FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje města Zlína Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“

OBS AH 1. INFORM ACE O IPRM ..................................................................... 4 1.1. Číslo IPRM ................................................................................ 4 1.2. Název I RPM ............................................................................... 4 1.3. Číslo hlavního Oper ačního pr ogramu (OP) .................................... 4 1.4. Název hlavního Oper ačního pr ogramu (OP) ................................... 4 1.5. Předpokládaný celkový f inanční o bjem IPRM ................................. 4 2. INFORM ACE O Ţ AD ATELI ............................................................. 5 3. INFORM ACE O P AR TNERO VI/P AR TNERECH .................................. 5 4. POPIS IPRM ............................................................................... 10 4.1. Stručný popis IPRM .................................................................. 10 4.2. Socioekonom ická analýza města a SW OT analýza ....................... 12 4.2.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM ................................................................................................................................. 12 4.2.1.1. Výchozí strategické dokumenty ........................................................................................ 12 4.2.1.2. Soulad se strategickými dokumenty města Zlína .............................................................. 12 4.2.1.3. Soulad se strategiemi kraje a NUTS2 ............................................................................... 15 4.2.1.4. Soulad se strategiemi na národní úrovni .......................................................................... 17 4.2.2. Analýza sociálně ekonomické situace ................................................................................. 21 4.2.2.1. Základní profil města ......................................................................................................... 21 4.2.2.2. Demografie ........................................................................................................................ 28 4.2.2.3. Ekonomický rozvoj ............................................................................................................ 33 4.2.2.4. Sociální integrace .............................................................................................................. 46 4.2.2.5. Ţivotní prostředí ................................................................................................................ 56 4.2.2.6. Přitaţlivé město ................................................................................................................. 62 4.2.2.7. Doprava ............................................................................................................................. 68 4.2.2.8. Správa věcí veřejných ....................................................................................................... 71 4.2.3. SWOT analýza .................................................................................................................... 73 4.2.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny ..................... 75 Současné problémy a trendy vývoje .............................................................................................. 75

4.3. 4.4.

Plánované pr ior itní oblasti IPRM ................................................ 79 Popis zóny /tématu ................................................................... 80

4.4.1 Základní představení zóny .................................................................................................... 80 4.4.2 Obyvatelstvo.......................................................................................................................... 82 4.4.3 Ekonomický rozvoj ................................................................................................................ 82 4.4.4 Sociální integrace .................................................................................................................. 86 4.4.5 Ţivotní prostředí .................................................................................................................... 92 4.4.6 Přitaţlivá zóna ....................................................................................................................... 93 4.4.7 Dopravní dostupnost a mobilita............................................................................................. 96 4.4.8 Správa věcí veřejných ........................................................................................................... 97 4.4.9 SWOT analýza ...................................................................................................................... 97

4.5. 4.6.

Globální/Hlavní cíl I PRM ........................................................... 98 Specif ické cíle IPRM ................................................................. 99

4.6.1. Monitorovací indikátory pro specifické cíle IPRM .............................................................. 100

4.7.

Plánované opatření/ aktivit y IPRM .............................................. 102

4.7.1. Indikátory aktivity ............................................................................................................... 106 4.7.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity ........ 107

4.8.

Vazba IPRM na souvisej ící oper ační prog ramy ........................... 107

4.8.1. Indikátory aktivity ............................................................................................................... 113 4.8.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity ........ 114

4.9. Časový harmonogram .............................................................. 114 4.10. Popis adm inistrat ivní kapacit y a způsobu ř ízení IPRM ................. 115 4.10.1. 4.10.2. 4.10.3. 4.10.4. 4.10.5.

Východiska implementační struktury ......................................................................... 115 Řídící výbor IPRM ..................................................................................................... 115 Manaţer IPRM........................................................................................................... 117 Monitorování IPRM a jeho změny ............................................................................. 117 Změny IPRM .............................................................................................................. 118

2


4.10.6. 4.10.7. 4.10.8. 4.10.9. 4.10.10. 4.10.11.

Monitorování projektů a změny projektů předloţených v rámci IPRM ...................... 118 Veřejné projednávání IPRM ...................................................................................... 118 Výběr a schvalování dílčích projektů městem ........................................................... 119 Projekty předdefinované v IPRM ............................................................................... 119 Předloţení dílčích projektů ........................................................................................ 119 Realizace projektů ..................................................................................................... 119

4.11. Popis realizace part nerst ví a zapojení partnerů př i tvorbě a realizaci IPRM 119 4.11.1. 4.11.2. 4.11.3. 4.11.4. 4.11.5. 4.11.6.

Partnerství při zapojení do řídících struktur .............................................................. 120 Řídící výbor ............................................................................................................... 120 Zastupitelstvo a rada města ...................................................................................... 120 Partnerství při přípravě IPRM .................................................................................... 121 Informování veřejnosti ............................................................................................... 122 Partnerství v realizační fázi IPRM ............................................................................. 122

V rámci r ealizační f áze IPRM bude m ít největší význam Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a proto bude zajištěna maximálně ef ektivní komunikace a spolupráce s t ímt o partnerem, lze předpokládat, ţe na straně UTB ve Zlíně bude f igurovat projektový manaţer odpovědný za projekty univer zit y. .... 122 4.11.7. Partnerství u dalších navazujících aktivit v rámci zóny ............................................. 122 V rámci zóny se předpokládá realizace dalších projektů nezahrnutých do IPRM, které ale mohou mít pozitivní synergický efekt. Jedná se například o projekty: .......................................... 122 a) Rozšíření parkoviště u obchodního domu „”Prior” ............................................................. 122

4.12. Analýza r izik IPRM .................................................................. 123 4.12.1. 4.12.2. 4.12.3. 4.12.4.

Metodika analýzy rizik IPRM ..................................................................................... 123 Katalog rizik ............................................................................................................... 124 Zhodnocení rizik IPRM .............................................................................................. 129 Fáze udrţitelnosti IPRM ............................................................................................ 133

4.13. Horizontální témata ve vzt ahu k IPRM ....................................... 133 4.13.1. 4.13.2.

Rovné příleţitosti a zákaz diskriminace .................................................................... 134 Udrţitelný rozvoj ........................................................................................................ 134

5. FIN ANČNÍ PL ÁN IPRM ................................................................ 136 5.1. Zdroje f inancování I PRM .......................................................... 137 5.2. Finanční plán IPRM ................................................................. 138 ČESTNÉ PROHL ÁŠ ENÍ ........................................................................ 143 6. PŘÍLOHY ................................................................................... 144

3


1.

INFORMACE O IPRM

1.1. Číslo IPRM Číslo IPRM

1.2. Název IRPM Název IPRM - CZ

Integrovaný plán rozvoje města Zlína – „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“

1.3. Číslo hlavního Operačního programu (OP) Číslo OP

1.4. Název hlavního Operačního programu (OP) Název OP

Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava

1.5. Předpokládaný celkový finanční objem IPRM V rámci celkového předpokládaného finančního objemu IPRM je uveden předpokládaný celkový objem veškerých finančních prostředků, které budou potřeba na realizaci projektových záměrů IPRM. Celkový objem finančních prostředků bude zahrnovat prostředky ze všech zdrojů. IPRM - celkové výdaje v EUR IPRM - celkové způsobilé výdaje v EUR EUR (kurz):

102 051 484 102 051 484 25,25

4


2.

INFORMACE O ŢADATELI

Úplný úřední název ţadatele Právní forma IČ DIČ Typ ţadatele Oficiální adresa ţadatele Počet obyvatel obce Adresa pro doručení Webové stránky ţadatele

Informace o ţadateli Statutární město Zlín Obec 00283924 303-00283924 Obec nám. Míru 12, 76140 Zlín 78 122 nám. Míru 12, 76140 Zlín www.mestozlin.cz Statutární zástupce Jméno Titul za

Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště

Ondrová Irena PhDr. Primátorka Fax 577 630 108 577 432 901 [email protected] Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín


Statutární zástupce Jméno Hladík Miroslav Titul za Ing. 2. náměstek primátorky, předseda Řídícího výboru IPRM Fax 577 630 229 577 432 901 [email protected] Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín


Statutární zástupce Jméno Kašný Miroslav Titul za Mgr. Náměstek primátorky, místopředseda Řídícího výboru IPRM Fax 577 630 165 577 432 901 [email protected] Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín


Manaţer IPRM Jméno Cepková Marie Titul za Ing. Pověřena zastupováním vedoucího oddělení koordinace projektů Fax 577 630 267 577 432 901 [email protected] Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín


Další osoby zapojené do realizace IPRM Jméno Čechová Magdaléna Titul za DiS. Referentka-dotace Fax 577 630 198 577 432 901 [email protected] Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín

5


3.

INFORMACE O PARTNEROVI/PARTNERECH

Úplný úřední název partnera Právní forma IČ DIČ Oficiální adresa partnera Webové stránky partnera

Informace o partnerovi Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola 70883521 CZ70883521 nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín www.utb.cz


Statutární zástupce partnera Jméno Ignác Hoza Titul za Prof. Ing. CSc. Rektor Fax 576 032 222 576 032 444 [email protected] nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Česká republika


Kontaktní osoby partnera Jméno Sáha Petr Titul za Prof. Ing. CSc. Prorektor pro strategii a rozvoj Fax 576 038 040 [email protected] Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, Česká republika

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty

Stručný popis zapojení partnera do IPRM

Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRM

Velmi úzká dlouhodobá spolupráce mezi ţadatelem a partnerem s ohledem na význam Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro město a jeho rozvoj. Partner má velmi rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i neinvestičními projekty spolufinancovanými z fondů EU v předchozím programovacím období 2004-2006, tak i s projekty realizovanými z vlastních zdrojů nebo z národních zdrojů.  Aktivní zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru IPRM,  Konzultace projektových záměrů partnera z hlediska jejich souladu s IPRM a moţností rozšíření zóny,  Připomínkování jednotlivých částí IPRM i celkového dokumentu. Vstupy:  Aktivní účast v Řídícím výboru  Významný podíl na výsledné podobě IPRM – poskytnutí podkladů pro analýzy, formulace strategie, finanční a časový plán IPRM  Připomínkování jednotlivých kapitol a částí IPRM Výstupem za zapojení partnera je zejména indikativní seznam projektů zařazených pod Specifický cíl 2 a na to navazující části IPRM (finanční plán a časový harmonogram, kapitola Partnerství v IPRM a další)

6





Lukáš

Informace o partnerovi Zlínský kraj Kraj 70891320 CZ00283924 tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín www.kr-zlinsky.cz Statutární zástupce partnera Jméno Libor Titul za

Hejtman 577 043 100 [email protected] tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

Fax

Kontaktní osoby partnera Jméno Filip Titul za Mgr. vedoucí Odboru strategického rozvoje Fax 577 043 400 [email protected] tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRM Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRM

420 577 043 402

Milan

420 577 043 402

Velmi úzká spolupráce mezi ţadatelem a partnerem s ohledem na skutečnost, ţe Zlín je krajským městem a spolupráce mezi orgány samosprávy je nutná v mnoha ohledech a oblastech. Partner má rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i neinvestičními projekty spolufinancovanými z fondů EU v předchozím programovacím období 2004-2006, tak i s projekty realizovanými z vlastních zdrojů nebo z národních zdrojů. Zapojení zástupce Zlínského kraje v Řídícím výboru IPRM, konzultace projektových záměrů Zlínského kraje z hlediska jejich souladu s IPRM (prezentace Přínos IPRM pro region) Aktivní účast v Řídícím výboru a podíl na výsledné podobě IPRM

7



Informace o partnerovi Filharmonie Bohuslava Martinů Obecně prospěšná společnost 27673286 CZ27673286 nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín http://www.filharmonie-zlin.cz/ Statutární zástupce partnera Jméno Josef Titul za


Němý RNDr. ředitel Fax 577 005 730, 736 750 051 [email protected] nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín


Kontaktní osoby partnera Jméno Coufalíková Titul za Ing. Hlavní ekonom Fax 577 005 744 [email protected] nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín


Hana

Velmi úzká spolupráce mezi ţadatelem a partnerem s ohledem na význam Filharmonie Bohuslava Martinů jako kulturní instituce s mezinárodním věhlasem. Partner má zkušenosti zejména s projekty, které souvisí s jeho činností a organizací kulturních akcí (koncerty, festivaly, soutěţe) a s projekty realizovanými z vlastních zdrojů. Zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru IPRM, intenzivní spolupráce na projektovém záměru vybudování Kulturního a univerzitního centra Zlín. Aktivní účast v Řídícím výboru a podíl na výsledné podobě IPRM a zejména na projektovém záměru vybudování Kulturního a univerzitního centra Zlín.

8





Informace o partnerovi Obchodní a hospodářská komora ve Zlíně Zájmové sdruţení 60733446 CZ60733446 Vavrečkova 5263 /23. budova areálu Svit/, 760 01 Zlín www.ohkzlin.cz

Statutární zástupce partnera Jméno Lečbychová Rita Titul za Ing. CSc. Ředitelka Fax 576 01 1 5 02 573 776 003 [email protected] Štefánikova 167, 760 30 Zlín

Kontaktní osoby partnera Jméno Titul za

Lečbychová Ing. Ředitelka 576 01 1 5 02 [email protected] Štefánikova 167, 760 30 Zlín


Fax

Rita CSc. 573 776 003

Velmi úzká spolupráce mezi ţadatelem a partnerem s ohledem na společné zájmy v oblasti podpory podnikatelských aktivit v městě Zlíně Partner má rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i neinvestičními projekty spolufinancovanými z fondů EU v předchozím programovacím období 2004-2006, zejména pak s projekty na rozvoj lidských zdrojů. Partner realizuje dotační poradenství pro své členy i dlaší podnikatelské subjekty. Zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru IPRM. Aktivní účast v Řídícím výboru.

9


4.

POPIS IPRM

4.1. Stručný popis IPRM Strategie IPRM a jeho zaměření Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen IPRM) je zónově zaměřený a jeho strategie obsahuje dva specifické cíle, které nastavují směrování IPRM zejména s ohledem na vyuţití silných stránek a příleţitostí:  Specifický cíl 1 – Rozvoj kultury a společenského ţivota  Specifický cíl 2 – Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací Omezený rozsah opatření umoţňuje koncentrovat podporu do několika aktivit, které budou mít dopad nejen pro obyvatele města, ale i další cílové skupiny – návštěvníky, podnikatele, investory a další. Obrázek 1: Strategie IPRM

Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Zóna byla vymezena na základě provedené socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy jako území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů můţe být vyuţit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny a tím i celého města. Časový a finanční harmonogram IPRM Celkový časový harmonogram IRPM vychází jak z poţadavků výzvy oblasti podpory 2.1 ROP SM, tak i z indikativního seznamu projektových záměrů. Začátek realizace IPRM je plánován od 3. čtvrtletí roku 2008 do září roku 2013. Podrobný časový harmonogram pak ukazuje, ţe u některých aktivit bude

10


docházet k překryvu, resp. souběţné realizaci aktivit (a projektových záměrů na ně navázaných), jasná je například provázanost aktivity 2.2.1 zaměřené na realizaci „měkkých“, neinvestičních projektů na aktivitu 2.1.1, jejíţ součástí je budování infrastruktury pro vzdělávání v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Obrázek 2: Časový harmonogram IPRM

Aktivita / Čas

2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 34

Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI Aktivity a projekty v rámci IPRM budou financovány ze 4 operačních programů, kdy kromě podpory z ROP SM, který financuje aktivity v rámci Specifického cíle 1 budou zapojeny také:  Operační program Výzkum a vývoj pro inovace  Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost  Operační program Podnikání a inovace  Operační program Ţivotní prostředí Tabulka 1: Celkový objem čerpání z IPRM dle jednotlivých operačních programů – tabulka

neaktualizována Segmenty IPRM IPRM - financované z ROP SM IPRM - financované z OP VaVpI IPRM - financované z OP PI IPRM - financované z OP VK IPRM Celkem

Plánovaný objem způsobilých výdajů (mil. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 208 353 600 850 500 20 15 1 9 9 7 208 374 624 859 507

Tabulka 2: Financování IPRM z ROP SM v Kč – tabulka neaktualizována

Zdroj financování Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční prostředky státního rozpočtu) Vlastní zdroje ţadatele (fin. prostředky krajů, obcí, jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování) Zdroje IPRM celkem Tabulka 3: Financování IPRM z ROP SM v EUR

11

Částka (v Kč)

%

450 000 000

80,21

110 999 980

19,79

560 999 980

100,00

Celkem 561 1 950 35 26 2 572


Zdroj financování Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční prostředky státního rozpočtu) Vlastní zdroje ţadatele (fin. prostředky krajů, obcí, jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování) Zdroje IPRM celkem

Částka (v EUR)

%

18 000 000

85,00

3 176 471

15,00

21 176 471

100,00

4.2. Socioekonomická analýza města a SWOT analýza 4.2.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM

4.2.1.1. Výchozí strategické dokumenty Posuzování místních specifik je nutno provádět v kontextu stávajících strategií a platných dokumentů na lokální úrovni. Je zcela zásadní, aby Integrovaný plán rozvoje města Zlína byl v souladu nejen s potřebami a prioritami identifikovanými v rámci strategických dokumentů města, ale rovněţ s prioritami vyšších územních celků, které pro město Zlín vzhledem k potřebám IPRM budou představovat:  Zlínský kraj  NUTS II Střední Morava  Česká republika Zpracovatel vyšel ze skutečnosti, ţe město Zlín zpracovává Strategický plán rozvoje města Zlín a hledá způsoby, jak jej efektivně naplnit:  propojení národních a regionálních dokumentů se strategií města,  vytvoření propojených (integrovaných) priorit, tedy „balíčků projektů“, které naplňují vizi rozvoje města,  návrh implementační struktury, tj. formy, jak město bude iniciovat a řídit dotační projekty financované z EU fondů. Východiska pro formulování strategie rozvoje IPRM statutárního města Zlína byla vyhodnocována vzhledem ke stávajícím strategickým dokumentům města a regionu. Základním podkladovým materiálem se stal Strategický plán rozvoje města Zlína, Zastupitelstvem města Zlína schválená generální vize budoucího rozvoje města „Zlín je plnohodnotné evropské město“ a aktuální strategický dokument Integrovaný plán statutárního města Zlína, schválený zastupitelstvem v roce 2006, který určuje vizi města a globální cíle směrující budoucí intervence do rozvoje města z komplexního pohledu. IPRM představuje nástroj plnění strategie rozvoje města Zlína, proto veškeré priority a aktivity vyplývající ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy i konsenzu Řídícího výboru jsou posuzovány z hlediska souladu se schváleným Strategickým plánem rozvoje města Zlín.

4.2.1.2. Soulad se strategickými dokumenty města Zlína Integrovaný program rozvoje města (IPRM) je jednou z cílených cest, jak zvýšit kvalitu ţivota občanů ve městě, minimalizovat významné slabé stránky města a naopak podpořit jeho potenciál. Aby tohoto cíle bylo dosaţeno efektivně a účelně, je třeba při procesu rozvoje postupovat systematicky. Základní klíčové potřeby, poţadavky a jejich priority jsou dány průřezovým dokumentem v podobě Strategického plánu rozvoje města Zlín - II. Smyslem IPRM Zlín je koncentrace podpory urbánního rozvoje v jasně vymezené zóně města, a proto jeho nezbytným úkolem musí být plnění takových cílů, jeţ jsou v souladu se strategickými dokumenty samotného města. Při tvorbě IPRM byly brány v úvahu následující strategické materiály města:  Strategický plán rozvoje statutárního města Zlín, generální vize budoucího rozvoje a Integrovaný plán statutárního města Zlína  Územní plán města Zlín  Akční plán zdraví a kvality ţivota 2004  Vlastní analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně 2000

12


Název programu/strategie

Strategický plán rozvoje statutárního města Zlín

Kritická oblast

Vize 3 – Zlín – město zdravých, vzdělaných, šťastných a spokojených lidí

Záměry

Obsah zaměření IRPM se prolíná zejména s vizí č. 3 Strategického plánu rozvoje, která řeší zdravotní, vzdělanostní rozvoj obyvatel a také společensko-kulturní vyţití nejen pro obyvatele města, ale i pro zvýšení atraktivity města jako takového. V následujícím seznamu byly vybrány aktivity, které se týkají IPRM a zároveň jsou součástí strategie rozvoje města. Klíčový úkol: : udrţet a zvyšovat lidský potenciál města UV3-1. Podpora rozvoje Univerzity T. Bati s důrazem na strategické obory, informační a komunikační technologie UV3-4. Realizace projektu Zlín – zdravé město UV3-6. Vybudování či rekonstrukce kulturních a společenských zařízení

Míra souladu

Anotace zdroje

SPRM jako komplexní dokument města zachycuje zcela jasně oblast podpory vzdělávání, rozšiřování nabídky volnočasových, společenských a kulturních aktivit i zlepšování fyzického vzhledu města, jeţ jsou současně také prioritami IPRM. 

Vytvoření vhodných podmínek pro společenské a kulturní aktivity nejen občanů je jednou z priorit IPRM, kdy revitalizace a modernizace kulturní a společenské infrastruktury odpovídá úkolu vize strategie rozvoje UV3-6, s. 14.



V rámci působení na rozvoj lidského potenciálu pomocí zvýšení vzdělanosti a rozvoje výzkumu a vývoje podporuje SPRM také mj. vytvoření moderní, funkční městské knihovny (UV3-1 až UV3-3, s. 14).



SPRM také zahrnuje potřebu revitalizace a obnovy zanedbaného fyzického vzhledu veřejných prostranství i veřejné zeleně včetně městských lesů (UV3-4, s. 14).

http://www.mestozlin.cz/upload.cs/3/3d1099f1_S0_strategie2.doc

13



Územní plán statutárního města Zlína

Související priority

Návrhová část územního plánu (vč. koncepce dopravy, návrhu členění území města na funkční plochy a návrh územního systému ekologické stability)

Míra souladu

Veškeré aktivity IPRM jsou plánovány v souladu s platným územním plánem města Zlín. Vzhledem k jejich charakteru nedojde k nárokům na provedení změn v ÚPl, a tím nevzniká ţádné riziko ohroţení jejich realizace nebo zpoţdění jejich termínu. Tištěná podoba textové a grafické části, http://www.mestozlin.cz/page/41831.uzemne-planovaci-dokumentace/

Anotace zdroje:


Akční plán zdraví a kvality ţivota 2004


Oblasti plánu: A. Veřejná správa, média, informace, propagace B. Zdravý ţivotní styl a zdravotnictví C. Vzdělávání / Volný čas D. Kultura E. Prevence kriminality a sociálně patologických jevů F. Ţivotní prostředí G. Podnikatelský a výrobní sektor H. Sociální oblast

Míra souladu

Obsah plánu koresponduje s aktivitami IPRM zejména týkajícími se vzdělání,vědy a výzkumu. V souladu s plánem je zajištění informovanosti o zdravém ţivotu a prevenci a také zlepšení ţivotního prostředí díky revitalizaci veřejných prostranství a zeleně. http://www.mestozlin.cz/page/15369.zdrave-mesto/

Anotace zdroje:

14


Název programu/strategie Související priority

Vlastní analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně

Míra souladu

Cílová skupina:  Senioři  Osoby se zdravotním postiţením  Matky s dětmi v tísni  Nezaměstnaní Míra souladu je v podstatě okrajová, existuje soulad s vyuţitím infrastruktury pro kulturu, společenské aktivity a volný čas.

Anotace zdroje:

Tištěná podoba, http://www.mestozlin.cz/page/19520.analyza-koncepce-socialni-pece-2000/

4.2.1.3. Soulad se strategiemi kraje a NUTS2 Dle geografického členění Eurostatu spadá město Zlín do Zlínského kraje, který je součástí NUTS II Střední Morava. Region soudrţnosti NUTS II Střední Morava je spravován Úřadem regionální rady, jenţ řídí svůj rozvoj prostřednictvím regionálního operačního dokumentu, který specifikuje jednotlivé oblasti rozvoje podporované z evropských financí. Jelikoţ také IPRM bude podporovaný tímto operačním programem, je zcela nezbytný soulad priorit obou dokumentů. Město Zlín je součástí Zlínského kraje, který disponuje řadou strategických dokumentů regionálního významu. Tyto dokumenty zaštiťují veškerá důleţitá témata související s ekonomicko-hospodářským rozvojem a jsou určující pro tvorbu strategických dokumentů niţších územních celků, jakými jsou mj. i municipality. Strategie IPRM Zlín je v souladu s níţe zpracovanými a uvedenými regionálními strategickými materiály:  Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje  Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji  Regionální inovační strategie Zlínského kraje  Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji  Program sniţování emisí Zlínského kraje  Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje  Program ke sníţení emisí skleníkových plynů  Program specifických problémů kraje  Souhrnný akční program Zlínského kraje  Energetický informační systém a Datový model Konceptu  Akční hlukový plán pro Zlínský kraj  Koncepce dopravní infrastruktury na území Zlínského kraje  Plán rozvoje sociálních sluţeb  Koncepce hospodaření s odpady ve Zlínském kraji  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje  Územní plán velkého územního celku Zlínská aglomerace  Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje  Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe na období

15


Název programu/strategie Související priority Míra souladu

Anotace zdroje: Název programu/strategie Související priority Míra souladu

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Generální strategický cíl Zlínského kraje č. III Generální strategický cíl č. IV Program rozvoje je mj. soustředěn na rozvoj veřejných obsluţných sluţeb obyvatelstvu a na zvýšení vzdělanosti a zaměstnatelnosti obyvatel, rozvoj výzkumu a vývoje. IPRM vychází převáţně z generálního strategického cíle č. III a okrajově č. IV. Generální strategický cíl Zlínského kraje č. III Rozvoj obyvatelstva jako generální strategický cíl má mnohorozměrný charakter. Vyţaduje, aby kaţdý z prvků rozvoje obyvatelstva - demografický a sociální rozvoj, v jeho rámci zaměstnanost, bydlení a rozvoj kvalifikace, z jiného hlediska také rozvoj kultury a vzdělanosti obyvatelstva, souhrnně řečeno - rozvoj kvality ţivota - byl respektován a aby priority v rámci generálního cíle a plánované hodnoty byly stanoveny v jednotlivých konkrétních kapitolách. Plnění tohoto cíle musí být prováděno v těsné návaznosti na generální cíl I. a II. jako neopominutelný prostředek spolupřičinění se o úspěch těchto cílů. Generální strategický cíl č. IV Generálním strategickým cílem č. 4 je získání maximálních efektů a uţitků při realizaci rozvoje a strukturálních změn s cílem odstranit zaostávání kraje za přispění strukturálních fondů Evropské unie. http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3402&docid=27808&doctype=ART&did=3408 Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM) Prioritní osa 2: Integrovaný rozvoj a obnova regionu Prioritní osa 3: Cestovní ruch ROP SM definuje 4 prioritních osy pro rozvoj regionu. Specifický cíl usiluje o komplexní řešení rozvojových problémů regionu soudrţnosti Střední Morava; bude naplňován prostřednictvím podpory posilování role pólů (center) V rámci ROP SM jsou podporovány aktivity zejména v prioritní oblasti 2.1 Rozvoj regionálních center řešené v IPRM zaměřené na fyzickou revitalizaci území a veřejných prostranství a na rozvoj vzdělávací, kulturní a společenské infrastruktury. Zároveň se bude IPRM zaměřovat na zvýšení technologický rozvoje výzkumu a vývoje s ohledem na potřeby trhu práce a vyuţívání moderních technologií

Anotace zdroje:

Vzhledem k zaměření IPRM na oblast podpory vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit pro zvyšování kvality ţivota ve městě je téma IPRM zcela v souladu s ROP NUTS II Střední Morava. http://www.nuts2strednimorava.cz/page/1583.rop/

16


4.2.1.4. Soulad se strategiemi na národní úrovni V oblasti veřejné správy se v praxi setkáváme s širokou škálou strategických dokumentů na všech úrovních. Strategický dokument představuje kaţdý písemný výstup, jehoţ obsahem je vymezení jasného cíle spolu s určením způsobu jeho dosaţení nebo plnění. Strategické dokumenty mají klíčový charakter pro závaţná rozhodnutí dlouhodobého charakteru, jsou určující pro definování zásadních úkolů, delegování pravomocí a odpovědnosti a jsou podkladem při tvorbě dalších strategií a cílů v jednotlivých dílčích oblastech. V České republice je platná soustava strategických a programových dokumentů, které byly vytvořeny na různých úrovních veřejné správy (ministerstvech, NUTS II a krajích), ale také vzhledem ke členství České republiky v Evropské unii soustava programových dokumentů Evropské unie (pro vyuţití finančních zdrojů z předvstupních a strukturálních fondů). Základní průřezové dokumenty při zvaţování strategických cílů a priorit rozvoje jsou národní strategické dokumenty:  Národní strategický referenční rámec  Strategie regionálního rozvoje ČR  Strategie udrţitelného rozvoje ČR  Politika územního rozvoje  Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku  Národní plán sociálního začleňování

17


Název programu/strategie Související cíle


Míra souladu

Národní strategický referenční rámec I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudrţná společnost III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí IV. Strategický cíl: Vyváţený rozvoj území 1: Priorita B) Podpora kapacit V&V pro inovace 1: Priorita C) Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu a vyuţití potenciálu kulturního bohatství 2: Priorita A) Priorita Vzdělávání 2: Priorita B) Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti 3: Priorita A) Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí 4: Priorita B) Rozvoj městských oblastí Podpora vědy a výzkumu pro inovace je řešena IPRM s velkým důrazem stejně jako v NSRR pod cílem 1 a prioritou B) Podpora kapacit V&V pro inovace „Posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu inovací, a to v úzké funkční vazbě na podnikatelskou sféru“. Současně podpora rozvoje infrastruktury pro rozvoj kultury a cestovního ruchu spadá pod prioritu C NSRR cíle č. 1. Stejně jako IPRM zaměřené na vytváření vhodného prostředí pro poskytování vzdělání ve formě zvýšení vzdělanosti a rozvoje výzkumu a vývoje se NSRR ve svém 2. cíli zaměřuje na „…zvýšení adaptability českého lidského potenciálu pro zajištění zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a podporu aktuální zaměstnanosti i budoucí zaměstnatelnosti, …“.

Anotace zdroje:

Téma revitalizace veřejných ploch je součástí III. NSRR priority A) Ochrana a zlepšení kvality ţivotního prostředí a IV. cíle B) Rozvoj městských oblastí, která je zaměřena na „Zvyšování konkurenceschopnosti měst …přeměnou (revitalizací) městského prostředí“. http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf

18


Název programu/strategie Související priority

Strategie regionálního rozvoje ČR PO2: Ekonomika regionů PO3: Lidé a osídlení PO6: Cestovní ruch PO7: Kultura

Související podpriority

P2.3.: Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech P3.1.: Podpora investic do lidského kapitálu P3.4.: Rozvoj a regenerace měst P6.2.: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Míra souladu

Anotace zdroje:

Aktivity IPRM jsou v souladu s: 

rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj je v souladu s cílem priority P 2.1 „Zvýšit podíl inovačního podnikání a produkce s vysokou přidanou hodnotou na celkové produkci v regionech.“



vytváření podmínek pro zajištění vzdělávání je v souladu s cílem priority P 3.1. „Zajistit dostatečné množství kvalifikovaných lidí pro rozvoj znalostní ekonomiky…“



obnova veřejných prostranství, městských parků odpovídá cílu priority P 3.4.: konkurenceschopnosti a atraktivity měst, zlepšení kvality života a prostředí ve městech.“



rozvoj infrastruktury pro rozvoj kultury a cestovního ruchu spadá pod cíl priority P 6.2 „Rozvíjet základní a doplňková zařízení cestovního ruchu a zkvalitnit informační obsluhu v cestovním ruchu“

http://www.mmr.cz/strategie-regionalniho-rozvoje-ceske-republiky-pro-leta-2007-2013

19

„Zvýšení


Název programu/strategie Související pilíře

Strategie udrţitelného rozvoje ČR IV.2 Environmentální pilíř: ochrana přírody, ţivotního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity IV.4 Výzkum a vývoj, vzdělávání IV.5 Evropský a mezinárodní kontext

Míra souladu

Anotace zdroje:

Aktivity IPRM: 

obnova veřejných prostranství, městských parků odpovídá prvnímu strategickému cíli 2. environmentálního pilíře : „…zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny…“



vytváření podmínek pro zajištění vzdělávání a rozvoje výzkumu a vývoje je v souladu s cílem 4. pilíře „…je dosažení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a zajištění konkurenceschopnosti české společnosti…“



odpovídají zároveň i cíli 5. pilíře „být aktivním členem EU a přispívat k tomu, aby EU byla společenstvím funkčním a prosperujícím s tím, že prosperita EU přinese i českým občanům zvýšení životní úrovně, zlepšení kvality života a bezpečnosti a svobody.“

http://www.esfcr.cz/files/clanky/1292/SUR.pdf

20

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012

4.2.2. Analýza sociálně ekonomické situace 4.2.2.1. Základní profil města Statutární město Zlín je moderní krajské město, které je přirozeným průmyslovým, podnikatelským a kulturním centrem svého regionu, Východní Moravy. V současné době zde ţije 78 122 obyvatel, kteří tvoří 17% obyvatelstva celého Zlínského kraje. Celková rozloha města činí 11 885 ha, z čehoţ zemědělská půda zabírá 40,6%, lesní půda 39,9% a zastavěné pozemky 4,2%. Hustota zalidnění je 2 674 obyvatel na km . Zlín je tvořen 16 katastrálními územími, na kterých se rozkládá 17 městských částí. Jsou to: Chlum, Jaroslavice, Klečůvka, Kostelec, Kudlov, Lhotka, Louky, Luţkovice, Malenovice, Mladcová, Prštné, Příluky, Salaš, Štípa, Velíková, Zlín a Ţelechovice. Obrázek 3: Administrativní rozčlenění Zlína

Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 60, 2. 3. 2008 „Správní obvod Zlín leţí uprostřed Zlínského kraje, na západě sousedí se správními obvody Holešov, Otrokovice a Uherské Hradiště, na jihu s Uherským Brodem, na východě se správními obvody Luhačovice, Vizovice a Vsetín a na severu je jeho sousedem správní obvod Bystřice pod Hostýnem. Jiţní a východní část oblasti vyplňuje Vizovická vrchovina, na severu zasahují jiţní výběţky 1 Hostýnských vrchů. Středem města od východu k západu protéká řeka Dřevnice.“ Nejvyšším samosprávním orgánem města Zlína je zastupitelstvo, které má 41 členů. To dohlíţí nad výkonným orgánem Radou města, kterou tvoří 11 členů zastupitelstva, mezi něţ patří primátorka, její náměstci a další členové rady. Primátorkou je v současné době PhDr. Irena Ondrová. Město Zlín má celkem tři symboly, je to městský znak, prapor a primátorská insignie.

1

Český statistický úřad: Zlín, Citace 2. 3. 2008

21


Obrázek 4: Symboly města

Zdroj: Město Zlín – symboly, 2. 3. 2008 Vůbec první písemná zmínka o Zlíně pochází z roku 1322, kdy jej spolu s přilehlými vesnicemi odkoupila královna Eliška Rejčka. Jednoznačně nejvýznamnějším obdobím v historii města je však éra zdejšího působení Tomáše Bati a jeho obuvnického kolosu, která zásadně ovlivnila vzhled a charakter města. Administrativní význam Zlína Statutární město Zlín je městem krajského významu. Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříţ a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem 2 Moravskoslezským. Svou rozlohou 3_964 km je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých k 31. 12. 2005 ţilo 590_142 obyvatel. Hustota zalidnění 149 2 obyvatel/km výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (187 2 2 obyvatel/km ) a nejniţší v okrese Vsetín (127 obyvatel/km ). (ČSÚ, 2008) Zlínský kraj společně s krajem Olomouckým tvoří Region soudrţnosti Střední Morava (tzv. NUTS II). Geografické podmínky Statutární město Zlín leţí v jihovýchodní části ČR cca 300 km východně od hlavního města České republiky Praha, 50 km od hranic se Slovenskou republikou. Je centrem Zlínského kraje a spadá pod region soudrţnosti Střední Morava. Hovoříme-li o poloze v číslech, nachází se na 49° 13' 43" severní šířky a 17° 39' 43" východní délky, mezi horami Tlustá, Baba a Barabáš. Nejniţší nadmořská výška je v Malenovicích v údolí řeky Dřevnice, konkrétně 190 m nad mořem a naopak nejvyšším bodem je vrcholek hory Tlustá ve výšce 458 m nad mořem. Dřevnice je menší řeka rozdělující město na dvě části, kromě ní je na území Zlína ještě několik menších toků. Město spadá do Karpatské horské soustavy a v jeho okolí se nachází několik významných oblastí se zachovalými přírodními a krajinnými hodnotami, například: Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, Přírodní park Hostýnské vrchy, Přírodní park Vizovické vrchy, Přírodní park Ţelechovické Paseky. Z celkové rozlohy Zlína (11 885 ha), zabírá 40,6 % zemědělská půda, 39,9 % lesní půda a zastavěné pozemky 4,2 %. (ČSÚ, 2008)

22


Obrázek 5: Obecně zeměpisná mapa ČR s vyznačení polohy města Zlína

Obrázek 6: Mapa Zlínského kraje

Zdroj: http://www.zemepis.com/images/mapycr/ozmcr.jpg http://spravnimapa.topograf.cz/imagebank/84360/970/2000/zlinsky.jpg

23


Klimatické podmínky Zlín se nachází na rozhraní klimatické oblasti MT 10 (sever) a MT 9 (jih), přičemţ hranici tvoří niva řeky Dřevnice. Západní okraj města, část Malenovického katastru spadá pod vliv teplejší oblasti T2. Území je charakteristické dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem, mírně teplou, suchou aţ velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. o Podle zprávy Magistrátu města Zlína Ochrana ţivotního prostředí je průměrná roční teplota 8,67 C, nejteplejším měsícem je červenec, kdy teploty dosahují v průměru 18,0°C a nejchladnějším naopak leden s průměrnou teplotou -2,4°C. Nejvyšší teplota 35,6°C zde byla naměřena v roce 1983 a nejniţší v roce 1985, a to -22,9°C. Co se týče sráţek, nejvíce jich spadne v červenci a nejméně v únoru, roční průměr je pak 616 mm. Geomorfologické podmínky Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) se území města Zlín řadí do: provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Slovensko-Moravské Karpaty, celku Vizovická vrchovina, podcelku Zlínská vrchovina, a tří okrsků: na severu Mladcovská vrchovina na jihozápadě Napajedelská pahorkatina na severozápadě Tlumačovské vrchy Geologický podklad území tvoří třetihorní sedimenty flyšového pásma Západních Karpat, tzv. magurský flyš. Horniny magurského flyše jsou zastoupeny na území jednotkou račanskou, která se zde vyznačuje vrstvami zlínskými a běloveţskými. Zlínské vrstvy jsou charakteristické střídáním jílovců, zčásti vápnitých, slínovců a glaukonitických pískovců. Bělověţské vrstvy tvoří jílovce s lávkami křemitovápnitých nebo nevápnitých pískovců. Hydrologické podmínky Říční síť je ve Zlíně hřebenovitě uspořádána. Hlavním vodním tokem a osou celého území je řeka Dřevnice, která pod Malenovickým katastrem přibírá významný přítok Rackovou. Na horním toku přibírá Dřevnice střídavě Hostišovský potok, Balaš, Chlumský potok, Slanický potok, Prštenský potok, Pasecký potok, Kudlovský, Fryštácký potok, Hraniční potok (od Štákových pasek), Jaroslavický, Přílucký a Hvozdenský potok. Většina toků je regulována. Na území města se dále nachází 7 minerálních pramenů, které se mohou řadit mezi přírodní léčivé vody. Zlín je obklopen několika vodními nádrţemi (např.: Fryštácká, Slušovická, Kudlovská, rybník Angaláška, Prštenský rybník, Zboţenské rybníky atd.), ale kvalitní pitnou vodou je město Zlín zásobováno pouze ze dvou zdrojů. Těmi jsou jímací území v Kvasicích s úpravnou vody v Tlumačově a Slušovická vodní nádrţ s úpravnou vody v Klečůvce. Půdní fond Co se týče charakteru půd ve městě, na vývoji se jako matečný materiál podílí karpatský flyš. V nivě Dřevnice a Fryštáckého potoka se vyvinuly nivní půdy na nivních uloţeninách, které místy přecházejí do nivních půd glejových. Na horninách karpatského flyše se vyvinuly rendziny, hnědé půdy a hnědé půdy kyselé. Na svazích se sprašovými překryvy, v katastru Malenovic, se vyvinuly erodované hnědozemě a hnědozemě černozemní. V okolí obcí Louky, Prštné a částečně Mladcová mj. hnědozemě ilimerizované. Na rozloze města převaţuje půda nezemědělská tvořená především lesními pozemky, nejmenší plochu vůbec, pouhých 140 ha zaujímají ve Zlíně vodní plochy. Ze zemědělské půdy je zde nejrozsáhlejší orná o celkové výměře 2 749 ha.

24

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 4: Bilance půdy

Bilance půdy ve Zlíně v roce 2006 (v ha) 4 830

Podíl

2 749

56,90%

866

17,93%

1 216

25,17%

7 055

Podíl

4 745

67,26%

vodní plochy

140

1,98%

zastavěné plochy

496

7,03%

Zemědělská půda orná půda Z toho: zahrady, ovocné sady trvalé travní porosty Nezemědělská půda lesní pozemky Z toho:

1 674 ostatní Zdroj: Český statistický úřad: Bilance půdy podle měst, 3. 3. 2008

23,73%

Pokud bychom chtěli srovnat bilanci půdy Zlína s půdním fondem kraje, zjistíme, ţe na celkové rozloze vyššího správního celku, která je 396 354, se narozdíl od města podílí zemědělská a nezemědělská půda téměř stejnou měrou. Zemědělské plochy zabírají 195 327 ha a nezemědělské 201 021 ha. Přeci jen však převaţuje opět půda nezemědělská, i v tomto případě tvořená z největší části lesní půdou. V posledních 3 letech docházelo k mírnému nárůstu výměr nezemědělských ploch o necelých 400 ha. Historie města Historické kořeny Zlína sahají aţ do středověku, a jeho počátek je pravděpodobně někdy v polovině 13. století. První písemně doloţená zmínka hovořící o městečku pochází z roku 1322, kdy jej spolu s přilehlými vesnicemi odkoupila královna Eliška Rejčka od bratrů Fricka a Viléma z Egerberka. Zlín měl uţ v té době významnější hospodářské postavení v údolí řeky Dřevnice a byl také sídlem svých pánů a správním střediskem celého panství. Po Elišce Zlín patřil Herbortu ze Zlína a následně pak získali město a jeho okolí historicky významní Šternberkové. Důleţitým datem byl 1. listopad 1397, kdy Zdeněk ze Šternberka potvrdil Zlínu městskou svobodu a jeho obyvatelům právo odúmrtí. Šternberkové měli město ve své drţbě, aţ do roku 1437. Právě v tomto roce se stal téměř na 40 let majitelem zlínského panství rytíř Petr Roman z Vítovic. Díky Romanovi byla v roce 1448 konečně potvrzena městská práva Zlína. Po smrti rytíře Romana připadl Zlín uherskému králi Matyáši Korvínovi, ten jej však příliš dlouho nedrţel a za vojenské zásluhy jej věnoval v roce 1478 Vilému Tetourovi z Tetova. V tomto období se město nadále rozvíjelo a získávalo další městské výsady. Značný útlum město zaţilo v období třicetileté války. Mezi další významnější majitele patřily Šeréniové také Rotalové a Khevenhüllerové. V této době se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, obyvatelé byli chudí a Zlín za svým nejbliţším okolím poněkud zaostával. Vzpamatovávat se město začalo aţ v 18. století, kdy zaznamenalo nárůst obyvatelstva a hospodářský rozmach. Nejvýznačnější byla pro město řemeslná výroba a trhy. V období po roce 1848, kdy došlo ke zrušení nevolnictví, prochází Zlín obdobím stagnace, především z důvodů převaţující řemeslné výroby, zatímco jinde uţ se začala prosazovat výroba tovární. To se však mělo brzy změnit. Počátek přerodu Zlína na velké průmyslové centrum a pravděpodobně nejslavnější obuvnické město na světě by se dal spojit s datem 21. září 1894. Právě tehdy Antonín Baťa se svými sourozenci Tomášem (1876-1932) a Annou zakládá svou první obuvnickou dílnu.

25


Obrázek 7: Tomáš Baťa

Zdroj: http://www.tigris.cz/bata/bata_foto.jpg, 13. 8. 2008 Začínali v pronajaté dílně na náměstí, ale jiţ brzy se přemístili do první vlastní moderně vybavené budovy, kterou si nechali postavit u nádraţí, jenţ bylo jedním ze stanovišť na v předcházejícím roce nově zbudované ţelezniční trati Otrokovice-Zlín-Vizovice. Tehdy Baťovi zaměstnávali přibliţně 120 zaměstnanců. Roku 1908 umírá nejstarší ze sourozenců Baťových, Antonín a jediným vlastníkem zlínského obuvnického podniku tak byl nejmladší Tomáš. V roce 1914 začala 1. světová válka, která paradoxně Baťovi i jiným obuvnickým firmám ve Zlíně přinesla zvětšení produkce a obrovské zisky. „Zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě a na jejím konci v roce 1918 2 pracovalo v Baťově závodě 4000 zaměstnanců.“ Během války se v obrovském tempu továrna rozšiřovala. Ke konci války zde bylo denně produkováno bezmála 6000 párů bot. Ukončení války pak ale přineslo niţší produktivitu, firma byla poměrně dost zadluţená, boty se špatně prodávaly, a tudíţ v ní také ubylo pracovních příleţitostí. V roce 1923 se Tomáš Baťa stává starostou města. Tím se mu otevřel obrovský prostor pro realizaci jeho záměrů se Zlínem. Ještě rok předtím se však firma potýkala s velkými potíţemi, způsobenými především obrovským mnoţstvím skladových zásob. Kdyţ ani několikanásobné sniţování cen nepomohl, rozhodl se Baťa vzniklou situaci řešit velmi radikálně a sníţil ceny na polovinu. Právě tímto riskantním tahem se mu podařilo ovládnout celorepublikový trh s obuví. Za Baťovým hospodářským úspěchem stála také sociální politika uplatňovaná vůči jeho zaměstnancům, spojená nejen s dobrými platy, ale i celou řadou dalších výhod. Dalo by se říci, ţe právě rok 1923 byl opravdovým počátkem zlaté éry a obrovského hospodářského rozmachu města spojeného s Tomášem Baťou a jeho závody. Společně s továrnou, jejím areálem a počtem jejích zaměstnanců rostl i celý Zlín a jeho okolí. Díky moţnostem, které Baťa jako starosta měl, mohl ze Zlína vytvořit moderní funkcionalistické město budované podle nejnovějších urbanistických koncepcí, k čemuţ mu pomáhali renomovaní architekti jako F. L. Gahura, J. Kotěra, V. Karfík a M. Lorenc. Ti kladli velký důraz na to, aby Zlín byl městem zeleně a to se projevovalo ve všem, co zde bylo budováno, včetně areálu firmy. Docházelo k obrovskému rozvoji výstavby, kromě rozsáhlého továrního komplexu a bydlení pro zaměstnance, byla ve městě postavena nová moderní Baťova nemocnice, trţnice, desetipatrový obchodní dům, hotel, Velké kino a pak také ve své době u nás nejvyšší budova, mrakodrap, který byl hlavním sídlem firmy a mnoho dalších.

