážní věži, u vchodu pro vstup osob, u vjezdu pro motorová vozidla a strážný zajišťující doprovod vozidel. Na stanoviště vchod pro vstup osob nebo vjezd pro motorová vozidla je velen strážný, který musí být samozřejmě obeznámen s problematikou výkonu služby a musí disponovat určitými zkušenostmi a znalostmi jako je například dokonalá znalost zásad vstupu do věznice aj. Mezi jeho nejdůležitější povinnosti patří zabránění útěku vězněných osob vchodem pro pěší nebo vjezdem pro motorová vozidla. Zároveň nesmí připustit, aby se do věznice nedostaly nepovolané osoby a nepovolené věci. S tím souvisí povinnost důsledně zjišťovat totožnost přicházející nebo odcházející osoby a zároveň provést prohlídku zavazadel. V případě, že strážný pojme podezření, že jsou vstupující osobou do objektu vnášeny věci, které by mohly narušit účel výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, je tato osoba vyzvána, aby se podrobila osobní prohlídce včetně prohlídky zavazadla. Jestliže toto osoba odmítne, nesmí být vpuštěna do objektu, o čemž následně sepíše úřední záznam. U některých osob (například prezident České republiky, předseda vlády České republiky, soudci a přísedící všech soudů, státní zástupci, ředitelé věznic atd.) příslušník nesmí provádět zjišťování totožnosti a osobní prohlídku a prohlídku věcí a zavazadel. (NGŘ č. 11/2006 §124). Příslušníci, kteří jsou veleni na tyto stanoviště, mají k dispozici služební pistoli, z donucovacích prostředků pak pouta, předváděcí řetízky, pepřový sprej a obušek. Příslušník vykonávající funkci tzv. „závodčího“ (střeží prostor mezi vnější a vnitřní bránou ve vjezdu pro motorová vozidla) je navíc ozbrojen brokovnicí. Služba strážného na strážní věži je dle mého názoru velmi náročná na udržení pozornosti. Jeho činnosti totiž spočívá většinou jen v ostražitém střežení zakázaného pásma (prostor, který těsně přiléhá k ohradní zdi). Do zakázaného pásma nesmí vstoupit nikdo bez doprovodu vrchního inspektora strážní služby, inspektora strážní služby, velitele eskorty na střeženém pracovišti nebo určeného příslušníka. Úkolem strážného na strážní věži je nepřipustit útěk nebo vniknutí
24
nepovolané osoby do objektu přes střežený úsek (NGŘ č. 11/2006 §125). Strážný na strážní věži je ozbrojen brokovnicí se stanoveným palebným průměrem připravenou k neprodlenému použití. Hlavním úkolem strážného zajišťujícího doprovod vozidel je střežení vozidel uvnitř věznice a nepřipustit, aby bylo toto vozidlo zneužito k útěku. V prostoru vjezdu poučí řidiče a závozníka o chování v objektu, a pokud to nevyžaduje charakter práce, nesmí připustit styk s vězněnými osobami. Dále musí mít dokonalý přehled o obviněných a odsouzených nakládajících materiál na vozidlo a dbát na to, aby se ostatní vězni, kteří se této práce nezúčastňují, nepohybovali v blízkosti vozidla (NGŘ č. 11/2006 §126). Strážný zajišťující doprovod osob nebo vozidel není ozbrojen. K dispozici má na opasku pouze donucovací prostředky – pouta, předváděcí řetízky, pepřový sprej a obušek. Činnost
strážní
a
zásahové
hlídky
spočívá
zejména
v kontrole
odsouzených a obviněných na pracovišti, prověřování oprávněnosti pohybu vězňů a zajišťování a pravidelné kontrole slabých a nebezpečných míst jako jsou například kanalizace a objekty v blízkosti zakázaného pásma. Hlídka provádí kontrolu stavu oplocení a vozidel, u kterých není nikdo přítomen, zda jsou pořádně zamčena. Součástí povinností hlídky je i provádění zásahů k vyjasnění signálů a k řešení mimořádných událostí uvnitř i vně objektu podle pokynů operačního střediska. Členem hlídky bývá strážný se služebním psem – tzv. psovod (NGŘ č. 11/2006 §128). Hlídka bývá vyzbrojena pouty, předváděcími řetízky, pepřovým sprejem a obuškem. Strážný může být někdy velen na střežení v civilním zdravotnickém zařízení. K takovému střežení jsou veleni vždy nejméně dva příslušníci, aby bylo po celou dobu zajištěno bezprostřední střežení vězněné osoby. Úkolem těchto strážných je zabránit útěku vězně, nepřipustit jeho bezdůvodný pohyb mimo nemocniční pokoj a zabránit mu v přístupu k místům, kde jsou uloženy léky a lékařské nástroje, které by mohly být zneužity k útěku, napadení osob, navazování nedovolených styků, sebepoškození nebo sebevraždě. Střežení v civilním zdravotnickém zařízení se vykonává většinou v občanském oděvu, přičemž pistole se nosí skrytě v podpažním nebo opaskovém pouzdru (NGŘ č. 11/2006 §129).
25
Čerstvě přijatí příslušníci pankrácké věznice získávají své první zkušenosti na úseku předvádění a vycházek. Zde se poprvé dostanou při své práci do kontaktu s vězni. Jejich úkolem je předvádění obviněných a odsouzených na základě pokynů nadřízených a požadavků oprávněných funkcionářů a dalších orgánů. Takovým orgánem může být například vyšetřovatel. Ten, základě příslušného oprávnění, provede výslech obviněného v tzv. výslechové cele. Po splnění nezbytných administrativních úkonů, které provádí strážný – zapisovatel, jde předvaděč na oddělení, kde je umístěn daný vězeň. Zde mu dozorce vězně vyvede z cely, předvaděč provede preventivní prohlídku a vede vězně na úsek předvádění. Před umístěním obviněného (odsouzeného) na výslechovou místnost provede předvaděč důkladnou osobní prohlídku vězně v místnosti k tomu určené. Zároveň musí dbát, aby cestou nedošlo ke střetnutí společníků (NGŘ č. 11/2006 §129). Preventivní prohlídka spočívá ve zběžné zrakové a taktilní kontrole vězně, který se opírá o stěnu, k níž je čelem. Důkladná osobní prohlídka se provádí tak, že se vězněná osoba svlékne do naha, otevře ústa, zvedne ruce, rozkročí se a udělá dřep. Strážný mezitím sleduje vězně a zkontroluje odložený oděv. Účelem prohlídek je zajištění, aby u sebe vězeň neměl nepovolené předměty (NGŘ č. 11/2006 §140). Příslušníci dopravního referátu se řídí vnitřními předpisy upravujícími jeho činnost a pokyny vedoucího oddělení. Po dobu eskorty je řidič motorového vozidla, kterým je eskorta prováděna, podřízen veliteli eskorty (NGŘ č. 11/2006 §42). Eskortou se rozumí každý ozbrojený doprovod vězněné osoby prováděný mimo střežený objekt. Podle účelu se rozlišují eskorty k umístění a přemístění, k soudnímu řízení, do zdravotnických zařízení, na vnější pracoviště, k vyšetřovacím úkonům, na základě žádosti policejního orgánu nebo jiného oprávněného orgánu, k vyhoštění osob a dalších oprávněných případech. Podle toho, jakým způsobem jsou eskorty prováděny, rozlišují se na eskorty prováděné pěšky, motorovým vozidlem nebo letecky, přičemž v naprosté většině případů je eskorta provedena motorovým vozidlem (NGŘ č. 11/2006 §40-43). Některé eskorty jsou vzhledem k potencionálnímu nebezpeční realizovány vybranými příslušníky eskortního oddělení. Tito příslušníci jsou ve Vazební
26
věznici Praha – Pankrác soustředěni do Operativně eskortní skupiny. Tato speciálně vycvičená jednotka provádí eskorty mimořádně nebezpečných osob a osob, u nichž je riziko, že se je někdo bude snažit při eskortě osvobodit. Operativně eskortní skupina se při výcviku rovněž připravuje na potlačování vzpour a další mimořádné situace. Činnost zaměstnanců referátu stálé služby je charakterizována v Nařízení generálního ředitele o mimořádných událostech (NGŘ č. 71/2010). Spočívá ve zpracování a archivaci statistik mimořádných událostí (například útěk, příprava nebo příprava k útěku, násilná smrt, vzpoura, hromadná hladovka, použití střelné zbraně, ztráta nebo odcizení zbraně aj). Činnost příslušníků justiční stráže je stejně jako v případě vězeňské stráže rozdělena podle typu stanoviště, kam je příslušník velen. Jsou to: strážní stanoviště u hlavního vchodu do budovy soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, strážní stanoviště ve služebně nebo při zajišťování soudního jednání. Plní úkoly jako například vyklízení jednací síně, doprovod pracovníka soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva při jeho služebních úkonech mimo budovu soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, zajišťování přepravy peněžních zásilek aj. (NGŘ č. 11/2006 §88-94).
27
1.4.2
Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Zaměstnanci Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody plní
úkoly a povinnosti tak, aby byl zabezpečen účel výkonu vazby nebo trestu, byla zajištěna ochrana společnosti a realizace terapeutického a výchovného působení při důsledném respektování lidské a občanské důstojnosti vězněných osob. Mimo příslušníků v uniformě zde vykonávají službu i civilní občanští zaměstnanci. Jsou to zejména tzv. specialisté – psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, sociolog a vychovatel. Jejich úkolem je komplexní vzdělávací, výchovná, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti, socializaci, resocializaci a reedukaci včetně cílených opatření k optimalizaci vzdělávacího procesu vězněných osob a realizaci protidrogové prevence v rámci věznice. Psycholog plní funkci odborného poradce řediteli věznice. Na vyžádání poskytuje: poradenství zaměstnancům, ale zejména provádí psychologickou diagnózu, pohovory s vězni za účelem poradenství, intervenci u osob v krizovém psychickém stavu, psychologické posouzení v rámci komplexní zprávy, rozhodování o zařazení vězňů do seznamu objektů možného napadení či ohrožení jiného druhu, vytipování konfliktních a psychicky labilních odsouzených, odborná vyjádření k umisťování obviněných do jednotlivých cel na oddělení vazby se zmírněným režimem atd. (NGŘ č. 21/2010 § 7,18). Speciální pedagog zejména zodpovídá za odbornou úroveň programu zacházení s obviněnými a odsouzenými.
Programem zacházení se rozumí
komplex vzdělávacích, sportovních, pracovních, zájmových a resocializačních aktivit, jejichž cílem je zmírnit negativní dopad věznění, zvýšit pravděpodobnost řádného života po návratu vězňů do občanské společnosti a vytvořit předpoklady k návyku trávit volný čas po dobu výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody způsobem, který neodporuje účelu věznění a běžným normám občanského soužití (NGŘ č. 21/2010 §17). Základním úkolem sociálního pracovníka je samostatná sociální práce, která spočívá mimo jiné ve spolupráci s koordinátorem péče pro občany společensky nepřizpůsobené nebo zaměstnancem pověřeným zajišťováním sociálně právní ochrany dětí při odstraňování obtížné situace obviněných a jejich
28
rodin, řešení rodinných problémů vězňů, analýze, navrhování řešení a jeho realizace v oblasti sociálně patologických jevů, spolupráci se zařízeními ústavní a ochranné výchovy, s orgány obcí, školami, zdravotnickými a školskými zařízeními, občanskými sdruženími, úřady práce, charitativními a jinými organizacemi atd. (NGŘ č. 21/2010 §19). Vychovatel výkonu trestu mimo jiné povinnosti vede přehled ubytovaných vězňů, rozhoduje o jejich umístění do jednotlivých ložnic. Realizuje práva odsouzených jako například přijetí a odesílání korespondence a balíčků, přijetí návštěv, provedení nákupů, vycházek a telefonických hovorů. Má v kompetenci vyřizování žádostí, stížností a podnětů a styk odsouzených s ostatními zaměstnanci
věznice,
v příjmovém
oddělení
zabezpečuje
o
právech
a
povinnostech odsouzených dle zákonů, vyhlášek a vnitřního řádu věznice. Jedním z povinností vychovatele je spolupráce s příslušníky vykonávajícími dozorčí službu a předvádění odsouzených například tím, že je upozorní na vězně mající sklony k sebepoškozování, útěkům, odsouzené vytypované jako možné objekty napadení nebo možné pachatele násilného jednání, odsouzené, kteří jsou vyšetřováni nebo obžalováni z další trestné činnosti, a ty, jimž by měl být nařízen další nepodmíněný trest odnětí svobody nebo přeměněn trest podmíněný na nepodmíněný (NGŘ č. 21/2010 §10). Činnosti vychovatele výkonu vazby se týkají pouze mladistvých obviněných. Jeho úkoly a povinnosti jsou podobné úkolům vychovatele výkonu trestu. Posledním specialistou, který působí na oddělení výkonu trestu odnětí svobody je sociolog. Jeho úkolem je mimo jiné sledovat, průběžně hodnotit a analyzovat sociální vztahy mezi odsouzenými, zaměstnanci a odsouzenými a zaměstnanci s jinými zaměstnanci mezi sebou. Je členem týmu, který navrhuje zařazení odsouzených do seznamu objektů možného napadení či ohrožení jiného druhu a spolupracuje při vytipování konfliktních a psychicky labilních odsouzených (NGŘ č. 21/2010 §8). Zaměstnanci vykonávající službu v uniformě jsou (kromě vedoucího oddělení a jeho zástupců) inspektoři dozorčí služby, vrchní dozorci a dozorci.
29
Vrchní dozorce působí na oddělení výkonu vazby. Jeho hlavním úkolem je organizovat a zajišťovat výkon vazby. Podle rozhodnutí ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance umisťuje obviněné do cel, ve spolupráci s dozorci zajišťuje u obviněných dodržování osobní hygieny, výdej vřelé vody a stravy, pořádek a kázeň v celách, sleduje obviněné odmítající stravu atd. (NGŘ č. 21/2010 §22). Při práci s obviněnými vrchní dozorce úzce spolupracuje s dozorcem. Myslím si, že vzhledem k tématu této práce není podstatné uvádět charakteristiku činnosti vedoucích funkcionářů. Popisu činností a úkolů dozorce na dozorčích stanovištích se věnuje následující kapitola.
