FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní ______________________________________________________________________

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Petr David, Ph.D

Bc. Veronika Slezáková

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Finanční analýza účetních výkazů ve vybrané společnosti vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana PEF MZLU v Brně.

V Brně dne 25. května 2007

......................................................

Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D za cenné informace a rady ke zpracování diplomové práce a pracovníkům akciové společnosti, která mi poskytla data a informace, za odbornou pomoc při zpracování praktické části.

Abstrakt Slezáková V. Finanční analýza účetních výkazů ve vybrané společnosti. Diplomová práce. Brno: MZLU, 2007. 94 s.

Diplomové práce je zaměřena na posouzení finanční situace v akciové společnosti. Tato analýza je nástrojem finančního řízení a dává možnost určit finanční postavení podniku. První část práce je zaměřena na zpracování základního vymezení finanční analýzy a metodických postupů. Druhá část vyhodnocuje vývoj dané společnosti z hlediska rentability, zadluženosti, aktivity a soustav ukazatelů. Na tyto dvě části navazuje vyhodnocení finančního postavení.

Klíčová slova finanční analýza, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích, rentabilita, aktivita, likvidita

Abstract Slezáková V. Financial analysis of accounting return selected company. Diploma work. Brno: MZLU, 2007. 94 s.

Diploma work deals with opinion of financil situation in joint stock company. This analysis is an instrument of financial management and manage to indentity financial position of the company. The first part is concentrated on processing theoretic draft copy, basic definition of financial analysis and methodelogy`s procedures. The second part shows evolution of the company by the point of view of profitability, insolvency, activity and system of indices. Both parts are followed up with result of financial position.

Keywords financial analysis, balance sheet, profit and loss statement, cash flow, profitability, activity, involvency

OBSAH

1

ÚVOD ...................................................................................................... 7

2

CÍL .......................................................................................................... 9

3

METODIKA PRÁCE.................................................................................. 10

4

TEORETICKÁ ČÁST (VÝCHODISKA A LITERÁRNÍ PŘEHLED) ..................... 12 4.1 4.1.1

Zdroje, jejich spolehlivost a srovnatelnost ............................................. 13

4.1.2

Finanční výkazy a účetnictví .................................................................. 15

4.2

5

Zdroje finanční analýzy................................................................................ 13

Základní metody finanční analýzy .............................................................. 24

4.2.1

Metody finanční analýzy ........................................................................ 25

4.2.2

Extenzivní ukazatele ............................................................................... 28

4.2.3

Intenzivní ukazatele ................................................................................ 32

4.2.4

Syntetické posouzení finanční situace a predikční modely ................... 39

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 42 5.1

Charakteristika společnosti ......................................................................... 42

5.2

Extenzivní ukazatele ..................................................................................... 44

5.2.1

Horizontální analýza ............................................................................... 44

5.2.2

Vertikální analýza ................................................................................... 47

5.2.3

Analýza fondů finančních prostředků..................................................... 53

5.3

Intenzivní ukazatele...................................................................................... 54

5.3.1

Ukazatele rentability ............................................................................... 54

5.3.2

Ukazatele aktivity ................................................................................... 57

5.3.3

Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 60

5.3.4

Ukazatele likvidity.................................................................................. 64

5.4

Syntetické posouzení finanční situace a predikční modely ....................... 67

5.4.1

Syntetické posouzení finanční situace .................................................... 67

5.4.2

Predikce finanční tísně............................................................................ 72

6

DISKUSE ................................................................................................ 74

7

ZÁVĚR ................................................................................................... 78

8

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................. 80

9

SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................... 82

10 SEZNAM TABULEK ................................................................................. 83 11 INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................. 84 PŘÍLOHY ....................................................................................................... 86


1

ÚVOD

Významnou událostí pro Českou republiku byl její vstup do Evropské unie. Tímto krokem se stala ČR součástí silného uskupení vyspělých ekonomik a mohla začít těžit z jejích výhod. Jednoznačným kladem vstupu ČR do EU jsou podpory pro zemědělce. Současně se podniky dostávají do tržních podmínek, které se vyznačují tvrdou konkurencí. Zda společnosti budou prosperovat nebo zda zaniknou závisí především na rozhodování managementu. Pro tato rozhodování je nutné dobře znát souvislosti mezi různými jevy a také správně zhodnotit dostupné informace a zvážit různá rizika. Odhalit rizika a nejistoty by měla právě finanční analýza účetních výkazů podniku – tzn. měla by ukázat, jestli kapitál, který investoři vložili do podniku, je dostatečně zhodnocován. Svou finanční situaci by měl podnik porovnávat se situací ostatních podniků v odvětví, ale i se situací podniků z jiných odvětví, a to jak v tuzemsku, tak i v mezinárodním porovnání. Vzhledem k relativně krátké historii většiny českých podnikatelských subjektů mnoho podnikatelů především ze sektoru malých a středních podnikatelských subjektů důsledně nesleduje, neanalyzuje a neplánuje svůj rozvoj z pohledu mezinárodně uznávaných parametrů, hodnotících finanční zdraví dané společnosti. A přitom se jedná o soustavu celkem jednoduchých finančních ukazatelů, jejichž sledování a plánování v konečném důsledku napomáhá k urychlení a zefektivnění systémového procesu růstu a rozvoje organizace. Finanční analýza představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku, propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení, jejich význam v tržní ekonomice výrazně vystupuje do popředí. Účetnictví poskytuje informace pro finanční rozhodování prostřednictvím účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přílohy vč. přehledu o finančních tocích). Účetnictví poskytuje finančnímu manažerovi údaje momentálního typu v podobě převážně stavových absolutních veličin, uvedených k určitému datu (rozvahovému dni) za určité období, které mají malou vypovídají schopnost a neobsahují výhledy do budoucnosti. Úkolem finanční analýzy je především vyjádřit pokud možno komplexně finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky, případně při podrobnější analýze poměřovat získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřovat tak jejich 7


vypovídací schopnost. Umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční

situaci

podniku.

Představuje

zhodnocení

minulosti,

současnosti

a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Zkušený manažer se dovede na základě těchto informací správně rozhodnout. Nutná je však správná interpretace výsledků, které finanční analýza poskytuje. Opak může způsobit přijetí nevhodných rozhodnutí. Současně mohou závěry finanční analýzy odhalit také silné stránky a naopak poukázat na problémy, které mohou v podniku nastat. Na jejich základě pak může být zvolen správný podnikatelský záměr. Aby mělo posouzení finanční situace podniku smysl, je nutné ji provádět pravidelně. Tím mohou společnosti včas odhalit případné problémy, které mohou nastat.

8


2

CÍL

Cílem diplomové práce je provést finanční analýzu účetních výkazů vybraného podnikatelského subjektu za použití především technických metod analýzy a formulovat doporučení v dané oblasti pro vybraný podnikatelský subjekt. Toto posouzení bude provedeno v podniku, který běžně finanční analýzu neprovádí, protože je součástí holdingu. Tento holding provádí pouze analýzu ukazatelů, které si vytvořil v rámci svého controllingu. Hodnoty těchto ukazatelů jsou pak srovnávány jak z hlediska času, tak vzájemným porovnáním jednotlivých dceřiných společností. Hlavní úkolem a smyslem finanční analýzy je, za pomoci metodických prostředků provést rozbor finančního hospodaření podniku na základě účetních výkazů. Jednotlivé ukazatele finanční analýzy charakterizují vždy určitou dílčí stránku podnikání. Hlavní snahou finanční analýzy bude především vysvětlení příčin, které měly hlavní vliv na výsledky podniku. Finanční situace bude posouzena v podniku za období 2002 – 2006, a to na základě využití teoretických poznatků získaných během studia odborné literatury, která se zabývá touto tématikou. Nejprve budou teoreticky popsány vybrané metody a postupy finanční analýzy a poté budou aplikovány na konkrétní analyzovaný podnik, kde bude pomocí horizontální analýzy vyhodnocen vývoj účetních výkazů v čase, prostřednictvím vertikální analýzy zhodnocena struktura aktiv a pasiv podniku, na základě poměrových ukazatelů bude posouzena finanční stabilita, rentabilita, aktivita a likvidita podniku. Dalším cílem bude vyčíslit vybrané modely predikce finanční tísně k určení finančního zdraví podniku a vyhodnocení finanční stability podniku prostřednictvím vybraných pyramidových soustav ukazatelů.

9


3

METODIKA PRÁCE

Vypracování diplomové práce vychází z aplikace vybraných metod, které jsou využívány ke zpracování finanční analýzy účetních výkazů. Dále se práce opírá o studium dostupné literatury a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v přehledu literatury. Celá práce je rozdělena do 11ti kapitol, z nichž některé jsou ještě dále členěny do podkapitol. Stěžejní části práce tvoří kapitoly č. 4 – 6. Obecné poznatky z problematiky finanční analýzy účetních výkazů jsou deskriptivní metodou zpracovány v kapitole č. 4 s názvem „Teoretická část (východiska a literární přehled)“. Čtenář se zde může seznámit s některými základními pojmy a způsoby posouzení finanční situace podniku. Pro přehlednost celé diplomové práce jsou veškeré vzorce uváděny v kapitole „Teoretická část (východiska literární přehled). Vlastní provedení finanční analýzy (kapitola č. 5) je provedeno pomocí analyticko – syntetické metody, metody komparace a deskripce. Analýza bude orientována na poznání struktury a vývoje majetkové a kapitálové základny, k čemuž bude použita vertikální a horizontální analýza. V rámci finanční analýzy budou využity následující ukazatele: ukazatele

rentability:

rentabilita

celkového

vloženého

kapitálu,

rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu a finanční rentabilita vloženého kapitálu, ukazatele aktivity: obrat celkových aktiv, obrat DHM, rychlost a doba obratu zásob, obrat a doba obratu pohledávek a doba obratu závazků, ukazatele zadluženosti: celková zadluženost, dlouhodobá a krátkodobá zadluženost, míra samofinancování, finanční páka, dluh na vlastním jmění a ukazatel podkapitalizování, ukazatele likvidity: běžná likvidita, pohotová likvidita, hotovostní likvidita.

10


Na základě zjištěných výsledků bude posuzováno především, zda jde o finančně zdravý podnik, tedy podnik, který nemá problémy včas uhradit své splatné závazky. Je nutné zabývat se také otázkou, zda jde o společnost se stabilní kapitálovou strukturou a také zda efektivně využívá svůj majetek. V kapitole „Diskuse“ a „Závěr“ jsou formulovány doporučení a syntetické závěry. Zdrojem informací pro zpracování diplomové práce jsou materiály poskytnuté ve formě účetních výkazů, tj. rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích sestavované k 31. 12. příslušných let. Ostatní informace, které byly nutné ke zpracování této práce, byly získány přímo v podniku při osobním kontaktu. Práce byla zpracována v programu Microsoft Word 2003. Pro výpočty byl využit tabulkový editor Microsoft Excel 2003, pomocí něhož jsou výsledky také graficky znázorněny.

11


4

TEORETICKÁ ČÁST (VÝCHODISKA A LITERÁRNÍ PŘEHLED)

V odborné literatuře je mnoho definic finanční analýzy, které se v podstatě odlišují šíří svého pojetí, a to z hlediska obsahového, časového, uživatelského i z hlediska objektu analýzy. Objektem analýzy bude v této diplomové práci rozuměna organizace, zejména podnik. Objektem však mohou být i nepodnikatelské právnické subjekty (např. obce a města). Z hlediska časového lze finanční analýzu zaměřit na: zkoumání pouze současné situace, zkoumání současnosti a minulosti (tzv. analýza ex post), zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti. Z hlediska uživatelského může být finanční analýza zaměřena na různé skupiny uživatelů, mezi nimiž hrají dominantní úlohu manažeři, vlastníci a věřitelé. Na jejich potřeby jsou také orientovány výstupy prováděných finančních analýz.1 Finanční analýza umožňuje svým uživatelům (manažerům, investorům, dozorčím orgánům atd.) ohodnotit celkové finanční hospodaření firmy. Hlavním cílem vypracované analýzy je rozpoznat finanční zdraví firmy, identifikovat její možné slabé stránky, které by v budoucnu vytvářely možné problémy a specifikovat silné stránky, na kterých by mohla společnost v budoucnu stavět a dále z nich profitovat.2 Pokud jde o hledisko obsahové:1 •

nejužší pojetí chápe finanční analýzu jako rozbor údajů z účetnictví, resp. z finančních výkazů; někdy se pro toto zúžené pojetí užívá samostatného vystihujícího pojmu analýza finančních výkazů (financial statement analysis);

•

širší pojetí přiřazuje k rozboru i hodnotící proces sloužící především k finančnímu rozhodování o podniku;

1 2

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). Zdroj: Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, elektrotechnická fakulta ČVUT.

12


•

v nejširším pojetí se finanční analýza chápe jako proces čerpající nejen z údajů účetnictví, ale i z dalších informačních zdrojů ( a to z finančních i nefinančních) uvnitř i vně podniku. Tento proces obsahuje analýzu a hodnocení finanční situace podniku a jeho výstupy pak slouží k finančním a dalším typům rozhodování cílových skupin uživatelů.

Metody finanční analýzy z pohledu uživatelů: •

komparativní metody (srovnání firem),

•

vnitropodnikové metody (rozhodování managementu),

•

odvětvové analýzy (makroekonomické analýzy),

•

úvěrové metody (rating),

•

metody kapitálového trhu,

•

stanovení hodnoty firmy.

4.1 Zdroje finanční analýzy Základním pramenem finanční analýzy jsou účetní výkazy. Účetnictví převádí uskutečněné aktivity podniku do řady čísel podávajících informaci o postavení podniku, jeho problémech, vyhlídkách a šancích. Pomocí správné interpretace těchto čísel lze analyzovat dosavadní vývoj, plánovat budoucí činnosti firmy a odhadovat vývoj její finanční situace.3 Mezi účetní výkazy patří: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích.

4.1.1 Zdroje, jejich spolehlivost a srovnatelnost

Každá metoda finanční analýzy musí vycházet z ekonomických a finančních dat, z nichž získává určitou informaci. V odborné literatuře4 se tedy rozlišují data a informace. Data vždy zahrnují určité, zatím nepoznané složky, které se jeví jako rušivé a od nichž tato data prakticky nemohou být očištěna. Různé metody pak mají různou informační účinnost, tj. jsou schopny z dat získat různou úroveň informace. Bez ohledu na svá omezení jsou však data základním předpokladem provádění finanční analýzy. 3 4

Zdroj: Kovanicová, D. a kol. (2003). Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995).

13


Data pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů. Tyto zdroje lze různými způsoby třídit.5 Základní rozdělení dat pro finanční analýzu: 6 •

zdroje finančních informací (výkazy finančního účetnictví, výroční zprávy, vnitropodnikové výkazy, informace kapitálového trhu),

•

nefinanční informace (kvantifikovatelné) – podniková statistika (výrobní, obchodní, personální) a podnikové publikace,

•

nefinanční

informace

(nekvantifikovatelné)

–

zprávy

a

komentáře

managementu, odborný tisk, komentáře, prognózy a odhady nezávislých analytiků.

Ve finanční analýze je důležité, aby měl analytik přístup k původním datům. Data totiž mají individuální charakter a práce se souhrny nemůže tato prvotní data plně nahradit. Souhrny dat bývají tvořeny již s určitým cílem, takže informace, které by bylo možné získat z prvotních dat, jsou omezeny subjektivním zásahem. Aby jakákoliv analýza měla smysl, musíme vždy zajistit relativní srovnatelnost dat. V případě finanční analýzy jde o: 5 •

srovnatelnost časovou, a to v případě srovnávání a hodnocení jednoho subjektu v jeho vývoji. Tuto srovnatelnost zajišťuje zejména neměnnost postupů účtování, způsobů oceňování a odpisování, jakož i neměnnost technologií, hlavních postupů řízení podniku a formy podnikání. Srovnání v čase vede k tzv. analýze časových řad.

