Finanční hospodaření města Děčín v letech

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Finanční hospodaření města Děčín v letech 2007 – 2013 Bakalářská práce

Autor:

Ladislav Miko, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Alena Maaytová, Ph.D.

červen 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Děčíně dne

Ladislav Miko,DiS.

Poděkování:

Děkuji doc. Ing. Aleně Maaytové, PhD. za odborné vedení, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce. Dále děkuji pracovníkům magistrátu Města Děčín za poskytnuté informace a konzultace.

Anotace Bakalářská práce se zabývá finančním hospodařením města Děčín. Práce je rozdělena na dvě části. V první části jsou zpracována teoretická východiska postavení obcí v územní samosprávě a jejich finanční hospodaření. Další část práce je věnována finančnímu hospodaření města Děčín v letech 2007 -

2013. Součástí práce je i průzkum zájmu a

informovanosti obyvatel města o jeho hospodaření. Zjištěné poznatky napomohly k celkovému zhodnocení hospodaření města Děčín. Klíčová slova: územní samospráva, obec, rozpočet, finanční hospodaření, Děčín,

Annotation This bachelor thesis focuses on the financial management of Děčín. The thesis is divided into two parts. There are compiled theoretical basis of the status of municipalities in the local government and their financial management in the first part. The second part is focused on financial management of Děčín during the period of 2004 - 2013. Finally, there is the connected research of the interest and awareness of people living in the city at the end of the thesis. The ascertained knowledge helped the overall evaluation of the financial management of Děčín.

Key words: municipal authorities, budget, financial management, village

ÚVOD………………………………………………………………………………….….....1 I TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………..................2 1 ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA……………………………………………..............................3 1.1 Obec………………………………………………………………………………….….3 1.2 Majetková a finanční struktura obce…………………………………………………….5 1.3 Rozpočet………………………………………………………………………………...7 1.3.1 Rozpočtový proces…………………………………………………………………....8 1.4 PŘÍJMY……………………………………………………………………………..…..9 1.5 Výdaje……………………………………………………………………………….....10 1.5.1 Klasifikace výdajů………………………………………………..……………….…11 1.6 Financování územních samosprávných celků………………………………………….12 II PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………..…………...14 2 MĚSTO DĚČÍN…………………………………………………………………….........15 2.1 Základní údaje…………………………………………………………………….........15 2.2 Finanční analýza hospodaření města Děčín…………………………….…………......19 2.3 Ukazatelé finanční analýzy…………………………………………………………….21 2.3.1 Ukazatelé likvidity…………………………………………………………………..21 2.3.2 Analýza aktiv……………………………………………………………………......23 2.3.3 Analýza pasiv……………………………………………………………………......25 2.3.4 Analýza příjmů…………………………………………………………………..…..27 2.3.5 Analýza výdajů………………………………………………………………….......30 3 KOMPARACE………………………..………………………………………………….32 3.1 Pojem komparace ……………………………………………………………………...32 3.2 Provozní saldo……………………………………………………………………….....35 4 VYHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ MĚSTA DĚČÍN A DOPORUČENÍ........................37 ZÁVĚR……………………………………………………………………...........................42

SEZNAM TABULEK………………………………………………………………………43 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ………………………………………………………….45 POUŢITÉ ZDROJE…………………………………………………………………….…...46

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma Finanční hospodaření města Děčín v letech 2007 – 2013. Jelikoţ jsem rodákem tohoto města, velice mě zajímá veškeré dění ve městě, jeho hospodaření, rozvoj, komunální politika a především budoucnost Děčína. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě teoretických znalostí a analýzy příjmů a výdajů rozpočtů města Děčín v letech 2007 - 2013 zhodnocení jeho finanční situace a zároveň uvedení moţných návrhů na zlepšení hospodaření. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá charakteristikou územní samosprávy a územních samosprávných celků, kterými jsou zabezpečovány a financovány veřejné statky a sluţby různého charakteru. Nejdříve je uvedena charakteristika obce, její působnost a orgány obce. Jsou zde pojmenovány povinnosti obce a základní principy hospodaření obce. Následně je vysvětlen majetek obce, jeho význam a vyuţití. Důleţitou součástí teoretické části je vymezení rozpočtu obce a rozpočtový proces. Také je zde popsáno financování územních samosprávných celků, jejich příjmů a výdajů. V teoretické části je vyuţita odborná literatura a internet s vybranými webovými stránkami magistrátu města Děčín.

V praktické části jsou uvedeny základní údaje o městu Děčín, a to jeho historie i současnost. Tato část se především zabývá analýzou rozpočtových příjmů a výdajů města Děčín za roky 2007 – 2013. Nejprve byla provedena horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv města Děčín. Dále je provedena analýza příjmů a výdajů. Poţadované podklady byly získány z materiálů schválených Radou a Zastupitelstvem města Děčín v jednotlivých letech V závěru je zhodnoceno hospodaření města Děčín a také jsou zde uvedeny návrhy na zlepšení hospodaření města Děčín.

1

I. TEORETICKÁ ČÁST

2

1. Územní samospráva Územní samospráva je chápána jako forma veřejné vlády a veřejné správy tzn. samostatné spravování věcí veřejných na území menším, neţ je stát, na základě zákonem stanovené působnosti a ekonomických podmínek. Stát uznává schopnost územní samosprávy spravovat na svém území věci veřejné a předává ji část veřejné správy jako nestátnímu subjektu – obci. Územní samospráva zaznamenává dlouholetou historii a vznikala dvěma způsoby – přirozeně a uměle. V České republice, stejně jako na Slovensku, je územní samospráva tvořena dvoustupňovým systémem. „První stupeň je tvořen obecními úřady, popřípadě pověřenými obecními úřady a úřady s rozšířenou působností, které vykonávají řadu úkolů státní správy v přenesené působnosti; druhý stupeň tvoří krajské úřady, které vznikly na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, jako nový prvek v soustavě územních orgánů na základě proběhlých voleb do krajských zastupitelstev v roce 2000.“(Provazníková, 2009)

1.1. Obec Zákon o obcích definuje obec jako veřejnoprávní korporaci, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec je právnickou osobou, která má právní subjektivitu a jejíţ vznik upravuje zákon. Dále lze obec charakterizovat jako základní územně samosprávný celek, vymezený hranicí území obce. Dá se říci, ţe obec je v mezích zákona nezávislá na státu. Obec je v právním smyslu vymezena třemi základními znaky, jimiţ jsou území, občané a působnost (Peková, 2004. s. 79). Jako další znak obce bývá zpravidla uváděn majetek obce (Zákon 128/2000 Sb. §2, odst. 1 ). Území obce je správním územím, na kterém obec vykonává svou působnost, a to jak samostatnou, tak i přenesenou. Kaţdá obec České republiky je začleněna do správního obvodu vyššího územně samosprávného celku, tedy kraje. Zákon o obcích stanovuje moţnost měnit území obce, a to buď sloučením či připojením obce, na druhé straně téţ oddělením části obce. (Zákon 128/2000 Sb. §18 -26). O slučování či rozdělování obcí rozhoduje krajský úřad, na základě výsledků proběhlého místního referenda

3

v obci. Obec plní funkce vymezené zákonem o obcích - vlastní samosprávní funkci, tzv. samostatná působnost - a přenesenou funkci, tzv. přenesená působnost. Samostatná působnost obcí je vymezena v zákonech příkladným výčtem a dále jako péče o vytvoření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Orgány všech obcí vykonávají přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, v základním rozsahu a pro svůj správní obvod. Kaţdá obec či město mají své orgány – zastupitelstvo obce, rada obce starosta obce a obecní úřad. Zastupitelstvo obce rozhoduje o záleţitostech, jeţ patří do samostatné působnosti obce – rozpočet obce, rozvoj obce, územní plán obce nebo veřejný pořádek.

Tab. 1 Počet zastupitelů obecního zastupitelstva Počet obyvatel

Počet členů

do 500

5 aţ 15

nad 500 do 3000

7 aţ 15

nad 3000 do 10 000

11 aţ 25

nad 10 000 do 50 000

15 aţ 35

nad 50 000 do 150000

25 aţ 45

nad 150 000

35 aţ 55

Zdroj: § 68 odst.1, zák. č. 128/2000 Sb., zákona o obcích

Základním úkolem obce v samostatné působnosti je starat se o blaho svých občanů a především vytvářet podmínky pro sociální růst obce . Tedy péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Principy obecního hospodaření vycházejí z ústavního rámce uvedeného v čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.), podle něhoţ jsou územní samosprávné celky (obce a kraje) veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

4

1.2 Majetková a finanční struktura obce Majetek je vnímán, jako bohatství, jelikoţ má hodnotu, trţní cenu. Různé druhy majetku mohou být směněny na peněţní formu, jako vlastnictví, soubor vlastnických práv k majetku – moţnost disponovat s majetkem podle uváţení vlastníka majetku. Vlastnictví majetku je proto jedním z nejdůleţitějších předpokladů existence územní samosprávy jako nestátního subjektu – obcí. Majetek obce musí být vyuţíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.

