Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Luděk Kouba, Ph.D.

Eva Frydrychovská

Brno 2010

Zadání bakalářské práce

Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu Ing. Luďku Koubovi, Phd. za odborné rady a vstřícný přístup.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství“ vypracovala samostatně s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 26.5.2010

__________________

Abstract This bachelor thesis describes the influence of global economic crisis on economic developments in Hungary and Latvia. The theoretical part focuses on the financial crisis. Above all, its origin, evolution, and the sight of several authors on its importance. Below are other types of crises. The practical part describes the development of the economies of both countries, the impact of the crisis on their operations and public budgets. Key words The financial crisis, Latvia, Hungary, public finance

Abstrakt Tato práce se zabývá vlivem globální ekonomické krize na vývoj ekonomiky Maďarska a Lotyšska. Teoretická část je zaměřena na finanční krizi. Především její vznik, vývoj a pohled několika autorů na její význam. Dále jsou uvedeny další typy krizí. Praktická část popisuje vývoj ekonomik obou zemí, vliv krize na jejich fungování a veřejné rozpočty.

Klíčová slova Finanční krize, Lotyšsko, Maďarsko, veřejné finance

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce a metodika

9

3

Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce 3.1

11

Finanční krize ..........................................................................................12

3.1.1

Spekulační bublina...........................................................................13

3.1.2

Bankovní panika ..............................................................................14

3.1.3

Bankovní krize .................................................................................14

3.2

Měnová krize............................................................................................15

3.3

Mezinárodní instituce.............................................................................. 17

3.3.1

Mezinárodní měnový fond............................................................... 17

3.3.2

Světová banka ..................................................................................19

4

Počátek finanční krize

20

5

Finanční krize v Lotyšsku

22

5.1

Historie země .......................................................................................... 22

5.2

Ekonomika .............................................................................................. 23

5.3

Vývoj krize............................................................................................... 24

5.3.1 5.4

6

Banka Parex .................................................................................... 27

Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství ............................... 28

5.4.1

Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu ............... 29

5.4.2

Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů ....................... 29

5.4.3

Pomoc poskytnutá od Světové banky ............................................. 30

Finanční krize v Maďarsku

32

6.1

Historie země .......................................................................................... 32

6.2

Ekonomika .............................................................................................. 32

6.3

Vývoj krize............................................................................................... 34

6.4

Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství ............................... 36

6.4.1

Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu ................37

Obsah

7

7

6.4.2

Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů ....................... 38

6.4.3

Pomoc poskytnutá od Světové banky ............................................. 39

Vliv finanční krize na stupňování krize veřejných rozpočtů

40

7.1

Lotyšsko .................................................................................................. 40

7.2

Maďarsko ................................................................................................ 42

7.3

Komparace příčin a průběhu finanční krize........................................... 44

8

Závěr

48

9

Použité zdroje

50

10 Seznam obrázků

59

1 Úvod Historie zná mnoho případů, kdy se ekonomická realita změnila v krizi nebo depresi. Velká hospodářská krize, která proběhla v roce 1929-1933, tehdy ochromila celý svět na několik let. Dnes již víme, že ekonomická krize započatá roku 2007 neměla takový rozsah jako ta Velká, ale přesto má některé rysy společné a její následky bude svět pociťovat ještě dlouho. Mnozí ekonomové tvrdí, že současná krize je největší od dob té Velké. Velkou hospodářskou krizi tehdy odstartoval krach na newyorské burze vedoucí k nadhodnocení akcií, kolísání jejich kurzů a následnému prodeji, jehož nápor burza nezvládla. Světovou ekonomiku ozdravily až rozsáhlé reformy a úsporná opatření. V případě současné krize je jisté, že jediné možné řešení ozdravení zemí napadených krizí tkví taktéž v rozsáhlých reformách a opatřeních. Přímou příčinou spuštění krize v roce 2007 bylo prasknutí nemovitostní bubliny v USA, která vyvrcholila v letech 2005-2006. Globální krize šířící se od léta roku 2007 se velmi podstatným způsobem dotkla také ekonomiky Evropské unie, která je s ekonomikou USA velmi úzce spjata a je také v podobné fázi hospodářského cyklu. Nejvíce se krize dotkla evropských zemí Lotyšska a Maďarska. K současným ekonomickým problémům přispělo také nadměrné zadlužení obou zemí. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se neúnosné zadlužení a další nedostatky ekonomiky projeví. Hlavní finanční pomoc v dobách krize je poskytována od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Mnohé země získaly pomoc i od členských států EU. Maďarsko a Lotyšsko tuto pomoc také obdržely. V případě Maďarska to byla druhá největší částka, která byla od počátku krize vyplacena. Nejdříve byla pomoc přislíbena Maďarsku, jelikož se s ním táhne vysoké zadlužení již mnoho let a země nemohla tento problém sama zvládnout. Vláda nebyla schopna dokončit reformy započaté v 90. letech, které také podstatným způsobem přispěly k dosavadní situaci Maďarska. Obě země prošly v 90. letech transformačním procesem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti země a vytvoření tržních ekonomik. Česká republika prošla obdobným procesem také, což ji mimo jiné s Lotyšskem a Maďarskem spojuje. Je to ovšem také neúprosně se zvyšující míra zadlužení státu. Je tedy více než vhodné, vzít si z těchto zemí příklad a vyvarovat se stejných chyb, kterých se dopustily ony.


9

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnocení průběhu finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku s důrazem na podmínky a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství. Cíl je také úzce svázán s otázkami, které se objevily s příchodem krize do Maďarska a Lotyšska. Jaká opatření budou nezbytná pro obnovení stability ekonomiky, jak rozsáhlou pomoc bude potřeba zemím poskytnout a také kdy krize skončí. Ale ani nyní, téměř tři roky od počátku, nikdo nemůže s jistotou říci, kdy krize skončí. V USA neustále dochází ke krachu velkých bank a společností. A dokud krize neskončí v USA, neskončí ani v jiných částech světa. Práce je zaměřena na Lotyšsko a Maďarsko z důvodu toho, že právě tyto evropské země krize zasáhla nejvíce a jsou tedy varovným signálem pro ostatní členy Evropské unie. Smyslem této práce je rozbor situace v ekonomikách obou zemí před a během krize a součástí je také jejich možný budoucí vývoj. Práce je zaměřena na pomoc poskytnutou od mezinárodních společenství, její podmínky a důsledky, jakož i na vliv krize na veřejné finance. Tato problematika je s krizí úzce svázána, je jí tedy kladen patřičný důraz. Veřejné finance jsou totiž jednou z hlavních oblastí, na kterou by měla být zaměřena finanční a technická pomoc a reformy. Teoretická část práce uvádí několik definic a příčin finanční krize, měnové krize a také historii a principy fungování mezinárodních institucí Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jelikož se finanční krize šířila z USA, je nezbytné uvést souvislosti, které k ní vedly. Touto problematikou se zabývá kapitola 4. V dalších dvou částech jsou již popsány krize v Lotyšsku a Maďarsku. Nejdříve je uveden stručný úvod zemí a následně pak situace před krizí a její postupný průběh. Byla použita metoda popisná. Základem práce je sběr dat a informací a jejich následná analýza. Průběh krize je pro větší orientaci popsán chronologicky. V poslední části je nastíněna situace veřejných financí obou zemí. Maďarsko i Lotyšsko trpí vysokým zadlužením a je nezbytně nutné provést rozsáhlé reformy veřejných financí se zaměřením na množství zaměstnanců ve veřejné správě a výše jejich platů, ale také reformy zdravotnictví, bankovního sektoru, daní a školství. Tato krize je poměrně čerstvou událostí, mnoho odborných knih proto na toto téma napsáno není. Přesto bylo z některých z nich čerpáno, jako i z knih zabývajících se problematikou veřejných financí a světové ekonomiky obecně. Nejčastějšími zdroji informací však byly odborné články a také webové stránky mezinárodních společenství, která Maďarsku a Lotyšsku poskytla finanční a technickou pomoc. Mnoho informací i z oblasti veřejných financí pak bylo čerpáno z Memorand o porozumění, která byla zeměmi podepsána, aby jim byla pomoc poskytnuta.


10

Je obtížně vydedukovat budoucí situaci těchto zemí. Lotyšsko je stále plně závislé na finanční pomoci a je pod drobnohledem MMF i EU. Tyto instituce dohlíží na prováděné reformy a úsporná opatření. Lotyšsku ztížilo situaci mnoho událostí. Ať to byla rezignace premiéra v únoru roku 2009 nebo protesty obyvatel, které ale ve srovnání např. s Řeckem proběhly vcelku poklidně. I přes hluboký hospodářský pokles, který Lotyšsko zažilo, se pomalu stabilizuje a plánuje vstup do eurozóny. Maďarsko je na tom podstatně lépe. Očekávaný budoucí vývoj obou zemí je popsán v poslední kapitole této práce.

Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce

11

3 Finanční a měnová krize a mezinárodní instituce V této části jsou pro objasnění nejdříve uvedeny definice několika pojmů, které jsou v práci použity. Následující část se již zaměřuje na pojem finanční krize a měnová krize. Schodek státního rozpočtu Schodek státního rozpočtu je definován jako rozdíl mezi celkovými hotovostními výdaji včetně úroků a celkovými hotovostními příjmy (daňovými i nedaňovými) s vyloučením úvěrových příjmů. Rozpočtový deficit vyjadřuje tokový pohled na veřejné finance, to znamená, že odráží pohyb tokových veličin. Deficit tudíž neodráží celkový stav veřejných financí, ale jen prostředků, procházejících státním rozpočtem. Z rozpočtového hlediska vznik deficitu rozpočtu znamená, že stát jako ekonomický subjekt spotřebovává v rozpočtovém roce více, než je schopen sám vytvořit. Rozpočtově je deficit známkou špatného vládního finančního hospodaření. Fiskálně je známkou expanzívní fiskální politiky vlády1. Veřejný dluh Jde o souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, zda vznikly tyto pohledávky cestou státního rozpočtu či jinak. Pro veřejný charakter dluhu není podstatný způsob jeho vzniku, ale způsob jeho úhrady - skutečnost, že představuje pohledávku vůči současným i budoucím daňovým platbám obyvatelstva2. Veřejný dluh je v interpretaci Mezinárodního měnového fondu pojímán jako celkové saldo finančních aktiv a pasiv státu, a to včetně salda eventuálních mimorozpočtových fondů. Zahraniční zadlužení Jedná se o peníze, které si stát půjčil od zahraničních věřitelů. Úroky z tohoto dluhu musí být zaplaceny v měně, ve které byl úvěr poskytnut3.

Veřejná ekonomie [online]. 2005 Dvořák (2008) 3 BusinessDictionary.com [online]. 2008 1

2


12

3.1 Finanční krize Tato kapitola se zabývá finanční krizí obecně. Je zde uvedeno několik definic zejména příčin vzniku finančních krizí. V případě Maďarska a Lotyšska mluvíme o finanční krizi. V případě Lotyšska došlo k přehřátí ekonomiky, zhroucení cen aktiv a ztráty důvěry investorů. V případě Maďarska byl příčinou krize především vysoký deficit rozpočtu. Finanční krize v rozvinutých zemích nabývají podobu bankovních nebo měnových krizí. Pro rozvojové země je typické kombinace obou těchto krizí s doprovodnými obtížemi při splácení vnější zadluženosti. Přestože každá finanční krize je jedinečná, lze najít některé společné rysy: • finanční krizi předchází finanční deregulace a liberalizace finančních transakcí4, • příliv kapitálu vytváří tendenci ke zhodnocování domácí měny a ke zhoršování rovnováhy běžného účtu; když nastane nadměrný příliv kapitálu, dojde ke zhoršení vnější rovnováhy a k oslabení finančního sektoru, • finanční krizi často předcházejí podstatné změny makroekonomické regulace okolních zemí (např. změna úrokových měr), které odstartují nový směr kapitálových toků, • každou finanční krizi doprovází panika, kdy investoři prchají ze země. Tomu nezabrání ani zvýšení domácích úrokových sazeb, které se snaží zastavit odliv kapitálu a přilákat jej zpět do země, • odliv kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají často spojené s rostoucími mezinárodními úrokovými sazbami. Následné měnové znehodnocení vede ke ztrátě kapitálu u těch, kteří se nezajistili proti kurzovému riziku, a může se stát silou transformující znehodnocení měny do volného pádu, protože vyvolá horečnou poptávku po zahraniční měně5. Definice Holman (2005) finanční krizi popisuje jako zhroucení tržních cen aktiv (zejména akcií). Příčinou bývá ztráta důvěry investorů v domácí aktiva a snaha převést majetek do peněžních zůstatků nebo do zahraničních aktiv6. Dle Vlčka (1992) je finanční krize představována krizí státních financí. Stát není schopen hradit své závazky pro velký rozdíl mezi nízkými příjmy a vysokými výdaji, které nemůže pokrýt úvěrem. Finanční krize může být průvodním jevem krize peněžní, resp. krize úvěrové7. Deregulace = omezení regulačních zásahů; liberalizace = zmírnění omezení Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 6 Holman (2005) 7 Vlček (1992) 4 5


13

Dle Kindlebergera (2002) je finanční krize ostrým zhoršením finančních indikátorů, jako jsou krátkodobé úrokové sazby, ceny aktiv (akcií, nemovitostí, půdy), komerční insolvence a úpadky finančních institucí8. Další výklad finanční krize poskytuje také Business Dictionary (2010), který tuto krizi popisuje jako situaci, v níž nabídka peněz neudržuje krok s poptávkou po penězích. To znamená, že likvidita se rychle vytrácí, protože dostupné peníze jsou staženy z trhu9. Jiný internetový zdroj popisuje finanční krizi jako výrazné narušení na finančních trzích charakterizované prudkým poklesem cen aktiv a neodvratným, přísným selháním finančního trhu10. Termín finanční krize je aplikován široce na mnoho typů situací, v nichž mnohé finanční instituce nebo majetek náhle ztratí velkou část své hodnoty. Ještě před několika desítkami let bylo mnoho finančních krizí pouze bankovními panikami. Mnoho nebo možná většina recesí úzce souvisejí s těmito panikami. Jiné situace, které jsou často nazývány finanční krizí, zahrnují také měnové krize, prodlení se splácením, pády akciových trhů a protržení dalších typů finančních bublin11. 3.1.1 Spekulační bublina V této části se práce zaměřuje na spekulační bublinu, která úzce souvisí s hospodářskou recesí, její význam a vliv na hospodářský cyklus. K jejímu vzniku může někdy vézt hospodářská expanze. Základní situací je ta, kdy při klesání úrokových měr rostou investice a spotřeba a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. To má za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Investoři a spekulanti očekávají růst cen aktiv, a proto je nakupují, aby je v budoucnu se ziskem prodali. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že vyplňují samy sebe: protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují, málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvyšující spekulační bublina. Ceny aktiv rostou do nerealistických výšek. Jakmile se však ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první zklamaná očekávání. Investorům rostou úrokové náklady. A postupně si všichni uvědomují, že se růst cen aktiv zastavil a možná začne pokles. V důsledku toho tak začnou daKindleberger, C. P. (2002) BusinessDictionary.com [online]. 2008 10SpringerLink-Journal Article [online]. 2005 11The free dictionary [online]. 2008 8 9


