FINANCOVÁNÍ PODNIKU S OHLEDEM NA FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

FINANCOVÁNÍ PODNIKU S OHLEDEM NA FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU Corporate Financing with Regard to the Life Cycles Stages Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Petr MIKUŠ

Vendula GRUNDOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

GRUNDOVÁ Vendula

Obor:

Podniková ekonomika a management

Název tématu:

FINANCOVÁNÍ PODNIKU S OHLEDEM NA FÁZE ŽIVOTNÍHO CYKLU Corporate financing with regard to the life cycle stages

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Na základě analýzy podnikového financování ve dvou společnostech popsat a komparovat rozdílné přístupy k financování v rámci jednotlivých životních etap zkoumaných podniků. Postup práce: V úvodní části autorka v rámci literární rešerše vymezí základní pojmy nutné k analýze podnikového financování - zejména životní cyklus podniku, financování, investice, kapitálová struktura aj. Po představení podniků autorka analyzuje jednotlivé fáze životního cyklu podniků se zaměřením na finanční ukazatele a metody využité při financování podniku. Poté autorka komparuje postupy jednotlivých podniků při financování jejich činnosti. V závěru pak autorka na základě analýzy nalezne faktory ovlivňující financování v různých životních fázích podniku. Použité metody: V práci budou využity zejména metody finanční analýzy, deskripce, komparace, syntézy a matematicko-statistické metody.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: •

BREALEY, Richard A. a Stewart C. MYERS. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad - Vilém Jungmann - Tomáš Hlaváč. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4.

•

REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 142 s. ISBN 9788024718354.

•

SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. xi, 121 s. ISBN 80-7179-367-1.

•

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů :teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 192 s. +. ISBN 9788074001178.

•

ZINECKER, Marek. Základy financí podniku. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. 193 s. ISBN 978-80-214-3704.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Petr Mikuš

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j me ní a ut or a:

Vendula Grundová

Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:

Financování podniku s ohledem na fáze životního cyklu

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Corporate Financing with Regard to the Life Cycles Stages

Ka t e dr a:

Podnikového hospodářství

Ve d ouc í ba ka l ář s ké p r á c e:

Ing. Petr Mikuš

Ro k ob ha j ob y:

2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Financování podniku s ohledem na fáze životního cyklu“ je definovat základní pojmy nutné k analýze podnikového financování. První část objasňuje teoretická východiska problematiky financování podniku, soustřeďuje se na finanční analýzu, druhy finančních zdrojů a životní cyklus podniku. Druhá část je zaměřena na analýzu financování a charakteristiku základních výkonnostních parametrů dvou vybraných podniků. Na základě analýzy jsou popsány a porovnány postupy obou podniků při financování jejich činnosti v různých stádiích životního cyklu.

Annotation The aim of the bachelor’s thesis "Corporate Financing with Regard to the Life Cycles Stages" is to define basic terms needed for the analysis of corporate financing. The first part depicts theoretical aspects of corporate financing and it focuses on financial analysis, types of financial sources and the life cycle of the company. The second part deals with the analysis of the financing and the characteristics of basic performance parameters of two particular companies. Based on the analysis, the policy of the financing of the two companies during various stages of their life cycles is depicted and compared.

Klíčová slova Podnik, finanční analýza, životní cyklus, finanční zdroje, financování, výkonnost

Keywords Company, financial analysis, life cycle, financial sources, financing, efficiency

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Financování podniku s ohledem na fáze životního cyklu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Mikuše a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. května 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Mikušovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................11 1

2

FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................................12 1.1

Finanční účetní výkazy ............................................................................................................12

1.2

Absolutní ukazatele .................................................................................................................13

1.3

Poměrové ukazatele .................................................................................................................13

1.3.1

Ukazatele rentability.........................................................................................................14

1.3.2

Ukazatele likvidity ...........................................................................................................15

1.3.3

Ukazatele finanční stability ..............................................................................................15

1.4

Zlatá bilanční pravidla .............................................................................................................16

1.5

Finanční řízení a rozhodování .................................................................................................17

FINANČNÍ ZDROJE PODNIKU ...............................................................................................18 2.1

Členění finančních zdrojů ........................................................................................................18

2.2

Interní zdroje financování ........................................................................................................19

2.2.1

Nerozdělený zisk a rezervní fondy ...................................................................................19

2.2.2

Odpisy ..............................................................................................................................19

2.2.3

Rezervy.............................................................................................................................20

2.2.4

Ostatní interní zdroje ........................................................................................................20

2.3

2.3.1

Vklady vlastníků ..............................................................................................................20

2.3.2

Bankovní úvěr ..................................................................................................................21

2.3.3

Dluhopisy .........................................................................................................................22

2.3.4

Dotace a dary ....................................................................................................................22

2.4

3

Externí zdroje financování.......................................................................................................20

Alternativní zdroje financování ...............................................................................................22

2.4.1

Faktoring a forfaiting........................................................................................................22

2.4.2

Leasing .............................................................................................................................23

FINANCOVÁNÍ S OHLEDEM NA ŽIVOTNÍ CYKLUS PODNIKU ....................................24 3.1

Charakteristika životního cyklu ...............................................................................................24

3.2

Vznik .......................................................................................................................................25

3.3

Růst ..........................................................................................................................................26

3.4

Stabilizace................................................................................................................................27

3.5

Krize ........................................................................................................................................27

3.6

Zánik ........................................................................................................................................28

4

CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PODNIKŮ ................................................................. 29 4.1

Profil společnosti ALFA ......................................................................................................... 29

4.2

Profil společnosti BETA ......................................................................................................... 29

5

EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY PODNIKŮ .............................................................. 30

6

FINANČNÍ ZDROJE PODNIKŮ S OHLEDEM NA FÁZE ŽIVOTNÍCH CYKLŮ ............ 37 6.1

Vybrané indikátory ALFA ...................................................................................................... 37

6.2

Vybrané indikátory BETA ...................................................................................................... 40

6.3

Zhodnocení využitých forem financování............................................................................... 42

7 ANALÝZA VÝKONNOSTI PODNIKŮ ZAMĚŘENÁ NA VYUŽITÉ FORMY FINANCOVÁNÍ .................................................................................................................................. 43

8

7.1

Analýza rentability .................................................................................................................. 43

7.2

Analýza likvidity ..................................................................................................................... 46

7.3

Analýza zadluženosti .............................................................................................................. 48

APLIKACE ZLATÝCH BILANČNÍCH PRAVIDEL ............................................................. 50

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.................................................................................................... 54 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 56 SEZNAM TABULEK.......................................................................................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................ 57

ÚVOD Každý podnik během své existence projde několika fázemi, které tvoří tzv. životní cyklus podniku. Jednotlivé fáze (vznik, růst, stabilizace, krize a zánik) jsou identifikovány především podle kapitálové a majetkové struktury podniku, nákladů kapitálu, ekonomických výsledků a v neposlední řadě podle hodnocení na základě zlatých bilančních pravidel. Z toho vyplývá velice úzký vztah mezi životním cyklem a podnikovým financováním. Správné rozhodování v oblasti podnikového financování je jedním z hlavních předpokladů úspěšnosti a mělo by vést k zajištění finanční rovnováhy a finančního zdraví podniku. Význam finančního managementu v posledních letech narůstá. Jeho úkolem je mimo jiné získávání kapitálu a rozhodování o jeho následném užití tak, aby došlo co možná k největšímu zhodnocení, tedy i zisku. Aby byla rozhodnutí managementu správná, je potřeba neustále sledovat vývoj ekonomických výsledků podniku a získávat nové informace o rychle se měnícím ekonomickém prostředí. Téma „Financování podniku s ohledem na fáze životního cyklu“ jsem si vybrala hned z několika důvodu. Jedním z nich je skutečnost, že již druhým rokem pracuju na finančním oddělení mezinárodní korporace, která má pobočku v Brně. Zde jsem získala mnoho zkušeností z oboru a také zájem o finanční řízení a jeho vliv na chod celého podniku. Dalším důvodem je samotná problematika, kterou se v tomto konceptu zabývá jen málo prací. V neposlední řadě jde o téma aktuální a velice významné. Cílem této práce je provést finanční analýzu dvou podniků působících na trhu dopravních a skladovacích služeb a tyto podniky poté komparovat na základě průřezové analýzy a analýzy trendů. Po vyhodnocení výsledků finančního rozboru bude možné identifikovat fáze životních cyklů obou podniků ve vztahu k využitým formám financování a určit, jaké dopady na ekonomické výsledky měly zvolené finanční zdroje. Na závěr bude zhodnoceno, jakých chyb se podle zlatých bilančních pravidel společnosti v oblasti podnikového financování dopustily. Z výše uvedeného vyplývá, že hlavní metodou výzkumu je finanční analýza zaměřená především na výkonnost podniků a efektivitu získávání a investování kapitálu. Výkonnost podniků je v práci hodnocena na základě výpočtů ukazatelů rentability, likvidity a finanční stability a jejich vývoje ve sledovaném období. Horizontální i vertikální analýzy je využito při rozboru ekonomických charakteristik podniků a při hodnocení zlatých bilančních pravidel. Na závěr je aplikována metoda komparace, která slouží k vyhodnocení a porovnání finanční situace pozorovaných podniků. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsána teoretická východiska, v části druhé jsou poznatky aplikovány na dva vybrané podniky.

11

1 FINANČNÍ ANALÝZA V dnešním rychle se měnícím ekonomickém prostředí jsou pro úspěšné řízení podniku nesmírně důležité rozbory vypovídající o úspěšnosti ekonomických jevů a procesů, které v podniku probíhají. Jedním z takových rozborů je i finanční analýza, která je definována například podle Růčkové (2010) jako „systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek“. Hlavním úkolem finanční analýzy je připravit kvalitní podklady pro správné rozhodování managementu podniku a také pro externí subjekty – stake a share holdery. Základními nástroji analýzy jsou tzv. finanční ukazatele, které vypovídají o finančním zdraví podniku v jednotlivých oblastech jeho fungování (Růčková, 2010, s. 9-11).

1.1 Finanční účetní výkazy Podkladem pro každou finanční analýzu jsou účetní výkazy, které poskytují přehled o majetkové a kapitálové struktuře podniku, peněžních tocích a užití výsledku hospodaření. Mezi základní účetní výkazy se řadí rozvaha, výkaz zisku a ztráty (výsledovka) a výkaz cash flow (Růčková, 2010, s. 21). O účetních výkazech a souvislostech mezi nimi pojednává velké množství odborných knih. Následující informace byly čerpány od Ing. Růčkové, Ph.D. (2010) a prof. Dr. Ing. Dluhošové (2010), které se již několik let zaměřují na finanční analýzu, financování podniku a finanční plánování. •

Rozvaha zachycuje bilanční formou přehled o stavu hmotného a nehmotného majetku podniku (aktivech) a o zdrojích jeho financování (pasivech) ve statické podobě ke dni provedení účetní závěrky. Vypovídá tedy o majetkové a finanční situaci podniku a o zdrojích financování.

•

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) tvoří přehled o pohybech výnosů a nákladů podniku za účetní období. V tomto výkazu je stěžejní hodnota výsledku hospodaření, která je podkladem pro hodnocení ziskovosti podniku, dále struktura a vývoj jednotlivých položek.

•

Výkaz cash flow, tj. výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků, poskytuje informace o tom, kolik peněz podnik „vyrobil“ (příjmy) a k jakým účelům je použil (výdaje) za účetní období. Nejdůležitější údaj pro analýzu je zde provozní cash flow, který umožňuje srovnání mezi výsledkem hospodaření z běžné činnosti a skutečnými peněžními příjmy.

12

Propojení mezi jednotlivými účetními výkazy je následující. Osou účetního systému je rozvaha, kde se na straně aktiv promítá konečný stav peněžních prostředků, který je výsledkem výkazu cash flow. Na straně pasiv se pak objevuje výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta), tedy rozdíl mezi náklady a výnosy (Růčková, 2010, s. 38). Tento vztah je znázorněný na obrázku č. 1. Obrázek č. 1: Provázanost účetních výkazů

Zdroj: Autor dle Růčková, 2010, s. 38.

1.2 Absolutní ukazatele Analýza absolutních ukazatelů patří k základním metodám finanční analýzy. Při tomto rozboru se sledují absolutní a relativní změny absolutních ukazatelů, které jsou obsaženy ve finančních výkazech. Mezi základní rozbory se řadí horizontální analýza, tj. analýza složek majetku, a vertikální analýza, tj. analýza trendů (Sedláček aj., 1998, s. 18). Horizontální analýza představuje rozbor absolutních ukazatelů na totožných řádcích účetních výkazů. Jejím výsledkem je rozdíl (nebo podíl), který vyjadřuje změnu v bezprostředně za sebou jdoucích obdobích, či změnu mezi běžným a minulým rokem. Tato analýza se používá především ke zhodnocení dynamiky vývoje daných položek a jejich porovnání s finančním plánem. Vertikální analýza je rozbor podílu absolutních ukazatelů ve směru vertikálním. Jde tedy o posuzování struktury aktiv a pasiv nebo výnosů a nákladů daného podniku. Jejím cílem je především zjištění, kolik procent činí analyzovaná položka na agregovaném ukazateli, který tvoří 100 % (Šiman a Petera, 2010, s. 140-142).

1.3 Poměrové ukazatele Soustava finančních poměrových ukazatelů je jádrem finanční analýzy. Poměrové ukazatele vznikají podílem dvou absolutních ukazatelů a jejich zdrojem jsou jak údaje stavové – získané z rozvahy, tak údaje tokové – získané z výsledovky. Analýza poměrových ukazatelů je nenákladnou a rychlou metodou, pomocí které je možné interpretovat velké množství dat, zkoumat vývoj finanční situace podniku a vzájemně porovnávat více společností (Sedláček aj., 1998, s. 68).

13

Proces této analýzy se skládá z následujících kroků: 1. 2. 3. 4. 5.

Výpočet finančních poměrových ukazatelů u vybraných podniků. Určení odchylek od odvětvových průměrů a srovnání s dalšími zkoumanými podniky. Vyhodnocení změn hodnot poměrových ukazatelů (jejich vývoj). Vyhodnocení vzájemných vztahů mezi jednotlivými ukazateli. Návrhy na opatření, která jsou podkladem pro finanční rozhodování (Synek, 1997, s. 238).

Autoři publikací, jejichž tématem jsou (mimo jiné) výkonnostní ukazatele, se shodují na tom, že pro analýzu finanční situace podniku jsou stěžejní ukazatele rentability, likvidity a zadluženosti. Shodují se také v postupech, jak se jednotlivé poměrové ukazatele vypočítají. Vzorce a stručné popisy následujících poměrových ukazatelů byly čerpány od Šimana a Petery (2010), kteří jsou specialisté v tomto oboru a v jejich publikaci je kromě teoretických poznatků uvedeno i mnoho příkladů z praxe. Základní pojmy • • • • •

EBIT je hodnota spočítaná jako hospodářský výsledek před zdaněním navýšený o nákladové úroky (jedná se o součet řádků 042 a 061 ve výsledovce). EAT je ekvivalentem k čistému zisku, jde tedy o výsledek hospodaření za účetní období, který je již po zdanění (ve výsledovce jde o řádek 060). Tržby jsou součtem tržeb za prodej zboží a vlastních výrobků a služeb (zdrojem je opět výsledovka, řádek 001 plus 005). Krátkodobé pohledávky jsou veškeré pohledávky se splatností do jednoho roku (jedná se o řádek 042 v rozvaze). Krátkodobými závazky se rozumí všechny závazky mimo skupinu podniků splatné do 1 roku (řádek 091 v rozvaze).

