FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území Š U M P E R S K O

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území ŠUMPERSKO V 08 IPRÚ Šumpersko

V 08 IPRÚ Šumpersko

Stránka 1 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko

OBS AH 1. INFORM ACE O IPRÚ ..................................................................... 3 1.1. Název I RPÚ ............................................................................... 3 1.2. Číslo a název priorit ní osy/ oblast i podpor y .................................... 3 1.3. Územní vymezení I PRÚ ............................................................... 3 1.4. Předpokládaný celkový f inanční objem IPRÚ ................................. 3 2. INFORM ACE O Ţ AD ATELI ............................................................. 4 3. INFORM ACE O P AR TNERO VI/P AR TNERECH .................................. 7 4. STRUKTUR A A POPIS IP RÚ ........................................................ 19 4.1. Analýza cestovního ruchu v daném územ í včetně SW OT analýzy a analýzy vazeb na další sektor y ovlivňuj ící problematiku cestovního ruchu 19 1. ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ ...................... 19 2. SW OT analýza (obecná) ............................................................ 44 3. ANALÝZA VAZEB ..................................................................... 46 4.2. Stanovení problémŧ, strategie řešení a cílŧ ve vztahu k vyuţit í potenciálu rozvoje územ í v cest ovním ruchu ......................................... 50 4.3. Popis aktivit naplňuj ících dosaţení cílŧ a strateg ie řešení, včetně indikativního seznam u projektových záměrŧ ......................................... 54 4.4. Popis očekávaných výsledkŧ a výst upŧ, včetně k vant if ikace cílŧ a def inování relevantních indikátorŧ pro oblast podpor y 3. 1 a 4.2 ............. 61 4.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit .................. 64 4.6. Popis adm inistrat ivní kapacit y a zpŧsobu ř ízení IPRÚ .................. 64 4.7. Popis realizace partnerst ví, zapojení partnerŧ při t vorbě a r ealizaci IPRÚ, veř ejné projednání IPRÚ ........................................................... 74 4.8. Analýza r izik IPRÚ .................................................................... 78 4.9. Horizontální témata ve vzt ahu k IPRÚ ......................................... 80 4.9.1. Rovné příleţitosti ...........................................................................................80 4.9.2. Udrţitelný rozvoj ............................................................................................81 5. FIN ANČNÍ PL ÁN IPRÚ ................................................................. 84 5.1. Plánovaný objem f inančních prostředkŧ IPRÚ .............................. 84 6. ČESTNÉ PROHL ÁŠ ENÍ .................................................................. 1 7. PŘÍLOHY ...................................................................................... 2


Stránka 2 z 89


1.

INFORMACE O IPRÚ

1.1. Název IRPÚ Název IPRÚ - CZ

Integrovaný plán rozvoje území - Šumpersko

1.2. Číslo a název prioritní osy/oblasti podpory Číslo prioritní osy 3

Název prioritní osy Cestovní ruch

1.3. Územní vymezení IPRÚ Místo realizace Název obce Šumperk Vikýřovice Rapotín Vernířovice Sobotín Velké Losiny Loučná nad Desnou

Název okresu Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

Místo dopadu Název obce Šumperk Vikýřovice Rapotín Vernířovice Sobotín Velké Losiny Loučná nad Desnou

Název okresu Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk

1.4. Předpokládaný celkový finanční objem IPRÚ IPRÚ celkem v tis. Kč 150 800 tis. Kč (aktivity 3.1)

EUR (kurz): 28,463


Stránka 3 z 89


2.

INFORMACE O ŢADATELI

Informace o ţadateli Úplný úřední název ţadatele Právní forma IČ DIČ Typ ţadatele Oficiální adresa ţadatele Adresa pro doručení Webové stránky ţadatele

Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu Zájmové sdruţení právnických osob 68923244 Neziskový sektor, zájmové sdruţení právnických osob Kladská 1, 787 01 Šumperk Kladská 1, 787 01 Šumperk www.jeseniky-tourism.cz

Hlavní kontaktní osoba Příjmení Kouřilová Titul před Funkce osoby Ředitelka sekretariátu J-SCR Telefon 721996678 E-mail [email protected] Adresa pracoviště Kladská 1, 787 01 Šumperk Statutární zástupce Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště Další kontaktní osoby Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště

Zerzáň

Marie

Fax

583283117

Jméno Titul za

Zdeněk

Předseda správní rady J- SCR Fax 602723460 [email protected] Kladská 1, 787 01 Šumperk

Lietavcová Asistentka 583283117 [email protected] Kladská 1, 787 01 Šumperk

Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu Popis projektu/akce

Jméno Titul za

583283117

Jméno Titul za

Lenka

Fax

583283117

Čarodějnická cyklotrasa J-SCR 1 022 000 Kč 2005 - 31.7.2006 Jeseníky INTERREG IIIA, J-SCR INTERREG IIIA Vyznačení cyklotrasy, vybudování pomníčkŧ pamětních desek, vydání tištěného prŧvodce


Stránka 4 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Hlavní výsledky projektu/akce

Vyznačení cyklotrasy, vybudování pomníčkŧ pamětních desek, vydání tištěného prŧvodce

Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Zcela

Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu

Studie lyţařsko-běţeckých tratí J-SCR 300 000 Kč 2005 Jeseníky PHARE CBC, J-SCR PHARE CBC

Popis projektu/akce

Zpracovaná studie

Hlavní výsledky projektu/akce

Zpracovaná studie

Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Zcela

Zkušenosti ţadatele Česko-polské pomezí – jedinečná lázeňská oblast Fond mikroprojektŧ INTERREG IIIA Název předkladatele J-SCR Celkové výdaje projektu/akce 314 000 Kč Období realizace projektu/akce 2006 Místo realizace projektu/akce Česko-polské pomezí Zdroje financování/poskytovatel Fond mikroprojektŧ INTERREG IIIA ,J-SCR dotace Název grantu/ programu Název projektu/akce

Popis projektu/akce

6 prezentací

Hlavní výsledky projektu/akce

Dokumentární film o jedinečnosti lázní v Česko – polském pomezí

Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu Zcela projektu/akce


Stránka 5 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu Popis projektu/akce Hlavní výsledky projektu/akce Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Běţecké lyţování v Jeseníkách J-SCR 9 mil. Kč 2004-7 Jeseníky Olomoucký kraj,J-SCR Významné projekty Olomouckého kraje Pořízení roleb a náklady spojené s údrţbou běţecko lyţařských tras Pořízení roleb a náklady spojené s údrţbou běţecko lyţařských tras Zcela


Stránka 6 z 89


3.

INFORMACE O PARTNEROVI/PARTNERECH

Úplný úřední název partnera Právní forma IČ DIČ Oficiální adresa partnera Webové stránky partnera

Informace o partnerovi Město Šumperk Územně-samosprávný celek 00303461 nám. Míru 1, 787 01 Šumperk www.sumperk.cz

Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště

Statutární zástupce partnera Jméno Broţ Zdeněk Titul za Mgr. starosta Fax 583 388 550 583 214 188 [email protected] nám. Míru 1, 787 01 Šumperk


Kontaktní osoby partnera Jméno Zapletal Titul za Ing. 1.místostarosta Fax 583 388 560 [email protected] nám. Míru 1, 787 01 Šumperk

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem

Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

Marek

583 214 188

Město Šumperk je členem sdruţení Jeseníky-SCR. Na základě Smlouvy o vzájemné spolupráci byla navázána stabilní spolupráce obou organizací v oblasti cestovního ruchu. Jeseníky-SCR zajišťuje zejména společnou prezentaci a propagaci regionu účastí na konferencích a veletrzích CR, spolupracuje na vydávání propag. materiálŧ apod. Město Šumperk spolupracuje se SCR formou partnerství také v oblasti projektŧ přeshraniční spolupráce. V letech 2004-2006 byly úspěšně zrealizovány celkem 4 projekty spolufinancované fondy EU, z toho 2 projekty z oblasti cestovního ruchu (SROP) Účast zástupce města na jednáních pracovní skupiny při přípravě IPRÚ, projednání priorit pro IPRÚ v radě města a zastupitelstvu města Vstupy:informace o potřebách v oblasti rozvoje cestovního ruchu Výstupy: realizovaný projekt „Školící středisko Švagrov“


Stránka 7 z 89



Informace o partnerovi Svazek obcí údolí Desné svazek 65497074 CZ65497074 Druţstevní 125 www.udoli-desne.cz, www.rapotin.cz


Statutární zástupce partnera Jméno Mikulec Vladimír Titul za Ing. předseda Svazku Fax 608467767 [email protected] Druţstevní 125, Rapotín


Kontaktní osoby partnera Jméno Jurková Titul za manaţerka pro cestovní ruch Fax 583 242 642, 605 433 856 [email protected] Druţstevní 125, Rapotín


Zkušenosti partnera s projekty

Ivana

Poradenská činnost v oblasti cestovního ruchu, spolupráce při prŧzkumu návštěvnosti regionu, společná účast na výstavách a prezentaci Jesenicka 1. MMR ČR - Instalace informačních tabulí a výstavba nových ţelezničních zastávek ( 389 tis. Kč) 2. Národní fond ČR – výstavba nových ţelezničních zastávek ( 993 tis. Kč) 3. PHARE EU – Instalace informačních tabulí ( 164 tis. Kč) 4. KÚ Olomouc- oprava ţelezničního motorového vozu ( 500 tis. Kč) 5. KÚ Olomouc – oprava ţel. motorového vozu ( 900) 6. SDFI – Úprava kolejového zhlaví ( 2.094 tis. Kč) 7. SFDI – doplnění zabezpečovacího zařízení PS261 (3.122 tis. Kč) 8. SFDI – zastávka Vikýřovice SO 44 ( 453 tis. Kč) 9. SFDI - Rekonstrukce PZZ v km 19,649 (3.292 tis. Kč) 10. POV 2004 – Rekonstrukce parčíku u nádraţí v Rapotíně ( 400 tis. Kč) 11. POV 2005 – Úprava okolí v ţst. Velké Losiny ( 200 tis. Kč) 12. SFDI – Doplnění zabezpečovacího zařízení PS 261, PS 262, PS 263 ( 1.999 tis. Kč) 13. SFDI - Doplnění zabezpečovacího zařízení PS 264 ( 659 tis. Kč) 14. SFDI – studie elektrizace trati č. 293 ( 303 tis. Kč) 15. KÚ Olomouc – dofinancování údrţby běţeckých tras ( 200 tis. Kč) 16. SDFI - Rekonstrukce PZZ v km 7,730 ( 2.450 tis. Kč)


Stránka 8 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko KÚ Olomouc – rekonstrukce PZZ v km 7,730 ( 400 tis. Kč) KÚ Olomouc – rekonstrukce PZZ v km 1,883 ( 600 tis. Kč) SFDI – Rekonstrukce PZZ v km 1,883 ( 3.250 tis. Kč) Phare II EU – rekonstrukce výpravní budovy v ţst. Kouty nad Desnou ( 3.740 tis. Kč) 21. SROP – Marketingová podpora CR – Přijeďte k nám na Desnou“ ( 1.110 tis. Kč) 22. SFDI – Rekonstrukce přejezdŧ v km 0,307 a 13,150 ( 9.200 tis. Kč) Předseda se aktivně podílí na tvorbě IPRÚ jako člen pracovní skupiny. Realizace projektu „Brána do Jeseníkŧ – Komunikační a koordinační centrum Rapotín“ ( rekonstrukce KD) 17. 18. 19. 20.

Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ


Stránka 9 z 89



www.nature.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Titul za



Informace o partnerovi Ing. Jan Halfar Státní správa

Fax

Kontaktní osoby partnera Jméno Halfar Titul za Ing. vedoucí Správy CHKO Jeseníky Fax 584 458 659 [email protected] Šumperská 93, 790 01 Jeseník

Jan

584 458 646


Spolupráce na připomínkování a poskytování konzultací k údrţbě běţeckých lyţařských tras, tvorbě jezdeckých stezek, cyklotrasám a výstavbě turistických chat v Jeseníkách.


Konzultace IPRÚ a připomínkování jednotlivých aktivit z hlediska moţného vlivu na CHKO Jeseníky Poskytnuté informace a účast na jednotlivých řešení


Stránka 10 z 89



Informace o partnerovi Unie NNO Olomouckého kraje zastoupená Nadačním ústavem regionální spolupráce o.p.s. Obecně prospěšná společnost 26844389 CZ26844389 Jeremenkova 42, 779 00 Olomouc www.uno-ok.cz, www.nurs.cz Statutární zástupce partnera Jméno Jiří Titul za


Rudolf Ing. jednatel Fax 587 432 012, 602 530 701 [email protected] , [email protected] Jeremenkova 42, 779 00 Olomouc


Kontaktní osoby partnera Jméno Ramert Bohumil Titul za Ing. Csc. Pověřený zástupce UNO pro jednání pracovní skupiny IPRÚ Šumpersko Fax 583 215 240, 602 818 728 [email protected], [email protected] Na Hrádku 5, 789 01 Zábřeh

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

587 332 231

Studie rozvoje turistiky v Olomouckém a Zlínském kraji 2002-2004 Tvorba komplexní regionální propagace Tvorba koncepce cestovního ruchu rozvoje Města Šumperka 10 let praxe v podávání projektových ţádostí, euromanaţer, školení, kurzy Člen pracovní skupiny pro tvorbu IPRÚ Šumpersko Pověření činností organizací


v pracovní

skupině

za

Unii

neziskových

Stránka 11 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Úplný úřední název partnera Právní forma IČ DIČ Oficiální adresa partnera Webové stránky partnera

Místní akční skupina Údolí Desné, o.s. Občanské sdruţení 27015921 --Petrovská 168, Vikýřovice 78813 www.masud.cz


Statutární zástupce partnera Jméno Kopp Ondřej Titul za Ing. předseda sdruţení Fax 602 722 901 [email protected] Petrovská 168, Vikýřovice 78813


Kontaktní osoby partnera Jméno Zemek Titul za místopředseda sdruţení Fax 775 710 731 [email protected] Petrovská 168, Vikýřovice 78813

Jan

partner při projektu v oblasti cestovního ruchu - příprava konference o přeshraniční spolupráci, dále účast na přípravě nadnárodního projektu zaměřeného na kvalitu sluţeb.


Leader ČR 2007, PRV 2008 Člen pracovní skupiny pro tvorbu IPRÚ Šumpersko. Pověřený zástupce za sektor podnikatelŧ v cestovním ruchu z Údolí Desné. informace o potřebách v oblasti rozvoje cestovního ruchu u podnikatelského sektoru, koordinace ve vazbě na veřejný sektor.


Stránka 12 z 89



Informace o partnerovi Akademie Jana Amose Komenského o.s. Občanské sdruţení 00431516 Náměstí Míru č.4 787 01 Šumperk www.akademie.rps.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Emilie Titul za


ředitelka Fax 583 213 207 583 213 013 [email protected] Akademie J.A.Komenského Šumperk, nám. Míru č.4, 787 01 Šumperk


Kontaktní osoby partnera Jméno Prŧša Jiří Titul za Ing. předseda AJAK Fax 583 213 013 583 213 013 [email protected] Akademie J.A.Komenského Šumperk, nám. Míru č.4, 787 01 Šumperk

Prŧšová

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty

Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

Spolupráce vychází z členství AJAK v JSCR V roce 2000 získala Akademie grant v rámci investiční podpory pro mikroregion Jeseníky, kde bylo zřízeno „Vzdělávací centrum pro podnikatele malých a středních firem v rámci příprav vstupu ČR do EU“ Ředitelka AJAK jako předsedkyně odborné sekce J-SCR vzdělávání lidských zdrojŧ zastupuje tuto odbornou sekci při tvorbě IPRÚ . Dále Akademie se J.A.Komenského bude podílet na zpracování a realizaci vzdělávacích programŧ navazujících na oblast podpory IPRÚ Dílčími projekty se podílet na zajišťování dalšího a profesního vzdělávání členŧ J-SCR s cílem neustálého zkvalitňování sluţeb v CR.

.


Stránka 13 z 89



Informace o partnerovi Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. obecně prospěšná společnost 278 29 731 CZ278 29 731 Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02 http://www.riv-cz.eu/


Statutární zástupce partnera Jméno Závěšický Jan Titul za PhDr. předseda správní rady Fax 605 958 575 [email protected] Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02


Kontaktní osoby partnera Jméno Martinková Petra Titul za Ing. členka správní rady Fax 607 880 324 [email protected] Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02 Koncepce rozvoje lidských zdrojŧ v oblasti cestovního ruchu, účast v odborné sekci J-SCR vzdělávání lidských zdrojŧ – řešení některých programŧ zaměřených na vzdělávání v cestovním ruchu.


ESF Účast na jednání pracovních skupin, veřejných projednáních, konzultacích s představiteli veřejné správy a podnikatelského sektoru Odborné konzultace v oblasti rozvoje lidských zdrojŧ a dalšího potenciálu L.Z.; informace o vzdělávání a celoţivotním učení ve vazbě na trh práce a potřeby cestovního ruchu.


Stránka 14 z 89



Informace o partnerovi Arcibiskupství olomoucké Církevní právnická osoba 00445151 CZ 00445151 Wurmova 9, 771 01 Olomouc www.ado.cz


Statutární zástupce partnera Jméno Graubner Jan Titul za Mons. Mgr. arcibiskup Fax 587 405 401 [email protected] Wurmova 9, 771 01 Olomouc


Kontaktní osoby partnera Jméno Sittek Titul za Mgr. Asistent pro projekty Fax 731 600 020 [email protected] Wurmova 9, 771 01 Olomouc


Štěpán

Předchozí spolupráce probíhala v rámci aktivit odborné sekce JSCR Obnovy kulturního dědictví. Realizace či spolupráce na přípravě a realizaci řady projektŧ na obnovu památek Spolupráce v rámci pracovní skupiny IPRÚ, nabídka vyuţití církevních památek pro cestovní ruch Příprava projektŧ navazujících na projekty realizované v rámci IPRÚ a podpora památek v rámci Údolí Desné. Svolávání a jednání se zástupci památkových objektŧ v rámci Údolí Desné. Tvorba nové koncepce ve vazbě na IPRÚ.


Stránka 15 z 89





Informace o partnerovi Univerzální správa majetku a.s. , Lázně Velké Losiny Právnická osoba 601 92 330 CZ60192330 Na Pankráci 1658, 140 21 Praha 4 www.lvl.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Stibor Miloš Titul za Ing. Předseda představenstva a.s., Generální ředitel Fax 583 394 111 [email protected] Na Pankráci 1658, Praha 4 Kontaktní osoby partnera Jméno Štěpánek Titul za Ing. Ředitel lázní Velké Losiny Fax 724830857 [email protected]

Pavel

Dlouholetá spolupráce v oblasti rozvoje lázeňství, pořádání odborných konferencí, workshopŧ, famtipŧ, presstripŧ, společná marketingová komunikace, realizace projektu vozíčkářských okruhŧ (jeden okruh 5km, druhý 9km), dále pořádání rŧzných kulturních akcí pro imobilní občany a pro návštěvníky lázní. Realizace projektu Česko polské pomezí – jedinečná lázeňská oblast (natočení dokumentárního filmu), společná prezentace na veletrzích. V rámci činností odborné sekce J-SCR lázeňství, výměna zkušeností v lázeňství v Maďarsku, Polsku, Dánsku, Slovensku a v rámci republiky. Dále účast na přípravě tvorby studie účinkŧ lázeňské péče a jednotlivých indikací na lidský organismus. Tvorba společných produktových balíčkŧ. Rekonstrukce bazénu v pavilonu Eliška, Pořízení zdravotnického zařízení pro rehabilitaci, Spolupráce na projektu Česko polské pomezí – jedinečná lázeňská oblast Pověření v pracovní skupině za odbornou sekci lázeňství při JSCR. Poskytování informací v rámci rozvojových aktivit lázní, dále řešení vazeb na ostatní podnikatelské aktivity např. golf, ubytovací kapacity apod.



Realizace efektivního projektu lázeňství v rámci IPRU s vazbou na ostatní doprovodné sluţby


Stránka 16 z 89





Informace o partnerovi Obec Loučná nad Desnou Místní samosprávní celek 302953 Loučná nad Desnou 57, 78811 Loučná nad Desnou www.loucna-nad-desnou.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Martínek Pavel Titul za Ing. Starosta obce Fax 724192480 583235222 [email protected] Loučná nad Desnou 57, 78811 Loučná nad Desnou Kontaktní osoby partnera Jméno Titul za

Martínek Pavel Ing. Starosta obce Fax 724192480 583235222 [email protected] Loučná nad Desnou 57, 78811 Loučná nad Desnou


Zkušenosti partnera s projekty

Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ

Spolupráce v oblasti marketingové komunikace a propagace, spolupráce při zajišťování údrţby běţeckých lyţařských tras, společný projekt pro pořízení rolby na údrţbu, dále spolupráce v rámci obnovy kulturního dědictví – pořádání Dřevosochání v Loučné nad Desnou, společná konference zaměřená na příhraniční spolupráci s Polskem. Společná tvorba propagačních materiálŧ – Mapy turistických tras, prŧvodci, účast na tvorbě projektu Čarodějnické cyklotrasy. Účast na připomínkování rŧzných strategických dokumentŧ v oblasti cestovního ruchu. Vytvoření odborné sekce infrastruktury cestovního ruchu při JSCR. Účast na tvorbě Územního generelu dopravy a cestovního ruchu Jeseníkŧ. Společná kampaň v rámci INFOBUSU za účelem propagace Jeseníkŧ. Obnova ZŠ Loučná nad Desnou 50mil.Kč, Stavba hasičské zbrojnice včetně dovybavení JSDH 19 mil. Kč, Stavba hřiště s umělým trávníkem 3 mil. Kč, Kanalizace středu obce 15 mil. Kč, Likvidace skládky pod zámkem 34 mil. Kč Obnova veřejného osvětlení 3,7 mil Kč Česko polské setkání v turistickém ruchu 250 tis. Kč Tvorba propagačních materiálŧ 2 mil. Kč Člen pracovní skupiny pro tvorbu IPRÚ – zástupce odborné sekce infrastruktury při J-SCR , poskytování informací, svolávání schŧzek za účelem řešení rozvoje cestovního ruchu v obci Loučná nad Desnou. Řešení vazeb a některých aktivit v rámci plánování IPRÚ mezi podnikateli a veřejným sektorem.


Stránka 17 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ




Poskytnuté informace, součinnost při tvorbě a realizaci IPRÚ, vyřešení sporných záměrŧ v rámci infrastruktury cestovního ruchu v Loučné nad Desnou a ve Velkých losinách.

Informace o partnerovi Lesy české republiky,s.p. státní podnik 42196451 DIČ CZ 42196451 Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové www.lesycr.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Novák Jiří Titul za Ing. generální ředitel Fax Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové Kontaktní osoby partnera Jméno Komárková Titul za Ing. Referent pro dotace a veřejnost Fax 583250125, 724623939 [email protected] Potoční 22, 787 01 Šumperk

Hana

583250125

Spolupráce při zajišťování údrţby běţeckých lyţařských tras, spolupráce při tvorbě vozíčkářských stezek, spolupráce při tvorbě strategických dokumentŧ, spolupráce při řešení rozvojových aktivit, jeţ se dotýkají Lesŧ ČR. Spolupráce při prezentaci a propagaci Jeseníkŧ.


Obnova a realizace oddychových míst pro turisty Konzultace IPRÚ a připomínkování jednotlivých aktivit z hlediska moţného vlivu na Lesy ČR Účast na jednání pracovní skupiny, řešení problematických záleţitostí s pohledu lesŧ.


Stránka 18 z 89


4.