2

, Citace 3. 3. 2008

26


Obrázek 8: Historický Zlín

Zdroj: Obrázky čerpány z knihy Yvony Činčové Krásný pozdrav ze Zlína: Pohlednice z let 1898 – 1945 Co se týče výroby, kladl Baťa důraz především na neustálou modernizaci a zapojení co nejkvalitnějších strojů a na dobrou organizaci svých podřízených na všech úrovních. Protoţe produkce neustále obrovským tempem rostla, otevřel se pro firmu prostor pro zahraniční expanzi a to nejen v Evropě, ale také v Asii, Africe a Americe. Baťa zde měl nejen své prodejny a zprostředkovatelské firmy, ale v některých zemích dokonce vystavěl celá města na stejném principu jako svůj domovský Zlín (např. Anglie – Tilbury, Indie – Batavia). Baťa se stal hlavou celosvětového obuvnického kolosu. Bohuţel však Tomáš v období největších úspěchů při havárii svého osobního letadla v Otrokovicích v roce 1932 tragicky zahynul. Po jeho smrti se do vedení podniku staví nevlastní bratr Jan Antonín Baťa spolu se skupinou ředitelů, mezi které patřili Dominik Čipera, H. Vavrečka či J. Hlavnička. Firma se nadále dynamicky rozvíjela, ale později bohuţel nastal v jejím fungování zlom. První ránou byla 2. světová válka, kdy se firma musela podřídit okupačnímu reţimu a v roce 1944 byla zničena část továrního areálu při bombardování. Ale daleko největší devastující dopad pro ni byl nástup komunistů k moci. V říjnu 1945 došlo k zestátnění firmy, které vedlo také ke změně vedení, do něhoţ byli dosazeni především komunističtí představitelé a 1. 1. 1949 došlo k jejímu přejmenování na Svit, coţ byl, dalo by se říct počátek jejího úplného konce. Město Zlín pak bylo přejmenováno na Gottwaldov. „V dalších desetiletích si město nadále uchovávalo důleţité postavení díky svému silnému průmyslu, navíc se uplatňovala jeho role administrativního, školského a kulturního centra jihovýchodní Moravy. Od 40. let se město značně rozšířilo novou výstavbou, přibývaly rozsáhlé obytné čtvrti, v městském centru vyrostla reprezentativní budova divadla. Kulturní ţivot obohatilo muzeum (1944, 1953), divadlo (1946), symfonický orchestr (1946), zoologická zahrada (1948), galerie výtvarných umění (1953). K cestám na všechny kontinenty se vypravila z města známá dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Zdejší filmové ateliéry proslavili známí reţiséři Karel Zeman a Hermína Týrlová, jejichţ filmy se promítaly i daleko v zahraničí. Od roku 1961 se ve městě kaţdoročně konají festivaly filmů pro děti. Širší vzdělání začala poskytovat technologická fakulta (1960), odbočka praţské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (1959) rozvíjí tradici designu zaloţenou koncem 30. let Vincencem Makovským. Při hroucení komunistického reţimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat původního názvu města, které od 1. 1. 1990 opět nese jméno Zlín. Demokratické komunální volby v listopadu 1990 přivedly na městskou radnici novou správu. Hospodářské klima proměnila privatizace na počátku 90. let. Velké průmyslové podniky byly odstátněny, ţivé podnikatelské aktivity se začaly uplatňovat ve sféře obchodu. Město má roli finančního a podnikatelského centra jihovýchodní Moravy, působí zde významné kulturní instituce, je zde prostor pro početné sportovní aktivity. Širší 3 regionální funkce města posílilo ustavení krajské správy Zlínského kraje (2001).“ V témţe roce oficiálně vzniká i Univerzita Tomáše Bati.

3

Město Zlín – historie 2, Citace 3. 3. 2008

27


SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky • poloha na hranici kulturních oblastí Valašska, • periferní poloha v rámci ČR Slovácka a Hané • historický odkaz Tomáše Bati a jeho vliv na město • umístění města v sevřeném údolí Dřevnice • administrativní centrum Zlínského kraje • hranice se Slovenskou republikou • blízkost významných přírodních oblastí Příleţitosti

Hrozby

• propojení aglomerace Zlín - Otrokovice

• ztráta identity Baťova města

• moţnost spolupráce Česko - Slovensko

4.2.2.2. Demografie Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je moţno sledovat z jednotlivých Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), která probíhají od roku 1869. Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně 1869 – 2001

Počet obyvatel při jednotlivých sčítáních 1869

1880

1890

1900

1910

1921

10 703

11 172

11 295

11 824

12 912

14 470

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

34 348

61 022

63 038

70 252

79 519

83 126

80 854

ZLÍN

Zdroj: ČSÚ Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně 1869 – 2001

Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně 100 000

Počet

80 000 60 000 40 000 20 000 0

07 20 01 20 91 19 80 19 70 19 61 19 50 19 30 19 21 19 10 19 00 19 90 18 80 18 69 18 Roky

Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí, 9. 3. 2008 Z demografických dat je jasně patrný historický vývoj města. Zlín byl, v podstatě aţ do doby neţ se v něm naplno projevily podnikatelské aktivity Tomáše Bati, malým městem. Počet obyvatel se pohyboval někde kolem 11 aţ 12 tisíc. Výrazný nárůst lidí je patrný u sčítání z let 1930 a 1950. Právě ve 30. letech zaznamenávaly Baťovy závody největší boom. Zaměstnávaly tisíce lidí, jejichţ počet neustále narůstal. Jen pro ilustraci uveďme, ţe například v roce 1925 firma zaměstnávala 5 200 osob, zatímco v roce 1931 to bylo jiţ 29 500 osob. Po válce a s nástupem komunismu sice firma začala

28


upadat, ale město si nadále udrţelo svou pozici centra jihovýchodní Moravy. Nadále rostl počet obyvatel. Nárůst o více neţ 10 tis. obyvatel v roce 1970 byl ovlivněn nejen zvyšováním počtu obyvatel ve všech jeho částech, především významným zvýšením o 5,7 tisíc obyvatel v Malenovicích, ale i změnou administrativního uspořádání města. Připojením obcí vznikly ve městě Zlíně části Chlum, Jaroslavice, Kudlov, Lhotka a Tečovice. V roce 1976 byly k městu administrativně připojeny obce Březnice, Klečůvka. Kostelec – Štípa, Salaš a Ţelechovice. K dalšímu slučování došlo v roce 1979, kdy se k městu připojily obce Karlovice, Velíková a Ostrata. A konečně v roce 1980 byla jako poslední obec připojena Lhota u Gottwaldova a stala se částí města pod názvem Lhota. Opačný proces, tedy osamostatňování jednotlivých městských částí, započal v roce 1990 odtrţením Lhoty, Lípy a Tečovic. K 1. 1. 1992 pokračoval vznikem samostatné obce Karlovice, k 1. 1. 1993 Březnice a jako poslední vystoupila ze svazku města k 1. 1. 2001 Ostrata. Sídelní struktura města byla zatím naposledy změněna v roce 2004, od toho roku patří část Zlínské Paseky k části Zlínu. Od 1. ledna 2009 by však mělo dojít k oddělení městské části Ţelechovice, kde proběhlo referendum, které tento záměr podpořilo. Tyto procesy vedly v několika posledních letech naopak k poklesu počtu obyvatel, který je umocněn také přirozeným úbytkem obyvatelstva a záporným migračním saldem. Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 – 2007

Počet obyvatel v jednotlivých letech: Zdroj: ČSÚ, 2008

2002

2003

2004

2005

2006

2007

80 581

79 841

79 177

78 599

79 490

78 066

V těchto letech více lidí umíralo, neţ se rodilo, a také převaţovala spíše emigrační tendence obyvatel. Oba tyto jevy jsou však čím dál méně intenzivní, tudíţ se hodnota celkového úbytku stále sniţuje. Jak uvádí ČSÚ, zatím co v roce 2002 byl -740, v roce 2006 byl uţ jen -56. Důvodem je především stále se zvyšující počet narozených dětí. Ten byl v roce 2002 648, zatímco v roce 2007 uţ 796, coţ je v pozorované obdobím nejvíce. Úbytek obyvatel stěhováním za celé období 2001 – 2006 představoval 2 917 osob, úbytek přirozenou měnou 1 813 osob. 350 osob ubylo v důsledku osamostatnění obce Ostraty. Nejnovější údaje pocházející z údajů ČSÚ pocházejí z roku 2006. Podle nich ţilo ke konci tohoto roku ve Zlíně 79 490 obyvatel, z čehoţ převaţujícím pohlavím byly ţeny, jichţ bylo 41 371 a muţů bylo 38 119. V tomto celkovém čísle je zahrnuto také 785 cizinců trvale přihlášených k pobytu ve městě. Průměrný věk zlínských obyvatel je 41,82 roku (průměrný věk ţen je 43,53 let a průměrný věk muţů je 39,96 let). Tabulka 7: Obyvatelstvo Zlína podle pohlaví

2006

Rok Muţi

38 119

47,95%

Ţeny

41 371

52,05%

79 490 Celkem Zdroj: Demografická struktura – Zlín (stav k 31. 12. 2006)

100,00%

Pokud rozdělíme věkovou strukturu obyvatel podle ekonomické aktivity, tak převáţnou část, celkem 64,36 % tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé (51 162 obyvatel), s 23,07 % následuje skupina obyvatel starších 60 let (18 338 obyvatel) a výrazně nejméně, celkem 12,57 % je ve Zlíně dětí do věku 14 let (9 990 obyvatel). Z toho je patrné, ţe je zlínská populace regresivní.

29

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Graf 2: Obrázek 8: Struktura obyvatel Zlína podle věku a pohlaví Struktura obyvatel Zlína podle věku a pohlaví

30 000 25 000

25 512

Věk 0-14

20 000 15 000 10 000 5 000

25 650

10 871 7 467

5 140

4 850

Věk 15-59 Věk 60+

0 Muţi

Ţeny

Věk 0-14

Věk 15-59

Věk 60 +

Celkem

5 140

25 512

7 467

38 119

Ţeny

4 850

25 650

10 871

41 371

Celkem

9 990

51 162

18 338

79 490

12,57%

64,36%

23,07%

100,00%

Rok 2006 Muţi

Podíl

Zdroj: Demografická struktura – Zlín (stav k 31. 12. 2006)

Věkovou strukturu lze sledovat i v jednotlivých městských částech. Z následující tabulky je patrný nejvyšší index stáří, tedy podíl obyvatel starších 60 let a dětí do 15 let, je v částech Prštné, Příluky a Malenovice, nejniţší naopak v části Chlum. Pro celé město je pak 1,84. Index hospodářského zatíţení, který říká, ţe ve Zlíně musí 1 ekonomicky aktivní člověk uţivit 1,39 osoby. Nejvyšší hodnoty tento index nabývá v opět částech Prštné, Příluky a Malenovice, nejniţší ve Zlíně a Mladcové. Z tabulky lze také vysledovat, ţe vůbec nejvíce obyvatel ţije v městských částech Zlín, Malenovice a Prštné. Nejméně pak v části Chlum.

30

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 8: Věková struktura podle městských částí

Věková struktura v roce 2006 podle městských částí Městská část

Věk 0-14

Věk 15-59

Věk 60 +

Celkem

Index stáří

Chlum

20

67

16

103

0,80

Index hospodářského zatíţení 1,38

Jaroslavice

120

493

152

765

1,27

1,39

Klečůvka

46

188

72

306

1,57

1,44

Kostelec

277

1 159

393

1 829

1,42

1,40

Kudlov

276

1 048

333

1 657

1,21

1,41

Lhotka

37

158

54

249

1,46

1,40

Louky

128

650

249

1 027

1,95

1,41

Luţkovice

80

394

132

606

1,65

1,38

Malenovice

960

4 175

2 283

7 418

2,38

1,54

Mladcová

320

1 506

464

2 290

1,45

1,36

Prštné

388

1 902

1 090

3 380

2,81

1,54

Příluky

307

1 577

826

2 710

2,69

1,50

Salaš

28

136

53

217

1,89

1,42

Štípa

261

1 153

328

1 742

1,26

1,36

Velíková

83

334

111

528

1,34

1,41

6 401

34 963

11 349

52 713

1,77

1,36

258

1 259

433

1 950

1,68

1,38

9 990

51 162

18 338

79 490

1,84

1,39

Zlín Ţelechovice Celkem Zdroj: ČSÚ, 2008

Důleţitým demografickým ukazatelem je pohyb obyvatelstva. Ten je tvořen pohybem přirozeným, tedy rozením a umíráním a mechanickým, čili migrací. O vývoji pohybu obyvatelstva v letech 1996 – 2006 ve Zlíně vypovídá následující tabulka. Tabulka 9: Pohyb obyvatelstva ve Zlíně v letech 1996 –2006

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Stav k Přirozený PřistěNarození Zemřelí 1.1. přírůstek hovalí 83 026 607 861 -254 887 82 590 630 817 -187 891 82 590 624 866 -242 938 81 851 590 849 -259 873 81 400 648 845 -197 821 80 887 686 819 -133 979 80 581 648 772 -124 1 057 79 841 686 840 -154 1 157 79 177 681 828 -147 1 141 78 599 752 842 -90 1 155 78 285 796 822 -26 1 241 Zdroj: ČSÚ, 2008

Vystěhovalí 1 069 1 002 1 137 1 065 963 1 152 1 673 1 667 1 572 1 379 1 378

Migrační Celkový Stav k Sňatky Rozvody přírůstek přírůstek 31.12. -182 -436 82 590 417 291 -111 -298 82 292 435 264 -199 -441 81 851 442 228 -192 -451 81 400 423 210 -142 -339 81 061 468 220 -173 -306 80 581 423 282 -616 -740 79 841 413 263 -510 -664 79 177 367 287 -431 -578 78 599 431 255 -224 -314 78 285 406 231 -137 -163 78 122 440 236

Počet narozených klesal od roku 1997 aţ do 1999, kdy se narodilo jen 590 dětí (o 206 dětí méně oproti roku 2006). V roce 2000 byl zaznamenán mírný nárůst, který má dlouhodobější charakter.

31


Počet zemřelých se drţí od roku 1996 přibliţně na stejné úrovni. Výrazným výkyvem je pouze rok 2002, kdy počet zemřelých dosáhl hodnoty 772 obyvatel. Počet občanů Zlína má od roku 2001 klesající tendenci. Migraci zlínského obyvatelstva se blíţe věnuje následující tabulka, která zachycuje vývoj zahraniční i tuzemské migrace v letech 2001 – 2006. Tabulka 10: Migrační vývoj města Zlína

Migrační vývoj města Zlína 2001 2002 2003 2004 979 1057 1157 1141 Celkem 873 800 787 851 z ČR Z toho: 106 257 370 290 ze zahraničí Vystěhovalí 2001 2002 2003 2004 1152 1673 1667 1572 Celkem 976 1304 1186 1175 do ČR Z toho: 176 369 481 397 do zahraničí -173 -616 -510 -431 Migrační saldo Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 66 - 67, 2. 3. 2008 Přistěhovalí

2005 1155 883 272 2005 1379 1249 130 -224

2006 1241 909 332 2006 1378 1284 94 -137

Migrační statistika Zlína z let 2001 – 2006 vypovídá o tom, ţe město dlouhodobě trpí záporným migračním saldem. Můţeme však pozorovat, ţe toto číslo od roku 2002, kdy bylo maximální, stále klesá a počet přistěhovalých v posledních třech letech rostl. Převaţuje stěhování v rámci České republiky nad zahraničním. Co se týče právě zahraniční migrace, v současné době je převládající spíše imigrace, která tvoří více neţ trojnásobek emigrace. Převaţujícími zeměmi v obou směrech jsou Slovensko, Mongolsko a Ukrajina. Od roku 2003, kdy počet stěhování do ciziny dosáhl svého maxima (481) se toto číslo více neţ pětinásobně zmenšilo (94). V rámci České republiky značně převaţuje migrace uvnitř Zlínského kraje (611 imigrantů a 817 emigrantů), přičemţ 75 % občanů z obou těchto skupin se stěhuje uvnitř okresu Zlín. V roce 2006 se z města vystěhovávali lidé kromě zlínského okresu nejvíce do okresů Kroměříţ (100 osob) a Uherské Hradiště (72 osob). Z krajů byla nejvíce zastoupena Praha (130 osob), Jihomoravský kraj (102 osob) a Olomoucký kraj (64 osob). Co se týká migrace do Zlína, hrají významnou roli opět okresy Kroměříţ (58 osob) a Uherské Hradiště (57 osob). Z krajů jsou to kromě zlínského opět Olomoucký (86) a Jihomoravský (81). Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Zlínský kraj přestává být pro své obyvatele zajímavou adresou. Odchází bydlet a pracovat do jiných regionů, často na Slovensko. V prvním čtvrtletí roku 2005 se bydlení rozhodlo změnit na 900 obyvatel. Pokračuje tak dříve patrný trend. Například v předchozím roce odešlo z východu Moravy téměř 4.500 obyvatel. Podle ČSÚ bylo v roce 2005 na území Zlínského kraje evidováno 590 142 obyvatel, z toho bylo 51,5 % ţen. Ke konci roku 2004 ţilo na území Zlínského kraje celkem 590 706 obyvatel, coţ představuje úbytek o 4 304 obyvatel vzhledem k roku 2001, kdy podle SLDB z roku 2001 ţilo v kraji celkem 595 010 obyvatel a Zlínský kraj tak zaujímal 8. místo mezi všemi kraji ČR. Na území Zlínského kraje ţilo v roce 2005 o 15 356 více ţen neţ muţů. Nejvíce je zastoupena skupina obyvatel ve věku od 25 do 29 let. Během 1. čtvrtletí roku 2005 se zde ţivě narodilo 1 349 dětí a zemřelo 1 655 obyvatel. Důleţitým ukazatelem, který je úzce spjat i s ekonomikou města je vzdělanostní struktura obyvatel města. Z údajů ČSÚ ze SLDB 2001 lze vyčíst, ţe Zlín je o více neţ 3 % nad celorepublikovým průměrem co se týče obyvatelstva s úplným středním vzděláním s maturitou, s vyšším odborným nebo nástavbovým vzděláním o zhruba 0,5 % a s vysokoškolským vzděláním o více neţ 3 %. Pod republikovou úrovní je naopak počet obyvatel bez vzdělání, přibliţně o 0,3 %, se základním a neukončeným základním vzděláním o zhruba 3 % a obyvatelstvo s vyučením nebo střední odborným vzděláním bez maturity o více neţ 4 %. Celkově by se tedy dalo říct, ţe lidé ve Zlíně jsou vzdělanější, neţ je průměr v ČR. Pozitivní je především vyšší počet vysokoškoláků. Toto by mohlo mít dobrý vliv

32


na lepší moţnosti zvyšování kvality pracovní síly a také k lepšímu porozumění technickým a jiným inovacím, se kterými by se mohli tito lidé na pracovišti setkat. Tabulka 11: Obyvatelstvo Zlína ve věku 15+ podle vzdělání

Obyvatelstvo Zlína ve věku 15+ podle vzdělání Bez vzdělání

101

0,15%

Základní a neukončené základní

14 362 20,95%

Vyučení a střední odborné bez maturity

23 322 34,02%

Úplné střední s maturitou

19 604 28,60%

Vyšší odborné nebo nástavbové

2 795

4,08%

Vysokoškolské 8 369 12,21% Zdroj: Český statistický úřad: Obyvatelstvo okresních měst, 2. 3. 2008 Tabulka 12: Obyvatelstvo ČR ve věku 15+ podle vzdělání

Obyvatelstvo ČR ve věku 15+ podle vzdělání Bez vzdělání

37 932

0,45%

Základní a neukončené základní

1 975 109 23,34%

Vyučení a střední odborné bez maturity

3 255 400 38,47%

Úplné střední s maturitou

2 134 917 25,23%

Vyšší odborné nebo nástavbové Vysokoškolské Zdroj: Český statistický úřad: SLDB 2001 - 1, 2. 3. 2008

296 254

3,50%

762 459

9,01%

SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky • vyšší podíl obyvatel s VŠ, VOŠ a SŠ vzděláním s • úbytek obyvatelstva maturitou neţ je průměr ČR • téměř dvojnásobná převaha obyvatel starších 60 let • patriotismus obyvatel nad dětmi • převaha emigrantů nad imigranty Příleţitosti

Hrozby • další úbytek a stárnutí obyvatel • nedostatek míst v domovech pro seniory

4.2.2.3. Ekonomický rozvoj Ekonomická aktivita obyvatel Základním ekonomickým ukazatelem je rozdělní ekonomicky aktivních občanů do jednotlivých odvětví. Pro tuto analýzu jsou vyuţita data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Pro srovnání tvořilo ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve Zlínském kraji 50,2 % jeho populace, město Zlín je s 52,2 % EAO mírně nad úrovní kraje.

33

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 13: Ekonomická aktivita obyvatelstva v porovnání s vyššími územními celky (1.1.2003)

Ekonomicky aktivní Území Celkem

Zlínský 298 616 kraj 52 097 ORP Zlín Město Zlín 42 213 Zdroj: ČSÚ, 2008

Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva Ekonomicky z toho z toho neaktivní zaměstnané osoby ţáci, z toho nepracující nezaměstnaní Celkem studenti ţeny na důchodci celkem pracující a učni mateřské důchodci dovolené 272 340

8 280

4 999

26 276

293 713

134 094

107 924

48 497 39 211

2 056 1 828

851 685

3 600 3 002

48 195 38 060

22 892 18 250

17 331 13 736

Tabulka 14: Ekonomická struktura Zlína podle odvětví

Ekonomická struktura Zlína podle odvětví Obyvatelstvo celkem:

80 854

Ekonomicky aktivní celkem:

42 213

zemědělství, lesnictví, rybolov

491

průmysl Z toho podle odvětví:

12 485

stavebnictví

4 148

obchod,opravy motor. vozidel

6 135

doprava, pošty a telekomunikace

1 967

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

1 757

školství, zdravot., veterinární a sociální činnost

4 884

Zdroj: ČSÚ Graf 3: Ekonomická struktura Zlína podle odvětví

Ekonomická struktura Zlína podle odvětví zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl

1% 24% 29%

12% 10%

4% 5%

15%

stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení školství, zdravot., veterinární a sociální činnost jiné

Zdroj: Český statistický úřad: SLDB 2001 - 2, 2. 3. 2008 Z těchto údajů je jasně patrné, ţe Zlín je výrazně průmyslovým městem, protoţe 29 % jeho obyvatel pracuje právě v této oblasti. K tomu město předurčuje i jeho baťovská historie. Paradoxem ovšem je, ţe se zde nyní boty prakticky nevyrábějí. Většina průmyslové výroby, zvláště strojírenství je

34


koncentrována ve svitovském areálu a dále potom na okraji Malenovic, kde sídlí pravděpodobně největší zlínská strojírenská firma Tajmac – ZPS a. s., která je producentem obráběcích strojů. Je to však právě areál bývalých Baťovských závodů, který je pro město problémový, protoţe jiţ léta doslova volá po revitalizaci. Hlavním problémem jejího uskutečnění jsou nevyjasněné majetkoprávní vztahy, které neumoţňují městu odkoupení areálu. Dalším významněji zastoupeným odvětvím ekonomické struktury Zlína je obchod a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, ve které je zaměstnáno přes 14 % osob. Za ním následuje oblast školství, zdravotnictví, veterinárních a sociálních činností, ve které je zaměstnáno asi 11 % ekonomicky aktivních obyvatel. V tomto odvětví je patrné i největší zastoupení ţen, které představují více neţ tři čtvrtiny z celkového počtu pracovníků. Daleko nejméně je zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov, které zaujímají pouhá 2 % ekonomické základny. Co se týče ekonomických subjektů ve Zlíně, nejvíce jich podniká v oblasti obchodu a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí, konkrétně celkem 7 239 (cca 30%). Tabulka 15: Ekonomické subjekty ve Zlíně podle odvětví v roce 2006

Ekonomické subjekty ve Zlíně podle odvětví v roce 2006 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí

7 238

30,88%

Činnost v oblasti nemovitostí, sluţeb pro podniky, výzkum a vývoj

5 222

22,28%

Zpracovatelský průmysl

3 325

14,18%

Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

2 000

8,53%

Stavebnictví

1 863

7,95%

Pohostinství a ubytování

1 014

4,33%

Peněţnictví a pojišťovnictví

828

3,53%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

702

2,99%

Zemědělství, myslivost a lesnictví

509

2,17%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost

359

1,53%

Školství

346

1,48%

Veřejná správa, obrana, sociální pojištění

22

0,09%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

9

0,04%

5

0,02%

Rybolov a chov ryb Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 72, 2. 3. 2008 Tabulka 16: Ekonomické subjekty ve Zlíně v roce 2006 podle formy

Podnikatelské subjekty podle formy Forma subjektu Počet

Podíl

Podnikatelé – fyzické osoby

16 522

70,47%

Obchodní společnosti

3 156

13,46%

Ostatní právní formy

1 542

6,58%

Svobodná povolání

1 350

5,76%

Samostatně hospodařící rolníci

442

1,89%

Akciové společnosti

252

1,07%

Státní organizace

88

0,38%

Druţstevní organizace

43

0,18%

23 444

100,00%

Celkem Zdroj: ČSÚ, 2008

35


Ve Zlíně jsou z podnikatelských subjektů nejvíce zastoupeny fyzické osoby – 16 522 (v tabulce podnikatelé – FO) a jejich počet roste. V roce 2006 činil jejich podíl 70,5% ze všech registrovaných ekonomických subjektů, přičemţ podíl fyzických osob ve správním obvodu činí 86% registrovaných subjektů. K druhé nejčetnější skupině podnikatelů patřily v roce 2006 obchodní společnosti (13,5%), dále ostatní právní formy (tj. všech typů obchodních společností kromě obchodních a akciových společností) – 6,7% a svobodná povolání – 5,8%. Akciové společnosti dosahují pouze 1,1% ze všech ekonomických subjektů ve městě. Nezaměstnanost Nezaměstnanost a stav na trhu práce jsou důleţitými ukazateli pro vyhodnocení ekonomické situace města. Vývoj na zlínském trhu práce zobrazuje následující tabulka. Tabulka 17: Vývoj trhu práce ve Zlíně v letech 2002 – 2006

Vývoj trhu práce ve městě Zlíně 2002 2003 3 662

3 864

Uchazeči celkem 1 970 2 112 Z toho ţeny 8,68 9,15 Míra nezaměstnanosti 38 11 17 a méně let Z toho ve věku: 18-24 let 798 820 827 877 50 a více let 832 836 základní vzdělání Z toho podle 1 459 1 584 vyučení vzdělání: 1 056 1 118 střední s maturitou 1 907 2 345 Z toho podle délky nad 6 měsíců evidence: 1 028 1 519 nad 12 měsíců Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 69, 2. 3. 2008

2004

2005

2006

3 614

3 075

2 547

2 009 8,56 18 671 890 798 1 398 1 081 2 176 1 484

1 766 7,28 11 487 883 665 1 155 936 1 768 1 220

1 532 12 334 784 532 940 789 1 402 958

Graf 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v porovnání s vyššími územními celky

11 10 9 8 7 6 5 2004 Město Zlín Okres Zlín Česká republika

2005

2006 ORP Zlín Zlínský kraj

Zdroj: ČSÚ, 2008

36

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 18: Statistika nezaměstnanosti ve Zlíně za rok 2007

Statistika nezaměstnanosti města Zlína Měsíc

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Počet uchazečů

2 572

2 552

2 446

2 334

2 209

2 127

Míra nezaměstnanosti

5,48

5,40

5,16

4,97

4,64

4,61

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

2 135

2 100

2 076

1 980

1 901

1 904

Měsíc Počet uchazečů

Míra nezaměstnanosti 4,68 4,60 4,47 4,18 3,94 4,00 Zdroj: Střednědobý plán sociálních a souvisejících služeb ve Zlíně na období 2008 – 2012; str.: 15 Z tabulky je patrné, ţe nezaměstnanost ve Zlíně v průběhu roku 2007 klesala. Rozdíl mezi lednem a prosincem je téměř 1,5 %. Nárůst nezaměstnanosti se objevil pouze v měsíci červenci, coţ je způsobeno zvýšením mnoţství nezaměstnaných z řad absolventů. Další nepatrný nárůst se vyskytl mezi měsíci listopad a prosinec. Tuto tendenci vývoje nezaměstnanosti ve městě lze povaţovat za pozitivní. Na zaměstnanosti se ve Zlíně nejvíce podílí pětice subjektů, které zaměstnávají více neţ 500 osob. Jsou to Krajská nemocnice T. Bati a. s.; Statutární město Zlín; TAJMAC – ZPS, a. s.; Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a ZPS – SLÉVÁRNA, a. s. Ve městě celkem působí 55 subjektů, u nichţ je zaměstnáno více neţ 100 pracovníků. Co se týče volných míst, bylo jich na konci roku 2007 na Úřadě práce ve Zlíně evidováno celkem 743 volných pracovních míst. Ke konci roku bylo ve Zlíně evidováno celkem 1 703 uchazečů o zaměstnání, coţ odpovídá cca 2, 3 osoby na 1 volné pracovní místo. Počet volných pracovních míst registrovaných úřadem práce v Zlíně postupně roste stejně jako v jiných regionech České republiky. Tabulka 19: Počet uchazečů na 1 pracovní místo k 31. 12. 2007

Statistika srovnání pracovních míst a uchazečů o práci Počet uchazečů

Počet volných pracovních míst

Počet uchazečů na pracovní místo

Město Zlín

1 703

743

2,3

Okres Zlín

5 620

1 447

3,9

Zlínský kraj

20 171

6 683

3

Česká republika

354 878

141 066

2,6

Území

Zdroj:Úřad práce Zlín, 2008 Statistika hlášených volných míst má jen velmi malou vypovídající schopnost o nabídce na trhu práce. Velká část zaměstnavatelů volná místa nehlásí a vedou si své pořadníky zájemců. Značný podíl obyvatel okresu odjíţdí za prací např. do Otrokovic, Olomouce, Kroměříţe, Prahy i do vzdáleného zahraničí (Anglie, USA, Holandsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Španělsko atp.). Podle SLDB z roku 2001 se ukázalo, ţe významná část obyvatelstva nepracuje v místě bydliště. Za prací vyjíţdí 16,6 % pracujících z toho 24,2 % dojíţdí denně.

37


Obchod Obyvatelům a návštěvníkům Zlína je nabízen poměrně pestrý soubor sluţeb a v posledních letech se mnoţství obchodníků stále rozrůstá. Tento trend by měl pokračovat i v budoucnu. Nákupy potravin a smíšeného zboţí jsou realizovány především v supermarketech a hypermarketech, které jsou rozmístěny po celém městě. Menších obchůdků je jen velmi málo a vyskytují se spíše v okrajových částech. Ve městě jsou zastoupeny všechny velké řetězce hypermarketů: Albert (2 prodejny), Billa, Interspar, Kaufland (2 prodejny), Lidl (2 prodejny), Makro, Penny Market a Tesco. Jsou umístěny jak samostatně, tak jako součást obchodních center. Ta jsou v této chvíli v provozu dvě: Centro Zlín Malenovice, ve kterém se nachází celkem 63 obchodních jednotek včetně 3 restaurací a v jehoţ blízkosti se nachází také velkoobchod Makro; dále je to obchodní centrum Čepkov situované nedaleko centra města. Na podzim roku 2006 začala výstavba nového obchodního centra, která byla ukončena v květnu letošního roku. Toto centrum, které nese název Zlaté jablko se nachází přímo na zlínském Náměstí Míru. Jeho součástí je i vícepodlaţní parkovací dům, který by měl značně vylepšit situaci s parkovacími místy v centru města. Zlaté jablko na svých čtyřech podlaţích nabízí sortiment 70 2 obchodů a restaurací a multikino se šesti sály o celkové prodejní ploše 12 500 m . Obrázek 9: Zlaté jablko

Zdroj: Zlaté jablko, 18. 4. 2008 V polovině roku 2009 by pak měla začít výstavba dalšího centra na místě mezi Sportovní halou a budovou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na ulici Mostní, kde je nyní parkoviště a točna MHD. Areál Kaskády, jak se toto společenské a obchodní centrum má jmenovat by měl zaujímat plochu o celkové 2 výměře asi 32 000 m . Celková investice do této stavby by se údajně měla vyšplhat na přibliţně 1, 5 miliardy korun. Obrázek 10: Kaskáda

Zdroj: Kaskáda, 18. 4. 2008

38


Podpora podnikání Ve Zlíně existuje pouze jedna průmyslová zóna, kterou je Průmyslová zóna Zlín – východ. Její celková rozloha je 23, 5 ha a nachází se v městské části Zlín – Luţkovice, asi 4 km od centra. V nedávné době byla propojena s městem linkou městské hromadné dopravy. Budování této zóny bylo v letech 2001 a 2002 podporováno z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón CzechInvestu celkovou sumou 42 486 000 Kč. Akreditována byla v červnu 2003 a celkové náklady na její výstavbu činily 132,7 milionů korun. Získala také ocenění za průmyslovou zónu s nejvhodnějším urbanistickým řešením. Své místo zde našly firmy jako Tescoma, a.s.; International CZ, s. r. o. a další. Většina průmyslové výroby je dnes ve Zlíně umístěna v areálu bývalých Baťových závodů. Areál je však v katastrofálním stavu a doslova volá po revitalizaci, problémem je však nevyjasněnost majetkoprávních vztahů, která neumoţňuje městu s areálem nakládat a postarat se o jeho rekonstrukci. Město Zlín v Baťově areálu odkoupilo a zrekonstruovalo bývalou budovu č. 23 na objekt Podnikatelské a inovační centrum Zlín. Tento objekt provozuje společnost Technologické a inovační centrum, s.r.o., zaloţená společně Zlínským krajem a Univerzitou Tomáše Bati. Objekt je vyuţíván jako Podnikatelský inkubátor, Vědeckotechnický park a Centrum pro transfer technologií. Obrázek 11: Podnikatelské inovační centrum

Zdroj: Technologické a inovační centrum, 18. 4. 2008 „Podnikatelským inkubátorem se rozumí prostředí převáţně pro začínající inovativní firmy, které poţívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a sluţeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém 4 horizontu na trhu.“ Své sídlo zde mají firmy jako Aukro, EdHouse či Zlín Net. „Vědeckotechnický park (VTP) je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. VTP je řízen specializovaným týmem, který poskytuje nadstandardní sluţby a jeho hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti Zlínského kraje. Své know-how vyuţívá k vytváření podmínek 5 pro dynamický rozvoj činností inovačních firem.“ TIC bylo oceněno cenou za největší přínos pro rozvoj aplikovaného výzkumu. Dne 27. března 2008 byl ve Zlíně slavnostně otevřen Vědeckotechnický park Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Škola do jeho stavby investovala 225,8 miliónů korun, více neţ polovinu prostředků získá zpět z evropského programu Prosperita. Ten je součástí Operačního programu Průmysl a podnikání. Park vznikl rekonstrukcí brownfieldu několik desítek let staré budovy, kterou Tomáš Baťa původně 6 postavil jako internát pro své studenty. Samotné stavební práce přišly na 155 miliónů korun.“ „Vědeckotechnický park nabídne 5 600 metrů čtverečních kanceláří, laboratoří a specializovaných pracovišť, které budou vyuţívat výzkumníci aţ dvou desítek soukromých podniků a samozřejmě i 7 univerzity.“

4

Technologické a inovační centrum - 1, Citace 18. 4. 2008 Technologické a inovační centrum - 2, Citace 18. 4. 2008 6 CzechInvest, Citace 18. 4. 2008 7 CzechInvest, Citace 18. 4. 2008 5

39


Hospodaření města Pro analýzu hospodaření města je zásadní pohled na jeho rozpočet. Sestavíme-li si tabulku příjmů a výdajů v jednotlivých letech, zjistíme, ţe město hospodařilo v letech 2004 a 2006 s rozpočtovým schodkem. Tabulka 20: Vývoj hospodaření města

Hospodaření města Rok Příjmy

2001 1 412 705

2002 1 452 761

2003 1 704 881

2004 1 563 477

2005 1 606 473

2006 1 501 439

2007 1 674 896

Výdaje

1 409 947

1 345 315

1 434 792

1 697 211

1 483 254

1 731 490

1 602 102

123 219

-230 051

72 794

2 758 107 445 270 088 -133 734 Rozdíl Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2007, 2008 Graf 5: Vývoj hospodaření města – graf

Hospodaření města Zlína (v tis. Kč) 1 800 000 1 700 000

Kč

1 600 000 Příjmy

1 500 000

Výdaje

1 400 000 1 300 000 1 200 000 2001 2002

2003

2004 2005

2006 2007

Roky

Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2007, 2008 Příjmy města jsou tvořeny běţnými a kapitálovými příjmy. Běţné příjmy mají opakující se charakter a jsou určeny především na pokrytí běţných výdajů spojených s chodem Magistrátu města Zlína a naplňováním potřeb města. V případě kapitálových příjmů jde o nepravidelný příjem zpravidla určený k financování investičních záměrů. Město je financováno z největší části daňovými příjmy, které sumou 873 164 727 tvořily v roce 58 % všech. Co se týče plnění upraveného rozpočtu v oblasti příjmů, je u všech druhů nad očekáváním. U daňových příjmů je to 102 %, u nedaňových 107 %, u kapitálových 103 % a u přijatých dotací je to přesně 100 %. Tabulka 21: Struktura příjmů města Zlína v roce 2006

Příjmy města Zlína v roce 2006 Typ příjmů

Suma

Daňové

873 164 727

Nedaňové

218 239 994

Kapitálové

88 334 269

Přijaté dotace

321 699 956

Celkem 1 501 438 946 Zdroj: Město Zlín: Závěrečný účet 2006, 15. 4. 2008

40

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Graf 6: Struktura příjmů města Zlína v roce 2006 – graf

Struktura příjmů města Zlína

21% Daňové příjmy 6%

Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy 58%

Přijaté dotace

15%

Zdroj: Město Zlín: Závěrečný účet 2006, 15. 4. 2008 Tabulka 22: Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006

Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně (v tis. Kč) Druh příjmů

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Daňové

679 362

865 377

763 209

893 057

875 464

873 165

Nedaňové

139 695

130 763

112 009

93 650

228 215

218 240

Kapitálové

383 440

221 274

323 131

73 659

268 936

88 334

Přijaté dotace

210 208

235 346

506 803

503 111

233 858

321 700

1 412 705

1 452 760

1 705 152

1 563 477

1 606 473

1 501 439

Celkem

Graf 7: Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006 – graf

Vývoj příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006 (v tis. Kč) 1 000 000 800 000 Daňové 600 000

Nedaňové

400 000

Kapitálové Přijaté dotace

200 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2006, 15. 4. 2008

41

2006


Výdaje města jsou nástrojem realizace záměrů a potřeb města. Prostřednictvím svěřených veřejných prostředků poskytuje město veřejnou sluţbu a naplňuje tak smysl své existence. Vývoj běţných a kapitálových výdajů odpovídá závazkům, potřebám a investičním záměrům města. Tabulka 23: Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006

Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně (v tis. Kč) Druh výdajů

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Provozní

895 134

1 057 837

1 170 555

1 254 978

1 017 674

1 087 495

Investiční

514 813

287 478

264 237

442 233

465 580

643 994

1 409 947

1 345 315

1 434 792

1 697 211

1 483 254

1 731 489

Celkem

Graf 8: Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006 – graf

Vývoj výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006 (tis. Kč) 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000

Provozní

600 000

Investiční

400 000 200 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2006, 15. 4. 2008 Město disponuje kromě obecního majetku také různě velkými majetkovými podíly v několika firmách. Většinou se jedná o subjekty provozující městu prospěšné činnosti jako je například sběr komunálního odpadu, provoz městské hromadné dopravy, provoz Městských lázní atd. Těmto firmám město většinou formou příspěvků kompenzuje jejich provozní ztráty. Jsou to ty tyto firmy: Teplo Zlín, a.s.; Technické sluţby Zlín, s.r.o.; STEZA Zlín, s.r.o; Správa domů Zlín, s.r.o; Dopravní společnost ZlínOtrokovice, s.r.o.; Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o.; Vodovody a kanalizace Zlín, a.s.; RI OKNA Zlín s.r.o.; Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. Město je také minoritním akcionářem několika dalších firem a je zřizovatelem mnoha příspěvkových organizací, které zde představují většinou základní a mateřské školy. Tabulka 24: Přehled subjektů zřizovaných statutárním městem Zlínem

Organizační sloţky zřízené statutárním městem Zlínem Jídelna pro důchodce, Sv. Čecha 516, 760 01 Zlín Jesle, Tyršovo nábřeţí 747, Zlín Jesle, M.Knesla 4056, Zlín Středisko volného času DĚTÍ A MLÁDEŢE – OSTROV RADOSTI, Kotěrova 4395, Zlín Rehabilitační stacionář, Ţlebová 1590, Zlín Stacionář, Bartošova čtvrť, M Knesla 4056, Zlín Centrum pro respiračně oslabené děti, Budovatelská 4820, Zlín Mateřské centrum, Milíčova 867, Zlín-Malenovice Linka SOS, Zlín, Česká 4789, 760 05 Zlín ALTERNATIVA – kulturní institut Zlín, Osvoboditelů 3778, Zlín

42


Příspěvkové organizace, zřízené statutárním městem Zlínem v oblasti školství 41 organizací (mateřské školy, základní školy a školní jídelny Městské divadlo Zlín, p.o. tř. Tomáše Bati 4091/32 Zlín ZOO a zámek Zlín-Lešná, p.o., Lukovská 112, Štípa Obchodní společnosti a druţstvo s majetkovou účastí statutárního města Zlína Majetková účast v osobách s rozhodujícím vlivem: Podíl města Technické sluţby Zlín, s.r.o. 100,00% Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o. 75,41% Teplo Zlín, a.s. 100,00% Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o. 87,00% Správa domů Zlín, spol. s r.o. 100,00% STEZA Zlín, spol. s r.o. 100,00% Majetková účast v osobách s podstatným vlivem: Podíl města Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. 47,41% Ingstav Zlín, a.s. 1,47% Česká spořitelna, a.s. 0,00% Jihomoravská plynárenská, a.s. 0,00% AZ Media a.s. 0,00% Bytové druţstvo Podlesí 0,04% HC RI okna Zlín s.r.o. 49,00% Obecně prospěšné společnosti s majetkovou účastí statutárního města Zlína Název

Podíl města 50,00%

Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s Zdroj: Závěrečný účet města Zlína za rok 2006

Statutární město Zlín na základě svého významného podílu ve společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. prostřednictvím svých zástupců v představenstvu řídí chod této společnosti. V ostatních společnostech uvedených v tabulce výše nemá město Zlín výrazný podíl a do hospodaření těchto společností nezasahuje. Obchodní společnost Teplo Zlín, a.s., byla zaloţena k datu 1. 1. 1997. Hlavním a nejdůleţitějším předmětem činnosti této městem zaloţené společnosti je výroba a rozvod tepla na území města Zlína, a to především pro domácnosti. Společnost rovněţ zajišťuje 24 hod. havarijní sluţbu v oblasti vodotopo a elektro rozvodů, a to jak pro vlastní odběratele tepla, tak i pro ostatní vlastníky bytů a nebytových prostor na území města. Graf 9: Struktura trţeb Teplo Zlín, a.s. (k 31. 12. 2004) Struktura trţeb Teplo Zlín, a.s. - r. 2004 Trţby za pronájem nebyt.prostor a tepelných zařízeních 8,7%

Ostatní trţby 0,2%

Trţby pro studenou vodu pro ohřev 2,1%

Trţby za teplo pro ústřední topení a teplou uţitkovou vodu 88,9%

Zdroj: Profil města, 2008

43


Obchodní společnost Technické sluţby Zlín, s.r.o., byla zaloţena k datu 23. 6. 1994. Hlavním předmětem činnosti této společnosti je poskytování veřejně prospěšných sluţeb. Jedná se zejména o opravy a údrţbu komunikací, dopravního značení, čištění a úklid města, údrţbu a provoz veřejného osvětlení, sluţby spojené s odpadovým hospodářstvím, tj. zejména svoz komunálního odpadu a provozování skládky Suchý důl, údrţbu a provozování trţišť a parkovišť. Stěţejním odběratelem těchto sluţeb je i nadále samotné město. V roce 2004 byl podíl města na celkových trţbách společnosti ve výši cca 57 % a dále byla z rozpočtu města poskytnuta neinvestiční dotace v celkové výši 10,3 mil. Kč na mobilní svozy a třídění odpadů, na provoz sběrných dvorů, vodovodů, veřejných WC a městského trţiště. Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, s.r.o., byla zaloţena k datu 1. 1. 1995. Společníky jsou statutární město Zlín s podílem 87 % a Město Otrokovice s podílem 13 %. DSZO zabezpečuje provoz 2 městské hromadné dopravy v aglomeraci těchto dvou měst o rozloze cca 140 km , přičemţ v této oblasti bydlí přes 100 tis. obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe výše jízdného vybíraného od občanů nepokryje ani provozní náklady spojené se zabezpečováním městské hromadné dopravy, musí obě města tyto náklady pokrývat z vlastních rozpočtů. V roce 2004 byla z rozpočtu statutárního města Zlína této společnosti poskytnuta provozní neinvestiční dotace ve výši 71,2 mil. Kč a dále investiční dotace na pořízení nových autobusů MHD v celkové výši 2,1 mil. Kč. Společnost Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o., vznikla k datu 1. 1. 1993. Tato společnost zabezpečuje poskytování kremačních, hřbitovních a pohřebních sluţeb. Společnost spravuje celkem devět hřbitovů (Lesní hřbitov, Malenovice, Salaš, Louky, Mladcová, Štípa, Ţelechovice katolický a evangelický, Jaroslavice), coţ představuje cca 20 000 hrobových míst. V roce 2004 byly ze strany města financovány opravy a údrţba spravovaného majetku v celkové výši 663 tis. Kč, byla vybudována hřbitovní zeď s kolumbáriem v areálu Lesního hřbitova v celkové hodnotě 7,0 mil. Kč a dále byla ze strany města poskytnuta investiční dotace ve výši 137 tis. Kč na vybudování dočasné přístavby garáţe na Lesním hřbitově. K datu 12. 12. 2001 byly statutárním městem Zlínem zaloţeny dvě nové obchodní společnosti. Jedná se o společnost Správa domů Zlín, spol. s r.o., a společnost STEZA Zlín, spol. s r.o. Obě společnosti však zahájily svou činnost aţ k datu 1. 1. 2002. Hlavním předmětem činnosti společnosti Správa domů Zlín, spol. s r.o., je provádění správy, údrţby a oprav bytového fondu pro statutární město Zlín a správy bytových domů pro jednotlivá společenství vlastníků bytových jednotek vzniklých v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění. Hlavním předmětem činnosti společnosti STEZA Zlín, s.r.o., je poskytování tělovýchovných sluţeb, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení slouţící k regeneraci a rekondici. Od 1. 1. 2002 provozuje městské lázně a koupaliště Zelené. V roce 2004 byla této společnosti z rozpočtu města poskytnuta neinvestiční dotace ve výši 15,7 mil. Kč a investiční dotace v celkové výši 2,1 mil Kč na technické zhodnocení a rekonstrukci areálu městských lázní a areálu Zeleného koupaliště. Graf 10: Struktura trţeb STEZA Zlín, s.r.o. (k 31.12.2004)

Zdroj: Profil města, 2008 K datu 19. 8. 2002 bylo statutárním městem Zlínem a obchodní společností Správa domů Zlín, spol. s r.o. zaloţeno Bytové druţstvo Podlesí. Druţstvo bylo zaloţeno za účelem spolufinancování výstavby 6 bytových domů v lokalitě Podlesí ve Zlíně. Předmětem činnosti druţstva je pronájem bytů a nebytových prostor, včetně základních sluţeb zajišťujících řádný provoz bytů, nebytových a

