Fúze obchodních společností

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Fúze obchodních společností Bakalářská práce

Autor:

Peter Podoba Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Aleš Rozehnal, PhD.

Odborný konzultant:

Ing. Jana Tlustá

Praha

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Slaném dne 28. 4. 2010

Peter Podoba

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat JUDr. Alešovi Rozehnalovi, PhD. za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval mé odborné konzultantce Ing. Janě Tlusté za poskytnutí cenných informací a rad, které jsem využil ve své bakalářské práci.

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o problematice fúzí obchodních společností a to v širším kontextu přeměn obchodních společností a družstev jako takových z hlediska předpisů České republiky i Evropské unie. Práce má za cíl zejména popisný rozbor české právní úpravy fúzí všech právních forem obchodních společností a družstev s doplněním o účetní a daňové aspekty této problematiky.

Annotation The bachelor thesis deals with the issues of company mergers and acquisitions as regard to the broad context of transformations of companies and cooperatives as such with focus to the both Czech and the Eueopean Union law. The thesis provides especially the descriptive analysis of the Czach legislation in respect of mergers of all legal forms of companies and cooperatives and aditionally discusses the relevant accounting and tax aspects of this theme.

Obsah Úvod....................................................................................................................................... 7 1

Obecný pohled na fúze............................................................................................ 10 1.1

Vymezení a základní charakteristika fúzí .............................................................. 10

1.2

Motivy a možná úskalí fúzí ...................................................................................... 11

2

Přeměny obchodních společností ........................................................................... 12 2.1

Fúze............................................................................................................................ 13 2.1.1

Vnitrostátní fúze sloučením _________________________________________ 13

2.1.2

Vnitrostátní fúze splynutím _________________________________________ 14

2.2

Rozdělení a odštěpení ............................................................................................... 15 2.2.1

Rozdělení se vznikem nových obchodních společností ____________________ 15

2.2.2

Rozdělení sloučením ______________________________________________ 16

2.2.3

Kombinace rozdělení se vznikem nových společností a rozdělení sloučením ___ 16

2.2.4

Rozdělení odštěpením se vznikem jedné či více nových obchodních společností 17

2.2.5

Rozdělení odštěpením sloučením_____________________________________ 18

2.2.6

Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a

rozdělení odštěpením sloučením ___________________________________________________ 18

2.3

Převod jmění na společníka ..................................................................................... 19

2.4

Změna právní formy ................................................................................................ 20

3

Právní úprava fúzí .................................................................................................. 22 3.1

Evropská právní úprava .......................................................................................... 22 3.1.1

Fúze akciových společností podle předpisů ES __________________________ 23

3.1.2

Rozdělení akciových společností podle předpisů ES ______________________ 24

3.1.3

Přeshraniční fúze podle předpisů ES __________________________________ 25

3.2

Fúze podle českých právních předpisů................................................................... 30 3.2.1

Ustanovení k fúzím _______________________________________________ 31

3.2.2

Některá zvláštní ustanovení k vnitrostátním fúzím jednotlivých obchodních

společností a družstev ___________________________________________________________ 39 3.2.2.1

Vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti..................................................... 39

3.2.2.2

Vnitrostátní fúze komanditní společnosti.............................................................. 40

3.2.2.3

Křížová vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti41

3.2.2.4

Vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným .............................................. 42

3.2.2.5

Vnitrostátní fúze akciové společnosti.................................................................... 43

3.2.2.6

Křížová vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti 54

3.2.2.7

Vnitrostátní fúze družstva ..................................................................................... 55

3.2.3

Účetní úprava fúzí ________________________________________________ 55

3.2.4

Daňová úprava fúzí _______________________________________________ 59

Závěr.................................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ................................................................................................... 66

ÚVOD Téma mé práce Fúze obchodních společností jsem si vybral z důvodu jeho aktuálnosti a to zejména v době finanční krize. Společnosti jsou totiž v situaci rostoucích konkurenčních tlaků a též díky dnes častým snahám o „přežití“ nuceny najít způsob realizace svých cílů. Jedním z těchto způsobů mohou být právě přeměny obchodních společností a především fúze, které umožňují integraci společnosti se silným partnerem, tuzemským či zahraničním. Ve své práci se pokusím o popisný rozbor a teoretickou analýzu této problematiky fúzí v širším kontextu české i evropské legislativy, se kterou naši zákonodárci museli české právní předpisy harmonizovat. Téma je velice rozsáhlé a jen popis jednoho problému z praxe by vydal na další práci a zasloužil hlubší zamyšlení. Z toho důvodu jsem zvolil cestu širšího přehledu, kterým bych chtěl čtenáři přiblížit základní instituty fúzí a přeměn obchodních společností jako takových. S tímto tématem souvisí i řada praktických otázek, a to zejména z oblasti účetnictví a daní. Tyto proto krátce nastíním v závěru mé práce. Cílem mé práce je tedy především poskytnou základní pohled na řešení problematiky fúzí obchodních společností a družstev z teoretického hlediska doplněný o základní přehled všech forem přeměn obchodních společností a družstev, a to jak v podmínkách České republiky, tak i z pohledu předpisů Evropské unie. V první úvodní kapitole se snažím čtenáři vysvětlit základní rozdíly mezi pojmy fúze a akvizice, které jsou tak často skloňovány a zaměňovány. Dále uvádím důvody uskutečňování fúzí a motivy společností, které vedou například ke sloučení s konkurenční společností a též základní rozdělení fúzí podle oborů a vzájemných vztahů jednotlivých obchodních společností a družstev. Uvádím též možná úskalí realizace fúzí a důvody jejich nezdaru či nesplněných očekávání. V rámci druhé kapitoly vymezím přehled všech druhů přeměn obchodních společností jako je právě fúze, rozdělení či odštěpení a dále jejich základní charakteristiky, dělení, některé náležitosti a důsledky v praxi. Pro názornost a lepší pochopení dané přeměny doplňuji přeměny i o grafická schémata.

Třetí kapitola, která tvoří tělo mé práce, popisuje fúze zejména z právního, ale též krátce z daňového a účetního pohledu v souvislostech. Nejprve se zaměřuji na fúze dle evropských předpisů, kde se důkladněji věnuji fúzím přeshraničním, které jsou z hlediska české legislativy a praxe novinkou. V další části se věnuji české právní úpravě fúzí obchodních společností a to z pohledu relativně nového zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev. Tato část je strukturována tak, aby čtenář nejprve získal přehled o základních společných ustanoveních a též praktickému postupu a časovém harmonogramu realizace fúze a poté je mohl doplnit o zvláštní ustanovení fúze každé jednotlivé právní formy obchodní společnosti. Třetí kapitolu uzavírá přehled základních náležitostí z pohledu účetního a daňového, které jsou nedílnou součástí nejen každé fúze, ale celkově všech přeměn obchodních společností.

1 OBECNÝ POHLED NA FÚZE1 1.1 Vymezení a základní charakteristika fúzí Pojem synergie, neboli jedna plus jedna jsou tři: to je zvláštní alchymií fúzí obchodních společností, protože dvě obchodní společnosti dohromady mají větší hodnotu než dvě samostatné společnosti. Pro společnosti ocitající se ve špatné ekonomické situaci, popřípadě až na pokraji zániku, může fúze znamenat záchranu a znovupostavení na nohy. Proto k určitému procentu uskutečněných fúzí obchodní společnosti přistupují hlavně z důvodu, že sami už nemají šanci na přežití. Pro silné a stabilní společnosti jsou fúze prostředkem ke zlepšení postavení na trhu, zvýšení konkurenceschopnosti a „ukořistění“ většího podílu na trhu. Je zapotřebí dostatečně odlišovat pojem „fúze“ a pojem „akvizice“. Ačkoliv jsou tyto dva pojmy často vykládány jako synonymum, jsou mezi nimi drobné odlišnosti. Když společnost A přebírá společnost B s tím, že se fakticky stává jejím novým majitelem, jde o akvizici. Společnost A vlastně společnost B koupí. Takto odkoupená obchodní společnost však nezaniká, dále funguje a s jejími akciemi se i nadále obchoduje. Kdežto jednou z hlavních charakteristik fúze je, že nejméně jedna společnost de iure i de facto zaniká. Lze rozlišovat čtyři druhy fúzí, dle typů obchodních společností a jejich vzájemných vztahů: • Horizontální – fúze společností ve stejném oboru, jedná se většinou o přímé konkurenty; • vertikální – fúze společností v různých oborech, které jsou však na sobě závislé (těžební společnost a rafinerie); • kongenerická - fúze společností v podobných oborech, např. výrobce sanitární keramiky a výrobce koupelnového nábytku; • konglomerátní – fúze mezi společnostmi, které spolu nemají vůbec nic společného.

1

Miloslav Synek a kol.: Podniková ekonomika, 4. Přepracované vydání, 476 stran, CH BECK, ISBN 807179-892-4, též http://www.mesec.cz/clanky/fuze-a-akvizice-zvysi-zisk-akcionaru/

10

1.2 Motivy a možná úskalí fúzí Hlavním motivem fúzí je zcela určitě tzv. synergie, tedy „teorie“, že dvě společnosti spojené mají větší sílu než obě dohromady každá samostatně. V praxi však synergie ne vždy fungují, a jestli o nich mluvíme jako o hlavním motivu, jejich selhání je též hlavním důvodem nezdaru fúzí. Více jak 70 % obchodních společností se nepodaří uskutečnit veškeré plánované zisky ze synergií. To a několik dalších skutečností jako je neschopnost sloučit rozlišné firemní kultury, nedostatek strategického řízení procesu fúze, malá flexibilita, pomalá reakce na změny a nedotažení integračního procesu pak vedou k tomu, že přibližně jedna třetina všech uskutečněných fúzí končí absolutním neúspěchem, v nejhorším případě až samotným prodejem převzaté společnosti. Mezi hlavní motivy a důvody proč se podniky uchylují k fúzím, patří, jak již bylo napsáno výše, tzv. synergický efekt. Ten lze vysvětlit jako soubor úspor vzniklý důsledkem fúze. Např. u výrobních společností dojde díky spojení a zvětšení výroby k rozložení fixních nákladů a tedy ve výsledku k jejich snížení při vyjádření fixních nákladů na jeden výrobek. Dojde také k odstranění duplicitních činností jako je vedení účetnictví, marketing, apod. S jedním marketingovým oddělením a jedním účetním oddělením logicky dojde ke snížení nákladů. Další významná skutečnost je, že větší, silnější a stabilnější společnost zpravidla mívá lepší postavení u bankovních institucí, které otevírá větší možnosti například v čerpání úvěrů. Společnosti také sdílejí dříve dobře střežené a utajované know-how, výrobní technologie a obchodní tajemství, což bezpochyby vede ke zefektivnění podnikání. Takových motivů, které lákají obchodní společnosti k fúzím je celá řada. Teoreticky se zdá fúze jako výborný prostředek ke zlepšení a zkvalitnění „života“ podniků, slabší společnosti se pomocí fúze mohou probojovat do prostředí silnějších a významnějších subjektů v konkrétních oborech, silné a stabilní společnosti posilují své pozice. Stačí však málo a selhání onoho požadovaného synergického efektu povede k celkovému nezdaru.

11

2 PŘEMĚNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Tímto termínem chápeme procesy, jimiž dochází k právnímu sloučení nebo rozdělení podniků (popřípadě kombinaci) do jednoho nebo více tzv. nástupnických obchodních společností. Termín je užíván i pro pouhou změnu právní formy již existující obchodní společnosti. Přeměny obchodních společností upravuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev2 (dále jen „Zákon“), přičemž český právní systém zná tyto formy přeměn obchodních společností: • Fúze; • rozdělení a odštěpení; • převod jmění na společníka; • změna právní formy. V praxi se setkáváme se dvěma možnostmi přeměn obchodních společností: •

Přeměna bez zániku obchodní společnosti – zde v dotyčném subjektu nastane

pouze změna vnitřních poměrů. Uskuteční se např. změnou právní formy obchodní společnosti; • přeměna se zánikem obchodní společnosti – v tomto případě, jak už bylo řečeno, jedna či více obchodních společností zanikne a jejich aktiva i závazky přecházejí na tzv. nástupnickou společnost (popřípadě více obchodních společností). Tento právní nástupce může být buď obchodní společnost již existující (zpravidla jeden z účastníků této přeměny), nebo zcela nová obchodní společnost, která důsledkem této přeměny teprve vznikne. Tohoto lze docílit třemi způsoby a to je fúzí, rozdělením a převodem jmění na společníka. Většinu přeměn obchodních společností provází zrušení obchodní společnosti bez likvidace. Zákon však připouští i existenci přeměny obchodní společnosti v případě, kdy už společnost vstoupila do likvidace ať už z rozhodnutí společníků či z rozhodnutí příslušného orgánu. Toto rozhodnutí však musí zrušit ten, kdo o něm rozhodl ještě dříve, než započne

2

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů

12

přerozdělování likvidačního zůstatku, jinak přeměna obchodní společnosti nemůže proběhnout. V této kapitole bych rád čtenáře seznámil obecně se všemi formami přeměn obchodních společností. Podrobnějším výkladem vlastní problematiky vnitrostátních fúzí se budu zabývat v další kapitole nazvané Právní úprava fúzí.

2.1 Fúze Ze zákona o přeměnách lze dovodit, že fúze je typ přeměny obchodní společnosti nebo družstva, kdy po rozhodnutí společníků nebo příslušných orgánů alespoň dvou obchodních společností nebo družstev a po zápisu do obchodního rejstříku, dojde ke spojení jejich veškerého majetku, všech závazků a pohledávek. V důsledku toho je nejméně jedna obchodní společnost nebo družstvo zrušena bez likvidace a zaniká. Majetek a závazky tzv. zanikající společnosti nebo družstva pak přechází na právního nástupce (tzv. nástupnická společnost nebo družstvo). Fúze mohou probíhat nejen mezi subjekty sídlícími na území ČR (tzv. vnitrostátní fúze), ale i v případě že jedna nebo více obchodních společností nebo družstev sídlí na území jiného státu (tzv. přeshraniční fúze). V této kapitole se budu zabývat fúzemi vnitrostátními, přeshraniční fúze podrobněji rozeberu v kapitole třetí společně s nástinem právní úpravy přeměn obchodních společenství na úrovni Evropského společenství. Vnitrostátní fúze mohou být uskutečněny jako vnitrostátní fúze sloučením nebo jako vnitrostátní fúze splynutím. Tyto dvě formy fúzí mají rozdílné právní účinky.