STRUKTURA A POPIS IPRÚ

4.1. Analýza cestovního ruchu v daném území včetně SWOT analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu

1. ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ V případě oblasti Šumperska se jedná geograficky o poměrně diferenciované území, v němţ se nachází nejvýznamnější město Jeseníkŧ – Šumperk, lázně regionálního významu Velké Losiny, dále rozsáhlé horské a vysoce zalesněné území Jeseníkŧ na katastrech Loučné nad Desnou, Koutŧ nad 2 Desnou a Přemyslova (téměř 100 km ), jedno z 5 nejvýznamnějších středisek cestovního ruchu v Jeseníkách a čtyři typické podhorské venkovské obce Rapotín, Sobotín, Vernířovice a Vikýřovice 2 (70 km ). Jako nosné formy cestovního ruchu zde lze uvést horský a lázeňský cestovní ruch, městský a venkovský cestovní ruch. Vysoká koncentrace aktivit a infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu je zde soustředěna především do středisek Loučné nad Desnou, Šumperka a Velkých Losin (nikoliv však plošná, tato koncentrace je relativní pouze ve vztahu k celému okresu Šumperk).

Problémové oblasti a) Dopravní infrastruktura Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2005 v km Okres

Délka dálnic a silnic

Dálnice

I. třída

Šumperk

842

-

120

Rychlostní silnice 5

II. třída

III. třída

183

539

Zdroj: ČSÚ

Význam pro rozvoj cestovního ruchu má i zprivatizovaná ţelezniční trať Šumperk – Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín. V regionu jsou pouze dvě letiště pro privátní a sportovní letadla – Šumperk a Mikulovice. Dalšími sluţbami, které doplňují potenciál cestovního ruchu, jsou v oblasti dopravy skibusy a cyklobusy, které nabízejí a doplňují nabídku sluţeb potencionálním turistŧm v tomto turistickém regionu. Šumpersko: Zábřeh – Šumperk – Rýmařov – Malá Morávka – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Bělá pod Pradědem - Kouty nad Desnou. Infrastruktura cestovního ruchu v období let 2003 – 2007 zaznamenala velký rozvoj, přesto je celá řada oblastí, které potřebují v následujících letech výraznou podporu. Jedná se o pokračování realizace koncepce obnovy regionálních silnic a s tím spojené infrastruktury příjezdových komunikací, parkovišť, dořešení letecké dostupnosti území Olomouckého kraje a urychlení rozvoje koncepční výstavby cyklostezek jako produktů cestovního ruchu. b) Turistická infrastruktura Velkou pozornost je třeba věnovat podpoře budování a modernizaci ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových sluţeb těchto zařízení. Obzvláště významné je to také pro sektor lázeňství. Zcela samostatnou oblastí, která potřebuje z pohledu udrţení


Stránka 19 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko konkurenceschopnosti zaznamenat urychlený rozvoj, je infrastruktura spojená s budováním nových areálů pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, tematické zábavní parky), infrastruktura spojená s budováním a modernizací areálů pro sportovní aktivity (např. lyţařské areály pro sjezdové a běţecké lyţování, areály pro letní sporty) a sluţby s nimi spojené. c) Produktová nabídka cestovního ruchu Obecně lze charakterizovat, ţe produktová nabídka zaznamenala v období let 2003–2007 díky grantovým schématům spolufinancovaných z fondů Evropské unie, ale i dalším dotačním titulům kvantitativně velký nárůst. Tento nárůst je ale také charakterizován řadou produktů s nízkou vypovídací schopností a tvorbou produktů bez ohledu na zdrojové cílové skupiny turistů a návštěvníků. V následujícím období je proto nutné věnovat přípravě produktů prvořadou pozornost a připravit produkty na plně profesionální bázi jako partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem cestovního ruchu a produkty, které budou odráţet nejen jedinečnost obou turistických regionů Olomouckého kraje, ale i poptávku turistů. d) doprovodné sluţby cestovního ruchu Přestoţe došlo ke zkvalitnění a rozvoji řady sluţeb, zůstává kvalita sluţeb jedním z důleţitých faktorů pro udrţení a zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje jako cílové destinace na trhu cestovního ruchu. Je proto nutné věnovat podpoře rozvoje kvality sluţeb (standardizaci, certifikaci) v příštích letech zvýšenou pozornost. e) Rozvoj lidských zdrojů Rozvoji lidských zdrojŧ bezprostředně souvisejícímu s cestovním ruchem nebyly v uplynulých letech na úrovní Olomouckého kraje věnovány ţádné individuální projekty. Bylo to dáno tím, ţe Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism realizovali v rámci Opatření 4.2 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojŧ ESF projekt Vzdělávání v cestovním ruchu v celkové výši 180 mil. Kč, kterého se účastnila také řada pracovníkŧ z oblasti cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Tato problematika zŧstává i pro IPRÚ problematickou oblastí. f)

Marketing a marketingová komunikace

Prosazení Olomouckého kraje v konkurenčním prostředí ostatních destinací cestovního ruchu závisí ve velké míře na účinnosti marketingové podpory cestovního ruchu. Je proto nutné, aby se v nastoupených aktivitách marketingu a marketingové komunikace pokračovalo a Šumpersko vyuţilo veškerý lidský, kulturní i přírodní potenciál cestovního ruchu pro co nejúčinnější oslovení vybraných zdrojových trhů. g) Organizace cestovního ruchu Za podpory Olomouckého kraje vznikla v roce 2006 organizace Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu a Olomoucký kraj vstoupil jako řádný člen do organizace Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu. Součástí projektu destinačního managementu je i vznik Marketingové agentury, která by měla zabezpečovat komplexní sluţby v oblasti marketingové komunikace pro obě sdruţení cestovního ruchu pŧsobící na území Olomouckého kraje (tato část projektu zatím nebyla realizována). Přijatá organizace cestovního ruchu zaloţená na spolupráci subjektů cestovního ruchu veřejného a soukromého sektoru vytváří do budoucna velmi silný potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu na území Olomouckého kraje. Důleţitá je právě koncepční podpora ze strany Olomouckého kraje.


Stránka 20 z 89


h) Analýza turistické infrastruktury

Ubytovací zařízení V rámci této problematiky byl pro oblast Šumperska potenciál ubytovacích moţností hodnocen podrobněji (Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu Šumperka – dále jen „kvantifikační analýza“, „kvantifikační analýza Šumperska“). Srovnáme-li námi sledované území Šumperska, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a 1 internetovými informacemi, zejména v horských střediscích a lázních. Dŧvodŧ, resp. příčin těchto uvedených rozdílŧ je zde více. Prvním je fakt, ţe údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, coţ při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého. Navíc zde pŧsobí i problém určení „hromadného“ ubytovacícho zařízení či „etiky“ hlášení nových podnikatelŧ v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem „kvality“ středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lŧţek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská střediska (Velké Losiny – 78 %), horská střediska (Loučná nad Desnou – 60 %), město Šumperk - 46 %, nejméně příznivá situace je jiţ u ostatních obcí (Rapotín – 0 %, Sobotín – 34 %, Vernířovice - 0 %,Vikýřovice – 0 %).

Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Šumperska databáze ČSÚ 2006

databáze ESF MU 2008

Obec

počet HUZ

počet lůţek v HUZ

počet HUZ

Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice Šumpersko celkem

17 2 8 9 13 3 1 53

1 213 66 291 306 675 200 38 2 789

21 3 9 10 14 4 1 62

počet lůţek v HUZ 1 277 80 303 336 705 210 38 2 949

počet indiv. ubyt. zařízení 11 2 2 12 7 3 2 39

počet lůţek v nich 72 14 18 70 46 22 12 254

počet ubytovacích zařízení celkem 32 5 11 22 23 7 3 103

lůţka v ubyt. zařízeních celkem 1 309 94 321 406 751 232 50 3 163

Pozn.: mezi individuálními ubytovacími zařízeními najdeme zejm. penziony, horské chaty a chalupy, apartmány, ubytování v soukromí. Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Stravovací zařízení Z níţe uvedené tabulky je patrné, ţe většina provozoven má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). 1

Metodický postup našeho šetření byl následující. Využití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. www.Jeseník.net, dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy.


Stránka 21 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) Charakter provozu Kategorie počtu zaměstnanců Okres celoroční sezónní 0-19 20 a více Šumperk 275 26 299 2 Zdroj: ČSU

Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) Počet pohostinských provozoven Okres s podáváním s podáváním celkem jídla nápojů Šumperk 301 117 169

s ostatními sluţbami 15

Zdroj: ČSÚ

Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojŧ, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími sluţbami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojŧ bez teplé kuchyně.

Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EA 43,82 22,99 30,38 23,92 50,96 57,97 18,74 23,43 21,48 23,09

Název obce Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice okres Šumperk Olomoucký kraj Česká republika Zdroj: www.cszo.cz

Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky Přehled počtu kilometrů cyklistických komunikací v okrese Šumperk Počet km 3,82

Obec Šumperk Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)


Stránka 22 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Zimní sporty, lyţování Sjezdové lyţování Vybraná lyţařská střediska (2007) Lokalita Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou Panoráma – Štědrákova Lhota

Počet vleků

Celková délka sjezdovek (m)

4 6 4

1 030 1 900 1 950

Přepravní kapacita vleků osob/hod 2 065 2 950 1 500

Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Na podzim roku 2007 byl otevřen nový SKI areál Přemyslov na Šumpersku a nabízí čtyři nové sjezdovky (1200, 800, 300, 100 m). Čtyřsedačková lanovka má kapacitu 2 400 osob/hod. a další vlek 900 osob/hod. Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyţování mŧţeme hodnotit na základě stanovení bazické úrovně únosné kapacity vybavenosti. Tou je pro nás oblast Krkonoš, jakoţto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou vyuţití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyţování. Základním ukazatelem hodnocení je „Přepravní kapacita vlekŧ na rozlohu obce“ a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti, byly vyuţity ukazatele prŧměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vlekŧ na km sjezdovky. Následující tabulka uvádí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelŧ za zkoumané obce.

Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyţování Přepravní Průměrná Přepravní kapacita délka kapacita Obec vleků sjezdovek (v vleků na km (os/hod) m) sjezdovky Loučná nad Desnou 9 910 883,3 1,87 Sobotín 2 260 413,3 1,82 Šumpersko 12 170 727 1,86

Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce 105,10 51,37 88,01

Zdroj: Kvantifikační analýza

2

Prŧměrná přepravní kapacita vlekŧ na km rozlohy obce je na Šumpersku 88,0 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyţování je tak na Šumperk kuna 37 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Šumpersko i v prŧměrné délce sjezdovek, i kdyţ ne nijak výrazně (93 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četností rozloţení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, ţe ve zkoumaném území chybí vyšší zastoupení sjezdovek delších neţ 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vlekŧ na km sjezdovky) hodnotí vyváţenost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní prŧchodnost sjezdovek. Hodnocení současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protoţe stanovení ideálního poměru je sloţité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpŧrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vlekŧ. Hodnota koeficientu Šumperska je významně vyšší neţ v případě Krkonoš. Tyto výsledky do značné míry indukují nedostatečnou délku sjezdovek vzhledem k přepravní kapacitě vleků.


Stránka 23 z 89


Běţecké lyţování Běţecké trasy Šumpersko (2007) Délka trati v km 215

Lokalita Šumpersko Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Koupání, vodní sporty, vodní turistika, rybaření V celém okrese Šumperk je nedostatečná nabídka koupání. V této souvislosti se jeví jako příleţitost vyuţití termálních pramenŧ ve Velkých Losinách.

Nejvýznamnější umělá a přírodní koupaliště (2007) Umělá koupaliště Šumperk

Přírodní koupaliště Krásné


Ostatní doprovodné sluţby V okrese Šumperk je poměrně široká (nikoliv však dostačující) nabídka volnočasových aktivit sportovních center, která nabízejí sportovní a volnočasové vyţití. Návštěvníci Šumperska hodnotí rozsah doplňkových sluţeb jako nepostačující. Zřetelným nedostatkem je absence atraktivních doplňkových sluţeb – zejména zařízení pro letní sporty, bazény a wellness centra.

Zařízení poskytující sportovní aktivity v okresu Šumperk – výběr Sport

Zařízení, město/obec

Tenis

TJ Sokol Šumperk Fitness centrum LADA Šumperk Fitness Korzo Šumperk Spinning Slovan Šumperk

Fitness Sportovní létání, vyhlídkové lety

Letiště Šumperk


Lázeňství Lázeňství je nejen nedílnou součástí zdravotní péče, ale i významnou součástí cestovního ruchu. Vystupuje jako komplex ekonomických činností rŧzných oborŧ a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostŧ. Lázeňství patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice, s ohledem na minimální vlivy sezónnosti a výrazně delší prŧměrnou dobu pobytu patří pobyty v lázních zároveň mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu.


Stránka 24 z 89


Lázně a sanatoria - Šumpersko Lázně

Hlavní léčebné zaměření

Přírodní léčebné zdroje

Lázně Velké Losiny

neurologická onemocnění u dětí i dospělých, nemoci pohybového aparátu a nemoci dýchacího ústrojí u dětí

sirná voda


Venkovský cestovní ruch Přehled subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu - Šumpersko Název

Místo

Zaměření

Farma Petr Strnad Stáj Petra Ranch M – Václav Merta Ranch Viktorie

Loučná nad Desnou Velké Losiny Vernířovice Šumperk-Temenice

Sportovně rekreační - koně Jízda na koni, jízdárna Ekofarma, chov huculských koní Jízda na koni, turistika


Kongresová centra, incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch.

Kapacity pro kongresový cestovní ruch – Šumpersko Název

Místo

Dlouhé Stráně

Kouty nad Desnou Velké Losiny

Wellness Hotel Diana

Třída

Počet pokojů

Počet lůţek

***

300

700

****

54

139


Počet míst poskytující turistické informace v okrese Šumperk Okres Šumperk

2003 21

2007 22


Přehled informačních center Město/obec

Název

Člen A.T.I.C.

Šumperk

Regionální a městské informační centrum

Ano

Velké Losiny

Informační centrum a knihovna

Ne

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz


Stránka 25 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Závěr V rámci popisu problémových oblastí rozvoje cestovního ruchu na Šumpersku se z provedených analýz jeví jako prvořadé řešení problematiky sportovně - rekreačních zařízení a infrastruktury (léto,zima), jako druhořadé – budování infrastruktury pro běţnou turistiku, kulturní vyţití, incentivu a řešení dopravní dostupnosti včetně dopravy v klidu, a to vše v souladu s ochranou přírody a krajiny. Odstraňování těchto problémŧ vytvoří potřebu pro zvyšování ubytovacích kapacit a doplňkových turisticko – rekreačních aktivit. Mezi hlavní problémové oblasti cestovního ruchu a faktory ovlivňující cíle IPRÚ v daném území patří: -

rŧzná míra a kvalita vybavenosti území infrastrukturou obecně; rŧzná struktura infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu podle forem cestovního ruchu; rŧzným zpŧsobem vyuţité území, strukturou a hustotou urbanizace; rŧzný počet, struktura a význam atraktivit cestovního ruchu; rŧznorodost přírodních předpokladŧ pro rozvoj cestovního ruchu; rŧzné zpŧsoby ochrany a omezení vyuţití území.

Moţnosti rozvoje daného území Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem (území CHKO). Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním vyuţití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhŧ. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je moţné vyuţít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým zpŧsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně - prostorového vyuţití území.

Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistické oblasti Podíl potenciálních rekreačních ploch Hodnocení (v %) zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná venkovská krajina – do 19,9 pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky vyuţívaná venkovská krajina 20,0 – 34,9 v níţinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s prŧměrnými přírodními podmínkami pro 35,0 – 54,9 cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými 55,0 – 74,9 přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními 75,0 a více podmínkami Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)


Stránka 26 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Potenciální rekreační plochy a vyuţití půdy Podíl Podíl Název obce PRP (v orné %) půdy (%) Loučná nad 95,17 1,73 Desnou Rapotín 48,96 36,16 Sobotín 83,64 9,03 Šumperk 45,57 30,36 Velké Losiny 72,74 18,31 Vernířovice 97,54 0,54 Vikýřovice 55,12 35,83 okres Šumperk 69,41 22,80 Olomoucký kraj 49,24 40,30 Česká republika 50,52 38,82

Podíl lesních ploch (%) 89,17 34,29 60,82 26,26 45,09 88,67 40,36 48,28 34,71 33,53


Ve zkoumaném území se z pohledu celkových přírodních předpokladŧ nacházejí tři typy obcí. První skupinu tvoří horské či podhorské obce s vysoce nadprŧměrným podílem potenciálních ploch. Jde o Vernířovice, Loučnou nad Desnou a Sobotín. Jakýmsi protipólem je druhá skupina obcí (Šumperk, Rapotín) s podílem PRP pod 50 %. Tyto obce jsou charakteristické niţším podílem lesních ploch a vyšší hustotou osídlení (lze je označit za urbanizovaný prostor). Velké Losiny, jako poslední obec zkoumaného souboru, se nachází na pomezí obou výše zmíněných skupin. Hodnota podílu PRP se pohybuje okolo prŧměru obcí okresu Šumperk. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je moţný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu.

Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Sloţka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyţařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování ptákŧ

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45 5 10 15 10 15 20 7 15 30 3 7 10 10 20 40 7 13 20 3 7 10 3 7 15 2 2 2 2 1



Stránka 27 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Sjezdové zimní sporty Lyţařská turistika Rekrace u vody Rekrace typu 2 lesy/hory Venkovská turistika Vodní turistika Ostatní formy

Loučná nad Desnou

Rapotín

Sobotín

Šum perk

Velké Losiny

Vikantice

Vikýřovice

Prům. hodnota bodů

0

0

0

0

0

0

0

0,0

15

15

15

10

15

15

15

14,3

10

10

10

15

10

10

10

10,7

30

7

15

7

15

7

7

12,6

10 0

7 0

10 10

7 10

10 0

10 0

7 0

8,7 2,9

20

20

13

13

20

20

20

18,0

10

3

10

0

10

10

0

6,1

0 8

0 6

0 2

0 6

0 4

0 4

0 2

0,0 6,4


Šumpersko je ve srovnání s Jesenickem z hlediska reliéfu krajiny poněkud pestřejším územím. Z toho vyplývají i rozmanitější moţnosti trávení volného času. Největší potenciál vykazují rekreační pobyty na horách (pěší a horská turistika, rekreace typu lesy/hory) a zimní sporty (hlavně sjezdové lyţování). Významný potenciál je ve vymezeném území i pro rozvoj letních sportŧ a cykloturistiky.

Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturně - historický potenciál sekundární význam a spíše plní aditivní funkci atraktivitám přírodního charakteru. Základní sloţky kulturně-historického potenciálu tvoří: - Kulturně-historické památky; - Kulturní zařízení; - Společenské akce. Kulturně-historická atraktivita Šumperka dosahuje pouze regionálního významu. Z významnějších atraktivit je v území přítomna pouze jedna městská památková zóna v Šumperku a dvě národní kulturní památky ve Velkých Losinách – renesanční zámek a ruční papírna s muzeem papírnictví. Do kulturně-historického potenciálu však řadíme i lázeňství, i kdyţ svým charakterem přesahuje i do přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na rozdíl od výše zmíněných sloţek kulturně-historického potenciálu hraje na Šumperku lázeňská funkce významnou roli. Patří totiţ mezi formy cestovního ruchu, která je primárním motivačním faktorem k návštěvě regionu. Na Šumperku se nachází jedno lázeňské místo v obci Velké Losiny.

2

Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení.


Stránka 28 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Závěr Z kvantifikační analýzy vyplývá, ţe se jedná o území s nadprŧměrnými předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Tyto předpoklady však nejsou v rámci vymezeného území stejné. Jeho jednotlivé části disponují jak rŧznou úrovní přírodních a socioekonomických podmínek, tak jsou vhodné pro rŧzné formy cestovního ruchu. Je proto vhodné pro účely dalšího rozvoje cestovního ruchu na území Šumperska zohlednit a zabývat se touto vnitřní rozdílností území. Je nutné provést identifikaci svým charakterem stejné či podobné části vymezeného území, a to především s podobnými: -

přírodními i antropogenními lokalizačními podmínkami rozvoje; strukturou stávající infrastruktury a aktivit cestovního ruchu.

Jednotlivá opatření a intervence v rámci administrativní a finanční podpory (ROP) rozvoje potenciálu cestovního ruchu ve vymezeném území je třeba cíleně směrovat nejen do vymezeného území samotného (koncentrace intervencí v rámci území kraje), ale i v rámci jeho jednotlivých částí území (specializace intervencí v rámci vymezeného území). Jednotlivá opatření a intervence v oblasti cestovního ruchu tak budou optimalizována s ohledem na maximální dopad a přínos pro zvolenou preferovanou formu druh cestovního ruchu. Tím bude vyloučena přímá konkurence intervencí do jednotlivých částí vymezeného území i jednotlivých intervencí přímo mezi sebou, a to konkurence jak z hlediska druhŧ sluţeb cestovního ruchu, tak z hlediska jednotlivých poskytovatelŧ sluţeb v cestovním ruchu. Určité problémy, problémové oblasti jsou společné pro celé vymezené území Šumperska, jiné jsou zcela specifické pro jednotlivé jeho části. Společným prvkem všech definovaných cílŧ musí být zaměření rozvoje infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu konkrétní formu cestovního ruchu disponující největším potenciálem rozvoje v daném území/ tématické zóně. Územní vymezení tématických zón cestovního ruchu ve vymezeném území bylo provedeno s ohledem na současnou míru atraktivity a celkový potenciál jednotlivých forem cestovního ruchu na Šumpersku.

Šumpersko – tématické zóny cestovního ruchu Tématická zóna CR Loučná nad Desnou, Kouty nad Desnou Velké Losiny Vernířovice, Sobotín Rapotín a Vikýřovice Šumperk

Nejvhodnější formy CR Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Lázeňství Trendové sporty a celoroční rekreace Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Incentivní turistika Incentivní turistika, muzejnictví, kulturní a informační zázemí Kulturně-poznávací cestovní ruch Celoroční rekreace

Zdroj: zpracovatel

Z kvantifikační analýzy vyplývá, ţe jako celek je území Šumperska v hodnocení rekreačního vyuţití území pod prŧměrem České republiky a je zde prostor pro další rozvoj cestovního ruchu.


Stránka 29 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Návštěvnosti dominuje domácí návštěvník, který přijíţdí do oblasti hlavně z velkých moravských měst (Brna, Olomouce, Prostějova, Přerova, Opavy, poněkud méně z Ostravy). Z nemoravských měst pochází návštěvnost z východočeských měst a hlavního města Prahy. Ve struktuře domácí návštěvnosti se jednoznačně uplatňuje faktor vzdálenosti, dopravního spojení a konkurence obdobné turistické nabídky v blízkosti trvalého bydliště potenciálních návštěvníkŧ. Demografická struktura návštěvníkŧ víceméně odpovídá prŧměrnému domácímu návštěvníkovi v ČR. Nejvíce jsou zastoupeni návštěvníci v produktivním věku přijíţdějící společně s dětmi. Se vzrŧstající vzdáleností trvalého bydliště návštěvníka od místa pobytu roste i jeho prŧměrný věk. Postavení Jesenicka a Šumperska v oblasti zahraniční návštěvnosti je slabé. Hlavním zahraničním segmentem je jednodenní návštěvnost polských návštěvníkŧ (sjezdové lyţování, v létě poznávací turistika). Nejvýznamnějšími pobytovými návštěvníky jsou turisté ze Slovenska.

Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Počet podnikatelů v pohostinství a Název obce ubytování na 1000 EA Loučná nad Desnou 43,82 Rapotín 22,99 Sobotín 30,38 Šumperk 23,92 Velké Losiny 50,96 Vernířovice 57,97 Vikýřovice 18,74 okres Šumperk 23,43 Olomoucký kraj 21,48 ČR 23,09 Zdroj: ČSÚ

Podnikatelská aktivita Šumperska je prŧměrná. Pouze tři obce (Loučná nad Desnou, Velké Losiny a Vernířovice) vykazují nadprŧměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Jde opět o horské a podhorské obce s vysokým turistickým potenciálem.

