FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE

Bc. Irena Mačejková

Akademický rok 2014/2015

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Financování vybraného zařízení sociální péče zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

……………………………………………….

1

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Dr. Mgr. Damianu Czudkovi, PhD., vedoucímu mé diplomové práce, za cenné rady, připomínky a trpělivost při zpracování této diplomové práce.

2

ABSTRAKT Tato práce se zabývá problémem financování pobytových zařízení sociálních služeb na úrovni územně samosprávných celků. Otázka financování takovýchto zařízení úzce souvisí s otázkou demografického vývoje, zejména stárnutí populace. Zabývám se příčinami a důsledky stárnutí populace, spojené s potřebou navýšení kapacity takovýchto zařízení. V úvodní části uvádím obecná teoretická východiska vztahující se k sociální politice České republiky. V navazující části se věnuji analýze základních legislativních aspektů, začleněním pobytového zařízení v systému veřejné správy a zejména rozboru jeho financování. Práce je zakončena návrhy a doporučeními de lege ferenda týkající se efektivnějších způsobů řešení financování.

KLÍČOVÁ SLOVA Sociální stát, sociální politika, sociální služby, demografický vývoj, demografické stárnutí, veřejná správa, územně samosprávný celek, domov pro seniory, zřizovatel, senior, financování, dotace

ABSTRACT This thesis deals with the problem of the financing of the residential facilities of social services at the level of Territorial self-governing units. The question of financing of these facilities is closely related to the issue of demographic trends, especially the ageing of the population. I deal with the causes and consequences of ageing population related to the requirement to increase the capacity of these institutions. At the beginning of this thesis I mention the general theoretical solutions related to the social policy of the Czech Republic. The following section is dedicated to analysis of the basic legislative aspects, integration of accommodation facilities in the public administration system and particularly the analysis of its financing. Thesis is concluded with suggestions and recommendations de lege ferenda concerning the more effective ways to solve the financing.

KEYWORDS Welfare

state,

social

policy, demographic

trends,

demographic

aging, public

administration, territorial self-governing unit, home for the elderly, founder, senior, funding, grants

3

OBSAH ABSTRAKT ............................................................................................... 3 KLÍČOVÁ SLOVA ..................................................................................... 3 ÚVOD ........................................................................................................ 6 1. OBECNÁ TEORETICKÁ VÝCHODISKA SOCIÁLNÍ OBLASTI ......... 8 1.1. Sociální stát ................................................................................. 9 1.2. Sociální politika v České republice.......................................... 10 1.2.1. Sociální služby .................................................................... 13 1.3. Demografický vývoj ČR ............................................................ 15 2. DESKRIPCE, ANALÝZA ZÁKLADNÍCH LEGISLATIVNÍCH ASPEKTŮ, ZAČLENĚNÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY, ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE.................... 22 2.1. Domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem zřizované obcemi, jejich právní postavení a zařazení v systému veřejné správy ........................................................................... 24 2.2. Registrace poskytovatelů sociálních služeb .......................... 28 2.3. Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb .......................... 31 2.4. Právní úprava financování domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů se zvláštním režimem zřizovaných obcemi ................................. 33 3. VÝNOSY A NÁKLADY KONKRÉTNÍHO ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE ................................................................................................. 37 3.1. Náklady ...................................................................................... 40 3.2. Výnosy ....................................................................................... 41 3.2.1. Vlastní výnosy ..................................................................... 42 3.2.1.1. Úhrady klientů za ubytování a stravu ......................... 42 3.2.2. Příspěvek na péči................................................................ 44 3.2.3. Úhrady od zdravotních pojišťoven .................................... 45 3.2.4. Dary od fyzických a právnických osob ............................. 47 3.2.5. Dotace ze státního rozpočtu .............................................. 48 3.2.6. Příspěvek zřizovatele .......................................................... 51

4

3.2.7. Další zdroje financování ..................................................... 53 ZÁVĚR ..................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY .............................. 59 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

5

ÚVOD Hlavním tématem mé diplomové práce je financování vybraného zařízení sociální péče. Předmětem mého rozboru bude konkrétní pobytové zařízení sociální péče na úrovni statutárního města. Z povahy věci je zřejmé, že se bude jednat

o

příspěvkovou

zřízenou

organizaci

obcí,

ve

smyslu

zákona

č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „malá rozpočtová pravidla“), která poskytuje sociální služby formou pobytových služeb. Téma jsem si zvolila, protože pracuji na pozici finanční kontroly statutárního města

a kontrola

hospodaření

s finančními

prostředky

příspěvkovými

organizacemi je náplní mé práce. Téma je zajímavé rovněž z pohledu snahy o získávání finančních prostředků, kterých v dané oblasti ubývá, přestože nároky a potřeby těchto příspěvkových organizací stoupají. Již několik let probíhá diskuse na téma stárnutí populace. Jedná se o vysoce aktuální a citlivé téma nejen po stránce politické, ale i po stránce společenské. Tento jev sebou přináší další problémy, které se již řadu let projevují. Jedním z těchto problémů, a to docela zásadní, je potřeba umístění starých a nemocných lidí do zařízení různého typu. Takovým typem zařízení jsou mj. domovy, které zřizují obce jako své příspěvkové organizace. Je nezbytné a důležité se otázkami financování služeb sociální péče, potažmo financování zařízení sociálních služeb zabývat, a to velmi intenzivně. V první části diplomové práce se budu zabývat obecnými teoretickými východisky, které se vztahují k dané problematice, se zaměřením na pojmy sociální stát, sociální politika a sociální služby. Součástí této části bude rovněž objasněné trendů sociální politiky v České republice se zaměřením na vliv členství České republiky v Evropské unii. V závěru části se budu věnovat demografickému vývoji v České republice a zaměřím se na otázku stárnutí populace. Z rozboru demografického vývoje bude zřejmé, kolik času zbývá státu, aby provedl patřičná opatření k zajištění financování své sociální politiky. Ve druhé části práce se budu věnovat deskripci a analýze základních legislativních aspektů s důrazem na postavení územně samosprávných celků

6

a zejména obcí v sociálním systému, na začlenění příspěvkové organizace v systému veřejné správy, charakter jejího postavení, její pravomoci a způsob financování. Budu se zabývat otázkou, zda máme dostatek pobytových zařízení. Třetí část práce bude popisem konkrétního pobytového zařízení sociálních služeb. Provedu rozbor jednotlivých druhů výnosů se záměrem nalézt efektivní variantu financování daného typu zařízení, v závislosti na jeho nákladech. Budu hledat nové zdroje financování. Zaměřím se na problémy u jednotlivých druhů výnosů a budu hledat možné varianty řešení k jejich odstranění. V závěru práce zhodnotím zjištěné skutečnosti. Zaměřím se na slabé stránky v oblasti financování pobytových zařízení sociální péče v České republice a budu se věnovat návrhům případně doporučením týkajících se efektivnějšího způsobu financování. Zhodnotím možnost využití zahraničních finančních zdrojů. Hlavními zdroji mé práce budou vedle právní úpravy, dostupné literatury a odborných časopisů na dané téma také metodika, tiskové zprávy příp. normativní instrukce ministerstev. Tyto zdroje budou doplněny o relevantní internetové zdroje a údaje příp. data interního charakteru. To vše v kontextu profesních zkušeností. K naplnění stanovených cílů použiji zejména metody: 

sběr a analýza odborné literatury a legislativy,



sběr ekonomických dat a informací od poskytovatelů sociálních služeb a na internetu,



vlastní poznatky z praxe,



pozorování, srovnávání,



analýza účetních výkazů.

Údaje uvedené v práci budu anonymizovat. Práce je sepsána k datu 15.6.2015.

7

1. OBECNÁ

TEORETICKÁ

VÝCHODISKA

SOCIÁLNÍ

OBLASTI Sociální služby jsou odvětvím národního hospodářství, které v posledních letech vzbuzuje zvýšenou pozornost a jehož nákladovost z řady příčin roste. Mezi příčiny rostoucí nákladovosti patří zejména demografický vývoj, změny rodinných paradigmat, problém sladění rodinného a pracovního života (work-life balance) i vývoj zdravotního stavu obyvatelstva a incidence chronických degenerativních onemocnění. Tyto příčiny vedou k potřebě zajistit péči o osoby se sníženou nebo vymizelou soběstačností. Otázka financování a nákladovosti sociálních služeb není nová, i když to vypadá, že se v posledních letech vynořuje jako explicitní problém k řešení. Hlavní příčinou je to, že v historii se potřeba sociálních služeb systémově neřešila vůbec. Řešení se „samo“ nalézalo uvnitř rodin, kde členové rodiny pečovali o druhé po řadu let, přičemž tuto činnost často ani nevnímali jako specifickou činnost, ale jako běžnou součást rodinného života. V současné době je velice aktuální problém, jak vyřešit financování sociálních služeb, zvýšit jejich úroveň a spolu s tím rovněž zvýšit jak kvalitu služeb samotných, tak i kvalitu života těch, kteří ji potřebují. Za daných sociálněekonomických podmínek již v řadě případů nelze očekávat, že by pečující osoby vykonávaly tuto činnost ve svém „volném čase“ a to zejména z důvodů finančních, osobních ale také zdravotního stavu potřebných, který mnohdy „laickou“ péči neumožňuje. Stává se tak z původního „postarání se o člena rodiny“ práce, kterou je potřeba organizovat, financovat a podporovat, aby dosáhla patřičné úrovně.1 Nejedná se ovšem pouze o problém ekonomické povahy, ale s přihlédnutím k zvyšujícímu se počtu seniorů ve společnosti je nutné vytvořit jim důstojné podmínky pro aktivní a rovnoprávný život, systematicky se věnovat problematice stárnutí a rozvíjet mezigenerační vztahy a solidaritu.

1

VOSTALEK, Jaroslav a kol. Financování a nákladovost sociálních služeb: Pobytové a terénní služby sociální péče. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2013, str. 9 - 11. ISBN 978-80-904668-7-6.

8

1.1. Sociální stát Sociální stát je instituce právní záruky uspokojení sociálních potřeb občanů moderním státem, a to i v situaci oslabení či dokonce ztráty vlastních schopností zabezpečit je nejen sobě, ale i osobám závislým.2 V těchto případech lze očekávat právně nárokovou ekonomickou anebo sociální podporu, aby potřebné osoby nemusely být odkázány na dobrovolnou pomoc příbuzných, blízkých, případně dalších osob. V současné ekonomické situaci státu však nelze očekávat, že by veškeré náklady vynaložené na sociální péči nesl pouze „štědrý“ stát, aby zajistil všeobecný blahobyt a to bez ohledu na ekonomickou stránku věci. Sociální stát by v rámci své sociální politiky měl zajistit zejména předpoklady:  sociální ochrana není soukromou a dobročinnou záležitostí,  sociální ochrana je veřejným problémem,  na řešení tohoto problému se podílí stát. Stát prostřednictvím demokraticky organizované moci uplatněné v sociálním zákonodárství a činnostech státních orgánů by měl:  garantovat základní příjem (jedince, rodiny) na úrovni životního minima,  poskytovat sociální dávky k předcházení, mírnění překonání sociálních rizik, sociálních událostí s cílem zajistit určitou úroveň sociálního bezpečí a suverenity jedince,  zajišťovat poskytování veřejných sociálních služeb odpovídající úrovně všem občanům. Podstatou takového pojetí sociální politiky je T. H. Marshallův3 koncept sociálního občanství, obsahující základní myšlenku, že stát garantuje subjektivní

2

MUSIL, L.: Vývoj sociálního státu v Evropě. Brno, Doplněk, 1996, 256 s. ISBN 80-85765-65-9 Thomas Humprey Marshall (19.12.1893, Londýn – 29.11.1981, Cambridge) britský sociolog. Formuloval tři paralelní formy občanství 1) civilní (zahrnuje osobní práva a svobody), 2) politické (týká se voleb jakožto procesu zprostředkování participace a ustavení reprezentace voličů) a 3) sociální (týká se sociálních jistot a zabezpečení). Podle Marshalla občanství tyto tři formy získalo během vývoje, který započal za osvícenství a zdůrazňoval rovnost a rovné právní podmínky pro všechny. Sociální složkou míní celou škálu práv, počínaje právem na základní ekonomické zabezpečení a jistoty po právo užívat podíl na kulturním dědictví a žít život civilizované bytosti podle standardů obvyklých v dané společnosti. Dostupné z: Naše společnost č. 2/2010. CVV, Praha, 2010, ISSN 1214-438X, str. 28 3

9

práva jedince na sdílení určitého standardu sociálního minima, sociálního zabezpečení proti rizikům a kulturního dědictví dané společnosti. Ve všech státech realizující tento koncept „sociálního státu“ se realizace konceptu dostala do fáze krize, i přestože je rozeznáváno více modelů (německý – garance životního standardu, švédský – garance podmínek života). Kritici „sociálního systému“ poukazují především na jeho nákladovost, zpomalení hospodářského růstu či dokonce destabilizaci hospodářství a hledají cestu nápravy ve zdůraznění role korporací, rodiny a církve. Uvedená kritika ovšem neznamená, že by byl koncept „sociálního státu“ překonán. Spíše lze hovořit o snaze inovace konceptu a to v souvislosti se dvěma základními teoretickými otázkami. První otázkou je, jak redistribuce prostředků vytvořených hospodářskou činností ovlivňuje ekonomickou prosperitu společnosti na straně jedné a osobní odpovědnosti vůči celku na straně druhé. Druhá otázka se zaměřuje na veřejný sektor, který je a bude v sociální politice hlavním aktérem, jak jeho rozsah ovlivňuje jeho efektivnost a jek lze chování tohoto sektoru kontrolovat. Není pochyb o roli státu jako hlavního koordinátora celého systému sociální politiky, který ovšem musí pečlivě zvažovat všechny možné následky, a to nejenom ekonomické ale také společenské, demografické, ekologické aj. Občané jsou stále častěji vyzývání k aktivní účasti na tvorbě a realizaci sociální politiky a nejenom k odpovědnosti za sociální ochranu své osoby.

1.2. Sociální politika v České republice Sociální politika České republiky je živým systémem, který je hluboce zakořeněn ve společnosti, zvláště pak v její minulosti.