2.1.1 Vnitrostátní fúze sloučením Vnitrostátní fúze sloučením má za následek, že majetek, závazky a pohledávky zaniklých subjektů přechází na jinou již existující nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo. Tedy pouze jeden či více subjektů zanikne, ale nevznikne žádný subjekt nový. Nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá veškerá práva a povinnosti zaniklých subjektů, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Společníci a členové veškerých zanikajících obchodních společností a družstev se stávají členy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva. Účast nebo členství jejich dosavadních společníků nebo členů nejsou dotčeny. 13

Obrázek 1: Vnitrostátní fúze sloučením

2.1.2 Vnitrostátní fúze splynutím Vnitrostátní fúze splynutím má za následek zrušení bez likvidace a zánik dvou nebo více obchodních společností nebo družstev, přičemž jejich majetek, závazky a pohledávky přecházejí na novou nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo, které dosud neexistuje a teprve vzniká. Právní postavení zakladatele této společnosti nebo družstva mají zanikající subjekty a jejich společníci a členové se stanou členy a společníky nové nástupnické obchodní společnosti nebo družstva. Na nově vzniklou společnost poté přejdou i veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. Obrázek 2: Vnitrostátní fúze splynutím

Jeden z principů vnitrostátních fúzí je, že spolu mohou fúzovat pouze subjekty, které mají stejnou právní formu. Existují však dvě výjimky, kdy může fúze proběhnout i mezi subjekty, které mají rozdílnou právní formu a to v případě, že se jedná o: • Křížovou vnitrostátní fúzi v. o. s. a k. s.; • křížovou vnitrostátní fúzi s. r. o. a a. s.

14

Fúze nemusí vždy probíhat pouze mezi dvěma subjekty (tzv. dvojstranné fúze), ale může se jednat i o fúzi např. tří akciových společností (tzv. vícestranné fúze). Vyloučeny nejsou ani fúze mezi např. dvěma s. r. o. a jednou a. s. (tzv. vícestranné křížové fúze). JUDr. Tomáš Dvořák ve své publikaci Přeměny obchodních společností a družstev3 uvádí, že „v praxi však vícestranné fúze téměř neexistují a bude tomu tak patrně i v budoucnu, a to pro jejich náročnost a komplikovanost“.

2.2 Rozdělení a odštěpení Rozdělení má za následek zánik rozdělované obchodní společnosti. Před tímto samotným zánikem se společnost zruší bez likvidace a její aktiva a závazky přecházejí na nástupnickou obchodní společnost, popřípadě více obchodních společností. Na tyto společnosti přecházejí též všechna práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů. Společníci zanikající společnosti se tímto stávají společníky nástupnické společnosti. Zákon vymezuje několik typů rozdělení obchodních spolčeností.

2.2.1 Rozdělení se vznikem nových obchodních společností V tomto případě zaniká bez likvidace obchodní společnost C, s.r.o. a její majetek a závazky přechází na nové, právě vzniklé obchodní společnosti A, s.r.o. a B, s.r.o. (popřípadě D, s.r.o. nebo více). Právní postavení zakladatele nástupnických společností zde má zanikající společnost C, s.r.o. Obrázek 3: Rozdělení se vznikem nových obchodních společností

3

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8

15

2.2.2 Rozdělení sloučením Při tomto typu rozdělení dochází k zániku obchodní společnosti bez likvidace (C, s.r.o.). Její majetek a závazky přecházejí na více již existujících obchodních společností (D, s.r.o. a E, s.r.o.). Od obchodní společnosti C, s.r.o. se však před tím oddělí společnosti A, s.r.o. a B, s.r.o. a tyto se poté sloučí s existujícími společnostmi D, s.r.o. a E, s.r.o., které ve výsledku budou společnostmi nástupnickými. Obrázek 4: Rozdělení sloučením

2.2.3 Kombinace rozdělení se vznikem nových obchodních společností a rozdělení sloučením V takovém případě dochází opět k zániku jedné obchodní společnosti (C, s.r.o.) bez likvidace, ovšem její majetek a závazky přecházejí zčásti na nově vzniklou nástupnickou společnost (A, s.r.o.), zbytek pak prostřednictvím oddělené společnosti (B, s.r.o.), která se sloučí s již existující spolčeností (D, s.r.o.) přejde právě na tuto společnost a ta se následně stane také následnickou obchodní společností.

16

Obrázek 5: Kombinace rozdělení se vznikem nových obchodních společností a rozdělení sloučením

Nejnověji Zákonem upravenou formou přeměny obchodní společnosti je odštěpení, které nezpůsobuje, na rozdíl od rozdělení, zánik obchodní společnosti. Společnost pokračuje dále, pouze se od ní „odštěpí“ určitá část, která buď vytvoří zcela novou obchodní společnost, nebo se sloučením stane součástí jiné již existující obchodní společnosti. Tyto nástupnické společnosti přebírají vymezené části práv a povinností rozdělované obchodní společnosti. Společníci původní (pokračující) obchodní společnosti zůstávají i nadále jejími společníky, ale zároveň se stávají i společníky jedné nebo více nástupnických obchodních společností. Existuje opět několik následujících druhů odštěpení.

2.2.4 Rozdělení odštěpením se vznikem jedné či více nových obchodních společností V tomto případě dochází k rozdělení obchodní společnosti (A, s.r.o.) způsobem, ve kterém odštěpená část přechází na jednu či více nástupnických obchodních společností (B, s.r.o. a C, s.r.o.). Právní postavení zakladatele těchto nových obchodních společností má rozdělovaná spolčenost.

17

Obrázek 6: Rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodní společností

2.2.5 Rozdělení odštěpením sloučením Při tomto procesu se od rozdělované obchodní společnosti (C, s.r.o.) „odštěpí“ určitá část (odštěpená společnost B, s.r.o.) a ta se prostřednictvím sloučení stane součástí jiné již existující obchodní společnosti (D, s.r.o.). Obrázek 7: Rozdělení odštěpením sloučením

2.2.6 Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením Stejně jako v případě rozdělení je i u odštěpení tato varianta kombinací předešlých možností. Tzn., že od rozdělované obchodní společnosti (C, s.r.o.) se opět určitá část „odštěpí“ (A, s.r.o. a B, s.r.o.) a následně se rozdělí mezi nově vzniklou obchodní společnost (A, s.r.o.) a jinou již existující obchodní společnost (D, s.r.o.). Obě obchodní společnosti budou mít postavení nástupnických obchodních společností.

18

Obrázek 8: Kombinace rozdělení odštěpením se vznikem nových obchodních společností a rozdělení odštěpením sloučením

2.3 Převod jmění na společníka Při tomto typu přeměny zaniká obchodní společnost bez likvidace, přičemž veškerý její majetek a závazky, jakožto i práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí na jejího jediného přejímajícího společníka. Ten je dále povinen se spravedlivě vyrovnat s odpadlým společníkem nebo více společníky, přičemž to neplatí, pokud je přejímající společník jediným společníkem zanikající obchodní společnosti s. r. o. nebo a. s. Tato právní úprava byla zavedena z důvodu snahy umožnit zachování provozování podniku obchodní společnosti i za situace, že v. o. s. nebo k. s. nezvratně hrozí zrušení, nebo v případě s. r. o. či a. s. dovolit majoritnímu společníkovi efektivizovat vlastnickou strukturu zrušením s. r. o. nebo a. s., a tím se zbavit menšinových společníků, kteří beztak fakticky nemají do činnosti podniku právo zasahovat. Tito společníci zanikající obchodní společnosti se na rozdíl od předešlých přeměn obchodních společností nestávají společníky přejímající společnosti.4 Přejímajícím společníkem může být pouze fyzická osoba – podnikatel, obchodní společnost, družstvo nebo zahraniční osoba se sídlem v jakémkoliv státě pod podmínkou,

4

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 313 - 314

19

že podniká na území ČR ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 obchodního zákoníku5. V případě akciové společnosti může být jmění převedeno na jednoho společníka pouze, pokud vlastní akcie nejméně v hodnotě 90 % základního kapitálu. U společnosti s ručením omezeným může jmění převzít společník, jenž má ve společnosti zapsán vklad ve výši opět nejméně ve výši 90 % základního kapitálu. Proces přejímání jmění jediným společníkem v komanditní společnosti připadá v úvahu, pouze pokud zanikne členství všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře. Jestliže se veřejná obchodní společnost dostane do stejné situace, tedy že zanikne účast všech společníků až na jednoho, má tento společník právo se do tří měsíců rozhodnout, převezme-li jmění celé společnosti. Obrázek 9: Převod jmění na společníka

2.4 Změna právní formy Tento typ přeměny se vcelku odlišuje od ostatních typů přeměn. Při změně právní formy nezaniká dosavadní právní subjektivita obchodní společnosti nebo družstva, nedochází ke zrušení obchodní společnosti bez likvidace nebo s likvidací, a nepřechází ani majetek na právního nástupce. Podstatným způsobem se však změní poměry uvnitř subjektu a též právní postavení členů nebo společníků, jejichž členství nebo účast v měnícím se subjektu nadále trvá.

5 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

20

Obrázek 10: Změna právní formy

V případě, že byl na majetek obchodní společnosti prohlášen konkurz, není již možné změnu právní formy provést. Pokud je již obchodní společnost v úpadku, případná změna právní formy by na této skutečnosti nic nezměnila. Toto platí obdobně i v případě zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Zákon v této situaci obligatorně stanoví, že pokud zbude obchodní společnosti nějaký majetek, provede se jeho likvidace, nezbude-li žádný, obchodní společnost zaniká. Změna právní formy nemůže být provedena za každých okolností, přičemž zákon stanoví, kdy tomu tak být nemůže. Jde například o změnu právní formy jednočlenné akciové společnosti na družstvo. Taková přeměna není možná, neboť družstvo musí být vždy minimálně dvoučlenné. Další případ, kdy zákon změnu právní formy buď neumožňuje, nebo přísně omezuje, je například změna banky na „obyčejnou akciovou společnost“ v důsledku odnětí licence. V souvislosti se změnou právní formy nesmí být poskytnuto žádnému společníkovi obchodní společnosti či členovi družstva žádné plnění s výjimkou případu, kdy by společníci v souvislosti se změnou právní formy z obchodní společnosti nebo z družstva vystupovali. Změna právní formy může být uskutečněna pouze do těch forem právnických osob, které upravuje obchodní zákoník, tj. a. s., s. r. o., k. s., v. o. s. a družstvo, přičemž pro některé formy stanoví další omezení.6

6

Jedná se například o zákaz změny právní formy družstevní záložny nebo podmínka vydání souhlasu ČNB v případě změny právní formy pojišťovny. Některé akciové společnosti pak mohou existovat pouze v této a ne jiné právní formě jako např. banky, investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, obchodníci s cennými papíry, apod.

21

3 PRÁVNÍ ÚPRAVA FÚZÍ V této kapitole se budu zabývat právní úpravou fúzí a to jak v českém, tak v evropském kontextu, který hraje pro členské státy Evropské unie, jakým je Česká republika, důležitou roli. Podrobně bych se v rámci této kapitoly rád věnoval přeshraničním fúzím. Právo přeměn obchodních společností se v zásadě řídí vnitřními předpisy jednotlivých členských států, které zakotvují pravidla procesu přeměn obchodních společností a družstev, avšak to vše v souladu s primárním i sekundárním právem Evropského společenství (dále „ES“).

3.1 Evropská právní úprava7 Primární legislativa se právem společností zabývá pouze okrajově, kdy stanoví, že se společnosti z jednoho členského státu na území druhého členského státu přizná stejné postavení a zacházení jako v případě tuzemské společnosti tohoto druhého státu. Primární právo zakotvené ve Smlouvě o založení Evropského společenství (dále „SES“) tak obsahuje řadu norem, které jsou přímo aplikovatelné. Zásadní význam mají především čtyři základní svobody, jimž se podřizuje veškeré konání orgánů ES. Pro právní úpravu společností má význam zejména volný pohyb osob, který se u společností projevuje jako tzv. svoboda usazování se a volný pohyb kapitálu. Sekundární komunitární právo vytvářené orgány ES vychází z právního základu primárního práva SES. Pro komunitární úpravu přeměn obchodních společností je potom stěžejní zejména ustanovení o harmonizační pravomoci, generální zmocnění k opatřením pro dosažení společného trhu, již zmiňované základní svobody a článek 293 SES, který předpokládá vytvoření mezinárodních smluv o uznávání společností, přenesení sídla do jiného státu a přeshraniční fúze společností.8

7

Zemánek Jiří, Arnold Rainer, Král Richard, Svoboda Pavel, Tichý Luboš: Evropské právo, 3. Vydání, CH BECK, Praha 2008, 928 stran, ISBN 80-7179-430-9 8 Hodál P., Alexander J.: Evropské právo obchodních společností, Linde, Praha 2005, 268 stran, ISBN 807201-520-6, str. 20-21

22

Sekundární úprava společností a tak obchodního práva, je tvořena systémem směrnic a částečně i nařízení, která v systému evropského práva obchodních společností nejsou moc častá.9 Evropské právo neobsahuje obecnou úpravu přeměn obchodních společností, ale reguluje některé způsoby přeměn a to zejména pro kapitálové společnosti. Jedná se především o normy harmonizačního charakteru, které mají za cíl zabezpečit srovnatelnost právní úpravy přeměn společností a ochrany společníků, věřitelů a zaměstnanců v rámci ES. Pouze změna právní formy ve vztahu k evropské společnosti a evropskému družstvu je upravena předpisy přímo aplikovatelnými na území členských států, viz. nařízení výše. Komunitární právo upravuje následující formy přeměn: • Vnitrostátní fúze a rozdělení akciových společností; • změna právní formy na akciovou společnost; • přeshraniční fúze a to: o akciových společností nebo evropských společností k založení evropské společnosti; o přeshraniční fúze družstev nebo evropských družstev k založení evropského družstva. • změna právní formy a to: o akciové společnosti na evropskou společnost a naopak; o změna právní formy družstva na evropské družstvo a naopak.