Zaměstnanost v cestovním ruchu Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování % EA obyvatel Obec v pohostinství a ubytování Loučná nad Desnou 7,5 Rapotín 4,0 Sobotín 4,7 Šumperk 3,5 Velké Losiny 6,7 Vernířovice 12,7


Stránka 30 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Vikýřovice okres Šumperk Olomoucký kraj ČR

2,0 3,2 3,2 3,8

Zdroj: ČSÚ

Na rozdíl od podnikatelské aktivity je situace ve struktuře zaměstnanosti v pohostinství a ubytování příznivější. Většina obcí vykazuje nadprŧměrnou intenzitu zaměstnanosti v cestovním ruchu. Pod celorepublikovým prŧměrem je pouze jedna obec – Vikýřovice. I zde se projevuje vazba na především přírodní atraktivitu obcí.

Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu (společné pro Jesenicko i Šumpersko) Dominujícími a nejatraktivnějšími geografickými jednotkami z hlediska cestovního ruchu ve vymezených územích IPRÚ Jesenicka a Šumperska jsou horské oblasti Hrubého Jeseníku. Druhou rozhodující atraktivitu pak představují lázeňská střediska. Na těchto atraktivitách také bude dokument IPRÚ stavět. Pro zvolení správné strategie, stanovení hlavních a specifických cílŧ a následně navrţení rozhodujících rozvojových aktivit pro podporu rozvoje cestovního ruchu je nutné učinit základní zodpovězení následujících otázek: a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat?

a)

Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku?

Rozhodující nabídku cestovního ruchu ČR je moţné členit do následujících tématických oblastí (viz KONCEPCE státní politiky cestovního ruchu v České republice, 2007, s.4): Městský a kulturní cestovní ruch (kulturní dědictví) - Dovolená v přírodě - Sportovní a aktivní dovolená - Lázeňský cestovní ruch - Kongresový a incentivní cestovní ruch. V tomto kontextu se především dovolená v přírodě a sportovní a aktivní dovolená realizuje v horských oblastech. Jejich význam pro cestovní ruch lze dokumentovat následujícími údaji (ATLAS cestovního ruchu ČR, 2006). Mezi 240 středisky cestovního ruchu s více neţ 400 lŧţky v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 bylo v ČR celkem 60 horských středisek (tj. kaţdé čtvrté) s celkovou kapacitou kolem 82 tis. lŧţek, tj, kolem 21 % lŧţkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR). Jejich funkční vymezení a základní prostorové rozmístění dokumentuje následující obrázek. Významnost těchto horských středisek měřenou pořadím mezi nejvýznamnější 240 středisky cestovního ruchu a počtem lŧţek dokumentuje níţe uvedená tabulka. Prostorové rozmístění níţe uvedených horských středisek jasně demonstruje současnou atraktivitu našich horských oblastí. Dominantní je zde především postavení Krkonoš (42,9 % lŧţek z úhrnu uvedených 60 středisek a 11 středisek) a Jizerských hor (16,1 % lŧţek a 12 středisek), následují Jeseníky (10 % lŧţek a 9 středisek), Šumava (8,3 % lŧţek a 7 středisek) a Beskydy (6,6 % lŧţek a 7 středisek). Z kartografického i tabelárního přehledu je patrné, ţe rozvoj cestovního ruchu v našich horských oblastech byl a je diametrálně rozdílný. Zatímco v Krkonoších a částečně v Jizerských horách šlo o


Stránka 31 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 3

pasivní kvantitativní budování „super středisek“ z dŧvodŧ jejich polohy a atraktivnosti , a to nejen pro cestovní ruch ale i pro „druhé bydlení“. Podobný charakter měl i vývoj v Beskydech a částečně i na Valašsku, i kdyţ v daleko menší míře intenzity. Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, podobně i na Šumavě a na Vysočině neměl charakter klasické koncentrace do několika středisek, naopak charakterem přírodních podmínek (velkoplošná zalesněná území s řídkou sítí málo lidnatých obcí) i svou periferní polohou vŧči hlavním centrŧm osídlení a lze ho označit za převáţně extenzivní. Tato situace se začala měnit aţ po roce 1990. Podíváme-li se nyní blíţe do Jeseníkŧ lze konstatovat, ţe z uvedených 9 středisek jsou dlouhodobě nejvýznamnějšími Malá Morávka a Staré Město, následovaná Loučnou nad Desnou, Ostruţnou, Karlovou Studánkou a Bělou pod Pradědem, k těm menším se pak řadí Oskava, Sobotín a Vrbno pod Pradědem. V oblasti Jesenicka leţí Bělá pod Pradědem – 128. v pořadí a Ostruţná – 81. v pořadí a 2 v oblasti Šumperska pak Loučná nad Desnou – 71. v pořadí a „s přimhouřením očí“ i Sobotín – 206. v pořadí. Toto postavení jak celé oblasti Jeseníkŧ tak jeho středisek jasně dokumentuje nejen celkovou významnost ale především oprávněnost intervence do podpory rozvoje cestovního ruchu jeho hlavních středisek.

Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004) Poř.

Obec

3 5 8 9 12 17 21 23 27 29 32 37 39 42 44 47 48 49 55 56 59 61 65 69 71 79 81 84 99 104

Špindlerŧv Mlýn Pec pod Sněţkou Harrachov Rokytnice n. Jizerou Janské Lázně Ţelezná Ruda Kořenov Deštné v O. horách Malá Morávka Bzenecko Janov nad Nisou Malá Úpa Vítkovice Horní Bečva Josefŧv Dŧl Bedřichov Staré Město Velké Karlovice Staré Hamry Stráţné Stachy Černý Dŧl Desná Ostravice Loučná n. Desnou Albrechtice v J. h. Ostruţná Horní Maršov Boţí Dar Karlova Studánka

Počet lůţek 9000 7500 4800 4800 3500 2739 2652 2383 2091 1956 1727 1527 1500 1493 1401 1384 1379 1377 1215 1205 1185 1147 1048 1000 983 897 886 865 797 785

lůţka/ zařízení 57,7 36,9 57,8 55,2 70,0 40,0 45,7 74,5 34,9 46,6 36,0 30,5 30,0 43,9 37,9 46,1 51,1 49,9 63,9 34,4 43,9 38,2 43,7 52,6 61,4 29,9 27,7 27,9 34,7 78,5

Poř.

Obec

105 106 121 124 125 126 128 130 143 151 156 161 163 168 175 182 184 187 192 195 198 200 201 203 206 210 229 230 235 240

Kvilda Bílá Lučany nad Nisou Čeladná Kunčice p. Ondř. Trojanovice Bělá p. Pradědem Sněţné Svratka Srní Prostřední Bečva Morávka Dolní Morava Dolní Bečva Čenkovice Hutisko-Solanec Vysoké n. Jizerou Oskava Kubova Huť Nová Pec Fryšava Nové Hutě Malenovice Bílý Potok Sobotín Dolní Dvŧr Smrţovka Jestřabí v Krkonoš. Rokytnice v Orl. h. Vrbno p. Pradědem

Počet lůţek 780 779 717 700 700 700 695 692 634 609 589 572 564 555 538 520 517 513 500 497 493 487 487 482 478 468 425 422 408 406

lůţka/ zařízení 35,5 59,9 44,8 43,8 58,3 58,3 53,5 49,4 79,3 46,8 84,1 52,0 70,5 55,5 33,6 52,0 39,8 85,5 41,7 41,4 49,3 37,5 97,4 80,3 47,8 39,0 53,1 38,4 37,1 36,9

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska 3

Základy rozvoje jiţ v 30. letech, následně zejm. masivní rozvoj podnikové rekreace v 60. aţ 80. letech jako rekreačního zázemí Prahy, částečně Liberce a Hradce Králové, atraktivní poloha i pro zahraniční návštěvnost ze Saska a Polska


Stránka 32 z 89


b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? Pro následné srovnání výše uvedených 60 nevýznamnějších horských středisek cestovního ruchu byly zvoleny ukazatele hodnocení turisticko-rekreační funkce - TRF (počet lŧţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace ku počtu trvale bydlícího obyvatelstva x 100) a turisticko-rekreačního zatíţení (počet lŧţek v hromadných ubytovacích zařízeních a 2 v objektech individuální rekreace na km rozlohy obce) na jedné straně a hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v nich na straně druhé. První krok hodnocení provádíme za marketingové turistické oblasti vymezené Českou centrálou cestovního ruchu (Czech-tourism). Základní srovnávací údaje poskytuje tabulka viz níţe. Z ní jsou patrné některé jiţ uvedené skutečnosti, které lze znovu shrnout následovně. V uvedených srovnávaných ukazatelích jsou Jeseníky jako celek i jejich střediska nejméně zatíţená, resp. přetíţená. Při hodnocení turisticko-rekreační funkce se Jeseníky zařadily na předposlední místo mezi 7. srovnávanými horskými oblastmi, coţ dokazuje extenzivní vyuţití a celoplošně nízkou úroveň jak vybavenosti lŧţkovou kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních tak zejména niţší intenzitou vyuţití Jeseníkŧ rŧznými formami druhého bydlení (chataření, chalupaření, rekreační byty), samozřejmě s akceptováním ovlivnění stávající strukturou osídlení. Podobně na srovnávací úrovni 4 uvedených 60 středisek se Jeseníky řadí na poslední místo. V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 56. místo, Ostruţná vzhledem k malému počtu obyvatel je 4., v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 50. místo a Sobotín 57. místo. Podíváme-li se podrobněji do vymezené oblasti prostřednictvím ukazatelŧ Turisticko – rekreační 5 funkce obce a Turisticko – rekreační zatížení území. , zjistíme, ţe ani vnitřní diferenciace ukazatele Turisticko – rekreačního zatížení není velká.

Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Šumperska Obec TRF 2004 Loučná nad Desnou 79,4 Rapotín 13,2 Sobotín 43,7 Šumperk 1,8 Velké Losiny 42,0 Vernířovice 189,1 Vikýřovice 1,0 Šumpersko 12,4

TRZ 2004 16,4 28,4 24,5 18,9 25,9 10,5 1,7 18,8

Zdroj: ČSÚ

Toto tvrzení o nízké intenzitě turisticko-rekreačního vyuţití přírodního potenciálu Jeseníkŧ stejně tak (moţná i větší míře reprezentativnosti) potvrzuje i analýza turisticko-rekreačního zatíţení území. Tam je oblast Jeseníkŧ jako celek jednoznačně nejméně zatíţenou horskou oblastí v ČR, podobné tvrzení platí i při srovnání uvedených 60 největších horských středisek cestovního ruchu v ČR. V námi 4

Nejvyšších hodnot logicky dosahují málo lidnaté obce (z 18 obcí s méně neţ 500 obyvateli jsou všechny v prvních 30 střediscích). 5 Turisticko-rekreační funkce vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci (oblasti, regionu, obci). V nejobecnější poloze ji lze vyjádřit poměrem počtu dvou populací, a to populace navštěvující (hosté) a populace navštěvované (domácí bydlící obyvatelstvo). V našem případě přestavuje hodnotu čitatele počet lŧţek v hromadných ubytovacích zařízeních a počet lŧţek v objektech individuální rekreace. Podobně je konstruován i druhý ukazatel, a to jako počet turistických a rekreačních lŧţek na km2 rozlohy obce.


Stránka 33 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 59. místo, Ostruţná 34. místo, v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 54. místo a Sobotín 58. místo. Tyto závěry jsou dŧleţité jak při argumentaci a vyjednávání hlavních aktérŧ v cestovním ruchu s orgány ochrany ţivotního prostředí (CHKO) o moţnostech rozvoje cestovního ruchu v územích Jesenicka a Šumperska (resp. v územích leţících v CHKO) tak při jednáních s potenciálními investory a podnikatelským sektorem s pádnými argumenty rozvojového potenciálu výše uvedených středisek. Zde se nabízí preferovat investice, které se vhodně začleňují do krajiny a nenarušují její ráz. Poslední a nejdŧleţitější srovnání činíme v oblasti hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu pro uvedená horská střediska ČR. Jako základní ukazatel je pouţit % podíl EA obyvatelstva v pohostinství a ubytování. Uvedená data jsou sice jiţ ze sčítání lidu 2001, analogická data za podnikatelskou aktivitu fyzických osob v uvedených oblastech cestovního ruchu z roku 2004 jsou 6 téměř ve 100 % korelaci. Dominance krkonošských a do určité míry i „jizerských“ středisek cestovního ruchu je neoddiskutovatelná (i zde samozřejmě nejvyšších hodnot dosahují málo lidnaté obce - z 18 obcí s méně neţ 500 obyvateli je jich 14 v prvních 30 střediscích). Hodnocení obcí z oblasti Jeseníkŧ ani zde nevyznívá velmi příznivě (jen 3 střediska mezi prvními 30, v našich oblastech IPRÚ Jesenicka a Šumperska pouze malá obec Ostruţná obsadila 21. místo, Bělá pod Pradědem 48. místo, Loučná nad Desnou 41. místo a Sobotín 54. místo). Rozdíly mezi těmito středisky a 10 největšími horskými středisky jsou přitom zcela zásadní (trojnásobně niţší hodnoty). Je přitom jasné, ţe zaměstnanost v pohostinství a v ubytování je sice podstatná, zdaleka však nevyjadřuje skutečný význam celého sektoru cestovního ruchu. Navíc zde uvádíme pouze strukturu zaměstnanosti domácího trvale bydlícího obyvatelstva. Vezmeme- li do úvahy i dojíţďku do zaměstnání a porovnáme strukturu pracovních příleţitostí v horských střediscích, obdrţíme daleko vyšší významnost cestovního ruchu. Např. v námi provedených výzkumech v Libereckém kraji v roce 2001 odhadovali např. starostové Harrachova podíl pracovních příleţitostí v celém sektoru cestovního ruchu aţ kolem 70 %, Rokytnice nad Jizerou kolem 60 %, Vítkovic kolem 40 %, Benecka kolem 1/3, apod. To jsou rovněţ silné argumenty pro zřetelný reálný rŧstový potenciál horských středisek Jeseníkŧ, jiţ také v souladu s významným specifickým cílem IPRÚ, totiţ zvýšit zaměstnanost místního obyvatelstva v cestovním ruchu. c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? V první geografické studii cestovního ruchu v rekreační oblasti Jeseníkŧ konstatovala její autorka S. ŠPRINCOVÁ (1968) při hodnocení vybavenosti horských i lázeňských středisek nevybavenost středisek výtahy a lanovkami, nedostatek lyţařských vlekŧ a lyţařských mŧstkŧ, absenci zimních stadionŧ, zřetelný nedostatek golfových hřišť, koupališť a bazénŧ pro letní rekreaci (v oblastech IPRÚ pouze bazény v Jeseníku, Šumperku, Velkých Losinách a Rapotíně – zde i koupaliště), dále konstatuje naprostý nedostatek parkovišť ve všech střediscích cestovního ruchu (kromě měst a lázní), v roce 1965 byl v oblasti pouze 1 autokempink v Lipové–lázních. O dalších sportovně-rekreačních zařízeních se autorka nezmiňuje, lze předpokládat jejich neexistenci. Podobné konstatování o nízkém stupni vybavenosti Jeseníkŧ sportovně-rekreační infrastrukturou a sluţbami v cestovním ruchu se uvádí v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981. Tolik historické srovnání. Jaká je dnešní situace? Do značné míry se v posledních 15 letech zlepšila ubytovací a gastronomická infrastruktura v uvedených horských i lázeňských střediscích (nová a kvalitnější ubytovací zařízení převáţně „rodinného typu“ – penziony, chaty a chalupy). V druhové struktuře chybí do určité míry hotelová zařízení vyšší kvality. Hlavním problémem zde není přitom absolutní nárŧst lŧţkových kapacit ve střediscích, ale postupné dovybavení středisek komplexní a moderní sportovně-rekreační infrastrukturou a nabídkou dalších typických sluţeb cestovního ruchu. 6

pomineme-li zde větší převáţně prŧmyslové obce


Stránka 34 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Bez zvýšení celkové nabídkové atraktivity nebudou postupně tato střediska konkurenceschopná, a to jak pro zahraniční tak i pro domácí turisty. Při stále se blíţící a vyrovnávající se cenové hladiny našich a alpských středisek jsou především stále více navštěvována alpská střediska na úkor našich zejména v zimní sezóně. To platí ve stejné míře i pro letní sezónu, kde rozhodující podíl má domácí návštěvnost. Při současném trendu dělení volného času a dovolené do více kratších pobytŧ a velké oblibě letní dovolené u moře mohou hory konkurovat pouze výrazným zkvalitněním a zatraktivněním své nabídky. To mŧţe především učinit nabídka široké palety sportovně-rekreačních forem cestovního ruchu v Jeseníkách, a to se silným multiplikačním efektem (fáze oţivení destinace). Nová moderní infrastruktura postupně přitáhne investorský zájem do budování dalších ubytovacích kapacit, apod. Zároveň lze očekávat další zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu. To je dŧleţitý efekt zvlášť pro „chudou“ periferní oblast Jeseníkŧ s vysokou nezaměstnaností. Vybavenost území IPRÚ Šumperska sportovně-rekreační infrastrukturou je také nízká. Největší koncentrace sportovně-rekreační infrastruktury je logicky v Šumperku (zde je problém vzdálenosti k rekreačním střediskŧm), v menší míře pak ve Velkých Losinách a Loučné nad Desnou. Nejčastěji jsou sportoviště součástí ubytovacích zařízení (např. Velké Losiny – Wellness Hotel Diana, Lázně Velké Losiny, Loučná nad Desnou – Hotel Dlouhé Stráně, Penzion Gól) a mají povahu solitérŧ. Prakticky neexistují více funkční areály. Téměř ţádnou vybavenost nenalezneme ve Vernířovicích a Vikířovicích.

Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004) Počet lůţek Počet lůţek Hodnota Hodnota Počet v hromadných v objektech turistickoturistickoOblast lůţek ubytovacích individuální rekreační rekreačního celkem zařízeních rekreace funkce zatíţení Krkonoše 49 304 27 876 77 181 72,1 66,1 Jizerské hory 14 967 22 744 37 711 20,7 76,3 Beskydy-Valašsko 20 742 67 244 87 986 23,2 36,9 Orlické hory a Podorlicko 13 869 36 724 50 593 25,2 23,6 Šumava 31 921 73 076 104 997 40,7 17,3 Vysočina 18 423 99 868 118 291 23,2 17,4 Jeseníky 21 840 39 532 61 372 21,5 15,6 ČR 492 338 1 577 136 2 069 474 20,3 26,2 Pozn.: ve vymezení marketingových turistických oblastí Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. Obec TRF Poř. Obec TRF 1 Malá Úpa 1810 31 Ostravice 254 2 Pec pod Sněţkou 1463 32 Černý Dŧl 218 3 Stráţné 1151 33 Bzenecko 220 4 Ostruţná 1076 34 Rokytnice v Orl. h. 216 5 Bedřichov 849 35 Rokytnice n. Jizerou 216 6 Špindlerŧv Mlýn 717 36 Kunčice p. Ondř. 214 7 Boţí Dar 694 37 Ţelezná Ruda 202 8 Čenkovice 683 38 Neladná 190 9 Nové Hutě 609 39 Sněţné 183 10 Deštné v O. horách 589 40 Horní Maršov 162 11 Albrechtice v J. h. 584 41 Nová Pec 157 12 Kvilda 564 42 Stachy 148 13 Vítkovice 544 43 Vysoké n. Jizerou 147 V 08 IPRÚ Šumpersko

Stránka 35 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Kubova Huť Jestřábí v Krkonoších Malenovice Kořenov Morávka Janské Lázně Dolní Dvŧr Staré Hamry Bílá Malá Morávka Fryšava Karlova Studánka Srní Janov nad Nisou Josefŧv Dŧl Harrachov Dolní Morava

496 478 466 432 427 412 382 382 368 360 339 336 313 307 304 298 259

44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Horní Bečva Trojanovice Lučany nad Nisou Bílý Potok Prostřední Bečva Staré Město Velké Karlovice Oskava Dolní Bečva Hutisko-Solanec Loučná n. Desnou Desná Bělá p. Pradědem Svratka Sobotín Smrţovka Vrbno p. Pradědem

147 132 128 126 113 112 108 91 84 80 79 69 68 65 44 43 12

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska Pozn.: pořadí označené šedě – obce s méně jak 500 obyvateli

Turisticko-rekreační zatíţení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. Obec TRZ Poř. Obec TRZ 1 Karlova Studánka 1717,2 31 Čeladná 69,2 2 Kubova Huť 410,8 32 Svratka 69,1 3 Janské Lázně 264,2 33 Vítkovice 67,2 4 Janov nad Nisou 247,0 34 Ostruţná 66,9 5 Josefŧv Dŧl 216,8 35 Stachy 64,2 6 Ostravice 213,1 36 Horní Maršov 62,0 7 Čenkovice 212,6 37 Dolní Dvŧr 60,6 8 Kunčice p. Ondř. 211,3 38 Sněţné 58,7 9 Rokytnice n. Jizerou 191,8 39 Ţelezná Ruda 53,0 10 Pec pod Sněţkou 170,5 40 Hutisko-Solanec 51,3 11 Lučany nad Nisou 159,7 41 Morávka 49,7 12 Benecko 152,3 42 Malá Morávka 42,9 13 Malenovice 148,1 43 Bílý Potok 44,0 14 Harrachov 138,3 44 Velké Karlovice 35,3 15 Špindlerŧv Mlýn 121,3 45 Boţí Dar 32,4 16 Jestřabí v Krkonoš. 112,8 46 Rokytnice v Orl. h. 30,6 17 Deštné v O. horách 111,5 47 Srní 29,9 18 Bedřichov 94,8 48 Staré Město 26,6 19 Stráţné 99,0 49 Staré Hamry 25,8 20 Smrţovka 98,6 50 Sobotín 24,5 21 Vysoké n. Jizerou 94,5 51 Nové Hutě 24,4 22 Fryšava 89,4 52 Oskava 22,5 23 Malá Úpa 84,9 53 Bílá 21,1 24 Horní Bečva 83,9 54 Desná 21,0 25 Prostřední Bečva 79,9 55 Kvilda 20,7 26 Kořenov 78,3 56 Dolní Morava 20,2 27 Trojanovice 78,0 57 Loučná n. Desnou 16,4 28 Albrechtice v J. h. 77,6 58 Nová Pec 14,6


Stránka 36 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 29 30

Dolní Bečva Černý Dŧl

75,2 73,9

59 60

Bělá p. Pradědem Vrbno p. Pradědem

13,5 10,8

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování % EA Poř. Obec Poř. Obec v CR 1 Malá Úpa 41,6 31 Stachy 2 Pec pod Sněţkou 37,2 32 Staré Město 3 Špindlerŧv Mlýn 36,0 33 Morávka 4 Boţí Dar 27,6 34 Horní Bečva 5 Nové Hutě 27,1 35 Staré Hamry 6 Srní 26,7 36 Sněţné 7 Stráţné 26,7 37 Dolní Morava 8 Bedřichov 26,3 38 Fryšava 9 Ţelezná Ruda 23,1 39 Čenkovice 10 Harrachov 22,7 40 Dolní Bečva 11 Dolní Dvŧr 22,3 41 Loučná n. Desnou 12 Jestřabí v Krkonoších 22,0 42 Hutisko-Solanec 13 Malá Morávka 21,2 43 Ostravice 14 Deštné v O. horách 20,6 44 Trojanovice 15 Kvilda 19,0 45 Svratka 16 Janské Lázně 18,3 46 Prostřední Bečva 17 Benecko 17,6 47 Vysoké n. Jizerou 18 Vítkovice 17,2 48 Bělá p. Pradědem 19 Kubova Huť 15,9 49 Neladná 20 Albrechtice v J. h. 13,9 50 Kunčice p. Ondřejníkem 21 Ostruţná 13,5 51 Malenovice 22 Černý Dŧl 12,0 52 Nová Pec 23 Rokytnice n. Jizerou 11,7 53 Vrbno pod Pradědem 24 Horní Maršov 11,4 54 Sobotín 25 Velké Karlovice 11,3 55 Lučany nad Nisou 26 Kořenov 11,2 56 Oskava 27 Josefŧv Dŧl 11,0 57 Desná 28 Karlova Studánka 10,4 58 Rokytnice v Orl. horách 29 Bílá 9,9 59 Smrţovka 30 Janov nad Nisou 9,8 60 Bílý Potok

% EA v CR 9,6 9,2 9,1 9,1 8,8 8,7 8,5 8,2 7,6 7,9 7,5 7,4 7,3 7,1 7,0 6,7 6,4 6,1 6,0 5,8 5,4 5,0 5,0 4,7 4,6 4,5 4,3 4,2 3,1 3,0

Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska

Z analýz a terénního šetření v oblasti Šumperska jasně vyplývá, ţe rozhodujícími formami cestovního ruchu, na které by se prioritně měl IPRÚ soustředit, jsou (seřazeno podle pořadí významnosti): - lázeňské a wellness pobyt doprovázené trendovou sportovní infrastrukturou zásadního charakteru; - zimní sporty a rekreační pobyty v horách; - letní rekreace a pobyty v horách; - městská turistika; - pěší turistika a cykloturistika; - alternativně specifické formy venkovské turistiky.