Význam obecního majetku je moţné rozdělit do tří hlavních kategorií: -majetek je základní podmínkou existence územní samosprávy. -majetek a jeho uţívání jsou významným ekonomickým nástrojem územní samosprávy. -pro hospodaření s některými druhy majetku jsou nutné netrţní formy řízení a hospodaření. Sféry, ve kterých obce zpravidla podnikají, jsou: -dlouhodobý pronájem majetku. -majetkové vstupy do společných podniků s jinými subjekty, včetně subjektů

soukromého

sektoru. -prodej a výměna pozemků v rámci území obce.

Obce vyuţívají úvěru jako jednoho z moţných návratných příjmů. Podle lhůty splatnosti lze úvěry vyuţívané obcí rozdělit: -krátkodobý finanční úvěr – splatnost do 1 roku, -střednědobý úvěr – splatnost do 4, max. 5-ti let, -dlouhodobý úvěr – splatnost do 10 let, výjimečně do 15 let.

5

Jelikoţ oblast účetnictví prošla v posledních letech řadou rozsáhlých změn, jsou obce k 1. 1. 2009 povinny při vedení účetnictví postupovat podle těchto právních norem: -zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), -vyhlášky č. 505/2002 Sb., českých účetních standardů č. 501 aţ 522, ve znění změn platných pro účetní období začínající dnem 1. 1. 2005. Zákon o účetnictví je základní normou regulující finanční účetnictví. Představuje obecná pravidla pro vedení účetnictví společná pro všechny typy subjektů, které jsou podle tohoto zákona nazývány účetními jednotkami Bonita obcí Bonita se velmi často uplatňuje při ratingu obcí, který je spojován se schopností obce splácet své dluhy. Obsah bonity však není dosud plně definovaný.„Bonitou obce v širším slova smyslu rozumíme vlastnosti, které odpovídají charakteru poţadavků kladených na obec. Bonita obce je tedy určitým výrokem o obci.“ (Halásek, Pilný, Tománek, 2002, s. 7) Bonitu obcí můţeme hodnotit pomocí široké škály metod. Pro představu jsou uvedeny jen některé hodnotící metody: - Finanční metoda: je zaloţena na hodnocení nejdůleţitějších parametrů hospodaření obce. Hlavním cílem a smyslem je analýza dlouhodobé stability, velikosti municipálního rozpočtu, efektivnosti a kvality hospodaření obce apod. Tato metoda se především vyuţívá pro srovnání obce s ostatními obcemi. Mezi problémy spojené s finanční bonitou patří rozdílnost funkcí jednotlivých obcí (tj. jaký stupeň státní správy vykonávají). - Bilančně majetková metoda: vychází z ohodnocení tří stránek úrovně a finanční situace v obci. První stránkou je rozpočtové hospodaření, druhou stránkou je velikost majetku obce a posledním faktorem jsou místní podmínky. Uvedené faktory jsou charakterizovány kategoriemi (číselné i slovní), kterým je podle daného klíče přidělené určité mnoţství bodů.

- Metoda US Research: je předpokladem kvalitního rozhodování v právě dané oblasti financí obcí. Náplní této metody je zjednodušit a zpřehlednit velké mnoţství dat, která budou ásledně porovnána s podobnými ukazateli pro ostatní subjekty. (Halásek, Pilný, Tománek, 2002, s. 54 -90)

6

1.3 Rozpočet Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávních celků. Rozpočet obce je charakterizován jako: - účetní bilance (bilancuje příjmy a výdaje rozpočtu), - rozpočtový plán (vydává se na rozpočtové období zpravidla 1 kalendářní rok a hospodaří se podle něj), - decentralizovaný peněţní fond (tvoří se, rozděluje se a pouţívá se s vyuţitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování (Peková, 2004, s. 200–201)

Rozpočet obce je sestavován v průběhu předcházejícího roku a sestavuje se na rozpočtové období. Při sestavování rozpočtu je obec povinna dodrţovat obecně platná rozpočtová pravidla. Rozpočet můţe být sestaven jako: - vyrovnaný – příjmy jsou rovny výdajům, vyrovnaný rozpočet je představován jako cíl hospodaření v dlouhodobém horizontu, pokud má obec vyrovnaný rozpočet, netvoří si finanční rezervy do dalších let, tzn. na začátku rozpočtového období obec nedisponuje vlastními finančními prostředky, které jsou potřebné na financování potřeb (většinou se musí krátkodobě zadluţit), - přebytkový – příjmy jsou větší neţ výdaje, v majetku obce zůstávají nepouţité finanční prostředky, které je moţno pouţít na zaplacení části dluhu nebo na vytvoření určité rezervy slouţící na začátku rozpočtového období k financování potřeb, - schodkový – příjmy jsou menší neţ výdaje, schodkový rozpočet vede k zadluţení, obec musí získat dodatečné finanční prostředky, např. vyuţitím rezervy z minulých let, úvěr.

7

Mimo rozpočet mohou podle zákona probíhat pouze tři druhy peněţních operací. Jedná se o: 1. cizí prostředky – tj. peněţní prostředky, o nichţ se neví, zda jsou územního samosprávného celku (dobrovolného svazku obcí) – nebyly řádně označeny, a tedy se neví, čí jsou; analogií je depozitní účet, v jehoţ prospěch se převádí prostředky určené k vynaloţení jeho prostřednictvím 2. sdruţené prostředky – na základě smlouvy o sdruţení (příjem i výdaj) 3. prostředky z tzv. podnikatelské činnosti (jedná o soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku) Podnikatelské činnosti obce se sledují účetně mimo rozpočtové příjmy a výdaje (§ 6 odst.3 zákona č. 250/2000 Sb). Výsledek podnikatelské činnosti se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu obce za uplynulý rok. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů umoţňuje obci, aby si vedle svého rozpočtu zřídila ještě peněţní fondy. Neurčuje počet ani druh těchto fondů. Kaţdá obec si můţe peněţní fondy zřizovat podle své vlastní úvahy, resp. podle svých potřeb. Mohou být zřízeny pro konkrétní účely nebo bez účelového určení. Zákon nestanoví, ţe kaţdý peněţní fond musí mít svůj vlastní samostatný účet u peněţního ústavu(§ 5, § 29 zákona č. 250/2000 Sb.).

1.3.1 Rozpočtový proces Schválený obecní rozpočet je výsledkem několikaměsíčního procesu přípravy, projednávání a schvalování, kterého se účastní celá řada subjektů: především vedoucí finančního nebo podobného odboru, v menších obcích účetní, dále pak starosta, finanční výbor a samozřejmě zastupitelstvo. Podle zvyklostí v konkrétní obci se do prvních fází rozpočtového procesu mohou zapojit i další subjekty, coţ je časté především ve větších obcích a městech. V souladu s rozpočtovými pravidly územních rozpočtů se projednávání rozpočtu mohou účastnit i občané a to tak, ţe podají připomínky ke zveřejněnému návrhu před jeho projednáváním a schvalováním zastupitelstvem. Důleţité je, ţe schválený rozpočet je výsledkem politického rozhodnutí za přímé účasti veřejnosti.

8

Rozpočtový proces má několik fází: sestavení návrhu, projednání a schválení, plnění rozpočtu, průběţná kontrola plnění, přehled o skutečném plnění rozpočtu – závěrečný účet obce a jeho následná kontrola plnění. Sestavení návrhu provádí výkonný orgán obce – většinou finanční výbor. Při sestavování rozpočtu je nutné respektovat následující zásady: - zásada kaţdoročního sestavování a schvalování, - zásada reálnosti a pravdivosti, - zásada dlouhodobé vyrovnanosti, - zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu, - zásada hospodárnosti, efektivnosti a účetního auditu, - zásada publicity (Peková, 2004, s. 212) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: - kapitolního (vztahuje se pouze na příjmy a výdaje státního rozpočtu), - druhového (týká se všech peněţních operací, které jsou zařazeny do tří základních okruhů – příjmy, výdaje a financování), - odvětvového (příjmy a výdaje jsou tříděny podle odvětví), - konsolidačního (prvkem jsou záznamové poloţky a jejich konsolidace umoţňuje vyloučit duplicity na základě interních transferů mezi fondy a korekci příjmů a výdajů (Provazníková, 2009, s. 111)

