VOLNÉ SMĔRY. FINIS!
Strašlivý
výkřik!
S
observatoří
a
do
všech
zvěst
a
dálek
vydán světa
končin
šílená
jako
do
všude
příšernou:
hrůzy!
Výkřik
letí
prázdným Kam?
neznámých.
se
z
roznesla
a
odvěkých
svých
vstříc
drah
nespoutaných
vdoví
groš
krčmách
po
nádheře
v
jaké
záhubě?
ti
Jak
napadené
zmatkem
a
horečka
blízké
děs teď
do
lomcuje
jehož
krev
kouřící
Chrámy
zmítá
a
vřavy
teplou
nichž
se
otřásly
solidně
historických,
a
Strach,
veliký
zmatek
ten
měst
Z
bran
v
zdech
pod
černými
přítmí
ve
hrdě
pod kde
na
v
uštvaní
a
ze
strachem
v
rozích
ulic
bolestných
v
fanatičtí
táhnou
masa
bursách
dlouhé
a
a
v
parlamentů
a
v
palácích
prsty
stíny
do
jen
povrchu všecku
ty
kněží
hřímají;
nečistá
zmatených
horečkou
zlatě
v
potápí
prázdných
jež tu
a
svém,
hrdé
kyklopické celou
všecku všecku ten
tím
Velikého
tisícletých stavby tu
moudrost
se
mikrokosmus
prahmoty,
Podmanitele,
snažení,
kultur
zaniklých ideí,
směšným
Zarathustrů
Kristů,
cíl,
puzena,
atom
atmosféru
a
hvězd,
zániku
jeho
jeho
jepicím
lásku
a
soustavám
sluncí
neurčoval
a
odpoutaný
zhuštěnou
vlnily
celý
záhubě
neznámým
bezejmenných
rodící
silou
centru
pýchu
dálek
a
prostorách
straší.
cizích
k
neměřil
nikdo
konečné
ke
klekají
zvířecí
prodajné
dráhy
vlastním
na
a
prostorů
volných
ve
světů,
cizích
končinám
pomníky
jejich
zvířecí;
výmluvní,
opuštěných,
Justice
nejedli
uěené
děsem
rozpálená
spekulace
hladových,
žurnálů
plachty
zástupů
do
měšťáků,
nedotknutelných,
vrhají je prodavači
hubené
orgie,
bázeň
nabízejí
na
tu
šílení,
těla
peníz
unáší
kathedrál,
dlažbách
ženy
za
jichž
zástupy,
hrůzou
opuštěných
křečích
bratrství.
triumfující,
a
náměstích
svým,
revoltující
svých
potištěné
svůj
K
bláznovou,
flagellantů
chladných
chrlí
své
základech,
vaudeville
hýří
rotačky
věd
stolů
vedou
hádky
a
sestrám
smečky
základech,
čapkou
mistrů
cév,
smrtelné.
klenbami,
morovým
kazatelen
apostrof hromy na
starých a
křeči
kamenných
jejich
vypjatjími
otevřených
augurové
na
hlad
hvězdy
bojovní
a
puštěni,
ustrašené
davy
psi:
cílech
a
řádí
vášnivých
pijáci,
domů
plných
s
ukájejí
disputy
sešlí
hýří
sklepích
hrdých,
smutným
prázdných
nikdy
teď
smyslů
osudu
těm
dávají
a
kteří
buržoům,
apostrofách
zpustošené
katheder
o
lační
svých
s
Smrti
gotiky
oltářů
v
ve
zkáze
pustých
pyšné
svých
se
s
zděšeným,
z
feudálních
praporci
stupních
ranách
dryácnicky
prchají
barvách
budou
komunista
zpívá
jejich
až
vykrvácí
zvíře
v
v
Yamy
těžkých
v
trůny
vyjí
řetězů
s
planety,
kvapící
stádem
lidským
bez
lají
bezstarostně
vydědění,
a
se
zoufalství,
a
katastrofy
dálky
z
cítí,
lidské
i
hrůza
zkázy,
krev
z
očekávání
strachu,
konfusní
zblázněné,
povrch
hemží
shonem
mraveniště,
svůj
špižírnách
jich
v
básníci, již
svých
v
prostorem
Kam?
přicházejí
a
poplašný
jiskra
vymknula
zem
teď
signál
mluná
úděsu!
Výkřik
FINIS!
kteří
za
potírání,
životem,
jeho
něj
nadšených
trpěli,
zápasů,
»VOLNÉ
51
všecku
a
již
velikost
vesmírem
prach
mdlá
Evropa své
břehy
zatíná Svět
pýchu
a
roznese
nervósní
a
do
krčí
vod
svých
mrtvý
věži
odbíjela
zasněženou
Nad k
venku
obzorů
uhaslých
Pollux,
nádherný
klidně
zářily
druhá
s
půlnoci
jež
v
tmách
krajinou,
svých
Orion
.
měsíců
vyhaslé,
a
melancholických, zvedají
planet
a
neznámých,
.
vlnila
liniím,
Plejády
a
dálek
tajuplných
z
.
slonů udiveně
hlavy
světlům
obrací
černá
ztrnulé
stáda
pustými
oceány
Afrika oči
jezer
vážné
se
rozptýleným
Castor,
zářícím
němá
velikým
k
trup
Na
své
kteří
dvěma
mezi
velkých
bloudí
kde
půlnočních,
leží
hvězdám
k
a
schoulena,
obrovitý
jak
vj^haslych.
Skandinávie
hlubin
nehybně
Nový
hvězdách
52
tmách
v
tragickou,
po
se
bílá
rozsápané
křečovitě
jeho
SMĚRY«
svých
.
.
.
KAREL
ŽENY.
—
NAPSAL
OTOMAR.
V.
lice
neklidný
—I.
DVĔ
že
nebe
nestřílí.
hostinec,
kách
řadím, stromy
síku, v
všech
ze
který
člověka ného
mota. A
řadím
zdá
již
času
Ve
cesta
hájem
Střelnice, totiž
Stojí blízku
po
stromo-
a
krásném
v
lu-
obklopena
s
le-
zeleném
však
stvořeno
tím
bylo
a
malicher-
Ale
tu
Střelnice
si
Bylo
stále
města.
do
se
ale
ustál,
silně
počlo
a
Václav
lepší cestě
na
Václav,
jak
háji,
v
zdálo,
se
padaly již
se
na
octl
nicméně
v
stromořadí
našel
podivu sbor
Jakýsi
drobounké
zem.
pohostinsky jej pojala
svému
půjdu přece.«
»já
lijáku,
po
stromo-
pookřálo
známých,
neschůdnou
se
sice
sa-
četnou.
již
ve
za
krátko
svůj útulný společnost
tam
hudebníků
a
své
ladil
sál.
dosti
nástroje
duch
a
chvíli
za
zavířil
taneční
sálem
rej.
povznesl. Václav
Konečně je to
vzpomínek že
řekl
šel.
Ku
vysokým
Déšt
vrátilo
se
octl
Když
však
Náhle
stala
vody
sám.
»Nuže,«
aby
tomu,
snad
výletu.
po
A
Cili
mnoho
minul
výletníků
ji přešel.
byl úplně
pažitu
dokonalá
tu
tělo
aby
k
města
dny je
Střelnici,
lipovým postačí,
stěží
nesetkal.
se
tím,
poprchávat.
cestu.
na
takže
rychle,
podél
počalo
se
zvyšoval
se
dohoní.
ji
mnoho
a
kapky
ruchu
všední
dosti
Cesta
a
se
ní
tedy
a
Šel
pozměněn
stavení na
se
být
od
ke
nejprve
se
jedle. se
odpoutalo
shonu.
letního
projde
kyne
na
duby
místo
Toto
jde
střídají
Dále
břízy,
se
stran.
pouze
park.
vysoké
pak konci
jehož
na
jako
vyšla
pršet
Střelnici
ke
řeky,
podél
upraveném
kterém
ve
nikdo
tam
tančí.
se
města
Od
domku,
sál,
veliký
je
výletech
na
je
krásném
Ve
však
dne
jeho
a
vydal
svá-
od
jméno patrně
Dnešního
Nimrodů.
tečních
své
zamračilo
se
odvahou
vS má
Střelnice
nepokoj
a
HÁJEK.
B.
ke
kteří
všech, kdo
každý,
místo,
sem
kterému
kdys
žili
a
byli vrací
přichází opětně,
touže
úctou
ke
své
v
místa
posvěcená
minulosti,
osobami
dávnými
se
nosti
noví
z
nich »To
Václava Jsouť místa
posvátná téměř (ač
třebas nebyla svěcena církví, ovzduší
jinými
a
Tato
Střelnice
lhostejnou, dne tam
se
tam
zas
ale
se
cítíme
Václav, v
je
snad
když duchu
zvláštního
po si
prožije.
Zasedli
naprosto
obědě
druhého
vědom,
Proto
Jula
se
octli
dvěma
se
v
míst-
slečnama
Vilma.
přítel«, »a
představoval slečna
to
Vilma
chvíli
po
to
K.,
její
má
sestřenice.«
jiném
byla
byl
můj
dámám,
Václav
mnohému
totiž
jednou byla
přítelkyně, v
hosté,
když
trpělivým
jiná),
být.
chystal,
něco
kde
každému
stolu,
u
tam
skutky.
a
dlouho
sleduje tančící párky,
poutník
jako
dosti
okem
mladí,
a s
seděl
tolik
víže
se
byl
že ve-
se
k
začervenal
jednomu
nevěděl
a
stolu
a
za
co
říci.
chvíli
se
se-
známili.
Pak neční
poklonil
vír.
se
Vilmě
a
vmísil
se
s
ní
v
ta-
»VO L N
53
Hráli
valčík;
včera
která
čívala
Přitiskl
tak
málo
Byl
Cítil
chém
ní
s
bouřící nilo
mezi
množství
že
jí,
opojení
prsou.
Chtěl
navázat
ostatních
vyrušovalo
čem
ní
s
Dali
ti-
»Na
blížícím
že
domů
na
zkusil, Jula
se
.
do
a
Jula,
býti
se
Když
vyšli
řeči. šel
že
Vilma
s
Václavem
»Pohleďte«,
požárem
byl
právě
hořelo
jejížto
bodem
pravil,
visel
A
plna
lesíku;
v
snažil
před
?«
ozval
takové
dnes
význam.«
vysvětlovat Václav,
se
celé
odpoledne pršelo;
—«
jsme
my
takovouto
v
k
mají
vyšli,«
nám
do
vpadla
nebes?
mluvu
nekonečna;
vám
obrazy tak
to
prahu
na
vztah?
jak
A
přece
vidiny
Víte-li, Ze
jsou
neznámých Nedovedu
tajemství?
jasně
to
říci,
vám
dra-
nejsem žádný
cítím;
když
mluví«.
již rozumím«, váhavě pronesl
Václav.
k
právě z
slunce do
nebes
ozářena
velikých
v
k
slunci,
nad
dálek
v
zablýskla
zmizelo.
jakoby
Ponořilo
granátový
šperk
se
do
zapadl
němu
já
se
vtiskl
trochu
si
mne
zřítelnice,
světa:
do
zamračené
duše,
do
pověrčivá,
jest
slečno,
obrátila
jakkoli«, »řeknu
zamračené
nebe
okamžik
světlý
takový
každý za-
spodního záhyb
jest
»Ne,
vám,
jak
nebe
budoucnost.
mezi
nému
vy
nimi
miA
jen
jediný
nebi.
se
budoucnosti nebudeme
již
nijak
Poměry,
virtuoskou,
dnes
—-<
zasmál
týče: přece
býti
Václav.
se
najednou
podobat
které
nemohly
přežilo«.
chvíle«.
pokračoval
nemohlo
se
ale
jste
mládí«,
přece
oné
význam
jaká
»Vaše »to
v
Jste
tmavé
dívám
jeden
zemí,
tam
vám
se
posuzujte
své
nulost;
ostrých
vidět
voda!
on,
za-
detailů. Tam
pravdu
?«
pravda-li
krátkou
na
má
na
dálku
obzor
mračen;
nejjemnějších
tam
svahu
západu,
příkrovem
stála
který
obraz,
nějakou věstí,
bolely
hory!
slunce
mraku,
se
Střelnice
vystoupily věže města!
se
dnes
hluboký
když
poselství
slunce.
paprsky
volného
vystouplému
zjevila
vlnily
alej,
šedivým
v
ještě
vlastně
za-
dvěma
mezi
obzoru, který poutal
neboť
širý, jehož
s
paprscích
stromek
jak
to,
na
soustrasti.
události
nejmenší
»Budiž,
splývala vysoká
Tam
rozjasnivši
podobného
cos
nadít;
večer
»Věříte
jistá
hvězda,
návrší,
a
mohl
se
Maeterlinck.
ten
konturách
hlavu.
šli
k
chvíli,
úsměvem
s
se,
ještě je
Ale
možné,«
poněkud rychleji
pohled.
v
rychle.
událost.«
to
mne
»Najednou,
obzorem,
očích, byla jediným
která
zeptala
jste nikdy
pro
najednou
vám
chmuřený
a
mnoho
mnohý
kdy
sálu
nad
veliká
okamžik
je
kolikrát.
je
by
věcí
»Ten
na
jí
schýlenou
vidím
trochou
s
má
»To
jinak.
ze
krvavým
malém
alejí mlčky se
»Myslím
slunce; mne
Václav
»Já
Obzor
.
slunce».
zapadá
sebe
.
slečnám.
k
nejjednodušší
mraky, jakoby veliký granátový šperk
na
.
že
»kdo tou
však,
stalo,
se
Nevysoko
v
obličej.
Pro
končin,
Tato
okamžik
radostí.
sestřenkou
svou
sami.
periích,
pojďme.«
a
ukva-
poněkud
pojednou
se
největší
s
tomu
města
»jak
dlouho
podotkl
.
že
napřed
vědět ?«
to
nám
divadlo
výletu
tak
lehce
jest
ona
oznamoval
Václav
obrátil
zdá
Po
bylo
však
tázal
pozoruje její
svůj
náhle
a
světě.
?«
myslíte
»Snad
»Dovolíte?«
Jiti
tvář«,
ve
ztemnělou
cestu
»Neviděla
řekl
»Tedy pojďme«,
Přikývly,
bohu
se
Ano,
se
peně.
dívat
se
oči.
domů.
půjdou
slečny
na
co
sebou. .
večerem
se
oslněné
všední
tak
je
své
či-
a
padlo
On
se
roz-
mluvit.
jest umění;
na
Vilma,
Pojďme«.
»Chcete
jej
ní
V
ruce
pravila
zrak«,
veselé
ale
tanci,
o
v
orlí
»Nezdržujme
Václav,
jednotlivými
jest opojen.
samo.