Stránka 37 z 89


Moţnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU Dotační moţnosti pro rozvoj cestovního ruchu v České republice jsou primárně řešeny regionálními operačními programy, v tomto případě regionu soudrţnosti Střední Morava. Jedná se o prioritní osu 3 – Cestovní ruch. Alternativa o moţnosti vyuţití dotačního titulu – Integrovaný operační program ČR 2007 – 2013 je zcela vyloučena, kdy z programového dokumentu vyplývá, ţe „Ani jedna z prioritních os není zaměřena na přímou podporu infrastruktury cestovního ruchu, ta je podporována pouze z Regionálních operačních programŧ“ (kapitola 3.5. a 3.6. – Výchozí stav/zdŧvodnění prioritních os 4a, 4b (strana 143 dokumentu). Dalším moţným dotačním titulem je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 – Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu. Jedná se o projekty zaměřené na ochranu a obnovu kulturního a přírodního bohatství, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyţařských stezek a tras, zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, zřizování a činnost turistických informačních center, tvorbu nových produktŧ cestovního ruchu a jejich propagaci apod. Při přípravě projektu do OP přeshraniční spolupráce je pak nutno mít na zřeteli přímý přeshraniční efekt a dopad tak, jak vyplývá ze znění kapitoly 8.3.1. Prováděcího dokumentu k ROP, pasáţ koordinace s intervencemi dalších programŧ.

Socioekonomická analýza Lokalizace a geografický popis Geograficky leţí Šumpersko v Olomouckém kraji, v severovýchodní části okresu Šumperk v přímé návaznosti na okresní město Šumperk. Nachází se v Hrubém Jeseníku a na západě zasahuje do Hanušovické vrchoviny. Obce Sobotín, Loučná nad Desnou a místní část Velkých Losin Maršíkov leţí na hranici CHKO Jeseníky. Šumpersko se vyznačuje překrásnou a rozmanitou přírodou. Jádro oblasti je horské aţ velehorské, ale těsně pod horami se rozprostírají velké kotliny a níţiny. Nejmohutnějším horstvem je Hrubý Jeseník, kterému vévodí Praděd (1492m) nejvyšší hora Moravy. Pozoruhodná příroda je na mnoha místech chráněna ať jiţ formou rezervací, chráněné krajinné oblasti nebo zón klidu. Druhým největším pohořím s přírodou stejně krásnou a divokou je Králický Sněţník, pohraniční pohoří, o které se dělí Česká republika s Polskem. Jeho středem je mohutná kupa stejného jména (1424m) s rozsáhlými holemi a překrásnými výhledy. Na jiţním svahu kopce Klepý (1143m) se nachází uzel rozvodí tří moří - Severního, Baltského a Černého. Řeka Morava, která v této oblasti pramení, je zásobárnou vody pro celou Moravu. Třetím velkým pohořím jsou Rychlebské hory, málo navštěvované a takřka zapomenuté. I díky tomu v nich dnes mohou ţít vzácní ptáci, např. tetřevi. Přírodního bohatství od nepaměti člověk vyuţívá ve svŧj prospěch. V místech, kde vyvěrají sirné prameny, byly zaloţeny lázně Velké Losiny. Voda z vrtu ve Velkých Losinách je nejteplejší známou vodou na Moravě. V údolí řeky Divoké Desné byla vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně.


Stránka 38 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Území se nachází v chladné oblasti. Vysoké hodnoty sráţek s vydatnými dešti, vysokou sněhovou pokrývkou a dlouhodobým táním zvyšují vodnost v mikroregionu pramenících a protékajících vodních tokŧ Divoké Desné a Merty, Rejchartického potoka, Černého potoka a Losinky. Šumperk Území města Šumperka se nachází v severozápadní části Moravy v Olomouckém kraji. Město je označováno za bránu do Jeseníkŧ. Nejvyšší nadmořské výšky dosahují Městské skály (689m), nejniţší bod (298m. n. m.) leţí v místě, kde území opouští řeka Desná. Město se rozkládá na ploše 2790 ha, coţ představuje zhruba 2 % rozlohy okresu a 0,5 % rozlohy kraje a má 28 510 obyvatel. Loučná nad Desnou (rozloha 9 429 ha, počet obyvatel 1920) Loučná se táhne údolím Desné podél silnice ze Šumperka do Jeseníku (střední nadmořská výška 490m). Součástí Loučné jsou osady Rejhotice, Kociánov a Filipová. Roku 1961 byly k Loučné nad Desnou připojeny Kouty nad Desnou s osadou Přemyslov. Rapotín (rozloha 1404ha, počet obyvatel 2 871) Rapotínský katastr o rozloze 1404 hektarŧ je na východě lemován tokem řeky Desné. Z jejího údolí se zvedá směrem k severu a Bukovým kopcem dosahuje výšky 641 m. Řeka Desná přijímá v Rapotíně z pravého břehu Rejchartický potok. Obec má střední nadmořskou výšku 345m a je rozloţena mezi řekou Desnou a silnicí ze Šumperka, která se v polovině Rapotína rozvětvuje jednak přes Červenohorské sedlo do Jeseníku, jednak přes Sobotín do Rýmařova. Desná odděluje Rapotín od Vikýřovic a od Petrova nad Desnou. Sobotín (rozloha 4399ha, počet obyvatel 2539) Obec leţí v nadmořské výšce 445 m. Vine se úzkým údolím Klepáčovského potoka podél významné silnice Šumperk - Ostrava (E11) od východního konce Petrova nad Desnou aţ k západnímu konci Rudoltic. Součástí obce Sobotín jsou čtyři místní části: Klepáčov, Petrov nad Desnou, Rudoltice, Terezín. Velké Losiny (rozloha 4650ha, počet obyvatel 2887) Velké Losiny se táhnou od Bukovic a dále pak údolím potoka Losinky. Střední nadmořská výška obce činí 411 m. V letech 1938 aţ 1945 a znovu od roku 1976 je částí Velkých Losin obec Bukovice, od roku 1976 také Maršíkov, Ţárová (Nová Ves), Horní Bohdíkov a od roku 1990 místní část Ludvíkov. Katastr Velkých Losin tak dosáhl velikosti 4583 hektarŧ. Vernířovice (rozloha 3330ha, počet obyvatel 172) Vernířovice se rozkládají v nadmořské výšce 524 m v úzkém horském údolí říčky Merty protékající mezi horami. Rozsáhlý katastr měří 3330 hektarŧ a je převáţně pokryt lesy a holemi Hrubého Jeseníku. Na severu je to Rudná (915 m), kozí hřbet (1040 m) a Mravenečník (1343 m), na východě Břidličná hora (1355 m), Jelení hřbet (1367 m) a Pec (1312 m), na jihu Havraní vrch (778 m) a Suchý vrch (824 m).


Stránka 39 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Vikýřovice (rozloha 1175ha, počet obyvatel 2019) Částí Vikýřovic byla trvale osada Krenišov, jeţ zanikla ve dvacátých letech stavebním splynutím obcí. Za okupace, v letech 1938 aţ 1945, byly Vikýřovice částí Rapotína. V roce 1976 se staly částí Šumperka, ale v roce 1990 se obec opět osamostatnila. Vesnice má střední nadmořskou výšku 335 m a je rozloţena na levém břehu Desné, která ji odděluje od protějšího Rapotína. Na jiţním okraji obce splynula s Vikýřovicemi osada Krenišov.

Technická infrastruktura a vybavenost Šumperk Prioritou zŧstává zajištění kvalitního dopravního napojení města na hlavní republikové tahy. Jedná se o dobudování kapacitní silniční komunikace ve směru od Mohelnice, elektrifikaci ţelezniční trati do Zábřehu na Moravě, kvalitní napojení na cyklistickou trasu Eurovélo (Moravská stezka), případně zvýšení významu letiště jako základny nejrychlejšího a nejdynamičtěji se rozvíjejícího druhu dopravy. V hromadné dopravě je nutno rozšiřovat a zkvalitňovat integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Současně je však zapotřebí urychleně budovat síť městských cyklistických stezek a páteřní tahy pěšího provozu včetně bezbariérového řešení. To vše přispěje k udrţení příznivého poměru dělby přepravní práce. V komunikační síti je nutno pokračovat v rekonstrukcích hlavních komunikací, hlavně městského okruhu a těch komunikací, které budou v budoucnu plnit funkci přivaděče na čtyřpruhovou komunikaci. Dbát je potřeba zejména na separaci jednotlivých druhŧ dopravy, a tím zajištění bezpečnosti účastníkŧ silničního provozu. Ve vodním hospodářství je stav dodávek pitné vody vyváţený a zdrojově dostatečný. Mnoţství vyrobené pitné vody se v posledních dvou letech stabilizovalo. Prioritou nadále zŧstává postupné sniţování ztrát v rozvodech. U kanalizační sítě je situace obdobná. Postupně zde dochází ke sniţování objemu čištěných odpadních vod v návaznosti na sniţování podílu dešťových vod. Rozvoj a rekonstrukce těchto sítí probíhá plně v reţii vlastníkŧ v závislosti na jejich investičních moţnostech a míře úspěšnosti vyuţití dotačních titulŧ. Výrazný nárŧst spotřeby pitné vody související s poţadavky na čištění odpadních vod se do roku 2015 neočekává. U zásobování města elektrickou energií, zemním plynem a teplem z domovních a blokových kotelen a systému CZT lze konstatovat vyváţený stav s dostatečnou výkonovou a přenosovou rezervou. Aţ na výjimky (v některých místních částech a rozvojových plochách pro podnikání a bydlení) nelze očekávat výrazný nárŧst spotřeby těchto energií. Případné nároky na územním plánem avizované navýšení potřeby jednotlivých energetických médií pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti a komerčních aktivit lze řešit ze stávajících energetických zdrojŧ. Pozitivním přínosem mŧţe naopak být vyuţití potenciálu energetických úspor a výkonových rezerv vzniklých v dŧsledku zrušení energeticky náročných výrob, strukturálních změn prŧmyslového sektoru či realizací úsporných opatření, zejména u objektŧ bydlení a občanské vybavenosti.

Ostatní obce - Základní údaje o ostatních obcích Šumperska (období k 31.12. 2006) Charakteristika Počet částí obce Katastrální výměra (ha)

Loučná nad Desnou 6 9429 ha

Rapotín

Sobotín

Velké Losiny

Vernířovice

Vikýřovice

1

5

5

1

1

1404 ha

4399 ha

4650 ha

3329,7 ha

1175 ha


Stránka 40 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Počet obyvatel Z toho produktivním věku Průměrný věk Škola Zdravotnické zařízení Kanalizace (ČOV) Vodovod Plynofikace

1907

3101

2439

2852

181

2057

1211

2097

1558

1859

130

1421

39,8 Ano

37,5 Ano

41,5 Ano

39,9 Ano

41,2 Ne

38,1 Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Ne Ne Ne

Ano Ano Ano

Zdroj: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=523704

Dále je zpracován územní Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky jako koncepční materiál, který stanovuje základní moţnosti řešení a rozvoje území v oblasti dopravy a cestovního ruchu a má slouţit jako podklad pro zpracování podrobnějších dokumentací, tj. navazujících územních a regulačních plánŧ, a pro vypracování projektových dokumentací, které budou jiţ konkrétně řešit jednotlivé aktivity s definitivním umístěním v terénu.

Demografická a vzdělanostní struktura Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okrese Šumperk k 31. 12 . 2007 Šumperk

Okres Pracovní síla (klouzavý průměr) Uchazeči o zaměstnání stav k 31. 12. 2007 z toho: dosaţitelní ţeny z toho dosaţitelné absolventi a mladiství z toho: absolventi mladiství do 18 let osoby se zdravotním postiţením Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti k 31.12. 2007 Volná pracovní místa stav k 31. 12. 2007 z toho pro: absolventy a mladistvé z toho pro: absolventy mladistvé do 18 let osoby se zdravotním postiţením Míra registrované nezaměstnanosti v % muţi

59 727 5 253 4 865 2 879 2 619 346 274 72 1 025 1 611 968 165 164 1 40 5,15 6,34


Stránka 41 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko ţeny

10,79

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Šumperk Kapacity jednotlivých zařízení mateřských a základních škol jsou dostatečné. Lze říci, ţe vzdělávací nabídka téměř optimálně pokrývá individuální vzdělávací potřeby dětí. Školy a školská zařízení disponují standardním vybavením, stav budov vyţaduje systematické investice. Volnočasové aktivity dětí jsou organizovány dvěma domy dětí a mládeţe, financovanými městem a krajem, jejich činnost a zaměření je obdobné. Terciární vzdělání poskytuje ve městě Fakulta strojní VŠB-TU v Ostravě, studium technických oborŧ je podporováno městem i samotnými zaměstnavateli prostřednictvím nadačního fondu. Další profesní vzdělávání jako součást celoţivotního učení je ve městě hŧře dostupné, stávající vzdělávací instituce jsou zaměřené zejména na jazykové kurzy a rekvalifikace. Zázemí pro neziskové organizace bylo v roce 2005 doplněno stavbou Komunitního centra, které vzniklo rekonstrukcí bývalé základní školy na ul. Komenského za přispění dotace z EU a ze státního rozpočtu. Centrum poskytuje zázemí pro neziskové organizace. Ambulantní síť praktických lékařŧ i specialistŧ odpovídá početně velikosti města i spádové oblasti, největším zdravotnickým zařízením je Nemocnice Šumperk, s.r.o. Sociální sluţby v Šumperku pokrývají všechny základní sociální situace. Ostatní obce 2

Hustota obyvatel je velice nízká a činí 78 obyvatel na 1 km (prŧměr za ČR je 130 obyvatel 2 na 1 km ), coţ je zpŧsobeno jeho geomorfologickým charakterem a historickým vývojem. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2006 - Statistická ročenka Olomouckého kraje 2007 Obyvatelstvo ve věku Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou pŧsobností

Olomoucký kraj Šumperk

Muţi ve věku

Ţeny ve věku

0 - 14

15 - 64

65 a více 65 +

0 - 14

15 - 64

65 a více 65 +

0 - 14

15 - 64

65 a více 65 +

92 378 10 601

454 820

92 696

47 239

228 439

36 186

45 139

226 381

56 510

51 345

10 320

5 483

26 051

4 142

5 118

25 294

6 178

71,1

14,5

15,1

73,2

11,6

13,8

69,0

17,2

73,0

11,6

14,0

69,1

16,9

% Olomoucký kraj

14,4

Šumperk 14,7 71,1 14,3 15,4 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/kapitola/13-7101-07-2007-13


Stránka 42 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav k 31. 12.) Míra nezaměstnanosti (%)2)

Uchazeči o zaměstnání Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou pŧsobností

Ekonomicky aktivní1)

2005 2004

Olomoucký kraj Šumperk

2006

2005

celkem

dosaţitelní

celkem

dosaţitelní

2004

celkem

2006

dosacelkem ţitelní

dosaţitelní

326 541

40 105

36 180

34 209

31 187

29 299 12,28

11,08

10,48

9,55

8,97

37 007

4 956

4 515

4 234

3 970

3 603

12,20

11,44

10,73

9,74

13,39

dokončení Z uchazečŧ o zaměstnání celkem Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou pŧsobností

Olomoucký kraj Šumperk 1) 2)

ţeny

absolventi škol

ve věku 50 a více let

v evidenci více neţ 12 měsícŧ

2004

2005

2006

2004

2005

2006

2004

2005

2006

2004

19 960

18 675

16 838

3 130

2 437

1 044

9 117

9 320

8 734 16 316

14 966

2 561

2 414

2 224

369

301

126

1 095

1 127

1 142

2 146

2 103

2005

SLDB k 1. 3. 2001 míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001

Zdroj: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/kapitola/13-7101-07-2007-13

V rámci vzdělanosti obyvatel mikroregionu převaţuje základní a učňovské, resp. úplné střední odborné vzdělání. Při porovnání s celým okresem Šumperk, lze konstatovat, ţe se vzdělanost obyvatelstva liší především niţším procentem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vyšším procentem obyvatelstva se základním vzděláním.

Ţivotní prostředí a ochrana přírody Péče o krajinu Velká část území je krajinářsky velmi pestrá a po přírodovědecké stránce relativně zachovalá. Péče o krajinu je zaloţena na respektování systémŧ ekologické stability (Územní systémy ekologické stability – ÚSES) nadregionálního, regionálního a místního stupně. Tento soubor je vytvářen vzájemně propojenými biocentry a biokoridory. Cílem je zvýšit stabilitu krajiny. Souběţně jsou realizována protierozní opatření. Základní kostru ÚSES tvoří zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky), regionální a nadregionální biocentra a biokoridory ÚSES, přírodní parky a soubor významných krajinných prvkŧ. 2

Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO Jeseníky) o rozloze 740 km byla vyhlášena v roce 1969. Posláním Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znakŧ, aby tyto hodnoty vytvářely vyváţené ţivotní prostředí.


Stránka 43 z 89

2006 12 430 1 763

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko CHKO Jeseníky se rozprostírá v bruntálském, šumperském a jesenickém okrese. Část území Šumperska tvoří hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Lesnictví a myslivost Celková výměra lesŧ k 1. 1. 2000 byla v území cca 17 900ha. Dominantním vlastníkem lesŧ je stát, za nějţ je výkonem vlastnických práv pověřena právnická osoba - Lesy ČR, s.p., Hradec Králové. Problémem území je výrazné proředění a tím narušení stability smrkových porostŧ, které je dŧsledkem kŧrovcové kalamity v letech 1994-97. Charakter a druhová pestrost je dána samotnou polohou území, kde v jiţní části převládají cenné luţní lesy, přecházející postupně do značně druhově pozměněných lesŧ bukového a jedlobukového stupně (vysoký podíl smrku v těchto porostech) aţ po smrčiny nejvyšších poloh. Ty v nejvyšších partiích masivu Hrubého Jeseníku přecházejí přes klečové pásmo do bezlesých horských holí. Fauna je obdobná jako zvířena okolních oblastí, druhy zde ţijící se vyskytují i jinde. Je obohacena, obdobně jako jiné oblasti ČR, několika aklimatizovanými a geograficky nepŧvodními druhy ţivočichŧ. Jsou to např. králík, baţant, ondatra, potkan, muflon, jelen sika, daněk, pstruh duhový, siven americký, amur, tolstolobik aj. V Jeseníkách je kromě toho nepŧvodní také kamzík horský /k vysazení došlo v roce 1913 jedinci z Alp/. Z podrobného mapování ptákŧ vyplývá, ţe v této oblasti hnízdí kolem 140 druhŧ. Jsou to převáţně druhy suchozemské. Vodních ptákŧ hnízdí v regionu málo, coţ souvisí s nedostatkem větších vodních ploch a mokřadŧ s rákosem. Od nedávné doby jsou Jeseníky údajně domovem sokola stěhovavého. Z velkých druhŧ savcŧ ţijí na našem okrese následující druhy: jelen evropský, jelen sika, srnec obecný, kamzík horský, muflon, daněk a prase divoké.

