FORMING CONDITIONS OF CONDENSATION OF WATER VAPOUR INSIDE MIXING CHAMBER

JUNIORSTAV 2015 Technická zařízení a energie budov 1.4

FORMING CONDITIONS OF CONDENSATION OF WATER VAPOUR INSIDE MIXING CHAMBER PODMÍNKY PRO KONDENZACI VODNÍ PÁRY VE SMĚŠOVACÍ KOMOŘE Petra Vojkůvková1 Abstract The analyzed topic belongs to the field of design and operation of HVAC systems, focusing mainly on mixing chambers. The paper deals with problems of condensation and freezing of water vapour on walls of mixing chambers in a special case, when the partial pressure of the final resulting state of the mixture of warm moist air and colder air is located above the saturation limit. Experimental in situ methods and computer computational fluid dynamics (CFD) modelling method were used for processing. The main contribution of this work is the finding that partial condensation and freezing of water vapour may occur in local parts of the mixing chamber. It causes problems in terms of hygienic safety and service life of these devices. In particular it has been found that condensation and freezing of water vapour may occur even if relative humidity of the resulting mixture is about 70 %. Keywords Mixing chamber, condensation, water vapour Abstrakt Zpracované téma spadá do oblasti návrhu a provozu vzduchotechnických systémů se zaměřením na směšovací komory. Příspěvek se zabývá problematikou kondenzace, případně namrzání vzdušné vlhkosti na stěnách směšovacích komor ve speciálním případě, kdy výsledný stav směsi teplého, vlhkého a chladnějšího vzduchu vykazuje parciální tlak nad mezí sytosti. Pro zpracování byly použity metody experimentální provedené in situ a metoda počítačového modelování dynamiky tekutin metoda CFD. Hlavním přínosem práce je zjištění, že k částečné kondenzaci či namrzání vzdušné vlhkosti může docházet v lokálních částech směšovací komory a to přináší problémy z hlediska hygienické bezpečnosti a životnosti těchto zařízení. Konkrétně bylo zjištěno, že ke kondenzaci či namrzání vzdušné vlhkosti může docházet i tehdy, je-li relativní vlhkost výsledné směsi vzduchu přibližně 70 %. Klíčová slova Směšovací komora, kondenzace, vodní pára

1

Petra Vojkůvková, Ing., VUT v Brně, FAST, Veveří 331/95, 602 00 Brno, email: [email protected]


1. ÚVOD Ve vzduchotechnických jednotkách se pro směšování teplotně rozdílných proudů vzduchu používají směšovací komory. Směšovací poměry vzduchu se běžně navrhují podle výsledného stavu směsi, ale nepočítá se s rozptylem vlastností. A i když se tedy zdá, že výsledný stav vzduchu je bezpečně nad křivkou nasycení, může nastat situace, kdy na lokálních částech jednotek dochází ke kondenzaci či namrzání. Tyto nežádoucí jevy mají negativní dopad na hygienickou bezpečnost celého VZT zařízení [1-5] a protože se vyskytují i na stěnách budov ovlivňují kvalitu vnitřního prostředí [6,7]. Cílem tohoto příspěvku je potvrdit hypotézu, že ke kondenzaci vodní páry či jejímu namrzání může ve směšovací komoře docházet i v případě, kdy směšovací úsečka protíná křivku nasycení, či je její tečnou, ale výsledný stav směsi se nachází v oblasti nenasycených par. K prokázání byly použity metody experimentálního měření a metoda numerického modelování.