Stát včetně ostatních

sociálních subjektů musí respektovat obecné vývojové trendy a vhodně na ně reagovat z hlediska dlouhodobé prosperity. Sociální politika velmi úzce souvisí s hospodářskou politikou. Tato provázanost pramení z poznání, že každé hospodářko-politické opatření má své sociální dopady a naopak, aby byla sociální politika účinná, je nezbytná vysoká výkonnost ekonomiky a tedy i účinná hospodářská politika. Účinná hospodářská politika napomáhá produkci zdrojů, které jsou základem pro financování sociální politiky. Je zřejmé, že hospodářská

10

a sociální politika se navzájem velmi silně ovlivňují. Hospodářská politika ovlivňuje sociální politiku soustavou daní a soustavou úrokových sazeb, příjmovou politikou, soustavou úlev, strukturální politikou a mírou inflace. Sociální politika zpětně ovlivňuje hospodářskou politiku úrovní lidského kapitálu. Sociální

politika

plní

ve

společnosti

funkci

ochrannou,

rozdělovací,

homogenizační, stimulační a preventivní. Funkce plní na principech, mezi které patří hlavně princip sociální spravedlnosti, princip sociální solidarity, princip subsidiarity

a

princip

participace,

který

představuje

požadavek,

aby v demokratické společnosti měl každý její člen možnost participovat na jejím fungování.4 Vstupem České republiky do Evropské unie vyvstala nutnost poskytovat srovnatelné zabezpečení občanům nejen v oblasti daňového zatížení, vytváření příznivého klimatu pro zaměstnavatelské subjekty ale také v oblasti sociálních dávek. Zásadní význam pro rozšiřování pojetí evropské sociální politiky měla Evropská sociální charta (dále jen „Charta“).5 Článek 14 Charty stanovuje právo využívat služby sociální péče. Smluvní strany Charty se zavázaly podporovat nebo poskytovat služby využívající metody sociální práce, které přispívají k blahu a rozvoji jak jednotlivců, tak skupin v komunitě a k jejich přizpůsobení společenskému prostředí, povzbuzovat účast jednotlivců a dobrovolných a jiných organizací při zakládání nebo udržování takových služeb. Článek 13 Charty vychází z toho, že sociální pomoc není činností charitativní, ale přiznává každé 4

PIKOLA, Pavel a Milan ŘÍHA. Služby sociální péče v domovech pro seniory. Praha: Námořní akademie České republiky, 2010, str. 3- 8. ISBN 978-80-871003-29-6. 5 Evropská sociální charta byla přijata dne 18. října 1961 v Turíně. V platnost vstoupila na základě svého článku 35 odst. 2 dne 26. února 1965. Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Evropská sociální charta podepsána ve Štrasburku dne 27. května 1992. Dne 1. ledna 1993 dopisem ministra zahraničních věcí Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, depozitáři Charty, že v souladu s platnými zásadami mezinárodního práva se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní republiky považuje za signatářský stát Evropské sociální charty. Dne 30. června 1993 Výbor ministrů Rady Evropy na 496. zasedání delegátů ministrů potvrdil, že Česká republika je považována za signatářský stát Evropské sociální charty. S Chartou vyslovil souhlas Parlament České republiky, prezident republiky Chartu ratifikoval. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením odstavce 3 článku 35 dne 3. prosince 1999. Dne 5. května 1988 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, který vstoupil v platnost na základě článku 10 odst. 2 dne 4. září 1992. S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky, prezident republiky Protokol ratifikoval. Pro Českou republiku vstoupil v platnost v souladu s ustanovením odstavce 3 článku 10 dne 17. prosince 1999. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1132

11

osobě, která se stala sociálně potřebnou, nárok na veřejnou pomoc. Toto právo má být doplněno právem odvolat se k nezávislému orgánu. Rozhodnutí o poskytnutí pomoci tedy nesmí záviset výhradně na libovůli správního orgánu. Mimo uvedené zahrnuje Charta rovněž základní práva občanů, které jsou podrobně specifikována. Evropský parlament a následně Rada rozhodly v roce 2001 o vytvoření programu na podporu spolupráce členských států v oblasti boje se sociálním vyloučením. Na podkladě těchto dokumentů byly vypracovány Standardy kvality služeb v České republice6, které jsou plně kompatibilní s evropským sociálním modelem, který je založen na sociálním začleňování a na předcházení sociálnímu vyloučení lidí, v souladu se základními principy doporučenými Evropskou unií7. Tato doporučení mj. vyzývají členské státy, aby se při formulaci svých systémů sociální ochrany soustředily na záruky úrovně prostředků pro udržení lidské důstojnosti, na zabránění sociálnímu vyloučení starších osob, na poskytování sociálních dávek v souladu s principem nediskriminace.8 Sociální politika České republiky je postavena především na systému sociálního zabezpečení a opatřeních v oblasti zaměstnanosti. Systém sociální péče je založen na pěti pilířích, které na sebe vzájemně navazují a doplňují se. V prvém pilíři se jedná o systém sociálního pojištění, který je představován důchodovým pojištěním, nemocenským pojištěním a podporou v nezaměstnanosti. Druhý pilíř obsahuje systém dávek státní sociální podpory. Třetím pilířem je pomoc v hmotné nouzi, upravena zákonem o pomoci v hmotné nouzi9. Čtvrtým pilířem jsou

6

Standardy kvality sociálních služeb doporučované MPSV od roku 2002 se staly právním předpisem závazným od 1.1.2007. Znění kritérií Standardů je obsahem přílohy č. 2 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5963 7 Do značné míry se sociální pomocí v České republice dotýkají doporučení Rady ES z roku 1992 č. 92/441 o společných kritériích dostatečných zdrojů a sociální pomoci v systémech sociální ochrany a doporučení Rady ES č. 92/442 o konvergenci cílů a politik sociální ochrany. Dostupné z:http://www.vlada.cz/scripts/modules/fg/fulltxt.php?langid=1&locale=CZ&sort=rank&searchtext =koncepce+st%C3%A1tn%C3%AD+politiky+v+soci%C3%A1ln%C3%AD+oblasti 8 Bílá kniha v sociálních službách: konzultační dokument. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, únor 2003, str. 48 - 49. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7334/files/clanky/736/bila_kniha.pdf 9 Zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

12

sociální služby10, viz dále v textu. Posledním pátým pilířem jsou dávky sociální péče osobám zdravotně postiženým, upraveny vyhláškou11. Vrcholných orgánem státní správy na úseku sociální politiky v České republice je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho hlavním úkolem je příprava dlouhodobých systémových opatření a příslušných právních předpisů, podpora rozvoje kvality poskytovaných služeb především podporou: 

plánování sítě sociálních služeb v krajích a obcích opírající se o zjištěné potřeby lidí,



zvyšování odbornosti a kvality poskytovaných služeb s důrazem na ochranu práv uživatelů služeb,



občanských a svépomocných aktivit, tj. neziskového sektoru.

V oblasti neziskového sektoru ministerstvo realizuje dotační řízení, jehož cílem je přispívat na provoz a rozvoj sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi.

1.2.1. Sociální služby Koncepce sociálních služeb v České republice je založena na zajišťování pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb je zejména: 

podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu,



rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život,

10

PIKOLA, Pavel a Milan ŘÍHA. Služby sociální péče v domovech pro seniory. Praha: Námořní akademie České republiky, 2010, str. 22- 25. ISBN 978-80-871003-29-6. 11 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

13



snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů.12

Právní úprava v České republice v oblasti sociálních služeb je obsažena v zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“) a vyhlášce, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách13. V souladu s uvedenou právní úpravou jsou sociální služby poskytovány formou služeb pobytových, ambulantních nebo terénních. Pobytové služby jsou služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Základními druhy sociálních služeb v České republice jsou: 

sociální poradenství, které poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace,



služby sociální péče, které napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. Mezi druhy služeb sociální péče, kterým se budu dále věnovat v textu mé práce jsou mj.: o domovy pro osoby se zdravotním postižením o domovy pro seniory o domovy se zvláštním režimem

12

ODBOR 22. Sociální služby. In: Sociální práce a sociální služby [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2014, 28.7.2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18661 13 Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

14

o sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,14 

služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob

života

vedoucí

ke

konfliktu

se

společností,

sociálně

znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Druhy služeb sociální prevence např.: o kontaktní centra o sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením o terénní programy o sociální rehabilitace.15 Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb jsou upraveny vyhláškou16. V dalších částech práce se budu blíže zabývat fungováním a financováním zařízení služeb sociální péče, zejména domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením.

1.3. Demografický vývoj ČR Otázka fungování a financování zařízení služeb sociální péče úzce souvisí s otázkou demografického vývoje. Demografický vývoj je jednou z oblastí, které jsou předmětem statistické evidence a studia Českého statického úřadu. 14

Srovnej §§ 39 – 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 15 Srovnej §§ 53 – 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 16 Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

15

Výsledkem tohoto studia je dokument „Projekce obyvatelstva České republiky“, jehož cílem je nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat zejména na změny ve věkovém složení, které jsou neodvratitelné a v případě České republiky také velmi výrazné. Poslední „Projekci“ vydal Český statický úřad v roce 2013 (dále jen „Projekce 2013“).17 Dále budu v této diplomové práci pracovat se střední variantou Projekce 2013. Tab. 1 Základní parametry projekce Úhrnná plodnost

Naděje dožití (muži / ženy)

střední

střední

střední

2012*

1,45

75,0 / 80,9

10 293

2015

1,45

75,8 / 81,6

8 934

2030

1,50

79,5 / 85,1

11 659

2050

1,56

83,0 / 88,0

14 384

2100

1,56

86,6 / 91,1

17 671

Rok

Saldo migrace

* reálná data

Zdroj: ČSÚ – Projekce obyvatelstva 2013, střední varianta

Z tabulky č. 1 je zřejmé, že scénář Projekce 2013 vyplývá zejména z vývoje plodnosti, zahraniční migrace a úmrtnosti – naděje dožití. Co se týká vývoje plodnosti, jsou předpoklady Projekce 2013 spojeny s úvahou postupné stabilizace nového modelu reprodukčního chování v České republice. Plodnost žen by podobně jako v jiných středoevropských státech jako Německo, Rakousko, Švýcarsko zůstala dlouhodobě na nižší celkové úrovni (úhrnná plodnost 1,4 – 1,6 dítěte na jednu ženu). Některým vyspělým státům severní a západní Evropy (Nizozemí, Švédsko) by se přiblížila pouze v oblasti rozložení věkově specifických měr, nikoli v úrovni celkové výše plodnosti (ve vyspělých oblastech je úhrnná plodnost 1,8 - 2,1 dítěte na jednu ženu). Těžiště plodnosti by mělo nadále zůstat kolem věku 30 let.

17

Projekce 2013 navazuje na Projekci 2009. Základními vstupními údaji Projekce 2013 jsou počty obyvatel České republiky podle pohlaví a jednotek věku k 1.1.2013(práh projekce), které navazují na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Oproti předchozí projekci je Projekce 2013 prodlouženo projektované období o dalších 35 let, tj. na rok 2100, resp. K 1.1.2101. Projekce tak zachycuje úplnou historii prakticky všech dnes žijících generací. Projekce je zpracovávána v tradičních třech variantách (nízké, střední a vysoké), komponentní metodou podle jednotek věku v jednoletém kroku. Přičemž střední varianta je považována za nejpravděpodobnější. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A6003061EE/$File/402013u.doc

16

Vývoj zahraniční migrace je velmi obtížně předvídatelný, a to vzhledem k její silné vnější podmíněnosti (legislativní opatření, ekonomická situace v České republice a v potenciálních zdrojových zemích). Do určité míry je problematická pouhá statistika migrace (změny v okruhu osob zahrnutých do statistiky, změny zdrojů dat pro ČSÚ, evidence vystěhovalých českých občanů). V oblasti úmrtnosti je očekávám růst naděje dožití ve střední variantě ze současných 75,0 let u mužů a 80,9 let u žen na 79,5 let u mužů a 85,1 let u žen v roce 2030, a dále již pozvolněji na 83,0 let u mužů a 88,0 let u žen v roce 2050. Do konce projekčního období by se střední délka života navýšila u mužů na 86,6 let a u žen na 91,1 let. Projekce dále počítá s tím, že ke změně naděje dožití při narození nejvíce přispěje zlepšení úmrtnosti mužů ve věku nad 60 let, u žen zejména nad 80 let. Výraznější zlepšování úrovně úmrtnosti je očekáváno u mužů. Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití mezi roky 2012 a 2100, střední varianta 5,0 4,5

Příspěvek (roky)

4,0

muži ženy

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 0-19

20-39

40-49

50-59 60-69 Věková skupina

70-79

80+

Obr. 1 Příspěvek věkových skupin ke změně naděje dožití mezi roky 2012 a 2100. Zdroj: ČSÚ – Projekce obyvatelstva 2013, střední varianta

Naplní-li se předpoklady budoucího vývoje plodnosti, migrace a úmrtnosti, růst počtu obyvatel ČR bude v blízké budoucnosti vystřídán populačním úbytkem. V horizontu projekce bude počet obyvatel ČR o 13 – 42% nižší než na prahu projekce. Ze současných 10,52 mil., to znamená pokles na 6,1 – 9,1 mil., přičemž nejvýraznější úbytky jsou očekávány v období 2050 – 2080. Současné věkové složení populace ČR se vyznačuje relativně nízkým počtem a podílem dětí, silným zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysokým počtem

17

a podílem osob ve vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury bude dynamický, a to ve směru výrazného stárnutí populace. Bezesporu k největším změnám dojde v seniorské kategorii 65 a více let. Počty osob ve vyšším věku jsou v posledních letech již ovlivněny přechodem početně silnějších generací z let 2. světové války do věku 65 a více let. Obyvatel v tomto věku bude výrazně přibývat i v následujících desetiletích. Kulminovat by měl kolem roku 2057, kdy by se měl téměř zdvojnásobit ze současných 1,7 mil. na 3,2 mil.18 Proto otázka stárnutí populace - demografické stárnutí se stala jednou z nejzávažnějších a nejdiskutovanějších společenských otázek v současné době. Demografické stárnutí je proces, při kterém se postupně mění věková struktura obyvatelstva, a to tak že se zvyšuje podíl seniorů ve věku 65 let a více a snižuje se podíl dětí ve věku 0 – 14 let, tzn., starší věkové skupiny rostou početně rychleji než populace jako celek. Proces stárnutí populace znázorňujeme pomocí indexu stáří, který vyjadřuje kolik obyvatel ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Přičemž index stáří v budoucnu výrazně poroste, jak je zřejmé z následující tabulky: Tab. 2 Charakteristiky věkového složení populace, střední varianta 2011