2. SWOT ANALÝZA (OBECNÁ) a) Silné stránky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Poloha mikroregionu ve vztahu k některým cílovým trhŧm (Střední Morava, Polsko); Pestrá a zajímavá krajina hornatého charakteru se silným zalesněním; Image regionu z pohledu ţivotního prostředí (příroda, ovzduší); Dobré sněhové podmínky v zimě; Bohaté zásoby podzemních vod; Škála atrakcí architektonicko – historického charakteru; Škála atrakcí sakrálního charakteru; Historické osobnosti z regionu; Známé lázeňské místo s řadou léčebných pramenŧ; Síť cykloturistických tratí / vhodné terény, propojené na mezinárodní trasy (Moravská stezka); Čarodějnická cyklotrasa (jedná se o nadregionální produkt); Rozsáhlé lyţařské terény vhodné pro běţecké trasy; Nejvyšší procento návštěvníkŧ přijíţdí do oblasti za lyţováním; Geografické a klimatické podmínky a jiţ vybudované zázemí a image MR pro sjezdové lyţování; Vhodné geografické podmínky a jiţ vybudované turistické trasy pro pěší turistiku; Přečerpávací vodní elektrárna jako výjimečný prvek pro poznávací CR; Image příměstské rekreační oblasti Šumperka; Rozvinuté a rozsáhlé lesnictví s podmínkami pro myslivost; Nízká hustota osídlení nabízející návštěvníkŧm anonymitu, klid a podmínky pro relaxaci; Kapacitně silný sektor pohostinství a ubytovacích sluţeb; Priorizace Jeseníkŧ jako destinace cestovního ruchu s mezinárodním významem; Nízká cena pracovní síly (ve srovnání s prŧměrem ČR); Konkurenceschopné ceny pohostinských a ubytovacích sluţeb;


Stránka 44 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Vyváţené portfolio podnikatelských aktivit v MR; Dostatek volných lokalit a objektŧ pro podnikatelské vyuţití za velmi příznivé ceny; Blízkost sportovního letiště – Šumperk; Tradice ve zpracování místních (zejména obnovitelných) surovin (zejména se jedná o dřevo); 28. Existence přírodních, technických a historických atraktivit a církevních památek; 29. Příměstská ţelezniční doprava; 30. Potenciál lázeňství a kulturního dědictví ve Velkých Losinách. 24. 25. 26. 27.

b) Slabé stránky 1. Poloha regionu mimo hlavní mezinárodní i národní obchodní a dopravní tahy; 2. Dopravní obsluţnost a přístupnost (zejména silnicemi I. Třídy a dálnicemi a v zimním období); 3. Neexistence turistické infrastruktury pro bonitní klientelu a poskytování sluţeb s vysokou přidanou hodnotou; 4. Neexistence hraničního přechodu s Polskem pro nákladní a kamionovou dopravu nad 3,5 t (v přijatelné vzdálenosti); 5. Začlenění do CHKO a z toho pramenící omezení rozvoje ekonomických aktivit; 6. Drsné podnebí s vysokou úrovní sráţek (léto); 7. Nevyuţitý potenciál lyţařských, běţeckých tras; 8. Nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí; 9. Místní značení a orientace v některých obcích MR; 10. Úroveň proorganizovanosti příjezdového cestovního ruchu v mikroregionu; 11. Kvalifikační struktura a úroveň vzdělanosti a jazykové vybavenosti obyvatelstva v mikroregionu; 12. Nízká flexibilita a adaptabilita pracovní síly; 13. Nedostatek zkušeností v řízení a organizaci cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru; 14. Struktura a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení; 15. Nízký stupeň péče o kulturní, přírodní a historické památky; 16. Úroveň propagace a informovanosti a moţnostech a nabídce mikroregionu v cestovním ruchu; 17. Kvalita připravenosti a propracovanosti produktŧ cestovního ruchu; 18. Nabídka doprovodných sluţeb pro cestovní ruch; 19. Nedostatek místního kapitálu pro rozvoj podnikání; 20. Komunikace a kooperace mezi klíčovými činiteli (soukromého i veřejného sektoru) v mikroregion; 21. Podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání; 22. Nízký ekonomický potenciál regionu; 23. Nepřipravenost infrastruktury mikroregionu pro podnikání; 24. Neuspokojivý aţ havarijní stav kulturního dědictví a z velké části nevyuţitý potenciál kulturního dědictví; 25. Nevyuţitý potenciál v oblasti lázeňství. c) Příležitosti 1. Dostupnost místního – regionálního cestovního ruchu z pohledu blízkosti cílových trhŧ (olomoucko, ostravsko, Polsko); 2. Charakter mikroregionu naplňující poţadavky na získání národních a mezinárodních (předstrukturální a strukturální fondy) dotací; 3. Zájem o „produktové balíky“ (speciální) v cestovním ruchu; 4. Podmínky pro „nadmikroregionální“ produktové balíky v cestovním ruchu; 5. Otevření Schengenského prostoru; 6. Zavedená značka Jeseníkŧ (byla vytvořena v roce 2006);


Stránka 45 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 7. Dobré podmínky pro zkvalitňování údrţby lyţařských běţeckých tras; 8. Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyţování, běţecké lyţování, cyklistika, pěší a horská turistika, agroturistika, kulturně-poznávací turistika); 9. Rostoucí zájem čechŧ o domácí turistiku; 10. Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví (lázně, klima, příroda); 11. Vyuţití volného potenciálu v oblasti lázeňství, kulturních a církevních památek i pro kulturně poznávací cestovní ruch (Velké Losiny); 12. Rostoucí zájem o technické a kulturní památky; 13. Rŧst podpory vyuţívání obnovitelných přírodních energetických zdrojŧ; 14. Poptávka a rostoucí orientace na produkty z přírodních materiálŧ a zejména z mramoru, kamene a dřeva; 15. Zájem zahraničních investorŧ o střední a východní Evropu; 16. Dobré podmínky pro budování golfových hřišť; 17. Vybudování nových dálničních tahŧ a/nebo rychlostních komunikací ze západu ČR a Prahy na Severní a Střední Moravu, umoţňujících napojení/přiblíţení MR mezinárodní dálniční síti (zejména se jedná o trasu Poděbrady – Hradec Králové – Mohelnice – Šumperk); 18. Elektrifikace stávající ţelezniční tratě; 19. Souběţný vstup ČR a Polska do EU.

d) Hrozby 1. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionŧ/mikroregionŧ ve vztahu k trhu cestovního ruchu; 2. Rŧst konkurence mezi regiony při získávání investic; 3. Poškozování přírodních zdrojŧ vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu; 4. Citlivost sektoru cestovního ruchu na zvraty v ekonomice; 5. Nekoncepčnost státní politiky v podpoře vybraných regionŧ; 6. Blízkost konkurenčních regionŧ/mikroregionŧ s konkurujícími si programy (Beskydy, Orlické hory); 7. Zhoršování ekonomické situace v ČR; 8. Zaměření regionu na sluţby s nízkou přidanou hodnotou a na málo solventní klientelu; 9. Neharmonizované přistoupení jedné ze zemí do EU (ČR nebo Polsko). Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu (Svazek obcí údolí Desné)

3. ANALÝZA VAZEB Silné stránky SWOT analýzy charakterizují území jako velmi příznivé pro rozvoj cestovního ruchu, a to zejména jeho polohou mezi horskými uskupeními, pestrou a harmonicky utvářenou krajinou, vysokou úrovní sráţek, řadou unikátních přírodních atraktivit, čistým ovzduším a přítomností přírodních, sakrálních lázeňských atraktivit, tras pro cykloturistiku, běţecké lyţování sjezdovky, turistické stezky a jiné. (S - 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14,15) Slabé stránky SWOT analýzy charakterizují území jako nerozvíjející se potřebným tempem ať uţ z pohledu doprovodných akcí k rekreacím, nedostatečnou údrţbou běţeckých a sjezdových tratí, jejich nevyuţitého potenciálu, nízkou kvalitou ubytovacích kapacit a doprovodných sluţeb, neexistencí standardizace sluţeb pro cestovní ruch, špatnou proorganizovaností cestovního ruchu a niţší úrovní připravenosti produktŧ. (W – 3, 7, 8, 10, 14, 17, 18, 25). Veškeré analýzou popsané slabé a silné stránky vytvářejí výrazný potenciál rozvoje cestovního ruchu, který se shrnut do dvou specifických cílŧ, a to 1 – sníţení disproporcí mezi kapacitami a kvalitou, 2 – zvýšení atraktivity území rozvojem infrastruktury a nabídky sluţeb. K naplnění těchto cílŧ pak bude


Stránka 46 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko slouţit realizace plánovaných aktivit, a to zejména infrastruktura cestovního ruchu s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (S – 2, 3, 9, 10, 11; W – 3, 8, 14), infrastruktura cestovního ruchu vázaná na zimní sporty (S – 4, 12, 13, 14; W – 7),a dopravní infrastruktura nabízející alternativní zpŧsoby dopravy (S – 1, 10, 15, 26, 29; W – 1, 2). Aktivita Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko by měla odstranit W – 10, 13, 16, 17, 18, 20. Aktivity 3.3 A , 3.3 B a 3.3 C (viz dále kapitola 4.3, oblast podpory 3.3) jsou provázány s S – 2, 3, 4, 9,10, 11, 12, 13, 14, 15; W – 3, 14 a v souladu s oběma specifickými cíli. Pozn.: S = Silné stránky, W = Slabé stránky. Vazby a vztahy odvětví cestovního ruchu k území jako takovému a k dalším odvětvím hospodářského rozvoje mají z pohledu přítomnosti a rozvoje cestovního ruchu v území charakter bariéry či omezení. Typickou bariérou rozvoje území jsou geografické charakteristiky území a typickým omezením je dosavadní kulturně-historický vývoj území. Mezi geografické charakteristiky patří podmínky přírodní, vyplývající z charakteru reliéfu, klimatu a hydro-biologických poměrŧ území. Z pohledu kulturně-historického vývoje zejména intenzita vyuţití území, existence i jiných zpŧsobŧ vyuţití území, existence či neexistence ochrany přírody, krajiny, kulturního dědictví apod.

Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Bariéry a omezení rozvoje cestovního ruchu jsou zpravidla výstupem celospolečenského kompromisu o charakteru, podmínkách a intenzitě vyuţití území. Mezi typická omezení z pohledu rozvoje cestovního ruchu patří: – – – – – –

stávající struktura a urbanizace a hustota osídlení; stávající struktura a intenzita industrializace území; stávající druh a intenzita zemědělské výroby v území; stávající struktura a hustota dopravní infrastruktury; stávající struktura a kapacity technické infrastruktury; stávající podmínky z hlediska územního plánování a rozvoje území.

Mezi typické bariéry rozvoje cestovního ruchu zejména patří: -

ochrana ţivotního prostředí; ochrana přírodního a kulturního dědictví; bezpečnostní politika státu.

Bariéry a omezení rozvoje území jsou tak zpravidla dlouhodobě stálé, nikoliv však neměnné. Zda-li je určitá exogenní podmínka charakteru bariéry nebo omezení, záleţí zpravidla na její subjektivní interpretaci z časového hlediska. Bariéru je moţné za určitých podmínek z dlouhodobého hlediska chápat pouze jako omezení a naopak některá omezení se mohou za určitých podmínek proměnit v bariéru. Bariéry a omezení rozvoje cestovního ruchu jsou zpravidla výstupem celospolečenského kompromisu o charakteru, podmínkách a intenzitě vyuţití území.


Stránka 47 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Při přijímání celospolečenského kompromisu by se měli především zohledňovat zásady dlouhodobě udrţitelného rozvoje území z pohledu ekonomické, ekologické a sociální politiky, tedy nejen z pohledu cestovního ruchu.

Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Urbanizace a industrializace území Sídelní struktura na území Šumperska vykazuje nízkou hustotu urbanizace a nízkou hustotu osídlení, převáţně charakteru individuálních staveb s výjimkou Města Šumperk, které má vyšší hustotu osídlení s charakterem bytových domŧ. Rozloha prŧmyslových areálŧ podnikŧ a prŧmyslových zón na území Šumperska je vzhledem k rozloze celého území nevýznamná. Charakter stávajících prŧmyslových aktivit v území neovlivňuje významným zpŧsobem okolní ţivé i neţivé sloţky ţivotního prostředí ani nezatěţuje okolí exhalacemi, hlukem či nadměrnou prašností. Stávající struktura a stupeň urbanizace a industrializace území Šumperska nepředstavuje bariéru ani významné omezení rozvoje cestovního ruchu. Zemědělství a péče o krajinu V současné době se na území Šumperska neprovozuje ve větší míře intenzivní forma zemědělství. Naopak v uplynulých letech došlo k návratu k extenzivním formám údrţby horských luk a pastvin. Zemědělství v současné době nepředstavuje ani bariéru ani omezení rozvoje cestovního ruchu. Významným omezujícím faktorem dalšího rozvoje cestovního ruchu je ochrana přírody a krajiny prováděná dle Zákona o ochraně přírody krajiny č. 114/92 Sb. Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ze střednědobého hlediska tak ochrana přírody a krajiny představuje hlavní bariéru rozvoje cestovního ruchu. Existence této bariéry však nemá jednoznačný negativní dopad na cestovní ruch, neboť čistá krajina a nezničená příroda je atraktivní z hlediska volnočasových aktivit. Z dlouhodobého hlediska je čisté ţivotní prostředí jedním ze základních kamenŧ potenciálu cestovního ruchu a jedním z hlavních faktorŧ rozvoje trvale udrţitelného cestovního ruchu. Dopravní a technická infrastruktura Stávající strukturu dopravní sítě na území Šumperska lze povaţovat za dostatečnou, zejména vzhledem k rozloze chráněných území a místy velmi zvrásněnému horskému reliéfu krajiny. Kvalita povrchu a šířkové profily většiny hlavních komunikací jsou po nedávných opravách a modernizacích v dobrém stavu. Vzhledem k vybudování skiareálu na Přemyslově a tomu očekávanému nárŧstu dopravy je stávající šířkový profil účelové komunikace spojující toto středisko směrem na Nové Losiny a Loučnou nad Desnou nevyhovující. Současný šířkový profil komunikace ani v létě neumoţňuje bezpečné míjení se protijedoucích vozidel. V zimě bude představovat hlavní bariéru v dostupnosti skiareálu. Olomoucký kraj však má úpravu této komunikace na seznamu plánovaných investic.


Stránka 48 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Šumpersko Silnice III. třídy Číslo silnice

Popis úseku

Délka [km]

1.

4501

Vernířovice

5,5

13 578

2008

2.

3696

Loučná nad. D I/44 Přemyslov

4,2

22 284

2007 - 2008

3.

44638

Vikýřovice - Krásné

3,0

18 000

2009

oprava

4.

4502

Sobotín-Maršíkov-Filipová

5,1

30 600

2011

oprava

Celkem

Náklady [tis. Kč]

Termín realizace [předpokládaný]

Poř. číslo

Poznámky zpracovaný investiční záměr rekonstrukce, silnice k rekreační oblasti

582 497

Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013.

Územní plánování a rozvoj Za hlavní kritéria a podmínky při rozhodování o změnách v území je především za potřebí: a) vytvářet předpoklady pro dosaţení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; b) vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci ţivotní úrovně obyvatel; c) zlepšit atraktivitu území pro investory; d) vytvářet podmínky pro vyšší vyuţití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství; e) zlepšit dopravní dostupnost území; f) vytvářet podmínky pro zajištění jak zájmŧ ochrany přírody, tak zájmŧ ekonomických a sociálních. Jako základní úkoly pro územní plánování jsou v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu chápány zejména: a) propojit systém pěších a cyklistických tras se sousedním Polskem a koncepčně tvořit systém dálkových tras; b) vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zejména vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; c) prověřit v územně plánovací dokumentaci krajŧ moţnosti vyuţití rekreačního potenciálu na území horských masivŧ Jeseníkŧ, zejména pro zimní rekreaci; d) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udrţitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři. Z výše uvedeného vyplývá akcent dŧrazu na ekonomický pilíř trvale udrţitelného rozvoje při plném (nikoliv nadřazeném) respektování zachování rozvojového pilíře ekologického. To však neznamená absolutní přednost projektŧm cestovního ruchu. Určitá opatrnost proti megalomanským projektŧm, zejm. v budování „super“ lyţařských areálŧ je namístě (viz Beskydy, resp. Krkonoše). Cesta zvolená v posledních letech v Jeseníkách však naznačuje „optimální“ směr, totiţ „citlivou transformaci pŧvodně obytné funkce malých horských obcí na funkci obytně-rekreační aţ rekreační s postupnou rozptýlenou dostavbou ubytovací a sportovně-rekreační infrastruktury.


Stránka 49 z 89


Další podpůrné aktivity ve vazbě na oblast podpory 3.1 - Podpora neinvestičních aktivit v cestovním ruchu Příprava a realizace marketingu a propagace produktŧ cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu, podpora statistiky a informačních technologií a informačních, komunikačních a rezervačních systémŧ v cestovním ruchu, standardizace a zkvalitňování sluţeb Podpora realizace neinvestičních aktivit cestovního ruchu, či zaměřených na turisty, zejména v oblasti volnočasových aktivit, kultury a kulturního dědictví, ochrany ţivotního prostředí apod. (festivaly, kulturní akce a produkce, výroční a folklorní akce, sportovní turnaje a zábavní soutěţe, jiné zájmové aktivity). Poznámka zpracovatele: Tato aktivita nebude realizována pomocí intervence IPRÚ z oblasti podpory 3.1 či 3.3. ROP NUTS II Střední Morava. Většina uvedených aktivit je způsobilá k čerpání v rámci oblasti podpory 3.4. Propagace a řízení. Návaznost neinvestičních aktivit v cestovním ruchu na budování a rozvoj infrastruktury a služeb je nezbytnou podmínkou dosažení cílů stanovených v IPRÚ.

4.2. Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k vyuţití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu Z kvantifikační analýzy a analýzy SWOT vyplývá, ţe zásadním a nejvýznamnějšími problémy cestovního ruchu na území Šumperska jsou: Hlavní problém/y: H1: H2: H3: H4:

Ochrana přírody a krajiny; Nejednoznačné zaměření infrastruktury a sluţeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu; Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhŧ infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu; Existence nevyuţitého potenciálu rozvoje cestovního ruchu vzhledem k vyuţitelnému potenciálu cestovního ruchu v území;

Specifické problémy: S1: S2: S3: S4:

Absence určitých druhŧ sluţeb a infrastruktury cestovního ruchu, zejména s vyšší přidanou hodnotou a pro bonitní klienty; Nevyhovující struktura infrastruktury a kvalita sluţeb cestovního ruchu. Nedostatečná kapacita infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu; Nevyuţitý potenciál v oblasti lázeňství.

ÚZEMNÍ VYMEZENÍ Olomoucký kraj, Šumpersko - obce: Šumperk, Vikýřovice, Rapotín, Vernířovice, Sobotín, Velké Losiny, Loučná nad Desnou.


Stránka 50 z 89


ZDŮVODNĚNÍ ZVOLENÉ STRATEGIE Vzhledem k jednotnému přístupu ke strategickému a koncepčnímu rozvoji cestovního ruchu na území Olomouckého kraje je vhodné ztotoţnit či navázat vizi rozvoje Šumperska na vizi rozvoje celého turistického regionu Jeseníky, v jehoţ srdci se vymezené území Šumperska nachází.

Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udrţitelnému rozvoji Jeseníků i Olomouckého kraje. Zdroj: Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009, upraveno

Definování vize vychází z předpokladŧ, ţe vyuţití především přírodního ale i kulturního potenciálu Jeseníkŧ pro rozvoj cestovního ruchu je ovlivněno nejednotností celého území ve společném postupu organizace a řízení cestovního ruchu, v marketingu a propagaci cestovního ruchu, v neexistenci produktŧ cestovního ruchu, v pomalé modernizaci infrastruktury a chybějících sluţbách a volnočasových aktivitách. Ve strategii rozvoje mikroregionu Svazku obcí údolí Desné je uvedena následující vize:

Mikroregion se stabilizovanou ekonomickou strukturou postavenou na principu dlouhodobé udrţitelnosti rozvoje a vycházející z aktivního cestovního ruchu a malého a středního podnikání, s infrastrukturou odpovídající standardům členských zemí EU a s nabídkou kvalitních, profesionálně pojatých sluţeb určených jak pro stálé obyvatele tak pro návštěvníky mikroregionu. Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Svazku obcí údolí Desné

Vize bude realizována formou koordinovaného rozvoje jednotlivých druhŧ vyuţití území z pohledu trvale udrţitelného rozvoje území s dŧrazem na rozvoj nejvhodnějších forem cestovního ruchu při současné podpoře extenzivního a ekologického zemědělství a odklonu od další industrializace území, s ohledem na stabilizaci trvale ţijící populace a sídelní struktury urbanizovaného území.

Šumpersko – tématické zóny cestovního ruchu Tématická zóna CR Loučná nad Desnou, Kouty nad Desnou Velké Losiny Vernířovice, Sobotín Rapotín a Vikýřovice

Nejvhodnější formy CR Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Lázeňství Trendové sporty a celoroční rekreace Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Incentivní turistika Incentivní turistika, muzejnictví, kulturní a informační zázemí Kulturně-poznávací cestovní ruch Celoroční rekrace

Šumperk Zdroj: zpracovatel


Stránka 51 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Cíl IPRÚ Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím zpŧsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udrţitelnému rozvoji Jeseníkŧ i Olomouckého kraje.

Hlavní cíl Podpora dlouhodobě udrţitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném vyuţití socioekonomického rozvojového potenciálu území Šumperska, prostřednictvím rozvoje: 1) nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: -

letní sporty a rekreace na horách ve vazbě na existenci lázeňství a wellness (trendové sporty), zimní sporty a rekreační pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, kulturně – poznávací cestovní ruch, venkovská turistika.

2) se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: -

zvyšování kvality poskytovaných sluţeb a kvalifikace pracovníkŧ; zvyšování přidané hodnoty u poskytovaných sluţeb zvyšování počtu návštěvníkŧ a zejména jejich prŧměrných denních výdajŧ; prodluţování prŧměrné délky pobytu návštěvníkŧ; zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru; orientace na celoroční vyuţití produktu.

Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ.

Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů Specifický cíl 1. 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (2007 - 2011) Sníţení disproporcí v kapacitě a kvalitě infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu.

jednotlivých

vzájemně

souvisejících

druhů

Specifickým cílem v tomto období bude dobudování chybějící infrastruktury území, která pomŧţe zvýšit přidanou hodnotu u poskytovaných sluţeb, včetně zvyšování kvality současné nabídky sluţeb cestovního ruchu, rekonstrukce vybraných atraktivit cestovního ruchu min. regionálního významu (kulturních, technických a jiných památek) památek a jejich intenzivnější vyuţití v oblasti cestovního ruchu Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu


Stránka 52 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktŧ cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu. Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli sluţeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektŧ cestovního ruchu. Specifický cíl 2. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu (2011 – 2015) Zvýšení atraktivity území vyšší mírou vyuţití potenciálu cestovního ruchu a rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky sluţeb. Specifickým cílem v tomto období bude koordinované zvyšování kapacit, kvality a certifikace nabídky sluţeb a stávajících druhŧ infrastruktury cestovního ruchu, budování nových druhŧ infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu, rekonstrukce a intenzivnější vyuţití dalších (i méně významných) atraktivit cestovního ruchu (kulturních, technických a jiných památek), a to vše v zájmu dosaţení vyššího stupně vyuţití potenciálu cestovního ruchu vyšší návštěvností Jeseníkŧ. Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury a nabídky sluţeb cestovního ruchu bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktŧ cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, nabídka palety produktŧ incentivního cestovního ruchu. Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli sluţeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektŧ cestovního ruchu.

STRATEGIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY VE VZTAHU K VYUŢITÍ POTENCIÁLU Výsledky kvantifikační analýzy potvrzují, ţe stále existuje nemalý prostor ke zvýšení současné míry zatíţenosti území. tj existuje mezera mezi současným stupněm vyuţití, mírou vybaveností území infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu a celkovým vyuţitelným potenciálem cestovního ruchu, tohoto území. Kaţdá strategie v cestovním ruchu musí být zaloţena na podpoře rozvoje těch nejsilnějších stránek dané oblasti, střediska, tedy na jejím potenciálu. Základní princip nabídky je zaloţen na aktivacích primárních, sekundárních a terciárních potenciálŧ cestovního ruchu, které jsou lokalizovány do míst, jenţ disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními atraktivitami, z nichţ jsou nejvýznamnějšími klima, reliéf, hydro, zoo- a fytogeografické systémy spolu se společenskými atraktivitami, kde největší gravitaci lze pozorovat u církevních a světských historických staveb, architektonicky zachovalých návesních komplexŧ vesnic, muzeí, galérií, skansenŧ, technických památek, sportovních akcí, místních lidových tradic, řemesel a tradiční kuchyně. Přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál vytvářený infrastrukturou sluţeb a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Takto chápaný a prezentovaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky.


Stránka 53 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Soulad cíle IPRÚ s cílem operačního programu Cíl IPRÚ (ve vazbě na cíl globální a cíle specifické) je plně v souladu s cílem Regionálního operačního programu Střední Morava, prioritní osy 3 a oblasti podpory 3.1 – Zvýšení atraktivnosti území s vysokou koncentrací infrastruktury a sluţeb prostřednictvím zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Dále je v souladu s aktualizovaným Programem rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje, Strategií rozvoje mikroregionu Svazku obcí Údolí Desné (cíle uvedeny výše), který leţí ve vymezeném území Šumpersko a Studií lyţařsko-běţeckých tratí, Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu.