14

ná aktiva rychle prodávat. Prodej tlačí ceny aktiv dolů. Spekulační bublina tak praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Tato situace prohlubuje hospodářskou recesi. Když ceny aktiv prudce klesají, vede to k značnému růstu úrokové míry. To ovšem dále snižuje investice a spotřebu. Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. Investiční aktivita opět ožívá, recese postupně přechází v novou expanzi12. MMF odlišuje od finančních krizí finanční poruchy v podobě poklesu cen aktiv, jako např. pokles cen půdy po předchozím boomu nebo prasknutí spekulační bubliny na trhu určitých aktiv, které jsou pouhými pseudo finančními krizemi, pokud neovlivní platební mechanismus a potenciálně neohrožují ekonomickou aktivitu. 3.1.2 Bankovní panika Finanční krize jsou někdy provázeny bankovními panikami. Když narůstala spekulační bublina, mnoho investorů a spekulantů si na své nákupy aktiv vypůjčovalo od bank. Při propuknutí finanční krize jejich dlužníci prodělali, přišli o všechno a nebyli schopni bankám půjčky splácet. Ty proto krachovaly. Když lidé viděli krachovat první banky, dostali strach o své vklady, které začali rychle vybírat (tzv. bankovní run). Banky však nemohou vyhovět tak velkému množství vkladatelů. Jedná se totiž o banky s částečnými rezervami. Mají v hotovosti jen určité množství hodnoty vkladů. A protože si všichni najednou přišli vybrat své vklady, zkrachovaly i zdravé banky. Příčinou jejich krachu je ale pouze panika vkladatelů13. 3.1.3 Bankovní krize Dalším typem krize je bankovní krize. Jako bankovní krize jsou označovány problémy spojené s nedostatečnou likviditou, především však s insolvencí některých, popř. většiny komerčních bank. V rozvojových zemích je nejčastější příčinou bankovní krize náhlá ztráta důvěry investorů, která se projeví bankovním runem. V rozvinutých ekonomikách jde spíše o problémy vyplývající z prudkého poklesu hodnoty některého typu bankovních aktiv (nemovitostí, akcií). Bankovní krize mohou vznikat i v důsledku dluhové krize14, nebo krize měnové. Je tedy nutné tyto pojmy rozlišovat. Bankovní krize, které bývají doprovázeny pády peněžních ústavů a drastickým poklesem objemu poskytovaných úvěHolman (2005) Holman (2005) 14 Dluhová krize je představována neschopností dlužníků splácet poskytnuté úvěry. 12 13


15

rů, jsou spojené s nadměrnými půjčkami na určité druhy aktiv se spekulačně nafouknutými cenami. Často jsou doprovázeny slabou finanční regulací a slabým bankovním dohledem15. Dluhové neboli úvěrové krize se projevují neschopností splácet zahraniční dluh. U externí dluhové krize se jedná o neschopnost státu, u vnější dluhové krize se jedná o neschopnost soukromých firem a bank. Dalším druhem dluhové krize je také interní dluhová krize, která se projevuje chronickou vnitřní předlužeností ekonomik, platební neschopností podniků a nárůstem objemu klasifikovaných úvěrů16. Měnové, bankovní a dluhové krize mohou probíhat v různém propojení.

3.2 Měnová krize Následující subkapitola se zabývá pojmem měnová krize, která je společně s bankovní případně i dluhovou krizí součástí možné finanční krize. Je tomu tak v případě, kdy se důsledky krize prostřednictvím selhání funkcí finančních zprostředkovatelů nepříznivě promítají do reálné ekonomiky. Finanční krize tedy zahrnuje měnovou krizi. Ta však nemusí nutně vyústit do finanční krize. Možnost měnových krizí je dána tím, že v posledních desetiletích došlo ke značné liberalizaci pohybu kapitálu ve světovém měřítku a s mnoha měnami se začalo volně obchodovat na světovém měnovém trhu. Měnový trh se enormně zvětšil a dochází na něm denně k obrovským přesunům peněz v různých měnách17. Měnové krizi předchází období prudce zvýšeného přítoku kapitálu přilákaného do země kombinací úrokového diferenciálu18 a relativně stálého měnového kurzu. Ty podněcují přijímání úvěrů od zahraničních bank a zároveň zvyšují měnové riziko19. K měnovým krizím dochází nejčastěji v zemích, kde daná měna udržuje režim fixního měnového kurzu. V tomto případě dochází nejprve k obraně fixního kurzu intervencemi centrální banky odčerpáváním měnových (devizových) rezerv nebo prudkým zvýšením úrokových sazeb. Obvykle však následuje znehodnocení kurzu v podobě jeho devalvace. Často dojde přímo ke změně kurzového režimu z fixního na flexibilní kurz (na řízený nebo volný floating). Pokud se podaří silnému znehodnocení zabránit, je projevem krize „pouze“ odliv rezerv a výrazné zvýšení úrokových sazeb20. Příkladem je Česká republika, kterou na jaře roku 1997 zasáhla minikrize. Ve světě nevzbudila téměř žádnou pozornost, ale vedla ke změně kurzového režimu, k přechodu od fixního kurzu k řízenému floatingu. Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001). Dvořák (2008) 17 Holman (2005) 18 Rozdíl mezi úrokovými sazbami v tuzemsku a v zahraničí. 19 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 20 Holman (2005) 15

16


16

V případě flexibilního kurzu může také dojít k výraznému znehodnocení měny. V menší míře však dochází k obraně kurzu intervencemi centrální banky. Měnové rezervy se tudíž nevyčerpávají. Dostatek těchto rezerv pak zmírňuje obavy finančních investorů z nemožnosti převést pohledávky z dané měny do zahraniční měny. Měnová krize v případě flexibilního kurzového režimu je z tohoto důvodu méně pravděpodobná. K označení těchto krizí je používána rozmanitá terminologie. Jako alternativní pojem se objevuje zejména krize platební bilance, dále devizová případně devalvační krize nebo krize měnového kurzu. Někteří autoři se pojmu krize vyhýbají a hovoří např. o spekulativním útoku na měnu. V následující části této kapitoly bude uvedeno několik definic pojmu měnová krize. Holman (2005) definuje měnovou krizi jako značný pokles měnového kurzu, spojený obvykle s poklesem devizových rezerv dané země. Její bezprostřední příčinou je ztráta důvěry investorů v měnu domácí země a očekávají její devalvaci. MMF se angažuje v pomoci zemím prožívajícím měnovou krizi21. Podobně stejný autor popisuje měnovou krizi také jako náhlý a hluboký pád měny, způsobený útěkem investorů od této měny. Investoři ztratí z nějakého důvodu důvěru v měnu, podlehnou dojmu, že měna bude v brzké budoucnosti depreciovat a začnou hromadně převádět kapitál do jiných měn. Pokud se takto zachová většina investorů, nabídka této měny prudce vzroste a poptávka po ní se blíží nule. Důsledkem je její hluboká depreciace22. Měnová krize se definuje jako značný pokles kurzu měny určité země, spojený obvykle s poklesem cizoměnových rezerv dané země. Měnové krize jasně svědčí o tom, že je mnohem lepší mít plovoucí kurz měny a nesnažit se její pohyb omezovat v rámci fluktuačního pásma. Pevný kurz vytváří zdání jistoty. Lidé na něj spoléhají, i když už je situace vážná, což ovšem vědí jenom ti zasvěcení. Ti také včas reagují a někdy si i před devalvací převedou peníze do jiné měny. Většina obyvatelstva však tratí tím, že kurz měny se najednou přes noc zbortí. Po devalvaci národní měny pak úvěry v dolarech nebo v euru nejsou schopny podniky splácet23. Také Business Dictionary nabízí jistý pohled na měnovou krizi, kterou popisuje jako situaci, v níž se hodnota měny stává nestabilní, což ztěžuje použití měny jako spolehlivého prostředku směny. Účinek měnové krize lze zmírnit dostatečnými devizovými rezervami. Měnová krize je typ finanční krize24. Hindls R., Holman R., Hronová S. (2003) Holman (2005) 23 Jílek (2004) 24 BusinessDictionary.com [online]. 2008 21

22


17

Dvořák (2008) označuje měnovou krizi jako situaci, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny. V systému pohyblivého kurzu se projeví jako výrazná depreciace nominálního kurzu. V systému pevného kurzu obvykle spekulativní útok na směnný kurz vynutí devalvaci domácí měny nebo donutí centrální banku kurz bránit. Měnová krize se tedy nemusí projevit pouze devalvací či depreciací, ale i jevy provázejícími úspěšnou obranu kurzu (ztráta značné části devizových rezerv, výrazné zvýšení úrokových sazeb)25.

3.3 Mezinárodní instituce Ke konci druhé světové války se její budoucí vítězové sešli v městečku Bretton Woods (New Hampshire) v USA, aby vytvořili globální finanční systém pro poválečný svět. Doufali, že se vyhnou problémům velké deprese ze začátku třicátých let, kdy došlo ke krachu světové ekonomiky a mezinárodního obchodu. Účastníci konference navrhli založení tří organizací, z nichž dvě opravdu vznikly: • Organizace pro mezinárodní obchod - nikdy nevznikla, ale její myšlenku realizovala Všeobecná dohoda o clech a obchodě (GATT), nyní Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) • Mezinárodní měnový fond - MMF (International Monetary Fund, IMF) • Světová banka - SB (World Bank, WB), která měla poskytovat zejména evropským státům dlouhodobé půjčky na projekty rekonstrukce a obnovy po druhé světové válce. Přestože jsou obě instituce samostatnými subjekty, velice úzce spolupracují. Základem této spolupráce je intenzivní a pravidelná výměna informací obou institucí, které mají společné sídlo ve Washingtonu. Personál SB se soustředí na získávání informací o dlouhodobém vývoji konkrétní země, jejím ekonomickém potenciálu a potřebných reformách. MMF přispívá poznatky o splácení dluhů věřitelům a zlepšování podmínek pro zahraniční investory. 3.3.1 Mezinárodní měnový fond Historie MMF Mezinárodní měnový fond byl ustanoven v roce 1945 po druhé světové válce jako výsledek Bretton-woodských dohod z roku 1944. Jako mezinárodní instituce je řízen čtyřiadvacetičlenným výkonným výborem. Osm členů výkonného výboru jsou zástupci jednotlivých zemí (Čína, Francie, Japonsko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy americké a Velká Británie), ostatních 16 členů zastupuje celou skupinu zemí. Na činnost MMF dohlíží ředitel. 25

Dvořák (2008)


18

Původním posláním MMF bylo napomáhat fungování systému pevných měnových kurzů, který byl uveden po druhé světové válce pod názvem Brettonwoodský systém. Hlavním úkolem MMF v rámci tohoto systému bylo půjčovat členským zemím mezinárodní rezervy na udržení oficiálních kurzů jejich měn26. Kurzová politika byla založena na vazbě měn k americkému dolaru a na vnější směnitelnosti dolaru za zlato. Do roku 1973 však USA, Velká Británie Německo a většina ostatních průmyslových zemí systém pevných měnových kurzů opustily a přešly na pohyblivé měnové kurzy. MMF tak musel najít novou náplň svého poslání. Od roku 1973 půjčuje prostředky především rozvojovým zemím. V 90. letech se MMF angažoval v rozsáhlé finanční pomoci zemím, které prožívaly měnové krize (Mexiko, země jihovýchodní Asie) a byl kritizován, že svou pomocí posiluje morální hazard investorů na mezinárodních měnových trzích. MMF se dostal do sporu i se Světovou bankou, která byla jako zvláštní instituce založena ve stejném roce jako MMF. Světová banka, jejímž posláním je poskytovat dlouhodobé půjčky na rozvoj hospodářství chudých zemí, si stěžovala, že intervence MMF v chudých zemích jsou v rozporu s jejími programy a záměry. Již zmíněný morální hazard jako vedlejší produkt poskytovaných úvěrů MMF představuje nezodpovědné chování ze strany věřitelů (zahraničních investorů), kteří neopatrně investují a spoléhají na to, že pomocí úvěrů MMF jim budou jejich pohledávky splaceny i s vysokými úroky. Zároveň jde také o morální hazard dlužnických zemí, které přeměňují kapitál v neefektivní investice. Reakcí MMF na sílící obviňování z podpory morálního hazardu byla zvýšená snaha dosáhnout připojení soukromého sektoru k úvěrové pomoci MMF (poskytnout nově soukromé úvěry nebo restrukturalizovat staré dluhy). Další reakcí je tvrdé vyžadování dohodnutých podmínek. V případě ruské (v roce 1998) a argentinské krize (v roce 2001) z důvodu neplnění dohodnutých podmínek přestal MMF dočasně uvolňovat sjednané úvěry. Programy MMF a jejich plnění Hlavní činností MMF je zmírňovat stupeň a zkracovat dobu trvání nerovnováhy platebních bilancí členských zemí. Všeobecnou podmínkou členství v MMF je členství ve Světové bance27. Členské státy platí úměrně své ekonomické síle členské příspěvky (kvóty), které slouží pro půjčky MMF. Nejvyšším orgánem je Rada guvernérů. Úvěrovou pomoc podmiňuje plněním hospodářské a měnové politiky směřující ke zlepšení platební bilance. Úkolem MMF je pravidelně posuzovat, zda země plní dohodnuté cíle a podmínky programu. Většina půjček je proto nastavena tak, že je vyplácena postupně28. To umožňuje kontrolovat plnění závazků ještě před uvolněním půjčky.

