Financování mikroregionů Anna Divišová
FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2014
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 3 1
MIKROREGIONY A JEJICH FINANCOVÁNÍ ....................................................................................... 4 1.1 1.2
2
FINANCOVÁNÍ Z VLASTNÍCH ZDROJŮ .............................................................................................. 7 2.1
3
ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY ................................................................................................................................ 7
FINANCOVÁNÍ Z CIZÍCH ZDROJŮ........................................................................................................ 8 3.1 a) b) c) i. ii. iii. d) 3.2
4
FINANCOVÁNÍ MIKROREGIONŮ ................................................................................................................. 5 ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ MIKROREGIONŮ ................................................................................................. 6
DOTACE ................................................................................................................................................... 8 Národní dotační tituly ............................................................................................................................. 9 Krajské dotační tituly ............................................................................................................................ 13 Operační programy ............................................................................................................................... 13 Regionální operační programy .............................................................................................................. 13 Tematické operační programy ............................................................................................................... 14 Bilaterální operační programy ........................................................................................................... 16 Dotační programy nestátních organizací .............................................................................................. 17 SYSTÉM PUBLIC-PRIVATE-PARTNERSHIP ............................................................................................... 18
SROVNÁNÍ ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ ................................................................................................ 19
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 21 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 22
2
ÚVOD Tato práce se zabývá současným financováním mikroregionů v České republice, přičemž jako mikroregion zde chápeme dobrovolný svazek obcí. První část je zaměřena na představení mikroregionu a jeho fungování. Dále jsou postupně rozebírány způsoby financování z hlediska finančních zdrojů – vlastních, cizích, případně smíšených. Nejširším způsobem financování je financování z cizích zdrojů, jejichž klíčovou položkou jsou dotace. Portfolio dotací, o které mohly mikroregiony zažádat je uvedeno ve třetí kapitole. Zde je třeba podotknout, že v současné době nejsou vypisovány dotační tituly výhradně pro dobrovolné svazky obcí, tudíž se tyto dostávají do konkurenčního vztahu s obcemi a dalšími subjekty. Čtvrtá část je zaměřena na srovnání jednotlivých typů financování z hlediska jejich využívání. Na závěr jsou navrhnuta opatření, která by mohla vést ke zlepšení systému financování a usnadnění realizace rozvojových projektů mikroregionů.
3
1 MIKROREGIONY A JEJICH FINANCOVÁNÍ Pojem mikroregion dosud není zakotvený v českém právním systému. Obecně lze mikroregion charakterizovat jako svazek obcí, který pokrývá zpravidla celistvé území se zřetelnými znaky socioekonomické a geografické sounáležitosti, přičemž využívá princip soudržnosti. (Klingerová, 2012). Podle Pápola a kol. (2006) se mikroregion z pohledu veřejné správy jeví jako sdružení obcí, které se zakládají za účelem získání finančním prostředků ze státních fondů a fondů EU a za účelem dosažením společného cíle. Takovéto svazky jsou charakteristické tím, že jsou zakládány z vlastní iniciativy, nikoli nařízením. Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích mají obce právo být členy svazku obcí, vytvářet svazky obcí a vstupovat do již vytvořených svazků obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů, přičemž mohou společně realizovat úkoly například z oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, požární ochrany, veřejného pořádku, svozu komunálního odpadu, vodního hospodářství atd. Typy mikroregionů lze podle Škrabala (2006) rozdělit z hlediska důvodu spolupráce: a) Mikroregiony vzniklé a fungující za účelem konkrétní investiční akce. b) Mikroregiony s cílem rozvoje území konkretizovaným ve strategickém plánu rozvoje daného území. S mikroregiony souvisí Místní akční skupiny (MAS), které působí na základě dobrovolné spolupráce. Mohou sdružovat různé subjekty, jako jsou obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve, podnikatelé nebo občané. MAS musí mít právní subjektivitu, přičemž využívají jednu ze tří právních forem: a) Obecně prospěšná společnost (o.p.s.) b) Zájmové sdružení právnických osob (z.s.p.o.) c) Spolek (platné od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, dříve občanské sdružení (o.s.)) Často působí na stejném území jako mikroregiony a někdy jsou také propojeny společnou organizační a funkční strukturou managementu rozvoje (MVCR.CZa). Toto uskupení spolupracuje na rozvoji dané oblasti, zpravidla podle zpracované střednědobé rozvojové strategie, a při získávání finančních prostředků z EU nebo národních fondů. Vzhledem k tomu, že dobrovolné svazky obcí tak mohou být součástí Místních akčních skupin, mají možnost získat alokace evropských zdrojů jako subjekt uvedené struktury či sítě. 4
Za mikroregiony budou v kontextu této práce považovány DSO (dobrovolné svazky obcí), jejichž prvotním cílem není pouze získávání finančních prostředků na realizaci určitého projektu, ale kontinuální rozvoj dané oblasti podle zpracované strategie rozvoje mikroregionu.