•

srovnatelnost subjektů, a to v případě vzájemného srovnávání více subjektů. Srovnání subjektů vede k tzv. průřezové analýze.

5 6

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). Zdroj: Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, elektrotechnická fakulta ČVUT.

14


4.1.2 Finanční výkazy a účetnictví

Hlavním obsahem a prvotní zásadou účetnictví a finančních výkazů jako i jeho výstupů je znázornění pravdivé informace, z níž lze získat věrný obraz o finanční a majetkové situaci podniku. Účetnictví vykonává zejména funkci: 7 •

informačního zdroje pro potřeby finančního řízení podniku (tj. manažerům podniku slouží jako podklad pro finanční rozhodování a pro zobrazení důsledků tohoto rozhodování),

•

registrační (vedení soustavných zápisů o podnikových jevech),

•

důkazního prostředku v případě sporů,

•

podkladu pro vyměření daňové povinnosti.

Účetní závěrka a účetní výkazy7 Mezi účetní výkazy lze zařadit především: •

externí účetní výkazy, označovány jako finanční výkazy,

•

interní (vnitropodnikové) účetní výkazy sestavované pro potřeby organizace (podniku),

•

daňové výkazy pro daňové účely.

I když finanční analýza může získat některé údaje z vnitropodnikových výkazů, jejím hlavním pramenem jsou externí účetní výkazy. Externí účetní výkazy jsou součástí tzv. účetní závěrky, kterou podle zákona o účetnictví8 tvoří v podvojném účetnictví:7 1)

rozvaha (bilance),

2)

výkaz zisků a ztrát (tzv. výsledovka),

3)

příloha, která obsahuje obecné údaje o účetní jednotce, o účetních metodách a zásadách, dále pak doplňující údaje k rozvaze a výsledovce a výkaz o peněžních tocích (cash flow). Proto má příloha zásadní význam pro pochopení údajů v rozvaze a výsledovce,

4)

výroční zpráva společnosti.

Lze sestavovat buď řádnou účetní závěrku (k 31. 12.) nebo mimořádnou účetní závěrku (např. ke dni vstupu do likvidace apod.). Pro své řídící potřeby však podnik může 7 8

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). Zdroj: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

15


sestavovat i čtvrtletní nebo měsíční výkazy. Ty lze použít pro provádění průběžné finanční analýzy. Při sestavování účetní závěrky musí podnik respektovat obecně závazné předpisy, zejména obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, a další opatření Ministerstva finanční ČR. Opatření ministerstva stanoví rovněž rozsah a strukturu účetních výkazů. Podniky s povinností ověřovat účetní závěrky auditorem, sestavují účetní výkazy i přílohy v plném rozsahu. Jedná se zejména o akciové společnosti a fondy. Tuto povinnost mají také družstva a ostatní obchodní společnosti, pokud přesáhnou určitou výši obratu nebo čistého obchodního jmění. Tyto subjekty také vyhotovují výroční zprávu, zároveň mají dle obchodního zákoníku9 povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ostatní účetní jednotky mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. V případě majetkově propojených účetních jednotek existuje navíc povinnost sestavovat tzv. konsolidovanou účetní závěrku, což je účetní závěrka zohledňující vztahy v jiných obchodních společnostech. V podstatě se tedy jedná o závěrku skupiny podniků, která sdružuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky mateřského podniku s jeho podílovou účastí v ostatních podnicích, v nichž má podstatný vliv. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, také povinně zveřejňují údaje z ní v Obchodním věstníku. Této povinnosti však nepodléhají účetní výkazy v plném rozsahu tak, jak jsou sestaveny, ale jen v závazné zestručněné podobě. Dále musí účetní jednotky výkazy sestavené v plném i zkráceném rozsahu předat finančnímu úřadu a orgánu statistické správy. Pokud má účetní jednotky cenné papíry, které jsou obchodovány na hlavním i vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha, a. s. (BCPP), musí data z účetních výkazů předat také BCPP v souladu s burzovními předpisy. Veškeré údaje, které jsou předány výše jmenovaným orgánům nejsou k dispozici veřejnosti, tudíž nemůže dojít k jejich zneužití a přístup k nim mají pouze tyto instituce.

9

Zdroj: Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16


ad 1) Rozvaha Rozvaha patří mezi základní účetní výkazy. Ostatní účetní výkazy vznikly tak, že se oddělily od rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování. Hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) je vzájemným pojítkem rozvahy a výsledovky, pojítkem rozvahy a přehledu o peněžních tocích je bilance příjmů a výdajů. Podstatou podnikání je neustálý koloběh neboli obrat vložených prostředků, tj. kapitálu. Potom jakési „fotografické“ zachycení koloběhu prostředků v určitém časovém okamžiku je podstatou rozvahy. Jinými slovy: rozvaha znázorňuje stav majetku v podniku (aktiv – A) na jedné straně a zdrojů jeho krytí na straně druhé (pasiv – P) k určitému datu v peněžním vyjádření.

Základní rovnice rozvahy:

Aktiva = Pasiva

Finanční výkazy a rozvaha slouží především potřebám finančního řízení podniku. Každý podnikatel musí sledovat stav a strukturu svého majetku a jeho krytí zdroji. Právě v tom spočívá umění finančního řízení: zvolit co nejvhodnější strukturu majetku zajišťující dlouhodobé i krátkodobé cíle podniku a optimální způsob krytí. Základním kritériem třídění aktiv je proto jejich funkce a s ní spojená doba vázanosti v reprodukčním cyklu podniku. V účetnictví je jako hranice krátkodobosti a dlouhodobosti stanoven jeden rok, při současném splnění určité výše pořizovací ceny. Na základě tohoto lze aktiva klasifikovat do dvou základních skupin: •

na stálá (dlouhodobá, fixní, neoběžná)

•

a oběžná (krátkodobá).

V rozvaze jsou aktiva seřazena od těch nejdéle vázáných, tj. nejméně likvidních, až po ta, která jsou vázána jen krátce, tj. nejvíce likvidní. U zdrojů je základním třídicím kritériem jejich vlastnictví. Podle tohoto kritéria rozlišujeme zdroje vlastní a cizí.

17


ad 2) Výkaz zisků a ztrát (výsledkovka) Výkaz zisků a ztrát slouží ke zjišťování výše, způsobu tvorby a složek hospodářského výsledku. Název výkaz zisků a ztrát je termínem oficiálně používaným pro tento výkaz v našich současných předpisech, v obecném smyslu se však často používá název výsledovka. Podstatu výkazu lze vyjádřit vztahem: Výnosy (tržby) – Náklady = Hospodářský výsledek (zisk/ztráta)

Česká právní úprava zvolila vertikální, stupňovitou podobu výkazu, kdy se stanovuje hospodářský výsledek odděleně za činnost provozní, finanční a mimořádnou. V souvislosti s tvorbou výkazu zisků a ztrát je nanejvýš důležité dodržování akruálního principu, tj.: a) věcná shoda nákladů a výnosů 10 Hospodářský výsledek se zjišťuje porovnáváním nákladů a výnosů, které jsou vztaženy k danému časovému intervalu, nikoliv k prodávaným produktům (výkonům). V opačném případě by totiž mohlo docházet k tomu, že výnosy by se vázaly k jiným výkonům než k těm, na něž byly v běžném období vynaloženy náklady. Jde zejména o tyto situace: •

výrobky (resp. služby) se v běžném období vyrobí, představují tedy zvýšení nákladů běžného období, ale nejsou prodány, proto se k nim zatím neváže tržba. Tyto výrobky proto budou zahrnuty do výnosů běžného období;

•

opačně může jít o prodej výrobků, tj. tržbu, které byly vyrobeny v minulém období, ale nestojí proti nim náklady. Proto se tržby snižují o náklady, které na ně byly vynaloženy v minulém období.

Ve výkazu zisků a ztrát se tyto situace zobrazí v položce Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a Aktivace.

10

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999).

18


b) časová shoda nákladů a výnosů11 Kromě věcné shody nákladů s výnosy je pro zachycení věrného obrazu třeba dodržet i časovou shodu nákladů a výnosů s daným obdobím. Jako výnosy či náklady se tedy neuznávají všechny v tomto období uskutečněné transakce, ale pouze ty, které se k tomuto období vážou. S tzv. časovým rozlišením souvisí: •

rezervy (tj. pravděpodobné budoucí závazky) se zahrnují do nákladů a snižují tak zisk;

•

přechodná aktiva, která vznikají spotřebou aktiv v běžném období, s nímž však nesouvisejí, se projeví jako Náklady příštích období. Přechodná aktiva, která představují prokazatelný nárok podniku na příjem, který se neuskutečnil v běžném období, ale souvisí s ním, se zachytí jako Příjem příštích období;

•

přechodná pasiva jsou obdobně zachycena jako Výnosy příštích období (přijaté příjmy související s příštím obdobím) a Výdaje příštích období (budoucí závazek související věcně s běžným obdobím).

Kromě toho je třeba si spojit s časem i položku Odpisy, která představuje náklady vyjadřující opotřebení investičního majetku.

Součástí výsledovky je také hospodářský výsledek společnosti, a to v těchto kategoríích:11

a) hospodářský výsledek z provozní činnosti Hospodářský výsledek (HV) z provozní činnosti je u převážné většiny podniků výrobních, obchodních i v oblasti služeb tvořen základními, nosnými, opakujícími se činnostmi podniku. Ve výkazu zisků a ztrát je jedním z dílčích výsledků také Přidaná hodnota. Jde o hodnotu, kterou podnik přidá k hodnotě vstupů vlastním zpracováním. Její výpočet je následující: Přidaná hodnota = (obchodní marže + výkony) – výkonová spotřeba

11


19


Další složkou provozního HV je výsledek z prodeje investičního majetku (tj. tržby z prodeje investičního majetku po odečtení jeho zůstatkové ceny). Jedná se především o transakce, které se neuskutečňují pravidelně. Nadměrný prodej investičního majetku může totiž svědčit o špatné finanční situaci podniku a vyvolávat dojem snahy získat peněžní prostředky jeho rozprodejem.

b) hospodářský výsledek z finančních operací HV z finančních operací je výsledek, který souvisí se způsobem financování podniku (tj. strukturou zdrojů krytí) a s jeho finančními operacemi. Jedná se o položku Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů, která se poměřuje s položkou Prodané cenné papíry a vklady, tj. s náklady na jejich pořízení. Dále jde především o jednostranné výnosové či nákladové položky.

c) hospodářský výsledek z mimořádných operací HV z mimořádných operací je výsledkem z činností podniku, které se vyskytují mimořádně, tj. nahodile nebo neobvykle. Týká se to např. škod v důsledku živelních pohrom, mank a přebytků na majetku, výjimečně změny ve způsobu ocenění v souladu se zákonem apod.

Podnikatelský subjekt musí také vyčíslit daň z příjmů a HV za účetní období. Aby byl podnikatelský subjekt schopen stanovit daň z příjmů (jak z běžné, tak z mimořádné činnosti), musí nejprve vypočítat daňový základ. Ten však nevyplývá z účetních údajů přímo, protože účetnictví neslouží prvotně k daňovým účelům. Účetní systém však vytváří dostatečné předpoklady pro jeho zjištění, např. vhodným uspořádáním jednotlivých položek, náplní účtů a předepsanou analytickou evidencí. Základ daně z příjmů se musí vypočítat mimo účetnictví úpravou účetního hospodářského výsledku před zdaněním. Upravuje se o výdaje, které nelze podle zákona o daních z příjmů zahrnout do nákladů, nebo jsou do nich zahrnuty v nesprávné výši, a o veškeré částky neoprávněně zkracující výnosy. Jak daň z příjmu splatnou, tak i daň odloženou lze najít ve výkazu zisků a ztrát. Odložená daň se zjišťuje z rozdílu mezi daňovými a účetními odpisy, který se násobí

20


platnou daňovou sazbou. Protože jde o kategorii značně komplikovanou, je stanovena povinnost jejího účtování pouze pro účetní jednotky vytvářející skupiny podniků. Postup při převodu účetního výsledku hospodaření na základ daně, výpočet daňové povinnosti a disponibilního zisku je znázorněno v následujícím schématu (Schéma 1):12

Účetnictví

Daňové přiznání

Výnosy – Náklady Účetní výsledek hospodaření

Účetní výsledek hospodaření

+ náklady daňově neuznatelné – výnosy nezahrnované do ZD ± rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Základ daně – odčitatelné položky (§ 20 a 34 ZDP) Základ daně snížený o odčitatelné položky x sazba daně Daň z příjmů splatná – slevy na dani (§ 35 ZDP) – Daň z příjmů splatná po slevách

Daň z příjmů splatná po slevách

± Daň z příjmů odložená Disponibilní zisk (zisk po zdanění) Schéma 1: Převod účetního HV na základ daně

Kromě HV za účetní období, který se též označuje jako čistý zisk, tj. zisk po zdanění, obsahuje výkaz též položku HV před zdaněním, kterou lze rovněž využívat k různým rozborům apod.

12

Zdroj: Štohl, P. (2002).

21


ad 3) Příloha k účetní závěrce a výkaz o peněžních tocích Účetní jednotka může přílohu sestavit:13 •

popisným způsobem,

•

ve formě tabulek,

•

kombinací předchozích metod, což je v praxi nejčastěji používaná forma.

Součástí přílohy je: •

výkaz o peněžních tocích,

•

ostatní součásti přílohy.

Mezi ostatní součásti přílohy patří:14 •

obecné informace o účetní jednotce,

•

informace o účetních jednotkách, kde má podnik podstatný nebo rozhodující vliv,

•

informace o počtu zaměstnanců,

•

informace o výši půjček a úvěrů včetně úrokových sazeb a podmínek,

•

použité účetní metody a způsoby oceňování,

•

doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát,

•

významné události mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky,

•

změny vlastního kapitálu,

•

rozvržení tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb,

•

popis systému účetních odpisů.

ad 4) Výroční zpráva společnosti

Současně platný zákon o účetnictví v § 21 uvádí, že jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, vyhotovují výroční zprávu a ukládají ji u orgánu, který stanoví obchodní zákoník.13 Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní 13 14

Zdroj: Březinová, H. (2001). Zdroj: Pilátová, J. (2004).

22


jednotky. Obsah výroční zprávy je obsažen v § 21 ZoÚ. Od 1. ledna 2004 je platné nové znění, které se vztahuje k účetním závěrkám za účetní období započaté v roce 2004 (viz Čl. II, bod 1 zákona č. 437/2003 Sb.). Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace: a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, b) o předpokládaném vývoji v činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů (např. § 161d odst. 5 obchodního zákoníku).

Výroční zpráva obsahuje účetní závěrku a zprávu o auditu, případně další dokumenty a údaje podle obchodního zákoníku. Součástí výroční zprávy je též zpráva o propojených osobách, má-li účetní jednotka povinnost tuto zprávu sestavit. Povinnosti ověření auditorem podléhá: •

účetní závěrka v plném rozsahu,

•

zpráva o propojených osobách,

•

výroční zpráva.

Účetní jednotky, které mají povinnost auditu podle jiného právního předpisu, než je zákon o účetnictví, vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost tento zvláštní právní předpis stanoví. Obsah této výroční zprávy nebo obdobného dokumentu se řídí právním předpisem, který tuto povinnost účetní jednotce stanoví.15 Výroční zprávy se mohou stát velmi významným zdrojem dat pro finanční analýzu. Cenná je především jejich veřejná dostupnost. Podle opatření ministerstva financí je podnik povinen umožnit do výroční zprávy nahlédnout. Pro finanční analýzu v širším slova smyslu může analyzující subjekt získávat další interní a externí informace. 15

Zdroj: Pilátová, J. (2004).