Jílek (2004) Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 28 Je tomu tak i v případě Maďarska i Lotyšska. 26 27


19

Většinou země souhlasí s přijetím určitých opatření ještě předtím, než Výkonná rada MMF půjčku schválí. Výkonnostní kritéria jsou specifické podmínky, které musí být splněny, aby byla uvolněna dohodnutá výše úvěru. Existují dva typy výkonnostních kritérií kvantitativní a strukturální. Kvantitativní kritéria se týkají makroekonomických proměnných, jako jsou mezinárodní rezervy, měnové a úvěrové agregáty, fiskální bilance nebo zahraniční půjčky. Strukturální kritéria jsou využívána pro strukturální opatření, která jsou důležitá pro úspěšnost pomoci. Půjčky MMF jsou financovány z upsaného kapitálu členských zemí. Každé členské zemi je přidělena kvóta, která určuje maximální výši finančního závazku vůči MMF. Přístupový limit představuje výši potenciální půjčky ve vztahu k členské kvótě. Normální přístupový limit činí 100 % členské kvóty. Půjčka Maďarska činila 1015 % kvóty, půjčka Lotyšska 1200 % kvóty. Když čerpání zdrojů přesáhne normální limit, aplikují se zvláštní pravidla pro nadlimitní čerpání. Přístup ke zdrojům MMF se realizuje různými cestami. Buď na základě úvěrových tranší, když má země obecné problémy s platební bilancí. Nebo na základě speciálních politik, tzv. facility. Maďarsku i Lotyšsku byly poskytnuty překlenovací úvěry, tzv. Stand-by Arrangement (Stand-by program). MMF dává členské zemi záruku, že si bude moci půjčit určitou částku během stanovené doby za podmínek jeho rozhodnutí. Podmínkou je přijetí odpovídajících opatření, která by měla zajistit navrácení stability ekonomiky dané země29. 3.3.2 Světová banka Světová banka je investiční banka zprostředkovávající peněžní půjčky mezi věřiteli a vypůjčovateli. Jejími vlastníky jsou vlády členských zemí se svými podíly. Zabezpečuje finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Tvoří ji dvě instituce. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným zemím, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa. První půjčka 250 miliónů dolarů byla poskytnuta v roce 1947 Francii na poválečnou obnovu. Poté SB poskytovala dlouhodobé bezúročné úvěry rozvojovým zemím. Členy SB je 149 zemí. Operace financuje příspěvky členských zemí, prodejem dluhopisů a vlastním ziskem. Většina úvěrů SB má proměnlivou úrokovou míru, spojenou s momentálními náklady na zdroje30. Světová banka je členem Skupiny Světové banky, která se skládá z dalších přičleněných organizací, které mají za cíl snížit světovou chudobu a to prostřednictvím podpory udržitelného ekonomického růstu. 29 30

Sedáček (2008) Holman (2005)


20

4 Počátek finanční krize Od počátku roku 2007 probíhá velmi vážná globální finanční krize, která je zatím označována jako americká hypoteční krize31. Podle Kohouta (2009) vše začalo v letech 2001-2003 kdy americký Federální rezervní systém (Fed) ve snaze zabránit hospodářské recesi udržoval krátkodobé úrokové sazby na velmi nízké úrovni. Americkou ekonomiku se tak podařilo vytáhnout z problémů silným stavebním boomem. Ten byl způsoben levnými a dostupnými hypotékami. Některé hypoteční firmy půjčovaly bez jakéhokoli dokladu o příjmech klienta. Během následujících šesti let se odhaduje, že propadnutí zástavy hrozí až 1,1 milionu hypoték. Důvodem je to, že vlastní bydlení získal prakticky kdokoli, včetně lidí s nízkými a nestabilními příjmy, kteří by za normálních okolností bydleli v pronájmu. Tito lidé však v důsledku svých nízkých příjmů neměli peníze na splácení hypoték, což se ještě více prohloubilo nárůstem sazeb a také tím, že mnohé hypotéky byly s variabilní úrokovou sazbou (tudíž na začátku nabízely lákavé nízké sazby, avšak poté došlo díky nárůstu úrokových sazeb k jejich zvýšení). Tento trend se brzy projevil i v Evropě. Již v roce 2005 začala Evropská centrální banka postupně zvyšovat krátkodobé úrokové sazby. Někteří klienti začali mít s hypotékami problémy, což se projevilo ve zvýšené míře splátkových delikvencí. Největší euforie na evropském hypotečním trhu vládla na jaře roku 2006. První pololetí roku 2007 se pro globální ekonomiky vyvíjelo skvěle. Hospodářství rostlo téměř na celém světě. Příčinou byla velmi expanzivní politika světových bank v důsledku neblahých událostí (válka v Iráku, atentáty v Madridu, apod.). Ovšem rychlý růst ekonomiky je signálem, aby centrální banky zase začaly zvyšovat úrokové sazby. V důsledku toho se zvyšovaly úroky u variabilně úročených obligací, kterých byla většina. Již v březnu roku 2007 trhy i úřady věděly o hrozící hypoteční krizi. Dlouhé 4 měsíce se však nic nedělo. Akcie rostly, banky půjčovaly, hospodářský vývoj rostl, nezaměstnanost klesala32. První zakolísání nastalo na přelomu července a srpna roku 2007. Tehdy si krize poprvé všimly kapitálové trhy - konkrétně úzký segment trhu s rizikovými dluhopisy odvozenými právě od rizikových hypoték cestou sekuritizace. Při ní se velký počet dluhů přetváří na dluhopisy obchodované na veřejných trzích. Právě díky sekuritizaci banky půjčovaly téměř komukoli. Teoreticky měla fungovat tak, že se riziko rozptýlí po celém světě a bude tak mít mírnější dopady. Riziko se sice rozptýlilo, ale naopak se zvýšilo. Koncem července 2007 vypukla první vlna paniky z hypoteční krize. Nikdo nevěděl, kde všude byly rozmístěny špatné úvěry. Začaly přicházet zprávy ze všech koutů světa. To fungovalo jako páka, díky které se mnohonásobně zvýšila 31 32

Dvořák (2008) Kohout (2009)


21

skutečná hodnota možného rizika. Finanční panika se překotně šířila po světě a odrážela skutečnost, že do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli rozsáhle zapleteni rovněž mezinárodní investoři33. Na podzim roku 2008 krize vyvrcholila. Poklesla stavební výroba i nemovitostní akcie a akciové trhy obecně, dolar dosáhl dalšího historického minima, rostly rizikové přirážky na dluhopisy. Současně s přirozeným cyklickým zpomalením však přišla americká hypoteční krize. A Evropa a její ekonomika je se Spojenými státy velmi úzce spojena a synchronizována. Nejde jen o vliv mezinárodního obchodu a kapitálových toků, ale také o to, že Evropská unie je v podobné fázi hospodářského cyklu jako USA. Paradoxem je, že Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER) prohlásil až začátkem prosince roku 2008, že americkou ekonomiku postihla hospodářská recese, která začala v prosinci 200734. Poté, co propad cen rizikových hypoték v USA odstartoval finanční krizi, by mohly ekonomické zotavení země zbrzdit další problémy na realitním trhu. Zatímco trh s bydlením se začal zotavovat, trh s komerčními nemovitostmi (nákupní centra, kanceláře) byl na tom stále špatně. Odhaduje se, že americké banky poskytly hypotéky zajištěné právě komerčními nemovitostmi v hodnotě přes jeden bilion dolarů a že 11-15 % těchto půjček nebude splaceno. To by mohlo odstartovat novou vlnu bankovních krachů. Zatímco totiž půjčky na bydlení poskytlo ve Spojených státech zejména deset velkých bank, komerční nemovitosti financuje až tři tisíce malých bank a spořitelen. A řadu z nich mohou nesplacené půjčky zahubit35. Je nutné zdůraznit, že hypoteční úvěry nebyly jedinou slabinou, která odstartovala finanční krizi. Byla jí také neustále rostoucí nerovnost mezi příjmy a spotřebou domácností. Přestože reálné mzdy po desetiletí stagnují (nebo klesají), celkové výdaje na spotřebu naopak neustále rostou. A v mnoha případech převyšují reálné příjmy domácností. Tato situace byla kompenzována zvýšením úvazků a přesčasů v zaměstnání. Navzdory tomu se však reálné příjmy průměrné domácnosti mezi lety 1999-2005 nepřetržitě propadaly. Přesto všechno celková spotřeba stále rostla a s ní také zadlužení domácností hypotečními půjčkami36. Globální světová krize začala v Americe, je tedy více než jasné, že v Americe musí také skončit. Kdy to ale bude, zatím nikdo netuší. Zatímco si někteří lidé mysleli, že je svět z krize venku, zhroutila se ekonomika další země - Řecka. Krize Řecka může Evropu ještě podstatně zasáhnout. Je tedy nutné hledat příčiny a vzít si z nich ponaučení.

Foster (2009) Foster (2009), Kohout (2009) 35 IHNed.cz [online]. 1996 36 Foster (2009) 33

34


22

5 Finanční krize v Lotyšsku Lotyšsko je zemí ležící na severu východní Evropy. Hraničí se dvěma partnerskými pobaltskými státy - Estonskem a Litvou. Dále pak Ruskem a Běloruskem37. Tato země byla velmi silně zasažena finanční krizí. Jejímu průběhu a následkům, jakož i finanční pomoci se věnuje tato kapitola.

5.1 Historie země V této subkapitole je stručně uvedena historie Lotyšska, která se zaměřuje na období od roku 1990. Transformující se ekonomiky střední a východní Evropy procházely v první polovině 90. let obdobím hluboké krize. Propad produkce v těchto zemích během let 1989-1993 byl hlubší než během světové hospodářské krize ve 30. letech38. Vývoj světového hospodářství v 90. letech byl výrazně ovlivněn událostmi ve střední a východní Evropě. Na přelomu 80. a 90. let proběhly v některých zemích s centrálně plánovanou ekonomikou demokratické revoluce, které otevřely cestu pro radikální politické a ekonomické změny. Cílem těchto změn byl přechod od centrálně plánovaných ekonomik k ekonomikám tržním. Bývalé centrálně plánované ekonomiky (tzv. socialistické země) zhruba od počátku 90. let procházejí transformačním procesem a realizují všechny změny s tím související. Cílem tohoto procesu je vytvoření konkurenceschopné tržní ekonomiky. Mezi transformující se ekonomiky patřily země středoevropské, země jihovýchodní Evropy a nově vzniklé státy na území bývalého Sovětského svazu. Mimo jiné tedy i Maďarsko a Lotyšsko39,40. V roce 1990 se země přejmenovala z Lotyšské sovětské socialistické republiky na Lotyšskou republiku a o rok později dne 21. srpna 1991 vyhlásila nezávislost41. Lotyšsko se stalo členským státem Evropské unie dne 1. května 2004 a ve stejném roce také členem NATO. V rámci těchto organizací lotyšská vláda soustavně usiluje o postupné upevňování svého postavení a mezinárodní prestiže, o ochranu vlastních národních zájmů a aktivně přispívá k naplňování cílů těchto organizací42. Lotyšská národní měna je lat. Lat byl zaveden v říjnu roku 1993. Jeho stabilita je výsledkem pokrytí národní měny zásobou zlata a valut a vhodných finančních investic. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností Lowtax.net [online]. 2009 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 39 Maďarsko zahájilo transformační proces v roce 1990, Lotyšsko v roce 1992 40 Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) 41 Latvija.cz [online]. 2008 42 Latvija.cz [online], BusinessInfo.cz [online]. 2009 37

38


23

od 1. ledna 2005 zafixován kurs latu k euru a od 2. května 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II43. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo odloženo na období let 2012-201344.

5.2 Ekonomika Postupně prováděné radikální reformy a následná integrace země do Evropské unie v roce 2004 měly pozitivní dopad na hospodářský rozvoj země. V rámci těchto reforem byl zaveden pevný kurs domácí měny vůči cizí tvrdé měně. V Lotyšsku fungovala od roku 1994 pevná vazba latu na SDR45. V lednu 2004 byla vazba na SDR vyměněna za vazbu na euro46. Odbourání celních bariér a připojení k jednotnému hospodářskému prostoru se ukázalo pro lotyšské hospodářství jako velmi pozitivní krok. Země měla po řadu let nejvyšší hospodářský růst v EU47. Světová banka řadí Lotyšskou ekonomiku do skupiny Upper-middleincome economies (vyšší středně příjmové ekonomiky). Pro vysoký růst HDP v letech 2000-2007 bylo označováno za ekonomického tygra. Tento boom ale hnala domácí spotřeba a tu zase bezhlavé zadlužování obyvatel v eurech a švýcarských francích. Před rokem 2008 se země stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí. Hospodářství ještě stačilo snížit svůj rozpočtový deficit, ale zahraniční dluh zůstal nad 70 % HDP a zmenšil tak možnost pro překonání krize. Lotyško je jedinou Pobaltskou republikou, která musela požádat o finanční pomoc ze zahraničí, aby odvrátila bankrot48. DPH má dvě sazby: 18 % a 5 % (nižší sazba se uplatňuje na léky, vodu, vzdělání, sociální služby, dětské potřeby…). Daň z příjmu právnických osob má sazbu 15 % (uvažuje se o snížení na 12,5 %). Daň z příjmu fyzických osob má jednotnou sazbu 25 % (již bylo schváleno snížení na 15 %, ale vzhledem k finanční krizi se opět odsunulo), rovná daň se počítá z hrubé mzdy zaměstnance. Sociální pojištění (včetně zdravotního pojištění) platí jak zaměstnavatel (24,09 %), tak zaměstnanec (9 %). Vývojem ekonomiky Lotyšska před a během krize se zabývá následující kapitola, která chronologicky popisuje klíčové události.

Evropský mechanismus směnných kurzů II. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2008, Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze [online]. 2000 45 zúčtovací jednotka MMF složená ze čtyř hlavních světových měn 46 Blog.aktuálně.cz [online]. 1999 47 Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze [online]. 2000 48 Euroskop.cz [online]. 2005, Finance.cz [online]. 2000 43

44


24

5.3 Vývoj krize Za zlomový rok lze považovat rok 2004, kdy Lotyšsko vstoupilo do Evropské unie. V důsledku rozšíření soukromých potřeb rostlo množství poskytovaných úvěrů, životní úroveň se také zvýšila. Lidé hledali práci v jiných zemích EU. Zvyšující se nedostatek pracovních sil vedl k velmi silnému růstu mezd a to především od roku 2005, což bylo jednou z příčin velkého nárůstu inflace49. Trh Lotyšska se otevřel a vlivem růstu konkurence pak banky stále zvyšovaly množství peněz uváděných do ekonomiky. Lotyšské hospodářství nebylo připraveno na tak obrovský příliv finančních prostředků. Ekonomika se začala přehřívat. Vláda se zabývala expanzivní fiskální politikou, aniž by vytvářela rezervy a úspory. Chtěla totiž co nejdříve dohnat vyspělé země EU. Prudký růst úvěrů poskytovaných na bydlení způsobil rapidní nárůst cen nemovitostí. Dluh soukromého sektoru rychle rostl. Do konce roku 2007 vzrostl zahraniční dluh na 125 % HDP, do konci roku 2008 pak na 137 % HDP. Velká část zahraničního dluhu byla tvořena právě dluhem soukromého sektoru. Lidé se zadlužili na desítky let dopředu, nakupovali auta a domy a ceny rostly strmě vzhůru. Analytici ale tušili, že něco není v pořádku, už v roce 2007. Trh s nemovitostmi zažil obrovský propad. Bylo to něco jako hypoteční bublina v USA. Další oblastí, ve které vývojové trendy způsobily přehřátí ekonomiky, byl schodek běžného účtu. Konkurenceschopnost lotyšských výrobců klesala, růst vývozu neudržel krok s rychlým nárůstem dovozu, což rozšířilo deficit běžného účtu (v letech 2006 a 2007 dosáhl 23 %50). Ten vedl k nutnosti půjčovat si na jeho pokrytí, čímž stále více rostl zahraniční dluh51. Velký podíl na současné situaci Lotyšska pak nese také opaření, které mělo být zárukou prosperity a stability ekonomiky. Tímto opatřením se stalo zavěšení lotyšské měny na euro provedené v roce 200452. Dne 2. května 2005 v rámci přípravy na plánovaný vstup do Evropské měnové unie vstoupilo Lotyšsko do ERM II53. Lotyšská centrální banka byla od tohoto dne zavázána držet kurz v rozmezí ± 1 % od stanoveného poměru 1 EUR = 0.702804 LVL. Došlo tedy k fixaci kurzu54. Vlivem fixního směnného kurzu ztratilo Lotyšsko kompetenci vykonávat nezávislou měnovou politiku. Lotyšská centrální banka se musela přizpůsobovat rozhodnutím Evropské centrální banky. Což mimo jiné znamenalo udržování úrokových sazeb na mnohem nižších úrovních, než na kterých by byly v případě vlastní nezávislé měnové poEvropská centrální banka [online]. 2009 Peter. G. Petersono Institute for International Economics [online]. 2009 51 Latvijas banka [online]. 2009 52 Fixace latu na euro je prvním krokem nezbytným k zavedení eura. Jedním z kritérií pro přijetí eura je, že národní měna musí být zavěšena na euro a její kurz vůči euru nesmí nadměrně kolísat nejméně 2 roky před jeho přijetím. 53 Účast v ERM II, neboli Evropském mechanismu směnných kurzů II, je nezbytná pro splnění maastrichtských kritérií. 54 EUbusiness [online]. 2008 49

