Luhansk je nadále pod kontrolou povstalců, Kyjev programuje vítězná tažení ve Photoshopu, kauza letu MH17 je definitivně zametena pod koberec, zapomeňte! Luhansk je nadále pod kontrolou povstalců, Kyjev programuje vítězná tažení ve Photoshopu, kauza letu MH17 je definitivně zametená pod koberec, zapomeňte! Pokud by člověk vzal za bernou minci informace z mainstreamových médií, musel by být východ Ukrajiny dobytý a obsazený ukrajinskou armádou už pětkrát. Není to tak dávno, v polovině června, co na naší drahé České Televizi zazněl názor „odporníka“ na situaci v Doněcku, podle kterého jsou povstalci před bezprostřední porážkou a dýchají z posledního. Informační válka je mocná čarodějka, ale výsledek se z propagandy udělat nedá. A tak přicházejí na řadu zajímavé hollywoodské efekty a kouzlo okamžiku.
[FOTO] Domobrana v Luhansku odklízí tělo z ulice zasažené ukrajinskou artilerií…
Ukrajinská armáda v neděli obsadila na předměstí Luhansku bývalou prodejnu ovoce a zeleniny, pověsila na ní tabuli se symboly Luhanské Republiky a s nápisem „Milice“ (pozn. Policie) a do světových médií následně Kyjev rozeslal záběry vlající ukrajinské vlajky na budově této „policejní stanice“. Západní média okamžitě na udičku skočila a palcovými titulky začala média hlásit, že ukrajinská armáda vstoupila do Luhansku [1], odvážnější plátky si dokonce troufly napsat, že Luhansk padl, i když tyto titulky zmizely z článků už v neděli odpoledne.
Válka vedená kamerou a Photoshopem O to více přepkvapí, že velitelství domobrany Luhansku dnes tuto informací popřelo jako holý nesmysl [2], protože Luhansk sice je ostřelován ukrajinskou armádou, ale z bezpečné vzdálenosti více než 20 km od okraje města. DLR potvrdila, že Kyjev v posledních dnech začal s novou hollywoodskou taktikou, kterou Kyjevu poradili zřejmě američtí poradci, kteří podobné fígle realizovali při válce v Iráku, aby uklidnili americkou širokou veřejnost a ujistili ji, že USA ve válce vítězí. O co konkrétně jde? V podstatě jde o filmový majstrštyk, který vyžaduje nějaké rekvizity, pár mrtvol („rooties“, jak Američané familiárně říkali mrtvolám Iráčanům, které vozili v kufrech vojenských aut a různě je poté pokládali u vybraných opuštěných budov ve Falludži a vykazovali poté médiím „čárky“ za úspěšné pozabíjení iráckých povstalců na různých místech, přičemž takto dokázali za den udělat s pár mrtvolama i 5 „inscenací“) a nějakou budovu. Speciální jednotka, složená obvykle z 10 až 15 mužů a kameramana vyrazí do oblasti bojů, obvykle v civilních vozidlech.
[FOTO] Realita: Ukrajinská armáda neútočí, ale zakopává se… kdo byl na vojně, ví svoje… První věcí a pravidlem je, že při záběrech nesmí kamera zabírat samotné ukrajinské vojáky a jejich „bojovou techniku“, protože žádná tam pochopitelně není. Pokud kamera zabírá ukrajinskou bojovou
techniku, jde vždy o záběry z týlu fronty, ze zázemí a v bezpečné oblasti mimo boje. Takové záběry se ovšem také dají použít. Přidá se k nim titulek: „Ukrajinská armáda vstoupila do Luhansku“, i když nikde kolem žádné domy nejsou, jenom remízky, stromy a keře. Photoshop pomáhá hlavně fotografiím z fronty. Retušují se zakrvavené uniformy, prostřílená nebo zcela chybějící bojová vozidla. V případě videí se záběry nejlépe omezují vždy jen na hlavní střih na vybranou budovu s cedulí ukořistěnou od nepřítele (díky ceduli je z budovy skladu ovoce rázem policejní stanice), poté následuje záběr na mrtvolu a následně vidíme záběr na ukrajinskou vlajku vlající na „dobyté“ budově s pohledem do dáli, a to nejlépe z pohledu na blízké město (je-li k dispozici) nebo skupinu budov v dálce (jsou-li vidět). Když se záběry natočí, všechno se sbalí, mrtvola se hodí do pytle a zpátky do kufru auta a jede se zpátky na štáb. Natočený materiál jde do Kyjeva studentům Fakulty Informatiky, kteří se zaměřují na grafiku. Záběry jsou mnohdy natočené opravdu špatně a zoufale, chybí jim akce. To se musí tedy upravit. Video se nejprve doplní o zvukové samply výbuchů, explozí a sporadické střelby. To je ta podstatně lehčí část. Náročnější jsou ale úlohy, kdy např. záběr má vypadat jako z předměstí dobytého města. To se nedělá snadno, protože vkládat do videa prefabrikované objekty, to je vysoká škola filmového průmyslu a ničím takovým Ukrajinci nedisponují. Takže celou práci štáb zjednoduší tak, že se vyberou architektonické podobnosti dvou měst a záběr „dobyté čtvrti města povstalců“ se natočí jinde. Záběry „z Luhansku“ ze včera byly natočeny podle Rossija 1 ve skutečnosti v Charkově na sídlišti v oblasti Frunzenského okrsku.