3.1.1 Fúze akciových společností podle předpisů ES Fúzi akciových a s nimi srovnatelných společností upravuje Třetí směrnice č. 78/855/EHS, o fúzích akciových společností10. Cílem Třetí směrnice je koordinace právní úpravy fúzí společností ve všech členských státech, zejména s ohledem na ochranu akcionářů a věřitelů. 9

Zatím byla přijata pouze Nařízení o statutu evropské společnosti (Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE), CELEX Nr. 32001R2157) a Nařízení o evropském družstvu (Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003, o statutu Evropské družstevní společnosti). 10 Třetí směrnice Rady ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností (78/855/EHS), CELEX Nr. 31978L0855.

23

Třetí směrnice vymezuje formy fúzí, jež musejí upravit členské státy, přičemž v českém právu lze její ustanovení použít i na společnost s ručením omezeným, prodej podniku či jeho části. Směrnice též obsahuje i minimální požadavky na systém výše zmíněné ochrany. Třetí směrnice rozlišuje stejně jako česká legislativa právní a ekonomické účinky fúze, kdy právní účinky fúze nastávají ke dni stanoveným vnitrostátním právním řádem. Ekonomické účinky pak nastávají ke dni, který si zvolí sami zúčastněné společnosti v projektu fúze a rozhodným dnem fúze pak dle Třetí směrnice den, od kterého se jednání zanikající společnosti považuje z účetního hlediska za jednání nástupnické společnosti.

3.1.2 Rozdělení akciových společností podle předpisů ES Rozdělení akciových a s nimi srovnatelných společností upravuje Šestá směrnice Rady č. 82/891/EHS o rozdělení akciových společností11, která bezprostředně navazuje na Třetí směrnici. Směrnice dále rozšiřuje Třetí směrnici v oblasti kombinací rozdělení společností se sloučením, tj. rozdělení stávající společnosti. Šestá směrnice podrobně upravuje rozdělení mezi stávajícími společnostmi, rozdělení se založením nových společností reguluje střídměji odkazem na rozdělení sloučením, kdy upozorňuje na odlišnosti. Upravena je i kombinace obou způsobů rozdělení. Dále se směrnice zabývá účetními pravidly a pravidly oceňování. Na rozdíl od Třetí směrnice Šestá směrnice nepožaduje zavedení právního institutu rozdělení v členských státech, ve kterých dosud upraveno není. Směrnice avšak stanoví, že v případě, kdy právo členského státu rozdělení připouští nebo bude připouštět, musí jeho úpravu podřídit regulaci danou touto směrnice. Česká právní úprava je v souladu s ustanoveními Šesté směrnice, kdy rozdělení je jednou z forem přeměn obchodních společností dle našeho Zákona. Jeho režim dle Šesté směrnice je pak, jako v případě fúzí, aplikovatelný nejen na akciové společnosti, ale i na společnosti s ručením omezeným.

11

Šestá směrnice Rady za dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), CELEX Nr. 31982L0891

24

3.1.3 Přeshraniční fúze podle předpisů ES Na evropské úrovni jsou přeshraniční fúze upraveny ustanoveními Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 25. Října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (dále „Desátá směrnice“)12. Byla schválena 26. Října 2005 a tímto dnem také došlo

k definování

pojmu

přeshraniční

fúze

národních

obchodních

společností

komunitárním právem. Desátá směrnice se na rozdíl od Nařízení o statutu evropské družstevní společnosti a Nařízení o statutu evropské společnosti zabývá spíše běžnými přeshraničními fúzemi, jejichž účastníci mohou představovat větší okruh společností. Dnem 15. Prosince 2005 nabyla Desátá směrnice účinnosti, od které členským státům EU započala běžet dvouleté lhůta pro její transponování do národních legislativ. České republice se to však v tomto termínu nepodařilo a Desátá směrnice byla do naší legislativy implementována až v létě roku 2008 a to za pomoci zákona číslo 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností s družstev. Desátá směrnice zakotvuje instituty přeshraniční fúze obdobně jako v případě fúzí vnitrostátních. Takovým je např. požadavek na provedení projektu fúze, zprávy nezávislého znalce pro společníky či na vydání osvědčení kompetentním orgánem každého členského státu, které potvrzuje každé fúzující společnosti (která se řídí právem daného členského státu), že byly splněny všechny formality. Fúze nabývá účinnosti za podmínky přezkoumání její zákonnosti kompetentním veřejným orgánem členského státu. Členské státy dále zajistí zveřejnění oznámení o realizaci fúze podle svých národních právních předpisů. Základní zásadou pak je, že pokud směrnice specificky neurčuje jinak, proces přeshraniční fúze podléhá právu platnému pro vnitrostátní fúze. Směrnice dále obsahuje zjednodušený postup pro přeshraniční fúze realizované společností se 100% či více jak 90% podílem na základním kapitálu či hlasovacích právech nabývané společnosti či nabývaných společnostech. Dalším pramenem komunitárního práva, který upravuje přeshraniční fúze, je významný judikát Evropského soudního dvora ve věci SEVIC Systems AG, sp. zn. C-411/03 ze dne

12

Desátá směrnice Rady za dne, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), CELEX Nr. 31982L0891

25

13. 12. 2005.13 Jde o soudní rozhodnutí, které se zabývá především vztahem přeshraničních fúzí a svobodou usazování. Jednalo se o případ, ve kterém německá společnost SEVIC Systems AG se sídlem v Neuwiedu měla v úmyslu uskutečnit fúzi sloučením se svou dceřinou společností Security Vision Koncept SA, jenž sídlila v Lucembursku. V důsledku toho by došlo ke zrušení dceřiné společnosti bez likvidace a tedy k přechodu veškerého jejího jmění na společnost SEVIC Systems AG. V tu dobu však v Německu právo upravující přeměny obchodních společností a tedy i fúze, znalo pouze fúze společností se sídlem v Německu. S odvoláním na tuto právní úpravu Amsgericht Neuwied14 zamítl návrh na zápis této fúze. Společnost SEVIC Systems AG však proti tomuto rozhodnutí podala odvolání k Landgericht Koblenz15, jež řízení přerušil a obrátil se na Evropský soudní dvůr s otázkou, zdali toto rozhodnutí není v rozporu s články 43 a 48 SES pojednávajících o svobodě usazování společností. Evropský soudní dvůr vydal v této věci dne 13. prosince 2005 rozsudek, jenž na základě článků 43 a 48 ES zakazuje členským zemím Evropské unie bránit v realizaci přeshraničních fúzí. Soud tedy nesmí odmítat zápis do obchodního rejstříku takové fúze, při které se zrušuje bez likvidace společnost se sídlem v jedné členské zemi a její jmění přechází na nástupnickou společnost sídlící v jiné členské zemi, pokud vnitrostátní předpisy fúzi těchto společností nezakazují. V českých právních předpisech můžeme najít úpravu přeshraničních fúzí v ustanoveních § 60 – § 69 Zákona. Přeshraniční fúze můžeme v zásadě rozdělit na fúze českých korporací a fúze veřejných obchodních společností a komanditních společností.

Přeshraniční fúze českých korporací16 Dle ustanovení § 68 Zákona se přeshraniční fúzí rozumí fúze jedné nebo více obchodních společností nebo družstev s jednou nebo více zahraniční korporací.

13

http://eur-lex.europa.eu, cit. ze dne 31.3.2010 Místní rejstříkový soud v Německu 15 Krajský soud v Koblenzi 16 JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 143 - 145 14

26

Přeshraniční fúze sloučením může změnit osobní status nástupnické korporace, jestliže se důsledkem této fúze přemístí její sídlo do jiné země, než ve které bylo doposud a jejímž právním řádem se nástupnická korporace řídila. Obrázek 11: Přeshraniční fúze sloučením

Přeshraniční fúze splynutím též může zapříčinit změnu osobního statutu spolčeností na takový, který doposud ani jedna ze společností neměla. A to tím, že nástupnická společnost bude mít sídlo v členské zemi, ve které neměla sídlo ani jedna společnost a tudíž se jejím právním řádem dosud neřídila. Obrázek 12: Přeshraniční fúze splynutím

27

V takových případech, kdy se sídlo nástupnické společnosti přesunuje do jiné členské země, musí se společnost začít řídit i jejími právními předpisy. Tento inkorporační princip17 však neplatí ve všech zemích jako je tomu v případě ČR, a i právní účinky fúze nemusí nastávat jejím zápisem do obchodního rejstříku, jak stanoví náš Zákon. V důsledku toho se v praxi mohou vyskytovat nemalé komplikace. Například právní účinky přeshraniční fúze mohou nastat dříve než zápisem do obchodního rejstříku. Další nesnáze mohou nastat v případě, kdy nástupnická společnost má své rejstříkové (zapsané) sídlo na území některé členské země, avšak své skutečné sídlo je umístěné na území jiného členského státu. Společnost se pak totiž řídí právními předpisy té země, ve které má skutečné sídlo výkonu činnosti. Tato komplikace se však dá eliminovat přihlédnutím ke kolizním normám právních řádů těchto států z důvodu určení, kterým právním řádem se bude společnost řídit z hlediska osobního statutu. Další nesnáze ovšem mohou nastat v situaci, kdy jedna ze zúčastněných zemí nebude členem EU. „Celý proces přeshraniční fúze a funkčnost systému je tak odvislá od celé řady proměnných, které musí být vždy zkoumány a aplikovány in concreto při přípravě každé jednotlivé přeshraniční fúze.“18 Při přeshraniční fúzi tedy mohou subjekty umístit nástupnickou korporaci vždy do kteréhokoliv členského státu, přitom se to nebude považovat za přeshraniční přesídlení nástupnické společnosti. Uskutečni-li se např. přeshraniční fúze francouzské SA a rakouské SG, mohou si jako sídlo nástupnické společnosti zvolit Německo, tato společnost se však nadále bude řídit německým právním řádem. Pokud se nástupnickou společností stane francouzská SA, bude se nadále řídit francouzským právním řádem.

17

Ust. § 22 Obchodního zákoníku – „Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky.“ 18 JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 145

28

Přeshraniční

fúze

veřejných

obchodních

společností

a

komanditních

společností19 Na rozdíl od přeshraničních fúzí českých korporací je právní úprava přeshraničních fúzí v. o. s. a k. s. v praxi méně významná. Chybí totiž jednotná harmonizační legislativa EU. V důsledku tohoto nedostatku si prakticky každá členská země může určit odlišné podmínky pro přeshraniční fúze těchto společností, kdy výjimkou není ani to, že takové fúze nejsou vůbec povoleny. Právní požadavky vztahující se k těmto fúzím jsou v každé členské zemi tak odlišné, že její realizace by činila nemalé potíže. Dalším zpochybněním potřeby této právní úpravy je ekonomické hledisko. Tyto právní formy obchodních společností nejsou ze své podstaty určeny k velkému kapitálovému podnikání, spíš naopak. Jsou zakládány převážně z důvodu menšího, často rodinného podnikání s nevelkými ambicemi. Není zde tedy prakticky žádný důvod pro realizaci přeshraničních fúzí, pochybovat by se dalo zcela určitě i o jejich ekonomickém přínosu. Výše zmíněné absence harmonizační legislativy náležitě využili i čeští zákonodárci. V důsledku toho je přeshraniční fúze v. o. s. a k. s. se zahraniční společností obdobné právní formy zakázána. Při pohledu na ust. § 189 Zákona musíme zalistovat výše a doplnit jej o ust. § 68 Zákona. Podle toho totiž přeshraniční fúze v. o. s. a k. s. sice povoleny jsou, avšak pouze se zahraniční korporací, nikoli se zahraniční společností obdobné právní formy (německá OHG, britská Partnership nebo francouzské SNC). Takovéto křížové přeshraniční fúze jsou ovšem ve většině případů zakázány. Jediná možnost realizace takového procesu tedy spočívá pouze v přeshraniční fúzi v. o. s. nebo k. s. se zahraniční společností obdobné právní formy, která ovšem splňuje definiční vymezení zahraniční korporace.20 Žádné další druhy přeshraničních fúzí dále nejsou dovoleny. Není tedy možné například fúzovat českou akciovou společnost se společností např. kanadskou. Není možné provádět fúze s jinými zahraničními právnickými osobami než s korporacemi, přeshraniční fúze

19

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 146 - 148 20 Ust. § 181 písm. b) zákona – „zahraniční zúčastněnou, zanikající nebo nástupnickou korporací obchodní společnost nebo družstvo, která má právní subjektivitu a vlastní majetek, řídí se právním řádem jiného členského státu než České republiky a může se v souladu s požadavky práva Evropských společenství podle právních předpisů členského státu, jehož právním řádem se řídí, zúčastnit přeshraniční fúze“

29

potom mohou realizovat pouze české obchodní společnosti a družstva, nikoliv jakákoliv právnická osoba.