2. SMĚŠOVÁNÍ Atmosférický vzduch představuje směs plynů, jejichž chování se řídí Daltonovým zákonem. Tato směs obsahuje vodní páru, jejíž maximální množství je závislé na teplotě a tlaku vzduchu. Charakteristickou veličinou popisující stav sytosti vzduchu je relativní vlhkost, která udává poměr mezi množstvím vodních par k maximálnímu množství par při plném nasycení. Pro 100% nasycený vzduch platí, že již nemůže další vlhkost přijímat a dochází ke kondenzaci a případně i namrzání vzdušné vlhkosti. To nastává v celém objemu vzduchu a vzniká tzv. mlha, nebo dojde k vysrážení vodní páry na chladnějších površích. K těmto fázovým změnám dochází při teplotě pod teplotu rosného bodu a teplotách podnulových. Směšovací komora (SK) je dílčí součástí VZT jednotky a je určena pro směšování dvou proudů vzduchu, nejčastěji venkovního a cirkulačního vzduchu, který je odsávaný z interiéru. Výsledný stav vzduchu po smísení je dále upravován ve vzduchotechnické jednotce a přiváděn do obsluhovaného prostoru. Pro stanovení výsledného stavu směsi v SK se v praxi využívají diagramy, které umožňují grafické zobrazení změn stavů vzduchu. V České republice se nejčastěji používá h-x diagram podle Molliera [6]. Bod, který odpovídá stavu směsi po smísení, se nachází na spojnici obou směšovaných proudů vzduchů a dělí ji na dva úseky, které jsou nepřímo úměrné podílům jednotlivých proudů vzduchu. Pro určení teploty směsi ts [°C] platí zjednodušená směšovací rovnice, kde t je teplota [°C], M hmotnostní průtok [kg/s]: 𝑡𝑠 = (𝛴𝑡𝑖 ∙ 𝑀𝑖 )/𝛴𝑀𝑖

(1)

A obdobně platí i pro měrnou vlhkost směsi xs, kde x je měrná vlhkost [kg/kgsuchého vzduchu]: 𝑥𝑠 = (𝛴𝑥𝑖 ∙ 𝑀𝑖 )/𝛴𝑀𝑖

(2)

Při řešení úpravy vzduchu v h-x diagramu mohou v závislosti na parametrech směšovaných proudů nastat čtyři případy (viz obr. 1) 1. – směšovací úsečka stavů vzduchu a konečný stav vzduchu po smísení se nachází nad křivkou nasycení. Jedná se o žádaný stav, u kterého nedochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. 2. – směšovací úsečka je tečná ke křivce nasycení. 3. – směšovací úsečka stavu vzduchů protne křivku nasycení, konečný stav po smísení se nachází v oblasti nenasyceného vzduchu - hrozí riziko kondenzace vodní páry. 4. – směšovací úsečka proudů vzduchu protne křivku nasycení a konečný stav vzduchu po smísení se nachází v oblasti pod touto křivkou - dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku mlhy v prostoru SK. Podmínky ke vzniku kondenzace vodní páry ve směšovací komoře nastávají v zimním období, kdy teplota venkovního vzduchu klesá k nízkým teplotám a nasávaný studený vzduch z exteriéru je mísen s teplým a velmi vlhkým cirkulačním vzduchem. V takovém případě směšovací úsečka směšovaných proudů vzduchu protíná křivku φ = 100 % a poloha stavu vzduchu po smísení závisí na hmotnostním poměru směšovaných proudů.


a.

c.

b.

d.

Obr. 1. a. – Směšovací úsečka stavu vzduchů a konečný stav vzduchu po smísení se nachází nad křivkou nasycení, b. Směšovací úsečka je tečnou ke křivce nasycení, c. Směšovací úsečka vzduchů protne křivku nasycení, konečný stav po smísení se nachází v oblasti nad křivkou nasycení d. Směšovací úsečka protne křivku nasycení, konečný stav po smísení se nachází v oblasti pod křivkou nasycení

3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Abychom ověřili vznik kondenzace či namrzání vzdušné vlhkosti, vyhledali jsme vzduchotechnickou jednotku pracující dlouhodobě (několik let) v příhodných teplotně-vlhkostních podmínkách. VZT jednotka pracuje v klimatické oblasti s venkovní návrhovou teplotou menší než -15 °C a má za úkol v zimním období produkovat teplý a vlhký vzduch pro technologické účely o přibližně stálých parametrech. Tato experimentální část sestává z následujících třech částí. V první části jsme provedli krátkodobé měření po dobu jednoho týdne zimního období. Zde byly měřeny teploty a vlhkosti vzduchu a orientačně i průtoky vzduchu. Cílem této první části bylo vyšetřit rozložení teplot a vlhkostí v prostoru směšovací komory a na jejich površích. Druhá část sestává z vyhodnocení dat ze systému měření a regulace (MaR), který dlouhodobě zaznamenává vybrané provozní parametry. Cílem bylo ověřit, zda jsou v zimním období dosahovány z hlediska kondenzace či namrzání rizikové parametry vzduchu. Třetí část spočívala ve vizuální prohlídce celé VZT jednotky a její směšovací komory, zvláště s cílem najít přímé či nepřímé důkazy o nerovnoměrnosti rozložení teplot a vlhkostí s ohledem na kondenzaci či namrzání vzdušné vlhkosti. Vyhodnocení pak vycházelo z předpokladu, že na površích, kde ke kondenzaci či namrzání dochází, bude po dlouhodobém provozu patrná jistá signifikantní změna, jako např. koroze, větší znečištění či makroskopicky pozorovatelný růst mikroorganismů.