2021

2031

2041

2051

2061

2071

2081

Počet obyvatel v tis. ve věku: 0-14 let

1 522

1 613

1 332

1 231

1 262

1 144

1 061

1 055

996

937

15-64 let

7 328

6 710

6 525

5 990

5 342

5 029

4 902

4 545

4 359

4 248

65+ let

1 637

2 205

2 516

2 876

3 174

3 163

2 818

2 708

2 610

2 499

40,9

43,2

45,9

47,8

48,9

49,8

49,8

49,3

49,5

49,8

107,6

136,7

188,9

233,6

251,5

276,4

265,5

256,7

262,1

266,7

43,1

56,9

59,0

68,6

83,0

85,6

79,1

82,8

82,7

80,9

55,4

69,1

73,3

82,2

98,2

103,3

94,5

98,5

99,3

96,6

68,1

74,4

73,3

74,8

83,8

83,3

73,0

66,7

65,1

60,4

Průměrný věk Index stáří (65+/0-14) Index ek.zatížení (014,65+/15-64) Index ek.zatížení B (019,65+/20-64) Index ek.zatížení (odhad STD)*

2091

2101

* vymezení produktivní a neproduktivní složky odráží posunující se věkovou hranici nároku na starobní důchod

Zdroj: ČSÚ – Projekce obyvatelstva 2013, střední varianta Pozn.: Index ekonomického zatížení B je používán k vymezení produktivního věku 20 – 64 let, protože dochází k prodloužení doby vzdělání. Takto vymezen produktivní věk je v současné době pravdivější, více odpovídající skutečnosti. 18

Český statický úřad, Projekce obyvatel 2013, zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A6003061EE/$File/402013u.doc

18

Jak již bylo uvedeno výše, příčiny demografického stárnutí lze nalézt v poklesu porodnosti, který je v souvislosti se společenskými změnami, doprovázen tzv. populačními vlnami19. Lidé, kteří se narodili v letech 1973 – 1976, jsou v dnešní populaci nejpočetnější skupinou. Mají okolo 40 let, většinou mají své rodiny, mnozí jsou na vrcholu své kariéry a v souhrnu patří do věkové skupiny s nejvyšší hrubou mzdou. Pokud nebude stávající penzijní systém reformován, hrozí jeho zhroucení v okamžiku, kdy tato věková skupina odejde do starobního důchodu. Další

příčinou

demografického

stárnutí

je

prodlužování

délky

života,

a to v důsledku zlepšování jeho kvality související se změnou životního stylu jedinců a pokrokům v oboru lékařství a medicíny. V této souvislosti je důležité vymezit pojmy senior, stárnutí a stanovit hranici mezi středním věkem a seniorskou populací, příp. stářím. V obecném povědomí přetrvává představa seniora jako člověka, který dosáhl vysokého věku a jehož zdravotní stav již nedovoluje plně se zapojit do pracovního procesu. Český právní řád pojem senior uvádí pouze v několika právních předpisech20, zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Nikde ale není tento pojem blíže vysvětlen. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení21, v ustanovení § 72 říká, že „… domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči“. V tomto případě platí, že jednotlivec musí splnit obě podmínky současně. Pojem stárnutí v případě jednotlivce znamená biologický proces,

19

Populační vlny jsou výkyvy, střídání období s vysokým počtem narozených dětí střídá období, kdy se rodí dětí méně. Příklady takových výkyvů jsou silné poválečné ročníky, střídané vlnou tzv. Husákových dětí (70. léta 20. století), která svého vrcholu dosáhla v roce 1974, kdy se narodilo nejvíce dětí s mírou porodnosti 19,4%. Pro srovnání míra porodnosti v roce 1999 činila 8,7%, v roce 2013 činila 10,2%. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9400413AB5/$File/130055140601b.pdf 20 Srovnej § 66, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nebo odst. 1 písm. a) § 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 17.3.2015), 21 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

19

kterým je lidský organismus modifikován od narození do smrti.22 Nejběžněji používaným měřítkem určujícím počátek stáří je chronologický tedy kalendářní věk. V pozdně moderních západních společnostech se za znak počátku stáří mnohdy považuje ukončení pracovního poměru a odchod do důchodu. Tímto je utvořena zvláštní sociální kategorie starých osob, definovaných jako závislá skupina, jejíž členové by neměli pracovat, ale naopak potřebují ekonomickou a společenskou asistenci, kterou mají poskytovat mladší členové společnosti, zpravidla výdělečně činná skupina společnosti. Věkem vymezujícím odchod do důchodu se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Většina gerontologů pro označení začátku stáří volí rovněž hodnoty mezi 60 a 65 lety, a to zejména proto,

že

zhruba

v tomto

období

dochází

k evidentním

fyzickým

a psychologickým změnám.23 Přes výše uvedená gerontologická označení stáří a vzhledem k výše popsanému demografickému vývoji je již dnes nutné řešit nadcházející problémy. Jedním z možných řešení je v současné době již probíhající posunování hranice mezi produktivní a neproduktivní složkou populace a s tím související odchod do důchodového věku. Přijatá novela zákona o důchodovém pojištění24 vymezuje postupné prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. Navazuje na předchozí novely tak, že po dosažení nároku na starobní důchod ročníku narození 1977 ve věku 67 let pro obě pohlaví a bez ohledu na počet vychovaných dětí, se důchodový věk dále každoročně prodlužuje o 2 měsíce. Stanoví se tak, že u narozených po roce 1977 se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Posun věkové hranice pro odchod do důchodu také výrazně ztlumí nárůst počtu osob s nárokem na starobní důchod. Nejvíce osob v důchodovém věku lze očekávat na počátku padesátých let, kdy jejich počet může dosahovat

22

PIKOLA, Pavel a Milan ŘÍHA. Služby sociální péče v domovech pro seniory. Praha: Námořní akademie České republiky, 2010, str. 14- 15. 23 Demografický informační portál, stav k 10.2.2015, Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artc1ID=824 24 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

20

ke 2,8 mil. osob, tedy o půl milionu více v porovnání se staven k 1.1.2013 (2,23 mil. osob).25 Bude ale toto opatření stačit? Budou senioři schopni udržet stávající životní úroveň a s tím související otázku bydlení? Bude dostatek místa pro umístění těchto osob do sociálních zařízení v případě, kdy jejich zdravotní stav nedovolí, aby byli soběstační? Bude v sociálních zařízeních dostatek volného místa pro umístění potřebných seniorů, když už dnes jsou tato zařízení historicky přeplněná uživateli, kteří jsou plně soběstační, a tedy do takovýchto zařízení nepatří.26 Jaká je jejich úroveň a zejména jaké je jejich financování? Mají dostatek finančních prostředků na svůj chod a další rozvoj? Nebo balancují na pokraji udržitelnosti? Jaký bude jejich vývoj v budoucnosti? Zaměří stát svou pozornost také do financování těchto zařízení? V následujících částech práce se budu blíže zabývat financováním sociálního zařízení na úrovni územní samosprávy.

25

Český statický úřad, Projekce obyvatel 2013, Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A6003061EE/$File/402013u.doc 26 DLOUHÁ, Petra. Domovy pro seniory? Luxus pro šťastlivce. Jaké jsou alternativy a kolik stojí?. Rubrika: Jak na to [online]. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné z: http://www.peníze.cz/duchody-a-davky/233061

21

2. DESKRIPCE, ANALÝZA ZÁKLADNÍCH LEGISLATIVNÍCH ASPEKTŮ, ZAČLENĚNÍ V SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY, ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Jak jsem již uvedla v kapitole 1.2.1. Sociální služby, mezi služby sociální péče, které napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení, patří mj. domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedná se o zařízení sociálních služeb, poskytující služby spojené s ubytováním tzv. pobytové služby. Zřizovateli těchto pobytových zařízení jsou územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, ministerstvo a jimi zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace a dále fyzické a právnické osoby, které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb., vznikající na základě rozhodnutí o registraci. V následující tabulce je uveden celkový stav těchto pobytových zařízeních k 31.12.2013, poslední zveřejněný stav na stránkách Českého statického úřadu, v rámci celé České republiky, včetně kapacity jednotlivých typů zařízení, rozdělených podle zřizovatele: Tab. č. 3 Pobytové sociální služby za Českou republiku v roce 2013 Typ zařízení

CELKEM

STÁTNÍ

KRAJSKÉ

OBECNÍ

OSTATNÍ

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

Domovy pro seniory

491

38 091

0

0

190

17 290

170

15 102

131

5 699

Domovy pro osoby se

212

13 423

5

670

158

10 924

27

1 291

22

538

228

12 048

0

0

102

6 100

55

3 157

71

2 791

931

63 562

5

670

450

34 314

252

19 550

224

9 028

zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem ČR CELKEM

Zdroj: ČSÚ – Sociální služby podle typu v roce 2013 Zpracování: vlastní

K 31.12.2013 se na území České republiky nacházelo 931 pobytových zařízení, poskytujících sociální služby s celkovou kapacitou 63 562 míst. Stát jako zřizovatel se podílel na celkovém počtu těchto zařízení pouze 0,5 % s kapacitou 1,05 % míst. Nejrozsáhlejší síť uvedených pobytových zařízení zřídily kraje s podílem 48 % a kapacitou 53,99 % míst. Druhým nejrozšířenějším zřizovatelem

22

byly obce s podílem 27,07 % a kapacitou 30,76 % míst. V případě ostatních zřizovatelů se jednalo o církevní a jiné osoby, registrované příslušným krajským úřadem. Tito zřizovatelé se podíleli na celkovém počtu z 24,06 % ovšem pouze s kapacitou 14,20 % míst. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že zřizovateli naprosté většiny pobytových zařízení tohoto typu jsou samosprávné celky, tedy kraje a obce, a to s celkovým podílem 75 % a celkovou kapacitou 85 % míst. V porovnání jednotlivých krajů je nejvyšší výskyt těchto pobytových zařízení v kraji Středočeském a Moravskoslezském. Ve své práci se dále budu věnovat kraji Moravskoslezskému. V následují tabulce je uveden přehled počtu jednotlivých typů těchto zařízení, kapacita a rozdělení podle zřizovatele, ve stavu k 31.12.2013, v rámci Moravskoslezského kraje. Tab. č. 4 Pobytové sociální služby za Moravskoslezský kraj v roce 2013 Typ zařízení

CELKEM

STÁTNÍ

KRAJSKÉ

OBECNÍ

OSTATNÍ

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

počet

kapacita

Domovy pro seniory

66

4 788

0

0

14

992

27

2 785

25

1 011

Domovy pro osoby se

28

1 292

1

168

16

764

5

251

6

109

29

1 345

0

0

9

452

10

577

10

316

123

7 425

1

168

39

2 208

42

3 613

41

1 436

zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem MSK CELKEM

Zdroj: ČSÚ – Sociální služby podle typu v roce 2013 Zpracování: vlastní

Pokud srovnáme stav v Moravskoslezském kraji s celorepublikovým s ohledem na jednotlivé zřizovatele, na počet zařízení a na kapacitu těchto zařízení vidíme, že v Moravskoslezském kraji jsou nejpočetnějšími zřizovateli těchto pobytových zařízení s největší kapacitou míst obce. Obce se podílí na celkovém počtu pobytových zařízení z 34 % a kapacitou 49 % míst. Kraj se svým podílem 32 % a kapacitou 30 % míst, následuje za obcemi. V případě ostatních zřizovatelů (církevní, právnické a fyzické osoby) stav kopíruje celorepublikový vývoj, tj. vysoký počet zařízení 33 %, ovšem s nízkou kapacitou míst pouze 19 %.27

27

Český statický úřad, Sociální služby podle typu za ČR celkem v roce 2013. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/24489485/19002814401.pdf/f6e114b3-0838-42e7-83adcea888cde837?version=1.0

23

Z předloženého srovnání je zřejmé, že klíčovým místem poskytování pobytových sociálních služeb se staly územně samosprávné celky, tedy obce a kraje, které pečují o rozvoj sociální péče na svém území v rámci své samostatné působnosti. Je otázkou, na kolik stát přispívá na chod těchto zařízení a zda mají tato zařízení dostatečnou kapacitu pro uspokojení všech žadatelů o pobytovou službu. Ve své práci se budu dále zabývat pobytovými zařízeními, zřizovanými obcemi.