3.2 Fúze podle českých právních předpisů21 Právní úprava fúzí a vůbec přeměn jako takových se na českém území objevovala již za doby starorakouské a období první republiky. Počátkem druhé světové války však byly tyto normy částečně zrušeny a ponechány pouze v podobě, která měla do dnešní právní úpravy ještě dlouhou cestu. Ta začala přijetím obchodního zákoníku, který však tuto problematiku řešil nedostatečně v ustanovení § 69 obchodního zákoníku v původním znění doplněném o zvláštní ustanovení u každé formy obchodní společnosti zvlášť. Zákonodárci se snažili tento problém řešit novelou č. 142/1996 Sb., i tak byla však česká právní úprava fúzí s ohledem na požadavky EU nedostatečná. První velkou změnu přinesla novela č. 370/2000 Sb., která do obchodního zákoníku transponovala právní úpravu EU. Díky tomu byla do českého právního řádu zavedena úprava vnitrostátních fúzí a. s. (Třetí směrnice) a rozdělení a. s. (Šestá směrnice). Ve skutečnosti však neexistovala právní úprava vnitrostátních fúzí, proto k těmto účelům sloužila všeobecně úprava akciové společnosti. Novela č. 308/2006 Sb. rozšířila působnost těchto norem i na družstva. Tyto směrnice však byly primárně určeny pro akciové společnosti, pro ochranu drobných akcionářů a věřitelů před možným zneužitím fúzí. Důsledkem toho byly ostatní společnosti jiných právních forem zbytečně zatěžovány požadavky, kterým by byly podléhaly pouze akciové společnosti. Vzhledem k rozdílnosti právní úpravy u a. s. a ostatních obchodních společností a družstev byla její aplikace mnohdy velmi obtížná, v některých případech dokonce až nemožná. Bylo nutno tuto problematiku řešit jinak. Toho se český právní řád dočkal až v roce 2008. V roce 2007 vznikla ČR povinnost transponovat další právní předpis EU a to Desátou směrnici z roku 2005 o přeshraničních fúzích. Ta byla implementována právě až roce 2008 a to pomocí již několikrát zmiňovaného, zcela nového zákona 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev.

21

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8

30

To přineslo hned několik výhod: • Byla vytvořena obecná právní úprava přeměn obchodních společností a družstev; • byly odstraněny zbytečné požadavky a restrikce pro přeměny v. o. s., k. s., s. r. o. a družstva; • došlo k transpozici Desáté směrnice; • vytvořil se zákon, díky kterému se zcela vyjasnily vnitřní vazby, a již nedocházelo k vnitřním rozporům mezi odkazy; • vzala se v úvahu potřeba rozdílné úpravy při přeměnách jednotlivých forem obchodních společností. Účinnost tohoto nového, moderního zákona zásadním způsobem zefektivnila celý proces fúzí obchodní společností a nejen jich, ale i přeměn obecně. Obchodní společnosti se tak mohou spojovat, rozdělovat a měnit svou právní formy a pokračovat v podnikání bez nutnosti zrušení s likvidací a následného znovu založení v požadované formě, což bylo často kontraproduktivní a finančně i časově velmi náročné.

3.2.1 Ustanovení k fúzím22 Právní úprava fúzí je vybudována na třech předpokladech: • Univerzální právní nástupnictví; • ochrana práv společníků nebo členů všech zúčastněných subjektů; • ochrana práv věřitelů všech zúčastněných subjektů. Zákon stanoví kroky nutné k realizaci všech přeměn obchodních společností, fúze nevyjímaje. Z ustanovení dále vyplývá i časový průběh procesu přeměn, který bývá vždy dlouhodobý. Nejprve tedy krátce nastíním časový harmonogram průběhu fúze a nejdůležitější body celého procesu. Hlavním institutům spjatým s realizací fúze obchodních společností se budu věnovat podrobněji v textu níže včetně krátkého nástinu účetních aspektů, které dále rozeberu v samostatné kapitole. Základem uskutečnění fúze je vyhotovení a schválení určitých dokumentů, po němž je podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. Společnosti by tak měly dodržovat po 22

Prof. JUDr. Přemysl Raban, CSc. a kol.: Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, EUROUNION, Praha 2009, 491 stran, ISBN 978-80-7317-080-6

31

sobě jdoucí kroky, které umožní dovést přeměnu/fúzi dovést do úspěšného konce, kterým je právě zapsání přeměny do obchodního rejstříku. Pro zahájení procesu je důležité vymezení rozhodného dne, který jsem již krátce zmiňoval v rámci popisu evropské úpravy.

Rozhodný den Rozhodným dnem fúze se dle Zákona rozumí den, od něhož se jednání zanikající obchodní společnosti nebo družstva nebo zanikajících obchodních společností nebo družstev nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nebo nástupnických obchodních společností nebo družstev nebo přejímajícího společníka. Rozhodný den fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Od tohoto dne se tedy odvíjí veškeré kroky a zejména lhůty, které musí být dodrženy v rámci procesu přeměny a může být stanoven na kterýkoli den v kalendářním roce. V praxi společnosti nejčastěji stanoví rozhodný den přeměny na první kalendářní den v roce, a to z účetních důvodů, kdy je po přeměnu možno využít informace z řádné účetní závěrky, v jiném případě je nutno sestavit mimořádnou účetní závěrku, která předchází rozhodnému dni.

Harmonogram fúze a nutné kroky k její realizaci jsou tedy, za předpokladu stanovení rozhodného dne na první den v kalendářním roce, následující: • 31.12.2009 - Konečná účetní závěrka (může být sestavena později průběhu roku, ale při fúzi se bude vycházet z údajů k 31.12.2009); • 1.1.2010 - Rozhodný den, k němuž je třeba sestavit zahajovací rozvahy; • Od 1.1.2010 - Vedení samostatných účetnictví zanikajících a nástupnických společností a zpracování znaleckého posudku na ocenění jmění zanikající společnosti;

32

• Do 30.6.2010 - Nejzazší termín pro vyhotovení návrhu projektu fúze, dále následuje splnění informačních povinností a uskutečnění valné hromady (až po uběhnutí 1 měsíce po splnění informačních povinností); • Do 31.12.2010 - Nejzazší termín pro podání návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku, dále vlastní zápis fúze do obchodního rejstříku, kdy nastane právní zánik zanikající společnosti. K tomuto datu též dojde k vypořádání daňových povinností zanikající společnosti, spojení účetnictví zanikající společnosti do nástupnické společnosti a je sestavena řádná účetní závěrka nástupnické společnosti.

Projekt přeměny/fúze Statutární orgány zúčastněných obchodních společností musí vypracovat tzv. projekt fúze, podle kterého se fúze provádí. Jedná se o základní dokument pro realizaci fúze a musí být vždy vyhotoven v písemné formě. Zákon výslovně stanoví způsob, jakým musí být projekt schválen. Projekt musí být schválen všemi zúčastněnými společnostmi ve znění, v jakém byl zveřejněn, přičemž musí obsahovat potřebné údaje. Zákon přímo demonstrativním způsobem vymezuje, jaké údaje má projekt fúze obsahovat. Chceme-li však získat představu o tom, jaké údaje má obsahovat konkrétně např. vnitrostátní fúze komanditních společností, musíme vzít v potaz obecné údaje společné pro všechny typy společností upravené ustanovením § 70 Zákona a dále zvláštní ustanovení o vnitrostátní fúzi komanditní společnosti, viz. systematika Zákona výše. Obecnými náležitostmi stanovenými § 70 tedy jsou: a) obchodní firma (dále jen „firma“), sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných obchodních společností nebo družstev a jejich právní forma, b) určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost nebo družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající obchodní společnosti nebo družstva, jež nejsou závazkem, c) rozhodný den fúze, d) práva, jež nástupnická obchodní společnost nebo družstvo poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, 33

f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných obchodních společností nebo družstev poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, g) při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické obchodní společnosti nebo družstva uvedeny, platí, že se společenská smlouva nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva nemění, h) při fúzi splynutím 1. společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické obchodní společnosti nebo družstva, 2. projev vůle založit nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo, 3. jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nebo jeho členů nástupnické obchodní společnosti nebo družstva a dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizují, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva. Dále je nutno tyto podmínky doplnit o zvláštní náležitosti vztahující se k fúzi komanditní společnosti upravené konkrétně v ustanovení § 82 Zákona.

Zpráva o přeměně Statutární orgán každé ze zúčastněných společností nebo družstev je povinen vypracovat při procesu fúze zprávu o přeměně, ve které objasní důsledky připravované přeměny. Tuto zprávu mohou vypracovat též zúčastněné subjekty společně. Ve zprávě nelze uvádět informace, které by mohly jedné ze zúčastněných obchodních společností přivodit újmu nebo informace takové, které jsou předmětem obchodního tajemství či informace utajované podle zvláštního zákona23. Zpráva o přeměně potom však musí obsahovat odůvodnění neuvedení takovýchto informací.

23

Např. obchodní zákoník

34

Právní úprava zprávy o přeměně, tak jak ji známe nyní z ust. §§ 24 – 27 Zákona, byla v souladu s požadavky Třetí a Desáté směrnice převzata z dřívější právní úpravy. Ta byla do nového Zákona pouze obsahově sjednocena. V některých Zákonem stanovených případech není povinnost zprávu o přeměně vyhotovit. Jedná se o následující situace: • Zanikající obchodní společnost (s. r. o. nebo a. s.) fúzuje se svým jediným společníkem; • jedná se o přeměnu k. s. nebo v. o. s.; • společníci zúčastněné s. r. o. jsou všichni zároveň jejími jednateli; • vypracování této zprávy společníci všech zúčastněných obchodních společností nebo družstev nevyžadují.

Znalec Znalec musí být jmenován soudem, pokud to daná situace vyžaduje (ocenění jmění nebo přezkoumání projektu přeměny). Například u fúze sloučením akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným se vyžaduje ocenění znalcem jmění zanikající společnosti v případě splnění jedné z následujících podmínek: • V důsledku sloučení budou vydány nástupnickou společností nové akcie pro zanikající společnost; • společníkům zanikající společnosti mají být přiznány vklady a s nimi spojený obchodní podíl na nástupnické společnosti s ručením omezeným; • dosavadní vklady společníků nástupnické společnosti s ručením omezeným se zvyšují, jestliže je zdrojem zvýšení majetek zanikající společnosti. V případě fúze splynutím, má povinnost nechat ocenit své jmění posudkem znalce každá ze zúčastněných společností. Návrh na jeho jmenování podává jedna ze zúčastněných obchodních společností nebo družstev, pro všechny subjekty pak návrh podávají společně. Pokud znalec závažným způsobem porušuje své povinnosti, může ho soud odvolat na návrh osoby, která znalce jmenovala.

35

Co se týče nákladů na znalce (jeho odměny), jsou hrazeny osobou, jenž podala návrh na jeho jmenování. Pokud návrh podalo více osob, hradí náklady společně. Jmenování, odměňování a odvolávání znalce je upraveno v ust. §§ 28 – 32 Zákona, přičemž byla převzata z předchozí právní úpravy v obchodním zákoníku. Ta ovšem nebyla sestavena přímo pro znalce pro fúze nebo přeměny obecně, nýbrž jen pro ocenění vkladů, proto bylo nutno tuto právní úpravu nejen převzít, ale také poněkud upravit do nynější podoby.

Informace o projektu fúze Statutární orgány zúčastněných obchodních společností nebo družstev mají za povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin obchodního rejstříku a to nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena. Dále musí být zveřejněno i oznámení o uložení projektu fúze do sbírky listin, a to též jeden měsíc přede dnem, kdy má být schválena. Od tohoto dne může kterýkoliv člen nebo společník požádat o informace tykající se ostatních zúčastněných obchodních společností nebo družstev, jsou-li pro přeměnu důležité. Takovéto uveřejnění informací o projektu fúze vyžaduje i Třetí, Šestá a Desátá směrnice. Oproti předchozí právní úpravě v obchodním zákoníku zde nedošlo ke změnám.

Ochrana věřitelů Pokud věřitelé zúčastněných obchodních společností nebo družstev přihlásí své pohledávky do šesti měsíců ode dne, kdy nabyl účinnosti zápis přeměny do obchodního rejstříku a nemohou požadovat uspokojení svých pohledávek, mají právo žádat poskytnutí dostatečné jistoty z důvodu zhoršení vymahatelnosti svých pohledávek v důsledku přeměny. Toto právo podléhá prekluzi, tedy zaniká marným uplynutím doby. Pokud mezi věřitelem a dlužníkem nedojde k takovéto dohodě o zajištění pohledávky, rozhodne v této věci příslušný soud. Toto právo však nemají ti věřitelé, jejichž pohledávky vznikly až po zápisu fúze do obchodního rejstříku a též, pokud mají právo na přednostní uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení nebo se pro účely tohoto řízení považují za zajištěné věřitele. Tuto problematiku řeší ust. §§ 35 – 39 Zákona. 36

Právo na dorovnání při fúzi Význam dorovnání a kdo a za jakých podmínek má na dorovnání právo vysvětluje zákon následovně: § 45 Není-li výměnný poměr podílů nebo akcií spolu s případnými doplatky na dorovnání (dále jen „doplatek“) uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení nebo vypořádání poskytované přejímajícím společníkem při převodu jmění ostatním společníkům přiměřený, mají společníci zúčastněné obchodní společnosti nebo členové zúčastněného družstva při fúzi nebo rozdělení a ostatní společníci společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, která se zrušuje s převodem jmění na přejímajícího společníka (dále jen „oprávněné osoby“), vůči nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu nebo přejímajícímu společníkovi právo na dorovnání v penězích (dále jen „právo na dorovnání“), nestanoví-li tento zákon něco jiného. § 46 Právo na dorovnání má společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva pouze ve vztahu a) k těm listinným akciím, jejichž vlastníkem byl v okamžiku schválení přeměny, b) k těm zaknihovaným akciím, z nichž byl v okamžiku schválení přeměny oprávněn vykonávat akcionářská práva na valné hromadě podle zvláštního zákona, nebo c) k tomu podílu, který vlastnil v den schválení přeměny. § 47 (1) Právo na zaplacení dorovnání může uplatňovat pouze osoba, a) která splňuje požadavky uvedené v § 46; v pochybnostech se tyto požadavky považují za splněné,

a

b) která se nevzdala práva na dorovnání. (2) Právo na zaplacení dorovnání musí být uplatněno nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku stal účinným

vůči

třetím

osobám, 37

jinak

toto

právo

zaniká.