3.1. Charakteristika VZT jednotky VZT jednotka zajišťuje úpravu vzduchu pro technologický proces vyžadující celoroční zvlhčování přiváděného vzduchu do obsluhovaného prostoru. Jedná se o sestavnou jednotku, na jejímž vstupu je umístěn ventilátor, jenž odsává z interiéru vzduch o objemu 46 000 m3/h a relativní vlhkosti 51%. Ten přichází do první směšovací komory, v které se rozdělí v poměru 3:7 na proud odpadní O, jenž je


v horní části odváděn potrubím do exteriéru, a na vzduch cirkulační C. Cirkulační vzduch je vháněn do druhé směšovací komory, kde se mísí s čerstvým vzduchem o nízké teplotě a relativní vlhkosti nasávaným z exteriéru E. Tato směs dále pokračuje přes filtr do vodní pračky, ohřívače a přes ventilátor je vháněn vzduchotechnickým potrubím do obsluhovaného prostoru (viz obr. 2). Rozměry směšovací komory dle výkresové dokumentace výrobce uvádí obr. č. 3. Celá VZT jednotka je umístěna ve strojovně vzduchotechniky a je za těchto podmínek provozována přibližně 20 let. Fan

Air washer Filter

Mixing chamber

Filter

Fan

Heater

Filter

b.

101

2080 1162 856

856 337

1162

2202 2342

335

856

918

2508 2588

1530

100

a.

335 40

Obr. 2. Sestava prověřované VZT jednotky

Obr. 3. a. - Podélný řez směšovací komorou, b. - příčný řez směšovací komorou

Ve směšovací komoře proběhlo experimentální měření pro stanovení teploty a vlhkosti vstupujících proudů vzduchu a povrchové teploty stropní části směšovací komory. Dané měření mělo prověřit předpoklad, že na stěnách komory dochází ke vzniku kondenzace vzdušné vlhkosti. Samotnému měření předcházela vizuální prohlídka, která zjistila její korozivní stav. Oblast nejvíce postižená korozí se nacházela na přírubě klapky, kterou je do komory přiváděn venkovní vzduch (znázorněno na obr. 4). V jejím důsledku došlo k oprýskání barvy a vytvoření na povrchu typických, do hněda zbarvených skvrn. Již slabší poškození měla zadní stěna komory, zatím co stěna nad cirkulační klapku a oblast spodní části komory nevykazovaly žádné známky korozivního napadení. a.

b. ta,1

E te φe

ta,2 tc

C

Obr. 4. a. Zobrazení oblastí postižených korozí a umístění čidel a. grafické znázornění, b. foto skutečného stavu


Z naměřených dat se vybraly údaje z jednoho časového kroku náležící hodnotě s nejnižší naměřenou teplotou externího vzduchu a nejvyšší vlhkostí cirkulačního vzduchu. Během krátkodobého měření se nevyskytly teplotně-vlhkostní podmínky pro tvorbu (obr. 5), proto byly k dalšímu ověřování kondenzace a případného namrzání použity údaje z dlouhodobého měření získané ze systému měření a regulace MaR. a.

b.

Obr. 5. Konstrukce směšovací úsečky pro naměřená data: a. nejnižší teplota externího vzduchu, b. nejvyšší vlhkost cirkulačního vzduchu

3.2. Posuzované stavy vzduchu Pro určení výsledného stavu vzduchu a polohy směšovací křivky ke křivce nasycení byla zakreslena úpravu vzduchu, ke které ve směšovací komoře dochází, do h-x diagramu. Byly vytvořeny celkem dva modely, které zastupují variantu, že směšovací úsečka je přibližnou tečnou ke křivce nasycení a variantu sečny ke křivce nasycení. V prvním modelu je zadaná teplota venkovního vzduchu -10 °C, pro druhý je zvolena teplota -15 °C (zimní výpočtová teplota klimatické oblasti). V obou případech má venkovní vzduch stejnou relativní vlhkost 80 %. Během rok 2012 byla v dané oblasti sledována klimatická data. Ukázalo se, že četnost výskytů teplot pod -10 °C je 208 hodin za rok a pod -15 °C je 45 hodin. Na obrázku 6 jsou znázorněny nejnižší denní teploty za sledované obdoby jednoho roku.