2.1. Domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem zřizované obcemi, jejich právní postavení a zařazení v systému veřejné správy Domovy pro seniory jsou zařízení, která poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména s důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.28 Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou zařízení, která poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.29 Domovy se zvláštním režimem jsou zařízení, která poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.30 Mezi základní činnosti poskytované pobytovými zařízeními patří poskytování ubytování, stravy, pomoci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, 28

§ 49 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 29 § 48 odst. 1 tamtéž, 30 § 50 odst. 1 tamtéž,

24

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, duálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí aj.31 Důvodem, proč se ve své práci zmiňuji o těchto třech typech pobytových zařízení je ten, že obce zřizují tato zařízení s ohledem na stávající klientelu, která zahrnuje jak soběstačné seniory, ubytované v domovech pro seniory, tak klientelu zdravotně postiženou, ubytovanou v domovech pro osoby se zdravotním postižením, ale také klientelu trpící chronickou demencí, ubytovanou v domovech se zvláštním režimem. Množství jednotlivých druhů klientů, v rámci jedné obce, však není takové, aby naplnilo kapacitu celého domova daného typu, proto jsou domovy zřizovány jako smíšené (kombinace více typů zařízení). Tzn., že obce zřizují domovy jako své příspěvkové organizace, přičemž tyto domovy mají část pro „soběstačné“ seniory případně část pro osoby se zdravotním postižením nebo část se zvláštním režimem. Vždy záleží na klientele a možnostech dané obce. Lze rovněž konstatovat, že toto členění je v postupném vývoji a souvisí s vývojem celé společnosti, přičemž poměrně rychle přibývá klientely trpící duševní demencí. Jak jsem již uvedla výše, obce zřizují domovy, jako své příspěvkové organizace, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Příspěvková organizace je nejpočetnějším typem právnické osoby v České republice. Příspěvková organizace zřízena obcí je zvláštním typem právnické osoby. Ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“) je právnická osoba organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Nový občanský zákoník vychází z § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „původní občanský zákoník“), podle kterého byly právnickými osobami subjekty, které za právnické osoby prohlásil zákon. Nově je zdůrazněna vlastnost právnické osoby jako 31

§ 48, § 49, § 50 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014),

25

organizovaného útvaru, neboť to je podstatný předpoklad její existence. Původní občanský zákoník nerozlišoval právnické osoby soukromého a veřejného práva, což vyvolávalo výkladové i aplikační obtíže. Nový občanský zákoník nenavrhuje definici právnické osoby veřejného práva, pouze reaguje na fakt, že jeho ustanovení o právnických osobách nemohou být v plném rozsahu aplikovatelná na právnické osoby veřejného práva. Odrazem tohoto je § 20 odst. 2) nového občanského zákoníku, podle kterého právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; přičemž ustanovení nového občanského zákoníku se použijí tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.32 Z tohoto odstavce lze odvodit, že příspěvkové organizace jako organizace zřizované na základě veřejného práva jsou „zvláštním typem“ právnické osoby, na které se nový občanský zákoník vztahuje pouze, slučuje-li se to s její právní povahou. Právní úprava příspěvkových organizací zřízených obcemi není rozsáhlá. Ačkoliv by se dalo předpokládat, že hlavní právní úprava bude zahrnuta v zákoně o obcích33, není tomu tak. V zákoně o obcích je pouze pár odkazů na příspěvkovou organizaci, a to v § 35a) odst. 1 definována možnost „pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak“. V § 84 odst. 2 písm. d) je zastupitelstvu obce vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny. Naproti tomu v § 102 odst. 2 písm. b) je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů. Podle § 102 odst. 2 písm. q) pak rada obce schvaluje účetní závěrku obcí zřízených příspěvkových organizací sestavenou k rozvahovému dni. Z uvedeného výčtu vyplývá, že zřizovatelem příspěvkových organizací na úrovni obcí je zastupitelstvo, které rozhoduje o vzniku, změně nebo zániku příspěvkové organizace a schvaluje jejich zřizovací listiny. Zde rovněž

32

Prof. Dr. JUDr. Eliáš, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Nakladatelství Sagit, a. s., 2012, důvodová zpráva k § 15 až 22, str. 77, 33 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

26

platí, že rozhoduje i o změnách těchto zřizovacích listin. V literatuře jsem si přečetla názor, že změny nejsou časté a není důvod měnit zřizovací listiny. Naopak si myslím a v praxi se setkávám s každoročními změnami zřizovacích listin. Jednak v souvislosti s pohybem majetku a následnou inventarizací, jednak v souvislosti s investiční činností příspěvkových organizací potažmo jejich zřizovatele. Tyto změny probíhají vždy formou vzestupně číslovaného dodatku, který schvaluje zastupitelstvo obce. Naopak funkci zřizovatele po zřízení příspěvkových organizací plní rada obce, která rozhoduje o dílčích úkonech příspěvkových organizací. Stěžejním zákonem, který upravuje postavení a chování příspěvkových organizací zřízených obcemi, jsou malá rozpočtová pravidla. Zde opět podpořena pravomoc obcí podle § 23 odst. 1 písm. b), který dává obcím možnost zřizovat, zejména k hospodářskému využití svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. To znamená, že v právních vztazích vystupují vlastním jménem, zpravidla v zastoupení jejího statutárního orgánu. V sociální oblasti se jedná o zřizování domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem. Je zřejmé, že se vždy jedná o neziskové organizace, kterým zřizovatel nemalou měrou přispívá na jejich provoz. V § 27 odst. 1 je opakováno, že obce zřizují příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. V § 27 odst. 2 je uvedena povinnost zřizovatele vydat o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, včetně taxativního výčtu povinných náležitostí zřizovací listiny. V § 27 odst. 8 je uvedena povinnost zveřejnění v Ústředním věstníku České republiky vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. V § 27 odst. 10 je stanovena povinnost zápisu příspěvkové organizace do obchodního rejstříku, přičemž návrh podává zřizovatel. Zbytek právní úpravy, která je obsažena v malých rozpočtových pravidlech (zejména § 27 až § 37a) se týká hospodaření s majetkem, finančního hospodaření vč. hospodaření s fondy

27

a vyloučení možnosti zřizování a zakládání právnických osob příspěvkovou organizací.34 Není neobvyklé, že si obce upravují vzájemné vztahy se svými příspěvkovými organizacemi interními předpisy. Příkladem takového interního předpisu v podmínkách největšího Moravskoslezského města je Směrnice č. 1/2009, Zásady vztahů orgánů města k příspěvkovým organizacím zřízeným statutárním městem Ostrava. V dalších částech této práce se budu zabývat příspěvkovou organizací města Ostravy. Citovaná směrnice bude blíže popsána v dále v textu.

2.2. Registrace poskytovatelů sociálních služeb Oprávnění k poskytování sociálních služeb vzniká na základě rozhodnutí o registraci, které uděluje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Pouze v případech, kdy zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo.35 Registrace se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel, ale vykonává ji na základě písemné smlouvy o poskytnutí pomoci ve stanoveném rozsahu za stanovenou úhradu.36 Registrace se rovněž nevyžaduje u fyzické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie37, jestliže poskytuje sociální služby

34

MAČEJKOVÁ, Irena. 2014. Hospodaření s majetkem příspěvkovou organizací zřízenou obcí [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/podzim2014/NP305Zk/ode/Verejny_majetek.doc?studium=6690 01. Seminární práce. MU Brno. 35 § 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 36 § 83 tamtéž, 37 Svobodou usazování se, podle článku 49 a článku 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie, rozumí přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků, zejména společností založených podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev a jiných právnických osob veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací. Takto vymezena svoboda znamená především zákaz omezení svobody usazování pro příslušníky jednoho členského státu na území jiného členského státu. Současně je zakázáno omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností státními příslušníky jednoho členského státu usazenými na území jiného členského státu. Svoboda usazování se týká jak fyzických tak právnických osob, přičemž platí, že fyzická osoba musí být státním příslušníkem některého členského státu a nemá vliv, zda má nebo nemá bydliště na území

28

na území České republiky dočasně a ojediněle a pokud prokáže, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v jiném členském státě a je držitelem oprávnění k poskytování sociálních služeb podle právních předpisů jiného členského státu. Taková osoba je povinna oznámit příslušnému krajskému úřadu zahájení činnosti na území České republiky a předložit doklad, který jej opravňuje k poskytování sociálních služeb, ve lhůtě do 8 dnů ode dne zahájení činnosti.38 Podmínkou registrace je podání písemné žádosti o registraci, odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, bezúhonnost, zajištění hygienických podmínek, vlastnické nebo jiné právo k objektu, ve kterém budou poskytovány sociální služby, zajištění personálních, materiálních a technických podmínek a skutečnost, že na majetek žádající osoby nebyl prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno insolventní řízení.39 Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby. Poskytovatel je rovněž povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu.40 Pokud žadatel prokáže, že splnil všechny zákonem stanovené podmínky, registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci. Toto rozhodnutí obsahuje zákonem stanovené náležitosti.41 Poskytovatel sociálních služeb je povinen písemně oznámit registrujícímu orgánu změny, týkající se údajů obsažených v žádosti o registraci, příp. dokladech prokazujících splnění požadovaných náležitostí. Evropské unie. U právnických osob platí, že musí být založena podle práva jakéhokoliv členského státu a své sídlo, ústřední správu či hlavní provozovnu musí mít na území Evropské unie. Zdroj: MAČEJKOVÁ, Irena. 2015. Právo usazování [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/jaro2015/NVV02K/ode/191352-Macejkova_IrenaPravo_usazovani_I.doc?studium=669001. Seminární práce. MU Brno. 38 § 84 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 39 § 79 tamtéž, 40 § 80 tamtéž, 41 § 81 tamtéž,

29

Plnění podmínek stanovených pro registraci u poskytovatelů sociálních služeb kontroluje registrující orgán, který rozhodnutí o registraci vydal. Ten je rovněž oprávněn ukládat poskytovatelům opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Registrující orgán je rovněž oprávněn rozhodnout o zrušení registrace v případech stanovených zákonem.42 Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb, do kterého se zapisují poskytovatelé sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, osoby usazené v jiném členském státě, pokud poskytují sociální služby

na

území

České

republiky,

poskytovatelé

sociálních

služeb

ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu a dětský domov. Registr je veden v listinné a elektronické podobě. Správcem listinné podoby je krajský úřad, správcem elektronické podoby je ministerstvo.43 Registr je veden v informačním systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu.44 V souvislosti s registrací poskytovatelů sociálních služeb se v posledních letech rozšířil nešvar v podobě zařízení, která poskytují služby odpovídající svým charakterem domovům pro seniory či domovům se zvláštním režimem. Tato zařízení ale nesplňují technické ani personální standardy, které vyžaduje současná legislativa. Obyvatelé těchto zařízení mnohdy žijí v nedůstojných podmínkách bez patřičné kvalifikované péče. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky působí v současnosti kolem osmdesáti zařízení, která poskytují sociální služby bez příslušné registrace, tedy neoprávněně. Poskytování sociálních služeb bez patřičného oprávnění je ve smyslu zákona o sociálních službách správním deliktem a hrozí v tomto případě sankce do výše 1.000.000 Kč. Pouze v Moravskoslezském kraji je v současné době vedeno devět řízení o správním 42

§ 82 a § 82a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 29.12.2014), 43 § 85 a § 86 tamtéž, 44 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

30

deliktu a jsou evidovány čtyři nové podněty, které je nutné prověřit. V tomto kraji byly neregistrovaným poskytovatelům sociálních služeb uloženy pokuty ve výši 547.000 Kč, přičemž aktuálně je v odvolacím řízení řešen postih ve výši 400.000 Kč.45 Hlavním problémem těchto neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb není jejich protiprávní „podnikání“, i když také toto protiprávní jednání je závažné. Hlavním problémem je zejména dopad na klienty využívající služeb těchto poskytovatelů. Také ze sdělovacích prostředků známe případy, kdy klienti byli ohroženi zdravotně, finančně, sociálně a dokonce na životě. Jedná se přitom o osoby, které jsou v různých stupních závislosti na pomoci jiných, kteří se nedokáží bránit a domáhat se svého práva na důstojný život.

2.3. Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, a tedy i pobytových zařízení jsou uvedeny v § 88 zákona o sociálních službách, jsou jimi: a) zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby, b) informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným, c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociálních služby,

45

Neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb. Moravskoslezský kraj [online]. [cit. 2015-0509]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/socialni_oblast/neregistrovaniposkytovatele-socialnich-sluzeb-47109/

31

d) zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, e) zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, f) plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů, g) vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodu, že nemá dostatečnou kapacitu k poskytování sociální služby, o kterou osoba žádá, h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb, i) uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody, že poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, nemá dostatečnou kapacitu, zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby nebo osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší šesti měsíců před žádostí smlouvu z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy, j) v případě, že poskytují sociální službu domovy pro osoby se zdravotním postižením (podle § 48 odst. 2 zákona o sociálních službách), přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova, výchovné opatření nebo předběžné opatření, k) neprodleně písemně oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ukončení poskytování pobytové služby sociální péče

32

osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí. Tyto povinnosti jsou každým rokem předmětem inspekcí ze strany ministerstva, a v nemalé míře ovlivňují celý chod a zejména výdaje finančních prostředků poskytovatelů sociálních služeb. Výstupy z jednotlivých kontrol jsou předkládány mj. rovněž zřizovateli kontrolovaného poskytovatele, který z nich čerpá při tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb obce.

2.4. Právní úprava financování domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů se zvláštním režimem zřizovaných obcemi Jak jsem již zmínila v kapitole 2.1. této práce, právní úprava příspěvkových organizací zřízených obcemi není rozsáhlá. Totéž platí pro financování těchto zařízení. Stěžejním zákonem, který upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků, jsou malá rozpočtová pravidla, zejména pak jejich část čtvrtá, konkrétně § 28 až § 37a. Podle § 28 příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými z vlastní činnosti, s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, s peněžními dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými z Národního fondu a ze zahraničí a dotací z rozpočtu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a programu švýcarskočeské spolupráce. Následně v § 29 až § 33b je upraveno hospodaření příspěvkové organizace s jejími peněžními fondy, které je oprávněna zakládat pro svůj rozvoj. Jedná se pouze o čtyři fondy, a to fond rezervní, který slouží k dalšímu rozvoji její činnosti, fond investiční, sloužící zejména k financování investičních výdajů, fond odměn, ze kterého lze hradit odměny zaměstnancům a fond kulturních a sociálních potřeb určený k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb svých zaměstnanců.46 Příspěvková organizace smí uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru nebo pořizovat věci nákupem na splátky nebo uzavírat smlouvu o nájmu s právem koupě vždy jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. 46

Tvorba a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb je stanovena Vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,

33

Naopak příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Nesmí vystavovat směnky, ani být směnečným ručitelem a nesmí poskytovat dary jiným subjektům, mimo své zaměstnance z fondu kulturních a sociálních potřeb. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že příspěvková organizace zřízena obcí má malými rozpočtovými pravidly dány pevné mantinely svého finančního hospodaření. Ke všem zásadním právním úkonům potřebuje předchozí písemný souhlas svého zřizovatele. Což je pro příspěvkovou organizaci značně svazující. Na stranu druhou zřizovatel má přehled o finanční náročnosti a potřebách příspěvkové organizace, tedy o podstatné části ve výdajích svého rozpočtu, neboť příspěvkové organizace nejsou „ziskovými podniky“ a jejich financování leží hlavně na bedrech zřizovatele. Je otázkou, zda toto bylo úmyslem malých rozpočtových pravidel, která více než na právní stránku věci se zaměřila na stránku ryze finanční. Řešení bych viděla ve změně malých rozpočtových pravidel, a to takovým způsobem, aby bylo na vůli zřizovatele, nakolik on sám chce omezovat svou příspěvkovou organizaci. Zřizovatel zná své potřeby, své možnosti, zajišťuje personální obsazení vč. ředitelů příspěvkových organizací. Myslím si, že zřizovatel by měl také rozhodnout, nakolik bude svou příspěvkovou organizaci omezovat při jejím hospodaření.47 S finančním hospodařením příspěvkových organizací úzce souvisí rovněž otázka vedení účetnictví. Příspěvkové organizace jako právnické osoby se sídlem na území České republiky jsou povinny, dle zákona o účetnictví48, vést ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem účetnictví. Prováděcími vyhláškami k zákonu o účetnictví jsou vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky49 a vyhláška o inventarizaci majetku 47