1.4 PŘÍJMY „Příjmy se rozumí veškeré nenávratně přijaté prostředky, zejména charakteru daní a poplatků, příjmů z poskytovaných sluţeb, příjmů z prodeje a pronájmu majetku a přijatých darů a dotací.“ (Brtoun, Obrovský a Tomancová, 2009, s. 93) Daňové příjmy - tvoří více neţ 50 % celkových příjmů obcí. Mezi daňové příjmy patří - daň z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, daně a poplatky z 9

vybraných činností a sluţeb, daně a cla ze zahraničí, majetkové daně, povinné pojistné, ostatní daňové příjmy (např. trţby z prodeje kolků) Nedaňové příjmy - nevyplývají z povinnosti uloţené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce příjmy z vlastního podnikání (např. příjmy z prodeje a pronájmu), uţivatelské poplatky (např. vodné a stočné, svoz a likvidace komunálního odpadu, sportovní, kulturní a rekreační sluţby), příjmy z vlastní správní činnosti (poplatky za správní úkony), ostatní příjmy např. - příjmy z darů a výnosů ze sbírek (Provazníková, 2009, s. 95– 98) Kapitálové příjmy tvoří příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku (např. příjmy z prodeje akcií, majetkových podílu a dluhopisů). Přijaté dotace mohou být neinvestiční dotace , které jsou poskytovány na financování, běţných, pravidelně se opakujících potřeb, a investiční dotace - které znamenají jednorázové, neopakující dlouhodobé potřeby (Peková, 2004, s. 294)

1.5 Výdaje Struktura výdajů konkrétního státu či municipalit je do značné míry determinovaná vývojem v minulosti, prioritami volených představitelů či ekonomickou silou daného článku. Svou roli můţe sehrát např. velikost obce, pokud platí, ţe čím je obec větší, tím má i vyšší rozpočtové příjmy (coţ nemusí platit absolutně, ale většinou v přepočtu na obyvatele) a rozmanitější strukturu výdajů. Další z názorů označuje veřejné výdaje za vztahy rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a účelových mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě a připojuje vymezení, ţe“ veřejné výdaje jsou částí HDP, která je spotřebována kolektivně na základě veřejné volby.“ „Výdaji se rozumí veškeré nenávratně přijaté prostředky, zejména charakteru plateb za nakoupené zboží a služby včetně platů a úhrad souvisejících s vykonanou prací vlastních zaměstnanců.“ (Brtoun, Obrovský a Tomancová, 2009, s. 93) Z ekonomického pohledu se lze na veřejné výdaje dívat jako na tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nenávratnosti a neekvivalence. 10

1.5.1 Klasifikace výdajů Běžné výdaje jsou běţně opakující se výdaje, ze kterých se financují běţné potřeby. Často jsou také označovány jako výdaje provozní (třída 5). Nákupy jsou reprezentovány v seskupení poloţek 50 a 51, do kterých jsou poloţky zařazeny podle toho, jaká věc, sluţba, práce nebo výkon je jimi pořizován. Především jde o: - výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné, -neinvestiční nákupy, které zahrnují – nákup materiálu (např. nákup potravin, ochranných pomůcek, knih, učebních pomůcek a tisku atd.), úroky a ostatní finanční výdaje, nákup vody, paliv a energie, nákup sluţeb (např. sluţby pošt, sluţby telekomunikací a radiokomunikací, nájemné, sluţby školení a vzdělávání atd.), dále také opravy a udrţování nebo cestovné. Transfery jsou prezentovány v seskupení poloţek 52–57, do kterých jsou poloţky zařazeny podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit. Především jde o: -neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím; neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům, -neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněţními fondy téhoţ subjektu (např.

neinvestiční transfery státnímu rozpočtu, neinvestiční transfery vysokým

školám), -neinvestiční transfery obyvatelstvu (např. sociální dávky), -neinvestiční transfery do zahraničí, -neinvestiční půjčené prostředky, -neinvestiční převody Národnímu fondu.

Dále se v rozpočtové skladbě vyskytuje seskupení poloţek 59, která zahrnuje ostatní neinvestiční výdaje.

11

Kapitálové výdaje slouţí na financování dlouhodobých a neopakujících se potřeb, které jsou zpravidla jednorázové. Ve většině jsou pouţity na pořízení nových investic, které přesahují období jednoho rozpočtového období. Zároveň jsou do kapitálových výdajů zahrnovány i splátky půjček, které si obec v minulosti půjčila na financování těchto investic. (Provazníková, 2009, s. 212) Kapitálové výdaje se člení na: - investiční nákupy, které jsou prezentovány v seskupení poloţky 61 a jsou do ní zahrnuty platby za pořízení dlouhodobého majetku pro činnost organizace a výdaje související s tímto pořízením je zahrnována celá cena (cena včetně DPH) placená dodavateli, - nákup akcií a majetkových podílů, - investiční transfery, - investiční půjčené prostředky, - investiční převody Národnímu fondu, - ostatní kapitálové výdaje. Objem výdajů obce ovlivňuje zásadním způsobem její rozvojové moţnosti a rozsah poskytovaných sluţeb. Výdaje se odvíjí od velikosti příjmů, rezerv vytvořených v minulosti (v podobě přebytku rozpočtu) a případně od schopnosti obce zvýšit si své příjmy cizími zdroji, především půjčkou či úvěrem.

1.6 Financování územních samosprávných celků Financování je představováno 8. třídou rozpočtové skladby a má zvláštní postavení. Je v ní zaznamenáno, jakým způsobem jsou příjmové a výdajové operace financovány. (Provazníková, 2009, s. 118) Do financování jsou zahrnuty tyto kategorie: - obec si půjčuje peníze (ať uţ přímo od banky či prostřednictvím emise vlastních dluhopisů anebo přijetím nenávratné finanční výpomoci od jiného veřejného rozpočtu) a posléze je splácí,

12

- obec půjčuje peníze za účelem optimalizace likvidity (hlavně formou nákupu cizích dluhopisů a akcií – je sledována maximalizace finančního výnosu z takto realizovaných dočasně volných prostředků) a zároveň pokud obci jsou peníze poskytnuté tímto způsobem spláceny, - jakoukoliv změnou stavu peněţních prostředků na vlastních účtech, které jsou představovány jako „zrcadlo“ příjmových a výdajových operací hrazených z těchto účtů (příjmy je stav účtu zvyšován, výdaji je stav účtu sniţován), - opravné poloţky (klasifikují některé operace nemající charakter operací veřejných rozpočtů nebo mající charakter nepeněţních operací. (Kinšt, Paroubek, 2006, s. 27)

Rozdíl příjmů a výdajů musí být vţdy vyrovnán financováním. Pokud je tento rozdíl roven přebytku (příjmy jsou větší neţ výdaje) – financování je záporné (splácení závazků, či poskytovaných půjček a finanční investování) obec či kraj si mohou dovolit volné finanční prostředky zapůjčit jiným subjektům nebo je například vloţit do rezerv. V případě, ţe je rozdíl příjmů a výdajů roven schodku (výdaje jsou větší neţ příjmy) – financování je kladné a vyjadřuje pokles stavů hotovosti, či přírůstek termínovaných závazků (obec je povinna čerpat finanční prostředky na úhradu schodku (Provazníková, 2009, s. 118)

13

II. PRAKTICKÁ ČÁST

14

2 Město Děčín 2.1 Základní údaje První jiţ doloţená písemnost o historii Děčína je z roku 993. Původní osídlení se zrodilo u dřívějšího labského brodu, jímţ procházela důleţitá obchodní stezka. V podhradí gotického hradu ze 13. století zaloţil král Přemysl Otakar II. královské město. V první polovině 15. století postihlo město několik poţárů v důsledku taţení husitů a válek Vartenberků s Luţickým Šestiměstím. V průběhu 16. a 17. století změnilo panství Děčín několikrát majitele, po rodu Vartnberků ho získali Trčkové z Lípy, posléze saský rod Salhausenů a nakonec rod rytířů z Bünau. Za jejich panství došlo k prudkému rozvoji města, který měl základ v rozvoji labského obchodu, řemeslné výroby, a získání práv výročních trhů. Na přelomu 16. a 17. století, kdy se často střídali majitelé děčínského panství, došlo v Děčíně k rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Významnými zdroji příjmů byly přívozy, přístaviště a loděnice. V roce 1901 byla vesnice povýšena na město a o desetiletí později jej obývá kolem 20-ti tisíc obyvatel. Ve válečném roce 1942 se spojilo dvojměstí Děčín a Podmokly spolu s obcí Staré město a celé území dostalo společný název Děčín. Po změnách, které sebou přinesl rok 1989, se začal měnit i vzhled města. Do té doby omšelé bytové domy dostaly nové fasády, rozvinula se odvětví zajišťující zázemí pro zvýšený turistický ruch. Po odchodu sovětské armády z děčínského zámku byla zahájena jeho obnova.(www.mistopisy.cz) Zároveň však prudké omezení lehkého a strojírenského průmyslu (Diana, Benar, Wico, Desta) s sebou přineslo zvýšení nezaměstnanosti, které dále prohloubilo omezení labské plavby. Tyto následky se teprve v posledních letech daří postupně eliminovat rozšiřováním výroby v podnicích, které přečkaly počáteční změny, případně budou vytvořeny s předpokládaným rozvojem labské plavby v souvislosti se stavbou labských stupňů, které zabezpečí celoroční splavnost Labe. Severočeské město Děčín, přezdíván bránou Severních Čech je rozprostřeno na soutoku řeky Labe a Ploučnice. Děčín je nejníţe poloţené město v České republice. Jeho centrum má nadmořskou výšku 135 metrů. Zeměpisnou rozlohou patří mezi deset největších měst naší republiky a počet obyvatel se pohybuje kolem 51 tisíc. Zaujímá rozlohu 118,04 km².