(3) Soudní rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na zaplacení dorovnání, je pro nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo nebo přejímajícího společníka co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.“ Pokud existuje oprávněný nárok osoby na dorovnání, má obchodní společnost nebo družstvo v případě neplacení či neplacení včas, povinnost platit úroky z prodlení dle občanského zákoníku.

Odpovědnost za škodu Podle ust. § 50 Zákona odpovídají členové statutárních orgánů obchodních společností nebo družstev a všichni znalci za škodu způsobenou porušením jejich povinností přiměřeně jejím společníkům nebo věřitelům. Pokud osoba takto odpovídající za škodu prokáže, že jednala s péčí řádného hospodáře, může se takové odpovědnosti zprostit Ode dne účinnosti zápisu přeměny do obchodního rejstříku začíná běžet pětiletá promlčecí doba, po jejím uplynutí je právo na náhradu škody promlčeno.

Neplatnost přeměny Podat návrh na určení neplatnosti může jen společník zúčastněné obchodní společnosti nebo družstva, člen jejího statutárního orgánu či dozorčí rady, nebo přejímající společník. A to jen tehdy, pokud bude zároveň napadena i platnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, která chválila projekt fúze. Návrh ovšem musí být podán nejpozději do třech měsíců ode dne chválení přeměny, jinak toto právo zaniká. O neplatnosti projektu přeměny a o neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze rozhoduje vždy jen soud, a to pouze do zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Po tomto termínu již není možné zápis zrušit a projekt přeměny již není možno změnit nebo zrušit. V řízení lze pokračovat, pouze pokud se předmět řízení změní na řízení o náhradu škody nebo řízení o právu na dorovnání. Pokud ještě soud nerozhodl o neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, může obchodní společnost nebo družstvo požádat soud a ten jí následně může udělit lhůtu pro zjednání nápravy, která nesmí být kratší než 60 dní. 38

Podle ust. § 58 odst. 2 je výrok rozhodnutí, jímž je určena neplatnost projektu přeměny, závazný pro každého.

Vzdání se práv společníka Společník zúčastněné obchodní společnosti nebo člen zúčastněného družstva se může některého práva vzdát a to písemnou formou s úředně ověřeným podpisem na valné hromadě s uvedením v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Stejně tak společník zúčastněné obchodní společnosti může udělit svůj souhlas s tím, že jakákoliv zpráva týkající se přeměny, nebude vypracována. Takovým právem je zejména právo na dorovnání, na výměnu podílů nebo akcií, na náhradu škody, na odkup svých akcií při fúzi nebo rozdělení akciové společnosti, právo podat návrh na určení neplatnosti projektu přeměny a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebo členské schůze, nebo jedná-li se o společníka společnosti s ručením omezeným, práva na zaslání dokumentů při fúzi nebo rozdělení společnosti s ručením omezeným.

Právní účinky přeměny Právní účinky fúze neboli i přeměn obchodních společností a družstev obecně nastávají vždy dnem zápisu do obchodního rejstříku, jak jsem již uvedl výše.

3.2.2 Některá zvláštní ustanovení k vnitrostátním fúzím jednotlivých obchodních společností a družstev Právní úprava vnitrostátních fúzí se u jednotlivých obchodních společností v některých aspektech liší. Jde například o informace uvedené v projektu přeměny, odlišnosti při schvalování projektu a další ustanovení, která zakládají další povinnosti např. pro komanditní společnosti, které nelze vzhledem ke jejich povaze užít u společností jiných právních forem.

3.2.2.1 Vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti Fúze těchto společností je normativně upravena v rámci ustanovení §§ 76 – 80 Zákona. Počáteční fází bude zcela jistě příprava projektu, který musí kromě obecných náležitostí upravovat právní postavení společníků zanikající v. o. s. v nástupnické v. o. s. a výši jejich vkladů, jestliže vklady mít mají. Statutární orgány všech zúčastněných v. o. s. poté projekt 39

založí do sbírky listin obchodního rejstříku a zveřejní oznámení o tomto kroku a to nejméně jeden měsíc přede dnem schválení fúze. Po vyhotovení všech potřebných dokumentů mají statutární orgány všech v. o. s. za povinnost úplně a všestranně informovat společníky, kteří nejsou členy statutárního orgánu o učiněných krocích. Tzn. nejméně dva týdny přede dnem schválení fúze jim doručit projekt vnitrostátní fúze, účetní závěrky všech v. o. s. zpětně za tři účetní období, jejich konečné účetní uzávěrky, mezitímní účetní závěrku a zahajovací rozvahu nástupnické společnosti. Tyto dokumenty se nezasílají v případě, že se společník svého práva na doručení dokumentů vzdá. Vnitrostátní fúze v. o. s. musí být schválena bezpodmínečně všemi společníky zúčastněných v. o. s. Pokud by jen jeden ze společníků nebyl fyzicky dostupný, nebo by se nevyjádřil, mohlo by to schválení fúze vážně ohrozit.

3.2.2.2 Vnitrostátní fúze komanditní společnosti Úpravu takovéto fúze můžeme nalézt v ustanoveních §§ 70 – 76 a § 82 Zákona. Zde bude projekt přeměny obsahovat, kromě obvyklých náležitostí, údaje o vkladech komanditistů do základního kapitálu nástupnické k. s. Dále pak úpravu týkající se společníku, respektive to, který společník zanikající k. s. se v k. s. nástupnické stane komplementářem, a který komanditistou. V případě vnitrostátní fúze sloučením zákon (nepřímo) nepřipouští změnu právního postavení společníka nástupnické k. s. Nedovoluje tedy, aby se např. komplementář nástupnické k. s. stal jejím komanditistou a naopak. Kdežto např. komanditista zanikající k. s. se bez problémů může stát komanditistou nástupnické k. s., stejně tak komplementář se může v tomto případě po zápisu do obchodního rejstříku stát komanditistou. V důsledku takové změny právního postavení společníků se musí vyřešit otázka ručení za splnění dluhů zúčastněných k. s. Tuto problematiku upravuje zákon ustanoveními §§ 84 a 85 následovně: Jestliže měl společník zanikající společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku neomezeně a 40

společně a nerozdílně s ostatními komplementáři, může však požadovat na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které z důvodu ručení poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti, ledaže jde o dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. Měl-li společník zanikající společnosti postavení komplementáře a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty, a to po dobu 5 let ode dne, kdy se zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám; za dluhy, které vznikly po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, ručí jen tehdy, nebyl-li v této době splacen jeho vklad do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.

3.2.2.3 Křížová vnitrostátní fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti V případě takovéto fúze je třeba nejprve upřesnit možné způsoby provedení křížové vnitrostátní fúze. Takto fúzovat mezi sebou může jedna či více v. o. s. s jednou či více k. s. s tím, že nástupnická spolčenost bude mít právní formu v. o. s. ne k. s. Zákon vylučuje křížovou vnitrostátní fúzi dvou či více k. s. do nástupnické v. o. s. a naopak. Zákon s takovou možností nepočítá a jednoznačně určuje, že takovéto křížové vnitrostátní fúze se musí účastnit vždy minimálně jedna k. s. a minimálně jedna v. o. s. Ručení za splnění dluhů nástupnické v. o. s. je zde řešeno tak, že kdo byl před zápisem křížové vnitrostátní fúze komplementářem nebo společníkem v. o. s. a po zápisu se stal společníkem nástupnické v. o. s., ručí za splnění dluhů solidárně a neomezeně. Komanditista zanikající k. s., který se po zápisu stane společníkem v. o. s., ručí za splnění dluhů vzniklých před zápisem všem zúčastněným společnostem, a to solidárně a neomezeně. Dále se ručení za splnění dluhů nástupnické v. o. s. i nástupnické k. s. řídí obdobnými pravidly jako úprava ručení u vnitrostátní fúze k. s.

41

3.2.2.4 Vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným Projekt vnitrostátní fúze s. r. o. musí kromě obvyklých náležitostí uvedených v ust. § 70 Zákona obsahovat též výše vkladů a obchodních podílů každého společníka zúčastněné obchodní společnosti. Výše doplatku však nesmí být větší než 10 % výše nových vkladů nástupnické společnosti. Dále je zde zapotřebí uvést výši případného doplatku společníků zanikající obchodní společnosti a dále upravit způsob jeho výplaty. Při vnitrostátní fúzi sloučením činí výši základního kapitálu nástupnické společnosti součet základního kapitálu nástupnické společnosti ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku a výše nových vkladů od společníků zanikající společnosti. Do tohoto součtu se může ještě přidat zvyšování základního kapitálu nástupnické společnosti z jejich vlastních zdrojů, nebo se naopak odečte celková částka snížení základního kapitálu, pokud se rozhodne, že se bude základní kapitál snižovat.24 Jestliže se bude zvyšovat či naopak snižovat výše vkladů dosavadních společníků nástupnické společnosti, užijí se ustanovení o zvyšování nebo snižování základního kapitálu z vlastních zdrojů nástupnické společnosti.25 Ust. § 93 Zákona zakládá povinnost, nejméně 14 dnů před konáním valné hromady, na níž se bude schvalovat vnitrostátní fúze, doručit všem společníkům: • Projekt vnitrostátní fúze; • účetní závěrky zúčastněných s. r. o. za poslední tři účetní období; • konečné účetní závěrky zúčastněných společností, zahajovací rozvahu nástupnické společnosti a zprávy auditora; • mezitímní účetní závěrku a zprávu o jejím ověření, pokud se vyžadují; • společnou zprávu o vnitrostátní fúzi a všechny znalecké zprávy o této fúzi, pokud jsou vyžadovány. Vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným musí být schválena valnou hromadou a to třemi čtvrtinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě. Společenská smlouva může vyžadovat i vyšší počet hlasů, v takovém případě tomu podléhá i hlasování o 24

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 95 25 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

42

schválení vnitrostátní fúze. O průběhu valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Ten je vyžadován i při dodatečném vyjádření souhlasu nepřítomných společníků, kteří takto ověřený souhlas spolu s projektem fúze mohou zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady na sídlo společnosti s ručením omezeným. O schválení fúze se může rozhodnout i mimo zasedání valné hromady, rozhodnutím společníků. Pokud by se v důsledku fúze měla měnit práva některých společníků nebo by mělo dojít k omezení převoditelnosti obchodních podílů nebo by byl společenskou smlouvou vyžadován souhlas určitého společníka pro převod obchodního podílu, není možno schválit vnitrostátní fúzi bez podpisu právě těchto dotčených společníků. Usnesení valné hromady zanikající společnosti s ručením omezeným o schválení vnitrostátní fúze musí obsahovat rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace a přechodu jmění na nástupnickou společnost, schválení konečné nebo mezitímní účetní závěrky, schválení projektu vnitrostátní fúze a schválení zahajovací rozvahy nástupnické společnosti v případě vnitrostátní fúze splynutím. Unesení valné hromady nástupnické společnosti s ručením omezeným o schválení vnitrostátní fúze musí obsahovat rozhodnutí o převzetí jmění zanikající společnosti či společností, schválení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy a v neposlední řadě schválení projektu vnitrostátní fúze. Co se týče výměny obchodních podílů při vnitrostátní fúzi, nástupnická společnost dle ust. § 97 Zákona nevymění obchodní podíly zanikající společnosti za své obchodní podíly, pokud jsou v době zápisu v jejím majetku nebo majetku kterékoliv zanikající společnosti a drží-li tyto podíly třetí osoba svým jménem avšak na účet některé ze zúčastněných společností.

3.2.2.5 Vnitrostátní fúze akciové společnosti26 Vnitrostátní fúze a. s. je normativně upravena ustanoveními §§ 100 – 153 Zákona. Příprava vnitrostátní fúze a. s. bude jako v ostatních případech začínat projektem fúze.

26

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8

43

Ten musí dle zákona obsahovat kromě obvyklých náležitostí uvedených v ust. § 70 Zákona ještě zvláštní ustanovení a to: a) výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o kótaci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností, včetně podrobných pravidel postupu při jejich výměně, a výši případného doplatku akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány s uvedením důvodu, b) určení, jak budou získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcie akcionářů zanikající společnosti, c) údaj o vlivu vnitrostátní fúze sloučením na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu při jejich výměně, a případně údaj o výši doplatku dosavadním akcionářům nástupnické společnosti, s pravidly pro jeho výplatu, d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům jednotlivých druhů akcií, opčních listů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, e) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti, zejména údaj o celostátně distribuovaném deníku, v němž bude veřejný návrh smlouvy uveřejněn ,f) údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě nástupnické akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci nástupnické akciové společnosti s uvedením, že tato místa se dočasně neobsazují a budou obsazena až po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.27

Přezkum projektu vnitrostátní fúze Ustanovení §§ 24 – 27 Zákona ukládá povinnost zpracovat zprávu o vnitrostátní fúzi. Ta musí obsahovat: • Zdůvodnění výměnného poměru akcií, pokud se vyměňují;

27

Ust. § 100 Zákona

44

• údaje o obtížích, jenž nastaly při oceňování k účelům výměnného poměru akcií, pokud se vyskytly, anebo informaci o tom, že se nevyskytly; • odůvodnění výše doplatků na dorovnání a opatření ve prospěch vlastníků jednotlivých druhů cenných papírů, které emitovala zúčastněná akciová společnost; • případné změny v rozsahu ručení akcionářů; • změny v právním a ekonomickém postavení akcionářů po zápisu fúze do obchodního rejstříku; • dopady vnitrostátní fúze na věřitele, zejména z pohledu vymahatelnosti jejich pohledávek. Po tomto kroku přijde na řadu znalec, resp. znalci. Soud jmenuje pro každou akciovou společnost jednoho znalce a nakonec jednoho pro všechny zúčastněné subjekty společně. Ti následně vypracují znaleckou zprávu o vnitrostátní fúzi. Takovým znalcem pak může být stejná osoba, která v zúčastněné a. s. provádí ocenění jmění. Znalec má právo požadovat od zúčastněných a. s. relevantní dokumenty a informace pro zpracování znalecké zprávy, která musí dle zákona obsahovat: • Informace o metodách použitých při stanovení výměnných poměrů akcií, a zda je zvolená metoda (metody) vhodná a přiměřená; • zda je výměnný poměr akcií vhodný a z jakého důvodu; • údaje o tom, jakých výměnných poměrů by bylo dosaženo použitím každé jednotlivé metody zvlášť, jestliže by bylo použito metod více; • údaje o komplikacích, které se při oceňování jmění vyskytly, pokud tomu tak bylo; • stanovisko, jaká váha byla přiznána jednotlivým použitým metodám při stanovení výměnného poměru akcií. Z důvodu ochrany akcionářů a věřitelů zúčastněných akciových společností ustanovení §§ 73 – 75 Zákona stanovuje povinnost znalecky ocenit jmění zúčastněných a. s. V případě vnitrostátní fúze splynutím mají povinnost nechat ocenit své jmění všechny zúčastněné společnosti. Při vnitrostátní fúzi sloučením má pak tuto povinnost zanikající a. s., pokud mají být vydány nástupnickou společností nové akcie pro akcionáře zanikající a. s. Takovýto znalecký posudek bude obsahovat přinejmenším: • Popis jmění a. s.;

45

• částku, na níž se jmění oceňuje; •

použité způsoby ocenění.