MAČEJKOVÁ, Irena. 2014. Hospodaření s majetkem příspěvkovou organizací zřízenou obcí [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/podzim2014/NP305Zk/ode/Verejny_majetek.doc?studium=6690 01. Seminární práce. MU Brno. 48 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 49 Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

34

a závazků50. Ministerstvo financí v souladu s ustanovením § 37b odst. 2 vydalo České

účetní

standardy,

jejichž

cílem

je

rozpracovat

účetní

metody

do podrobností a upravit postupy účtování a zajistit tak soulad při používání účetních metod. Dle § 2 zákona o účetnictví jsou příspěvkové organizace povinny účtovat o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Význam účetnictví je zdůrazněn i v § 38 odst. 1 věta třetí zákona o obcích, kde je stanoveno, že obec vede evidenci svého majetku, s odkazem na zákon o účetnictví.51 Mimo uvedené právní předpisy je příspěvková organizace při svém finančním hospodaření vázána také zřizovací listinou, vydanou zřizovatelem, která upravuje základní otázky fungování příspěvkové organizace a vzájemného vztahu mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací, ovšem pouze v rozsahu, který ji umožňují zákon o obcích52 a malá rozpočtová pravidla. Jednou z možností, jak regulovat vzájemné vztahy mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovými organizacemi jsou interními předpisy vydané zřizovatelem, ve kterých může podrobně upravit činnost svých příspěvkových organizací při nakládání s majetkem, finančním hospodaření apod. Příkladem takového interního předpisu je Směrnice č. 1/2009 Zásady vztahů orgánů města k příspěvkovým organizacím zřízeným statutárním městem Ostrava, která v rámci zákonných omezení upravuje vzájemné vztahy, zejména v oblasti působnosti a vztahů orgánů města k příspěvkové organizaci, vzniku, zrušení, rozdělení a sloučení

příspěvkových

organizací,

v oblasti

finančního

hospodaření

(rozpočtový proces, odpisování majetku, pohledávky, vedení účetnictví, inventarizace majetku), v oblasti hospodaření s majetkem (nakládání s majetkem svěřeným a vlastním, pojištění majetku, veřejné zakázky) a v oblasti kontroly. Potřeba vydávání interních směrnic v této oblasti je ovlivněna velikostí obce

50

Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků MAČEJKOVÁ, Irena. 2014. Hospodaření s majetkem příspěvkovou organizací zřízenou obcí [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/podzim2014/NP305Zk/ode/Verejny_majetek.doc?studium=6690 01. Seminární práce. MU Brno. 52 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 51

35

a počtem příspěvkových organizací. Město Ostrava je zřizovatelem osmi pobytových zařízení, která poskytují sociální služby. Z těchto osmi jsou dvě zařízení pouze domovy pro seniory a pouze jedno zařízení je domovem se zvláštním režimem. Ostatních šest zařízení jsou kombinací domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Celková kapacita všech těchto zařízení je 1300 míst v domovech pro seniory a 331 míst v domovech se zvláštním režimem.53

53

Metodická pomůcka k domovům pro seniory a domovům se zvláštním režimem na území města Ostravy. Prosinec 2012. Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy. Interní doklad.

36

3. VÝNOSY A NÁKLADY SOCIÁLNÍ PÉČE

KONKRÉTNÍHO

ZAŘÍZENÍ

Předmětem rozboru financování bude jeden z těchto domovů pro seniory, který je současně také domovem se zvláštním režimem. Dále v textu budu tento domov nazývat pracovním názvem „Domov X“. Domov X má celkovou kapacitu 186 míst, z toho 122 v domě pro seniory a 64 v domově se zvláštním režimem. V roce 2014 bylo nově přijato 37 klientů, přičemž tato hodnota má klesající charakter. Problémem Domova X je strmě stoupající počet žádostí nových klientů. Oproti roku 2013 bylo podáno o 79 žádostí více, tj. celkem 271 žádostí, které nemohou být pro nedostatečnou kapacitu zařízení uspokojeny. Uvedené čísla plně korespondují s demografickým vývojem, kterému jsem se věnovala v kapitole 1.3. Demografický vývoj České republiky. Tedy, že stoupá naděje na dožití, klienti se dožívají vyššího věku a současně narůstá počet seniorů, kteří podávají žádost o umístění do domova pro seniory. Podle zřizovací listiny jsou cílovou skupinou domova pro seniory senioři ve věku od 65-ti let věku se sníženou schopností zvládat základní životní potřeby, kteří při péči o vlastní osobu potřebují podporu, dohled nebo pomoc jiné osoby z důvodu: 

absence rodiny či jiných blízkých osob,



snížené schopnosti rodiny zajistit péči v potřebné míře,



nedostačující, nevyhovující, místně, finančně či jinak nedostupných terénních služeb (pečovatelská služba, osobní asistence, centra denních služeb, denní a týdenní stacionář, apod.).

Mezi základní činnosti, které jsou klientům poskytovány v rámci pobytové služby, patří: ubytování, poskytování stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti

37

a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílovou skupinou uživatelů domova se zvláštním režimem jsou senioři od 65-ti let věku, kteří z důvodu pokročilé ztráty paměťových a orientačních schopností potřebují podporu, pomoc a péči tak specifickou, že ji v potřebné míře nelze poskytnout jiným typem sociální služby (př. terénní služby, pobytové služby domova pro seniory apod.). Jedná se o případy různých typů demencí, Alzheimerovu chorobu. Mezi základní činnosti, které jsou těmto klientům poskytovány v rámci pobytové služby, patří: ubytování, poskytování stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zřizovací listinou byla Domovu X stanovena hlavní a doplňková činnost. Obsahem hlavní činnosti je poskytování pobytových služeb a plnění základních činností v rozsahu a za podmínek stanovených platnými právními předpisy. Jedná se zejména o poskytování ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně nebo poskytování podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a pomoc při obstarávání osobních záležitostí. Osobám, kterým jsou poskytovány pobytové služby je zajišťována zdravotní péče. Obsahem doplňkové činnosti je poskytování hostinské činnosti, praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží, pronájem nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, realitní činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavných zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí. Hlavní a doplňková činnost je v účetnictví vedena odděleně. Doplňková

38

činnost by neměla být v žádném případě ztrátová a veškeré zisky mohou být použity pouze pro financování činností souvisejících s hlavní činností. Předmětem rozboru finančního hospodaření „Domova X“ bude rok 2014 v členění na hlavní a doplňkovou činnost. Jak uvidím v následující tabulce, jedná se o zařízení, které je soběstačné z 68,44 %. Soběstačnost zařízení je určena rozdílem mezi vlastními výnosy, tvořenými prodejem poskytovaných služeb a celkovými náklady zařízení v daném roce. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že se jedná o jedno z lépe hospodařících pobytových zařízení města Ostravy. Tento výsledek je ovlivněn zejména schopností managementu, ale také možností klientů hradit sociální služby poskytované zařízením, ovlivněnou výši jejich důchodů, případně ochotou rodinný příslušníků podílet se na úhradě poskytovaných sociálních služeb. Otázce spoluúčasti rodinných příslušníků na úhradě nákladů se budu věnovat dále v textu této práce. Podle

„Hodnocení

činnosti

a hospodaření

organizace

za

rok

2014“

vypracovaného Domovem X dle výkazu zisku a ztráty, byly náklady a výnosy v roce 2014 následující: Tab. č. 5 Náklady a výnosy „Domova X“ dle výkazu zisku a ztráty

(v tis Kč)

Stav k 31.12.2014

Řádek číslo

Položka

Hlavní činnost Doplňková činnost Celkem

1

Náklady celkem, z toho:

67 955

155

68 110

2

spotřeba materiálu (účet 501)

8 444

69

8 513

3

spotřeba energie (účet 502)

3 390

0

3 390

4

opravy a udržování (účet 511)

2 002

0

2 002

5

ostatní služby (účet 518)

2 751

62

2 813

6

mzdové náklady (účet 521 -528)

44 207

24

44 231

7

odpisy dlouhodobého majetku (účet 551)

4 211

0

4 211

8

náklady z drobného dlouhodobého majetku (účet 558)

1 799

0

1 799

9

ostatní náklady (účet 5xx)

1 151

0

1 151

10

Výnosy celkem, z toho:

68 541

293

68 834

11

výnosy z prodeje služeb (účet 602)

42 083

152

42 235

12

z toho: strava a pobyt klientů

19 643

0

19 643

13

úhrada za péči

17 376

0

17 376

14

úhrada od zdravotních pojišťoven

4 530

0

4 530

15

ostatní

534

152

686

8 043

0

8 043

14 178

0

14 178

4 237

141

4 378

586

138

724

16

výnosy z nároků na prostředky státního rozpočtu (účet 672)

17

výnosy z nároků na prostředky ÚSC (účet 672)

18 19

ostatní výnosy (účet 6xx) Výsledek hospodaření po zdanění

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

39

3.1. Náklady Náklady Domova X jsou v účetní evidenci členěny na náklady z hlavní činnosti a náklady z doplňkové činnosti. S tímto členění je úzce spjaté rovněž členění nákladů mezi náklady domova pro seniory a domova se zvláštním režimem. V případě popisovaného zařízení je procentní podíl těchto nákladů ve výši 65 % domov pro seniory a 35 % domov se zvláštním režimem. Tento poměr ovlivňuje členění nákladů, jako jsou energie, mzdy, materiál apod., které se rozpočítávají mezi hlavní a doplňkovou činnost a současně je podstatný při určování průměrných měsíčních výdajů na lůžko v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem. Dle dostupných materiálů, činily tyto průměrné náklady na lůžko v roce 2014 v domě pro seniory 25.762 Kč a v domově se zvláštním režimem 30.352 Kč. V dostupném srovnání s rokem 2013 mají tyto náklady klesající charakter. V případě domova pro seniory byla úspora vyčíslena na 203 Kč/osobu/měsíc, v domově se zvláštním režimem na 550 Kč/osobu/měsíc. Uvedený výčet členění nákladů je pouze základním rozborem. Pokud se podíváme na jednotlivé náklady uvedené v tabulce č. 5, zjistíme, že jejich převážná část putuje na mzdy zaměstnanců. V souhrnu se jedná o 65 % celkových nákladů. Zahrnují v sobě jak mzdy zaměstnanců, sociální, zdravotní pojištění, daň z příjmů, ale také odměny z dohod o provedení práce nebo z dohod o pracovní činnosti, uzavírané nad rámec pracovních náplní vlastních zaměstnanců. Struktura zaměstnanců Domova X je následující: pracovníci v sociálních službách tvoří 58 %, sociální pracovníci tvoří 7 %, zdravotníci tvoří 16 %, správa domova tvoří 4 % a dělníci – ostatní zaměstnanci tvoří 15 % celkového počtu zaměstnanců domova. Dohody bývají uzavírány většinou pro pomocné práce a tvoří pouze nepatrnou část mzdových nákladů. Druhým největším nákladem je spotřeba materiálu. Největší část putuje na nákup potravin. Další značnou část představuje nákup zdravotního případně ošetřovatelského materiálu a souvisí s vykazováním nákladů zdravotním pojišťovnám. Dále v textu se budu této otázce ještě věnovat. V pořadí následujícím výdajem jsou odpisy, o kterých se zmíním v kapitole příspěvek zřizovatele. Následuje spotřeba energie,

40

což znamená náklady za elektrickou energii, plyn, vodné a stočné. Při této příležitosti bych se ráda zmínila o systému sdružených nákupů, který velice úzce souvisí s náklady. Jedná se o nákup materiálu, služeb a dodávek prostřednictvím elektronických aukcí. V tomto směru je Ostrava jedním z prvních měst v České republice, které zavedlo tento nákupní systém, provozovaný za úhradu externím subjektem. V posledních letech se podařilo ušetřit nemalé finanční prostředky. Největší úspory se podařilo dosáhnout právě u energií, které město Ostrava vysoutěžilo pro všechny své organizace. Obdobných úspěchů bylo dosaženo také u nákupů potravin, ostatního materiálu (nábytek, kancelářské potřeby, drogérie), a také služeb (úklidové služby, ostraha objektů apod.). Porovnání celkových nákladů za roky 2011 až 2014 je uvedeno v tabulce č. 10 v části 3.2.4. této práce. Z tabulky je zřejmé, že se Domovu X daří snižovat celkové náklady. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu potřeby oprav, rekonstrukcí a modernizací svěřeného majetku, zejména budovy. Příspěvková organizace byla zřízena v roce 2001 a je potřeba vynaložit nemalé finanční prostředky do oprav budovy, aby vyhovovala všem předpisům vč. standardům kvality sociálních služeb, kterými se, ve smyslu zákona o sociálních službách, hodnotí kvalita sociálních služeb. Standardy kvality jsou souborem kritérií, určujících úroveň kvality poskytovaných služeb v oblasti personální, provozní a vztahů mezi poskytovatelem a klienty.

3.2. Výnosy Domov X je financován vlastními výnosy, úhradami od zdravotních pojišťoven, dary od fyzických a právnických osob, dotacemi ze státního rozpočtu a příspěvkem od svého zřizovatele. Obecně platí, že finanční hospodaření zařízení tohoto typu ve veřejné sféře je vždy ztrátové. Ani v podmínkách města Ostravy a jeho domovů není jediné pobytové zařízení, které by bylo plně soběstačné. Otázka soběstačnosti souvisí mj. s úrovní poskytovaných služeb a „movitostí“ klientů. Na území města Ostravy se nacházejí různá soukromá zařízení, určená pro seniory, která poskytují ubytování na nesrovnatelně vyšší úrovni. Jedná se o řadové domky, či byty ovšem za tomu odpovídající úhrady od uživatelů. Takováto zařízení ovšem nejsou určena pro „obyčejné“ české seniory

41

s průměrnými či dokonce podprůměrnými důchody a neposkytují sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách. O tyto „obyčejné“ seniory se musí postarat obec, která svou zákonem stanovenou povinnost plní prostřednictvím svých příspěvkových organizací typu domovů pro seniory, či domovů se zvláštním učením. Příspěvkové organizace mají za úkol zajistit co nejvíc finančních prostředků pro svůj chod. Je to úkol nelehký, který sebou přináší spoustu problémů.