Pak
usínala
již počalo
a
»Počkejte,« pravila Vilma, »jenom
ačkoliv
by
obzor,
pod
mít
si
bych
»Nesmíme Václav.
nervy
ustání,
bez
jen jako
Nevěděl,
roztržitým.
říci
a
všemi
krví,
ní
s
jeho
na
»Přála
přec
a
nekleslo
ještě
stmívati.
se
pře-
zatočila.
mu
se
54
draperií;
spo-
se
jednoduchá
svou
tančil
by
opojení
hovor
to
aby
prsa,
hlava
tak
promluvila
kdy
dnes
oblak,
svá
na
a
prostá,
jen čarodějka. svými.
do
čarodějka,
ta
ona,
SMĚRY«
tisknoucí
skutečnosti
Byla
až
jej
vroucně
ji
o
aby
táž
náručí.
jeho
v
svědčil
unesla
stále
zaměstnávala
možná,
to
myšlénka: je-li
však
jej
É
vám tak
se
zachmuřestát
umožnily špatný.
do budoucnosti
pessimisty,
vážně,
arci
A
co
nevidím,
slečno?
To
se
J.
V.
MYSLBEK.
SKIZZA
POPRSÍ
B.
SMETANY.
»V OL N
57
J.
V.
É
SMĚRY«
MYSLBEK.
Moje poměry pravila vám asi nejsou známy. vám odporovala. Abych »Dovolte«, Vilma, »abych
vždy
přiznala,
Je
však
to
mi
jen
matka
víme
nahradit
umění. »Tu »neboť
ta
těmi
poprvé
tuším
a
tomu
se
hrála
se
nás
nemohla mi
krajin
přesvědčivě,
Ale
pak
jsem
Nechtělo
se
se
mi
začíná,
teprv
odvážila
ani
chtěla zde
Beethoven !
uchopí až
.
do
.
a
byla
velice
líbilo?
jsem
krásně.«
Bylo
.
mít! on
věřte,
že
silím,
v
mezi
těmi,
to
nevím,
dřív.
Ten
má
Ale
ani
snad
Chopin
Beethoven,
křídla,
veliký,
nimi,
ráda,
necháte
se
mi
tak
jaksi
proto,
Ne, ty
že
volně; jsme
stromy,
mně
tančí,
při
u
vaše
moře
jestli
Veřte,
mne
míru.
Z
da-
klavíru
Nechal
a
jsi
jenom tažení,
Hleďte,
ano.
z
rukou
(opsala
ale
oblouk),
mne
kdo
jej
jest mi
dává,
jmenují
také mít.
neboť
stále
srdci.
život,
jakkoli,
často,
v
ve-
jen jediný
Mluvívám
mi
já
nechci
nic
nic
širého
toho
Bůh.
se
V.
viádnou,
opodál
něho
ať
nás
doupatech;
modlitba?
ten,
venku.
potu
nohou.«
z
snad
v
posledním
v
mnou
liký
Je
a
světa,
lidských vášní.
kdes
květinu
chodit
davů.
bolestí
své
rozvrátily
melodiích
teskných
krve,
a
do
a
přístavu
v
ná-
a
sklonily
v
klesají
vlnobití
zachví
mi
hynout
a
vtom
žaláři
mužů
nemám
J.
poslouchají!
jest
a
»Představte
mozolů
necháš
které
Pro
vymluvit.
netíží
nic
poslal
»Ano,
mne
den
ženou.«
»Bože,
aby
jsi
světa
že
vše
nade
každý
a
se:
zápasů,
štěstí
zachoval
tichou
zemřely »To
úpí
nervy
větry
a
fabrik
večer mé
se
bouřlivé
pozo-
A
válkami,
které
a
těmi,
jsi
mne
růsti,
její nadšení. »Jsem
jež
doléhá ke
nebyla
samotářka,
docela
obětoval,
zadávily
mezi
nebes.«
zvolal,
mužů
prachu
aby
»vás
umění.
o
stvořil
mne
hubí
jsi
jho
někdy
se
které
ve
mne
osudem
modlím
a
vražd
tváří
chvějí
Ale
chci.
co
že
světě
mezi
leka
Jsem
ní», řekla spokojeně.
milliony
aby
jedinou
však
tom,
Václav,
o
říše;
celé
hovory
sama.
svým
se
kleknu
tom
pod
Jen
Schumann,
jako
Jak
byste
šťastna !«
jste
ještě jednou.
bych
bych
vám
kde
tygřice, se
při
děkuju,
nic
často
jak
šíje
docela
si
užasl
»Nevím
si,
»vřelé«
a
žen ?«
poroba
světě,
mne«.
pronesl
dál.
oblast'
v
Pánubohu »Jak?«
nové
opouštět.«
nerozechvívají
»Jak
ruje
otevřela
pro
»tam
já
nedojde. Víte,
víc
letíte
však
Dělám
spokojena
jsem
doprovázím.
naposled.«
byste
»Chtěla
vás
mi
veříte-li?
zaň
ztrá-
začíná«.
Ale
»To
se.
»Neměla
veliký
cesty
akademii
v
Usmála
toho
Zemřela
věříte-li« ?
»Tam
mne
té
snivě,
branami.
šťastna,
k
veliká
teprv
se
řekla
»Ano«,
pak
houslemi.
víte,
kde
A
souhlasím«, s
nepřeji.
večery
já jej
a
dalekých
jest příliš
vzdal
jiti tam,
za
matčinu.
začal
ijá
když
Hudba
někdy.
vámi
s
rád,
pianě
odlehlých,
A
je
při
ani
jiných
si
jsem jim uvykla.
otec
on
lásku
do
brány
že
tím,
také
že
takové,
můj
a
spolu,
Zpíváme
také
jsou
ohledu
tom
v
suché
tu
nudily
Jsem se
58
s
ním
ozývá
Nepotře-
MYSLBEK.
buji
ani
úřadů,
ani
peněz,
»VOLNÉ
59
ani
se
muže,
potřebuji býti
stane, že
dlouho
Někdy
svatá
chvíle«
řekl
»Ne«,
Ale
pak
Vilma
tiše
po
.
.
.
vás
chvíli.
žádný
disputat.«
Buďte
tak
upřímným,
hotovo«, »A
»Byl jsem vždy upřímným«, řekl prostě
se
celého
snad
»bych
já
i
květiny
jsem
Již
schází že lidi
něm
to,
nerozehřívají
jejich nečně mi A
i
snad
»dle
Vilma, lidmi
se
Jedním
slovem
»To
jest,
»Ah«,
mnoho
jsem
že
v
známí.
síly.
Já
něm
Nuda
problémy
to
přec.«
žil
a
očekával.
s
a
ale
a
se
nevidím dnes
přesycenost
ty
ožením,
právě
přeháňky
Naopak
lze
mým
v
životě mládež stále
vedou budu
ty
ostatní
to
vězte.
»Vy
rozeženou
ty
nezaměstnaného
zbytečné mozku«.
nálada
Střel-
ze
Jula
se
Vilmě.
k
není
»to
podivil
cílem.
mým
ta
svoboda,
je
všechny
dnešní
pronáší
muži
Těžko
vybírat
ptáče!
Taková
večera
jí
se
byly
cikánka,
A
neobyčejně v
mi
jen
bez
já,
vyšší
možno
velký
a
náhlém
lásky, milovat
našel!
se
ani
takové
miluje
které
dobře
»Hleďte,
rytíři,
která
oči,
vykřikl
novým,
existovat
kdyby
ani
nimi.
v
těm
zásady
Řekněte:
nejsou
mezi
člověka.
Vilma.
Konečně
podíval
»Carmen!«
k
Chcete
mluvila
lidi.
nepůjdu,
meta
vysvětlím,
to
Písmo
již
kláštera
to,
Václav.
řekl
důtklivě
říkám
nebo
naležíte
ženám?
vám
Do
ostře.
pronesla
nejvyšší
je
slečno,
já
se.
přetvářím,
vdají?
se
jen jednoho člověka?
bardy.
poletavé
celý
svět.«
stmělé
při
záři
lesku.
plny
záchvatu.
»Ano, jsem Carmen«, pravila horoucně, »právě
popsal
více
za
manželství, slečno«,
největší
co
se
podivem
s
předně
napínat
mít
také
hlavou,
Svoboda
rozumějte«,
naše
snad
než
»Nuže,
tak
omrzelosti
že
tedy,
muže?«
moji
k
jiní
kráčel
daleko
již
jemná
šli
zvláštního ?«
tom
emancipovaným
problémy,
nimi
Václav
zavrtěla
snad,
co
mnozí
a
přece
svoboda,
»Mvslíte
vyléčiti
Za
měli
cílem«.
Tu
pochopuji,
podivínství
silni, je potřebí
se
»já
důvěrou
s
Alej
Snivá,
dosti
chvíli
po
»Nikoli«,
překvapením.
Václav, a
pevně.
pronesl
netajeným se
se
milovat
zvědavě.
zeptala
společnicí.
obrátil
soucitně
světě
mnoho
nimi
»Vaším cílem je
Ale
ožením«,
spatřuje
Když
starostí,
zvyklý!
mne
ve
ovládla.
je
před
a
svou
nikdo
však ustanovil«, řekl Václav,
rozervanosti
Jsme-li
života.
se
zpovídal
manželstvím. které
se
být? ptala
pravila
»Ano«, že
také
jste
Ale
znáte«,
sebe.
háji.
na
sklamání«.
má
to
co
jste
noci
k
se
je
řekla
vytrpěl«,
blížili
a
»Co
ko-
ji
vedle
mlčky
lhostejni,
důvěrnost.
splatil »A
mrzí
šli
zvláštní«,
všechnu
?«
trochu.«
je
tak
již
to
na
mnoho
Snad
stýkal.
člověk.
je
tak
jen
»To
si
jest
Václav.
vyvolená
snad
neříkám,
vznešenost;
a
rok,
za
mnoho
všeho
»Na něčem
aby
Jsem
jednou
asi
jste
mi
neboť
Omlouvám
vysvětluji
šlechetnost
bližním.
však
mi
nenadchnou.
a
zločinec
a
Jsou
ne.
nena-
život, Já
letní
nebylo
bližnímu
ostatní lidé.
slabosti;
zvanou
někdy, »To
s
i
vrah
není
To
nic
omrzel
byl
Kolikráte
si
k
lásce
mají
co
mne
jejich tak
mít rád.
To
odpověď.
Chvíli
hvězdy,
a
chuti
proti
rozhodl.
šťastná
ona
kan-
dobře,
Konečně
pronesl
Dvořáková,
»Ah,
nice
vy-
světě rád,
na
slunce
zněla
»a
váhavě,
jest
mladí
Vilma.
sebou
jsem jinak
mám
hory,
a
mne
nenávidím.
chyby
Všechno
mne
by
odvětila,
kdo
řekla
době
znáte
je
již jednou
se
energicky
»Cili
ráda?«
trochu
Také
nemohu
také
dávno
v
Václav
přemlouval, vyčítal
Nikdo
plátno.
ráda«,
říci.
lesy
nemohu,
nutil,
se
učil.
slečno.
opodál
lidi
vy
se
zeptal
žiju jim opodál.«
nemohl
zvířata,
lidi
jenom
že
tak
stojíte
máte
mi,
pronášel
zase«,
vy,
když
velice
tom
proto,
sobě
o
než
rostl
řekněte
je při
právě
»To
slečno,
vy,
lidstva,
»Mám
jistou zvědavost,
pak potlačiti
»A
náhle:
Václav.
jsem
naší
»V
Vždyť
staromládenectví.
»Tak
nudím ?
nemluví.
Krůle«,
pane
úsměvem.
lehkým
s
muž,
vzácný
didáty
jako já.«
Nemoha
jste
takto
páni
zkrátka.
snad
60
ruce.
sepjala
a
pravila
»Vy
někdy ...
promluví.
divná ?«
vám
Když
celé měsíce
někdy
...
»Nejsem
»Ale
než
trvá,
to
Ním.
s
zapomenu,
taková
přijde
zas
něj
na
jen
SMĚRY«
každá
jako
bytost, čtoucí
menů
když
žena
Mérimée. které
o
sní
z
pohledů
byl
don
této
a
z
očí.
José:
Ta
divná,
ruky,
Ta,
která
z
jedna
divná .
jisker
řekla
mne, nemám
již
ta,
jest ještě
linií
Zab
však
Nejsem
Carmen neví.
první
hvězdách
ve
a
ta
V
jí jest.
v
.
.
planoci,
tě ráda«.
»VOLNÉ
61
»Jak
jste jen přišla
»Poslyšte«,
pravila
žasl Václav.
scénu!«
tuto
na
dojata,
těch
»v
SMĚRY«
mi
se
62
slečna
jedna
slovech
dlouho
nemám
trochu
zůstat
mi
ta
a
zvláštní.
byla
záhadou,
pravil
Nesmíš si.
jsem
Byla
v
je poslední tě ráda
jen
jen
ty,
»Vy
žiju
jako
do
divadla
smích
z
jeviště
lze
velice
a
a
Vy
ten
smutek:
jest
A
.
se
Před
tím
pyšný cosi
zavane
všechny
tam
stín
Truchlivý
nás
co
jen jednou
tam
tu
Ty
.
dobře
my
kus.
mody.
úsměv
miluje vás
o
kterého
a
mezi
moci.
upřímné
chvíle
který
jsme
hoden,
aby
představit,
a
k
se
srdce
—-
přílišný »Ne,
vámi,
prožit?
že
v
Prchala
tak,
však se
do
ním
mi
»Nu,
tak
ženy
zvolna
jste nikdy mužův nepoznala, Snad
vaše
nebo
požadavky
a
to«,
dovedla
bych
»Já konečně
odpovídala. někoho
mít
ráda,
v
jsem
bavila
a
přišla
aby
ním. mi
Tu
spadl
jsem
se
srdce,
se
člověk«,
cesta
Náhle
vynořil
stříbrný jaké
obraz,
vedl
a
právě
se
stromoví
ztemnělé se
pěšině
po
zastavil.
se
oblak
bílých
rozlil
Vilma.
podal Vilmě rámě
Václav
jest
kde
řece,
řekla
na
svit.
dlouhý
maluje Douzette«,
obdivu.
zaujata krásným
nepromluvila
sále,
v
ani
trvalo
snění, jež
Tenkrát
jako
jsem jí,
kámen
k
se
řece,
to
v
tiché
mnou.
Potom
známým
s
praktický
z
březích,
Vilma,
jsou
však
břehu.
po
po
krajinu,
také není
jste
nebi,
zvolal
dál.
však
dobře.«
vy
»Hle,
přesvědčivě pronášel
a
Obrátila
ní.