15

Území Děčína je velmi rozlehlé a členité, rozkládá se na rozhraní 3 větších horských celků Děčínských stěn, Labských pískovců a Českého středohoří. Centrum Děčína je vzdáleno asi 25 km severně od Ústí nad Labem, 14 km jiţně od hranice se SRN (HP Hřensko - Schmilka). Děčín je poutavý svojí popularitou v ţelezničním a dopravním uzlu, uţíváním původního znaku královského města a hlavně díky velice atraktivním turistickým podmínkám. Jedná se o oblast, která vlastní opravdu pozoruhodnou přírodu. Statutární město od 1. července 2006. (http://idecin.cz/) Orgány města Zastupitelstvo města schvaluje program rozvoje města, rozpočet města, závěrečný účet města a účetní závěrku města sestavenou k rozvahovému dni, zřizuje trvalé a dočasné peněţní fondy města Rada města Rada města je výkonným orgánem statutárního města v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu města. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě města rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Primátor V čele magistrátu je primátor, kterého volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů. Primátor musí být občanem České republiky. Primátor není zaměstnancem statutárního města, pro výkon své funkce je dlouhodobě uvolněn. Náměstek primátora Náměstka primátora volí do funkce zastupitelstvo města z řad svých členů, zastupuje primátora v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy primátor nevykonává funkci. Zvláštní orgány Podle zvláštních právních předpisů jsou zřízeny tyto zvláštní orgány statutárního města, jejichţ působnost a obsah činnosti stanoví příslušné právní předpisy. Jednací řády těchto orgánů schvaluje jejich zřizovatel, ( krizový štáb, bezpečnostní rada, komisi pro sociálně právní ochranu dětí, povodňovou komisi)

16

Městská policie Městskou policii řídí primátor, pokud zastupitelstvo města nepověří řízením městské policie jiného člena zastupitelstva města. Řízení magistrátu je realizováno těmito řídícími stupni: a) primátor, b) tajemník magistrátu, c) vedoucí odboru, d) vedoucí oddělení.

Výbory zastupitelstva města Děčín Finanční výbor -

provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky

statutárního města, plní další úkoly, jimiţ jej pověřilo zastupitelstvo města. Kontrolní výbor - kontroluje plnění usnesení zastupitelstva města a rady města, kontroluje dodrţování právních předpisů ostatními výbory a magistrátem na úseku samostatné působnosti. Osadní výbor - předkládá zastupitelstvu města, radě města a výborům návrhy týkající se rozvoje části města a rozpočtu města.

17

Obr. 1 Organizační struktura města Děčín

Zdroj:http://www.mmdecin.cz/dokumenty/cat_view/7-organizacni-rad

18

2.2 FINANČNÍ ANALÝZA HOSPODAŘENÍ MĚSTA DĚČÍN Finanční analýza se opírá o data nasbíraná účetnictvím, především pracuje s rozvahou a výkazem zisku a ztráty. Je jedním z nástrojů naplňující hlavní podstatu účetnictví, kterou je ekonomické rozhodování slouţící především manaţerům firem a dalším účastníkům uvedeným v následující kapitole. Z finanční analýzy se můţeme dozvědět aktuální situaci podniku, historický vývoj i trend, který nám napoví, jak se firma bude dále finančně vyvíjet. Finanční analýza pracuje s celou řadou ukazatelů. V současnosti se konvenčně ustálilo dělení na provozní a finanční ukazatele. Provozní ukazatele jsou zaměřeny na celkový stav hospodaření a výkonnost podniku, finanční se zabývají především kapitálovou strukturou, zadluţeností a schopností firmy dostát svým závazkům. Základními zdroji pro zhotovení finanční analýzy jsou výkazy obsaţené v účetní závěrce podniku, někdy je nazýváme jako finanční výkazy. Finanční výkazy a analýza z nich vytvořená jsou určené především externím uţivatelům. Tyto výkazy jsou vedené dle zákona, jejich struktura podléhá konkrétní úpravě dané opatřeními Ministerstva financí České republiky a díky tomu jsou snadno čitelné pro široký okruh uţivatelů.

V této části bakalářské práce bude provedena analýza hospodaření města Děčín. Hlavní finanční mezníky od roku 2007 s dopadem na rozpočet Děčína jsou tyto: 1. 2008/2009 - světová finanční krize – předpokládaný růst daňových příjmů měl být více neţ 8%, realitou byl pokles v roce 2009 11%. Prodej podílu v Technických sluţbách města Děčín. 2. 2010 – nárůst zadluţení města - investice v rámci realizace IPRM (Integrovaného plánu rozvoje města), následně větší poţadavky na výdaje na údrţbu (odpisy) a provoz. 3. 2012 – došlo ke změně financování sociálních dávek.

19

Rozpočet města Děčín Rok 2007 Zastupitelstvo města schválilo dne 21.12.2006 rozpočet města. Rozpočet byl upravován formou rozpočtových opatření , kterých bylo schváleno 246. Hospodaření města skončilo účetním schodkem ve výši 90 304 tis. Kč. Tento schodek byl kryt zdroji z r. 2006, tedy finančními prostředky na účtech města z předchozích období. Přezkoumání hospodaření města provedla firma ADaKa s.r.o. Ústí nad Labem. Rok 2008 Financování Statutárního města Děčín v r. 2008 bylo realizováno na základě schváleného rozpočtu, který projednalo a schválilo ZM dne 13.12.2007. Bylo schváleno 187 rozpočtových opatření. Hospodaření města skončilo účetním přebytkem ve výši 107 044 tis. Kč. Přezkoumání hospodaření města provedla firma ADaKa s.r.o. Ústí nad Labem. Rok 2009 Rozpočet byl schválen ZM dne 18.12.2008, taktéţ bylo schváleno 146 rozpočtových opatření. Hospodaření skončilo účetním schodkem ve výši 117 643 tis. Kč. Přezkoumání hospodaření města provedla firma ADaKa s.r.o. Ústí nad Labem. Rok 2010 Financování města v r. 2010 bylo realizováno na základě schváleného rozpočtu ze dne 17.12.2009. Rozpočet byl upravován formou rozpočtových opatření, kterých bylo schváleno 172. Hospodaření města skončilo účetním schodkem ve výši 197 574 tis. Kč. Důvodem bylo čerpání dlouhodobého úvěru na financování akcí IPRM.Přezkoumání hospodaření města provedla firma ADaKa s.r.o. Ústí nad Labem. Rok 2011 Financování města v r. 2011 bylo realizováno na základě schváleného rozpočtu ze dne 16.12.2010. Rozpočet byl upravován formou rozpočtových opatření, kterých bylo schváleno 172. Hospodaření města skončilo účetním schodkem ve výši 69 128 tis. Kč. Důvodem bylo čerpání dlouhodobého úvěru na financování akcí IPRM.Přezkoumání hospodaření města provedla firma TOP AUDITING, s.r.o. Brno. 20

Rok 2012 Financování města v r. 2012 bylo realizováno na základě schváleného rozpočtu ze dne 15.12.2011. Rozpočet byl upravován formou rozpočtových opatření, kterých bylo schváleno 217. Hospodaření města skončilo účetním schodkem ve výši 19 722 tis. Kč. Důvodem bylo čerpání dlouhodobého úvěru na financování akcí IPRM. Přezkoumání hospodaření města provedla firma TOP AUDITING, s.r.o. Brno. Rok 2013 Financování města v r. 2013 bylo realizováno na základě schváleného rozpočtu ze dne 13.12.2012. Rozpočet byl upravován formou rozpočtových opatření, kterých bylo schváleno 243. Hospodaření města skončilo účetním přebytkem ve výši 231 979 tis. Kč. Důvodem je zejména překročení příjmů a niţší čerpání výdajů v rozpočtovém roce. Přezkoumání hospodaření města provedla firma TOP AUDITING, s.r.o. Brno.