Obr. 6. Histogram – nejnižší denní teploty za rok 2012 pro danou klimatickou oblast

Parametry odsávaného vzduchu z interiéru byly odečteny ze zařízení MaR, která danou VZT jednotku ovládá. Teplota nasávaného venkovního vzduchu při odečítání hodnot byla +5,0 °C. Vzhledem k charakteru provozu (vysoká produkce tepla), se předpokládá, že teplota ani vlhkost odsávaného vzduchu při návrhových venkovních teplotách -10 °C a -15 °C nebude měnit. Konstrukce h-x diagramu vychází z [6]. Směšovací poměr venkovního a cirkulačního proudu vzduchu je zvolen s ohledem na požadovaný průtok čerstvého vzduchu (daný technologickými požadavky), a to v poměru 3:7.


Obrázek 7 dále dokumentuje průběh úprav vzduchu v h-x diagramu a sestrojení směšovací úsečky s výsledným stavem směsi vzduchu. a.

b.

I

I

I

S

S

E E

Obr. 7. a. Varianta 1 - teplota venk. vzduchu te,1 = -10 °C, b. Varianta 2 - teplota venk. vzduchu te,2 = -15 °C

Výsledný stav vzduchu se nachází shodně v obou případech na obrázku 7 nad křivkou nasycení. To by podporovalo naši hypotézu, že koroze ve směšovací komoře může vznikat v důsledku kondenzace a namrzání vodní páry na jejích stěnách. Poloha směšovacích úseček ke křivce nasycení již shodná není. V návrhovém stavu 1, pro venkovní vzduch o teplotě -10 °C, směšovací úsečka směšovaných proudů vzduchu prochází nad křivkou nasycení. Kdež to v případě č. 2, pro venkovní teplotu vzduchu -15 °C, úsečka křivku 100% vlhkosti protíná.

4. CFD SIMULACE Posouzení, je-li možné, aby uvnitř směšovací komory při takto definovaných parametrech vzduchu docházelo ke kondenzaci vodních par na jejích stěnách - v jejímž důsledku dojde ke vzniku koroze bylo řešeno metodou počítačového modelování dynamiky tekutin – metodou CFD. Tato metoda je pro tyto účely vhodná, jak dokládá publikace [9] a [10]. Výpočet byl proveden v komerčním kódu ANSYS Fluent. Cílem CFD simulací bylo podrobně stanovit distribuci teplot a vlhkostí ve směšovací komoře a oblastí s vyšší relativní vlhkostí než 100%.

4.1. Geometrické a okrajové podmínky Geometrie komory byla zadána dle výkresové dokumentace jednotky (obr. 3) a na straně exteriéru byla doplněna o část nasávacího potrubí. Byla použita strukturovaná síť. Simulace byly vytvořeny pro oba návrhové stavy vzduchu, pro venkovní teploty -10 °C a -15°C. Zvolen byl řešič Preassure-Based. Pro simulaci byl zvolen stacionární výpočet s časově ustáleným prouděním vzduchu s vlivem turbulence a tepelné radiace. Zvolen byl model turbulence k-ɛ realizable. Turbulence na vstupu byla zadána intenzitou 10 % a charakteristickým rozměrem, který tvoří kratší rozměr vstupního otvoru do směšovací komory. Pro řešení tlakově-rychlostního provázání bylo zvoleno schéma SIMPLE. Iteračním


řešičem bylo dosaženo v obou případech plně zkonvergovaného stavu. Okrajové podmínky byly zadány dle obr. 8. Vo = 12 050m3/hod

Odvod me1,2 = 4,73 kg/s

Outflow Interiér

Exteriér

Mass flow inlet

Mass flow inlet

mi = 11,03 kg/s

Směs

ti = 21,5 °C

te.1 = -10 °C

ee.1= 1,1 g/kg te,2 = -15 °C

ee.2= 0,81 g/kg

Outflow

ei = 8,0 g/kg

Obr. 8. Typy okrajových podmínky

4.2. Grafické výstupy simulace Podstatnými výstupy simulací jsou povrchové teploty a relativní vlhkost na stěnách komory a v jejím svislém řezu, a obraz teplotního rozložení vzduchu na výstupu z této komory. Ten je teplotně nehomogenní a četnosti výskytu teplot a relativních vlhkostí v ploše jsou zobrazeny na obr. 13. Varianta 1