1.3.1 Ukazatele rentability Pojmem rentabilita se rozumí výnosnost vloženého kapitálu. Jde o schopnost managementu tvořit zisk a zhodnocovat tak vložený kapitál. Jednotlivé ukazatele poměřují zisk k hodnotě majetku, kapitálu a tržeb. U prosperujících podniků by hodnota výkonnosti neměla v dlouhodobém časovém horizontu klesat.

1

Rentabilita celkových aktiv (ROA):


 

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)1:


$ 

Rentabilita tržeb (ROS):


& 

   ř ěí  á.ú ! "     ěí % !í  !á

Č !ý   ž*

%

%

%

Rentabilita vlastního kapitálu se často poměřuje s výnosy bezrizikových investic na finančním trhu, např. s výnosy ze

státních dluhopisů (Šiman a Petera, 2010, s. 144). V práci byly k porovnání použity tržní sazby PRIBOR.

14

1.3.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost společnosti dostát svým závazkům. Jestliže podnik splácí své závazky ve smluvených termínech, mluví se o podniku solventním. Likvidita je pak pravděpodobnost, že podnik nezpůsobí vlivem své provozní činnosti krátkodobé finanční poruchy. Ukazatele porovnávají krátkodobé závazky a položky oběžného majetku s různým stupněm likvidity. Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo. -*ěžý .!

Celková běžná likvidita (CL):

+, 

Pohotová likvidita (PL):

1, 

Peněžní likvidita (PeL):

15, 

/á!*é á" /á!*é 2á" 3 4ěží  !ř /á!*é á" 4ěží  !ř /á!*é á"

Holečková (2007) uvádí, že hodnota běžné likvidity by měla být průměrně 2,0 s odchylkou 0,5 v závislosti na odvětví, ve kterém podnik operuje. V praxi to znamená, že podniku stačí na splacení všech krátkodobých závazků likvidovat pouze polovinu oběžného majetku. U pohotové likvidity neexistuje žádné bezpečností kritérium – ukazatel slouží spíše k hodnocení strategie podniku. Hodnoty v intervaly 1,1 až 1,5 charakterizují strategii konzervativní (značný objem krátkodobých aktiv je vázán v pohotových prostředcích), naopak hodnoty v intervalu od 0,4 do 0,7 signalizuje značné riziko. Pro ideální peněžní likviditu je uváděna hodnota 2,0, která říká, že podnik je schopen okamžitě uhradit 20 % krátkodobých závazků, uspokojivé hodnoty jsou pak od 0,9 do 1,1.

1.3.3 Ukazatele finanční stability Ukazatele finanční stability, někdy souhrnně označované jako ukazatele zadluženosti, udávají míru zadlužení podniku, vztah mezi cizím a vlastním kapitálem a v neposlední řadě schopnost splácet náklady na externí financování. Zadluženost podniku2: Úrokové krytí: Poměr cizího a vlastního kapitálu3:

6 í  !á 72 6"ý  !á

%

8  ř ěí 3 9á"é ú 9á"é ú 6 í  !á % !í  !á

Uvádí se, že pokud je zadluženost podniku vyšší než 50 %, znamená to pro podnik již značné riziko způsobené velkým poměrem cizích zdrojů na celkové bilanční sumě. Ačkoli je vysoká hodnota ukazatele negativním faktorem pro věřitele podniku, je potřeba ji porovnávat s celkovou výnosností a výnosností vloženého kapitálu, která je zase důležitá pro vlastníky podniku. 2

Tento ukazatel se objevuje v literatuře i pod názvem celková zadluženost nebo věřitelské riziko. Ve všech třech případech se

ukazatel spočítá vydělením cizích zdrojů celkovým kapitálem (Sedláček, 2007, s. 63). 3

Sedláček (2007) nazývá ukazatel koeficientem zadluženosti.

15

Obecně akceptovatelnou hodnotou pro úrokové krytí je číslo 3 a vyšší. V praxi to znamená, že by podnik měl využívat cizí kapitál pouze v případě, že má dostatečně vysoké tržby i zisk (tj. třikrát vyšší než placené úroky). Poměr cizího a vlastního kapitálu by neměl převýšit hodnotu 1 ze stejného důvodu, jako je uvedeno u ukazatele zadluženosti.

1.4 Zlatá bilanční pravidla Pro efektivnost fungování podniku je velice důležité, jakým způsobem jsou financovány jednotlivé druhy majetku. Doporučení, které by měl podnik v oblasti kapitálové struktury respektovat, nazýváme zlatými bilančními pravidly (Kislingerová a kol, 2010, s. 401). Pravidlo financování Toto pravidlo vychází z předpokladu, že časový horizont užívání majetku by měl odpovídat časovému horizontu zdrojů, které jsou použity na jeho financování. Hovoří se tedy o časovém souladu mezi jednotlivými složkami aktiv a pasiv. V praxi to znamená, že doba, po kterou má podnik kapitál k dispozici, by měla být shodná s dobou, po kterou potřebuje majetek krytý těmito zdroji. V případě, že je dlouhodobý majetek financován krátkodobým kapitálem, hovoříme o podniku podkapitalizovaném, v případě opačném překapitalizovaném (Růčková, 2010, s. 28). Pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika se zabývá poměrem využití vlastního a cizího kapitálu podniku, který by měl v ideálním případě být 1:1. Tento poměr se samozřejmě liší v závislosti na profesním oboru podniku, obecně ale platí, že by vklad vlastníků měl být minimálně tak velký, jako je vklad věřitelů. S rostoucím množstvím vlastních zdrojů klesá riziko, ale zároveň se snižuje i působení finanční páky (Synek, 2007, s. 234). U tohoto pravidla je zřejmá úzká souvislost s koeficientem zadluženosti. Pari pravidlo Respektování tohoto pravidla znamená, že podnik využívá ke krytí dlouhodobého majetku typického pro podnik vlastní zdroje, naopak ostatní aktiva kryje kapitálem cizím. Jde tedy o udržování „správného“ poměru mezi dlouhodobými aktivy a vlastním kapitálem (Kislingerová, 2004, s. 403). Růstové pravidlo4 Poslední bilanční pravidlo se zabývá vztahem vývoje tržeb a investic podniku. Pravidlo doporučuje, aby tempo růstu investic nikdy nepřevyšovalo tempo růstu tržeb. Jinak řečeno, podnik musí sledovat, zda růst dlouhodobého majetku přináší i odpovídající růst tržeb. Pokud tomu tak není, musí zhodnotit, zda by se kapitál nedal investovat do výnosnějších aktiv (Scholleová, 2008, s. 64).

4

V publikaci od Kislingerové (2010) i u dalších autorů se objevuje toto pravidlo pod názvem poměrové pravidlo.

16

Zlatá bilanční pravidla nemají v praxi význam jen pro vedení podniku, ale také pro banky a případné investory. V případě nedodržení pravidla financování dohází často k velikým finančním problémům, které mohou vést i ke krachu společnosti. Druhé zmíněné pravidlo samotné řízení podniku příliš neovlivňuje, naopak je ale stěžejní pro získávání úvěrů a dalších cizích zdrojů. Dodržování pari pravidla by mělo být v zájmu samotných vlastníků podniku – v případě konkurzu jsou totiž uspokojeni až jako poslední, takže by neměli s vlastním kapitálem plýtvat. Poslední růstové pravidlo je naprosto logické – aby mohl podnik uskutečnit nové investice, musejí na ně nejdřív ty stávající vydělat. Je tedy v zájmu podniku, aby sledoval výnosnost svých investic a vyvaroval se špatných rozhodnutí (Zikmund, 2010a).

1.5 Finanční řízení a rozhodování Vypracování finanční analýzy podniku je jedním z klíčových procesů finančního rozhodování. Veškerá rozhodnutí, která finanční řízení podniku učiní, by měla vést k efektivnímu zhodnocení peněžních zdrojů vložených do podnikání. Mezi základní funkce finančního řízení se podle Šimana a Petery (2010) řadí následující činnosti: • • • • • •

získávání zdrojů financování s ohledem na náklady s nimi spojenými rozhodování o alokaci finančních zdrojů do majetku podniku řízení rizika a solventnosti podniku zhodnocování volných peněžních prostředků rozhodování o rozdělení výsledku hospodaření provádění finančních analýz a následně stanovení finančních plánů podniku

Veškeré finanční rozhodování je ovlivňováno převážně dvěma faktory, faktorem času a rizika (Synek, Kislingerová a kol., 2010, 243-245). Faktor času vyplývá ze skutečnosti, že peněžní prostředky držené dnes mají vyšší hodnotu než peněžní prostředky získané v budoucnu. Je tomu tak proto, že současná peněžní jednotka se dá správnou investicí zúročit. Faktor rizika odráží nejistotu podnikatele při výběru variant financování. Mezi rizikem a ziskem obecně platí přímo úměrný vztah, tedy čím je vyšší požadovaný výnos, tím je vyšší také riziko. Jinými slovy jde o nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaného zisku nebo že dokonce dojde ke ztrátě celého vkladu.

17

2 FINANČNÍ ZDROJE PODNIKU Jednou z klíčových činností podnikání je financování a s ním spojený výběr finančních zdrojů. Za finanční zdroje se považují veškeré přírůsty kapitálu či zdroje obnovy, které ovlivňují finanční strukturu a stabilitu podniku. Cílem analýzy finančních zdrojů je určit, které zdroje jsou pro existenci podniku nezbytné a zda jsou k dispozici většině konkurentů – tento fakt je základem pro konkurenční výhodu (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 77). V této kapitole budou rozebrány nejčastěji využívané finanční zdroje členěné podle původu kapitálu.

2.1 Členění finančních zdrojů Členěním finančních zdrojů se zabývá mnoho autorů (z uznávaných českých odborníků např. Synek a Kislingerová) a jejich názory se na tuto problematiku shodují. Rozdělení finančních zdrojů v této kapitole bylo sestaveno podle Kislata (2005), německého ekonoma a školitele, který ve své publikaci stručně a jasně uvádí základní charakteristiky a vlastnosti finančních zdrojů. 1. Podle původu kapitálu rozlišujeme: •

Interní financování představující takové finanční zdroje, které vznikají přímo v podniku, vycházejí z vlastní činnosti a vracejí se zpět prostřednictví prodeje zboží a služeb.

•

Externí financování zahrnující zdroje získané mimo vlastní činnost podniku, které se dále dělí podle právního postavení investora na:



financování z vlastních zdrojů, které pocházejí od zakladatelů, vlastníků a spoluvlastníků, a financování z cizích zdrojů, tedy zdrojů získaných od třetí osoby, za které musí věřitel pravidelně platit pevně stanovený úrok.

2. Podle doby, na kterou je kapitál podniku k dispozici, existuje financování: •

Časově neomezené, kdy jsou zdroje podniku k dispozici bez jakéhokoliv časového omezení (jedná se především o financování z vlastních zdrojů).

•

Termínované, při kterém podnik využívá financování jen po určitou dobu (zde se hovoří hlavně o cizím kapitálu); termínované finanční zdroje se dále dělí na:




krátkodobé splatné do jednoho roku, střednědobé splatné od jednoho roku do zhruba pěti let, dlouhodobé se splatností delší než pět let.

3. Podle pravidelnosti rozeznáváme financování: •

Běžné, které podnik využívá na krytí pravidelně se opakujících nákladů, jakými jsou například platby dodavatelům nebo mzdy zaměstnanců.

•

Mimořádné financování, které se používá při financování občasných až unikátních událostí, jako je zakládání a rozšiřování uvnitř podniku, refinancování nebo snížení základního kapitálu. 18

2.2 Interní zdroje financování Interní zdroje financování souvisí s vnitřními činnostmi podniku, jakými jsou výroba, obchod či služby. Jak napovídá charakter interních zdrojů, je toto financování kvantitativně značně omezené, ale i přesto je jeho význam pro podnik nezanedbatelný (Kalouda, 2011, s. 214). Podle Hrdého a Horákové (2009) je využívání interních vlastních zdrojů podniku nazýváno jako samofinancování v širším pojetí, v užším smyslu jde o samofinancování pouze prostřednictvím nerozdělného zisku. Cizí interní zdroje se vytvářejí také v podniku, ale mají formu určitého závazku. Jde například o rezervy, které slouží jako krytí budoucích výdajů (Zinecker, 2008, s. 165). Obrázek č. 2: Druhy interních zdrojů financování INTERNÍ FINANCOVÁNÍ

Nerozdělený výsledek hospodaření

Odpisy

Rezervy

Přeměny majetku

Zdroj: Autor dle Zinecker, 2008, s. 61. Modifikováno: Autor

2.2.1 Nerozdělený zisk a rezervní fondy Financování tohoto typu se označuje samofinancováním v užším smyslu. „Spočívá v tezauraci5 výsledku hospodaření za účetní období v podobě nerozděleného (zadrženého) zisku a rezervních fondů“ (Zinecker, 2008, s. 160-161). Samofinancování přináší podnikatelům mnohé výhody. Patří mezi ně například růst nezávislosti na finančním trhu a zvyšování vlastního kapitálu, se kterým je spojené posílení finanční stability stejně jako důvěryhodnosti ve vztahu k okolí. Tento způsob financování má ale i své stinné stránky, jakými jsou problematické plánování, které je závislé na prognózování podniku, či zdanění zadržitelných zisků (Zinecker, 2008, s. 160).

2.2.2 Odpisy Odpisy jsou nejvýznamnějším interním zdrojem financování především kvůli jejich stabilitě. „Odpisy jsou definovány jako peněžní vyjádření fyzického opotřebení dlouhodobého majetku“ (Scholleová, 2008, s. 22) za účetní období. Jejich význam spočívá v postupném přenosu ceny majetku do provozních nákladů a následném promítnutí do výše zisku podniku a tím i do jeho zdanění. V této souvislosti nedochází k žádným peněžním platbám, proto hovoříme o tzv. nepeněžním nákladu (Scholleová, 2008, s. 22-23). Odpisy se projevují také při kalkulaci prodejní ceny podnikových výrobků, zboží a služeb, která je o odpisy (náklad) navýšena a podniku se vrátí při inkasu jako příjem. (Zinecker, 2008, s. 163).

5

Vyjmutí hotovostních peněz z oběhu, tj. zadržení peněžních prostředků v tomto případě v podniku (ABC slovník cizích

slov, 2005-2006)

19

2.2.3 Rezervy Rezervy se nacházejí v rozvaze na straně pasiv, v cizím kapitálu. Je tomu tak proto, že jsou určeny především pro případné krytí budoucích nákladů, které by mohly nepříznivě ovlivnit průběh hospodaření nebo dokonce způsobit ztrátu. Rezervy dělíme na zákonné a ostatní. Zákonné rezervy jsou tvořeny podle obecně platných právních předpisů (zákon o daních z příjmu), ostatní rezervy jsou rezervy ve smyslu zákona o rezervách nebo ty, o kterých rozhoduje podnik sám (Kislingerová, 2001, s. 56). Tvorba rezerv znamená pro podnik vznik nákladů, přičemž peněžní výdaj bude uskutečněn až v budoucnu. Díky této časové prodlevě může podnik využít kapitál vyplývající z daňové úspory k investicím (Zinecker, 2008, s. 165-166).

2.2.4 Ostatní interní zdroje Mezi další možnosti interního financování patří tzv. racionalizace a přeměna majetku. První jmenovaný způsob spočívá ve snížení investovaného kapitálu současně s nezměněným objemem produkce. Přeměnami majetku se pak rozumí změna v likvidnosti konkrétních položek majetku. Může se jednat například o prodej nevyužívaného dlouhodobého hmotného i finančního majetku, který má mimo jiné vliv i na daňové zatížení podniku (Zinecker, 2008, s. 166).