30
1.5 Dozorce výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Na místo dozorce může být zařazen příslušník, jehož doba trvání služebního poměru v bezpečnostním sboru dosáhla minimální délky dvou let. Pro tuto funkci je stanovena služební hodnost vrchní asistent, což odpovídá hodnostnímu označení podpraporčíka a čtvrté tarifní třídě. Pro lepší orientaci je přiložena následující tabulka (zákon č. 361/2003 §7-8): Tab. 3 - Služební hodnosti, hodnostní označení a tarifní třídy
Služební hodnost referent vrchní referent asistent vrchní asistent inspektor vrchní inspektor komisař vrchní komisař rada vrchní rada vrchní státní rada Zákon
o
Hodnostní označení rotný strážmistr nadstrážmistr podpraporčík praporčík nebo nadpraporčík nadpraporčík nebo podporučík poručík nebo nadporučík kapitán nebo major podplukovník nebo plukovník plukovník plukovník
služebním
poměru
příslušníků
Tarifní třída 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
bezpečnostních
sborů
charakterizuje služební hodnost vrchního asistenta takto (zákon č. 361/2003 příl. 1): „Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy, způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen "odborné specializované činnosti"), kde jsou předmětem činnosti samostatné komplexní systémy složené ze samostatných sourodých systémů. Zajišťování uceleného souhrnu služebních úkolů (dále jen "služební agenda") ve věcně stejně zaměřené části úseku činnosti bezpečnostního sboru (dále jen "obor služby") s vymezenou územní působností nižšího stupně. S výkonem služby je spojena mírně zvýšená psychická námaha a vysoká smyslová a neuropsychická zátěž.“
Úkoly a charakteristika činnosti dozorců na jednotlivých odděleních se liší. Přesto jsou mnohé z povinností všem společné. Hlavním a souhrnným úkolem, který je společný dozorcům na všech dozorčích stanovištích výkonu vazby a 31
výkonu trestu odnětí svobody a na dozorčích stanovištích v Nemocnici s poliklinikou je zabezpečit, aby byly dodržovány vnitřní řády věznice a nedošlo k ohrožení účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň musí být zabezpečeny oprávněné zájmy a práva obviněných a odsouzených osob. Mařením účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody se rozumí např. ukrývání nepovolených věcí, navazování nedovolených kontaktů, křičení z oken, ničení zařízení věznice, tzv.“motákování“ (posílání vzkazů) a „koňování“ (pašování věcí přes okenní mříže pomocí různých provázků – tzv. koňů vyrobených svépomocí většinou z prostěradel). Na takové jednání je dozorce povinen reagovat a důrazně a účinně je řešit. „Koňování“ je záležitostí týkající se především obviněných ubytovaných na odděleních běžné vazby. Na takových odděleních jsou obvinění ubytování na celách bez možnosti vzájemně se navštěvovat. Vzájemné návštěvy jsou možné pouze na odděleních tzv. volné vazby, kde jsou ve stanovených časech otevřeny celové dveře a obvinění se mohou v rámci oddělení volně pohybovat. Mohou si tedy vzájemně vypomáhat např. v zásobách cigaret, kávy atd. Na oddělení běžné vazby jsou obvinění celou dobu uzamčeni na celách. S ostatními obviněnými přijdou do kontaktu pouze v rámci každodenní vycházky nebo v průběhu některé z aktivit plánu zacházení, kterých se však účastní pouze menší skupiny obviněných. Vycházky obviněných a odsouzených probíhají na vycházkových dvorech. Pouze obvinění na příjmovém oddělení, bezpečnostním oddělení, vězněné osoby v karanténě, obvinění, na něž se stahuje tzv. koluzní vazba (zákon č. 361/2003 §67b) a vězni s určitými bezpečnostními opatřeními vykonávají vycházku ve vycházkových boxech, kde jsou rozděleni do menších skupin nebo jednotlivě bez možnosti kontaktu s vězni v jiném vycházkovém boxu. U těchto vězňů se tak zvyšuje snaha o maření účelu výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zejména křičením z oken a „koňováním“. Vězni samozřejmě mají právo v určených termínech na nákup ve vězeňské kantýně, avšak zdaleka ne všichni na svém účtu zřízeném věznicí dostatek finančních prostředků (vězněných osobám je zakázáno mít u sebe finanční hotovost).
32
Izolace a neuspokojování potřeb (např. cigarety, káva, komunikace s jinými lidmi mimo svých spolubydlících na cele) někdy vyvolává u některých vězňů zvýšenou agresivitu, a to jak vůči ostatním lidem – zjm. personálu, tak i vůči sobě – automutilace (sebepoškozování) a suicidiální (sebevražedné) jednání. Dozorci tedy musí být připraveni se v případě napadení účelně bránit. Automutilační a suicidiální jednání vězňů zvyšuje nároky na psychiku dozorce, který v takových případech musí rychle reagovat a učinit vhodná opatření k záchraně života a zdraví vězně. Nemalá část těchto případů má však charakter tzv. „demonstraček“, kdy účelem sebepoškození není neúnosná psychická tenze, ale snaha se například dostat do zdravotnického zařízení. Ze strany některých vězňů hrozí větší riziko napadení vyplívající například z jejich
jednání
v minulosti.
Takoví
vězni
bývají
zařazeni
v seznamu
vytipovaných osob dle Nařízení GŘ č. 12 z roku 2012 a je jim přidělen status MPN – možný pachatel násilí. Kromě MPN se vytipovanou osobou rozumí též MON – možný objekt násilí, NMÚ – nízká mentální úroveň, STH – snížená tělesní hmotnost a DVO – další vytipovaná osoba (Nařízení GŘ č. 12/2012 , §3). Pro činnost dozorce je nejcharakterističtější organizace života na oddělení. Zajišťuje koupání vězňů, organizuje výdej stravy a vřelé vody, zodpovídá za užívání elektrického osvětlení na celách, účastní se všech druhů prohlídek atd. Dozorce spolupracuje s odbornými zaměstnanci (např. psycholog, speciální pedagog), vrchními dozorci a vychovateli a při každém vstupu těchto osob na celu je zajišťuje. Z výše uvedeného lze tedy postřehnout, že valnou většinu doby služby je dozorce v kontaktu s vězni. A právě toto vyžadování plnění povinností dle vnitřního řádu pro obviněné (nebo odsouzené) je pro některé vězně iritující, neboť někteří z nich nejsou z civilního života zvyklí pořádku, podřizování autoritám a v některých případech ani základům osobní hygieny. Dozorce tedy musí kromě dobré fyzické kondice a psychické odolnosti disponovat i lidově řečeno „silným žaludkem“.
33
1.6 Problematika použití střelné zbraně a donucovacích prostředků Při výkonu služby jsou příslušníci vyzbrojeni a vystrojeni v závislosti na potřebách dané funkce. Služební zbraně může příslušník použít, jestliže (zákon č. 555/1992 §18):
jedná v případě nutné obrany sebe nebo jiné osoby
musí překonat odpor, který směřuje ke zmaření služebního zákroku. To neplatí, jestliže bylo možné tento odpor překonat jinak a nedokončení zákroku by neohrozilo život nebo zdraví
došlo nebo hrozí útěk vězněné osoby a příslušník se snaží tomuto útěku zamezit
je ohroženo střežené nebo chráněné stanoviště nebo objekt a výzva k upuštění od útoku byla marná
je nutné zneškodnit zvíře, které ohrožuje život nebo zdraví osob Střelnou zbraň smí příslušník použít pouze tehdy, jestliže by bylo použití
donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Donucovacími prostředky se rozumí hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, předváděcí řetízky, pouta, poutací popruhy, pouta s poutacím opaskem, slzotvorné prostředky, obušek, služební pes, vodní stříkač, zásahová výbuška, expanzní zbraně, úder střelnou zbraní, hrozba střelnou zbraní a varovný výstřel. Donucovacího prostředku smí příslušník použít proti osobám ohrožujícím život a zdraví, poškozují majetek nebo se snaží násilím mařit účel výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody či narušují pořádek a bezpečnost ve věznicích, budovách soudů a státních zastupitelstvích,
ministerstva,
bezprostřední
blízkosti
střežených
objektů,
budovách pro místní výkon trestu a dalších prostorách Vězeňské služby (zákon č. 555/1992 §17). Stejně jako použití střelné zbraně podléhá i použití donucovacích prostředků určitým podmínkám a omezením. Omezení použití donucovacích prostředků a střelné zbraně se vztahují ke specifickým osobám: těhotné ženy, osoby vysokého věku a osoby se zjevným zdravotním postižením nebo osoby zjevně mladší 15 let. Toto omezení spočívá v nepřípustnosti použití vybraných donucovacích prostředků. Zákon hovoří, že proti výše uvedeným osobám nelze
34
použít (zákon č. 555/1992 §19) : „…úderů a kopů sebeobrany, pout s poutacím opaskem, slzotvorných prostředků, obušku, služebního psa, vodního stříkače, zásahové výbušky, úderu střelnou zbraní, varovného výstřelu a střelné zbraně“ a proti „ženě použít služebního psa a střelné zbraně“. Uvedená omezení neplatí, jestliže útok výše uvedených osob ohrožuje život nebo zdraví, hrozí větší škoda na majetku či je třeba zabránit útěku vězněné osoby. Podmínky použití střelné zbraně a donucovacích prostředků udává příslušníkům Policie České republiky zákon o Policii České republiky. Dle tohoto zákona se donucovacími prostředky rozumí hmaty, chvaty, údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky, vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle § 56 odst. 5, zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, vytlačování koněm, služební pes, vodní stříkač, zásahová výbuška, úder střelnou zbraní, hrozba namířenou střelnou zbraní, varovný výstřel, pouta a prostředek k zamezení prostorové orientace (zákon č. 273/2008 §52). Policista nesmí použít vybraných donucovacích prostředků a střelné zbraně proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let. Zákon hovoří tak, že proti těmto osobám „nesmí policista použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický ani jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek, obušek ani jiný úderný prostředek, vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícím účinkem, vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle tohoto zákona, vytlačování vozidlem, vytlačování štítem, služebního psa, zásahovou výbušku, úder střelnou zbraní, hrozbu namířenou střelnou zbraní, varovný výstřel a zbraň, vyjma případů, kdy útok takové osoby bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví policisty anebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak“ (zákon č. 273/2008 §58). V porovnání se Zákonem o polici je dle mého názoru na místě zkritizovat již samotné vyjmenování donucovacích prostředku v Zákoně o Vězeňské službě a justiční stráži. Jedním z donucovacích prostředků uvedeným v Zákoně o policii je hrozba namířenou střelnou zbraní. O stejném donucovacím prostředku hovoří 35
Zákon o Vězeňské službě a justiční stráži pouze jako o hrozbě střelnou zbraní. Lze se tedy domnívat, že už pouhé položení ruky na pouzdro zbraně by mohlo být považováno za použití donucovacího prostředku. To by mohlo příslušníka Vězeňské služby dostat v některých situacích do potíží, protože by mohl při komunikaci s vězněm bezděky položit ruku na pouzdro zbraně a vězněná osoba znalá zákonů a předpisů by tak mohla získat pravděpodobně oprávněnou záminku ke stížnosti pro neoprávněné použití donucovacího prostředku. Další nedostatek ve vyjmenování donucovacích prostředků Vězeňské služby vidím v absenci štítu. Praxe je přitom taková, že zásahy pod jednotným velením za použití štítu jsou součástí školení. Použití štítu by tak mohlo být v rozporu se Zákonem o Vězeňské službě a justiční stráži, neboť se o něm v části specifikující donucovací prostředky ani nezmiňuje. Naopak vyjmenování donucovacích prostředků v Zákoně o policii obsahuje vytlačování štítem. Posledním větším pochybením zákonodárců při tvorbě zákona č. 555 z roku 1992 je podle mého názoru neúplný seznam donucovacích prostředků, na něž se vztahuje dle tohoto zákona omezení. Proti vybraným osobám (například těhotné ženě) je omezeno použití značného množství donucovacích prostředků. Za daných podmínek je možné použít pouze hmaty, chvaty, pouta, poutací popruhy, předváděcí řetízky a hrozbu střelnou zbraní. Je tedy zarážející, že se část hovořící o omezení použití donucovacích prostředku nevztahuje na použití expanzní zbraně. Ústava České republiky říká, že „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“ (zákon č. 1/1993 čl. 2). Příslušník Vězeňské služby má tedy právo za dodržení podmínek pro použití donucovacího prostředku použít proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevným zdravotním postižením a osobě zjevně mladší 15 let expanzní zbraně.