?«
jakoby
a
opatrně
měsíc
Psal
kdos
postavu
smyslu přede
nedohonil.
dobře.
přiblížili
Na
dívčí
spěchala
slova
rychle
a
mnou
za
se
jedním svým
byla nebezpečna. ji
toho
tančila
bylo
Tu
jsem
jsem ji
s
nepřišla
poklonil
tak
Vrhl
jejího
Žádná odpověď.«
»Přišla, jí
že
velmi
plesu. »A
zahalenou
poznat;
pravém
ji potkal
s
Ne,
—«
to
Übíhala
vám
zaplaví
mne
jméno
Za
ven.
ku
dvéře
jsem
pryč
moje
jsem
lucerny.
musila
se;
obou
sklamána.
byla
ve
Viděl
vrata.
světle
přišla
obdrželi
byl
to
štěstí
ostatní
jak
Ale
kdyby
a
zatopí naše oči
všeho«,
»buďto
Václav,
otevřel
to
Bylo
jsem
chodbou
a
Našel
zmužilost
vyběhl
by-
zmocní
očekávání
domu
nápis.
byla
špičkách
delším
domovníka.
přečetl
Rázem
otce.
námi
existovat.«
»Podle
nich
kde
ulice,
ní
čekám.
a
do
s
nějakým ředitelem,
byl
vraty Po
do
mne
že
napadlo,
jsem a
Jdu
Hledám
na
stateč-
a
závist.
Připoutáme
přijdou
opravdu si
hrdost
nebo
požehnané,
život,
nedovedu
vím,
snědé
to
to
sem
zaměstnání,
jen
slzv
jediná, když
jste
a
před
odvaha.
mne
šel
má-li
vědět,
to
mne
dům
nepřichází.
7
Ale
zvykáme.
.
jenž
víte,
to
vaší
ve
mohou
předu.
Potřebí
pánů.
a
je ten,
vroucí,
není
ne,
plný
miluji
.
modě;
o
barvy
úřady,
vzbuzují
zdali
verš
dobrý
zachvěje
se
Kde
Vaše
srdečné, to
.
dávají
%J
nost
.
Ona
chtěl
jsem tak
měl
Chodím
co.
se
a
večer
otec
Její
jeho
nešťastny;
pozdrav
líčidla
milovat?
dlila.
tu
a
Statečně
promluvím.
která
já,
Jeden
poněvadž
prostotě
nepřemění.
na
čelo.
soudí.
»Já,
pověst výstřední dívky
hovor
a
duše
a
a
přeletí
své
při
jít, když
hlavy
cetky
Carmen«,
koketou
ráda.
po
to
žert
a
sklon
lásku?«
dítě.«
nikdo
a
do
zádumčivě.
Popelka
»My ženy jsme víme
dýkou,
svou
větší
myslet
nejraději Verlaina,
která mám
hudby; já,
cikánské
si
tlukot
ěi
mohutná
jsou
ačkoli
můj
zamilovala
se
řekla
ano«,
všech
ze
slova
věru
lásky. Říká:
Václav.
se
»Ano, čtu
stiš
Možno
ty!
jste
zasmál
volá:
srdce
a
záblesk
nejvyšší
a
když
pohledem
slova.
večerní
na
Tu Václav
upadl
okamžik.
jediný Vilma
hrála,
co
se
mu
v
sestra to
všechno
musilo dovedla
žije o
Já
nějaké
být jen
trochu
však
padá jako
jakás.
U
přijít
Neurčitá
mne
jen
»Já
V
se
Ale
zdálo ?
měsíc
A
já
pod
nimi
však
tuto
družku
mysli
boku.
Mně
to
při-
..
»Jaká
jen vím v
něm
to
s
v
lítostí
po-
neurčitém
Jedenkrát
si
líbila
opojení. své
a
sen
a
ženu
jezero,
v
třeba změnil
jen se
čarodějka, jaká
to
má
po
které
čeří
se
obejmout
v
svém
pásu
v
skutečnost. křikl
kouzelnice!«
rozum.
se
Ona
rámě.
dobrá.
svítí
Bylo
.
Zachvěl
sen.«
bylo vše jasné.
jest vysoko, vysoko
Kdybych
poddat.
nikdy
Ze
by
přece
a
žít. To
mé
rozuměl!«
jsem
i
oltáře.
od
ne
spojení.
zvláštní
varn
ním
s
vyjádřit!
sejí bojím
Václav.
neliboval.
bych
vyšší se
nějaký
»I
musilo
b}7
představa
ní.
dovedla
bratra;
a
vzpamatoval.
jest umění
Nebezpečí již
samo! minulo.
Ano,
ní
s
Vyprostil Pěšina
zlehka
dál
(Příště
jest
byla
dále.)
J.
HOLUB.
KDYŽ LISTÍ
PADÁ.
M.
ALEŠ.
SKIZZA.
SMĚRY«
»VOLNÉ
67
Z
KNIHY:
I
»SRDCEM
68
KOSMEM.«
NALADĚNÍ.
kde
samotách, až
obzor,
po
Smrk
starý,
střežil
si
sám
jsem jat
z
stín,
blízka
stoupal
dojmem
zřel
síly,
nesehnul
jejž
ni
upoutal.
jsem
před zraky
čněl
to
obrážel,
zvěře
kterou
jekot
jevil
žár
vln,
A
kam
hrom.
a
v
kol a
teď
mých
prsou
cos
kalný,
všední
nitru
hrdost,
mízu,
v
do
a
zástupu
dějů budoucích
brzo
vzdor
Jdou
bude
jejich
jako
stěží
co
jejž
tesal
Před
zda
není
tolik
msta:
kdy
Akropol Feidias,
kdysi
kol
a
úcty
uznání
dnes, ve
Proč Na
po
se
zřítí
parický,
jíž
mával
Attila:
jež
by
svítila,
se
žehu
slovem
dnes, ten
na
dětinnou
člověk bázni
a
tak
Evropo,
prapor srdce
je
přec
vést
červený,
málo
zas
břeh,
vkročit
strom
blahu
ke
smrt!
jenž a
za
hrobům, Nuž
ať
barvou to
na
se
tu
dál.
stál!
praporem
ty
kde
chce
kvílíš
rozpíná
příliš!
zas,
je
silným
pouze
zas
vždy
si
jenž
se
svůj
zlobě
sobě!
hladu
z
děj
stokrát
rozbít
v
vyvolí ho
vyvolá
živiti
luštiti
?
pozdravili!
nikoli,
až
chýlí
svobody
lásce
nám a
konec
v
v
a
hněv,
zas
se
národy
neb
zas,
moc
člověk
přec
jsme
svou
vzpomíná
krev
snesly
neznámém,
mečem
rudým
se
přec
zbylo
věk
zdravé
shasly
dráždí
náš
a
posud o
hesly
chce
zdrcené
bouři
v
Tož
po
chvalno
měkký
nesměl
vítěz
tušeních
červánky
hněv, který
novém?
O
v
a
zaslzeným
takých
krátko
jest
svým
plnil
dech
ves
v
Ach,
nadlidský,
zahladiti.
květů
jest:
tužbou
a
prach
v
pohnutí.
cest
z
vraždou
na
úskalí.
mohla
pomsty
valí
se
život
peruti,
v
prašných
životem
vzletěla
PRAPOR.
prostorem
nimi
pokrok
kámen
Lev
odrazil,
vlny
jež
síla
bystré
jsem
kryl,
ztemnělá
spějíc
dojmem
ho
pozbavil!
ňader
z
vířil
tu
houští
nad
svými
!
písní ples.
praporem,
valným
před
msta
Rómy
slyšet,
je
rudým
příšerný jak
černá
branou
zbraň
pod
hřmít
budoval
bílou
jak
ni
Spurných
mi
se
jako
vidím
RUDÝ
Hiuk
vrací
mu
tu
vál
pro
Jak
vzpomínka
včel
stínem
jej
naň
skráň,
mi
jíž prostor
své
na
sladkým
a
strom,
Ta
barev
svěží
zvedal
stlumit
pole
zástup
a
slatinou,
ni
třtin
v
pěšinou
černou
nevšední
Ptač
prostřed pustiny.
klestu,
v
mrákoty,
patřil
posled
v
květin
Uprostřed
výšiny,
jej,
jsem
když
jej
malé
s
udiven
dál,
rozbitý
přísný
jsa
v
brod
jak
Jak
objata,
zraky
blesky
žárliv
stín
Bych
mé
podivný
vlastní
a
mračny
rašelinou
prostírala
se
strom
jen
stojatá
voda
svoji
sklamal vádu?
jej,
»VOLNÉ
69
SMĚRY«
70
VYZNÁNÍ.
Co
kdy
mísiv
a
jsem
dosti
jsem
nemrzí
jsem
že
že
mne,
k
nespjal
jsem
bránil
se
poctivě jsem
vkusu
vítěz
To
štěstí tuhou.
dlaň
Chci že
tak
že
Vždyť
cíl
mi
který
sám
není
mou
a
stisklo
nemám,
žití
v
vřelou,
málo
jich
sval
a
mít
ji
vrcholu
na
rád
mne, se
když
jen
mnou
pálí
musí
chvály!
jsem
všem
ně
patřil
na
scestí.
v
šel
z
stranou,
dáli.
hanou,
ranou.
může
Člověk
můj
jiným
vřavy,
pěstí
pevnou
žití,
v
splácí
být
neznali
klid
a
svíčku,
drží
kdo
mi,
ryku
v
neblaží,
Kde
rukou
slávy
vozu
otěž
dáblu
jak
sluhou,
smíchu
k
svou
peruť chytil.
jich
býti
jak
Neb
cítil,
duhou
poesie
měl,
Vždy jsem a
své
sny
vždy
snil,
jiti
...
.
GRÜNWALD. BENEŠ BENEŠ GRÜNWALD.
ČLOVĚKA.
—
NAPSAL
KOMEDIE. — MONOLOGY UBOHÉHO KAREL
Co
s
nimi?
Co
těch
pár
duše,
Hehe,
ENGELMÜLLER.
nijak
vyjdu ráno, po
špičkách
s
výlety,
na
ještě spí, jdu tiše, takřka nikoho
abych
nemohl
nevzbudil,
zavolati:
aby
půjdu
počkej,
v
modř, Já
A
čisté
dvě,
panenské Ležím
přírody. kách,
A
hodinu,
za
skřivanů,
v
zeleni,
někde
zahrabán
v
v
objetí
v
širokých,
kvetoucí
chřestotu
jásavým nebem,
jsem pod
louce
cvrčků,
v
svůdné
krásy
rozlehlých sním
a
lu-
při zpěvu
cvakavém
hrkotu
žab. A
mi
je
tak
volno!
můj, jsem
stání co
ti
děkuji
duše
hloubi
z
velké
to
za
o
tu
myslím, cizích
odvěkému
tomu
směje
žádný
mrak,
přece
si
i
dívám
a
že
radostí,
s
se
nekonečnou
tu
té
to
nekonečnosti,
těch
hřích
či
méně?!
stéblo
mne
cigarettu
a
jako když
to,
nikde
dříve.
jako
louce
v
ticho,
nezakřik',
všecko
trávy
skutek,
kolem
vytrhnu
nikdo
vzrů-
se,
dobrý
Je
vůči
světů,
přetváření
hrom
blesk,
Zapálíme
dobrodiní.
či
trávy
jedno
o
Já
je proti
něčí
dále,
se
v
mnou,
kolotání,
stéblo
jedno
pomněnek
svoje
co
více
jeden život
mateřídoušky, pod
neznámých
odumírání
a
slunce
jednou spokojen, klidný,
zase
si
tak
vůni
ve
neznamená.
pranic
ohromnosti
A
Bože
ale
nic,
to
o
smíchu!
k
nade
světy
úzkosti
v
to
oček
modrých
ty neznámé
.
.
zádech,
na
dohledem
tebou .
v
ulicí,
nikdo
mne
na
město
když
Chodím
pracovat.
je
něčí
zaštkání ?!
bolestných
a
opravdu
Ležím Nemohu
slz
pár záchvěvů
těch
znamená
míň .
budeme
hodně
.
.
šťastni.
V v
Málo
kdo
ví,
co
samotinký pod
čistým,
tím
maličký
proti
vlnící
se
té
kouzla,
širým božím
Ah,
štěstím, člověk
trávy
a
ty
kora, tak malicherný, zbytečny, Je
to
sedla
právě na
nějaké
tak,
ruku,
plány
jakoby
něco do
o
si
sobě
tu
nyní
luzné
večery
se
svými
půvaby nádherných vil, stopených
bolestí
či
nevý-
vůně
tak
pak
proti pýcha
hloupý,
k
mšice,
bazie, parfumovaná
Postačí
malý, tomu
i
dina
která
mi
v
mi
cíle.
Tiše
vyšší
zázrak
pokorně
se, a
?
polí
v
Ab-
útulné
omamné
Cím ?!
a
nebe
a
hla-
luk
kolem
srdce,
tak
hezky
teď otevírám tabernakulum
padám
na
kolena
alleluja!
vroucně
někde
nekonečného
teplounko
rozkvetlé
lázeňských míst,
východě
Slavnostně
lásky,
veselme
nějaké
mi
tak
hlavě
své
na
korsa
melancholických
Je
po-
smíchu.
zahrad
myslila, jakoby měla
budoucna,
mi
sám
city,
ta
jste
konce,
nebes,
jeho
Cím
sám,
bez
je
nekonečnosti
tak
býti
nebem
mráčků,
bez
svým
se
touhou.
slovnou
tom
v
průhledným,
myšlénkami,
moři
je
vzpomínám.
a
zpívám
:
»VOLNÉ
71
NÁVRH
Přišla
plnou duši. riemi
až
již těšil,
mírně,
a
touhou
své
po
kání, kový
že
měsíc
napne
až
mé
dítě
Takové
za-
nervy
bílým
nevýslovnou
Čistá,
čelem,
ale
mi
její
ani
abych si
Nevyčítám skoro
bytost
nezavadil!
vám
ta-
našeptával,
památku.
čistou
tak
celý
Hodilo
se
ještě,
HIC
SALTA.
něco
vítězilo,
pokušení
.