2.3 Externí zdroje financování Vnější zdroje financování jsou veškeré zdroje získané mimo vlastní činnost podniku. Jak již bylo zmíněno v ú vody této kapitoly, externí zdroje mohou mít cizí nebo vlastní charakter. Externí cizí zdroje umožňují podnikateli dynamický rozvoj, který se pozitivně odráží ve výši dosaženého zisku a tím dává možnost ve větší míře využít zdroje vlastní. Na druhou stranu každý využitý externí zdroj zvyšuje náklady na dodatečné vnější zdroje stejně jako závislost podniku. Vnějších zdrojů existuje celá řada, mezi ty nejpoužívanější patří vklady vlastníků, dluhové financování a dotace (Ruml, 2008). Obrázek č. 3: Druhy externích zdrojů financování EXTERNÍ FINANCOVÁNÍ

Vklady vlastníků

Bankovní úvěry

Emise dluhopisů

Dary a dotace

Zdroj: Autor dle Zinecker, 2008, s. 61. Modifikováno: Autor

2.3.1 Vklady vlastníků Dostatečná vybavenost základním kapitálem je primárním předpokladem k získávání externích zdrojů. Poskytnutím základního kapitálu, který má většinou peněžní či věcnou formu, se poskytovatel stává (spolu)vlastníkem podniku a má tím pádem právo podílet se na hospodářském výsledku, řízení a likvidačním zůstatku společnosti. U podniků emitujících akcie je základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií se jmenovitou hodnotou, což znamená, že hodnota základního kapitálu podniku se emisí 20

akcií zvyšuje (Zinecker, 2008, s. 89-92). Akcie je výnosovým obchodovatelným cenným papírem a proto má její majitel (akcionář, společník) nárok na pravidelný výnos v podobě dividend. (Režňáková. 2012, s. 60). Podle § 135 až § 138 z. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (který nabude účinnosti 1. 1. 2014) může i společnost s ručním omezeným vydávat cenné papíry, tzv. kmenové listy. Tyto listy není možné veřejně nabízet ani obchodovat na regulovaném či veřejném trhu, za určitých podmínek je ale možný jejich převod.

2.3.2 Bankovní úvěr V oblasti financování investic a krytí majetku podniku hrají velice významnou roli bankovní úvěry poskytované obchodními bankami. Banka v roli věřitele propůjčuje podnikům (dlužníkům) své disponibilní finanční zdroje a za to požaduje od klientů pravidelné platby v podobě úroků. Kromě úrokových nákladů musí dlužník během doby splatnosti platit úmor dluhu podle tzv. umořovacího plánu. Z důvodů ochrany sebe i svých klientů posuzuje každá banka před poskytnutím úvěru finanční a hospodářskou situaci podniku (Režňáková. 2012, s. 81-83). Úvěry, které banka poskytuje, se dělí podle mnoha hledisek. Jedno z nejpoužívanějších je doba splatnosti, podle které se jedná o úvěry krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Dalším hlediskem může být např. příjemce úvěru, účel použití nebo měna (Režňáková. 2012, s. 86). Mezi nejvýznamnější a v praxi nejpoužívanější typy úvěrů patří podle Rejnuše (2011) následující: •

Kontokorentní úvěr představuje rezervu, kterou banka poskytuje klientovi na jeho kontokorentním účtu. V případě, že je stav na účtu nulový, může klient na základě předem schváleného přípustného debetu čerpat poskytnuté peněžní prostředky, avšak alespoň jednou ročně musí být úvěr splacen. Možnost debetního zůstatku na účtu je důvodem, proč je kontokorentní úvěr poměrně vysoce úročen.

•

Eskontní úvěr je úvěr, který vzniká eskontem směnky bance, tj. odkoupením směnky bankou od majitele před termínem její splatnosti. Za poskytnutou službu banka sráží určitou peněžní částku, která se nazývá diskont. Při vypršení splatnosti předkládá banka směnku k proplacení dlužníkovi.

•

Revolvingový úvěr je úvěr, který banka svým klientům poskytuje na krátkou dobu a v okamžik jeho splatnosti ho z pravidla na požadavek klienta prodlouží. Tím ale dojde ke změně úvěrových podmínek podle aktuálního vývoje úrokové sazby. V praxi je tedy revolvingový úvěr dlouhodobým úvěrem s variabilní úrokovou sazbou.

•

Lombardní úvěr je krátkodobý úvěr sjednaný na konkrétní (neměnnou) peněžní částku s pevnou dobou splatnosti. Specifikem lombardního úvěru je zajištění zástavou movité věci či práva. Nejčastěji se jedná o úvěr na cenné papíry, zboží a pohledávky.

•

Hypoteční úvěr představuje dlouhodobý úvěr zastavený nemovitostí, ke které musí být doložen doklad o jejím vlastnictví. Poté, co banka provede odhad ceny dané nemovitosti, obdrží klient dohodnutou peněžní sumu. Hypotéka může být poskytována účelově nebo neúčelově (tzv. americká hypotéka).

21

2.3.3 Dluhopisy Podle § 2 z. č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, je dluhopis definován jako „zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit“. Dluhopisy jsou dlouhodobými cizími zdroji financování s obvyklou splatností od 10 do 20 let, ale využívají se také v souvislosti s konverzí z krátkodobých úvěrů na dlouhodobý dluh. Emise dluhopisů je pro podniky atraktivním způsobem financování díky mnoha výhodám, které jsou s ní spojené. Jedná se např. o úrok z dluhopisu, který je pro podnik daňově uznatelným nákladem, velký objem získaného kapitálu nebo fakt, že s vlastnictvím dluhopisu nevzniká majiteli právo na rozhodování o podniku. Dluhopisy dělíme nejčastěji podle druhu úročení na dluhopisy s fixním, variabilním a nulovým kuponem (Řezňáková, 2012, s. 98-102).

2.3.4 Dotace a dary Dotace a dary jsou nenávratně poskytovanými externími zdroji, u kterých nevzniká poskytovateli právo podílet se na řízení podniku. Většina dotací je určena na podporu investic, exportu, rozvoje malých a středních podniků, inovací či vědy a výzkumu. V současné době jsou poskytovány z evropských fondů, státního rozpočtu ČR, rozpočtů krajů a dalších subjektů za účelem dosahování hospodářských a sociálních cílů. Dotace dělíme podle způsobu poskytnutí na přímé znamenající přísun peněžních prostředků a nepřímé, které představují úsporu peněžních prostředků. Přímé dotace bývají často stanovené absolutní částkou nebo procentem z výdajů na investici a projeví se navýšením stavu peněz na běžném účtu (tj. snížení pořizovací ceny majetku). Nepřímé dotace mají nejčastěji formu bezúročné půjčky, garance státem, daňového zvýhodnění či bezplatného poradenství. O těchto dotacích se naúčtuje (Zinecker, 2008, s. 103).

2.4 Alternativní zdroje financování Alternativní zdroje financování tvoří otevřenou skupinu finančních zdrojů podniku, které se svojí genezí, komplikovaností a rozsahem financovaných aktivit liší od „standardních“ zdrojů, které mají interní nebo externí charakter (Kalouda, 2009, s. 201). Kalouda (2009) do financování tohoto charakteru řadí následující zdroje: • • • •

faktoring a forfaiting leasing franšízu projektové financování

2.4.1 Faktoring a forfaiting Základní technikou faktoringu i forfaitingu je prodej pohledávek třetí straně (bance) za účelem vytváření hotovosti a zbavení se rizika s nimi spojeného. Základní rozdíl mezi nimi je v délce splatnosti. U faktoringu dochází k odkupu krátkodobých pohledávek z pravidla se splatností od 60 do 90 dní. Naopak doba splatnosti u forfaitingu je vždy delší než 180 dní – v praxi se nejčastěji 22

obchoduje s dlouhodobými pohledávkami od 3 do 7 let. Cena za postoupení je odvozena od hodnoty pohledávky a od výše diskontní sazby. Sazba se dále skládá z diskontu (náklad za okamžité poskytnutí peněz) a často také rizikové prémie, která odráží riziko banky spojené dobou splatnosti pohledávky. V praxi se často setkáváme s mezinárodním faktoringem, popř. forfaitingem, který zajišťuje financování transakcí mezi exportéry a importéry (McDermott, 1993).

2.4.2 Leasing V dnešní době spousta podniků využívá jako alternativu k nákupu kapitálového zařízení dlouhodobý pronájem. Tzv. leasing je pružným nástrojem dlouhodobého financování, který v dnešní době podniky pro jeho mnohé výhody intenzivně využívají. Ke každému pronájmu je potřeba minimálně dvou subjektů – nájemce, který je v roli dlužníka a pronajímatele v roli věřitele (Brealey a Myers, 1999, s. 689). V případě, že je pronajímatel také výrobcem daného zařízení, jsou strany jen dvě, v opačném případě vstupují do vztahu banky a leasingové společnosti, které od výrobců aktiva nakoupí a dále pronajímají (Šiman a Petera, 2010, s. 68). Základní dva typy leasingu, které se liší především délkou pronájmu, vlastnickými právy a účelem poskytnutí, jsou leasing provozní a leasing finanční (Valach, 2005, s. 391-392). •

Provozní leasing je krátkodobým pronájmem, při kterém je doba pronájmu kratší než ekonomická životnost majetku. Nájemník zaplatí formou pravidelných splátek pouze část pořizovací ceny, proto nemá právo na odkoupení najatého majetku a nenese zodpovědnost ani rizika plynoucí z jeho vlastnictví. Předmětem je majetek, pro který nemá podnik trvalé využití, např. osobní automobily, počítače, tiskárny apod.

•

Finanční leasing představuje dlouhodobý pronájem, kdy doba pronájmu koresponduje s životností pronajímaného majetku. Nájemník přebírá rizika i výnosy spojené s jeho provozem, prostřednictvím splátek zaplatí celou jeho pořizovací cenu a získává po skončení pronájmu právo na jeho odkoupení. Důvodem pro zřizování finančního leasingu je skutečnost, že nájemce nemusí disponovat vlastním kapitálem, a přesto si může pořídit požadovaný majetek.

Ať už se jedná o jakýkoliv druh pronájmu, vždy musí uživatel aktiva platit vlastníkovi pravidelné splátky. Ty bývají měsíční, půlroční nebo roční a jsou nastaveny tak, aby pronajímateli uhradily celkovou cenu leasingu. Výše splátek leasingu je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují, zda se podnik rozhodne dané aktivum nakoupit či pouze pronajmout (Brealey a Myers, 1999, s. 690). Z výše uvedeného vyplývá hned několik výhod ale i nevýhod spojených s leasingovým financováním. Mezi výhody patří absence vysokého jednorázového výdaje v hotovosti, snižování základu zdanění prostřednictvím nákladů na splátky a absence rizika spojeného s pořízením majetku. Nevýhodami leasingu jsou naopak vysoké náklady, omezení užívacích práv a přenášení některých vlastnických rizik (Kislingerová, 2010, s. 322).

23

3 FINANCOVÁNÍ PODNIKU

S OHLEDEM

NA

ŽIVOTNÍ

CYKLUS

Životní cyklus podniku je identifikován především podle jeho finanční situace, výkonosti a charakteru rozhodnutí managementu ve finančních otázkách. Každé stádium cyklu je specifické svou strukturou peněžních toků, od které se odvíjí i různá potřeba finančního krytí. Díky tomu je možné u podniků nacházejících se ve stejné fázi životního cyklu pozorovat podobné znaky z hlediska finančních rozhodnutí a volby finančních zdrojů (Řezňáková, 2012, s. 27).

3.1 Charakteristika životního cyklu Stejně jako ve všech přírodních systémech dochází v průběhu času ke změnám, vyvíjí se také organizace v systému hospodářském. Teorie životního cyklu v souvislosti s fungováním podniků se poprvé objevila v 70. letech minulého století v USA a jejími autory jsou Danny Miller a Peter H. Friesen. Podle této teorie každý podnik prochází během své existenci několika etapami, které výrazně ovlivňují řízení a fungování celé organizace. Graf, kterým se nejčastěji životní cyklus podniku prezentuje, vychází z matematického součtu životních cyklů výrobků dané společnosti a má pět fází nejčastěji označovaných jako vznik, růst, stabilizace, krize a zánik. (Zikmund, 2010b). V praxi podniky do jednotlivých fází opakovaně vstupují a do některých se naopak za svou existenci vůbec nedostanou. (Synek, Kislingerová a kol., 2010, s. 95-96). Na následujícím obrázku je znázorněn životní cyklus podniku o zmíněných pěti fázích podle Hálka (2013). Někteří odborníci rozlišují dokonce až 7 stádií životního cyklu, tato práce se jimi ale nezabývá. Obrázek č. 4: Životní cyklus podniku

Zdroj: Hálek, 2013

24

Další obrázek znázorňuje nejčastěji využívané druhy financování v prvních třech fázích cyklu podle Řezňákové (2012). V praxi se samozřejmě objevují méně či více odlišné strategie financování, a proto je potřeba nahlížet na financování každého podniku individuálně. Obrázek č. 5: Financování podniku v průběhu životního cyklu

Zdroj: Řezňáková, 2012, s. 29.

3.2 Vznik Vznik každé organizace je charakteristický obrovskými výdaji spojenými s uvedením produktů a služeb na trh, proti kterým nestojí potřebné příjmy z prodeje. Proto jsou všechna rozhodnutí, která musí podnikatel učinit, klíčová a nesprávný krok může vést dokonce i ke krachu nově vznikajícího podniku (Synek, Kislingerová a kol., 2010, s. 98). Základní kroky, které do této fáze spadají, jsou: 1. Definování podnikatelského plánu, který odpovídá na otázku co vyrábět, jde tedy o vymezení předmětu činnosti. 2. Určení věcných a řídících předpokladů představuje řešení otázky jak vyrábět, jedná se např. o vymezení majetkových nároků, lokalizaci či určení organizační struktury. Tyto informace se stávají podkladem pro zakladatelský projekt. 3. Zpracování zakladatelského projektu s cílem komplexního zhodnocení reálnosti a efektivnosti. Součástí je tzv. zakladatelský rozpočet, který při rozhodování neslouží pouze podnikatelům, ale také bankám, úřadům či budoucím investorům a obchodním partnerům. 4. Vlastní založení podniku, které má dvě stránky, stránku právní – nabytí právní subjektivity a výběr právní formy, a věcnou – zahájení podnikatelské činnosti (Vochozka, Mulač a kol., 2012, s. 167-169).

25

Financování ve fázi vzniku Všechny výše zmíněné aspekty se odráží ve finančních možnostech vznikajícího podniku. Podnikatelský záměr mnohdy v prvotní fázi nevykazuje dostatečné výsledky a jeho autoři jsou tak odkázání především na financování z vlastních zdrojů (Řezňáková, 2012, s. 27), na své blízké (pokud jsou ochotni projekt podpořit), anebo na úvěr v případě, že má podnikatel majetek, který může nechat zastavit. Z pravidla ale soukromé zdroje nestačí, proto je potřeba nalákat investory, kteří uvěří v návratnost jejich investice. Investoři vstupují do podniku kapitálově, tj. mají právo na rozhodování, což alespoň z části kompenzuje riziko, které poskytnutím peněžních prostředků podstupují. Podílníky se nejčastěji stávají obchodní andělé6, fondy rizikového kapitálu a velké společnosti (Kislingerová, 2010, s. 425-426).