23


Interní informace související s vnitřním podnikovým rizikem potvrzují nebo naopak zpochybňují schopnost managementu, vlastníků a zaměstnanců realizovat zamýšlený podnikatelský plán. Důležitou roli hraje kvalita výrobních zařízení, technologie a organizace výroby, marketingu i odbytu, včetně jejich historie a dosaženého současného

stavu.

Významně

ovlivňují

realizaci

projektu

i

vazby

v dodavatelsko-odběratelském řetězci a dopady legislativních omezení. Externí informace z ekonomického okolí jsou k dispozici v publikacích typu Obchodního věstníku, ve veřejně publikovaných sektorových trendech, v databázích hospodářských informací, v publikacích Českého statistického úřadu. Nejsnáze dostupné jsou v denním tisku a v odborných časopisech. 16

4.2 Základní metody finanční analýzy Obvykle se rozlišují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů:17 •

Fundamentální

analýza:

Rozbory

založené

na

rozsáhlých

znalostech

vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy, na zkušenosti odborníků – nejen pozorovatelů, ale často i přímých účastníků ekonomických procesů – a na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. I když se tato analýza opírá o velké množství informací, zpracovává údaje spíše kvalitativní a pokud využívá kvantitativní informaci, odvozuje zpravidla své závěry bez použití algoritmizovaných postupů. •

Technická analýza: Použití matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků.

16 17

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995).

24


4.2.1 Metody finanční analýzy V zásadě lze rozlišit dvě skupiny metod:18 a) elementární (základní) b) a vyšší. ad a) Elementární metody technické analýzy18

Elementární metody jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli, tj. vystačíme s elementární matematikou a procentním počtem. V mnoha případech tato analýza plně postačuje a v praxi je značně rozšířená. Její výhodou je jednoduchost a nenáročnost výpočetního zpracování. Bohužel tyto metody nejsou vždy použitelné a někdy může být takovéto zjednodušení ke škodě věci. Termínem ukazatel, se kterým tyto metody pracují, rozumíme: •

buď přímo položky účetních výkazů, popř. údaje z jiných zdrojů (např. z evidence zaměstnanců, z analytických a syntetických účetních knih),

•

nebo údaje z těchto výše uvedených položek odvozené na základě elementárních matematických operací.

18


25


Ukazatele lze různými způsoby třídit. Základní kritéria a způsoby třídění jsou zachyceny v následující tabulce. Tabulka 1: Kritéria a třídění ukazatelů19

Kritérium

Třídění

Vztah k účetním výkazům

● ukazatele rozvahové, tj. položky aktiv a pasiv ● ukazatele výsledkové, tj. náklady, výnosy a zisk ● ukazatele peněžních toků (cash flow), tj. cash flow z provozní, investiční a finanční činnosti ● ukazatele mezivýkazové, tj. ukazatele vzájemného vztahu rozvahy, výsledovky a peněžních toků ● ostatní Způsob ● extenzivní (objemové) - přinášejí informaci o rozsahu (objemu) charakteristiky jevu ● intenzivní (relativní) - charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány, a ukazují, jak silně nebo rychle se tyto ukazatele mění Matematický způsob ● absolutní - převzaté z údajů účetnictví výpočtu ● rozdílové - vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů ● poměrové - vzniklé poměrem (podílem) dvou ukazatelů ● procentní - poměr vyjádřený v % Čas (okamžik nebo ● ukazatele (veličiny) stavové - udávají stav k určitému interval) okamžiku ● ukazatele (veličiny) tokové - udávají vývoj v určitém časovém intervalu Jednotlivá kritéria se pochopitelně mohou vzájemně prolínat. V souvislosti s tříděním ukazatelů se elementární metody finanční analýzy obvykle člení na:20 •

Analýzu stavových (absolutních) ukazatelů: o analýza trendů (horizontální analýza), o procentní rozbor (vertikální analýza).

•

Analýzu rozdílových a tokových ukazatelů: o analýza fondů finančních prostředků, o analýza cash flow.

19 20

Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995).

26


•

Přímou analýzu intenzivních ukazatelů: o analýza ukazatelů rentability, o analýza ukazatelů aktivity, o analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury, o analýza ukazatelů likvidity, o analýza ukazatelů kapitálového trhu,

•

Analýzu soustav ukazatelů: o pyramidové rozklady.

ad b) Vyšší metody finanční analýzy

Vyšší metody se rozdělují na metody matematické statistiky a na ty, které matematickou statistiku využívají jen částečně nebo jsou založeny na zcela odlišných přístupech.21

a) Matematicko-statistické metody: •

Bodové odhady: k určení orientační „normální“ či „standardní“ hodnoty ukazatele pro skupinu podniků.

•

Statistické testy odlehlých dat: k ověření, zda „krajní“ hodnoty ukazatelů ještě patří do zkoumaného jevu.

•

Empirické distribuční funkce: k orientačnímu odhadu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých hodnot ukazatelů.

•

Korelační koeficienty.

•

Regresní modelování.

•

Autoregresní modelování.

•

Analýza rozptylu: k výběru ukazatelů majících rozhodující vliv na žádaný výsledek.

•

Faktorová analýza: ke zjednodušení závislostní struktury ukazatelů.

•

Diskriminační analýza.

•

Robustní matematicko-statistické postupy: k potlačení vlivu apriorních předpokladů na výsledky nebezpečí finančního zhroucení podniku.

21

Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995).

27


b) Nestatistické metody finanční analýzy: •

metody založené na teorii matných („fuzzy“) množin,

•

metody založené na alternativní teorii množin,

•

metody formální matematické logiky,

•

expertní systémy,

•

metody fraktální geometrie,

•

neuronové sítě,

•

metody založené na gnostické teorii neurčitých dat.

4.2.2 Extenzivní ukazatele

Údaje obsažené v účetních výkazech jsou absolutními ukazateli. Pokud je používáme pro hodnocení finanční situace pracujeme s extenzivními ukazateli. Extenzivní ukazatele jsou využívány zejména k analýze trendu a k procentnímu rozboru, protože v nich zůstává informace o objemu prostředků čili o extenzivní stránce jevů. Na změny absolutních ukazatelů v čase se zaměřuje analýza vývojových trendů. Zatímco vnitřní strukturou absolutních ukazatelů se zabývá analýza komponent.22 Z rozdílů ukazatelů získáme rozdílové ukazatele, jejich hlavním představitelem jsou fondy finančních prostředků.

4.2.2.1 Analýza trendů – horizontální rozbor

Ve finančních výkazech jsou údaje jak z běžného roku tak i z minulých let. V řadě zemí jsou součástí výroční zprávy o činnosti podniku tyto data za více let. Z těchto časových řad lze zkoumat průběh změn a odhadovat dlouhodobé trendy důležitých finančních položek.22

22

Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995).

28


U ukazatelů ve finančních výkazech je výhodnější sledovat jejich absolutní změny vyjádřené v %:23 ∆=

(ukazateli+1 − ukazateli ) ∗100 ukazateli

kde:

∆ je změna ukazatele vyjádřená v %, index ukazatele označuje příslušné období (rok i nebo i + 1).

Tento ukazatel se označuje je horizontální procentní změna. Horizontální kvůli tomu, že srovnáváme stejný absolutní ukazatel v rámci jedno řádku rozvahy nebo výsledovky. Při interpretaci výsledků je třeba posuzovat i absolutní změny.23 Při hodnocení situace se musí brát v potaz také osobité podmínky okolního prostředí, jako např. změny v daňové soustavě, vstup nových konkurentů na trh, mezinárodní vlivy atd.

4.2.2.2 Procentní (vertikální) analýza

Kvůli tomu, aby bylo možné srovnat několik společností různé velikosti, analyzují se účetní výkazy pomocí procentního rozboru komponent (component percentages). Jednotlivé položky výkazů vztažené k témuž okamžiku se vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto položek. Tento způsob rozboru se označuje jako vertikální analýza. V rozvaze se jednotlivé položky porovnávají s celkovými aktivy (resp. pasivy), tzn. vyjadřují strukturu aktiv, resp. pasiv. Ve výsledovce se zpravidla poměřují jednotlivé ukazatele s celkovými tržbami.

23


29


4.2.2.3 Analýza fondů finančních prostředků

Jako typické rozdílové ukazatele jsou označovány finanční fondy nebo též fondy finančních prostředků. Ve finanční analýze není fond chápán jako zdroj krytí, ale jako:24

1. agregace (shrnutí) určitých stavových ukazatelů, resp. 2. rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a souhrnem určitých položek krátkodobých pasiv. V odborné literatuře se rozlišují celkem tyto tři ukazatele fondů finančních prostředků:25 a) čistý provozní (pracovní) kapitál (net working capital) – nejčastěji používaný fond, který bude vypočten také v analyzovaném podniku. b) čisté pohotové prostředky, c) čisté peněžně-pohledávkové finanční fondy.

Mezi rozdílové ukazatele patří také různé ukazatele vypočítané ze zisku a přidané hodnoty.

ad a) Čistý provozní (pracovní) kapitál (ČPK)

Tento ukazatel lze vypočítat z následující vtahu:

ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva (dluhy)

Tento vztah vyjadřuje skutečnost, že ČPK je částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji – vlastními i cizími. Jedná se o tu část oběžných aktiv, kterou není nutno brzo splatit, proto zde existuje rozhodovací prostor pro efektivní činnosti podniku. Někteří autoři (např. Garrison, 1991) jej označují jako ochranný polštář podniku.

24 25

Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995). Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999).

30


Dále zásada opatrného financování* spočívá v tom, že dlouhodobá (stálá) aktiva by měla být financována z dlouhodobých zdrojů, kdežto krátkodobá mohou být kryta i zdroji krátkodobými.26 Mezi další ukazatele patří ukazatele založené na různých kategoriích zisku a přidané hodnoty. Vznikají odčítáním, ale i přičítáním položek finančních výkazů. V případě modifikací zisku se jedná zejména o tyto ukazatele: 27 •

zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA),

•

zisk před úroky a zdaněním (EBIT),

•

zisk před zdaněním (EBT),

•

zisk po zdanění (EAT),

•

zisk po zdanění plus úroky,

•

zisk, který je k dispozici pro běžné akcionáře (EAC),

•

popř. i tzv. hrubé rozpětí (GM), resp. obchodní marže.

Z české výsledovky lze tyto kategorie odvodit následovně:

Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + Daň z příjmu za mimořádnou činnost + Daň z příjmu za běžnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + Nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + Odpisy = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) Schéma 2: Kategorie zisku

Hrubé rozpětí (GM) = tržby za prodej zboží – náklady na prodané zboží

*

Též označovaná jako zlaté pravidlo bilancování. Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995). 27 Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). 26

31


4.2.3 Intenzivní ukazatele

Intenzivní ukazatel vyjadřuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů (mezi dvěma extenzivními ukazateli) prostřednictvím jejich poměru.

4.2.3.1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability, které jsou známé také jako ukazatele výnosnosti, popř. profitability, vycházejí z různých forem míry zisku. Zisk je považován za hlavní ukazatel efektivnosti podniku.28 Rentabilita neboli výnosnost porovnává zisk s jinými veličinami, protože chce zjistit úspěšnost při dosahování podnikových cílů. Nejdůležitějším ukazatelem, který hodnotí činnost podniku, je poměření celkového zisku s výší podnikových zdrojů. Mezi ukazatele rentability patří:

1. Rentabilita vloženého kapitálu (ROI – Return on Investment)

ROI = zisk / vložený kapitál

Vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání neboli je to ukazatel zhodnocení vloženého kapitálu. Vložený kapitál lze chápat různě, proto existují dvě základní modifikace tohoto ukazatele.28

a) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA – Return on Assets)

Ukazatel ROA se pokládá za hlavní měřítko rentability celkových investovaných zdrojů do podnikání. Tento ukazatel lze použít nejen k hodnocení podniku jako celku, ale také k posouzení jeho vnitropodnikových jednotek. K tomu je zapotřebí dobře zpracované nákladové (resp. manažerské) účetnictví. Tento ukazatel je možné vyčíslit ve zdaněné či nezdaněné verzi.

28

Zdroj: Živělová, I. (2003).

32


Zdaněná verze: úroky po zdanění snižují daňový základ. {[Z + U * (1-DS)] / celková aktiva} * 100 [%] Z ............hospodářský výsledek po zdanění U............nákladové úroky DS .........sazba daně z příjmu Nezdaněná verze: z vložených prostředků musíme dosáhnout jak zisku, tak i úroků, které jsou odměnou věřitelů. (ZUD / celková aktiva)*100 [%] ZUD ......zisk před úroky a daněmi = HV před zdaněním + nákladové úroky b) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) Tento ukazatel vychází ze zisku po zdanění, protože hodnotí pouze rentabilitu kapitálu, který vložili vlastníci podnikatelského subjektu. Někdy nazýván také výnos na vlastní jmění. Tento ukazatel je klíčovým měřítkem pro vlastníky podniku, protože ukazuje, jak byly zhodnoceny prostředky, které byly do podniku vloženy. Na základě jeho vypočtené hodnoty se vlastníci rozhodují o tom, zda jsou vysoce rizikové investice výnosnější než jiné investiční příležitosti. Pro srovnání se používají zejména státem garantované dluhopisy, protože představují nejméně rizikovou investici. 29 ROE = (zisk po zdanění / VK) * 100 [%]

2. Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Return On Capital Employed (ROCE)

Tento ukazatel umožňuje manažerovi posoudit rentabilitu dlouhodobě investovaného kapitálu.

Ukazatel

rentability

celkového

k mezipodnikovému srovnání.

29


33

vloženého

kapitálu

se

používá


ROCE = {[Z + U * (1-DS)] / (DZ + VK)} * 100 [%] Z ............hospodářský výsledek po zdanění U............nákladové úroky z dlouhodobých cizích zdrojů DS .........sazba daně z příjmu DZ .........dlouhodobé cizí zdroje VK.........vlastní kapitál 3. Finanční rentability vloženého kapitálu = = Cash Flow z provozní činnosti / celkový vložený kapitál * 100 [%]

Cash flow pro tento výpočet je zjišťováno ve zjednodušené podobě, kterou lze vyjádřit takto: Cash flow = zisk po zdanění + odpisy + změna dlouhodobých rezerv

4.2.3.2 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity (označované též jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti) měří efektivitu hospodaření podniku se svými aktivy.30 Ukazatele aktivity vyjadřují:31 a) buď rychlost obratu, tj. počet obrátek za stanovený časový interval, b) nebo dobu obratu, tj. dobu vázanosti aktiva v určité formě.

1. Obrat celkových aktiv Obrat CA = Tržby / CA = (tržby za prodej zboží + výkony / aktiva celkem) Tento ukazatel někdy též označovaný jako produktivnost vloženého kapitálu, vyjadřuje efektivnost využití všech aktiv v podniku.30

30 31

Zdroj: Živělová, I. (2003). Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999).

34


Obrat celkového majetku se posuzuje ve vztahu k obratu stálých a oběžných aktiv. Při hodnocení stálých aktiv se manažer zaměřuje především na posouzení obratu odepisovaného dlouhodobého hmotného majetku:32 2. Obrat dlouhodobého hmotného majetku = tržby / DHM v zůstatkových cenách Tento ukazatel, někdy označován též jako ukazatel relativní vázanosti DHM, udává, kolikrát se za rok obrátí hodnota DHM v tržbách. Některé podniky sledují souhrnně i obrat oběžných aktiv, ale daleko přínosnější je počítat obratovost podle skupin oběžného majetku. Nejsledovanějším ukazatelem je:32 3. Obrat zásob = tržby / zásoby Hodnotí, kolikrát za rok se zásoby přemění na ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Vedle obratu zásob bývá sledována i doba obratu zásob:32 4. Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Mezi významné položky oběžného majetku patří také pohledávky. I zde je zjišťována rychlost a doba obratu pohledávek. 5. Obrat pohledávek = Tržby / průměrný stav pohledávek

Udává počet obrátek – transformace pohledávek v hotové peníze.

6. Doba obratu pohledávek = 365 / Obrat pohledávek Vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů.

32

Živělová, I. (2003).