50


25

litiky. I kdyby měla banka možnost zvýšit své úrokové sazby, důsledkem by nebylo stažení peněz z oběhu, ale podpora přílivu dalšího zahraničního kapitálu. Lotyšsko se tedy muselo přibližovat eurozóně pomocí růstu nominálních mezd a cen, což způsobilo prudký nárůst inflace (meziroční inflace v říjnu roku 2007 dosáhla hodnoty 13,2 %55). Také velký růst objemu úvěrů společně s přílivem zahraničního kapitálu způsobil růst objemu peněz v ekonomice. Od druhého čtvrtletí roku 2005 následovalo období rapidního hospodářského růstu, který meziročně deset čtvrtletí v řadě neklesnul pod hranici 10 % a který byl tažen neustálým přílivem zahraničního kapitálu a úvěrovou expanzí. Tu umožnila právě fixace lotyšské měny na euro, která vyžadovala značné uvolnění měnové politiky. To však mělo negativní dopad na vývoj běžného účtu. Zatímco ještě v letech 2001-2003 se deficit běžného účtu platební bilance pohyboval v rozmezí od 5 % do 8 % HDP, v roce 2004 již dosáhnul 13 % a v letech 2006 a 2007 pak přesáhnul hranici 20 %. Mezi lety 2005-2007 se tak deficit lotyšské obchodní bilance více než zdvojnásobil, což kompenzoval nárůst přebytku finančního účtu, který znamenal čím dál tím větší závislost Lotyšska na zahraničních investicích. Lotyšské kapitálové a finanční trhy byly od října roku 2008 pod tlakem v důsledku obav o udržitelnost hospodářské a finanční situace v zemi. Znepokojení vyvolal především stav bankovního sektoru. Zejména pak otázka životaschopnosti největší banky v Lotyšsku (banka Parex) vysokou měrou závislé na vnějším financování, která následně přešla do vlastnictví státu a pod jeho dohled56. Cizinci si přestali v Lotyšsku půjčovat, zahraniční vkladatelé stáhli své finanční prostředky a na konci roku 2008 vypukla v Lotyšsku hluboká recese. Finanční krize v Evropě způsobila zpomalení úvěrové expanze a následně i prudký pokles zahraničních investic. Lotyšsko tak nemělo z čeho financovat deficit obchodní bilance. Pokud by země měla volně plovoucí měnu, celý problém by vyřešilo oslabení měny, které by pomohlo vlivem zdražení importu ke snížení deficitů. Protože se však lotyšská vláda rozhodla udržovat pevný kurz, návrat ekonomiky do rovnováhy byl možný díky poklesu cen a mezd. Radikální snížení mzdových nákladů bylo jednou z podmínek poskytnutí pomoci od Mezinárodního měnového fondu ukotvených v Memorandu o porozumění. Toto opatření však vyvolalo nepokoje, které nastaly v polovině ledna roku 2009. V hlavním městě Rize vypukly masové protivládní protesty, což v únoru roku 2009 vyústilo až v rezignaci premiéra Ivarse Godmanise. Dle poradce MMF Christopha Rosenberga57 Lotyšsko nemohlo opustit zavěšení latu na euro a přejít na volně plovoucí kurz hned z několika důvodů. Jedním z nich je ten, že volně plovoucí kurz většinou vede k podstatnému znehodnocení měny. Nekontrolovaná devalvace by měla zničující vliv na veřejné finance, zahraniční dluh by se zdvojnásobil na 270 % HDP. I menší devalvace měny Finmag [online]. 2009 EUR-Lex [online]. 2009 57 Poradce evropského odboru MMF, který koordinuje práce MMF ve všech třech pobaltských republikách. 55

56


26

by mohla vyvolat neúnosný nárůst nákladů zahraničního dluhu. S hypotékami převážně v eurech by znehodnocení vedlo k lavině špatných úvěrů, což by zhoršilo inflaci a snížilo produkci58. Oslabení domácí měny by tak vedlo bez rychlé zahraniční pomoci až k dluhové krizi (jakou si prošla na přelomu tisíciletí například Argentina). Ani fixace měny však problém s vysokým zahraničním dluhem příliš neřešila a dokonce jej mohla ještě prohloubit. Dluhy samy nezmizí a v momentě, kdy by v Lotyšsku začaly klesat ceny a mzdy (a to v řádu až desítek procent), stalo by se jejich splácení podstatně obtížnějším. Celý proces přizpůsobování ekonomiky by se navíc prodloužil a mohl by být daleko delší a bolestivější, než v případě jednorázové (šokové) devalvace. Snaha udržet zavěšení měny na kurz eura navíc není zadarmo a centrální banka by ji musela udržovat za cenu výrazného snížení objemu devizových rezerv59. V roce 2008 byla Lotyšsku podána pomocná ruka od MMF a EU. Poskytli zemi 27měsíční půjčku o objemu 7,5 miliardy EUR. V případě MMF se jednalo o tzv. Stand-by program. Otázkou tedy bylo, zda se Lotyšsko zotaví snížením výdajů (jak mu nařídil MMF a EU) nebo bude devalvace nezbytná. Od zahájení programu pomoci se však situace v Lotyšsku výrazně zhoršila. MMF a EU předpokládali pokles HDP o 5 % v roce 2009. Ten však dosáhl 18 % HDP. Důvodem byl především pokles domácí poptávky, nízké příjmy veřejných rozpočtů a výrazný rozpočtový deficit. Bylo tedy nutné zasáhnout a provést řadu reforem a škrtů nařízených EU a MMF nutných pro stabilizaci ekonomiky a znovuoživení hospodářství. Lotyšsko však podcenilo provádění škrtů v rozpočtu, především pak výdajů na důchody, mzdy ve veřejném sektoru se snížily jen mírně. Nebylo také splněno kritérium pro předložení rozpočtu na rok 2010 do konce března roku 2009. To však bylo mimo jiné způsobeno pádem vlády v únoru roku 2009. Součástí programu bylo také snížení mezd ve veřejném sektoru. Zatímco bylo plánováno 35% snížení, Lotyšsku se mzdy podařilo redukovat o pouhých 5 % v prvním pololetí roku 2009. Výrazný pokles mezd veřejného sektoru se však mohl negativně promítnout v kvalitě poskytovaných služeb a oslabení veřejného sektoru60. Navzdory ztrátě důvěry v domácí měnu a vysokému fiskálnímu deficitu dokázalo Lotyšsku udržet fixní směnný kurz. V létě 2009 se již tlaky na ekonomiku snížily a to mimo jiné zásluhou vyplacení částky půjčky od EU ve výši 1,2 miliardy EUR. I přesto však bylo a stále je důležité dodržovat závazky vyplývající z půjčky od EU a MMF a z členství v ERM II. Dalším bodem programu bylo posílení bankovního systému, jako i podpoření banky Parex. I přes hluboký pokles HDP v roce 2009, se zdá, že Lotyšsko dosáhlo něčeho, co mnozí považovali za nemožné, tzv. vnitřní devalvaci. Ta zajistila znovuzískání konkurenceschopnosti ne znehodnocením měny, ale hlubokými Peter. G. Petersono Institute for International Economics [online]. 2009 IMF-International Monetary Fund [online]. 2007, Finance.cz [online]. 2000, Latvijas banka [online]. 2010 60 IMF-International monetary fund [online]. 2009 58 59


27

škrty ve mzdách a veřejných výdajích61. Zotavení ekonomiky a oživení konkurenceschopnosti však bude pomalé. Lotyšsko utrpělo extrémně prudký hospodářský pokles, ale je zde naděje na jeho zotavení. Nejbližší termín je plánován na konec roku 2010, případně na rok 2011. Když Lotyšsko vstoupilo v květnu roku 2004 do EU, chtělo přijmout euro co nejdříve. Doufalo, že se tak stane v roce 2008. Evropská centrální banka požaduje 2 roky pevného směnného kurzu k euru v ERM II a země musí splňovat Maastrichtská kritéria. Lotyšsko splňovalo tato kritéria: rozpočtový deficit nižší než 3 % HDP, veřejný dluh pod 60 % HDP a pevný kurz k euru. Od roku 2004 (vstupu do EU) však inflace trvale přesahuje 6 % ročně. Jedinou překážkou přijetí eura tedy byla příliš vysoká inflace, která po krizi zmizela. Jak již bylo řečeno, devalvace by vedla k inflaci a tím by učinila euro nedosažitelným. Současným problémem je spíše nadměrný rozpočtový deficit, ale ten může být a bude kontrolován. Jakmile bude dosaženo požadované výše deficitu, bude Lotyšsko připraveno přijmout euro. Vláda se zavázala, že Maastrichtská kritéria budou splněna a euro přijato do roku 201462. V případě Lotyšska je však velmi sporné, jestli tohoto cíle bude dosaženo. Země se stále potýká s následky krize, ze kterých se bude léčit ještě dlouho. Je otázkou, zda bude pro zemi dobré vstoupit tak brzo od krize do eurozóny. Lotyšsko toho však chce docílit z jednoho prostého důvodu a tím je striktní dodržování kritérií Evropské unie, která by měla zajistit stabilitu ekonomiky a ubránit ji před možnými krizemi. 5.3.1 Banka Parex Společnost byla založena v roce 1992 jako jedna z prvních komerčních bank v Lotyšsku. Stala se jednou z největších nezávislých institucí v pobaltských státech. V důsledku finanční krize, která Lotyšsko zasáhla obzvláště tvrdě, zažádala banka v listopadu roku 2008 o podporu lotyšskou vládu. Ta bance poskytla finanční injekci ve výši 361 milionů dolarů. Dne 5. prosince 2008 se státem vlastněná Hypoteční a zemská banka v Lotyšsku stala majoritním akcionářem banky Parex. Dne 24. února 2009 vláda rozhodla převést státem vlastněné akcie banky do držení Privatizační agenturou, která tak vlastní 95,3 % akcií banky Parex63. Dne 3. září 2009 byl 25% podíl převeden z lotyšské Privatizační agentury do Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)64. Ta bance Parex poskytla úvěr ve výši 22 milionů EUR65. V rámci strukturálních reforem, které v Lotyšsku proběhly v roce 2009, se bance Parex podařilo snížit administrativní náklady o 41 % ve srovnání s rokem 2008. Významné úspory v období od ledna do října roku 2008 byly mimo jiné Global Economy Matters [online]. 2009 Peter. G. Petersono Institute for International Economics [online]. 2009 63 Parex Group [online]. 2009 64 Parex Group [online]. 2009 65 EBRD [online]. 2009 61

62


28

zajištěny 92% snížením cestovních nákladů, 83% poklesem v oblasti reklamy a marketingových výdajů, 75% poklesem nákladů na reprezentaci, 72% poklesem v oblasti bezpečnosti služeb a 68% snížením výdajů na dopravu. Průměrná měsíční mzda se po redukci počtu zaměstnanců o přibližně 800 lidí snížila o 46 %. Celková úspora nákladů tak činila téměř 33 milionů latů66. Banka bude se strukturálními reformami pokračovat i nadále v roce 2010. Dne 24. března 2010 proběhla tisková konference o restrukturalizaci banky Parex, která zahrnuje rozdělení banky a vytvoření banky nové. Dne 31. března 2010 byl restrukturalizační plán banky předložen Komisi EU ke schválení67.

5.4 Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství Na pozadí světové finanční krize zažívalo Lotyšsko v roce 2008 prudký hospodářský pokles a sílící tlaky na externí financování. Proto lotyšské orgány požádaly Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii, aby zemi poskytli technickou a finanční podporu. Ve spolupráci s Evropskou komisí, jednotlivými evropskými vládami a regionálními a jinými institucemi zpracoval MMF návrh programu na stabilizaci hospodářství Lotyšska. Finanční pomoc si také kladla za cíl udržení zavěšení latu na euro a zvýšení konkurenceschopnosti země68. Mezinárodní program finanční pomoci o objemu 7,5 miliardy EUR vyplácený v 6 splátkách byl schválen dne 12. prosince 2008. Úvěr od MMF byl doplněn financováním z Evropské unie, Světové banky a několika severských zemích. Pomoc je podmíněna především konsolidací veřejných financí a finančního systému a strukturálními reformami. Část pomoci ve výši 3,3 miliardy EUR byla použita na financování rozpočtového schodku Lotyšska. To umožnilo vládě zaplatit mzdy ve veřejném sektoru a udržet základní veřejné služby69. Finanční pomoc je poskytována na podporu lotyšského ekonomického stabilizačního a růstového programu sloužícího k zachování domácí a mezinárodní důvěry ve finanční systém, k zastavení a změně zhoršené konkurenceschopnosti a inflačních tlaků při současném snižování mzdových nákladů ve veřejném sektoru a k posílení růstového potenciálu ekonomiky celou řadou strukturálních reforem70. I hned po schválení finanční pomoci bylo Lotyšsku od MMF vyplaceno 600 milionů EUR. Po prvním přezkoumání situace v zemi v srpnu roku 2009 dostalo Lotyšsko k dispozici dalších 200 milionů EUR. Stejná částka pak byla vyplacena i po druhém zhodnocení a to 17. února 2010.

66Parex

Group [online]. 2009 Parex Group [online]. 2009 68 IMF-International Monetary Fund [online]. 2008 69 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 70 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 67


29

Hlavními cíli pomoci a úkoly lotyšské vlády jsou: • zajištění přísné fiskální politiky, příležitostné vyvažování výdajů s příjmy, snížení schodku veřejných financí pod 3 % HDP v roce 2012, • zajištění pevné a stabilní měnové politiky založené na pevném zavěšení národní měny a euro, • pokračování ve strukturálních reformách v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, veřejné správy a sociálního zabezpečení, • posílení regulace finančního sektoru a dohledu nad zajištěním stability a spolehlivosti finančních institucí, • aktivní využívání strukturálních fondů EU a zlepšení jejich plánování a řízení, • zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora rozvoje udržitelné hospodářské struktury, • zajištění udržitelnosti veřejných financí71. 5.4.1 Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu Mezinárodní měnový fond přislíbil Lotyšsku půjčku v celkové výši 1,7 miliardy EUR. Podmínky pro získání pomoci byly zpočátku považovány za velmi tvrdé. Christoph Rosenberg však uvedl, že program poskytnutí pomoci je silně zaměřen na ochranu sociálních výdajů. Program obsahoval tři klíčové kroky: • snížení veřejných výdajů jako reakce na podstatné snížení státních příjmů způsobené recesí, • snížení cen a mezd, • podpora finančního trhu. Dne 18. května 2009 snížili Mezinárodní měnový fond a Evropská unie požadovanou výši rozpočtového deficitu. Lotyšsko již dříve požádalo, aby jeho deficit mohl vzrůst až na 7 % HDP namísto původně smluvených 5 % HDP. Lotyšsko také zažádalo o prodloužení Stand-by programu od MMF z důvodu snížení tlaku blížícího se termínu na finanční trh a platební bilanci. Prodloužení termínu bylo schváleno dne 17. února 2010 a půjčka tak byla prodloužena o 9 měsíců do 22. prosince 2011 a mělo mimo jiné přispívat také k provádění daňových úprav a přípravy rozpočtu na rok 201272. 5.4.2 Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů Lotyšsko je příjemcem střednědobé finanční pomoci z EU ve formě úvěru ve výši 3,1 miliardy EUR. Finanční balíček také zahrnuje příspěvek od severských 71 72

European Commission [online]. 2010 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010