36
1.7 Služební a profesní příprava Přijetím do služebního poměru je nový příslušník zařazen na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent, která odpovídá hodnostnímu označení rotný nebo strážmistr (zákon č. 361/2003, § 18). Každý nový příslušník Vězeňské služby České republiky získá své první znalosti, dovednosti a návyky ještě před nástupním kurzem. Je mu přidělen zaměstnanec dané organizační jednotky – tzv. lektor, jehož úkolem je nového příslušníka seznámit s organizační strukturou a specifiky fungování věznice. Nový příslušník tak načerpá znalosti základních předpisů a norem, taktických zásad a jiných předpokladů nezbytných pro pohyb ve věznici. Období počáteční řízené praxe by mělo trvat nejméně jeden měsíc, poté nastoupí na kurz základní odborné přípravy s názvem Základní odborná příprava typu „A“. Ostatní typy kurzů – tedy B1, B2, B3 jsou určeny pro občanské zaměstnance. Základní odborná příprava typu B4 obsahuje vstupní školení externích zaměstnanců a zaměstnanců Vězeňské služby České republiky pracujících na částečný úvazek (http://www.ivvs.cz/?m=1&s=1&typ=sub). Po absolvování kurzu základní odborné přípravy jsou příslušníci zařazeni na služební místa v dané věznici stanovené v Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. Další vzdělávání a fixace nabytých vědomostí a dovedností jsou ve věznicích realizovány prostřednictvím různých školení. Po uplynutí služebního poměru od šesti měsíců do tří let má příslušník zařazený na dobu určitou nárok na vykonání služební zkoušky, jejímž účelem je ověření, zda příslušník splňuje předpoklady pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou (zákon č. 361/2003, § 12). Generální ředitel Vězeňské služby České republiky vydal nařízení (Nařízení GŘ č.67/2009), které stanoví rozsah služební a profesní přípravy příslušníků i občanských zaměstnanců. Toto nařízení upravuje pokyny k organizaci a provádění služební a profesní přípravy, tematický plán služební a profesní přípravy, plány školení a hodnocení služební a profesní přípravy pro Generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací
37
detence a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky (Nařízení GŘ č. 67/2009 , čl. 1). Ve vazebních věznicích, věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence se služební příprava skládá z těchto témat (Nařízení GŘ č. 67/2009 , příloha 1, čl. 1):
střelecká příprava a ostré školní střelby se provádí podle vnitřního předpisu
tělesná příprava
sebeobrana a použití donucovacích prostředků
taktika a provedení služebního zákroku pod jednotným velením
školení a prověření teoretických znalostí právních a vnitřních předpisů, které upravují výkon služby
činnost vrchního inspektora strážní služby při vzniku krizových a mimořádných situací
taktika a provedení eskort nebezpečných osob
pořadová příprava příslušníků do doby vykonání služební zkoušky Tématy profesní přípravy se rozumí:
bezpečnost práce
protipožární příprava
zdravotnická příprava
komunikace s vězněnými a civilními osobami
školení a prověřování teoretických znalostí právních a vnitřních předpisů potřebných k výkonu práce
problematika organizovaného zločinu
posilování právního vědomí
drogová problematika
výchova k lidským právům a profesní etika
obecné zásady při vzniku krizových stavů a mimořádných událostí, povinnosti zaměstnance při realizaci Plánu vyrozumění a svozu
činnost zaměstnance při zajištění místa trestného činu
38
činnost Pracoviště krizového řízení organizační jednotky
vzdělávání v oblastech ochrany životního v prostorách Vězeňské služby
strategie boje proti extremismu
39
1.8 Tělesná příprava Příslušník kteréhokoli ozbrojeného sboru České republiky je povinen plnit povinnosti, které pro něj vyplívají ze zákona o služebním poměru. Tento zákon stanoví základní povinnosti příslušníků. Mezi tyto povinnosti patří prohlubování odbornosti zvyšováním a udržováním znalostí, vědomostí a dovedností potřebných pro úspěšné plnění úkolů, které pro něj vyplívají z požadavků na jimi zastávané služební místo. Fyzická zdatnost je jedním z požadavků, který musí minimálně udržovat, v lepším případě zvyšovat. V daném termínu je příslušník povinen se podrobit ověření úrovně odbornosti a fyzické zdatnosti (zákon č. 361/2003 §45, čl. 1d). Jedním z předpokladů pro přijetí do služebního poměru a výkon služby příslušníka Vězeňské služby České republiky je fyzická způsobilost, která je posuzována ověřováním tělesné zdatnosti. Obsah a kritéria k posouzení tělesné zdatnosti jsou stanovena v závislosti na zastávaném služebním místě, náplně činnosti a povinností. Služební místa jsou pro účely posouzení fyzické zdatnosti rozdělena do skupin. Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky stanoví rozdělení služebních míst do skupin (NGŘ 2/2010, př. 1). Níže uvedená tabulka (Tab. 4) je přizpůsobena složení služebních míst ve věznici Praha – Pankrác: Tab. 4 - Výkonnostní skupiny
Služební místa Ředitel věznice a jeho zástupci Oddělení prevence a stížností Vedoucí a zástupci vedoucích oddělení vězeňské a justiční stráže Strážný – řidič (referent a vrchní referent) Inspektor dopravy Operativně eskortní skupina Dozorce zařazený v oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením
Ostatní
40
Skupina 4 3 3 3 3 1 1 2
Některé ze skupin plní pouze vybranou část testové baterie a liší se rovněž nestejnými požadavky na získání počtu bodů (Tab. 5). Tab. 5 - bodové hodnocení jednotlivých výkonnostních skupin
1. skupina
2. skupina
3. skupina
4. skupina
testy
č. 1 - 5
č. 1 - 5
č. 1, 3, 4, 5
č. 1, 3, 5
Minimum bodů z jednoho testu
3
2
1
1
40
30
20
10
Minimální počet bodů celkově
1.8.1
Testy tělesné zdatnosti Tělesná zdatnost příslušníků se ověřuje pomocí pěti testů. Tyto testy je
příslušník povinen splnit v jednom dni. Jejichž účelem je posoudit velké množství kondičních schopností různých svalových skupin. Kondiční schopnosti se posuzují pomocí těchto cviků (NGŘ 2/2010, př. 2):
Test č. 1 - člunkový běh
Test č. 2 - celomotorický test
Test č. 3 - klik - vzpor ležmo
Test č. 4 - leh – sed
Test č. 5 - běh na 1000 m Test č. 1 ověřuje akceleraci, dynamickou sílu dolních končetin a
rychlostně realizační schopnost. Vzhledem k tomu, že zátěž trvá do 20 vteřin, převážná část energie je hrazena bez účasti kyslíku. Dochází k energetickému krytí na úrovni makroergních fosfátů ATP-CP (adenozintrifosfát – kreatinfosfát) s tvorbou laktátu zanedbatelného množství. Až zhruba po 15té vteřina se zvyšuje produkce laktátu vlivem zapojení dalšího systému hrazení energie – anaerobní glykolýzy. Aerobní způsob získávání energie je zapojen v malé míře, takže ke tvorbě energie z tuků dochází pouze nepatrně (Havlíčková, Bartůňková, Dvořák, Melichna, Šrámek & Vránová, 1994, pp. 4).
41
Testem č. 1 je člunkový běh mezi metami vzdálenými od sebe 10 metrů. Úkolem testovaného příslušníka vzdálenost je v co nejkratším čase uběhnout 4 krát 10 metrů stanoveným způsobem. Před začátkem testu se testovaná osoba postaví vedle první mety a čeká připraven až příslušník pověřený měřením testů na povel „start“ spustí stopky. Testovaný běží šikmo mezi metami, obíhá protější metu, vrací se stejným způsobem a oběhne první metu. Předposlední úsek už neběží šikmo mezi metami, ale po nejkratší dráze k protější metě, kterou již neobíhá, ale stačí se jí dotknout. Poté provede rychlý obrat a opět po nejkratší dráze běží poslední úsek, který je zakončen dotykem první mety. V okamžiku dotyku poslední mety se zastavuje čas. Výkon tohoto testu se měří na 0,1 vteřiny. Bodové hodnocení člunkového běhu znázorňuje tabulka 6. Tab. 6 - bodové hodnocení v disciplíně člunkový běh
Body 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
16
15, 5
15
14, 5
14
13, 4
12, 8
12, 3
11, 9
11, 6
11, 4
11, 2
11
10, 8
10, 5
10, 3
10, 1
9,8
9,6
9,4
Vteřiny (pod 9,4 vteřiny za každé zrychlení o 0,2 vteřiny připočítat 1 bod)
Vzhledem k rychlým změnám směru je při tomto testu z důvodu prevence zranění nezbytná podlaha neklouzavého povrchu. Mety by měly být zhruba 40 centimetrů vysoké. Účelem testu č. 2 je ověření schopností širokého spektra svalových skupin fyzického i posturálních charakteru, protože celomotorický test (též Jacíkův test) zapojuje velké množství svalů. Časová dotace na získání co nejvyššího počtu bodů činí 2 minuty. Opět se tedy jedná o krátkodobou zátěž, kdy je dominantní anaerobní způsob hrazení energie, kdy po počátečním vyčerpání ATP-CP (asi prvních 15 vteřin) získává tělo energii především pomocí anaerobní glykolýzy s velmi vysokou tvorbou laktátu (Havlíčková, Bartůňková, Dvořák, Melichna, Šrámek & Vránová, 1994, pp. 8). .Celomotorický test spočívá v co nejrychlejším střídání poloh těla stanoveným způsobem. Testovaná osoba stojí připravena ve stoji spatném. Po odstartování testu přechází testovaný ze stoje spatného přes dřep do lehu na břiše.
42
V této poloze musí zvednout ruce z podložky. Poté přechází opět přes dřep zpět do stoje spatného. Další polohou, kterou musí zaujmout je leh na napřímených zádech s dotykem rukou podložky, přičemž průchozí polohou je opět dřep. Z lehu prochází dřepem zpět do stoje spatného. Každý přechod do stoje spatného se počítá za jedno provedení cviku. Měří se každý správně provedený cvik po dobu 2 minut. Množství získaných bodů za počet vykonaných cviků ukazuje tabulka 7. Tab. 7 - bodové hodnocení v disciplíně celomotorický test
Body 1 10
2 12
3 14
4 16
5 18
6 20
7 22
8 24
9 26
10 28
11 30
12 32
13 34
14 36
15 38
16 40
17 41
18 42
19 43
20 44
Počet cviků (nad 44 cviků každé další dva cviky do stoje spatného připočítat 1 bod)
Rychlé střídání poloh může mít za následek podráždění vestibulárního aparátu, čímž může dojít k narušení rovnováhy. Proto tento cvik vyžaduje měkkou podložku, jako je například džudistická žíněnka (tzv. tatami) nebo žíněnka. Test č. 3 jsou tzv. kliky. Tento test má za úkol posouzení silovědynamických a vytrvalostně silových schopností trojhlavého svalu pažního, pletence ramenního a prsních svalů. Při tomto cviku se samozřejmě zapojují i jiné svalové a skupiny, avšak svalová práce ostatních svalů je spíše statického charakteru (například břišní svalstvo). Zhruba prvních 15 vteřin je energie potřebná pro výkon hrazená prostřednictvím makroergních fosfátu ATP-CP. Poté zhruba do 50té vteřiny se na tvorbě energie podílí spolu se systémem ATP-CP především anaerobní glykolýza s velmi vysokou tvorbou laktátu. V případě, že je testovaná osoba na takovém stupni trénovanosti, že vydrží cvičit dále asi do 2 minut, již se jedná o krátkodobé vytrvalostní zatížení, při kterém je energie hrazena pomocí glykolýzy s vysokou tvorbou laktátu (Havlíčková, Bartůňková, Dvořák, Melichna, Šrámek & Vránová, 1994, pp. 8). Před začátkem testu se cvičící připraví do polohy leh na břiše se skrčenými pažemi, dlaně jsou opřené o zem a špičky prstů v úrovni ramen směřují vpřed, hlava směřuje dopředu. Nohy nesmějí být zapřeny (například o zeď atd.). Testovaná osoba informuje příslušníka pověřeného měřením, že je připraven a začne cvičit. Z výchozí polohy přejde dopnutím paží v loktech do vzporu ležmo, poté pokrčením paží opět zaujme polohu v kliku, přičemž úhel v lokti pokrčené
43
paže musí svírat minimálně 90°. Pánev nesmí být vysazená ani podsazená. Trup je zpříma. Měří se počet správně provedených cviků bez přerušení cvičení. Příslušnice provádí tento cvik téměř stejně, ale dlaněmi mohou být opřeny o 45 – 50 centimetrů vysokou podložku. Bodové hodnocení znázorňuje následující tabulka (Tab. 8). Tab. 8 - bodové hodnocení v disciplíně kliky
Body 1 12
2 14
3 16
4 18
5 20
6 22
7 24
8 26
9 28
10 30
11 32
12 34
13 36
14 38
15 40
16 41
17 43
18 45
19 47
20 49
Počet cviků (nad 44 kliků za každé 2 cviky navíc připočítat 1 bod.)
Aby nedocházelo k narušování polohy způsobené uklouzáváním končetin, je pro tento cvik vhodná podložka s neklouzavým povrchem. Test č. 4
- tzv. „sed-lehy“ - má za úkol ověřit vytrvalostně silové
schopnosti flexorů trupu, zejména svalu bedro-kyčlo-stehenního a přímého svalu břišního. Časová dotace na provedení tohoto testu je 2 minuty. Vzhledem k tomuto časovému limitu lze říci, že dominantním způsobem získávání energie je po prvních 20 vteřinách anaerobní glykolýza. Podíl aerobního způsobu hrazení energie je zanedbatelně malý. Výchozí poloha pro tento cvik je leh na zádech, ruce zkřížené přes hrudník, dlaně se dotýkají opačného ramene. Dolní končetiny jsou pokrčeny v úhlu 90°. Chodidla fixuje partner nebo poslední příčka žebřin. Poté, co osoba pověřená měřením odstartuje cvičení a spustí stopky, cvičící přechází flexí trupu z výchozí polohy do vzpřímeného sedu. V této poloze je povoleno se dotýkat pravým loktem levého kolene a naopak. Ze sedu následuje opět výchozí poloha, přičemž lopatky se musí dotknout podložky. Měří se počet bezchybně provedených cviků po dobu 2 minut. Kolik bodů je možné získat za určitý počet cviků, je možné zjistit z tabulky 9. Tab. 9 - bodové hodnocení v disciplíně sedy-lehy
Body 1 25
2 30
3 35
4 40
5 45
6 49
7 53
8 57
9 61
10 65
11 68
12 71
13 74
14 77
15 80
16 82
17 84
18 86
19 88
Počet cviků (nad 90 sed-lehů za každé 2 dokončené cviky navíc připočítat 1 bod.)
44
20 90
Posledním z této testové baterie je test č. 5 – běh na 1000 metrů. Jeho účelem je ověření střednědobé vytrvalostní schopnosti. Energie potřebná pro výkon je získávána zpočátku zejména anaerobní cestou, později narůstá aerobní způsob získávání energie. Úkolem testovaných osob je uběhnout 1000 metrů v co nejkratším čase. Cvičící jsou připraveni na startu a čekají, až jim osoba pověřená měřením dá povel ke startu. Běžcům se průběžně sděluje čas. Měření výkonu se provádí s přesností na vteřiny. Bodové hodnocení běhu na 1 km. je znázorněno v následující tabulce (Tab. 10). Tab. 10 - bodové hodnocení v disciplíně běh na 1000 metrů
Body 1 6: 00
2 5: 45
3 5: 30
4 5: 15
5 5: 00
6 4: 50
7 4: 40
8 4: 30
9 4: 20
10 4: 10
11 4: 00
12 3: 50
13 3: 40
14 3: 30
15 3: 20
16 3: 10
17 3: 05
18 3: 00
19 2: 55
20 2: 50
Výkon (pod 2:50 za každé další 2 sec. připočítat 1 bod)
Pro bezproblémové provedení tohoto testu je nutné disponovat přehledným, přesně vyměřeným okruhem s rovným povrchem. Samozřejmostí jsou stopky. Za objektivní hodnocení a správnost testů tělesné zdatnosti zástupce vedoucího oddělení vězeňské a justiční stráže. Plán služební přípravy pro příslušný kalendářní rok stanoví termíny pro provádění testů. Jestliže se příslušník nemůže z důvodu úrazu, nemoci nebo důležitějších zájmů služby nemůže zúčastnit přezkoušení tělesné zdatnosti v daném termínu, je jeho povinností absolvovat toto přezkoušení v termínu náhradním (NGŘ 2/2010, čl. 1).