3.3 Růst Pokud společnost zvládne problémy spojené se založením, nastává fáze růstu. Ta je charakteristická především růstem tržeb (obratu), který podněcuje dodatečné investice do nových prostor, strojů a také lidského kapitálu. Dochází k rozšiřování podnikových aktivit, zvyšování počtu zaměstnanců a v neposlední řadě pronikání na nové trhy. Na obrázku č. 4 je počátek etapy růstu označen jako hladová trasa. Je tomu tak proto, že ačkoliv společnost roste, její příjmy jsou stále nižší než rychle se zvětšující výdaje. Fáze růstu bývá pro podniky velice riziková hlavně z pohledu volby strategie tempa růstu. Pokud je tempo extrémně rychlé, nebo naopak extrémně pomalé, podniky často krachují. Kvůli tomu je růst považován za fázi rozhodující (Synek, Kislingerová a kol., 2010, s. 104-105). Financování ve fázi růstu Fáze růstu je spojená s vysokou poptávkou po produktech, která zajišťuje vysoký kladný provozní cash flow. S tím se ale ruku v ruce zvyšují i investiční výdaje, které přerůstají výši odpisů. Většina příjmů z prodeje je proto použita na financování růstového potenciálu a z pravidla vzniká potřeba externího kapitálu. Zde má podnik (v případě, že se mu vede dobře) oproti předchozí fázi značnou výhodu – může argumentovat svou podnikovou historií a nabídnout jako záruku za poskytnutí finančního zdroje vlastněný majetek. Tím se mu otevírá mnoho nových možností, mezi které patří financování investic prostřednictvím bankovního úvěru nebo emisí akcií. Podnik musí ale k externím zdrojům přistupovat velice obezřetně. Obzvláště si musí dát pozor na náklady cizí kapitálu a na návratnost investice, jejíž špatná kalkulace by mohla vyvolat platební neschopnost podniku (Řezňáková, 2012, s. 27-28).

6

Obchodní andělé (business angels) jsou obvykle bohatí jednotlivci, kteří poskytnou začínajícímu podniku nejen potřebné

peněžní prostředky, ale také své znalosti a kontakty. Tito investoři později realizují výnos prodáním svého podílu (Kislingerová, 2010, s. 426).

26

3.4 Stabilizace Další období cyklu se nazývá fází stabilizace, která se vyznačuje optimální velikosti podniku s ohledem na příležitosti trhu. Dále platí rovnost mezi odpisy a investicemi, která v předchozí fázi neplatila (v době růstu investice rostou rychleji). Cílem podniku je setrvat v této fázi co nejdéle, pokud možno trvale. Typickým příkladem, kdy se mnoha podnikům tento cíl splnit nepodařil, je hospodářská krize v letech 2008 a 2009, kdy většina firem vykazovala pokles tržeb a pouze podniky s předvídavým managementem obstály. Musely ovšem přijmout mnohá opatření ve všech oblastech podniku (produktivita, investice, počet pracovníků aj.), která nazýváme restrukturalizací. Pokud je proces neúspěšný, podnik se dostává do krize, která obvykle vede k úpadku (Synek, Kislingerová a kol., 2010, s. 107). Financování ve fázi stabilizace Stabilizovaný podnik se vyznačuje vysokým kladným výsledkem hospodaření, což je způsobeno především tím, že udržení jeho současného postavení na trhu je nenáročné na investice. Finanční management by se v této fázi měl zaměřit na hledání nových interních zdrojů a zvyšování efektivnosti. Důležitá je optimalizace nákladů, investice do inovací a vývoje, financování nových produktů (které podniku otevírají další růstové možnosti), motivace zaměstnanců a hledání vhodných příležitostí k akvizici. Podnik se může dostat dokonce do situace, kdy již nebude realizovat žádné investice. V tomto případě je dobré provést restrukturalizaci finančních zdrojů ve prospěch zdrojů vlastních a tím snížit náklady na (cizí) kapitál (Řezňáková, 2012, s. 28). Fáze stabilizace je také dobou, kterou mohou investoři v podniku využít k inkasování zisku, ať už formou akvizice nebo veřejnou nabídkou a následným prodejem cenných papírů (Kislingerová, 2010, s. 428).

3.5 Krize Krizí podniku se rozumí stádium jeho života, ve kterém dlouhodobě dochází k nepříznivému vývoji výkonnostního potenciálu, čistého obchodního majetku a likvidity. Podnik se tedy dostává do situace, kdy je jeho existence ohrožena. Důvodem bývá většinou špatný management řízení změn, tzv. reengineering, pomocí kterého se podnik přizpůsobuje vnějším podmínkám, převážně pak potřebám svých zákazníků. Cesty z krize jsou zpravidla jen dvě – úspěšná sanace nebo zánik podniku. „Sanací se rozumí soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy“ (Synek, Kislingerová a kol., 2010, 107-109). Financování ve fázi krize Pro podnik, který se nachází v krizi, je charakteristické záporné cash flow z provozní činnosti, jehož příčina je většinou v poklesu poptávky (příjmů z prodeje) způsobeném zaostalostí produktů nebo v platební neschopnosti vyvolané vysokou mírou zadluženosti podniku. V tomto stádiu jsou podniky nuceny rozprodávat vlastní majetek, aby nahradily nedostatečné příjmy a rapidně snižovat své investice. Výrazný pokles výkonnosti podniku by měl být pro finanční řízení signálem k zahájení důsledné analýzy činnosti podniku a odvětví, ve kterém působí. V případě, že je pokles způsoben 27

špatným hospodařením podniku, management se musí pokusit vyhledat příčinu nepříznivého vývoje a provést odpovídající změny. Pokud není v silách podniku krýt restrukturalizaci ze svých zdrojů, může využít sanačního úvěru (Řezňáková, 2012, s. 28-29) nebo tzv. záchranné financování, které je speciálním typem kapitálové investice. Ztrátový podnik je v takovém případě investory finančně podpořen pod podmínkou, že poskytnuté peněžní prostředky budou využity na záchranný program, který by měl podniku po obnovení výkonnosti zajistit další rozvoj a růst (Dvořák a Procházka, 1998, s. 20).

3.6 Zánik V souvislosti s poslední fází životního cyklu, která nastane v případě, že se podniku nepodaří „oživení“, hovoříme o dvou pojmech – zrušení a zániku. Podnik zaniká dnem, kdy je vymazán z obchodního rejstříku, tomu však nejprve předchází jeho zrušení, které znamená rozhodnutí o ukončení činnosti. Zrušení podniku může proběhnout buď bez likvidace, kdy obchodní jmění přechází na právního nástupce podniku, nebo s likvidací, která představuje rozdělení obchodního jmění (Pelikán, 2011, s. 16-18). Likvidace je mimosoudním vyrovnáním všech závazků podniku a je prováděna likvidátorem, který přebírá omezenou pravomoc statutárního orgánu. „Likvidace je souborem organizačních a ekonomických aktivit a právních úkonů, které musí zajistit úplné vypořádání majetkových a právních poměrů podniku před jeho výmazem z obchodního rejstříku“ (Pelikán, 2011, s. 15). Konkurz probíhá podobně jako likvidace, ale s tím rozdílem, že společnost, která se v konkurzu ocitla, je v úpadku a není tedy schopná uhradit veškeré své závazky prodejem aktiv. Konkurz vyhlašuje soud a jeho cílem je poměrné vypořádání věřitelů. Výstupem konkurzního řízení je rozvrhové usnesení, podle kterého dojde k rozdělení konkurzní podstaty (Vochozka, Mulač a kol., 2012, 179-180). Vzhledem ke zkoumaným podnikům a jejich životním cyklům se tato práce zabývá fází zániku jen okrajově.

28

4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PODNIKŮ V praktické části jsou aplikovány poznatky popsané v teoretické části na dva vybrané podniky. Ani jeden z nich si nepřál být v této práci jmenován kvůli obavám z negativních výsledků analýz, které by v případě zneužití těchto informací mohly oběma podnikům uškodit. Pro účely této bakalářské práce proto byla použita jména společností ALFA, s.r.o. a BETA, s.r.o. (dále jen ALFA, dále jen BETA). Společnosti byly vybrány na základě dobré dostupnosti interních i externích dokumentů potřebných k provedení analýzy, délky působení na českém trhu, stejné činnosti podnikání a podle dosavadního vývoje společností tak, aby byl prováděný výzkum zajímavý. Oba vybrané podnik spadají do terciálního sektoru, tj. sektoru služeb. Na základě členění CZ-NACE patří společnosti do kategorie H – Doprava a skladování. Mezi jejich hlavní činnosti se řadí skladování (52.10), činnosti související s pozemní dopravou (52.21), manipulace s nákladem (52.24) a ostatní vedlejší činnosti v dopravě (52.29).

4.1 Profil společnosti ALFA Společnost ALFA vykonává svou činnost v malém městě v Ústeckém kraji od roku 1998. Začínala jako lokální spediční společnost s minimálním počtem zaměstnanců, ale v současné době se její pobočky nachází i v dalších 4 městech České republiky. Firma patří mezi špičky v poskytování komplexních služeb v dopravě a logistice, jako jsou například vnitrostátní i mezinárodní zasilatelství, skladování, balící činnosti a manipulace s nákladem, technické činnosti v dopravě či zastupování v celním řízení. Základní kapitál činí 5 mil. Kč, počet zaměstnanců se v posledních letech pohybuje okolo 100 pracovníků a v roce 2010 dosáhla firma čistého ročního zisku 1,2 mil. Kč. V současnosti se firma snaží vypracovat strategický plán, který by měl zajistit udržení tržního podílu a zvýšení obratu i v období hospodářské recese. Společnost dále usiluje o rozšíření poskytovaného portfolia služeb, zlepšení kvality služeb stávajících a v neposlední řadě zvětšení a modernizaci využívaných prostor.

4.2 Profil společnosti BETA Společnost BETA byla založena v roce 1998 dvěma společníky a její sídlo se nachází v malém městě na Vysočině. Předmětem její činnosti je kompletní logistický outsorcing, tj. vnitrostátní i mezinárodní doprava, spediční a logistické služby, zasilatelství, distribuce zásilek, skladování a celní služby. Základní kapitál činí od roku 2008 rovné 2 mil. Kč, počet zaměstnanců se dlouhodobě pohybuje v rozmezí od 40 do 50 pracovníků a čistý roční zisk firmy v roce 2010 dosáhl 1,5 mil. Kč. Cílem společnosti BETA je především rozšiřování vnitrostátních služeb a prohlubování vztahů s partnery na mezinárodních trzích. To vede k nutnosti přepracovat strategický a finanční plán. Firma se chce do budoucna zaměřit na individuální potřeby zákazníků a podle nich co nejvíce přizpůsobit své dosavadní postupy.

29

5 EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY PODNIKŮ Aby bylo možné určit životní cykly obou podniku, je nutné nejprve provést analýzu důležitých ekonomických charakteristik, které usnadní identifikaci jednotlivých fází. Zdrojem dat k sestavení tohoto rozboru, který je znázorněna pomocí tabulek a grafů, jsou účetní výkazy, výroční zprávy a přílohy k účetním závěrkám obou společností. Jako první krok celého výzkumu byla provedena horizontální a vertikální analýza dat z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Konkrétně je rozbor zaměřen na strukturu majetku, vývoj výnosů, nákladů a hospodářských výsledků, dále na počty zaměstnanců, na vývoj příjmů a výdajů a nakonec na tempo růstu odpisů a investic u obou podniků ve sledovaných letech. Aktiva V následující tabulce je zobrazena struktura majetku obou společností ve sledovaném období. Stálá aktiva jsou vyjádřena i podílem na bilanční sumě. Tabulka č. 1: Vývoj aktiv ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

Stálá aktiva

240

2000 2002 ALFA, s.r.o. 9 794 37 618

Podíl SA na bilanční sumě

0%

20 %

Oběžná aktiva

8 444

Ostatní aktiva

216

AKTIVA CELKEM

8 900

2004

2006

2008

2010

87 455

101 231

118 196

100 380

42 %

53 %

52 %

52 %

46 %

38 829

46 246

71 283

90 300

100 933

118 348

873

5 127

7 589

3 094

6 574

1 169

166 328

194 626

225 704

219 897

5 758

11 213

10 319

15 665

49 496 88 991 BETA, s.r.o. 433 6

Stálá aktiva

21

Podíl SA na bilanční sumě

0%

4%

0%

15 %

24 %

28 %

38 %

Oběžná aktiva

6 431

11 498

16 427

33 027

34 466

26 465

24 465

Ostatní aktiva

770

368

897

83

666

361

810

7 222

12 299

17 330

38 868

46 345

37 145

40 940

AKTIVA CELKEM

Zdroj: Autor dle rozvah obou společností

Na konci roku 1998 měly obě společnosti největší podíl celkového majetku uložený v oběžných aktivech, převážně v krátkodobých pohledávkách z obchodních vztahů a na účtech v bankách. Rozdíl v bilanční sumě mezi společnostmi nebyl na začátku jejich činností příliš veliký, ale už v roce 2000 jde vidět, že společnost ALFA rostla (co do hodnoty majetku) několikanásobně vyšším tempem než BETA. Obrovské navýšení hodnoty majetku u společnosti ALFA bylo způsobeno především zkvalitněním služeb, díky kterému se krátkodobé pohledávky během dvou let zvýšily čtyřnásobně. Růst stálých aktiv způsobil nákup pozemků a výstavba nových provozních hal. Hodnota aktiv společnosti BETA se zvyšovala mnohem pomaleji a její vývoj nebyl příliš stabilní. Zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku v roce 2004 bylo způsobeno rozšířením činností podniku a nákupem nových prostor. V roce 2008 bylo výrazné snížení hodnoty majetku zapříčiněno poklesem oběžných 30

aktiv o 23 % oproti stavu v roce 2006. U společnosti BETA je zjevný i velice nízký podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech. Vývoj celkových aktiv obou společností je znázorněn v následujícím grafu. Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv ve sledovaných letech 250,000

Kč (v tis.)

200,000 150,000 ALFA, s.r.o. 100,000

BETA, s.r.o.

