FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - MĚSTA A OBCE
Ing. JIŘÍ HORECKÝ, Ph.D., MBA PREZIDENT ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR PREZIDENT UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ ČR
Základní charakteristiky systému
Registrováno cca 5,5 tis. sociálních služeb ve 32 druzích Cca 2,5 tis. poskytovatelů Celkové náklady systému sociálních služeb = 30 mld. Kč (cca 0,77 % HDP)
Zdroj: MPSV ČR
Základní charakteristiky systému
Četnost
TOP 3: • • •
Pečovatelská služba (750) Odborné sociální poradenství (613) Domovy pro seniory (495)
Nákladovost
TOP 3: • •
•
Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy se zvláštním režimem
MIN 3: • • •
Intervenční centra (18) Terapeutické komunity (18) Tísňová péče (18)
MIN 3: • • •
Zdroj: MPSV ČR
Průvodcovské a předčitatelské služby Tlumočnické služby Tísňová péče
Základní charakteristiky systému
Základní charakteristiky systému
Financování dle právní formy 8 000 000 000 Kč 7 000 000 000 Kč 6 000 000 000 Kč 5 000 000 000 Kč 4 000 000 000 Kč 3 000 000 000 Kč 2 000 000 000 Kč 1 000 000 000 Kč 0 Kč 2008
2010
2011
2012
2013
Příspěvková organizace
Církevní organizace
Sdružení (svaz, spolek, klub)
Obecně prospěšná společnost
Obec (obecní úřad)
Ostatní
2014
V čem spočívá role obce coby zřizovatele služeb?
• V souladu s rozpočtovými pravidly obec může zřizovat organizace, jejichž hlavní činností je poskytování sociálních služeb • Zároveň může obec služby přímo poskytovat • Jaké služby obcí zřízené/obcí poskytované jsou nejčastější? 1. Pečovatelská služba (361 služeb) 2. Domovy pro seniory (170 služeb) 3. Odlehčovací služby (78 služeb) 4. Denní stacionáře (76 služeb) 5. Domovy se zvláštním režimem (66 služeb)
Zdroj: MPSV ČR
Co MPSV přimělo ke změně v systému 8
Nová legislativa EU v oblasti veřejné podpory Právní analýzy, realizované v rámci projektu „Podpora procesů v sociálních
službách“ z 5/2011 – 12/2012 Manuál služeb obecného hospodářského zájmu pro MMR z 4/2013 Výstupy činnosti pracovní skupiny k SSGI při SPC Korespondence s ÚOHS
Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu Zdroj: MPSV ČR
Veřejná podpora (čl. 107 odst. 1SFEU)
Veřejné prostředky
Podpora ze státního rozpočtu nebo územních rozpočtů
Podnik
Hospodářská činnost – nabízení služeb na trhu Zvýhodnění některých poskytovatelů (sítě) Výše podpory přesahující limit de minimis Lokální povaha
Výhoda Narušení / hrozba soutěže Obchod EU
Sociální služby – služby SGEI Obecně jsou považovány za služby
obecného hospodářského zájmu, a jako takové je lze financovat podporou de miminis Jako slučitelnou podporu podle režimu SGEI (vyrovnávací platba)
Vyrovnávací platba (compensation) = pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby (včetně přiměřeného zisku)
Zdroj: Z-klub
Proces zavedení financování sociálních služeb jako SOHZ v režimu rozhodnutí byl postupný Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2015 • přechod financování na kraje • zavedení vyrovnávacích plateb v několika krajích • testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě
2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je
zpřísňovat (dosažení cílového stavu) Zdroj: APSS ČR, MPSV ČR
Jsou ještě jiné možnosti? Existují dva režimy pro služby v obecném hospodářském zájmu
Rozhodnutí Komise (2012/21/EU) o použití čl. 106/2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným
poskytováním SGEI – bude využito pro dotace ze státního rozpočtu a ESF Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 SFEU na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu –
nevhodné pro kombinaci s Rozhodnutím!!! Zdroj: MPSV ČR
Kdo je hlavním garantem?
• V souladu se zákonem o sociálních službách je to KRAJ („zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních
služeb, určuje síť sociálních služeb na území kraje; přitom přihlíží k informacím obcí“) • Kraj zařazuje do sítě • Kraj vydává pověření
Pokud obec dotuje sociální služby, musí rozhodnout v jakém režimu •
Přistoupit k pověření (podílet se na úhradě vyrovnávací platby)
•
Kdo toto může učinit? Obec MPSV OPZ …
•
Musí se ale vyřešit, komu náleží nadměrná vyrovnávací platba Vrácení do původního zdroje Poměrné rozdělení
Pokud veřejný donátor (obec..) nepřistoupí, řeší veřejnou podporu
Nejčastěji režim de minimis – nebezpečí kumulace – neslučitelnosti podpor LZE – De minimis † NELZE! – De minimis SGEI
Vyrovnávací platba
Hodnota vyrovnávací platby je vypočítávána pro každý druh, resp. každou sociální službu zvlášť a její hodnota udává maximální možnou podporu dané služby z veřejných zdrojů. Veřejným zdrojem pak nejsou pouze finanční prostředky, ale také např. zvýhodněné nájemné ze strany obce apod.
Výše vyrovnávací platby nesmí přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku. Základním východiskem pro stanovení konkrétní výše vyrovnávací platby je hodnota obvyklých nákladů služby.