45
1.9 Nároky na fyzickou přípravu dozorců v USA Dnešní doba je charakteristická globalizací a vzájemným prolínáním prvků různých kultur prostřednictvím komunikace a výměny informací. Samotný pojem globalizace je však značně abstraktní a autoři odborné literatury jej definují různě. Mezřický (2006, pp. 11) vidí globalizaci jako „proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému“. Nejvýznamnějšími aktéry globalizace jsou bezesporu nadnárodní společnosti a státy té nejvyšší průmyslové úrovně. Mezi to vyspělé státy, které ve velké míře ovlivňují život zbytku světa, patří především Spojené státy americké, státy západní Evropy nebo Japonsko. Za součást globalizace lze tedy označit další z nepřehlédnutelných fenoménů moderní doby, který je v konzervativní společnosti České republiky vnímán rozporuplně, a to pojem amerikanizace. V dřívějších dobách tento pojem znamenal začlenění přistěhovalců a z Evropy a indiánu do společnosti v USA. V dnešní době je amerikanizace vnímána jako šíření vlivu Ameriky do ostatních státu a jeho kulturní dopad (Tomandl, 2010, pp. 4). Právě z důvodu velkého vlivu Spojených států na okolní svět včetně České republiky je dle mého názoru vhodné zařadit do této práce část týkající se fyzických nároků na zaměstnance alespoň některých amerických věznic. Konkrétní americké státy jsou vybrány náhodně.
46
1.9.1
Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě Texas Texas department of criminal justice (Ministerstvo trestního soudnictví
státu Texas) stanoví mimo jiné podmínku zaměstnancům Texaských nápravných zařízení. Ta spočívá v povinnosti splnit Physical Agility test (lze přeložit jako test tělesné hbitosti). Nezáleží přitom na jejich zařazení, takže se tohoto testu zúčastňují jak dozorci, tak například i vedoucí prádelny nebo zásobování (http://www.tdcj.state.tx.us/vacancy/coinfo/pat.pdf). Physical Agility test se skládá z několika disciplín: 1. Kliky – tento cvik provádí cvičící po dobu jedné minuty a jeho úkolem je v tomto časovém limitu udělat maximální počet cviků. Každý klik se počítá za jeden bod, přičemž, maximální počet získaných bodů v této disciplíně není omezen. 2. 45lb Weight carry (nesení břemene o hmotnosti 45 liber) – toto cvičení spočívá v nošení 45 librovém (přibližně 25kg) závaží na vzdálenost 30 yardů (asi 27,5 metrů). Tato disciplína je rozdělena na pět část, přičemž v každé z nich může cvičící získat dva body. První dva body jsou uděleny při zvednutí závaží ze země. Následuje přenesení závaží na vzdálenost 15 yardů, což je hodnoceno dalšími dvěma body. Zde cvičící položí závaží na zem, za to jsou připsány opět dva body. Následuje opět zvednutí závaží ze země (2 body) a přenesení druhou patnácti-yardovou vzdáleností, za což jsou získány poslední 2 body. Maximální počet získaných bodů v této disciplíně je deset. 3. Sed-lehy – bodové hodnocení a časový pro tento cvik je stejný jako v případě první disciplíny (kliky). 4. Hluboký dřep – tato disciplína má stejné podmínky jako disciplína 1 a 3.
47
5. Ladder Climb (šplhání po žebříku) – Toto cvičení spočívá ve vylezení na žebřík 5 krát za sebou bez přestávky. Za každé vylezení a slezení se počítá za 4 body. Maximální počet získaných bodů v této disciplíně je 20. 6. Běh ¼ míle – Úkolem poslední části Physical Agility testu je běh na vzdálenost čtvrt míle, což odpovídá přibližně 402 metrů. Tuto vzdálenost musí cvičící uběhnout za 5 a půl minuty. Maximální počet bodů dosažitelný v této disciplíně je 25. Bodové hodnocení je znázorněno v následující tabulce (Tab. 11): Tab. 11 - bodové hodnocení běhu na 1/4 míle
Čas dosažení cíle 5:01 – 5:30 4:31 – 5:00 4:01 – 4:30 3:01 – 4:00 3:00 a méně
Body 5 10 15 20 25
48
1.9.2
Fyzické nároky na vězeňské dozorce ve státě North Carolina Podmínky pro výkon dozorců ve věznicích amerického státu Severní
Karolína určuje Department of public safety (Ministerstvo veřejné bezpečnosti). Na rozdíl od Texasu však úkoly tohoto ministerstva nejsou orientovány pouze na výkon trestu, ale i na přípravu na přírodní katastrofy, prevenci kriminality. Organizuje též školení úředníků týkající se mimořádných událostí, jako jsou terorismus,
havárie
jaderných
elektráren
nebo
občanské
nepokoje
(https://www.ncdps.gov//Index2.cfm?a=000003). Na základě e-mailové korespondence s Gwenem F. Norvillem, ředitelem Office of Staff Development & Training (Úřad rozvoje zaměstnanců a odborné přípravy) jsem zjistil, že fyzická kondice dozorců ve věznicích Severní Karolíny je prověřována pomocí baterie testů nazvaných zkratkou COPAT - Correctional Officer Physical Ability Test. COPAT se skládá se tří částí: 1. Step test – Účelem toho testu zjistit, na jaké úrovni je aerobní kondice testované osoby. Před začátkem testu se cvičící připraví před lavičku vysokou 12‘‘(30,5cm.) do přiměřené vzdálenosti, aby mohl na lavičku pohodlně vystoupit. Po odstartování testu cvičící krokem vystupuje a sestupuje z lavičky stanoveným způsobem. Vystoupení a sestoupení se skládá ze čtyř kroků: 1. krok – položení jednoho chodidla na lavičku, 2. krok – přinožení druhé nohy na lavičku, 3. krok – sestoupení jedné nohy z lavičky na podlahu, 4. krok – přinožení druhé nohy z lavičky na podlahu. Step test se provádí po dobu tří minut za doprovodu metronomu, který je nastaven na 96 tepů za minutu. Cvičící musí toto tempo po celé tři minuty udržet. V případě, že toto tempo neudrží, je test fyzické způsobilosti ukončen s výsledkem nevyhovující. 2. Timed events - Tato část přezkoušení musí být splněna v časovém limitu 6 minut a 30 vteřin. Skládá ze tří disciplín: a. 150 lb. Dummy drag – při tomto cvičení má testovaná osoba za úkol přemístit figurínu o hmotnosti 150 liber (asi 68 kg.) na vzdálenost 25 stop (7,6 metrů). Přesun figuríny musí být proveden
49
úchopem kolem trupu pod pažemi (figurína je tedy obličejem nahoru). Cvičící při přesunu figuríny jde pozpátku. Úkol je úspěšně splněn v okamžiku, kdy je celá figurína přesunuta za cílovou čáru. b. Sit-ups & Push-ups – Úkolem testovaného je provést kombinaci kliků a sedů-lehů o celkovém počtu opakování 40. Cvičící si může zvolit, jakým způsobem bude rozvržen poměr kliků a sedů-lehů a toto rozvržení a pořadí cviků před začátkem testu nahlásí dohlížejícímu instruktorovi. Musí však být splněna podmínka minimálně deseti opakování každého cviku (např. 10 kliků – 30 sedů-lehů; 15 sedů lehů – 25 kliků atd.). Při provádění kliků je pod hrudník testovaného dána houba o výšce 4‘‘ (cca 10 cm.). Pro správně provedení kliku je nutné se hrudníkem dotknout houby. c. Lunge test – tato disciplína spočívá v provádění deseti výpadů vpřed pravou a levou nohou (dohromady tedy 20), přičemž v ruce se drží 5 lb. činka. Při výpadu vpřed pravou nohou se činka drží v levé ruce, při výpadu levou nohou v ruce pravé. Koleno zadní nohy i činka se musí při výpadu dotknout země. Po dokončení posledního výpadu je zastavena časomíra a druhá část přezkoušení „Timed events“ je ukončena. 3. Hand Grip Test – úkolem testovaného je stisknout ruční dynamometr desetkrát levou a desetkrát pravou rukou. Podmínkou je každým stiskem na dynamometru dosáhnout minimální hodnoty 20 kg. Na provedení všech stisků má proband časový limit 40 vteřin.
50
1.10 Motivace zaměstnanců a základní pojmy Každá činnost člověka je závislá na míře a charakteru motivace. Termín motivace pochází z latinského slova „movere“ s významem hýbat. Je jakýmsi hnacím motorem lidského chování a jednání. Nakonečný (1992, pp. 27) definuje motivaci jako „proces iniciovaný výchozím motivačním stavem, v jehož obsahu se odráží nějaký deficit ve fyzickém či sociálním bytí jedince, a směřující k odstranění tohoto deficitu, které je prožíváno jako určitý druh uspokojení“. Motivace probíhá ve třech dimenzích: 1. Dimenze směru – směřuje k určité činnosti nebo naopak od této činnosti odvrací 2. Dimenze intenzity - neboli síla motivace 3. Dimenze stálosti – schopnost překonávat překážky při vykonávání činnosti
Základní pojmy (Zemánková, 2006, pp. 9-11):
Motivace se zpravidla skládá z jednotlivých motivů neboli pohnutek. Tyto motivy mají někdy shodný směr, čímž se vzájemně posilují nebo naopak směr opačný. Tím způsobují vzájemné oslabování a narušení motivovanosti.
Zatímco motivace je soubor vnitřních pohnutek k nějaké činnosti, stimulací se rozumí působení na psychiku člověka zvenčí.
Stejně tak jako jednotlivé motivy jsou prvky motivace, stimulace se skládá z jednotlivých stimulů. Jsou to jakékoli podněty vyvolávající změny v motivaci člověka.
Ještě je vhodné zmínit pojem aspirace, který má k motivaci velmi blízko, protože druh a náročnost cílů ovlivňuje míru motivace. Aspirace tedy představuje výši cílů, jaké si člověk klade k dosažení.
Motivy, které zaměstnance motivují k práci, rozděluje Nakonečný (1992, pp. 122 - 123) na extrinsické (vnější) a intrinsické (vnitřní). Instrinsická motivace spočívá v motivaci prací jako takovou – to se například vztahuje na potřebu
51
činnosti, seberealizaci, kontakt s lidmi nebo na snahu mít moc. Dle mého názoru z pohledu dozorce nejsou intrinsické motivy při výkonu služby dominantní, protože činnost dozorce je striktně legislativně determinována. Možnost seberealizace tvůrčím způsobem dle vlastního přesvědčení je téměř nemožná. Mezi nejvýznamnější extrinsické motivy patří plat, zaměstnanecké výhody - tedy touha po jistotě a potřeba peněz. Z předchozího odstavce je tedy patrné, že motivace dozorců může být realizována především pomocí extrinsických motivů, jako jsou pohyblivé složky platu atd. V dnešní době vládních opatření ke snížení dopadů ekonomické krize však zřejmě není jednoduché získat na takové odměňování zaměstnanců prostředky.
52
2
Praktická část
2.1 Cíl a metodika práce 2.1.1
Cíl práce Cílem této práce je zmapování a vyhodnocení fyzické přípravy specifické
skupiny respondentů. V popředí zájmu je zejména zjistit, jakým způsobem si dotazované osoby udržují a zvyšují svoji fyzickou kondici. S tím úzce souvisí motivace k pohybovým aktivitám. Vidím tedy jako nezbytnou součást zjistit, co respondenty motivuje (nebo naopak) ke zvyšování tělesné zdatnosti a dovednostem z oblasti úpolů. Pozornost je rovněž věnována vztahu respondentů ke sportu a jejich náhledu na školení sebeobrany. Naplnění cíle této diplomové práce bude realizováno prostřednictvím analýzy informací, které budou shromážděny pomocí dotazníku. Tento výzkumný nástroj jsem zvolil zejména z důvodů časové nenáročnosti a předpokladu, že vzhledem k anonymitě získávání dat, budou získané informace validnější.