Co posvětí Kyjev, to je pro média svaté! Díky manipulacím s obrazovými materiály, které zlovolně autorizuje Kyjev a zahraniční média tyto informace potom přebírají jako důvěryhodné, potom dochází k mohutným rozporům v informační válce a k naprosto diametrálním odlišnostem od skutečnosti. Je to už celý měsíc, kdy Kyjev oznámil, že do konce července Doněck padne, neboť vojska UA prý vstoupila do města. Máme začátek poslední dekády srpna a ukrajinská armáda není nikde. Ostřeluje okrajová sídliště Doněcka z bezpečné vzdálenosti více než 15 km od města.
[FOTO] Cílem útoků UA jsou zásadně a pouze civilní objekty, jde o exodus obyvatelstva a o etnické vyčištění východu Ukrajiny Neuběhne ani jediná noc, aby město nezažilo bombardování ukrajinským letectvem. Přes den je klid, Ukrajinci se bojí o své stroje a letadly nelétají. Namísto toho ale přes den používají raketomety a ostřelují okrajové čtvrti Doněcka. Ruský ministr obrany Šojgu před pár dny poznamenal, že Kyjev změnil taktiku, že z Doněcku se stává druhý Leningrad v obležení a cílem je vyhladovění povstalců. Kyjev nemá lidi ochotné jít zemřít do ulic Doněcka při pokusu o vedení „Urban Warfare“ s místní domobranou. Úplně stejná situace je v Luhansku, i toto město je odříznuto od zbytku světa za účelem vyhladovění. Na rozdíl od blokády Leningradu za II. sv. války jsou však ukrajinské blokády obou měst jenom slabým odvarem a nepovedenou parodií. Jak potvrzují samotní povstalci, nemají žádný problém získávat posily a zásoby skrze blokádu a světě div se, pomáhají jim samotní ukrajinští vojáci. Ti nemohou vystát jednotky UA složené z rekrutů Pravého sektoru, kteří se liší nárameníky na rukávech ukrajinských uniforem. Žoldáci Pravého sektoru mají červenočerné pásky, zatímco příslušníci oddílu Azov mají pásky žluté. Vztah běžných ukrajinských vojáků je k nim odtažitý a nenávidí je. Je to určitá paralela ze II. sv. války, kdy Wehrmacht velmi nelibě nesl přítomnost elitních a ideologicky uvědomělých vojáků divizí SS, kteří de facto měli hlavní slovo v klíčových rozhodnutích.
Blokáda (a propaganda) jako ementálový sýr plný děr Žádná blokáda na východě Ukrajiny není ani možná, ukrajinská armáda má omezený počet mužů a ještě omezenější počet těch z nich, kteří by chtěli umřít za současnou vládu v Kyjevě. Pokud se podíváme na Ukrajince, jejich sen o lepším životě si vzali náckové a neofašisti jako rukojmí pro znovuobnovení slávy odkazu Stěpana Bandery. Ukrajinci spatřovali v Asociační dohodě s EU de facto
Svatý grál, který jim přinese blahobyt. Naivita bez hranic, slušelo by se dodat. Obyčejní Ukrajinci nechtějí válku, nechtějí konflikt s Ruskem, nechtějí vstup do NATO, nechtějí přijít o svoji zemi, nechtějí přijít o práci. Bohužel, většina Ukrajiny má podobný naturel a charakter jako Češi nebo Slováci, když je zle, většina národa mlčí a myslí si svoje, ale venku v ulicích nikoho neuvidíte, kromě homosexuálů a lesbiček v průvodech, kteří se nebojí do ulic vyjít s transparenty a doprovodem zástupců z americké ambasády, protože hodit vajíčka na amerického atašé z ambasády, to by česká policie člověka zmlátila takovým způsobem, že už by z krimu nevylezl.