35


Dalším důležitým ukazatelem je doba obratu závazků, kdy podnik sleduje svou platební morálku. 7. Doba obratu závazků = závazky z obchodního styku / průměrné denní nákupy

4.2.3.3 Ukazatele zadluženosti Jedná se o vztah mezi cizími zdroji na straně jedné a vlastními zdroji na straně druhé.33 Ukazatele zadluženosti, někdy též ukazatele řízení dluhu, hodnotí především finanční strukturu podniku, neboli podíl vlastních a cizích zdrojů. K hodnocení se používá několik ukazatelů, které jsou odvozovány z rozvahy. Hlavní důvod, který vede podnik k tomu, aby využíval cizí zdroje, je především jeho relativně nižší cena v porovnání s vlastními zdroji. Cena cizích zdrojů, kterou představuje úrok, který je nucen podnikatelský subjekt zaplatit, ovlivňuje základ daní z příjmů, protože úrok lze zahrnout do nákladů. Proto je úroková míra, kterou je nutno zaplatit za použití cizích zdrojů nižší o daňovou úsporu:34

is = in * (1 – d), kde is ............skutečná úroková míra in ............nominální úroková míra d ............sazba daní z příjmů

Vybrané ukazatele zadluženosti: 1. Celková zadluženost = (celkové závazky / celková aktiva)*100 [%], kde

Celkové závazky = (krátkodobé závazky + dlouhodobá závazky + bankovní úvěry)

Tento ukazatel, označovaný též jako ukazatel věřitelského rizika, lze přizpůsobit tak, že do celkových závazků se zahrnou pouze dlouhodobé nebo krátkodobé závazky.35

33

Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995). Zdroj: Živělová, I. (2003). 35 Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). 34

36


Doplňkovým ukazatelem celkové zadluženosti je ukazatel míry samofinancování:36 2. Míra samofinancování = (vlastní kapitál / celková aktiva) * 100 [%]

Ukazuje v jaké proporci jsou aktiva podniku financována finančními prostředky vlastníků. Převrácená hodnota k míře samofinancování je ukazatelem finanční páky, využívá se při hodnocení výnosnosti podniku prováděnou skrze pyramidové soustavy ukazatelů. Dlouhodobé zdroje by měly převyšovat stálá aktiva, a tak financovat i určitou část z oběžných aktiv. Tento stav se hodnotí na základě ukazatele stavu kapitalizace, který se vypočítá takto:37 3. Stav kapitalizace = kapitalizace∗* / stálá aktiva

Pokud je ukazatel větší než jedna jde o překapitalizování podniku, pokud je menší než 1, je část stálých aktiv kryta krátkodobými zdroji, což by vedlo z dlouhodobého hlediska k platební neschopnosti a jednalo by se o podkapitalizování. 4. Dluh na vlastním jmění = (celkové závazky / vlastní kapitál)*100 [%]

Udává, kolik cizích zdrojů připadá na jednotku vlastního jmění. Čím je tento ukazatel vyšší, tím obtížnější je získání dalších cizích zdrojů (např. úvěrů).37

5. Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky (ZUD) / nákladové úroky

Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk pokryje nákladové úroky.

36

Zdroj: Živělová, I. (2003). Zdroj: Sůvová, H. a kol. (1999). *∗ Kapitalizace zahrnuje veškeré dlouhodobé zdroje podniku, tj. především vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. 37

37


4.2.3.4 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity informují o platební schopnosti nebo likviditě podniku. Finanční situace podniku je nejdůležitější a nejsledovanější stránkou nejen pro vedení podniku, ale také pro externí subjekty, se kterými podnik spolupracuje. 3. stupeň likvidity – běžná likvidita38 Běžná likvidita = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry)

Tento ukazatel vyjadřuje kolika penězi oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku. Jeho optimální hodnota je 2. 2. stupeň likvidity – pohotová likvidita38 Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Tento ukazatel udává kolika penězi oběžného majetku sníženého o nejméně likvidní

část oběžného majetku (zásoby) jsou kryty krátkodobé závazky. Optimální hodnota tohoto ukazatele je 1 – 1,5. 1. stupeň likvidity – hotovostní likvidita38 Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky

Tento ukazatel zahrnuje krytí krátkodobých závazků pouze penězi v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínovanými vklady se splatnostní do 3 měsíců a krátkodobým finančním majetkem. Optimální hodnota 0,2 – 0,5. Výše uvedené ukazatele likvidity hodnotí likviditu staticky, tj. k určitému datu. K odstranění tohoto nedostatku je nutné použít ukazatel konstruovaný na základě cash flow, což je toková veličina. Cash flow likvidita:38 Cash Flow likvidita = CF z provozní činnosti / krátkodobé závazky

38


38


Tato likvidita představuje schopnost podniku produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků.

4.2.4 Syntetické posouzení finanční situace a predikční modely

Tato kapitola bude věnována problematice celkového posouzení finanční situace podniku. Tato analýza bude nejprve provedena prostřednictvím syntetického posouzení finanční situace a poté budou aplikovány modely predikce finanční tísně.

4.2.4.1 Syntetické posouzení finanční situace

Každý z intenzivních ukazatelů hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem. Proto je nutné poznatky vzájemně propojovat a vyhodnocovat je i společně. Z tohoto důvodu se vytvářejí soustavy ukazatelů.39 Základem všech běžně používaných pyramidových soustav je Du Pontův rozklad rentability.40 Prvním krokem, který bývá při rozkladu používán, je následující vztah platící pro rentabilitu celkového vloženého kapitálu, jedná se o Du Pontovu rovnici:40

ROA =

ZUC ZUD T = * , kde CA T CA

ZUD ......zisk před úroky a daněmi T ............tržby CA.........celková aktiva Dalším vztahem, který se při rozkladu používá je:

ROE =

Z T CA * * , kde T CA VK

Z ............zisk po zdanění VK.........vlastní kapitál

39 40

Zdroj: Kovanicová, D. – Kovanic, P. (1995). Zdroj: Živělová, I. (2003).

39


Rozkládá se zde rentabilita vlastního kapitálu na ukazatele ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiva a finanční páky. V ukazateli finanční páky se odráží změna finanční struktury podniku. Ukazatel finanční páky roste, pokud roste zadluženost podniku. Při zvýšení podílu cizích zdrojů dojde zase ke zvýšení úroků, což způsobuje pokles rentability vlastního kapitálu. Tuto závislost lze vyjádřit vztahem (ziskový účinek finanční páky – ZUFP):

ZUFP =

ZD CA * , kde ZUD VK

ZD .........zisk před zdaněním ZUD ......zisk před zdaněním a úroky

Nabývá-li tento ukazatel hodnot vyšších než 1, pak by další zvýšení zadlužení mohlo přinést i zvýšení rentability vlastního kapitálu. Lze také posoudit, jakou míru vlivu mají jednotlivé ukazatele na rozkládaný ukazatel. Existuje mnoho způsobů vyčíslení této míry. Pro účely této práce budou použity logaritmy indexů. Jedná se o nejpoužívanější a také nejpřesnější metodu. Nelze ji použít v případě, že podnik vykazuje ztrátu.

4.2.4.2 Predikční modely

1. Altmanův Z-score model

U tohoto modelu je použita jedna z vyšších metod finanční analýzy, tzv. diskriminační analýza. Jde o bankrotní model o pěti ukazatelích, kterým jsou přiděleny váhy. Tento model je odzkoušen v mnoha zemích a na mnoha souborech. Výhodou modelu je zejména to, že celkem věrohodně předvídá bankrot asi dva roky dopředu před skutečným bankrotem.

40


Z skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 0,999 x5 , kde x1 = pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění – dividendy)/CA x3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / CA x4 = vlastní kapitál / celkové závazky x5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / CA

Z >

2,99

finančně pevný, stabilizovaný podnik

Z =

1,81 – 2,99

firma s neurčitou finanční situací

Z <

1,81

podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik

2. Index důvěryhodnosti českého podniku Jako Index IN ho označují finanční analytikové Neumaierová-Neumaier41, kteří tento model vytvořili. Při jeho sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. Pro zařazení podniku v rámci určitého odvětví je nutné zvolit váhy dle klasifikace OKEČ. Pro zařazení podniku v rámci celé

české ekonomiky platí rovnice: IN = 0,22 * x1 + 0,11 * x2 + 8,33 * x 3 + 0,52 * x 4 + 0,10 * x5 – 16,80 * x6 x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = výnosy celkem (suma všech výnosů)/ celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky x6 = závazky po lhůtě splatnosti(stanovíme si jako 30% z krátk.záv.) / výnosy celkem

IN >

2,0

finančně zdravý a stabilní podnik

IN =

1,0 – 2,0

podnik s neurčitou finanční situací

IN <

1,0

finančně neduživý podnik

41

Zdroj: Neumaierová, I., Neumaier, I.(2002).

41


5

PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část diplomové práce je zaměřená na konkrétní finanční analýzu na bázi účetních výkazů v existující společnosti.

5.1 Charakteristika společnosti Společnost, jejíž finanční situace byla analyzována, si přála zůstat v anonymitě. Její název byl pro účely této práce zvolen dle hlavního podílu činnosti na výnosech jako KRMIVA, a. s. Společnost byla založena v roce 1992 se sídlem na jižní Moravě. Akciová společnost si klade za cíl být dobrým obchodním partnerem v oblasti zemědělské prvovýroby, dodavatelem vysoce kvalitních rostlinných komodit, hnojiv

či agrochemikálií a poskytovat svým zákazníků kompletní služby. V rámci zajištění kvalitní

suroviny

pro

výrobu

krmných

směsí

a jejich

odbyt

se

orientuje

na velkoprodukční chovy hospodářských zvířat a na podniky se zemědělskou půdou. Svoji činnost vyvíjí na území Jihomoravského kraje, částečně i Vysočiny, Zlínského kraje, ale spolupracuje např. i se subjekty na Slovensku. Hlavní podnikatelské činnosti – předmět podnikání: •

nákup, skladování, ošetřování komodit rostlinné výroby za účelem jejich následného zpracování nebo prodeje,

•

výroba a prodej krmných směsí pro hospodářská zvířata,

•

nákup, skladování a prodej agrochemikálií a hnojiv.

KRMIVA, a.s. byla první firmou v oboru, která se stala v roce 1998 nositelem certifikátu systému řízení jakosti ČSN EN ISO 9002 a posléze v roce 1999 systému

řízení ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001 v České republice a má zavedený systém HACCP. Společnost KRMIVA, a. s. byla začleněna v prosinci 2001 do holdingu. Tento holding je tvořen skupinou ryze českých společností s významným postavením na českém agrárním a potravinářském trhu. Hlavními činnostmi holdingu jsou posklizňová úprava a skladování rostlinné produkce, obchod s obilovinami, olejninami

42


a hospodářskými potřebami, výroba krmných směsí a řepkového oleje, distribuce a aplikace agrochemikálií a hnojiv, zpracování drůbeže a výrobky z drůbežího masa.

Holding tvoří tři divize: •

Tradingová divize - zajišťuje zboží a služby pro zemědělství a potravinářský průmysl.

•

Divize agrocenter - poskytuje skladovací prostory (obilní sila), zajišťuje prodej hnojiv, agrochemikálií a hospodářských potřeb, vyrábí krmné směsi. Pro Správu státních hmotných rezerv skladuje obilí k zajištění potravinové bezpečnosti země.

•

Divize zpracování drůbeže – vyrábí a distribuuje široký sortiment drůbežích výrobků.

Společnost KRMIVA, a. s. patří do divize agrocenter.

43


5.2 Extenzivní ukazatele Extenzivní ukazatele jsou využívány zejména k analýze trendu a k procentnímu rozboru, protože v nich zůstává informace o objemu prostředků čili o extenzivní stránce jevů. Dalším ukazatelem je čistý pracovní kapitál.

5.2.1 Horizontální analýza

Horizontální analýza umožňuje srovnat jednotlivé položky účetních výkazů v čase. V tomto případě půjde o roky 2002 – 2006. Berou se v úvahu jak změny absolutní, tak změny procentní.

5.2.1.1 Horizontální analýza vývoje majetkové základny podniku (aktiv)

Horizontální analýza majetkové základny je uvedena v absolutním i relativním vyjádření v tabulce 2. Tabulka 2: Horizontální analýza aktiva42 Rok Aktiva

∆ 2003/2002 abs.

*

∆ 2004/2003

v%

abs.

*

v%

∆ 2005/2004 abs.

*

v%

∆ 2006/2005 abs.*

v%

Aktiva celkem

57 638

10,75

25 747

4,34

-91 386

-14,75

11 372

2,15

Stálá aktiva

-9 055

-2,89

-46 412

-15,28

-16 132

-6,27

-11 076

-4,59

DNM

-1 051

-26,56

-887

-30,52

-1 158

-57,36

-857

-99,54

DHM

-6 142

-2,43

-28 866

-11,70

-15 222

-6,99

-10 219

-5,05

DFM

-1 862

-3,31

-16 659

-30,67

248

0,66

0

0,00

Oběžná aktiva

70 807

32,88

74 306

25,96

-74 261

-20,60

22 487

7,86

Zásoby

8 289

9,82

48 397

52,19

-28 673

-20,32

-16 123

-14,34

Dlouhodob. pohledávky

2 277

100,00

-2 277

-100,00

0

0,00

0

0,00

Krátkodob. pohledávky

39 759

31,05

7 032

4,19

-14 505

-8,30

39 999

24,95

Krátkodob. fin. majetek

20 482

706,03

21 154

90,47

-31 083

-69,79

-1 389

-10,32

Ostatní aktiva

-4 114

-52,38

-2 147

-57,41

-993

-62,34

-39

-6,50

*

Pozn.: Absolutní změna v tis. Kč

42

Zdroj: Interní data společnosti a vlastní výpočty.

44


Jak je vidět z tabulky 2, tak v prvních sledovaných letech lze vypozorovat růst celkových aktiv. Přičemž na tom největší podíl měla oběžná aktiva. Tato situace se změnila v roce 2005, kdy došlo ke snížení celkových aktiv oproti roku 2004 přibližně o 15 %. Velký podíl na snížení celkových aktiv měla opět především oběžná aktiva, konkrétně zásoby a krátkodobý finanční majetek.

5.2.1.2 Horizontální analýza vývoje kapitálové základny podniku (pasiv)

Tabulka 3 popisuje horizontální analýzu pasiv v absolutním i relativním vyjádření. Jak je z ní patrné v prvních dvou letech dochází ke zvyšování celkových pasiv stejně jako celkových aktiv. I přestože poklesl vlastní kapitál a ostatní pasiva, tak cizí zdroje je ve svém růstu převýšily. Celkové zvýšení pasiv je způsobeno právě díky cizím zdrojům (krátkodobé závazky a úvěry). V roce 2005 dochází k poklesu celkových pasiv téměř o 15 %. Tento pokles je způsoben především snížením bankovních úvěrů a také krátkodobých závazků. Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv43 Rok Pasiva

∆ 2003/2002 abs.

*

v%

∆ 2004/2003 abs.

*

v%

∆ 2005/2004 abs.