2.1.2
Metodika a charakteristika výzkumné techniky Dotazník patří mezi nástroje metody empirického výzkumu, které jsou
označovány jako explorativní. Název této metody vychází z latinského „exploro, explorare“, což lze do češtiny přeložit jako „vytěžovati“. Výhodou explorativní metody je její dostupnost a možnost získat informace od většího počtu respondentů. Tato metoda má samozřejmě i jisté nevýhody. Uvádí se, že při použití explorativní metody bývá problematičtější validita. Je to způsobeno tím, že dotazovaná osoba nemusí vždy odpovídat pravdivě. Vzhledem k tomu, že je dotazník anonymní a respondenti jej budou vyplňovat samostatně v soukromí, předpokládám, že validita získaných dat bude vyšší, než kdyby byl dotazník vyplňován společně. Problémem však stále zůstává fakt, že se někteří lidé podvědomě před sebou samými dělají lepší, než ve skutečnosti jsou (Pelikán, 2000, pp. 103-104). Dotazník vytvořený pro potřeby této diplomové práce osloví specifickou skupinu respondentů na rozdíl od ankety, jejíž cílová skupina nemá nijak daná 53
kritéria. Termíny dotazník a anketa bývají někdy zaměňovány (Pelikán, 2000, pp. 115). Dle Pelikána (2007, pp. 104-106) dotazník patří mezi nejpoužívanější metody nejen pedagogických, ale i sociologických, psychologických a jiných disciplín. Smysl dotazníku tkví v tom, že pomocí něj zle získat informace data o respondentovi, jeho názorech a postojích, které stojí v zájmu výzkumníka. Výzkumná technika formou dotazníku má své výhody i nevýhody. Výhodami je především snadná administrace. Tím je myšleno:
Možnost oslovení velkého počtu respondentů
Zejména stanoviska, postoje a názory respondentů nelze mnohdy získat jinak než formou dotazníku
Snadné zpracování získaných dat Nevýhody
dotazníku
korelují
s obecnými
nevýhodami
použití
explorativních technik. Těmito nevýhodami jsou:
Subjektivita výpovědí
Striktní vymezení nabízených variant při použití uzavřených otázek často omezují prostor pro vyjádření
Respondent může detekovat záměr dotazovatele a své odpovědi mu přizpůsobit Tyto nevýhody je možné smysluplným vytvořením dotazníku částečně
eliminovat, což by s největší pravděpodobností mělo zajistit anonymní odpovídání na otázky. Dotazník se skládá se z baterie otázek, na které dotazovaná osoba odpovídá. Pelikán (2007, pp. 107-112) rozděluje otázky podle:
míry volnosti: o otevřené o uzavřené
parametrické
neparametrické
o polouzavřené
rozhodnutí, zda bude otázka zařazena samostatně nebo v souboru tzv. škálovacích otázek
54
položení otázek: o přímo o nepřímo
poslání (zaměření): o otázky zaměřené na vlastní výzkum o otázky kontrolní
identifikační
kontaktní
nárazové
kontrolní
Otázky uzavřeného typu nabízejí respondentovi varianty odpovědí, z nichž si jednu (nebo více – záleží, jakým způsobem je otázka pojata) vybere. Velkou výhodou uzavřených otázek je snadné vyhodnocení, naopak negativní faktor je absence možnosti vlastního vyjádření. Z hlediska zpracování se tyto otázky ještě rozlišují na parametrické na neparametrické. Parametrická otázka nabízí odpovědi, které spolu vzájemně navazují a vytváří jakousi škálu, ze které si respondent vybere úroveň, která mu vyhovuje (např.: a) špatné, b) vyhovující, c) vynikající). Nabízené varianty odpovědí u neparametrické otázky jsou zcela nezávislé na ostatních (např. mám rád: a) pivo, b) víno, c) tvrdý alkohol). Při odpovídání na polootevřenou otázku má respondent možnost si vybrat z nabízených odpovědí. Na rozdíl od otázky uzavřeného typu má polootevřená otázka částečně eliminovanou výše zmíněnou nevýhodu. Dává totiž navíc kromě předem daných odpovědí respondentovi možnost se vyjádřit vlastními slovy, pokud mu žádná z nabízených odpovědí nevyhovuje. Velkým pozitivem otevřené otázky je, že respondent může svobodně vyjádřit svůj názor a není limitován nabízenými variantami odpovědí. Naopak při kvantifikačním výzkumu u většího počtu dotazovaných osob je obtížné jejich vyhodnocení. Otázky lze respondentovi pokládat přímo nebo nepřímo, Nepřímé formy je možno využít například položením otázky formou obrázku nebo popisem určité
55
situace, ke které se pak respondent vyjádří. Přímá otázka se bezprostředně ptá na stanovisko dotazované osoby. Otázka může být v dotazníku zařazena buď samostatně, nebo jako součást skupiny otázek – tzv. škály. V některých případech hrozí možnost špatně položené otázky. Tehdy bývá výhodnější použít šalovacích otázek, které se z různých úhlů ptají na jednu věc. Nezbytnou součástí většiny dotazníků jsou otázky identifikační. Ty mají za úkol zjistit informace o respondentovi jako je například věk, pohlaví aj. Identifikační otázky spadají do otázek pomocných, které nejsou zaměřeny na vlastní výzkum. Dalšími pomocnou otázkou, může být otázka kontaktního typu, která je určena pro navázání kontaktu s respondentem. V případě, že tazatel cítí nutnost udržení pozornosti respondenta například vlivem únavy při vyplňování dlouhého dotazníku, je vhodné zařadit nárazovou otázku. Ta se ptá na nějakou věc, která s výzkumem nijak nesouvisí. Respondent zpozorní, protože začne hledat smysl zařazení této otázky v kontextu s ostatními. Posledním typem pomocných otázek jsou otázky kontrolní, které se ptají na tutéž věc, ale jsou položené jiným způsobem. Mají za úkol buďto vyloučit nesprávnost odpovědi v případě špatně položené otázky nebo pravdivost odpovědí respondenta.
56
2.2 Fyzická příprava ve VV – Praha Pankrác v praxi Příslušník má možnost udržovat svou fyzickou kondici přímo v objektu. Pankrácká věznice nabízí možnost využití tělocvičny, posilovny a úpolové tělocvičny. Vzhledem k tomu, že je vstup do věznice možný pouze s oprávněným účelem vstupu, umožňuje ředitel zaměstnancům vstup za účelem sportovních aktivit v době volna s povolení vstupu. Na základě nařízení ředitele vazební věznice Praha – Pankrác (NŘVV 6/2012) se vypracovává na každý měsíc výcvikový rozkaz, který stanoví rozsah a dobu služební přípravy příslušníků a občanských zaměstnanců. Výcvikový rozkaz pro měsíc prosinec 2012 stanoví příslušníkům směnné služby termín tělesné přípravy vždy po první nebo druhé denní službě v čase od 18:00 do 20:00 (NŘVV 115/2012, čl. 2). Termíny pro výcvik sebeobrany jsou stanoveny na 4, 5, 6, 11, 12, 13, 18, 20 a 27 prosinec v časech 13:00-16:00 a 18:00-20:00 (NŘVV 115/2012, čl. 3). Výše uvedený výcvik sebeobrany a tělesná příprava však nejsou povinné. Jedinou povinnou částí výcvikového rozkazu pro prosinec 2012 je každoroční školení
v sebeobraně.
Toto
školení
obsahovalo
sebeobranu
a
použití
teleskopického obušku a taktiku a provedení zákroku pod jednotným velením. Školení probíhalo na tělocvičně a jako instruktoři byli pověřeni dva příslušníci Operativně eskortní skupiny. Zástupce velitele Vězeňské a justiční stráže pro služební přípravu dohlížel na řádný průběh. Při osobním s tímto pohovoru funkcionářem jsem zjistil, že složení technik a průběh školení není žádným předpisem stanoven a je na rozhodnutí instruktora, jakým technikám dá při školení příslušníků přednost. Poté, co na začátku školení instruktoři seznámili příslušníky s obsahem školení, následovala rozcvička. Část pro rozehřátí byla pojata formou hry „Na honěnou“, což shledávám vzhledem k motivaci příslušníků jako vhodné. Přesto však bylo vidět, že mnozí ze cvičících (lépe by asi bylo říci necvičících) jen postávali a snažili se nezapojovat. Následoval dynamický a statický strečink, na který navázala instruktáž použití teleskopického obušku. Pravý teleskopický obušek však měl k dispozici
57
jen instruktor, ostatní se tedy museli spokojit s dřevěným kolíkem, který měl obušek pro tréninkové účely nahradit. Tasení a otevírání obušku se tak týkala jen ukázka a použití zavřeného obušku se instruktoři nevěnovali. Převážná část následující instruktáže byla zaměřena na odváděcí techniky a překonávání pasivního odporu za použití teleskopického obušku. Druhý blok cvičení se věnoval taktice a provedení služebního zákroku pod jednotným velením za použití štítu. Jediná technika, která byla v tomto bloku zařazena, spočívala v natlačení pacifikované osoby štítem na stěnu a následném svedení na zem do polohy, ve které je možné vězně spoutat.
58
2.3 Charakteristika výzkumného vzorku Vzhledem k tématu této diplomové práce musí respondenti splňovat jedinou podmínku – musí být zařazeni na pozici dozorce ve Vazební věznici Praha – Pankrác. Charakteristika tohoto služebního místa je popsána v teoretické části. Data byla získána od 39 respondentů. Vzhledem k tomu, že informace o počtu příslušníků věznice podléhá utajení, není možné uvézt, zda se jedná o všechny pankrácké dozorce, či pouze o poměrnou část. Věk, pohlaví a délka trvání služebního poměru nejsou ve zkoumaném vzorku rovnoměrně rozloženy. Pro účely této diplomové práce by bylo rovnoměrné rozložení těchto kategorií nepodstatné, neboť cílem tohoto výzkumu není komparace výsledků dle těchto kritérií. Složení výzkumného vzorku je znázorněno v následující tabulce (Tab. 12): Tab. 12- složení výzkumného vzorku
věk ženy muži celkem
3 36 39
délka služebního poměru
do 25let
26-35
36-50
nad 50
do 3let
3-6let
7-15let
nad 15let
0 4 4
2 22 24
1 9 10
0 1 1
1 3 4
2 7 9
0 23 23
0 3 3
Návratnost rozdaných dotazníků byla téměř 100%. Pravděpodobně zde sehrála roli kolegialita a dobré vztahy na pracovišti. Nemalý podíl na takto velké návratnosti má zřejmě i osobní kontakt při předání dotazníku s každým respondentem. Z celkového počtu 40 rozdaných dotazníků jsem se setkal s negativní odezvou pouze v jednom případě.
59
2.4 Struktura výzkumného nástroje Dotazníku použitý v této diplomové práci (celý dotazník je k nahlédnutí v příloze 8.1) se skládá z otázek různého druhu. Samozřejmostí snad každého dotazníku jsou identifikační otázky. V tomto dotazníku jsou však použity takové identifikační otázky, aby byla zajištěna anonymita respondentů. Dotazník obsahuje otázky uzavřené a polouzavřené. Otevřené otázky tento dotazník neobsahuje z důvodu většího počtu respondentů. Tento druh otázek je velmi obtížné kvantifikovat. Otázky použité v dotazníku jsou parametrického i neparametrického charakteru. První čtyři otázky dotazníku jsou identifikačního charakteru. Ty mají za úkol zjistit pohlaví respondenta, věk, délku služebního poměru a ubytování. Věk je rozdělen do čtyř věkových kategorií, a to: do 25 let, 26–35 let, 36–50 let a nad 50 let. Kategorizaci respondentů dle délky služebního poměru jsem tedy rozdělil takto: do 3 let, 3–6 let, 7–15 let a nad 15 let. Délka služebního poměru je kategorizována podle významných změn, které se k délce trvání služebního poměru vztahují:
V kategorii do 3 let trvání služebního poměru je s příslušníkem smlouva o služebním poměru uzavřena na dobu určitou (zákon č. 361/2003 §10).
Po uplynutí služebního poměru na dobu určitou a úspěšném vykonání služební zkoušky je příslušník zařazen do služebního poměru na dobu neurčitou (zákon č. 361/2003 §12).
Po uplynutí doby trvání služebního poměru v délce 15 let má příslušník nárok na pobírání výluhového příspěvku (zákon č. 361/2003, §157).
Na základě odborných zkušeností se příslušníkovi po každých 3 odsloužených letech zvyšuje tarifní stupeň (zákon č. 361, 2003, §117).
Dle mého názoru a osobních zkušeností předpokládám, že se pohybové aktivitě věnují více příslušníci, kteří využívají možnosti ubytování na ubytovně.
60
Z tohoto důvodu jsem zařadil identifikační otázku, která má za úkol kategorizovat respondenty podle toho, zda dojíždí denně z domova nebo pobývají na ubytovně. Na identifikační otázky navazují otázky týkající se tématu práce. Otázka číslo 1 má za úkol zjistit, jak často se respondent dostane s vězněnou osobou do fyzické konfrontace. Předpokládám, že někteří z příslušníků (zejména ti, jejichž služební poměr trvá kratší dobu) nikdy fyzický konflikt s vězněm nezažili nebo se s ním setkávají minimálně. Z tohoto důvodu jsem do výběru možných odpovědí zařadil:
Nikdy jsem se s vězněm do fyzického konfliktu nedostal
Jednou nebo dvakrát za celou dobu mého služebního poměru
Zbylé tři odpovědi jsou odstupňovány dle možné časové frekvence. Respondent si může vybrat z možností, které vyjadřují, že se do fyzického konfliktu s vězněm dostává zhruba jednou za rok, zhruba jednou za měsíc a jednou týdně a častěji. Účelem druhé otázky je zjistit, jak často se příslušníci setkávají s neverbální agresí ze strany vězňů. Odpovědi jsou koncipovány stejným způsobem jako u otázky předchozí. Tématem třetí otázky jsou možnosti ke sportu nabízené věznicí. Je možno se vybrat z těchto možností: posilovna, tělocvična úpolová tělocvična (tatami), sauna, permanentky na bazén atd. Tato otázka má za úkol zjistit nejen jaké z nabízených možností respondenti využívají, ale i jak často (vůbec, málokdy, občas, často). Otázka je koncipována formou tabulky. Otázka číslo 4 je stejného charakteru jako otázka předchozí. Rozdíl je pouze v předmětu, kterého se otázka týká, a to pohybová aktivita respondentů mimo areál věznice. Dotazovaný si může vybrat z odpovědí: kolektivní hry (fotbal, florbal, hokej, tenis, vodní polo, squash…), fitness a atletické sporty (např. atletika, posilovna, triatlon atd.), zimní sporty (lyžování, bruslení…), vodní sporty (plavání, potápění, veslování), úpolové aktivity ((např. judo, box, krav maga atd.), motoristické sporty. V případě, že ani jedna z možností neodpovídá druhu pohybové aktivity respondenta, nabízí tato otázka příležitost doplnit vlastní odpověď.