44


společných prostor a dále zabezpečování provozu, správy, údrţby a oprav bytového a nebytového fondu. Na dofinancování výstavby obytných domů byla druţstvu poskytnuta v roce 2003 půjčka ve výši 26,5 mil. Kč s postupným anuitním splácením do roku 2023. V současné době je jiţ město pouze minoritním členem druţstva, je však nadále 51% spolumajitelem vybudovaných 6 bytových domů. Město ze svého rozpočtu podporuje i další subjekty, a to na základě dotací z celkem 13 fondů, jejichţ správci jsou jednotlivé odbory magistrátu. Největší sumou peněz disponuje Fond rozvoje bydlení města Zlína (v roce 2006 z něj bylo vyčerpáno celkem 11 036 836 Kč), dále pak Fond mládeţe a tělovýchovy (v roce 2006 z něj bylo vyčerpáno celkem 9 499 773 Kč) a Kulturní fond (v roce 2006 z něj bylo vyčerpáno celkem 5 436 440 Kč). Tabulka 25: Seznam finančních fondů města Zlína

Název fondu

Správce

Sociální fond Odbor sociálních věcí Stavební fond Odbor stavební a odbor územního plánování Účelový fond pro vlastníky obytných budov a bytů poškozených ţivelní Ekonomický odbor pohromou na rok 1997 Kulturní fond Odbor kultury Fond rozvoje bydlení města Zlína Ekonomický odbor Fond na opravy a modernizaci bydlení Ekonomický odbor Fond zdraví Odbor školství, mládeţe, zdravotnictví a tělovýchovy Fond mládeţe a tělovýchovy Odbor školství, mládeţe, zdravotnictví a tělovýchovy Fond pro mezinárodní styky Odbor kanceláře primátora FKSP Odbor vnitřní správy Ekofond Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Ekofond Odbor městské zeleně Zdroj: Závěrečný účet města Zlína za rok 2006 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

• vysoký podíl EAO v průmyslu

• zchátralý svitovský areál

• klesající míra nezaměstnanosti

• vysoký podíl nezaměstnaných starších 50 let • nutnost kompenzace provozních ztrát společností v majetku města (TS Zlín, DSZO) • převaha emigrantů nad imigranty

• existence Podnikatelského inovačního centra • existence Vědeckotechnického parku • existence průmyslové zóny • otevření nového OC Zlaté jablko a parkovacího domu Příleţitosti • revitalizace svitovského areálu

Hrozby • další chátrání svitovského areálu

• vybudování OC Kaskáda • hospodaření se schodkovým rozpočtem • podpora podnikání nových firem v • odliv mladých lidí a kvalifikované pracovní síly Podnikatelském inovačním centru • rozvoj vědy, techniky a inovačního podnikání • nezájem významných investorů o město díky Vědeckotechnickému parku

45


4.2.2.4. Sociální integrace Bydlení Na vývoji počtu domů a bytů ve Zlíně je jasně patrný vliv Tomáše Bati a činnosti jeho průmyslových závodů na podobu města. Mezi lety 1930 a 1950 se mnoţství domů a bytů téměř zdvojnásobilo. To je jak uţ jsme uvedli dříve, výsledek sociální politiky firmy Baťa vůči svým zaměstnancům. V této době vznikaly celé nové čtvrti charakteristických cihlových baťovských domků. Další nárůst domů a bytů pozorujeme v 70. letech. Tento bychom mohli připsat nově administrativně připojovaným částem města a také tehdy nově vznikajícímu sídlišti Jiţní Svahy, které začalo být právě v této době budováno. V pozdějších letech a také v současnosti se toto sídliště nadále rozrůstá. Zvětšuje se také mnoţství rodinných domů budovaných v okrajových částech města. Tabulka 26: Vývoj počtu domů a bytů ve Zlíně

Počet domů a bytů při jednotlivých sčítáních 1969 1880 1890 1900 1910 ZLÍN 1 839 1 947 2 009 2 009 2 126 1930 1950 1961 1970 1980 1991 3 861 6 937 7 551 10 721 11 068 11 968 Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí

1921 2 286 2001 12 384

Graf 11: Vývoj počtu domů a bytů ve Zlíně – graf

Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně

Počet obyvatel

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

01 20 91 19 80 19 70 19 61 19 50 19 30 19 21 19 10 19 00 19 90 18 80 18 69 19 Roky

Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí Nejpodrobnější údaje o bytovém fondu ve městě je moţné získat z posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. „Údaje z roku 2001 říkají, ţe ve Zlíně je nejstarší bytový fond ve srovnání s ostatními okresními městy kraje, průměrné stáří domů je 48,99 roku. Ve struktuře domovního fondu převládají rodinné domy, které tvoří 86,7 % z celkového počtu trvale obydlených domů. Většina domovního fondu je soustředěna v části Zlín, ve které je 55 % z celkového počtu trvale obydlených domů a jejich průměrné stáří je nejvyšší, 56,33 roku. Naopak nejmladší domovní fond byl zjištěn v části Zlínské Paseky, a to 32,78 roku. Ve městě převládají domy ve vlastnictví fyzických osob. V bytovém fondu jsou nejčastější byty ve vlastním domě, na druhé místo se řadí byty v osobním 8 vlastnictví a následují nájemní byty.“ Pro tato data slouţí jako podklad následující tabulka mapující kromě doby, kdy byly domy vystavěny také jejich formu vlastnictví (opět v období sčítání lidu v roce 2001). Domy ve Zlíně jsou v naprosté většině případů, celkem z 82,3% v rukou soukromých fyzických osob, stát nebo obec vlastní 6,4% domů, ve vlastnictví druţstev se nachází 2,5 % bytů a ostatním druhům vlastníků náleţí 8,1% všech domů. 8

Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 69, Citace 2. 3. 2008

46

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 27: Trvale obydlené byty podle stáří a podle vlastníka domu ve Zlíně

Trvale obydlené byty podle stáří a podle vlastníka domu ve Zlíně V tom:

Domy celkem

Rodinné domy

Bytové domy

Ostatní

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

11 381

100,0

9 864

100,0

1 403

100,0

114

100,0

370

3,3

360

3,6

2

0,1

8

7,0

1920 - 1945 Z toho období 1946 - 1980 výstavby 1981 - 1990

4 779

42,0

4 613

46,8

143

9,6

32

28,1

4 093

36,0

3 014

30,6

1 044

74,4

35

30,7

997

8,8

831

8,4

160

11,4

6

5,3

1991 - 2001

1 042

9,2

962

9,8

58

4,1

22

19,3

soukromá fyzická osoba

9 368

82,3

9 185

93,1

150

10,7

33

28,9

obec, stát

733

6,4

526

5,3

173

12,3

34

29,8

stavební bytové druţstvo

282

2,5

1

0,0

281

20,0

-

-

926 8,1 92 0,9 ostatní vlastníci Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 70, 2. 3. 2008

799

56,9

35

30,7

Trvale obydlené domy do roku 1919

Z toho dle vlastnictví

Pokud bychom chtěli zjistit něco o výstavbě po roce 2001, můţeme nahlédnout do statistiky týkající se let 2004 – 2006. Ta mapuje nejen počty nově postavených bytů, ale také jejich celkovou obytnou plochu a typ stavby, v němţ se nacházejí. Z uvedené tabulky je patrné, ţe největší výstavba byla 2 v prvním sledovaném roce 2004, 199 bytů o celkové ploše 19 117 m . Tabulka 28: Vývoj dokončených bytů ve Zlíně podle charakteru stavby

Dokončené byty podle charakteru stavby ve Zlíně v letech 2004 - 2006 2004

2005

2006

Počet Obyt. plocha Počet Obyt. plocha Počet Obyt. plocha Dokončené byty celkem v rodinných domech v bytových domech Z toho: nástavby, přístavby

150

9421 m

2

68

7205 m

2

2

69

6620 m

2

40

4872 m

2

2

28

616 m

2

19

1529 m

2

10

614 m

2

7

628 m

-

-

199

19117 m

79

8154 m

89

8392 m

9

435 m

2

2

staveb. úpravy nebyt. prostor Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 70, 2. 3. 2008

-

2

Školství Ve Zlíně v současné době funguje 25 mateřských škol, které v roce 2006/2007 navštěvovalo 2 042 dětí, 14 základních škol z toho jedna církevní, 5 základních uměleckých škol, praktická škola a praktická a pomocná škola pro děti s více vadami. Základní a mateřské školy jsou zřizovány městem jako příspěvkové organizace, jejichţ provozní výdaje město plně hradí. Co se týká středního stupně školství, je zde 18 středních škol a 3 odborná učiliště. Dále pak jsou ve Zlíně 4 Vyšší odborné školy. Vysoké školy zde působí dvě. Jednak je to domácí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která má 5 fakult – Fakulta technologická, Fakulta managementu a ekonomiky, Fakulta multimediálních komunikací, Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií a Univerzitní institut. Druhou vysokou školou, která je zde zastoupena je VŠUP v Praze, která tady má Katedru designu. Právě UTB v minulých letech značně rozšířila svou působnost a neustále se rozrůstá, o čemţ také svědčí to, ţe dokončila v centru města nové moderní univerzitní centrum, v jehoţ sousedství bude stát ještě společensko-kulturní centrum. V nové budově má své sídlo univerzitní knihovna a rektorát. UTB ve Zlíně od roku 2001 realizovala investiční akce v celkové hodnotě 1,4 mld. Kč. Rekonstrukcí

47


stávajících objektů a výstavbou nových objektů se výrazně podílí na dotváření charakteru města Zlína jako univerzitního města. Univerzita představuje pro město Zlín velký potenciál také v oblasti rozvoje kongresové a vzdělávací turistiky. Univerzita se rozrůstá i co do počtu svých studentů.

Graf 12: Vývoj počtu studentů UTB ve Zlíně 12000 385 10000

324 248

8000 251

2302

1793

1401

6000

222 995

4000

2000

2902

100 1037 1473

147 935

163 916 5736

6503

7348

8033

4542 2376

3126

0 2000/2001

2001/2002

2002/2003 Bakalářský

2003/2004 Magisterský

2004/2005

2005/2006

2006/2007

2007/2008

Doktorský

Zdroj: UTB ve Zlíně Ve Zlíně funguje také Krajská knihovna Františka Bartoše, která má v několika městských částech své pobočky. Zřizovatelem knihovny je Zlínský kraj. Sociální oblast Sociální sféra je ve Zlíně systematicky plánována a to jiţ od roku 2001, kdy byl vytvořen dokument Analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně. Nadcházející období 2008 – 2012 je však řešeno jinak, a to metodou komunitního plánování. Tento projekt byl realizován s přispěním fondů Evropské unie, konkrétně Evropského sociálního fondu ze Společného regionálního operačního programu. Tato metoda je zaloţena na komunikaci se všemi zúčastněnými stranami z této oblasti, tedy zástupci města, subjektů působících na poli sociálních sluţeb a v neposlední řadě zástupci osob, na něţ je pomoc cílena. Cílové skupiny občanů, na něţ se sociální sluţby zaměřují, jsou rozděleny následovně: „děti, mládeţ a rodina; senioři; občané se zdravotním postiţením; nezaměstnaní a osoby ohroţené 9 sociálním vyloučením.“ Ve Střednědobém plánu sociálních a souvisejících sluţeb ve Zlíně na období 2008 – 2012, coţ je strategický dokument města pro tuto otázku, jsou pro jednotlivé cílové skupiny zpracovány SWOT analýzy, z nichţ jsou pak následně vyvozeny cíle, které je potřeba splnit a opatření, jimiţ jich je moţné dosáhnout. Město také jiţ po 8 let vydává Průvodce sociální péčí ve Zlíně, ve kterém najdeme abecední seznam všech organizací působících ve Zlíně a okolí v sociální oblasti. Pro zajímavost si můţeme uvést příklady rozdělené do výše popsaných cílových skupin.

9

Střednědobý plán sociálních a souvisejících sluţeb ve Zlíně na období 2008 – 2012; str. 9; 16. 4. 2008

48

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 29: Přehled poskytovatelů sociálních sluţeb

1. cílová skupina

2. cílová skupina

Centrum pro rodinu a sociální péči ve Zlíně

Domov pro seniory Burešov

DĚTEM, obecně prospěšná společnost

"Hvězda - občanské sdruţení"

Dětské centrum Zlín

Kluby důchodců

Dům na půl cesty

Naděje, o.s. - Dům spokojeného stáří Zlín

3. cílová skupina

4. cílová skupina

Centrum sluţeb postiţeným Zlín

Intrope

Centrum sociálních sluţeb HORIZONT

STROP

"Handicap (?)"

AA Klub

Obzor, výrobní druţstvo Zlín Občanské sdruţení ONYX - Streetwork Zlín Zdroj: Průvodce sociální péčí ve Zlíně 2008; 15. 4. 2008 Sociální politika města je řešena především na základě spolupráce s jiným subjekty, které pod něj přímo nespadají. Poskytuje jim pro jejich činnost nebytové prostory a příspěvky ze sociálního fondu. Město samotné zabezpečuje pouze část sociálních sluţeb. V následující tabulce je znázorněn vývoj zařízení sociální péče ve Zlíně. Tabulka 30: Vývoj vybraných ukazatelů sociálního zabezpečení

Vývoj vybraných ukazatelů sociálního zabezpečení ve městě Zlíně 2000 2001 2002 1 1 1 Ústav soc. péče pro dospělé 1 1 1 Ústav soc. péče pro mládeţ 4 5 5 Domy s pečovatelskou sluţbou 362 405 405 Počet bytů v domech s pečovat. sluţbou 3 3 3 Domovy důchodců 232 234 234 Počet míst v domovech 1 1 1 Penziony pro důchodce 122 122 122 Počet míst v penzionech 3 3 6 Ostatní zařízení soc. péče 52 113 131 Počet míst v ostat. zařízeních Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 78, 2. 3. 2008

2003 1 1 7 433 2 217 1 122 7 224

2004 1 1 6 415 2 218 1 122 5 200

2005 2 2 5 398 4 287 1 122 8 174

2006 2 2 5 398 4 285 1 121 8 174

Zdravotnictví Zdravotnické sluţby ve městě zabezpečují, kromě privátních lékařů, dvě nemocnice. Jsou to Krajská nemocnice Tomáše Bati, která se nachází na Bartošově čtvrti a Nemocnice Atlas a.s., jeţ je v centru města v 31. budově Svitu. Baťova krajská nemocnice je v současné době jednou z největších nemocnic v ČR, pokud se týká počtu lůţek, ambulancí i personálu. Ani historicky nebyla nemocnice prakticky nikdy pouhou okresní nemocnicí, vţdy měla, alespoň v části svých odborností, nadregionální charakter s větší spádovou oblastí, a to prakticky od zahájení svého provozu v r. 1927. Proto i současná vnitřní politika nemocnice se snaţí respektovat historický vývoj a odpovídajícím způsobem reagovat na současné vývojové trendy a současné prostředí. Fungují celkem tři lůţková oddělení, konkrétně interní, chirurgické a gynekologické. V následující tabulce můţeme pozorovat vývoj ve zdravotnictví v letech 2000 aţ 2005. Zjišťujeme, ţe kromě dvou nemocnic se ve Zlíně také nachází jedna léčebna dlouhodobě nemocných, jejíţ kapacita se v roce 2005 zvětšila z původních 120 lůţek na stávajících 184. Co se týče ordinací privátních lékařů, jejich počet se meziročně příliš neměnil a výraznější nárůst zaznamenaly jen specializované ordinace. Za velmi pozitivní hodnotím nárůst počtu lékáren a s tím související klesající počet obyvatel na jednu lékárnu.

49

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 31: Vybrané ukazatele zdravotnictví ve městě Zlíně

Vybrané ukazatele zdravotnictví ve městě Zlíně 2000 2 1 174 14,5 1 120

2001 2 1 166 14,4 1 120

2002 2 1 212 15,1 1 120

Nemocnice Počet lůţek Počet lůţek na 1000 obyvatel Léčebny dlouhodobě nemocných Počet lůţek v LDN Samostatné ordinace praktických lékařů 45 46 45 pro dospělé 19 19 18 pro děti a dorost 62 62 61 stomatologické 11 10 10 gynekologické 65 67 68 specializované 68 68 73 Ostatní samostatná zařízení 11 12 13 Lékárny 7 383 6 730 6 169 Počet obyvatel na lékárnu Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 77, 2. 3. 2008

2003 2 1 216 15,3 1 120

2004 2 1 222 15,5 1 120

2005 2 1 158 14,8 1 184

47 18 63 10 73 73 18 4 415

46 18 63 11 76 76 20 3 944

46 18 63 11 77 76 21 3 735

V další tabulce můţeme sledovat statistiku týkající se větší ze dvou nemocnic, Krajské nemocnice Tomáše Bati. Vidíme, ţe počet lůţek se kaţdým rokem měnil a nejaktuálnější hodnota hovoří o 1028 lůţkách, na kterých bylo v roce 2005 hospitalizováno 38 680 lidí na průměrně 6,7 dne. Bohuţel počet hospitalizovaných v jednotlivých letech stoupá. Naopak průměrná ošetřovací doba kaţdoročně klesá, z 7,6 dní v roce 2000 na 6,7 dní v roce 2005. Tabulka 32: Vybrané ukazatele Krajské nemocnice Tomáše Bati

Vybrané ukazatele Krajské nemocnice Tomáše Bati 2000 2001 2002 1 044 1 036 1 082 Počet lůţek 34 226 34 997 37 460 Počet hospitalizovaných 7,6 7,4 7,3 Průměrná ošetřovací doba Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 77, 2. 3. 2008

2003 1 086 37 948 7,1

2004 1 092 38 112 6,8

2005 1 028 38 680 6,7

Ve Zlíně také úspěšně funguje několik specializovaných klinik. Jsou to: soukromé oční centrum Gemini, Klinika oční a estetické chirurgie a Klinika reprodukční medicíny a gynekologie. Důleţité je zmínit i to, ţe v městské části Kostelec se nachází Lázně – Kostelec, které se specializují na léčbu pohybového ústrojí a koţních chorob, jako jsou atopický exém nebo lupénka. Jedná se však o lázně menší velikosti, které se v tomto ohledu nedají srovnat s nedalekými Luhačovicemi, které mají celorepublikový význam. Kultura Ve Zlíně se na kulturu klade poměrně velký důraz a je podporována jak z rozpočtu města, tak z Kulturního fondu města Zlína za tímto účelem zřízeného. Z rozpočtu města jsou přímo podporovány Filharmonie Bohuslava Martinů, jiţ město zaloţilo spolu se Zlínským krajem, dále je město zřizovatelem Městského divadla a organizační sloţkou města je kulturní institut ALTERNATIVA sídlící v budově Kolektivního domu. Financovány jsou z rozpočtu také významné kulturní události pořádané kaţdoročně, coţ je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ, mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie, cestovatelský festival Neznámá země či Festival folklórních orchestrů. Ve městě funguje také Muzeum jihovýchodní Moravy, pod něj spadající Obuvnické muzeum a Státní galerie ve Zlíně. Jejich zřizovatelem je Zlínský kraj. Na území Zlína se nachází také mnoţství kulturních památek. Na jejich obnovu jsou poskytovány peníze z Programu regenerace kulturních památek Ministerstva kultury, na němţ se město

50


spolupodílí. Za všechny tyto objekty si jmenujme alespoň ty nejvýznamnější: zámek Lešná s přilehlým parkem, kostel Narození Panny Marie ve Štípě, malenovický hrad, zlínský zámek, mrakodrap 21, Kolektivní dům, areál budovy Městského divadla a mnohé další. Seznamme se nyní s nejdůleţitějšími zlínskými kulturními stánky: Městské divadlo Zlín Divadlo bylo ve Zlíně zaloţeno pod názvem Divadlo pracujících. První premiérou byla hra na motivy Hrátek s čertem Jana Drdy, která se uskutečnila 17. září 1946. Tehdy divadlo ještě sídlilo v budově dnešní Malé scény, která byla původně kinem. Protoţe je tato budova poměrně malá, byla téměř nutností postavit divadlo nové, které bylo po 7 letech stavebních prací dokončeno v roce 1967 a otevřeno Mahenovou hrou Jánošík. Velký sál divadla byl pak ještě v dalších letech rekonstruován a ve dvou menších sálech funguje ještě Divadélko v klubu a Studio Z. Dnešní kapacita divadla je 800 diváků. Kromě vlastního repertoáru jsou zde prezentovány i hry v podání hostujících souborů. Na začátku května se zde kaţdoročně odehrává festival Setkání – Stretnutie. Divadlo Malá Scéna Budova divadla, ve které sídlí také Lidová škola umění, byla navrţena architektem Vladimírek Karlíkem a postavena v roce 1937. Během let však značně zchátrala a proto bylo přestoupeno k její kompletní rekonstrukci. Ta byla dokončena v roce 2006. Malá scéna má svůj vlastní divadelní soubor, jehoţ repertoáru dominují především komedie a hry pro děti. Častou zde hostují také jiné soubory, především z praţských divadel. V sále probíhají také filmová představení. Velké kino Zlín Bylo v roce 1932 postaveno firmou Baťa pravděpodobně na návrh F. L. Gahury. Jeho původní kapacita přesahovala 2500 míst a i se současnou kapacitou 1010 sedadel se řadí mezi největší v republice. Kromě filmových představení, se zde odehrávají nejrůznější koncerty, kaţdoroční volba Miss Academia a samozřejmě také Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ. Do letošního roku byly provozovatelem kina Ateliéry Bonton Zlín a.s. Od května letošního roku však má nového nájemce a tím je společnost Golden Apple Cinema, která je také provozovatelem multikin, nacházejících se v novém nákupním komplexu vybudovaném na zlínském Náměstí Míru. Ve městě je ještě jeden kinosál s výrazně menší kapacitou nacházející se v části Malenovice, který se jmenuje Kino Květen. Obrázek 12: Velké kino v minulosti a dnes

Zdroj: http://www.zlin.estranky.cz/archiv/inahled/153.jpg, 13. 8. 2008

51


Filharmonie Bohuslava Martinů Filharmonie sídlí v Domě umění postaveném taktéţ firmou Baťa, kde jsou velice často pořádány také různé výstavy pod záštitou Státní galerie ve Zlíně. Do repertoáru filharmonie patří nepřeberné mnoţství symfonických skladeb nejrůznějších světových autorů jak současných tak historických. Filharmonie se zaměřuje na dílo Bohuslava Martinů a to konkrétně jiţ od 60. let. V současné době se v centru buduje nový multikulturní sál, na jehoţ druhou etapu bylo vypsáno výběrové řízení. Právě do tohoto sálu by měla filharmonie v budoucnu přesídlit. Dům umění by pak mohl být rekonstruován do své původní podoby a opět slouţit jako památník Tomáše Bati. Muzeum jihovýchodní Moravy Bylo zaloţeno v roce 1953 a jeho současným hlavním sídlem je od roku 1958 Zlínský zámek, kde jsou také vystaveny všechny stálé expozice. Asi nejzajímavější je expozice S inţenýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, ukazující cesty známé zlínské cestovatelské dvojice. Zřizovatelem muzea je Zlínský kraj. Muzeum jihovýchodní Moravy, pořádá ale i další velice zajímavé výstavy, především z oblasti umění. Obuvnické muzeum Obuvnické muzeum, jehoţ zřizovatelem je taktéţ Zlínský kraj, bylo otevřeno v roce 1931. Expozici tvoří sbírka obuvi nashromáţděné firmou Baťa v 30. letech, která mapuje vývoj obuvnického průmyslu od 15. století doposud. Najdeme zde obuv z celého světa, včetně historické. Muzeum nás seznamuje také s technologií výroby obuvi a s rozvojem obuvnictví ve Zlíně. ZOO Lešná Velice významná je pro Zlín právě ZOO Lešná, která se nachází v městské části Štípa. Spadá sice spíše do oblasti ţivotního prostředí, avšak i zde jsou pořádány různé výstavy a kulturní akce. Součástí areálu, který byl otevřen v roce 1948, je i zámek. ZOO je skutečně unikátní a do města láká také velké mnoţství turistů. Expozice se rozkládají téměř na 48 ha pozemků, chováno je zde přibliţně 220 druhů zvířat a pěstováno 1 100 druhů dřevin a okrasných bylin. V říjnu 2006 zde byl otevřen nový tropický pavilon Yucatan. Ve Zlíně se také koná několik kulturních festivalů mezinárodního významu, které do města kaţdoročně lákají stovky turistů. Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ Ke Zlínu a Velkému kinu neodmyslitelně patří Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ, který je pravidelně pořádán od roku 1960 a v červnu 2008 proběhl jeho jiţ 48. ročník. Festival je nejen přehlídkou dětských filmů z celého světa, ale provází ho také velké mnoţství doprovodných akcí. Mezi jeho hosty kaţdoročně patří nejen české herecké špičky, ale také mnoho hvězd zahraničního formátu. Součástí festivalu je i Mezinárodní festival studentských filmů Zlínský pes. Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie Festival jehoţ pořadatelem je kaţdoročně Magistrát města Zlína se koná vţdy v květnu v Městském divadle Zlín. Jedná se o přehlídku divadelních souborů z České a Slovenské republiky, Polska a letos také z Maďarska. Tentokrát se tato kulturní událost uskuteční od 13. do 17. května 2008 a bude to její jiţ 13. ročník. Zlíntalent Soutěţní festival začínajících umělců z řad jak zpěváků, tak hudebních skladatelů či textařů. Mezinárodní festival dechových orchestrů V letošním roce se uskuteční jiţ jeho 15. ročník. Koncerty se konají nejen na zlínském Náměstí Míru, ale také v jiných městech okresu, například v lázních Luhačovice. Sport Na sport je ve Zlíně kladen poměrně velký důraz, čemuţ odpovídá i to, ţe město je jedním z majitelů hokejového klubu HC RIOkna Zlín. Občanům města je k dispozici několik tělocvičen a hřišť, které většinou spadají pod jednotlivé školy. Dále disponuje dvěma sportovními halami. Tou větší je Sportovní hala Novesta, která je základnou pro zlínské házenkáře a volejbalisty, ale hostí i nejrůznější sportovní turnaje, taneční soutěţe a exhibice. V této hale se také konají veletrhy a hudební koncerty.

52


Její kapacita je 3 200 diváků. Druhá hala, ve které mají své zázemí basketbalisté, se nachází na Bartošově čtvrti a tvoří velký komplex s dvěma multifunkčními hřišti, beachvolejbalovým hřištěm a s moderním letním koupalištěm Zelené, vybaveným tobogány a bazénkem pro děti. Obrázek 13: Sportovní areál Zelené

Zdroj: http://data.turistik.cz/turistik/!/imgnew/cile/4264/koupaliste-zelene-zlin-46596.jpg, 13. 8. 2008 Milovníci plavání mají ve Zlíně moţnost celoročně navštěvovat Městské lázně Zlín, jejichţ provozovatelem je firma STEZA Zlín, s. r. o., která je v majetku města. V lázních jsou celkem 3 kryté bazény (50 m, 25 m, dětský bazén) a jeden venkovní (25 m). Svoji základnu zde má Zlínský plavecký oddíl, mezi jehoţ úspěšné reprezentanty patří např. mistr Evropy a olympionik Daniel Málek. V letních měsíc fungují také venkovní koupaliště, mezi která patří jiţ zmíněné Zelené, dále pak koupaliště „V Loukách“ nebo koupaliště v hotelu Lázně Kostelec. V Lázních Kostelec si přijdou na své také milovníci golfu, protoţe se zde nachází jediné zlínské golfové hřiště. V městské části Vršava je vystavěn velký komplex tenisových kurtů a 2 tenisových hal. Další haly najdeme v části Mladcová a další kurty jsou roztroušeny po celém městě. Pro příznivce squashe jsou k dispozici pouze 2 squashová centra a to v centru města a v Malenovicích. Funguje zde také jedna hala na badminton, která se nachází v blízkosti atletického oválu. Ve Zlíně je věnována velká pozornost také fotbalu. Stojí zde dva fotbalové stadiony, přičemţ na tom větším v centru města působí prvoligový fotbalový tým FC Tescoma. Po městě je rozeseto několik dalších fotbalových hřišť, na kterých působí lokální malé fotbalové týmy, na jejichţ fungování přispívá Zlín ze svého rozpočtu. Pro milovníky zimních sportů je tu Zimní stadion Luďka Čajky se dvěma ledovými plochami, který je zázemím extraligového týmu HC RIOkna Zlín, krasobruslařského oddílu a v neposlední řadě týmu sledgehokejistů, který je velice úspěšný. Obrázek 14: Zimní stadion Luďka Čajky

53


Zdroj: http://hokej.zlin.cz/upload.cs/a/a1799184-b_1-fe34f474-b_47-47_v.jpg, 13. 8. 2008 Nad Domem umění, nedaleko centra města stojí umělý lyţařský svah. Je dlouhý 220 metrů, má převýšení 46 metrů a je obsluhován vlekem typu Poma a dětským vlekem. V případě potřeby je zasněţován sněhovými děly a v jeho zázemí je i ski servis a půjčovna lyţí. Zlín a okolí jsou dějištěm mezinárodní automobilové soutěţe Barum Rally, která se zde na konci srpna koná jiţ od roku 1971. Protoţe je součástí devítidílného seriálu mistrovství Evropy a prestiţního světové soutěţe Intercontinental Rally Challenge, láká sem tisíce turistů z České republiky i zahraničí. Velice divácky atraktivní je zvláště noční rychlostní zkouška, jejíţ trasa prochází areálem Svitu a centrem města. Kaţdoročně ji sledují desítky tisíc diváků. Cestovní ruch Město Zlín je součástí marketingové turistické oblasti Zlínsko (zahrnuje území okresu), která spadá pod turistický region Jiţní Morava. „Turistické regiony jsou definovány jako území, pro něţ je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Základem pro uplatnění turistického regionu na trhu je existence 10 turistických produktů.“ Protoţe v současné době převaţuje mezi turisty spíše zájem o poznávání celých regionů a ne jen města jako takového, je programování a následně i propagace města Zlína zaměřena tímto směrem. Město má vytvořen velice rozsáhlý a komplexní dokument nazvaný Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, který je zaměřen především na Zlínsko a město jako takové v něm hraje okrajovější roli. Tento dokument, vytvořený v roce 2006 za podpory Evropského sociálního fondu, lze hodnotit velmi kladně, protoţe zahrnuje všechny nejpalčivější problémy města v oblasti cestovního ruchu a navrhuje velmi zajímavá a vhodná opatření ke zlepšení aktuální situace. Co se týče propagace samotné, pracovníci odboru cestovního ruchu se zúčastňují zahraničních i tuzemských veletrhů zaměřených na tuto oblast, a to například v Bratislavě, Budapešti, Katovicích, Miláně či Utrechtu. Z českých to jsou veletrhy v Praze (Regiontour), Jablonci nad Nisou či Hradci Králové. Podle vlastních slov zde propagují spíše celý turistický region Zlínsko, jehoţ největším lákadlem jsou lázně Luhačovice, ZOO Lešná či Vizovice, ale také na ostatní okresy Zlínského kraje. Pro tyto účely slouţí informační broţura nazvaná Ţlutá trasa, která nás zve na všechna turisticky atraktivní místa celého Zlínského kraje. Město samotné je propagováno v broţuře nazvané Modrá trasa, kde najdeme všechny nejvýznamnější stavby a místa Zlína, např. Zlínský mrakodrap, Dům umění či Vila T. Bati. Kromě toho se zaměřují také na významné kulturní a sportovní akce, které se zde odehrávají, jako například Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ nebo Barum rally. V Analýze cestovního ruchu, která je součástí jiţ zmíněné marketingové strategie, je moţné nalézt zajímavé tabulky týkající se například převaţujících důvodů turistů k návštěvě města či atraktivity jednotlivých míst a akcí ve Zlíně. Tyto tabulky vycházejí z průzkumů prováděných ve městě. Tabulka 33: Převaţující důvod návštěvy města Zlína

Převaţující důvod návštěvy města Zlína Všichni Češi Cizinci Odpověď Počet % Počet % Počet % Práce 55 55 46 32 9 75 Zábava 9 9 8 9 1 8 Poznání 8 8 8 9 0 0 Návštěva příbuzných, známých 8 8 8 9 0 0 Zdraví 7 7 6 7 1 8 Nákupy 7 7 6 7 1 8 Relaxace 5 5 5 6 0 0 Turistika a sport 1 1 1 1 0 6 Tranzit 0 0 0 0 0 0 Celkem 100 100 88 100 12 100 Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, 17. 4. 2008 10

Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, Citace 17. 4. 2008

54


Výrazně nejčastějším důvodem návštěvy Zlína jsou pracovní povinnosti, jako jsou sluţební cesty, obchodní jednání, školení nebo konference. Na ostatních místech uţ je situace poměrně vyrovnaná, ale nejvíce se objevují důvody jako zábava, poznání a návštěva rodiny či přátel. Této tabulce je však nutné vytknout, ţe vychází pouze z velmi malého počtu dotazovaných (pouze 100 osob) a to především z řad cizinců (pouze 12 osob). Tabulka 34: Turisticky nejzajímavější místa a akce ve městě Zlíně

Nejzajímavější místa a akce ve městě Zlíně Odpověď Počet bodů Zlínský mrakodrap 126 Obuvnické muzeum 93 ZOO Lešná 88 Centrum města 58 Zlínský zámek 48 Velké kino 41 Barum rally 39 Baťovy domky 38 Festival filmů pro děti a mládeţ 36 Lyţařský svah 35 Městské divadlo 32 Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, 17. 4. 2008 Tato tabulka vyjadřuje atraktivitu významných míst a akcí ve Zlíně. Jasně jim dominuje Zlínský mrakodrap (21. budova Svitu), která je po rekonstrukci sídlem Zlínského kraje. V něm je asi největší zajímavostí pojízdná kancelář Jana Antonína Bati umístěná ve výtahu a také 8. podlaţí, které je rekonstruováno do původního stavu včetně pouţití stejných materiálů jako v baťovské éře. Na druhém místě se umístilo obuvnické muzeum, které vystavuje unikátní sbírku bot pocházejících z období od 15. století do současnosti z různých koutů světa. Na třetím místě je ZOO Lešná, kterou povaţují i zaměstnanci odboru cestovního ruchu za naprostý unikát a největší lákadlo města hned po jeho funkcionalistické architektuře. Tato místa jsou povaţována za jedna z nejzajímavějších i mezi cestovními kancelářemi u nichţ byl prováděn stejný výzkum. Obrázek 15: Zlínský mrakodrap – 21. budova Svitu

Zdroj: Barum rally; Zlínský kraj, oboje 18. 4 2008 Důleţitou vizitkou města v oblasti cestovního ruchu je jeho informační centrum. V tomto ohledu si město stojí dobře. Centrum se nachází v budově radnice a poskytuje informace o městě a celém okolí kromě češtiny také v angličtině, němčině, ruštině a francouzštině. Jeho pracovníci vystupují velmi profesionálně a ochotně.

55


SWOT analýza Silné stránky • široké zázemí základních a středních škol • existence UTB a jejích vzdělávacích vědeckých aktivit • vybudování nového Univerzitního centra

Slabé stránky • vysoké stáří bytového fondu a

• komunitní plánování soc. sluţeb

• absence velkého kulturního a kongresového sálu • nedostačující prostory pro filharmonii

• rekonstrukce nemocnice Atlas

• převaha emigrantů nad imigranty • absence dostatečně atraktivních produktů • absence hotelu vyšší třídy

• existence širokého zázemí kulturních stánků

• nedostatek zahraničních turistů

• existence 2 nemocnic

• existence širokého sportovního zázemí • Mez. film festival pro děti, Barum rally, ZOO Lešná Příleţitosti • další rozvoj UTB • vybudování společensko - kulturního centra

turistických

Hrozby • pokles bytové výstavby • přílišné zaměření na UTB na úkor ostatních typů školství

• uplatnění na poli kongresové turistiky

4.2.2.5. Ţivotní prostředí Ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou sloţkou ţivotního prostředí a míru jeho znečištění je nutno ve Zlíně, který je městem s rozvinutým průmyslem a značným dopravním zatíţením, zodpovědně sledovat a ovlivňovat. K tomu je ve městě instalováno pět monitorovacích stanic Automatizovaného imisního monitoringu (AIM), jejichţ měření a jeho výsledky jsou pravidelně vyhodnocovány. Stanice jsou umístěny například na bývalé hlavní svitovské bráně, na budově Centroprojektu a kině Květen v Malenovicích. Poloha Zlína v údolní nivě Dřevnice určuje časté inverzní stavy v převáţné části území města, ve které se nachází i jeho centrum. Pouze přítoky Dřevnice částečně zlepšují příčné provětrávání údolí. Tento předpoklad zakládá vhodné podmínky pro niţší moţnosti rozptylu znečišťujících látek. Uvedené údaje ukazují vyšší koncentrace NO x, ostatní látky nepřesahují povolené limity. Z toho lze vyvodit značný vliv dopravy (stanice Svit) a částečně vytápění zemním plynem (stanice Centroprojekt). Emise ostatních znečišťujících látek se výrazně neprojevují. Lze to přičíst poměrně vysokému stupni plynofikace území, značnému rozsahu centrálního vytápění, dobrým emisním parametrům centrálního zdroje tepla. Podle údajů odboru ţivotního prostředí je automobilová doprava zdrojem 60% imisí oxidu dusíku na území města. Proto jsou v návrhovém období územního plánu posouzeny jednotlivé uliční prostory na hlavních komunikacích z hlediska přípustných koncentrací NO x. Výpočet je prezentován v 3 3 mikrogramech/m . Přípustná průměrná denní koncentrace je stanovena na 100 mikrogramů/m . Podle údajů obecního monitoringu je do výpočtu zahrnuta koncentrace pozadí v hodnotě 30 - 50 3 mikrogramů/m . Koncentrace uhlovodíků a oxidu uhelnatého není posuzována, neboť pro C XHY nejsou stanoveny 3 hygienické limity a pro CO je nejvyšší krátkodobá koncentrace 10 mg/m , coţ je 50-ti násobek limitu NOx. Rozdíl mezi emisními charakteristikami je však podstatně niţší, a tak koncentrace CO nemůţe být indikátorem dosahování maximálně přípustných krátkodobých koncentrací tam, kde je převaţujícím zdrojem automobilová doprava. Pro olovo a kadmium jsou stanoveny průměrné roční 3 koncentrace Pb 0.5 a Cd 0.01 mikrogramů/m v polétavém prachu. Při stanovení obsahu olova v

56


benzinu 0.15 g/l olovnatého benzinu a 0.005 g/l bezolovnatého benzinu je trend u olova jednoznačně klesající. Emise těţkých kovů se na rozdíl od plynných exhalací účastní na znečišťování ovzduší jen svým menším podílem. Kovy jsou emitovány převáţně ve formě mikroskopických částic velikosti 0.2-2.0 Ţm, které se v závislosti na jejich hmotnosti a výšce zdroje nad povrchem postupně usazují. Tedy účast celkového mnoţství emitovaných kovů na kontaminaci vzduchu je jen v bezprostřední blízkosti zdroje. Znečišťovatelé ovzduší se ve městě dělí podle norem REZZO (pozn.: REZZO – Registr emisí zdrojů znečišťování ovzduší) platných v celé České republice. Ty dělí zdroje na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární se dále dělí na REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje), REZZO 2 (střední zdroje) a REZZO 3 (malé stacionární zdroje). Mobilní zdroje jsou označovány REZZO 4 a patří mezi ně například dopravní prostředky, velké stavební stroje, zahradní stroje atd. Největším znečišťovatelem ovzduší jsou Moravské teplárny a Baťova nemocnice, přičemţ se obě dvě řadí mezi REZZO 1. V následující tabulce můţeme pozorovat vývoj emisí znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů na území Zlína. Právě zde je jasně patrné, ţe kvalita ovzduší se v průběhu let 1990 a 2003, pro něţ jsou data v obrázku zachycena výrazně zlepšila. Pro lepší orientaci uvádíme přesný význam jednotlivých zkratek: TZL – tuhé znečišťující látky, SO2 – oxid siřičitý, NOx – oxidy dusíku, CO – oxid uhelnatý a VOC – těkavé organické látky. Všechny tyto látky jsou povaţovány v měření znečištění ovzduší za základní. V tabulce pod grafem jsou tyto látky rozmístěny tak, jak jsou produkovány jednotlivými zdroji znečištění REZZO. Z tabulky vyplývá, ţe zcela logicky jsou největšími znečišťovateli stacionární zdroje REZZO 1 a mobilní zdroje REZZO 4. Nejvíce se do ovzduší vypouští oxidu dusíku (1849,3 t/rok), oxidů uhelnatého (1723,9 t/rok) a oxidu siřičitého (937,8 t/rok). Všechna tato data pocházejí z roku 2003. Graf 13: Graf s výchozí tabulkou ukazující vývoj emisí

9000,0 8000,0

t / rok

7000,0 6000,0

TZL

5000,0

SO2 NOx

4000,0

CO

3000,0

VOC

2000,0 1000,0 0,0 1988

1990

1992

1994

1996 rok

57

1998

2000

2002

2004

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Individuální Celkem stac. REZZO 4 Celkem

TZL t / rok % 66,3 16,3 3,0 0,7 5,9 1,5 149,84 36,9 225,0 55,4 181,0 44,6 406,0 100,0

PM 10 t / rok % 57,3 17,5 1,5 0,4 3,6 1,1 91,2809 27,9 153,6 47,0 173,4 53,0 327,1 100,0

SO2 t / rok % 775,1 82,7 7,6 0,8 3,1 0,3 145,16 15,5 931,0 99,3 6,8 0,7 937,8 100,0

NOx t / rok % 295,6 16,0 10,1 0,5 9,5 0,5 74,22 4,0 389,3 21,1 1460,0 78,9 1849,3 100,0

CO t / rok % 192,4 11,2 3,7 0,2 8,3 0,5 371,65 21,6 576,0 33,4 1147,9 66,6 1723,9 100,0

VOC t / rok % 178,7 28,6 27,0 4,3 8,3 1,3 76,44 12,2 290,4 46,4 335,3 53,6 625,8 100,0

Zdroj: Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín, Zlínský kraj, str. 12, 9. 3. 2008 Vodstvo Jak jiţ bylo řečeno dříve, páteří říční sítě je ve Zlíně řeka Dřevnice, do níţ ústí mnoţství menších vodních toků. Město je také obklopeno několika vodními nádrţemi, z nichţ 2 (Kvasice a Slušovická přehrada) jej zásobují pitnou vodou. Voda je rozváděna vodovodní sítí o celkové délce přibliţně 305 km, kterou vyuţívá zhruba 75 000 obyvatel. Kromě toho je ve městě vedeno v evidenci ještě 167 veřejných studní. V průměru se ve Zlíně spotřebuje asi 106 litrů vody za den na osobu. „Odpadní vody jsou ve Zlíně sváděny veřejnou kanalizací, na kterou je připojeno 77 103 obyvatel. 11 Celková délka splaškových veřejných kanalizací ve statutárním městě je cca 319 km.“ Kanalizace ve městě ústí do jediné čističky odpadních vod v Malenovicích, která vodu čistí mechanicko biologickou technologií a jejím vlastníkem jsou Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. V okolí města, konkrétně v obci Machová funguje ještě tzv. kořenová čistička. Přímým recipientem čistírny odpadních vod je řeka Dřevnice, která vtéká po cca 6ti km do řeky 3 Moravy: Dřevnice Q355 = 0.25 m /s 3 Morava - současnost Q355 = 7.89 m /s Tabulka 35: Znečištění řek ve Zlíně a okolí

Znečištění řek Ukazatel / hodnota (mg/l)

Dřevnice

Morava

BSK5

14,00

11,00

NL

44,50

42,50

CHSKMn

11,30

10,80

RL

605,00

564,00

NO3-

15,60

23,80

NH4

7,50

3,25

Cl

84,20

59,40

101,10

100,00

2-

SO4 Zdroj: Povodí Moravy, a.s., 2008

Hluk Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přípustná hladina hluku ve vnějším prostředí je dána součtem základní hladiny 50 dB(A) a korekcí vztahujících se k místním podmínkám a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce - 10 dB(A). Pro obytné soubory na obytném území uvnitř městské zástavby platí korekce + 5 dB(A). Ve smíšených zónách platí korekce + 10 dB(A) a ve výrobních zónách + 20 dB(A). Pro rozsáhlé zdravotnické areály platí korekce - 10 dB(A). V nejméně

11

Ochrana ţivotního prostředí, str. 24, Citace 9. 3. 2008

58


příznivých podmínkách by tedy v denní době neměla být překročena hladina 55 dB(A) a v noční době 45 dB(A) u obytné zástavby a v prostoru nemocnice 40 dB(A) v denní době a 30 dB(A) v noční době. Zdrojem hluku ve městě je ţelezniční trať č. 331 Otrokovice – Vizovice (Ekvivalentní hladina hluku LAeq = 64.2 dB(A)). U stávajících komunikací, kde převládá dopravní funkce, jsou překračovány přípustné hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru. Vzhledem k charakteru zástavby je ochrana ve vnějším prostředí problematická a je omezena na úpravy aţ na objektech. Jedná se o rekonstrukci stávající silnice I/49 v ulicích 3. května a T. Bati, II/490 v ulici Sokolská a propojení ulic Sokolská – 2. května a 2. května – T. Bati v ulici Podvesná XVII. Odpadové hospodářství „Ve Zlíně funguje systém odpadového hospodářství na základě smlouvy prostřednictvím Technických sluţeb Zlín, s. r. o. Sběr směsného odpadu se provádí v pravidelných intervalech vozidly s lineárním stlačováním odpadu, počet nádob na odpad je dostatečný pro všechny obyvatele. Pro třídění slouţí speciální nádoby, kaţdý občan můţe také odloţit své odpady v síti sběrných dvorů. Pro zvýšení komfortu sluţby jsou zavedeny mobilní svozy odpadů. Na jaře a na podzim jsou organizovány úklidy 12 města.“ Sběrné dvory jsou celkem čtyři. První svěrný dvůr byl realizován v r. 1998 v Loukách, v areálu Technických sluţeb Zlín, s. r. o. Další a dnes nejvíce vyuţívaný byl v r. 1999 zřízen na Zálešné I. Pro lokalitu čtvrti Letná a Podhoří byl vybudován v roce 2001 sběrný dvůr v ulici Jiráskova (lze zde odkládat méně druhů nebezpečných odpadů). V roce 2003 byl zahájen provoz sběrného dvora v Malenovicích (ul. Zahradní). Odpad, který není recyklován či předáván jiným oprávněným osobám, je likvidován na skládce Suchý důl. Co se týká tříděného odpadu, jeho sběr a dotřídění na třidicí lince opět zabezpečují Technické sluţby Zlín, ale mimo to „je město smluvním partnerem systému EKO-KOM, který zajišťuje zpětný 13 odběr a recyklaci spotřebitelských obalů v rámci systému tříděného sběru obce.“ V roce 2003 občané města Zlína vytřídili 854 tun papíru, 370 tun plastů a 615 tun skla. V přepočtu na jednoho obyvatele to činí 22,5 kg/rok. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který byl 18,5 kg/obyvatele a 14 rok, vyplývá, ţe se město Zlín pohybuje nad průměrnou výtěţností ČR v těchto třech komoditách.“ Město Zlín má schválen Plán odpadového hospodářství na období let 2006 – 2010 a pravidelně ročně se vyhodnocuje. Byla zpracován pracovní skupinou schválenou dne 8.12.2003 a jejími členy byli pracovníci MMZ, TS Zlín, členové komise ŢP RMZ, pracovníci KÚ ZK a externí odborníci z oblasti OH. Analýza současného stavu - separovaný sběr papíru, skla a plastů, jejich dotřídění a zpracování v TS Zlín Program separace byl zahájen v městských čtvrtích Obeciny, Jiţní svahy, Malenovice. - vyuţití separovaných frakcí Separují se papír, plasty a sklo (bílé, barevné). Na odběr frakcí jsou uzavírány smlouvy mezi odběrateli a Technickými sluţbami. - spalování odpadů Od 1. 8. 1996 se 2 následující roky spalovalo cca 8 000 tun komunálního odpadu ve spalovně SAKO Brno. - skládkování Skládka Suchý důl, jejíţ majitelem je město Zlín, je v provozu od roku 1980. I. etapa skládky Suchý důl nevyhovovala svými parametry poţadavkům pro ukládání komunálního odpadu. Ukládání bylo k 31. 7. 1996 ukončeno. V současné době se odstraňují odpady na III. etapě skládky Suchý důl, pro které bylo vydáno KÚ ZK tzv. Integrované povolení (IPPC). Předpokládaný rok ukončení provozu III. etapy je rok 2024. Areál skládky Suchý důl by se měl dle schváleného cíle Plánu odpadového hospodářství SMZ přeměnit na Centrum komplexního nakládání s odpady. - likvidace černých skládek V uplynulých třech letech bylo na správním území Zlína asanováno celkem 54 černých skládek.