Zveřejnění přípravy vnitrostátní fúze Zákon vyžaduje, aby představenstvo každé ze zúčastněných akciových společností uložilo do sbírky listin obchodního rejstříku projekt vnitrostátní fúze. Zároveň je zde povinnost uveřejnit28: • Oznámení, že projekt vnitrostátní fúze je uložen ve sbírce listin obchodního rejstříku; • upozornění věřitelů o jejich právech29; • seznámení akcionářů o jejich právech. Zejména o právu na přístup k dokumentům v sídle a. s. Také právo žádat o svolání valné hromady zanikající30, ale i nástupnické společnosti v případě, kdy toto není vyžadováno zákonem; • informaci akcionářům zanikající a. s., že mají právo po zápisu fúze do obchodního rejstříku žádat nástupnickou a. s. o odkup svých akcií v nástupnické a. s., které získají výměnou za své akcie zanikající a. s. Vše musí být hotovo nejméně 1 měsíc před zasedáním valné hromady či představenstva, na němž se bude vnitrostátní fúze schvalovat. Tato lhůta je účinná vůči všem úkonům zároveň, je tedy nejprve nutné uložit projekt vnitrostátní fúze do sbírky listin obchodního rejstříku a poté začít zveřejňovat. Co se týče zákonných lhůt, je zákon zcela nesmlouvavý. Lhůty není možno v žádném případě zkracovat. V případě, že není svoláno zasedání valné hromady nástupnické a. s., které by mělo schvalovat vnitrostátní fúzi, stává se rozhodným dnem den, kdy se koná první (v případě více nástupnických a. s.) zasedání valné hromady nástupnické společnosti. Pokud se nesvolává žádné zasedání valné hromady, pak je z hlediska dodržování zákonných lhůt rozhodným dnem den schválení vnitrostátní fúze představenstvem první ze zúčastněných a. s.

28

Dle ust. § 33 odst. 1 písm. b), § 118, § 119 písm. b), § 144 odst. 3 Zákona Ustanovení §§ 35 - 39 Zákona 30 V případě schvalování vnitrostátní fúze sloučením rozhodnutím představenstva podle § 132 Zákona 29

46

Informační povinnost vůči akcionářům Akcionáři zúčastněných a. s. musí mít k dispozici v sídle každé zúčastněné a. s. dokumenty31 pro účely nahlédnutí, popřípadě pořízení kopií (s výjimkou posudku na ocenění jmění a to z důvodu jeho obsáhlosti). Tyto dokumenty musí být v sídle a. s. shromážděny a připraveny pro potřeby akcionářů nejpozději 1 měsíc před zasedáním valné hromady, jenž bude schvalovat vnitrostátní fúzi. O další informace mohou akcionáři požádat až na zasedání valné hromady. Tyto informace mohou být poskytnuty zúčastněnou a. s. akcionářům zcela dobrovolně i dříve, avšak nelze zde zvýhodňovat jednoho akcionáře před druhým.

Schválení vnitrostátní fúze Schválení je až na výjimky v působnosti valné hromady, obecnou úpravu ovšem nalezneme v ust. §§ 21 – 22 a ust. §§ 121 – 128 Zákona. Členům valné hromady se rozešlou pozvánky, které kromě obecných náležitostí obsahují upozornění akcionářů o jejich právu nahlížet do dokumentů, vybrané údaje o konečné účetní závěrce a údaje tykající se výměny, štěpení a jmenovité hodnoty dosavadních akcií nástupnické a. s. v případě fúze sloučením. Valná hromada započne běžnými úvodními formalitami v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku. S vlastním jednáním poté jako první vystoupí představenstvo, které akcionáře seznámí s projektem vnitrostátní fúze, se znaleckými zprávami a zodpoví akcionářům případné dotazy. Po sdělení stanoviska dozorčí rady a zodpovězení všech relevantních dotazů akcionářů přijde na řadu hlasování. Ke schválení vnitrostátní fúze je zapotřebí alespoň ¾ hlasů přítomných akcionářů. Počet hlasů může být vyžadován i vyšší, je-li to v souladu a vyžadují-li to stanovy v určitých případech32. Rozhodnutí valné hromady v této věci musí být provedeno formou notářského zápisu. Samotné usnesení o schválení vnitrostátní fúze a. s. pak závisí na tom, zda ho vydala valná hromada zanikající nebo nástupnické společnosti a zda se jedná o fúzi splynutím nebo sloučením.

31

Ustanovení § 119 Zákona Například pokud a. s. vydala více druhů akcií je potřeba ¾ hlasů přítomných akcionářů od každého druhu akcií 32

47

Usnesení valné hromady zanikající a. s. bude obsahovat schválení projektu fúze, rozhodnutí o zrušení společnosti bez likvidace, v případě fúze splynutím schválení zahajovací rozvahy nástupnické a. s., a pokud se budou kótovat akcie nástupnické společnosti, souhlas s tímto úkonem. V případě valné hromady nástupnické a. s. bude usnesení o schválení obsahovat poněkud více náležitostí a to: • Schválení projektu vnitrostátní fúze; • rozhodnutí o převzetí zanikající a. s.; • souhlas s kótací akcií nástupnické a. s.; • schválení konečné, mezitímní účetní závěrky a zahajovací rozvahy; • rozhodnutí o vydání nových akcií, pověření představenstva vydat nové akcie či možnost nabýt vlastní akcie, pokud jsou potřebné k výměně akcií zanikající a. s. za akcie nástupnické a. s.; • ustanovení týkající se výměny akcií dosavadních akcionářů nástupnické a. s. za akcie vyšší či nižší jmenovité hodnoty33. Schvalování vnitrostátní fúze sloučením může probíhat i tzv. zjednodušenou formou, kdy se nesvolává valná hromada nástupnické a. s., ale o schválení rozhodne jen její představenstvo a souhlas valné hromady zanikající a. s. To však lze provést jen po splnění podmínek uvedených v § 129 Zákona, kterými jsou: • Akcie dosavadních akcionářů nástupnické a. s. nebudou vyměňovány; • dle ust. § 118 písm. c) Zákona budou akcionáři upozorněni34 o jejich právu požadovat svolání valné hromady pro účely schvalování vnitrostátní fúze; •

akcionářům bude umožněno nahlížet v sídle nástupnické společnosti do všech dokumentů souvisejících s přeměnou a pořizovat si jejich kopie a opisy;nástupnická a. s. musí být vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90% výše základního kapitálu zanikající a. s. nebo celková jmenovitá hodnota akcií a zatímních listů, které mají být vyměněny za akcie zanikající a. s. nepřesahuje 10 % základního kapitálu nástupnické a. s. (pokud fúzí dojde ke zvýšení základního

33

Podrobně upravuje ust. §§ 125 a 126 Zákona Jde o akcionáře vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota činí alespoň 5 % výše základního kapitálu nástupnické společnosti. Pokud to dovolují stanovy, jmenovitá hodnota těchto akcií může být i nižší

34

48

kapitálu, vypočítá se tato hodnota již ze zvýšeného základního kapitálu tak, jak bude vypadat po zápisu do obchodního rejstříku). Tyto podmínky jsou alternativní, tedy v konkrétním případě postačí splnění jedné z nich. Usnesení představenstva nástupnické a. s. musí obsahovat stejné náležitosti jako usnesení valné hromady nástupnické a. s., na které se vnitrostátní fúze schvaluje. Usnesení představenstva však navíc musí být osvědčeno notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby dle ust. § 80a a následující notářského řádu35 s přílohou obsahující projekt vnitrostátní fúze sloučením. V případě, kdy nástupnická a. s. je jediným vlastníkem akcií zanikající a. s. nebo vlastníkem všech akcií s hlasovacími právy, bude stačit pro schválení vnitrostátní fúze sloučením pouze rozhodnutí představenstev zanikající i nástupnické společnosti, a to za podmínek obdobných jako u předchozího případu zjednodušené formy schvalování vnitrostátní fúze sloučením. Akcionářům tedy musí být umožněno i nahlížet do dokumentů v sídle nástupnické společnosti a pořizovat jejich kopie a opisy, dále musí být uveřejněno upozornění pro akcionáře, že mají právo žádat k projednání této otázky svolání zasedání valné hromady, a musí být splněny všechny informační povinnosti dle ust. § 33 odst. 1 písm. b) a § 118 Zákona. Na usnesení představenstva zanikající i nástupnické a. s. se použije ust. § 130 Zákona včetně nutnosti notářského osvědčení.

Výměnný poměr akcií Jedná se o opatření ochraňující akcionářezejména v tom smyslu, aby důsledkem vnitrostátní fúze nedošlo ke znevýhodnění jejich postavení a jejich poměru na majetkové účasti na čistém obchodním majetku společnosti. Druhým smyslem tohoto opatření je zachovat poměr sil mezi akcionáři, aby prostřednictvím fúze nebylo možné „snížit“ nebo dokonce zcela „vynulovat“ účast některých akcionářů ve prospěch jiných. Nové akcie nástupnické a. s., které dostanou akcionáři zanikající a. s., by měly být jakousi protihodnotou za jejich akcie v zanikající a. s. Výměnný poměr akcií musí být tedy

35

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů

49

odůvodněný a vhodný, nemělo by tak docházet ke zvyšování, ale ani ke snižování hodnoty jejich majetku. V případě vnitrostátní fúze sloučením může akciová společnost získat akcie potřebné k výměně buď vydáním nových akcií, anebo alternativně může pro tyto účely použít stávající akcie, které již má, nebo které bude mít ve svém majetku před fúzí, nebo je nabude v důsledku fúze. Dále je může získat rozhodnutím o nabytí akcií za účelem výměny akcií zanikající a. s. Všechny tyto způsoby lez podle potřeby kombinovat. Pokud mají být pro účely výměny akcií nástupnické a. s. za akcie zanikající a. s. vydány nové akcie, musí valná hromada rozhodnout buď sama o vydání těchto akcií, stejně jako o jejich množství a jmenovité hodnotě, druhu, formě a podobě, nebo musí o tomto rozhodování pověřit představenstvo. Nesmějí však být vydány akcie o jmenovité hodnotě vyšší, než je hodnota čistého obchodního majetku zanikající a. s. Při stanovení výše základního kapitálu nástupnické společnosti budeme vycházet ze součtu základního kapitálu nástupnické a. s. před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku a souhrnu jmenovitých hodnot akcií, které mají být vydány za účelem výměn akcií a za předpokladu, že se nezvyšuje ani nesnižuje jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické a. s. Jestliže se bude vnitrostátní fúze realizovat formou splynutí, použije se pro účely výměny akcií pouze možnost vydání nových akcií. To se bude řídit stejnou právní úpravou jako vydávání nových akcií za tímto účelem při vnitrostátní fúzi sloučením.

Výměna listinných akcií Vlastní výměnu akcií upravují ust. §§ 138 – 142 Zákona. Ta se uskutečňuje buď formou výměny přes pověřenou osobu, to se týká výměny dosavadních listinných kótovaných akcií za nové listinné kótované akcie, nebo přímou výměnou v ostatních případech. Pověřenou osobu musí určit představenstva zúčastněných a. s. ještě před podáním návrhu na zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. Společnosti musí této pověřené osobě předat všechny akcie určené k výměně včetně všech náležitostí k nim. Pokud v době předání akcií nebudou některé náležitosti o nich dosud známy, předají se pověřené osobě akcie bez těchto náležitostí s tím, že budou později bez zbytečných odkladů doplněny. 50

Akcionáři zanikající a. s. jsou povinni své dosavadní listinné akcie v určené lhůtě vrátit a nástupnická a. s. je následně musí zničit. Pokud akcionář dosavadní akcie nevrátí, bude vyzván k jejich vrácení v přiměřené dodatečné lhůtě. Akcie nevrácené ani v této lhůtě budou prohlášený za neplatné na zasedání valné hromady svolané k těmto účelům. Nové listinné akcie nástupnická společnost prodá buď prostřednictvím pověřené osoby na regulovaném trhu, nebo v dražbě36. Výtěžek z tohoto prodeje nástupnická a. s. bez zbytečných odkladů vyplatí meškajícímu akcionáři po započtení pohledávek vzniklých důsledkem nevčasného odevzdání akcií. Jestliže se nepovede nové listinné akcie prodat, uloží se do úřední úschovy. Právo na vydání neprodaných nových akcií z úřední úschovy a právo na výplatu výtěžku z prodeje nových akcií se akcionářům nepromlčuje.