30

zemí (1,8 miliardy EUR), Světové banky (400 milionů EUR), České republiky (200 milionů EUR) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Estonska a Polska (100 milionů EUR každý). Díky tomuto balíčku se zlepšila důvěra ve finanční trh Lotyšska a zastavil se tlak na devizové rezervy. Memorandum o porozumění73 mezi Evropským společenstvím a Lotyšskou republikou bylo podepsáno dne 26. ledna 2009 předsedou vlády, ministrem financí, guvernérem Centrální banky Lotyšska a předsedkyní komise pro kapitálový trh. Následně bylo podepsáno Doplňkové memorandum o porozumění, které přidává řadu podmínek hospodářské politiky v souvislosti s rozpočtovými úsporami a strukturálními opatřeními a popisuje i další reformy ve finančním sektoru74. Je důležité zdůraznit, že před vyplácením jednotlivých splátek byla vždy provedena řádná přezkoumání dosavadního plnění programu. První splátka ve výši 1 miliardy EUR byla vyplacena dne 25. února 2009 po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem. Druhou splátku ve výši 1,2 miliardy EUR Lotyšsko obdrželo dne 27. července 2009. Dne 11. března 2010 bylo provedeno vyplacení třetí splátky o objemu 0,5 miliardy EUR. Zbývající splátky jsou plánovány na třetí čtvrtletí roku 2010 (až ve výši 200 milionů EUR), první čtvrtletí roku 2011 a do konce roku 2011 (obě až 100 milionů EUR)75. Jak uvádí zpráva agentury AP (2010), dne 12. března 2010 Evropská komise rozhodla, že Lotyšsko dostane další tranši pomoci v objemu 500 milionů EUR. Česká republika přislíbila Lotyšsku finanční pomoc ve výši 200 milionů EUR a počítá s úrokem 4,814 % ročně a splatností sedm let. Částku by mělo Lotyšsko čerpat nadvakrát. Prvních 100 milionů EUR mají dostat tamní podniky, dalších 100 milionů EUR teprve poté dostane lotyšská vláda. Tato částka však prozatím vyplacena nebyla. Důvodem je, že Lotyšsko zatím nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou mu předložila Česká republika. Strany se nemohou shodnout na tom, kam by měla finanční pomoc směřovat. Lotyšská strana podle ministra financí ČR Eduarda Janoty odmítá účelové zaměření půjčky na podporu malých a středních podniků. Naopak trvá na zahrnutí české pomoci do balíčku EU směřujícího do lotyšského státního rozpočtu76. 5.4.3 Pomoc poskytnutá od Světové banky Lotyšsko vstoupilo do Světové banky v srpnu roku 1992. V rámci mezinárodní pomoci krizí postiženým zemím odsouhlasila v prosinci roku 2008 Světová banka půjčku ve výši 400 milionů EUR sloužící ke stabilizaci lotyšské ekonomiky. První část půjčky ve výši 200 milionů EUR byla schválena Radou Světové banky dne 22. září roku 2009. Slouží k podpoře vládního úsilí o posílení bankovního 73Memorandum

o porozumění popisuje podmínky pro poskytnutí jednotlivých úvěrů. European Commission [online]. 2009 75 European Commission [online]. 2010 76 Lidovky.cz [online]. 2009 74


31

sektoru a udržení dlouhodobé finanční stability. Druhý 200milionový úvěr má za cíl ochranu zranitelných skupin v průběhu hospodářského poklesu. Úkolem je položit základy pro strukturální reformy v sociální oblasti a reformy veřejné správy77. Delegace Světové banky pobývala v Lotyšsku ve dnech od 16. do 26. března 2010 a byla zaměřena na snížení vládních výdajů. Jedním z doporučení pro vládu bylo zrušení výhod pro pracující rodiče a jejich nahrazení příspěvkem státu. Tato reforma sníží daňové náklady o 65 milionů latů. Ve zdravotnictví lze ušetřit v roce 2011 až 10 milionů latů a to snížením počtu nemocničních lůžek. Zahraniční odborníci také doporučují zavést společný systém platů ve veřejných institucích, snížit počet zaměstnanců v mnoha vládních agenturách a upustit od některých veřejných funkcí. Celkem mohou tato opatření ušetřit až 80 milionů latů. Dále Světová banka doporučuje pečlivě sledovat výdaje ve veřejné správě. Odborníci všeobecně Lotyšsku doporučují drasticky snížit počet státních zaměstnanců, snížit důchody a sociální dávky, zastavit poskytování přímých dotací ze státních a komunálních rozpočtů, jakož i poskytování záruk na studentské půjčky78,79. Mezi navrhnutá opatření dále patří zvýšení spotřební daně, škrty v sociálních dotacích, škrty v důchodech a restrukturalizace bank.

The World Bank [online]. 2010 Bb.lv [online]. 2009 79 Bb.lv [online]. 2009 77

78


32

6 Finanční krize v Maďarsku Maďarsko je další zemí, kterou prudce zasáhla globální finanční krize. V této části práce je stručně uvedena historie země a ekonomiky. Následně se již kapitola zaměřuje na finanční krizi, její počátek, průběh a příčiny. Současným prezidentem Maďarska je László Sólyom. Prezident má poměrně omezené pravomoci, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády. Dosavadním předsedou vlády byl Gordon Bajnai, který byl jmenován 14. dubna 2009 po překvapivé demisi Ference Gyurcsányho. V dubnu roku 2010 byl vystřídán Viktorem Orbánem.

6.1 Historie země V srpnu roku 1989 vláda otevřela hranice země pro občany sověty okupované NDR, kteří chtěli uprchnout na Západ. To se stalo dějinným mezníkem a vedlo k pádu komunismu ve střední Evropě. Po pádu komunismu v zemích východního bloku byla dne 23. října 1989 vyhlášena Maďarská republika. Základní cíl byl všude stejný, spočíval v nahrazení centrálního plánování tržní ekonomikou. U většiny států předcházela ekonomické transformaci transformace politická, tj. prioritně změna politického systému socialistických států. Podstatou této změny bylo odstranění vedoucí úlohy jedné strany a nastolení pluralitní demokracie. V Maďarsku se jednalo o transformaci postupnou, rozvrženou na řadu let80. Nová kapitola maďarských dějin byla otevřena na jaře roku 1990, kdy proběhly první svobodné volby od roku 1947, které se konaly v důsledku téměř dvouletého přechodu od vlády jedné strany k parlamentní demokracii81. Maďarská ekonomika netrpěla takovými strukturálními deformacemi jako ostatní transformující se země. V 90. letech se proto ekonomická situace rychle zlepšovala, i když země byla z dob socialismu značně zadlužena (deficitem státního rozpočtu, deficitem obchodní bilance)82.

6.2 Ekonomika Ekonomika Maďarska patří k méně rostoucím, ale relativně silným středoevropským ekonomikám. Mezi lety 1990 a 1994 byly provedeny rozsáhlé liberalizace, též byla přepracována daňová soustava. S financováním pomáhal několik prvních let od revoluce i Mezinárodní měnový fond.

Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D. (2001) The university of Liverpool [online]. 2000 82 Profit.cz [online]. 2009 80 81


33

Tehdejší premiér Gyula Horn se v březnu roku 1995 pokusil celou situaci vyřešit velkou privatizací mnohých státních podniků. Aby se spolu s poklesem vládních výdajů pomalu nastartoval ekonomický růst. K tomu dopomohl i vstup Maďarska do EU v květnu roku 2004. Růst HDP byl tažen expanzí vývozu a investic. V letech 2001-2008 byl růst vývozu mimořádně vysoký a dosáhl 11,5 % ročně. Od roku 2006 se ekonomický rozvoj Maďarska zpomalil a růst HDP zůstal pod 4 % ročně83. V červnu roku 2006 zavedl premiér Gyurcsány nutný balíček úsporných opatření potřebných ke stabilizaci ekonomické situace Maďarska. Balíček se ovšem nezakládal na snížení státních výdajů, ale naopak na zvýšení příjmů pomocí zvýšení daní a administrativních a jiných poplatků. To se navíc promítlo do inflace. Situace se začala horšit a to především díky zvyšujícímu se zadlužování vlády a také zastavením některých důležitých reforem. Oblíbenost vlády u veřejnosti podstatně klesla. Odkládání nezbytných reforem vedlo k propadu ekonomiky a nakonec k problémům, které se plně projevily během současné finanční krize. Maďarský forint prudce oslabil a země požádala o zahraniční pomoc, a to jak mezinárodní instituce, tak i Evropskou unii. Tato situace byla katalyzátorem k provádění strukturálních reforem. Především reformy daňové a důchodové84. Maďarsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko), členem CEFTA, WTO, OECD, IEA, a mnoha dalších mezinárodních organizací. Od roku 1973 je Maďarsko členem Gatt a je také zakládajícím státem WTO (od 1. ledna 1995). Na základě dohody podepsané dne 21. prosince 1992 v Krakově mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou se Maďarsko stalo členem CEFTA (Středoevropská dohoda o volném obchodu). Členství v organizaci CEFTA skončilo dnem vstupu Maďarska do Evropské unie85. Dne 7. května 1996 se stalo 27. členem OECD. OECD poskytuje svým členským zemím nástroje potřebné k analýze a sledování jejich ekonomické, sociální a environmentální politiky 86. Dne 8. července 1997 obdrželo Maďarsko pozvání k zahájení jednání ke vstupu do NATO. Maďarsko se stalo členem 12. března 199987. Dne 13. prosince 1997 bylo na zasedání EU rozhodnuto o zahájení přístupových jednání s Maďarskem. Jednání o jeho vstupu do EU bylo zahájeno dne 30. března 1998. Pro společný vstup 10 kandidátských zemí byl platný termín 1. května 2004. Do Schengenského postoru vstoupilo Maďarsko v roce 200888.

ITD Hungary [online]. 2009 OECD [online]. 2010 85 Step-in.hr [online]. 2009 86 OECD [online]. 2010 87 Ministry of foreign affairs of the republic of Hungary [online]. 2008 88 Euroskop.cz [online]. 2009 83

84


34

6.3 Vývoj krize Před dvaceti lety bylo Maďarsko pro mnohé středoevropské země příkladem, jak postupovat v přechodu od státem řízeného hospodářství k volnému trhu. Už před změnou režimu zde působily první soukromé firmy a Maďarsko se zcela otevřelo západním zemím. V Maďarsku byla před krizí obdobná situace jako v Lotyšsku. Do země proudilo obrovské množství kapitálu v podobě zahraničních investic. HDP rostl od roku 2002 v průměru o 4 % ročně. Celosvětový růst však brzy vystřídal prudký obrat. Maďarsko bylo jednou z prvních evropských ekonomik, která byla tvrdě zasažena globální krizí. Hlavním důvodem byl vysoký deficit veřejného rozpočtu, který se s Maďarskem táhne již několik let. Ekonomika Maďarska v roce 2007 vzrostla kvůli vyšším daním a cenám pouze o 1 % HDP, což je jen třetinový růst oproti předcházejícímu roku 2006. V té době zemi hrozila tzv. stagflace, čili stagnace hospodářského růstu při současném výrazném zdražování. Pokles hospodářského růstu země byl způsoben zvyšováním daní, které měly sloužit k zalátování děr v rozpočtu. Kvůli vyšším daním však mnohé podniky přesunuly svá sídla do jiných zemí, nebo hledaly skuliny v zákoně, aby daně platit nemusely. Dříve či později se tak nutně dostavila vysoká inflace a minimální hospodářský růst89. Globální snižování vládního deficitu z 5 % HDP v roce 2007 na 3,8 % HDP v roce 2008 vedlo k okamžitým problémům s financováním, s vysokou úrovní vládních výdajů a zahraničního dluhu. Úrokové sazby z vládního dluhu rychle stoupaly, sekundární trh vládních cenných papírů zamrzl a primární aukce státních dluhopisů musely být pozastaveny. Směnný kurz rychle oslabil. V říjnu roku 2008 Maďarská centrální banka razantně zvýšila základní úrokovou sazbu o 3 %. Důvodem překvapivého kroku byl propad kurzu forintu, který se blížil svému historickému minimu90. Forint od srpna do října roku 2008 ztratil vůči euru téměř 15 %. Hodnota základní úrokové sazby vzrostla z původních 8,5 % na 11,5 %. Banka chtěla tímto krokem zabránit dalšímu oslabování měny. Vyšší úrok měl přilákat investory. To se však nestalo. Razantní zvýšení úrokové sazby totiž více než naznačilo, že zemi vážně ohrozila ekonomická krize. V březnu roku 2009 přesahovalo zahraniční zadlužení již 120 % HDP. Vývoz se snížil o 30 % a krize se nedotkla jen zahraničních investic. Zadluženost Maďarska stoupla během roku 2008 na bezmála 12 miliard EUR. Problém nebyl v zadlužení jako takovém, ale v tom, že téměř 80 % všech úvěrů bylo poskytnuto v cizích měnách. Mnoho obyvatel bylo zatíženo hypotékami. Ty spláceli z mezd, které pobírali v čím dál slabších forintech. Forint zaznamenal 24% pokles vůči euru, nezaměstnanost nezadržitelně rostla. Zemi všeobecně nehrozil krach

Blogger.com [online]. 2010 Forint k euru se pohyboval kolem 283 HUF/EUR a byl tak blízko historického minima 285,10 HUF/EUR, kde byl v červnu 2006. 89

90


35

zdravotnictví či penzijního systému, přesto však Maďarsko nebylo schopno provádět prakticky od roku 1998 jakékoli reformy veřejných financí91. Maďarsku se v průběhu celé doby transformačního procesu z centrálního plánování na tržní ekonomiku nepodařilo snížit míru inflace na hodnoty blížící se průměrné inflaci eurozóny. Z tohoto důvodu zůstávaly nominální úrokové sazby na úvěry poskytované v maďarských forintech vždy vyšší než srovnatelné sazby v eurech nebo švýcarských francích. V roce 2006 činila úroková sazba na hypoteční úvěr denominovaný ve švýcarských francích 3,29 %, v maďarských forintech 9,13 % a 4,3 % v eurech. Hypoteční úvěr poskytnutý v eurech nebo švýcarských francích byl tak z důvodu nižší úrokové sazby výhodnější než úvěr poskytnutý ve forintech. Dle banky MNB (2009) vzrostl objem hypotečních úvěrů ve švýcarských francích v období let 2005-2008 ze 133 milionů forintů na 2,3 miliardy forintů. Podíl hypotečních úvěrů denominovaných ve švýcarských francích vzrostl z 6 % v roce 2004 na 57 % v roce 200892. Maďarsko trpí nízkou ekonomickou aktivitou obyvatelstva, nepříznivým demografickým trendem a velmi nevýkonným školstvím. Dále vystupuje z řady vysokou daňovou zátěží (z hrubé mzdy odvádějí obyvatelé 54 %), která se promítá ve velmi neefektivním vybírání daní. Aktuálně nejzávažnějším problémem je však vnější zadlužení státu. Tuto situaci chtěli politici vyřešit rychlým vstupem do eurozóny. Podmínkou je plnění všech pěti Maastrichtských kritérií. Maďarsko však neplní ani jedno. Má problémy s inflací, výrazný rozpočtový schodek a rostoucí veřejný dluh. Maďarský forint zatím není v ERM II a vůči euru vykazuje značnou volatilitu. Maastrichtské kritérium přesahuje i průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb a ani maďarská legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do eurosystému. Maďarsko se tak do eurozóny dostane nejdříve v roce 201593. V roce 2006 při tom předpokládalo, že do eurozóny vstoupí již v roce 2010. Zásluhou pomoci poskytnuté od mezinárodních společenství se Maďarsko vyhnulo krachu. Podle údajů Národní banky Maďarska běžný účet vykázal přebytek ve výši přibližně 0,2 miliardy EUR v roce 2009 oproti schodku ve výši 7,5 miliardy EUR v roce 200894. V červenci roku 2009 získala Maďarská vláda prodejem dluhopisů na mezinárodních kapitálových trzích 1 miliardu EUR. Tento krok signalizoval návrat důvěry investorů95. Dne 24. srpna 2009 se úrokové sazby snížily o 0,5 % na rovných 8 %. Byly tak nejnižší od dubna roku 2008. Snížení úrokových sazeb je dalším ze série kroků na podporu skomírající maďarské ekonomiky. Jednou z podmínek pomoci bylo nezbytné provedení daňové reformy, při které došlo ke zvýšení spotřebních daní96. Úvěry domácností zůstaly v roce 2009 Asociace pro mezinárodní otázky [online]. 2008 Magyar Nemzeti Bank [online]. 2005, Národohospodářský obzor [online]. 2009 93 Euroskop.cz [online]. 2009 94 Portal.ksh.hu [online]. 2010 95 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 96 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 91

92


36

stabilní, úvěry společností klesly o 5 %. Nové úvěry domácností byly přesunuty ze zahraničních měn na domácí měnu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 úvěry soukromého sektoru klesly více, než se předpokládalo97. Vlivem růstu vývozu, který kompenzoval slabou domácí poptávku, se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 zmírnilo tempo hospodářského poklesu, reálný HDP klesl o 4 % (meziročně) ze 7,1 % ve třetím čtvrtletí roku 2009. V důsledku zvýšené nezaměstnanosti však zůstala soukromá spotřeba slabá. Reálný HDP klesl v roce 2009 o 6,3 %, což bylo méně, než se předpokládalo v posledním zhodnocení ekonomiky Maďarska. Maďarsku se podařilo udržet rozpočtový deficit v roce 2009 ve výši 3,8 % HDP. Rozpočet na rok 2010 předpokládá další snížení schodku a do roku 2011 pak má za cíl snížit svůj deficit pod 3 % HDP98.