12

Ochrana ţivotního prostředí, str. 43, Citace 9. 3. 2008 Ochrana ţivotního prostředí, str. 44, Citace 9. 3. 2008 14 Ochrana ţivotního prostředí, str. 44, Citace 9. 3. 2008 13

59


Přírodní katastrofy Povodeň Velké povodně patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím přírodním katastrofám, způsobujícím obrovské materiální škody a ztráty na lidských ţivotech. Obzvláště v nedávné minulosti došlo na našem území k několika ničivým povodním, včetně povodní v červenci 1997 a srpnu 2002, které byly svým rozsahem a důsledky největšími povodněmi u nás ve 20. století. Město Zlín má zpracovány povodňové plány jak pro území obce, tj. svého katastrálního území s přilehlými městskými částmi, tak pro správní území Magistrátu města Zlína jakoţto obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Povodňové plány zajistilo město také pro vlastníky nemovitostí na území Zlína, v lokalitách ohroţených povodní. V případě povodňových stavů na řece Dřevnici je předsedou povodňové komise, primátorem města Zlína, svolána povodňová komise, aby včas informovala obyvatele ohroţených nemovitostí o blíţící se povodni a koordinovala vzniklou povodňovou situaci od přípravných prací vedoucích ke sníţení povodňových škod aţ po záchranu ţivotů ohroţených obyvatel. K tomu jsou jí k dispozici jednotky Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, Policie ČR, Městská policie Zlín, technické a materiálové vybavení Technických sluţeb Zlín, s. r. o. a další. Určující pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity jsou údaje stanovené Českým hydrometeorologickým ústavem pro měřicí limnigrafickou stanici ve Zlíně u mostu na Cigánově. Po povodních v roce 1997 bylo koryto řeky Dřevnice téměř v celé délce protékající Zlínem upraveno a vyčištěno jejím správcem, Povodím Moravy, s. p., který také realizoval výstavbu protipovodňových zdí a sypaných hrází v Přílukách, Loukách a Luţkovicích. Další protipovodňová opatření jsou postupně realizována na drobných vodních tocích pod správou Lesů ČR, s. p., v podobě přehrázek k zachytávání splavenin a sníţení vlivu erozivní činnosti vody. Město Zlín vybudovalo regulovatelné hradítkové komory na kanalizaci na Bartošově čtvrti v Přílukách, které zabraňují zpětnému vzdutí vody z řeky. Havárie Problémy jiţ několikrát nastaly přímo na centrálním území města Zlína, kde je podél řeky Dřevnice veden páteřní kanalizační sběrač, na který je napojeno celkem rozsáhlé území. Po předchozím dlouhodobém suchém počasí, kdy byl stav vody v řece na minimu, přešel částí území přívalový déšť, který způsobil přetíţení kanalizačního sběrače a vypuštění části odpadní vody oddělovači do Dřevnice. Jelikoţ byl déšť pouze lokálního charakteru, neměl ţádný vliv na zvýšení průtoku vody v řece, kterou prakticky nezasáhl. Vysoký podíl vypuštěné odpadní vody oproti průtoku vody v řece měl za následek překročení limitů přípustného znečištění vody v toku, kdy v jednom z případů v roce 2003 došlo dokonce k hromadnému úhynu ryb (cca 900 kg). Energetika „V oblasti energetiky působí na území města tři systémy rozvodů energií, které v současnosti zajišťují převáţnou většinu energetických potřeb města. Jedná se o systém rozvodu zemního plynu provozovaný Jihomoravskou plynárenskou, a. s., systém rozvodu elektrické energie, jehoţ výhradním majitelem je společnost E.ON Energie, a. s., která je nástupnickou společností původního majitele, Jihomoravské energetiky, a. s. Dále pak soustavu centrálního zásobování teplem, jejíţ primární část provozují Moravské teplárny, a.s. Zlín a částečně (západní část města) Teplárna Otrokovice, sekundární část pak Teplo Zlín, a. s. Největšími výrobci tepla a elektrické energie jsou Moravské teplárny, a. s., Zlín. Systém centrálního zásobování teplem (CZT) je ve Zlíně rozvinut do značné míry, neboť zajišťuje dodávku 47 % spotřebovávané energie. Moravské teplárny, a. s., Zlín provozují průmyslovou teplárnu na uhlí, slouţící k zásobování průmyslových podniků na území Zlína technologickou parou a současně k vytápění celé teplofikované zóny města. Základem teplárny jsou dva moderní teplárenské bloky s parními kotli s fluidní spalovací technologií a odběrovými 15 teplárenskými turbínami.“ „Moravské teplárny, a. s., provozují rozsáhlé tepelné sítě parní i horkovodní. Celková délka parních sítí činí 53 km a v zimním období je dodávaný výkon aţ 128 MW, délka horkovodních sítí činí 55 km a dodávaný výkon je aţ 105 MW. Z parních sítí je zásobován především průmysl (MITAS, a. s., IGTT, Zlínská dopravní a další), terciální sektor (školy, Krajský soud Zlín, městské lázně, zimní stadion a další) a rovněţ značný počet odběratelů sektoru bydlení. Horkovodní síť zásobuje především sektor bydlení prostřednictvím Teplo, a. s., Zlín, ale z horkovodní sítě odebírá teplo rovněţ mnoho odběratelů terciálního sektoru i menších průmyslových provozoven. Dostupnost tepelné energie je 15

Ochrana ţivotního prostředí, str. 48, Citace 9. 3. 2008

60


omezena rozsahem soustavy CZT. Pokrývá území největších sídlišť i vnitřního města. Spotřeba tepla 16 dodávaného CZT v posledních letech mírně roste.“ „Elektrická energie, vyrobená v Moravských teplárnách, je dodávána do průmyslového areálu Svit a přebytek do sítě společnosti E.ON, a.s. Moravské teplárny, a.s. jsou schopny pokrýt vyrobenou elektrickou energií cca 58 % celkové potřeby elektrické energie ve Zlíně. Výroba tepla i elektrické energie se v posledních letech postupně zvyšuje. Město Zlín je zásobováno elektrickou energií převáţně z transformovny Mladcová, která se nachází na severním okraji města a je v majetku 17 Jihomoravské energetiky, a. s., zajišťující zásobování elektrickou energií.“ „Město Zlín je zásobováno zemním plynem Jihomoravskou plynárenskou, a. s., prostřednictvím VTL plynovodů vedených ze tří směrů, a to od Otrokovic, od Fryštáku a od Luhačovic. S ohledem na 18 zaokruhování plynovodů je zajištěna spolehlivost dodávek zemního plynu.“ Vodovody a kanalizace Jak uţ bylo uvedeno dříve, má vodovodní síť ve městě délku cca 305 km. Na ni je napojeno 75 040 obyvatel a provozují je stejně jako veřejnou kanalizaci o délce 319 km Zlínská vodárenská, a. s., která je členem skupiny Veolia Voda Česká republika. Na veřejnou kanalizaci je napojeno více osob neţ na vodovod, celkem 77 103. Kanalizace ve městě byla budována podle projektu ing. Zavadila od třicátých let. Systém jednotné kanalizace byl doplňován podle poţadavku výstavby nových obytných a průmyslových lokalit. V současnosti je město Zlín odkanalizováno kombinovaným systém s převaţujícím systémem jednotné kanalizace, pouze okrajové čtvrti (Jiţní svahy, Bartošova čtvrť, Přílucká, Podhoří, Sokolská ulice) mají vybudovaný systém oddílné kanalizace. Odpadní vody od obyvatelstva, občanské vybavenosti a průmyslu jsou odváděny kanalizačními sběrači, které jsou zaústěny do hlavních kmenových stok. V případě oddílné kanalizace jsou dešťové vody svedeny samostatnými sběrači do nejbliţších místních recipientů a následně do hlavního recipientu - řeka Dřevnice. Hlavní kmenové stoky, které tvoří páteř stokové sítě, jsou vedeny podél řeky Dřevnice (levobřeţní a pravobřeţní kmenová stoka), pod místní částí Louky se spojují do levobřeţní stoky, která je zaústěna do čistírny odpadních vod Malenovice (ČOV je situována na k. ú. Tečovice). Ta byla postavena v roce 1965 a jedná se o mechanicko-biologický systém, jehoţ denní průtok vody v roce 3 2003 činil 22 400 m za den. Její moţnosti jsou ale samozřejmě vyšší a maximálně můţe vyčistit 3 40 000 m vody denně, coţ odpovídá potřebám města s 207 000 obyvatel. Zdroje pitné vody slouţící Zlínu jsou dva, v Kvasicích a Slušovická přehrada, jejich úpravny vody jsou v Tlumačově a v Klečůvce. Slušovická přehrada zásobuje vodou území na severu a východě města, Kvasice pak území na jihu a západě. V některých částech města čerpají obyvatelé vodu z obou těchto zdrojů. Kaţdý občan Zlína spotřebuje průměrně 106 litrů vody denně. Jako zdroj vody slouţí ve Zlíně také celkem 167 studní pocházejících většinou z baťovských 30. let minulého století. Nejvíce z nich se nachází v městských částech Zlín (74) a Kudlov (16). Tyto studny jsou dnes pouţívány spíše jen pro závlahové účely a rozbor jejich vody zabezpečuje město. SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky • překroční hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru

• image města zeleně • zlepšující se kvalita ovzduší • napojení převáţné většiny obyvatel na kanalizační a vodovodní síť • fungující systém třídění odpadu Příleţitosti

Hrozby

• dobudování protipovodňových opatření

• další havárie kanalizační sítě

16

Ochrana ţivotního prostředí, str. 48, Citace 9. 3. 2008 Ochrana ţivotního prostředí, str. 49, Citace 9. 3. 2008 18 Ochrana ţivotního prostředí, str. 49, Citace 9. 3. 2008 17

61


4.2.2.6. Přitaţlivé město Město Zlín patří k významným městům České republiky s rozvinutým ekonomickým potenciálem a ojedinělým prostorovým uspořádáním lineárního zahradního města, s nevýhodnou polohou ve struktuře osídlení České republiky a s nedostatečným dopravním propojením na hlavní urbanizační prostory republiky. Výchozím hlediskem koncepčního přístupu je zajištění optimálního ţivotního prostředí obyvatelstva, aniţ by byly narušeny hodnoty zanechané předchozími generacemi. Dnešní funkční a prostorové členění je výsledkem historického vývoje, především v posledních sedmdesáti letech. Je charakterizován dosti dramatickým přechodem široké roviny do členitého reliéfu Zlínské vrchoviny, která je rozdělena hlubokým zaříznutým údolím Dřevnice. Na severu se tyčí Mladcovské kopce s nejvyšším vrcholem Zadním vrchem (422 m n. m.), na jihu masiv s nejvyšším vrcholem Tlustou horou (458 m n. m.). Tyto hřbety tvoří výrazné zelené horizonty města. Šířka údolí, od horizontu Tlusté hory po horizont Mladcovských kopců (přibliţně hranice lesa) je cca 5-6 km. Jednoznačnou dominantou pro město a okolí je vrchol Tlusté hory s televizním vysílačem. Obrázek 16: Zlínské kopce

Zdroj: http://st.blog.cz/z/zemepisvevela.blog.cz/obrazky/1766455.jpg; http://www.literarky.cz/fotky/0603/ltn_560_109.jpg, oboje 13. 8. 2008 Severní i jiţní svahy spadající k nivě Dřevnice jsou rozbrázděny příčnými údolími druhotných vodních toků. Na sever od města je území velice členité, výrazná jsou i údolí druhého a třetího řádu vzhledem k Dřevnici. Prostor je členěn údolími na protáhlé hřbety. Dramatické členění prostoru je výrazné od hranice lesa odkud dochází k prorůstání umělého a přírodního prostředí. Severně exponované svahy jsou těmito údolnicemi rozčleněny na výrazné vrcholy a hřbety. Ve styku s údolní nivou je vytvořen souvislý protáhlý pás přerušený pouze na několika místech příčnými údolími. Pro takto členitý reliéf jsou charakteristická místa dalekých rozhledů, průhledů, scenérické cesty, mnoţství horizontů a dominant. Město je rozděleno barierami a cestami na oblasti, jejichţ identitu navrhuje územní plán zachovat. Tyto oblasti lze v rámci především Zlína podrobněji členit na zóny, které zhruba odpovídají urbanistickým obvodům – statistické jednotce pro sčítání lidu a bytů. Kaţdá městská oblast má svoji strukturu danou jednak terénními podmínkami, jednak formou zástavby. Městské prostředí Základní prostorovou oblastí je vlastní město v údolní nivě řeky Dřevnice, původní „baťovský“ Zlín, rozšířený na východě o poválečnou výstavbu a postavený v návaznosti na původní zástavbu městečka soustředěného kolem dnešního Náměstí Míru. Nejdůleţitější zónou a rovněţ nejreprezentativnější je městské centrum, v současné době prostorově vymezené na severu řekou Dřevnicí, na jihu okrajem lesa, na západě ulicí Březnická, na východě zástavbou lemující ulici Dlouhou. Dnešní centrum má dva rozvojové póly – historické jádro kolem Náměstí Míru se stabilizovaným tradičním uzavřeným prostorem vytvářející ulice a náměstí (s dostavbou jiţní části) a v protikladu nový rozvojový pól, který vznikl u vstupu do továrny, tvořený

62


Náměstí Práce se značným dopravním zatíţením průjezdnou dopravou, a jehoţ prostor byl utvářen nahodile. Navazující Náměstí T. G. Masaryka má otevřený přírodní prospekt po stranách ohraničen jednotlivými objekty a vytváří dominantní osu sever – jih. Vzhledem ke značné problematice a nedořešenosti některých prostorů je třeba na městské centrum, na které byl vyhotoven územní plán zóny, zpracovat dokument v detailnějším měřítku, nejlépe formou urbanistické soutěţe. Centrem města prochází významná přírodní osa ve směru sever – jih, vytvářející významný prostorový prvek nejen centra, ale i celého města, a propojující oba zalesněné komplexy hřbetů lemujících Podřevnické údolí. Zároveň plní i funkci biokoridoru, a její kříţení s lineárním pohybem v Třídě T. Bati je zvýrazněno městskou dominantou - administrativní budovou. Historickému jádru dominuje méně výrazná dominanta věţe kostela, zatímco další významný prostor nám. Míru je bez dominanty. Hlavní pěší cesty jsou především ve směru západ- východ. Rozvojové moţnosti centra souvisí především s řešením dopravy, a s otevíráním areálu továrny pro obchodně - podnikatelské aktivity. V územním plánu je navrţen třetí rozvojový pól v prostoru Čepkova a intenzivnější propojení s navrţenými plochami občanské vybavenosti v areálu Svitu. Na centrum města navazují původní zóny postavené ve velmi krátké době dle regulačních plánů racionálně a ekonomicky a díky terénu kaţdé se svou vlastní identitou. Na západ od centra je vymezena průmyslová zóna – areál původní továrny ohraničené řekou Dřevnicí a Třídou T. Bati, rozvíjený na šachovnicovém půdorysu, u jehoţ vstupu je výškový objekt administrativy, celý areál má díky architektonickým prvkům jednotný charakter. Co nejblíţe k továrně byla postavena první dělnická kolonie – Letná, první hromadná nízkopodlaţní bytová výstavba dle jednotného konceptu, která v pozdější době v atraktivní poloze u Třídy T. Bati byla přestavěna na občanské vybavení. Urbanistický koncept s ohledem na ekonomii navrhl dvoupodlaţní rodinné domky v zeleni bez plotů zdůrazňující prorůstání zeleně do města. Hlavní cesty – komunikace jsou realizovány rovnoběţně s vrstevnicemi, coţ přispívá i k modelaci ulic, pěší cesty jsou kolmo k vrstevnicím se spádem ke Třídě T. Bati, pro lepší orientaci v prostoru je základní škola umístěná v těţišti. Další obytné čtvrti byly realizovány v údolní poloze východně od továrny v prostoru Zálešná a Podvesná. Dvoupodlaţní domky s typickým architektonickým výrazem – barevným vyjádřením, bohatou zelení bez oplocení - svým šachovnicovým způsobem zástavby bez výrazných jader neumoţňuje dobrou prostorovou orientaci. Teprve dodatečně postavený věţový objekt na břehu Fryštáckého potoka včetně vybavenosti oţivil prostor této části města. Na část plochy dnešního zahradnictví je navrţen rozvoj bydlení. V návaznosti na část Zálešná je v prostoru svahu pod lesem a v sousedství zástavby na Burešově navrţena obytná zóna na svahu pohledově velmi exponovaném, ale v současné době jiţ zatíţeným zahrádkářskou kolonií. Díly, Lazy a Lesní čtvrť ohraničené na severu Třídou T. Bati na jihu okrajem lesa je dalším prostorovým útvarem města postaveným ve velice krátké době s ulicemi přizpůsobenými terénu. I kdyţ jsou zde umístěny některá významnější zařízení občanského vybavení, je celková orientace v celém prostoru obtíţnější, systém pěších cest sleduje většinou pohyb napříč svahem, zatímco ulice musí sledovat přípustný spád. Menší rozvojové plochy jsou navrţeny na plochách zahrádek pod lesem. V návaznosti na tuto část města byla postavena zóna Obeciny – zóna obytných domů s menší plochou na dostavbu. Východně od centra dochází ke značnému urbanizačnímu tlaku a tyto části jsou postupně přestavovány, převáţně polyfunkčními domy v prostoru Kvítková. V prostoru Třídy T. Bati byly po válce postaveny Morýsovy domy. Prostor Kúty byl v převáţné míře přestavěn panelovou technologií, nejvýchodnější část města – Bartošova čtvrť je jiţ typické sídliště. Významným prvkem v této části města je řeka Dřevnice – klidový koridor lemovaný alejemi, významný městotvorný prvek. Na pravém břehu řeky Dřevnice je v severovýchodní části realizována nemocnice s dominantními objekty. Na prostorový útvar původního města navazuje novější zástavba, ve východní části obytné území s jasným kompozičním záměrem výškových domů rovnoběţně s Třídou T. Bati a gradací směrem k centru, směrem západním především další průmyslové podniky. Tato zástavba je většinou prostorově propojena s původním městem. Přírodním horizontem je oddělena nová obytná zástavba Jiţních svahů s doposud nedokončeným lokálním centrem v prostoru křiţovatky ulice Okruţní a Středová. Tato část města je zastavěna sídlištním způsobem s dominantními objekty dvou segmentů ovládajících kompozičně celé území. Přírodní osa sever – jih navazuje na přírodní horizont v jiţní části a pokračuje do prostoru severně od

63


druhého segmentu, kde je v prostoru dalších přírodních os navrţen park. Východním směrem směřuje přírodní osa stávajícím ţlebem do prostoru údolí Fryštáckého potoka. Po obou stranách tohoto ţlebu, který má funkci biokoridoru, je navrţena nízkopodlaţní zástavba v pohledově exponovaných plochách Nivy a Vršavy. Západním směrem jde přírodní osa zástavbou do údolí Paseckého potoka. Na severu od navrţeného parku jsou rozvojové plochy pro bytovou výstavbu, která dokompletuje prostor Jiţních svahů. Důleţitým prostorem je kříţení ulic Okruţní a Středová – těţiště celého území, kde je navrţeno lokální centrum jednak s církevními stavbami jednak se školními a komerčními objekty. V severní části, od Jiţních svahů přes Valachův ţleb, je zástavba ve Zlínských pasekách a přes údolí Paseckého potoku prostor Ostré horky - plochy velice vhodné pro bydlení, ale díky velké svaţitosti těţko dopravně přístupné a obsluhovatelné. V tomto prostoru je největší tlak na zachovalé enklávy krajiny pronikající do organismu města, tzv. zelené klíny. Navrţené plochy ve velké většině respektují schválené změny a doplňky k dosud platnému SÚP. Zlínské paseky v severní části mají menší rozvojové plochy na svazích pod lesem. Ostrá horka je přechodový prvek mezi Zlínem a zástavbou Mladcová, zastavěna je část hřbetu a převáţně západní svahy. Územní plán navrhuje doplnit zástavbu v prolukách na hřbetu a respektovat prostor pasek – zeleného klínu - lemujících svahy a vrchol Ostré horky a spojujících je s lesem na severu. Původní obce si zachovaly svůj charakter, bohuţel díky silnému vlivu města, většinou jejich lokální centra jsou nedostatečně rozvinuta, potřebují regeneraci, aby opět začaly plnit funkci společenského prostoru. Mladcová, s původní ulicovou zástavbou na západním svahu Mladcovského hřbetu, se postupem času rozšiřovala na vlastní hřbet a východním směrem do nivy Klabalského potoka, kde vznikla v poslední době i menší lokalita panelových bytových domů. Východní svah je z velké části funkčně vyuţíván jako významný prostorový prvek zeleně. Jiţní svahy Mladcovského hřbetu jsou velice pohledově exponované a nejsou aţ na menší dostavbu vyuţívány pro rozvoj. Mladcová je navrţena jako jeden ze stěţejních rozvojových prostorů, je to především západní svah a lokalita severně od ul. Stráně a lokality v prostoru Klabalského potoka. Prštné se zástavbou kolem původní návsi na východní straně téměř srostlo s částí Rybníky. Díky Dřevnici si původní obec zachovala svoji identitu, coţ uţ neplatí o jiţní části katastru, kde došlo k nové výstavbě a přirozenému pokračování města směrem západním. Prostor podél Dřevnice je prostorově ovládán objektem sýpky. Nová bytová výstavba je navrţena především na severním konci na jiţních svazích a menší dostavba na západním okraji. Prostorovou identitu na západním okraji „chrání“ proti dalšímu srůstání navrţené biocentrum, na východním okraji navrţená obsluţná komunikace. Dopad do území má navrţená pravobřeţní komunikace podél Dřevnice. Louky si rovněţ zachovaly svoji samostatnou identitu, náves postrádá více zařízení ovlivňujících ţivot v obci. Nová výstavba je navrţena na východním okraji v prostoru mezi obcí a areálem výrobních aktivit, významným koncepčním záměrem je návrh na vybudování regionálního centra komerčních aktivit v prostoru mezi Dřevnicí a Třídou T. Bati. Řeka Dřevnice díky svým meandrům směrem k ţeleznici zachovává prostorovou identitu tomuto prostoru. Navrţené biocentrum a biokoridor východně od obce zabrání prorůstání a prostorovému spojení Louky a Prštného. Malenovice v současné době dotváří nové centrum v návaznosti na původní náměstíčko obce a s propojením na nově navrţenou zastávku na dráze. Původní zástavba v prostoru pod hradem byla postupně rozšiřována jak západním směrem (bytové domy) tak i východním směrem ke Zlínu nízkopodlaţní zástavbou jiného charakteru neţ ve vlastním městě. Prostoru mezi řekou Dřevnicí a Třídou T. Bati hrozí díky funkční náplni (průmyslové zástavbě) určitá uniformita, stěţující orientaci ve městě. Nová výstavba je navrţena na západním okraji v prostoru investičně méně náročným ale v dotyku se zeleným klínem města. Dolní Paseky byly přičleněny k městu teprve nedávno a jde o menší obytnou lokalitu, která je postupně dostavována bez výraznějších dominant. Lesní hřbitov a Fabiánka - filmové ateliery – lokalita s typickou baťovskou architekturou – zahrnující obytnou část a filmové ateliery. Kudlov – městská část plnící převáţně obytnou funkci ve značně komplikovaném terénu se značnými navrţenými rozvojovými plochami - je prostorově rovněţ ulicovka bez výrazného jádra. Nová výstavba bude především ve východní části obce na západním svahu, kde bude soustředěna i nová vybavenost. Menší lokality jsou i v severní části Stráně, v jiţní a jihozápadní části. Jaroslavice prostorově oddělené od města, díky terénu ulicovka podél Jaroslavického potoka bez výrazného centra, budou rozvíjeny v prostoru u hřiště, pohledově exponovaném místě a v západní části.

64


Příluky – původní obec ulicovka na jiţním svahu v dnešní době těţko dopravně přístupná. Na jiţním okraji katastrálního území v návaznosti na městskou zástavbu na severním svahu v prostoru Pančavy a Boněckých pasek byla realizována nízkopodlaţní zástavba. Územní plán respektuje schválené plochy v tomto prostoru a mírně je rozšiřuje. V územním plánu je navrţen rozvoj na terase jihovýchodně od obce a v severovýchodním okraji, menší rozvoj je na západním okraji. Podmínkou výstavby v této části města je ovšem vybudování nového dopravního napojení na skelet města. Vzhledem k tradici budovat město promyšleně dle regulačních plánů, vzniká díky přírodním podmínkám - sevřenému Podřevníckému údolí, lineární funkcionalistické město s celkem jasným zónováním, tvořené linií přírodní Dřevnicí a civilizační - ţeleznicí a silnicí. Drobné měřítko individuálního bydlení bez oplocení a s propojením na krajinnou zeleň, vytvořilo harmonické prostředí, velmi příjemné pro bydlení. Bohuţel některé zásady ze starších záměrů se nepodařilo udrţet (především ohledně trasování dopravních tepen) a dochází ke konfliktům zástavby a návrhu nadřazených komunikací. V poslední době jsou značné tlaky na plochy pro rozvoj bydlení na jiţních svazích Podřevnického údolí, na mnoha místech dochází ke konfliktu mezi přírodním a civilizačním prostředím a tím porušení harmonie, kterou můţeme pozorovat v jádrovém území města. Veřejná zeleň Zlín je městem, které klade poměrně velký důraz na ţivotní prostředí a také dbá na svou image města zeleně. Pravidelně jsou udrţovány všechny městské parky a zeleň. V roce 1998 byla zahájena výstavba I. etapy Centrálního parku Jiţní Svahy – tzv. Kozlův ţleb o celkové hodnotě 11 mil. Kč, hrazených z prostředků města. Nové dílo kultivovalo prostor ţlebu, který do té doby slouţil obyvatelům pouze jako vhodné místo k odkládání domovního odpadu. Vznikla zde nové dětská hřiště, plocha pro míčové hry a především nové chodníky, které celý prostor zpřístupnily a mimo jiné umoţnily dětem bezpečný příchod do školy. Celé dílo bylo slavnostně předáno veřejnosti k uţívání v květnu 2000. Současně se stavbou I. etapy byly zahájeny projekční práce na II. etapě. Dialog s veřejností i nadále pokračoval a budoucí uţivatelé parku významně ovlivnili podobu, náplň i etapizaci jeho výstavby. Proběhla rozsáhlá akce k zapojení veřejnosti s názvem „Navrhněte si svůj park“. Díky připravenosti akce a udělení dotace z fondu Ministerstva pro místní rozvoj byla v roce 2001 vybudována 1. a 2. stavba II. etapy Centrálního parku Jiţní Svahy o celkové hodnotě 16,8 mil. Kč. Zahrnuje především výstavbu prvního úseku cyklostezky, sportoviště se sedmi hřišti pro tenis, volejbal, streetball, házenou, fotbal a basketbal. Dále byly vydláţděny vyšlapané pěšiny, kterými denně procházejí tisíce lidí k zastávce MHD a do obchodů. Pod největším obytným domem této lokality (tzv. II. segmentem) vznikla nová odpočinková plocha s dětským hřištěm a květinovým záhonem. Zajímavostí dětského hřiště je, ţe hrací prvek ve tvaru dvou proti sobě stojících slonů si navrhly samy děti bydlící v této lokalitě. Celé území této části parku je osázeno 300 ks vzrostlých stromů, 4 000 ks keřů a 1 500 ks trvalek. Zbytek plochy byl oset trávou. Na části plochy vznikla také květnatá louka s původním bylinným společenstvem. V letech 2002 – 2003 byl dobudován zbývající úsek 1 km dlouhé páteřní komunikace, která je zároveň cyklistickou stezkou. V horním úseku stezky na Podlesí vzniklo také odpočívadlo s krásným výhledem na východní část Zlína. V roce 2004 byly zahájeny práce na centrální části parku, jejíţ součástí je také prostorné hřiště pro děti od 10 let s velkou lanovou pyramidou, horolezeckou stěnou a řadou atraktivních hracích prvků. Starší obyvatele potěší odpočívadla u květinových záhonů a sadové úpravy na ploše téměř 1 ha. Kompletní dokončení Centrálního parku Jiţní Svahy se předpokládá v závislosti na získání finančních prostředků v horizontu 5 let. Velkým problémem Centrálního parku v místě pod tzv. II. segmentem zůstává velká ruina budovy obchodního centra, která zde stojí jiţ několik let a okolí parku značně hyzdí. Prioritou města by se mělo stát její odstranění. Důraz je ve Zlíně také kladen na soukromou údrţbu zeleně v okolí domů zlínských občanů. Za tímto účelem jsou pro obyvatele pořádány soutěţe. Konkrétně je to soutěţ Rozkvetlé město pořádaná od roku 1997. Kromě větších investic do nových ploch zeleně (např. příprava rekonstrukce parku u Univerzity Tomáše Bati) probíhá na stávajících plochách běţná údrţba zeleně, kterou se odbor městské zeleně snaţí neustále zlepšovat. Výrazně se zkvalitnila údrţba zeleně v centru města (častější sečení trávy kvalitní vřetenovou sekačkou, zdravotní probírky zeleně, tvarovací řezy především keřového patra, dosadby nových dřevin). Důleţitým a velmi viditelným momentem je zaloţení nových květinových 2 záhonů na nám. Míru (260 m ), v parku u zámku i u knihovny, na nám. Práce nebo na Jiţních 2 Svazích. Celkem se jedná o výměru trvalkových záhonů 500 m . Kaţdoročně je ve městě vysazováno

65


cca 25 000 ks letniček a několik tisíc cibulovin. V roce 2004 bylo např. do průhledu pod Domem umění vysázeno 10 000 ks narcisů, které budou podtrhovat jarní efekt tohoto unikátního zahradnického díla. Úroveň kvality zeleně se zvyšuje nejenom v centru města, ale i v okrajových částech. V rámci programu regenerace návsí a centrálních ploch jednotlivých čtvrtí města byla provedena rekonstrukce návsi na Příluku, v Loukách, v Malenovicích (Jerolímkovo náměstí a plocha u Belvederu), Cigánově. V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce návsi v Prštném. Na těchto místech vznikly nové výsadby zeleně včetně květinových záhonů a nezbytná odpočívadla, kde se setkávají místní obyvatelé. V roce 2003 byl také zahájen rozsáhlý projekt Regenerace panelového sídliště Bartošova čtvrť, kde kromě vybudování nové integrované stezky pro cyklisty a chodce, protipovodňových opatření, nových chodníků, parkovišť a komunikací vznikly také rozsáhlé sadové úpravy, kultivující zeleň na nejstarším sídlišti ve Zlíně. Došlo ke sjednocení výsadeb v předzahrádkách domů, doplnění stromů do ulic a zatraktivnění ploch u Jaroslavického potoka a u náhonu. Na Obecinách byla v roce 2004 zahájena rekonstrukce ploch zeleně mezi bytovými domy, kde se přestárlé ovocné stromy postupně nahrazují novými okrasnými, středně vzrůstnými stromy. Jenom na jaře 2004 zde bylo vysázeno 80 ks nových stromů. Na městskou aglomeraci navazuje komplex cca 1000 ha lesa. Jedná se o les hospodářský, kde se hospodaří dle zpracovaného lesního hospodářského plánu zahrnujícího jak těţební, tak i pěstební zásahy. Hlavními vlastníky lesů v okolí Zlína jsou Lesy ČR, s. p., a město Zlín. V letech 1999 - 2001 vybudovalo město Zlín v blízkosti městské aglomerace sportovně-rekreační areál Stezka zdraví - Tlustá hora. Součástí celého areálu je cyklostezka, pěší přístupové trasy, trasy na běh, soustava dřevěného nářadí na protaţení těla (na všech přístupových trasách). V centrálním území tohoto areálu byl realizován moderně pojatý dřevěný altán s informačními tabulemi (naučné informace o přírodě, tělocviku, mapové podklady) a s moţností posezení, jeţ tvoří ústřední bod celého areálu. Součástí centrálního území je pět stanovišť s dřevěnými prvky na cvičení a posilování různých svalových skupin (hrazdy různé výšky a velikosti, bradla, kladiny, ţebřiny, systém plošin na sklapovačky, totem s úchyty, kruhy, dětský koutek se svahovou skluzavkou a hopsadly) a atraktivní visutá dřevěná lanová lávka přes blízkou terénní depresi. Instalován je také informační systém celého území se značením všech tras. Nedílnou součástí areálu jsou i pěstební opatření v přilehlých lesních kulturách, a to především kompoziční a zdravotní probírky lesního porostu. Celá akce (především projekční část) probíhala v koordinaci s Fakultou tělesné kultury a sportu Karlovy univerzity v Praze. V r. 2004 byla v lese nad Lesní čtvrtí ve Zlíně realizována nová naučná a turistická stezka, Areál Lazy. Nachází se na lesních majetcích statutárního města Zlína a státního podniku Lesy České republiky, o celkové výměře 40 ha. Areál Lazy nabízí návštěvníkům turistickou a cykloturistickou trasu v délce cca 2 km, která je vybavená drobným mobiliářem (lavičky, odpočívadla, informační tabule). Hlavní dominantou areálu je altán u „Spáleného dubu“. Ve východní části je koutek s hracími prvky pro děti. Přírodní památky a parky Přírodní památky nadregionálního významu  Na Želechovických Pasekách – významná lokalita s výskytem jaterníku trojlaločnatého – podléšky (Hepatica nobilis).  Pod Drdolem – bohatý výskyt silně ohroţených druhů z čeledi vstavačovitých – vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač muţský (Orchis mascula). Přírodní památky regionálního významu  Baba - Navazuje na VKP Baba a, celé území je jedním ze skladebných prvků prostorové koncepce systému zeleně města Zlína - tzv. zelený klín.  Doubravy-Jezera - Sezonní rezervoár povrchové vody, stanoviště je rufugiem ohroţených druhů obratlovců (čolek horský, mlok skvrnitý, kuňka ohnivá).  Příluk-Hradiska - Stráň se suchomilnými lučními společenstvy, vyskytuje se zde ohroţený druh cévnatých rostlin hořec kříţatý (Gentiana cruciata L.).  Údolní nádrž Fryšták - Umělá vodní plocha s mokřady a doprovodnými břehovými porosty, které jsou součástí územního systému ekologické stability.  Zlín-nábřeží - Levobřeţní i pravobřeţní nábřeţí řeky Dřevnice v trase od „Čepkovského mostu“ proti proudu aţ k poslednímu jezu na Bartošově čtvrti. Jedná se o zatravněné koryto vodoteče s nábřeţním stromořadím.

66


 

Malenovice-Svatá voda - Pramen Hleděnovského potoka, část jeho toku a přilehlé lesní porosty (především bukové, s příměsí jiných dřevin). Součástí VKP je i kaple nad pramenem. Rozloha VKP je dána kruţnicí kolem kaple o poloměru 50 m. Minerální prameny - V katastrálním území Zlína se nachází 7 minerálních pramenů, které jsou chráněny jako přírodní památka. Objekty jsou majetkem města Zlína. V r. 1999 byly vyčištěny a opraveny tak, aby bylo zabráněno mikrobiálnímu znečištění vody. 1. Ţelechovice – pramen Ţelechovické Paseky Podzemní voda z pramene je sirná, prostá, hydrogenuhličitanová vápenato-sodná, hypotonická. 2. Ţelechovice – pramen Zelené údolí Podzemní voda je sirná, prostá, hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá, hypotonická. 3. Louky – studna na Slanici Podzemní voda ze studny je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná, se zvýšeným obsahem lithia a aniontů fluóru a jódu, hypotonická. 4. Louky – pramenní jímka na Slanici Podzemní voda z pramenní jímky je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitanochloridová sodná, se zvýšeným obsahem fluoridů a jodidů, hypotonická. Obsahuje sirovodík. 5. Malenovice – pramen „U rybníka“ Podzemní voda je sirná, prostá, hydrogenuhličitanová vápenatá, hypotonická. 6. Malenovice – studna „Sirnaté lázně“ Podzemní voda je sirná, slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná se zvýšeným obsahem lithia, fluoridů a jodidů, hypotonická. Obsahuje sirovodík. 7. Malenovice – studna „Pod lázněmi“ Podzemní voda je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná, se zvýšeným obsahem lithia, fluoridů a jodidů, hypotonická

Přírodní parky  Přírodní park Želechovické Paseky – byl ustanoven v prosinci 2001. Nachází se na jihovýchodě správního území statutárního města Zlína, na částech katastrálních území Kudlov, Jaroslavice a Ţelechovice nad Dřevnicí. Východní část přírodního parku svou hranicí navazuje na přírodní park Vizovické vrchy. Celkový rozsah vymezeného území je 1047,9 ha. 2  Přírodní park Hostýnské vrchy – byl ustanoven v červnu 1989 a má rozlohu 98 km . Střediskem je vrch Holý kopec, od kterého se park větví na část Javornickou, Hostýnskou, Ondřejovskou a Jurikovskou.  Přírodní park Vizovické vrchy – byl ustanoven v roce 1993 a zaujímá plochu 13 300 ha. Nachází se jiţně od Vizovic a je typický souvisle zalesněnou hornatinou. Nejvyšší horou je Kláštov. SWOT analýza Silné stránky • členité okolí města s mnoţstvím zeleně • dominanta Mrakodrapu • baťovské domky

Slabé stránky • zchátralý svitovský arál • špatná koncepce sídliště JS - nedostatek občanské vybavenosti • chátrající stavba OC na Jiţních Svazích

• Stezka zdraví • existence přírodních památek Příleţitosti

Hrozby

• dobudování Centrálního parku JS • chátrání baťovských domků • zlepšení občanské infrastruktury na • přehlcení Jiţních Svahů bytovými domy na úkor Jiţních Svazích občanské vybavenosti • otevření svitovského areálu pro obchodně-podnikatel. aktivity

67


4.2.2.7. Doprava Silniční doprava Statutární město Zlín, jakoţto i celý Zlínský kraj má špatnou dopravní infrastrukturu. Prochází jím jen 3,6 % ţelezničních tratí celé České republiky. Nenachází se zde doposud ţádná dálnice a rychlostní komunikace je dlouhá pouhé 3 km. Silniční síť tvoří jen 3,8 % sítě republikové. Z její celkové délky 2 111 km je 15,5 % silnic I. třídy, přičemţ republikový průměr je 11,1 %. Zlín leţí na silnici 1. třídy číslo 49, která celkově měří 44,225 km. Má následující průběh: Otrokovice (I/55) - Zlín - Vizovice (I/69) Valašská Polanka (I/57) - Horní Lideč (I/57) - Střelná – Slovensko. Město samo o sobě eviduje na svém území celkem 250 km místních komunikací a 350 km chodníků. Územím Zlína prochází celkem 9 silnic, jeţ jsou v majetkové správě státního správce silnic:  I/49 Otrokovice - Zlín - Střelná - st. hranice 

II/490 Říkovice - Holešov - Zlín - Nivnice



II/497 Zlín - Březolupy - Uherské Hradiště



III/497 2 Malenovice - Bohuslavice - Biskupice



III/497 3 Malenovice - Napajedla



III/438 29 Míškovice - Mysločovice - Malenovice



III/490 16 Zlín - Racková - Martinice



III/490 18 Zlín - Zlínské Paseky



III/490 15 Kostelec - Lešná - Lukov

Silniční dopravní síť byla historicky dlouhodobě podfinancována a zanedbána. Rozdělením republiky došlo k přetrţení funkčních dopravních vazeb, coţ se projevuje v neexistenci komunikací dálničního typu i v ţelezniční dopravě. Z těchto důvodů je do dopravní infrastruktury regionu přednostně investováno. Největší investicí v minulých letech v hodnotě 589 milionů korun byla přestavba části úseku silnice I/49 z Malenovic do Zlína, jejíţ druhá etapa byla dokončena v říjnu 2007. „Tato stavba řeší zkapacitnění stávající dvouproudé silnice I/49 a nevyhovující dopravní situaci na příjezdu od 19 Otrokovic.“ „Stavba "Silnice I/49 Zlín - Malenovice, II. etapa" je provedena jako nedělený čtyřpruh v kategorii MS 16,5/60. Délka úpravy je 1.750 m a představuje poloţení 31.700 m2 ţivičných ploch. Důleţitou součástí stavby byly přeloţky inţenýrských sítí vodovodů, plynovodů, kabelů a vybudování oboustranných kanalizačních stok, odvodňujících komunikaci, které ale zároveň podchycují i odvodnění přilehlé zástavby. Rozšíření komunikace si vyţádalo rovněţ přeloţku ţelezniční trati ČD v délce 710 m včetně přeloţek dráţních kabelů. Součástí stavby byla také výstavba dalších 4 mostních objektů. Pro ochranu přilehlé zástavby rodinných domů proti negativním vlivům dopravy byly vybudovány protihlukové stěny. Na komunikaci je vybudováno 5 světelně řízených křiţovatek, vzájemně koordinovaných i se stávajícími světelnými křiţovatkami na silnici I/49. Právě ukončený úsek navazuje na úsek I. etapy, který byl realizován v roce 1996, následnou etapou bude propojení silnice I/49 s rychlostní komunikací R55 - Obchvat Otrokovic. V současné době je tento úsek 20 projektován a zahájení stavby ŘSD připravuje v roce 2009.“ Kromě tohoto čtyřproudového úseku procházejícího městem, se v jeho okolí nachází uţ jen jediná nerozdělená čtyřpruhová silnice vedená v extravilánu, kterou je II/491 v úseku Lípa – Slušovice. Co se týče dalších jsou dle pracovníků magistrátu připravovány buď mimo investorství města Zlína, a nebo jsou ve fázi zapracovaní do územního plánu, jehoţ nová podoba vzniká v letošním roce. Jedná se především o pravobřeţní komunikaci, dopravní terminál Zlín-Střed, rychlostní komunikaci R49 včetně přivaděče a zdvoukolejnění a elektrizaci trati Otrokovice – Zlín - Vizovice. Je to právě silnice I/49, která je ve městě i kraji nejvýznamnější, coţ vede k tomu, ţe dosahuje velmi vysokých denních hodnot intenzity silniční dopravy. Například v roce 2000 to bylo 10,7 tisíc vozidel za den a je tak nejzatíţenějším úsekem v kraji. Silnice však trpí nevhodnými směrovými a sklonovými poměry a nedostatečnou pasportizační šířkou, coţ má vliv na sníţení celkové rychlosti, plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Tento problém se týká i jiných významných tahů v kraji, jako jsou I/55, 19 20

Ředitelství silnic a dálnic: Příjezd do Zlína v novém kabátě, Citace 20. 4. 2008 Ředitelství silnic a dálnic: Příjezd do Zlína v novém kabátě, Citace 20. 4. 2008

68


I/57, I/35, I/50, I/69 či I/47. Zlín spolu s Uherským Hradištěm zaujímají nejvyšší hodnoty intenzity dopravy na průtazích měst. Pohybují se v rozmezí 25-30 tisíc vozidel za den, coţ má výrazně negativní dopad na okolní prostředí a obyvatelstvo. Silniční doprava ve Zlínském kraji 2 Hustota silniční sítě Zlínského kraje (0,53 kilometrů silnic na 1 km rozlohy území) odpovídá potřebám dopravního napojení všech měst a obcí na silniční síť a jejich dopravní obsluhy. Výrazným handicapem a deficitem Zlínského kraje je neexistence sítě silnic vyšší kvality (dálnice, rychlostní silnice a čtyřproudové silnice) s návazností na ostatní regiony a jejich nadřazenou silniční síť a na dálniční síť České republiky a Evropy. Charakteristický je také vysoký podíl průjezdných úseků zastavěným územím obcí na hlavních tazích. Jak jiţ bylo zmíněno výše silnice také trpí špatnými směrovými a sklonovými poměry a nedostačující šířkou. Největší intenzity dopravy byly zjištěny na silnicích první třídy I/49, I/55 a I/50. Nejzatíţenějšími úseky jsou: Otrokovice – Zlín – Vizovice (I/49) Buchlovice – Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice (I/50) Valašské Meziříčí – Vsetín (I/57) Tlumačov – Otrokovice – Napajedla – Staré Město (I/55) Kroměříţ – Hulín (I/47) Co se týče intenzity dopravy na průtazích obcí, nejhůře jsou na tom Zlín a Uherské Hradiště, následované městy Kroměříţ, Val. Meziříčí, Hulín, Otrokovice, Staré Město a Kunovice (15 aţ 25 tis. voz./den). V současnosti se realizuje propojení regionu na dálniční soustavu České republiky pokračováním výstavby dálnice D1. Celá zlínská aglomerace bude výhledově dostupná z rychlostních komunikací – pokračování R49 k hraničnímu přechodu Střelná (odtud se připravuje napojení na slovenskou dálniční síť). Zlínský kraj je majitelem 1 787 km silnic druhé a třetí třídy, které se snaţí postupně opravovat. Ţelezniční doprava Nejvýznamnější ţelezniční tratí na území regionu je ţelezniční trať č. 330 Břeclav – Přerov – Bohumín, která je součástí II. tranzitního ţelezničního koridoru, severojiţní magistrály, a na které se uskutečňuje významná modernizace. Statutárním městem Zlín však prochází pouze jednokolejná trať místního významu č. 331, vedoucí z Otrokovic, přes Zlín do Vizovic. Na území města Zlína se nachází pouze 2 větší ţelezniční stanice, kterými jsou Malenovice, kde jsou 2 dopravní koleje a 1 ostatní kolej, a Zlín – střed se 4 dopravními kolejemi a 7 ostatními kolejemi, která leţí v těsném sousedství autobusového nádraţí. Kromě těchto stanic prochází trať zastávkami Malenovice, U mlýna, Louky, Prštné, Dlouhá, Podvesná a Příluky. Do budoucna je plánována modernizace této trati, která by měla spočívat v jejím zdvoukolejnění v úseku Otrokovice – Zlín-střed a elektrizaci v úseku Otrokovice – Zlín-střed – Vizovice. To by mělo vést k zkapacitnění tratě, zrychlení a zlepšení podmínek pro nákladní a zejména pro osobní dopravu a také umoţnit vytvoření podmínek pro provoz lehkých kolejových vozidel. Navrhován je jejich provoz na celé trati s vysokou četností v úseku Zlín - Otrokovice, současně lze zvaţovat přímé ţelezniční spojení Valašské Meziříčí – Vsetín – Zlín – Otrokovice. Letecká a lodní doprava Ve městě jako takovém není prakticky provozována ani lodní ani letecká doprava. I kdyţ v městské části Štípa se nachází malé soukromé letiště. V rámci Zlínského kraje ale fungují tři civilní letiště, která se nachází v Kunovicích, Otrokovicích a Holešově. Letiště v Holešově a v Kunovicích v současné době slouţí spíše pro sportovní účely (lety pro tandemové seskoky padákem atd.). V Kunovicích byla aţ do roku 2004, kdy její provozovatel upadl do konkurzu provozována vnitrostátní linka Kunovice – Praha a také mezinárodní linky cestovních kanceláří. Obyvatelé Zlína mohou také vyuţít linek mezinárodních letišť, kdy nejbliţší je pro ně letiště v Ostravě (90 km). Dále můţou zlínští vyuţít také mezinárodních linek Brno (100 km), Praha (300 km), Bratislava (200 km) a Vídeň (220 km). Lodní doprava je v kraji zastoupena především Baťovým kanálem na řece Moravě, který měl být součástí plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe, ale prozatím je vyuţíván spíše k turistickým účelům. Kanál začíná v Otrokovicích a městem tedy neprochází. Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava ve Zlíně funguje od počátku roku 1944, kdy byla jejím provozovatelem společnost Zlínská dopravní, a. s. Dnes V současné době je MHD zajišťována podnikem Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, s. r. o., která je 78% ve vlastnictví města. Síť MHD je rozdělena do tří

69


tarifních pásem - A, B, C. Provozováno je celkem 13 trolejbusových a 12 autobusových linek. Nejnovější je linka č. 12, kterou byla v dubnu letošního roku MHD rozšířena aţ do městské části Ţelechovice. Co se týče vozového parku, konkrétně autobusů, má DSZO jeden z nejmladších v ČR. Průměrné stáří autobusů, kterých je k dispozici 38, bylo na konci roku 5,56 let, coţ bylo vůbec nejméně v celé ČR. Na konci roku 2007 to pak bylo 6,9 roku. Trolejbusy, jichţ podnik vlastní 57, měli na konci roku 2007 průměrné stáří 8 let. Pro provoz integrované dopravy získala Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, s. r. o. dotaci od Evropské unie. Tu vyuţila k nákupu 6 nízkopodlaţních trolejbusů na alternativní pohon. Chodníky a cyklostezky Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. Kříţení pěších cest se silnicí I/49 je moţné jen na přechodech pro pěší v prostoru křiţovatek, kde se počítá i s umístěním středních ostrůvků. Toto opatření je uvaţováno i na ostatních směrově nedělených čtyřproudových komunikacích v zastavěném území v místě přechodů pro pěší. Samostatné pěší trasy jsou ve stávajícím stavu převáţně v centru, jako pěší zóna jsou vymezeny nám. Míru a ulice Školní a Rašínova. Vzájemné spojení přes tř. T. Bati v centru je realizováno přechody pro pěší se světelnou signalizací. Ke stávajícím podchodům v centru pod ulicí Gahurova u vstupu do Svitu a na ulici Dlouhá je navrhován další podchod v souběhu s tř. T. Bati. Výrazné pěší tahy jsou ve směru na sídliště Jiţní svahy.Významnými zdroji koncentrace pěších jsou zastávky veřejné dopravy. Proto jsou zastávky doplňovány přechody pro pěší se středními ostrůvky u významnějších komunikací. Cyklistická doprava není v současné době příliš vyuţívána pro pravidelné denní aktivity. Je to dáno jak uspořádáním zástavby, tak i absencí vhodné infrastruktury. Zlínem prochází dálková cykloturistická trasa Klubu českých turistů č. 76 Jedovnice - Otrokovice - Zlín - Vizovice – Luţná, jeţ je v zastavěném území napojena na trasu městské cyklistické sítě od Malenovic aţ po Lůţkovice. Tato trasa byla v územním generelu cykloturistických stezek Střední Moravy označena jako regionální R 15. Na ni navazují regionální trasy R 16 Mladcová – Kudlov a R 19 Zlín – Lešná, jeţ rovněţ vyuţívají v zastavěném území městskou cyklistickou síť. Systém je doplněn významnými místními trasami mimo zastavěné území, jeţ vyuţívají účelové komunikace na trasách Z 7 – přes Šťákovy a Zlínské Paseky, Z 8 – Tečovice – Karlovice a Z 9 – přes Tlustou horu. Vzájemnou kombinací jednotlivých úseků lze vytvářet okruţní trasy. Parkování Parkovacích míst je v některých částech města, především však v jeho centru stále nedostatek. V současné době je mimo vlastní centrum města rozšířené bezplatné parkování soukromých vozidel na veřejných plochách. Celková potřeba pro parkování vozidel je 7 270 stání. Z toho největší nedostatek je v centru města v počtu 2 540 stání. Z hlediska statické dopravy je však nutno, aby kapacitní lokality byly dobře dopravně dostupné. Centru města v květnu letošního roku částečně odlehčilo nově zrekonstruované a zvětšené parkoviště poblíţ náměstí, budované především pro potřeby nově vybudovaného obchodního centra. Časem by mělo pomoci také podzemní parkoviště, které vzniká u nového univerzitního centra. Jeho zprovoznění je však zatím neurčité, protoţe dostavba části tohoto komplexu, která patří městu, byla prozatím přerušena. Další moţnosti parkování jsou řešeny formou nabídky ploch pro výstavbu hromadných garáţí pro privátní investory, bohuţel však bez momentálního efektu. S parkováním (osobních) vozidel na ulicích je všeobecně velký problém (zejména na sídlištích a v tradičních „Baťovských zástavbách“. Nejsou dodrţovány dle platné legislativy boční vzdálenosti (3 m) pro průjezd vozidel a tím je ztěţováno či bráněno průjezdu obsluţných vozidel svozu odpadů, letní a zimní údrţby komunikací, ale i vozidel Integrovaného záchranného systému (hasiči apod.). Dopravní dostupnost Zlína jako taková je ve městě obecně povaţována za velmi negativní faktor. To se týká především oblastí průmyslu a cestovního ruchu.