Výměna zaknihovaných akcií Výměna zaknihovaných akcií se provádí prostřednictvím centrálního depozitář cenných papírů. Představenstva zúčastněných a. s. mají povinnost, ještě před podáním návrhu na zápis vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku, centrálnímu depozitáři akcií oznámit, že dojde k emisi nových akcií, nebo že se budou doplňovat či měnit některé údaje. Do patnácti dnů ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku dá představenstvo nástupnické společnosti centrálnímu depozitáři pokyn k emisi nových cenných papírů, nebo k provedení oznamovaných změn.

Doplatek na dorovnání V praxi se může stát, že z určitých objektivních důvodů nepůjde stanovit úplně rovnoměrný výměnný poměr při výměně akcií. Společnosti tuto situaci řeší tím, že akcionářům poskytnou doplatek, který tuto nerovnováhu při výměně akcí napraví. Na tento doplatek mají právo všichni akcionáři zanikající i nástupnické a. s., nesmí však být vyplacen před zápisem vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku a před zajištěním pohledávek všech věřitelů. Doplatek také nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií nástupnické společnosti, jenž mají být vyměněny. Toto právo akcionářů se nepromlčuje.

36

Dle ustanovení § 33 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

51

Zákaz výměny akcií V některých případech je výměna akcií zanikající a. s. za akcie nástupnické a. s. vyloučena. Jde o případy, kdy: • B se mění akcie emitované jednou ze zanikajících a. s., které jsou v majetku jiné zanikající a. s.; • se mění akcie emitované zanikající a. s., jež jsou v majetku nástupnické a. s.; • jde o vlastní akcie v majetku kterékoliv zanikající a. s.; • vlastníci akcií zanikající a. s. se svého práva vzdají; •

se mají vyměnit akcie akcionářům, kteří se podílejí na nástupnické a zanikající a. s. ve stejném poměru.

Zvýšení základního kapitálu Možnost zvýšení základního kapitálu upravuje ust. § 109 a § 111 Zákona. Zvýšení základního kapitálu je při vnitrostátní fúzi dovoleno pouze prostřednictvím zvyšování jmenovité hodnoty akcií dosavadních akcionářů nástupnické a. s., kdy se užijí ust. §§ 208 – 209 obchodního zákoníku37. Celkové zvýšení jmenovitých hodnot akcií nesmí překročit částku, o kterou je povoleno dle ust. § 208 odst. 2 a 4 obchodního zákoníku zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů.38 Zvyšovat základní kapitál nelze libovolně.To lze pouze za situace, kdy vlastní základní kapitál nástupnické a. s. zjištěný z konečné účetní závěrky je nižší než její základní kapitál zvýšený: a) o jmenovitou hodnotu akcií upsaných na zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií za situace, kdy toto zvýšení není zapsáno v obchodním rejstříku ke dni sestavení konečné účetní závěrky; b) o část rezervního fondu, nebo dalších fondů, které nelze rozdělit mezi akcionáře.

Snížení základního kapitálu

37

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Tato částka nesmí být vyšší než rozdíl mezi výší základního kapitálu a součtem hodnoty základního kapitálu a rezervních fondů

38

52

Zákon o přeměnách se této problematice věnuje v ustanoveních § 110 a 111. Samotné snižování základního kapitálu se potom realizuje formou snižování jmenovité hodnoty akcií a řídí se ust. § 213a obchodního zákoníku39. Jmenovitou hodnotu akcií je třeba snižovat rovnoměrně u všech akcií a je nutno dbát na povinnou minimální výši základního kapitálu podle pravidel zakotvených ustanoveními § 211 odst. 2 obchodního zákoníku. Toto snížení se jako takové do obchodního rejstříku nezapisuje (ani formou usnesení valné hromady), ale zapíše se až spolu s vnitrostátní fúzí sloučením. Co však zákon nedovoluje, je součastné zvýšení i snížení základního kapitálu nástupnické a. s.

Ochrana vlastníků cenných papírů emitovaných akciovou společností Právní postavení vlastníků poukázek na akcie, opčních listů a vyměnitelných a prioritních dluhopisů emitovaných nástupnickou a. s. se uskutečněním vnitrostátní fúze nezmění. Něco jiného však platí pro vlastníky těchto cenných papírů emitovaných zanikající a. s. Vnitrostátní fúzí tento emitent vlastně zanikne a vlastníci cenných papírů musí získat v nástupnické a. s. alespoň takové právní postavení, které měli v zanikající a. s.

Vnitrostátní fúze evropské společnosti Tato společnost se může zúčastňovat vnitrostátní fúze a to jak s akciovou společností, tak i s jinou evropskou společností (dále „SE“). Nástupnická společnost však bude mít vždy právní formu SE. JUDr. Tomáš Dvořák se ve své publikaci Přeměny obchodních společností a družstev domnívá, „…Podle mého soudu je takový závěr nanejvýš pochybný, neboť taková úprava by nutně byla v rozporu s účelem a smyslem nařízení o SE. Osobně soudím, že nástupnickou společností v tomto případě vždy musí být SE.“40. Vychází přitom ze samotného Nařízení o SE, kde se ve čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 uvádí, že akciová společnost může fúzovat s evropskou společností a tím vznikne nová nástupnická SE. S přihlédnutím ke kogentnímu charakteru tohoto nařízení tedy logicky vychází, že jiná možnost právní formy nástupnické společnosti nepřichází v úvahu.

39

Snížení jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 128 40

53

3.2.2.6 Křížová vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti Jak jsem již uvedl, Zákon připouští i tzv. křížové fúze. Kromě možnosti vnitrostátní fúze k. s. a v. o. s. je také samozřejmě možná vnitrostátní fúze s. r. o. a a. s. Je však zapotřebí si předem ujasnit způsob provedení takové křížové fúze (jde-li o sloučení či splynutí) a také počet zanikajících obchodních společností a počet nástupnických společností té či oné právní formy. Právní úprava se prakticky neliší od té, která reguluje vnitrostátní fúze s. r. o. či a. s. a často lze na ni při výkladu těchto křížových fúzí odkazovat. Co se týče obchodních podílů a akcií, dojde zde k určité kombinaci těchto dvou možností. Společníci zanikající s. r. o. dostanou výměnou za své stávající podíly akcie nástupnické a. s. v odpovídající jmenovité hodnotě. Akcionáři zanikající a. s. zase vymění své stávající akcie za odpovídající obchodní podíl na nástupnické s. r. o. Další odlišné právní úpravě podléhá schvalování křížové fúze. Ta musí být schválena jednomyslně všemi společníky zúčastněných s. r. o. Dále pokud má mít nástupnická společnost formu s. r. o., nebo by nebyly před zápisem do obchodního rejstříku splaceny všechny vklady, ať už v zanikající nebo v nástupnické s. r. o., vyžaduje se souhlas všech společníků s. r. o. a všech akcionářů zúčastněných a. s. I zde platí, že z důvodu ochrany majitelů některých cenných papírů emitovaných zanikající akciovou společností, má nástupnická společnost povinnost tyto cenné papíry odkoupit, protože jejich emitent křížovou vnitrostátní fúzí zaniká. Nastává zde však otázka, zdali v případě nástupnické společnosti s právní formou s. r. o. může právě vzhledem ke své právní formě tyto práva a povinnosti z cenných papírů emitovaných zanikající a. s. převzít. Opovědí je, že tento postup možný je, neboť ho zákon přímo stanovuje. Nastává zde však druhý problém, a to že odkup těchto cenných papírů nelze provést před zápisem křížové vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. Pod záminkou fúze by mohlo dojít k odkupu těchto cenných papírů, čímž by se jejich emitent zbavil povinností z nich vyplývajících a následně by fúzi odvolal. 41

41

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8, str. 132

54

3.2.2.7 Vnitrostátní fúze družstva42 Vnitrostátních ale i přeshraničních fúzí se mohou zúčastnit i družstva. Avšak s několika podmínkami a omezeními. Např. při vnitrostátní fúzi pojišťovny je zapotřebí souhlasu ČNB, bytové družstvo zase může fúzovat pouze s jiným bytovým družstvem a družstevní záložna zase jen s jinou družstevní záložnou opět s nutným souhlasem ČNB. Projekt vnitrostátní fúze družstva bude obsahovat běžné náležitosti podle ust. § 70 Zákona doplněné o náležitosti zakotvené speciálním ustanovením § 166 Zákona. Projekt přeměny tak bude navíc upravovat, jakým způsobem se změní výše vkladů členů zúčastněných družstev, anebo zmínku že se členské vklady nemění. V případě, že dojde ke zvyšování nebo snižování výše členských vkladů a výměnný poměr těchto vkladů bude nedostatečný, mají členové také právo na dorovnání v penězích.43 Pro jmenování znalce, jeho odměny a náležitosti znalecké zprávy se užije stejná či podobná úprava jako v případě ostatních obchodních společností. Stejně tak jako u zprávy o vnitrostátní fúzi, která se pouze přizpůsobí právní formě družstva, není jinak právní úprava výrazně odlišná. Co se týče zveřejnění přípravy vnitrostátní fúze, informační povinnosti vůči členům a obecných náležitostí schvalování vnitrostátní fúze družstva, neshledávám zde žádné větší odlišnosti oproti již zmíněným náležitostem u ostatních společností, proto se jimi již nebudu v této části zmiňovat. Pouze snad stojí za zmínku, že pro schválení vnitrostátní fúze je zapotřebí nejméně 2/3 hlasů všech přítomných členů, každý člen má jeden hlas a rozhodnutí členské schůze musí být osvědčeno notářským zápisem.

3.2.3 Účetní úprava fúzí44 Tato podkapitola má za úkol obecně nastínit a vysvětlit základní účetní náležitosti a pojmy fúzí obchodních společností, přičemž těm základním jsem se již věnoval v rámci výkladu

42

JUDr. Tomáš Dvořák: Přeměny obchodních společností a družstev, 1. vydání, 432 stan, ASPI – Wolters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-376-8 43 Jelikož je družstvo subjektem s variabilním základním kapitálem, který umožňuje takřka bezproblémové určení majetkové účasti každého člena, v praxi málokdy nastane případ, kdy je nutno doplácet členům dorovnání v penězích 44 Jana Skálová, Pěva Čouková: Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálovém trhu, 312 stran, ASPI – Walters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-397-3, též Vomáčková Hana: Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví), 3. aktualizované vydání, 512 stran, BOVA POLYGON, Praha 2005, ISBN 80-7273-127-0

55

k ustanovením o fúzích. Účetní aspekty jsou totiž nedílnou součástí harmonogramu a celého procesu uskutečnění přeměny, respektive fúze obchodních společností. Jedna z nejzákladnějších povinností obchodních společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, je bezpochyby povinnost vést účetnictví. To je samozřejmě nutné i v průběhu fúze, či jiné přeměny obchodní společnosti. Pro toto období však platí zvláštní právní úprava např. účetního období, problematiky oceňování, uzavírání knih, a to vše v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví45. Vykazování přeceňovacích rozdílů, goodwillu, oceňovacích rozdílů k nabytému majetku a metody oceňování reálnou hodnotou upravuje vyhláška č 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a též České účetní standardy

Rozhodný den Z účetního hlediska je na tomto místě nutno připomenout význam a podstatu rozhodného dne, jehož podstatu jsem již zmiňoval. Myslí se jím den, od kterého se jednání zanikající společnosti z účetního hlediska považuje za jednání uskutečněné na účet nástupnické společnosti. Den předcházející rozhodnému dni také znamená konec účetního období jak pro zanikající, tak i pro nástupnickou společnost. Začátek nového účetního období nástupnické společnosti pak začíná právě rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis fúze do obchodního rejstříku. Rozhodný den fúze nemůže předcházet den, ve kterém je podán návrh na zapsání fúze do obchodního rejstříku, o více než 12 měsíců, k tomuto podrobněji viz. kapitola Ustanovení k fúzím

Sestavení konečné účetní závěrky před rozhodným dnem Ke dni předcházejícímu rozhodný den jsou všechny zúčastněné účetní jednotky povinny sestavit konečnou účetní závěrku a ukončit tak své účetní období. Podle toho kdy se závěrka sestavuje, jí rozdělujeme na účetní závěrku řádnou (k poslednímu dni účetního období) a účetní závěrku mimořádnou (v průběhu standardního účetního období). Další konečnou účetní závěrku (řádnou) sestavuje nástupnická společnost na konci účetního období, ve kterém byla fúze zapsána do obchodního rejstříku. V praxi může tedy její účetní období trvat i méně nebo naopak více než 12 měsíců.

45

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

56

Obrázek 13: Kratší účetní období

Obrázek 14: Delší účetní období

Po uzavření účetních knih a schválení účetní závěrky již není možno účetní knihy znovu otevírat. To však pro fúze obchodních společností neplatí. Pokud je to nutné, je možné účetní knihy ještě otevřít a doplnit je o skutečnosti, které nastaly až po schválení účetní závěrky (např. přecenění majetku).

Sestavení mezitímní účetní závěrky Pokud ode dne sestavení konečné účetní závěrky ke dni zpracování projektu fúze uplynulo již více jak 6 měsíců, mají účetní jednotky dle ust. § 11 odst. 2 Zákona povinnost sestavit mezitímní účetní závěrku. Ta má uživatele pouze informovat o stavu a vývoji společnosti v období od rozhodného dne. Neuzavírají se jí účty ani se neprovádí inventura. Důležité je však nejpozději 3 měsíce ode dne sestavení mezitímní účetní závěrky vytvořit projekt fúze. Tato lhůta nesmí být překročena.

Přechodné období Je to období mezi rozhodným dnem a dnem předcházejícím den zápisu fúze do obchodního rejstříku. Jak jsem uvedl, účetní jednotky končí své účetní období den před rozhodným dnem. I po něm jsou však povinny vést účetnictví, každá zúčastněná společnost samostatně a to z důvodu, že kdyby tomu tak nebylo, nedošlo by např. k zapsání fúze do obchodního rejstříku. Způsob vedení takového účetnictví si stanoví společnosti jako účetní jednotky sami. 57

Audit účetní závěrek Jestliže alespoň jedna ze zúčastněných společností ze zákona podléhá auditu konečné účetní závěrky a mezitímní závěrky, platí tato povinnost pro všechny zúčastněné společnosti. Nástupnická společnost má v tom případě povinnost podrobit auditu i zahajovací rozvahu. Dle zákona o účetnictví podléhá auditu společnost, která splňuje alespoň jednu ze tří podmínek (aktiva ve výši víc jak 40 mil. Kč, úhrn čistého ročního obratu víc jak 80 mil. Kč nebo průměrný stav zaměstnanců v účetním období alespoň 50 lidí).