3.2.1. Vlastní výnosy Vlastní výnosy Domova X jsou tvořeny úhradami od klientů za poskytování ubytování a stravu a příspěvky na péči, která je poskytována osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby.

3.2.1.1. Úhrady klientů za ubytování a stravu Maximální výše úhrady za poskytování ubytování a stravy určuje vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách. V případě domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je výše úhrady za ubytování spojené s úklidem, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování limitována maximální výši 210 Kč denně. Maximální úhrada za poskytnutí celodenní stravy je limitována výši 170 Kč denně, z toho 75 Kč za oběd.54 Pokud bychom propočetli úhradu klienta za ubytování a stravu v maximální možné výši v ročním průměru, došli bychom k měsíční úhradě ve výši 11.558 Kč. Konkrétní výše úhrady jednotlivých klientů je stanovena smlouvou mezi klientem a poskytovatelem služby v souladu s § 91 zákona o sociálních službách. V podmínkách města Ostravy je výše maximální úhrady omezena metodickou pomůckou č. 3/201255 na částku 360 Kč denně, z toho 200 Kč za ubytování a 160

54

§ 15 a § 16 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505, (stav k 31.5.2015), 55

Metodická pomůcka k domovům pro seniory a domovům se zvláštním režimem na území města Ostravy. prosinec 2012. Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy.

42

Kč za stravu. Současná denní úhrada se v domovech města Ostravy pohybuje v limitu 246 Kč až 315 Kč. V tabulce č. 5, na řádku č. 12 jsou uvedeny celkové výnosy Domova X za ubytování a stravu ve výši 19.643.000 Kč. Pokud tyto výnosy vydělíme počtem uživatelů a počtem měsíců, zjistíme, že celkové průměrné úhrady jednoho klienta za ubytování a stravu činí 8.800 Kč měsíčně. Z interních dokladů jsem dále propočetla, že průměrné úhrady klienta domova pro seniory činí 8.837 Kč měsíčně. Průměrné úhrady klienta domova se zvláštním režimem činí 8.730 Kč měsíčně. Pokud k nákladům za ubytování a stravu připočteme i ostatní náklady spojené s poskytováním služeb, dostaneme se k celkovým průměrným nákladům na lůžko, které v roce 2014 činily v domě pro seniory 25.762 Kč a v domově se zvláštním režimem 30.352 Kč. Srovnám-li tato čísla, vyjde mi podíl klienta na celkových nákladech na lůžko: Tab. č. 6 Podíl klienta na celkových nákladech na lůžko v Kč Typ domova

Průměrné náklady

Průměrná

úhrada

na lůžko měsíčně

klienta měsíčně

%

podíl

klienta

na

celkových nákladech na lůžko

Domov pro seniory

25 762

8 837

34,30

Domov se zvláštním určením

30 352

8 730

28,76

Domov celkem

27 740

8 784

31,66

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

Z analýzy údajů je zřejmé, že podíl klienta na celkových nákladech na lůžko činí zhruba jednu třetinu. Zbylou část musí Domov X pokrýt ostatními výnosy. Pokud vezmeme v úvahu, že maximální možná úhrada klienta za ubytování a stravu měsíčně může činit částku 11.558 Kč a skutečná úhrada klienta v Domově X činí průměrně 8.800 Kč, můžeme dojít k závěru, že zde máme prostor pro zvýšení cen za ubytování a stravu. Na druhou stranu, když si promítneme skutečnosti uvedené v kapitole 1.3. Demografický vývoj České republiky, zejména zvyšující se počet seniorů, vzrůstající naděje na dožití, přihlédneme k faktu, že v domovech jsou historicky ubytovaní soběstační klienti, pro které tato zařízení ze současného pohledu určena nejsou a v neposlední řadě

43

také průměrnou výši důchodu, která podle údajů Českého statického úřadu v Moravskoslezském kraji v roce 2014 činila 10.758 Kč56 a neopomeneme fakt, že podle § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách musí klientovi po úhradě ubytování a stravy zůstat alespoň 15% jeho příjmu, dojdeme k závěru, že zde příliš velký prostor pro zvyšování úhrad není. Musíme rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že v domovech tohoto typu jsou klienti, kteří již v dnešní době nejsou schopni ze svých důchodů pokrýt stanovené úhrady. Domovy jsou nuceny jednat s rodinnými příslušníky takovýchto klientů o doplatku stanovených úhrad, což se jim maximálně daří. V případě Domova X činí podíl rodinných příslušníků částku 466 tis. Kč ročně. Pokud se jedná o klienta, který nemá rodinné příslušníky, je domov nucen přistoupit ke snížení úhrady za pobyt a stravu. V případě Domova X se jedná o 11 takovýchto klientů, představující částku 88 tis. Kč ročně.

3.2.2. Příspěvek na péči Další významnou položkou tvořící vlastní výnosy Domova X jsou příspěvky na péči jednotlivých klientů, které jsou poskytovány v souladu se zákonem o sociálních službách prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce. Jedná se o příspěvek, kterým se stát podílí na zajištění sociálních služeb při zvládání základních potřeb klientů. Tento příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu. Domovu X se daří zvyšovat počet klientů zejména s přiznaným III. a IV. stupněm závislosti, které představují nejvyšší částky. U III. stupně je výše příspěvku na péči 8.000 Kč a u IV. stupně příspěvek na péči 12.000 Kč měsíčně. Rozsah úkonů jednotlivých sociálních služeb, které mohou poskytovat domovy pro seniory a domovy se zvláštním určením jsou specifikovány v § 15 a § 16 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálních službách.

56

Český statický úřad, Příjemci důchodů a průměrná výše důchodu v Moravskoslezském kraji v letech 2010 – 2014 (stav v prosinci), zdroj: http://www.czso.cz/csu/xt/duchody-a-jejich-prijemciv-moravskoslezskem-kraji-v-roce-2014

44

Tab. č. 7 Členění klientů podle stupně závislosti (přiznaného příspěvku na péči)

Domov pro seniory celkem

2012

2013

2014

118

120

122

stupeň I (lehká závislost)

19

19

16

stupeň II (středně těžká závislost)

47

33

34

stupeň III (těžká závislost)

29

35

33

stupeň IV (úplná závislost)

20

30

32

bez příspěvku na péči

3

3

7

63

63

64

Domov se zvláštním režimem celkem stupeň I (lehká závislost)

1

1

1

stupeň II (středně těžká závislost)

12

5

8

stupeň III (těžká závislost)

16

17

9

stupeň IV (úplná závislost)

33

39

45

bez příspěvku na péči

1

1

1

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

Mimo příspěvky na péči hrazené ze státního rozpočtu, jsou výnosem Domova X také úhrady od klientů za jednotlivé úkony sociálních služeb. Jedná se o klienty, kteří nejsou příjemci příspěvku na péči, nebo jim z přiznaného příspěvku nevyplývá nárok na některé úkony sociálních služeb. Obecně mají domovy pro tyto případy vyhotoveny vlastní ceníky. V podmínkách zmiňovaného Domova X činil výnos z příspěvků za péči v roce 2014 podle tabulky č. 5 řádku č. 13 celkem 17.376.000 Kč, přičemž v domově pro seniory tento příspěvek představoval částku 9.620.000 Kč a v domově se zvláštním určením částku 7.756.000 Kč. V celkovém objemu výnosů Domova X činily příspěvky za péči téměř 25 %. Mnoho možností pro zvýšení výnosů z příspěvků za péči Domov X nemá. Je odkázaný na přiznaném stupni závislosti jednotlivých klientů. Jedinou možnost ovlivnění vidím v postupné obměně klientely, zejména s přihlédnutím k přiznanému stupni závislosti.

3.2.3. Úhrady od zdravotních pojišťoven Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění57 uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny zvláštní smlouvy 57

§ 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

45

s poskytovateli pobytových sociálních služeb. Tuto zvláštní smlouvu pojišťovna uzavře, pokud o to poskytovatel požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky poskytovatele, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání.58 Podle § 36 zákona o sociálních službách je ošetřovatelská a rehabilitační péče klientům pobytových zařízení poskytována prostřednictvím zaměstnanců těchto zařízení, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu.59 Úhrady od zdravotních pojišťoven v Domově X měly v letech 2012 – 2014 následují vývoj: Tab. č. 8 Úhrady zdravotních pojišťoven Domovu X v letech 2010 - 2014 v tis. Kč Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Úhrady od zdravotních pojišťoven

3 462

3 771

4 099

4 391

4 530

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

Spočítám-li rozdíly mezi jednotlivými lety, docházím k následujícím číslům: rozdíl mezi lety 2010 a 2011 činil

309.000 Kč

rozdíl mezi lety 2011 a 2012 činil

328.000 Kč

rozdíl mezi lety 2012 a 2013 činil

292.000 Kč

rozdíl mezi lety 2013 a 2014 činil

139.000 Kč.

Z uvedených čísel je zřejmé, že úhrady od zdravotních pojišťoven od roku 2012 klesají. Zejména strmý pokles nastal v roce 2014, kdy Domov X obdržel od zdravotních pojišťoven úhrady ve výši 47,6 % rozdílu příspěvku roku 2013. Pokud srovnáme vývoj klientů v závislosti na přiznaném stupni příspěvku na péči, uvedený v tabulce č. 7 a úhrady od zdravotních pojišťoven za jednotlivé roky, dospějeme k závěru, že přestože narůstá klientela Domova X, která je závislá na pomoci jiných a s tím související nárůst zdravotních úkonů, od zdravotních 58

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona pozdějších předpisů 59 tamtéž

46

pojišťoven tyto zdravotnické (v případě domovů pro seniory a domovů se zvláštním určením ošetřovatelské) úkony nejsou hrazeny v odpovídající výši. Pokud vezmeme v úvahu, že zdravotní pojišťovny plně hradí zdravotnické úkony poskytované v zdravotnických zařízeních nebo také např. v léčebnách dlouhodobě nemocných, dospějeme k závěru, že postoj zdravotních pojišťoven vůči pobytovým zařízením sociálních služeb je diskriminační.60 Pobytová zařízení jsou takto nucena hradit náklady ošetřovatelské péče z jiných zdrojů, přičemž jsou plně závislá na dotacích ze státního rozpočtu a svého zřizovatele. Tento přístup se mi jeví jako neefektivní. Mám za to, že pokud by byly úhrady za ošetřovatelskou péči hrazeny zdravotními pojišťovnami v odpovídající výši, stát by nemusel tyto výpadky krýt dotacemi ze státního rozpočtu. Rovněž pobytová zařízení by ušetřila nemalé finanční prostředky, které by mohla dále vynakládat na potřebné opravy a rozvoj své hlavní činnosti. V úhradách od zdravotních pojišťoven vidím značné možnosti, jak navýšit výnosy pobytových zařízení sociálních služeb. Bohužel nemám k dispozici údaje o skutečně vynaložených nákladech za ošetřovatelské úkony a nemohu tak vyčíslit rozdíl mezi skutečnými náklady a úhradou zdravotních pojišťoven. Jistě by se jednalo o velice zajímavé údaje.

3.2.4. Dary od fyzických a právnických osob Jednou z možností jak získat finanční prostředky na úhradu nákladů pobytových zařízení sociální péče jsou dary od fyzických a právnických osob. Způsobu získávání darů jsem se již věnovala v kapitole 2.4. této práce. Shrnu-li základní úpravu, pak pro přijímání darů platí, že pobytové zařízení sociální péče zřizované obcí musí požádat svého zřizovatele o předchozí písemný souhlas s nabytím daru, který se po udělení souhlasu stává příjmem rezervního fondu. Pokud se jedná o účelově nevázaný dar, použije ho pro svou hlavní činnost.

60

PRŮŠA, Ladislav. 2009. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 87, 8 s. ISBN 978-807-4160-301.

47

Pokud se jedná o účelově vázaný dar, musí dar použít pro účel a za podmínek, jaké byly dárcem určeny. Dary jsou přijímány v podobě finanční ale také v podobě věcných darů a obvykle se jedná o zdravotní pomůcky, vybavení pokojů případně společných částí zařízení apod. V současnosti již není neobvyklé uzavírání darovacích smluv s obcí, jejíž občan je klientem pobytového zařízení jiné obce. Jedná se o formu drobné kompenzace nákladů, které vznikají zřizovateli s umístěním cizího občana ve svém pobytovém zařízení. Je pouze na vzájemné dohodě a ochotě obce, jejíž občan bude v pobytovém zařízení umístěn, v jaké výši a zda vůbec dar pobytovému zařízení poskytne. Obec nemá povinnost podílet na nákladech, které jiné obci v souvislosti s přijetím občana cizí obce vzniknou, tak jak je to například v oblasti školství, kde je povinností obce hradit jiné obci část nákladů, které ji vzniknou s přijetím žáka cizí obce. V sociální oblasti se v této souvislosti pohybujeme v rovině dobrovolnosti. V případě Domova X byla výše přijatých darů následující: Tab. č. 9 Přijaté dary Domovem X v letech 2011 - 2014 v tis. Kč Rok Přijaté dary celkem

2011

2012

2013

2014

585

699

564

676

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že Domov X se snaží o posílení výnosů také cestou získávání darů, což se mu poměrně znatelně daří.