70


SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky • vybudování čtyřproudového úseku I/49 Zlín - • špatná dopravní dostupnost a velká vzdálenost od Malenovice Prahy • modernizace a rozrůstání vozového parku • pouhé 3 km rychlostních silnic, ţádná dálnice DSZO • jednokolejná lokální ţelezniční trať • nedostatek parkovacích míst Příleţitosti • elektrifikace a zdvoukolejnění ţelezniční trati

Hrozby • zaostávání v důsledku špatné dopravní dostupnosti

• vybudování dopravního terminálu Zlín- střed • nová parkovací místa

4.2.2.8. Správa věcí veřejných Zlínský kraj vznikl k 1. lednu 2000, jako jeden ze 14 nových krajů České republiky, podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Na území představují nový typ správy Obce s rozšířenou působností. Ty vykonávají většinu státní správy v přenesené působnosti, coţ znamená většinu správních agend pro občany. Na území Zlínského kraje je evidováno 13 obcí s rozšířenou působností. Samospráva Zlínského kraje je tvořena zastupitelstvem Zlínského kraje, radou Zlínského kraje a hejtmanem Zlínského kraje. Krajský úřad Zlínského kraje Úřad započal svou činnost v lednu 2001. Krajský úřad je výkonným orgánem kraje. Plní úkoly v samostatné působnosti uloţené zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. V přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu vyplývající ze zákona č. 129/2000 Sb. Zlín je jedno z 24 statutárních měst. Přestoţe můţe být město ze zákona územně členěno, není tato forma řízení ve Zlíně aplikována. Město je řízeno jednostupňově. V jednotlivých městských částech jsou zřízeny úřadovny Magistrátu, jejichţ prostřednictvím jsou přenášeny k řešení lokální potřeby obyvatel. Magistrát města Zlína Státní správu v přenesené působnosti vykonává Magistrát města Zlína na pověřených útvarech. Magistrát kromě výkonu státní správy v přenesené působnosti vytváří odborné zázemí pro činnost samosprávných orgánů (Rady města Zlína a Zastupitelstva města Zlína). Samospráva je prakticky realizována činností Zastupitelstva města Zlína. Organizační struktura Magistrátu z hlediska vertikálního řízení umoţňuje přijmout rychlé rozhodnutí v přesně definované oblasti, zejména pokud se týká kompetenčních oblastí definovaných pro uvolněné členy Rady města Zlína. Tuto schopnost ale aparát magistrátu ztrácí při řízení průřezových aktivit. Existují oblasti průřezové, spadající do činnosti více odborů. Zde se pak projevují kompetenční střety, ukazuje se potřeba vytváření horizontálních pracovních skupin, jejichţ činnost nevykazuje efektivitu vertikálně řízených činností. „Resortní“ přístup k řešení problémů města a orientace na realizaci okamţitě viditelných krátkodobých cílů s rychlou odezvou veřejnosti, se projevuje v rostoucím tlaku na rozpočet města v oblasti drobných projektů. Tím se blokují prostředky pro realizaci dlouhodobě potřebných investic. K realizaci specifických činností město zřizuje příspěvkové organizace a udrţuje si podíly ve strategických obchodních společnostech a nové společnosti zakládá. Co se týče strategického řízení města, Zlín doposud nemá zpracovánu celkovou strategii, existuje pouze vize rozvoje města pocházející z počátku roku 2004. Kromě ní má Zlín zpracovány uţ jen dílčí programové dokumenty týkající se oblasti cestovního ruchu a sociální oblasti, které je řešeno formou komunitního plánování.

71


Komunikace s veřejností Zlín komunikuje se svými občany pomocí různých prostředků:  webové stránky města - www. mestozlin.cz - jsou nejvýznamnějším prostředkem spolupráce s občany, jsou rozděleny tematicky podle nejdůleţitějších oblastí, které jsou upraveny zvlášť pro občany, turisty a podnikatele. K dispozici je kromě české také anglická a německá verze. Nedostatkem stránek je, ţe zahraniční turisté se o městě mohou dozvědět více a zajímavější informace neţ čeští turisté.  elektronické formuláře – jsou občanům k dispozici také na stránkách města. Jejich správné vyplnění doma umoţňují urychlení jednání občanů s Magistrátem.  elektronická podatelna – umoţňuje městu příjem podání v elektronické podobě. Podání musí být opatřena elektronickým podpisem. Opět přináší usnadnění i urychlení komunikace občanům i Magistrátu.  elektronická úřední deska – je elektronickým ekvivalentem oficiální Úřední desky Magistrátu města Zlína. Má informativní charakter.  elektronické objednávky termínů – tato sluţba se týká pouze vydávání cestovních dokladů. Má tři podsekce, objednávání, ve které se občan můţe elektronicky objednat k vyřízení dokladu, monitoring, umoţňujíc zjištění aktuální obsazenosti přepáţek a cestovní doklady připravené k vyzvednutí.  měsíčník Magazín Zlín – magazín, který občané města dostávají kaţdý měsíc do svých schránek, obsahuje informace o aktuálních tématech řešených ve Zlíně, o důleţitých událostech uplynulého měsíce, rozhovory s představiteli města, kulturní přehled, přehled sportovních akcí atd. Ke staţení je i na stránkách města.  veřejná projednávání – týkají se především jednání zastupitelstva města, kterých se mohou občané zúčastňovat.  mapový prohlíţeč polohopisných dat – řadí se mezi systémy GIS a umoţňuje občanům nahlíţení do vybraných polohopisných dat jednotlivých katastrálních území. Tematické oblasti, které systém obsahuje, jsou uvedeny na webových stránkách města.  ankety – město provádí ankety, ke zjištění mínění občanů na svých webových stránkách. Týkají se jak záměrů města, tak například různých soutěţí jím vyhlašovaných.  komunitní plánování – je uplatňováno v oblasti sociálních sluţeb a je přímo zaloţeno na kontaktu s neziskovými organizacemi, poskytujícími tyto sluţby a s dotčenými občany, kteří jsou představiteli 4 cílových skupin, na které je péče zaměřena.  spolupráce s Úřadem práce – souvisí s řešením důleţitých otázek týkající se nezaměstnanosti.  Městské informační centrum – sídlí v budově radnice a poskytuje informace jak občanům města, tak také turistům, kterým nabízí informace ve čtyřech světových jazycích.  diskusní fórum - je k dispozici na stránkách města. Umoţňuje občanům zeptat se na otázky týkající se Zlína, případně vyjádřit svůj názor na situaci ve městě.  CzechPoint – cílem je poskytování ověřených výpisu z celostátních registrů na jednom místě. Lze tak získat výpisy z obchodního rejstříku, ţivnostenského rejstříku, katastru nemovitostí, Rejstříku trestů a nejnověji lze učinit podání v Registru ţivnostenského podnikání. Ve Zlíně fungují celkem 4 pracoviště CzechPointu. SWOT analýza Silné stránky • statut krajského města • dobrá komunikace s občany • kvalitní a přehledné internetové stránky Příleţitosti • více anket mezi občany

72


4.2.3. SWOT analýza SWOT analýza navazuje na socioekonomickou analýzu, která na základě předchozích analytických poznatků identifikuje silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti rozvoje města. Cílem SWOT analýzy bylo vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie IPRM pro ROP SM, ze kterých vyplynuly moţnosti řešení v rámci zónového přístupu, s ohledem na způsobilost jejich financování ze Strukturálních fondů a naplňování cílů NSRR, ROP SM a dalších nadřazených dokumentů. SILNÉ STRÁNKY  poloha na hranici kulturních oblastí Valašska, Slovácka a Hané  historický odkaz Tomáše Bati a jeho vliv na město  administrativní centrum Zlínského kraje  hranice se Slovenskou republikou a blízkost Pováţí  blízkost významných přírodních oblastí  vyšší podíl obyvatel s VŠ, VOŠ a SŠ vzděláním s maturitou neţ je průměr ČR  klesající míra nezaměstnanosti  existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací  vybudování nového Univerzitního centra  existence Podnikatelského inovačního centra a Vědeckotechnického parku  existence průmyslové zóny  otevření nového OC Zlaté jablko a parkovacího domu  široké zázemí základních a středních škol  komunitní plánování soc. sluţeb  existence 2 nemocnic  existence základní infrastruktury pro kulturu, volný čas a sport  kulturní, společenské a sportovní aktivity mezinárodního významu - Mezinárodní filmový festival pro děti, Barum rallye, Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie a další aktivity  působení významných kulturních institucí a organizací – například Filharmonie Bohuslava Martinů, Městské divadlo, kulturní institut ALTERNATIVA  velké procento zeleně a zelených ploch v rámci města  zlepšující se kvalita ovzduší  napojení převáţné většiny obyvatel na kanalizační a vodovodní síť  fungující systém třídění odpadu  členité okolí města s mnoţstvím zeleně  dominanta Mrakodrapu  existence přírodních památek  v aglomeraci je dostupnost veřejnou dopravou  vybudování čtyřproudového úseku I/49 Zlín – Malenovice  statut krajského města  otevřená komunikace s občany - kvalitní a přehledné internetové stránky, atd. SLABÉ STRÁNKY  periferní poloha v rámci ČR  téměř dvojnásobná převaha obyvatel starších 60 let nad dětmi  zchátralý svitovský areál s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy a stále nedostatečným vyuţitím pro hi-tech, výzkum, vývoj a inovace  vysoký podíl nezaměstnaných starších 50 let  absence kvalitní infrastruktury pro realizaci velkých kulturních a společenských akcí včetně akcí mezinárodního významu  nevyhovující prostory pro Filharmonii Bohuslava Martinů  absence dostatečně atraktivních turistických produktů  absence hotelu vyšší třídy  nedostatek zahraničních turistů  překročení hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru

73


  

dopravní situace a infrastruktura - pouhé 3 km rychlostních silnic, nenapojení na dálnice, pouze jednokolejná lokální ţelezniční trať nedostatek parkovacích míst v centru města stále nedostatečná kvalita zeleně v centru města

PŘÍLEŢITOSTI  propojení aglomerace Zlín – Otrokovice  moţnost přeshraniční spolupráce Česko – Slovensko  podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací  rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky Vědeckotechnickému parku  další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně  vybudování společensko-kulturního centra jako zázemí pro kulturní, společenské a volnočasové akce pro občany města i pro konání významných akcí včetně akcí mezinárodního významu  uplatnění na poli kongresové turistiky  otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací  zlepšení dopravní situace - elektrifikace a zdvoukolejnění ţelezniční trati, napojení na R49 a dálnici D1 a dokončení dopravního systému ve Zlíně včetně vybudování dopravního terminálu Zlín- střed  revitalizace a regenerace městské zeleně, zejména v centru města

HROZBY  další chátrání svitovského areálu  hospodaření s výrazně schodkovým rozpočtem – nezajištění spolufinancování projektů  odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované pracovní síly  nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ať uţ z důvodu neúspěchu ţádostí o dotace nebo finančních prostředků na financování  nezájem významných podnikatelských subjektů o inovace a výstupy aplikovaného výzkumu  ztráta významu Zlína jako ekonomického centra  oslabení významu Zlína jako centra kultury a společenského ţivota  zaostávání Zlína v důsledku špatné dopravní dostupnost

74


4.2.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Statutární město Zlín je moderní krajské město, které je přirozeným průmyslovým, podnikatelským a kulturním centrem východní Moravy. Zlín se díky své historii vymezuje i jako centrum vzdělanosti, podnikatelských aktivit a v neposlední řadě jako centrum výzkumu, vývoje a inovací. Město také usiluje o zvyšování kvality ţivota svých občanů zvyšováním kvality a dostupnosti veřejných sluţeb, zlepšováním kvality ţivotního prostředí i zlepšením podmínek pro podnikání a minimalizaci nezaměstnanosti Výsledky socioekonomické analýzy a SWOT analýzy identifikují jak jeho silné stránky a potenciál růstu města, tak slabé stránky a hrozby, jenţ tento potenciál rozvoje limitují jednotlivých oblastech. Současné problémy a trendy vývoje Trendy Odhadovaný vývoj Dlouhodobá stagnace počtu Přestoţe se zrychluje růst populace v ČR, ve výhledu 10ti let obyvatel z důvodu zvyšování porodnosti, statistické výhledy hovoří o trendu sniţování počtu obyvatel. Naopak však posiluje migrace. Od roku 2002 lze ve Zlíně sledovat pozitivní růst záporného migračního salda směrem ke kladnému číslu. Stárnutí obyvatelstva Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče zvyšuje průměrný věk obyvatel, porodnost však nezajišťuje minimálně stejnoměrný trend růstu počtu dětí, coţ sniţuje příliv potenciální ekonomicky aktivních osob generujících ekonomické hodnoty, ale naopak zvyšuje podíl osob vyţadující výdaje na zajištění zdravotní a sociální péče. Důkazem toho je i Zlín, kde je téměř dvojnásobná převaha počtu obyvatel starších 60 let nad dětmi. Ekonomický rozvoj Trendy Vyšší koncentrace obchodů

Klesající míra nezaměstnanosti

Vysoké zastoupení nezaměstnaných nad 50 let

Sociální integrace Trendy Sociální péče

Odhadovaný vývoj Celorepublikovým trendem je růst počtu větších obchodů ve městech. V posledním roce došlo ve Zlíně k vybudování nového obchodního centra a výstavba dalšího centra je jiţ v konkrétních plánech. Omezením však můţe být vyčerpaná kapacity lokality. V lokalitě, kde se bude nacházet více center si zákazníci vyberou ta, která se budou moci těšit z jejich návštěv a naopak ostatní centra budou liduprázdná. Vývoj míry nezaměstnanosti bude odpovídat vývoji v celé republice. Počet volných pracovních míst neustále roste a míra nezaměstnanosti naopak klesá. Vzhledem k existenci větších zaměstnavatelů v oblasti průmyslu je třeba počítat v případě omezení výroby, s následujícím poklesem počtu zaměstnaných osob. Vysoké zastoupení nezaměstnaných nad 50 let je dáno stárnutím obyvatelstva. Tento trend se očekává i do budoucna, vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel středního věku. Tyto osoby často nebývají zaměstnavateli hodnoceny jako prioritní kandidáti při ucházení se o pracovní místo. Odhadovaný vývoj Pokračování v komunitním plánování sociálních sluţeb. Do budoucna lze počítat se zvyšováním počtu klientů pečovatelských sluţeb, domovů pro seniory apod. Je proto třeba také kalkulovat se vzdělávacími obory pro zajištění kvalifikovaného personálu a dále také vytvářet vhodné podmínky pro zkvalitnění ţivota osob nemohoucích nebo s postiţením. Potřeba je také zajistit kvalitní komunikace umoţňující bezbariérový pohyb, ale i podporu zájmových skupin a vytváření příjemných klidových zón s městskou zelení.

75


Vzdělávací zařízení

Zdravotnictví

Kultura

Ţivotní prostředí Trendy Kvalita ovzduší

Hluk

Ochrana přírody

Inţenýrské sítě

Přitaţlivá města Trendy Veřejné prostranství a městská zeleň

Kultura a volný čas

Město nabízí kvalitní i dostupné vzdělání na všech úrovních. Místní Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se rozrůstá jak do počtu studentů, tak do počtu kapacit ve formě zázemí nových budov. Díky těmto aktivitám město dostává opravdový ráz moderního univerzitního města. Univerzita představuje potenciál v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Vzhledem ke zdravotní reformě lze očekávat mírné sníţení nemocnosti a tedy i pacientů, naopak stále rostou poţadavky na kvalitu a dostupnost zdravotní péče, která se ve Zlíně zlepšuje díky rekonstrukcím a budováním nových zdravotnických zařízení. Vzhledem k rostoucími počtu kulturních událostí, festivalů, jejichţ nárůst patrně bude pokračovat, je ve městě potřeba počítat s dostatečnými prostorami pro jejich konání. Jiţ nyní ve městě chybí např. velký kulturní a kongresový sál. Odhadovaný vývoj I přes vysoké zastoupení rozvinutého průmyslu ve městě a přes jeho vysoké zatíţení silniční dopravou ve městě Zlíně dochází dlouhodobě ke zlepšování stavu ovzduší. U stávajících komunikací, kde převládá dopravní funkce, jsou překračovány přípustné hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru. Vzhledem k charakteru zástavby je potřebná ochrana ve vnějším prostředí problematická a je omezena na úpravy aţ na objektech. V okolí města se vyskytují chráněné oblasti jako např. přírodní památky a přírodní parky. Je proto třeba pokračovat v obnově původních lesních porostů, zajišťovat čištění lesa i zdravotní těţbu. Vzhledem k rizikovým krajinným prvkům v podobě moţnosti povodní je třeba také toto riziko minimalizovat a zajistit kvalitní informační systém obyvatelstva Napojení obyvatelstva na inţenýrské sítě je poměrně dobré. Do budoucna bude třeba usilovat o implementaci obnovitelných zdrojů energie. Odhadovaný vývoj Základní prostorovou oblastí je vlastní město v údolní nivě řeky Dřevnice, původní „baťovský“ Zlín, rozšířený na východě o poválečnou výstavbu a postavený v návaznosti na původní zástavbu městečka soustředěného kolem dnešního Náměstí Míru. Město Zlín je zasazeno do členitého prostoru s mnoţstvím okolní zeleně. Město dbá na svou image města zeleně a proto by i nadále měly pokračovat úpravy v parcích, V Centrálním parku na Jiţních Svazích čeká na odstranění ruina obchodního centra. Pokračování trendu realizací rekultivace parků můţe být umoţněno získáním finančních dotací. Je třeba se také věnovat stavu obytných zón města a oblastem s vyšším počtem návštěvníků. Vzhledem k rostoucímu počtu kulturních událostí, festivalů, jejichţ nárůst patrně bude pokračovat, je ve městě potřeba počítat s dostatečnými prostorami pro jejich konání. Jiţ nyní ve městě chybí např. velký kulturní a kongresový sál. Město podporuje rozvoj kulturního charakteru města jak prostřednictvím rozpočtu města, tak z Kulturního fondu města Zlína. Na obnovu kulturních památek města se i nadále finančně počítá s Programem regenerace kulturních památek Ministerstva kultury a se spolupodílem města Zlína.

76


Volný čas a sport

Cestovní ruch

Brownfieldy

Dostupnost a mobilita Trendy Doprava

Správa věcí veřejných Trendy Kvalita ve veřejné správě

Přenesená působnost

Samostatná působnost

Nabídka sportovních příleţitostí ve městě je stejně jako počet sportovišť poměrně velká. Ve městě se i dále počítá s podporu sportu. Nynější podporu dokazuje např. přispívání města ze svého rozpočtu na lokální fotbalové kluby či skutečnost, ţe v současnosti je město jedním z vlastníků místního extraligového hokejového klubu. Město můţe turisty nalákat na významné stavby, kulturní a sportovní akce a na místní ZOO Lešná. Pozitivním pro rozvoj cestovní ruchu je i kvalitní a dobře jazykově vybavené informační centrum. Jedním z cílů do budoucna je zvýšit atraktivitu města pro turisty z cizích zemí, kteří zatím nejsou častými návštěvníky města. Do budoucna by se mělo pokračovat s rekonstrukcemi brownfields na území města. Pilotním byl v tomto směru otevřený Vědeckotechnický park Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na místě původního internátu studentů Tomáše Bati. Odhadovaný vývoj Do dopravní infrastruktury v regionu bude i dále přednostně investováno. Silniční dopravní síť byla historicky dlouhodobě podfinancována a zanedbána. Rozdělením republiky došlo k přetrţení funkčních dopravních vazeb, coţ se projevuje v neexistenci komunikací dálničního typu i v ţelezniční dopravě. Odhadovaný vývoj Organizační struktura Magistrátu města Zlína z hlediska vertikálního řízení umoţňuje přijmout rychlé rozhodnutí v přesně definované oblasti, zejména pokud se týká kompetenčních oblastí definovaných pro uvolněné členy Rady města Zlína. Tuto schopnost ale aparát magistrátu ztrácí při řízení průřezových aktivit. Existují oblasti průřezové, spadající do činnosti více odborů. Zde se pak projevují kompetenční střety, ukazuje se potřeba vytváření horizontálních pracovních skupin, jejichţ činnost nevykazuje efektivitu vertikálně řízených činností. „Resortní“ přístup k řešení problémů města a orientace na realizaci okamţitě viditelných krátkodobých cílů s rychlou odezvou veřejnosti, se projevuje v rostoucím tlaku na rozpočet města v oblasti drobných projektů. Tím se blokují prostředky pro realizaci dlouhodobě potřebných investic. Do budoucna se plánuje vytvoření jednotného strategického dokumentu rozvoje města. Státní správu v přenesené působnosti vykonává Magistrát města Zlína na pověřených útvarech. Magistrát kromě výkonu státní správy v přenesené působnosti vytváří odborné zázemí pro činnost samosprávných orgánů (Rady města Zlína a Zastupitelstva města Zlína). Do samostatné působnosti města patří záleţitosti, které jsou v zájmu města a jeho občanů, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů města nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záleţitosti, které do samostatné působnosti města svěří zákon. Město v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a

77


vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Provozně organizační činnost úřadu

Tyto činnosti budou i nadále v budoucnu hlavním předmětem činnosti dle platných právních norem. Pro zajištění kaţdodenního bezproblémového výkonu veřejných sluţeb je třeba zajistit řadu provozních činností, které souvisí s poskytováním informací, spolupráci s jinými organizacemi, přípravou slavnosti a akcí pořádaných městem, organizaci informačních systémů a softwarů, správou webových stránek města, správou majetku, řízením spisová a archivní sluţby města.

Vzhledem k multidisciplinárnímu zaměření povinností a odpovědnosti územní samosprávy, existují v kaţdém odvětví témata, která by vyţadovala zlepšení. Výše zmíněný výčet poukazuje na takové problémy, které se přímo nebo přímo dotýkají šesti prioritních oblastí IPRM. Výběr lokality, kam by měly směřovat veřejné finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, vycházel z předpokladu zachování několika zásad:  soubor logicky provázaných projektů generujících synergický efekt  přínos pro co největší skupiny obyvatel i dalších cílových skupin s ohledem na omezené prostředky  lokalita bude naplňovat strategickou vizi města V souladu se strategickou vizí města bylo pro výběr zóny IPRM vybráno kritérium „území s vysokým potenciálem růstu“. Zvolená zóny byla stanovena na základě naplnění následujících 3 ukazatelů dle Metodického pokynu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v podobě:  Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit  Velký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel a pro zlepšení kvality ţivota ve městě  Vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje Zdůvodnění výběru zóny Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Na základě provedené socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy vyplynula jako jedna ze silných stránek vysoká koncentrace vzdělávacích, kulturních a společenských center a aktivit v bezprostřední blízkosti centra města. Z tohoto důvodu byla vymezena ucelená zóna nazvaná „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen zóna) která splňuje základní poţadavky stanovené kritérii ROP SM pro území s vysokým potenciálem růstu. Jedná se o území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů můţe být vyuţit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny a tím i celého města.

78

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 36: Statistické zdůvodnění výběru zóny

Ukazatel Podíl na rozloze města Podíl na obyvatelstvu Podíl na vzdělávacích zařízeních Podíl podnikatelských subjektů Počet zastávek MHD Rozloha parků Počet ubytovacích a stravovacích zařízení Počet ţáků škol (bez univerzity) Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně místo podnikání / sídlo / umístěnu org. sloţku Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně provozovnu

Jednotka % % % % počet 2 m počet počet počet

Hodnota 0,42 0,59 19,74 4,25 6 117 315 18 7 148

počet

502 637

Tabulka 37: Funkce zóny

Funkce území Parametr území Číselné vyjádření parametru

Centrum města 2 Rozloha území (m ) 498 767,9


Centrum vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací Počet fakult Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 4


Centrum vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací Počet studentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 11 320


Kulturní a společenská Počet subjektů působících v oblasti kultury 8


Ekonomická a obchodní Počet podnikatelských subjektů v zóně, kteří mají v zóně místo podnikání / sídlo /organizační sloţku 502


Sídlo institucí Počet institucí veřejné správy se sídlem v zóně 8


Obytná funkce Počet obyvatel s trvalým pobytem 462

4.3. Plánované prioritní oblasti IPRM IPRM se vztahuje k následujícím prioritním oblastem vymezeným Pokynem: Ekonomický rozvoj

Přitaţlivá města

Sociální integrace

Dostupnost a mobilita

Ţivotní prostředí

Správa věcí veřejných

79


4.4. Popis zóny /tématu 4.4.1 Základní představení zóny Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Na základě provedené socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy vyplynula jako jedna ze silných stránek vysoká koncentrace vzdělávacích, kulturních a společenských center a aktivit v bezprostřední blízkosti centra města. Z tohoto důvodu byla vymezena ucelená zóna nazvaná „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen zóna) která splňuje základní poţadavky stanovené kritérii ROP 21 NUTS2 Střední Morava pro území s vysokým potenciálem růstu. Jedná se o území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů můţe být vyuţit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny. Zóna naplňuje následující ukazatele:  Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit  Velký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel a pro zlepšení kvality ţivota ve městě  Vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje Zóna města Zlína je situována v samém jeho centru a zahrnuje v sobě především aktivity obchodního, vzdělávacího, společenského a kulturního rázu, sloţka bydlení je zde zastoupena velmi okrajově. Zóna je vymezena šestnácti liniemi a tvoří ji městské třídy, ulice, náměstí, parkoviště, parky a jiné plochy městské zeleně. Dle usnesení Rady města Zlína je zóna vymezena následovně: Obrázek 17: Vymezení zóny

Zdroj: Město Zlín

21

Dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města.

80


Obrázek 18: Vymezení zóny - ortofotomapa

Zdroj: Město Zlín Vymezení zóny ulicemi a pozemky: - linie A-B: od severovýchodního rohu parcely 7199/2 přes SZ roh parcely 1090/77 k jihovýchodnímu rohu parcely 1090/34, dále od jihovýchodního rohu parcely 1090/34 podél její jihovýchodní a jihozápadní strany aţ k jejímu severozápadnímu rohu a dále od severozápadního rohu parcely 1090/34 aţ po křiţovatku ulic Nad Ovčírnou V a Březnická - linie B-C: od křiţovatky ulic Nad Ovčírnou V a Březnická aţ po křiţovatku ulic Březnická a Mostní - linie C-D: od křiţovatky ulic Březnická a Mostní aţ po křiţovatku ulic Mostní a Čiperova - linie D-E: od křiţovatky ulic Mostní a Čiperova přes křiţovatku ulic Čiperova a Antonínova aţ po křiţovatku ulic Antonínova a třída Tomáše Bati - linie E-F: od křiţovatky ulic Antonínova a třída Tomáše Bati aţ po průsečík kolmice vedené od východní strany parcely 3751 s třídou Tomáše Bati - linie F-G: od průsečíku kolmice vedené od východní strany parcely 3751 s třídou Tomáše Bati k jihovýchodnímu rohu parcely 1119/34 - linie G-H: od jihovýchodního rohu parcely 1119/34 aţ po křiţovatku ulic J. A. Bati a Desátá - linie H-I: od křiţovatky ulic J. A. Bati a Desátá aţ po severozápadní roh parcely 3968 - linie I-J: od severozápadního rohu parcely 3968 po severovýchodní roh parcely 6866 - linie J-K: od severovýchodního rohu parcely 6866 kolem východního okraje parcel 190/3, 1112/3 a 7819 aţ k ulici třída Tomáše Bati - linie K-L: od průsečíku kolmice vedené od východního okraje parcely 7819 s ulicí třída Tomáše Bati aţ po křiţovatku ulic třída Tomáše Bati a Školní - linie L-M: od křiţovatky ulic třída Tomáše Bati a Školní aţ po křiţovatku ulic Školní a Štefánikova - linie M-N: od křiţovatky ulic Školní a Štefánikova aţ po křiţovatku ulic Štefánikova a Osvoboditelů - linie N-O: od křiţovatky ulic Štefánikova a Osvoboditelů aţ po křiţovatku ulic Osvoboditelů a Hradská - linie O-P: od křiţovatky ulic Osvoboditelů a Hradská po severovýchodní roh parcely 1090/18 - linie P-A: od severovýchodního rohu parcely 1090/18 aţ po severovýchodní roh parcely 7199/2

81


Významná je funkce zóny jako centra vzdělanosti města, protoţe se zde nachází nejen převáţná část budov Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, včetně budovy nového Univerzitního centra s knihovnou či Vědeckotechnického parku, ale také jedna mateřská škola, dvě základní školy, několik středních škol, dvě vyšší odborné školy a knihovna. Kulturní oblast je v zóně reprezentována především Domem umění, kde v současnosti sídlí zlínská filharmonie, Velkým kinem, Domem kultury, Obuvnickým muzeem a kulturním institutem ALTERNATIVA v Kolektivním domě. V srdci zóny má být také vybudováno nové společensko – kulturní centrum, jehoţ výstavba je však v současné době pozastavena. Sluţby jsou zde zastoupeny například obchodním domem Prior, obchodní pasáţí Trţnice a dalšími obchody, dále také trţištěm v prostorách bývalého koupaliště, dvěma bankami, několika restauracemi, Interhotelem Moskva či hotelem Garni. V zóně se také nachází sídlo Zlínského kraje, tzv. Zlínský mrakodrap, Úřad práce Zlín či pobočka České správy sociálního zabezpečení. Zdravotnické sluţby jsou poskytovány poliklinikou a lékařským domem v jejím sousedství. Součástí zóny jsou také četné plochy městské zeleně, včetně velkého parku, situovaného v samotném srdci Zlína. Poměrně velmi malá oblast bydlení se nachází v jihozápadní části vymezené oblasti a je reprezentována třemi bytovými domy a několika domy rodinnými. Zónou projíţdí v několika směrech také linky městské hromadné dopravy a nachází se zde celkem osm jejich zastávek. Zónou prochází i hlavní zlínský dopravní tah, Třída Tomáše Bati. Mnoţství budov, které se zde nachází, je vystavěno v tradičním duchu baťovské éry a mají tedy ráz cihlových funkcionalistických staveb. Jsou to například budovy internátů, Interhotel Moskva, Zlínský mrakodrap a další. Kromě nich pochází z baťových dob také Dům umění, budovy Trţnice a obchodního domu, Velké kino a další. 2

Celková plocha, na níţ se zóna nachází, činí 498 767,9 m , obvod je potom 4 952,8 m.

4.4.2 Obyvatelstvo Zlín je moderní krajské město, ve kterém v současné době ţije 78 122 obyvatel, coţ je přibliţně 17% 2 obyvatelstva celého Zlínského kraje. Hustota zalidnění je 674 obyvatel na km . Vymezená zóna je situována v centru města a její převládající funkcí je poskytování sluţeb a vzdělávání. Koncentrace trvale bydlícího obyvatelstva je zde tedy poměrně malá. Celkový počet osob ţijících trvale na daném území včetně cizinců je 462, z toho je 209 ţen a 253 muţů. Velká část osob má nahlášen trvalý pobyt v lokalitě Nad Ovčírnou v Baťovských domcích, dále v tzv. Kolektivním domě na východním okraji zóny. Součástí zóny jsou také nové bytové domy na ulici Březnická, ty však mají zatím nízký počet osob s trvalým pobytem, zřejmě z důvodu prozatímního nenahlášení změn trvalého pobytu, případně mohou být tyto nové byty pronajímány osobám s trvalým pobytem mimo zónu IPRM. Trvalé pobyty jsou hlášeny také na Interhotelu Moskva a v internátech na nám T. G. Masaryka, a to zejména z řad cizinců.

4.4.3 Ekonomický rozvoj Na území zóny působí celkem 993 podnikatelských subjektů. V tomto počtu jsou nejvíce zastoupeny fyzické osoby, konkrétně jich je 561. Působí zde také 27 zahraničních fyzických osob. Vůbec nejčastěji jsou podnikatelé koncentrováni na náměstí T. G. Masaryka, kde jich je celkem 321. Tabulka 38: Počet podnikatelů působících ve vymezené zóně

Celkem podnikatelů Fyzické osoby (FO) Právnické osoby (PO) Zahraniční fyzické osoby (ZFO) Organizační sloţka

993 561 404 27 1

Zdroj: Město Zlín

82

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 39: Počet podnikatelů působících v zóně podle ulic

Ulice Antonínova Březnická Gahurova Hradská Mostní Nad ovčírnou I Nad ovčírnou II Nad ovčírnou III Nad ovčírnou IV Nad ovčírnou V Nad ovčírnou VI nám. T. G. Masaryka náměstí Práce Osvoboditelů Štefánikova třída Tomáše Bati

Celkem 2 16 63 3 2 7 10 16 97 10 11 321 291 40 8 96

FO 1 8 48 1 2 4 7 14 76 9 8 122 169 38 4 50

PO 1 8 14 2 0 3 3 2 12 1 3 185 118 2 4 46

ZFO 0 0 1 0 0 0 0 0 8 0 0 14 4 0 0 0

Org. sloţka 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: Město Zlín Své sídlo má v zóně celkem 501 podnikatelských subjektů, přičemţ nejvíce je právnických osob, a to 248. Největší koncentrace je opět na nám. T. G. Masaryka, druhý nejvyšší počet podnikatelů má své sídlo na nám. Práce. Tabulka 40: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně místo podnikání / sídlo / umístěnu org. sloţku

Celkem FO PO ZFO Organizační sloţka

502 228 248 25 1

Zdroj: Město Zlín Tabulka 41: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně místo podnikání / sídlo / umístěnu org. sloţku podle ulic


Celkem 1 8 4 1 1 9 9 13 85 11 11 169 102 40 4 34

FO 0 3 1 0 1 4 7 12 70 10 8 33 29 38 1 11

PO 1 5 3 1 0 5 2 1 6 1 3 122 70 2 3 23

Zdroj: Město Zlín

83

ZFO 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 14 3 0 0 0

Org. sloţka 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0


Provozovnu má v zóně celkem 637 subjektů, přičemţ více neţ polovina z nich jsou fyzické osoby. Zahraniční fyzické osoby zde mají provozovnu pouze dvě, provozovna organizační sloţky zde není ţádná. Nejvíce provozoven je na nám. Práce a pouze o 1 méně, tedy 220, jich je na nám. T. G. Masaryka.

Tabulka 42: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně provozovnu

Celkem

637

FO

377

PO

258

ZFO

2

Organizační sloţka

0

Zdroj: Město Zlín Tabulka 43: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně provozovnu podle ulic

Ulice

Celkem

FO

PO

ZFO

Org. sloţka

2 8 67 3 3 1 3 3 18 2 1 220 221 1 8 76

1 5 51 1 2 0 1 2 8 2 1 104 152 1 5 41

1 3 15 2 1 1 2 1 10 0 0 116 68 0 3 35

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Antonínova Březnická Gahurova Hradská Mostní Nad ovčírnou I Nad ovčírnou II Nad ovčírnou III Nad ovčírnou IV Nad ovčírnou V Nad ovčírnou VI nám. T. G. Masaryka náměstí Práce Osvoboditelů Štefánikova třída Tomáše Bati Zdroj: Město Zlín

Současně provozovnu i sídlo podnikání má v zóně pouze 146 podnikatelských subjektů, přičemţ nejvíce, celkem 102, je právnických osob. Zahraniční fyzické osoby ani organizační sloţky zde nemají sídlo i provozovnu ţádná. Nejvíce subjektů splňujících daní kritérium je na nám. T.G. Masaryka. Tabulka 44: Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně provozovnu i místo podnikání / sídlo / org. sloţku

Celkem

146

FO

44

PO

102

ZFO

0

Organizační sloţka

0

Zdroj: Město Zlín

84

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 45: Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně provozovnu i místo podnikání / sídlo / org. sloţku podle ulic


Celkem

FO

PO

ZFO

Org. sloţka

1 0 8 1 2 3 2 0 6 3 1 68 32 1 4 14

0 0 4 0 1 0 1 0 2 3 1 15 12 1 2 2

1 0 4 1 1 3 1 0 4 0 0 53 20 0 2 12

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: Město Zlín Podpora podnikání, výzkum, vývoj a inovace Podpora podnikání v zóně úzce souvisí s realizovanými a plánovanými projekty Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. V roce 2006 rozhodlo vedení univerzity o realizaci projektu „Vědeckotechnický park a centrum pro transfer technologií při UTB ve Zlíně“. Tímto rozhodnutím učinila univerzita významný krok směrem k aplikovanému výzkumu a vývoji, zintenzivnění spolupráce s firmami a podpoře inovací. Projekt spočíval v kompletní rekonstrukci a modernizaci jednoho z objektů univerzity pro účely Vědeckotechnického parku a byl realizován od března 2006 do července 2008 za finanční podpory z OPPP, programu Prosperita. Na jaře letošního roku byl Vědeckotechnický park slavnostně otevřen za účasti Martina Římana, ministra průmyslu a obchodu. Projekt získal ocenění Nejlepší podnikatelský projekt roku 2007 v kategorii vědeckotechnických parků. Park se nachází na ulici Nad Ovčírnou 3685, která je blízko centra města a je součástí zóny IPRM. Ve Vědeckotechnickém parku mohou firmy vyuţívat vysoce kvalitních laboratorních a technických prostor (nájem prostor), sluţeb vědeckých kapacit (společné řešení inovačních projektů), sluţeb Centra transferu technologií (ochrana duševního vlastnictví) a řadu dalších. UTB ve Zlíně bude i v následujícím období spolupráci s podnikatelskou sférou dále rozvíjet. Mezi plánové aktivity patří realizace projektu „Rozvoj Vědeckotechnického parku“. Projekt je zaměřen na rozšíření nabídky odborných sluţeb pro firmy a podnikatele, zejména se jedná o provádění odborných expertiz, měření, analýz apod. Realizace projektu předpokládá vyuţití dotace z Operačního programu Podnikání a Inovace. Další významný projekt, který umoţní uţší spolupráci univerzity a firem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, je výstavba centra aplikovaného výzkumu s názvem „Evropské centrum polymerních systémů“. Tímto projektem chce UTB ve Zlíně navázat na dlouhodobou tradici a mezinárodní renomé oboru polymerní chemie ve Zlínském kraji. Centrum bude vybaveno špičkovou technikou a přístroji nezbytnými k zahájení výzkumných projektů s vysokou přidanou hodnotou za účasti předních vědců z univerzity i ze zahraničí. Výstavba centra se plánuje na ulici Antonínova a pro realizaci záměru bude vyuţito Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Strategické záměry UTB ve Zlíně zahrnují také realizaci dalšího vědeckotechnického parku se specializací na atraktivní oblast informačních a komunikačních technologií. Realizace tohoto projektu je však plánována mimo oblast zóny vymezené IPRM.

85


4.4.4 Sociální integrace Vzdělávání Vzdělávání je jednou z hlavních funkcí, které vymezená zóna nese. K tomu ji předurčuje zdejší lokalizace většiny budov (konkrétně 7) a fakult UTB ve Zlíně, ale také dvou vyšších odborných škol, státní jazykové školy, sedmi středních škol, dvou základních a jedné mateřské školy. Kromě toho se zde vyskytují zařízení se školstvím přímo spojená a to školní jídelna a vysokoškolská menza a koleje. Na vzdělávání je ve Zlíně kladen velký důraz a město je se svými 12 % vysokoškolsky vzdělaných osob o celé 3 % nad republikovým průměrem. Podobně je na tom i co se týče osob s úplným středoškolským vzděláním s maturitou (Zlín - 28,6%; ČR - 25,23%). Tabulka 46: Přehled školských zařízení v zóně

Přehled školských zařízení v zóně Mateřské školy Mateřská škola, Štefánikova 2222, Zlín Základní školy Základní škola Emila Zátopka, Štefánikova 2701, Zlín Základní škola, Štefánikova 2514, Zlín Školní jídelny a menzy Školní jídelna, Hradská 5189, Zlín Menza, Štefánikova 2431, Zlín Střední školy Gymnázium, Nám. T.G.Masaryka 2734, Zlín Střední podnikatelská škola a VOŠ, s.r.o., Nám. T. G. Masaryka 1281, Zlín SPŠP – COP, Nad Ovčírnou 2528, Zlín SPŠ technologická, Nám. T. G. Masaryka 2734-9, Zlín Obchodní akademie T. Bati a VOŠE, Nám. T. G. Masaryka 3669, Zlín Střední škola obchodně technická s.r.o., Nám. T. G. Masaryka 1279, Zlín Střední škola gastronomie a obchodu, Štefánkova 3015, Zlín Soukromá střední škola pedagogická a sociální, s.r.o., Gahurova 5265, Zlín Jazykové školy Státní jazyková škola, Nám. T. G. Masaryka 2734-9, Zlín Vysoké školy Fakulta technologická - nám. T. G. Masaryka 275, Zlín Fakulta managementu a ekonomiky - Mostní 5139, Zlín Univerzita Fakulta multimediálních komunikací - Štefánikova 2431, Zlín Tomáše Fakulta humanitních studií - nám. T. G. Masaryka 1279 Bati ve Univerzitní institut a Vědeckotechnický park - Nad Ovčírnou 3685 Zlíně Univerzitní centrum - nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín Zdroj: Město Zlín

86

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 47: Počet ţáků škol v zóně ve školním roce 2007/2008

Štefánikova 2222 Štefánikova 2701 Štefánikova 2514 náměstí T. G. Masaryka 2734

80 544 460 728

Počet ţáků na vyšší odb. škole 2007/2008 0 0 0 0

náměstí T. G. Masaryka 2735

499

0

Tř. Tomáše Bati 4187

1164

0

Nad Ovčírnou 2528

971

0

náměstí T. G. Masaryka 3669

474

201

Štefánikova 3015

474

0

nám.T. G. Masaryka 1279

517

0

Gahurova 5265

197

0

nám. T. G. Masaryka 1281

596

243

Název školy

Počet ţáků na střední škole 2007/2008

Adresa

Mateřská škola Základní škola Emila Zátopka 9. Základní škola Gymnázium Zlín Jazyková škola s právem státní jazykové 22 zkoušky Zlín Střední průmyslová škola Zlín Střední průmyslová škola polytechnická Centrum odborné přípravy Zlín Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Střední škola gastronomie a obchodu Zlín Střední škola obchodně technická s. r. o. Soukromá střední škola pedagogická a sociální, s. r. o. Střední škola podnikatelská a Vyšší odborná škola, s. r. o.

Zdroj: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Zlínského kraje Počet studentů zlínské univerzity se v několika minulých letech neustále zvyšoval a to i na poli celoţivotního vzdělávání. Graf 14: Počty studentů UTB ve Zlíně 12000 385 10000

324 248

8000 251

2302

1793

1401

6000

222 995

4000

2000

2902

100 1037 1473

147 935

163 916 5736

6503

7348

8033

4542 2376

3126

0 2000/2001

2001/2002

2002/2003 Bakalářský

2003/2004 Magisterský

2004/2005

2005/2006

2006/2007

2007/2008

Doktorský

Zdroj: UTB ve Zlíně 22

Údaje o počtu ţáků v jazykové škole Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín obsahují součty počtu ţáků v základních kurzech, středních kurzech, přípravných kurzech ke SJZ, konverzačních kurzech, speciálních kurzech a jednoletých kurzech.