.
mně
ve
.
ní
v
zlatými
zastavit
Stačí, jen
že
že
jí
rtů.
nedovedla
si
dojemnou, upřímnou
ta
po-
Je
vám
odletělo tu
slova,
světější
na
a
rozehřát
radosti
uschovat
zpověď
hlu-
dovede
A
slovem.
světlé
tolik
dívat
se
pohledem,
jediným tichým
bytost líto,
jediným
od-
Prostá,
vypěstovaného.
krása.
copy.
hledaného,
nic
ty pohádky její korálových
až
rtů,
dlouhými
Není
uměle
srdce
někdy
velikýma očima, hladkým,
s
dvěma
s
zázračná
celičkou
od
stále
chvíli
duše.
bílá
slouchat
odří-
schválné
a
mně
ve
každé
v
RHODUS
Žoška!
boká,
její
něco
koukaného,
strach
o
že
Má
se
.
překážela,
nijak
jsem
.
vzpomínkách
ve
jsem
ovládne,
rozechvěné
uvědomělé
málomyslný
nijak,
Skoro
vím,
bouřilo
mysté-
se!
mi
by
neposvkrnil
své
jí
kráse
takové
že
ne,
a
jemně jen
jsem
to
Bylo
dojmy
mám
a
celé
v
cele
sama
.
Dočekal
opět
svatosti.
a
zase
ostatní
zázrakem
mi
se
HIC
HESLO:
jako
čistotě
mne
pudí všecky uklidní
tiše,
Zjevila
kráse,
72
PLAKÁT.
NA
opět
SMĚR-Y«
chvíli .
.
.
v
mi
že
úplně,
vůní
někde sluní
duší
byla
lesů,
modravých
pasek,
jedna
z
těch
venku,
a
květy,
»známých«
Zvláštní
zatopena
pozlacena
obklopena motýli
táhla
mojí
dosud
je
a
na
vý-
zatím
co
bouří. .
.
můj
opíjely
kdysi
ta
opak,
svým
satanismem
zlem,
které
hravě
má
všech
Zoška,
mozek
vítězily
svým
svými
že
se
mi
očima
rád
nijak
dnů.
Zošku!
svou
as
bolestně
těch
do
Snad
mých
přece
Mám
radost,
rozechvělýma smutných
jednou,
ne-
novství,
tomější po
zanechávaly a
ještě
v
němž
úlohu!
mně
vzpomínka
Vod}'
Ale .
.
hrál
jsem
zbyla .
smutné
se
tam
konec
teď
dole
nebyla
dni?!
nade asi
to
Hehe,
konců, vším hrozně
naivnost,
bláz-
nejpi-
zavřely übohá
slabost,
pak
cudně mi
se
dramata
navzájem, k
mne
se
Zhnusilo
hrůzná
pak
vymodlené
roztrhávaly
jedenkrát?!
což!
Ostatně, jaké
a
tu
tajně
nevplížila
dávných Nu
tak
sny
a
kou-
maličké
na
cáry
a
neukojeného, rozháraného
usmívaly. celé
to
svíjejících
trhajících
žárem
intrikami, hltavě
v
Mám
které
rafinovaností,
svou
svůdnosti,
těch,
svoje
divadlo, se
duší,
nervy,
ta
všecka
mučených
unavujících
se
smrti. K
čemu
Chci
Našel
a
to
všecko ?
toužím po prostém,
jsem
lásku,
nepadělaném štěstí!
oddané,
čisté,
dobré
dítě.
»VOLNÉ
73
SMĚRY« 74
Našel
jsem
vůní
ji
uprostřed
rozhýřeného
kudy jsme
jara
Chodím po
....
sedám
chodívali,
květů
nádhery
na
cestách, kde
lavičky,
tíží
a
jsme
sedávali. A
V
pomyslete
tom
dětství mi
zašeptala,
že,
uteče
a
Ale
jak
se
do
svými
jež
celičkém
ji až
se
zase
od
své
se,
člověku šíré
v
co
je
na
do
světě!
ticho
tom
dám,
v
budu
rád,
dosud
když musit
podzim
babičky.
chviika
krajině,
rád Ale
.
.
tři slova! slábne
tak
Zdá
.
.
hlavou
mou
snu,
bych
stiskl
jakoby
přecejsi
a
zlíbal
mi mohla
se
a
tvojí přítomností,
silnou a
Čekám
mi
Taková
touhou,
malicherné
svou
že
.
vždy
mi, jakoby
dívala
.
o
sobě
malá
že
ty
drahé
zkouška
i
ani
prý,
tvoje
napsat aspoň dvě,
důvody
nedáš
to
hle-
slyším tě,
náhle
odhodí rázem
stále,
mi
se
všude
bylo
Přijde přece okamžik, kdy duše
..
od-
nad
bláhových
tak
.
řekla,
dopřála
provanuto
ruce
vede
štěstí!
chodím
mých
předsudky
nezapomenu-li ?! ta
dosud
skláněla
se
vzpomínkách
ve
všecky ty nezapomenutelné chvíle,
znovu
mi
si
procházet
a
stranou
přes
všecky a
pro-
že's
to,
slůvkem
se-
mi
vědět!
hehe!
zatoulávám
lehlými'cestami, až
na
mi
se
upřímnou radost,
tajně
znovu
psát
mít
ptala
chutná
Loudám
se
mně
vytrvám-li,
Ach
měl
čekat,
ke
i
nechápete,
chci-li
dlouho
dlouho, vrátí
dětství,
jakou jsem
a
milá
nikomu
ještě
prý
tolik
je
Má
!
duchu
v
znovu a
si
Nesmí
bojí.
tě
vábícího
lesa
měkkými
stíny,
čárkovanými bělavou
pro-
korou
bříz.
Odpočívám dívám nicí
prořídlou
se
větvoví
svítivé
modři to
mne
jednotlivé
sebe,
šné
formy
svých
zceiené
okrajů kusy se
Jak ale
připluje ne-
vy-
pěnu
svítí čisté
zase
a
chce
ústy tu
ze
bílá
jako
mrak
všechnu
A
plují
krajek,
protrhaný,
motornými ssát
splývají
...
těžký,
jak
ztrácejíce
rozplývající pára
nebes.
bizarní, smě-
a
dále,
zase
či-
chomáče
ty
tvoří
v
chvíli,
trhají,
rozplývají, do
bílé,
vločky beránků
Bavi
a
splete-
plující
na
sté, průhledné
se
mechu
na
modré
nebe
Zapomínám v
s
myšlénkách těmi
do
výši, dále
obláčky
tě
v
do
a
tam
závratné dál
a
věčnosti...
Žoško!
Nemohu
na
letím
neznáma,
někam
Má
sebe
na
jinak,
myslit,
musím
poslouchat
J.
ŠPILAŘ.
STUDIE.
»VOLNÉ
75
Zoufalá
Chodím
spánky
rve
zběsile
vrhám
a
se
zvolna A
z
do
opět
si
podušek
bolest
zimničně
K
usedavě
proč,
a
schvátila,
mne
škrtí
mi
srdce
a
vytrhává. a
znovu
melancholickou
žalující
a
budila,
zašeptnula
slyším která
píseň, ucho
v
mi
tu
tichou,
mne
prostou,
svou
rozvahy
čemu, .
melodii, přepadla
smutnou
ustrašenou
duši
mou
k
a
a
dnes
se
mi
opakuje
jako
Co
bude?
Bořím
šeptám
do
jako
kletbu
olupující se
se
hodně
mne
mnou
a
zbytek
chtěla
se
šeptá
mi
přituliti,
slova
modliteb tu
A/
še
byl
setřen
živlo
lidský
rozumu.
Jakoby
mně
hodně,
ke
stále
se
jara jemný
táž
villy
z
vnitř
a
štěkáním
u
hlohového
zpívá
dost
nastalo
že
odhodlal
se
naši
a
Vilík!
A
.
zněla
a
a
sotva
že
NÍC
slova,
slova
.
něho
čiré
dál
paní
své
teskně,
slova:
.«
mi
teď,
tmy.
ŘEHÁK«
zajeti
na
sedí
bude
se
o
a
K.
pán
mohu
mnohem
náš
Jan;
větší
šine
do
frasí
mezi
spád
řečí
vnitř,
posnídat.
.
.«
kdesi
mne
podle
starých
prováděti,
ten
umí
»Já
budu
»Jak
Neumí
nás
u
doma
kousků
Jeník
smělým na
Nu
psíka,
honem
kdo
ustrašeným brání
pošpinil
sešlapala
to
doma
dřív
Kde Tu na
tedy Jeník
zcela
velikého
otvírá
oči
by
si
se
.
.
tam
všude
překonán smělce
dokořán.
.
.
šat
»Bože, hrát!
kotrmelce ?«
toho
tam!«
tonem
nesmí
se
.
dělá
je
myšlenkám.
tráva
smím
říká?
nic.
prý
učit
trávník
mu
tisíc.«
trávník
na
se
máme
na
Broka
Brok.
malý
hra.
krok,
dětí
obou
umí?«
vázne
mu
provedl,
počla
rady
netečně.
hosta
spřátelení
nim
zahrady
společně
sebe
prý
pes
do
zas
nesnázích
v
Tam
píseň
tam
smutně
a
MAŠKA.
hoši
má
až
a
než
rok
tu
za
někdo
umý-
zpívá
.
.
poslouchám.
chvíli
po
\ šak
.
vede
hosty
hnedle
mi
Bože!
poslechnuvše
tam
bohu
že
že
(Příště
vyšli
tak
těm
chvála
se
a
OD
»Oh,
jednou
dívá
Však
Co
zářící.
Hájek
se
DEN.
S
vidě ti.
uvěřiti
silnější
tak
.
a
mozku
rozšířenýma,
se
-
pak
pes;
dvojicí
roste,
.
»JAN
-
však
neúhlednou
oči
mladším
je
a
z
dívám
do
.
vždyť
létě .
znovu
pokoji,
Vzkřiknu
Jan
plotu
pan
zdá
Milosrdný
jdou
tu
nám
k
villu
vlastní
na
hostů
hezké,
vzduchem
kdes,
stanul
upřímností
»Toť
svá
v
báti
se
v
a
si
Řeháková
hlásil
se
s
uvítání
a
paní
služebnictva
kočár
pak
pel
probouzel.
vynořila
z
ruchem
jenž pronik
běžný
prah
na
Čilým
rázem.
hlas,
život
Tu
mi
dlouze
píseň,
PRVNÍ KAPITOLA POVÍDKY
kol
můj,
nepamatuji,
se
refrain
druhém
půl
o
očima
Opravdu,
ČERVNOVÝ
a
zachytila
litaniový dítě
ani
dlouho,
bolestně,
rozpálenými
bolestnou
přece
poslední
mazlila
blízko
ozvala,
znovu
vyděšenýma
horečně
a
nesouvislá
slyším o
tak
rozechvěla
vadlem a
Bože
píseň?
ale
zoufalství.
dlaní
blábolím
a
už
vytrvale,
»Osiřelo
tiše
rty
poslední
mne
stane?!
se
hlavu
u
.
nekonečný
pro-
tahle
právě
mně
ve
Začínám Co
.
drtí
a
klidu.
a
proč
proč?
Uléhám
vášnivě
kamenuje
mne,
Neslyšel jsem ji
a
znovu
76
záchvěvy
lehl.
mnu
duši
nervy,
si
zase
nevýslovná
prsou
vždy
a
pokoji,
po
se
mými
s
vstal
jsem
Taková
pláču.
trýzní
noc.
Tisíckráte
SMĚRY*
»Cože?«
dále.)
.
»VOLNÉ SMĚRY«
77
Ó
Toť
kozelce!
takového
cos
však
drahá
nemá
A
kdyby
kdes
hřích I
má
zpovídají místě.
na
poutá
jej
Vilém
svými
těší
Pak
opět
slyší
nelze,
musí
tu
říkává
neb že
příkré strže
a
mohou
Vilík
od
hlavy
»On On
to
já
vzal
a
stihal do
Jen
co
a
o
doupat
mně
k
vlci
nám
nebo
.
a
tam
.
.
»Mě
tenkrát
tím
budem
jemu
své ně
Je
kéž
povědí tomhle
lese
hluk
medvědi ?«
Hned ten
hlomoz
však
v
stane
zákoutí
kde
jsa
starý
se,
na
a
ním
naň.«
plány: hrát,
Indiány oblehat.«
svým
se
hostem
bavila
prostém
proudu
líčila.
jen
žena, manžela
poutá
zůstavena docela.
ji
plní
zahrady
hrůzostrašný
bázní,
ji bůh
zachová
někde
v
zazní
jejich
sluch.
zní, tomu,
Vilík
už
Jeník Duch
vládci
sténá,
»rudochů«.
vpádu
opět
vrhnout
hochů,
těžce
jsme
komu
překvapena
altán
Velký
měl
škrábe
byl v
s
stojí se:
námi
v
boji,
pralese!!« (Příst
J
.«
neviděl ?
nervesní
u
»Ha,
ze
.
domu
směje
se
střeše
Tam
z
kde
sadu
vydán
za
pekelný
chví
paní
náhle
pudí
je
sic
Hájek
pan
a
leknutí
ten
on
.
domu,
z
nové
strasti
sama
ho
jen
tom
v
dělat
městě
Jeník,
Ach
proto
co
tamhle
bázlivá
skoro
tu
si
jedináckem
as
se
v
v
přec.«
zbraň
se
Vilém
řeci
drobné
chléb
bambitku
dal
mohu
farmu
přece
to
nejdu
se
domu
paní
mrzelo
dobrá
zatím
ville
se
na
má
budem
a
já
altánu
k
se
zapomněl
jim
bránit
hned
hned
Ve
naschvál
toho
věc!
ale
jsem
jsem
už
dále ?««
co
těžká
»Tomawhak
kdybych
my
zvěři?
v
velmi
indiánská
A
měří
jsou
schoval
by
bez
»»A
.
nebál
se
tomawhak
»Sel
ukáže
bych
nůž
rukou
holou
s
.
.
--
zvednou
hledám
já ho
jednou
už
blízko
se
jsem
lese
v
bylo
medvědi
byl
sám
lhaní
to
nás
to
večeru
dvěma
s
příbytků.
a
mu
poslouchal
též
:
odhodlaně
je
je
u
před
a
utíká?
ssebou
bych
najednou
a
šel
bych
bych
přišel
mami,
dravé
se
a
to
Jeníka.
patě
před cikány
a
až
k
vyhybá
Ha,
kdos,
ukrývati
pohrdavě
jsem
neměl
viděl
já
..««
tady povídám.
mu
k
O,
cikáni.
a
Tu
sami,
stráni,
tam
se
že
a
ten
jedovatí
při
šel
Čechách nejsou ani.
v
ne
»»Kdo?««
ledacos
být
hadi
a
zloději
jeho
mu
prý
jsou
velký
můž
lese
v
tam
i
přec jiti
nimi
s
Já
že
výletu
odvetu.
v
nemohou
Tam
přítel,
pokušitel
ten
zlý
teď
Jednoho
slovy
přec
pak
»No
být.
k
co
a
nový
láká
blízký
však že
svádí
jinam
les
v
radou
mu
jak
dva
cit
vřelejší je
slibuje
taji,
zajistě
již
a
v
ti
nemyslil
a
Vilémovi
si
stěžuje
smutku,
jeho
zkoušel
ihned
jeho
k
ponětí. je
díry
boule,
a
»»No »0
mamka,
krásy
nehodu
vskutku
uměti,
té
tu
krásné
78
konec.)