Vyrovnávací platba (VP) = obvyklé náklady – obvyklé příjmy z neveřejných zdrojů
Pro každý druh sociální služby je stanovena hodnota obvyklých nákladů (na lůžkoden/lůžkoměsíc, úvazek pracovníka) a popř. též obvyklých příjmů z neveřejných zdrojů (uživatelé služby, zdravotní pojišťovny).
Nastavení hodnoty obvyklých nákladů a obvyklých příjmů z neveřejných zdrojů má v kompetenci každý jednotlivý kraj, a to na základě konkrétní situace v daném kraji.
V praxi je pak daný druh sociální služby financován z veřejných zdrojů na základě jednotky poskytované kapacity (lůžko nebo úvazek) bez ohledu na skutečné výkony sociální služby. Zdroj: BDO Advisory
Financování sociálních služeb formou vyrovnávací platby
Sociální služba je v systému vyrovnávací platby financována z různých veřejných zdrojů (vedle příjmů z neveřejných zdrojů a uživatelů služby). Součet příjmů sociální služby z veřejných zdrojů nesmí přesáhnout stanovenou výši vyrovnávací platby. Pokud by se tak stalo, poskytovatel by byl neoprávněným příjemcem veřejné podpory a částku překračující vyrovnávací platbu by musel vracet.
Hrozí tedy, že by poskytovatel musel vracet rovněž ty finanční prostředky, které mu poskytly jednotlivé obce. Mechanismus vratek nadměrně vyplacené vyrovnávací platby není v současné době stanoven.
MPSV
Kraj
Obce
Sociální služba
Další veřejné zdroje
Role obcí v systému vyrovnávací platby Přistoupení obce k pověření kraje
Pokud se obec rozhodne podpořit sociální službu, která je zařazena v krajské síti sociálních služeb, měla by dodržovat základní principy pravidel financování, které nastavil kraj.
Ideální situací je v tomto případě přistoupení obce k pověření kraje k poskytování služby obecného hospodářského zájmu.
Nad rámec formálního přistoupení obce k pověření kraje k poskytování služby obecného hospodářského zájmu je potřeba sladit mezi obcí a krajem přístupy minimálně k následujícím věcným oblastem:
financování jednotlivých služeb (spoluúčast na financování, akceptace stanovených obvyklých nákladů pro jednotlivé druhy sociálních služeb); tvorby sítě sociálních služeb – obce se podílejí na výběru služeb poskytovatelů do krajské sítě; výběr služeb bude muset, již na úrovni obce, probíhat nediskriminačním a rovným přístupem pro všechny poskytovatele; veřejné podpory – zejména pak v případě zvýhodněného nájemného, resp. dalších jiných nefinančních forem veřejné podpory; kapacity sociálních služeb v síti – pokud bude mít obec zájem o poskytování kapacity nad rámec střednědobého, resp. akčního plánu, bude muset tyto kapacity financovat z vlastních zdrojů; reportingu sociálních služeb – některé kraje mohou po obcích vyžadovat reporting poskytování sociálních služeb v rámci krajské sítě na území dané obce. Lze předpokládat, že tato pravidla budou muset obce rovněž schválit ve svých obecních zastupitelstvech.
Role obcí v systému vyrovnávací platby Nepřistoupení obce k pověření kraje
V případě, kdy kraj nebude ochoten nechávat jednotlivé obce k pověření přistoupit, nebo obec nebude ochotna k pověření přistoupit, budou obce nuceny si analogická pravidla vytvořit samy (v případě, kdy budou chtít sociální služby v krajské síti sociálních služeb spolufinancovat, resp. podpořit).
Jedná se primárně o:
pravidla výběru sociálních služeb, které obec hodlá poskytovat (transparentní, nediskriminační přístup); pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu; pravidla poskytování finanční podpory jednotlivým sociálním službám; vzor smlouvy o poskytnutí finančních prostředků; pravidla pro evidenci a reporting výkonnostních indikátorů (provoz, kvalita, ekonomika); pravidla ekonomického řízení; příručku pro žadatele o poskytnutí veřejné podpory; příručku pro příjemce veřejné podpory.
Tato pravidla budou muset obce schválit ve svých obecních zastupitelstvech.
I v tomto případě však platí, že výše poskytnutých finančních prostředků z veřejných zdrojů sociální službě nesmí přesáhnout hodnotu vyrovnávací platby.
Sporné situace mohou nastávat v případech, kdy pravidla obce budou věcně odlišná od krajských pravidel (např. řešení situace v případě stanovení odlišné výše vyrovnávací platby). Zdroj: BDO Advisory
Otázky z praxe Dary Které příjmy se započítávají, resp. ovlivňují příp. vratku Co příjmy j jiných činností Jak je tomu s fakultativními výkony Co přiměřený zisk Výpůjčka nebo symbolický nájem Dotace nebo veřejná zakázka Rozdělení činností např. u adiktologických služeb ………..
Principy rovného přístupu v praxi Možný důsledek – nadhodnocování nákladů Pravidla EK hovoří také o rovném přístupu a pravidlech
hospodářské soutěže
V praxi dochází k diskriminaci nových poskytovatelů sociálních služeb, resp.nejasné stanovení podmínek zařazování do sítě. Je stanoven rys koridor, který zachovává historické hodnoty dotací
Pro r. 2016: 90 % - 140 % V praxi tedy stále bude možné udělovat dotace např. na lůžko/rok ve výši 500 – 234.000 Kč
Vyrovnávací platby ne nemusely být nutné u služeb sociálního
poradenství a prevence (možná s výjimkou nocleháren a azylových domů). Vyrovnávací platby by nemusely být používány v případě normativního dotačního systému (pobytové služby).
Děkuji za pozornost.