87


Univerzita se neustále rozrůstá. V červnu 2008 byla slavnostně otevřena další nová budova. Jedná se o objekt Univerzitního centra, sídlo rektorátu UTB ve Zlíně a univerzitní knihovny, který se nachází v bezprostřední blízkosti centra města a je součástí zóny IPRM. Univerzitní centrum je unikátním stavebním projektem, jehoţ autorkou je světově uznávaná architektka Eva Jiřičná. Obrázek 19: Univerzitní centrum

Zdroj: http://www.zaachi.com/

Ne všechny objekty univerzity však splňují současné poţadavky na moderní způsob výuky. Týká se to zejména objektu Fakulty technologické, který svým stářím (70 let) a nevhodným dispozičním řešením jiţ nevyhovuje potřebám studentů a pedagogů. Z tohoto důvodu univerzita v současnosti připravuje projekt „Rekonstrukce, modernizace a dostavba Fakulty technologické“. V rámci projektu by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího objektu na nám. T. G. Masaryka 275 a výstavbě nového traktu fakulty na sousedním pozemku (nyní vyuţívaném jako trţnice). Rekonstruovaný a nový objekt umoţní realizaci výuky v kombinaci s výzkumem a vývojem tak, aby studenti mohli teoretické poznatky ověřit v praxi při laboratorních cvičeních a účastí na výzkumných projektech. Univerzita bude ţádat o dotaci na realizaci tohoto projektu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Také výuka studentů nejmladší součásti univerzity – Fakulty humanitních studií, probíhá v současnosti v nevyhovujících podmínkách. Situace by se měla významně zlepšit po realizaci projektu, který zahrnuje výstavbu komplexu objektů Fakulty humanitních studií na ulici Štefánikova v těsné blízkosti dalších univerzitních budov jako je menza, knihovna, rektorát a Fakulta multimediálních komunikací. Vybudovány budou tři vzájemně provázané multifunkční objekty s výukovými a administrativními prostory a aulou. Projekt je po stavební stránce téměř připraven (pořizuje se dokumentace k územnímu řízení) a bude zahájen po zajištění finančních prostředků (i zde se předpokládá čerpání dotací).

88

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Obrázek 20 Vizualizace objektu Fakulty humanitních studií UTB ve Zlíně

Zdroj: UTB ve Zlíně, 2008

Uvnitř zóny IPRM se nacházejí také další univerzitní objekty, které zasluhují pozornost. V současnosti je rekonstruován objekt U10 na nám. T. G. Masaryka 1279, kde nyní probíhá výměna oken. Rekonstrukce je plánována v objektu Fakulty multimediálních komunikací na ulici Štefánikova 2431. Rekonstrukce souvisí s uvolněním prostor po knihovně, která byla přesunuta do nového Univerzitního centra. Plánováno je vybudování dvou poslucháren, seminární místnosti, počítačové a multifunkční učebny, profesionálního rozhlasového a televizního studia a pracoven pro pedagogy. Obrázek 21: Rozmístění budov UTB ve Zlíně

Zdroj: UTB ve Zlíně, 2008 Zdravotnictví Zdravotnické sluţby jsou v zóně poskytovány především ve Zlínské poliklinice a. s., která se nachází na Třídě Tomáše Bati 3705. V budově je mnoţství specializovaných ordinací, ale také ordinací praktických lékařů, lékařů pro děti a dorost, laboratoř a také lékárna a další poskytovatelé sluţeb mimo zdravotnictví.

89

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 48: Seznam oddělení – Zlínská poliklinika a. s.

Praktický lékař MUDr. Anna Černá MUDr. Jan Gregor MUDr. Alena Maděrová MUDr. Tomáš Moravec MUDr. Eva Obdrţálková Dětský lékař MUDr. Magda Fišerová MUDr. Iva Gavendová MUDr. Lenka Kracíková Alergologie MUDr. Antonín Neumann Diabetická ambulance DIA Zlín s. r. o. Genetika, diagnostika MUDr. Petr Polák Gynekologie MUDr. Pavel Havelka MUDr. Jiřina Jánská MUDr. Sylva Masná MUDr. Marcela Plšková Chirurgie MUDr. Jarmila Dědková MUDr. Rudolf Dostálek MUDr. Jiří Fiala Interna MUDr. Michal Klácel Kardiologie MUDr. Ivan Kohl Koţní MUDr. Světlana Nečasová MUDr. Lenka Šustková Neurologie MUDr. Blanka Mistríková

Očkovací centrum Avenier a. s. Oční MUDr. Karel Pavelka MUDr. Marie Smečková Odběry a laboratoř IMALAB s. r. o. Onkologie MUDr. Jan Schön ORL MUDr. Marta Gergelová MUDr. Zdenka Kučerová Ortopedie MUDr. Radomír Kelíšek MUDr. Petr Šustek Pracovní lékařství MUDr. Libuše Adámková Psychiatrie MUDr. Jiří Boháč Psychiatrie - dětská a dorostová MUDr. Alena Březíková Rehabilitace Eva Hanáková Vítězslava Vozobulová RTG, SONO, mamograf Mediekos Labor s. r. o. Technická ortopedie ORCO ZLÍN s. r. o. Výţiva a hubnutí Pharm.Dr. Mgr. Renata Mičová Zubní oddělení MUDr. Ingrid Saitlová

Zdroj: http://www.zlinskapoliklinika.cz/index.php?page=oddeleni#, 18. 8. 2008 Další laboratoř a ordinace lékařů se nacházejí v sousední budově bývalé VZP. V těsném sousedství, avšak jiţ mimo zónu, se nachází lékařský dům specializovaný na stomatologii a v blízké 31. budově Svitu, opět uţ mimo zónu, je pak Nemocnice Atlas.

90

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Obrázek 22: Zlínská poliklinika a. s.

Zdroj: http://www.zlinskapoliklinika.cz/index.php?page=fotogalerie, 18. 8. 2008 Sluţby V souvislosti s polohou zóny v centru města je její přirozenou funkcí také poskytování sluţeb. Bankovní sluţby zde reprezentují ČSOB na nám. T. G. Masaryka 4349 a GE Money Bank na ulici Gahurova č. p. 5265. V zóně je dále k dispozici celkem pět bankomatů. Obchodní sluţby jsou v největší míře poskytovány v obchodním domě Prior na nám. T. G. Masaryka 6, který pochází ještě z baťovské éry. Najdeme zde prodejny rozličného sortimentu jako oblečení, textil, obuv, biţuterie, kosmetika, hračky, elektronika, spotřební zboţí, nábytek, ale také potraviny a stravovací zařízení. Zrekonstruovaná budova bývalé baťovské trţnice slouţí jako obchodní pasáţ, ale téţ jako sídlo dvou restaurací a kavárny. . Obrázek 23: OD Prior a Trţnice

Zdroj: http://www.prior-zlin.cz/ Mnoţství obchůdků se nachází také v podchodu a v obchodním centru ABS na Třídě Tomáše Bati. V zóně se také nachází největší zlínská trţnice, která je umístěna v prostorách bývalého baťova koupaliště. Její vzhled však pro město příliš lichotivý není. Co se týče stravovacích a ubytovacích sluţeb, nachází se v zóně dva hotely a 9 samostatných a 7 hotelových restauračních zařízení různé kvality.

91

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 49: Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení v zóně

Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení Ubytovací sluţby Interhotel Moskva, nám. Práce 2512, Zlín Hotel Garni, nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín Stravovací sluţby Řecká taverna Irská hospoda Interhotel Bohemia Moskva Česká restaurace Hacienda Mexicana Bowling - Pizza Hotel Garni Jasmín - čínská restaurace Restaurace Devítka, nám. Práce 1099, Zlín Golem Bowling, nám. Práce 1099, Zlín Pivnice a klub Golem, nám. Práce 1099, Zlín Restaurace Gebra, Antonínova 5174, Zlín Halló pizza, nám. T. G. Masaryka 588, Zlín Golf bar u 19. jamky, nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín Restaurace Flip, Gahurova I/5265, Zlín Kanadská pivnice, Gahurova I/5265, Zlín Café 21, Třída T. Bati 21, Zlín Zdroj: Město Zlín

4.4.5 Ţivotní prostředí Zlín je znám také jako město zeleně a na ploše zóny se nachází velká část městských parků a 2 zelených prostranství. Prvním z nich je Sad Komenského, jehoţ celková výměra činí 33 470 m a který se nachází za Knihovnou Františka Bartoše mezi Třídou Tomáše Bati a Štefánikovou. V parku se v současné době nachází také dětské hřiště a altán a je vybaven také zařízením pro reprodukci hudby. Pro centrum města je významnou klidovou zónou, kde se shromaţďují lidé, pořádají se zde různé kulturní akce, včetně filmového festivalu. Existuje však potřeba rekonstrukce tohoto parku. Je nutno dořešit prostor pro diváky u altánu, který je dějištěm mnoha akcí, dále je potřeba vyměnit městský mobiliář, který je za 25 let svého pouţívání ve špatném stavu a dětské hřiště je jiţ bezpečnostně nevyhovující. Nutná je také dosadba zeleně, a to z důvodu častého odstraňování havarijních stromů. 2 Největší zelenou plochou v zóně, o celkové výměře 50 570 m , je Gahurův prospekt v průhledu pod Domem umění na náměstí T. G. Masaryka. Tato velmi ceněná sadová úprava byla zaloţena architektem F. L. Gahurou v roce 1931 a stala se neoddělitelnou součástí zlínské funkcionalistické architektury. Slouţí jako klidová zóna a je biocentrem v centru města. V roce 1994 byla zahájena postupná rekonstrukce stromového patra této sadové úpravy a je vyhotoven také plán její obnovy, který je v malých plánovaných krocích postupně realizován. 2 Univerzitní park, nacházející se v sousedství budovy UTB na Mostní o celkové výměře 22 900 m , byl zrekonstruován v roce 2007. Konkrétně došlo k opravě chodníků, mobiliáře, travnatých ploch, závlahy, záhonů trvalek, keřů a stromů. Park tvoří předpolí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a předpokládané výstavby obchodního centra na Letné. Je důleţitou klidovou zónou, vyuţívanou především studenty a lidmi, kteří tudy prochází z centra ke Zlínské poliklinice, Krajskému úřadu apod. Další významná plocha městské zeleně v zóně se nachází na náměstí Práce a její výměra činí 10 375 2 m . Jedná se o prostor navazující na zastávku MHD, obchodní dům Prior, Velké kino a Interhotel Moskva. Nachází se zde travnaté plochy doplněné letničkovou výsadbou s velkou intenzitou údrţby. Její součástí jsou také aleje Přátelství a Evropy. Celý prostor je významný svojí polohou v centru města - propojuje obchodní a kulturní vybavenost.

92


4.4.6 Přitaţlivá zóna V zóně města Zlína je koncentrováno mnoţství budov a zařízení, která občanům poskytují příleţitosti pro kulturní a společenské vyţití.



Velké kino: Bylo postaveno v roce 1932 firmou Baťa pravděpodobně na návrh F. L. Gahury. Jeho původní kapacita přesahovala 2500 míst a i se současnou kapacitou 1010 sedadel se řadí mezi největší v republice. Kromě filmových představení se zde odehrávají nejrůznější koncerty, kaţdoroční volba Miss Academia a také Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ. Donedávna byly provozovatelem kina Ateliéry Bonton Zlín a. s. Od května letošního roku však má nového nájemce a tím je společnost Golden Apple Cinema, která je ve Zlíně také provozovatelem multikin.



Dům umění: Stavba původního Památníku Tomáše Bati byla započata v roce 1933 a jeho architektem byl F. L. Gahura. „Je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráţe, jen ţelezobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie.“23 Záměrem do budoucna je přesídlení Filharmonie Bohuslava Martinů do nového společensko – kulturního centra, které se staví v sousedství nového Univerzitního centra a následná rekonstrukce Domu umění. Její rozsah se odvíjí od mnoţství dostupných finančních prostředků a navrţeny jsou celkem 3 varianty: prostá obnova původního stavu s plánovaným rozpočtem 35 586 tis. Kč, obnova původního stavu se zajištěním elementárního návštěvnického komfortu s rozpočtem 74 466 tis. Kč a technické zdokonalení původní stavby s předběţným rozpočtem 102 501 tis. Kč. Obrázek 24: Dům umění

Zdroj: Město Zlín Objekt bývalého Památníku T. Bati byl vzhledem ke své kulturně-historické hodnotě dne 17. 12. 1984 zapsán do státního seznamu kulturních památek jako kulturní památka, podle § 7 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, č. j. 2377 – kult./84 – Ker. V Programu regenerace Městského památkové zóny Zlín, ke kterému se město Zlín přihlásilo jiţ v roce 1995 Obnova tohoto objektu je pro období 2006 – 2010 vedena jako stěţejní akce města. V roce 2001 Útvar hlavního architekta Magistrátu města Zlína nechal vypracovat stavebně-historický průzkum objektu. V roce 2006 pak studii k investičnímu záměru Obnova Památníku T. Bati ve Zlíně. Tato studie slouţila jako podklad pro odbornou konferenci uspořádanou statutárním městem Zlín a Nadací T. Bati dne 6. 10. 2006. Závěry konference slouţí statutárnímu městu Zlín jako podklad pro určení způsobu plánování obnovy tohoto cenného objektu. Obnova Památníku bude zahájena po dostavbě Kulturního a universitního centra na Masarykově náměstí ve Zlíně, do kterého se z objektu dnešního Domu umění přestěhuje Filharmonie Bohuslava Martinů. Obnova Památníku bude jednoznačně směřovat k návratu do původní podoby v době jeho vzniku postupnou památkovou restitucí formou restaurování jednotlivých stavebních prvků. Důraz bude kladen na obnovu kontinuálního prostoru včetně zavěšení repliky havarovaného letadla Junkers jako základu architektonické kompozice budovy. Důleţité bude vyřešení předsazené 23

Zlín - Modrá trasa – městský prohlídkový okruh

93


zasklené fasády včetně návratu původního členění a otevíravosti ventilačních křídel. Rehabilitován bude i standardizovaný nosný ţelezobetonový skelet, který byl stejný jako architektem Gahurou pouţívaný konstrukční systém pro tovární budovy a pro další stavby občanské vybavenosti. Obnovena bude např. i původní podlaha v nejvyšším podlaţí včetně barevnosti. Funkční náplň Památníku bude jednoznačně směřovat k expozičním účelům. Obrázek 25: Památník Tomáše Bati

Zdroj: http://www.kgvu.zlin.cz/images/dum2.jpg, 18. 8. 2008 Součástí obnovy Památníku T. Bati bude vybudování nutného technického vybavení a zázemí, které v době stavby nebylo řešeno a také archivu se studijními prostorami. Prostory budou řešeny mimo samotný objekt Památníku a v podzemí. Dostavba musí splňovat doporučené parametry norem ČSN, především poţárně-technické poţadavky i např. bezbariérový přístup. Součástí obnovy bude i dořešení okolí Památníku s ohledem na jeho zakomponování do volné krajiny. Cílem projektu „Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně“ je uvedení Památníku do původního stavebního stavu a k původní ideové funkci a to včetně letadla. Bude kladen důraz na stěţejní myšlenku původního architektonického záměru charakterizující osobnost zakladatele firmy Tomáše Bati a jeho vlastnosti, ale zároveň bude Památník zasvěcen i všem jeho spolupracovníkům a obyvatelům Zlína, kteří společnou prací přispěli k velkému rozkvětu firmy Baťa a zároveň i celého města. Stavba sama o sobě je uměleckým dílem, prosklenou vitrínou, symbolem svobodného ducha. Obnovený objekt s novou expozicí bude jedním z hlavních turistických bodů funkcionalistické architektury Zlína a zároveň součástí studijního a badatelského centra moderní architektury 1. 24 poloviny 20. století.“ 

24

Zlínský mrakodrap: 21. budova Svitu, dnešní sídlo Zlínského kraje, je povaţována za turisticky nejatraktivnější stavbu města. Tato sedmnáctipatrová stavby byla postavena v letech 1936 – 1939 jako centrála firmy Baťa a jejím architektem byl Vladimír Karfík. Budova byla pro potřeby Zlínského kraje zrestaurována v letech 2003 – 2004. Největší zajímavostí je pojízdná kancelář Jana Antonína Bati umístěná ve výtahu a také 8. podlaţí, které je zrekonstruováno do původního stavu včetně pouţití stejných materiálů jako v baťovské éře. Na střeše budovy se pak nachází kavárna s impozantním výhledem na celé město.

Magistrát města Zlína – Projektové záměry SMZ v rámci zóny IPRM

94


Obrázek 26: Zlínský mrakodrap

Zdroj: http://www.josefsmykal.cz/

 Obuvnické muzeum: Muzeum, jehoţ zřizovatelem je Zlínský kraj, bylo otevřeno v roce 1931. Expozici tvoří sbírka obuvi nashromáţděné firmou Baťa v 30. letech, která mapuje vývoj obuvnického průmyslu od 15. století doposud. Najdeme zde obuv z celého světa, včetně historické. Muzeum nás seznamuje také s technologií výroby obuvi a s rozvojem obuvnictví ve Zlíně. Obrázek 27: Obuvnické muzeum

Zdroj: http://pruvodce.turistik.cz



Kulturní institut ALTERNATIVA: Institut, jenţ má své sídlo v baťovském Kolektivním domě, byl zřízen jako organizační sloţka města v roce 2003. Je dějištěm mnohých kulturních, společenských a vzdělávacích aktivit jako jsou výstavy, vernisáţe, projekce, debaty, přednášky a další.



Dům kultury: Je to místo, které by se dalo zařadit do několika kategorií, protoţe se v jeho prostorách uskutečňují nejen kulturní akce, ale také mnoţství pohybových kurzů pro děti i pro dospělé, tanečních kurzů, jazykových a přípravných kurzů atd. Své působiště zde mají například dětský folklórní soubor Valášek, cimbálová muzika Juráš, Big band Zlín a další.



Kulturní a univerzitní centrum Zlín: Tento multifunkční komplex je situován v centru města a skládá se ze dvou samostatně funkčních celků: budovy Kongresové centrum Zlín, jehoţ investorem je statutární město Zlín a budovy Univerzitní centrum ve Zlíně, jehoţ investorem je Univerzita Tomáše Bati. Mezi městem a univerzitou byla v roce 2003 uzavřena dohoda o spolupráci „při vybudování areálu Kulturní a univerzitní centrum Zlín“. Potřeba vybudování tohoto centra byla dána nutností vybudovat kvalitní infrastrukturu pro pořádání kulturních

95


a společenských akcí a také poskytnout odpovídající zázemí pro působení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů. Ve Zlíně i celém regionu chybí koncertní sál s odpovídající kapacitou a akustikou pro pravidelné hudební produkce, především klasické hudby. Současné sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů v Domě umění je jiţ nevyhovující a je nutná jeho rekonstrukce. Budova Domu umění není ani dostatečně akusticky chráněna, a proto je při významných koncertech a nahrávání v jejím okolí nutno zastavit dopravu. Základní kámen objektů centra byl poloţen 26. června 2006. Autorkou projektu je světoznámá architektka Eva Jiřičná. V současné době je jiţ zrealizováno podzemní parkoviště, objekt Univerzitní centrum a část „Spodní stavba“ objektu kongresového centra. Zbývá zrealizovat ještě 2 samostatné části horní stavby Kongresového centra s celkovým rozpočtem 630 mil. Kč – budovu „Restaurace“ a „Polyfunkční budovu“ se dvěma společenskými sály pro pořádání kulturních a společenských akcí. Celková kapacita sálů bude po dokončení 850 míst ve velkém a 80 míst v malém sále. Budova bude vybavena moderním zařízením umoţňujícím variabilitu uspořádání sálů podle potřeb jednotlivých akcí. Kromě kulturních a společenských událostí by sály mohly být ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati efektivně vyuţívány i pro rozvoj kongresové turistiky ve městě. Obrázek 28: Kulturní a univerzitní centrum - vizualizace

Zdroj: Město Zlín

4.4.7 Dopravní dostupnost a mobilita Městskou zónou prochází od východu na západ hlavní zlínská dopravní tepna Třída Tomáše Bati, která se v opačném směru dělí na ulici Štefánikova. Provoz je zde tedy poměrně hustý a právě v této oblasti hlavního dopravního prostoru bývají překračovány přípustné hladiny hluku. Městská hromadná doprava Provozovatelem městské hromadné dopravy (MHD) ve Zlíně je Dopravní společnost Zlín – Otrokovice s. r. o., jejímţ 78% vlastníkem je město. Zóna leţí v dopravním pásmu A a jsou jí vedeny linky na Otrokovice a v opačném směru aţ na Ţelechovice. Nachází se zde celkem 6 zastávek: v obou směrech jsou to zastávky Poliklinika a Náměstí Práce a po jedné zastávce najdeme na ulici Štefánikova a Náměstí Míru. Zónou projíţdí všechny linky MHD s výjimkou linek 51 a 55, které jezdí pouze v Otrokovicích. Parkování Parkovacích míst je v zóně poměrně dostatek a většinu z evidovaných parkovišť provozují Technické sluţby Zlín, s. r. o., které jsou v majetku města. Tato místa jsou placená. Kapacity jsou následující: parkoviště pod Velkým kinem – 126 míst, parkoviště na Náměstí Práce pod obchodním domem Prior – 120 míst, parkoviště na ulici Hradská 65 míst, parkovací dům v 11. budově Svitu vybudovaný pro potřeby krajského úřadu – 403 míst, podzemní parkoviště rozestavěného multifunkčního komplexu komplexu Kulturní a univerzitní centrum Zlín – 100 míst. Parkoviště na Nám. Práce je ve špatném stavu a je potřeba jej rekonstruovat. K parkování v zóně jsou dále vyuţívány následující plochy ve vlastnictví města nebo soukromých subjektů: -ul. Antonínova, parcela č. 2386 na místě po asanované budově, západní část zóny -ul. Antonínova, parcela č. 979/38 v západní části zóny

96


-ul. Čiperova, u Úřadu práce -obvod nám. T. G. Masaryka -parkoviště u jednotlivých bývalých internátů na nám. T.G.M. -ul. Nad Ovčírnou, u budovy Policie ČR -ul. Štefánkova, po obvodu komunikace vedoucí kolem bývalého hřiště u škol -další drobná parkoviště a parkovací místa

4.4.8 Správa věcí veřejných V zóně má své sídlo hned několik institucí veřejné správy. Tím nejvýznamnějším je sídlo Zlínského kraje, které se nachází spolu s Finančním úřadem, jak uţ bylo dříve zmíněno, ve 21. budově Svitu, tzv. Zlínském mrakodrapu. Tabulka 50: Seznam institucí v zóně

Seznam institucí v zóně Zlínský kraj Finanční úřad Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě Česká správa sociálního zabezpečení Úřad práce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Česká inspekce ţivotního prostředí Státní fond ţivotního prostředí

Třída Tomáše Bati 2, 761 90 Zlín Třída Tomáše Bati 2, 761 90 Zlín Nám. T. G. Masaryka 1281, 760 01 Zlín Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín

Zdroj: Město Zlín

4.4.9 SWOT analýza Tabulka 51 SWOT analýza zóny

SILNÉ STRÁNKY           

-

vysoký počet podnikatelských subjektů vysoký počet vzdělávacích zařízení přítomnost UTB ve Zlíně rostoucí počet studentů UTB ve Zlíně dokončení nového Univerzitního centra existence zdravotnického zařízení Zlínská poliklinika velké mnoţství poskytovatelů sluţeb v oblasti obchodu, ubytování i stravování mnoţství městské zeleně sídlo Zlínského kraje a dalších institucí mnoţství menších kulturních stánků dostatek parkovacích míst

-

PŘÍLEŢITOSTI     

rozvoj v bydlení v souvislosti se zvýšením atraktivity zóny rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v souvislosti se strategickými záměry UTB ve Zlíně zatraktivnění zóny pomocí revitalizace parků dobudování společensko-kulturního centra rekonstrukce Domu umění - obnova Památníku T. Bati

97

  

SLABÉ STRÁNKY nutnost revitalizace městských parků neexistence vhodných prostor pro větší kulturní události a kongresovou turistiku nevyhovující stav Domu umění pro Filharmonii B. Martinů špatný stav parkoviště na Nám. Práce trţnice "Baťák" překračování limitů hluku v okolí Třídy T. Bati

HROZBY chátrání některých objektů bývalých internátů další zhoršování stavu městských parků ztráta funkce společenského a kulturního centra města


4.5. Globální/Hlavní cíl IPRM IPRM, jako kaţdý strategický koncepční dokument, má nastavenou svoji Vizi, Globální cíl a Specifické cíle. IPRM bude zaměřen zónově a bude mít přínosy v těchto prioritních oblastech vymezených Pokynem MMR: 1) Ekonomický rozvoj 2) Sociální integrace 3) Ţivotní prostředí 4) Přitaţlivá města

Vize IPRM Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ jako atraktivní místo pro společenský ţivot, kulturu, vzdělanost a inovace - východisko pro rozvoj města Zlína jako významného a přátelského evropského města s mezinárodním dosahem a kvalitami.

Hlavní/globální cíl IPRM. Prostřednictvím investic do infrastruktury pro kulturu a volný čas a podpory ekonomického rozvoje města posilováním kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přispět k tomu, aby se zvýšila atraktivita města Zlína pro obyvatele, návštěvníky, podnikatele a investory.

Obrázek 29: Strategie IPRM

98


Soulad globálního cíle IPRM s globálním cílem ROP SM je uveden v podobě přehledné tabulky Globální cíl IPRM Identifikace Prostřednictvím investic do infrastruktury pro kulturu a volný čas a podpory ekonomického rozvoje města posilováním kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přispět k tomu, aby se zvýšila atraktivita města Zlína pro obyvatele, návštěvníky, podnikatele a investory. Soulad s globálním cílem ROP SM Globální cíl IPRM je jednoznačně v souladu s globálním cílem ROP SM, který je definován „Zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a ţivotní úrovně jeho obyvatel.“ zejména s ohledem orientace na oblast výzkumu, vývoje a inovací, jejíţ rozvoj povede jak ke zvýšení ekonomické vyspělosti regionu a zlepšení jeho konkurenceschopnosti, tak i v podobě investic do infrastruktury pro kulturu a volný čas přispět ke zlepšení ţivotní úrovně obyvatel regionu.

4.6. Specifické cíle IPRM Specifické cíle IPRM Číslo

Popis

Číslo Popis

Rozvoj kultury a Název společenského ţivota 1 Specifický cíl 1 se zaměřuje na oblast kultury, společenského ţivota a volnočasových aktivit. SC 1 reflektuje výstupy SWOT analýzy prokazující jako silnou stránku města pořádání významných kulturních a společenských akcí včetně mezinárodních a současně pak identifikovanou nedostatečnou úroveň infrastruktury pro kulturu, společenský ţivot a volnočasové aktivity a z toho vyplývající nebezpečí ztráty postavení Zlína jako centra kultury a společenského ţivota. Rozvoj výzkumu, vývoje a Název inovací 2 Specifický cíl 2 se zaměřuje na oblast identifikovanou ve všech aspektech SWOT analýzy (jako silná i slabá stránka a jako příleţitost i hrozba) a která je vnímána jako stěţejní pro ekonomický rozvoj Zlína a jako vymezení se města jako vzdělanostního a inovačního centra.

Soulad specifických cílů IPRM s cíli oblasti podpory 2.1 ROP SM: Specifický cíl 1 - Rozvoj kultury a společenského ţivota Zvýšení atraktivity regionálních center Olomouc a Zlín pro práci a investice a zvyšování kvality ţivota v těchto centrech: Cíle oblasti 1. zvyšování atraktivity regionálních center prostřednictvím investic do podpory 2.1 ROP infrastruktury a revitalizace území, SM 2. zvyšování atraktivity a kvality ţivota v regionálních centrech prostřednictvím investic do rozvoje sociální infrastruktury. Specifický cíl 1 je v souladu s cílem 1. oblasti podpory 2.1 ROP SM zejména s ohledem na jeho směrování do infrastruktury pro kulturu, společenský ţivot Soulad SC 1 s cíli a volnočasové aktivity včetně doprovodné infrastruktury v podobě veřejné 2.1 ROP SM zeleně. Realizace tohoto specifického cíle a jeho opatření a aktivit povede jednoznačně ke zvýšení atraktivity Zlína jako regionálního centra.

99


Specifický cíl 2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací Zvýšení atraktivity regionálních center Olomouc a Zlín pro práci a investice a zvyšování kvality ţivota v těchto centrech: Cíle oblasti 1. zvyšování atraktivity regionálních center prostřednictvím investic do podpory 2.1 ROP infrastruktury a revitalizace území, SM 2. zvyšování atraktivity a kvality ţivota v regionálních centrech prostřednictvím investic do rozvoje sociální infrastruktury. Specifický cíl 2 je v souladu s cílem 1. oblasti podpory 2.1 ROP SM díky svému zaměření na investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace a to jak směrovaných do aplikovaného výzkumu, tak i do oblasti vzdělávání ve Soulad SC 2 s cíli vazbě na výzkum, vývoj a inovace. Díky realizaci opatření v rámci SC2 dojde 2.1 ROP SM ke zvýšení atraktivity Zlína jako inovačního a vzdělanostního centra pro podnikatele, investory, studenty i další cílové skupiny. Realizace tohoto specifického cíle a jeho opatření a aktivit povede jednoznačně ke zvýšení atraktivity Zlína jako místa pro práci.

4.6.1. Monitorovací indikátory pro specifické cíle IPRM Závazné indikátory – specifický cíl 1 Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření


Indikátor výsledku Roční počet návštěvníků kulturních a společenských akcí Počet 0 35 000 Indikátor měří počet návštěvníků kulturních a společenských akcí v nově vybudované infrastruktuře Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat za první rok plného provozu Statutární město Zlín, partner IPRM Roční za 1. rok plného provozu Indikátor výsledku Roční počet kulturních a společenských akcí Počet 0 80 Indikátor měří počet návštěvníků kulturních a společenských akcí v nově vybudované infrastruktuře Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat za první rok plného provozu Statutární město Zlín, partner IPRM Roční za 1. rok plného provozu Indikátor výsledku Počet nově vytvořených pracovních míst Počet 0 6 Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude muset být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být zajištěna udrţitelnost pracovního místa Měření bude probíhat na základě informací od SML Statutární město Zlín Ročně

100




Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru

Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Indikátor výstupu Plocha vybudované infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot 2 m 0 2 130 Indikátor výstupu měří plochu nově vybudované infrastruktury díky realizaci projektů IPRM. Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat exaktně kontrolou na místě a vyměřením plochy Statutární město Zlín, partner IPRM Roční Indikátory výstupu Počet projektů realizovaných v rámci IPRM (část financovaná z ROP 2.1 SM) počet 0 2 Indikátor sleduje počet projektů, které budou realizovány v rámci IPRM (části financované z ROP 2.1 SM) Indikátor bude měřen v průběhu realizace projektů a po jejich ukončení Statutární město Zlín Roční

Indikátor výstupu Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem ha 0 0,38 Hodnota indikátoru je počítána jako součet ploch regenerovaných a revitalizovaných náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně. Jedná se také o veřejná prostranství jako jsou chodníky, místa odpočinku, dětská hřiště K ověření slouţí výměry parcel na výpisu z katastru nemovitostí nebo dokumenty potřebné pro vydání kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu. Statutární město Zlín, partner IPRM Při ukončení projektu

Indikativní část – specifický cíl 2 Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření

Indikátor výstupu Plocha vybudované infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace včetně infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na výzkum, vývoj a inovace 2 m 0 22 000 Indikátor výstupu měří plochu nově vybudované infrastruktury díky realizaci projektů IPRM. Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat exaktně kontrolou na místě a vyměřením plochy Statutární město Zlín, partner IPRM

101


Periodicita měření



Roční Indikátor výstupu Počet projektů realizovaných v rámci IPRM z jiných OP neţ ROP 2.1 SM počet 0 6 Indikátor sleduje počet projektů, které budou realizovány v rámci IPRM z jiných operačních programů neţ je ROP SM, oblast podpory 2.1 Indikátor bude měřen v průběhu realizace projektů a po jejich ukončení Statutární město Zlín Roční

Indikátor výsledku Počet nově vytvořených pracovních míst Počet 0 100 Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude muset být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být zajištěna udrţitelnost pracovního místa Měření bude probíhat na základě informací od SML Statutární město Zlín Ročně

4.7. Plánované opatření/aktivity IPRM Na formulované (specifické) cíle jsou navázány konkrétní zamýšlené aktivity, kterými budou definované cíle dosahovány. Jako pomocný nástroj pro formulaci konkrétních aktivit (projektů) je v rámci IPRM vyuţita metoda SMART (Specific/Stimulating, Measurable, Acceptable/Attractive/Achievable, Realistic, Timed):  Specifický - Cíl musí být konkrétní pro danou oblast, srozumitelný  Stimulující - Cíl musí podněcovat k aktivitě, musí být motivující  Měřitelný - Cíl musí být měřitelný dle kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů, aby bylo moţné monitorovat míru jeho dosaţení  Akceptovatelný - S cílem se musí ztotoţnit kaţdý, kdo se bude podílet na jeho naplňování, tzn. ţe je třeba také zajistit nezbytnou publicitu o zamýšlení realizovat určitou aktivitu.  Atraktivní - Cíl musí mít atraktivní, zajímavý, chytlavý náboj, který svým záměrem dokáţe motivovat.  Dosaţitelný - Cíl je třeba formulovat tak, aby jeho naplnění bylo moţné, schůdné vzhledem k omezeným zdrojům i jiným působícím faktorům.  Realistický - Vytyčený cíl musí být formulován v reálných podmínkách, organizace jej musí být schopna dosáhnout. Cíle nesmí být formulovány ani příliš snadné a jednoduché, ale také ani jako nedosaţitelná přání.  Časově omezený - Kaţdý cíl musí obsahovat termín, do kterého je třeba ho dosáhnout Detailní specifikace jednotlivých aktivit je zpracována v podobě „popisu opatření a aktivit IPRM“. Část IPRM spolufinancovaná z ROP SM bude realizována prostřednictvím dvou opatření a v rámci nich tří aktivit: 1) Opatření 1.1 - Rozvoj infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot  Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život 2) Opatření 1.2 - Rozvoj doprovodné infrastruktury  Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch

102




Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty

Následně je uveden stručný a výstiţný popis plánovaných aktivit, které budou v rámci IPRM naplněny realizací vhodných projektových záměrů a přispějí tak k naplnění cílů IPRM: Aktivity Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a Název aktivity společenský ţivot Číslo specifického cíle 1 - Rozvoj kultury a společenského ţivota Vazba na prioritní oblast 4. - Přitaţlivá města Financující OP Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava Cílem aktivity je vybudování infrastruktury pro kulturu a společenský Cíle aktivity ţivot umoţňující vyuţití zejména pro obyvatele města, ale i návštěvníky a další cílové skupiny. Bude vybudována nová infrastruktura – polyfunkční budova, která umoţní realizovat širokou škálu kulturních, společenských a Popis aktivity volnočasových aktivit a současně se stane odpovídajícím sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů. Aktivita řeší specifický cíl 1 – Rozvoj kultury a společenského ţivota prostřednictvím výstavby infrastruktury pro kulturu, společenský ţivot Popis, jakým způsobem aktivita řeší specifické cíle a volnočasové aktivity. Návaznost na prioritní oblast IPRM: a prioritní oblasti IPRM  4. - Přitaţlivá města V současnosti je ve Zlíně k dispozici základní infrastruktura pro kulturu, společenský ţivot, která ale nedostačuje potřeb Zlína jako krajského města a centra kultury. Z výsledků SWOT analýzy současně vyplývá neadekvátní zázemí pro Filharmonii Bohuslava Martinů – výstupy SWOT analýzy: Silné stránky:  existence základní infrastruktury pro kulturu, volný čas a sport  kulturní, společenské a sportovní aktivity mezinárodního významu - Mezinárodní filmový festival pro děti, Barum rallye, Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie a další aktivity  působení významných kulturních institucí a organizací – například Filharmonie Bohuslava Martinů, Městské divadlo, Popis výchozího stavu kulturní institut ALTERNATIVA Slabé stránky:  absence kvalitní infrastruktury pro realizaci velkých kulturních a společenských akcí včetně akcí mezinárodního významu  nevyhovující prostory pro Filharmonii Bohuslava Martinů Příleţitosti:  vybudování společensko-kulturního centra jako zázemí pro kulturní, společenské a volnočasové akce pro občany města i pro konání významných akcí včetně akcí mezinárodního významu  uplatnění na poli kongresové turistiky Hrozby:  oslabení významu Zlína jako centra kultury a společenského ţivota Výstupem aktivity bude vybudování Kongresového centra Zlín – Popis realizace aktivity polyfunkční budovy. (cílových výsledků, Dopad realizace aktivity bude zvýšení počtu aktivit v oblasti kultury, výstupů a dopadů aktivity) společenského ţivota a volnočasových aktivit Rizika aktivity: Předpoklady a rizika - posun realizace realizace aktivity - překročení nákladů na realizaci realizace

103


Minimalizace vlivů rizik je popsána v kapitole 4.12. Vhodní příjemci aktivity a popis jejich schopností aktivitu realizovat

Vliv na cílovou skupinu

Vhodným příjemcem podpory v rámci aktivity je Statutární město Zlín. Jak je uvedeno dále ve finančním plánu a na základě předchozích zkušeností příjemce s projekty, je Statutární město Zlín v dostatečné míře schopno aktivitu realizovat. Realizace aktivity umoţní výrazně zvýšit nabídku kulturních, volnočasových a společenských aktivit pro následující cílové skupiny: - obyvatele města - návštěvníky města Dalším cílovým skupinám umoţní realizovat své aktivity v nově vybudované budově: - kulturní instituce a organizace - další subjekty, které budou realizovat aktivity na poli kultury, volnočasových a společenských aktivit včetně odborných akcí

Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem Celkové předpokládané způsobilé výdaje

Název aktivity Číslo specifického cíle Vazba na prioritní oblast Financující OP Cíle aktivity Popis aktivity Popis, jakým způsobem aktivita řeší specifické cíle a prioritní oblasti IPRM

Popis výchozího stavu Popis realizace aktivity (cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity) Předpoklady a rizika realizace aktivity

v% 15,00 0 85,00

v EUR 2 359 881 0 13 372 656 15 732 537

Aktivity Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch 1 - Rozvoj kultury a společenského ţivota 3 – Ţivotní prostředí Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava Cílem aktivity je revitalizovat veřejnou, zejména parkovou, zeleň v návaznosti na jiţ vybudovanou infrastrukturu pro kulturu a společenský ţivot. V rámci aktivity dojde k realizaci parkových úprav za účelem zatraktivnění prostředí v okolí nově vybudované infrastruktury. Aktivita řeší specifický cíl 1 IPRM – Rozvoj kultury a společenského ţivota prostřednictvím doprovodné infrastruktury – parku v okolí budovaného Kongresového centra a současně zlepšit stav ţivotního prostředí. Návaznost na prioritní oblast IPRM:  3. - Ţivotní prostředí  4. - Přitaţlivá města Zeleň v okolí zamýšlené budovy Kongresového centra stále neodpovídá poţadavkům na kvalitu a dostatečnou atraktivitu – výstup SWOT analýzy:  stále nedostatečná kvalita zeleně v centru města Dopadem realizace aktivity bude zvýšení atraktivity místa a zlepšení stavu ţivotního prostředí. Rizika aktivity: - posun realizace - překročení nákladů na realizaci realizace - nekvalitní provedení a neodpovídající výstupy a výsledky Minimalizace vlivů rizik je popsána v kapitole 4.12.

104


Vhodným příjemcem podpory v rámci aktivity je Statutární město Zlín. Vhodní příjemci aktivity a Jak je uvedeno dále ve finančním plánu a na základě předchozích popis jejich schopností zkušeností příjemce s projekty, je Statutární město Zlín v dostatečné aktivitu realizovat míře schopno aktivitu realizovat. Pro cílovou skupinu obyvatel a návštěvníků města dojde Vliv na cílovou skupinu k zatraktivnění místa pro obě cílové skupiny Předpokládané zdroje financování v% v EUR 439 822 Rozpočet města - příslib spolufinancování 15 0 Rozpočet hrazený partnery v IPRM 0 2 492 323 Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem 85 2 932 145 Celkové předpokládané způsobilé výdaje

Název aktivity Číslo specifického cíle Vazba na prioritní oblast Financující OP Cíle aktivity

Popis aktivity

Popis, jakým způsobem aktivita řeší specifické cíle a prioritní oblasti IPRM

Popis výchozího stavu

Aktivity Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty 1 - Rozvoj kultury a společenského ţivota 3 – Ţivotní prostředí 4 – Přitaţlivá města Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava Cílem aktivity je revitalizovat veřejná prostranství a komunikace a zvýšit jejich atraktivitu v návaznosti na jiţ vybudovanou infrastrukturu pro kulturu a společenský ţivot a její kvalitní zpřístupnění. V rámci aktivity dojde k realizaci veřejných prostranství a přístupových cest za účelem zatraktivnění prostředí v okolí nově vybudované infrastruktury a její kvalitnější zpřístupnění. Cílem aktivity je rovněţ odstranění bariér pro pohyb lidí se ztíţenou schopností pohybu a orientace, odstranění technických nedostatků v celém prostoru podchodu a přilehlém okolí a mělo by dojít k jeho celkové kultivaci. Součástí aktivity bude i rozšíření ploch zeleně, která bude nově osazena po odstranění některých nevyhovujících nemovitostí, nacházejících se na řešeném území. Aktivita řeší specifický cíl 1 IPRM – Rozvoj kultury a společenského ţivota prostřednictvím doprovodné infrastruktury – přístupových cest a parku v okolí jiţ realizované polyfunkční budovy Kongresového centra a současně chce zlepšit stav ţivotního prostředí. Návaznost na prioritní oblast IPRM:  3. - Ţivotní prostředí  4. - Přitaţlivá města Přístupové cesty a podchod včetně zeleně v okolí polyfunkční budovy Kongresového centra neodpovídají poţadavkům na kvalitu a dostatečnou atraktivitu – výstup SWOT analýzy:  stále nedostatečná kvalita zeleně v centru města

Popis realizace aktivity (cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity)

Výstupem realizace aktivity je revitalizovaná a regenerovaná plocha ve městě. Dopadem realizace aktivity bude zvýšení atraktivity místa a zlepšení stavu ţivotního prostředí. Rizika aktivity: - posun realizace Předpoklady a rizika - překročení nákladů na realizaci realizace realizace aktivity - nekvalitní provedení a neodpovídající výstupy a výsledky Minimalizace vlivů rizik je popsána v kapitole 4.12. Vhodným příjemcem podpory v rámci aktivity je Statutární město Zlín. Vhodní příjemci aktivity a Jak je uvedeno dále ve finančním plánu a na základě předchozích popis jejich schopností zkušeností příjemce s projekty, je Statutární město Zlín v dostatečné aktivitu realizovat míře schopno aktivitu realizovat.

105


Pro cílovou skupinu obyvatel a návštěvníků města dojde k zatraktivnění místa pro obě cílové skupiny Předpokládané zdroje financování v% v EUR 376 768 Rozpočet města - příslib spolufinancování 15 0 Rozpočet hrazený partnery v IPRM 0 2 135 021 Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem 85 2 511 789 Celkové předpokládané způsobilé výdaje Vliv na cílovou skupinu

4.7.1. Indikátory aktivit

Aktivita 1.1.1 Název indikátoru Název aktivity Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Název aktivity Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Indikátory Plocha nově vybudované infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot 2 m 0 2 130 Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot. V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření nově vybudované plochy. Statutární město Zlín Pololetní Indikátory Počet nově vytvořených pracovních míst Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot Počet 0 6 Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude muset být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být zajištěna udrţitelnost pracovního místa Měření bude probíhat na základě informací od realizátorů projektů v průběhu realizace dílčích projektů a po jejich ukončení. Statutární město Zlín Ročně


Indikátory Plocha revitalizované a regenerované zeleně a zelených ploch Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch 2 m 0 27 584 Indikátor měří plochu zeleně a zelených veřejných ploch, u kterých proběhne regenerace a revitalizace. Měření bude zajištěno ţadatelem v průběhu realizace projektu a po jeho ukončení provedením měření plochy. Statutární město Zlín Pololetní

106



Název indikátoru Název aktivity Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota

Popis indikátoru

Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

4.7.2. 4.7.2 aktivity

Indikátor výsledku Počet uţivatelů majících prospěch z regenerovaných a revitalizovaných území Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty počet 0 4 500 000 Podkladem pro stanovení hodnoty indikátoru je provedení průzkumu v dané lokalitě. Způsob provedení průzkumu si volí ţadatel sám. Průzkum musí být hodnověrný, průkazný, ověřitelný a podrobně definovaný. Průzkum popsaný v marketingové analýze projektu. Statutární město Zlín, partner IPRM Při ukončení projektu Indikátor dopadu Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty % 100 139 Zvýšení podílu obyvatel, kteří kladně hodnotí výsledek podpořených projektů, zjištěný pomocí dotazníkového šetření provedeného před a po realizaci projektu. Podkladem pro stanovení hodnoty indikátoru je provedení průzkumu v dané lokalitě. Způsob provedení průzkumu si volí ţadatel sám. Průzkum musí být hodnověrný, průkazný, ověřitelný a podrobně definovaný. Průzkum popsaný v marketingové analýze projektu. Statutární město Zlín, partner IPRM Při ukončení projektu

Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci

Pořadí

Název projektu

1.

Kulturní a univerzitní centrum Zlín Revitalizace Gahurova prospektu – předprostor KUC ve Zlíně Revitalizace prostoru Parku Komenského ve Zlíně Rekonstrukce podchodu na náměstí Práce ve Zlíně

2. 3. 4.