Zahajovací rozvaha Zahajovací rozvaha nástupnické společnosti bude slučovat konečné závěrky zanikající a nástupnické společnosti. Sestaví se k rozhodnému dni. Taková zahajovací rozvaha by měla obsahovat alespoň tyto aktiva a pasiva: Tabulka 1: Zahajovací rozvaha nástupnické společnosti

AKTIVA

PASIVA

Součet aktiv všech zúčastněných společností

Vlastní kapitál dle projektu fúze

Vyloučení vzájemných pohledávek

Vyloučení vzájemných závazků Součet závazků všech zúčastněných spol. Cizí kapitál, který není závazkem

Oceňování majetku Základní obecné informace k oceňování majetku, kdy, za jakých podmínek a z jakých důvodů se musí majetek společnosti zúčastněné na fúzi oceňovat, stanoví ustanovení. §§ 73 – 75 Zákona. V praxi je jedním z hlavních cílů ocenění získání informací potřebných k určení výměnného poměru akcií. Majetek a závazky tak nechá znalcem ocenit povinně ze zákona zanikající společnost ale i nástupnická společnost, která již tuto povinnost ze zákona nemá. Je tomu tak proto, aby bylo možno stanovit výpočet vhodného a odůvodněného výměnného poměru akcií. Ocenění majetku se provádí u společností s ručením omezeným a u akciových společností a to vždy ke dni předcházející rozhodný den fúze. Pokud má povinnost oceňování

58

rozdělovaná nebo zanikající společnost, mělo by být toto ocenění promítnuto též do konečné účetní závěrky. V případě fúze sloučením má zanikající společnost povinnost nechat znalcem ocenit své jmění, jestliže mají být nástupnickou společností vydávány nové akcie pro společníky zanikající společnosti, nebo mají být zanikající společnosti přiznány vklady v nástupnické s. r. o., nebo pokud se zvyšují vklady dosavadních společníků v nástupnické s. r. o. a zdrojem tohoto zvýšení bude majetek zanikající společnosti. Při fúzi splynutím mají povinnost nechat ocenit své jmění znalcem všechny zúčastněné společnosti. Závěrem si dovolím upozornit na to, že právní koncepce rozhodného dne a jeho dopady do účetní a daňové praxe mohou činit fúzujícím společnostem nemalé potíže. Rozhodný den v pojetí českých právních předpisů je chápán pouze retrospektivně, nelze ho tedy stanovit do budoucna a celý proces přeměny jím prakticky začíná. To může v praxi znamenat značné problémy zejména u přeshraničních fúzí, kdy se může právní úprava dotčeného státu od té naší lišit. Praktické problémy pak může způsobovat i přechodné období. Dalším nedostatkem může být potom to, že se pro ocenění, stanovení výměnných poměrů, apod. vychází z údajů z minulosti (z účetních závěrek předcházejících rozhodný den) a ne tedy z dat aktuálních ke dni právních účinků přeměny, které nastávají dlouho po rozhodném dni fúze zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Stejně je tomu tak i v případě zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, která se sestavuje k rozhodnému dni vnitrostátní fúze a tedy dříve než dojde k právním účinkům přeměny.

3.2.4 Daňová úprava fúzí46 Cílem této podkapitoly je opět pouze krátce nastínit několik základních oblastí problematiky daňových aspektů, které musí brát v potaz obchodní společnost v průběhu fúze. Takovými aspekty jsou pravidla pro podávání daňových přiznání, problematika daně z přidané hodnoty a ostatních daní jakou je např. daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí a daň silniční.

46

Jana Skálová, Pěva Čouková: Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálovém trhu, 312 stran, ASPI – Walters Kluwer, Praha 2008, ISBN 978-80-7357-397-3

59

Po vstupu ČR do EU byla do českého právního systému novelou zákona o daních z příjmů47 č. 438/2003 Sb. implementována směrnice Rady č. 90/434/ES o společném zdanění při přeměnách. Po přijetí zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, se zákonem č. 126/2008 Sb. novelizoval i zákon o daních z příjmů, který se tak v současné době více zabývá přeshraničními fúzemi a též podrobněji přeměnám jako takovým než tomu bylo do této doby.

Lhůty a termíny pro podávání daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob Jestliže je rozhodným dnem fúze první den kalendářního nebo hospodářského roku, platí pro podání daňového přiznání standardní lhůty, tzn. tři nebo šest měsíců (v případě podání přiznání daňovým poradcem) od konce předchozího zdaňovacího období. Pokud však rozhodný den připadne na den v průběhu účetního období, zpracuje se daňové přiznání spolu s konečnou účetní závěrkou podle ustanovení § 38m odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Termín pro podání tohoto daňového přiznání je stanoven do konce měsíce následujícím po měsíci, do kterého spadá den rozhodnutí valné hromady o fúzi. Obrázek 15: Schéma termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob

Daň z přidané hodnoty Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty (dále „DPH“) za období od rozhodného dne fúze do dne zápisu fúze do obchodního rejstříku podává každá zúčastněná obchodní společnost zvlášť sama za sebe. Vzájemná plnění mezi zúčastněnými společnostmi se z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty48 (dále „ZDPH“) posuzují jako plnění mezi samostatnými právnickými osobami. Po zápisu fúze do obchodního rejstříku vznikne jen jedna (nástupnická) společnost, která bude uskutečňovat všechna plnění. Nástupnická

47 48

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 253/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

60

společnost si může nárokovat odpočty, které připadaly právnímu předchůdci, nesmí však dojít ke krácení daně. Podle ust. § 95 odst. 4 ZDPH musí nástupnická společnost podat přihlášku k registraci za plátce DPH a to nejpozději do dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Co se týče vypořádání koeficientu, zní přesná právní úprava v ust. § 76 odst. 7 a 8 ZDPH takto: (7) Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku (dále jen "vypořádávané období"). Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané

období

(dále

jen

"vypořádací

koeficient").

(8) V případě zrušení registrace postupuje plátce, popřípadě právní nástupce, podle odstavce 7, přičemž vypořádávané období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace.

Daňové odpisy Od rozhodného dne fúze se majitelem majetku zanikající společnosti stává společnost nástupnická, má tedy i právo tento majetek odepisovat a odpisy si uplatnit v daňovém přiznání. Jestliže připadá rozhodný den na některý den v průběhu zdaňovacího období (nikoliv na jeho začátek), bude poměrnou část odpisů od začátku zdaňovacího období do rozhodného dne uplatňovat zanikající společnost a zbylou poměrnou část od rozhodného dne si tedy uplatní v daňovém přiznání nástupnická společnost.

61

Při přeshraniční fúzi se může stát, že tuzemská obchodní společnost nabude majetek od zahraniční obchodní společnosti. Takovýto majetek bude též odepisovat, ovšem je zapotřebí přepočíst cenu dle kurzu ČNB k rozhodnému dni fúze.

Silniční daň Podle § 40 odst. ZDSP49 musí nástupnická společnost podat za společnost zanikající daňové přiznání k silniční dani do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla společnost vymazána z obchodního rejstříku, a to za období od 1. ledna do dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Po uskutečnění fúze musí nástupnická společnost nahlásit přechod vlastnických práv k motorovým vozidlům, které na ni přešly fúzí od zaniklé společnosti. Jelikož se tato motorová vozidla stala majetkem nástupnické společnosti, musí je v daňovém přiznání též zohlednit.

Daň z převodu nemovitostí Stejně jako u motorových vozidel přecházejí při fúzi na nástupnickou společnost i vlastnická práva k nemovitostem. Při převodu nemovitostí obecně vzniká povinnost platit z této operace daň, jejíž výše se určí výpočtem dle zvláštních předpisů50. V případě fúze obchodní společností je však takovýto převod nemovitostí ze zákona51 od daně osvobozen. I přesto však podléhá daňovému přiznání, které se musí podat nejpozději do třech měsíců od nabytí těchto nemovitostí, a ve kterém si nástupnická společnost uplatní nárok na osvobození od této daně.

Daň z nemovitostí Daň z nemovitostí se vyměřuje podle ust. § 13b odst. 2 ZDN52 a to podle stavu k 1. 1. daného roku, pro který se daň vyměřuje. Poplatník je povinen podat daňové přiznání dle ust. § 13a odst. 1 ZDN nejpozději do 31. 1. relevantního roku. Fúze obchodních společností na této povinnosti vlastně nic nemění, ani nepřináší nic nového. Nástupnická společnost bude podávat daňové přiznání k dani z nemovitostí za 49

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů 51 Zákon č. 3571992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí 52 Zákon č 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 50

62

zanikající společnost, pouze pokud ta zanikla v období, kdy měla sama podat daňové přiznání, tedy v období od 1. 1. do 31. 1.

63

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem popisoval problematiku přeměn obchodní společností se zaměřením na fúze obchodních společností a jejich právní úpravu. Vzhledem k obsáhlosti a náročnosti daného tématu však nelze tuto práci brát jako výchozí dokument k procesu fúze, ale jen jako obecný přehled, poskytující základní informace na téma fúze obchodních společností a družstev s podrobnějším zaměřením na akciovou společnost. Podal jsem čtenáři informace, které ho uvedou do problematiky právní úpravy fúzí obchodní společností z pohledu české i evropské právní úpravy, a které, po doplnění zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, obchodním zákoníkem a dalšími příslušnými právními předpisy, mohou podat ucelený obraz o problematice fúzí obchodních společností v podmínkách České republiky. Nejprve jsem se věnoval obecně problematice přeměn obchodních společností a to z důvodu širšího obrazu, který jsem chtěl čtenáři poskytnout. V teoretickém výkladu právní úpravy fúzí jsem se podrobně věnoval jednotlivým krokům a náležitostem celého procesu fúze s upozorněním na časový harmonogram, který musí být při její realizaci dodržen. Uvedl jsme zde dále hlavní specifika fúzí jednotlivých forem obchodních společností s hlubším zaměřením na úpravu procesu fúze akciových společností a krátce též družstev. V rámci nástinu účetních a daňových aspektů jsem se zaměřil na účetní povinnosti společností procházejících přeměnou, jako je sestavení účetní závěrky, vedení účetnictví v průběhu fúze, povinnost auditu či ocenění majetku a dále na pravidla pro podávání daňových přiznání, odvádění DPH nebo záležitosti ostatních daní. Při psaní mé práce jsem se po většinu času potýkal s poměrně stále komplikovanou strukturou naší právní úpravy, co se přeměn obchodních společností týče. Přijetí nového zákona, který nyní od roku 2008 přeměny samostatně řeší, sice přineslo mnohé změny k lepšímu, jsem však toho názoru, že stále je zde ještě prostor ke zlepšování a to zejména v přehlednosti zákona a též jednotnosti jeho výkladu v praxi. Na závěr bych shrnul, že v posledních letech se objem fúzí na českém trhu stále zvyšuje. Podniky se v dnešním velkém konkurenčním prostředí a též prostředí celosvětové krize snaží prosadit všemi možnými způsoby a právě fúze je jedním z těch efektivnějších. Ne 64

vždy je však fúze ekonomicky úspěšná a často se její proces velmi komplikuje nejasnostmi výkladu legislativy v praxi či kvůli praktickým chybám, kterých se společnosti dopouštějí. Mnohým společnostem však vidina synergického efektu za toto riziko stojí.

65

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné monografie 1. DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. 1. vydání. Praha: ASPI, 2008. 432 s. ISBN 978-80-7357-376-8 2. HODÁL,

Peter;

ALEXANDER,

Juraj.

Evropské

právo

obchodních

společností. 1. vydání. Praha: Linde, 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6 3. KUHN, Petr; ŠTENGLOVÁ, Ivana; BÍLÁ, Irena; HAVEL. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Komentář. 1. vydání. Praha: CH BECK, 2010. 1216 s. ISBN 978-80-7400-056-0 4. RABAN, Přemysl a kol. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. 1. vydání. Praha: EUROUNION, 2009. 491 s. ISBN 978-80-7317-080-6 5. SKÁLOVÁ, Jana; ČOUKOVÁ, Pěva. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálovém trhu. 1. vydání. Praha: ASPI, 2008. 312 s. ISBN 978-80-7357-3973 6. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 4. přepracované vydání. Praha: CH BECK, 2007. 476 s. ISBN 80-7179-892-4 7. VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 3. aktualizované vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 512 s. ISBN 80-7273-127-0 8. ZEMÁNEK, Jiří; ARNOLD, Rainer; KRÁL; Richard; SVOBODA, Pavel; TICHÝ, Luboš. Evropské právo. 3. vydání. Praha: CH BECK, 2008. 928 s. ISBN 80-7179-430-9

66

Internetové zdroje (cit. ke dni 31.3.2010) 1. http://www.business.center.cz 2. http://www.businessinfo.cz 3. http://www.investopedia.com 4. http://www.mesec.cz 5. http://eur-lex.europa.eu

Zákony 1. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 253/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 3571992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí 11. Zákon č 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 67

12. Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev

Evropské předpisy 1. Smlouva o založení ES 2. Nařízení o statutu evropské společnosti (Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE), CELEX Nr. 32001R2157) 3. Nařízení o evropském družstvu (Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003, o statutu Evropské družstevní společnosti) 4. Třetí směrnice Rady ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností (78/855/EHS), CELEX Nr. 31978L0855 5. Šestá směrnice Rady za dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), CELEX Nr. 31982L0891 6. Desátá směrnice Rady za dne, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), CELEX Nr. 31982L0891 7. Směrnice Rady č. 90/434/ES o společném systému zdanění při přeměnách

68