50,000 0 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

Roky Zdroj: Autor dle tabulky č. 1

Výnosy, náklady a výsledek hospodaření Pro určení jednotlivých stádií života podniku je stěžejní vývoj výnosů, nákladů a výsledků hospodaření. Kromě celkové sumy těchto položek jsou v následujících tabulkách znázorněny i hodnoty dílčí, tedy provozní a finanční (mimořádné byly vynechány, kvůli jejich nízkým či nulovým hodnotám). Tabulka č. 2: Vývoj výnosů a nákladů společnosti ALFA ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

ALFA, s.r.o. 2000 2002

2004

2006

2008

2010

Provozní výnosy

56 491

202 204

247 895

386 297

612 278

592 895

377 260

Finanční výnosy

429

759

3 433

1 289

2 006

2 397

1 290

VÝNOSY CELKEM

56 963

202 987

251 328

387 586

614 284

595 292

378 550

Provozní náklady

53 910

185 543

236 932

368 966

590 872

573 975

368 800

Finanční náklady

1 544

2 603

4 593

4 737

10 463

8 180

8 526

NÁKLADY CELKEM

55 498

188 186

241 525

373 703

601 335

582 155

377 326

Zdroj: Autor dle výkazů zisku a ztráty společnost ALFA

31

Tabulka č. 3: Vývoj výnosů a nákladů společnosti BETA ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok Provozní výnosy

1998

BETA, s.r.o. 2000 2002

2004

2006

2008

2010

40 478

74 901

90 833

131 987

218 393

149 896

113 228

181

123

335

147

176

335

234

VÝNOSY CELKEM

40 679

75 222

91 188

132 134

218 569

150 231

113 462

Provozní náklady

39 961

74 078

90 183

129 144

217 799

143 600

108 090

Finanční náklady

603

881

1 179

1 375

3 135

2 988

3 258

40 609

74 988

91 362

130 523

220 934

146 588

111 348

Finanční výnosy

NÁKLADY CELKEM

Zdroj: Autor dle výkazů zisku a ztráty společnosti BETA

V praxi je běžné, že největší výnosy i náklady podniků plynou z provozní činnosti. Zkoumané podniky se zaměřily především na prodej vlastních služeb, který s sebou nesl největší tržby ale také spotřebu. Obě firmy se během své působnosti na trhu zaměřily i na prodej zboží. Společnost ALFA prodávala zboží v letech 2001 až 2003 a následně znovu od roku 2008. Podíl výnosů z prodeje zboží na celkových výnosech se dlouhodobě pohyboval okolo 9 %. Společnost BETA se prodeji zboží věnovala od roku 2006 a výnosy z něj plynoucí nepřesahovaly 2 % z celkových výnosů. Finanční náklady byly tvořeny převážně splátkami krátkodobých a dlouhodobých úvěrů. Vývoj výnosů i nákladů obou společností měl až do roku 2006 stoupající tendenci, což svědčí o tom, že se zvětšoval počet zákazníků a s tím i výše tržeb a spotřeby. V roce 2010 klesly výnosy i náklady podniků zhruba na polovinu hodnoty z roku 2006, což opět potvrzuje nevyhnutelné negativní dopady krize na oba podniky. Tabulka č. 4: Vývoj výsledků hospodaření ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

17 331

21 406

18 920

8 460

-1 160

-3 448

-8 457

-5 783

-7 236

Provozní VH

2 581

ALFA, s.r.o. 16 661 10 963

Finanční VH

-1 115

-1 844

VH před zdaněním

1 465

14 801

9 803

13 883

12 949

13 137

1 224

VH za účetní období

1 022

10 124

6 776

9 863

9 376

8 467

1 224

BETA, s.r.o. Provozní VH

517

823

650

2 843

594

6 296

5 138

Finanční VH

-422

-758

-844

-1 228

-2 959

-2 653

-3 024

VH před zdaněním

70

234

-202

1 611

-2 365

3 643

2 114

VH za účetní období

39

177

-242

1 108

-2 366

2 614

1 529

Zdroj: Autor dle výkazů zisku a ztráty obou společností

Tabulka č. 4 znázorňuje rozdíl mezi dílčími výnosy/náklady a celkovými výnosy/náklady obou společností, poslední řádek je spočítán jako výsledek hospodaření před zdaněním mínus daň z příjmu za běžnou činnost. Výsledek hospodaření za účetní období firmy ALFA se dá považovat za stabilní. Podnik se navzdory nepříznivým hospodářským podmínkám ani jednou nedostal do záporných čísel. Nejúspěšnějším rokem byl rok 2000, ve kterém se díky kvalitním službám firmě podařilo oslovit 32

mnoho nových zákazníků a dosáhnout tak výsledku hospodaření v hodnotě 10,1 mil Kč. Rok 2010 byl naopak rokem nejméně úspěšným, protože společnost inkasovala zisk pouhých 1,2 mil. Kč. U společnosti BETA se již o stabilitě hospodářských výsledků hovořit nedá. Společnost se dostala do červených čísel hned dvakrát za svou existenci, a to v letech 2002 a 2006. V druhém jmenovaném roce šlo o ztrátu přes 2 mil. Kč, která byla způsobena nižším odbytem prodeje, než vedení podniku předpokládalo. Kvůli tomu nebyla společnost schopná krýt z provozního výsledku hospodaření finanční náklady tvořené bankovními úroky. Naopak velice úspěšným co do výsledku hospodaření byl rok 2008, ve kterém společnost vyjednala velice výhodné kontrakty s novými obchodními partnery a snížila tak náklady na služby zhruba o 20 % oproti roku 2006. Po porovnání výsledků hospodaření obou podniků se dá konstatovat, že společnost ALFA byla po většinu sledovaných let úspěšnější a dosahovala několikanásobně vyšších zisků než společnost BETA. Graf č. 2: Vývoj výsledku hospodaření po zdanění ve sledovaných letech 12,000 10,000

Kč (v tis.)

8,000 6,000 4,000

ALFA, s.r.o.

2,000

BETA, s.r.o.

0 -2,000

1998

-4,000

2000

2002

2004

2006

2008

2010

Roky

Zdroj: Autor dle tabulky č. 4

Počet zaměstnanců a čistý zisk na jednoho zaměstnance Dalším ukazatelem, který je důležitý pro identifikaci fází životního cyklu, je vývoj počtu zaměstnanců. Předpokládá se, že společnost, která navyšuje počet zaměstnanců, si v podnikání vede dobře, rozšiřuje zákaznickou základnu, odkupuje či najímá nové pracovní prostory a postupně navyšuje zisky. Čistým ziskem na jednoho zaměstnance se rozumí výsledek hospodaření po zdanění vydělený počtem zaměstnanců.

33

Tabulka č. 5: Průměrný počet zaměstnanců a čistý zisk na 1 zaměstnance ve sledovaných letech 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

38

57

84

108

105

178,3

173,0

111,6

78,4

11,7

24

32

52

49

46

-10,1

34,6

-45,5

53,3

33,2

ALFA, s.r.o. 13 22

Průměrný počet zaměstnanců

78,6 460,2 BETA, s.r.o. 9 12

Čistý zisk na 1 zaměstnance (v tis. Kč) Průměrný počet zaměstnanců

4,3

Čistý zisk na 1 zaměstnance (v tis. Kč)

14,8

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společností

Data z tabulky jsou pro lepší přehlednost zanesena v následujících grafech pro každý podnik zvlášť. Počtům zaměstnanců znázorněných ve sloupcích náleží levá svislá osa, vývoj zisku na jednoho pracovníka znázorňuje křivka, ke které patří hodnoty v tis. Kč na pavé svislé ose.

120 100 80 60 40 20 0

500.0 400.0 300.0 108 84 13

22

1998

2000

38

105

57

200.0

Kč (v tis.)

Počet zaměstnanců

Graf č. 3: Počet zaměstnanců a zisk na 1 zaměstnance společnosti ALFA ve sledovaných letech

100.0 0.0

2002

2004

2006

2008

2010

Roky Průměrný počet zaměstnanců

Čistý zisk na 1 zaměstnance

Zdroj: Autor dle tabulky č. 5

Z grafu je patrné, že společnost ALFA ve sledovaných letech postupně navyšovala stav zaměstnanců. Bohužel čistý zisk na jednoho pracovníka začal od roku 2004 výrazně klesat a v roce 2010 se dostal na pouhých 12 tis. Kč. Kromě snižování výsledku hospodaření bylo příčinou tohoto vývoje i příliš vysoké tempo nabírání nových zaměstnanců, které bylo neefektivní. Nejvyšší čistý zisk na jednoho zaměstnance zaznamenala firma v roce 2000, kdy dosáhla nejvyššího zisku za celou svou existenci. Počet řídících pracovníků se postupem času zvýšil z jednoho v roce 1998 na 4 v roce 2010.

34

60 50 40 30 20 10 0

9

12

1998

2000

24 2002

60.0 40.0 20.0 0.0 -20.0 -40.0 -60.0

52

49

46

2006

2008

2010

32

2004

Kč (v tis.)

Počet zaměstnanců

Graf č. 4: Počet zaměstnanců a zisk na 1 zaměstnance společnosti BETA ve sledovaných letech

Roky Průměrný počet zaměstnanců

Čistý zisk na 1 zaměstnance

Zdroj: Autor dle tabulky č. 5

Společnost BETA zvyšovala stav svých pracovníků do roku 2006, ve kterém došlo také k největšímu nárůstu – za dva toky stihla firma zaměstnat 20 nových pracovníků. Od roku 2006 počet zaměstnanců klesá. Vztah mezi počtem zaměstnanců a ziskem na jednoho zaměstnance není příliš patrný. Jak je vidět v grafu, čistý zisk na jednoho zaměstnance závisí převážně na výši zisku, který byl ve sledovaných letech velice nestabilní. Společnost měla od svého vzniku 2 řídící zaměstnance, jejichž počet se v roce 2001 zdvojnásobil. Příjmy a výdaje Dále byl rozebrán vývoj příjmů a výdajů, tj. vývoj peněžních prostředků, obou společností. Data v následující tabulce byla vypočítána z výkazů cash flow nebo pomocí nepřímé metody z rozvahy a výsledovky podniků. Tabulka č. 6: Vývoj příjmů a výdajů ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

Příjmy Výdaje Zvýšení/ snížení peněžních prostředků

2004

2006

2008

2010

7 617

2000 2002 ALFA, s.r.o. 33 371 21 206

83 182

35 363

46 255

28 198

6 776

24 529

18 716

87 213

36 221

46 181

25 633

841

8 842

2 490

-4 031

-858

74

2 565

15 580

5 519

15 398

5 285

Příjmy

3 213

BETA, s.r.o. 3 459 2 157

Výdaje

3 129

1 781

595

14 183

7 162

15 523

12 279

84

1 678

1 562

1 397

-1 643

-125

-6 994

Zvýšení/ snížení peněžních prostředků Zdroj: Vlastní výpočty autora

Výše příjmů a výdajů je v případě obou společností nejvíce ovlivňována výsledkem hospodaření, výší investic do dlouhodobého majetku a změnou stavu úvěrů, krátkodobých pohledávek a závazků. 35

Zajímavými roky z pohledu cash flow podniku ALFA je rok 2000, kdy se peněžní prostředky podniku zvýšily téměř o 9 mil. Kč. Důvodem byl vysoký výsledek hospodaření a markantní zvýšení krátkodobých závazků. Naopak v roce 2004 vykázala společnost ALFA snížení krátkodobého finančního majetku o 4 mil. Kč. Zde je příčinou investice do logistického skladu ve výši 64 mil. Kč, na kterou si podnik vzal dlouhodobý investiční úvěr ve výši 40 mil. Kč. Společnost BETA vykazovala do roku 2004 na konci každého účetního období zvýšení peněžních prostředků. V roce 2006 byl jejich úbytek způsoben především ztrátou přes 2 mil. Kč. Během dalších dvou let došlo k obrovskému poklesu krátkodobých pohledávek i závazků, který způsobil veliký nárůst příjmů i výdajů. Vysoké výdaje v roce 2010 byly pak způsobeny nárůstem krátkodobých pohledávek a značnou investicí do rozšíření skladu. Tempo růstu odpisů a investic Na závěr byl rozebrán vývoj odpisů a investic do dlouhodobého majetku. Důvodem analýzy těchto položek je fakt, že vztah mezi tempem růstu odpisů a investic je jedním z indikátorů fáze stabilizace a fáze progrese. Hodnoty v následující tabulce byly spočítány z dat uvedených ve výsledovce a výkazu cash flow. Tabulka č. 7: Vývoj tempa růstu odpisů a investic ve sledovaných letech ALFA, s.r.o. Položka/rok

1998-2000

2000-2002

2002-2004

2004-2006

2006-2008

2008-2010

Tempo růstu investic

2838 %

10 %

581 %

-90 %

-75 %

177 %

Tempo růstu odpisů

-52 %

143 %

109 %

208 %

21 %

10 %

BETA, s.r.o. Položka/rok

1998-2000

2000-2002

2002-2004

2004-2006

2006-2008

2008-2010

Tempo růstu investic

8%

285 %

86 %

-9 %

-22 %

43 %

Tempo růstu odpisů

-52 %

143 %

109 %

208 %

21 %

10 %

Zdroj: Vlastní výpočty autora

U společnosti ALFA bylo tempo růstu investic do stálých aktiv mnohonásobně vyšší v prvních letech, kdy podnik zaznamenal dobré hospodářské výsledky. Podobně tomu bylo i v období 2002 až 2004, kdy bylo tempo růstu investic pětinásobně vyšší než u odpisů. Od roku 2004 do roku 2008, kdy se firmě příliš nevedlo, investice do dlouhodobého majetku klesaly a výše odpisů naopak rostla. Společnost BETA vykázala vyšší tempo růstu investic než odpisů v období 2000 až 2002 a následně od roku 2008, kdy firma vykazovala stabilní výsledky. Naopak v úspěšnějším období, které vrcholilo v roce 2006, tempo růstu odpisů převyšovalo tempo růstu investic.

36

6 FINANČNÍ ZDROJE PODNIKŮ S OHLEDEM NA FÁZE ŽIVOTNÍCH CYKLŮ Rozbor finančních zdrojů a jejich následného využití je klíčový pro hodnocení finanční situace a finanční rovnováhy, která je cílem každého podniku. Podle rozboru ekonomických charakteristik z předchozí kapitoly byla identifikována jednotlivá životní stádia obou podniků. Období, ve kterých docházelo k nejvyššímu nárůstu investic do dlouhodobého majetku, počtu zaměstnanců, výsledku hospodaření i peněžních příjmů, byla definována jako fáze růstu. V opačném případě, když docházelo pouze k malému nárůst, nebo dokonce k poklesu hodnot, byla období označena jako fáze stabilizace, respektive krize. Pro účely analýzy finanční situace v jednotlivých stádiích životních cyklů obou společností byly vybrány důležité položky z účetních výkazů, které odpovídají metodice analýzy.

6.1 Vybrané indikátory ALFA V následující tabulce je zobrazen vývoj některých položek společnosti ALFA ve sledovaném období. Položky byly vybrány na základě jejich podílu na celkové bilanční sumě a také podle toho, zda vypovídají o využití některých forem financování. Tabulka č. 8: Vývoj vybraných položek z rozvahy společnosti ALFA 1998

2000

ALFA, s.r.o. 2002

8 900

49 496

88 991

166 328

240

6 948

34 954

86 275

7581

29 476

37 700

863

9 353

PASIVA A.IV. VH min. let

8 900

A.V.

Položka v tis. Kč/rok AKTIVA B.II. C.III. C.IV.

B.III. B.IV.