61
Otázky číslo 5 a 6 mají za úkol zjistit, zda se respondent věnuje nebo věnoval úpolové aktivitě. Odpovědět může buď ano, nebo ne. V případě, že v otázce věnující se úpolovým aktivitám v současnosti (otázka č. 6) odpoví dotazovaný ano, má možnost svoji odpověď rozšířit o informaci, které z úpolových aktivit se věnuje. Úkolem otázky číslo 7 je zjistit, jaké mínění mají respondenti o vlastní fyzické připravenosti ve vztahu k místu, které zastávají. Pomocí nabízených odpovědí se mohou se vyjádřit, ve smyslu že je jejich fyzická připravenost: nedostatečná, dostačující, převyšující nároky na fyzickou připravenost. Osmá otázka zjišťuje, jak se respondenti dívají na kvalitu školení sebeobrany. Mohou si vybrat z odpovědí: špatná úroveň, ujde to, vynikající. Otázka číslo 9 se rovněž věnuje kvalitě školení sebeobrany. Dle mého názoru je totiž velkým šrámem na kvalitě skutečnost, že školení probíhají na tělocvičně. Dotazovaná osoba má možnost zvolit výrok, který se více blíží jejímu přesvědčení, a to: a) Školení sebeobrany v tělocvičně nestačí, chce to cvičit sebeobranu přímo na celách b) Školení sebeobrany na tělocvičně je plně dostačující Jsem toho názoru, že když nejsou dozorci ozbrojeni při výkonu služby střelnou zbraní, měla by být větší pozornost věnována právě výcviku sebeobrany. Desátá otázka se tedy týká četnosti školení sebeobrany. Respondenti mají na výběr z těchto odpovědí: a) Školení je málo, mělo by jich být víc b) Akorát c) Zbytečně moc Dle mých osobních zkušeností jsem došel k přesvědčení, že mnozí z příslušníků jsou na školení sebeobrany, jak se říká, duchem nepřítomni. Myslím, že by to mohlo být dáno tím, že toto školení nelze absolvovat v rámci normální pracovní doby a většina musí přijít například v době volna po službě. Kdyby bylo možné se školení sebeobrany zúčastnit v rámci normální pracovní doby, myslím
62
si, že zájem příslušníků o náplň školení by se zvýšil. 11. otázka zjišťuje od respondentů, zda by se v případě absolvování školení v rámci normální pracovní doby o náplň školení zajímali více, či nikoli. V praxi jsem se setkal z úst kolegů s rozdílnými názory na přezbrojení dozorců na teleskopický obušek. Otázka číslo 12 má tedy za úkol zjistit, jaký je názor respondentů na tuto problematiku. Otázka číslo 13 se rovněž týká teleskopického obušku. Tentokrát je účelem otázky zjistit, zda teleskopický obušek respondent používal už dříve (ať zájmově nebo profesně). Myslím si totiž, že respondenti, kteří nemají s teleskopickým obuškem žádné zkušenosti, se v předcházející otázce vyjádří k přezbrojení dozorců spíše negativně. Úkolem 14. otázky je zmonitorovat názory respondentů na nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy. Tuto otázku jsem zařadil, protože si myslím, že někteří respondenti (zejména ti pohybově neaktivní) vidí přezkoušení z tělesné přípravy jako zbytečně náročné. Pro aktivnější jedince se pak nároky při přezkoušení budou jevit jako nedostatečné nebo akorát. Otázka číslo 15 má za úkol zjistit, jakou snahu respondenti při přezkoušení tělesné zdatnosti vyvíjejí. Na výběr jsou odpovědi: a) Udělám minimum a končím b) Cvičím na maximum, abych měl co nejlepší výsledky c) Něco mezi Úkolem otázky číslo 16 je vyzkoumat, zda respondenti na fyzické kondici pracují průběžně, začnou cvičit před přezkoušením či necvičí vůbec. Z odpovědí získaných pomocí této otázky bude možné vydedukovat, kolik respondentů se připravuje jen kvůli přezkoušení, kdo není ke cvičení nijak (nebo nedostatečně) motivován a kteří z respondentů se připravují průběžně a tedy nejsou motivováni jen a pouze přezkoušením. Z mého pohledu si myslím, že většina respondentů má pozitivní vztah ke sportu, ale mnozí z nich nemají čas na praktickou realizaci. Otázka číslo 17 má tedy za úkol zmonitorovat, jaký vztah je respondentů ke sportu, co by aktivní
63
činnosti (zadání otázky vylučuje pasivní činnost, jako je sledování sportovních přenosů atd.). Poslední, 18. otázka se týká motivace příslušníků při přezkoušení. Účelem této otázky je zjistit názory respondentů, zda si myslí, že by se v případě nějakého motivujícího ohodnocení výsledků z tělesné přípravy přezkoušení (například zvýšení nebo snížení osobního ohodnocení) více snažili, či by toto hodnocení nemělo na jejich snahu žádný vliv.
64
2.5 Analýza výsledků
2.5.1
Zkušenost dozorců s fyzickým konfliktem Úplné znění otázky:
1. Jak často se s vězněm dostáváte do fyzického konfliktu? a. Nikdy jsem se s vězněm do fyzického konfliktu nedostal b. Jednou nebo dvakrát za celou dobu mého služebního poměru u VSČR c. Zhruba jednou ročně d. Zhruba jednou měsíčně e. Jednou týdně nebo častěji
Vyhodnocení: Z níže uvedené tabulky 12 vyplývá, že 10 respondentů se za celou dobu služby nikdy nedostal s vězněm do fyzického konfliktu. Opačný extrém – tedy fyzický konflikt jednou týdně nebo častěji zažívají 3 dotazovaných dozorců. Procentuelní rozložení odpovědí je znázorněno v grafu pod tabulkou (Graf1). Tab. 13- zkušenost dozorců s fyzickým konfliktem možnost odpovědi a. b. c. d. e.
počet odpovědí 10 10 10 6 3
Graf 1 - procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 1
65
2.5.2
Zkušenost dozorců s nefyzickým konfliktem Úplné znění otázky:
2. Jak často se ve službě ze strany vězňů setkáváte s nefyzickou agresí (nadávky, výhružky slovy nebo gesty, pasivní odpor)? a. Nikdy jsem se s vězněm do nefyzického konfliktu nedostal b. Jednou nebo dvakrát za celou dobu mého služebního poměru u VSČR c. Zhruba jednou ročně d. Zhruba jednou měsíčně e. Jednou týdně nebo častěji
Vyhodnocení: Jak jsem předpokládal, dozorci se setkávají častěji s nefyzickou agresí než s fyzickou. Ani jeden z respondentů nezvolil odpověď, že se nikdy s vězněm do nefyzického konfliktu nedostal. Přes polovinu z dotazovaných osob se s fyzickou agresí ze strany vězňů setkává zhruba jednou měsíčně. Počty zvolených možností odpovědí jsou uvedeny v tabulce 13. Graf 2 znázorňuje preference odpovědí v procentech. Tab. 14- zkušenost dozorců s nefyzickým konfliktem možnost odpovědi a. b. c. d. e.
počet odpovědí
0 4 10 20 5
Graf 2 - procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 2
66
2.5.3
Preference aktivit nabízených věznicí Úplné znění otázky:
3. Využíváte možností ke sportu, které nabízí věznice? Vyplňte následující tabulku (označte křížkem): vůbec
X Posilovna Tělocvična Úpolová tělocvična (tatami) Sauna Permanentky na bazén atd.
občas
málokdy
často
Vyhodnocení: V tabulce 14 jsou uvedeny počty zvolených odpovědí. Preference dozorců jsou znázorněny v Grafu 3. Z výsledků vyplývá, že dozorci nejvíce preferují tělocvičnu a posilovnu. Úpolová tělocvična je využívána více než o polovinu méně. Pro vyhodnocení otázky jsem zvolil metodu bodování, kdy:
Vůbec=0 bodů
Málokdy=1 bod
Občas=2 body
Často=3 body
Tab. 15- počty zvolených odpovědí pro možnosti ke sportu nabízených věznicí
X Posilovna Tělocvična Úpolová tělocvična (tatami) Sauna Permanentky na bazén atd.
vůbec
málokdy
občas
často
body
15 14 27 33 30
8 10 4 2 4
8 8 5 4 3
8 6 3 0 2
48 50 23 10 16
Jak jsem předpokládal, většina dozorců, kteří u aktivit nabízených věznicí volili variantu „vůbec“, nevyužívají možnosti ubytovny, ale dojíždí do zaměstnání denně z domova. Tabulka 15 ukazuje volbu možnosti „vůbec“ pro posilovnu, tělocvičnu a úpolovou tělocvičnu dle ubytování. Pro lepší názornost je přiložen Graf 4.
67
Graf 3- preference aktivit nabízených věznicí
Tab. 16- rozložení odpovědí "vůbec" pro posilovnu, tělocvičnu a úpolovou tělocvičnu vzhledem k ubytování respondentů
Dojíždí 12 10 18
Posilovna Tělocvična Úpolová tělocvična (tatami)
Ubytovna 3 4 9
Graf 4 - rozložení odpovědí "vůbec" pro posilovnu, tělocvičnu a úpolovou tělocvičnu vzhledem k ubytování respondentů
68
2.5.4
Preference sportovních aktivit mimo areál věznice Úplné znění otázky:
3. Pohybová aktivita mimo areál věznice - vyplňte tabulku (označte křížkem): X Kolektivní hry (fotbal, florbal, hokej, tenis, vodní polo, squash…) fitness a atletické sporty (např. atletika, posilovna, triatlon atd.) Zimní sporty (lyžování, bruslení…) Vodní sporty (plavání, potápění, veslování) Úpolové aktivity (např. judo, box, krav maga atd.) Motoristické sporty
vůbec
Jiné (napište):
X
málokdy
občas
často
Vyhodnocení: Tato otázka zmapovala preference výzkumného vzorku v aktivitách provozovaných mimo areál věznice. Z tabulky 16 vyplývá, že stejně jako u předchozí otázky, se dozorci v největší míře věnují kolektivním hrám a fitness a atletickým sportům. Ani jeden respondent nevyužil příležitosti pro doplnění jiné sportovní aktivity. Způsob vyhodnocení je stejný jako v otázce č. 3. Počty odpovědí a získaných bodů obsahuje tabulka 16. Procentuelní rozložení preferencí zkoumaného vzorku znázorňuje Graf 6.
Tab. 17- počty zvolených odpovědí pro aktivity mimo areál věznice X Kolektivní hry (fotbal, florbal, hokej, tenis, vodní polo, squash…) fitness a atletické sporty (např. atletika, posilovna, triatlon atd.) Zimní sporty (lyžování, bruslení…) Vodní sporty (plavání, potápění, veslování) Úpolové aktivity (např. judo, box, krav maga atd.) Motoristické sporty
vůbec
málokdy
občas
často
body
8
11
11
9
60
11
9
7
12
59
15
6
8
10
52
7
6
16
10
68
25
4
5
5
29
24
4
9
2
28
Jiné
X
X
X
X
X
69
Graf 5 - preference aktivit mimo areál věznice
Tabulka 17 a Graf 7 znázorňuje počty dozorců, kteří odpověděli v případě různých aktivit mimo areál věznice možností „vůbec“. V porovnání s předchozí otázkou je zřejmé, že v případě aktivit mimo areál věznice nehraje způsob ubytování příslušníků významnou roli. Tab. 18- rozložení odpovědí "vůbec" pro aktivity mimo areál věznice vzhledem k ubytování respondentů
Dojíždění Ubytovna 4 5 4 7 8 7 3 4 12 13 14 10
Kolektivní hry fitness a atletické sporty Zimní sporty Vodní sporty Úpolové aktivity Motoristické sporty
70
Graf 6- rozložení odpovědí "vůbec" pro aktivity mimo areál věznice vzhledem k ubytování respondentů
71
2.5.5
Úpolové aktivity respondentů v minulosti Úplné znění otázky:
5. Věnoval jste se v minulosti nějaké úpolové aktivitě (boj. umění, sebeobrana, boj. sporty)? a. Ano b. Ne Vyhodnocení: Z výsledku uvedených níže (Tab. 18) vyplývá, že téměř polovina zkoumaného vzorku se v minulosti některé z úpolových aktivit věnovala. Rozložení odpovědí je v celku vyrovnané. Procentuelního rozložení odpovědí znázorňuje Graf 5. Tab. 19- zkušenost s úpolovými činnostmi v minulosti
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 18 21
Graf 7- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 5
72
2.5.6
Úpolové aktivity respondentů v současnosti Úplné znění otázky:
6. Věnujete se nějaké úpolové aktivitě v současnosti? a. Ano b. Ne
Vyhodnocení: Z výsledků získaných při vyhodnocení této otázky vyplynulo zjištění, že z celkového počtu 39 respondentů se věnuje úpolové aktivitě pouze 9 dozorců (viz Tab. 19) – tedy pouhých 23% (viz Graf 9). Tab. 20- úpolové aktivity respondentů v současnosti
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 9 30
Graf 8- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 6
73
2.5.7
Názor respondentů na vlastní fyzickou připravenost Úplné znění otázky:
7. Jaká si myslíte, že je Vaše fyzická připravenost vzhledem k místu, které zastáváte? a. Nedostatečná b. Dostačující c. Převyšuji nároky na fyzickou připravenost
Vyhodnocení: Ve výzkumném vzorku se vyskytli 2 respondenti, kteří si myslí, že je jejich fyzická připravenost vzhledem k zastávané pozici nedostatečná. 7 dozorců je toho názoru, že fyzické nároky převyšují. Zbytek zkoumaného vzorku vidí svoji fyzickou připravenost jako dostačující (viz Tab. 20). Procentuelní rozložení znázorňuje Graf 7. Tab. 21- názor respondentů na vlastní fyzickou připravenost
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 2 30 7
Graf 9- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 7
74
2.5.8
Kvalita školení sebeobrany Úplné znění otázky:
8. Jak jste spokojen s kvalitou školení sebeobrany (neberte v úvahu počet)? a. Špatná úroveň b. Ujde to c. Vynikající
Vyhodnocení: Z výsledků v tabulce 21 vyplývá, že pouze jeden respondent vidí kvalitu školení sebeobrany jako vynikající. Zbytek odpovědí je téměř rovnoměrně rozložen mezi první dvě možnosti. Zajímavé je, že celých 46% zkoumaného vzorku považuje kvalitu školení sebeobrany za špatnou (viz Graf 11). Tab. 22- náhled respondentů na kvalitu školení sebeobrany