*

v%

∆ 2006/2005 abs.*

Pasiva celkem

57 638

10,75

25 747

4,34

-91 386

Vlastní kapitál

-16 984

-5,65

5 513

1,94

10 665

3,69

7 030

2,34

Základní kapitál

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Kapitálové fondy

1 708

107,69

0

0,00

0

0,00

0

0,00

88

0,21

-115

-0,27

-117

-0,28

-129

-0,31

7,69 -18 480

-37,26

5 628

18,09 10 782

29,34

-130,45

5 154

91,58 -3 623

-33,60

Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného období

3 542 -22 322

-581,00

24 108

75 109

32,05

20 749

87

100,00

-68

-78,16

Dlouhodobé závazky

-2 529

-43,74

4 485

Krátkodobé závazky

19 634

36,45

Bankovní úvěry

Cizí zdroje Rezervy

Bankovní úvěry dl. Bankovní úvěry krát. Ostatní pasiva

4 319

1,89

29

152,63

-13

-27,08

137,87

2 336

30,19

580

5,76

41 932

57,06

-62 643

-54,27 -8 992

-17,04

57 917

33,16 -25 600

-11,01

-41 771

-20,18 12 744

7,71

-37 200

-62,84 -13 600

-61,82

-8 400

95 117

82,37 -12 000

-5,70

-33 371

-98,47

-2

-487

-48,22

-515


43

2,15

-30,91

*


45

6,71 -102 049

-14,75 11 372

v%

-100,00

0

0,00

-16,80 12 744

7,71

-25,00

23

383,33


5.2.1.3 Horizontální analýza vývoje VZZ

Poslední částí horizontální analýzy je analýza výkazu zisků a ztrát – tabulka 4. Tabulka 4: Horizontální analýza VZZ44 Rok Položky VZZ

∆ 2002 - 2003 abs.

*

∆ 2003 - 2004

v%

abs.

*

v%

∆ 2004 - 2005 abs.

*

v%

∆ 2005 - 2006 abs.*

v%

Tržby za prodej zboží

-81 656

-18,14

500 107

135,73 -631 202 -72,67 -94 277

-39,72

Náklady na prodané zboží

-60 503

-14,15

484 843

132,05 -626 638 -73,55 -96 800

-42,95

Obchodní marže

-21 153

-94,27

-4 690

-1,27

95 521

26,20

9 057

2,90

-34 900

2 523

21,05

-97 856 -21,27 -26 299

-7,26

79 731

24,79 -101 547 -25,30 -12 953

-4,32

-44,13

31 054

70,29

-873

-6 644

-16,54

-2 446

-7,29

-1 921

Tržby z prodeje DM a mat.

2 837

634,68

19 472

ZC prodaného DM a mat.

1 139

261,84

13 872

Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady

Provozní HV Finanční HV HV za běžnou činnost Mimořádný HV HV za účetní období

-27 057 -155,91 1 747

15 264 1186,94

-22 197 -597,18

591

-22 322 -581,00

0

-14,55

-1 780

-6,10

592,94

-18 481 -81,21

-345

-8,07

881,32

-10 570 -68,43

-2 124

-43,56

5,86

-4 745

-21,52

2 216 -20,68

2 248

-26,45

-3 943

-35,52

-5,23

24 108 -130,45

-125 -100,00

-1,16 -10 823 -6,18

30 531 -314,66

-13,38

-4 564 -27,58

x

24 108 -130,45

1 220 5 474

97,26

-320

x

5 154

91,58

320 -100,00 -3 623

-33,60

*


Tržby za prodej zboží mají podobný charakter vývoje jako náklady, které je potřeba na jejich prodej vynaložit. Vyjma roku 2004 dochází k poklesu jak tržeb, tak i nákladů na ně. Přičemž náklady na prodané zboží klesají více než tržby za prodané zboží. U obchodní marže dochází k největšímu poklesu v roce 2003, téměř o 94 % na hodnotu 1 286 tis. Kč. K největšímu propadu přidané hodnoty dochází podobně jako u obchodní marže v roce 2003. Provozní hospodářský výsledek v prvních dvou letech klesal až na hodnotu – 9 703 tis. Kč. V roce 2004 však prudce vzrostl o 314 %, tj. v absolutním vyjádření 30 531 tis. Kč a v následujícím roce se zvýšil ještě o 6 %, tedy o 1 220 tis. Kč. 44


46


Hospodářský výsledek z finančních operací byl po celé sledované období záporný. Ale v období let 2002 – 2006 se tato ztráta postupně snižovala. Tzn. v roce 2002 klesla ztráta o 13 %, tj. v absolutním vyjádření o 1 747 tis. Kč. Nejnižší ztráty bylo dosaženo v roce 2006 a to – 6 251 tis. Kč. Výše hospodářského výsledku za běžnou činnost měla kolísavý charakter, zatímco v roce 2003 a 2006 došlo k jeho poklesu, roky 2004 a 2005 byly naopak charakteristické jeho růstem. Mimořádný hospodářský výsledek byl podnikem vykázán pouze v letech 2002 a 2005. Hospodářský výsledek za účetní období v roce 2003 dosahoval ztráty, v absolutním vyjádření jeho výše klesla oproti předchozímu roku o 22 322 tis. Kč.V následujících letech měl HV za účetní období podobný vývoj jako HV z běžné činnosti.

5.2.2 Vertikální analýza

Vertikální analýza zobrazuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Hlavní složky rozvahy jsou zde vyjádřeny jako procento z aktiv či pasiv celkem. Položky výkazu zisku a ztrát jsou vyjádřeny pomocí celkových výnosů.

47


5.2.2.1 Vertikální analýza majetkové základny podniku (aktiv)

V následující tabulce je znázorněna vertikální analýza aktiv podniku. Základem byla zvolena celková aktiva (100 %). Tabulka 5: Vertikální analýza majetkové základny podniku (aktiv) v %45

Aktiva Aktiva celkem Stálá aktiva DNM DHM DFM Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva

Podíl složek aktiv v % ve vztahu k aktivům celkem 2002 100,00 58,36 0,74 47,15 10,48 40,17 15,75 0,00 23,88 0,54 1,46

2003 100,00 51,17 0,49 41,53 9,15 48,20 15,62 0,38 28,26 3,94 0,63

2004 100,00 41,55 0,33 35,15 6,08 58,19 22,78 0,00 28,22 7,19 0,26

2005 100,00 45,69 0,16 38,35 7,18 54,20 21,29 0,00 30,36 2,55 0,11

2006 100,00 42,67 0,00 35,65 7,03 57,22 17,86 0,00 37,13 2,24 0,10

Položka s největším podílem na celkových aktivech se průběhu sledovaného období měnila. V letech 2002 a 2003 se největší měrou na celkových aktivech podílela stálá aktiva. V důsledku jeho prodeje v následujícím období došlo k tomu, že největší podíl na majetku podniku mají oběžná aktiva. Stálá aktiva: Nejnižší podíl zaznamenala stálá aktiva v roce 2004 a nejvyšší v roce 2002, který činil 58 %. Největší mírou jsou stálá aktiva zastoupena dlouhodobým hmotným majetkem. U všech tří složek stálých aktiv (DNM, DHM a DFM) dochází ve sledovaném období k poklesu. DNM podnik v roce 2006 již ve svém majetku zastoupen nemá. Oběžná aktiva: V posledním roce analýzy se podíl oběžných aktiv pohyboval okolo 57 %. Většina oběžných aktiva je vázána v krátkodobých pohledávkách, jejichž podíl roste. Největší složkou krátkodobých pohledávek jsou pohledávky z obchodního styku. Dlouhodobé pohledávky podnik v současné době nemá. Zásoby se podílí na oběžných aktivech přibližně 15%. Většina zásob je vázána ve formě zboží.

45

Zdroj: Vlastní výpočty.

48


Podíl ostatních aktiv na celkových aktivech je po celé sledované období zanedbatelný, jejich největší podíl na aktivech lze zaznamenat v roce 2002. V následujících letech jejich podíl na celkových aktivech klesá.

Graf 1: Vertikální analýza aktiv46 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002 Dlouhodobý majetek

2003

2004

2005

Oběžný majetek

2006 Ostatní aktiva

Z grafu 1 je zřetelné, že poměr stálých a oběžných aktiv se nepatrně mění s tím jak stálá aktiva klesají a oběžná naopak rostou. Největší podíl stálých aktiv je v roce 2002, a to 58 %. Kdežto největší podíl oběžných aktiv je zaznamenán v roce 2004, a to 58 %.

46

Zdroj: Vlastní zpracování.

49


5.2.2.2 Vertikální analýza kapitálové základny podniku (pasiv) Vertikální analýza pasiv je znázorněna v tabulce 6. Základem byla zvolena celková pasiva (100 %). Tabulka 6: Vertikální analýza kapitálové základny (pasiv) v %47

Pasiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Bankovní úvěry dlouhodobé Bankovní úvěry krátkodobé Ostatní pasiva

Podíl složek pasiv v % ve vztahu k pasivům celkem 2002 100,00 56,11 38,61 0,30 7,90 8,59 0,72 43,71 0,00 1,08 10,05 32,58 11,04 21,54 0,19%

2003 100,00 47,80 34,86 0,55 7,15 8,35 -3,11 52,11 0,01 0,55 12,38 39,17 3,71 35,47 0,09%

2004 100,00 46,70 33,41 0,53 6,83 5,02 0,91 53,30 0,00 1,25 18,63 33,41 1,36 32,06 0,00%

2005 100,00 56,80 39,19 0,62 7,99 6,96 2,04 43,20 0,01 1,91 9,99 31,28 0,00 31,28 0,00%

2006 100,00 56,91 38,36 0,61 7,80 8,81 1,33 43,09 0,01 1,97 8,12 32,99 0,00 32,99 0,01%

Největší podíl na celkových pasivech se v průběhu sledovaného období měnil podobně jako u aktiv. V letech 2002, 2005 a 2006 největší podíl zaujímal vlastní kapitál, a to přibližně 56 % z celkových pasiv. Naopak v letech 2003 a 2004 se největší měrou podílí na pasivech cizí zdroje a z nich především bankovní úvěry. Ve sledovaném období dochází ke splacení dlouhodobých bankovních úvěrů, ale na druhou stranu rostou krátkodobé bankovní úvěry a v roce 2005 dosahují podílu téměř 33 % z celkových pasiv. Naopak podíl krátkodobých závazků na cizích zdrojích se daří podniku snižovat, výjimkou jsou pouze roky 2003 a 2004, ale i tak došlo k poklesu z 10 % v roce 2002 na 8 % v roce 2006. Další zastoupenou položkou je vlastní kapitál, který tvoří hlavně základní kapitál, který měl kolísavý vývoj. 47


50


Dochází také k pozvolnému růstu HV minulého i běžného období. Ostatní pasiva měla zanedbatelný podíl na celkových pasivech, který se v průběhu sledovaného období snižoval. Graf 2: Vertikální analýza pasiv48 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002

2003

Vlastní kapitál

2004 Cizí zdroje

2005

2006 Ostatní pasiva

Z grafu 2 lze konstatovat, že největší podíl na celkových pasivech zaujímal především vlastní kapitál, vyjma let 2003 a 2004.

48


51


5.2.2.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát

V tabulce 7 je uvedena vertikální analýza výkazu zisku a ztrát. Základem byly zvoleny celkové výnosy (100 %). Tabulka 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát v %49

Rok

Položky VZZ Celkové výnosy Celkové náklady Tržby za prodané zboží Náklady na prodané zboží Výkony Výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy DNM a DHM Provozní HV Nákladové úroky Finanční HV HV z běžné činnosti Mimořádný HV HV za účetní období

2002 100,00 99,54 54,45 51,74 44,67 37,82 4,86 2,14 2,10 1,65 -1,58 0,45 0,02 0,46

2003 100,00 102,46 48,97 48,80 48,45 42,75 4,46 2,31 -1,29 1,43 -1,50 -2,46 0,00 -2,46

2004 100,00 99,61 59,86 58,72 31,71 27,66 2,14 1,32 1,44 0,72 -0,74 0,39 0,00 0,39

2005 100,00 98,46 33,95 32,24 51,81 42,88 4,17 2,58 3,15 1,14 -1,22 1,59 -0,05 1,54

2006 100,00 98,80 23,99 21,56 56,32 48,10 4,59 2,95 2,90 0,96 -1,05 1,20 0,00 1,20

Na začátku sledovaného období mají na celkových výnosech největší podíl tržby za prodané zboží. V průběhu sledovaného období dochází k jejich poklesu, přičemž největší propad je zaznamenán v roce 2005. Propad tržeb za prodané zboží nahradily výkony, jejich podíl na celkových výnosech roste, a to až na 56 % v roce 2006. V důsledku tohoto jevu se zvyšuje výkonová spotřeba, která v posledním sledovaném roce dosahovala 48 % celkových výnosů. Podíl provozního hospodářského výsledku na celkových výnosech je nízký a během sledovaného období kolísal. V roce 2003 dosáhl záporné hodnoty, nejvyšší byl naopak v roce 2005. Hospodářský výsledek z finančních operací se po celé období pohyboval v záporných číslech, proto i jeho podíly jsou záporné. 49


52


Hospodářský výsledek za účetní období se po sledované období pohyboval mírně pod nebo nad 1 %. Nejvyššího podílu na celkových výnosech dosáhl v roce 2005.

5.2.3 Analýza fondů finančních prostředků

Finanční fondy, též označované jako rozdílové ukazatele, jsou vypočteny v následující tabulce. V případě analyzovaného podniku byl vypočten pouze ukazatel čistý pracovní kapitál. Tabulka 8: Čistý pracovní kapitál v tis. Kč50

Ukazatel (v tis. Kč) Oběžná aktiva Krátkodobé závazky - krátkodobé závazky - krátkodobé úvěry Čistý pracovní kapitál

2002 2003 215 371 286 178 169 331 284 082 53 859 73 493 115 472 210 589 46 040 2 096

Rok 2004 2005 2006 360 484 286 223 308 710 314 014 218 000 221 752 115 425 52 782 43 790 198 589 165 218 177 962 46 470 68 223 86 958

Čistý pracovní kapitál se po celé sledované období zvyšoval s výjimkou roku 2003, který byl pro podnik z mnoha hledisek nepříznivý. Kladný rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky znamená, že podnik disponuje dostatečným finančním zajištěním, které společnosti umožňuje, aby v případě, že je náhle nucena splatit všechny nebo velkou část svých krátkodobých závazků, i nadále zabezpečit běžný provoz podniku. Kladný rozdíl však značí to, že podnik financoval část oběžných aktiv z dlouhodobých zdrojů a nedodržel tak zásadu správného financování, kdy krátkodobá aktiva mají být kryta krátkodobými zdroji financování.

50


53


5.3 Intenzivní ukazatele Intenzivní ukazatel vyjadřuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů (mezi dvěma extenzivními ukazateli) prostřednictvím jejich poměru.

5.3.1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability jsou jedny z nejdůležitějších a také nejpoužívanějších ukazatelů při sledování efektivnosti podniku, proto je třeba jim při hodnocení finanční situace podniku věnovat velkou pozornost. Tabulka 9: Ukazatele rentability v %51

Ukazatele rentability (v %) 2002 Rentabilita celk. vloženého kapitálu (ROA) - nezdaněná verze - zdaněná verze Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita dl. investovaného kapitálu (ROCE) Finanční rentabilita vloženého kapitálu

2003

Rok 2004

2005

2006

3,37

-1,73

3,32

4,01

3,11

2,47 1,28 3,63 0,61

-1,86 -6,51 -3,58 -5,40

2,12 1,95 4,30 0,62

3,16 3,59 5,38 -4,36

2,13 2,33 3,62 0,87

Rentabilita celkového vloženého kapitálu dosáhla v roce 2002 hodnoty 3,37 %, což lze interpretovat tak, že na 100 Kč vložených aktiv připadlo 3,37 Kč zisku. V dalším roce se jeho hodnota dostala do záporných hodnot, protože analyzovaný podnik v tomto roce dosáhl ztráty. V roce 2005 společnost hospodařila nejefektivněji se svým vloženým kapitálem, tedy na 100 Kč celkových aktiv připadlo 4,01 Kč zisku. V následujícím roce došlo opět k poklesu tohoto ukazatele. Ukazatel ROA lze vyjádřit ve zdaněné nebo nezdaněné formě, jeho vývoj je znázorněn v grafu 3.