DHM Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek

VH po zdanění Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci

2004

2006

2008

2010

194 626

225 704

219 897

95 660

109 165

99 431

63 770

87 527

79 911

98 526

7 650

7 531

2 773

3 426

2 844

49 496

88 991

166 328

194 626

225 704

219 897

0

2 176

11 909

22 602

41 221

59 740

55 810

1 022

10 124

6 776

9 863

9 376

8 467

1 224

6 743

36 378

40 933

77 833

92 075

78 810

95 725

1 000

0

18 998

49 950

45 424

72 804

60 950

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společnost ALFA

Vznik 1998 Společnost ALFA byla založena jako společnost s ručením omezeným na dobu neurčitou jedním zakladatelem v roce 1998. Zakladatel a také jediný jednatel společnosti složil základní jmění ve výši 100 tis. Kč. V tomto roce inkasovala společnost zisk ve výši 1 mil. Kč, majetek byl tvořen převážně krátkodobými pohledávkami, které měly podíl na celkových aktivech 85 %, naopak dlouhodobý 37

hmotný majetek byl vykázán ve výši pouhých 240 tis. Kč. Na straně pasiv dominovaly krátkodobé závazky ve výši 6 mil. Kč a krátkodobý bankovní úvěr na 1 mil. Kč. Podnik si v tomto roce pořídil formou provozního pronájmu majetek v hodnotě 1,9 mil. Kč, konkrétně se jednalo o 2 osobní automobily, nábytek a kancelářskou techniku. Období růst v letech 1999 – 2000 Během následujících dvou let firma zaznamenala výrazný růst výkonnosti. Mimo jiné investovala 6,7 mil. Kč do nákupu pozemků, vybudování nového sídla a do zkvalitnění dosavadního počítačového vybavení. Hlavním zdrojem těchto investic byl vlastní kapitál, tvořený převážně ziskem přes 10 mil. Kč a čerpání revolvingového úvěru z roku 1999 ve výši 2 mil. Kč. Dále firma pořídila formou provozního leasingu osobní i nákladní automobily v hodnotě 7,4 mil. Kč. Krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů narostly od roku 1998 téměř desetkrát, což způsobilo obrovský nárůst oběžných aktiv. Krátkodobé závazky byly vykázány ve výši 36,3 mil Kč, z toho 89 % tvořily závazky z obchodních vztahů. Období stabilizace v letech 2001 – 2002 V letech 2001 až 2002 vykazovala firma ALFA stabilní výsledky indikující fázi stabilizace. Během těchto let provedla společnost investici do výstavby nového terminálu ve výši 24 mil. Kč. Tato nemalá investice byla financována z vlastních zdrojů a dále z dlouhodobého investičního úvěru zajištěného zástavním právem na vznikající nemovitost ve výši 16 mil. Kč. Nepravidelnosti v platební situaci podniku (způsobené vysokými náklady na výstavbu) byly kryty z krátkodobého revolvingového úvěru ve výši 3 mil. Kč. Od konce roku 2002 společnost navíc využívala předfinancování pomocí faktoringového postoupení pohledávek. Krátkodobé závazky narostly během toho období o 13 %, krátkodobé pohledávky o 28 % a výsledek hospodaření byl vykázán ve výši 6,8 mil. Kč, což je o 3,3 mil. Kč méně než v roce 2000. Firma v tomto období opět pořídila dlouhodobý hmotný majetek přes leasing – kromě dalších automobilů si firma pronajala i dva vozíky a jedno mycí zařízení. V roce 2002 také došlo k navýšení základního kapitálu na rovných 5 mil. Kč, které bylo zapsáno do obchodního rejstříku v roce 2003. Období růst v letech 2003 – 2004 Oproti roku 2002 se společnosti v tomto období podařilo téměř zdvojnásobit bilanční sumu, což bylo způsobeno především další objemnou investicí do nových prostor – tentokrát do výstavby nového logistického skladu. Ten společnost ALFA v konečném součtu vyšel na 64 mil. Kč. Prostředky na výstavbu firma čerpala opět z hypotečních úvěrů dohromady ve výši 40 mil. Kč a dále z vlastního jmění, které bylo z 60 % tvořeno nerozděleným ziskem minulých let. Dalším finančním zdrojem byly dva krátkodobé revolvingové úvěry, oba ve výši 6 mil. Kč, které firma používala na vyrovnávání krátkodobých finančních výkyvů. Pořizovací cena veškerého pronajatého majetku byla v tomto období 22,3 mil. Kč. V roce 2004 se společnost potýkala s velikými problémy spojenými se vstupem České republiky do EU, který znamenal silnou redukci celních služeb. Firma se ale na tuto událost dobře připravila a na evropském trhu potvrdila své kvality. 38

Období stabilizace v letech 2005 – 2008 V letech 2005 až 2008 můžeme hovořit opět o fázi stabilizace. Svědčí o tom i fakt, že firma ALFA provedla pouze drobné investice (např. do přístavby skladu, kamerového systému, nového pozemku, modernizace stávajících budov atd.) v hodnotě zhruba 24 mil. Kč. Náklady byly kryty hned z několika dlouhodobých investičních i krátkodobých revolvingových úvěrů, jejichž hodnota během čtyř let stoupla o 27,4 mil. Kč. Důvodem takového zadlužení bylo mimo jiné zvýšení nákladů v důsledku zdražení nafty a zavedení mýtného na dálnicích u vozidel nad 12 tun. V roce 2007 společnost pořídila formou provozního leasingu dlouhodobý majetek ve výši zhruba 29 mil. Kč, většina této sumy byla tvořena pořizovací cenou tahačů a nákladních automobilů. V roce 2008 dosáhla společnost zisku 8,5 mil. Kč a krátkodobé závazky i pohledávky poprvé od existence podniku klesly – závazky o 9 % a pohledávky o 14 %. Významnou položkou na straně pasiv byl také výsledek hospodaření z minulých let ve výši téměř 60 mil Kč. Období krize v letech 2009 – 2010 V dalších dvou letech se firma potýkala s velikými problémy způsobenými trvající hospodářskou krizí, což se také odrazilo v jejich ekonomických výsledcích. Společnost dosáhla výsledku hospodaření pouhých 1,2 mil. Kč, tedy sedminásobně menšího zisku než v roce 2008. Naopak došlo opět k navýšení krátkodobých pohledávek na 98 mil. Kč a krátkodobých závazků na 95 mil. Kč. Dále společnost splatila 16 % hodnoty bankovních úvěrů z roku 2008. K žádným významným investicím v tomto období nedošlo a firma nepořizovala nový majetek ani formou leasingu.

39

6.2 Vybrané indikátory BETA Stejný rozbor jako u společnosti ALFA byl proveden i u druhé z pozorovaných společností. Tabulka č. 9: Vývoj vybraných položek z rozvahy společnosti BETA BETA, s.r.o. 2000 2002

Položka v tis. Kč/rok

1998

AKTIVA

7 222

12 299

21

B.II.

DHM Krátkodobé C.III. pohledávky Krátkodobý fin. C.IV. majetek PASIVA A.IV. VH min. let A.V. VH po zdanění Krátkodobé B.III. závazky Bankovní úvěry B.IV. a výpomoci

2004

2006

2008

2010

17 330

38 868

46 345

37 145

40 940

33

5

5 256

11 213

10 319

15 665

4 970

9 175

12 435

27 943

28 255

18 970

22 399

1 461

2 323

3 979

5 032

5 854

7 374

1 844

7 222 0 39

12 299 22 177

17 330 265 -242

38 868 1 354 1 108

46 345 2 128 -2 366

37 145 1 708 2 614

40 940 5 136 1 529

7 172

11 854

16 518

32 483

37 918

22 265

17 669

0

0

0

4 600

6 299

10 291

14 055

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společnost BETA

Vznik 1998 BETA, společnost s ručením omezeným, byla založena dvěma společníky na dobu neurčitou v roce 1998. Základní kapitál, na kterém se každý ze společníků podílel padesáti procenty, činil 100 tis. Kč a předmětem činnosti bylo vnitrostátní a mezinárodní zasilatelství. Společnost v tomto roce vykázala dlouhodobý hmotný majetek ve výši 21 tis. Kč, který byl tvořen pouze samostatnými movitými věcmi. Největší část aktiv tvořily krátkodobé pohledávky ve výši téměř 5 mil. Kč a na straně pasiv krátkodobé závazky v hodnotě zhruba 7,2 mil. Kč. Formou finančního pronájmu byly v tomto roce pořízeny 2 osobní automobily ve výši 0,6 mil Kč. Výsledek hospodaření v prvním roce existence společnosti BETA byl pouhých 39 tis. Kč. Období stabilizace v letech 1999 – 2002 V následujících čtyřech letech vykazovala společnost výsledky charakteristické pro fázi stabilizace. Výsledek hospodaření po zdanění nepřesáhl hodnotu 200 tis. Kč, v roce 2002 pak firma inkasovala ztrátu téměř 250 tis. Kč způsobenou nižšími tržbami, než se očekávalo. Hodnoty dlouhodobého majetku byly nezvyklé nízké, což bylo způsobeno především skutečností, že společnost BETA až do roku 2004 nevlastnila žádné pozemky ani budovy a provozní prostory si najímala. V roce 2001 došlo k otevření pobočky v dalším českém městě (opět v pronajatých prostorách). Bilanční suma vykazovala pozvolný růst, který byl způsoben růstem krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků. V roce 2002 tvořily krátkodobé pohledávky 72 % celkových aktiv a krátkodobé závazky dokonce 95 % celkových pasiv. Podnik neměl v tomto období otevřené žádné krátkodobé ani dlouhodobé úvěry,

40

zato hodnota osobních a nákladních automobilů pořízených přes provozní leasing se postupně vyšplhala na 7,7 mil. Kč. Období růst v letech 2003 – 2005 Roky 2003 až 2005 se dají označit jako nejúspěšnější období za dosavadní existenci společnosti BETA. V polovině roku 2003 společnost rozšířila svou provozní činnost o skladování zboží a manipulaci s nákladem, což způsobilo vysoký nárůst tržeb i krátkodobých pohledávek. Koncem roku 2004 zakoupila budovu bývalé školy a tím konečně získala vlastní prostory a tedy i nové sídlo firmy. Tato investice vyšla společnost na 4,3 mil. Kč, které získala prostřednictvím dlouhodobého investičního úvěru ve výši 4,6 mil. Kč. V dalším roce firma odkoupila také přilehlý pozemek v hodnotě 2,2 mil. Kč. Společnost dále pořídila pomocí provozního pronájmu několik nových osobních i nákladních vozů cekem v hodnotě 14,9 mil. Kč. Krátkodobé pohledávky i krátkodobé závazky se od roku 2002 zdvojnásobily, stejně jako bilanční suma podniku. Společnost BETA vykázala v roce 2004 zisk ve výši 1,1 mil. Kč. Období krize v letech 2006 – 2008 Následující tři toky podnik vykazoval velice nestabilní výsledky. Na začátku roku 2006 společnost investovala do modernizace vybavení a zabezpečení nově nabyté budovy 4,5 mil. Kč, což vedlo k dalšímu zadlužení – tentokrát prostřednictvím krátkodobého revolvingového úvěru. Krátkodobé pohledávky od roku 2004 téměř nevzrostly, krátkodobé závazky stouply o 17 % a ztráta byla vykázána ve výši 2,4 mil. Kč. Důvodem byly především vysoké náklady na modernizaci, výplatu mezd a splácení úvěrů, které firma nebyla schopná krýt z výnosů. V tomto roce podnik také navýšil základní jmění o 1,9 mil. Kč. V roce 2007 byla kvůli malé výnosnosti zrušena pobočka spedice, kterou společnost zřídila v roce 2001. V roce 2008 lze pozorovat (oproti roku 2006) pokles krátkodobých pohledávek o 33 % a pokles krátkodobých závazků dokonce o 41 %. Společnost byla také nucena navýšit krátkodobý úvěr o téměř 4 mil. Kč. I navzdory těmto skutečnostem společnost v roce 2008 inkasovala zisk přes 2,5 mil. Kč. Důvodem bylo hlavně výrazné snížení nákladů na přijeté služby. Období stabilizace v letech 2009 – 2010 V období let 2009 až 2010 se podniku navzdory hospodářské krizi podařilo své výsledky do určité míry stabilizovat. Podnik zainvestoval zhruba 4 mil. Kč do rozšíření skladu a také do pořízení dvou nových nákladních vozidel formou pronájmu ve výši 3,5 mil. Kč. Tyto náklady si vyžádaly další navýšení krátkodobého revolvingového úvěru o 3,8 mil. Kč. Na straně pasiv dominovaly (i navzdory poklesu) krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a také nerozdělený zisk minulých let. Krátkodobé pohledávky vzrostly o 18 % oproti roku 2006 a výsledek hospodaření byl vykázán ve výši 1,5 mil. Kč.

41

6.3 Zhodnocení využitých forem financování Z analýzy využitých forem financování v závislosti na jednotlivých stádiích životního cyklu je zřejmé, že každý podnik zvolil jinou strategii při výběru finančních zdrojů. Stejně tak jde vidět, že podniky neprošly všemi fázemi životního cyklu a v některých se naopak ocitly hned několikrát. Přesto se dá u společností pozorovat v oblasti podnikového financování několik společných rysů. Společnosti ALFA i BETA po celou dobu své činnosti pořizovaly majetek formou finančního pronájmu. Předmětem leasingu byly osobní a nákladní automobily, nákladní přívěsy, vozíky a v případě společnosti ALFA dokonce vybavení kanceláří. Ani jedna ze společností netvořila (kromě zákonných) žádné rezervy, které by významně ovlivnily jejich strukturu zdrojů. ALFA vytvořila rezervu na kurzové ztráty pouze v roce 2000 ve výši 78 tis. Kč, společnost BETA vytvořila rezervu za stejným účelem v roce 2004 v hodnotě 316 tis. Kč. Společnosti nevyužívaly financování formou emise dluhopisů a nezískaly ani žádné dotace či významné dary. Posledním společným rysem je využívání úvěrů při financování objemnějších investic, především pak do dlouhodobého majetku. V typech úvěrů se již ale strategie podniků liší. Společnost ALFA využívala k financování větších projektů převážně dlouhodobé úvěry se zástavním právem (hypoteční), díky kterým vybudovala nový terminál a sklad logistiky. Krátkodobé revolvingové úvěry využívala spolu s faktoringovým postoupením pohledávek při nepravidelných výkyvech v platební situaci a při financování drobnějších investic. Výhodou společnosti ALFA byl také pravidelně vysoký zisk, který byl několikrát využit pro účely financování. Vysoký nerozdělený zisk minulých let, který se společnosti podařil nakumulovat, vytvořil velkou „rezervu“ pro případ nečekaného negativního vývoje. Společnost BETA začala využívat bankovních úvěrů až v roce 2004. Důvodem byl především fakt, že se společnost rozvíjela mnohem pomalejším tempem než ALFA a v začátcích činnosti neprováděla žádné významné investice. První dlouhodobý investiční úvěr si společnost otevřela z důvodu nákupu budovy staré školy, kde vybudovala své sídlo. Všechny další úvěry byly již krátkodobé (revolvingové) a byly využity na všechny následné investice. Jelikož nebyla BETA z hlediska zisku ani zdaleka tak úspěšná jako ALFA, nemohla příliš spoléhat na vlastní zdroje financování. Nedá se tedy ani hovořit o finančním polštáři v podobě nerozděleného zisku minulých let.

42

7 ANALÝZA VÝKONNOSTI PODNIKŮ ZAMĚŘENÁ NA VYUŽITÉ FORMY FINANCOVÁNÍ Tato kapitola se zaměřuje na vývoj ukazatelů rentability, likvidity a zadluženosti, který je znázorněn pomocí tabulek a grafů. Cílem je zjistit, jaké dopady na ekonomické výsledky vybraných podniků měly využité zdroje financování a jejich následné investice.

7.1 Analýza rentability Ukazatele rentability poměřují vykázaný zisk se zdroji využitými k jeho dosažení. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty rentability celkových aktiv, vlastního kapitálu a tržeb obou podniků. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé ukazatele znázorněny i v grafech. Tabulka č. 10: Vývoj ukazatelů výnosnosti ve sledovaných letech Ukazatel/rok

1998

2000

2006

2008

2010

30,46 %

2002 2004 ALFA, s.r.o. 12,61 % 8,91 %

ROA

17,81 %

8,26 %

7,78 %

2,10 %

ROE

106,02 %

80,94 %

27,80 %

25,98 %

16,71 %

11,49 %

1,96 %

ROS

1,81 %

5,01 %

2,24 %

2,00 %

0,33 %

ROA

0,97 %

1,90 %

2,86 % 3,11 % BETA, s.r.o. -1,17 % 4,20 %

-4,27 %

11,57 %

6,27 %

ROE

28,06 %

51,60 %

-44,81 %

42,96 %

-111,18 %

56,96 %

16,77 %

ROS

0,10 %

0,24 %

-0,27 %

0,85 %

-1,42 %

1,82 %

1,36 %

Zdroj: Vlastní výpočty autora podle dat z podnikových dokumentů

Rentabilita celkových aktiv (ROA) Prvním rozebraným ukazatelem je výnosnost majetku, která byla spočítána jako podíl zisku před zdaněním a nákladovými úroky a celkových aktiv. Tento ukazatel by neměl v čase klesat, což (jak je vidět i na grafu č. 5) se především společnosti ALFA nepodařilo splnit. Společnost vykázala nadprůměrnou výnosnost aktiv 30,5 % v roce 2000, která byla způsobena vysokým ziskem. Od tohoto roku ale výnosnost klesala. Největší pokles byl zaznamenán o dva roky později, kdy hodnota klesla více jak dvojnásobně. Postupným snižováním se společnost dostala na hodnotu pouhých 2,1 %. Společnost BETA se naopak potýkala s nízkou výnosností majetku na začátku své existence. Negativní vývoj se jí podařilo zvrátit poprvé v roce 2004 a následně o čtyři roky později, kdy byla rentabilita aktiv 11,6 %. V roce 2010 hodnota sice poklesla, ale stále trojnásobně převyšovala výnosnost aktiv společnosti ALFA. Při srovnání obou společností je jasné, že u společnosti ALFA rychlé tempo nabývání nového majetku nebylo příliš efektivní. Naopak BETA, která rostla výrazně pomaleji a méně stabilně, v posledních letech vykázala vysokou výnosnost aktiv.