6.4 Poskytnutá pomoc od mezinárodních společenství Maďarsko se za finanční krize stalo první zemí Evropské unie, která byla nucena žádat o pomoc mezinárodní organizace. Podmínkou poskytnutí této pomoci jsou na straně Maďarska kroky postupně vedoucí ke snižování vládního dluhu formou často drastických úspor na sociálních výdajích. V říjnu roku 2008 Maďarsko požádalo o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn 15. října 2008 oznámil, že je připraven Maďarsku pomoci. Tato pomoc byla poskytnuta od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Světové banky. Celková výše půjčky byla sjednána na 20 miliard EUR. MMF Maďarsku poskytne 12,5 miliardy EUR, EU 6,5 miliardy EUR a SB 1 miliardu EUR. Vlivem této finanční pomoci však muselo Maďarsko přistoupit k výrazným škrtům v rozpočtových výdajích. Veřejný dluh v říjnu roku 2008 tvořil dvě třetiny hrubého domácího produktu. Finanční pomoc je poskytována na podporu nového komplexního programu hospodářské politiky Maďarska přijatého v říjnu roku 2008. Jeho cílem je obnova důvěry investorů a zmírnění napětí na finančních trzích. Příslušné prvky tohoto programu byly zahrnuty v legislativních změnách rozpočtu na rok 2009. Dalším cílem pomoci je podpora udržitelnosti platební bilance Maďarska. Půjčka také pomůže k dosažení pokroku ve fiskálním řízení a regulaci finančního sektoru. Opatření na snížení vládních výdajů zahrnovala zmrazení růstu mezd a zrušení 13. platů pro státní zaměstnance, které byly zavedeny v roce 2003. Jedním z opatření, která také měla přispět ke snížení výdajů, bylo v červnu roku 2009 uzavření čtyř velvyslanectví v zahraničí a osmi konzulátů. V dalších státech byly kvůli snížení nákladů maďarské diplomatické služby sjednoceny. Touto reorganizací se ušetří až dvě miliardy forintů ročně. Maďarská vláda se zavázala ušetřit na státních výdajích v letech 2009 a 2010 celkem 4,6 miliardy EUR. To bylo jednou z podmínek pro získání meziná97 98

IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 EUROPA [online]. 2010


37

rodní finanční pomoci sloužící k překonání dopadů globální krize. V té době šlo o největší mezinárodní záchranný balík pro rozvíjející se ekonomiku od začátku celosvětové krize99. Klíčová opatření se soustřeďují na oblasti s největšími nepříznivými tlaky, kterými jsou vládní finance a bankovnictví. Opatření jsou navržena tak, aby byla kompatibilní s dlouhodobě plánovanými ekonomickými reformami veřejných financí100. První část mezinárodní finanční pomoci ve výši téměř 7 miliard EUR byla použita především na zvýšení rezerv101. 6.4.1 Pomoc poskytnutá od Mezinárodního měnového fondu Dne 6. listopadu 2008 schválil MMF pro Maďarsko úvěr ve výši 10,5 miliardy SDR102 (přibližně 12,3 miliardy EUR). Cílem bylo oživení místní ekonomiky postižené finanční krizí. Program předpokládá značné strukturální fiskální úpravy ve výši 2,5 % HDP ročně s důrazem na opatření v oblasti výdajů v souladu s potřebou omezit rozsáhlý veřejný sektor103. Maďarské orgány se zavázaly, že dosáhnou pokroku ve fiskální konsolidaci a kontrole výdajů, provedou daňové a strukturální reformy (především pro udržitelnost důchodového systému) a reformy veřejných financí, dosáhnou cenové stability, stability bankovního a finančního sektoru. Okamžitě dostalo Maďarsko k dispozici 4,2 miliardy SDR (asi 3,9 miliardy EUR). Zbytek úvěru bude vyplacen v 5 splátkách, kterým bude předcházet čtvrtletní zhodnocení dosavadního vývoje v zemi. MMF tuto půjčku Maďarsku poskytl z důvodu realizace dvou cílů. Prvním je provedení značné rozpočtové úpravy, která zajistí pokles vládního dluhu104. Druhým cílem je pak udržení dostatečné likvidity a vysoké úrovně kapitálu v bankovním systému. Tato půjčka umožňuje výjimečný přístup ke zdrojům MMF ve výši 1015 % členské kvóty Maďarska. Dne 18. května 2009 zmírnili poskytovatelé pomoci rozpočtové podmínky, které jsou spojeny s programem na pomoc Lotyšsku a Maďarsku. Reagovali tak na překvapivě prudký hospodářský pokles v těchto zemích. MMF Maďarsku schválil, že rozpočtový deficit v roce 2009 mohl místo 2,8 % vzrůst až na 3,8 % HDP. Dne 25. března 2009 byla Maďarsku po prvním přezkoumání vyplacena první splátka ve výši 2,1 miliardy SDR (asi 1,6 miliardy EUR). Dne 23. června 2009 obdrželo Maďarsko druhou část finanční pomoci ve výši 1,3 miliardy SDR (1 miliarda EUR). Dne 25. září 2009 vyplatil MMF Maďarsku V dubnu roku 2010 se začalo jednat o půjčce pro Řecko, která by měla být mnohonásobně vyšší než půjčka poskytnutá Maďarsku. Půjčka byla poskytnuta ve výši 110 miliard EUR. 100 IMF-International Monetary Fund [online]. 2007 101 European Commission [online]. 2004 102 SDR-zúčtovací jednotka MMF složená ze čtyř hlavních světových měn 103 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 104 Vnější dluh Maďarska dosáhl na konci roku 2008 97 % HDP 99


38

další půjčku ve výši 50 milionů SDR (38,5 milionu EUR). Čerpání úvěru mu zároveň prodloužil o šest měsíců do 6. října 2010105. "Makroekonomická a finanční politika Maďarska je na správné cestě. Fiskální udržitelnost se zvyšuje díky reformám výdajů na důchody, sociální dávky a subvence," uvedl ve své zprávě MMF po třetím hodnocení maďarské ekonomiky a vládních financí. Z důvodu postupného zlepšování finanční a hospodářské situace byla dne 17. prosince 2009 Maďarsku vyplacena čtvrtá splátka ve výši 725 milionů SDR (přibližně 580 milionů EUR). Bylo tak učiněno po čtvrtém přezkoumání hospodářské situace v zemi. Dne 24. března 2010 MMF úspěšně dokončil páté zhodnocení situace v zemi, na základě čehož byla Maďarsku dána k dispozici poslední část finanční pomoci ve výši 725 milionů SDR (přibližně 580 milionů EUR). Země však nemá v úmyslu tuto částku spolu s nevyčerpanou částkou ze čtvrté půjčky (také ve výši 725 milionů SDR) čerpat106. Maďarsko tak má ještě k dispozici 1,45 miliardy SDR. 6.4.2 Pomoc poskytnutá od Evropské unie a jejích členů Dne 4. listopadu 2008 Rada Evropské unie přijala rozhodnutí dát Maďarsku k dispozici finanční pomoc ve výši 6,5 miliardy EUR. Pomoc byla vyplacena ve čtyřech splátkách. Výše první splátky činila 2 miliardy EUR a byla uvolněna při vstupu dohody o úvěru v platnost a při současném předložení Memoranda o porozumění, které byly schváleny po konzultaci Hospodářského a finančního výboru. Vyplacení splátky bylo také podmíněno předložením návrhu rozpočtu na rok 2009. Maďarsko muselo učinit řadu legislativních změn. První splátku ve výši 2 miliard EUR Maďarsko získalo 9. prosince 2008, druhá splátka byla vyplacena ve stejné výši dne 26. března 2009, třetí splátka o objemu 1,5 miliardy EUR dne 6. července 2009 a poslední čtvrtá splátka ve výši 1 miliardy EUR zatím vyplacena nebyla. Tato částka stále zůstává Maďarsku k dispozici a bude vyplacena v případě potřeby (informace z 15. února 2010)107. Maďarské orgány se zavázaly dosáhnout pokroku ve fiskální konsolidaci a kontrole výdajů, provést daňové reformy, strukturální reformy a reformy finančního sektoru, zajistit jeho regulaci a dohled, dosáhnout cenové stability a stability bankovního sektoru. Pomoc od EU byla poskytnuta na dobu 2 let do 3. listopadu 2010108. Prozatím byla Maďarsku vyplacena část finanční pomoci ve výši 5,5 miliardy EUR z celkových 6,5 miliardy EUR.

IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 107 European Commission [online]. 2010 108 European Commission [online]. 2008 105

106


39

6.4.3 Pomoc poskytnutá od Světové banky V září roku 2009 byla radou Světové banky schválena půjčka Maďarsku ve výši 1 miliardy EUR. Tato částka je určena na daňové reformy s cílem zajištění dlouhodobé fiskální a makroekonomické udržitelnosti ekonomiky, obnovení důvěry investorů a zlepšení přístupu vlády, bank a podnikového sektoru k externímu financování. Dále bude nutné provést důchodovou reformu směřující k zachování přiměřených dávek a zpřísnit její kritéria. Finanční pomoc je také určena ke snížení výdajů a deficitu v oblasti zdravotnictví a zajištění lepšího přístupu ke zdravotní péči109.

109

The World Bank [online]. 2010


40

7 Vliv finanční krize na stupňování krize veřejných rozpočtů V důsledku finanční krize a následně poskytnuté finanční pomoci musely obě země přistoupit na výrazné škrty a reformy. Velká část reforem se týkala také veřejné správy. Této problematice je věnována pozornost z důvodu toho, že Maďarsko i Lotyšsko chtějí co nejdříve vstoupit do eurozóny a výše deficitu veřejných financí je jedním z kritérií pro přijetí eura. Dle Paktu stability a růstu jsou současní i potenciální členové eurozóny povinni vést řádné a udržitelné veřejné finance a udržovat rozpočtové schodky pod hranicí 3 % HDP. Jejich výše v případě obou zemí tuto hodnotu přesáhla. Pomoc od mezinárodních společenství se tedy mimo jiné zaměřila také na reformy prováděné v tomto sektoru. Zdravé veřejné finance jsou považovány za zásadní předpoklad pro hospodářskou stabilitu a růst, především v době, kdy se Evropská unie vzpamatovává z hospodářské recese. Za účelem ochrany svých bankovních systémů a oživení hospodářství však vlády zvýšily své výdaje, čímž se jejich zadlužení ještě prohloubilo. Vzhledem k tomu, že současně došlo k výraznému propadu daňových příjmů a zvýšení nezaměstnanosti a tudíž i výše vyplácených podpor, nezbylo mnoha zemím nic jiného, než si potřebné prostředky půjčit110.

7.1 Lotyšsko Prudký nárůst celkového zadlužení vlády v roce 2008 je výsledkem vlivu nahromaděného deficitu a stabilizačních opatření ve finančním sektoru, které Lotyšsko provedlo koncem roku 2008. Došlo zejména ke zvýšení vládních půjček, aby mohla být poskytnuta likvidita bance Parex. Program přijatý vládou v prosinci roku 2008 byl mimo jiné zaměřen na konsolidaci rozpočtu. Došlo by tak ke snížení průměrné mzdy ve veřejném sektoru (o 15 % v roce 2009 a o další 2 % ročně v letech 2010 a 2011). V rámci konsolidačního programu Lotyšska by snížení schodku přispělo ke snížení rizik pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Rada Evropské unie doporučila Lotyšsku, aby situaci nadměrného schodku vyřešilo co nejdříve. Nejpozději však do roku 2012 tím, že zajistí průměrné roční fiskální úsilí nejméně 2,75 % HDP v období 2010-2012111, a to posílením daňové správy, kontrolami výdajů Ministerstva financí a zlepšením rozpočtového rámce, jakož i regulací a dohledem finančního trhu112. European Commission [online]. 2010 Lotyšsko musí konsolidovat své veřejné rozpočty a zlepšovat svou fiskální pozici minimálně o 2,75 % HDP ročně - Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 112 European Commission [online]. 2009 110 111