51


54

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Graf 3: Vývoj rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)52 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00%

2002

2003

2004

2005

2006

-2,00% -3,00% ROA - zdaněná verze

ROA - nezdaněná verze

Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Hodnoty v odvětví se pohybují průměrně okolo 14 %. Při srovnání této hodnoty se zjištěnými hodnotami v jednotlivých letech se ukazuje, že vypočítané hodnoty jsou výrazně nižší. Tento ukazatel lze srovnat s výnosem ze státem garantovanými dluhopisy (tabulka 10). Tabulka 10: Srovnání ukazatele ROE s roční průměrnou sazbou u 5letých státních dluhopisů53

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 Roční průměrná sazba u 5letých st. dluhopisů 3,17% 3,77% 3,35% 3,21% 3,32% 1,28% -6,51% 1,95% 3,59% 2,33% Rentabilita vlastního kapitálu ROE Ukazatel

Z tabulky vyplývá, že v letech 2002, 2003, 2004 a 2006 bylo výhodnější investovat peněžní prostředky do státem garantovaných dluhopisů. Pouze v roce 2005 přineslo vlastníkům vyšší výnos držení akcií společnosti KRMIVA, a. s.

52 53

Zdroj: Vlastní zpracování. Zdroj: http://www.cnb.cz a vlastní výpočty.

55


Grafické vyjádření vývoje ukazatele ROE je v grafu 4. Graf 4: Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE)54 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00%

2002

2003

2004

2005

2006

-4,00% -6,00% -8,00% ROE

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu se vyvíjí stejným způsobem jako ROE. Vývoj tří výše uvedených ukazatelů rentability je znázorněn v grafu 5. Graf 5: Vývoj ukazatelů ROA, ROE a ROCE54 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% -2,00%

2002

2003

2004

2005

2006

-4,00% -6,00% -8,00% ROA

ROE

ROCE

Z grafu je patrné, že vývoj všech tří ukazatelů má podobný trend. V roce 2003 dochází k prudkému poklesu především díky tomu, že analyzovaný podnik v tomto roce vykázal ztrátu. V roce 2004 dochází k prudkému růstu, tento trend pokračuje také v roce 2005. V roce 2006 dochází k mírnému poklesu všech tří ukazatelů. 54


56


Posledním ze sledovaných ukazatelů rentability je finanční rentabilita vloženého kapitálu. Tento ukazatel je založen na peněžních tocích (cash flow). Hodnota tohoto ukazatele ve sledovaném období kolísala mezi kladnými a zápornými hodnotami, což bylo způsobeno především vývojem peněžních toků.

5.3.2 Ukazatele aktivity

Jak bylo uvedeno v teoretické části, tak ukazatele aktivity měří efektivnost hospodaření podniku se svými aktivy. Příliš mnoho aktiv znamená nadbytečné náklady a snížení zisku. Všechny ukazatele aktivity jsou závislé na charakteru činnosti podniku. Ukazatele aktivity jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11: Ukazatele aktivity55

Ukazatele aktivity Obrat CA Obrat DHM Obrat zásob Doba obratu zásob Obrat celkových pohledávek - obrat krátkodobých pohledávek - obrat dlouhodobých pohledávek Doba obratu pohledávek (dny) - doba obratu krát. pohledávek - doba obratu dl. pohledávek Obrat závazků Doba obratu závazků (dny)

2002 1,53 3,24 9,70 37,62 6,23 6,23 x 58,57 58,57 x 13,38 27,28

2003 1,23 2,97 7,90 46,17 4,21 4,27 314,43 86,70 85,54 1,16 9,33 39,13

Rok 2004 2,14 6,10 9,41 38,77 7,45 7,45 x 48,97 48,97 x 10,58 34,50

2005 1,14 2,96 5,33 68,46 3,65 3,65 x 99,87 99,87 x 9,32 39,15

2006 0,89 2,49 4,97 73,40 2,34 2,34 x 155,74 155,74 x 8,62 42,33

Jako první z ukazatelů je uveden obrat celkových aktiv, který měří efektivnost využití veškerých aktiv podniku. Jak je vidět z tabulky 11, tak hodnoty tohoto koeficientu v období 2002 až 2004 rostou, především díky zvyšujícím se tržbám. V roce 2005 dochází k poklesu tohoto ukazatele především díky nižšímu obratu (tj. tržeb za zboží a výrobky a služby) oproti roku 2004 o 717 mil. Kč.

55


57


Obrat dlouhodobého hmotného majetku se z hodnoty 6,23 v roce 2002 postupně dostal až na hodnotu 2,34 v roce 2006. Tzn. že z 1 Kč majetku bylo v roce 2006 vyprodukováno 2,34 Kč tržeb. Dále tabulka ukazuje, za pomoci ukazatele obratu zásob, kolikrát za rok se přemění zásoby v ostatní druhy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Tento ukazatel má klesající trend a postupně klesne z hodnoty 9,7 v roce 2002 na hodnotu 4,97 v roce 2006. Čím vyšší je ukazatel obratu zásob, tím méně nelikvidních zásob podnik má. S ukazatelem zásob souvisí i ukazatel doby obratu zásob. Tzn. že pokud obrat zásob má klesající tendenci, pak ukazatel doby obratu zásob ji bude mít rostoucí, což je vidět i na grafu 6. To, že se v průběhu sledované doby tento ukazatel zvyšuje znamená, že se prodlužuje doba, po kterou jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že pro podnik je pozitivní, pokud jeho obrat zásob roste a naopak doba obratu klesá. Ovšem musí být zajištěna plynulá výroba a optimalizace zásob a rychlosti obratu zásob. Graf 6: Vývoj doby obratu zásob56 Dny

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

Doba obratu zásob

Další dva ukazatele aktivity jsou obrat pohledávek a obrat závazků, s nimiž opět souvisí jejich doba obratu. U rychlosti obratu pohledávek vyšší hodnota indikuje lepší situaci.

Čím vyšší ukazatel, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky. V případě analyzovaného podniku je tomu naopak a tím dochází k tomu, že se zvyšuje i doba obratu pohledávek až na 156 dnů v roce 2006. Naopak při posuzování ukazatele obratu závazků indikuje lepší situaci nižší hodnota. K tomuto v posuzovaném podniku dochází,

56


58


avšak doba obratu závazků je výrazně nižší než doba obratu pohledávek jak je patrné také z grafu 7. Graf 7: Vývoj doby obratu pohledávek a závazků57 Dny

200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 2002

2003

2004

Doba obratu pohledávek

2005

2006

Doba obratu závazků

V následující tabulce je provedeno srovnání hodnot obratu celkových aktiv společnosti KRMIVA, a.s. s agrocentry, které jsou součástí holdingu, do kterého patří i analyzovaný podnik. Tabulka 12: Srovnání obratu CA podniku KRMIVA, a. s. s ostatními agrocentry holdingu58

Obrat celkových aktiv KRMIVA, a. s. Agrocentrum 1 Agrocentrum 2 Agrocentrum 3 Agrocentrum 4 Agrocentrum 5 Agrocentrum 6 Agrocentrum 7 Agrocentrum 8

2002 1,53 1,52 2,02 1,83 1,70 1,33 1,89 1,75 1,83

2003 1,23 1,43 1,58 1,59 1,39 1,05 1,52 1,43 1,61

Rok 2004 2,14 1,41 1,77 1,44 1,38 1,53 1,79 1,67 2,02

2005 1,14 1,83 1,84 1,36 1,40 1,20 1,54 1,50 1,65

2006 0,89 . . . . . . . .

Z tabulky je patrné, že analyzovaný podnik v porovnání s ostatními agrocentry má téměř ve všech letech nejnižší obrat celkových aktiv. Výjimkou je jen rok 2004, kdy společnost KRMIVA, a. s. dosahuje nejvyššího obratu v rámci agrocenter.

57 58

Zdroj: Vlastní zpracování. Zdroj: Vlastní výpočty.

59


5.3.3 Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti zahrnují řadu ukazatelů, které hodnotí strukturu vloženého kapitálu z hlediska vlastnictví a porovnávají vlastní a cizí finanční zdroje. Vypočítané vybrané ukazatele zadluženosti jsou uvedeny v následující tabulce 13. Tabulka 13: Ukazatele zadluženosti59

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Finanční páka Dluh na vlastním jměním Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2002 43,71% 12,12% 31,58% 56,11% 1,78 0,78 1,32 1,17

2003 52,10% 4,25% 47,85% 47,80% 2,09 1,09 -0,96 1,02

Rok 2004 53,29% 2,60% 50,69% 46,70% 2,14 1,14 1,97 1,19

2005 43,19% 1,91% 41,28% 56,80% 1,76 0,76 2,66 1,29

2006 43,08% 1,97% 41,10% 56,91% 1,76 0,76 2,93 1,38

Je patrné, že za sledované období se celková zadluženost snížila, i přestože v roce 2003 a 2004 dosahovala v průměru 52 %. Zvýšení celkové zadluženosti v roce 2003 téměř o 10 % bylo zapříčiněno nedostatečnou tvorbou vlastních zdrojů. K tomu došlo především díky extrémně nepříznivým klimatickým podmínkám, v jejichž důsledku narostly výkupní ceny obilí, následně i ceny krmných směsí, jejichž výroba je hlavním předmětem činnosti společnosti. Čím vyšší je celková zadluženost, tím vyšší je riziko věřitelů. Zadluženost samozřejmě ovlivňuje celkovou výnosnost podniku. Je zcela jasné, že větší podniky nemohou svou podnikatelskou činnost financovat pouze z vlastních zdrojů. Celková zadluženost je součtem dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti. V případě společnosti KRMIVA, a. s. je dlouhodobá zadluženost v posledních pěti letech snižována a v letech 2005 a 2006 ji tvoří pouze dlouhodobé závazky, protože veškeré dlouhodobé bankovní úvěry byly již splaceny. Tvorbou zisku a prodejem majetku se podniku daří snižovat zaúvěrovanost společnosti, snižují se tak i placené úroky.

59


60


Vývoj celkové, dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti je graficky znázorněn v grafu 8. Graf 8: Vývoj ukazatelů zadluženosti60 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 2002

2003

2004

Celková zadluženost Krátkodobá zadluženost

2005

2006

Dlouhodobá zadluženost

Míra samofinancování velmi úzce souvisí s celkovou zadlužeností. Protože v letech 2003 a 2004 dochází k nedostatečné tvorbě vlastních zdrojů klesá míra samofinancování pod 50 %. Poté se opět míra samofinancování dostává na úroveň cca 56 %, což znamená, že aktiva podniku jsou financována z 56 % penězi akcionářů. Tento trend byl způsoben především skutečností, že došlo ke snížení úvěrového zatížení v průběhu roku 2005 o 41,8 mil. Kč. Naopak vlastní kapitál vzrostl v témže roce o 11 mil. Kč a převyšuje základní kapitál o 93 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele je zachycen v grafu 9.

60


61

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Graf 9: Vývoj míry samofinancování61

59,00% 57,00% 55,00% 53,00% 51,00% 49,00% 47,00% 45,00% 2002

2003

2004

2005

2006

Míra samofinancování

Porovnání tohoto ukazatele s odvětvovým průměrem vztahující se ke zpracovatelskému průmyslu je uvedeno v tabulce 14. Tabulka 14: Srovnání ukazatele míra samofinancování s odvětvovým průměrem62

Ukazatel Míra samofinancování Odvětvový průměr*

2002 56,11% 43,51%

2003 47,80% 46,11%

Rok 2004 46,70% 47,92%

2005 56,80% 48,55%

2006 56,91% 48,26%

pozn.: * organizace se 100 a více zaměstnanci

Z tabulky je patrné, že hodnoty analyzovaného podniku s odvětvovým průměrem se výrazně neliší pouze v letech 2003 a 2004. Vyšší rozdíl lze zaznamenat v letech 2002 a 2006. Z tohoto lze konstatovat, že analyzovaný podnik financoval své aktivity více ze svých zdrojů než tomu bylo u organizací, které též působí ve zpracovatelském průmyslu. Na základě odvětvového průměru míry samofinancování lze usuzovat, že ani celková zadluženost se výrazně neodlišovala od zadluženosti ostatních podniků v daném oboru podnikání. V následující tabulce je provedeno srovnání hodnot míry samofinancování společnosti KRMIVA, a.s. s agrocentry, které jsou součástí holdingu, do kterého patří i analyzovaný podnik. 61 62

Zdroj: Vlastní zpracování. Zdroj: http:www.mpo.cz a vlastní výpočty.

62


Tabulka 15: : Srovnání míry samofinancování podniku KRMIVA, a. s. s ostatními agrocentry holdingu63

Míra samofinancování KRMIVA, a. s. Agrocentrum 1 Agrocentrum 2 Agrocentrum 3 Agrocentrum 4 Agrocentrum 5 Agrocentrum 6 Agrocentrum 7 Agrocentrum 8

2002 56,11% 43,54% 49,37% 48,41% 45,37% 61,89% 55,63% 48,21% 50,69%

2003 47,80% 44,84% 36,14% 50,22% 46,34% 57,83% 49,63% 48,00% 51,93%

Rok 2004 46,70% 40,10% 35,03% 50,50% 46,71% 59,28% 51,31% 49,35% 51,41%

2005 56,80% 48,50% 36,11% 59,72% 56,26% 60,31% 55,47% 54,76% 53,52%

2006 56,91% . . . . . . . .

U všech agrocenter docházelo v průběhu sledovaného období jak růstu tak k poklesu ukazatele míry samofinancování. Finanční páka je převrácenou hodnotou míry samofinancování. V roce 2003 a 2004 došlo k jeho; zvýšení z 1,8 na 2,1, což bylo způsobeno růstem zadluženosti. V roce 2005 dochází ke zvýšení vlastního kapitálu a tudíž k poklesu na úroveň 1,8. Ukazatel podkapitalizování může upozornit na nebezpečí nízkého podílu vlastního kapitálu společnosti. Trend tohoto ukazatele je rostoucí, pouze v roce 2003 došlo k jeho poklesu. Jeho hodnota se pohybuje v průměru okolo 1,2, což značí, že společnost podle zásad dobrého financování kryje dlouhodobý majetek z dlouhodobých zdrojů. Kromě hodnot výše uvedených zajímá věřitele i akcionáře přiměřenost zadluženosti. Věřitele zajímá, zda jsou zajištěny jejich nároky na splácení úroků. Pro akcionáře je důležitá informace, zda je podnik schopen platit požadované úroky. Pro zjištění těchto informací je vhodný ukazatel úrokového krytí. V analyzovaném podniku se jeho hodnota pohybuje v rozmezí 1,32 až 2,93, pouze v roce 2003 byla jeho hodnota záporná.

63


63


5.3.4 Ukazatele likvidity

Dávají odpověď na otázku, zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé závazky. V tabulce 16 jsou uvedeny ukazatele likvidity. Tabulka 16: Ukazatele likvidity64

Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita Cash Flow likvidita Stupeň oddlužení

2002 1,270 0,770 0,017 0,019 0,014

2003 1,010 0,680 0,082 -0,113 -0,104

Rok 2004 1,150 0,700 0,142 0,012 0,012

2005 1,310 0,800 0,062 -0,106 -0,101

2006 1,390 0,960 0,054 0,021 0,020

Klasickým ukazatelem tohoto typu je běžná likvidita, která ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Její optimální hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 až 2,5, přičemž je žádoucí, aby neklesla pod hodnotu 2. Těchto hodnota nedosahuje analyzovaný podnik ani v jednom roce. Tento ukazatel má však pozitivní trend, protože od roku 2003 pomalu roste, avšak stále nedosahuje ani dolní hranice optima. Pozitivem je také to, že 1 Kč krátkodobých závazků je kryta víc než 1 Kč oběžných aktiv. Při hodnocení tohoto ukazatele je důležité brát v úvahy jeho nedostatky jako nepřihlížení ke struktuře oběžných aktiv nebo ke struktuře krátkodobých závazků. I přes nedostatky ukazatele běžné likvidity je tento ukazatel významným detektorem platební schopnosti, který vypovídá o finanční situaci. Jelikož je hodnota tohoto ukazatele nízká, měl by podnik zavést opatření, která by zvýšila likviditu alespoň na hodnotu 1,5. Grafické znázornění tohoto ukazatele je uvedeno v grafu 10. Modrá křivka zobrazuje samotný průběh tohoto ukazatele. Růžová křivka ukazuje hodnotu, pod kterou by hodnota ukazatele neměla klesnout.