4.3. Popis aktivit naplňujících dosaţení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů

Číslo strategického cíle Název aktivity Stručný popis aktivity a její zdůvodnění Vliv na cílovou skupinu Popis výchozího stavu Popis cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity

Aktivita 1+2 Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Personální a organizační zabezpečení realizace, koordinace, monitoring a prŧběţné hodnocení plnění IPRÚ. Dále provádění sběru námětŧ na aktivity řešící IPRÚ, komunikace a řízení aktivit s potenciálními příjemci dotací, aj. Pozitivní, nepřímý, podpŧrný – ţadatelé o dotaci, příjemci podpory Příprava, tvorba IPRÚ Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektŧ, integrovaných plánŧ rozvoje území a individuálních projektŧ“- 8 ks. Koordinované řízení a věcné naplňování cílŧ a aktivit IPRÚ, prostřednictvím řídící struktury IPRÚ (Řídící výbor, manaţer a pracovní skupina)

Vhodní příjemci aktivity

Neziskový sektor, zájmové sdruţení právnických osob

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

5 mil. Kč 100% dotace, ROP – oblast podpory 4.2

Oblast podpory 3.1 - Integrovaný rozvoj cestovního ruchu

Číslo strategického cíle Název aktivity Stručný popis aktivity a její zdůvodnění Vliv na cílovou skupinu

Aktivita 3.1 A 1+2 Sportovně – rekreační zařízení a infrastruktura, multifunkční areály Rozšíření, modernizace a výstavba infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní i zimní sporty a rekreaci na horách. Míra vlivu: Významný, pozitivní, přímý. Druhy cílových skupin: - domácí a zahraniční návštěvníci (turisté) - místní podnikatelé zejména v cestovním ruchu


Stránka 54 z 89


Popis výchozího stavu

Popis cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity

- místní obyvatelé (okrajově) Vybudování dosud neexistující infrastruktury cestovního ruchu bude mít významný vliv na rozvoj cestovního ruchu jako celku, neboť návštěvníci budou moci nově uspokojovat ty potřeby, které doposud nemohly být ţádným jiným zpŧsobem naplněny. Zařízení bude mít klíčový význam i ve vztahu k jiným dosud nabízeným sluţbám cestovního ruchu v regionu. Stávající poskytovatelé sluţeb budou moci svoji současnou nabídku sluţeb rozšířit a zatraktivnit i o moţnost vyuţití sluţeb nových zařízení. Jedná se o neexistující či nedostatkovou infrastrukturu, pro cílovou skupinu ţádoucí, nezajímavou však z pohledu podnikatelského sektoru. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min 2 ks, Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu – cca 2000 lidí. Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti – min. 3 %. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min. 2000 m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min. 3000 m

Vhodní příjemci aktivity

Obce, případně jimi zřízené či zaloţené organizace

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

cca 70mil. Kč Dotace ROP cca 45mil. Kč, vlastní zdroje cca 25mil.Kč

Číslo strategického cíle Název aktivity Stručný popis aktivity a její zdůvodnění

Vliv na cílovou skupinu

Aktivita 3.1 B 1+2 Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyţití, incentivu a interpretační centra – multifunkční zařízení. Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na kulturní vyţití turistŧ, primární informační servis, zázemí pro incentivní turistiku, muzejnictví a interpretační centra. Míra vlivu: Významný, pozitivní, přímý. Druhy cílových skupin: - domácí a zahraniční návštěvníci (turisté) - místní podnikatelé zejména v cestovním ruchu - místní obyvatelé (okrajově) Hlavním lákadlem turistŧ do turistické destinace jsou přírodní podmínky, či významné atraktivity kulturněhistorické ve spojení s kvalitní a širokou vybaveností území infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu. Turista věnuje většinu času aktivitám či sportu zaměřených právě na ně. Ve zbývajícím čase však vyuţívá sluţeb kulturně společenské povahy. Podpora informačního servisu, aby turista „věděl a měl přehled“, kvality a nabídky kulturních zařízení, muzeí, aby turista „měl kam jít“ přímo ovlivňuje (zlepšuje) podmínky pro kvalitní vyuţití zbývajícího volného času turistŧ. Pro podnikatele představuje bohatý kulturní program v turistické destinaci další atribut nabídky a zlepšení konkurenceschopnosti vlastních sluţeb.


Stránka 55 z 89




Vhodní příjemci aktivity Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

Číslo strategického cíle Název aktivity Stručný popis aktivity a její zdůvodnění

Vliv na cílovou skupinu


Incentiva je zvláštní formou nabídky sluţeb pomocí stávající infrastruktury cestovního ruchu, o kterou je v posledních letech stále větší zájem zejména turisty (firemními kolektivy). V území se zařízení daného typu nevyskytuje, či vyskytuje sporadicky a jeho realizace není zajímavá pro soukromý sektor. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min 2 ks, Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu – cca 2000 lidí, Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti min. o 3 %. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – 1100 m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – 1000 m Počet nových expozic – 1 ks. Obce a města, případně jimi zřízené či zaloţené organizace cca 70mil. Kč Dotace ROP cca 45mil. Kč, vlastní zdroje cca 25mil.Kč

Aktivita 3.1 C 1+2 Specifické formy CR – trasy a stezky. Budování jednotného systému značení turistických tras a stezek pěších, cyklo, běţkařských, inline, tématickonaučného charakteru, případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívky, veřejná WC) Specifické formy – hippostezky. Míra vlivu: Významný, pozitivní, přímý. Druhy cílových skupin: - domácí a zahraniční návštěvníci (turisté) - místní podnikatelé zejména v cestovním ruchu - místní obyvatelé (okrajově) Atraktivita turistických oblastí či regionŧ je závislá jak na atraktivitě přírody a krajiny, tak i na míře a kvalitě vybavenosti infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu. Zkvalitňování, rozšiřování a pravidelná úprava sítí nejrŧznějšího typu stezek a tras bude mít všeobecný pozitivní dopad na všechny zástupce cílových skupin. Zejména jim umoţní kvalitní záţitek z vyuţití tohoto druhu infrastruktury, navíc bez nutnosti přímé platby za jejich uţívání. Tím dojde ke zatraktivnění celé oblasti s přímým pozitivním vlivem na rozvoj sluţeb cestovního ruchu. Z pohledu trendŧ rozvoje cestovního ruchu je dnes bohatá síť kvalitních a udrţovaných stezek a tras tvoří jednu ze základních součástí kaţdé turistické oblasti či regionu. Jedná se aktivitu, která jiţ v určité formě v území existuje, realizací projektu zaměřených na tuto problematiku dojde k jejímu zefektivnění, rozšíření, prohloubení a zvýšení stávající kapacity. Mŧţe se jednat i o úplně novou aktivitu (hippoturistika).


Stránka 56 z 89



Vhodní příjemci aktivity Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min 2 ks, Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu – cca 1000 lidí. Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti - min. 1,5 %. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – nerelevantní. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – (stezky) 30 000 m Neziskový sektor, obce a města, případně jimi zřízené či zaloţené organizace, zájmová sdruţení právnických osob cca 11mil. Kč Dotace ROP cca 9,2mil. Kč, vlastní zdroje cca 1,8mil.Kč

Finanční plány realizace kaţdé výše uvedené aktivity Finanční plán IPRÚ – viz bod 5.

Vazba na oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby, kde mohou být IPRÚ zúţeny aktivity pro podporu podnikatelských subjektů. Konkrétní aktivity uvedené níţe prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Šumperska a zároveň aktivity, jenţ by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby, zpŧsobilé k podpoře právě z tohoto opatření.

Oblast podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby Aktivita 3.3 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura Specifický cíl 1 Budování významné (klíčové) infrastruktury cestovního ruchu, s vysokou přidanou hodnotou, která ve vymezeném území chybí, s nepřímou vazbou na lázeňství. Jedná se o infrastrukturu pro atraktivní a trendové letní sporty a aktivní rekreaci na horách poskytující sluţby s vysokou přidanou hodnotou, maximalizující délku pobytu a příjem do regionu, atraktivní pro bonitní klientelu – např. golfové hřiště. TUTO AKTIVITU JE VHODNÉ PODPOROVAT Z PODOBLASTI PODPORY 3.3.3 – VÝSTAVBA ČI MODERNIZACE AQUAPARKŦ, GOLFOVÝCH HŘIŠŤ, VÝSTAVIŠŤ KONGRESOVÝCH A INFORMAČNÍCH CENTER. Specifický cíl 2 Budování a rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény).


Stránka 57 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Indikátory: 1. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: ks 2. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní 2 ruchu: m 3. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: 2 m 4. Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti: % 5. Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu: osoby Aktivita 3.3 B – Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty Pro oba specifické cíle Budování infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na zimní sporty a rekreaci (např. sjezdové areály, vleky a lanovky, snowboard parky) zásadního významu – lyţařské areály s celkovou délkou sjezdovek min. 2 km a přepravní kapacitou min. 3000 osob/hod. Indikátory: 1. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: ks 2. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu: m2 3. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: m2 4. Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti: % 5. Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu: osoby

Aktivita 3.3 C – Hromadná ubytovací zařízení Pro oba specifické cíle Budování, rekonstrukce, modernizace, zvyšování standardŧ kvality ubytovacích zařízení hotelového či odborného typu včetně doprovodné infrastruktury a sluţeb (přístupové komunikace, parkoviště, stravování aj.), včetně interiérového vybavení a rozšiřování doprovodných sluţeb (sport-, relax-, wellness charakteru) POUZE v kategorii Hotel, Motel, Penzion v kategorii *** vyšší včetně Garni, s podmínkou povinné certifikace takového zařízení v uvedených kategoriích. Indikátory: 1. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: ks 2. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu: m2 3. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: m2 4. Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti: % 5. Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu: osoby Během období zpracování IPRÚ byly v rámci jednotlivých aktivit přípravy, zejména pak veřejných projednání a připomínkování jednotlivých částí IPRÚ veřejností, získány od jednotlivých nositelŧ jejich plánované, připravované projektové náměty (investiční či neinvestiční záměry) směřující do oblasti cestovního ruchu a vymezeného území.


Stránka 58 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Indikativní seznam těchto záměrů, včetně uvedení názvu záměru, názvu potenciálního nositele, odhadu nákladů a období realizace, tvoří samostatnou přílohu tohoto dokumentu (př. č. 4-8). Uvedení konkrétního projektového námětu (záměru) v indikativním seznamu nijak nezavazuje poskytovatele dotace, aby nositeli námětu na jeho budoucí realizaci poskytl dotační prostředky. Uvedení námětu zejména napomáhá nositelům s plánováním jejich přípravy a realizace do konkrétní priority či oblasti podpory Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava či jiných operačních programů v České republice.

Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů Na základě doporučení pracovní skupiny IPRÚ byly navrţeny následující parametry pro výběr individuálních projektŧ: Návrhy jsou dvojího charakteru: -

preference určitého druhu přijatelných aktivit;

Preference druhu přijatelných aktivit: Preference by mohla být zajištěna v zásadě dvěma zpŧsoby: -

jednoznačným zúţením výčtu stávajících přijatelných aktivit; bodovým zvýhodněním projektŧ při jeho vlastním hodnocení.

V současné době jsou v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava uvedeny přijatelné aktivity v oblasti podpory 3.1 a 3.3. Tyto aktivity by pro účely administrace IPRÚ byly zúţeny na rozsah přijatelných aktivit odpovídající aktivitám potřebným z hlediska realizace strategie IPRÚ, tedy aktivit uvedených v kapitole IPRÚ 4.3 – oblast podpory 3.3. Bodové zvýhodnění by vyjadřovalo míru shody s dokumentem IPRÚ jako koncepčním (strategickým) dokumentem. Pokud by předmět projektu zcela odpovídal zaměření aktivity IPRÚ uvedených v předchozích podkapitolách, pak by získal plný počet bodŧ, v opačném případě by body za takto pojaté kritérium hodnocení nezískal ţádné. Pro zjednodušení hodnocení budou parametry rozděleny do třech základních skupin dle jejich váhy, a to jako parametry klíčové, parametry ţádoucí a parametry podpŧrné. Aktivita 3.3 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura Parametry pro aktivitu 3.3 A Klíčové parametry:    

Nadregionální význam investice; Zvýšení konkurenceschopnosti území; Neexistence obdobného zařízení ve spádovém území (minimálně vymezené území); Cílová skupina – zejména bonitní klientela.

Žádoucí parametry:


Stránka 59 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 

Vazba na cílovou profilaci území (trendové letní sporty,lázeňství, maximalizace délky vyuţití infrastruktury v roce, vysoká přidaná hodnota poskytovaných sluţeb);

Podpůrné parametry:  

Soulad s trendy v oblasti sportu a cestovního ruchu; Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

Aktivita 3.3 B – Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty

Parametry pro aktivitu 3.3 B Klíčový parametry:   

Nadregionální význam investice; Zvýšení konkurenceschopnosti území; Zvýšení návštěvnosti území;

Žádoucí parametry: 

Vazba na cílovou profilaci území (zejména sjezdové lyţování a ostatní zimní sporty);

Podpůrné parametry: 

Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

Aktivita 3.3 C – Hromadná ubytovací zařízení

Parametry pro aktivitu 3.3 C Klíčové parametry:  

Kvalitativní faktor; Cílová skupina – bonitní klientela.

Žádoucí parametry:  

Vazba na cílovou profilaci území (lázeňství, zimní sporty, letní trendové sporty, maximalizace délky vyuţití infrastruktury v roce, vysoká přidaná hodnota poskytovaných sluţeb); Komplexnost poskytovaných sluţeb.

Podpůrné parametry: 

Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.


Stránka 60 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 4.4. Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů pro oblast podpory 3. 1 a 4.2 Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru

Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektŧ, integrovaných plánŧ rozvoje území a individuálních projektŧ počet 0 1 Sčítání - Kontrola evidence subjektu Koordinátora IPRÚ, zejména údaje o počtu konzultací (osobních, emailem, telefonicky), o počtu obchodních schŧzek s klienty, o počtu kontrol plnění podmínek čerpání dotace ve fázi realizace či udrţitelnosti projektu. Monitorovací zprávy, jiné písemné výstupy z činnosti Koordinátora IPRÚ (např. prezentace, publikace, články tiskové zprávy, apod.) Monitorovací zprávy Prŧběţně

Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch ks 0 6 Zařízení a objekty pro sportovní, rekreační účely a incentivní turistiku, informační a turistický servis, výstavnictví. Sčítání - Kontroly interim, ex-post dodrţování podmínek čerpání dotace příjemci v rámci plnění povinností Koordinátora IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Prŧběţně


Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu 2 m 2 0m 2 34 000 m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu Sčítání – celkové plochy zařízení vybudovaných, rekonstruovaných, modernizovaných při prováděných kontrolách ex-post u jednotlivých příjemcŧ Koordinátorem IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Prŧběţně

Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka

Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch 2 m


Stránka 61 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

2

0m 2 3 100 m Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch Sčítání – celkové plochy zařízení vybudovaných, rekonstruovaných, modernizovaných při prováděných kontrolách ex-post u jednotlivých příjemcŧ Koordinátorem IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Prŧběţně

Indikátory

Periodicita měření

Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu Osoby 0 5000 (součet indikátorŧ jednotlivých aktivit) Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu Sčítání – počtu návštěvníkŧ zejména podle počtu prodaných vstupenek či jiného poplatku za vyuţití sluţeb daného zařízení. Monitorovací zprávy, písemné výkazy o statistice a počtu návštěvnosti konkrétního příjemce dotace. Prŧběţně


Počet nových expozic ks 0 1 Počet nových expozic Sčítání Monitorovací zprávy Prŧběţně

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření

Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru

Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti % 0% 2-3 %* Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti Sčítání – počet hostí v hromadných ubytovacích zařízeních, SKI areálŧ, lázní (vč. wellness), sportovně-rekreačních areálŧ. Min. 5 Popis způsobu měření míst s prováděním sčítání – zejména u významných poskytovatelŧ sluţeb cestovního ruchu Zdroj měření Monitorovací zprávy Periodicita měření Prŧběţně Vysvětlení: * - hodnota indikátoru byla stanovena na základě expertního odhadu vycházejícího z aktuálních dat ČSÚ o návštěvnosti turistického regionu Jeseníky za rok 2007 s přihlédnutím k trendu vývoje návštěvnosti a statistikám Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. K číslu 2-3 % se došlo prostým průměrem hodnot tohoto indikátoru u jednotlivých aktivit.


Stránka 62 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Druh indikátoru Indikátory výstupu: Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektŧ, integrovaných plánŧ rozvoje území a individuálních projektŧ Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch Počet návštěvníkŧ podpořeného zařízení po prvním roce provozu Počet nových expozic Zvýšení počtu návštěvníkŧ turistické oblasti

4.2

hodnota indikátoru (minimální) 3.1 A 3.1 B 3.1 C 3.3 A 3.3 B

3.3 C

ks

1

2

2

2

1

1

1

ks

-

2

2

2

1

1

1

m

2

-

3000

1000 30000

500

10000 0

0

m

2

-

2000

1100

-

50

500

1000

osoby

-

2000

2000

1000

ks

-

-

1

-

-

-

-

%

-

3

3

1,5

1

3

0

ks

-

2

2

3

1

1

1

ks

-

2

-

-

1

1

1

ks

-

-

1

-

-

-

-

km

-

-

-

10

-

-

-

Počet km udrţovaných běţeckých tras

km

-

-

-

10

-

-

-

Počet nových nebo zrekonstruovaných ubytovacích zařízení

ks

-

-

-

-

-

-

50

Počet nových / zkvalitněných sluţeb nabízených ubytovacími zařízeními

ks

-

-

-

-

-

-

2

Délka nových/zrekonstruovaných sjezdovek

m

-

-

-

-

-

3500

-

Délka nových/zrekonstruovaných lanovek a vlekŧ

m

-

-

-

-

-

3000

-

Počet nových (nabízených) sluţeb cestovního ruchu

ks

-

-

-

-

-

12

3

Ks

-

-

-

-

5

5

-

2 3

1 3

0 1,5

2 1

10 3

4 0

Vlastní indikátory Počet podpořených projektŧ Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení Počet nových / zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury Délka nových / nově značených stezek a tras

Počet pořádaných sportovněspolečenských akcí v návaznosti na infrastrukturu CR Indikátory dopadu: Počet vytvořených pracovních míst Zvýšený počet návštěvníkŧ území

ks v%

1000

30000

500

Poznámka: pomlčka znamená, že indikátor je pro danou aktivitu irelevantní


Stránka 63 z 89


4.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit

Harmonogram IPRÚ Datum zahájení přípravy IPRÚ Datum zahájení realizace IPRÚ Datum ukončení realizace IPRÚ Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRÚ Popis časové realizace IPRÚ

Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

10/2007 07. - 08./2008 31.7.2015 3.1 A – 3Q/2008 + event. 1Q 2009 , 3.1 B – 3Q/2008, 3.1 C 3Q/2008 3.3 A – 1Q/2009, 3.3 B – 4Q/2008, 3.3 C - 4Q/2008 Prŧběţně

2007

2008

2009

2010

2011

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Sportovně - rekreační zařízení a infrastruktura Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyţití, incentivu a výstavnictví Specifické formy CR – trasy a stezky

Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

2012

2013

2014

2015

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Sportovně - rekreační zařízení a infrastruktura Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyţití, incentivu a výstavnictví Specifické formy CR – trasy a stezky Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko – pro celé období bez ohledu na pravidlo n+3 nebo n+2.

4.6. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRÚ Předkladatel dokumentu IPRÚ


Stránka 64 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu Předkladatel projektu „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko“ Úřad Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava

Koordinátor administrace IPRÚ Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu

Řídící struktura tvorby IPRÚ Pro účely efektivního administrativního zajištění přípravy a odborného zpracování dokumentu IPRÚ Předkladatel IPRÚ vytvořil následující strukturu řídících, výkonných a poradních orgánŧ: -

Řídící výbor IPRÚ Řešitelský tým IPRÚ Pracovní skupinu IPRÚ

Předkladatel IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

vybrat konkrétního Zpracovatele IPRÚ navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm.

Předkladatel IPRÚ je po celou dobu tvorby IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k tvorbě IPRÚ. Kompetence a odpovědnosti řídící struktury tvorby IPRÚ Předkladatel IPRÚ převedl jednotlivým orgánŧm řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaţeny v následujících tabulkách. Řídící výbor IPRÚ Role: Kompetence:

– –

– – – – – –

nejvyšší výkonný a rozhodovací orgán přípravy a tvorby IPRÚ řídit, dohlíţet a kontrolovat na provádění aktivit přípravy a tvorby IPRÚ, zejména informování veřejnosti o tvorbě IPRÚ, jeho významu a moţném zapojení veřejnosti ve formě partnerŧ v rámci Pracovní skupiny IPRÚ na přípravě a tvorbě dokumentu IPRÚ navrhovat kompetence a odpovědnosti Řešitelského týmu IPRÚ schvaluje sloţení a změny v rozsahu a sloţení Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram a obsah aktivit vykonávané Řešitelským týmem IPRÚ rozhodování o provádění aktivit a o zpŧsobech řešení problémŧ během přípravy a tvorby IPRÚ Řešitelským týmem IPRÚ na jeho ţádost právo účasti na jednáních Řešitelského týmu IPRÚ, jednání Pracovní skupiny IPRÚ právo být informován o všech činnostech, výstupech aktivit prováděných


Stránka 65 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko – – Odpovědnost:

–

– – – Sloţení:

Členové

– – – – – – – – – – – –

Řešitelským týmem IPRÚ právo vznášet připomínky k činnostem Řešitelského týmu IPRÚ a vyţadovat nápravu nedostatkŧ v nich. Právo připomínkování dílčích výstupŧ IPRÚ, schvalování celkového dokumentu IPRÚ a rozhodnutí o jeho předloţení Řídícímu orgánu ROP za řádné a včasné splnění všech činností, které na něj delegoval Předkladatel IPRÚ a podmínek vyplývajících z ROP NUTS II Střední Morava, zejména veřejné projednání IPRÚ, zapojení partnerŧ během tvorby IPRÚ a připomínkování a schválení IPRÚ za řádné a včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Řešitelským týmem IPRÚ a Pracovní skupinou IPRÚ za rychlé efektivní řešení sporŧ a konfliktních situací znamenajících rizika pro tvorbu IPRÚ za řádné a včasné informování Předkladatele IPRÚ o všech dŧleţitých událostech během tvorby IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ zástupce Olomouckého kraje zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. zástupce Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje Ing. Pavel Horák,1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovatel, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Mgr. Djamila Králíková – Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Zdroj: zpracovatel

Řešitelský tým IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – – –

Odpovědnost:

– – –

Sloţení: Členové

– – – – –

výkonný orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo být informován o rozhodnutích Předkladatele IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ právo být účasten na jednání Řídícího výboru IPRÚ právo řídit a koordinovat a zajišťovat tvorbu IPRÚ právo ţádat součinnost ze strany Pracovní skupiny IPRÚ a Řídícího výboru IPRÚ právo ţádat o rozhodnutí ve věci závaţných událostí či řešení problémŧ znamenající potenciální rizika tvorby IPRÚ apod. odpovědnost za řádné a včasné splnění všech povinností delegovaných na něj ze strany Předkladatele IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ i Zpracovatele IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné předání dokumentu IPRÚ k veřejnému projednání, a schválení Řídícím výborem IPRÚ odpovědnost za včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Pracovní skupinou IPRÚ zástupce Sdruţení cestovního ruchu – Jeseníky, z.s.p.o. odborníci z oblasti cestovního ruchu Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro střední Moravy zpracovatel, Ing. Michal Běhan – konzultant, Ing. Miroslava Švadlenková – konzultant,


Stránka 66 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko –

Bc. Lenka Zdráhalová - konzultant

Zdroj: zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – –

Odpovědnost:

– – –

Sloţení:

Členové:

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo vyjadřovat se ke skutečnostem na ţádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ právo být informován Řešitelským týmem IPRÚ o postupu zpracování IPRÚ a jeho dosavadních výstupech právo připomínkovat dílčí výstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ právo diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ nejrŧznější témata a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ předkládaná Řešitelskému týmu IPRÚ na vědomí. informovat o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všechny instituce a subjekty, jeţ zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ zprostředkovávat zpětnou vazbu od jednotlivých subjektŧ a institucí vŧči Pracovní skupině IPRÚ, Řešitelskému týmu IPRÚ případně i Řídícímu výboru IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolŧ zadaných Řešitelským týmem IPRÚ či Řídícím výborem IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch zástupci místní samosprávy zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesŧ zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdruţení představitelé jednotlivých významných subjektŧ v území. Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Město Šumperk Svazek obcí údolí Desné Správa CHKO Jeseníky Unie NNO Olomouckého kraje MAS údolí Desné Akademie J.A.Komenského Šumperk Regionální institut pro vzdělávání o. p. s. Arcibiskupství Olomoucké Lázně Velké Losiny Lesy České republiky, s.p.