2.3. UKAZATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY 2.3.1 Ukazatele likvidity Zjišťují schopnost města Děčín hradit své krátkodobé závazky. Celková likvidita Celková likvidita ukazuje, jak je město Děčín schopno uspokojit věřitele. Optimální hodnota ukazatele je od 1,5 do 2,5. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je pravděpodobnější schopnost uhradit krátkodobé dluhy. Tab.2 Celková likvidita v letech 2007 – 2013 (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

286 941

39 9157

221 396

694 333

758 850 088

591 636 685

45 8034 466

Krátk. závazky

40 415

44 076

44 981

498 490

611 052 295

88 656 694

104 065 212

Celková likvidita

5,57

6,07

3,67

1,53

1,24

3,75

2,84

Oběžná aktiva

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z dokumentů-hospodařeni města Děčín

21

Z předchozí tabulky vyšlo najevo, ţe městu Děčín by zpeněţení všech svých oběţných aktiv stačilo k úhradě veškerých krátkodobých závazků a tudíţ by nemuselo prodávat svůj dlouhodobý majetek .Ukazatel dluhové sluţby Ukazatel dluhové sluţby vyjadřuje podíl dluhové sluţby k dluhové základně. Ministerstvo financí vytvořilo tabulku v aplikaci Microsoft Office Excel, díky které lze jednoduchým způsobem tento ukazatel vypočítat. Tento ukazatel se uplatňuje hlavně při rozhodování o poskytování účelových dotacích a půjček na zahajované akce. Ministerstvo financí určilo hranici pro jeho výši, která nesmí překročit v daném období výši 30%.

Tab. 3 Ukazatel dluhové sluţby (v%) v letech 2007 - 2013 Název položky

31.12.200 7

31.12.200 8

31.12.200 9

31.12.201 0

31.12.201 1

31.12.201 2

31.12.201 3

Daňové příjmy

58 934

595 691

529 011

552 417

546 937

544 555

581 883

Nedaňov é příjmy

33 899

40 097

28 976

30 054

26 822

25 945

48 305

Přijaté dotace

331 842

333 906

357 373

388 328

624 183

148 978

90 571

Dluhová základna

6 800 590

969 694

915 360

970 799

1 197 942

719 478

720 759

Úroky

56 055

28,96

78,46

57

53

42

- 32

Splátky jistin a dluhopis ů

14 700

8686,15

0,00

22 901

253 887

82 773

-198 110

Dluhová služba

16 332

8 715,11

78,46

22 958

253 940

82 815

-198 142

Ukazatel dluhové služby

2,40%

0,73%

0,01%

2,33%

21,01%

11,37%

-21,67%


22

Z tabulky je patrné, ţe mez stanovenou Ministerstvem financí Děčín nepřekročil. V roce 2009 se v podstatě rovnal nule. V letech 2007 – 2010 byl tento ukazatel pro město Děčín velmi pozitivní.

2.3.2 Analýza aktiv Následující část práce je věnována analýze aktiv a pasiv města Děčín v letech 2007 – 2013. Veškeré údaje byly čerpány z rozvah města za dané období. Při analýze aktiv je cílem popsat hlavní poloţky aktiv, jejich změny (nákup a prodej nehmotného majetku, změna zásob, pohledávek atp.), respektive jejich vyuţití, reálnou hodnotu (často významně odlišná od účetní) a likviditu (obrátka zásob, doba splatnosti pohledávek z obchodního styku aj.). Nejprve je provedena analýza aktiv, rozdělena na analýzu stálých a oběţných aktiv. V tabulce č. 4 je provedeno srovnání stálých aktiv, oběţných aktiv a celkových aktiv.

Tab. 4 Přehled aktiv v letech 2007 - 2013 (v tis. Kč)

Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

Stálá aktiva

3793

3809

3933

4200

4256983

Oběžná aktiva

286

399

221

694

Aktiva celkem

4079

4208

4154

4894

2012

2013

4322252

4314837

758850

591636

458034

5015833

4913888

4772871


23

Tab. 5 Vertikální analýza aktiv (%) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Stálá aktiva

92,968

90,52

94,67

85,81

84,87

87,96

90,4

Oběžná aktiva

7,032

9,48

5,33

14,19

15,13

12,04

9,6

Aktiva celkem

100,00

100,00,

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Zdroj. Vlastní na základě dat z dokumentů-hospodařeni města Děčín

Z tabulek vyplývá, ţe hlavní podíl aktiv je tvořen stálými aktivy, oběţná aktiva tvoří velmi malý podíl na celkových aktivech. V prvních třech sledovaných obdobích byla stálá aktiva v procentuálním vyjádření nad 90 procenty, respektive kolísala mezi 90 aţ 95%. Od roku 2010 došlo k jejich výraznějšímu poklesu k 85 aţ 90%. Taktéţ i oběţná aktiva měla kolísavé tendence a to v celém sledovaném období zhruba v 10% rozmezí tedy mezi 5,33 aţ 15,13 procenty. V letech 2011 – 2013 došlo k podstatnému navýšení stálých i oběţných aktiv.

Tab. 6 Horizontální analýza aktiv (v tis. Kč) Název položky

20072008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Stálá aktiva

16

123

267

4 252 783

65 269

7 415

Oběžná aktiva

112

-177

473

758 155

-167 213

-133 602

Aktiva celkem

128

-54

740

5 010 938

-101 944

-126 187


24

Tab. 7 Horizontální analýza aktiv (v%) Název položky

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Stálá aktiva

0,43

3,24

6,80

101,24

-1,53

0,17

Oběžná aktiva

39,11

44,53

213,62

109,19

22,04

22,58

Aktiva celkem

3,15

1,29

17,82

102,37

- 2,03

2,87


2.3.3 Analýza pasiv Cílem analýzy pasiv je zreálnit hodnotu hlavních účetních poloţek pasiv (nadhodnocený vlastní kapitál, dlouhodobé závazky za společníkem účtovány v krátkodobých atp.), dále popsat vývoj a změny struktury pasiv (financování), výši a vývoj dluhové sluţby (celkové splátky úvěrů a leasingů v daném období), zjistit celkovou zadluţenost firmy, včetně mimobilančních závazků (leasingy, garance, soudní spory aj.) a celkově zhodnotit rizika a příleţitosti spojená s financováním firmy (dodavatelské vztahy, splatnosti bankovních úvěrů aj.). Pasivum vznikne např. vkladem společníka do základního kapitálu (nárůst vlastního kapitálu v pasivech proti nárůstu peněz na bankovním účtu v aktivech), nebo nákupem zásob na fakturu (vznikne závazek za dodavatelem v pasivech, který stojí proti nakoupeným zásobám v aktivech). Porozumění charakteru a důvodům změn hlavních poloţek pasiv je důleţité pro správnou interpretaci finančního vývoje firmy. Pasiva jsou tvořena vlastním kapitálem a cizími zdroji. U analýzy pasiv je stejně jako u analýzy aktiv provedena vertikální a horizontální analýza.

25

Tab. 8 Struktura pasiv v letech 2007 – 2013(v tis. Kč) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Vlastní kapitál

4 025 276

4 147 499

4 090 727

4 173 964

4 101 099

4 206 950

4 271 053

Cizí zdroje

55 192

61 479

63 915

720 893

914 734

706 940

501 819

Pasiva celkem

4 080 468

4 208 978

4154 642

4 894 857

5 015 833

4 913 890

4 772 872


Tab. 9 Vertikální analýza pasiv (v %) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Vlastní kapitál

98,65

98,54

98,46

85,27

81,76

85,61

89,49

Cizí zdroje

1,35

1,46

1,54

14,73

18,24

14,39

10,51

Pasiva celkem

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00


Z analýzy pasiv je zřejmé, ţe v období let 2007 – 2010 se tato pohybovala v mírně kolísajícím prostředí. V období let 2011 – 2013 došlo taktéţ i u pasiv k velkému nárůstu s mírným nárůstem v kaţdém následujícím roce sledovaného období.