64


64

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Graf 10: Vývoj ukazatele běžná likvidita65 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002

2003

2004

Běžná likvidita

2005

2006

Optimum

Dalším sledovaným ukazatelem je pohotová likvidita. Z grafu 11, který popisuje pohotovou likviditu je patrné, že hodnoty mají podobný trend jako běžná likvidita. Od roku 2003 dochází k nepatrnému růstu tohoto ukazatele, avšak ani v jednom roce pohotová likvidita nedosahuje minimální doporučené hodnoty 1. Avšak v roce 2006 se hodnota pohotové likvidity pohybovala blízko optimálnímu rozmezí. Graf 11: Vývoj ukazatele pohotová likvidita65 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002

2003

2004

Pohotová likvidita

2005

2006

Dolní optimální hodnota

Horní optimální hodnota

Jako třetí je v tabulce uveden ukazatel hotovostní likvidity. Jak je patrné z grafu 12, vývoj tohoto ukazatele má opačný charakter než dva předešlé. Po celé sledované období se pohybuje pod hranicí optimálního rozmezí, což znamená, že finanční majetek dostatečně nekryje krátkodobé závazky.

65


65

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Graf 12: Vývoj ukazatele pohotovostní likvidita66 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 2002

2003

2004

Hotovostní likvidita Dolní optimální hodnota

2005

2006

Horní optimální hodnota

Statičnost předchozích ukazatelů odstraňuje cash flow likvidita a stupeň oddlužení. U těchto ukazatelů nejsou stanoveny optimální hodnoty. Jak je vidět z tabulky 14, tak ani tyto ukazatele nedosahují příliš vysokých hodnot a mají spíše klesající tendenci a v případě stupně oddlužení dokonce záporných hodnot.

66


66


5.4 Syntetické posouzení finanční situace a predikční modely Jednou z možností, jak odhalit příčiny vývoje finanční situace podniku, je syntetické posouzení finanční situace. Druhou cestou jsou pak modely predikce finanční tísně.

5.4.1 Syntetické posouzení finanční situace

V následujícím textu bude proveden rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA), rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) a ziskový účinek finanční páky.

5.4.1.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)

Rentabilita celkového vloženého kapitálu je rozkládána pomocí ukazatele ziskovosti tržeb a pomocí ukazatele obratu celkových aktiv (tabulka 11). Tabulka 17: Vývoj ukazatele ROA a jeho složek67

Ukazatel ROA (%) Ziskovost tržeb (%) Obrat CA

2002 2,47% 1,62% 1,53

2003 -1,86% -1,51% 1,23

Rok 2004 2,12% 0,99% 2,14

2005 3,16% 2,78% 1,14

2006 2,13% 2,40% 0,89

V následující tabulce jsou vypočteny jednotlivé indexy změn rentability celkového vloženého kapitálu, ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. Tabulka 18: Výpočet indexu změn ROA a jeho složek67

Indexy změn jednotlivých ukazatelů

I03/02

Změna ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv ROA

-0,932 0,808 -0,753

I04/03 -0,655 1,737 -1,138

I05/04 2,811 0,529 1,488

I06/05 0,864 0,782 0,676

Na základě indexu změny ROA, indexu ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv v jednotlivých letech lze nyní logaritmickým rozkladem vypočítat vliv ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv na změnu rentability celkového vloženého kapitálu. Výpočet 67


67


nelze provádět pro roky, kdy podnik dosahuje ztráty a indexy změny jednotlivých složek jsou záporné.

Agregovaný vrcholový ukazatel ROA:

2005/2004

1=

log 2,811 log 0,529 + log 1,488 log 1,488

2006/2005

1=

log 0,864 log 0,782 + log 0,676 log 0,676

Tabulka 19: Logaritmus změny ROA a jeho složek68

Ukazatel

I03/02 x x x

Změna ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv ROA

Logaritmus I04/03 I05/04 x 0,449 x -0,276 x 0,173

I06/05 -0,063 -0,107 -0,170

V následujícím schématu (Schéma 2) jsou znázorněny podíly vlivu ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv na rentabilitu celkového vloženého kapitálu.

ZMĚNA ROA (100 %)

Obrat celkových aktiv (%) 2005/2004 37% 2006/2005 63%

Ziskovost tržeb (%) 2005/2004 260% 2006/2005 -160%

Schéma 3: Podíly jednotlivých faktorů na změnách ROA v %

68


68


V roce 2005 rentabilita celkového vloženého kapitálu vzrostla o 1,4 procentní bod. Znamená to, že na růstu ROA se 260 % podílela ziskovost tržeb, která se v daném roce také zvýšila. Obrat celkových aktiv se snížil na 1,14 a jeho vliv brzdil růst ROA. V následujícím roce došlo k poklesu rentability celkového vloženého kapitálu o 1,03 procentní bod. ROA se snížilo především vlivem poklesu obratu celkových aktiv. Ziskovost tržeb poklesla o 0,38 procentní bod a její vliv utlumil propad ROA.

5.4.1.2 Rozklad rentability vlastního kapitálo (ROE)

Rentabilitu vlastního kapitálu lze rozložit na součin tří ukazatelů: ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a finanční páku. Výpočet je uveden v tabulce 20. Tabulka 20: Vývoj ukazatele ROE a jeho složek69

UKAZATEL ROE (%) Čistá ziskovost tržeb (%) Obrat CA Finanční páka

2002 1,28% 0,47% 1,53 1,78

2003 -6,51% -2,52% 1,23 2,09

Rok 2004 1,95% 0,42% 2,14 2,14

2005 3,59% 1,80% 1,14 1,76

2006 2,33% 1,49% 0,89 1,76

V následující tabulce jsou vypočteny jednotlivé indexy změny rentability vlastního kapitálu, ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. Tabulka 21: Výpočet indexu změn ROE a jeho složek69

Indexy změn jednotlivých ukazatelů ROE Změna čisté ziskovosti tržeb Změna obratu CA Změna - finanční páka

I03/02 -5,098 -5,377 0,808 1,174

I04/03 -0,299 -0,168 1,737 1,023

I05/04 1,848 4,245 0,529 0,822

I06/05 0,649 0,831 0,782 0,998

Na základě indexu změny ROE, indexu čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky v jednotlivých letech lze nyní logaritmickým rozkladem vypočítat vliv těchto složek na změnu rentability vlastního kapitálu.

69


69


Agregovaný vrcholový ukazatel ROE:

2005/2004

1=

log 4,245 log 0,529 log 0,822 + + log1,848 log1,848 log1,848

2006/2005

1=

log 0,831 log 0,782 log 0,998 + + log 0,649 log 0,649 log 0,649

Tabulka 22: Logaritmus změny ROE a jeho složek70

Ukazatel

I03/02 x x x x

Změna ziskovosti tržeb Změna obratu aktiv Změna - finanční páka ROE

Logaritmus I04/03 I05/04 x 0,628 x -0,276 x -0,085 x 0,267

I06/05 -0,080 -0,107 -0,001 -0,188

V následujícím schématu (Schéma 3) jsou znázorněny podíly vlivu ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu.

ZMĚNA ROE (100 %)

Čistá ziskovost tržeb (%) 2005/2004 235,5% 2006/2005 42,8%

Obrat celkových aktiv (%) 2005/2004 -103,6% 2006/2005 56,8%

Finanční páka 2005/2004 -31,9% 2006/2005 0,4%

Schéma 4: Podíly jednotlivých faktorů na změně ROE v %

70


70


V roce 2005 rentabilita vlastního kapitálu vzrostla o 1,64 procentní bod. Na tomto růstu měla 235,5% podíl čistá ziskovost tržeb. Proti tomu působil pokles obratu celkových aktiv i pokles finanční páky, proto tyto dva ukazatele brzdily růst ROE. V následujícím roce ukazatel ROE naopak poklesl na hodnotu 2,33 %. Na této změně se téměř stejnou měrou podílela čistá ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Vliv finanční páky byl téměř nulový, protože její hodnota se nezměnila oproti minulému roku.

5.4.1.3 Ziskový účinek finanční páky

Ziskový účinek finanční páky je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 23: Ziskový účinek finanční páky71

Ukazatel ZD/ZUD CA/VK Ziskový účinek finanční páky

2002 0,245 1,782 0,436

2003 2,046 2,092 4,281

Rok 2004 0,492 2,141 1,054

2005 0,624 1,760 1,099

2006 0,659 1,757 1,157

Ziskový účinek finanční páky se vyjma roku 2002 pohyboval nad hodnotou vyšší než 1, což znamená, že zvyšování podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře mělo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Tento stav je důsledkem toho, že podnik v tomto období využíval spíše krátkodobé závazky k financování svých aktivit. Dlouhodobé bankovní úvěry se v tomto období postupně splácely a v současné době již společnost žádný dlouhodobý úvěr nemá. Díky tomuto se také zvyšuje ziskový účinek finanční páky. Z toho vyplývá, že podnik snižoval cizí zdroje ve své finanční struktuře, což se projevilo snížením úroků, které by podnik jinak musel splácet a které tím pádem nesnižují rentabilitu vlastního kapitálu.

71


71


5.4.2 Predikce finanční tísně

Modely predikce finanční tísně nám umožňují odhadnout budoucí finanční situace podniku. K predikci byly zvoleny dva modely, a sice Altmanův Z-score model a Index důvěryhodnosti českého podniku označovaný též jako Index IN.

5.4.2.1 Altmanův Z-score model

Pro výpočet byl použit vzorec:

Z skóre = 1,2x1 + 1,4x2 + 3,3x3 +0,6x4 + 1,0x5 Tabulka 24: Vývoj Altmanova modelu72

MODEL 2002 2,523

Z-score

2003 1,689

Rok 2004 2,883

2005 2,241

2006 1,995

Z výsledků v tabulce 24 vyplývá, že analyzovaný podnik je podnik, který ve sledovaných 5-ti letech měl především nevyhraněnou finanční situaci, přičemž nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004, a to 2,883. V tomto roce se podnik nejvíce přiblížil hodnotě 2,99, která značí dobrou finančně-ekonomickou situaci společnosti. Naopak v roce 2003 se podnik dostal do situace, kdy firma směřuje k bankrotu.

5.4.2.2 Index důvěryhodnosti českého podniku

Pro výpočet v rámci ČR byl použit vzorec ve tvaru:

IN = 0,22 * x1 + 0,11 * x2 + 8,33 * x3 + 0,52 * x4 + 0,10 * x5 – 16,80 * x6 Pro výpočet v rámci zpracovatelského průmyslu byl použit vzorec ve tvaru:

IN = 0,24 * x1 + 0,11 * x2 + 7,61 * x3 + 0,48 * x4 + 0,10 * x5 – 11,92 * x6

72


72

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Tabulka 25: Vývoj indexu IN73

INDEX IN ČR

2002 0,827

2003 -0,972

Rok 2004 1,146

1,086

-0,418

1,383

IN oborový

2005 0,385

2006 -0,068

0,805

0,456

V grafu 13 jsou zvýrazněny hranice hodnocení indexu. Situace je podobná jako u Altmanova modelu. Podnik se i při hodnocení pomocí indexu IN nachází v situaci s nevyhraněnou finanční situací. Pokud srovnáme vypočtené hodnoty pro ČR a oborové, pak při zohlednění oborových charakteristik, lze konstatovat, že podnik se jeví jako finančně stabilnější. Graf 13: Vývoj ukazatele IN74 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

2002

2003

2004

IN ČR

73 74

2005

IN oborový

Zdroj: Vlastní výpočty. Zdroj: Vlastní zpravování.

73

2006


6

DISKUSE

Na základě výsledků z finanční analýzy společnosti Krmiva, a. s. za období 2002 – 2006 byly odhaleny jednak silné stránky, ale i některé nedostatky ve finančním řízení podniku. Z výsledků horizontální analýzy lze usoudit, že se společnost KRMIVA, a. s. postupně rozvíjí, což dokládá obecně rostoucí trend celkových aktiv. Pokles stálých aktiv byl zapříčiněn především prodejem nepotřebného majetku. Tudíž na růstu celkových aktiv měl podíl především růst oběžného majetku. Růst pasiv byl způsoben navýšením cizích zdrojů. Ve výkazu zisku a ztrát lze zaznamenat, že u většiny položek dochází k poklesu. Výjimkou jsou pouze roky 2004 a 2005. Na základě vertikální analýzy lze konstatovat, že podniková struktura aktiv se v průběhu sledovaného období mění. Na začátku tvoří aktiva z více jak 50% dlouhodobý majetek. Prodejem jeho nepotřebné části dochází k tomu, že na konci období mají většinový podíl oběžná aktiva, což je výhodnější, protože peněžní prostředky jsou vázány krátkodobě a podnik má větší možnost s nimi disponovat a reagovat na neočekávané situace. Největší podíl na oběžných aktivech zaujímají krátkodobé pohledávky, což sebou může přinášet potíže v podobě nedobytných pohledávek. Během sledovaného období jsou cizí zdroje podniku tvořeny převážně krátkodobými závazky a krátkodobými bankovními úvěry. Z rozboru výkazu zisku a ztrát vyplývá, že z výnosových položek zaujímají největší podíl výkony. Největšími nákladovými položkami jsou výkonová spotřeba a osobní náklady. Výsledky ukazatele čistý pracovní kapitál, lze interpretovat tak, že podnik po celé sledované období disponuje s dostatečným finančním polštářem, který společnosti umožňuje, aby v případě, že je náhle nucena splatit všechny nebo velkou část svých krátkodobých závazků, i nadále zabezpečila běžný provoz podniku. Avšak schopnost společnosti KRMIVA, a. s. vynaložit jednorázově větší množství peněžních prostředků je závislé na dobytnosti jejich vlastních krátkodobých pohledávek, protože krátkodobé pohledávky tvoří největší složku oběžných aktiv společnosti. Poměrové ukazatele zaměřené na zadluženost podnik informují o tom, že společnosti využívá více vlastních zdrojů než cizích, výjimkou jsou pouze roky 2003 a 2004. Po celé sledované období podnik využíval více krátkodobých prostředků.

74


Každoročně společnost získá tzv. „žňový úvěr“ ve výši 55 mil. Kč, který začíná čerpat v srpnu. Tento krátkodobý úvěr začíná splácet od 31. ledna následujícího roku. Měsíční splátka činí 9 mil. Kč. Tento úvěr musí akciová společnost KRMIVA splatit do konce

června. Společnost není v žádném roce sledovaného období podkapitalizována, což znamená, že výše vlastního jmění je přiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Na základě výsledků ukazatelů likvidity lze konstatovat, že podnik v podstatě nemá potíže s včasnou úhradou krátkodobých závazků. Ukazatel běžná likvidita poukazuje na to, že podnik neproduktivně využíval své prostředky po celé sledované období. Ukazatel pohotová likvidita je možné porovnávat s běžnou likviditou, kdy podstatně nižší hodnota pohotové likvidity ukazuje na nadměrnou váhu zásob ve struktuře aktiv podniku. Hotovostní likvidita nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti. Tento ukazatel společnosti KRMIVA, a. s. se nepohybuje v doporučeném rozmezí, tzn. že podnik může mít potíže se skutečnou platební schopností. Z vývoje ukazatelů aktivity vyplývá, že nejintenzivněji byly využívány prostředky společnosti v roce 2004, i přesto nedosáhl podnik optimálních hodnot. Podobný trend lze sledovat i u ostatních agrocenter holdingu. Ukazatel obratu celkových aktiv byl téměř ve všech sledovaných letech větší než 1, tzn. že aktiva společnosti se každý rok zhodnotily víc než jedenkrát. Při úvahách o nových investicích by podnik mohl vycházet z obratu DHM, kdy byl v roce 2004 vyprodukováno asi 6 Kč tržeb z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku. Za rok, kdy bylo nejlépe hospodařeno se zásobami, lze považovat rok 2002, kdy došlo k nejvyšší hodnotě obratu zásob (9,70) a současně hodnota doby obratu zásob byla nejnižší (37,62). Naopak obrat pohledávek neustále klesá a jejich splatnost neustále roste, což nelze považovat za pozitivní. Průměrná splatnosti pohledávek činí 90 dní, v roce 2004 dosahuje dokonce 156 dní, což je velmi vysoká hodnota. Téměř po celé sledované období podnik vykazoval kladný hospodářský výsledek, který však měl kolísavý trend, což ovlivnilo i ukazatel ROA, který poukázal na to, že podnik nehospodařil s vloženými prostředky efektivně. Z výsledných hodnot ukazatele ROE vyplývá, že by investoři v letech 2002, 2003, 2004 a 2006 zhodnotili svůj kapitál lépe např. nákupem státních dluhopisů. Pouze v roce 2005 by bylo pro investory vhodnější investovat svůj kapitál do společnosti KRMIVA, a. s.