J.
B.
DOUBEK.
STUDIE.
»VOLNÉ
81
SMĚRY«
82
MLADÁ
KRITIKA
KRONIKA. — UMĚLECKÁ
POSTAVENÍ NAŠICH — KRASOUMNÁ VÝTVARNÍKŮ. — I STARŠÍ. JEDNOTA A MATERIELNÍ
OBJEDNÁVKY.
PODPORY
Uznává rodním
zápase ještě
jenom
výška
kultury nám
naší
oprávnění samostatné není
věnuje,
důležitosti.
Naše
aby
pudu,
uměleckým
celé
ní
českým
že
chtěla
byla
v
malířství
roztála,
k
nemůže
po
mladších k
pronich
z
většinou
pánům je A
kolejí.
tak
hnutí. I
tak
talenty opravdu v
literatuře;
a
lidé,
neprorazí
originální,
majíť
také
potřebí
která
by
umělci
bez
ohledu iv
jsou tuším
bilo
druh
př.
na
Mladí
a
nejlépe
to
umění
hlavně
ti
lířství
stačí,
atd.
smutku
Naši
vývoj a
platí
literáti
musí
hlavně
ještě
jen
že
hezky za
býti
pp.
starším
ve
umění;
studiích
a
na
svoje
věcech
a
Hlaváček,
od
v
Runié
a
tomto
v
na-
skoky
našim dekadentům
o
v
sále
Munchovi,
Ale
bohužel ó
vzešly
setby
cestě
na
má také
své
léta
čtyři
na
vůdce
bez
že
benevolenci
»mistr«.
případech,
dekadence
vysvětluje, již
šosácké
že
a
co
bez
a
übozí
my
české
je
co
sebou
čeští
opory.
i
třetí
kteří
konečně
nad
blesky
o
hlavu
na
se
umění
se
a
nejdříve
že
prý
Pirnera
někdo
a
Jenneweina, jsme nich
z
jiné
že
světu,
o
nich
umělce
za
začne
Mezi
oni
nimi
dříve
nové
objevili
dříve
také
Bílka,
nevěděli.
Myslbeka,
avšak
vynikající,
pak
pro-
Schwaigra,
uzná
metati
nyní
a
pře-
hleděti
kteří
vůle,
patrně
milostivě
se
a
dosud
neznámé. U
mladších
kritiků,
jsou
zorujete
velmi
nám
formace
modernější
starším
hlásají
neznámé übožáci
odváží
dobré
disci-
na
udiven
nestarali,
se
kritikovi
»sedmispáčů«,
rozhořčení
nadšenců
daleko
nedovolují«).
se
revolucionáře.
pěstitele patrně
my,
svolení
svatém
ve
tak
kladla
světě:
ve
jeho
bez
několik
spánku
dosud
Úprku
někdo
očima,
občas
ze
vyznat
se
ještě
bratří
opožděných
nešťastného
jeho
a
talenty,
Co
že
tím,
vlastníma
svět
těch
z
odborníci,
a
vzpomenete
nelibosti
těch
»zasloužilý«
znalci
není
u
Rudolfině
v
je
umělecká
(skoro
»projevy
nemohli
probuzeni,
kvapen na
jest
vždyť
korporace
divadelní,
už
a
opravdoví
podmínku
je dobré;
vystavoval
vystavoval),
Druzí,
přední
hlavní
za
řád
plinární
příroda nemiluje, a
A
zmeškala
názory: jedni stojí ještě
zvláštní
za
cokoli
(roz.
naše
kdy
Hynajse,
jiných
generace
nádraží
rychlík.
se
svázány kamaraderií;
ruce
bírajíce
ma-
Kupido.
iv
se
literáti,
také
země
vzory.
modernost
Tak
naši
články
bohaté
násilné
sebe.
ze
skvělými z
umění,
valně:
zase
nadšené
býti
úrodná
přirozený,
moderní, je
půso-
akcentovali
také
vydupati
a
nám
opravdové
tom
splašil
starovlasteneckém,
dokonce
doba,
hnutí
proti
článcích
se
českém
probouzí
chtěli
zapomínali
daleko
interess
při
se
školu,
měly
dosti
nebyla
svůj
jsme
někdo
aby
nebo
A se
pokrokové,
a
zase
že
malheur,
ten
mladší
s
stanovisku
se
poměry přece
toto
a
nás
u
mladších.
nevedlo
analogickou
nich;
postavivše
množících
ultramoderní,
Vigelandovi
půda
na
hlavně
listech
Ale
moderní
stupňovali
dílo,
umělecké.
literáti
a
od
co
zůstali
mívají Treťjakov);
literátů jsou
U
totiž
delší čas
po
(Schack,
vyšla
poměry
na
příkře
stanovisko
šich
revoluce
politikové
stanovisko
snahu
ptáci
umělecké
Starší
výstřelkem.
se
hmotné,
podpory
nebezpečným
zase
Starší kritika
vyskytnou-li
opravdové
pro
posud nevyskytl.
zpětně
zase
smysl
mladou
vzácní
také
proto
vidíte
směr,
na
cizině
ten
lehčí,
majíce
by,
PRESTO.
FA
ně-
k
v
kteří
zatím
vlak,
jako
to
měla
kritická
snadno
lehce,
značnější
HESLO:
se
na
tak
PLAKÁTU.
nuceni
nedostala.
dojiti
NÁVRH
ohledu
by konservativni
generace,
slovu
vůbec
drží;
bez
dobu
byli
charakteristická
nového,
vskutku
každému
všedních
do
tehdy
příležitost
až
čekati,
interess
Umělci
delší
po
Ná-
se
živý
nynějška
téměř
řekli revolučnímu
tak
jakému, abychom
do
podobná
a
zajeti
něco
opravdu
Ovšem
a
samostatná,
se
až
basis, aby
novějšímu
ideálů
svých
si
kolejích.
ale
pracovati
proti všemu
ze
stalo,
mohl
také
tehdejším že
tím,
velice
se
neoby-
práce
všem
již
a
nutně
poněvadž
a
téměř
vybojovala
tato
života,
nenaskytla,
publika
upjatost sleviti
do
nutná materielní
vkus
po-
zájmům
k
naskytla
divadla, tedy
všedních
ve
štěstí:
vyniknutí
které
místo, všecko
zase
se
scházela
umění
se
uznávané
netečnosti
ohledu
vzbudila
generace
vstupovali
niknutí
na
a
vůdčí
ba
generací
že
světa
ostřejšího
vždycky
poskytla
k
příležitost týkala,
veřejnosti;
usnulo
ostatního
theoreticlcy
své
ze
tom
v
která
důležitá,
a
divadla
čestné,
čas
Národního
výzdobu
o
obsáhlá
rodního
této
k
potřebuje
na
měla
generace
konkurence
umělcům
veřejnost
očích
lite-
a
probudila.
Starší
čejně
—
ná-
národů,
jiných
u
v
umění
pozornost, která
Ale
poměru
alespoň
se
sjedná
existence.
žádném
v
než
význam,
našem
v
českého
mají úspěchy
větší
daleko
ratury
theoreticky, že
dávna
ode
existenci
o
MALÍŘSTVÍ DEKORATIVNÍ.
STIPENDIA.
A
nás
u
se
—
se
snad
na
mnoho
nepravé
se
o
chuti
našich i
stylistické
starají,
adressy,
dekadentech
ale nebo
kdo
nemluvě,
schopnosti,
ví, čím
nerozumějí
to, li
také
poo
in-
obracejí-li
dosti,
někde
»VOLNÉ
83
to
pěkně
ohnivě
a
právě
naši
úsudek
než
Dra
F.
O. im
Malerei
Jiříka
X.
přece
ani
ale
přísného,
autorovy;
dovoliti
cíle
jiné
i
pana
»Geschichte
Rádného,
kritika
spravedlivého
vy-
předběžného
nevystačí
pořád
tyto
daleko
vedení
nestačilo
by
které
má
mínění
která
to
majíc
a
svých
př.
bloudí-li hodou
vrátí
se
jakému
stupni
neboť
časem
E.
tohoto
vem
mentální A
kýč
Krasoumná v
žádném
péči
ještě
činí
odpustili
horší.
českou
u
koupě
gallerii
kterou
zakoupen
A
výstavu.
příležitosti
a
pro
Vždyť
s
by
si
úsudku;
prostředních
prací
tak
jsem
koupeno
bohatší.
perlu
o
ukázku.
vli-
senti-
stejné peníze
byla
které
Sumy,
úmrtí
od
a
lišiti
úvahu,
všeho?
rychle Z
toho
vážnější
žádati.
jen
času
pošle
do
jedinou
i
malíř!
peněz,
výstavy.
jeho
poskytnouti
jim
a
rádi,
let
kdyby
normálu
Avšak
tu
trvalo,
než
našimi
umělci
to
se
onu z
zásilek
poměry
jsou
zachází
umělcům sálu
při
»Volné
poukázaly
Namaluje obraz,
umění
Ale
odměnou.
je-li
*) Inspektor umění, **)
náš
ta
nepočítaje,
naděje
Konečně
umělec
galerie
jako je jeho »Volné
za
také!
Kupuje
pochlubiti:
»koupil
stovka
bráti
A
kvalitu
nepřišlo,
mysl
na
toho
výsledek
neboť
odbýt,
řádky
pomalovaného
práci,
ani
postačí.
dvě
sotva
jen
ledabylo
vyplatí. že
stáváť
nikdo
nás
u
za
ale
umění,
materielně možnost
domácím
umělci
vždyť
nelze
mnoho
platonicky
při
netroufá
okolností
takových
heroismus
nadlidský
a
to
se
si
pomalu
nemožností;
vysokém
tak
nač
obrazu.
rychle
lásky
z
neod-
velikosti
často
láce
j.
přímo
se
dle
ani
bezcennou,
gloriolu
špatnou
následuje,
lidé
mohl
maji-
hezky
se
svému
jich jmény
jen a
práci
ba
ulehčiti
povinnost
lékárníka
pro
zaku-
Směry«
řada
akademie
terielní čas
to
báse
če-
necítí
nikdo
umělcům
nich
na
našem
po
tom
jsou
postavení
a
vývoje.
ruku
o
ku
u
trochu
a
někdo,
to
a
skývu stojí pak
je
vystoupení
po
této
nedostatku vážné
pro
chvalitebný
každý
ne,
začínali z
kšeftaření,
uznání
vydrží-li
mistr
byla
vůbec
nás
pomocnou,
dopadne«;
menitý«
mnohoslibně,
Panuje
kteří
umělců,
donucena
talent
nikdo
mladých
zcela
ztraceni.
mladý
jest
a
také
přijde
který pln po
velké
ho stál
rve-li
zvyk:
chleba, opodál
ma-
umění
nepodá a
ovšem
čeká,
»n«,
na
se
mu
»jak »zna-
atd.
mnoho
radostné celé
dva
má
znalost
Směry« roč.
náhodou
naděje
poměrně
asi
takové
pro
ses.
vzpome-
o
českém
nebo
9.,
443 —444.
řady
levně
absolvování
vedení
záměrem, svého
se
moderních
A
pronajaly
školy;
doufáme
jiná
úspěch.
češtiny. 1.,
ponětí
celé
obíral
který
by
tomto
v
případě
času
stav
atelierů,
které
rada
by
p.
J.
Hlávka:
daly k dispo-
se
měsíce
nakupování dítě,
prospěl,
zřízením sici
sváteční
záslužným
mnoho
po slosování
t.
mu
originelním,
(Jedním
práce,
se
Navzdychá
ském,
bychom
práci podniknouti,
také
přece
tržnicí,
přirozeně
A
vydati.
kupec
kupujícím
musí
obětí,
se
věru
cena,
věc
nekoupilo
dobrou
přirozeně
skutečnou
nejnovější
Topiče, který
obyčejně
nedůvěřuje
mecenášskou
že
se
také
odbytá
výstav
jarní výstavy.**)
naivní
Dobrý
cení
Umělec
p.
těší,
spolé-
Vánočních
vrátily
totiž
obraz
za
tuto
málo,
pouze
nás
u
uměleckou
svou
očích
v
publikum
se
která
a
výjimečného
strana
z
Ptejte
oceněné
a
mody, aby
jakoby
to
zl.
aby
se,
na
Obraz
naplnili.
a
a
se
jednota,
slabší,
Zkušenosti
nekoupí.
nekupuje
sumu
z
tak
je
Celá
ještě
povznesení
na
obraz«,
Výminek
před
svésti
dal
přece jenom
rozhoduje
koupí
slunce«
slušnější
i
na
kýče
pravdu.
porozumění,
z
strachujíc
se
300
publikum
ani
věci,
plátna;
ní
se
Naše
utvořiti
jen
místo
»vymoženosti«, jediného
slosování,
na
ná-
Stalo
za
na
českému.
se
kdo
telům.
nad
práce
omluvitelnější
prodalo?
tam
se
nemožno
nic
pokus
pří-
porozumění,
kupující
jako
nikdo
záslužný
při-
většině
ve
dobré
prací
nabídku
využitkovávání
stozlatové
smutnou
si
přece
je
práce,
vyjma
tuto
zase
sumy
váží
své
za
s
Krasoumná
rníti
práce
umělci
je
ona,
jakou
hříšné
to
skvělou
tuto
nepočíná
každé
Jednota
se
nás
u
zcela
podnikl
k
co
které
výlohy,
počínání je
cenu
cenu
Je
besedy
potvrzují
jaké
nevědí,
polo-
méně.
ještě
jen, kolik
jak
se
gallerii vůbec obětuje, nejsou
věnuje
ohromné
Jak
gallerie
dorost
gallerie
Společnosti
umění
k
té
nekoupí-li
Umělecké
se
pravidla
»Zimní
povinnostem;
jejím
výborná
tato
moderního
z
z
malířů.
mladší
se
a
největší
Za-
hrůzně
mnohých
bychom
pování pro gallerii
již
k
Vzpomeňte
dostalo
českým
něho
z
na
pro
se
obrátila
cizích,
by
hojnými
zahraničném.
to
je
výborné
že
případ
pozornost,
a
hali.
v
cizí,
ovšem
Max-Ehrlerové,
poměru
Rzehorze
Ale
jehož
jednota
hnutí
ří-
i
vliv
každý,
dokonce
a
německých
místo
díla;
nebo
umění,
vědoma.*)
uměni
nepovšimnuta autorovi;
obavy,
z
je jediný
to
na
veřejného
dosti
Ale
Nešťastný
práce
lacinějších,
Clausovi,
snad
nebylo
po-
i
až
mu
ani
mu
nucen
publikum
pro pravou
postavení,
výročních
má
umění.
povinností
proudech
hlavně
protěžovaných,
přece
je
se
korporace,
u
vážné
nároky,
přátel
poměrně
vynikajícího
výstav
zase
několik
raději
výstav
doplňování,
českého
svých
dobrá
přece
velkých
gallerii?
v
a
nových
o
a
zastoupení
o
sem
a
celého
hlas
vládnouc
jejímu
jaksi
Rudolfínských
z
představu
se
si
výstavách
chtěl
k
poměry
za
není
společnost na
pořádání
obrazárny
zodpovědnost
stará
i
než
aby
takovéto
stlačuje.