26

Tab. 10 Horizontální analýza pasiv (v tis. Kč) Název položky

2007-2008

Vlastní kapitál

122 223

Cizí zdroje

6 287

Pasiva celkem

2008-2009

128510

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

- 56 772

83 237

- 4 096 925

105 850 000

64 103 831

2 436

656 978

914013

- 207 794 819

-205 120 999

- 54 336

740 215

-3 182 912

- 101 944 819

-141 017 168


Tab. 11 Horizontální analýza pasiv (v %) Název položky

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Vlastní kapitál

3,04

1,37

2,03

98,15

2,52

1,50

Cizí zdroje

11,39

3,96

1 027,88

99,92

29,39

40,88

Pasiva celkem

3,15

1,30

17,82

63,45

2,03

2,95


2.3.4 Analýza příjmů Zahrnuje porovnání celkových, opakujících se a mimořádných (nahodilých) příjmů. Důleţitý je zejména ukazatel opakujících se příjmů. To jsou příjmy, které se kaţdoročně pravidelně opakují. Z teoretické části víme, ţe příjmy jsou tříděny do jednotlivých tříd, které vyplývají z druhového třídění rozpočtové skladby. Příjmy jsou tedy analyzovány podle celkových příjmů jednotlivých tříd. Tato část je věnována analýze příjmů rozpočtů v letech 2007 – 2013. Je provedena horizontální a vertikální analýzy příjmů.

27

Tab. 12 Struktura příjmů (v tis. Kč) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Daňové příjmy

589 342

595 691

529 011

552 417

546 937

544 555

581 883

Nedaňové příjmy

33 900

40 097

28 976

30 054

26 822

25 945

48 305

Kapitálové příjmy

46 267

223 616

30 317

14 314

10 533

8 925

193 625

Přijaté dotace

331 842

333 906

357 373

388 328

624 183

148 978

90 571

Příjmy celkem

1 001 351

1 193 310

945 677

985 114

1 208 475

728 404

914 384


Z tabulky je patrné, ţe celkové příjmy v roce 2008 vzrostly o zhruba 192 mil. Kč oproti roku 2007 a to především o razantní nárůst kapitálových příjmů. Následně v letech 2009 a 2010 naopak celkové příjmy podstatně klesly tentokráte z rapidního poklesu kapitálových příjmů. K těmto výkyvům dochází i v následujících letech taktéţ se změnou kapitálových příjmů a přijatých dotacích. Tab. 13 Vertikální analýza příjmů (v %) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Daňové příjmy

58,58

49,92

55,94

56,08

45,26

74,76

63,64

Nedaňové příjmy

3,39

3,36

3,06

3,05

2,22

3,56

5,28


4,62

18,74

3,21

1,45

0,87

1,23

21,18

Přijaté dotace

33,14

27,98

37,79

39,42

51,65

20,45

9,90

Příjmy celkem

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00


28

Tab. 14 Horizontální analýza příjmů (v tis. Kč) Název položky

20072008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Daňové příjmy

6 349

- 66 680

23 406

- 5 480

- 2 382

37 328

Nedaňové příjmy

6 197

- 11 121

1 078

- 3 232

- 877

22 360


177 349

193 299

16 003

3 781

1 608

184 700

Přijaté dotace

2 064

23 467

30 955

235 855

475 205

58 407

Příjmy celkem

191 959

138 965

71 442

230 924

474 204

302 795

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z dokumentů-hospodaření města Děčín Tab. 15 Horizontální analýza příjmů (v %) Název položky

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Daňové příjmy

1,08

11,19

4,42

0,99

0,44

6,84

Nedaňové příjmy

18,28

27,74

3,72

10,75

3,27

86,18


383,32

86,44

52,79

26,41

15,27

2 069,47

Přijaté dotace

0,62

7,03

8,66

60,74

76,13

39,21

Příjmy celkem

19,17

11,65

7,55

23,44

39,24

41,57

Zdroj: vlastní na základě dat z dokumentů-hospodaření města Děčín

Shrnutím struktury příjmů města lze konstatovat: převáţná část příjmů města je v současné době získávána na základě zákonů bez přímé motivace obcí. Jedná se o daňové příjmy a dotace, které dosahují výše cca 941 mil. Kč, tj. 95,5 % z celkových příjmů města. V současné době stále zajišťují relativně stabilní zdroje v rozpočtu města. Objem rozpočtu města v příjmové 29

části se pohyboval v posledních obdobích v rozmezí 1 000 – 1 200 mil. Kč, s ohledem na celosvětovou ekonomickou krizi poklesl v r. 2009 na 946 mil. Kč, v roce 2010 činil více jak 985 mil. Kč. Ale v letech 2012 -2013 opět výrazně poklesl.

2.3.5 Analýza výdajů Výdaje jsou v rozpočtové skladbě tříděny dle druhového třídění na Běţné výdaje a Kapitálové výdaje. Běţné výdaje zahrnují náklady na místní správu obce a další potřeby občanů.

Tab. 16 Struktura výdajů (v Kč) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Běžné výdaje

919 485

978 663

948 506

907 945

912 333

597 771

602 632

Kapitálové výdaje

172 170

107 603

114 815

271 742

365 271

150 354

79 773

Výdaje celkem

1 091 654

1 086 266

1 063 320

1 179 688

1 277 606

748 126

682 405


Celkové výdaje v rozmezí let 2007 – 2011 jsou v podstatě identické s mírným kolísáním. Pouze v letech 2012 – 2013 došlo k jejich výraznému poklesu. Z tabulky je patrné, ţe největší rozdíl běţných výdajů byl v letech 2012 – 2013. Naopak kapitálové výdaje ve sledovaném období nejvíce vzrostly v letech 2010 – 2011.

30

Tab. 17 Vertikální analýza výdajů (v %) Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Běžné výdaje

84,23

90,09

89,20

76,96

71,41

79,90

88,31


15,77

9,91

10,80

23,04

28,59

20,10

11,69

Výdaje celkem

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00


Tab. 18 Horizontální analýza výdajů (v tis. Kč) Název položky

2007 – 2008

Běžné výdaje

59 178

2008 – 2009

2009 – 2010

2010 – 2011

2011 – 2012

2012 - 2013

- 30 157

- 40 561

4 388

- 314 562

4 861


- 64 567

7 212

156927

93 529

- 214 917

- 70 581

Výdaje celkem

- 5 389

- 2 945

116366

97 917

- 529 476

- 65 720


Tab. 19 Horizontální analýza výdajů (v %) Název položky

2007 – 2008

2008 – 2009

2009 – 2010

2010 – 2011

2011 - 2012

2012 - 2013

Běžné výdaje

6,44

- 3,08

- 4,28

0,48

- 34,48

0,81

- 37,50

6,70

136,68

34,42

- 58,84

- 88,48

- 0,49

- 0,27

10,94

8,30

- 41,48

- 9,63

Kapitálov é výdaje Výdaje celkem


31

Je patrné z porovnání údajů v tabulkách, ţe ve sledovaném období se městu podařilo v posledních letech 2012 – 2013 výrazněji sníţit výdaje města, coţ by mohlo vést ke zlepšení hospodaření města v následujících obdobích.

3 KOMPARACE 3.1 Pojem komparace Stejně jako v jiných oborech lidské činnosti, tak i ve finanční analýze zaujímá komparace, tedy porovnání s jinými subjekty, významné místo. Pro tyto účely se vyuţívají jednorázová porovnání zaloţená na utvoření srovnávací báze dat. Pro porovnání jsem si vybral statutární města Děčín a Chomutov. Obě města mají zhruba stejný počet obyvatel, jsou ze stejného regionu a tudíţ mají stejné podmínky pro svůj rozvoj i hospodaření.

Tab.20

Ukazatelé zadluţenosti města Děčín

Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ukazatel dluhové služby v (%)

2,40

0,73

0,01

2,33

21,01

11,37

-21,67

Zadluženost města na 1 obyvatele v (tis. Kč)

13,37

2,55

2,92

15,53

19,59

16,00

3,2


32

Tab. 21

Ukazatelé zadluţenosti města Chomutov

Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ukazatel dluhové služby v (%)

0,21

0,20

0,23

26,11

0,25

0,75

0,29

Zadluženost na 1 obyvatele v (v Kč)

235,65

69,65

46,35

224,00

3766,78

9083,57

9210,16

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z dokumentů-hospodařeni města Chomutov

Tab. 22 Přehled hospodaření města Děčín Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkové příjmy

1 001 351

1 193 310

945 677

985 114

1 208 475

728 404

914 384

Celkové výdaje

1 091 654

1 086 266

1 063 320

1 179 688

1 277 606

748 126

682 405

Výsledek hospodaření

90 303

107 044

- 117 643

- 194 574

- 69 131

- 19 722

231 979


33

Graf:1 Celkové příjmy a výdaje města Děčín

1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000

příjmy výdaje

600 000 400 000 200 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Tab. 23 Přehled hospodaření města Chomutov Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkové příjmy

1 030 210

1 058 281

968 696

1 395 068

1 273 433

946 922

1 203 482

Celkové výdaje

981 001

958 206

1 011 449

1 634 093

1 441 005

1 303 125

779 459

Výsledek hospodaření

49 209

100 075

- 42 753

- 239 025

- 167 572

- 356 203

424 023


34

Graf:2 Celkové příjmy a výdaje města Chomutov

1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000

příjmy výdaje

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


V této části práce bylo provedeno porovnání hospodaření měst Děčín a Chomutov, která jsou v ústeckém kraji srovnatelná počtem obyvatel. Je patrné, ţe města hospodaří se srovnatelnými prostředky přesto z tabulek vyplývá,ţe město Děčín má větší zadluţenost v porovnání na 1 obyvatele na rozdíl od města Chomutov. Na druhé straně pro Děčín hovoří výsledky porovnání celkových příjmů a výdajů města.