41

Lotyšsko na konci roku 2009 vykazovalo schodek veřejných financí ve výši 9 % HDP jak doporučovala EU. Jeho cílem pro rok 2010 je snížit jej na 8,5 % HDP113. Během roku 2009 byla přijata tvrdá opatření potřebná ke stabilizaci lotyšského hospodářství, obnovení veřejných financí a zotavení ekonomiky. Lotyšský parlament dne 16. června 2009 schválil škrty ve veřejných výdajích ve výši 500 milionů latů, které zahrnují razantní snižování důchodů a platů ve státní správě. Tyto škrty byly jedním z opatření navrhovaných MMF a EU v programu na zotavení lotyšské ekonomiky. Lotyšsko nutně potřebovalo zredukovat rychle narůstající deficit veřejných financí a dosáhnout tak na další mezinárodní pomoc potřebnou k odvrácení státního bankrotu a zhroucení měny114. Dne 1. prosince 2009 byl parlamentem schválen státní rozpočet na rok 2010. Při sestavování konečné verze rozpočtu se vycházelo z toho, že HDP poklesne o pouhá 4 % HDP v porovnání s rokem 2009, kdy HDP podle MMF (2010) klesl o 18 %115. Z toho důvodu je země stále plně závislá na finanční pomoci. Realizace rozpočtu pro rok 2010 by měla snížit deficit veřejných financí. Pro rok 2010 jsou příjmy předpokládány ve výši 275 milionů latů. Aby jich bylo dosaženo, bude nutné zavedení dalších důležitých reforem (zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob z 23 % na 26 %, růst sazby daně z pozemků z 1 % na 1,5 %). Na straně výdajů pak bude země pokračovat v jejich snižování. Toho bude dosaženo pomocí strukturálních reforem a zrušením institucí a agentur ministerstva zemědělství, kultury a obrany116. V rámci reforem dojde ke snížení dávek v nezaměstnanosti, mateřských a otcovských dávek lidem s vysokými příjmy, odložení některých investičních projektů (které ovšem navýší výdaje v letech jejich provedení), snížení výdajů na obranu, vyšší spotřební daň na víno a cigarety a nově spotřební daň na zemní plyn. V roce 2009 maloobchodní tržby i nadále klesaly, ale vývoz (především dřeva a chemikálií) je již na vzestupu. Rovněž se značně zpomalilo tempo poklesu HDP. Meziroční hrubá mzda na jednoho pracovníka klesla v září roku 2009 o 10 % a ve stejném období klesly mzdy ve veřejném sektoru o 20 %. Ceny meziměsíčně (leden 2009-listopad 2009) klesly o 1,2 %, což znamenalo značný obrat oproti 18% inflaci z května roku 2008. Výsledkem byla zlepšující se konkurenceschopnost země. Očekává se další pokles cen a nákladů, což přispěje k oživení hospodářství117. V této době lze konstatovat, že deficit rozpočtu je pod kontrolou. Pro splnění Maastrichtských kritérií pro rok 2012 a následné přijetí eura v roce 2014 je nutné ještě zavést značná dodatečná opatření. Lotyšsko se zaměřilo na dosažení hodnoty schodku veřejných financí pod 6 % v roce 2011 a pod 3 % v roce 2012. Pro naplnění těchto cílů bude potřebná další regulace ve výši 800 až 900 milionů latů, která bude rozložena do následujících dvou let. 113European

Commission [online]. 2010 [online]. 2009 115 IndexMundi [online]. 2010 116 European Commission [online]. 2009 117 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010, European Commission [online]. 2009 114EurActiv


42

Z důvodu toho, že pokles poptávky pravděpodobně způsobí navýšení schodku, bude zapotřebí zavést další fiskální opatření. Nevyhnutelné budou další podstatné škrty ve výdajích a pravděpodobně i zvýšení daní, mimo jiné prostřednictvím daňových reforem. Provádění škrtů ve zdravotnictví a školství bude velmi složité, dle MMF by se tak země měla zaměřit na strukturální reformy. V souvislosti s těmito reformami Lotyšsko zažádalo MMF o technickou pomoc. Se splněním deficitu veřejných financí pod 3 % HDP do roku 2012 jsou ale spojena i značná rizika. Zaměstnanci MMF předpokládají, že by vládní dluh mohl překročit 55 % HDP v roce 2012. S přihlédnutím i k nákladům na restrukturalizaci bank by to mohlo být až 80 % HDP, jelikož jsou tyto náklady těžko odhadnutelné. Tato hodnota by překračovala referenční hodnotu Maastrichtského kritéria, čímž by se stalo euro nedosažitelným. Nicméně jakmile se ekonomika zotaví, předpokládá se snížení deficitu pod 3 % nejpozději do roku 2014118.

7.2 Maďarsko Odkládání nutných reforem a vysoké státní výdaje v letech 2002-2006 zvýšily dluh Maďarska a během hospodářské krize vystavily ekonomiku mnohem větším problémům, než jaké postihly jiné státy střední Evropy. Schodek veřejných financí procházel velkými výkyvy již od roku 1998. Z 3 % HDP v roce 2000 se zvýšil na 4 % HDP v roce 2001 a následně pak v roce 2002 dosáhl úrovně 8,9 % HDP. V první polovině devadesátých let dosahovalo Maďarsko růstu HDP přibližně 4 % ročně. Od roku 2001 však reálný růst HDP postupně zpomalil. Ekonomická nerovnováha země se začala prohlubovat. Minimální mzda se v letech 2000-2001 téměř zdvojnásobila a mzdy většiny zaměstnanců ve veřejném sektoru se na podzim roku 2001 zvýšily skoro o 50 %. Velké zhoršení v oblasti veřejných financí po roce 2000 lze přičíst částečně zpomalení ekonomické aktivity a částečně provádění expanzivní fiskální politiky od roku 2001. Především došlo k významnému zvýšení běžných výdajů na HDP, jejichž důvodem byla štědrá mzdová politika ve veřejném sektoru a prudký růst sociální transferů a dotací119. Reformy veřejných financí byly nezbytné již v roce 2002. V roce 2004 se stal premiérem Ferenc Gyurcsány. Ten se jimi však nezabýval. Naopak, snížil sazbu daně z přidané hodnoty, čímž poklesly příjmy, a zvýšil výdaje. Tento krok způsobil nečekaně vysoký deficit veřejných financí. Snížení daní se současným růstem životní úrovně tak ochromilo celý rozpočet120. Na podzim roku 2006 předložilo Maďarsko Evropské komisi konvergenční program, který obsahoval reformy vedoucí ke snížení vysokých rozpočtových deficitů v letech 2004 až

IMF-International monetary fund [online]. 2009 European Commission [online]. 2004 120 Hungarian Spectrum [online]. 2010 118 119


43

2008121. Gyurcsányho vláda předpokládala pokles deficitu na úroveň 5 % HDP v roce 2007 a pod 3 % HDP v roce 2008. Na konci roku 2008 však Maďarsko postihla finanční krize. Reforma předpokládala zvyšování daní z příjmu korporací. Daň měla vzrůst z 16 % na 20 %. Růst zdanění se nevyhnul ani ostatním příjmovým položkám rozpočtu. Zvýšila se daň z příjmu fyzických osob a také odvody na sociální zabezpečení. Druhým opatřením snižujícím deficit veřejných financí mělo být snížení počtu státních zaměstnanců. Reforma očekávala změnu ohodnocování státních zaměstnanců a pokles jejich počtu ve státní správě o zhruba 23 %. Dalších úspor mělo být dosaženo poklesem dotací na plyn, elektřinu a léky122. Z plánovaných reforem vláda v roce 2007 zahájila úspornými opatřeními (snižováním počtu zaměstnanců ve státní správě a redukcí majetku ministerstev, ústředních rozpočtových institucí a plánovanou reorganizací samospráv) reformu státní správy. Z ostatních reforem od roku 2007 pokračovala na poli zdravotnictví, ovšem úsporná opatření zavedená v podobě poplatků za vyšetření a za vydání předepsaných léků byla zrušena lidovým referendem v březnu roku 2008. Další reformy - daňová, školská, důchodová však byly s ohledem na politickou a hospodářskou situaci Maďarska odloženy. V roce 2008 zažádalo Maďarsko o pomoc MMF a EU. Byla mu poskytnuta půjčka ve výši 20 miliard EUR. Účelem pomoci bylo snížení vládního dluhu a zvýšení likvidity bank. Maďarsko dodržovalo doporučený postup, takže se nedostalo do podobné situace jako Lotyšsko, které zažilo výrazný pokles HDP o 18 % po zavedení programu. Podmínkou poskytnutí finanční pomoci bylo provedení několika reforem. Reforma veřejného sektoru zahrnovala především snížení platů zaměstnanců, snížení jejich počtu a zrušení 13. platů. Dále byla provedena daňová reforma, konkrétně došlo ke zvýšení spotřebních daní. Důchodová reforma obsahovala zrušení 13. důchodů a snížení výdajů na sociální dávky. Reforma zdravotnictví byla provedena snížením počtu nemocničních lůžek a zlepšením možnosti přístupu obyvatel ke zdravotní péči. Pokud chce Maďarsko urychlit hospodářský růst a snížit rizika pro státní rozpočet, bude muset nová maďarská vláda po parlamentních volbách v dubnu roku 2010 provést rozsáhlé reformy včetně další redukce počtu státních zaměstnanců, které budou nezbytné pro vystoupení z recese a návrat k udržitelnému růstu ekonomiky. Nekritičtějšími oblastmi po volbách jsou reforma státní správy, vzdělání a daňového systému. Bez reforem nebude Maďarsko brzy schopno financovat systém zdravotnictví. Maďarské zdravotnictví je nejméně efektivní ze všech států OECD. K tomu se ještě přidává velmi nízká míra zaměstnanosti, která dosáhla za poslední čtvrtletí roku 2009 pouze 48,8 %123. Rozpočet Maďarska pro rok 2010 je zaměřený na dosažení nízké úrovně rozpočtového deficitu. Podle zprávy OECD (2010) by mohlo Maďarsko dosáhEurActiv [online]. 2006 EurActiv [online]. 2006 123 Finweb.sk [online]. 2010 121

122


44

nout nízké úrovně deficitu pod 3% HDP do roku 2011. Vláda usiluje o nápravu nadměrného schodku ze 4 % HDP v roce 2009 na 3,8 % HDP v roce 2010 (s ohledem na pokračující recesi) a 2,8 % HDP v roce 2011124. Lotyšsko má v plánu v roce 2010 srazit výdaje o 400 miliard forintů125. Snížení schodku v roce 2010 na 3,8 % je však ohroženo řadou rizik. Především pak tím, že příjmy z daní z příjmů a spotřebních daní budou nižší a naopak výdaje vyšší (především výdaje na systém veřejné dopravy), než se předpokládalo126. Jakékoliv dodatečné příjmy budou použity k posílení rezerv, které jsou určeny na ochranu proti rizikům a na snížení výdajů, které bude nutné v roce 2011127. Také další zlepšení v oblasti bankovního dohledu by přispělo k zachování finanční stability země. MMF a ratingové agentury hodnotí rozpočet pozitivně. Schodek plánovaný na 3,8 % HDP je podle nich uspokojivý, jeden z nejnižších v EU128. Evropská komise se nyní domnívá, že další kroky v postupu při nadměrném schodku Maďarska nejsou v současné době nutné. Komise bude i nadále pozorně sledovat rozpočtový vývoj v zemi, zejména s ohledem na nestabilní situaci veřejných financí129.

7.3 Komparace příčin a průběhu finanční krize Lotyšsko i Maďarsko prošli v uplynulých třech letech hlubokými změnami. Finanční krize v každém státě má svůj vlastní průběh, odlišné příčiny a také řešení. V případě Maďarska a Lotyšska však lze nalézt i několik shodných znaků. Jedním z nich je jednoznačně hluboký rozpočtový deficit. Maďarsko trpí státním rozpočtovým schodkem již od 90. let. Od té doby se však jen prohlubuje. V případě Lotyšska nedosahoval takové výše jako u Maďarska. Příčinou krize byl v obou zemích prudký příliv zahraničního kapitálu a následné přehřátí ekonomiky. Důvodem byl společný vstup do Evropské unie v roce 2004, který otevřel trhy obou zemí. Další z příčin lze hledat také v neefektivním vybírání daní, neustálém odkládání reforem či vysokém počtu zaměstnanců ve veřejné správě a jejich platů. V obou zemích krize způsobila prudký pokles příjmů, bylo tedy nutné snížit také výdaje. K tomuto kroku byly státy donuceny v rámci půjčky od MMF a EU. Bylo důležité provést rozsáhlé reformy. V Maďarsku i Lotyšsku byla nutná reforma veřejné správy vedoucí ke snížení počtu státních zaměstnanců a snížení jejich platů. Mimo to však byly také zavedeny reformy bankovního systému, školství a zdravotnictví.

European Commission [online]. 2004 Mapsofworld.com [online]. 2010 126 European Commission [online]. 2009 127 IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 128 E15.cz [online]. 2010 129 European Commission [online]. 2009 124 125


45

Obě země zažádaly o finanční pomoc mezinárodní instituce. V případě Maďarska byla poskytnuta půjčka ve výši 20 miliard EUR vyplácena v 6 splátkách, Lotyšsko dostalo 7,5 miliardy EUR vyplácených ve 4 splátkách. Na rozdíl od Maďarska je Lotyšsko členem ERM II. Jeho měna je tedy pevně fixována na euro, což je jedním z kroků k přijetí eura. Lotyšsko před krizí zažívalo prudký hospodářský růst. Lidé zvyklí na luxus, však žili na dluh. Výrazné snižování mzdových nákladů vedoucí ke snížení vládních výdajů tak vyvolalo nepokoje. V případě Lotyšska bylo velkým problémem zahraniční zadlužení, u Maďarska jím byl vysoký rozpočtový deficit a odkládané reformy. Maďarsko nerostlo tak výrazným tempem jako Lotyšsko. Země zatím není členem ERM II, ale v současné době je jeho situace lepší než v Lotyšsku. Celková částka půjčky ve výši 20 miliard EUR ani nebyla zcela vyčerpána a Maďarsko se pomalu ale jistě zotavuje. V obou zemích se HDP i vládní deficit vyvíjeli odlišně. Lotyšsko rostlo od roku 2005 do roku 2007 výrazným tempem nad 10 % HDP. V případě Maďarska to byl méně než poloviční růst. To ovšem Lotyšsko z krize nezachránilo. I před rokem 2005 je patrný rozdíl v hospodářském růstu obou zemí. V Lotyšsku byl vždy patrně vyšší než v Maďarsku. V roce 2008 se však vlivem krize ekonomika Lotyšska propadla. V roce 2009 to dokonce byl pokles ve výši 18 % HDP. Maďarsko zažívalo hospodářský pokles pouze v roce 2009. Pro roky 2010 a 2011 Eurostat (2010) uvádí předpovědi hospodářského vývoje obou zemí. U Lotyšska předpokládá opět hospodářský pokles, i když ne tak rapidní, jak tomu bylo v roce 2009. Následně pak v roce 2011 je již předpokládám růst ekonomiky. Ten však nebude ani zdaleka dosahovat takových hodnot, jako před krizí. Zdá se, že Maďarsko se s krizí vyrovnalo lépe. V roce 2010 je očekáváno zastavení poklesu a v následujícím roce již hospodářský růst. Vývoj HDP (v %) v Lotyšsku a Maďarsku je zobrazen v následujícím grafu.


46

Obr. 1 Vývoj HDP 1130

V případě deficitu veřejných financí na tom bylo Lotyšsko o něco lépe než Maďarsko jak ukazuje následující graf. V letech 1999-2007 prokazovalo trvale menší deficit. V roce 2008 se však v Lotyšsku naplno projevila krize, což se odrazilo i ve výši schodku, který je od té doby vyšší než schodek Maďarska. Lotyšsko má za cíl snížit jej pod 6 % HDP do roku 2011 a pod hodnotu 3 % HDP do roku 2012 a splnit tak dané Maastrichtské kritérium. Maďarsko plánuje snížit deficit na 3,8 % HDP v roce 2010 a na hodnotu 2,8 % HDP v roce 2011 a splnit tak kritérium o rok dříve než Lotyšsko. Pokud budou obě země dodržovat opatření stanovená MMF a EU a budou dále pokračovat v doporučených reformách, je velmi pravděpodobné, že dosáhnou předpokládaných hodnot deficitů.