činitelích,
Společnost vlasteneckých
finančními
prostředky
často
má
se, ale
lépe,
jednotlivce,
že
kupujících
nezměněny
jiných
také
Vážné
řadě
rukou
v
naší
jediné
zcela
na
má
jmouti.
padů
nahradily,
Rozumí
jednáním
její strany
s
jakou
na
na
měl,
vlivu.
první
v
většinou a
dostávalo
zůstanou
pokud
kritika
ojedinělá
málo
Je
daleko,
závislé
hmotné,
měry
vše
to
stála
bujnosti také
z
chce-li,
umělec,
takovýmto
méně
a
kritika
mravní,
podpory
a
naše
umělci
i
se
předběžné
jen
kdyby
kdyby
ideálnějším,
opravdového
zení
I
jiným důležitějším.
proti
věru
jsou
stesky
milý
částečně
která
nabídnou
a
chtít?
A
ne-
něho
na
mladí
ti
Vždyť
práce
u
ještě
84
Rudolfinu
v
vičku!
der
cekáme. Ale
si
nou
rozhodný
překlady
jinak
a
Zapo-
prostředky
studia
výborné
tady
velmi
ve
prospěje.
směli
řádného
Mutherovy
z
než
záslužné
Jahrhundert«
XIX.
stranného,
má
všude;
si
aby
tomu,
slabiny
pokazí,
potřebí je
poesie,
téměř
schází
to
k
které
malířství,
o
jadřovací, a
literáti, že
prozradí
více
často
třeba
obrat
nešťastný
studii
psané
článek
takový
mínají
nějaký
vázne;
vždycky
SMĚRY«
naše
Ovšem
vyhlašujících,
tedy
jen
pro
národní
jest
která
u
malířům
ulehčení
dosti
okamžik
zvláštnost:
nás
uzná
mladým
celá
čase
prvním
značné,
ale
s
pro-
sešlo.) bez
škola
umělecké
v
dílo
štemplu ciziny žádný
diváků,
za
moderní
jen tehdy, je-li
se
otrockou
»VOLNÉ
85
či
kopií, vlastní, Ale
uznání
tím
to
svého
Madonna ného
rovněž
malých
nečekají
cizině
museí i
zemské
U zdá
nás
ale
známých něco
byl
si
posud prof.
ku
svoje
k
učiní
spojují
výzdobě
tak
často
stane
ještě
jen
kdo
života
se
skradenými konstrukci na
Théátre
A
zákazníků, I
kteří
město
smutně
v
přebarvován Není
si
také
že
všechno nic
znova
souborné
z
ne-
objedná-li morálně uvě-
vůbec jen velmi
nejméně
Někdy
na-
podejmouti
z
větší
jen
nechtí
šetřiti
nemusí. často
stalo
se
pokojů,
restaurování
přece
všech
ze
(jako
malíři
případech
připadlo
spořitelna? finské deňáku 1
tady
dvorany
a
Veitovi
je
mnoho
A tak
zadání tuším
schází
zbývá jen
výtvarníka, a
Konkurence
stipendia.
k
stalo
jako
maleb to
se
macešsky z
málo
uměleckou
dobré
koutů
při
o
jehož
ještě
a
pro v
nápravě se
nákladu
na
črtek
si
nijak
které
také
vo-
zase
přece má,
to
výhodu
ohřívati
nač
sami,
hlas
tento
když
ulehčí.
VYOBRAZENÍM.
četných LISTÍ
PADÁ.
dokladů
»HIC
plakátu čísle
vážné
a
minulém
POPRSÍ přinášíme,
Bude
většině
bude
porovnati
SMETANY
výstavě
od
J.
provedeno bylo
čtenářstva
V.
O
návrhu
zmínka
se
již
Topičově. které
v
Tím
tomto
Divadlo.
pro Národní
známo.
KDYŽ
přečetných
z
Salonu
kraj
svých
ze
obraz
v
stala
v
i
komposici
jednom
v
ná-
podrobně
hotovou
Myslbeka,
originálu
z
k
umělce.
bronzu
v
Alšův
jest jedním
SALTA«
o
oblíbeného,
postava
Holubem
mladého
HIC
referáte
v
a
jeseně
Špilarova
REIODUS
cizině
vržená
připoutána
snaze
určených
mistr
co
přesnou
poesie
zdařile STUDIE
píli
o
vše,
letmo
určujícím
vyňatá
zmiňujeme.
se
do-
celek
v
Směry
kom-
a
STUDIE
iv
krajana,
použil;
Nevyčerpatelná
svěží
nedávné
suggescí
myšlénkou
s
Volné
stručně
podává
záchvěvů
hlubokou
splývají
pro
čísel
nejlepších
z
působí
místě
jiném
podkladem
se
příští.
čísle
Úprky;
illustraci
vypracované
v
jedním
bylo
Doubkem
na
KYTICI
ku
re-
práce,
kdy
živé
kostele
individuality
se
strany
Bylo
městské
aspoň ještě
A
dekorování
o
stipendií
Česká Rudol
budovy Jak
paměti.
Ví-
vidno,
umělecké umělce.
zajímavější
plochách
reliefů
Úprava
poprsí
architektonicky grafii
tužkou
jako pro
to
jsou i
našeho
podpory
soukromých
rytiny
Karla
architekta
památky
a
později
spočívá
se
široké
»Z
quartetem
mého
divadla
změněna.
ohledu
z
Částečná
na
na
čtyřploše
»Prodané
postranních
života«.
rovněž
vyobrazení
na-
známek
své
píseň
obou
na
obraz
podoby,
poprsí ještě
úvodní
netěšili«,
ve
podává
věrnost
přední
v
zpívajícího
linky foyer
a
která
touto,
charakteristických
a
zdoben
bychom
reprodukcí
tvoření,
životnost
skizze
sboru,
»HubiČkou«
přinášíme. umístění
jeho
změna
Dva
ta
ve
foto-
označena.
VIGNETA
jedné záchraně
Ve
s
jeho
zajímavosti
který
hranolu, dětského
těchto
době
v
zachytnuvši
»Proč
z
dohotovený
díla
z
nevěsty«
částečné.
státních
ono
v
hranném
originál
jsouc
provedená
bývá nejvíce
na
novostavbu
nejbolestnější
je větších
jednu
Doubkova
prací
výstavě
lunetty
počíná.
výzdobu.
vypsaná
prací
zmíniti
nejtrpčejší Jak
jí
Ale
připomene našim přátelům
mile
reliefem
procento
jeho
na
není
vzdechů,
ze
vyzní
vytýkáme
barevné
provedení
serie
naši
mají
své
prací
nestoudně
vyzdobí
nebo
malé
kdo
»objednávku«
povrchní
Od
lepší.
když
hledícího
přece
a
sociální
dobrá.
nebo
dosti
příležitostí
sami konkurence
A
poměru
v
na
umělce,
poslední
jak
aspoň
se
J.
výstavy
v
museum
člověku
jiného;
si
marně.
a
harmonický.
A
pohled
publika,
asi
prázdna,
Skoro
poušti.
na
konale
tomu,
odbýti.
těchto
jak
do
snahu
poměry
práce
se
obou
nápadné,
nebude
a
i
několik
umělci
takou
který
místnosti
si
první
to
nápadů
nebývá
svou
a
značným.
tento
opravdového
mnoho
černá.
do
i
předložení náčrtků.
nutně
by
Yariété),
Praha
ne
posice
teprve
umění
nejsou
může
že
Vyšehradském
Přeštickém.
a
módních
dvou
společnost
také
pravidla
paměti
z
cizinci,
figurami
hřbitově
ji
ježto
práce
tu
z
konečně
musili
jméno poškoditi Zadá
ani
bez
sebezapření,
svědomí,
na
cílů
potěšitelný
umělce,
peckého,
více.
aspoň
se
komplikace,
troufá
českého
dosti
stipendií
vůbec
prostředky
výsledek
mnohdy
loterii.
v
slušných
své
umělec
pro
prof. Jenneweina);
českému
k
ale
offertu,
že
tak
si
tolik
na
valně
myslím
že
výhru
uznati,
nutno
tříští,
a
několik
většinou
ale
disponuje,
K
směru
porozuměním
s
případ
doby
práce
se
smutná
ta
snižují,
umělci
vzít
zadá
jimiž
postavení svých
rozptyluje
řada
práce
tom
Stu
a
pravidla
z
vyskytlo
dekorativní,
žádá,
někdo,
Není
dává,
velkou
na
náš
daleko
existuje
v
nedává
pokuse
povinnosíi
době
poslední
ceny
sumám,
stávají
soukromníků
0
tak
lajícího
výminečně. V
činnost
jevo
na
jak
který,
může
tom
o
naopak.
silám
př.
náběh
Thomayera
známek
poslední
z
vůle
zařídil
spojeny,
daří
odcizilať
a
objednávají
a
jediný
kteří
žádných
ministerstvo,
domuje!
kupují
jediném
po
(viz
Francii
ve
Hlávka,
jsou
stipendium
jistotou jako
umění
akademie
rada
dobré
stejnou
se
často
jich
Na
psáti.
NEDĚLNÍ RÁNO,
výminek,
příčin
donuceno
a
asi
žáky
stav.
mnoho
se
zadáním
se
Svéráz-
výborně
se
Francii
ve
Pro
př. Valašská
povinnosti k domácím
které
zásluhou
vzácných
pomoci
umělců
by
počítati
gallerie.
učiněn
nám
se
těch
v
zobrazených
Hollanďanů;
Skotů,
jaké podmínky
dalo
k
86
všechny vyzněly
umění, jakému
svých
svoje
pojímáním
českého
typ
za
české
zvláštnost, kterou jinde nenaleznete!
to
Německu
společností,
a
svoje
cítí
jiných
a
sankce
svoje
to
jinak by ku
platiti
národů,
uznání
na
vůbec
intensivněji;
z
mohla
nejlepší talenty. Aje
Němci V
Liebschera
ze
zachycovati
krojem
pouze
zvláštnostmi,
obrazu); takové svérázné
jiných
nám
A.
(ne
od
umění
nutná
nemáme
se
stalo
hlavně
stěží tato
je
stále
lišící
duchem,
ethnografickými
a
tak
ještě
proč
svérázné,
celým
a
A
ale
živ
je
celá
nejdříve
národní
české,
bude
že
si
dodatečně;
lidu
očích.
v
to,
na
opatřiti
malíř
vždyť
svého
dílech.
příčin,
umění
přišel
trnem
jen
nucena
specielně
pro
přirozeně,
svých
z
byla
kdo
uznaných;
jest jim
Vzpomínáme
doma
byla
cizině
v
vytknul,
lidí
vzdálen
ve
j.
t.
technikou osob
že
a
jednou
umění,
mluviti.
zcela
okolí,
ciziny
si
applaus
také,
ducha
jeho
cílem
nejlepších
ciziny,
ztracena;
u
nelze
našich
mistrů
plagiátem
ráz
osobitý těch
o
řada
se
dokonce
SMĚRY«
S.
Salzera,
století
SUCHARDY, portraitu
minulého,
světoznámého
Kil.
jemuž
pražského
která J.
pracována
Dienzenhofera,
děkujeme baroku,
dle
staré
známého
nejvýznačnější
zařaděna
do
časo-
»VOLNÉ
87
SMĚRY«
88
stavitelského města.
aby
Raciž
vznikne
stavba
této
žádosti,
její
o
osud, čině
snahy
výše
mají
oprávněný práci
přiznati
umělcům
ty ku
architektuře,
době
nákladné
př. při
žovali
byly
pořizované
nádherných
jeho
z
sboření
památku
na
kterého
městská
odborníků
staveb,
rada
umělců
i
praelatury
pražská
přes
jedné
vandalismu,
varovné
všechny
našich
památkách
na
onoho
pamět
na
Mikulášské,
sv.
by
jednou
umělectvem
dekoraci
opravdu
cestou
přivodil této
a
za
Pak
Vídeň. a
se
čilý
dekorací
poloviny
a
nebyl
by
Připomenuli jsme
JUSTIČNÍHO
plánů
provedení
i
architektů
minulém ročníku
Praze
klubu,
se
v
níž
budovy
lovství
České,
který
stavitelských
ve
nemůže
býti
řešen
uplatnění
o
věci
vývin
radě
budiž
pod-
spolek
městské
následující
rířadů ku
aby
a
té
zá-
krá-
pro
běžnému
se
odděleních
zadán
umělci
určené
státní,
vymykající
se
žádost
obsáhlou žádá
nebezpečí,
přímo
dovídáme, ujal
podal
a
zadána
rámci, státních
koncipování
v
silám
Pro
působícím. v
též
každém stát
luštění Na
případě
stavenstvo vznésti
ku
všemožně
postavena míst
býti
královské
podřízeného,
král.
má
o
na
Prahy, nýbrž
a
hlav.
zasaditi
se
budiž
veřejný,
příležitost
aby
pracovati
při
rozvoji domácího umění stavitelského.
architektů
radě
významu
konkurs
domácím
aneb
narozeným
velikého
vývodů dovoluje
Spolku sl.
ku
Cechách
vypsán
silám
velkých úkolů těchto
v
stavby
poskytnul
základě
raciž
totiž
domácím,
to,
si
v
inženýrů města
by
nebyla to
v
podepsané
před-
království
Českém
uctivou
žádost:
Prahy
justiční
jednom
aby
úctě
budova,
jež
znej krásnějších stavbou
byl
významu
monumentáln
1
NÁVRH PLAKÁTU.
HESLO:
byly
postup,
záležitost STAVBY
obávaného
i
nebyla
Jak
návrh
Každý
:
stavba
inženýrů
a
poslaneckému
sady
v
mimoceskému.
nikateli
i
PALÁCE
v
HVĚZDA.
jako
přímo plýt-
všechny
provozuje.
no-
všechny
nichž
při
hlasy
v
divadla
aby
ZPRÁVY UMĚLECKÉ.