3.2 Provozní saldo Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky 35

vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na „volnou útratu“, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při ţádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale uţ se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi „roční finanční sílu“ obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod.

Tab. 24 Vývoj provozního salda Děčína Název položky

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Provozní saldo (tis.Kč)

1 780

-24 334

- 34 152

46 520

44 768

59 346

6 507

Splátky úvěrů (tis.Kč)

- 12 920

- 33 020

- 34 152

23 619

- 209 120

- 23 427

- 13 493

Podíl provozního salda na běžných příjmech v ( %)

0

-3

-4

5

5

9

1


Provozní saldo města je příliš nízké (nejlépe pouhých 9% na běţných příjmech, za ČR je průměr 20%) a je mrzuté, ţe rozpočet roku 2013 byl postaven správně podle pravidel, ale rozpočtové změny způsobily, ţe není dost financí z provozního salda na splátky dlouhodobých dluhů

36

4

VYHODNOCENÍ

HOSPODAŘENÍ

MĚSTA

DĚČÍN

A

DOPORUČENÍ Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit a zhodnotit, jak město Děčín hospodařilo v letech 2007 – 2013 a následně navrhnout moţná opatření, která by v budoucnosti mohla vést ke zlepšení finanční situace města. Základním předpokladem dobré správy města a jeho dalšího rozvoje je jasná budoucí vize o hospodaření. V posledních několika letech se představy o hospodaření města vymezovaly čtyřletými volebními cykly a snahou prodat co nejvíce městského majetku. Na těchto prodejích byla postavena představa o budoucích investicích. Pro budoucnost uţ ale Děčín s tímto přístupem nemůţe vystačit, neboť nejlukrativnější části městského majetku uţ byly prodány a v dohledné budoucnosti se takový výprodej majetku uţ ani nemůţe opakovat. Nezbývá, neţ začít přemýšlet v reţimu standardní domácnosti. Rozvojové aktivity města lze zachovat pouze šetrným hospodařením. Alternativou je ţití na dluh či z podstaty, které velmi rychle zhorší úroveň a rozsah veřejných sluţeb a tím i perspektivu ţivota v Děčíně. Finanční kondice města je vhledem k potřebě splácet dluh slabá a stav financí není dobrá. Největšími slabinami financí Děčína jsou dluhy a nízké provozní saldo. Děčín potřebuje ročně 20 mil. Kč na splátky dluhů a dalších cca 50 mil. Kč ročně na odpisy (opravy a investice do dosavadního majetku), tedy celkem cca 70 mil. Kč, ale z provozního salda od 6 mil. Kč (rozpočet 2013) do 59 mil. Kč (skutečnost 2012) splácí dluh a odpisy stále nejsou pokryty. Díky tomu má město fakticky nulový finanční potenciál pro investice do nového majetku bez nutnosti zanedbat majetek v minulosti vybudovaný. Finance města ohroţuje nadále kombinace vysokých finančních nároků na provoz (na velikost města aţ příliš široký rozsah výdajů a sluţeb), úbytek obyvatel a stagnace ekonomiky, která město připravila od roku 2008 o cca 75 mil. Kč ročně a proto je riskantní v současné finanční situaci města budovat nový majetek (investice). Roste riziko dalšího dluhu, coţ by bez přijetí opatření mohlo znamenat váţné komplikace nejen zanedbávání dosavadního majetku, ale ohroţení schopnosti splácet dluh. Jednou z hrozeb hospodaření města je nedořešení uvolnění pozastavených dotací na realizaci akcí IPRM, obava z finanční korekce, resp. úplného zastavení realizace akcí IPRM. ( Integrovaný plán rozvoje města) 37

Město se musí snaţit o nastavení rovnoměrného poměru příjmů a výdajů s vědomím, ţe má poměrně malou šanci výši příjmů ovlivnit. Příjmy budou při absenci významnějších prodejů městského majetku do značné míry určovány rozpočtovým určením daní, které je stanoveno zákony. Velice důleţitým cílem města Děčín bude prosazovat dlouhodobě vyrovnané či mírně přebytkové rozpočty města. Pak bude město schopno realizovat představy o modernizaci a rozvoji. Je také nutné počítat s rezervami pro případ nenadálých událostí, jako jsou cyklické propady příjmů způsobené hospodářskými problémy či povodně a jiné přírodní katastrofy. Při tvorbě rozpočtu města, ale i při investiční politice města musí hrát významnější roli finanční výbor zastupitelstva. V tomto poradním sboru místní samosprávy by měli kromě zastupitelů vybavených alespoň základní hospodářskou erudicí zasednout respektované osobnosti města. Doposud se mohlo zdát ţe, finanční výbor působil spíše formálně; to se musí změnit. Je třeba poskytnout prostor odborníkům, kteří mají zájem svými zkušenostmi pomoci svému městu. K zajištění udrţitelného hospodaření je nutné důsledně prověřovat a následně zkontrolovat zejména provozní výdaje města (cca 80% rozpočtu města). V pravidelných, předem stanovených intervalech je třeba provádět výběrová řízení na opakující se dodávky sluţeb a zboţí s cílem dosaţení co nejvýhodnějších podmínek. Poplatky za odpady mají slouţit jako rezerva rozpočtu města pro případ dalšího schodku v příjmech, ale i jako zdroj investic například do školství a sociálních sluţeb. Kapitálové investice musejí být v souladu se schválenou koncepcí rozvoje města. Koncepci rozvoje města je třeba po široké diskuzi s obyvateli města přehodnotit a aktualizovat. Koncepce rozvoje stejně jako všechny její změny by měly být dokumentem s platností na více let dopředu, kterým se investiční akce města řídí. Realizace velkých investic, musejí mít oporu v dlouhodobé koncepci rozvoje města. Taktéţ je důleţitý před velkými akcemi jasný časový a finanční plán realizace investice a jejího konkrétního vyuţití pro potřeby obyvatel města. Nemělo by docházet k nákupům, u kterých by se následně zjistilo, ţe jsou k plánovanému záměru nevhodné. 38

Kaţdá kapitálová investice v hodnotě např. nad 2.000.000,- Kč by měla být předem představena obyvatelům města k širší diskuzi a projednána finančním výborem města z hlediska potřebnosti, výhodnosti, popř. návratnosti zdrojů. Velké investice nad 10.000.000,- Kč by bylo vhodné posoudit metodou hodnocení nákladů a výnosů (přínosů). Naše město by jiţ nemělo investovat podle libovůle politických představitelů, kteří jsou často pouze vedeni snahou jít vstříc „svým firmám“ a splnit příkazy svých „kmotrů“. Je třeba investovat podle míry nezbytnosti a největších efektů, které investice přinese. K dosaţení těchto cílů je nutno zajištění přísného investičního dozoru při realizaci všech investičních akcí. Při porušení povinností je třeba po vinících vymáhat náhradu škody vzniklé městu. Je nutno řádně promyslet a zváţit veškeré projekty města, tak aby nedocházelo ke zbytečnému budování nového majetku. Dodrţovat daná pravidla při změnách či úpravách rozpočtů. Zodpovědně přistupovat ke stávajícímu majetku města, např. většími opravami současných staveb města majetku, dle jasných pravidel, které by zajišťoval stavební odbor skrze fondu oprav a investic. Fond by měl mít stanovena určitá pravidla -

pravidla tvorby fondu

- zajištění fondu před finančními riziky a zhodnocení financí -

pravidla čerpání fondu – napojit na vytvořený plán oprav a investic (po konsolidaci

majetku) Zásadním cílem ke zlepšení hospodaření města musí být transparentnost zadávání veřejných zakázek. K jejich průhlednosti určitě napomůţe zveřejnění co nejvíce informací o jejich průběhu a výsledcích. Aktivně poskytovat relevantní informace firmám – vytvořit elektronický informační portál s informacemi např. o veřejných zakázkách, prodeji a pronájmu městských nemovitostí, dotačních titulech.