3.2.5. Dotace ze státního rozpočtu Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány na zajištění poskytování sociálních služeb registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, k financování běžných výdajů v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. Dotace je poskytována prostřednictvím kraje, který předkládá ministerstvu žádost o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok. Výši dotace stanoví ministerstvo a odpovídá procentnímu podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních

48

služeb pro příslušný rozpočtový rok61. Výše procentního podílu je uvedena v příloze zákona o sociálních službách. Pro Moravskoslezský kraj jeho výše činí 11,99 %. Mimo dotaci na zajištění poskytování sociálních služeb mohou být ze státního rozpočtu poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb, také v tomto případě za podmínky registrace poskytovatele sociálních služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo v souladu s § 104 zákona o sociálních službách, a to pouze na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter, na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na podporu kvality sociálních služeb, na zpracování střednědobých plánů krajů a obcí v oblasti sociálních služeb a na mimořádné situace jako jsou živelné pohromy, požár, ekologická nebo průmyslová havárie. Na financování vyjmenovaných činností se podílí také programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství. V podmínkách Domova X státní dotace představují následující vývoj: Tab. č. 10 Dotace ze státního rozpočtu přijaté Domovem X v letech 2011 - 2014 v tis. Kč Rok

přijatá státní dotace celkem

celkové náklady

% podíl státní dotace na celkových nákladech

2011

7 450

68 557

11 %

2012

6 962

68 626

10 %

2013

6 414

68 119

9%

2014

8 043

68 110

12 %

Zdroj: Náklady a výnosy příspěvkové organizace dle výkazu zisku a ztráty Zpracování: vlastní

V roce 2014 byla Domovu X poskytnuta mimo státní dotace na zajištění poskytování sociálních služeb také dotace ze Strukturálních fondů Evropských společenství, na vzdělávání sociálních pracovníků ve výši 1.050 tis. Kč. Čerpání této dotace podléhá přísným pravidlům, stanoveným v rozhodnutí o přidělení dotace. Uvolňování finančních prostředků probíhalo na základě provedených kontrol monitorovacích zpráv vystavených Domovem X, které obsahovaly popis 61

§ 101a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

49

realizace, všechny doklady vztahující se k čerpání dotace, všechny účetní doklady, případně také průběh a výsledky výběrových řízení ve smyslu zákona o veřejných zakázkách62. Jakékoliv pochybení znamená navrácení části dotace. Jedná se o proces značně administrativně zatěžující. Je otázkou, zda účel dotace převažuje nad administrativní zátěží. Doufejme, že ano. Tuto otázku nedokáži posoudit, neboť se v těchto pobytových zařízeních v rámci své práci zaměřuji na kontrolu financování, ne na oblast kvality poskytovaných sociálních služeb. Není mi známo, že by v podmínkách města Ostravy a jeho pobytových zařízení poskytujících sociální služby v posledních 4 letech, byly poskytnuty jiné státní dotace, než výše zmiňované. Vezmeme-li ovšem v úvahu Programové prohlášení vlády schválené vládou dne 12.2.2014 v článku 3.2 Ministerstvo práce a sociálních věcí, třetí odrážka kde je uvedeno: „Vláda vytvoří transparentní, efektivní a spravedlivý systém financování sociálních služeb, zejména v souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na kraje od 1. ledna 2015. Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace. Vláda bude řešit ve spolupráci s resortem zdravotnictví problematiku průřezových sociálně-zdravotnických služeb.“63, můžeme doufat v příznivé změny v otázce financování také pobytových zařízení sociální péče. Doufejme, že kraje tyto finanční prostředky nepoužijí zejména pro vlastní zařízení poskytující sociální služby, tak jako se to stalo v oblasti školství v případě financování Středisek volného času, dříve Domy dětí a mládeže, kde byly krajem podmínky pro přiznání dotací ze státního rozpočtu stanoveny takovým způsobem, že nejvyšší podíl těchto dotací získávají příspěvkové organizace zřizované krajem. Příspěvkové organizace zřizované obcemi každoročně bojují o stále menší státní dotace.

62

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

63

Programové prohlášení vlády [online]. 2014. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://ww.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programova-proshlaseni-vlady-cr115911

50

V souvislosti s poskytováním dotací ze státního rozpočtu je potřeba také zmínit, že čerpání této dotace úzce souvisí se standardy kvality sociálních služeb, které podléhají inspekci poskytování sociálních služeb, kterou provádí ministerstvo. Jedná se o každoroční inspekce, které jsou důkladné, přísné a nekompromisní.

3.2.6. Příspěvek zřizovatele Zřizovatel poskytuje svým příspěvkovým organizacím neinvestiční příspěvek na provoz, příspěvek na odpisy a účelový příspěvek na konkrétní neinvestiční akce. Příspěvkem na provoz zřizovatel kryje ztrátu vykazovanou příspěvkovou organizací v daném roce, do které se dostane, protože vlastní výnosy, vč. úhrad od zdravotních pojišťoven a státní dotace nepokryjí její celkové náklady. Příspěvkem na odpisy zřizovatel kryje tvorbu investičního fondu, který tvoří příspěvková organizace v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů64 a který slouží k pořizování investic vč. majetku nad 40 tis. Kč. Zdrojem investičního fondu jsou mj. peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, ve smyslu zákona o účetnictví65, prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. Odpisy jsou příspěvkové organizace povinny tvořit, přestože ve svých napjatých rozpočtech na ně nemají dostatek finančních prostředků. Zde opět hlavní roli hraje zřizovatel a jeho příspěvek. I v tomto případě se jedná o krytí výpadku, který příspěvková organizace není schopna vlastními silami zvládnout. Zřizovatel poskytuje svým příspěvkovým organizacím účelové neinvestiční příspěvky,

které

slouží

zejména

k opravám

svěřeného

majetku.

Jedná

se o v podstatě o neinvestiční dotace zřizovatele, poskytované na základě smlouvy, která pevně stanoví účel, výši a podmínky čerpání dotace.

64 65

§ 31 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

51

O poskytování dotací rozhoduje zastupitelstvo města. Celý proces je upraven zákonem o obcích66. Mimo výše uvedené poskytuje zřizovatel svým příspěvkovým organizacím také investiční dotace. Jedná se poskytnutí dotace na konkrétní investiční akci, kterou příspěvková organizace nedokáže pokrýt z vlastních zdrojů. V úvahu tak přichází rekonstrukce a modernizace spojené se zvyšováním úrovně a kvality domova. Proces poskytnutí investiční dotace je totožný jako u neinvestičních dotací a podléhá zákonné úpravě zákona o obcích. Pakliže se jedná o rozsáhlou investiční akci, kterou by příspěvková organizace nedokázala organizačně ani finančně zvládnout sama, je jejím investorem i administrátorem zřizovatel. Ovšem i toto se děje za vzájemné spolupráce mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací. S otázkou poskytování příspěvku od zřizovatele úzce souvisí také otázka kontroly. Tu provádí zřizovatel prostřednictvím svých zaměstnanců, ve smyslu zákona

o

finanční

kontrole67

v souladu

s kontrolním

řádem68.

Jedná

se o veřejnoprávní kontrolu hospodaření příspěvkové organizace s veřejnými prostředky, se zaměřením na hospodárnost, efektivnost a účelnost vynaložení finančních prostředků. Týká se finančního hospodaření, dodržování právních předpisů a interních pokynů. Probíhá v pravidelných intervalech a zřizovateli poskytuje celkový obraz o chodu, úrovni případně problémech jeho organizací. Z mého pohledu mohu říct, že tato kontrola po prvotním odsuzování zejména ze strany ředitelů příspěvkových organizací, se stala součástí celého systému a konečně ze stran ředitelů začíná být přijímána jako prostředek, kterým se dozvědí o slabých stránkách své organizace. Zejména proto, že se jedná o pohled „z venku“, který není zaujatý, může je upozornit na rizika, která si jako „zaujatí“ nemusí plně uvědomovat. O finanční kontrole příspěvkových organizací by se dalo napsat mnohé, ale vyžadovalo by to rozsah, jako celá tato práce.

66

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole 68 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) 67

52

3.2.7. Další zdroje financování V předcházejících kapitolách jsem se věnovala rozboru výnosů podle jednotlivých poskytovatelů, kterými Domov X disponoval. Mimo výše uvedené Domov X neobdržel žádné jiné výnosy. Přesto ale není vyloučeno čerpání také z jiných zdrojů. V oblasti sociální péče lze čerpat také dotace z krajů. Kraje v rámci svých kompetencí69 vyhlašují programy

podpory

pro konkrétní

sociální

služby.

V roce

2015

byl

Moravskoslezským krajem vyhlášen Program podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2015. Tento program byl vymezen spolkům, ústavům, obecně prospěšným společnostem a církevním právnickým osobám, které jsou registrovány. Bohužel tento program není určen pro domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem ani domovy pro osoby se zdravotním postižením. Zarážející je ovšem lhůta pro podání žádostí o dotaci, která byla krajem stanovena na 1.6.2015 do 8.6.2015 včetně70, což je pouhých 8 dnů. Takto krátký termín budí dojem neochoty poskytnout dotaci širšímu okruhu žadatelů. Rovněž výše dotace, v rozpětí min. 50.000 Kč max. 300.000 Kč na službu a stanovená maximální spoluúčast z rozpočtu kraje ve výši 80 % je známkou toho, že se nejedná o významné částky, ale jakousi symbolickou podporu. Při své práci jsem se rovněž setkala s čerpáním dotací poskytnutými z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. V minulém období, které skončilo rokem 2013, se jednalo o projekty vzájemné spolupráce a setkávání mezi klienty Domovů pro seniory České republiky a Polské republiky. Jednalo se o programy zaměřené na klientelu sociálních zařízení. Tyto programy mají u klientů velký ohlas a zájem. Tato vzájemné setkávání pro staré lidi znamenají nevšední zážitky a vybočení ze všední

69

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Program podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2015. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-podpory-financovani-beznych-vydajusouvisejicich-s-poskytovanim-socialnich-sluzeb-v-moravskoslezskem-kraji-na-rok-2015-49194/ 70

53

reality. Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, Česká republika – Slovenská republika pro období 2014 - 2020 bude vyhlášen po jeho schválení Evropskou komisí (předpoklad v 1. polovině roku 2015). Celkem by celá Česká republika v tomto období měla přijmout v rámci programů přeshraniční spolupráce 9,18 miliard korun. Rovněž v oblasti dotací z Evropské unie bylo rokem 2013 ukončeno období, kdy jsme mohli tyto dotace čerpat. Pro nové období 2014 – 2020 byly v květnu letošního roku Komisí schváleny Operační programy pro Českou republiku. Celkem je pro Českou republiku vyčleněno z Evropské unie zhruba 644 miliard korun. Předpokládá se, že výzvy budou vyhlašovány na počátku podzimu, u technické pomoci již v létě71. V podmínkách České republiky došlo k některým změnám, a to ke snížení počtu programů a ustanovení jednoho Integrovaného regionálního operačního programu, místo původních sedmi ROPů, čímž by měla být zajištěna stejná pravidla pro všechny. V neposlední řadě by mělo být rozšířeno fungování „monitorovacího systému“, čímž by měla být zjednodušena administrativa tak, aby žadatel nemusel tisknout žádné papíry72. Prvním Operačním programem, který byl u nás vyhlášen na konci května letošního roku, byl program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na tomto programu byl nový monitorovací systém vyzkoušen. Ministerstvo práce a sociálních věcí je garantem Operačního programu Zaměstnanost, jehož cílem je zlepšení lidského kapitálu obyvatel a veřejné správy v České republice, tedy základních prvků konkurenceschopnosti. Je zaměřen také na podporu rovných příležitostí žen a mužů,

adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání,

sociálního začleňování a boje s chudobou, zdravotních služeb, modernizaci veřejné správy a služeb a podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. Zejména pro sociální oblast, jsou určeny Prioritní osa 2: Sociální začleňování a boj s chudobou a Prioritní osa 3: Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Operační 71

Sběr koncepcí vlajkových projektů pro Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2014-2020. Dostupné z: http://www.cz-pl.eu/vlajkove-projekty.html 72 Programové období 2014 – 2020. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/2014-2020

54

program Zaměstnanost byl schválen Komisí dne 6.5.2015. Dosud nebyl vyhlášen. Pevně věřím, že po vyhlášení programů, bude dostatek příležitosti také pro pobytová zařízení sociální péče a že se jim podaří část těchto finančních prostředků získat pro další zvelebování svých zařízení, což bude samozřejmě znamenat také náklady na případnou spoluúčast, pohybující se v rozmezí 10 % 40 % z celkové výše dotace. Otázka spoluúčasti je v naprosté většině případu řešena poskytnutím finančních prostředků od zřizovatele.

55

ZÁVĚR Vstupem České republiky do Evropské unie vyvstala nutnost poskytovat srovnatelné zabezpečení občanům mj. také v oblasti sociálního zabezpečení. Stát již dále nemůže očekávat, že péče o seniory bude i nadále řešena rodinnou pospolitostí. Tzn., že se o své rodiče postarají jejich děti. Doba se změnila, společnost se změnila také. Na lidi v produktivním věku jsou kladeny vysoké nároky. Většina z nich má problémy s financováním svým závazků. Rostou životní náklady jako potraviny, bydlení, vzdělávání vlastních dětí nebo sebe sama. Každý je svým způsobem svázán nějakou půjčkou či hypotékou. Pokud vezmu v úvahu všechny tyto faktory, dojdu k závěru, že není jednoduché zůstat doma a starat se o své, i když milující, rodiče. Je nepředstavitelné zůstat doma, pobírat minimální podporu, odtrhnout se od reality životy, a to na dobu, kterou nelze dopředu určit. Je těžké se po několika letech vrátit zpět do pracovního procesu, který se opět posunul dál. Navíc, pokud vezmu v úvahu věk těchto lidí, jedná se zpravidla o lidi kolem 40-ti až 50-ti let, je představa návratu do práce obtížná. Je potřeba, aby se problémem péče o seniory začal intenzivně zabývat také stát. Otázka stárnutí populace se stala stěžejním problémem nejenom naší společnosti, ale problémem nadnárodní úrovně. Každá společnost s tímto problémem bojuje svými prostředky, přesto se stalo téměř pravidlem ve většině zemí, vyřešit tuto akutní otázku posunem věkové hranice pro odchod do důchodu. Ano, posun věkové hranice pro odchod do důchodu také výrazně ztlumil nárůst počtu osob s nárokem na starobní důchod. Zatím toto řešení mohlo stačit, ale údaje o demografickém vývoji, kterými jsem se zabývala, hovoří jasnými čísly. Pokud nepřijmeme účinná opatření, můžeme očekávat zhroucení důchodového systému již ve čtyřicátých letech, tzn. doba, kdy dnešní čtyřicátníci odejdou do důchodu. Posouvat věkovou hranici nelze donekonečna. I podle výzkum gerontologů je maximální hranicí stáři věk kolem 60 až 65 lety, kdy dochází k evidentním fyzickým i psychickým změnám. Mezi opatření, která bude potřeba přijmout, patří bezesporu zvýšení počtu pobytových zařízení sociálních služeb, dnes domovů pro seniory, domovů