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 18 20 1
Graf 10- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 8
75
2.5.9
Názor respondentů na prostory školení sebeobrany Úplné znění otázky:
9. Vyberte Vám nejbližší výrok: a. Školení sebeobrany v tělocvičně nestačí, chce to cvičit sebeobranu přímo na celách b. Školení sebeobrany na tělocvičně je plně dostačující
Vyhodnocení: Jak jsem předpokládal, většina respondentů vidí školení sebeobrany v prostorách tělocvičny jako nevyhovující (viz Tab. 22). Celých 72% zkoumaných osob si myslí, že by školení sebeobrany mělo probíhat přímo na celách (viz Graf 12). Pouze 11 respondentů je se školením na tělocvičně spokojeno. Tab. 23 - názor respondentů na prostory školení sebeobrany
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 28 11
Graf 11- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 9
76
2.5.10 Kvantita školení sebeobrany Úplné znění otázky: 10. Jak jste spokojen k počtem školení sebeobrany za rok? a. Školení je málo, mělo by jich být víc b. Akorát c. Zbytečně moc
Vyhodnocení: Z analýzy získaných odpovědí vyplývá, že pouze 4 respondenti jsou toho názoru, že počet školení sebeobrany za rok je zbytečně moc. Zbytek odpovědí je téměř rovnoměrně rozložen mezi názory, že počet školení sebeobrany za rok je dostačující (44%) a nedostačující (46%). Nejčastěji zvolenou odpovědí je výrok, že školení sebeobrany je málo a mělo by jich být víc (viz Tab. 23; Graf 13). Tab. 24- názor respondentů na počet školení sebeobrany za rok
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 18 17 4
Graf 12- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 10
77
2.5.11 Motivace ke zvýšení zájmu o náplň školení sebeobrany Úplné znění otázky: 11. Zajímal byste se víc o náplň školení sebeobrany, kdyby bylo možné je absolvovat v rámci normální pracovní doby? a. Ano b. Ne
Vyhodnocení: Z tabulky 24 vyplývá, že kdyby byli respondenti motivování školením sebeobrany v rámci normální pracovní doby, zajímali by se o náplň školení ve větší míře. Tohoto názoru je celých 85% zkoumaného vzorku (viz Graf 14). Tab. 25- motivace ke zvýšení zájmu o náplň školení sebeobrany
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 33 6
Graf 13- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 11
78
2.5.12 Přezbrojení na teleskopický obušek Úplné znění otázky: 12. Co si myslíte o přezbrojení dozorců na teleskopický obušek? a. Špatné b. Je mi to jedno c. Je to krok správným směrem
Vyhodnocení: Jak jsem na základě osobních zkušeností tušil, náhledy dozorců na přezbrojení na teleskopický obušek jsou rozporuplné. ¼ zkoumaného vzorku se staví k přezbrojení neutrálně. Nejvíce hlasů (celkem 15) získala odpověď a. Celkem 14 respondentů vidí přezbrojení na teleskopický obušek jako pozitivní (viz Tab. 25). Procentuelní rozložení odpovědí je znázorněno v Grafu 15. Tab. 26- přezbrojení dozorců na teleskopický obušek
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 15 10 14
Graf 14- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 12
79
2.5.13 Zkušenosti respondentů s teleskopickým obuškem v minulosti Úplné znění otázky: 13. Používal jste teleskopický obušek už dříve (ať zájmově nebo profesně)? a. Ano b. Ne
Vyhodnocení: Z celkového počtu respondentů používalo dříve teleskopický obušek pouze 15 dozorců (viz Tab. 26). Celkem 62% respondentů nemá s teleskopickým obuškem osobní zkušenosti (viz Graf. 16). Tab. 27- zkušenosti respondentů s teleskopickým obuškem v minulosti
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 15 24
Graf 15- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 13
80
2.5.14 Nároky přezkoušení z tělesné přípravy Úplné znění otázky: 14. Jaké jsou podle Vás nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy? a. Nedostatečné b. Akorát c. Přehnaně velké
Vyhodnocení: Převážná většina respondentů se shodla na tom, že nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy jsou tak akorát, 6 dozorců si myslí, že jsou nároky nedostatečné. Pouze v jednom případě se respondent vyjádřil k nárokům přezkoušení jako k přehnaně velkým (viz Tab. 27; Graf 17). Tab. 28- nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy - názory respondentů
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 6 32 1
Graf 16- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 14
81
2.5.15 Snaha respondentů při přezkoušení z tělesné přípravy Úplné znění otázky: 15. Jak moc se při přezkoušení snažíte? a. Udělám minimum a končím b. Cvičím na maximum, abych měl co nejlepší výsledky c. Něco mezi
Vyhodnocení: Ze získaných odpovědí uvedených v tabulce (Tab. 28), že pouze 13 respondentů na přezkoušení cvičí na maximum, 7 zkoumaných dozorců při cvičení dosáhne minima pro splnění a dále necvičí. Nejvíce respondentů (49%) zvolilo možnost „něco mezi“. Překročí tedy povinné minimum, ale v rozhodně se nesnaží na 100% (viz Graf 18). Tab. 29- snaha respondentů při přezkoušení z tělesné přípravy
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 7 13 19
Graf 17- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 15
82
2.5.16 Přezkoušení z tělesné přípravy jako motivační prvek Úplné znění otázky: 16. Vyberte Vám nejbližší výrok: a. Na fyzické kondici pracuji průběžně b. Začnu cvičit před přezkoušením c. Necvičím vůbec
Vyhodnocení: Příjemným zjištěním z mého pohledu je, že valná většina zkoumaných dozorců na fyzické kondici pracuje průběžně. Pouze pro 6 respondentů je motivačním prvkem ke cvičení přezkoušení z tělesné přípravy. Úplná neaktivita byla zjištěna ve 4 případech (viz Tab. 29; Graf 19). Tab. 30- přezkoušení z tělesné přípravy jako motivační prvek
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 29 6 4
Graf 18- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 16
83
2.5.17 Vztah respondentů k aktivní pohybové činnosti Úplné znění otázky: 17. Jaký je Váš vztah ke sportu (aktivní činnosti – tedy ne sledování fotbalu v TV atd.)? a. Nebaví mě to b. Baví mě, ale nemám čas c. Baví mě a často se mu věnuji
Vyhodnocení: Z tabulky 30 vyplývá, že převážná většina má k aktivní pohybové činnosti pozitivní vztah. Pouze 2 respondenti nenachází v pohybové aktivitě zalíbení. Celkem 49% dotazovaných osob se vyjádřilo se smyslu, že sport baví, ale nemají čas na jeho praktickou realizaci (viz Graf 20). Tab. 31- vztah respondentů k aktivní pohybové činnosti
možnost odpovědi a. b. c.
počet odpovědí 2 19 18
Graf 19- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 17
84
2.5.18 Motivační hodnocení výsledků přezkoušení z tělesné přípravy Úplné znění otázky: 18. Snažil byste se na přezkoušení z tělesné přípravy víc, kdyby byly výsledky nějak ohodnoceny (např. zvýšení osobního příplatku apod.)? a. Ano b. Ne
Vyhodnocení: Ze získaných dat bylo zjištěno, že ohodnocení výsledků přezkoušení tělesné přípravy (např. zvýšením osobního příplatku), by motivovalo celých 85% zkoumaného vzorku k vyšším výkonům (viz Tab. 21, Graf 21). Tab. 32- zvýšení výkonu při přezkoušení z tělesné přípravy - motivace ohodnocením
možnost odpovědi ano ne
počet odpovědí 33 6
Graf 20- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 18
85
3
Diskuse Vyhodnocením odpovědí získaných pomocí dotazníku bylo zjištěno, že
vztah respondentů ke sportu je veskrze kladný (otázka č. 17). To je pozitivní zjištění, protože dozorci denně přichází do styku s osobami, jejichž psychická či morální stránka osobnosti je nějakým způsobem narušena. Fyzické konflikty nejsou podle odpovědí v otázce č. 1 každodenní skutečností, avšak zdaleka ne záležitostí výjimečnou. Mnohem častěji se dozorci setkávají s nefyzickou agresí. Nejde jen o výhružky nebo nadávky, ale jedná se i o pasivní odpor, pro jehož překonání jsou dozorci v některých případech nuceni přikročit k použití donucovacích prostředků. Je tedy zřejmé, že fyzická připravenost dozorců je důležitým předpokladem pro výkon služby. Z toho důvodu se Vězeňská služba České republiky snaží vzdělávat a proškolovat v oblasti profesní sebeobrany a přezkušovat jejich kondiční úroveň. Ano, fyzická kondice je sice velmi důležitá, avšak dovednosti v oblasti úpolů mají taktéž významné postavení v kompetencích dozorců. Pokládám tedy za zneklidňující zjištění, že pouze 23% respondentů se ve svém volném čase věnuje nějaké úpolové aktivitě (otázka č. 6). V popření zájmu respondentů stojí kolektivní hry a posilovna (otázky č. 3 a 4). Přesto však značná část respondentů (téměř polovina) pociťuje nedostatek úpolových dovedností, což lze vydedukovat z otázky č. 10. Dle mého názoru se v lidovém rčení „Když se chce, všechno jde“ ukrývá mnoho pravdy. Ve velké míře tedy záleží na úrovni motivace, ať jde o jakoukoli činnost. Z odpovědí některých otázek vyplývá, že motivovanost dozorců není zrovna v nejlepší formě. Vezmeme-li v úvahu, že přezkoušení z tělesné přípravy má za úkol prověřit úroveň fyzické kondice příslušníků (bodové hodnocení), pak vzhledem k výsledkům odpovědí u otázky č. 15 zjistíme, že výsledky přezkoušení tělesné zdatnosti u většiny respondentů neodpovídá jejich skutečné fyzické zdatnosti. Maximální snahu totiž při přezkoušení vyvíjí pouze 18% dotazovaných osob. Částečnou odpověď na problematiku zvýšení validity výsledků přezkoušení tělesné přípravy dle mého názoru nabízí vyhodnocení odpovědí otázky č. 18. Celých 85% výzkumného vzorku by zvýšilo snahu při přezkoušení, kdyby byli
86
motivováni ohodnocením výsledků přezkoušení například formou zvýšení osobního příplatku.
87
4
Závěr Cílem této diplomové práce bylo zmapovat a vyhodnotit fyzickou přípravu
dozorců ve Vazební věznici Praha – Pankrác. První polovina – teoretická část měla za úkol přiblížit čtenáři této práce prostředí, ve kterém pankráčtí dozorci vykonávají službu. Pro lepší představu o vývoji pankrácké vazební věznice její historii stručně předložila kapitola „Historie Vazební věznice Praha – Pankrác“. Současné podmínky služby zaměstnanců a základní popis jejich pracovních činností popsaly kapitoly 1.3-1.5. Služba příslušníků Vězeňské služby České republiky je legislativně determinována
různými
zákony
a
nařízeními.
Kapitola
1.6
s názvem
„Problematika použití střelné zbraně a donucovacích prostředků“ poukázala na určité nesrovnalosti v legislativních dokumentech, které je dle mého názoru pro příslušníky Vězeňské služby České republiky jedny z nejdůležitějších, protože mimo jiné upravují podmínky použití střelné zbraně a donucovacích prostředků. Pro srovnání je použito příkladu ze zákona o Policii České republiky (zákon č. 273/2008). Legislativní úpravu profesní a služební přípravy shrnuje kapitola 1.7 – „Služební a profesní příprava“. Jedním z témat služební přípravy je tělesná příprava příslušníků, která je prověřována testy tělesné zdatnosti. Pro možnost srovnání jsem zařadil kapitolu 1.9 – „Nároky na fyzickou přípravu dozorců v USA“, která popisuje testy tělesné kondice dozorců ve státech Texas a Severní Karolína. Praktická část této diplomové práce je založena na interpretaci informací, které byly shromážděny pomocí dotazníku. Otázky, na které tázaní dozorci odpovídali, se týkají nejen zmapování preferencí sportovních aktivit, ale velkou důležitost přikládám zejména otázkám týkajících se motivace a školení sebeobrany. Mnoho mých přátel (a jistě nejen oni) je dezinformováno médii a akčními filmy, které službu příslušníků vězeňské služby interpretují často jako sadistickou praxi středověkých otrokářů. Informace obsažené v teoretické části by mohly dle
88
mého názoru posloužit veřejnosti pro nahlédnutí do vězeňského prostředí a zejména služby dozorců. Příslušníky Vězeňské služby České republiky by mohla zajímat především část věnující se nedostatkům v právních normách, která upravuje použití donucovacích prostředků. Tato část by teoreticky mohla být i inspirací zákonodárců k úpravě stávající legislativy. Výsledky výzkumu v praktické části této diplomové práce by mohli sloužit osobám odpovědným za výcvik sebeobrany jako zpětná vazba od svých svěřenců. Pomocí této zpětné vazby by tak instruktoři mohli upravit školení sebeobrany tak, aby více odpovídalo potřebám služby (zejména školení sebeobrany přímo na celách). Z výzkumu vyplynulo, že motivace respondentů je zřejmě nedostačující. Přestože je dnešní doba charakteristická ekonomickou krizí, věřím, že by tato informace mohla sloužit kompetentním osobám, zejména těm, kteří rozhodují o odměňování příslušníků.