—
většině,
po
českého
na
aby
právo,
Dvorního
Tento
po-
naopak
umělci
zadávány
umělectva
vláda
vídeňských.
aby
konkurence.
říše,
to
čeští
státu,
umělců
umělci
musíme
uměleckou
správnější,
zápas
a
spravedlivo,
residenci
autonomie,
Ačkoliv
čelnější
stano-
čeští
pak
Vídně,
resp.
projekty umělecké
veřejné
základě
ale
pří-
v
Prahy.
království,
Parlamentu
rukou
opatřovány jen
budovy
v
na
tak
podobný
dvojího
z
jen
zřetele,
se
korporace
ta
že
Vážíme
době
tu
města
správná,
pro
nezdá
museích
ni
pro
děje
se
projekty
dvorních
bychom
na
zadati.
státní
žádost
rázu
budovy
nezůstalo
poslední
téže
tomu,
nadíti,
se
nepustil
záležitost
se
úplně
jim
tak
v
nepotkal
práce
přec jen
státní
spravedlivou Pisu
při
pouze
respektováni,
váno,
00
v
na
práce
který
k
hodící.«
aby
aby
Dolnorakouska,
veškeré
si,
umění
této
lze
se
záležitost
je
aKce
také
tu
bychom
pohlížíme
nárok
vinnost
byli
HESLO:
uvedená
pak
vější
NÁVRH PLAKÁTU.
Buď
okolí
cti
u
působiti
tak
celou
dá
k
velkolepé
starobylého
uvážení
cí
královského
svým
memorandum
se
ž í
u
jen
svého
spolek,
staral,
zachování
posuzovat.
aspoň
zahájil,
se
Při bedlivém
prováděli
aby
dočkalo
o
neboť
přáli
a
nýbrž
vyplnění
i
o
našeho
navržení
rámec
v
toho
činnost
jakého
viska
ale
1
s
vlivem
mocným
domácím,
úplně
kroku
významnou i
silám
bylo
úplně
při
a
dále
určení,
ozdobě
k
vystavění,
nejen
svěřeno
si
svého
důstojný
palác,
s
Povastátem
jedině který
ostatním
umění
ce-
»VOLNÉ
89
ského
ovšem
bychom budova
musili
KLJTER
umělcům
veřejného konkursu, Předlitavska,
našich
architektů,
bylo
a
aby
kon-
z
kající. příštího
vyšli.
mezi město
hlavní o
klášter
jednu
komise,
ale
Prelaturní
býti
hlavní
Rud.
by
usnešeno
jících
směrem
a
podmínka,
se
sádře
v
tomto
ke
arch.
viděti
lze,
což
stačí
by nový
Na
podmínku,
šuje.
by
stavbě
nového
kterak
výšku
nebylo-li
vrh
nové
hlavní možné
by
K
předu.
t.
aby nosti
SPOLEK
m.v
s
její
za
o
obec
že
nebylo
á ní
měst.
zprávu
na
by
a
bez
A
by
si
jen zvět-
návrhu
v
přáti,
schůzi
umělecké
aby
k
za
fa9ády,
ni-
co
ná-
gické
odbýval tím
Prahy
dne
účelem, o
se
čin-
tý-
všímati
důkladněji
francouzské
a
[-R-N-]
sochaře
prací
a
ma-
v
liře
Const. Meuniera
dělníků
belgických se
nyní
V
2.
čísle
prve
jeme
ve
svých
čtenáře
LA
ném
Renáty nání
o
Žalova
60
své
et
Tyršové Mikoláši a
letech
sv.
oba
na
les
tyto
Tchěques,
s
Václava,
o
české
111.
v
svém vedle i
Praze«
vyobrazeními Vojty z
pera
Williama
u
quality Mádl.
K.
příležitosti který
te-
uznání. Upozorňu-
obrazy
přináší
B.
umělci,
tomto
objevují
umělecké
autor
tentýž
zdařilé
ve
cizích
Revue«
zaslouženého
TCHĚQUE
»umění Alši
článek
nabyl
ocenění
»České
čís.
podává
Bocklina,
NATION
Prague
1.a 2.
v
tomto zobrazovateli
o
publikacích
podobné
časopisu
narozenin
70tých
Články
uměleckých
v
přináší
téhož
Louvainu.
v
Původní
současně.
Meunierovy
provésti.
komisse
rázu
při
tomu,
vystoupiti
nové
111.
přízemí,
nepřekročiti
kostela
třeba
a
HESLO:
bez-
pošinula
hleděti
spíše
ta
loggie,
její výšku
jen
pří-
kostelu
INŽENÝRŮ
starobylého
nejvýš
skizze.
nejmenší změny
besedy
skizz
kostela,
stavební
podmínku,
vedle
ARCHITEKTŮ
v
až
ná-
dle
třetí
na
zvláště
míře,
PLAKÁTU.
při
nového
míře
v
tím odkrývá,
se
kostela,
to lze
čára
NÁVRH
bel-
Podáváme
těchto
římsy
ku
listy
nezbytně
architektonicky
je
se
Bylo
průčelím
tomu
vyslechli ch
plné
budovy,
římsy
místnostech
účastníci
v
kladla
domu
že
kostela
starému.
rázu
je tak disponován,
-
19.
ku
se
ráz
bylo
směrem
jiné
radě
Maximální
navržený
jelikož
tím,
průčelí
motivů
rovnal
možno
učiněnou
že
tak
bylo
zřetele,
úzké
že
Starých
použito,
vzíti
chybu
tak
třípatrový
použito
aby
možno
nazpět,
dům
hlavní
výška
je
i
se
inter-
než
Měla-li
stavu,
Mikuláše.
sv.
počínají
umělecké
naléza-
se
bylo.
dům
výstavy
Drážďanské
působením
ornamentální
porovnání
z
nacionální
zvláště
době
poslední
vy-
aby
trojpatrového
čtyřpatrový
kostela
domu
pro
pouze
Jak
V
parcelu
na
bylo
detaily
domu
a
příští.
shoře-
loggie.
starého
skizzy
do
Kříženecký
stavbě
schváleno
ponechány
umělecký
činžovní
nalézala
se
dobu
Herajna pro pokročilou
a
pronášená
podotknutím,
nakresliti,
Kříženeckého.
ohrožoval
ale
a
Polívky
fa9ady
městské
motivů, dodržeti,
čtyřpatrového
pustná výška nového
účelná
aby
dodatečně
povážlivé estetický dojem
nebylo
arch.
velkém
ve
arch.
původní
na
Zprávy
mělo
a
místě
na
svatováclavským.
architektem
p.
iv
p.
dům
tím
s
motivů
přehledné
Rud.
byl
i
jeho
ohrožovaly
ohlasu
dožádán
kostelu
atd.,
domu
vrhu
nalezla
úřadem
bylo
jež by
rázu,
komunikace
výsledek.
stran
mnohých
s
otázce
a
Snaha
změřen
komise
vznikly,
vyměřiti,
čísle
žádaného
pak
použiti starých
odliti
v
umělecké
nám.
náměstí
pa-
kláštera
sice
nejdříve
detailech
náměstím
rekonstrukci
stropě,
na
jeden
rady
o
malého
změnách
uměleckých
o
vy-
činnosti
o
Umě-
portálem.
fotografie
čtyřpatrový
na
celou
nutno,
městské
jednotlivých
aby
bylo,
užito
tom
iv
kostela,
stavebním
upravenou návrhu
p.
disposice
jež
nevhodné
zachování
a
Koula
byl
ne-
Městě,
baroku.
přece
křídle,
v
moderního
plánů
vypracování
se
ale
Schlafrem,
Když
sousedního
samé,
měla
budoucnosti
v
kamenným
s
tomto,
jednatel,
navrhovaných
o
arch.
pan
zpola
to
sbořiti
Starém
na
vynikajícími groteskami
žádost
na
stavby
kláštera
dojem
Fr.
p.
Kříženeckým.
ného
velkým
jako
čísla
do
protestu
dala
povolané,
prelaturní sál,
usnešení
z
celku
v
pořízeny
že
stavbě
ani
Pražského
rázu
v
nalézal
byl
budovy
obava,
a
Pražská
rada
Mikuláše
sv.
památky
stavitelem
formátu
památku
veřejnosti,
zajisté
malbě,
v
který
sbouráno,
kreslen
o
sál,
u
umělecky
s
této
zachování
po
této
v
naší
to
památek
provedené
průčelí,
hlasů
prelaturu)
byly
jednoduché, a
Městská
chudší.
korporace
nejlepších
cenné
lecky
uměleckou
jednu
o
řádu
varovných
(vlastně z
opět
schůze
ani
umělecké
je
prvního
památku
dbajíc
naše
a
jen
večera
Roštlapil
arch.
p.
assanačním,
Anežky,
Stibral,
odkládáme
její
program
arch.
p.
v:'obvodu
výsledek
a
že
příčiny,
vůbec,
obvodu
Král.
referát
referovali
čerpán;
sv.
MĚSTĚ.
STARÉM
NA
té
z
komisse v
90
Celkový
mátkách
MIKULJE
SV.
soudní
i
aby
tom,
na
základě
na
povinností
vítězi
jako
státi
důvodu
Z toho
podceňovat.
se
všem
přístupného
tohoto
-
by
rozhodně
vlasteneckou
pak
kursu
nedal
a
pražská byla pořízena ale
ovšem
by
vlivu,
beze
SMĚRY«
svazku,
mistru
nadepsa-
přehledné
vřele z
cizích
psané
statě.
pojed-
Perštýna, Koziny,
Rittera.
»VOLNÉ
91
SMĚRY«
92
jsou
příliš
názvy
úsilím
celým
s
blízký
tak
jící
proniká
k
Nechť
stylu,
stále
paměti;
na
obávaje
věcní,
nestalo
jeho
žáru,
a
menutí blko
žije,
tussi
trpí
musí
a
to
nedoceněná
slova,
považovaná,
Mánes
vání
laudanda
První dies
čtyřem
jiným
také, aby
vrhů,
provedení
byla
návrhů
»Klubu
tivně
řejnými
konkursy,
architektury
mohl
soukromé
býti
zejména
s
1.
a
skří-
Reprodukce
do
ná-
výstavy
Mánes, uspov
místnostech
umělec,
v
dnešním Hrdost
šení,
jen
ne
podal a
to
celá
jinými velkými
s
soutěží
nedávnou
plněné
na
a
niknuta
jest
já
nad
její
a
její
zachvívajíc Krajiny těmito
póly
mlhavých, štícími
jejích chvívá
kolísá
plakát vý-
na
jící
ku
tím
A i
a
city,
bezčetné
sty
nejen kámen,
vnitřním
tímtéž
a
klidný
hnutím,
a
tisíci
výská,
obdobnými.
z
rámec
člověk,
neznámým
člověk,
a
mezi
určitějších
přírodní
zvíře,
a
rozvířeny
nálad
světly
ten
rostlina,
a
jako
umdlívá
lidské
myšlénce
různými
krajina,
životem
pláče,
množství
dílo
a
vše,
nich k
neb
prý-
životu vše
osobitě
více
za-
bezejmenným,
jen
mrazné
nesmrtelným
a
velký
diktovaný osobitosti.
dosa-
tudíž
a
také
poměrně,
jen
malířského
kopie
pakli
celá
tam
umění
kontur,
nadšení
a
ta
barvy,
práce
dílo
poduměl-
vzbouze-
dílo, činící
rozkoše,
zářícím, Hobbemou,
vy-
oněch
triumfem
vzniká
linie
tvé
ale
přírodu,
že
zřít,
bylo
barvy,
vědomým
s
odli-
po
hojněji podáno jest
a
přírodou,
proudy
každý
výrazných odstínů
a
jej
vždy,
snaha
aby
normy
čím
pří-
všude
přesycení
tvé
jsou
ideálu;
svérázně
a
tak,
mizí nepřesné
linií
blížit
podrobenou
tvůrce
svého
zpívá
smutný,
a
tvořených
detailů;
ona
náladami
jásavý
tóny.
se
odlesk.
se
jsou
I
Čím
od-
Podej přírodu, umělce,
integrální
zákony
záchvěvů
bude
diváku
to
jsou nejhlavnější
druhu.
vev
že
jiný,
kvap přibližnou barvou,
se
též
nápad
stanovící
požadavek
volá:
Nepodávej
dva
tyto
a
chce veliká
tato
druhý,
aristokratišm,
ale
mluví,
nikdo
a
charakteristických
Van
Dyckem
Milletem. uměni
svému
druhým matek, příroda, žije
ty
kráčí
bezvýznamnosti,
pobízí
jej
a
částečně vyplnitelné
aby kvantita-
soutěže,
VÝSTAVY.
dílo
z
vše
duše!
A
Toto
—
jeho duševní
kdo
víry.
vyznání
umění,
moře
téměř
vi-
genia,
a
Život
odpovídá
požadavkem
stavem
dýchá
jak
jímž
Chi-
projevené
žití
ja-
to
bizarrní
jakkoliv
tvoření.
esthetické
tímto
s
to
cest,
sebe!
neb
Matka
ruce
vyniknutí
jsi
tvá
své
umělcova,
vadních
věčného
heslo,
na
obrodním
po
cova
srovnán
tázaný
Ruku
rodě
zákon
A
divinací
jsou
zapo-
»já
vidět,
za
v
umělecké
pro
toť
především,
a
krývajícího
podnik representační,
inženýrství.
a
a
zákonem
jakéhokoliv
neznámým.
pros.
zároveň
tím více
ovšem
býti
to
aby až do definitivního
28., 29., 30. listop. to
Mimo
Jury usnesla
zařaděn
zůstal
účelu
est
myšlén-
elipsy
čísle.
plakát výstavy spolku
výsledek
kvalitativně
i
stavy
ukázati
na
»dvě
čestné uznání.
uspořádá,
svému
»Non
vyhovující
presto«,
tomto
v
Hofbauer
heslem
s
vět-
STAV.
hlaso-
(ve
Hofbauer.
poctěný nebyl
Neměl
mladých«.
mel
spíše
dnech
ve
»fa
hesly
spolku,
Schusser
Aleš,
pp.
hlavně A.
J.
a
STARÝ
byli
poroty
Klusáček
L.
plakátu
shledán
»Manes«
odevzdání
a
hlasy
přinášíme cenou
spolek
Výstava řádána
s
do
též
[-R-N-] vysloveno
a
návrh
kterou
K.
byl
—
výstavu
pro
Sucharda
Stan.
vesperum«,
návrhům
čtyř návrhů
těchto
plakátů
přisouzena
cena
KOSTELEM.
S
alternativy;
vyslán
Autorem
»hvězda«
žené«,
a
obdrželi
ante
pojetím.
tři
voleni
spolku
kovým
se
návrhy
konkurujících
Preisler).
návrh
na
konkurrujících zástupce
jako
a
24
došly
šinou
SV.