1.1 Financování mikroregionů Jedním z důvodů, proč se obce sdružují do mikroregionů, je omezenost veřejných prostředků potřebných k rozvoji daných obcí. Meziobecní spolupráce umožňuje realizaci rozvojových projektů a programů, které by obce jako samostatné jednotky nemohly dosáhnout. Podle Galvasové a kol. (2007) s sebou přináší sdružení obcí do mikroregionu další výhody, jako jsou úspory, společný postup proti monopolům, společné žádání dotací, výměna zkušeností apod. Pro mikroregion je stěžejní stanovení finanční strategie, neboli způsobu, jakým budou finanční prostředky získávány a alokovány. Přitom je třeba přednostně stanovit, jak budou náklady na spolupráci obcí hrazeny a jak budou získávány finanční prostředky na provoz. Důležité je také zajistit finanční rovnoprávnost všem členským obcím tak, aby nedocházelo k rozporům, ale byla zajištěna spolupráce. Tuto spolupráci výrazně ovlivňují stanovy mikroregionu, které obvykle upravují majetkové vklady, způsob financování činností, zásady hospodaření, rozdělení zisku a rozdělení majetku v případě ukončení členství v mikroregionu (Galvasová a kol., 2007). Při spolupráci obcí vznikají náklady na realizaci společných rozvojových projektů, administrativní a provozní náklady, které zahrnují plat účetního a plat manažera mikroregionu, je-li jeho funkce zřízena. Právě manažer mikroregionu je významným prvkem, který usnadňuje spolupráci obcí. Mezi funkce manažera patří organizace a administrativa související s fungováním mikroregionu, slaďování rozdílných zájmů obcí, vytváření vhodného prostředí pro spolupráci členských obcí, koordinace přípravy a realizace rozvojových plánů, příprava podkladů pro jednání a zejména zajišťování finančních prostředků, vyhledávání vhodných dotačních titulů a zpracovávání dotačních žádostí (Hyžíková, 2009). Je třeba zdůraznit, že pro malé mikroregiony může být problém vyhradit finanční prostředky na pokrytí manažerského platu a proto pozici manažera často nemohou zřídit.
5
1.2 Způsoby financování mikroregionů Existuje několik způsobů, které mohou mikroregiony využít při financování vzniklých nákladů. Tyto možnosti shrnuje následující diagram:
Obrázek 1: Způsoby financování mikroregionů
Zdroj: autorka
To, jakým způsobem se daný mikroregion rozhodne svou činnost financovat, do značné míry závisí na rozpočtu a množství projektů, které mají být realizovány. Lze říci, že více projektů a zároveň nákladnější rozpočet s sebou přináší potřebu využít také cizí zdroje. Proto také současně převládá způsob smíšeného financování. Ale jak uvádí Pápol a kol. (2006) dalšími důvody jsou zejména možnost využívání dotačních programů a také finanční zainteresování realizátorů konkrétních projektů tak, aby bylo zajištěno hospodárné zacházení s poskytnutými finančními prostředky.