Zdroj: zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání Pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členŧm daného orgánu, zaslány orgánu nadřízenému a na vyţádání i orgánu podřízenému. Zápisy z jednání Pracovní skupiny jsou veřejně přístupné na webových stránkách Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Řídící struktura administrace a koordinace IPRÚ Koordinátor administrace IPRÚ za účelem administrace IPRÚ vytvoří následující řídící strukturu orgánŧ:


Stránka 67 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko -

Řídící výbor IPRÚ Manaţer IPRÚ Pracovní skupina IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm schvaluje (potvrzuje) návrh Řídícího výboru IPRÚ na jmenování/odvolání Manaţera IPRÚ. schvaluje výběr aktivit IPRÚ schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace na koordinaci IPRÚ a její dodatky (projekt administrace realizace koordinace IPRÚ) schvaluje ţádosti o podstatné změny IPRÚ během administrace

Koordinátor administrace IPRÚ je po celou dobu administrace IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k řízení, koordinaci, monitoringu a hodnocení IPRÚ dle podmínek stanovených ŘO ROP NUTS II Střední Morava a dosaţení konečných výsledkŧ IPRÚ. Koordinátor administrace IPRÚ převedl jednotlivým orgánŧm řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaţeny v následujících tabulkách. Kompetence a odpovědnosti řídící struktury administrace IPRÚ Kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánŧ a osob řídící struktury IPRÚ jsou uvedeny v následujících tabulkách:

Řídící výbor IPRÚ Role:

–

Kompetence:

– – – – –

Odpovědnosti:

–

– – Sloţení:

– – – –

nejvyšší kontrolní a rozhodovací orgán realizace, koordinace a monitoringu a hodnocení IPRÚ. právo řídit, kontrolovat realizaci a výstupy aktivit Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram aktivit a zpŧsob jejich provádění Manaţerem IPRÚ schvalovat návrhy řešení problémŧ během administrace IPRÚ na ţádost Manaţera IPRÚ účast na jednáních Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ vznášet připomínky k činnostem Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ a vyţadovat jejich nápravu. odpovědnost za splnění plnění podmínek Koordinátora administrace IPRÚ stanovených v dokumentech ROP NUTS II Střední Morava a smlouvou o poskytnutí dotace na projekt administrace realizace a koordinace IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné vykonávání pravomocí delegovaných mu Koordinátorem administrace IPRÚ, odpovědnost za kontrolu řádné a včasné realizace všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných na Manaţera IPRÚ zástupce Olomouckého kraje zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. zástupce - Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu


Stránka 68 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Členové:

– – – – – – –

RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje, Ing. Pavel Horák,1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovatel, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Mgr. Djamila Králíková– Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Zdroj: Zpracovatel

Manaţer IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – –

Odpovědnost:

– – – –

Sloţení / členové:

– – –

výkonný orgán, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ. realizace aktivit řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ sběr projektových námětŧ komunikace, koordinace a řízení aktivit s potenciálními příjemci a příjemci dotací na individuálních projektech kontrola, dohled nad plněním povinností příjemcŧ dotací na individuální projekty zajištění chodu orgánŧ řídící struktury IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolŧ zadaných Řídícím výborem IPRÚ za řádné a včasné splnění všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných Řídícím výborem IPRÚ za řádnou a včasnou kontrolu plnění úkolŧ a povinností ze strany členŧ pracovní skupiny IPRÚ za řádné administrativní zajištění a chod orgánŧ řídící struktury IPRÚ Osoba výkonného manaţera IPRÚ (zaměstnanec Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o)

Zdroj: Zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – –

Odpovědnost:

– –

Sloţení:

– – – – – – – –

hlavní poradní orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ úkolem je navrhovat stanoviska a připomínkovat skutečnosti na ţádost manaţera IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ úkolem je vyjadřovat se k výkonu práce manaţera IPRÚ a zasílat svá stanoviska Řídícímu výboru IPRÚ úkolem je dohlíţet na výkon práce manaţera IPRÚ, naplňování podmínek Koordinátora IPRÚ úkolem je zprostředkovávat zpětnou vazbu od všech institucí a subjektŧ, jejichţ zástupci jsou členy pracovní skupiny IPRÚ informování o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všem členŧm institucí a subjektŧ, jeţ člen zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolŧ zadaných manaţerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ Osoba výkonného manaţera IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. stálí hosté - odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje zástupce místní samosprávy zástupci podnikatelŧ z/mimo odvětví cestovního ruchu zástupce organizací ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníkŧ lesŧ zástupce NNO / občanských sdruţení / sportovních klubŧ


Stránka 69 z 89


Členové:

– – – – – – – – – – – – – –

zástupce vlastníkŧ a provozovatelŧ památek představitelé jednotlivých významných subjektŧ v území Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Město Šumperk Svazek obcí údolí Desné Správa CHKO Jeseníky Unie NNO Olomouckého MAS údolí Desné Akademie J.A.Komenského Šumperk Regionální institut pro vzdělávání o. p. s. Arcibiskupství Olomoucké Lázně Velké Losiny Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s. Lesy České republiky

Zdroj: Zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné zápisy či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členŧm zmíněných orgánŧ a všem orgánŧm nadřízeným. Zápisy z jednání Pracovní skupiny IPRÚ budou veřejně přístupné na internetových stránkách Koordinátora IPRÚ, případně i na stránkách partnerských subjektŧ. Manaţer IPRÚ pořizuje ze své činnosti výkazy práce a záznamy o měřitelných veličinách realizovaných činností a jejich výstupŧ. Výběr členŧ Pracovní skupiny IPRÚ bude probíhat otevřeně a nediskriminačně. Účast jakéhokoliv subjektu na administraci IPRÚ je dobrovolná. Osloveny budou všechny relevantní organizace a sdruţení subjektŧ pŧsobících v území (obdobně jako při tvorbě IPRÚ). V případě zájmu dalších subjektŧ během administrace účastnit se administrace IPRÚ, rozhodne Manaţer IPRÚ po dohodě s Řídícím výborem IPRÚ na formě přímé či nepřímé účasti nového subjektu ve struktuře Pracovní skupiny IPRÚ. Zejména s ohledem na velikost a akceschopnost Pracovní skupiny IPRÚ.

Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ Organizace/prostory: – – –

zřízení jednoho nového pracovního místa – výkonný manaţer IPRÚ; vybavení jednoho nového pracovního místa; vyuţití prostor zasedací místnosti pro potřeby jednání manaţera IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ, Pracovní skupiny IPRÚ (adresa sídla předkladatele – Kladská 1, Šumperk)

Lidské zdroje/odbornost: – –

přijetí/převedení jednoho zaměstnance na funkci výkonného manaţera IPRÚ; příp. doplnění/zvýšení odborné kvalifikace zaměstnance pro výkon této funkce.

Náklady/financování: Náklady na zřízení pracovního místa, jeho vybavení kancelářskou technikou a potřebami, mzdové náklady i provozní náklady výkonu činnosti výkonného manaţera IPRÚ budou financovány ze 100% z rozpočtu projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko.


Stránka 70 z 89


Popis projektu – Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Veškeré aktivity související se zajištěním administrace, řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Šumpersko budou součástí projektu s názvem „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko“. Tento projekt je jednou z aktivit IPRÚ Šumpersko.

Aktivity projektu Příprava a tvorba IPRÚ Aktivity ve fázi přípravy a tvorby IPRÚ spočívaly zejména v zajištění: – – – – – – – – – – –

Návrh a vytvoření orgánŧ řídící struktury přípravy a tvorby IPRÚ; Oznámení o přípravě, tvorbě a významu IPRÚ veřejnosti; Příprava a realizace informačních setkání s veřejností; Vyhlášení sběru, sběr a zpracování námětŧ projektŧ do IPRÚ; Příprava a realizace jednání orgánŧ řídící struktury (řídící výbor, pracovní skupina); Zajištění zpracování dílčích analýz a studií potřebných k tvorbě IPRÚ; Příprava a realizace veřejného projednání IPRÚ; Příjem, vyřízení a odpověď na připomínky z veřejného projednání IPRÚ; Zapracování připomínek veřejnosti do IPRÚ; Předloţení IPRÚ ke schválení Radou Olomouckého kraje; Předloţení IPRÚ ke schválení Výboru Regionální rady NUTS II Střední Morava.

Monitoring a hodnocení IPRÚ Aktivity budou spočívat zejména v zajišťování povinných činností a funkcí koordinátora IPRÚ vyplývajících přímo z podmínek programového a prováděcího dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a Příručky pro ţadatele, Příručky pro příjemce, včetně Metodických pokynŧ, zejména: – – – – –

interní kontrola a dohled nad naplňováním monitorovaných ukazatelŧ výstupŧ a výsledkŧ integrovaných projektŧ; pravidelná kontrola stavu realizace jednotlivých individuálních projektŧ apod.; zpracovávání monitorovacích zpráv IPRÚ a zajišťování jejich příloh ve vztahu k řídícímu orgánu ROP SM; zpracovávání zpráv obsahujících hodnocení celkového kontextu IPRÚ v daném území; zajišťování veškerých činností a dodrţování podmínek vyplývajících z čerpání dotace na činnosti Koordinátora IPRÚ.

Koordinace a řízení: Aktivity budou spočívat zejména zajišťování chodu orgánŧ Řídící struktury IPRÚ a zajišťování dostatečné absorpční kapacity projektŧ v oblasti cestovního ruchu, zejména: –

zajišťování běţné provozní agendy koordinátora IPRÚ ve vztahu k jednotlivým orgánŧm řídící struktury IPRÚ;


Stránka 71 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko – – – –

koordinace absorpční kapacity spočívající v iniciaci vzniku, sběru a dalšího vyuţití v oblasti cestovního ruchu; koordinace a řízení vzniku a zaměření námětŧ projektŧ v souladu s podmínkami aktivit IPRÚ; koordinace a řízení přípravy námětŧ projektŧ s ohledem na jejich vzájemné funkční a prostorové návaznosti; koordinace a součinnost při přípravě námětŧ projektŧ z jiné oblasti neţ cestovního ruchu mající úzkou vazbu na cestovní ruch (dopravní a technická infrastruktura, opatření v oblasti zemědělství a ţivotního prostředí, ochrany přírody a krajiny).

Komunikace a partnerství: Aktivity spočívají zejména v poskytování informací veřejnosti i podnikatelským subjektŧm v cestovním ruchu o současných a budoucích aktivitách koordinátora IPRÚ a navazování dlouhodobé spolupráce s relevantními subjekty pŧsobícími v území, zejména: – – – – – – – – – –

informování odborné i laické veřejnosti o aktuálním vývoji při přípravě a realizaci individuálních projektŧ v oblasti cestovního ruchu; informování odborné veřejnosti o přípravě, hodnocení, realizaci, a administraci individuálních projektŧ; pořádání tématických informačních a pracovních setkání (workshopŧ) pro potenciální ţadatele předkladatele individuálních projektŧ ; pořádání tématických pracovních setkání (workshopŧ) pro příjemce dotací během realizace a administrace individuálních projektŧ; lze předpokládat, ţe v rámci jiných organizačních sloţek koordinátora IPRÚ (nad organizační i finanční rámec IPRÚ) bude probíhat komunikace i na jiná společná témata v cestovním ruchu, jako jsou produkty CR, marketing a propagace CR, zavádění společných sluţeb v CR apod.; spolupráce a navazování partnerství se stávajícími podnikateli v cestovním ruchu, či v odvětvích úzce souvisejících s cestovním ruchem, tj. gastronomie, hotelnictví, provozovatelé všech druhŧ památek a další; spolupráce a navazování partnerství s představiteli místní a územní samosprávy na koordinaci rozvojových aktivit a ohledem na cestovní ruch; komunikace a spolupráce s přestaviteli sloţek státní správy, jejichţ aktivity úzce souvisí, či by mohly významnou měrou omezit rozvojové aktivity jiných subjektŧ v oblasti cestovního ruchu; spolupráce a partnerství s neziskovými organizacemi a sdruţeními, jejichţ aktivity či rozvojové projekty mají úzký vztah k cestovnímu ruchu; komunikace a spolupráce se subjekty, představující potenciální domácí či zahraniční investory do oblasti cestovního ruchu a dalšími subjekty jejichţ zájmy a záměry jsou relevantní z hlediska integrovaného přístupu k rozvoji cestovního ruchu.

Poradenství a metodická pomoc: Aktivity nad rámec přímých povinností a činností vykonávaných Koordinátorem IPRÚ, poskytované subjektŧm veřejného i soukromého sektoru v oblasti přípravy, řízení, administrace individuálních projektŧ a mající přímou vazbou na plnění podmínek realizace a administrace individuálních projektŧ podpořených z ROP SM v oblasti podpory 3.1. a 3.3., zejména: – – –

poradenství s přípravou, realizací a monitoringem realizace a udrţitelnosti individuálních projektŧ jednotlivými příjemci dotace; poradenství při plnění podmínek povinné publicity, postupŧ dle zákona o zadávání veřejných zakázek a další podmínky na straně příjemce dotace; poradenství při nutnosti provedení změn v parametrech realizovaných individuálních projektŧ tvořících integrovaný projekt.


Stránka 72 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ Sběr námětŧ projektŧ řešících aktivity IPRÚ v období přípravy IPRÚ zajišťoval předkladatel IPRÚ a v období jeho realizace jej bude zajišťovat manaţer IPRÚ přímo či nepřímo pomocí partnerŧ IPRÚ. Sběr náměrŧ projektŧ bude probíhat prŧběţně během celého období realizace IPRÚ. Informace o sběru námětŧ projektŧ budou poskytovány v rámci výkonu aktivit Koordinátora IPRÚ, zejména prostřednictvím webových stránek Koordinátora IPRÚ, v rámci poskytování informací Koordinátorem IPRÚ, na akcích pořádaných Koordinátorem IPRÚ (informační setkání, workshopy) Získané náměty projektŧ budou evidovány, vhodné náměty projektŧ budou zatříděny dle aktivit IPRÚ a uchovány pro potřeby Koordinátora IPRÚ, ŘO ROP NUTS II Střední Morava, Olomouckého kraje. Nositelé vhodných námětŧ projektŧ odpovídajících aktivitám IPRÚ budou informování před termínem výzev v rámci oblasti podpory 3.1 a 3.3 o moţnosti rozpracování námětu do podoby ţádosti o dotaci.


Stránka 73 z 89


4.7. Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Na prvním zasedání Řídícího výboru tvorby IPRÚ bylo rozhodnuto o zpŧsobu naplnění principu partnerství při tvorbě dokumentu IPRÚ. Jako vhodní partneři byly identifikovány subjekty soukromého, neziskového a veřejného sektoru, mající relevantní vliv na rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území. K zapojení partnerŧ do procesu tvorby IPRÚ byla zvolena forma přímého zapojení představitelŧ partnerských subjektŧ. Vzhledem k počtu subjektŧ, byla zvolena dvoustupňová forma jejich zapojení. Jednotlivé skupiny subjektŧ do pracovní skupiny nominovaly svého zástupce, který pak zastupoval celou skupinu subjektŧ. V ojedinělých případech byl členem pracovní skupiny konkrétní veřejný, neziskový či soukromý subjekt. Do pracovní skupiny tak byli navoleni členové zastupující všechna klíčová odvětví cestovního ruchu ve vymezených území. Do pracovní skupiny byli navoleni či delegováni na základě volby odborných sekcí Jeseníky – sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o., provedené nediskriminačním zpŧsobem. Členové pracovní skupiny zastupující subjekty veřejného sektoru - předsedové mikroregionu, místo/starostové - dostali mandát volbou do funkce předsedy mikroregionu či svazku, obdobně místo/starostové. Sloţení členŧ pracovní skupiny v tomto sloţení bylo schváleno Správní radou Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Partneři byli v rámci tvorby IPRÚ zapojeni formou Pracovní skupiny IPRÚ. Zástupci jednotlivých výše vyjmenovaných institucí či organizací (byli jednotlivými členy pracovní skupiny). PRACOVNÍ SKUPINA ŠUMPERSKO: 1) Kouřilová Marie, ředitelka J-SCR: zástupce koordinátora 2) Ing. Vlastimil Štefl, Lesy ČR: zástupce organizace, jíţ se dotkne převáţná většina záměrŧ 3) Ing. Zemek Jan, místopředseda MAS Údolí Desné, zástupce podnikatelského sektoru z oblasti vlekařŧ, hoteliérŧ zemědělcŧ (zvolen odbornou sekcí J-SCR Aktivní turistiky) 4) Ing. Mikulec Vladimír, předseda Svazku Obcí údolí Desné – v PS zastupuje obce ve vymezeném území mimo město Šumperk 5) Ing. Marek Zapletal, místostarosta Města Šumperka –v PS zastupuje Město Šumperk, které není členem mikroregionu a nachází se ve vymezeném území 6) Ing. Martínek Pavel – zastupuje v PS odbornou sekci J-SCR, a to sekci Infrastruktury (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Šumpersko) 7) Mgr. Štěpán Sittek- Arcibiskupství Olomoucké – zastupuje v PS odbornou sekci Obnovy kulturního dědictví (zástupce byl do PS zvolen členy této Odborné sekce J-SCR) 8) Prŧšová Emílie, ředitelka A.J.A. Komenského – zastupuje v PS odbornou sekci J-SCR Vzdělávání lidských zdrojŧ, jejíţ je předsedkyní


Stránka 74 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko 9) Ing. Bohumil Ramert CSc. – UNO OK – zastupuje v PS neziskový sektor (na doporučení UNO OK a převáţné většiny neziskových organizací pŧsobících v CR na Šumpersku ) 10) Ing. Jan Halfar, CHKOJ – zastupuje CHKO Jeseníky, organizace jíţ se výrazným zpŧsobem dotýká rozvoj cestovního ruchu a realizace jednotlivých záměrŧ v rámci IPRÚ 11) Ing. Pavel Štěpánek, ředitel lázní Velké Losiny – V PS zastupuje odbornou sekci J-SCR Lázeňství (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Šumpersko) 12) PhDr. Jan Závěšický, Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. – zástupce dovolen do PS odbornou sekcí J-SCR Vzdělávání lidských zdrojŧ

Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ Partneři budou při administraci IPRÚ zapojení formou ustavení Pracovní skupiny IPRÚ, a to stejným zpŧsobem jako při tvorbě IPRÚ, neboť tento zpŧsob zapojení partnerŧ během tvorby IPRÚ se velmi osvědčil. Zpŧsobem jaký byla Pracovní skupina IPRÚ sestavena se dosáhlo efektivního a akceschopného zapojení maximálního počtu relevantních subjektŧ v území podílejících se na rozvoji cestovního ruchu na samotné tvorbě IPRÚ. Jednotliví členové Pracovní skupiny IPRÚ budou vystupovat nejen jako zástupci určité skupiny sdruţených či nesdruţených subjektŧ, ale zároveň budou členy této skupiny. Manaţer IPRÚ řídící jednání Pracovní skupiny IPRÚ tak má moţnost získat během jednání rychlou zpětnou vazbu od všech relevantních skupin subjektŧ v území. V případě potřeby širšího konsenzu, pak kaţdý zástupce skupiny subjektŧ pouţije ustálený zpŧsob komunikace s ostatními subjekty, které zastupuje a zprostředkuje jejich zpětnou vazbu. Tímto zpŧsobem je moţné integrovat a partnersky navázat jakoukoliv skupinu subjektŧ či jednotlivý subjekt individuálně.

Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ Realizace a naplnění partnerství spočívalo v konkrétním zapojení členŧ pracovní skupiny do činností tvorby IPRÚ a bude obdobného charakteru při zapojení členŧ pracovní skupiny při administraci IPRÚ. O právech a kompetencích členŧ pracovní skupiny vypovídají kompetence Pracovní skupiny IPRÚ. Tato práva a povinnosti byly uplatněny při běţné činnosti Pracovní skupiny IPRÚ, která spočívala zejména v: (během tvorby IPRÚ) -

-

součinnost při informování jednotlivých subjektŧ zastupovaných jednotlivými členy Pracovní skupiny IPRÚ; součinnost při zprostředkovávání názorŧ na konkrétní témata od jednotlivých subjektŧ zastupovaných konkrétním členem Pracovní skupiny a naopak směrem k předkladateli a zpracovateli IPRÚ a Řídícímu výboru IPRÚ prostřednictvím zástupce v Pracovní skupině IPRÚ; součinnost při informování o sběru, pomoc se sběrem záměrŧ, doporučování záměrŧ k zařazení do integrovaného projektu či nikoliv; návrhy optimalizace konkrétních námětŧ projektŧ z hlediska rozvoje cestovního ruchu, míru relevance a návaznosti na aktivity veřejného sektoru a další aktivity; připomínky a vyjádření k identifikovaným problémŧm, návrhŧm cílŧ, strategiím řešení i jednotlivých okruhŧ aktivit IPRÚ, zejména s ohledem na specifické výzvy ROP 3.3;


Stránka 75 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko -

součinnost při zajištění dostatečné publicity a účasti subjektŧ na veřejném projednání IPRÚ případně pomoc při zodpovídání dotazŧ ze strany veřejnosti směrem k IPRÚ a jeho částem.

(během administrace IPRÚ navíc) -

součinnost s Manaţerem IPRÚ během administrace IPRÚ při sběru námětŧ projektŧ, zajišťování informovanosti o realizaci IPRÚ a jeho výstupech, koordinace činností na přípravě a realizace individuálních projektŧ ze strany jejich nositelŧ; součinnost při zajišťování monitoringu, hodnocení IPRÚ a dosahování monitorovacích indikátorŧ výstupu IPRÚ.