89
5
Seznam použitých zdrojů
Československá socialistická republika (1990). Rozhodnutí prezidenta Československé socialistické republiky o amnestii [Webová stránka]., Dostupné z http: http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/amnestie-z-1-ledna1990 (vid. 3. 1. 2013) Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V (2006). Globalizace a globální problémy Praha, Česko: Karlova univerzita Fábryová, L. (2009). Vazební věznice Praha - Pankrác. Praha, Česko: Vazební věznice Praha - Pankrác Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky (2013). Informační servis: Informace k amnestii [Webová stránka]., Česká republika. http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/ (vid. 4. 2. 2013) Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013 Havlíčková, L., Bartůňková, S., Dvořák, R., Melichna, J., Šrámek, & P., Vránová, J (1994). Fyziologie tělesné zátěže 1. Praha, Česko: Karolinum Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky (2007). IVVS Stráž pod Ralskem [Webová stránka]. Česká republika. Dostupné z: http://www.ivvs.cz/?m=1&s=1&typ=sub Kýr, A. (2004). Z historie vazební věznice Praha-Pankrác (1889 – 1989): Historická penologie, č. 4 Kýr, A. (2005). Vývoj situace ve vězeňství po 17. listopadu 1989: Historická penologie, č. 3 Kýr, A., Kafková, A. (2010). Proměny odborné přípravy vězeňského personálu: Historická penologie, č. 2
Kýr, A., Kafková, A., Fábriová, L (2009). VAZEBNÍ VĚZNICE PRAHA PANKRÁC. Z minulosti do přítomnosti pankrácké věznice: publikace u příležitosti 120. výročí založení věznice Praha, Česko: Vazební věznice PrahaPankrác
90
Nakonečný, M (1992). Motivace pracovního jednání a její řízení, (1. vydání). Praha: Management Press Nakonečný, M (1996). Motivace lidského chování, (1. vydání). Praha: Academia - Akademie věd České republiky Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 11 (2006). Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 12 (2012). Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 2 (2010). Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 21 (2010). Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 67 (2009) Nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, 71 (2010). Nařízení ředitele Vazební věznice Praha - Pankrác, 115 (2012). Nařízení ředitele Vazební věznice Praha - Pankrác, 6 (2012). North Carolina department of public safety (2012). Department of public safety [webová stránka]. North Carolina. Dostupné z https://www.ncdps.gov//Index2.cfm?a=000003 (vid. 27. 8. 2012) Norville, G., (2013). COPAT testing[e-mail]., Příjemce:
[email protected]., Datum odeslání: 6. 2. 2013 (cit. 13. 2. 2013) Pelikán, J. (2007). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha, Česko: Karolinum Texas department of criminal justice (2012). Correctional Officer Eligibility Criteria [pdf]. Texas. Dostupné z http://www.tdcj.state.tx.us/vacancy/coinfo/pat.pdf (vid. 27. 8. 2012) Tomandl, J. (2010). Amerikanizace a americký styl života v českých reklamách, kulturní důsledky (Diplomová práce). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Zlín, Česká republika Uhlík, J. (1993). Svatováclavská trestnice: České vězeňství, č. 1 Ústava České republiky, 1 čl. 2 (1993). Vězeňská služba České republiky (2012). IVVS Stráž pod Ralskem: Základní informace [Webová stránka]., Česká republika. Dostupné z http://www.vscr.cz/ivvs-straz-pod-ralskem-99/o-nas-1640/zakladniinformace-148/ (vid. 16. 3. 2012)
91
Vězeňská služba České republiky (2012). VAZEBNÍ VĚZNICE PRAHAPANKRÁC: Základní informace [Webová stránka]., Česká republika. Dostupné z http://www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladniinformace-160/vazebni-veznice-praha-pankrac-5475 (vid. 3. 4. 2012) Vězeňská služba České republiky (2012). VAZEBNÍ VĚZNICE PRAHAPANKRÁC: Nemocnice s poliklinikou [Webová stránka]., Česká republika www.vscr.cz/veznice-pankrac-26/o-nas-1615/zakladni-informace160/nemocnice-s-poliklinikou-6034 (vid. 3. 4. 2012) Vězeňská služba České republiky (2013). Generální ředitelství: Věznice, vazební věznice a detenční ústavy v ČR [Webová stránka]., Česká republika Dostupné z http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/zakladniinformace-4/mapa-veznic-vazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr-5401 (vid. 3. 1. 2013) Zákon České národní rady o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, 555 (1992). Zákon o občanských komisích působících v resortech ministerstva vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., 169 (1990) Zákon o Policii České republiky, 273 (2008). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 361 (2003). Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), 141 (1961). Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, 169 (1999). Zákon o výkonu vazby, 293 (1993) Zákon ze dne 19. března 2008 o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, 129 (2008). Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1990 Sb., o občanských komisích působících v resortech ministerstev vnitra a o změně a doplnění zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 63/1983 Sb. a č. 74/1990 Sb., 546 (1990) Zemánková, D. (2006). Účinné formy motivace pracovníků (Diplomová práce). Masarykova univerzita, Brno, Česká republika
92
6
Seznam tabulek
Tab. 1 - Informace o stavu a složení vězněných osob ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky za měsíc Prosinec 2012, 2013 ........ 21 Tab. 2 - Počet cizinců ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve VV Praha - Pankrác ..................................................................................................... 21 Tab. 3 - Služební hodnosti, hodnostní označení a tarifní třídy ............................. 31 Tab. 4 - Výkonnostní skupiny ............................................................................... 40 Tab. 5 - bodové hodnocení jednotlivých výkonnostních skupin .......................... 41 Tab. 6 - bodové hodnocení v disciplíně člunkový běh.......................................... 42 Tab. 7 - bodové hodnocení v disciplíně celomotorický test.................................. 43 Tab. 8 - bodové hodnocení v disciplíně kliky ....................................................... 44 Tab. 9 - bodové hodnocení v disciplíně sedy-lehy................................................ 44 Tab. 10 - bodové hodnocení v disciplíně běh na 1000 metrů ............................... 45 Tab. 11 - bodové hodnocení běhu na 1/4 míle ...................................................... 48 Tab. 12- složení výzkumného vzorku ................................................................... 59 Tab. 13- zkušenost dozorců s fyzickým konfliktem ............................................. 65 Tab. 14- zkušenost dozorců s nefyzickým konfliktem.......................................... 66 Tab. 15- počty zvolených odpovědí pro možnosti ke sportu nabízených věznicí 67 Tab. 16- rozložení odpovědí "vůbec" pro posilovnu, tělocvičnu a úpolovou tělocvičnu vzhledem k ubytování respondentů ..................................................... 68 Tab. 17- počty zvolených odpovědí pro aktivity mimo areál věznice .................. 69 Tab. 18- rozložení odpovědí "vůbec" pro aktivity mimo areál věznice vzhledem k ubytování respondentů .......................................................................................... 70 Tab. 19- zkušenost s úpolovými činnostmi v minulosti........................................ 72 Tab. 20- úpolové aktivity respondentů v současnosti ........................................... 73 Tab. 21- názor respondentů na vlastní fyzickou připravenost .............................. 74 Tab. 22- náhled respondentů na kvalitu školení sebeobrany ................................ 75 Tab. 23 - názor respondentů na prostory školení sebeobrany ............................... 76 Tab. 24- názor respondentů na počet školení sebeobrany za rok .......................... 77 Tab. 25- motivace ke zvýšení zájmu o náplň školení sebeobrany ........................ 78 Tab. 26- přezbrojení dozorců na teleskopický obušek .......................................... 79
93
Tab. 27- zkušenosti respondentů s teleskopickým obuškem v minulosti ............. 80 Tab. 28- nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy - názory respondentů 81 Tab. 29- snaha respondentů při přezkoušení z tělesné přípravy ........................... 82 Tab. 30- přezkoušení z tělesné přípravy jako motivační prvek ............................ 83 Tab. 31- vztah respondentů k aktivní pohybové činnosti ..................................... 84 Tab. 32- zvýšení výkonu při přezkoušení z tělesné přípravy - motivace ohodnocením ......................................................................................................... 85
94
7
Seznam grafů
Graf 1 - procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 1 ........................................ 65 Graf 2 - procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 2 ........................................ 66 Graf 3- preference aktivit nabízených věznicí ...................................................... 68 Graf 4 - rozložení odpovědí "vůbec" pro posilovnu, tělocvičnu a úpolovou tělocvičnu vzhledem k ubytování respondentů ..................................................... 68 Graf 6- rozložení odpovědí "vůbec" pro aktivity mimo areál věznice vzhledem k ubytování respondentů .......................................................................................... 71 Graf 5 - preference aktivit mimo areál věznice ..................................................... 70 Graf 7- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 5 ......................................... 72 Graf 8- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 6 ......................................... 73 Graf 9- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 7 ......................................... 74 Graf 10- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 8 ....................................... 75 Graf 11- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 9 ....................................... 76 Graf 12- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 10 ..................................... 77 Graf 13- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 11 ..................................... 78 Graf 14- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 12 ..................................... 79 Graf 15- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 13 ..................................... 80 Graf 16- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 14 ..................................... 81 Graf 17- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 15 ..................................... 82 Graf 18- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 16 ..................................... 83 Graf 19- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 17 ..................................... 84 Graf 20- procentuelní rozložení odpovědí k otázce č. 18 ..................................... 85
95
8
Přílohy
8.1 Příloha č. 1 – Dotazník Vážení a milí kolegové a kolegyně. Prosím o vyplnění tohoto dotazníku. Pro vypracování diplomové práce jsem zvolil téma „Fyzická příprava dozorců ve Vazební věznici Praha – Pankrác“. Dotazník obsahuje 18 otázek a je anonymní. Samotné vyplnění vám zabere jen pár minut – dotazník obsahuje jen „zaškrtávací“ otázky . Pprap. Jaroslav Dvořák - 3. Směna dozorců Pohlaví: Muž Žena Věk: Do 25 let 26 – 35 let 36 – 50 let Nad 50 let Bydlíte na ubytovně nebo dojíždíte z domova? Na ubytovně Dojíždím z domova Délka služebního poměru (včetně ostatních bezpečnostních sborů jak Policie atd.) a. Do 3 let b. 3 – 6 let c. 7 – 15 let d. Nad 15 let 1. Jak často se s vězněm dostáváte do fyzického konfliktu? a. Nikdy jsem se s vězněm do fyzického konfliktu nedostal b. Jednou nebo dvakrát za celou dobu mého služebního poměru u VSČR c. Zhruba jednou ročně d. Zhruba jednou měsíčně e. Jednou týdně nebo častěji 2. Jak často se ve službě ze strany vězňů setkáváte s nefyzickou agresí? (nadávky, výhružky slovy nebo gesty, pasivní odpor) ? a. Nikdy jsem se s vězněm do nefyzického konfliktu nedostal b. Jednou nebo dvakrát za celou dobu mého služebního poměru u VSČR c. Zhruba jednou ročně d. Zhruba jednou měsíčně e. Jednou týdně nebo častěji
96
3. Využíváte možností ke sportu, které nabízí věznice? Vyplňte následující tabulku (označte křížkem): X vůbec málokdy občas často Posilovna Tělocvična Úpolová tělocvična (tatami) Sauna Permanentky na bazén atd.
4.
Pohybová aktivita mimo areál věznice - vyplňte tabulku (označte křížkem): X Kolektivní hry (fotbal, florbal, hokej, tenis, vodní polo, squash…) fitness a atletické sporty (např. atletika, posilovna, triatlon atd.) Zimní sporty (lyžování, bruslení…) Vodní sporty (plavání, potápění, veslování) Úpolové aktivity ((např. judo, box, krav maga atd.) Motoristické sporty Jiné( napište):
vůbec
málokdy
občas
často
X
5. Věnoval jste se v minulosti nějaké úpolové aktivitě (boj.umění, sebeobrana, boj. sporty)? a. Ano b. Ne 6. Věnujete se nějaké úpolové aktivitě v současnosti? a. Ano (napište jaké) : b. Ne 7. Jaká si myslíte, že je Vaše fyzická připravenost vzhledem k místu, které zastáváte? a. Nedostatečná b. Dostačující c. Převyšuji nároky na fyzickou připravenost 8. Jak jste spokojen s kvalitou školení sebeobrany (neberte v úvahu počet)? a. Špatná úroveň b. Ujde to c. Vynikající 9. Vyberte Vám nejbližší výrok: a. Školení sebeobrany v tělocvičně nestačí, chce to cvičit sebeobranu přímo na celách b. Školení sebeobrany na tělocvičně je plně dostačující
97
10. Jak jste spokojen k počtem školení sebeobrany za rok? a. Školení je málo, mělo by jich být víc b. Akorát c. Zbytečně moc 11. Zajímal byste se víc o náplň školení sebeobrany, kdyby bylo možné je absolvovat v rámci normální pracovní doby? a. Ano b. Ne 12. Co si myslíte o přezbrojení dozorců na teleskopický obušek? a. Špatné b. Je mi to jedno c. Je to krok správným směrem 13. Používal jste teleskopický obušek už dříve (ať zájmově nebo profesně)? a. Ano b. Ne 14. Jaké jsou podle Vás nároky při ročním přezkoušení z tělesné přípravy? a. Nedostatečné b. Akorát c. Přehnaně velké 15. Jak moc se při přezkoušení snažíte? a. Udělám minimum a končím b. Cvičím na maximum, abych měl co nejlepší výsledky c. Něco mezi 16. Vyberte Vám nejbližší výrok: a. Na fyzické kondici pracuji průběžně b. Začnu cvičit před přezkoušením c. Necvičím vůbec 17. Jaký je Váš vztah ke sportu (aktivní činnosti – tedy ne sledování fotbalu v TV atd.)? a. Nebaví mě to b. Baví mě, ale nemám čas c. Baví mě a často se mu věnuji 18. Snažil byste se na přezkoušení z tělesné přípravy víc, kdyby byly výsledky nějak ohodnoceny (např. zvýšení osobního příplatku apod.)? a. Ano b. Ne
Děkuji za spolupráci a přeji pěkný den a klidnou službu
98
9
Resumé/Summary Tématem této diplomové práce je fyzická příprava dozorců ve Vazební
věznici Praha – Pankrác. Práce je rozdělena na dvě části. První část stručně popisuje historii pankrácké věznice, charakterizuje činnost a úkoly vězeňské služby, jednotlivých útvarů, oddělení a vybraných zaměstnaneckých pozic. Zvláštní pozornost je vzhledem k tématu věnována popisu činnosti dozorců a tělesné přípravě (zejména testům tělesné zdatnosti) ve Vazební věznici Praha – Pankrác. Pro možnost srovnání se zahraničím je zařazena i kapitola popisující testy tělesné zdatnosti dozorců amerických věznic v Texasu a Severní Karolíně. Praktickou část tvoří praktický náhled do fyzické přípravy pankráckých dozorců a vyhodnocení odpovědí získaných pomocí dotazníku od 39 dozorců vykonávajících službu ve Vazební věznici Praha - Pankrác. Dotazník obsahuje celkem 18 otázek. Každé z nich se věnuje samostatná kapitola, která obsahuje úplné znění otázky, vyhodnocení v tabulce a znázornění pomocí grafu.
Summary The topic of this thesis is the physical training of prison officers in Remand Prison Prague - Pankrác. The thesis is divided into two parts. The first section briefly describes the history of the prison, characterizes the activities and tasks of the prison service, the various departments and selected positions. Particular attention is devoted to the theme of the activity guards and physical training (especially physical fitness tests) in the prison Prague - Pankrác. For comparison with other countries there is the chapter describing the physical fitness tests of prison officers of U.S. prisons in Texas and North Carolina. The practical part of thesis consists of a practical insight into the physical preparation Pankrác’s prison officers and answers to the questionnaire received from 39 officers performing service in the prison Prague - Pankrác. The questionnaire contains 18 questions. Each of question you can find desribed in a saparate chapter, which contains the full text of the question, and presentation in a table and a chart.
99