Varianta 2

Obr. 9. Povrchová teplota ta [°C] Varianta 1

Varianta 2

Obr. 10. Relativní vlhkost φ [%] v řezu

JUNIORSTAV 2015 Technická zařízení a energie budov 1.4 Varianta 1

Varianta 2

Obr. 11. Relativní vlhkost φ [%] na stěnách SK Varianta 1

Varianta 2

Obr. 12. Rozložení teplot ts [°C] vzduchu po smísení na výstupu z komory a.

b.

Obr. 13. Histogram: a. Četnost teploty ts na výstupu ze směšovací komory ve variantě, b. Četnost teploty ts na výstupu ze směšovací komory ve variantě 2 Oblast kondenzace a namrzání

C

E

S

Obr. 14. Zobrazení teplotně zabarvených proudnic s vyznačenou oblastí kondenzace při teplotě te = -15 °C

JUNIORSTAV 2015 Technická zařízení a energie budov 1.4 a.

b.

Obr. 15. a. Oblast koroze ve směšovací komoře, b. Oblast kondenzace (zobrazení relativní vlhkosti φ [%] pro variantu 2) na CFD modelu směšovací komory

5. DISKUZE VÝSLEDKŮ A ZÁVĚR Z dosažených výsledků simulací vyplývá, že k nejvyšší kondenzaci vodní páry dochází v oblasti venkovní klapky a v horních částech stěn – blíže k přilehlým filtrům (obr. 10, 11, 14). Srovnáme-li polohu oblasti výskytu koroze v reálné směšovací komoře s oblastmi o nejvyšší relativní vlhkosti, získáváme velmi dobrou shodu (obr. 15). Z klimatických dat ze sledovaného roku 2012 se ukázalo, že četnost výskytů teplot pod -10 °C je 208 hodin za rok a pod -15 °C je 45 hodin. To znamená, že téměř 10 dnů v roce nastává ve směšovací komoře nežádoucí kondenzace a namrzání. Kondenzace vodní páry má zásadní vliv na životnost a hygienickou bezpečnost vzduchotechnických jednotek. Z dosažených výsledků simulací vyplývá, že ke kondenzaci na stěnách směšovací komory dochází, a to i v případě, že směšovací úsečka spojující směšované stavy vzduchu je sečnou a přibližně i tečnou ke křivce nasycení, ale poloha výsledného stavu vzduchu se bude nacházet v oblasti nenasycených par. Ačkoli experimentálně dosažené výsledky nejsou 100% průkazné, z důvodu absence kontinuálního a dlouhodobého měření všech podstatných parametrů a současného sledování kondenzačních jevů na površích VZT jednotky, vyvozujeme, že jimi lze podpořit platnost naší úvodní hypotézu o kondenzaci vodní páry, či jejímu namrzání při směšování vzduchu v případě, kdy směšovací úsečka protíná křivku nasycení, či je její tečnou, ale výsledný stav směsi se nachází v oblasti nenasycených par. Dalším zajímavým zjištěním je i simulačně a experimentálně doložená skutečnost, že proudy vzduchu vystupující z komory jsou separované a mají po průřezu velmi rozdílnou teplotu a vlhkost – tedy že v dané komoře nedochází ke sjednocení teploty v celém průřezu – viz obr. 12. Třebaže střední teplota a vlhkost výstupního vzduchu spočtená simulacemi perfektně odpovídá odečtené z h-x diagramu, není tato teplota fyzicky na výstupu dosažena a vykazuje od střední hodnoty značné odchylky. V důsledky převahy hybnostních sil při nucené konvekci nad silami vztlakovými, dochází k takovému rozložení teplot na výstupu ze směšovací komory, kdy teplejší vzduch je ve spodní části a chladný pak v časti horní. Z toho plyne krajně pravděpodobné riziko kondenzace a namrzání. Namrzání bylo na jednotce i fyzicky potvrzeno. Při teplotách blízkých -15 °C docházelo k zamrzání horních trysek vodní pračky a tvorbě rampouchů. To mělo negativní dopad na chod vodní pračky, která musela být v tomto období vypnutá, čímž se narušily interní mikroklimatické podmínky pro výrobní technologii. Námraza vznikala i na přilehlých filtrech, čímž docházelo k intenzivnějšímu množení nejrůznějších mikroorganismů. To má zásadní vliv na narušení hygienické bezpečnosti a částečně na životnost některých komponentů VZT jednotky.