43

Graf č. 5: Vývoj výnosnosti celkových aktiv (ROA) ve sledovaných letech 40%

Hodnoty v %

30% 20% ALFA, s.r.o. 10%

BETA, s.r.o.

0% 1998

2000

2002

-10%

2004

2006

2008

2010

Roky

Zdroj: Autor dle tabulky č. 10

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel vypovídá o zhodnocení vlastního kapitálu, tj. zda nese dostatečný výnos vzhledem k investičnímu riziku. U společnosti ALFA lze pozorovat pokles od roku 1998 až do roku 2010. Extrémně vysoké hodnoty 106,0 % a 80,9 % na počátku existence podniku jsou „zkreslené“ nízkou hodnotou vlastního kapitálu, naopak výrazný pokles v roce 2010 je způsoben velice malým ziskem. U společnosti BETA jsou patrné značné výkyvy kvůli neschopnosti udržet stabilní výsledek hospodaření. Vysoké hodnoty výnosnosti vlastního kapitálu jsou u společnosti BETA způsobeny především nízkou hodnotou vlastního jmění. Graf č. 6: Vývoj výnosnosti vlastního kapitálu (ROE) ve sledovaných letech 150%

Hodnoty v %

100% 50% ALFA, s.r.o.

0% 1998

2000

2002

2004

2006

-50% -100% -150%

Roky

Zdroj: Autor dle tabulky č. 10

44

2008

2010

BETA, s.r.o.

Kromě toho, že by hodnota rentability vlastního kapitálu neměla v čase klesat, zde platí i pravidlo, které říká, že by jeho hodnota měla být podstatně vyšší než bezriziková úroková míra. K porovnání byly v této práci použity hodnoty mezibankovní sazby PRIBOR. Tabulka č. 11: Bezriziková úroková míra (roční PRIBOR) PRIBOR (v %)

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

9,31

5,90

2,60

2,85

2,89

4,16

1,8

Zdroj: ČNB – ARAD, 2003

Při porovnání je zřejmé, že společnost BETA nedodržela toto pravidlo pouze ve ztrátových letech. Společnost ALFA se hodnotě 1,8 % v roce 2010 nebezpečně přiblížila, ale pod ni se nedostala. Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb charakterizuje zisk vztažený k tržbám, říká tedy, kolik korun čistého zisku vyprodukuje jedna koruna tržeb. Z grafu č. 7 je patrné, že rentabilita tržeb společnosti BETA se v prvních letech pohybovala okolo 0 %, teprve v roce 2006 došlo k výraznějšímu zakolísání. Roky 2008 a 2010 vypovídají o tom, že se podniku podařilo zvýšit čistý zisk. Společnost ALFA zaznamenala nejvyšší rentabilitu tržeb v roce 2000, který pro ni byl rokem velice úspěšným. Pak ale začal pozvolný pokles až do roku 2010 na hodnotu pouhých 0,33 %. Je ale nutno podotknout, že ALFA většinu času vykazovala mnohonásobně vyšší zisk než BETA, což se projevilo i v tomto ukazateli. Graf č. 7: Vývoj výnosnosti tržeb (ROS) ve sledovaných letech

Hodnoty (v %)

10%

5% ALFA, s.r.o. BETA, s.r.o.

0% 1998

2000

-5%

2002

2004

2006

Roky

Zdroj: Autor dle tabulky č. 10

45

2008

2010

7.2 Analýza likvidity Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům. Detailněji budou rozebrány ukazatele celkové běžné likvidity, pohotové likvidity a peněžní likvidity. Tabulka č. 12: Vývoj ukazatelů likvidity ve sledovaných letech Ukazatel/rok CL PL PeL CL PL PeL

1998

2000

2004

2006

2008

2010

1,25 1,25 0,13

ALFA, s.r.o. 1,07 1,13 1,07 1,11 0,26 0,19

2002

0,92 0,92 0,10

0,98 0,98 0,03

1,28 1,06 0,04

1,24 1,06 0,03

0,90 0,90 0,20

BETA, s.r.o. 0,97 0,99 0,97 0,99 0,20 0,24

1,02 1,02 0,15

0,91 0,90 0,15

1,19 1,18 0,33

1,38 1,37 0,10

Zdroj: Vlastní výpočty autora podle dat z podnikových dokumentů

Celková běžná likvidita Ukazatel poměřuje oběžná aktiva s krátkodobými závazky – jinak řečeno ukazuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Obecně by se hodnota běžné likvidity měla (pro zajištění budoucí solventnosti podniku) pohybovat okolo hodnoty 2,0. V případě vybraných podniků je ale třeba myslet na to, že jejich provozní činností je především nabízení služeb, nikoliv hmotných statků, které v podobě zásob a surovin u jiných podniků oběžná aktiva navyšují. Z grafu je zřejmé, že u společnosti ALFA se od roku 2004 hodnota běžné likvidity zvyšovala, což bylo způsobeno vysokým tempem růstu krátkodobých pohledávek a zároveň kolísáním hodnot krátkodobých závazků. Nejvyšší hodnotu vykázala firma v roce 2008 a to 1,28. Společnost BETA vykazovala růst hodnoty celkové likvidity téměř po celou svou existenci. K propadu došlo v roce 2006, ve kterém se zvýšily krátkodobé závazky, a zároveň se téměř nezměnila hodnota u oběžných aktiv. Silný růst v následujících letech, který vyšplhal na hodnotu 1,38 v roce 2010, byl způsoben prudkým poklesem krátkodobých závazků. Graf č. 8: Vývoj celkové běžné likvidity (CL) ve sledovaných letech 1.50

Hodnoty

1.25 1.00

ALFA, s.r.o.

0.75

BETA, s.r.o.

0.50 1998

2000

2002

2004

2006

Roky Zdroj: Autor dle tabulky č. 12

46

2008

2010

Pohotová likvidita (PL) Pohotová likvidita byla spočítána jako součet krátkodobých pohledávek a peněžních prostředků vydělený krátkodobými závazky. Druhým možným způsobem výpočtu je dosazení hodnoty oběžných aktiv po odečtení zásob do čitatele. Jak je z tabulky č. 12 patrné, hodnoty pohotové likvidity se od hodnot likvidity běžné téměř neliší. Je tomu tak proto, že obě společnosti během své činnosti vykazovaly nulové nebo opravdu minimální hodnoty zásob. Drobné rozdíly se objevily u podniku ALFA až v letech 2008 a 2010, kdy začal prodávat zboží, jehož hodnota na skladech se v obou letech pohybovala okolo 17 tis. Kč. U společnosti BETA nemělo zahájení prodeje zboží v roce 2006 téměř žádný vliv na sledovaný ukazatel. Peněžní likvidita (PeL) Ukazatel peněžní likvidity říká, kolik krátkodobých závazků je podnik schopen splatit okamžitě. Aby byl podnik likvidní, musí být hodnota ukazatele minimálně 0,2. Podnik ALFA vykázal nejvyšší hodnotu peněžní likvidity 0,26 v roce 2000, kdy dosáhl vysokého zisku, který se promítl i v krátkodobém finančním majetku. Následující čtyři roky podnik provedl obrovské investice do dlouhodobých aktiv, které měly za následek prudký pokles peněžních prostředků převážně na účtech v bankách. Společnost BETA v hodnocení peněžní likvidita obstála o něco lépe – v prvních letech se jí podařilo dosáhnout zmíněné minimální hodnoty díky vysokému stavu peněžních prostředků vzhledem k závazkům. Pokles hodnoty ukazatele na 0,15 v letech 2004 a 2006 byl stejně jako u společnosti ALFA způsoben vysokými investicemi a rapidním nárůstem krátkodobých závazků. V roce 2008 podnik BETA inkasoval historicky nejvyšší zisk a navýšil podstatně krátkodobý úvěr, což vedlo k nárůstu krátkodobého finančního majetku a s tím i hodnoty peněžní likvidity na 0,33. Graf č. 9: Vývoj peněžní likvidity (PeL) ve sledovaných letech 0.35 0.30 Hodnoty

0.25 0.20 0.15

ALFA, s.r.o.

0.10

BETA, s.r.o.

0.05 0.00 1998

2000

2002

2004

2006

Roky Zdroj: Autor dle tabulky č. 12

47

2008

2010

7.3 Analýza zadluženosti Tato analýza se zabývá poměrem cizích a vlastních zdrojů financování podniku. Vybrány byly ukazatele celkové zadluženosti, úrokového krytí a poměru cizího a vlastního kapitálů (tzv. koeficient zadluženosti). Spočítané hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 13: Vývoj ukazatelů zadluženosti ve sledovaných letech Ukazatel/rok

1998

2000

Zadluženost

88,78 %

73,65 %

Úrokové krytí

13,21

54,63

7,90

Poměr CK/VK

8,20

2,91

2,46

99,31 %

96,38 %

Úrokové krytí

0

0

0

Poměr CK/VK

51,60

34,56

30,79

Zadluženost

2002 2004 ALFA, s.r.o. 67,35 % 76,83 %

2006

2008

2010

70,65 %

67,17 %

71,24 %

15,83

5,13

3,98

1,36

3,37

2,45

2,06

2,51

95,41 %

87,65 %

77,74 %

77,71

-5,10

6,56

5,69

14,50

20,78

7,09

3,49

BETA, s.r.o. 95,93 % 93,57 %

Zdroj: Vlastní výpočty autora podle dat z podnikových dokumentů

Zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti vyjadřuje podíl cizího kapitálu ke kapitálu celkovému. Pro věřitele (hlavně banky) je hodnota zadluženosti klíčová při rozhodování o investici do daného podniku. Věřitelé samozřejmě preferují hodnotu co nejnižší, naopak podnikatelé hledají způsob, jak znásobit své zisky pomocí finanční páky. Hodnota ukazatele by neměla dlouhodobě přesahovat 50 %, což se společnosti BETA ani zdaleka nepodařilo. V prvním roce působení na trhu společnost vykazovala zadluženost v hodně 99,3 %, která do roku 2006 poklesla jen minimálně. Důvodem byl nízký výsledek hospodaření a rychlý růst krátkodobých závazků. Zvýšení inkasovaného zisku v posledních dvou sledovaných letech hodnotu zadluženosti snížilo, v roce 2010 byla hodnota 77,7 %. Graf č. 10: Vývoj zadluženosti ve sledovaných letech 1.10 Hodnoty (v %)

1.00 0.90 0.80 0.70

ALFA, s.r.o.

0.60

BETA, s.r.o.

0.50 0.40 1998

2000

2002

2004

2006

Roky Zdroj: Autor dle tabulky č. 13

48

2008

2010

Společnost ALFA zadluženost zpočátku rychle snižovala vysokými zisky, jejich kumulací (nerozdělený zisk minulých let) a navýšením základního jmění na 5 mil. Kč – díky tomu klesla zadluženost od vzniku společnosti o 20 %. V roce 2004 ale podnik navýšil dlouhodobé úvěry na téměř 50 mil. Kč, které způsobily zvýšení hodnoty ukazatele na 76,8 %. V následujících letech vykázala ALFA stabilní vývoj hodnoty ukazatele, která nepatrně kolísala okolo70 %. Úrokové krytí Pomocí ukazatele úrokového krytí je možno zjistit, kolikrát převyšuje zisk před zdaněním a úroky nákladové úroky. Obecně se uvádí, že by EBIT měl převyšovat nákladové úroky minimálně třikrát. Jelikož společnost ALFA vykazovala ve většině sledovaných let vysoké zisky, je i hodnota ukazatele vysoká. Nejvyšší byla v roce 2000, kdy zisk převýšil nákladové úroky téměř 55krát. V roce 2008 byl kvůli vysokým úvěrům zisk jen 4krát vyšší než úroky a v roce 2010 klesla hodnota ukazatele dokonce na 1,4. Společnost BETA v prvních čtyřech letech své činnosti vůbec nevyužívala financování formou bankovního úvěru (v tabulce znázorněno hodnotou 0). Poprvé si otevřela úvěr v roce 2004, ale protože placené úroky byly minimální, zisk je převýšil 78krát. Záporná hodnota ukazatele v roce 2006 je způsobena ztrátou přes 2 mil. Kč. Poměr cizího a vlastního kapitálu Poslední ukazatel, který vyjadřuje ochotu vlastníků společnosti zapojit do podnikání vlastní kapitál, by neměl překročit hodnotu 1. Jak bylo patrné již při rozboru ukazatele zadluženosti, pasiva obou společnosti jsou z větší části tvořeny cizími zdroji, což vypovídá o vysokém finančním riziku. U společnosti BETA byly hodnoty závislé především na výsledku hospodaření v daném roce a na nerozděleném zisku, díky kterým se podniku podařilo snížit hodnotu ukazatele na 3,5 % v roce 2010. Společnost ALFA vykazovala poměr cizího a vlastního kapitálu dlouhodobě v intervalu od 2 % do 4 %. K výkyvu došlo jen v roce 2004 kvůli navýšení dlouhodobého investičního úvěru. Ačkoli jsou tyto hodnoty podstatně nižší než u společnosti BETA, stále signalizují zvýšené riziko.

49

8 APLIKACE ZLATÝCH BILANČNÍCH PRAVIDEL Následující rozbor se zabývá tzv. zlatými bilančními pravidly, která podnikům dávají doporučení, jakou finanční strukturu zvolit v závislosti na jejím majetku. Těmito pravidly by se měli řídit především finanční manažeři podniku a pokud možno docílit toho, aby byla zajištěna dlouhodobá stabilita podniku. Zlaté pravidlo financování Podle tohoto pravidla by měly zdroje krytí majetku být k dispozici minimálně po dobu, kterou je majetek v podniku vázán. Následující tabulka obsahuje hodnoty dlouhodobého majetku a dlouhodobého kapitálu, který je tvořen vlastním kapitálem a dlouhodobými úvěry. Tabulka č. 14: Zlaté pravidlo financování ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

2000

Dlouhodobý majetek

2002

2004

2006

2008

2010

240

ALFA, s.r.o. 9 794 37 618

87 455

101 231

118 196

100 380

Dlouhodobý kapitál

964

14 508

40 369

83 315

98 521

123 243

90 809

Převis dlouhodobého kapitálu

724

-4 140

-2 710

5 047

-9 571

Dlouhodobý majetek

21

4 714 2 751 BETA, s.r.o. 433 6

5 758

11 213

10 319

15 665

Dlouhodobý kapitál

139

343

540

5 179

3 427

4 589

9 115

Převis dlouhodobého kapitálu

118

-90

534

-579

-7 786

-5 730

-6 550

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společností

Společnost ALFA vykázala „nedostatek“ dlouhodobého kapitálu ve výši 4,1 mil. Kč v roce 2004, který byl způsoben především dokončením výstavby nových prostor logistického skladu v ceně přes 64 mil. Kč. O dva roky později se rozdíl mezi dlouhodobými aktivy a pasivy zmenšil na polovinu a v roce 2008 byla dlouhodobá pasiva vyšší již o 5 mil. Kč. Jejich náhlý propad v roce 2010 byl způsoben především splacením části dlouhodobého úvěru a nízkým ziskem. Společnost BETA se potýkala s malým množstvím dlouhodobých zdrojů mnohem častěji, nejvýrazněji pak v letech 2006, 2008 a 2010. Důvodem byla především skutečnost, že podnik využil pro financování dlouhodobého majetku krátkodobé revolvingové úvěry, které byly v roce 2010 vykázány ve výši 14 mil. Kč. Nutno podotknout, že v praxi je revolvingový úvěr považován za dlouhodobý úvěr s variabilní úrokovou mírou, proto může jeho umístění do krátkodobých zdrojů zkreslovat výsledky rozboru. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika se zabývá poměrem cizího a vlastního kapitálu podniku. Vzhledem k tomu, že je tento poměr u obou společností popsán již v kapitole 6.3 Analýzy zadluženosti, nebude zde dále rozebírán.