Veřejné projednání IPRÚ Veřejná projednání byla zabezpečena v souladu s podmínkami ROP NUTS II Střední Morava, dle Metodického pokynu – Integrovaný plán rozvoje území. 1. veřejné projednání se konalo v Šumperku dne 9. 10. 2007 a účastnilo se ho 20 účastníkŧ. Na tomto veřejném projednání byli účastníci informováni o strategii IPRÚ, financování projektŧ z ROP prostřednictvím integrovaných plánŧ rozvoje území a to v prioritní ose 3 – Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby. V rámci prezentace byl představen návrh struktury IPRÚ včetně seznámení s filozofií integrovaného přístupu k přípravě, realizaci a udrţitelnosti projektu a s principy partnerství jednotlivých aktivit v dané oblasti. 2. veřejné projednání se konalo v Šumperku dne 19. 2. 2008 a účastnilo se ho 7 účastníkŧ. Na tomto veřejném projednání byl prezentován vlastní dokument IPRÚ s cílem informovat veřejnost o zjištěných výstupech a navrţených aktivitách. V oblasti podpory 3.1 konkrétně, v oblasti podpory 3.3 rámcově (tématicky). Veřejné projednání mělo charakter veřejně přístupného semináře a informace o jeho konání byla zveřejněna na webových stránkách předkladatele a adresně rozeslána potenciálním účastníkŧm. O konání veřejného projednání byla veřejnost informována 5 pracovních dnŧ přede dnem tohoto projednání. Současně jim byla poskytnuta stejná lhŧta na podání připomínek k IPRÚ Šumpersko. O vypořádání těchto připomínek byla veřejnost informována prostřednictvím webových stránek předkladatele. Veřejná projednání IPRÚ Šumpersko (jednání řídícího výboru, pracovní skupiny a veřejné workshopy) Pracovní skupina Datum konání 12. 11. 2007 22. 11. 2007 28. 11. 2007 18. 02. 2008

Čas konání 10:00 10:00 10:00 10:00

Místo konání Jeseníky – SCR, Kladská 1, Šumperk Jeseníky – SCR, Kladská 1, Šumperk Jeseníky – SCR, Kladská 1, Šumperk Zasedací místnost Evropského domu setkávání, Kladská 1, Šumperk


Stránka 76 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Veřejné projednání

Datum konání

Čas konání

Místo konání

31. 10. 2007

09. 10. 2007

19. 02. 2008

10:00

Hotel Sport, Ţerotínova 59, 2. patro

08:30

Zasedací místnost Evropského domu setkávání, Kladská 1, Šumperk


Způsob propagace Zveřejněno na www.strukturalnifondy.cz, dále byly prezentovány www stránky kde budou zveřejňovány aktuální info o jednotlivých IPRÚ (pro Jesenicko a Šumpersko www.jeseniky-tourism.cz, www.rarsm.cz Dne 4.10. byla zveřejněna pozvánka na web. portálu www.jeseniky-tourism.cz, www.rarsm.cz, www.jeseniky.org - odkaz IPRÚ, dále na www.sumperk.cz. Šumpersko – písemně vyvěšení potvrdily na portálu IC Šumperk www.infosumperk.cz i některé obce; dále bylo zadáno k tisku – plakáty A3 – výlep Šumperk, Jeseník, okolní obce – rozvoz plakátŧ a pozvánek na obecní úřady a vyvěšení na vývěsky; tohoto dne obdrţeli členové pracovní skupiny IPRÚ kteří zastupují jednotlivé sektory cestovního ruchu a i ostatní jeţ se IPRÚ dotýká (NNO, podnikatelé apod.) - ti jsou odpovědni za informovanost a komunikaci vŧči sektoru, jeţ zastupují; členové J- SCR – pozvánka e-mailem; podnikatelé – pozvánka e-mailem; novináři, televize – pozvánka e-mailem, Inzerce v deníku Právo, komerčně redakční příloha o Jeseníkách – propagace IPRÚ říjen 2007 13.2.2008 byly zveřejněny pozvánky na 2. veřejné jednání IPRÚ (datum konání 19.2.2008) – 8.00 pozvánka na web. portálu www.jesenikytourism.cz (odkaz IPRÚ); – 8.10 pozvánka na web. portálu www.rarsm.cz (odkaz IPRÚ) – 8.05 pozvánka na web. portálu www.jeseniky.org (odkaz IPRÚ) – 12.2.2008 ve 12:50 - obdrţeli členové pracovní skupiny IPRÚ, kteří zastupují jednotlivé sektory cestovního ruchu a i ostatní jeţ se IPRÚ dotýká (NNO, podnikatelé apod.) - ti jsou odpovědni za informovanost a komunikaci vŧči sektoru, jeţ v pracovní skupině zastupují; – 8.28 hod. novináři, televize; – 8.29 hod. členové J- SCR; – 8.32 hod. obecní úřady a informační centra; – 9.24 hod. podnikatelské subjekty; – 9.29 p. Ţmolík znovu, vrátilo se to; – 9.53 další podnikatelské subjekty dle doplněných projektových záměrŧ v rámci sběru do indikativního seznamu – 14.00 potvrzení o vyvěšení na www.sumperk.cz – v sekci Tisk a tiskové zprávy; – 15:00 zvláštní příloha Infobulletinu Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu (v tištěné i elektronické podobě).

Stránka 77 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Řídící výbor Datum konání 06. 11. 2007 03. 12. 2007

Čas konání 09:00 09:00

13. 02. 2008

09:00

25. 03. 2008

11:00

Místo konání Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),místnost č. 320 Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),místnost č. 320 Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),zasedací místnost ROK, 10. patro Regionální centrum Olomouc, s.r.o., 14. patro, Jeremenkova 40B

Způsob vypořádání připomínek je uveden v příloze č. 9.

4.8. Analýza rizik IPRÚ Rizika – předkladatel -

špatná analýza na vstupu – struktura nabídky, struktura poptávky; špatný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR z území; špatná identifikace problémŧ a problémových okruhŧ; špatná definice cílŧ v závislosti na problémech; špatně zvolená strategie realizace cílŧ; špatná interpretace cílŧ v aktivitách; špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětŧ projektŧ; špatně nastavená struktura řídících orgánŧ administrace; špatně identifikované činnosti během administrace; špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace; špatně nastavený časový harmonogram administrace; vady partnerských smluv.

Následující analýza rizik uvádí všechna relevantní rizika a uvádí také adekvátní zpŧsoby jejich eliminace. V rámci tabulkového přehledu analýzy rizik byla pouţita následující stupnice: Závaţnost rizika: Katastrofická … 4 (ohroţení a zastavení dalšího vývoje projektu, pokud nemá být projekt ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje) Kritická … 3 (zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyţaduje opatření k tomu, aby bylo dosaţeno poţadovaných parametrŧ v plánovaných termínech) Významná … 2 (narušení vývoje projektu. Správným řízením je moţno dosáhnout poţadovaných parametrŧ v plánovaných termínech) Nevýznamná … 1 (nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj) Pravděpodobnost/četnost výskytu rizika:


Stránka 78 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Častá … 4 (je častý výskyt, nebezpečí je trvalé) Občasná … 3 (lze očekávat, ţe nebezpečí nastane několikrát) Malá … 2 (vyskytne se někdy během ţivotního cyklu projektu, je rozumné předpokládat, ţe nebezpečí nastane) Nepravděpodobná … 1 (výskyt je nepravděpodobným, ale moţný, lze předpokládat, ţe nebezpečí mŧţe výjimečně nastat) Předcházení/eliminace rizika: Popsány aktivity, které byly ze strany ţadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíţe rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod.

Analýza rizik Druh rizika

Závaţnost rizika

Pravděpodobnost/čet nost výskytu rizika

Předcházení/eliminace rizika (plán)

Technická rizika - věcná špatný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR z území špatná identifikace problémŧ a problémových okruhŧ špatná definice cílŧ v závislosti a problémech a špatně zvolená strategie realizace cílŧ špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětŧ projektŧ špatná interpretace cílŧ v aktivitách

2

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

3

Komunikace na pracovní skupině, řídícím výboru, kvantifikační analýza, projednání s veřejností

3

3

Jednání pracovní skupiny, veřejné projednání záměru IPRÚ

4

2

Projednání aktivit na řídícím výboru, pracovní skupině, veřejném projednání

Finanční rizika špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace

2

2

Projednání na řídícím výboru

špatně nastavený časový harmonogram administrace

3

3

Projednání na řídícím výboru

Vady partnerských

4

Právní rizika 2


Projednání na pracovní skupině

Stránka 79 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko smluv Provozní rizika špatně nastavená struktura řídících orgánŧ administrace špatně identifikované činnosti během administrace

2

2

Jednání řídícího výboru

2

2

Jednání řídícího výboru

4.9. Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ

4.9.1. Rovné příleţitosti Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu

Zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy Podpora rozvoje cyklobusŧ Významný pozitivní -provozem cyklobusŧ

Pohyb znevýhodněných osob dle dokumentace ROP Odstraňování bariér Pozitivní - realizované aktivity budou vţdy zohledňovat umoţnění pohybu znevýhodněným osobám

Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu

Zpřístupnění či sníţení znevýhodnění vlivem nových či zlepšených prvkŧ technických a stavebních Odstraňování bariér Pozitivní - Realizované aktivity budou vţdy zohledňovat umoţnění pohybu znevýhodněným osobám

Cestovní ruch patří mezi odvětví výrazně napomáhající prosazování zásady rovných příleţitostí v praxi, neboť v rámci rozvoje aktivit cestovního ruchu vzniká v tomto odvětví větší mnoţství nových pracovních míst, jenţ jsou charakteristická svojí rozdílnou náročností na potenciální pracovní sílu. Vznikají tak pracovní místa pro nekvalifikované, méně kvalifikované i vysoce kvalifikované pracovníky. Většinu pracovních míst lze obsadit pracovníkem, který prošel rekvalifikačním kurzem. Charakter náplně činností jednotlivých pracovních míst nevnáší výrazné specifické poţadavky na potenciálního pracovníka, zejména z pohledu pohlaví, fyzické a psychické náročnosti. Věková, národnostní či náboţenská rŧznorodost případných pracovníkŧ je s ohledem na kontakt s návštěvníky z rŧzných zemí spíše výhodou neţ nedostatkem. Při vhodném plánování vzniku a obsazení specifických pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je moţné najít uplatnění i pro tělesně postiţené či pracovníky se změněnou pracovní schopností.


Stránka 80 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Kromě psychosomatických a kvalifikačních předpokladŧ na pracovní sílu pro konkrétní nově vzniklá pracovní místa nebudou uplatňovány vŧči ţádné skupině uchazečŧ ani uchazeči jako jednotlivci ţádná další opatření či vznášeny dodatečné poţadavky, které by mohly naplňovat znaky diskriminačního jednání.

4.9.2. Udrţitelný rozvoj Oblast Šumperska a celý okres Šumperk patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony České republiky. Míra nezaměstnanosti je na území okresu Šumperk ve srovnání s republikovým prŧměrem dvojnásobná. Prŧměrná mzda nedosahuje ani na krajský prŧměr. Přírodní podmínky, členitost reliéfu a ochrana přírody a krajiny nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace prŧmyslu. Periferní geografická poloha oblasti Šumperska nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace významných úřadŧ, institucí a poskytovatelŧ veřejných sluţeb. Zejména z těchto dŧvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příleţitostí pro dlouhodobý a vyváţený rozvoj celého regionu. Koncentrovaná a systematická podpora aktivit a dalšího rozvoje cestovního ruchu pomocí opatření a intervencí administrativní a finanční povahy jednoznačně přispívá k nastartování rychlého rozvoje regionu a tím i postupnému vyvaţování stávajících disparit mezi tímto periferním územím Olomouckého kraje a dalšími územími kraje. Největším přínosem pro cestovní ruch z hlediska ţivotního prostředí je jedinečný charakter a druhová skladba ţivých i neţivých sloţek přírody, reliéf krajiny a klimatické podmínky území a čistý vzduch. Příprava, tvorba, navrhované cíle a strategie řešení i jednotlivé navrhované okruhy aktivit IPRÚ zohledňují zásady trvale udrţitelného rozvoje území, zejména pak zásady trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jeseníky. Znečišťování a poškozování ţivotního prostředí je v rozporu se zásadami trvale udrţitelného rozvoje. Další rozvoj infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu bude proto realizován především na základě kompromisu mezi cíli rozvoje potenciálu cestovního ruchu území a cíli péče a ochrany přírody a krajiny. Veškerá zásadní opatření a intervence plánovaná v oblasti cestovního ruchu budou předem projednávána s relevantními zástupci státní správy a samosprávy v oblasti ochrany ţivotního prostředí, přírody a krajiny, zejména s orgány: -

Chráněné krajinné oblasti Jeseníky; Agentury ochrany přírody a krajiny ČR; Českým svazem ochráncŧ přírody ČR; Ministerstvem ţivotního prostředí ČR; Olomouckým krajem, odborem ţivotního prostředí; Obcemi s rozšířenou pŧsobností.

Mezi zásadní opatření a intervence jsou zařazeny akce: -

většího územního rozsahu (zejména projekty liniového charakteru); mající za následek skokový nárŧst návštěvnosti v území; mající za následek nevratné změny krajinného rázu; hrozící trvalým zhoršením a ohroţením podmínek ţivotního prostředí (zejména v případě havárií apod.).

Nelze v této fázi kvantifikovat či jinak vyhodnocovat kritéria z Metodického pokynu Monitorovací indikátory. Nejedná se o projekt a není cílem IPRÚ primárně řešit problematiku ochrany ţivotního


Stránka 81 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko prostředí. Veškeré aktivity, které jsou v IPRÚ popsány a budou-li realizovány, budou ovlivňovat ţivotní prostředí jen do takové přípustné míry, která je v souladu s národní právní úpravou v této oblasti. V ţádném případě nebudou mít negativní vliv na ţivotní prostředí.

Vlivy jednotlivých aktivit na udrţitelný rozvoj Aktivity 3.1 A, 3.1 B, 3.3 A, 3.3 B Výsledky uvedených aktivit budou mít podobu zpravidla rekonstrukce či modernizace jiţ existujících objektŧ, budov či zařízení, tedy bez nároku na rozšiřování urbanizovaného území na úkor přírody a krajiny. V některých případech dochází k budování zcela nového druhu infrastruktury cestovního ruchu a bude docházet k novým záborŧm pŧdy. Vzhledem k územní ochraně dle zákona o ochraně přírody a krajiny a ochraně zemědělského pŧdního fondu je prostor pro umístění nové stavby do krajiny značně omezen, neboť k vydání stavebního povolení bude u kaţdé takové stavby muset investor získat stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny, který zodpovídá za trvale udrţitelný rozvoj z hlediska ochrany ţivotního prostředí, případně EIA. Vzhledem k útlumu některých výrob a prŧmyslových činností existuje dostatečné mnoţství rozvojových ploch v rámci stávajícího urbanizovaného území. Také územní plány obcí preferují revitalizaci a znovu vyuţití stávajících ploch před investicemi na zelené louce. Z hlediska moţného vlivu na ţivotního prostředí se jako nejvýznamnější jeví investice spočívající ve výstavbě nových lyţařských středisek sjezdového lyţování. Umístění nových středisek (či kapacit ve stávajících střediscích) bude předcházet odborná diskuse zejména s orgány regionálního rozvoje a orgány ochrany přírody a krajiny. Aktivity 3.1C Budování jednotného systému značení turistických tras a stezek pěších, cyklo, běţkařských, inline, tématicko-naučného charakteru, případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívky, veřejná WC) Specifické formy – hippostezky. Aktivity definované v kapitole 4 vychází z aktivit a činností uvedených jako přijatelné v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a také z Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje.


Stránka 82 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Aktivity financované z jiných programů (předpoklad) Aktivity Číslo strategického cíle Název aktivity

1+2 Rekonstrukce koupaliště

Stručný popis aktivity

Vodní sporty a rekreace

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura Intervenčního programu

40 mil Kč financování ROP SM, oblast podpory 2.2 – Rozvoj měst (85 % dotace, 15 % vlastní zdroje)

Aktivity Číslo strategického cíle Název aktivity

1+2 Budování cyklostezek


Pro rekreaci na kole


financování

50 mil. Kč ROP SM, oblast podpory 1.3 – Bezmotorová doprava, (85% ROP, 15% vlastní zdroje)


1+2 Prodlouţení ţeleznice v Koutech nad Desnou


Vybudování nového úseku tratě


SFDI


1+2 Elektrifikace tratě Šumperk – Kouty nad Desnou


Náhrada motorového pohonu za elektrický


350mil. Kč

financování

400 mil. Kč

financování SFDI


Stránka 83 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Aktivity Číslo strategického cíle Název aktivity

1+2 Revitalizace letiště Šumperk

Stručný popis aktivity Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura Intervenčního programu

25 mil Kč

financování ROP – prioritní osa 1, 85 % - ROP, 15 % vlastní zdroje

FINANČNÍ PLÁN IPRÚ

5. -

-

Financování rozpočtu realizace a koordinace IPRÚ bude financováno z projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko, který bude ve formě ţádosti o dotaci předloţen Výboru regionální rady Úřadem regionální rady SM. Obsahem tohoto projektu budou aktivity a náklady vlastní realizace IPRÚ; Uznatelné náklady lze očekávat zejména v kategorii neinvestičních nákladových poloţek, zejména poloţky osobní náklady, náklady na sluţby a dodávky, cestovní náklady a náhrady, nákupy materiálu, provoz kanceláře, poradenské a konzultační sluţby apod. Lze předpokládat, ţe vymezení uznatelných nákladŧ bude plně pokývat skutečné druhy nákladových poloţek vzniklých během prací na koordinaci IPRÚ Šumperska.

5.1. Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ

Územní přesah a výše finančních prostředkŧ, o které se jedná. U aktivit veřejného sektoru nebude územní přesah a u soukromých aktivit se územní přesah nepředpokládá, tudíţ nelze odhadovat.


Stránka 84 z 89

Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

Aktivita:

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko

Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (SF a SR) z toho soukromé

2009

5 000 tis. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

5 000 tis. Kč 0 mil. Kč

450 tis. Kč 0 mil. Kč








2013

2014

2015

Aktivity veřejného sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

2009

2010

2011

2012

Aktivita: 3.1 A - Sportovně- rekreační zařízení a infrastruktura

Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (64,9 %) z toho soukromé (35,1 %)

70 000 tis. Kč

7 000 tis. Kč

15 750 tis. Kč 15 750 tis. Kč

15 750 tis. Kč

15 750 tis. Kč

45 410 tis. Kč 24 590 tis. Kč

4 910 tis. Kč 2 090 tis. Kč

10 125 tis. Kč 10 125 tis. Kč 5 625 tis. Kč 5 625 tis. Kč

10 125 tis. Kč 5 625 tis. Kč

10 125 tis. Kč 5 625 tis. Kč


Stránka 1 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko V 08 IPRÚ Šumpersko Aktivita: Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (64,9 %) z toho soukromé (35,1 %) Aktivita: Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Plánované zdroje Celkem za IPRÚ z toho veřejné (66,3 %) z toho soukr. (33,7 %)

3.1 B – Infrastruktura pro turistiku, kulturní vyţití, incentivu a výstavnictví 70 000 tis. Kč

15 000 tis. Kč

27 500 tis. Kč 27 500 tis. Kč

45 410 tis. Kč 24 590 tis. Kč

9 645 tis. Kč 5 355 tis. Kč

17 680 tis. Kč 18 085 tis. Kč 9 820 tis. Kč 9 415 tis. Kč 3.1 C – Specifické formy CR – trasy a stezky

10 800 tis. Kč

4 475 tis. Kč

2 975 tis. Kč

2 975 tis. Kč

375 tis. Kč

9 180 tis. Kč 1 620 tis. Kč

3 803 tis. Kč 672 tis. Kč



319 tis. Kč 56 tis. Kč

150 800 tis. Kč 100 000 tis. Kč

26 475tis. Kč 18 358 tis. Kč

46 225 tis. Kč 46 225 tis. Kč 30 334 tis. Kč 30 739 tis. Kč

16 125 tis. Kč 10 444 tis. Kč

15 750 tis. Kč 10 125 tis. Kč

50 800 tis. Kč

8 117 tis. Kč

15 891 tis. Kč 15 486 tis. Kč

5 681 tis. Kč

5 625 tis. Kč


Stránka 2 z 89


Aktivity soukromého sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) 2008

Plánovaný objem způsobilých výdajů

2009

2010

2011

2012

2013

Aktivita Individuální či integrované projekty soukromého sektoru (bez omezení)

Název: Celkové předpokládané zdroje 3.3.1 z toho veřejné (SF a SR) 1

288 333 tis. Kč 10 000 tis. Kč

60 000tis. Kč

144 166,5 tis.

5 000 tis. Kč

30 000tis. Kč

5 000 tis. Kč

30 000 tis. Kč

Kč

z toho soukromé Celkové předpokládané zdroje 3.3.3 z toho veřejné (SF a SR) z toho soukromé

144 166,5 tis. Kč

66 666 tis. Kč

33 333 tis. Kč

70 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

33 333 tis. Kč

16 666,5 tis. 16 666,5 tis.


35 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

4 166,5 tis. Kč

35 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

4 166,5 tis. Kč

Kč

33 333 tis. Kč

Kč

8 333 tis. Kč

33 333 tis.

16 666,5 tis. 16 666,5 tis. Kč

70 000 tis. Kč 70 000 tis. Kč

Kč Kč

Stránka 3 z 89

2014

2015

6.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

- ke dni podání Integrovaného plánu rozvoje území (dále jen IPRÚ) mám vypořádané veškeré splatné závazky (včetně věcných) vŧči orgánŧm státní správy, samosprávy, územním rozpočtŧm, dále z úvěrŧ, pŧjček a podpor poskytnutých z veřejných zdrojŧ (posečkání s úhradou závazkŧ nebo dohoda o úhradě závazkŧ a její řádné plnění se povaţují za vypořádané závazky): jedná se o závazky vŧči finančním úřadŧm, České správě sociálního zabezpečení (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám, Celní správě, Fondu národního majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR, Státnímu fondu ţivotního prostředí, Státnímu fondu rozvoje bydlení, Státnímu fondu dopravní infrastruktury, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu a dále vŧči krajŧm, obcím a svazkŧm obcí a rovněţ i o závazky z jiných projektŧ financovaných ze strukturálních fondŧ nebo Fondu soudrţnosti vŧči orgánŧm, které prostředky z těchto fondŧ poskytují; - v době podání IPRÚ, ani v uplynulých třech letech nebyl na majetek předkladatele prohlášen konkurz, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání ani nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, není proti předkladateli veden výkon rozhodnutí, předkladatel není v úpadku či v likvidaci; - proti mně jako statutárnímu orgánu (statutárním orgánŧm předkladatele, pokud z příslušného zákona, statutŧ organizací apod. vyplývá, ţe oprávněných členŧ statutárního orgánu je více neţ jeden) není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl jsem/nebyli jsme odsouzen/i pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisela s předmětem činnosti organizace, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku; - IPRÚ (jeho realizace i výstupy) nemá prokazatelně negativní vliv na ţádnou z horizontálních témat (rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj, resp. ţivotní prostředí). V případě ţivotního prostředí musí předkladatel dodrţovat zákonné normy; - IPRÚ je v souladu s příslušnou legislativou České republiky a Evropské unie (zadávání veřejných zakázek, ochrana hospodářské soutěţe, vliv na ţivotní prostředí a rovné příleţitosti, atd.); - elektronické verze dokumentŧ na CD jsou zcela shodné s originálními přílohami v tištěné verzi; - budu respektovat pravidla vyplývající z platných dokumentŧ ROP Střední Morava a příslušné výzvy; - souhlasím se zpracováním osobních údajŧ v souladu se zákonem č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, které jsem sdělil nebo sdělím Regionální radě za účelem realizace IPRÚ. Souhlas uděluji na dobu určitou, a to ode dne podání IPRÚ, nejdéle však do 31. 12. 2020; - souhlasím rovněţ s uveřejněním dat z IPRÚ v monitorovacím systému pro programové období 2007 - 2013 či v rámci dalších aktivit, které bude ŘO ROP Střední Morava realizovat. - prohlašuji, ţe veškeré údaje uvedené v IPRÚ, jeho přílohách a v tomto čestném prohlášení jsou pravdivé a úplné a jsem si vědom/a právních následkŧ nepravdivého prohlášení, včetně případné trestně právní odpovědnosti podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisŧ. Uvedení nepravdivých údajŧ je bráno jako podstatné porušení povinností vyplývajících z podmínek ROP Střední Morava, které zakládá právo ŘO ROP Střední Morava odstoupit od podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace nebo Smlouvy o poskytnutí dotace. Příjemce bude povinen vrátit ŘO ROP Střední Morava veškeré finanční prostředky, které od něj na základě Smlouvy o poskytnutí dotace obdrţel. V tomto případě se uplatní postup podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, o porušení rozpočtové kázně.

Datum vydání: 7. 1. 2008

Výzva č. 02/2007

Verze č. 1.0

Stránka 1 z 89

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území Statutární zástupce Příjmení Titul před

Jméno Titul za

Podpis Datum

PŘÍLOHY

7.

Doložte následující přílohy:      

Příloha č. 1 - Jednací řád Řídícího výboru IPRÚ Příloha č. 2 - Doklady o právní subjektivitě (dle specifikace uvedené v Příloze č. 2 PPŢ – Povinné přílohy) Příloha č. 3 - Podklady pro posouzení finančního zdraví (dle specifikace uvedené v Příloze č. 2 PPŢ – Povinné přílohy) Příloha č. 4 – 8 – Indikativní seznam projektových záměrŧ Příloha č. 9 – Zpŧsob vypořádání připomínek Příloha č. 10 – Výchozí podklady

Datum vydání: 7. 1. 2008

Výzva č. 02/2007

Verze č. 1.0

Stránka 2 z 89

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území Š U M P E R S K O

Recommend Documents