56

se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Naprostá většina těchto zařízení dnes patří územně samosprávným celkům, tedy krajům a obcím. Snažila jsem se ukázat jaký je současný počet těchto zařízení podle zřizovatele a komu leží na bedrech starost o seniory. Zaměřila jsem se na Moravskoslezský kraj, který patří mezi kraje s nejvyšším počtem těchto zařízení a současně s nejvyšším počtem seniorů. Stát přenechal podstatnou část péče o seniory územně samosprávným celkům. Ale je naprosto zřejmé, zejména z počtu nevyřízených žádostí o umístění do těchto zařízení, že bude potřeba celkovou kapacitu pobytových zařízení zvýšit. Kraje a obce vzhledem k svým napjatým rozpočtům tento problém nevyřeší. Bude potřeba, aby se navýšením počtu těchto zařízení zabýval stát. Třeba formou dotací, zejména zapojením operačních programů Evropských fondů. Na konkrétním pobytovém zařízení sociálních služeb jsem se snažila ukázat, jak tato zařízení fungují a zejména jakým způsobem jsou financována. Provedla jsem rozbor nákladů a v jejich souvislosti také rozbor jednotlivých výnosů. Hledala jsem možnosti úspor v nákladech. V případě popisovaného zařízení jsem zjistila, že možnost úspor nákladů by vedla ke snížení poskytované péče. Fakticky tato zařízení financují sociální péči, provádějí opatření, aby splňovala standardy kvality a v neposlední řadě za spolupráce se svým zřizovatelem za podmínky, že je to nezbytné, opravují svěřený majetek. Výsledkem jejich hospodaření je každoroční ztráta, kterou musí ze svých prostředků pokrýt zřizovatel. V případě rozboru jednotlivých výnosů jsem dospěla k závěru, že nesystematicky a nedostatečně je řešena podpora zařízení ze strany zdravotních pojišťoven a státu. Je dlouhodobým problémem, že zdravotní pojišťovny pobytovým zařízením nehradí skutečně vykonané zdravotní případně ošetřovatelské úkony. Zde vidím jednoznačnou možnost získání dalších finančních prostředků. Je ale otázkou, kdo přinutí zdravotní pojišťovny uhradit pobytovým zařízením skutečně provedené ošetřovatelské úkony? Zatím se to nikomu nepodařilo, nebo nemá nikdo vůli to změnit. Další problém spatřuji v nedostatečné výši příspěvku od státu. Navíc nově budou příspěvek státu rozdělovat kraje. Budou jednat

57

nestranně, když samy jsou zřizovateli pobytových zařízení? Odpověď na tuto otázku nám ukáže čas. Doufejme, že ano. Otázka právní úpravy financování pobytových zařízení sociálních služeb je poměrně strohá. Stejně tak je to i s dostupnou literaturou. Navíc, a to zejména u literatury se jedná o díla vydaná poměrně dávno, v rozmezí let 2008 - 2011. Chybí aktuální poznatky. Je potřeba si uvědomit, že proces stárnutí je nevyvratitelný a týká se každého z nás. Neměli bychom být proto k této otázce lhostejní, neboť nikdo neví, zda a kdy tuto péči bude potřebovat sám.

58

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY Literatura: HAVLAN, P., JANEČEK, J., Majetek samosprávných územních celků v teorii a praxi, Praha: Linde Praha, a. s., 2013, ISBN 978-80-7201-899-4 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-802-4731-483 MATOUŠEK, Oldřich. 2007. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. vyd 1. Praha: Portál, 183 s. ISBN 978-807-3673-109 MLÝNKOVÁ, Jana. 2011. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 192 s. ISBN 978-802-4738-727 MUSIL, L.: Vývoj sociálního státu v Evropě. Brno, Doplněk, 1996, 256 s. ISBN 80-85765-65-9 PIKOLA, Pavel a Milan ŘÍHA. Služby sociální péče v domovech pro seniory. Praha: Námořní akademie České republiky, 2010, 148 s. ISBN 978-80-87100329-6 Prof. Dr. JUDr. Eliáš, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Nakladatelství Sagit, a. s., 2012, ISBN 978-807208-922-2 PRŮŠA, Ladislav. 2008. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 57, 10 s. ISBN 978-807-4160-189 PRŮŠA, Ladislav. 2009. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 87, 8 s. ISBN 978-807-4160-301 PRŮŠA, Ladislav. 2009. Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 87, 8 s. ISBN 978-807-4160-301 VOSTALEK, Jaroslav a kol. Financování a nákladovost sociálních služeb: Pobytové a terénní služby sociální péče. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2013, 94 s. ISBN 978-80-904668-7-6 Deníky a časopisy: Thomas Humprey Marshall. In: Naše společnost č. 2/2010. CVV, Praha, 2010, ISSN 1214-438X

59

SPRÁVNÍ PRÁVO, ročník XLV, číslo 5-6. Vydává Ministerstvo vnitra, Praha, 25.9.2012, ISSN 0139-6005 Legislativní prameny: Zákony: Zákon č. 40/1964 S., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 30.11.2011), Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2, (cit. 28.3.2015) Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, (cit. 12.1.2015) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 30.11.2014) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155, (cit. 30.11.2014) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit 30.5.2015) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-úbcích(obecni-zrizeni).html, (cit.28.10.2014) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit 30.4.2015) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218, (cit. 12.5.2015) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250, (cit. 15.11.2014) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 30.11.2014), Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 30.11.2014) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších změn, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-198, (cit. 13.6.2015)

60

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96, (cit. 1.6.2015) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 29.12.2014) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/hledani?text=111%2F2006, (cit. 12.3.2015) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (cit. 12.5.2015) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: Nakladatelství Sagit, 1. vyd., duben 2012 ISBN 978-80-7208-922-2 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-255, (cit. 30.4.2015) Vyhlášky: Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 31.12.2014) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 31.12.2014) Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a o změně některých zákonů (zákon o finančního kontrole), ve znění pozdějších předpisů, Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-416, (cit. 12.6.2015) Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 31.12.2014) Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro vybrané účetní jednotky, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 30.11.2014) Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, Dostupné z: ASPI, Wolters Kluwer, (stav k 30.11.2014)

61

Ostatní legislativní prameny: Zprávy MF ČR pro finanční orgány obcí a krajů č. 3 z roku 2009, Praha, ISSN 1803-6082 (on line), Zprávy MF ČR pro finanční orgány obcí a krajů č. 4 z roku 2009, Praha, ISSN 1803-6082 (on line), Smlouva o fungování Evropské unie, konsolidované znění, z: http://www.ius-wiki.eu/evropske-pravo/sfeu (cit. 17.5.2015)

Dostupné

Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie Doporučení Rady ES z roku 1992 č. 92/441 o společných kritériích dostatečných zdrojů a sociální pomoci v systémech sociální ochrany a doporučení Rady ES č. 92/442 o konvergenci cílů a politik sociální ochrany. Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/modules/fg/fulltxt.php?langid=1&locale=CZ&sort=ra nk&searchtext=koncepce+st%C3%A1tn%C3%AD+politiky+v+soci%C3%A1ln %C3%AD+oblasti Internetové zdroje: Analýza ekonomické efektivity zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13763/analyza.pdf Bílá kniha v sociálních službách: konzultační dokument. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, únor 2003, 52 s. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7334/files/clanky/736/bila_kniha.pdf Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce. In: Demografický informační portál: Články [online]. 23.3.2012 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku Evropská sociální charta. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 1999 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1132 Evropský rámec kvality pro služby dlouhodobé péče: Zásady a doporučení pro kvalitu života a důstojnost starších lidí vyžadujících péči a pomoc. In: Život 90 [online]. 2010-2012 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.zivot90.cz/uploads/document/380.pdf CHARBURSKÝ, Miloš a Eva HLADKÁ. Ekonomická analýza vybraných domovů pro seniory. s. 86-95. Dostupné z: Dostupné z: http://dspace.upce.cz, stav k 30.12.2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí. In: Právní předpisy pro sociální služby [online]. 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7334

62

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Evropská sociální charta [online]. 2014 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1132 Neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb. Moravskoslezský kraj [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/cz/socialni_oblast/neregistrovani-poskytovatele-socialnichsluzeb-47109/ Registr poskytovatelů sociálních služeb. neuveden. Www.mpsv.cz: Registry [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=A23E2296F9CAEF4B8CD ACE2C812ADAC3.node1?SUBSESSION_ID=1431191184198_1 Sociální služby. In: Sociální práce a sociální služby [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2014, 28.7.2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/18661 Programové prohlášení vlády ČR. Vláda ČR [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezitedokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911 Projekce obyvatelstva České republiky: Projekce 2013. In: Český statický úřad [online]. 2013 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A6003061EE/$File/402013u.doc Husákovy versus Havlovy děti. In: Statistika&My: měsíčník Českého statického úřadu [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-02-10]. ISSN 1804-7149. Dostupné z:http://www.statistikaamy.cz/2013/12/husakovy-versus-havlovy-deti/ Co kraj, to jiný demografický mrav. In: Statistika&My: měsíčník Českého statického úřadu [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-02-10]. ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/12/co-kraj-to-jiny-demografickymrav/ Standardy kvality sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5963 SVOBODOVÁ, Kamila. Demografické stárnutí podle výsledků projekce. Demografický informační portál: Články [online]. 2012 [cit. 2015-02-14]. Dostupné z: Thomas Humphrey Marshall. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-0207]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Humphrey_Marshall DLOUHÁ, Petra. Domovy pro seniory? Luxus pro šťastlivce. Jaké jsou alternativy a kolik stojí?. Rubrika: Jak na to [online]. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody-a-davky/233061-domov-pro-senioryluxus-pro-stastlivce-jake-jsou-alternativy-a-kolik-stoji

63

Český statický úřad, Sociální služby podle typu za ČR celkem v roce 2013. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/24489485/19002814401.pdf/f6e114b30838-42e7-83ad-cea888cde837?version=1.0 Český statický úřad, Příjemci důchodů a průměrná výše důchodu v Moravskoslezském kraji v letech 2010 – 2014 (stav v prosinci), zdroj: http://www.czso.cz/csu/xt/duchody-a-jejich-prijemci-v-moravskoslezskem-krajiv-roce-2014 Příspěvkové organizace statutárního města Ostrava. z: http://www.ostrava.cz/cs/o-meste/organizace-a-instituce/mestskeorganizace/prispevkove-organizace/prispevkove-organizace

Dostupné

Transformace pobytových sociálních služeb. Moravskoslezský kraj. Dostupné z: https://msregion.cz/cz/socialni_oblast/transformace-pobytovych-socialnichsluzeb-40508/ HRADÍLKOVÁ, Terezie, Jan PALEČEK a Radka SOUKUPOVÁ. 2013. Obec na cestě k zajištění péče v komuniě. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.trass.cz/Download.aspx?param=T2lkOmk6OTIyMjw/%2bVHlwZT pzOkNvbnRlbnQ8PyUkCg0%2bTWV0aG9kOnM6SW5saW5lPD8lJAoNPg%3d %3d Sociální služby. Senioři v ČR 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edisniplan.nsf/t/B70026583D/File/310035145s.do c Evropské strukturální a investiční fondy, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana Programové období 2014 – 2020, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020 Operační program zaměstnanost, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacniprogramy/OP-Zamestnanost Výzva č. 4.1-05 ROP MS – prioritní osa 4 – oblast podpora 4.1, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.dotaceeu.cz/cs/Jak-na-projekt/Vyzvy-aakce-(1)/10-ROP-Moravskoslezsko/Vyzva-c-4-1-05-ROP-MS-prioritni-osa-4oblast-podpory-4-1 Připravujeme se na období 2014 – 202, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/eu2014

64

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_-_2013 Evropský sociální fond v ČR. OP Lidské zdroja a zaměstnanost. [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz Dotační programy kraje. [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://verejnasprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/socialni_oblast/dotacni-programy-kraje-40503/ Program podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2015, [online]. [cit. 2015-0601] Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-podpory-financovani-beznychvydaju-souvisejicich-s-poskytovanim-socialnich-sluzeb-v-moravskoslezskemkraji-na-rok-2015-49194/ Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013, [online]. [cit. 2015-06-01] Dostupné z: http://www.cz-pl.eu/ Brusel Česku přiklepl již všechny programy, [online]. [cit. 2015-06-11] Dostupné z:http://www.prahafondy.eu/cz/pro-media/napsali-o-nas/1297_11.-6.-2015(ct24.cz)---brusel-cesku-priklepl-jiz-vsechny-programy.html Vlastní použité zdroje: MAČEJKOVÁ, Irena. 2014. Hospodaření s majetkem příspěvkovou organizací zřízenou obcí [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Seminární práce. MU Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/podzim2014/NP305Zk/ode/Verejny_majetek.doc?s tudium=669001. MAČEJKOVÁ, Irena. 2015. Právo usazování [online]. Brno [cit. 2015-05-17]. Seminární práce. MU Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1422/jaro2015/NVV02K/ode/191352Macejkova_Irena-Pravo_usazovani_I.doc?studium=669001. Ostatní použité zdroje: JEŘÁBKOVÁ, Věra. Zdravotně-sociální péče o seniory v České republice. Katedra ekonomické statistiky, VŠE Praha Zásady vztahù orgánù mìsta k příspěvkovým organizacím zřízeným statutárním městem Ostrava, účinná od 1.11.2009, vč. dodatkù č. 1 až 4, Metodická pomůcka k domovům pro seniory a domovům se zvláštním režimem na území města Ostravy. prosinec 2012. Hodnocení činnosti a hospodaření organizace za rok 2014

65

Seznam tabulek: Tab. 1 Základní parametry projekce Tab. 2 Charakteristiky věkového složení populace, střední varianta Tab. 3 Pobytové sociální služby za Českou republiku v roce 2013 Tab. 4 Pobytové sociální služby za Moravskoslezský kraj v roce 2013 Tab. č. 5 Náklady a výnosy „Domova X“ dle výkazu zisku a ztráty Tab. č. 6 Podíl klienta na celkových nákladech na lůžko Tab. č. 7 Členění klientů podle stupně závislosti (přiznaného příspěvku na péči) Tab. č. 8 Úhrady zdravotních pojišťoven Domovu X v letech 2010 - 2014 Tab. č. 9 Přijaté dary Domovem X v letech 2011 - 2014 Tab. č. 10 Dotace ze státního rozpočtu přijaté Domovem X v letech 2011 - 2014 Obrázky: Obr. 1 Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití mezi roky 2012 a 2100, střední varianta.

66