[FOTO] V čele průvodu GayPride v Praze americký velvyslanec Norman L. Eisen (v kšiltovce)… proti genocidě na východě Ukrajiny ale do českých ulic nikdo nevyjde… Ukrajina nebude zemí blahobytu, dokud se nezbaví svých oligarchů z zlých našeptávačů. A jelikož oni stáli za Majdanem, je nepravděpodobné, že by se teď vzdali moci. Disponují vlastními ozbrojenci, militarizovanými jednotkami příznivců, i kdyby se zázrakem Ukrajinci vzmohli na rozhodující řez a chtěli by oligarchy pozatýkat, strhla by se občanská válka. A že není daleko chvíle, že se jednotlivé frakce ukrajinské armády porafají i mezi sebou, to je evidentní. Je to pár dnů, co Pravý sektor hrozil pochodem na Kyjev na Porošenka. Ten se zalekl a s předáky Pravého sektoru se dohodl, že důležité kroky vlády bude konzultovat už jenom s nimi, s chlapíky statečnými v teplákovkách a s hokejovými chrániči na končetinách a s bejzbolkami v dlaních … demokratický proces hadr.
Občanská válka somálského střihu, s potleskem z Bruselu Aniž by si to kdokoliv uvědomoval, na Ukrajině se začíná rodit de facto „somálský model“. Ozbrojená junta u moci svrhne demokraticky zvolený parlament, ale po určité době se frakce junty začnou zabíjet mezi sebou. To je přesně model, který v 90. letech probíhal v Somálsku. Často se teď říká, že na Ukrajině probíhá balkanizace konfliktu, ale to myslím není přesné, protože balkánský konflikt byl konfliktem etnickým, což na Ukrajině neplatí, tam jde o obyčejný převrat iniciovaný oligarchy, kdy ruská karta je pouze zástupným symbolem pro vyznačkování moci a území pod správou jednotlivých oligarchů, v čemž jim ochotně sekunduje Brusel a Washington. Rozparceluj a panuj!
Smutným mementem snahy kyjevské junty o přízeň západu je však kauza sestřeleného letu MH17. Případ vyšuměl do ztracena, ticho po pěšině, zapomeňte! Rusko se nepodařilo obvinit, natož usvědčit a pod tíhou důkazů proti Ukrajině, kdy hrozilo odhalení, se Kyjev a západ raději rozhodli kauzu MH17 zakopnout pod kovral současného dění. Nikdo se už raději v kauze vrtat nechce, plán proti Rusku nevyšel. Vyšetřování uvízlo na mrtvém bodě.
[VIDEO] Ukrajinská armáda složená z příslušníků batalionu Azov (žluté pásky na rukávech) se neúspěšně pokusila dobít město Ilovajsk… Kyjev to však zkouší dál. Minulý týden báchorka o zničených bílých ruských transportérech, které nikdo nikdy neviděl, natož jejich trosky a tento týden raketový útok na kolonu uprchlíků z Luhanska, ze kterého Kyjev promptně obvinil povstalce [3], přestože kolona uprchlíků utíkala z domovů, světe, div se, právě kvůli permanentnímu ostřelování svého sídliště z pozic ukrajinské armády. Na České Televizi dál budeme slýchat komentáře a analytiky, kteří budou s uvědomělým přístupem zdůrazňovat vinu Ruska za všechno zlé na Ukrajině a obyčejný občan, divák a koncesionář v jedné osobě, bude kroutit hlavou a posléze vypínačem televizoru, aby se z toho nezbláznil. Mají nás za idioty, dalo by se říct. Konzument mainstreamu nemá nárok a právo mít vlastní hlavu. Má tam místo ní mít jenom trychtýř, do kterého si dobrovolně nechává denně nasypávat potřebné penzum propagandy, blábolů a „showbizu“ trapných televizních programů, které mají nahradit kulturní rozměr života jedince v moderní společnosti 21. století. Myslete hlavou, nebojte se, zatím na vlastní myšlení zbrojní průkaz nepotřebujete. Zatím… -VK-