75


V rámci syntetického posouzení finanční situace podniku byly provedeny pyramidové rozklady ukazatelů ROA a ROE. Z hodnot, které vykazuje ukazatel ziskový účinek finanční páky je patrné, že pokud by podnik zvýšil podíl cizích zdrojů, pak by mohlo dojít ke zvýšení rentability vlastního kapitálu, neboť hodnota tohoto ukazatele se v letech 2003 - 2006 pohybuje nad hodnotou jedna. Nejvyšší hodnoty tento ukazatel dosahoval v roce 2004, kdy podnik nedosáhl ani zisku, tudíž užití cizího zdroje financování v následujícím roce byl nezbytný, a proto došlo k poklesu ukazatele ziskový účinek finanční páky. V následujících letech opět dochází k růstu tohoto ukazatele, především díky postupnému splácení úvěrů. Tyto hodnoty jsou příznivé pro věřitele, ale využívání vlastních zdrojů je zase považováno za obecně dražší. Podnik byl také hodnocen komplexně za pomoci modelů predikce finanční tísně. Hodnoty Altmanova Z-score modelu nejsou pro podnik nijak příznivé, avšak je potřeba brát v úvahu omezenou funkčnost tohoto modelu v českých podmínkách. Hodnoty modelu vypovídají o nevyhraněné finanční situace podniku, přičemž v jednou roce se podnik dostal dokonce do nepříznivé finanční situace směřující k bankrotu. Větší vypovídací schopnost má Index IN. Pokud při výpočtu zohledníme oborové charakteristiky podniku, lze konstatovat, že podnik se jeví jako finančně stabilní. I přesto dochází ke kolísání tohoto ukazatele. Je tedy důležité sledovat další vývoj. Na základě výše provedeného shrnutí lze dojít k závěru, že podnik si nejlépe vedl v letech 2004 a 2005. V nejhorší situaci se podnik ocitl v roce 2003, kdy došlo k velkému propadu obchodní marže, přidané hodnoty i hospodářského výsledku, což bylo zapříčiněno především špatnými obchody s kukuřicí. Dále také tržby za sušení zrnin byly v tomto roce velmi nízké vlivem extrémního sucha. Vyrobeno a prodáno bylo pouze 44 tis. tun krmných směsí. Nedostatečnou tvorbou vlastních zdrojů byl tak podnik nucen zvýšit stav bankovních úvěrů. V personální oblasti pokračovalo snižování stavu zaměstnanců, došlo i ke změně na pozici ředitele a. s. Situace tohoto roku měla dopad i na roky následující. Proto všechna níže uvedená doporučení se budou snažit alespoň částečně vyřešit tyto dopady. Podnik by měl zvýšit intenzitu využití celkových aktiv, a tím pádem zvýšit zhodnocování stálých i oběžných aktiv ve výrobní činnosti. Tohoto by mělo být dosaženo především odprodejem nepotřebného majetku společnosti a rušením nerentabilních podnikatelských činností jako je výroba jedlých stolních olejů. Dále by měla společnost přimět své odběratele k včasným platbám, tak by se urychlilo inkaso

76


pohledávek a vznikly tak volné prostředky ke splácení krátkodobých závazků. Výběrem kvalitních a bonitních obchodních partnerů vybudovat vztahy na bázi dlouhodobé spolupráce a oboustranné důvěry. Nenavyšovat dlouhodobé závazky a soustředit se na jejich rychlé a včasné splacení. Razantně snižovat pohledávky z obchodních vztahů po splatnosti s využitím všech zákonných možností. Dále zajištění finanční stability tlakem na vytváření vlastních finančních zdrojů a budování dobré otevřené spolupráce s peněžními ústavy.

77


7

ZÁVĚR

Diplomová práce se zabývá analýzou finanční situace společnosti pod fiktivním názvem KRMIVA, a. s., neboť vybraná společnost si přála zůstat v anonymitě. Předmětem podnikání společnosti je zejména výroba krmných směsí pro hospodářská zvířata. Společnost patří do první z divizí holdingu, do tzv. agrocenter. Agrocentra jsou nejbližšími partnery zemědělců. Poskytují jim širokou paletu služeb (prodej hnojiv, agrochemikálií či hospodářských potřeb) a odborné poradenství, zajišťují zpeněžení jejich rostlinné produkce i financování výroby formou tzv. zelených úvěrů. Agrocentra rovněž disponují značnými skladovacími kapacitami v potřebném množství a kvalitě. V jejich skladech a obilních silech jsou tak uloženy nejen vstupní suroviny pro navazující zpracovatelský průmysl (mlýny, sladovny, atd.), ale také zásoby obilí určené k zajištění potravinové bezpečnosti země spadající pod Správu státních hmotných rezerv ČR. Důležitou skutečností je, že podnik je součástí holdingu, který se snaží systematicky budovat holding kapitálově stabilizovaných a finančně silných podniků s významným postavením na agrárním trhu a v oblasti zpracování drůbežího masa. Možnou nevýhodou tohoto členství je, že holding se zaměřuje především na divizi zpracování drůbeže, protože společnosti, které tuto divizi tvoří zaujímají 38% podíl na výrobě drůbežího masa v České republice a jsou tak nejsilnějším českým uskupením v této oblasti. Sortiment výrobků pochází z prvotřídního českého drůbežího masa produkovaného na bázi krmných směsí vyrobených v agrocentrech holdingu ze surovin ošetřených a uskladněných ve vlastních kvalitních silech. Tudíž největším odběratelem krmných směsí společnosti KRMIVA, a. s. jsou právě podnik tvořící holding. Za těmito podniky ve skupině má také analyzovaný podnik nejvyšší pohledávky po splatnosti (nad 270 dní), k 31. 12. 2006 to bylo 106 mil. Kč. Přičemž celých 84 % pohledávek po splatnosti vůči jediné společnosti v rámci skupiny. Paradoxní je, že společnosti KRMIVA, a. s. nevede tyto pohledávky vůči skutečným dlužníkům, tj. vůči chovatelům drůbeže, ale vůči zpracovatelským podnikům ve skupině. Proto je nutné zaměřit se zejména na tuto oblast a určit úvěrovou politiku a tu potom důsledně dodržovat. Schopnost zpracovatelských podniků splácet své závazky vůči společnosti KRMIVA, a. s. je dána jejich nerovnoměrným postavením ve vztahu k obchodním řetězcům, které se zatím nepodařilo vyřešit. Existují však i pohledávky po lhůtě splatnosti mimo skupinu a tam je důležité důkladně zvažovat, kterým odběratelům umožnit prodej 78


na obchodní úvěr, lhůty splatností stanovovat na základě předchozích zkušeností se zákazníkem, motivovat je k zaplacení před stanovenou lhůtou splatnosti slevami, stanovit si úvěrové limity vůči jednotlivým zákazníků a kontrolovat je. Dalším významným faktorem, který ovlivňuje české podniky je vstup České republiky do Evropské unie a s ním související uplatnění pravidel pro poskytování dotací. Bohužel výrobci krmných směsí nejsou již řadu let zařazeni mezi příjemce podpor. Náročné technologie úpravy vyplývajících z nových unijních předpisů k zajištění bezpečnosti a hygieny krmiv, tak musí řešit plně z vlastních zdrojů. Věřím, že se společnosti KRMIVA, a. s. podaří úspěšně vypořádat se situacemi, které nejsou způsobeny její vinou, tj. především vliv klimatických podmínek, které se projevily zejména v roce 2003, a že si i nadále udrží své postavení na trhu a holding, jehož je součástí se stane významným a konkurenceschopným subjektem v rámci západoevropských hospodářských struktur. Doufám, že i tato práce alespoň částečně upozornila na problematické oblasti, které byly zjištěny prostřednictvím finanční analýzy.

79


8

SEZNAM ZKRATEK A – aktiva BCPP – Burza cenných papírů Praha CA – celková aktiva

ČPK – čistý pracovní kapitál ČR – Česká republika DFM – dlouhodobý finanční majetek DHM – dlouhodobý hmotný majetek DM – dlouhodobý majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek DS – sazba daně z příjmu DZ – dlouhodobé cizí zdroje EAC – zisk, který je k dispozici pro běžné akcionáře EAT – zisk po zdanění EBIT – zisk před úroky a zdaněním EBITDA – zisk před úroky, odpisy a zdaněním EBT – zisk před zdaněním EU – Evropská unie EVA – ekonomická přidaná hodnota GM – hrubé rozpětí HV – hospodářský výsledek MVA – tržní přidaná hodnota N – náklady P – pasiva ROA – rentabilita celkového vloženého kapitálu ROE – rentabilita vlastního kapitálu ROI – rentabilita vloženého kapitálu U – nákladové úroky V – výnosy VA – přidaná hodnota VK – vlastní kapitál VZZ – výkaz zisků a ztrát

80


Z – zisk ZD – základ daně ZDP – zákon o daních příjmu ZoÚ – zákon o účetnictví ZUD – zisk před úroky a zdaněním

81


9

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Vertikální analýza aktiv...................................................................................... 49 Graf 2: Vertikální analýza pasiv ..................................................................................... 51 Graf 3: Vývoj rentability celkového vloženého kapitálu (ROA).................................... 55 Graf 4: Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE) ....................................................... 56 Graf 5: Vývoj ukazatelů ROA, ROE a ROCE................................................................ 56 Graf 6: Vývoj doby obratu zásob.................................................................................... 58 Graf 7: Vývoj doby obratu pohledávek a závazků ......................................................... 59 Graf 8: Vývoj ukazatelů zadluženosti............................................................................. 61 Graf 9: Vývoj míry samofinancování ............................................................................. 62 Graf 10: Vývoj ukazatele běžná likvidita ....................................................................... 65 Graf 11: Vývoj ukazatele pohotová likvidita.................................................................. 65 Graf 12: Vývoj ukazatele pohotovostní likvidita............................................................ 66 Graf 13: Vývoj ukazatele IN........................................................................................... 73

82


10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1:

Kritéria a třídění ukazatelů ....................................................................... 26

Tabulka 2:

Horizontální analýza aktiva...................................................................... 44

Tabulka 3:

Horizontální analýza pasiv ....................................................................... 45

Tabulka 4:

Horizontální analýza VZZ........................................................................ 46

Tabulka 5:

Vertikální analýza majetkové základny podniku (aktiv) v % .................. 48

Tabulka 6:

Vertikální analýza kapitálové základny (pasiv) v % ................................ 50

Tabulka 7:

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát v % ............................................ 52

Tabulka 8:

Čistý pracovní kapitál v tis. Kč ................................................................ 53

Tabulka 9:

Ukazatele rentability v % ......................................................................... 54

Tabulka 10: Srovnání ukazatele ROE s roční průměrnou sazbou u 5letých státních dluhopisů .................................................................................................. 55 Tabulka 11: Ukazatele aktivity..................................................................................... 57 Tabulka 12: Srovnání obratu CA podniku KRMIVA, a. s. s ostatními agrocentry holdingu.................................................................................................... 59 Tabulka 13: Ukazatele zadluženosti ............................................................................. 60 Tabulka 14: Srovnání ukazatele míra samofinancování s odvětvovým průměrem...... 62 Tabulka 15: Srovnání míry samofinancování podniku KRMIVA, a. s. s ostatními agrocentry holdingu.................................................................................. 63 Tabulka 16: Ukazatele likvidity ................................................................................... 64 Tabulka 17: Vývoj ukazatele ROA a jeho složek......................................................... 67 Tabulka 18: Výpočet indexu změn ROA a jeho složek................................................ 67 Tabulka 19: Logaritmus změny ROA a jeho složek..................................................... 68 Tabulka 20: Vývoj ukazatele ROE a jeho složek ......................................................... 69 Tabulka 21: Výpočet indexu změn ROE a jeho složek ................................................ 69 Tabulka 22: Logaritmus změny ROE a jeho složek ..................................................... 70 Tabulka 23: Ziskový účinek finanční páky .................................................................. 71 Tabulka 24: Vývoj Altmanova modelu ........................................................................ 72 Tabulka 25: Vývoj indexu IN ....................................................................................... 73

83


11 INFORMAČNÍ ZDROJE

[1] BŘEZINOVÁ, H. Účetní závěrka. 1. vydání. Praha: Grada, 2001. 182 s. ISBN 80 247-0086-7. [2] KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví – světový koncept. 4. vydání. Praha: Polygon, 2003. 544 s. ISBN 80-7273-090-8. [3] KOVANICOVÁ, D. – KOVANIC, P. Podklady skryté v účetnictví. Díl II.: Finanční analýza účetních výkazů. 2. vydání. Praha: Polygon, 1995. 219 s.

ISBN 80-85967-07-3. [4] NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1. [5] Pilátová, J. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2004. 2. vydání. Olomouc: ANAG 2004. 367 s. ISBN 80-7263-214-0. [6] SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. 80-85967-58-8. [7] ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví. 3. vydání. Znojmo: Vzdělávací středisko ing. Pavel Štohl, 2002. 159 s. [8] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vydání. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2003. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. [9] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA.Výnosy státních dluhopisů [on-line]. Česká národní banka, 2003 – 2006 [cit. 2007-04-23]. Dostupné z: 〈http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.P ARAMETRY_SESTAVY?p_cSest=951&p_ind=EBA&p_lang=CS〉. [10] KATEDRA EKONOMIKY, MANAŽERSTVÍ A HUMANITNÍCH VĚD, ELEKTROTECHNICKÁ FAKULTA ČVUT. Finanční analýza [on-line]. [cit. 2006-12-28]. Dostupné z:

〈http://ekonom.feld.cvut.cz/materialy/eru/financnianalyza.pdf〉.

84


[11] VAŠÍČKOVÁ ANNA. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2002 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analytické materiály MPO, 2006 [cit 2007-04-07]. Dostupné z: 〈http://www.mpo.cz/dokument1833.html〉. [12] VAŠÍČKOVÁ ANNA. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2003 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analytické materiály MPO, 2006 [cit 2007-04-07]. Dostupné z: 〈http://www.mpo.cz/dokument1806.html〉 [13] VAŠÍČKOVÁ ANNA. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2004 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analytické materiály MPO, 2006 [cit 2007-04-07]. Dostupné z: 〈http://www.mpo.cz/dokument1795.html〉. [14] VAŠÍČKOVÁ ANNA. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2005 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analytické materiály MPO, 2006 [cit 2007-04-07]. Dostupné z: 〈http://www.mpo.cz/dokument7912.html〉. [15] VAŠÍČKOVÁ ANNA. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analytické materiály MPO, 2007 [cit 2007-04-07]. Dostupné z: 〈http://www.mpo.cz/dokument19321.html〉. [16] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. [17] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

85


PŘÍLOHY

86

FINANČNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ VE VYBRANÉ

Recommend Documents