SOUTĚŽI
V
MIKULJE
a
tvrdil
svij í,«
každý
a
bouquettu
rozkrojené
jmenovat umělcem.«
se
KLJTER
»I
stále
nedostatkem
bez
přátelům,
se
vel-
lapá
neopíjejícím
ase
smějícím
dím
zkoumá,
nedávajícím.
na
zátiší,
umělec
by dílo
nápojem
hledě
komposice
vínem
se
její,
figur,
má
jej
se,
vytváře-
a
jejímu,
pósa
život
hledá
okamžiky
celá
onen
silou
pohyb
duchu
či
krajina
genre,
myslící
vnitřní
to
příliš
a
pramáti
prchavé
ony
plátno.
kéko
své
jádru,
zachytit
myšlenka
tvůrčí
pak,
své
ten
bytosti
duše,
neurčitými
Umělec
obmezenými. svojí
život,
slovo
nějž
pro
slem
hledíme-li
však,
náboženství,
neškodícímu
kroj
pravdivé vněji,
s
umělecká
chůzím.
přísloví,
neboť
pro
jest odpusíitelna dosud
o
Tak
svůj,
jméno ale
a
taký
porozumí,
jen tím
jedinému
vznešeného
neznámými
nach
musí
žít
žádostmi
cenně
o
kus
tyto
jako
čistému,
zaměšováno
strebt
také
a
k
úctou
s
řeme-
s
pláště
Brod« a
a
to
za
jest
intensi-
úkoji;
pochybná
mladých, nevypracovaných,
u
umělec, že
»Kunst
schopná
ona
být
němu
k
jako
onoho
umělec
jiného
prostituce,
a
nesmí
užívajícím
všedním
tisíci
ovšem
ethice
dobru,
jemu podobným, ku
své
ale
výroba
bojujících
chleba.
chápe-li jen všednosti
trochu
nepatří
k
vznešený jeho
úkol
osobnosti
»V OL N
93
É
SMÉRY«
94 k
a
tvorbě,
jeho
mlčení řídit
od
musil
diktovaných kde
této
padá každá
a
omluva
jména,
kdo
zhanobí
co
dosud
by
druhá
šího
podklad generace
taká
Zaplatí
si
naň
prospěch
tvořilo;
vzpomínala, jest
mrtev,
jest
Jest
umělec
jen
krásnu
a
sloužící
normální
a
Saloně
v
uměl.
stavu
svých
stava
obsahovali
několika
o
portrétů
privilej osobě
masse,
LIEBSCHERŮ,
navštěvované
bude
obrazy
výstava 132
k
Yerein)
čís.,
řadu
závodě
prací
od
posledních
»Snění«,
dále
pohádce
»Faun«,
studií
Artaria
Alfonse
a
létech.
pastel,
kreseb
ve
vý-
Výmimo
skizzu
ku
akvarelových.
Vídni
Muchy.
r.
uvádíme
kterých
ze
pořádá t.
pros.
dvou
a
PELANT.
krajan,
5.
místa
UHLOVÝCH,
prací
vypuštěn
byl
je
pozor-
než
více
celé
řádně
čáře,
Caillebottova.
Gustav
Caillebotte,
sionismu,
burku,
chtěje
náležel, odkázal
čísel,
ohnivě
diskutováno
příležitosti
odkazu,
pelaci
v
d*-šlo
Senátě!
teprve
ve
7
k
od
ního
si
Caillebotta
li
2
obrazy
8
od
samého
ni
od
j.
a
na
1883,
Londýn
1888,
Paříž
Drážďany)
medaili, přední i
články
uvádíme »Kun
deňské
»Graphische essayista
dokládá
dukcemi
(což
prací.
Z
několik žel
samo
zcela
Segantini
není
Ví-
dnech
kde
známý
Ritter
s
ver-
význam
jeho
při
článku
dat
neznámem
Studio«,
repro-
»Graphische
sebou) jeho nejlepších
výborného jeho následujících
věnovaly
výtečnými
ostatně
se
rozumí
Kúnste«
výroky
svoje
zlaté
po
»The
William
vykládá
v
známnějiích
ze
Kunste«,
Ja porozuměním
vou
mu
posledních
v
Ve-
Mnich*
umělecké
studie
a
ozývá.
1889,
»Pan«, letošní
alle«
francouzský
a
větší
od
se
(Amsterodam
vynesly
časopisy
loňský fur
st
Renoira,
které
stranách
přijde
mu
6
Degas
malíře, před-
umění,
všech
výstavy
Salonu.
mezi
ostatně
ho
prý
Jméno italského
alpského
let
letos
přece, Musea
byl
Moneta, 7 Pissara,
velké
a
inter-
čísel,
jimiž
které
ti
pn
k
řiditelství 38
té
při
konečně
poslední
Prahy
velmi
i
i
ano
obsahu
Maneta,
Segantini.
několika
sensaci;
v.
dnešního
representanta
že
1876
namnoze
došlo
všechny,
j.
Claude
velkou
mluveno
odkazu
t.
roku
sbírky),
celého
z
Luxem-
uveřejnil
způsobem,
Degasových,
zastoupen,
Giova
tím
to
směru,
obsahující
z
Institutu,
protestu
Malíř
impres-
1895
r.
čísel
vykonání
a
nevalně representují, 2
k
vybralo
pastelů
sbírce
Ale
letos,
Luxemburského
až
1894
časopisech,
Journal«
nejlepích
již
im-
zvaného
do
přátel,
datovaná
všech
ve
»sál
proti
přístup
svých
roku
museu
přívrženců
upjatost
prací
prorazily
tak
z
ve
uply-
nezajímavá
impressionistům
Art
reprodukce
přijetí
nimi
»The
obrazy
officielní
Caillebotově
již
otevřen
není
jejich
sbírku
i
Luxemburském
v
plní
pastelů. Závěť,
smrti
přece
nejstarších
z
tak
vystoupení
nedávnem
dílem
vymoci
a
(anglický
zásady
před
jeden
tomu
je
jejíhož
letoška
do
Historie
Museu
po
jejíž
a
překonati a
maleb
záležitosti
ovšem
let, až
od
všude
patří patrně
musea
Aspoň
škola,
větším
jejž
a
živly.
teprvé
zastoupena;
odkazu
o
20
nebyla
pressionistů«,
66
výstavy
Impressionistská
už
nulo
otevřena
Největší
umělecké
CIZINY.
Z
škeré
do
bude
a
příštím.
»!lsée«.
zpráv
prosinci
Topičova
Francii.
akvarelových
nejnovělších v
20
as
v
náš
žijící
pro
nejkonservativnější
způsobila
pořádané,
(Kunst.
provedených
uměleckém
budí
illustrací
do
děl,
měsíc
výstava
dal-
vymazán
nemůže;
VÝSTAVĚ BRATŘÍ
Mnichově
v
domě
»Únos nymfy« V
Dle
váhy,
nikoliv.
Topičově
DOUBEK,
B.
tamnějším
nost
vše,
stupněm
KAREL
F.
tento
té
si
se
žijící
skončené.
obrazu
jménem
pochopitelno, že při takových uměleckých požadavcích
měsíc
mezi
třeba
zmizí
zapomenut,
dopustit nesmí
všechné
odpadá povinnost referátů
v
úřadu
Státní
kterému
dovolena
vznešenu
—
svým
nedobil nestal
výstava
nedostatek
ZPRÁVY
na
těla
jeho
tam
dosáhl
ten
čísle
v
však,
mystérium
svého
jím
aby
otištěn
referát
výtvorů,
staví,
je
zneužije
zánikem
a
pověsti
uměleckého,
jakožto
to
tento
vážnost,
umělec,
jeho
kdo
kteréž
pořádána
exi-
Tam
oči
na
Umění
podávaná.
tomu,
jeho
se
o
Rudolfině
uspořádána
těchto
z
po-
umělec
zápase
v
sebezáchovám'.
její opak
chce
každý
aby
a
jeho jméno
pudem
kde
si
V
ještě
jmen.
knihy A
ale
běda
co
padělat,
nesoucí
cílů!
svých
vývoje
jež
cenu
obraně
kněz;
svým významem
z
k
jeho
praktičtějších
sebrány jeho práce,
není,
umělec
a
by
umění,
podmínky
šestáků
několik
si
vyprosí
a
protestoval
výstava
na
podpis
za
zajisté
nízkou
za
kollektivní
byla
A
byly
aby
tomu,
stenčním
dílo.
svůj
jež
hlupáka-kupce,
umělecké
proti
odepře
a
o
čerpáme
tomto
u
také
nás bohu-
mistru.
posud
stár;
narodil
se
v
roku
1858
mantický; mova
tech
NOVÝ
ČTYŘPATROVÝ DŮM DLE
S
OBJEDNÁVKY
KOSTELEM
MĚSTSKÉ
SV.
RADY.
MIKULJE.
a
v
jako
stal
vzbudil
pozornost demii,
kde
Areu.
a
se,
Život
jeho
sedmiletý
se
jeho
pasákem; záhy
přivedl
ho
se
na
byl
hoch
po
dosti
utekl
Milánskou
nemaje prostředků
do-
z
několika
rozvíjející
ro-
le-
talent aka-
dosti, těžce
»VOLNÉ SMĚRY«
95
96
lech.
V
článcích
v
názory
o
a
několika
velmi
zajímavých
Cronica
ďArte
vyložil svoje
cílech
o
umění.
názoru
jeho
jen
tehdy,
duševnímu
impulsu.
vádí
interessantně
mnohých je
ckých lické
několika
v
formě
závěrečné
vzrostlého studia
muláře
NÁVRHU
DLE
KOSTELEM
ARCH.
útěchou
mládí« ale
již
ristický
způsob
pohled
nápadný
každou
této
v
první
malování,
barvu
periodě osvojil
kterým jsou jeho
nekonečně
na
obrazy
malé
částky,
malířství
v
nejbližší
a
dociluje
studia
v
zůstal
až
se
pak klade
tak
usadil
dosud
věren
celé
toho
zcela
vzduchu
v
ve
než
v
různých
osvědčila
technika
tónu
výši
a
kde
Alpách,
osvětlení,
stvořená.
jako
také
A
zelná Jsou
díla,
vyjma
báseň
ticha
to
krajiny
stýřského
a
poesie,
stafáží
se
života,
»Ave
jediné
které
pro téměř
svědčící
pocházejí
o
večer
Maria«,
horalů
této
z
je
velkých
z
pojímání,
takovém
»Alpská pastva«, níkem »Noc
nesoucí ve
mistrná vici
v
jeho
stáji«
»Orání«, náručí
v
a
jaké jen
na
U
j.
díla
jehně
stejně
provedení.
věčně
Segantini jest nespokojeni
etapu
všechny
for-
naučené mistrů.
Tyto
neštěstí«
v
Millet
autora
»Pramen
a
v
dětí«,
řadu
nej-
jest jeho veliký předek
francouzští
impressionisti jeho
poli
duševním,
nehtů.
Kéž
publikum
zahraničném, a
kéž
Bocklin
na
několik
jeden
vzbudí
sálech
je
de Cha-
ve
řádek,
všem
mají-
nejzajímavějších
z
pozornost na
Puvis
sám
on
těchto
spatříme v
ale
a
jaře
také
aspoň
na
roz-
některou
Rudolfínských.
scény
z
16.
pa-
přírodou
s
v
úterý
listopadu
Frant,
to
vše
ské
teprve
r.
Kulháabsolvent
a
byl
polo-
malíř-
člen
»Mánes«.
pojmutí, jako
tvoří
t.
Jeho
nejprudším dešti), v
dne
a
(pastýřka pod deštv
ze-
spolku
Zesnulý
talentovaným
žákem
prof.
Pir-
díla.
Giovanni
jenom
tem-
a
rodičů
Smiřicích
mřel
nera
kteří
krve
kou-
jezeře,
nacházíme.
dokonalá
Ale
na
naše
místech
akademie
jedno více«
novorozené
jsou
technickém
»0
zbožného
»Vražednice
svého
malířské technice,
prací Mistrových
svých
jeho
Alpské periody.
splynutí
Milleta
u
zdravého,
ÚMRTÍ.
jeho
se
nek, hlubokém
tak
špičky
umění
v
studiu
všechna
klidné
zvěře,
a
do
hodujících
ve
hlavní
plná
nového
perspektiva následkem
rovině, našel výtečné podmínky ke
problémů
zjevů
žil
opuštěnějších, V
v
bratři
upozorniti
kterým usazoval
obydlí,
m.
vzdušná
a
až
svůj
Ukončiv
Alpách,
v
příbuzní
plátno
na
cích
vyšších
2500
sebe
atmosféry.
časem
jen
stále až
a
samotě
o
měnil
;
neobyčejně čistý
jiná
a
S
se
končinách
měsíce
tak
vzduch
čisté vedle
nadobyčejné čistoty
Miláně
postupně
často
míchání
bez
života venkovského,
jeho
vannes
prvky, které
a
my-
totiž
prismatické
na
staví
originalnějších moderních umělců.
první
na
Segantini rozkládá
nezapomenutelný.
a
ten charakte-
si
symbo-
v
a
starých
hlavně
obrazy, »Víra
protloukal;
opisy
a
pro-
syntheti-
díla
to
chladné
ne
sám
MIKULJE.
SV.
KŘNENECKÉHO.
R.
díla
přírody,
roz-
věty jeho
dlouhého
z
peramentu,
S
a
ale toho živého
idealismu,
vznik
dokazuje
a
velkých
Jsou
umělce
these
Tyto
vyslovujících
cítění.
a
obrazem
svůj
za
příkladech;
dílech,
šlení
DŮM
e-li
dle
dílo vznikne
a
vedl
TŘÍPATROVÝ
děkuj
býti
cítěním
celé
je-li
velmi
má
Umělecké
proniknuto
na
NOVÝ
Umění
fotografickým
lidského cítění.
díla
uměleckého
podstatě
na
zjevy
produkovati
další
okolního
skutečnost,
Péčí
a
nákladem
jedním
považují dráze.
světa, ideje
spolku
z
těch
každý
Když
úspěch
už
pokročil
za
dokonale
ještě
ztělesňovati
»MANES«.
vzácných
dále;
chtěl
ve
šl. Brožíka.
umělců,
Přátelé
pouhou
předčasně
ovládal
ho
nejen
re-
svých
dí-
Zodpovědný Reprodukce
a
redaktor
provázejí odešlévřelou
druha
vzpomínkou. ST.
K.
L.
fotozinkografie J.
KLUSÁČEK. VILÍMA
v
Praze.
Tiskem
SUCHARDA.
Dra
EDV.
GREGRA
VIGNETA.
v
Praze.