50

Zlaté pari pravidlo Pari pravidlo doporučuje podnikům financování dlouhodobého majetku (typického pro podnik) prostřednictvím vlastních zdrojů. V tabulce č. 14 jsou porovnány hodnoty dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu obou podniků, převis vlastního kapitálu je pro lepší interpretaci uveden v procentech. Tabulka č. 15: Zlaté pari pravidlo ve sledovaných letech Položka v tis. Kč/rok

1998

Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál

2004

2006

2008

2010

240

2000 2002 ALFA, s.r.o. 9 794 37 618

87 455

101 231

118 196

100 380

964

12 508

24 371

37 965

56 097

73 707

62 534

-57 %

-45 %

-38 %

-38 %

5 758

11 213

10 319

15 665

Dlouhodobý majetek

21

28 % -35 % BETA, s.r.o. 433 6

Vlastní kapitál

-23

343

540

2 579

2 128

4 589

9 115

-210 %

-21 %

8900 %

-55 %

-81 %

-56 %

-42 %

Převis vlastního kapitálu

Převis vlastního kapitálu

302 %

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společností

Na první pohled je patrné, že dodržování tohoto pravidla se dlouhodobě nepodařilo ani jedné ze společností. Jak již vyplynulo z analýzy některých poměrových ukazatelů, obě společnosti se potýkaly od svého vzniku s nízkou hodnotou vlastního kapitálu. U společnosti BETA nepokryla hodnota vlastního kapitálu ve většině sledovaných let ani polovinu celkových aktiv. V roce 2006 byl vlastní kapitál nižší dokonce o 9 mil. Kč, což znamená, že pokryl pouhých 19 % dlouhodobého majetku. Od tohoto roku se rozdíl mezi vlastním kapitálem a stálými aktivy zmenšoval. Společnost ALFA na tom byla o něco lépe. Pouze v roce 2004 byl nedostatek vlastního kapitálu oproti hodnotě stálého majetku větší než 50 %. V dalších letech vlastní kapitál rostl rychlejším tempem než stálá aktiva a v roce 2008 pokryl již 62 % dlouhodobého majetku. V roce 2010 došlo k poklesu obou pozorovaných položek, ale poměr mezi nimi se nezměnil.

51

Zlaté růstové pravidlo Poslední bilanční pravidlo sleduje, zda nově nabytý dlouhodobý majetek přináší dostatečné zvýšení tržeb. Podle růstového pravidla by tedy nemělo tempo růstu investic nikdy převýšit tempo růstu tržeb. Tabulka č. 16: Zlaté růstové pravidlo ve sledovaných letech Položka/rok

1998/2000

Tempo růstu tržeb

258 %

Tempo růstu investic

2838 %

2000/2002 2002/2004 ALFA, s.r.o. 17 % 34 %

2004/2006

2006/2008

2008/2010

32 %

1%

-11 %

-53 %

-63 %

-62 %

27 %

-14 %

-22 %

-9 %

-22 %

43 %

Tempo růstu tržeb

86 %

10 % 581 % BETA, s.r.o. 20 % 45 %

Tempo růstu investic

8%

285 %

86 %

Zdroj: Autor dle podnikových dokumentů společností

Obě společnosti vykazovaly při rozboru tempa růstu tržeb a investic velice nestabilní výsledky. Společnost ALFA dosáhla nejvyššího růstu hned v prvních dvou letech své existence, kdy tempo růstu investic více než 10krát převyšovalo tempo růstu tržeb. Podobná situace se opakovala mezi roky 2002 a 2004, ve kterých se investice do dlouhodobého majetku zvýšily o 581 %, ale tržby pouze o 34 %. Od roku 2004 začalo tempo růstu investic klesat, kdežto tržby se až do roku 2008 zvyšovaly. Tempo růstu tržeb u společnosti BETA bylo vyšší než tempo růstu investic v prvních dvou letech existence, dále v období 2004 až 2006 a v letech 2006 až 2008, kdy al tržeb i investic podniku ubývalo. Naopak v letech 2000 až 2002 bylo tempo růstu investic více než desetinásobné, v dalších dvou letech pouze dvojnásobné.

52

ZÁVĚR Teorie volby finančních zdrojů je jednou ze stěžejních otázek podnikového financování a finančního řízení. Na rozhodnutích, která finanční management uskuteční, často stojí existence celého podniku, a proto je důležité se na tuto oblast detailně zaměřit. Cílem této práce bylo identifikovat jednotlivé fáze životních cyklů podniků ALFA a BETA, zhodnotit jejich výkonnost a popsat finanční situaci zaměřenou na formy financování. K dosažení tohoto cíle byly využity metody finanční analýzy, průřezové analýzy, analýzy trendů, zlatých bilančních pravidel a následné komparace výsledků. Veškerá data použitá v práci byla získána z účetních závěrek, výročních zpráv a interních dokumentů obou společností. Dle mého názoru byly všechny stanovené cíle splněny. Na základě vývoje ekonomických charakteristik byly určeny stádia životních cyklů s důrazem na zdroje financování. Následně byla provedena finanční analýza zaměřená na poměrové ukazatele. Zde byl opět kladen důraz na formy financování a jejich vliv na ukazatele rentability, likvidity a zadluženosti. Dále byla aplikována zlatá bilanční pravidla a analyzována schopnost podniků tato pravidla ve sledovaném období dodržet. Ve všech těchto oblastech byla provedena komparace podniků, která byla posledním cílem této práce. Z analýzy forem financování v závislosti na životním cyklu vyplynulo, že oba podniky po celou dobu své existence využívaly provozní leasing, pomocí kterého pořizovaly převážně vozidla a stroje. Naopak se ani u jednoho ze sledovaných podniků neobjevily finanční zdroje formou emise dluhopisů či obdržení dotací a darů. Dále bylo zjištěno, že financování pomocí dlouhodobých i krátkodobých revolvingových úvěrů podniky nejvíce využívaly v období progrese, pro které je charakteristický růst investic do dlouhodobého majetku. Společnost ALFA vykazovala během celé své existence vysoký nerozdělený zisk minulých let, který ji zajistil značnou finanční stabilitu a nezávislost. Dopady zvolených forem financování na ekonomické výsledky byly u obou podniků značné. Nízký podíl vlastních zdrojů u obou podniků ovlivnil pravidlo vyrovnání rizika, které hlavně u společnosti BETA dosahovalo vysokých hodnot. Nedostatek vlastních zdrojů vedl také k porušení pari pravidla, a tedy k financování dlouhodobého majetku cizím kapitálem. Tento fakt se promítl i v zadluženosti obou podniků, která nabývala hlavně v prvních letech existence podniků kritických hodnot. Využívání bankovních úvěrů se projevilo v ukazateli úrokového krytí, který indikuje, že placené úroky se u obou společností postupem času navyšovaly. Z analýzy likvidity vyplynulo, že by oba podniky měly navýšit stav peněžních prostředků, aby nedocházelo k nepravidelnostem v platební schopnosti. I přes skutečnost, že společnost ALFA si od začátku činnosti vedla lépe než BETA, můžeme u obou podniků pozorovat mnoho společných rysů podnikového financování. Oběma společnostem bych do budoucna doporučila zaměřit se na detailnější sledování poměrových ukazatelů a dodržování zlatých bilančních pravidel. To by mohlo podnikům otevřít přístup k novým a hlavně výhodnějším formám financování, které jsou stěžejní pro získání konkurenční výhody.

53

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]

[2]

[3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18]

BREALEY, Richard A a Stewart C. MYERS. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Tůma – Milan Tůma. Praha: East Publishing, 1999, vii, 971 s. ISBN 80-8560524-4. DLUHOŠOVÁ, Dana a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 225 s. ISBN 978-8086929-68-2. DVOŘÁK, Ivan a Pavel PROCHÁZKA. Rizikový a rozvojový kapitál: venture capital. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1998, 169 s. ISBN 80-85943-74-3. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928. HRDÝ, Milan a Michaela HOROVÁ. Finance podniku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. KISLAT, Dietrich. Kapitalanlagen und Controlling: Funktionsorientierte Qualifikationen. 2., Aufl.. Karlsruhe: Verlag Versicherungswirtschaft, 2005, 385 s. ISBN: 3-89952-160-9. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 714 s. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xxxviii, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, xvi, 367 s. ISBN 80-717-9529-1. PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 7., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 110 s. ISBN 978-80-247-3338-8. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, 689 s. ISBN 978-80-7418-128-3. REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 144 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-1835-4. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1. SEDLÁČEK, J., HAMPLOVÁ, E. a ÚRADNÍČEK, V. Finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 190 s. ISBN 80-210-1775-9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. xi, 121 s. ISBN 80-7179-367-1. 54

[19] SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. [20] SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. [21] SYNEK, Miloslav, a kol. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. [22] SYNEK, Miloslav. Nauka o podniku: učební texty pro bakalářské studium. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997, 383 s. ISBN 80-707-9776-2. [23] ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010, 192 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-117-8. [24] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [25] VOCHOZKA, M., MULAČ, P. a kol. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 576 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4372-1. [26] ZINECKER, Marek. Základy financí podniku. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 194 s. ISBN 978-80-214-3704-3. Internetové zdroje [27] Databáze časových řad ARAD. ČNB [online]. ©2003 [cit. 2013-04-23]. Dostupné na WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_KOREN [28] HÁLEK, Vítězslav. Řízení majetku a kapitálu v podniku [online prezentace]. © 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z WWW: http://halek.info/www/prezentace/krizovy-managementprednasky4/kmpr4.php?projection&l=09 [29] MCDERMOTT, Kevin. What is forfaiting? Dun and Bradstreet, Inc.D & B Reports, 42(5), 46-46. 1993 [cit. 2013-02-27]. Retrieved from http://search.proquest.com/docview/229571046?accountid=16531. [30] RUML, Michal. Vlastní nebo cizí zdroje?. Finance.cz [on-line]. 06. 05. 2008 [cit. 2013-0216]. Dostupné na WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/165575-vlastni-nebo-cizizdroje-/ [31] ZIKMUND, Martin. Čtyři pravidla, která ochrání vaše finance. Businessvize.cz [online]. 03. 01. 2010 [cit. 2013-04-21]. Dostupné na WWW: http://www.businessvize.cz/financnirizeni/ctyri-pravidla-ktera-ochrani-vase-finance. ISSN 1805-0263. [32] ZIKMUND, Martin. Životní cyklus firmy aneb čím si projdete i vy. Businessvize.cz [online]. 11. 06. 2010 [cit. 2013-01-25]. Dostupné na WWW: http://www.businessvize.cz/rizeni-a-optimalizace/zivotni-cyklus-firmy-aneb-cim-siprojdete-i-vy. ISSN 1805-0263. Právní předpisy: [33] Zákon 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů [34] Zákon 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech

55

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj celkových aktiv ve sledovaných letech ...................................................................... 31 Graf č. 2: Vývoj výsledku hospodaření po zdanění ve sledovaných letech........................................... 33 Graf č. 3: Počet zaměstnanců a zisk na 1 zaměstnance společnosti ALFA ve sledovaných letech ....... 34 Graf č. 4: Počet zaměstnanců a zisk na 1 zaměstnance společnosti BETA ve sledovaných letech ....... 35 Graf č. 5: Vývoj výnosnosti celkových aktiv (ROA) ve sledovaných letech ........................................ 44 Graf č. 6: Vývoj výnosnosti vlastního kapitálu (ROE) ve sledovaných letech ..................................... 44 Graf č. 7: Vývoj výnosnosti tržeb (ROS) ve sledovaných letech .......................................................... 45 Graf č. 8: Vývoj celkové běžné likvidity (CL) ve sledovaných letech .................................................. 46 Graf č. 9: Vývoj peněžní likvidity (PeL) ve sledovaných letech ........................................................... 47 Graf č. 10: Vývoj zadluženosti ve sledovaných letech .......................................................................... 48

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vývoj aktiv ve sledovaných letech .................................................................................. 30 Tabulka č. 2: Vývoj výnosů a nákladů společnosti ALFA ve sledovaných letech ................................ 31 Tabulka č. 3: Vývoj výnosů a nákladů společnosti BETA ve sledovaných letech ................................ 32 Tabulka č. 4: Vývoj výsledků hospodaření ve sledovaných letech ....................................................... 32 Tabulka č. 5: Průměrný počet zaměstnanců a čistý zisk na 1 zaměstnance ve sledovaných letech ...... 34 Tabulka č. 6: Vývoj příjmů a výdajů ve sledovaných letech ................................................................. 35 Tabulka č. 7: Vývoj tempa růstu odpisů a investic ve sledovaných letech............................................ 36 Tabulka č. 8: Vývoj vybraných položek z rozvahy společnosti ALFA ................................................. 37 Tabulka č. 9: Vývoj vybraných položek z rozvahy společnosti BETA ................................................. 40 Tabulka č. 10: Vývoj ukazatelů výnosnosti ve sledovaných letech....................................................... 43 Tabulka č. 11: Bezriziková úroková míra (roční PRIBOR) .................................................................. 45 Tabulka č. 12: Vývoj ukazatelů likvidity ve sledovaných letech .......................................................... 46 Tabulka č. 13: Vývoj ukazatelů zadluženosti ve sledovaných letech .................................................... 48 Tabulka č. 14: Zlaté pravidlo financování ve sledovaných letech ......................................................... 50 Tabulka č. 15: Zlaté pari pravidlo ve sledovaných letech ..................................................................... 51 Tabulka č. 16: Zlaté růstové pravidlo ve sledovaných letech ................................................................ 52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Provázanost účetních výkazů .......................................................................................... 13 Obrázek č. 2: Druhy interních zdrojů financování ................................................................................ 19 Obrázek č. 3: Druhy externích zdrojů financování ................................................................................ 20 Obrázek č. 4: Životní cyklus podniku.................................................................................................... 24 Obrázek č. 5: Financování podniku v průběhu životního cyklu ............................................................ 25

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CK

Cizí kapitál

CL

Celková běžná likvidita

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

EAT

Čistý zisk (po zdanění)

EBIT

Zisk před zdaněním a nákladovými úroky

PEL

Peněžní likvidita

PL

Pohotová likvidita

ROA

Rentabilita celkových aktiv

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

ROS

Rentabilita tržeb

S.R.O.

Společnost s ručením omezeným

SA

Stálá aktiva

VH

Výsledek hospodaření

VK

Vlastní kapitál

57