130

Eurostat [online]. 2010


Obr. 2 Vývoj deficitu veřejných financí 1131

131

Eurostat [online]. 2010

47

Závěr

48

8 Závěr Cílem práce bylo zhodnocení průběhu finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku s důrazem na podmínky a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství. Na základě informací uvedených v kapitolách 3, 4 a 5 lze nyní konstatovat, že obě země udělaly velký pokrok ke stabilizaci svých ekonomik prudce zasažených finanční krizí. Je však nutné si uvědomit příčiny vzniku krize, aby bylo možné jí v budoucnu předejít. Ekonomové se shodují, že mezi tyto příčiny patří: • vysoký příliv kapitálu, který způsobil zhoršení vnější rovnováhy státu a oslabení finančního sektoru, došlo tak k přehřátí ekonomiky, která na to nebyla připravena, • panika, kdy investoři prchají ze země i přes zvýšení úrokových sazeb, které ovšem naznačuje problémy v zemi, • krizi prohloubilo taktéž vysoké zadlužení státu. Lotyšsko, z počátku velmi rychle rozvíjející se stát, se začalo potýkat s velkými existenčními problémy. Důvodem byl vysoký zahraniční dluh z velké části tvořený dluhem soukromého sektoru způsobeného prudkým nárůstem úvěrů poskytovaných na bydlení. Vlivem rostoucí konkurence z Evropské unie uváděly lotyšské banky do oběhu čím dál větší množství peněz. Lotyšská ekonomika nebyla na takový nápor připravena a v důsledku velkého přílivu kapitálu se začala přehřívat. Příjmy do státního rozpočtu každý rok rostly a stát se tak naučil rozhazovat. Zvyšoval platy, investoval do infrastruktury, zřizoval nové úřady. Lidé se ovšem zadlužili na několik let dopředu. Na konci roku 2008 státu chybělo 700 milionů latů (asi 1 miliarda EUR). Jediným východiskem z krize byla půjčka od mezinárodních společenství, která ovšem Lotyšsku nařídila rázná opatření. Stát propustil dvanáct tisíc svých zaměstnanců, těm, kteří zůstali, byly radikálně sníženy mzdy, ve velkém se rušily školy i státní nemocnice. Deficit rozpočtu se díky těmto škrtům snižoval. Ovšem ne všechna doporučení od MMF přinesla kýžené ovoce. Doporučená redukce důchodů musela být zastavena. Toto snížení bylo prováděno v rozporu s Ústavou a důchody musely být na nařízení Ústavního soudu vráceny, což opět zvýšilo výdaje státu. Snižování platů, propouštění, reorganizace škol a nemocnic, zvýšení daní. To všechno jsou opatření, která muselo Lotyšsko zavézt, aby se dostalo z krize ven. V Maďarsku krizi prohloubil vysoký rozpočtový deficit, kterým země trpí již několik let a také nedokončené reformy. Obě země nutně potřebovaly pomoc zvenčí. Ta jim byla poskytnuta od mezinárodních institucí - Mezinárodního měnového fondu, Evropská unie a Světové banky - a několika států Evropské unie. Oběma zemím byla udělena jak pomoc finanční tak i technická spočívající v podpoře provádění reforem a nutných opatření, bez nichž by země zkrachova-

Závěr

49

ly. Z počátku zřejmě Lotyšsko bralo krizi na lehkou váhu, jelikož opatření navrhnutá MMF a EU provádělo jen povrchně. Nyní se ovšem zdá, že je z nejhoršího venku a postupně se ekonomika země stabilizuje. To ovšem bude trvat ještě hodně dlouho. U Maďarska se nabízí otázka, zda bylo opravdu nutné, aby země prošla krizí, aby konečně dokončila reformy započaté v 90. letech. Tehdy byla pouze provedena reforma veřejné správy, která je ovšem po krizi také nutná. Pod dohledem MMF a EU je radikálně snižován počet státních zaměstnanců, jsou redukovány jejich platy, je prováděna také daňová reforma a mnoho dalších. Od ledna roku 2010 prudce stoupají hodnoty akcií způsobené přílivem kapitálu do země. Investorům se nelíbila dosavadní vláda, která byla ovšem vyměněna po volbách v dubnu roku 2010. Ty drtivě vyhrála strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem. Ten ve funkci vystřídá dosavadního premiéra, socialistu Gordona Bajnaie. Nová vláda bude mít nelehký úkol - oživit hospodářství země a kontrolovat rozpočtový deficit. Budou nutné další daňové reformy, které zajistí efektivnější vybírání daní. Jako členové Evropské unie chtějí obě země co nejdříve vstoupit do eurozóny. Lotyšsko je tomuto kroku blíž z důvodu fixace domácí měny na euro, která je jedním z Maastrichtských kritérií. Na druhé straně však je na tom jeho ekonomika podstatně hůře než ekonomika Maďarska. Lotyšsko získalo nižší objem finančních prostředků od mezinárodních společenství a je na této pomoci stále plně závislé. Maďarsko již podniklo všechna doporučení a úsporná opatření, která byla podmínkou půjčky a byla mu nařízena Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií. Je tedy na dobré cestě k stabilizaci ekonomiky, která ovšem bude pomalá a zdlouhavá.

Použité zdroje

50

9 Použité zdroje Monografie CIHELKOVÁ, E., KŘÍŽKOVÁ, J., KUNEŠOVÁ, H., & MARTINČÍK, D. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257s. ISBN: 80-7179-311-6. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 343s. ISBN 978-80-7400-075-1. FOSTER, John Bellamy, MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize: příčiny a následky. Přeložil Radovan Baroš. 1.české vyd. Všeň: Grimmus, 2009. 160s. ISBN 978-80-902831-1-4. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 710 s. ISBN 80-7179-891-6. HINDLS, Richard, HOLMAN, Robert, HRONOVÁ, Stanislava. Ekonomický slovník. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 519 s. ISBN 80-7179-819-3. JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha: GRADA Publishing, a. s. , 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1. KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. , 2009. ISBN 978-80-247-3199-5. SEDLÁČEK, PETR. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-012-6. VLČEK, Josef, et al. Výkladový lexikon pojmů tržní ekonomiky. Praha: VICTORIA PUBLISHING, a. s., 1992. 215 s. ISBN 80-85605-26-0. Elektronické články: ÅSLUND, Anders . How latvia can escape from the financial crisis. Peterson Institute for International Economics [online]. 2009, 4, [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: . BACOVSKÝ, Václav. Krize po maďarsku. Respekt [online]. 2009, [cit. 2010-0313]. Dostupný z WWW: .

Použité zdroje

51

BALOGH, Eva S. Lajos Bokros on the budget deficit in 2006. Hungarian Spectrum [online]. 2010, [cit. 2010-05-13]. Dostupný z WWW: http://esbalogh.typepad.com/hungarianspectrum/2010/04/lajos-bokros-onthe-budget-deficit-in-2006.html. KOHOUT, Pavel. Pád premiantů III. . Blog.aktuálně.cz [online]. 2009, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: . KOHOUT, Pavel. Koruna, euro a investice. Finmag [online]. 2007, [cit. 201003-10]. Dostupný z WWW: . LACINA, Lubor; TOMAN, Petr. Je plovoucí kurz měny výhodou v období finanční a ekonomické krize?. Národohospodářský obzor [online]. 2009, 4, [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: . STÁREK, Václav. Letošní rok ukáže, za jak dlouho Evropa a USA dosáhnou na vyrovnané rozpočty. E15 [online]. 2010, [cit. 2010-05-14]. Dostupný z WWW: . After Severe Recession, Stabilization in Latvia . IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: . Commission concludes fourth review of the EU balance-of-payments assistance for Hungary. EUROPA [online]. 2010, [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: . Commission concluded its fourth review of the EU medium-term financial assistance to Hungary. European Commission [online]. 2010, [cit. 2010-05-11]. European Dostupné z WWW: . EBRD becomes shareholder in Parex banka. Parex bank [online]. 2009, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: .

Použité zdroje

52

EBRD Board approves finance package for Parex Bank.EBRD [online]. 2009, [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . Economy and society, january-february 2010. Hungarian Central Statistical Office [online]. 2010, 4, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xftp/gyor/jel/ejel21002.pdf. EU přijala maďarský konvergenční plán. EuroActiv [online]. 2006, [cit. 201005-12]. Dostupný z WWW: . EU to release second instalment of Community financial assistance to Latvia. European Commission [online]. 2009, [cit. 2010-04-29]. Dostupné z WWW: . EU disbursed third instalment of € 0.5 billion Community financial assistance to Latvia. European Commission [online]. 2010, [cit. 2010-04-29]. Dostupné z WWW: . Exit strategy for public finances. European Commission [online]. 2010, [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . Hungary Succeeds in Early Return to Market Financing. IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: . IMF Set to Lend $2.4 Billion to Latvia . IMF-International Monetary Fund [online]. 2008 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: . IMF Agrees $15.7 Billion Loan to Bolster Hungary's Finances. IMFInternational Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . IMF Executive Board Completes Fifth Review Under Hungary's Stand-By Arrangement. IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-0507]. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

53

Lotyšsko nepřijalo českou krizovou pomoc, vláda si klade podmínky. Lidovky [online]. 2009, [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW: . Lotyšsko slíbilo škrty, Unie na oplátku pomoc. EuroActiv [online]. 2009, [cit. 2010-05-14]. Dostupný z WWW: . Maďarsko se odhodlalo k boji s rostoucím deficitem. EuroActiv [online]. 2006, [cit. 2010-05-14]. Dostupný z WWW: . Parex banka´s administrative costs reduced by 41 %. Parex Group [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: . Parex banka re-structuring plan submitted to the EC. Parex Group [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: . Elektronické zdroje: Bb.lv [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Poprvé po dvou letech v Lotyšsku klesla nezaměstnanost. Dostupné z WWW: . Bb.lv [online]. 2009 [cit. 2010-03-17]. Světová banka nařídí strmější úspory. Dostupné z WWW: . Blogger.com [online]. 2010 [cit. 2010-04-17]. Hungary Economy Watch. Dostupné z WWW: . BusinessDictionary.com [online]. 2008 [cit. 2010-01-17]. Currency crisis definition. Dostupné z WWW: . BusinessDictionary.com [online]. 2008 [cit. 2009-12-13]. External debt definition. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

54

BusinessDictionary.com [online]. 2008 [cit. 2009-12-13]. Financial crisis definition. Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz [online]. 2009 [cit. 2010-02-02]. Základní informace o teritoriu Lotyšsko. Dostupné z WWW: . Czso.cz [online]. 2008 [cit. 2010-02-21]. Maďarsko. Dostupné z WWW: . EUbusiness [online]. 2008 [cit. 2010-03-10]. Latvia and the euro. Dostupné z WWW: . EUR-Lex [online]. 2009 [cit. 2010-03-11]. Rozhodnutí Rady. Dostupné z WWW:. EUROPA [online]. 2010 [cit. 2010-04-25]. Commission concludes fourth review of the EU balance-of-payments assistance for Hungary. Dostupné z WWW:. European Commission [online]. 2004 [cit. 2010-05-05]. Hungary. Dostupné z WWW:http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/hungary_e n.htm>. European Commission [online]. 2009 [cit. 2010-05-14]. Latvia. Dostupné z WWW: . European Commission [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Communique. Dostupné z WWW: European Commission [online]. 2008 [cit. 2010-05-14]. Memorandum of understanding between European comunnity and Hungary. Dostupné z WWW:.

Použité zdroje

55

European Commission [online]. 2009 [cit. 2010-05-14]. Dostupné z WWW: . European Commission [online]. 2004 [cit. 2010-05-13]. Report from the Commission - Hungary. Dostupné z WWW: . European Commission [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Convergence Programme of the Republic of Latvia 2009-2012. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz [online]. 2005 [cit. 2010-02-02]. Hlavní stránka. Dostupné z WWW: <www.euroskop.cz>. Euroskop.cz [online]. 2009 [cit. 2010-01-02]. Maďarsko. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-05-22]. General government deficit. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2010 [cit. 2010-05-22]. Real GDP growth rate. Dostupné z WWW: . Evropská centrální banka [online]. 2009 [cit. 2010-05-12]. Konvergenční zpráva květen 2008. Dostupné z WWW: . Finance.cz [online]. 2000 [cit. 2010-02-02]. Hlavní stránka. Dostupné z WWW: <www.finance.cz>. Finweb.sk [online]. 2010 [cit. 2010-05-13]. Ekonomika. Dostupné z WWW: . Global Economy Matters [online]. 2009 [cit. 2010-4-10]. February 2009. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

56

IHNed.cz [online]. 1996 [cit. 2010-02-02]. Ekonomika. Dostupné z WWW: . IndexMundi [online]. 2010 [cit. 2010-05-14]. Latvia GDP. Dostupné z WWW: . Integrovaný portál MPSV [online]. 2000 [cit. 2010-02-03]. Hlavní stránka. Dostupné z WWW: . IMF-International Monetary Fund [online]. 2007 [cit. 2010-03-10]. Home. Dostupné z WWW: <www.imf.org>. IMF-International monetary fund [online]. 2009 [cit. 2010-05-15]. Republic of Latvia: First Review. Dostupné z WWW: . IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-04-13]. LatviaLetter of Intent and Technical Memorandum of Understanding. Dostupné z WWW: . IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-05-07]. Fifth Review Under the Stand-By Arrangement. Dostupné z WWW: . IMF-International Monetary Fund [online]. 2010 [cit. 2010-05-14]. Hungary: Letter of Intent, Memorandum of Economic and Technical Memorandum of Understanding. Dostupné z WWW: . Latvija.cz [online]. 2008 [cit. 2010-02-02]. Home. Dostupné z WWW: . Latvijas banka [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Visa Lapa. Dostupné z WWW: . Latvijas banka [online]. 2009 [cit. 2010-03-01]. Conference "Return to Sustainable Economic Growth and Stability in Latvia". Dostupné z WWW: . Lowtax.net [online]. 2009 [cit. 2010-02-02]. Latvia Information. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

57

Magyar Nemzeti Bank [online]. 2005 [cit. 2010-05-13]. Home. Dostupné z WWW: . Mapsofworld.com [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Hungary budget. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2010-05-12]. Fiskální výhled. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-0202]. Aktuálně. Dostupné z WWW: . Ministry of foreign affairs of the republic of Hungary [online]. 2008 [cit. 2009-12-21]. History of Hungarian-NATO relations. Dostupné z WWW: . OECD [online]. 2010 [cit. 2010-02-03]. Hungary. Dostupné z WWW: . OECD [online]. 2010 [cit. 2010-02-09]. Economic Survey of Hungary 2010. Dostupné z WWW: . Parex Group [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Home. Dostupné z WWW: . Profit.cz [online]. 2009 [cit. 2010-01-08]. Život na dluh končí kocovinou. Dostupné z WWW: . SpringerLink-Journal Article [online]. 2005 [cit. 2010-01-14]. Anatomy of a financial crisis. Dostupné z WWW: . Step-in.hr [online]. 2009 [cit. 2010-01-02]. CEFTA info. Dostupné z WWW: . The free dictionary [online]. 2008 [cit. 2009-12-13]. Depression. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

58

The university of Liverpool [online]. 2000 [cit. 2010-01-13]. The Current State of the Hungarian Economy and Prospects for the Future. Dostupné z WWW: . The World Bank [online]. 2010 [cit. 2010-04-21]. Latvia. Dostupné z WWW: . The World Bank [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Hungary. Dostupné z WWW: . Veřejná ekonomie [online]. 2005 [cit. 2009-12-13]. Rozpočtový deficit a veřejný dluh. Dostupné z WWW: . Velvyslanectví Lotyšské republiky v Praze [online]. 2000 [cit. 2010-02-01]. Domácí stránka. Dostupné z WWW: . Welcome to Latvia [online]. 2008 [cit. 2010-02-03]. Home. Dostupné z WWW: .

Seznam obrázků

59

10 Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj HDP 1........................................................................................................ 46 Obr. 2 Vývoj deficitu veřejných financí 1 .................................................................... 47

Finanční krize v Maďarsku a Lotyšsku a účinnost finanční pomoci ze strany mezinárodních společenství

Recommend Documents