Poděkování Příspěvek vznikl za podpory Specifického výzkumu 2014 na Vysokém učení technickém v Brně, grant FAST-S-14-2372 - Výzkum a tvorba surogačních modelů s využitím experimentů a parametrických CFD simulací. Literatura [1]

ČSN EN 13779 Větrání nebytových budov - Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy. Srpen 2010.

[2]

ČSN EN 15780 Větrání budov – Vzduchovody – Čistota vzduchotechnických zařízení., 2. návrh. Červen 2012.

[3]

VOJKŮVKOVÁ, P. - ŠIKULA, O. - WEYR, J. Assessment of condensation of water vapor in the mixing chamber by CFD method. příspěvek na konferenci , ISSN 2100-014X, 2014

[4.

O. Šikula, Programová řešení základních úprav vlhkého vzduchu (II). TZB- info, (2005)

5.

Z. Peihong, Ventilation and humidity considerations for IEQ in shower and locker rooms. In Association E. Indoor environmental quality problems, research and solutions, 317-324. (2006)

6.

G. Gong, C. Xu, J. Jiao, Y. Liu, S. Xie, Investigation of moisture condensation on papermaking plant envelopes in high humidity environment by orthogonal analysis and CFD simulation. Building and Environment. 46, 1639-1648. (2011)

7.

O. Šikula, Počítačové simulace a jejich aplikace pro tvorbu prostředí bytových domů. Stavebnictví, (2008). (Czech language)

8.

O. Šikula, K. Ponweiser, Untersuchung der Ursachen für Rauklimaprobleme in einer Schwimmbadhalle mittels CFD- Simulation. In Building Performance Simulation in a Changing Enviroment. Third German- austrian IBPSA conference, 311-315, (2010).

4]

FEBBRARO, A.R. Keep AHU parts clean to improve indoor air quality. In: AFE Facilities Engineering Journal. 2007, roč. 34, č. 1, s. 32-33.

[5]

LU, Z. - LU, W.Z. – ZHANG, J.L. – SUN, D.X. Microorganisms and particles in AHU systems: Measurement and analysis. In: Building and Environment. 2009, vol. 44, issue 4, s. 694-698. DOI: 10.1016/j.buildenv.2008.05.014.

[6]

PEIHONG, Z. Ventilation and humidity considerations for IEQ in shower and locker rooms. In: ASSOCIATION, EPA; Air. Indoor environmental quality problems, research and solutions: July 17-19, 2006, Sheraton Imperial Hotel. Washington, D.C.: EPA, 2006, s. 317-324. ISBN 092320475x

[7]

GONG, G. - XU, Ch. – JIAO, J. – LIU, Y. – XIE, S. Investigation of moisture condensation on papermaking plant envelopes in high humidity environment by orthogonal analysis and CFD simulation. In: Building and Environment. 2011, vol. 46, issue 8, s. 1639-1648. DOI: 10.1016/j.buildenv.2011.01.031.

[8]

ŠIKULA, O. Programová řešení základních úprav vlhkého vzduchu (II). TZB- info. 2005.

[9]

ŠIKULA, O. – MOHELNÍKOVÁ, J. – PLÁŠEK, J. Thermal CFD Analysis of Tubular Light Guides. In: Energies. 2013, s. 6304-6321. ISSN 1996-1073. DOI: 10.3390/en6126304

[10]

ŠIKULA, O. - PONWEISER, K. Untersuchung der Ursachen für Rauklimaprobleme in einer Schwimmbadhalle mittels CFD- Simulation. In: Building Performance Simulation in a Changing Enviroment. Third German- austrian IBPSA konference. 2010, 311-315.


Recenzoval Antonín Kašpar, Ing., SUBTECH, s.r.o., Slovinská 29/693, email: [email protected]

FORMING CONDITIONS OF CONDENSATION OF WATER VAPOUR INSIDE MIXING CHAMBER

Recommend Documents