Náklady projektu V EUR 15 732 537

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti 7/2009 1/2011

714 271

8/2012

5/2013

2 217 874

9/2012

5/2013

2 511 789

9/2012

5/2013

4.8. Vazba IPRM na související operační programy Vazba IPRM na další operační programy bude v podobě dvou opatření a tří aktivit financovaných ze tří různých operačních programů 1) Opatření 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace a Operační program Podnikání a inovace) 

Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace

 Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji 2) Opatření 2.2 - Rozvoj doprovodné infrastruktury (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost)  Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI

107


Název aktivity Číslo specifického cíle Vazba na prioritu Financující OP Cíle aktivity

Popis aktivity



Popis realizace aktivity (cílových výsledků,

Aktivity Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace 2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací 1 – Ekonomický rozvoj 2 – Sociální integrace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Cílem aktivity je vybudovat infrastrukturu umoţňující rozvoj výzkumu, vývoje a inovací umoţňující realizaci aplikovaného výzkumu a vývoje. Aktivita se zaměřuje zejména na vybudování nové infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace, a to jak budov, ve kterých bude VVI realizován, ale i pořízení vybavení (přístrojové a technologické). Součástí investic do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace bude i investice do vzdělávací infrastruktury ve vazbě na výzkum, vývoj a inovace. Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, ţe se zaměřuje na budování nových kapacit v takových směrech výzkumu, vývoje a inovací, které umoţňují přenos výsledků výzkumu, vývoje a inovací do praxe, díky čemuţ vytváří jednoznačnou vazbu a naplnění prioritní oblasti Ekonomický rozvoj. Prioritní oblast Sociální integrace naplňuje díky zaměření se na vzdělávací infrastrukturu ve vazbě na VVI. Zlín má díky významné roli průmyslu v ekonomice a lokalizaci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně velký potenciál v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Důleţitým faktorem a potenciálem je svitovský areál s jiţ existujícími podniky a také dosud realizované projekty v oblasti VVI. Výstupy SWOT analýzy: Silné stránky:  existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací  existence Podnikatelského inovačního centra a Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně Slabé stránky:  zchátralý svitovský areál s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy a stále nedostatečným vyuţitím pro hi-tech, výzkum, vývoj a inovace Příleţitosti:  rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně  další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně  podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací  otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Hrozby:  odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované pracovní síly  nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ať uţ z důvodu neúspěchu ţádostí o dotace nebo finančních prostředků na financování  nezájem významných podnikatelských subjektů o inovace a výstupy aplikovaného výzkumu Výstupem aktivity bude nově vybudovaná infrastruktura (budovy, zařízení a vybavení) pro výzkum, vývoj a inovace včetně

108


výstupů a dopadů aktivity) infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na VVI. Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení podílu výzkumu, vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora aktivity. Rizika aktivity: - nedostatek prostředků na spolufinancování jednotlivých Předpoklady a rizika projektů realizace aktivity - nezájem o výstupy projektů ze strany podnikatelského sektoru - nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vhodní příjemci aktivity a jejíţ schopnost realizovat aktivitu je zaloţena na jednoznačné popis jejich schopností orientaci univerzity směrem k výzkumu, vývoji a inovacím a současně aktivitu realizovat díky zkušenostem s realizací obdobných projektů v minulém programovacím období. Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové skupiny: - podnikatelské subjekty – výstupy aplikovaného výzkumu realizovaného díky nově vybudované infrastruktuře Vliv na cílovou skupinu - studenti – zlepšení infrastrukturu pro výuku a uplatnění studentů - pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zlepšení podmínek pro realizaci VVI Předpokládané zdroje financování v% v Kč 0 Rozpočet města - příslib spolufinancování 0 0 Rozpočet hrazený partnery v IPRM 0 1 950 000 000 Dotace z rozpočtu TOP celkem 100 1 950 000 000 Celkové předpokládané způsobilé výdaje 1 950 000 000 Celkové předpokládané výdaje


Popis aktivity



Aktivity 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji 2 – Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací 1 – Ekonomický rozvoj Operační program Podnikání a inovace Cílem aktivity je zvýšit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem ve výzkumu a vývoji, případně takovou spolupráci iniciovat. Aktivita se zaměřuje zejména na rozvoj, případně vybudování nové infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace, která umoţní nabízet sluţby v oblasti VVI a výstupy aplikovaného výzkumu pro podnikatelské subjekty včetně subjektů, které realizují projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, ţe se zaměřuje na budování nových kapacit oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které podporují spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VVI, coţ vede k naplnění prioritní oblasti Ekonomický rozvoj. V zóně je díky postupnému rozvoji průmyslu lokalizaci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně velký potenciál v oblasti spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Důleţitým výchozím faktorem jsou jiţ realizované projekty a vybudovaná infrastruktura v rámci svitovského areálu.

109


Výstupy SWOT analýzy: Silné stránky:  existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací  existence Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně a Podnikatelského inovačního centra a  Slabé stránky:  zchátralý svitovský areál s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy a stále nedostatečným vyuţitím pro hi-tech, výzkum, vývoj a inovace Příleţitosti:  rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně  další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně  podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací  otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Hrozby:  odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované pracovní síly  nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ať uţ z důvodu neúspěchu ţádostí o dotace nebo finančních prostředků na financování  nezájem významných podnikatelských subjektů o inovace a výstupy aplikovaného výzkumu Výstupem aktivity bude nově vybudovaná infrastruktura Popis realizace aktivity (cílových (budovy, zařízení a vybavení) pro výzkum, vývoj a inovace výsledků, výstupů a dopadů včetně infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na VVI. aktivity) Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení podílu výzkumu, vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora aktivity. Rizika aktivity: - nedostatek prostředků na spolufinancování Předpoklady a rizika realizace jednotlivých projektů aktivity - nezájem o výstupy projektů ze strany podnikatelského sektoru - nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve Vhodní příjemci aktivity a popis Zlíně, jejíţ schopnost realizovat aktivitu je zaloţena na jejich schopností aktivitu jednoznačné orientaci univerzity směrem k výzkumu, vývoji a realizovat inovacím a současně díky zkušenostem s realizací obdobných projektů v minulém programovacím období. Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové skupiny: - podnikatelské subjekty – výstupy aplikovaného výzkumu realizovaného díky nově vybudované Vliv na cílovou skupinu infrastruktuře - studenti – zlepšení infrastrukturu pro výuku a uplatnění studentů - pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zlepšení podmínek pro realizaci VVI Předpokládané zdroje financování v% v Kč

110


Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP celkem Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje


Popis aktivity Popis, jakým způsobem aktivita řeší specifické cíle a prioritní oblasti IPRM


Popis realizace aktivity (cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity)

0 0 100

0 0 35 000 000 35 000 000 35 000 000

Aktivity 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI 2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací 2 – Sociální integrace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Cílem aktivity je zvýšit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem ve výzkumu a vývoji, případně takovou spolupráci iniciovat. Aktivita se zaměřuje na zvyšování nabídky vzdělávání z hlediska kvantity i kvality s vazbou na výzkum, vývoj a inovace jak směrem ke studentům graduálního i postgraduálního studia i směrem k vědeckým pracovníkům. Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, ţe se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací za účelem zvýšení kvalifikace osob zapojených do VVI. To vede k naplnění prioritní oblasti Ekonomický rozvoj a také prioritní oblasti Sociální integrace. Rozvoj lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu je neméně podstatný neţ budování infrastruktury pro VVI. Důleţitým výchozím faktorem je jiţ vybudovaná infrastruktura a projekty v rámci aktivity 2.1.1 - Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace. Výstupy SWOT analýzy: Silné stránky:  existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací  existence Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně a Podnikatelského inovačního centra Příleţitosti:  rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně  další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně  podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací  otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Hrozby:  odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované pracovní síly  nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ať uţ z důvodu neúspěchu ţádostí o dotace nebo finančních prostředků na financování Výstupem aktivity budou proškolené osoby - studenti graduálního i postgraduálního studia i vědečtí pracovníci Výsledkem realizace aktivity budou nově vytvořené vzdělávací programy nebo systémy vzdělávání. Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení kvalifikace osob zapojených do výzkumu, vývoje a inovací a vyšší podíl osob zapojených do výzkumu, vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora

111


aktivity. Rizika aktivity: - nedostatek prostředků na spolufinancování jednotlivých projektů Předpoklady a rizika - nezájem o výstupy projektů ze strany podnikatelského sektoru realizace aktivity - nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty - nezájem osob z cílových skupin zapojených do vzdělávání Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, jejíţ Vhodní příjemci aktivity a schopnost realizovat aktivitu je zaloţena na jednoznačné orientaci popis jejich schopností univerzity směrem k výzkumu, vývoji a inovacím a současně díky aktivitu realizovat zkušenostem s realizací obdobných projektů v minulém programovacím období. Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové skupiny:  studenti – zlepšení nabídky vzdělávání orientovaného na výzkum, Vliv na cílovou skupinu vývoj a inovace, zvýšení kvalifikace  pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zvýšení kvalifikace Předpokládané zdroje financování v% v Kč 0 Rozpočet města - příslib spolufinancování 0 0 Rozpočet hrazený partnery v IPRM 0 26 000 000 Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP celkem 100 26 000 000 Celkové předpokládané způsobilé výdaje 26 000 000 Celkové předpokládané výdaje

112


4.8.1. Indikátory aktivity Název indikátoru Název aktivity Měrná jednotka Výchozí hodnota Cílová hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření




Indikátory Počet nových odborných sluţeb ve výzkumu, vývoji a inovacích Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji Počet 0 15 Indikátor sleduje nově poskytované sluţby nabízené v návaznosti na nově vybudovanou infrastrukturu. Měření bude realizováno v průběhu realizace projektu a po jeho ukončení. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ročně Indikátory Nově vybudovaná infrastruktura pro aplikovaný výzkum a vývoj Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace 2 m 0 10 000 Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury vyuţitelné pro aplikovaný výzkum a vývoj V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření nově vybudované plochy. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ročně Indikátory Nově vybudovaná infrastruktura pro vzdělávání s vazbou na VVI Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace 2 m 0 12 000 Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury pro vzdělávání s vazbou na výzkum,vývoj a inovace. V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření nově vybudované plochy. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ročně Indikátory Počet proškolených osob Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI počet 0 170 Indikátor měří počet osob zapojených do jednotlivých vzdělávacích programů a systémů vzdělávání. Měření bude probíhat v průběhu realizace jak na úrovni zapojených osob, tak osob, které byly úspěšně proškoleny. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ročně

113


4.8.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Náklady projektu

Název projektu Centrum polymerních systémů Laboratorní centrum Fakulty technologické Vzdělávací komplex UTB Centrum doktorských studií Rozvoj Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně Od rozvoje znalostí k inovacím A-Z k úspěšnému doktorskému studiu Centrum mezinárodní projektové spolupráce

600 000 000

Časový harmonogram Zahájení Ukončení činnosti činnosti 2010 2012

700 000 000

2010

2012

400 000 000 250 000 000

2010 2010

2012 2012

35 000 000

2009

2010

10 000 000 8 000 000

2009 2010

2012 2012

8 000 000

2010

2012

4.9. Časový harmonogram Časový harmonogram představuje důleţitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM v celém jeho návrhovém období. Příprava podkladů pro časový harmonogram IPRM byla zajišťována v úzké souvislosti s finančním plánem jak ţadatelem i zpracovatelem IPRM za spolupráce Řídícího výboru a partnera – Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a odpovídá míře připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončovacích prací na IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů o podmínkách čerpání finanční podpory z jednotlivých operačních programů. Níţe uvedený harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost jednotlivých aktivit po dobu přípravy a realizace IPRM. Z harmonogramu a plánu aktivit je zřejmé, kdy jednotlivé aktivity začínají, končí, jak na sebe navazují nebo zda se překrývají.

Datum zahájení přípravy IPRM Datum zahájení realizace IPRM Datum ukončení realizace IPRM Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRM dle jednotlivých aktivit

Harmonogram IPRM Červen 2006 1.10.2008 30. 9. 2013 Listopad 2008 Časová realizace IPRM je v souladu s poţadavky Metodického pokynu i podmínkami výzvy. Bude dle nich nastaven i harmonogram realizace jednotlivých aktivit a potaţmo projektů tak, aby byly všechny aktivity a projekty ukončeny nejpozději k 30. 9. 2013.

Popis časové realizace IPRM

Obě aktivity v rámci Specifického cíle 1 budou ukončeny dříve a jejich harmonogram je pak upřesněn v podkapitole 4.7. Nejvýznamnějším obdobím z hlediska realizace IPRM bude rok 2010, ve kterém jsou realizovány souběţně všechny aktivity, zejména pak druhá polovina roku. V celém průběhu realizace bude důsledně monitorováno dodrţování časového i finančního harmonogramu jednotlivých aktivit a projektů tak, aby nebyla ohroţeno ukončení aktivit ve stanoveném termínu.

114


Obrázek 30: Časový harmonogram aktivit IPRM

Aktivita / Čas

2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 34

Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI U některých aktivit dochází k překryvu, resp. souběţné realizaci, u aktivit 2.1.1 a 2.2.1 je jasná návaznost mezi investičními projekty a s nimi souvisejícími „měkkými“ projekty.

4.10. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Pojmem implementace je pro účely IPRM pouţíván pro souhrnné označení celého procesu přípravy, realizace a monitorování IPRM a dílčích projektů. Implementační struktura integrovaného plánu města Zlína logicky navazuje ve svých principech na strukturu zaloţenou ve fázi jeho zpracování. Statutární město Zlín je odpovědné za přípravu, zpracování a realizaci IPRM. V souladu se svou odpovědností a svými kompetencemi vytváří řídící strukturu IPRM, jejíţ jednotlivé články zabezpečují splnění úkolu a strategických cílů obsaţených v dokumentaci IPRM. Řídící struktura nastavená v přípravné fázi odpovídá reálné situaci na úrovni řízení procesů spojených v implementací IPRM v podmínkách Magistrátu města Zlína. Na základě navrţené implementační struktury dochází v kaţdé fázi k přesnému vymezení kompetencí a odpovědnosti osob zapojených do systému přípravy a implementace IPRM. Jasně vymezená struktura řízení procesů je základem pro správnou realizaci IPRM v podmínkách města Zlína ve spolupráci a partnery zapojenými do přípravy IPRM a dalšími relevantními osobami zapojenými do procesu přípravy IPRM.

4.10.1. Východiska implementační struktury Implementační model vymezuje závazný postup přípravy a realizace IPRM a dílčích projektů a věcnou příslušnost naplňování cílů v průběhu celého projektového cyklu. Pro zvýšení účinnosti a kvality implementace IPRM je nutné dodrţet následující systémové kroky: 1. Po schválení IPRM vymezit jednoznačně věcnou příslušnost odborů a oddělení za naplňování aktivit v rámci Specifického cíle 1. 2. U jednotlivých projektů posílit roli a kompetenci zodpovědného manaţera projektu. Zodpovědný manaţer je klíčovou osobou, která bude řídit s plnou zodpovědností přípravné a realizační práce na projektu, řídit projektový tým a zajišťovat poskytování informací a podávání zpráv. Funkcí zodpovědného projektového manaţera můţe být pověřen odborný pracovník Magistrátu, nejčastěji připadá v úvahu pracovník příslušného odborného útvaru, ale můţe jím být i externí subjekt. Manaţer IPRM bude v implementační fázi plnit následující funkce:  Administrativní zajištění realizace jednotlivých projektů IPRM

115


   

Sledování plnění harmonogramů a rozpočtu projektů Delegování konkrétních rozvojových projektů na příslušné odbory, které mají blíţe k realizaci projektu Aktualizace IPRM Předkládání průběţných zpráv Řídícímu výboru IPRM a orgánům města o implementaci IPRM

4.10.2. Řídící výbor IPRM Řídící výbor (dále jen „ŘV“) IPRM byl ustaven usnesením Zastupitelstva města Zlína (počet členů) a Rady města Zlína (výběr konkrétních osob – jmenný seznam členů jako příloha ke Statutu a jednacímu řádu ŘV). V ŘV jsou zastoupeni reprezentanti hlavních partnerů IPRM a dalších institucí, které se budou na jeho realizaci přímo nebo nepřímo podílet (zástupce Úřadu regionální rady). Výběr členů ŘV je dostatečně reprezentativní, odborně kompetentní i kompetentní z hlediska statutárních pozic v orgánech hlavních partnerů i pro fázi implementace integrovaného plánu rozvoje města a svým sloţením odpovídá strategickým záměrům při zabezpečení realizace jednotlivých projektových záměrů IPRM. Zachování původní skladby ŘV zajišťuje potřebnou myšlenkovou, koncepční a strategickou kontinuitu přechodu z fáze zpracování IPRM do fáze jeho realizace. Řídící výbor je složen ze zástupců veřejného, neziskového, podnikatelského a soukromého sektoru, z veřejnosti a dalších osob, které byly osloveny statutárním městem Zlínem na základě principu partnerství. Řídící výbor pracuje a jedná podle schváleného Statutu a jednacího řádu. Jeho kompetence jsou dány platnými metodickými pokyny k přípravě a realizaci IPRM, respektive vyplývají z usnesení volených orgánů statutárního města Zlína. Řídící výbor je odpovědný za koordinaci řízení, přípravy a realizaci IPRM, jeho monitoring a hodnocení a za rozhodnutí o projektech, které budou v rámci IPRM předloţeny k financování. V čele ŘV stojí předseda a místopředseda, kteří byli jmenováni (zvoleni) na přípravném zasedání ŘV. Předsedou ŘV se na základě hlasování členů ŘV stal Ing. Miroslav Hladík, 2. náměstek primátorky statutárního města Zlína. Místopředsedou ŘV byl zvolen Mgr. Miroslav Kašný,náměstek primátorky statutárního města Zlína. Předseda ŘV zejména (článek 6 Statutu a jednacího řádu ŘV): 1. Zastupuje výbor navenek. 2. Odpovídá Radě města Zlína za činnost výboru a informuje ji o jeho činnosti. 3. Svolává zasedání výboru, navrhuje program a řídí jednání. 4. Zajišťuje plnění usnesení výboru. 5. Odpovídá za dodrţování pravidel statutu všemi členy výboru nebo jejich zástupci. 6. V případě nepřítomnosti je zastupován místopředsedou výboru.

Základní kompetence ŘV (článek 5 Statutu a jednacího řádu ŘV): 1. Výbor zajišťuje koordinaci a dohlíţí na realizaci a monitoring IPRM. 2. Projednává IPRM před jeho předloţením orgánům města ke schválení, prostřednictvím oddělení koordinace projektů Magistrátu města Zlína předkládá materiály do orgánů města. 3. Projednává výběr projektových záměrů a dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech města. 4. Projednává a schvaluje postupy a změny realizace IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení Radě města Zlína před jejich předloţením řídícímu orgánu ROP Střední Morava. 5. Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich projednání v orgánech města. 6. Navrhuje jmenování manaţera IPRM.

116


7.

Můţe zřídit pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti IPRM a můţe navrhovat a jmenovat členy jednotlivých pracovních skupin.

8. Konzultuje své kroky s externím poradcem (zpracovatelem IPRM, odborníkem na oblast IPRM). Sloţení Řídícího výboru: Subjekt Regionální rada regionu soudrţnosti Střední Morava

Jméno Ing. Ivan Matulík

Zlínský kraj

Mgr. Milan Filip

Obchodní a hospodářská komora ve Zlíně Filharmonie Bohuslava Martinů Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Statutární město Zlín

Ing. Radka Hašková

Statutární město Zlín Statutární město Zlín

Ing. Alena Zubalíková Mgr. Miroslav Kašný

Komise pro strategické plánování při Radě města Zlína Komise pro strategické plánování při Radě města Zlína

Mgr. Eva Štauderová

ředitel rektor náměstek primátora místopředseda ŘV IPRM náměstkyně primátora náměstek primátora předseda ŘV IPRM členka komise

Jaromír Schneider

člen komise

RNDr. Josef Němý prof. Ing. Petr Sáha, CSc. RNDr. Bedřich Landsfeld

Funkce ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava vedoucí Odboru strategického rozvoje ředitelka

4.10.3. Manaţer IPRM Manaţerem IPRM byla jmenována Ing. Marie Cepková. Manaţer IPRM poskytuje metodickou a administrativní podporu pro činnost ŘV a dle potřeby zprostředkovává komunikaci s volenými orgány Statutárního města Zlína, kterým předkládá dokumenty k projednání, pro informaci a ke schválení. Manaţer IPRM je v rámci svých kompetencí kontaktní osobou pro komunikaci s Úřadem Regionální rady NUTS II SM a s řídícími orgány dalších operačních programů a zajišťuje přenos informací a úkolů souvisejících s IPRM. Je zodpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizace IPRM. Manaţer IPRM zajišťuje v rámci svých pracovních povinností a stanovených kompetencí dodrţování principů partnerství a pečuje o jeho vysokou účinnost a kvalitu. V rámci svých kompetencí informuje veřejnost o procesu tvorby a realizaci IPRM. Manaţer je odpovědný ŘV a voleným orgánům města Zlína.

4.10.4. Monitorování IPRM a jeho změny Statutární město Zlín s vyuţitím řídící struktury IPRM (Řídící výbor) a manaţera IPRM provádí monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Současně monitoruje celkový kontext IPRM a můţe navrhovat změny ve schváleném IPRM. Statutární město Zlín zpracuje za kaţdý rok monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Součástí zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodrţení časového harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat jednotlivými ŘO odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Na základě hodnocení dosaţeného pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města a regionu můţe město v monitorovací zprávě navrhnout změny IPRM. Zprávu schvaluje Zastupitelstvo města a následně je zpráva předloţena ŘO ROP SM. Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci ROP). Změny v projektech zařazených do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, musí příjemce neprodleně písemně oznámit příslušnému ŘO podle podmínek příslušného OP. O podstatných změnách projektů bude ŘO ROP SM informován prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM, pokud povaha změny projektu nepředstavuje současně i změnu IPRM.

117


4.10.5. Změny IPRM Změny v IPRM oznamuje manaţer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyţadují uzavření dodatku ke Smlouvě. K provedení těchto změn stačí, pokud s nimi ŘO ROP SM vysloví souhlas. Podstatné změny v IPRM naopak zpravidla vyţadují dodatek ke Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření, nebo rok o více neţ 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření. Statutární město Zlín je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu ŘO ROP SM pouze v případě, ţe jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosaţení cílů IPRM a naplňování schválených indikátorů. Provedené nepodstatné změny musí Statutární město Zlín popsat a sdělit ŘO ROP SM, a to buď v nejbliţší Roční zprávě o postupu realizace IPRM, nebo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně v IPRM a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Pracovník ŘO ROP SM oznámí zaznamenání této nepodstatné změny e-mailem Statutárnímu městu Zlín. Podstatnou změnu můţe Statutární město Zlín provést za těchto podmínek: A) Pokud změna vyţaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu moţné realizovat aţ po podpisu dodatku oběma stranami. B) Pokud změna nevyţaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu moţné realizovat bezprostředně po jejím schválení ŘO ROP SM. Statutární město Zlín musí tuto podstatnou změnu oznámit ŘO ROP SM předem na formuláři Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM. Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne ŘO ROP SM, zda se jedná o změnu, která vyţaduje vypracování dodatku ke Smlouvě či nikoliv. Tuto informaci zasílá ŘO ROP SM manaţerovi IPRM do 10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM. Pokud nahlášenou změnu posoudí projektový manaţer IPRM (na ŘO ROP SM) jako podstatnou změnu s nutností vypracování dodatku ke Smlouvě, je postupováno obdobně jako při podpisu Smlouvy.

4.10.6. Monitorování projektů a změny projektů předloţených v rámci IPRM Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci ROP) a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce. Posuzování změn v dílčích projektech probíhá standardním způsobem jako u individuálních projektů v rámci ROP a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce. Pokud nastane v některém dílčím projektu podstatná změna, příjemce informuje o této skutečnosti ŘO ROP SM postupem uvedeným v Příručce pro příjemce a zároveň o této změně informuje manaţera IPRM, který posoudí, zda tato změna má vliv na IPRM. V případě, ţe změna má podstatný vliv na IPRM, je moţné povolit změnu v dílčím projektu aţ po zapracování změny IPRM.

4.10.7. Veřejné projednávání IPRM Veřejné projednávání připravovaného IPRM se konalo dne 27.8.2008 od 15:00 hod. do 16:30 hod. v obřadní síni Magistrátu města Zlína. Cílem veřejného projednání bylo seznámit odbornou i laickou veřejnost s přípravou a procesem zpracování tohoto významného strategického dokumentu, který umoţní podpořit rozvoj města prostřednictvím strukturálních fondů EU. Program jednání byl následující: 1. Úvod 2. Prezentace Integrovaný plán rozvoje města Zlína – Přínosy pro Zlínský kraj 3. Prezentace Integrovaného plánu rozvoje města Zlína – zóna „ Společensko – kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ s akcentem na praktické dopady a přínosy pro Zlín a jeho obyvatele 4. Diskuze 5. Závěr Veřejného projednávání se účastnili zástupci široké veřejnosti – občanů města, zástupci ZM, RM a ŘV, zástupce zpracovatele, zástupci magistrátu města a partnerů IPRM (zápis z veřejného projednání a vypořádání připomínek je přílohou dokumentu).

118


4.10.8. Výběr a schvalování dílčích projektů městem Město provádí výběr projektů transparentním způsobem, při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Přitom bude město dbát na efektivní čerpání SF, na veřejný zájem, a bránit neoprávněným ziskům a na dosaţení synergického efektu. Vybrané projekty jsou městem, případně jinými příjemci (partnery města) dopracovány do podoby dílčích projektů podle podmínek příslušného operačního programu. Město potvrdí, ţe předkládaný dílčí projekt je součástí a v souladu s cíli a opatřeními IPRM.

4.10.9. Projekty předdefinované v IPRM Ve strategii IPRM jsou při zachování rovnosti příleţitostí definovány dílčí projekty, jejichţ realizace se v rámci IPRM předpokládá. ŘV IPRM určí nositele projektů, kteří zajistí zpracování projektové ţádosti a budou zodpovědní za realizaci projektu. ŘV můţe vytvořit pracovní skupinu, která bude zodpovědná za přípravu a sledování realizace projektu. Město můţe definovat projekt pro řízení IPRM, prostřednictvím něhoţ bude moţno v rozsahu definovaném ŘO ROP spolufinancovat z prostředků určených na IPRM i náklady spojené s přípravou, řízením, koordinací, a monitorováním IPRM.

4.10.10. Předloţení dílčích projektů Městem vybrané a schválené dílčí projekty jsou ţadatelem předloţeny příslušným Řídícím orgánům operačních programů. Ţadatel doloţí usnesením orgánů města, ţe projekt je v souladu s IPRM, tj. je v souladu s některým z opatření a aktivit a jejich rozpočtem, jak jsou definovány v IPRM a byl schválen orgány města k realizaci. Pro projekty předkládané v regionálních operačních programech budou vyhlašovány specifické výzvy k předkládání projektů v rámci IPRM. Dle rozhodnutí ŘO ROP mohou být tyto výzvy vyhlášeny s pevnou lhůtou pro předkládání projektů, nebo kontinuální -s moţností podávat projekty průběţně po dobu trvání výzvy. Při přípravě projektů pro regionální operační program se ţadatelé řídí standardní příručkou pro ţadatele a příjemce a podmínkami stanovenými ve výzvě k předkládání projektů. Projekty předkládané do jiných (tematických) operačních programů budou předkládány v rámci standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projekty podané do těchto operačních programů, které splní podmínky formálních náleţitostí, přijatelnosti a minimální technické kvality (bodového hodnocení) a případně další podmínky stanovené příslušným operačním programem obdrţí na základě doloţení souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10% dosaţeného bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením budou soutěţit se všemi projekty předloţenými v dané výzvě. O výběru projektů rozhoduje ŘO příslušného (tematického) operačního programu.

4.10.11. Realizace projektů Město – nositel IPRM a další příjemci dílčích projektů realizují dílčí projekty souladu s podmínkami příslušného operačního programu (v případě ROP jsou tyto podmínky stanoveny zejména v příručce pro příjemce), v souladu se smlouvou/rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími dokumenty, které řídící orgán operačního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s harmonogramem pro jednotlivá opatření/aktivity stanoveným v IPRM a ve smlouvě uzavřené s ŘO k danému dílčímu projektu. Město s vyuţitím řídící struktury IPRM a manaţera IPRM koordinuje aktivity jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaţeno cílů IPRM s maximálním vyuţitím synergických efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. ŘO standardním způsobem provádí kontrolu a monitorování jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytuje platby příjemcům dílčích projektů.

4.11. Popis realizace partnerství a zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Princip partnerství je jedním ze základních principů, jeţ musí být dodrţeny při tvorbě strategických dokumentů v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti. Statutární město Zlín si uvědomilo dodrţování principu partnerství uţ v počátcích přípravy IPRM s cílem zajistit strategii IPRM na základě moţných benefitů, které jsou schopni partneři do realizace IPRM a rozvoje města přinést. Partneři mají zkušenosti z různých rozvojových oblastí města a z řad významných institucí ve městě, podílí se na různých aktivitách a činnostech v místě zóny. Zároveň se budou přímo podílet na některých aktivitách v rámci realizace dílčích projektů IPRM. Následující kapitola popisuje detailněji partnery IPRM a způsob jejich zapojení v přípravné a realizační

119


fázi. Poslední část této kapitoly zmiňuje základní předpoklady pro zajištění partnerství v době udrţitelnosti dílčích projektů zahrnutých v IPRM.

4.11.1. Partnerství při zapojení do řídících struktur Pro úspěšnou a bezproblémovou realizaci IPRM zvolilo město Zlín aktivní přístup k zapojení partnerů. Přístup je zaloţen na spolupráci mezi partnery na úrovni regionu soudrţnosti NUTS II Střední Morava, územní samosprávy jako je Zlínský kraj a město Zlín a zástupci dalších institucí a subjektů umístěných v zóně a také zapojení veřejnosti. Tím se spolupráce rozšířila i na instituce, organizace a osoby, které nejsou přímou součástí implementačních struktur, aby bylo zajištěno, ţe se na konkrétním rozdělení prostředků budou podílet i případní příjemci. Partnerství v přípravné fázi IPRM bylo zaloţeno na několika dílčích stupních, přičemţ v kaţdém stupni byl dodrţen základní přístup města vůči partnerům. Spolupráce probíhala především na úrovni:  Ustavení Řídícího výboru IPRM a jmenování jeho členů,  Jednání Řídícího výboru IPRM,  Připomínkování analytické části IPRM,  Informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek, tiskových zpráv a masmédií  Veřejného projednávání IPRM,  Prezentace IPRM v Radě a Zastupitelstvu města Zlína.

4.11.2. Řídící výbor Řídící výbor IPRM byl zaloţen s cílem zapojit do přípravy IPRM co nejširší oblast partnerů, kteří zónu znají, zajímají se o její rozvoj a mají strategický význam pro dané území. Řídící výbor schvaluje podklady analytické části, nastavení vize, globálního cíle, specifických cílů, strategie, opatření a aktivit, zároveň schvaluje projekty, které doporučuje k zařazení do IPRM. Vše doporučuje orgánům města ke schválení. Zástupci institucí a organizací v Řídícím výboru kromě statutárního města Zlín:  Zlínský kraj  Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně  Okresní hospodářská komora Zlín  Úřad Regionální rady NUTS II Střední Morava  Filharmonie Bohuslava Martinů

4.11.3. Zastupitelstvo a rada města Během I. poloviny roku 2008 došlo opakovaně k informování a projednání potřebných skutečností ohledně IPRM na jednání Rady města Zlína včetně schválení vymezení zóny a jejího následného rozšíření. Ing. Hladík jako předseda Řídícího výboru IMRM na jednáních informoval členy Rady, o smyslu a přínosech IPRM a jeho obsahu. IPRM a s ním související záleţitosti byly předmětem několika jednání Rady města: Termín konání Rady města 9.6.2008 23.6.2008 7.7.2008 28.7.2008 8.9.2008 15.9.2008

Obsah jednání ve vztahu k IPRM souhlasí s ustavením Řídícího výboru a doporučuje ZMZ ke schválení (usnesení č. 40/12R/2008) schvaluje přípravu IPRM, vymezeného zónou v centru měta „Společensko-kulturní centrum Zlín“ (Usnesení č. 11/13R/2008) schvaluje Statut a jednací řád IPRM, jmenuje manaţera IPRM, souhlasí s navýšením počtu členů ŘV a doporučuje ZMZ ke schválení (usnesení č. 14/14R/2008) schvaluje rozšíření zóny IPRM „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (usnesení č. 5/10MR/2008) bere na vědomí postup zpracování IPRM a vypořádání připomínek z veřejného projednání IPRM, souhlasí s předloţením IPRM jako ţádosti o finanční podporu z ROP a doporučuje ZMZ ke schválení souhlasí se sníţením počtu členů ŘV a doporučuje ZMZ ke schválení

120


Termín konání Zastupitelstva města 19.6.2008 28.7.2008 15.9.2008

Obsah jednání ve vztahu k IPRM schvaluje ustavení ŘV (usnesení č. 9/13Z/2008) schvaluje navýšení počtu členů ŘV (usnesení č. 9/2MZ/2008) schvaluje předloţení IPRM jako ţádost o finanční podporu z ROP (usnesení č. 1/3MZ/2008

Pro zajištění splnění podmínek programu a výzvy bylo nutné IPRM prezentovat a následně schválit v orgánech města Zlína. Dne 8. 9. 2008 byl Integrovaný plán rozvoje města Zlína projednán Radou města Zlína, která usnesením č. 1/13MR/2008 doporučila ke schválení Zastupitelstvu. Dne 15. 9. 2008 byl IPRM projednán a schválen Zastupitelstvem města Zlína, č. usnesení 1/3MZ/2008.

4.11.4. Partnerství při přípravě IPRM V rámci zpracování socioekonomické analýzy vybrané zóny, která se stala základem pro IPRM, bylo nutné zahrnout kromě zaměstnanců Magistrátu města Zlína, kteří poskytli největší část informací, do zpracování tyto důleţité partnery:  Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně  Český statistický úřad  Úřad práce Zlín 1) Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně poskytla řadu cenných připomínek k socioekonomické analýze města a také řadu podkladových informací a dat o počtu studentů, zamýšlených projektech a další informace vztahující se k univerzitě a jejím jednotlivým fakultám. Zástupci univerzity se rovněţ aktivně podíleli na rozšíření zóny a specifikaci opatření a aktivit IPRM. Člen ŘV, zástupce UTB prof. Ing. Petr Sáha, CSc inicioval dopisem ze dne 14.7.2008 změnu názvu a rozšíření geografické oblasti zóny, definované pro IPRM, s cílem podpořit strategický rozměr IPRM a umoţnit realizaci většího mnoţství aktivit a projektů, vzájemně propojených, generujících synergický efekt. Jiţ začátkem roku 2008 schválila Rada města Zlína svým usnesením č. 76/2R/2008 záměr zařadit návrhy projektů Univerzity Tomáše Bati jako součást Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Zlína. Svůj zájem o zařazení několika projektových záměrů do IPRM potvrdila UTB dopisem dne 28.8.2008, kde v příloze dopisu uvádí seznam investičních i neinvestičních projektových záměrů, na jejichţ realizaci hodlá vyuţít finanční prostředky z tématických operačních programů. Univerzita Tomáše Bati je také partnerem SMZ v projektu „Kulturní a universitní centrum Zlín“ (KUC, dohoda o spolupráci je přílohou dokumentu). Tento multifunkční komplex se skládá ze dvou samostatných objektů: Kongresové centrum Zlín, jehoţ investorem je SMZ a Univerzitní centrum ve Zlíně, jehoţ investorem je UTB. Projekt Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova“, je nosným projektem města v IPRM „Společensko – kulturní a vzdělávací centrum Zlín. Dohodu o spolupráci při realizaci projektu KUC uzavřelo město Zlín a UTB v roce 2003, na základě usnesení ZMZ č. 6/4Z/2003 ze dne 3.4.2008. Pro projekt KUC bylo zpracována společná dokumentace k územnímu řízení a vydáno společné územní rozhodnutí. Objekt Univerzitního centra byl zkolaudován v roce 2008, zahájení výstavby Kongresového centra – části polyfunkční budova se předpokládá v roce 2009. Vzhledem k deklarované spolupráci SMZ a UTB v rámci projektu KUC lze předpokládat, ţe polyfunkční budovu s víceúčelovými sály bude v budoucnu UTB vyuţívat k realizaci svých aktivit (kongresy, konference, vzdělávací aktivity, atd.) 2) Český statistický úřad - Krajská správa Zlín Významný přínos při tvorbě dokumentů pro IPRM měl Český statistický úřad. V celé socioekonomické analýze města Zlína a v analýze zóny jsou uváděny oficiální data, jejichţ původcem je ČSÚ. Při analýze zóny ovšem dostupná data nebyla dostačující, vzhledem k tomu, ţe zvolená zóna není vymezena jako městská část Statutárního města Zlína. Bylo nutné zjistit data vztahující se pouze k vymezené zóně. ČSÚ Zlín poskytl informace, na základě kterých bylo moţné určit počet obyvatel zóny, věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel, jejich ekonomickou aktivitu a základní informace o bytovém fondu. Aby bylo moţné srovnání dat za vybranou zónu a vyšší územní celek - město, okres,

121


kraj i celou Českou republiku (event. jiné evropské země), byla ve většině těchto srovnání pouţita data ze Sčítání lidů, domů a bytů za rok 2001. Aktuálnější data jsou totiţ mnohdy k dispozici pouze za vyšší územní celky, neţ je vybraná zóna. 3) Úřad práce Zlín Úřad práce Zlín poskytl do socioekonomické analýzy města aktuální data k nezaměstnanosti ve městě. V analýze zóny byly přínosné informace o aktuálním počtu uchazečů o zaměstnání, podílu nezaměstnaných dle dosaţeného vzdělání či věku. Další informace uvedené v analýzách byly údaje o aktivitách úřadu práce na podporu zaměstnanosti, spolupráci s příspěvkovými organizacemi města či kraje na projektech financovaných z evropských fondů apod.

4.11.5. Informování veřejnosti Pro účely informování nejširší veřejnosti o IPRM byla na webových stránkách města Zlína (http://www.mestozlin.cz/page/30695.integrovany_plan_rozvoje_mesta/) zřízena samostatná sekce IPRM, kde jsou popsány základní principy přípravy IPRM, sloţení členů Řídícího výboru, základní informace o připravovaném IPRM, harmonogram přípravy, výstupy z pracovních jednání, důleţité dokumenty a další relevantní informace, apod. Protoţe ne kaţdý z občanů města disponuje moderní technikou a má přístup na veřejný internet, byla provedena informační kampaň také v měsíčníku Magazín Zlína, kdy informace týkající se přípravy IPRM byly publikovány v srpnovém i zářijovém čísle. Pozvánka na veřejné projednávání IPRM pak byla zveřejněna kromě úřední desky, webových stránek magistrátu a IPRM i ve dvou vydáních regionálního tisku.

4.11.6. Partnerství v realizační fázi IPRM Partnerství v období realizace IPRM bude vycházet ze stejných zásad, principů, zaloţených partnerských vztahů a způsobů komunikace jako ve fázi zpracování integrovaného plánu. Kontinuita zaloţených partnerských vztahů, jasná a srozumitelná interpretace koncepčních a strategických myšlenek a rozhodnutí, stejně jako vyuţití osvědčených pracovních přístupů usnadní realizaci IPRM bez ohledu na jeho dílčí doplňky a změny. Posílena bude role komunikační platformy, výměny informací a cílené podpory na všech úrovních, neboť právě realizace strategických cílů a záměrů IPRM prostřednictvím jednotlivých projektů umoţní naplnit vizi rozvoje města Zlína a splnit globální cíl i dílčí cíle integrovaného plánu rozvoje města.

Zapojení partnerů IPRM :    

okruh hlavních partnerů IPRM je vymezen členy Řídícího výboru, přistoupení dalších partnerů IPRM bude zajištěno po schválení dokumentu IPRM o partnery, kteří se budou podílet na realizaci IPRM svými dílčími projekty, projektové záměry dalších partnerů IPRM budou registrovány, vyhodnoceny a eventuálně zařazeny v rámci aktualizací IPRM, pokud budou řádně projednány a schváleny Řídícím výborem IPRM, zapojení dalších partnerů z okruhu tzv. širší veřejnosti bude umoţněno prostřednictvím webové stránky, jejíţ obsah zajistí informovanost o průběhu realizace IPRM, moţnost klást dotazy a doručovat náměty a připomínky.

V rámci realizační fáze IPRM bude mít největší význam Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a proto bude zajištěna maximálně efektivní komunikace a spolupráce s tímto partnerem, lze předpokládat, ţe na straně UTB ve Zlíně bude figurovat projektový manaţer odpovědný za projekty univerzity.

4.11.7. Partnerství u dalších navazujících aktivit v rámci zóny V rámci zóny se předpokládá realizace dalších projektů nezahrnutých do IPRM, které ale mohou mít pozitivní synergický efekt. Jedná se například o projekty: a) Rozšíření parkoviště u obchodního domu „”Prior” b) Rekonstrukce stávajícího obchodního domu „Prior“ na hotel vyššího standardu

122


4.12. Analýza rizik IPRM 4.12.1. Metodika analýzy rizik IPRM Příprava, zpracování a realizace IPRM byla, je a po celou dobu realizace bude provázena riziky, jejichţ míru působení lze minimalizovat jejich definováním, soustavným vyhodnocováním a případným koncepčním nebo operativním zásahem reagujícím na skutečný výskyt rizika nebo moţnost jeho vzniku. Rizika jsou konkrétní hrozby, které mohou ohrozit IPRM a jeho úspěšnost z hlediska kvality výsledných projektů, dodrţení důleţitých milníků projektu, nepřekročení nákladů a dosaţení očekávaných přínosů. Analýza rizik je pak standardním nástrojem pro řízení a eliminaci rizik IPRM v přípravné a realizační fázi. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách IPRM, především v udrţitelnosti dílčích projektů zahrnutých v IPRM. Cílem řízení rizik je podchytit rizika projektu, vyhodnotit pravděpodobnost jejich vzniku a závaţnost dopadů, naplánovat akce směřující ke sníţení pravděpodobnosti vzniku rizikové události a akce směřující ke zmírnění negativních dopadů rizikové události, pokud uţ nastane. V některých případech je moţné na identifikované riziko vědomě reagovat rozhodnutím o akceptaci rizika bez nějakých protiopatření, neboť ta jsou buď nemoţná, nebo příliš časově či finančně nákladná. Všechny aktivity a dílčí projekty zahrnuté v IPRM svým charakterem naplňují poţadavky kladené na definici projektových rizik spojených s návrhem a implementací dílčích projektů. Implementace projektů bude probíhat v rizikovém prostředí, s nímţ jsou spojené výdaje z rozpočtu projektu k plnění schválených záměrů a cílů projektu. Prvním krokem procesu sniţování rizik je jejich analýza. Analýza rizik pro potřeby implementace IPRM do prostředí zóny „Kulturně-společenské a vzdělávací centrum Zlín“ je chápána jako proces definování hrozeb, pravděpodobnosti jejich výskytu a dopadu na aktivity, tedy stanovení rizika jejich závaţnosti. Analýza zahrnuje následující kroky: 1. rozbor vzájemných vztahů, kontextu a souvislostí procesů spojených s přípravou a podáním IPRM, 2. vytvoření základního souboru potenciálních rizik v procesech, operacích a činnostech v souladu s legislativními normami ČR a EU a metodikou platnou pro výzvu k předkládání IPRM v rámci ROP Střední Morava, 3. výběr souboru rizik, která jsou důleţitá z hlediska implementace dílčích projektů, 4. sestavení pořadí rizik podle určeného stupně významnosti pro stanovení priorit rizik, 5. zpracování návrhu řešení eliminace, nebo zmírnění rizik v průběhu přípravy a realizace projektu. Kombinací jednotlivých kroků dojdeme k analyzování pravděpodobnosti výskytu rizika vůči škodě, kterou riziko způsobí. Čím je pravděpodobnost vyšší, tím je vyšší i přepokládaná škoda. Eliminovat riziko jde pouze jejím správným vyhodnocením při plánování projektů. Pravděpodobnost výskytu rizika Stupeň dopadu rizika 0 – nemoţná 0- zvládaný 1 - téměř nemoţná 1- téměř neznatelný 2 - výjimečně moţná 2- drobný 3 - běţně moţná 3 - významný 4 - pravděpodobná 4 - velmi významný 5 - hraničící s jistotou 5 – nepřijatelný Kaţdé riziko se vynásobí pravděpodobností výskytu * stupněm dopadu. Tak se stanoví míra „důleţitosti“ rizika (váha rizika). Zanesením rizika formou bodového označení do grafu získáme jasný přehled o míře výskytu rizika a je moţné tak efektivněji tato rizika eliminovat, tzv. mapu rizik. Stanovení míry výskytu rizika je ze strany zpracovatele pouze doporučující a zakládá se na podrobné analýze dokumentu IPRM, projektových záměrů a ostatních relevantních podkladech projektu. Analýza projektu proběhla za účelem stanovení základních rizik projektu, které je třeba při implementaci projektu eliminovat.

123


4.12.2. Katalog rizik Následující kapitola obsahuje celkový souhrn rizik, která nastala, nebo by mohla nastat v souvislosti s přípravou, realizací a implementací IPRM jako dokumentu a dílčích projektů v něm obsaţených do reálného prostředí. Vzhledem k tomuto detailnímu soupisu bylo provedeno vyhodnocení dle metody čtvercové matice (váha jejich dopadu a poměr způsobené škody k pravděpodobnosti výskytu rizika). V rámci celkové sumarizace byla rizika alokována do větších skupin podle oblasti dopadu. Jednotlivé oblasti dopadu byly vybrány s ohledem na charakter a věcné zaměření dílčích projektů.

Kategorie

Riziko

Strategické

Dokument IPRM

Strategické

Povinné přílohy IPRM

Strategické

Vůle a podpora

Strategické

Nedostatečně popsána analýza zóny

Strategické Strategické Strategické

Nedokonale zpracované SWOT analýzy IPRM Špatný návrh strategie IPRM Nesoulad mezi nastavenými cíli IPRM a strategickými dokumenty

Strategické

Netransparentní a neprůhledný výběr projektů v IPRM

Strategické

Chybné nastavení indikátorů sledování

Strategické

Nedostatečná implementační struktura IPRM

Strategické

Nerealistický harmonogram projektů v IPRM

Strategické

Neschválení IPRM

Strategické

Změny strategie IPRM v průběhu realizační

Popis rizika IPRM musí být zpracován dle dokumentace k ROP SM platné pro oblast podpory 2.1. Zajistit dle metodiky předkládání IPRM všechny povinné přílohy, které musí být podepsány statutárním zástupcem. Schválení IPRM v orgánech města (ZM, RM). Nedodrţení metodiky MMR a dotačních podmínek. Nedostatečně vymezené silné a slabé stránky vybrané zóny. Zvolen špatný přístup ze strany zpracovatele. Nedostatečná analýza všech relevantních strategických dokumentů. Nedostatečně zdůvodnění výběru projektů, neschválení projektů na ŘV IPRM. Indikátory nastaveny nerealisticky vůči metodice MMR a dokumentaci ROP a charakteru projektů v IPRM. Nejsou nastaveny kompetence a odpovědnosti osob zapojených ve všech fázích IPRM. Harmonogram projektů bude orientován na základě vyhlášení výzev k předkládání dílčích projektů v IPRM. Vydané záporné rozhodnutí ze strany RR SM. V rámci monitorovacích ročních

124

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

1

2

0,6

téměř nemoţná

drobný

3

4

12

běţně moţná

velmi významný

2

2

4

výjimečně moţná

drobný

2

1

2


téměř neznatelný

1

0

0

téměř nemoţná

zvládaný

1

2

2

téměř nemoţná

drobný

2

2

4


drobný

2

2

4



3

3

9

běţně moţná

významný

1

2

2

téměř nemoţná

Drobný

3

3

9

běţně moţná

významný

2

3

6


Významný

1

1

1

téměř nemoţná



Kategorie

Riziko

Popis rizika

fáze.

zpráv dbát na důsledné popsání změny strategie. Partneři v realizační fázi nespolupracují na aktivitách vymezených dohodou o partnerství. Projekty musí být připravené jako ţádost o dotaci – včetně projektové dokumentace. Kaţdý projekt v IPRM musí být předloţen jako projektová ţádost v rámci příslušné výzvy. Musí existovat Rozhodnutí ze strany RR o přiznání dotace. Pro realizaci IPRM musí být podepsána Smlouva o financování a implementaci IPRM, která bude podepsána statutárním zástupcem příjemce podpory. Nastaven systém předkládání monitorovacích zpráv v průběhu realizace IPRM. Zajistit včasné odevzdávání monitorovacích zpráv. Dodrţení základních pravidel publicity IPRM dle Grafického manuálu platného pro ROP SM. Nastaven systém komunikace mezi manaţerem IPRM, ŘV a Pracovní skupinou ve všech fázích IPRM. Kvalitní komunikace mezi manaţerem IPRM a ÚRR SM. Přistoupení nových partnerů v realizační fázi IPRM. Nesprávné finanční nastavení IPRM dle opatření. Nesprávné finanční nastavení IPRM z hlediska času. Nezrealizování plánovaných projektů a nesplnění finančního harmonogramu IPRM Zajištění finančních

Strategické

Ztráta zájmu partnerů v realizační fázi

Strategické

Nepřipravenost dílčích projektů k předloţení v rámci výzvy

Strategické

Nepřidělení dotace na dílčí projekty v IPRM.