Městu bych doporučil: Úspora – velice důleţitým problémem v hospodaření města je jeho zadluţenost. Podstatná část financování investic města se provádí půjčkami či úvěry, namísto z vlastních zdrojů. Dle

39

mého názoru je třeba se více zaměřit na zlepšení vyuţití provozních výdajů, které velice ovlivňují rozpočet města. -Příjmy – revize výběru např. místních poplatků, daňových výnosů a výnosů s pronájmu a prodeje městského majetku. Zkvalitnění vymáhání pohledávek od dluţníků města. V Děčíně je řádově něco kolem deseti tisíc dluţníků s dluhy v desítkách milionů korun. Bude asi nutné dluhy k městu propojit s dalšími agendami – např. neposkytovat ţádné výhody pro dluţníky města bez splátkového kalendáře. -Efektní by např. bylo to spojit s veřejnou hromadnou dopravou, či sluţbami centra sociálních sluţeb. Zlepšit hospodaření příspěvkových organizací města. Dotace - maximální snaha o získání dotací z EU a jejich následné kvalifikované a kvalitní vyuţití . Větší finanční zainteresovanost projektových manaţerů a poradců. Děčín se třeba teprve v posledních letech učil, ţe je moţné lidi v projektech platit z projektových peněz. Do budoucna by to mělo být daleko častější a magistrát by si měl co nejvíce zvykat na sluţby externích poradců, jako je to v jiných v administraci evropských dotací úspěšnějších obcí.

40

SWOT analýzu jsem pouţil pro její jednoduchost v pouţití, srozumitelné a přehledné výstupy, se kterými lze ihned pracovat.

Tab. 25 SWOT analýza financí města

Silné stránky

Slabé stránky

Poloha města

Nekvalitní čerpání evropských dotací

Dostatek nevyuţitého městského majetku (BROWNFIELDS)

Neexistence kvalitních průmyslových zón

Významný dopravní uzel, Turistický průmysl

Dluhy města

Příležitosti

Rizika

Přijetí opatření k zlepšení finanční kondice Včasná reakce na ekonomický vývoj

Odchod mladých lidí z města

Získání nových pracovních příleţitostí Vyuţití městského majetku k podpoře podnikání

Nezájem podnikatelů, Růst běţných výdajů Dluhy


41

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo na základě prostudování teoretických zdrojů a analýzy rozpočtových příjmů a výdajů města vyhodnotit jeho hospodaření a také navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení hospodaření. Efektivní finanční řízení města či obce má za úkol zajistit potřebné mnoţství prostředků z různých zdrojů k hospodaření obce. Tomuto napomáhá finanční analýza hospodaření. Finanční analýza s vyuţitím základních ukazatelů přesně zobrazuje dopady předchozích přijatých rozhodnutí, zároveň můţe být plnohodnotným podkladem pro budoucí opatření a sestavení rozpočtu. Základním prvkem finančního hospodaření města je účetnictví a jeho výkaz rozvahy. Tato práce byla vypracována pro statutární město Děčín, které leţí v Ústeckém kraji a je okresním městem. Bakalářská práce má tři části. První část je zaměřena na teoretickou problematiku vymezení a postavení obcí. Je zde popsána struktura rozpočtové soustavy veřejných rozpočtů, rozpočtová skladba a také rozpočtový proces. V druhé části je nejprve popsána historie města Děčín, základní údaje o městě a o struktuře a fungování magistrátu statutárního města Děčín. Dále je zde analyzováno samotné hospodaření města v letech 2007 – 2013. Byla provedena analýza aktiv a pasiv města jakoţ i příjmů a výdajů dle získaných hodnot ze schválených rozpočtů sledovaného období. Největší příjmy do rozpočtu města plynou z daňových příjmů, nejvíce prostředků město vynakládá na běţné výdaje. Město vyuţívá ke krytí svých aktiv vlastní zdroje. S výjimkou let 2008 – 2009 vykazuje město Děčín kladné provozní saldo. V třetí části práce je provedeno celkové zhodnocení hospodaření města Děčín za dané období, jsou zde nastíněna moţná opatření vedoucí k z efektivnění hospodaření a k určitým moţnostem navýšení příjmů (především z fondů Evropské unie) do městského rozpočtu a nutnosti sníţení výdajů města. Vyuţití dotací je v dnešní době jedním ze základních prvků kvalitního hospodaření města. 42

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Počet zastupitelů ……………………………………………………………………...4 Tab. 2 Celková likvidita v letech 2007 – 2013……………………………………………...21 Tab. 3 Ukazatel dluhové sluţby (v%) v letech 2007 – 2013………………………………..22 Tab. 4 Přehled aktiv v letech 2007 – 2013 (v Kč)…………………………………………..23 Tab. 5 Vertikální analýza aktiv (v%)………………………………………………………..24 Tab. 6 Horizontální analýza aktiv (v Kč)…………………………………………………....24 Tab. 7 Horizontální analýza aktiv (v %)…………………………………………………….25 Tab. 8 Struktura pasiv v letech 2007 – 2013 (v Kč)………………………………………...26 Tab. 9 Vertikální analýza pasiv (v %)………………………………………………………26 Tab. 10 Horizontální analýza pasiv (v Kč)………………………………………………….27 Tab. 11 Horizontální analýza pasiv (v%)…………………………………………………....27 Tab. 12 Struktura příjmů (v Kč)……………………………………………………………..28 Tab. 13 Vertikální analýza příjmů (v %)…………………………………………………….28 Tab. 14 Horizontální analýza příjmů (v Kč)………………………………………………....29 Tab. 15 Horizontální analýza příjmů (v %)……………………………………………….....29 Tab. 16 Struktura výdajů (v Kč)……………………………………………………………..30 Tab. 17 Vertikální analýza výdajů (v %)…………………………………………………….31 Tab. 18 Horizontální analýza výdajů (v Kč)………………………………………………...31 Tab. 19 Horizontální analýza výdajů (v %)……………………………………………….....31 Tab. 20 Ukazatelé zadluţenosti města Děčín………………………………………………..32 Tab. 21 Ukazatelé zadluţenosti města Chomutov…………………………………………...33 43

Tab. 22 Přehled hospodaření města Děčín………………………………………………..…33 Tab. 23 Přehled hospodaření města Chomutov……………………………………………...34 Tab. 24 Vývoj provozního salda Děčína…………………………………………………….36 Tab. 25 SWOT analýza financí města……………………………………………………….41

44

SEZNAM OBRÁZKỦ A GRAFỦ Obr. 1. Organizační struktura města Děčín……………………………………………….….19 Graf. 1. Celkové příjmy a výdaje města Děčín…………………………………………….....34 Graf. 2. Celkové příjmy a výdaje města Chomutov………………………………………….35

45

POUŽITÉ ZDROJE Seznam pouţité literatury [1] BUCHANAN, J., M., Veřejné finance v demokratickém systému, Computer Press, 1998, ISBN:80-7226-116-9 [2] JETMAR, M., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. vydání, Wolters Kluwer ČR, Praha, 2008, ISBN:978-80-7357-351-5 [3] KOUDELKA, Z., Samospráva. Praha, Linde, 2007, ISBN:978-80-7201-665-5 [4] KRAFTOVÁ,I., Finanční analýza municipální firmy, C.H.Beck,Praha,2002,ISBN:807179-778-2 [5] PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání..Praha, Management Press, 2004, ISBN:80-7261-086-4 [6] PEKOVÁ, J., Veřejné finance, Codex Bohemia, Praha, 1999, ISBN:80-85963-88-4 [7] PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů. 2. Praha: Grada, 2009, ISBN:978-80-247-2789-9 [8] CÍSAŘOVÁ, E., PAVEL, J., Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak můţe informovaný

občan střeţit obecní pokladnu. Praha: Transparency International – Česká

republika, 2008,ISBN:978-80-87123-06-5 [9] HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A., a kol.:Veřejné finance, Aspi Praha 2007, ISBN:978-80-7357-301-0 [10] TOMANCOVÁ, J., OBROVSKÝ, J., BRTOUN, A., Veřejná správa a finance,1.vydání.Brno: Albert, 2009, ISBN:978-80-7326-162-7 [11] SAMUELSON, P., A., NORDHAUS, W., D., Ekonomie.1.vydání, Praha, Nakladatelství Svoboda, 1992, ISBN:80-205-0192-4 [12] ČESKO.2000. Zákon č. 128 ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení).in. Sbírka zákonů České republiky. 46

[13] ČESKO, 2000, Zákon č. 250 ze dne 7. Července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, In. Sbírka zákonů České republiky.

47

Internetové zdroje [1] Statutární město Děčín, Organizační struktura, oficiální webový portál, [cit. 2014-12-06] dostupné z: http// www.mmdecin.cz [2] Statutární město Děčín, Organizační řád – orgány města, oficiální webový portál, [cit. 2015-01-17] dostupné z: http// www.mmdecin.cz [3] Wikipedie, Historie Děčína, internetová encyklopedie, [cit. 2015- 02-21] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Děčín

48

Finanční hospodaření města Děčín v letech

Recommend Documents