Strategické

Rozhodnutí o schválení IPRM

Strategické

Smlouva o financování IPRM

Strategické

Monitorovací zprávy

Strategické

Publicita

Strategické

Komunikační strategie

Strategické


Strategické

Partnerské vztahy

Ekonomické

Finanční harmonogram

Ekonomické


Ekonomické

Nedokončení projektů

Ekonomické

Rozpočet IPRM

125

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

2

4

8


velmi významný

3

4

12

běţně moţná

velmi významný

2

4

8


velmi významný

1

0

0

téměř nemoţná

zvládaný

1

3

3


významný

0

0

0

Nemoţná

zvládaný

2

3

6


významný

2

3

6


významný

1

1

1

téměř nemoţná


1

1

1

téměř nemoţná


3

2

6

běţně moţná

drobný

3

3

9

běţně moţná

Významný

2

4

8


velmi významný

1

3

3

téměř

významný


Kategorie

Riziko

Ekonomické

Kofinancování

Ekonomické

Kontrolní systém

Ekonomické

Procesní věci ekonomické

Ekonomické

Podání projektových ţádostí

Ekonomické

Schválení projektových ţádostí v jednotlivých OP

Ekonomické

Rozpočty projektů

Ekonomické

Proplacení projektů

Ekonomické

Odejmutí dotace

Organizační

Vnitřní kontrolní mechanismy

Organizační

Schvalovací mechanismy

Popis rizika prostředků pro realizaci projektů v rozpočtu města, případně úvěrem. Nedodrţení stanoveného podílu spolufinancování IPRM a dílčích projektů Magistrátem. Nedodrţen postup dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších "předpisů. Sloţitost schvalování rozpočtu města, sloţitost povolování operací, vystavování faktur. Nepodání projektových ţádostí nebo podání s formálními chybami způsobí nutnost změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu Neschválení projektových ţádostí jednotlivými ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu Správné nastavení rozpočtu projektů dle způsobilosti výdajů. Splnění podmínek způsobilosti a dokladování pro zdárné proplacení vynaloţených výdajů jednotlivých OP. Nesplnění povinnosti uvedené v podmínkách Příručky pro příjemce v rámci ROP SM. Nastavení systému vnitřní kontroly na magistrátu města, existence specializovaného pracoviště interního auditu Nastavení systému na Magistrátu města organizační řád, pracovní řád,

126

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

nemoţná

1

3

3

nemoţná

významný

0,5

0

0

nemoţná

zvládaný

0,5

1

0,5

nemoţná


2

4

8


velmi významný

2

4

8


velmi významný

2

2

4


drobný

2

2

4


drobný

2

3

6

Výjimečně moţná

významný

1

0

0

téměř nemoţná

zvládaný

1

1

1

téměř nemoţná

zvládaný


Kategorie

Riziko

Organizační

Lidské zdroje

Organizační

Vymezení pracovních kompetencí

Organizační

Neodpovědnost

Organizační

Nekompetentnost

Organizační

Zneuţití pravomoci

Projektové

Rozpočet projektu

Projektové

Výběrová řízení

Projektové

Financování projektů

Projektové

Vícenáklady

Projektové

Fakturace

Projektové

Fakturace - termínová

Projektové

Ţádost o platbu

Projektové

Etapizace

Projektové

Majetkoprávní vztahy

Popis rizika směrnice, pokyny a nařízení Existence odpovědných osob na magistrátu odpovídajících za projekt. Stanovení odpovědnosti a vymezení kompetencí v pracovní náplni v rámci projektu. Špatný přístup osob k projektu, zanedbávání svých povinností apod. Delegování pravomocí na nekompetentní osoby, které nemají zkušenosti. Zadávání zakázek v rozporu se zákonem, netransparentnost operací apod. Správné nastavení rozpočtu projektu dle kapitol a způsobilosti výdajů. Dodrţení zákona o veřejných zakázkách a pravidel operačních programů. Zajištění finančních prostředků pro realizaci projektu. Náklady nad rámec schváleného rozpočtu musí být hrazeny z vlastních zdrojů ţadatele. Nedodrţení základních náleţitostí faktury dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zpoţdění proplácení faktur. Předloţení ţádosti o platbu na základě skutečných výdajů projektu. Existence věcně oddělitelných etap projektu, které budou dohromady tvořit jeden projekt. Projektem dotčené pozemky musí být ve vlastnictví ţadatele, nebo je musí mít

127

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

1

2

2

Výjimečně moţná

zvládaný

1

2

2

téměř nemoţná

zvládaný

2

3

6


významný

3

3

9

moţná

významný

2

4

8

téměř nemoţná

velmi významný

3

2

6

běţně moţná

drobný

3

4

12

běţně moţná

velmi významný

2

3

6

T téměř nemoţná

významný

2

3

6

T téměř nemoţná

významný

1

2

2

nemoţná

drobný

1

2

2

nemoţná

drobný

1

2

2

nemoţná

drobný

0

1

1

nemoţná

zvládaný

2

3

6

nemoţná

drobný


Kategorie

Riziko

Projektové

Územní řízení

Projektové

Vyjádření EIA a NATURA 2000

Projektové

Projektové dokumentace

Projektové

Projektová dokumentace

Projektové

Projektová ţádost

Projektové

Smlouva o dílo

Projektové

Stavební dozor

Projektové

Publicita

Projektové

Řízení projektů

Ostatní

Počasí

Ostatní

Ţivelná pohroma

Popis rizika v dlouhodobém pronájmu. Existence platného územního rozhodnutí pro kaţdý dílčí projekt v IPRM. Existence kladného vyjádření pro stavbu z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zajistit projektovou dokumentaci pro celou stavební část. Postupovat realizaci dle projektové dokumentace Dodrţování aktivit dle projektové ţádosti a dále smlouvy o dílo, harmonogramu projektu, technologie stavby apod. Špatné nastavení termínů ve smlouvách o dilo, nepřesně zpracovaný rozpočet Špatný výběr odborného stavebního dozoru – firmy, která bude dohlíţet nad správnou realizaci stavby. Nedodrţení pravidel publicity dle Smlouvy o financování a dle podmínek obsaţených v Metodickém pokynu pro publicitu ROP SM. Zajištění úspěšné realizace projektu a úspěšného proplacení dotace. Předpoklad pro realizaci stavby. Riziko výskytu poţáru, povodně apod.

P

D

V=P*D

Pravděpodobnost

Dopad

1

3

3

téměř nemoţná

významný

1

3

3

téměř nemoţná

Významný

0

0

0

nemoţná

zvládaný

2

2

2

Moţná

drobný

2

2

2

moţná

drobný

2

2

2

moţná

drobný

2

2

2

moţná

drobný

2

3

6

moţná

významný

2

3

6

moţná

významný

3

3

9

běţně moţná

drobný

0,5

0

0

nemoţná

zvládaný

Katalog rizik je veden v elektronické formě. U kaţdého rizika je uveden podrobnější popis a další atributy. V katalogu rizik mohou být rizika standardně tříděna dle dalších hledisek do vhodných kategorií a skupin. Po celkové sumarizaci dat byla do souhrnu rizik a do souboru opatření vybrána taková, jejichţ váha rizika přesahuje stupeň 5 ze zvolené stupnice. Rizika s významovou váhou > 5 představují potencionální hrozby, které v případě, ţe se vyskytují, způsobují ohroţení realizace projektu. Jedná se o interní rizika na straně ţadatele a konečného příjemce dotace, ale i externí rizika, která jsou mnohdy hůře ovlivnitelná.

128


4.12.3. Zhodnocení rizik IPRM Projektová rizika jsou především spojena s přípravou IPRM jako celkového strategického dokumentu a veškeré aktivity jsou vyvíjené v rámci předrealizační a realizační fáze. Strategická rizika Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář Hrozba

Scénář

Povinné přílohy IPRM

Nedoloţení, případně nekompletnost jednotlivých příloh.

Chybné nastavení indikátorů

Indikátory nastaveny nerealisticky vůči metodice MMR a charakteru projektů v IPRM.

Nerealistický harmonogram projektů v IPRM

Harmonogram projektů bude nastaven na základě vyhlášení výzev k předkládání dílčích projektů.

Neschválení IPRM

Vydané záporné rozhodnutí ze strany RR SM.

Ztráta zájmu partnerů v realizační fázi

Partneři v realizační fázi nespolupracují na aktivitách vymezených dohodou o partnerství.

Nepřipravenost dílčích projektů k předložení v rámci výzvy

Projektové ţádosti nesplní kritéria formálních náleţitostí a přijatelnosti – budou chybět přílohy.

Nepřidělení dotace na dílčí projekty v IPRM.

V případě nepředloţení dílčích projektů uvedených Kaţdý projekt v IPRM musí být předloţen jako projektová ţádost v rámci příslušné výzvy.

Publicita

Nedodrţení základních pravidel publicity IPRM dle Grafického manuálu platného pro ROP SM.


Nastaven systém komunikace mezi manaţerem IPRM a ŘV všech fázích IPRM.

Krok2: Kvantifikace rizik Komentář (zdůvodnění, čím je způsobena škoda) Vyloučení IPRM v rámci formálního hodnocení projektu. Horší sledování plnění indikátorů v realizační fázi IPRM.

Špatný harmonogram způsobí zpoţdění realizace dílčích projektů a jejich proplácení. V rámci hodnotící fáze IPRM mohou jednotliví externí hodnotitelé vydat záporné stanovisko, čímţ nedojde k finálovému schválení IPRM Regionální radou SM. V případě, ţe některý z projektů nebude realizován díky odstoupení některého z partnerů, dochází k posunům při naplňování cílů a finančního čerpání rozpočtu IPRM dle původního plánu a nutnost ţádat o schválení změny ÚRR v IPRM.

Některé projekty obsaţené v IPRM by ztratily nárok na získání podpory z EU a IPRM by mohlo být ohroţeno nenaplněním všech indikátorů a cílů. Některé projekty obsaţené v IPRM by ztratily nárok na získání podpory z EU a IPRM by mohlo být ohroţeno nenaplněním všech indikátorů a cílů.

Díky nedodrţení základních pravidel publicity programu by mohly některé způsobilé výdaje být určeny za nezpůsobilé. Neexistence komunikační strategie můţe vést k neinformovanosti osob zainteresovaných v přípravné fázi IPRM.

129

Krok 3: Eliminace rizik Způsob eliminace rizik Podrobné prostudování Pokyny pro předkladatele v rámci ROP SM a podmínek platných pro 1. kolo výzvy. V přípravné fázi je nutné provést analýzu indikátorů nastavených v programové dokumentaci ROP Střední Morava. Následně budou indikátory přeneseny do IPRM a kvantifikovány do podmínek vymezené zóny. Důkladně připravený harmonogram na základě poskytnutých informací v projektových námětech. Úlohou zpracovatele IPRM a zástupců města Zlína je správně a v dostatečné formě popsat všechny důvody pro vytvoření IPRM. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Dílčí projekty v IPRM musí být kvalitně zpracovány a musí být doloţeny všechny povinné přílohy v poţadované formě platné pro dané kolo výzvy včetně splnění dalších formálních podmínek a přijatelnosti. Statutární město Zlín uzavře se ţadatelem dílčího projektu partnerskou smlouvu, kde budou definovány jeho povinnosti a vázanost projekt zrealizovat. Kvalitní zpracování dílčích projektů, včetně podrobné socioekonomické studie projektu. Statutární město Zlín zajistí moţnost konzultací ţadatelům dílčích projektů při přípravě projektových ţádostí i pro zajištění jejich zdárné realizace. Poctivé pouţívání veškerých poţadavků pravidel publicity programu na všech dokumentech, schůzích, webové stránce a současně průběţné konzultace s ÚRR SM pro ověření správnosti pouţívaných log a pravidel. V rámci přípravné fáze byl jmenován ZM Řídící výbor a dále byl ZM jmenován manaţer projektu, který je odpovědný za celkovou realizaci IPRM. Manaţer IPRM je přítomen všech jednání ŘV a naopak informuje ŘV.


Ekonomická rizika Ekonomická rizika jsou spojena především s finančními transakcemi, které v rámci financování realizační části IPRM a dílčích projektů probíhají. Jedná se o finanční aspekty spojené s prokázáním finančních prostředků z předfinancování projektu i o nastavení podmínek pro čerpání dotace a finančních toků ze strany Evropské unie, přes Ministerstvo financí, Úřad Regionální rady aţ ke konečnému příjemci. V úvahu byly brány i skutečnosti spojené s finančními toky mezi EK, Ministerstvem financí a konečným příjemcem podpory.

Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář Hrozba



Scénář

Nesprávné finanční nastavení IPRM dle opatření.

Nesprávné finanční nastavení IPRM z hlediska času.

Krok2: Kvantifikace rizik Komentář (zdůvodnění, čím je způsobena škoda) V případě, ţe některý z projektů bude realizován se zpoţděním či jinými problémy nebo nebude realizován, dochází k posunům při naplňování cílů a finančního čerpání rozpočtu IPRM dle původního plánu a nutnost ţádat o schválení změny ÚRR v IPRM. V případě, ţe některý z projektů bude realizován se zpoţděním nebo nebude realizován, dochází k posunům při naplňování cílů a finančního čerpání rozpočtu IPRM dle původního plánu a nutnost ţádat o schválení změny ÚRR v IPRM.

Nedokončení projektů

Nezrealizování plánovaných projektů a následné nesplnění finančního harmonogramu IPRM

V případě, ţe některý z projektů nebude realizován, dochází k problému s naplněním cílů a indikátorů IPRM a nutnost ţádat o schválení změny ÚRR v IPRM.

Podání projektových žádostí

Nepodání projektových ţádostí způsobí nebo podání s formálními chybami způsobí nutnost změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu


Schválení projektových žádostí v jednotlivých OP

Neschválení projektových ţádostí jednotlivými ŘO a způsobení nutnosti změny IPRM v části projektové a změnu finančního harmonogramu


Odejmutí dotace

Nesplnění povinnosti uvedené v podmínkách Příručky pro příjemce v rámci ROP SM.

Veškeré porušení povinností uvedených ve Smlouvě a ve Směrnici vedou k riziku odejmutí dotace, především nedodrţení monitorovacích indikátorů uvedených v ţádosti o dotaci.

Krok 3: Eliminace rizik Způsob eliminace rizik Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Výběr vhodných a dobře připravených dílčích projektů. Při výběru projektů bude vytvořen zásobník projektů, ze kterých by se případně mohl vybrat náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle seznamu dle pořadí výše bodového hodnocení. Správné nastavení monitorovacích indikátorů a dodrţení všech povinností.

Organizační rizika Organizační rizika jsou taková, která jsou především spojena s vnitřním fungováním Magistrátu města Zlína. Jedná se především o sladění organizačních záleţitostí, včetně personálního obsazení jednotlivých manaţerských rolí v rámci projektu s běţným fungováním instituce a plněním své pracovní agendy.

130



Scénář

Neodpovědnost

Neodpovědný přístup všech zainteresovaných osob do projektu.

Nekompetentnost

Špatné vymezení pracovní smlouvy v rámci projektu.

Zneužití pravomoci

Zneuţití svého postavení a kompetencí v rámci projektu.

Krok2: Kvantifikace rizik Komentář (zdůvodnění, čím je způsobena škoda) Záměrné zneuţívání pravomoci a zanedbávání všech povinností vyplývajících ze statusu osoby v projektu. Nedostatečné vymezení pracovních kompetencí v pracovních smlouvách. Riziko spojené s nesprávným výběrem osob zapojených do projektu.

Krok 3: Eliminace rizik Způsob eliminace rizik Správný výběr osob, kvalitní stanovení projektového týmu. Při sestavování pracovních náplní osob konzultovat s právníky. Konzultovat účast osob v projektu s manaţerem projektu. Dokládat všechny osvědčení nutná k výkonu pracovní funkce.

Projektová rizika Projektová rizika v implementační fázi představují především hrozby spojené s administrací projektu vůči implementační agentuře (Úřadu Regionální rady), Řídícímu orgánu, auditnímu orgánu a platebnímu orgánu a statutárnímu městu Zlínu.

131



Scénář

Výběrová řízení

Dodrţení zákona o veřejných zakázkách a pravidel operačních programů.

Rozpočet projektu

Špatné nastavení rozpočtu projektu dle kapitol a způsobilosti výdajů.

Financování projektů

Nedostatečné zajištění finančních prostředků pro realizaci projektu.

Vícenáklady

Náklady nad rámec schváleného rozpočtu musí být hrazeny z vlastních zdrojů ţadatele.

Majetkoprávní vztahy

Projektem dotčené pozemky musí být ve vlastnictví ţadatele, nebo je musí mít v dlouhodobém pronájmu.

Řízení projektů

Špatné a chybné zajištění řízení realizace projektu a proplacení dotace.

Publicita projektu

Nedodrţení pravidel publicity dle Smlouvy o financování a dle podmínek obsaţených v Metodickém pokynu pro publicitu ROP SM.

Krok2: Kvantifikace rizik Komentář (zdůvodnění, čím je způsobena škoda) Neodborný přístup v zadávání veřejných zakázek v rámci projektu. V případě pochybení a nesplnění všech podmínek zákona a programu ROP SM, můţe způsobit nezpůsobilost výdajů a tedy nenaplnění cílů a indikátorů IPRM, pokud by dílčí projekt nebyl zrealizován. Významně špatné nastavení rozpočtu a způsobilých výdajů, můţe způsobit nezpůsobilost většího mnoţství výdajů a tedy vyšší finanční náročnosti na straně ţadatele dílčího projektu. V případě nedostatečného zajištění finančních prostředků pro dílčí projekt můţe nastat situace, kdy projekt nebude moţné dokončit. Existence víceprací a vícenákladů v projektu, vše hradí ţadatel ze svého. V Rozhodnutí je přesně definována výše dotace a rozpočet projektu, coţ je max. moţná míra podpory. Nelze ji měnit. Všechny pozemky, které budou dotčeny stavebními pracemi, musí být v majetku konečného příjemce, případně musí být v dlouhodobém pronájmu. Musí to být doloţeno jako povinná příloha v ţádosti formou výpisu z katastru nemovitostí, nebo smlouvou o pronájmu. Nevhodný management projektu, můţe způsobit významné chyby při realizaci a administraci projektu. Nedodrţení pouţití stanovených log programu, fondu a všech subjektů podílejících se na financování projektu. Nezachování předepsaných rozměrů všech pouţitých log, záměna log a chybné pouţití. Špatně zacílený marketing projektu.

Krok 3: Eliminace rizik Způsob eliminace rizik Nastavení transparentního výběrového řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. a výběr správného druhu zadávacího řízení. Dbát na transparentnost a objektivnost všech výběrových řízení. Přenechání odpovědnosti externímu subjektu, případně vytvořit interní tým lidí, který bude nést veškerou odpovědnost za výběrová řízení projektu. Nastavení rozpočtů bude konzultováno jiţ v podobě projektových námětů ze strany zpracovatele IPRM a následně pracovníky ÚRR při podání projektové ţádosti. Při prvním výběru po sběru námětů jiţ bude zohledněno jedno z kritérií, které projekty vypadají ohroţeny nedostatečným zajištěním finančních prostředků. Ve výzvě pro projektové záměry toto bude jedno z kritérií hodnocení, aby se předešlo problémům. Pří výskytu vícenákladů je třeba rozhodnout, zda-li jsou způsobilé v rámci projektu, či nikoli.

Včasné zajištění všech dotčených pozemků, jednání s ostatními majiteli o dokoupení, nebo pronájmu.

Volbou odborného a zkušeného managementu projektu se dá zajistit efektivní a bezchybné řízení projektu.

Podrobné prostudování obou manuálů a dodrţení všech stanovených postupů, průběţné konzultace s ÚRR.

Ostatní rizika Mezi ostatní rizika patří především taková, která jsou neovlivnitelná, a jejich výskyt je přirozený. Takovým významným rizikem je právě počasí. V případě stavebních prací hraje faktor počasí významnou roli a výskyt takového rizika způsobuje narušení celkového harmonogramu projektu a posunutí projektových prací. Následně je vyvíjen multiplikační efekt ve formě zpracování změnových zpráv a ţádání o prodlouţení termínu realizace projektu. Mnohými realizátory projektu bývá toto riziko

132


velmi podceňováno. Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář Hrozba

Počasí

Scénář Špatné počasí způsobí zpoţdění realizace projektu.

Krok2: Kvantifikace rizik Komentář (zdůvodnění, čím je způsobena škoda) Počasí představuje velmi významný faktor ovlivňování termínů stavebních prací na projektu.

Krok 3: Eliminace rizik Způsob eliminace rizik

Neovlivnitelné a nepředvídatelné riziko.

4.12.4. Fáze udrţitelnosti IPRM Ve fázi udrţitelnosti budou orgány IPRM odkázány především na monitorování realizace strategie a cílů IPRM, jeho opatření a aktivit prostřednictvím monitorovacích zpráv a hlášení partnerů IPRM, nositelů jednotlivých dílčích projektů IPRM, a to proto, ţe nemohou z titulu svých pravomocí ovlivňovat pracovní postupy a rozhodování statutárních orgánů partnerů IPRM. Nemohou vymáhat, nařizovat nebo závazně poţadovat respektování a dodrţování tzv. závazných podmínek mezi poskytovatelem dotační podpory a jejím příjemcem. Mohou spolupracovat, napomáhat při řešení moţných potíţí a vést partnery IPRM k respektování společného závazku a cílů, tedy podpory, kterou IPRM všem partnerům nabídl a do jisté míry tak usnadnil získání dotační podpory. Komentář se týká především projektů realizovaných s finanční podporou z jednotlivých tematických OP, které jsou sice integrální součástí strategie celého IPRM, ale nejsou jeho operativní součástí, a budou podléhat přímo reţimu monitorování a kontroly ze strany příslušných orgánů zdrojových operačních programů.

4.13. Horizontální témata ve vztahu k IPRM V souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro programovací období 2007 – 2013 definována 2 horizontální témata:  rovné příleţitosti  udrţitelný rozvoj a) Rovné příleţitosti - potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboţenského vyznání, zdravotního postiţení, věku či sexuální orientace skupin ohroţených sociálním vyloučením (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtíţně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol). Obecným cílem tohoto tématu je zajištění a zlepšování kvality ţivota, sociální stability, rozvoje lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. Princip rovných příleţitostí zahrnuje specifické potřeby obyvatel, rovné pracovní podmínky, informovanost a komunikaci, vzdělávání a práci, kvalitu ţivota a prevenci sociálně patologických jevů. b) Udrţitelný rozvoj - ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí. Princip udrţitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, ţivotního prostředí, spotřeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udrţitelnému rozvoji. V předkládaném IPRM symbolizují vnímání horizontálních témat globální cíl a v jeho kontextu i jednotlivé specifické cíle a opatření. Principy rovných příleţitostí a trvale udrţitelného rozvoje jsou respektovány v rámci celého IPRM, a to v rozsahu, který odpovídá zaměření jednotlivých dílčích projektů a zaměření celého strategického rámce při formulaci specifických cílů, opatření a aktivit. Proto jsou prokazatelné přínosy v těch oblastech horizontálních témat, jejichţ řešení jsou cíli a prioritami IPRM. Sám IPRM vytváří jen příleţitosti naplňovat horizontální témata formulací cílů, opatření, aktivit a relevantních indikátorů, ale jejich skutečné naplnění bude realizováno teprve prostřednictvím dílčích projektů financovaných z jednotlivých zdrojových operačních programů, jejichţ věcná i formální konstrukce musí především respektovat stanovená horizontální témata v rozsahu odpovídajícím jejich poslání. V této souvislosti budou jednotlivé dílčí projekty posuzovány a hodnoceny ŘO zdrojových operačních programů jak ve fázi podání ţádosti o finanční podporu, tak ve fázích realizace a hodnocení udrţitelnosti.

133


4.13.1. Rovné příleţitosti a zákaz diskriminace Obecně předkladatel IPRM deklaruje, ţe ţádný navrţený specifický cíl, opatření nebo aktivita IPRM nediskvalifikují ani nediskriminují obyvatelstvo města, regionu či migranty z hlediska pohlaví, rasy, etnického původu, náboţenského vyznání, zdravotního postiţení, věku či sexuální orientace, znevýhodněných skupin obyvatelstva, atd. Cílem je dynamický a trvale udrţitelný rozvoj města a regionu, zlepšení kvality ţivota a zajištění sociálních jistot, rozvoj ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. V současnosti existující rozdíly jsou řešeny návrhem opatření, která prostřednictvím realizovaných projektů zajistí ve střednědobém výhledu dostatek pestré a dle schopností a zájmů obyvatelstva diferencované práce, dostupnost vzdělání a uplatnění pracovní síly v souladu s poptávkou na trhu práce. Rovné příleţitosti a zákaz diskriminace budou posuzovány při předloţení dílčích projektových námětů partnerů IPRM, při jejich hodnocení Řídícím výborem IPRM a při jejich monitorování. Dodrţení relevantních indikátorů, stanovených v rámci pravidel dalších tematických operačních programů, je věcí hodnocení a monitorování ze strany poskytovatelů dotačních finančních zdrojů a nemůţe být na úrovni IPRM garantováno v plném rozsahu. Rovné příleţitosti pro muţe a ţeny i pro menšiny představují základní demokratickou zásadu, jejíţ začlenění do všech politik se stává samozřejmostí. Princip rovných příleţitostí je podporován širokým okruhem aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, např. vzdělávací aktivity pro jedno pohlaví nebo menšinu, rovnost při zaměstnávání apod. K uplatnění tohoto principu je u jednotlivých priorit bráno v úvahu následující:  základní proud rovnosti, kdy je ohled na rovnost příleţitostí zabudován do všech opatření IPRM, implementačních a hodnotících systémů a procesů. Tento přístup bude vyuţíván ve všech stádiích realizace a řízení IPRM;  specifické potřeby obyvatel – výstavba, rekonstrukce a modernizace v projektech musí respektovat specifické potřeby obyvatel s ohledem na bezbariérovost a neomezovanou mobilitu obyvatel  rovnost v zaměstnanosti a vzdělávání, kdy bude snahou dosáhnout stejného přístupu k zaměstnanosti a vzdělávacím příleţitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality zaměstnání pro ţeny, absolventy i obyvatele nad 50 let a pro zajištění větší pruţnosti při ochraně pracovních míst pro ţeny; tento princip se dále rozšiřuje i na další menšiny včetně imigrantů;  Informovanost a komunikace – v případě zavádění informačních technologií bude zohledněn i přístup zdravotně postiţených osob a o projektech a moţnostech partnerství v projektech bude zajištěna maximální publicita a informovanost veřejnosti. Webová stránka IPRM bude průběţně informovat o postupu realizace projektů.  Kvalita ţivota – cílem opatření a realizace v projektech je přímo navázána na zlepšení kvality ţivota ve městě a to s ohledem na všechny kategorie obyvatel a návštěvníků včetně sluţeb pro seniory, mládeţ, zdravotně postiţené, péče o zdraví obyvatel.  Prevence sociálně patologických jevů – některá opatření a aktivity jsou nepřímo zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů a zlepšení bezpečnosti ve městě.  informace o rovných příleţitostech, kdy při hodnocení oblasti podpory z hlediska rovnosti příleţitostí budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzována příslušná data. Princip rovnosti příleţitostí bude detailněji řešen u kaţdého dílčího projektu samostatně.

4.13.2. Udrţitelný rozvoj Předkládaný IPRM navazuje svými strategickými cíli, opatřeními a aktivitami na Strategii udrţitelného rozvoje České republiky tím, ţe akcentuje vytváření podmínek pro rozvoj kvalitní vzdělanostní, volnočasové, kulturní a společenské infrastruktury zaloţené na základních cílech zvyšujících konkurenceschopnost republiky, regionu a města Zlína v evropském a světovém kontextu. Udrţitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí.

134


Ţadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na udrţitelný rozvoj, následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. V rámci aktivit navrţených v IPRM budou sledovány především následující aspekty:  Ţivotní prostředí a spotřeba energie  Ekonomický potenciál Dílčí projekty pak v relevantních případech musí být v rámci IPRM posuzovány jednotlivě z hlediska vlivu na ţivotní prostředí tak, aby byly eliminovány negativní dopady na ţivotní prostředí zákona č. 100/2001 Sb. Mezi základní principy patří:  respektování principu udrţitelného rozvoje v dalších fázích aktualizace programu, včetně posouzení vlivů na ţivotní prostředí aktualizovaných verzí;  zahrnutí mechanismu environmentálního hodnocení projektů v rámci výběru projektů;  nutnost klást při výběru projektů důraz na princip partnerství v rámci Místní agendy 21, tj. upřednostňovat projekty zaloţené na partnerské spolupráci různých cílových skupin v regionu (podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce, vysoké školy atd.). Princip udrţitelného rozvoje bude detailněji řešen u kaţdého dílčího projektu samostatně. Protoţe součástí IPRM jsou investiční projekty, bude nutné kaţdý projekt předkládaný v rámci IPRM posoudit z hlediska vlivu na ţivotní prostředí. Veškeré stavební práce budou vykonávány tak, aby se zaměřily na omezení vzniku rizikových škodlivin (hluk, prach, znečištění vozovek a likvidace odpadů ze stavebních úprav). Stavby nesmí ovlivnit klimatické poměry, ovzduší nebo kontaminovat půdu ani narušovat stabilitu ekosystému. Projekty budou realizovány v souladu se zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 218/2004 Sb.), a č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. K opravě a stavebním úpravám budou pouţity jen materiály s certifikátem o zdravotní nezávadnosti. Nakládání s odpady bude řešeno ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Vlastní provoz po realizaci projektů musí být ekologicky šetrný a nedojde k překračování povolených limitů znečištění ovzduší, odpadních vod, hluku a způsobu likvidace odpadů. Veškeré materiály navrhované pro výstavbu nesmí představovat riziko z hlediska ochrany zdraví osob ani ţivotního prostředí. V povinných přílohách ţádosti dílčích projektů budou doloţena stanoviska příslušného odboru Krajského úřadu Zlínského kraje, případně Ministerstva ţivotního prostředí k projektům. Konkrétně jde o Stanovisko posouzení vlivů na ţivotní prostředí (EIA), dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., a Stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska vlivu projektu na území soustavy NATURA 2000, dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 218/2004 Sb.).

135


5.

FINANČNÍ PLÁN IPRM

Finanční plán představuje důleţitý a efektivní nástroj pro řízení a kontrolu realizace IPRM v celém období. Na druhé straně je IPRM z velké části plánem koordinujícím realizaci cílů IPRM prostřednictvím projektových záměrů a cílů partnera IPRM v časovém období 2009 aţ 2012, v jehoţ průběhu bude teprve usilováno o získání dotačních finančních zdrojů pro realizaci záměrů a cílů a de facto tak zcela volně soutěţit o finanční podporu s dalšími potenciálními nositeli projektů - ţadateli v rámci jednotlivých tematických operačních programů, o které se strategie IPRM v době jeho zpracování opírá. Protoţe finanční alokace v rámci oblastí podpory jednotlivých OP pravděpodobně nebudou postačovat poptávce po dotačních finančních zdrojích, lze očekávat, ţe míra úspěšnosti získání dotační finanční podpory nebude zcela jistě stoprocentní. Rovněţ lze v současné době předpokládat, ţe představy partnera IPRM o časové realizaci jeho záměrů budou ovlivněny akceptací/neakceptací jejich ţádostí v rámci jednotlivých výzev k předkládání projektů. Finanční a časový harmonogram proto bude muset být v době realizace IPRM průběţně aktualizován na základě monitoringu úspěšnosti/neúspěšnosti ţádostí o dotační podporu. Proto je finanční (a také časový) plán předkládaného IPRM především rámcem záměrů, představ a potřeb partnera, resp. partnerů IPRM, který odpovídá kategorii dokumentu - plán, do jehoţ realizace zasáhnou externí (objektivní i subjektivní) vlivy. To se netýká v plné míře finanční podpory projektovým záměrům a dílčím projektům, které budou financovány z ROP SM, jehoţ operativní součástí na úrovni IPRM, který je jedním z nástrojů ROP SM, jiţ jsou a po podání ţádosti o finanční podporu se skutečně stanou. Proto také finanční a časový plán pro Specifický cíl 1 IPRM – Rozvoj kultury a společenského ţivota a zejména aktivitu 1.1.1 - Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život, je precizován do úrovně jednotlivých měsíců, včetně jejich vazeb na alokaci finančních zdrojů pro příslušnou oblast podpory ROP SM a se zřetelem na reálný a optimální průběh čerpání financí pro předkládané projektové záměry v čase. Tomu odpovídá i současný stav přípravy jednotlivých dílčích projektů zařazených do IPRM. Metodika přípravy podkladů a informací pro zpracování finančního a časového harmonogramu Příprava podkladů a informací pro finanční plán IPRM byla zajišťována jak ze strany ţadatele, tak i partnera IPRM a odpovídá míře poznání a připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončení prací na IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů, zprostředkovávajících podmínky čerpání finanční podpory z tematických operačních programů. Aby bylo dosaţeno maximálně moţné komparativnosti a vypovídací úrovně informací a podkladů pro sestavení finančního a časového harmonogramu IPRM, přijal zpracovatelský tým několik následujících metodických zásad: Zdroje informací pro sestavení finančního a časového harmonogramu IPRM  strategická struktura IPRM - cíle, opatření, aktivity,  projektové záměry a dílčí projekty ţadatele i partnera IPRM přiřazené k jednotlivým cílům, opatřením a aktivitám Způsob navrţení časového harmonogramu pro realizaci projektových záměrů v letech 2008 aţ 2012  investiční stavební záměry - stav současné předprojektové a projektové přípravy a předpoklady její dokončení v čase, zákonné lhůty pro povolení staveb s promítnutím eventuálních časových rizik či vlivů (vlastnické vztahy v území, nesouhlasy účastníků řízení, atd.), logická koordinace výstavby v území, vlastní finanční zdroje dostupné v čase, atd.  další investiční záměry (přístroje, technické vybavení, atd.) - zejména se zřetelem na koordinaci s případným stavebním investičním záměrem, se zřetelem na vyuţití v jiţ existujících objektech a zařízeních, se zřetelem na personální kapacity z řad studentů, pedagogů, výzkumných a vývojových pracovníků a se zřetelem na časovou koordinaci studijních plánů, výzkumných a vývojových záměrů v čase a celkovou logiku vazeb, atd. Zdroje financování projektových záměrů partnera IPRM:  plánování se zřetelem na podmínky tematických operačních programů včetně dofinancování,

136




plánování vlastních finančních zdrojů nositele projektového záměru se zřetelem na vlastní rozpočet, úvěrové finanční zdroje, cash-flow v jednotlivých letech a v celém období realizace všech připravovaných záměrů, atd.

Metoda sestavení finančního plánu IPRM Finanční plán IPRM byl zpracován dle Metodického manuálu s přihlédnutím k úloze IPRM v rámci ROP a s přihlédnutím ke specifikám IPRM města Zlína, ve kterém pouze opatření a aktivity v rámci Specifického cíle 1 předpokládají finanční podporu z ROP SM. Proto byl navrţen finanční a časový harmonogram předkládaného IPRM podle následujících metodických zásad:  celkový finanční plán IPRM byl zpracován v poţadované podrobnosti na úrovni jednotlivých aktivit,  finanční plán odděleně pro aktivity spolufinancované z ROP SM a z tematických OP,  finanční plán stanoví předpokládané poţadavky na finanční zdroje tematických operačních programů,  finanční plán bude doloţen v podobě tabulek a grafů, ilustrujících předpokládaný průběh čerpání finančních zdrojů v jednotlivých letech období 2008 – 2012. Finanční plán IPRM představuje klíčový nástroj realizace opatření a aktivit IPRM. Financování realizace jednotlivých opatření a aktivit v rámci Specifického cíle 1 bude zajištěno prostřednictvím rozpočtu města. Město bude při sestavování rozpočtu pro daný rozpočtový rok vycházet z plánovaného harmonogramu realizace vybraných aktivit IPRM. Rozpočet bude obsahovat odhadované výdaje v daném rozpočtovém období v takovém objemu, aby je bylo město schopno pokrýt primárně z vlastních zdrojů (posílené i případnými cizími zdroji v podobě úvěrů a půjček) a nedošlo při tom k jeho předluţení z hlediska ukazatele dluhové sluţby.

5.1. Zdroje financování IPRM Financování IPRM bude zajištěno z následujících zdrojů:  Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava  vlastní prostředky ţadatele  vlastní zdroje partnera IPRM – Univerzity Tomáše Bati  Operační program Výzkum a vývoj pro inovace  Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost  Operační program Podnikání a inovace  Operační program Ţivotní prostředí Tabulka 52: Financování IPRM z ROP SM v Kč – tabulka neaktualizována


Částka (v Kč)

%

450 000 000

80,21

110 999 980

19,79

560 999 980

100,00

Tabulka 53: Financování IPRM z ROP SM v EUR


137

Částka (v EUR)

%

18 000 000

85,00

3 176 471

15,00

21 176 471

100,00


5.2. Finanční plán IPRM V rámci finančního plánu je uvedeno čerpání finančních zdrojů na realizaci IPRM v rozdělení na jednotlivé aktivity IPRM a na IPRM jako celek v rámci na jednotlivých let. Následující tabulky zachycují: 

Tabulka č. 54 – Plán čerpání aktivit v rámci Specifického cíle 1 – čerpání z ROP SM, Oblast podpory 2.1 („jádro“ IPRM)



Tabulka č. 55 – Plán čerpání aktivit v rámci Specifického cíle 2 – čerpání z dalších operačních programů (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost)



Tabulka č. 56 – Celkový plán čerpání – souhrn tabulek č. 1 a 2



Tabulka č. 57 – Podrobný finanční plán aktivity č. 1.1.1 - Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot a 1.1.2 - Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch po jednotlivých měsících zachycující výdaje v rámci aktivity a předpokládaný průběh čerpání dotace z ROP SM a přehled o aktuálním a kumulativním spolufinancování ze strany města – ukazuje tak aktuální průběţnou potřebu spolufinancování (dotace je proplácena vţdy zpětně po ukončení etapy) i celkovou potřebu spolufinancování v průběhu obou aktivit.



Tabulka č. 58 – Finanční plán aktivity v jednotlivých letech – ukazuje celkovou roční potřebu finančních prostředků na spolufinancování aktivity.



Tabulka č. 59 – Indikativní finanční plán aktivit v rámci Specifického cíle 2 – projektové záměry financované z tematických operačních programů (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost)

138


Tabulka 54: Plán čerpání finančních prostředků IPRM dle jednotlivých aktivit v jednotlivých letech (v EUR)

Plánovaný objem způsobilých výdajů IPRM v jednotlivých letech (jedná se o způsobilé výdaje dle podmínek ROP) 2010 2011 2012 2013 2014

Aktivita 2008

2009

Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský ţivot Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch Aktivita 1.2.2 – Přístupové cesty Způsobilé výdaje celkem Nezpůsobilé výdaje celkem IPRM celkem

2015

Celkem

Nezpůsobilé výdaje

0

13 864 066

0

1 868 471

0

0

0

15 732 537

0

0

0

0

0

2 932 145

0

0

2 932 145

0

0

0

0

0

2 511 789

0

0

2 511 789 21 176 471

0 0

Tabulka 55: Plán čerpání finančních prostředků z jiných OP dle jednotlivých aktivit v jednotlivých letech (v EUR) - neaktualizováno

Plánovaný objem způsobilých výdajů z jiných OP v jednotlivých letech (jedná se o způsobilé výdaje dle podmínek příslušného OP)

Aktivita 2008 Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI Způsobilé výdaje celkem

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem


0

0

23 762 376

33 663 366

19 801 980

0

0

0

77 227 723

0

0

792 079

594 059

0

0

0

0

0

1 386 139

0

0

39 604

356 436

356 436

277 228

0

0

0

1 029 703

0

79 643 564

Nezpůsobilé výdaje celkem IPRM celkem

0

79 643 564

139

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 56: Plán čerpání finančních prostředků na IPRM celkem (v EUR) - neaktualizováno

Plánovaný objem výdajů na IPRM celkem Poloţka finančního plánu

2008

Způsobilé výdaje Způsobilé výdaje celkem

2009

0

2010

9 069 307

2011

38 883 167

2012

34 019 802

2013

20 079 208

2014

0

2015

0


Celkem

0

102 051 484 102 051 484

0

Nezpůsobilé výdaje celkem IPRM celkem

0 102 051 484

Tabulka 57: Podrobný finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 (v mil. Kč) - neaktualizováno Poloţka finančního plánu Výdaje aktivity 1.1.1 Výdaje aktivity 1.1.2 Přijatá dotace (ROP SM) – 1.1.1 Přijatá dotace (ROP SM) – 1.1.2 Čistý příjem / výdaj města Spolufinancování města - celkem

5 -24,0

6 0,0

7 -36,0

8

2009 9

0,0

-48,0

10 0,0

11

12

-60,0

1

0,0

0,0

2

3

-60,0

0,0

4 0,0

5

6

-71,0

2010 7

0,0

0,0

Celkem 8

9

-92,0

0,0

10 0,0

11 -165,2

12 0,0

-4,8

-4,8 0,0 20,4

0,0 30,6

0,0

40,8

0,0

51,0

0,0

0,0

51,0

0,0

0,0

60,4

0,0

0,0

78,2

0,0

0,0

113,6

445,92

4,1

4,08 -111,0

-24,0 20,4

-36,0 30,6

-48,0

40,8

-60,0

51,0

0,0

-60,0

51,0

0,0

-71,0

60,4

0,0

-92,0

78,2

0,0

-170,0

117,7

-24,0

-39,6

-57,0

-16,2

-76,2

-25,2

-25,2

-85,2

-34,2

-34,2

-105,2

-44,9

-44,9

-136,9

-58,7

-58,7

-228,7

-111,0

-3,6

-9,0

Tabulka 58: Finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 - roční výdaje a příjem dotace (v mil. Kč) - neaktualizováno 2009 Výdaje aktivit Dotace ROP SM Nároky na spolufinancování města v roce

-168,0 142,8 25,2

2010 Celkem -393,0 307,2 85,8

-561,0 450,0 111,0

140

-556,2

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Graf 15: Podrobný předpokládaný finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 celkem (v mil. Kč) - neaktualizováno

Průběh výdajů a přijaté dotace v rámci Specifického cíle 1 150,0 100,0 50,0 0,0 -50,0 -100,0 -150,0 -200,0 -250,0 5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

2008

Výdaje - SC 1

4

5

6

7

8

9

10

2009

Přijatá dotace - SC 1

141

Spolufinancování města - celkem

11

12

Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ - revize 4_2012 Tabulka 59: Indikativní finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 2 v jednotlivých letech (v mil. Kč) - neaktualizováno

Aktivita/projektový záměr Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace celkem Evropské centrum polymerních systémů Rekonstrukce, modernizace a dostavba Fakulty technologické Výstavba objektu Fakulty humanitních studií Centrum doktorských studií Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji celkem Rozvoj Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI celkem Od rozvoje znalostí k inovacím A-Z k úspěšnému doktorskému studiu Centrum mezinárodní projektové spolupráce

2009

2010

2011

2012

Celkem

0

600

850

500

1 950

0 0 0 0

200 250 100 50

300 250 200 100

100 200 100 100

600 700 400 250

20

15

0

0

35

20

15

0

0

35

1

9

9

7

26

1 0 0

4 3 3

3 3 3

2 3 3

10 8 8

142


ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ - ke dni podání Integrovaného plánu rozvoje měst (dále jen IPRM) mám vypořádané veškeré splatné závazky (včetně věcných) vůči orgánům státní správy, samosprávy, územním rozpočtům, dále z úvěrů, půjček a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů (posečkání s úhradou závazků nebo dohoda o úhradě závazků a její řádné plnění se povaţují za vypořádané závazky): jedná se o závazky vůči finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám, Celní správě, Fondu národního majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR, Státnímu fondu ţivotního prostředí, Státnímu fondu rozvoje bydlení, Státnímu fondu dopravní infrastruktury, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu a dále vůči krajům, obcím a svazkům obcí a rovněţ i o závazky z jiných projektů financovaných ze strukturálních fondů nebo Fondu soudrţnosti vůči orgánům, které prostředky z těchto fondů poskytují; - v době podání IPRM, ani v uplynulých třech letech nebyl na majetek předkladatele prohlášen konkurz, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání ani nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, není proti předkladateli veden výkon rozhodnutí, předkladatel není v úpadku či v likvidaci; - proti mně jako statutárnímu orgánu (statutárním orgánům předkladatele, pokud z příslušného zákona, statutů organizací apod. vyplývá, ţe oprávněných členů statutárního orgánu je více neţ jeden) není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl jsem/nebyli jsme odsouzen/i pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisela s předmětem činnosti organizace, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku; - IPRM (jeho realizace i výstupy) nemá prokazatelně negativní vliv na ţádnou z horizontálních témat (rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj, resp. ţivotní prostředí). V případě ţivotního prostředí musí předkladatel dodrţovat zákonné normy; - IPRM je v souladu s příslušnou legislativou České republiky a Evropské unie (zadávání veřejných zakázek, ochrana hospodářské soutěţe, vliv na ţivotní prostředí a rovné příleţitosti, atd.); - elektronické verze dokumentů na CD jsou zcela shodné s originálními přílohami v tištěné verzi; - budu respektovat pravidla vyplývající z platných dokumentů ROP Střední Morava a příslušné výzvy; - souhlasím se zpracováním osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, které jsem sdělil nebo sdělím Regionální radě za účelem realizace IPRM. Souhlas uděluji na dobu určitou, a to ode dne podání IPRM, nejdéle však do 31. 12. 2020; - souhlasím rovněţ s uveřejněním dat z IPRM v monitorovacím systému pro programové období 2007 - 2013 či v rámci dalších aktivit, které bude ŘO ROP Střední Morava realizovat. - prohlašuji, ţe veškeré údaje uvedené v IPRM, jeho přílohách a v tomto čestném prohlášení jsou pravdivé a úplné a jsem si vědom/a právních následků nepravdivého prohlášení, včetně případné trestně právní odpovědnosti podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Uvedení nepravdivých údajů je bráno jako podstatné porušení povinností vyplývajících z podmínek ROP Střední Morava, které zakládá právo ŘO ROP Střední Morava odstoupit od podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace nebo Smlouvy o poskytnutí dotace. Příjemce bude povinen vrátit ŘO ROP Střední Morava veškeré finanční prostředky, které od něj na základě Smlouvy o poskytnutí dotace obdrţel. V tomto případě se uplatní postup podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, o porušení rozpočtové kázně.

Příjmení Titul před

Ondrová PhDr.

Statutární zástupce Jméno Titul za

Podpis Datum

143

Irena


PŘÍLOHY

6.         

Doklad o právní subjektivitě – výpis z registru ekonomických subjektů (1 list) Usnesení Zastupitelstva města Zlína 4/ust.Z/2006 (1 list) Usnesení Zastupitelstva města Zlína 3/3Z/2007 (2 listy) Podklady pro posouzení finančního zdraví – ukazatel dluhové sluţby (1 list) Zápis z veřejného projednání IPRM (2 listy) Vypořádání připomínek z veřejného projednání IPRM (4 listy) Usnesení Rady města Zlína 1/13R/2008 (1 list) Usnesení Zastupitelstva města Zlína 1/3MZ/2008 (1 list) Dohoda o spolupráci mezi statutárním městem Zlínem a Univerzitou Tomáše Bati (2 listy)

Dne 25. 9. 2008 PhDr. Irena Ondrová primátorka

Aktualizováno dne 2. 4. 2012 v rozsahu schválených změn IPRM dle Oznámení o změně v IPRM č. 1 – 11

Mgr. Miroslav Kašný náměstek primátora předseda ŘV IPRM

144

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje města Zlína Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín

Recommend Documents