6
2 FINANCOVÁNÍ Z VLASTNÍCH ZDROJŮ Pokud mluvíme o vlastních zdrojích, jde o finanční prostředky, které jsou obce daného mikroregionu schopny poskytnout do společného rozpočtu. Podle Galvasové a kol. (2007) jde především o příspěvky řádných členů svazku obcí, dále o finance získané vlastní činností, tedy za služby, které poskytuje, případně o výnosy z majetku mikroregionu.
2.1 Členské příspěvky Průzkum z roku 2007 (Nunvářová, 2008) ukázal, že téměř 89% mikroregionů využívá k financování členské příspěvky. Nejčastěji je využívána možnost určení členského příspěvku podle počtu obyvatel dané obce, přičemž sazbu na jednoho obyvatele každoročně určuje nejvyšší orgán mikroregionu – valná hromada. Je zřejmé, že vybraná částka závisí nejen na sazbě členského příspěvku, ale také na velikosti mikroregionu. Z výzkumu vyplývá, že nejnižší stanovenou sazbou bylo 0,2 Kč na obyvatele. Naopak nejvyšší sazba činila 50 Kč na obyvatele, průměrná sazba byla 12,8 Kč na obyvatele a nejčastěji udávaná sazba 10 Kč. V případě, že je mikroregion malý a má stanoven i nízký členský příspěvek, má omezenou možnost těmito prostředky financovat rozvojové projekty. Proto se členské příspěvky většinou používají k financování provozu mikroregionu. Dalšími způsoby, kterými se mohou členské příspěvky vybírat, jsou podle Nunvářové (2008) tyto:
procentní podíl obce
jednorázový příspěvek při vstupu nebo dle potřeby
dohodou členských obcí
jedna polovina členského příspěvku je určována podle počtu obyvatel a druhá polovina je stejně vysoká pro všechny obce
Členské příspěvky je ale také možné dělit podle metody, kterou jsou vybírány. Pápol a kol. (2006) rozlišují dva systémy. a) Solidární systém – využívá se v případě předpokladu dlouhodobé spolupráce jednotlivých obcí mikroregionu, kdy je výše členského příspěvku obvykle stanovena pevnou sazbou vynásobenou počtem obyvatel obce. V tomto systému je ale také prostor pro větší města, která mohou finančně přispívat okolním menším obcím. 7
b) Benefitní systém – tento systém se využívá v případě, kdy je mikroregion založen za účelem realizace konkrétního projektu. Obec, která má z projektu nejvyšší užitek, se také podílí nejvyšší finanční částkou. Výsledný příspěvek bývá vypočten například podle katastrální výměry obce apod. V praxi se tyto dva systémy prolínají. Členské příspěvky vybrané na základě solidárního systému jsou povětšinou používány na pokrytí nákladů běžného provozu mikroregionu a benefitní systém má své využití především při realizaci společných rozvojových projektů. Ovšem tyto projekty jsou většinou menšího charakteru, neboť v mikroregionech se zpravidla sdružují menší obce, jejichž rozpočty nedovolují investovat do finančně náročnějších rozvojových projektů. Příkladem může být svoz komunálního odpadu, čistírny odpadních vod, plynofikace apod.
3 FINANCOVÁNÍ Z CIZÍCH ZDROJŮ Jedná se o finanční prostředky, které mikroregiony nejsou schopny samy vynaložit. Cizí zdroje lze rozdělit do několika kategorií:
Dotace
Úvěry – zde je nutné brát v úvahu, že tento způsob financování s sebou přináší náklady v podobě úroků a tedy zatěžuje rozpočet. Úvěr je vhodný v případě, že nelze finanční prostředky získat jinou cestou.
Sponzorské dary – jsou nepravidelné a mají spíše formu náhodného příspěvku. Není tedy většinou možné s takovými finančními prostředky počítat ve finančním plánu
Systém Public-Private-Partnership
3.1 Dotace Klíčovou položku při financování z cizích zdrojů tvoří dotace. Jelikož mikroregiony sdružují většinou malé obce, jejichž rozpočty neumožňují realizaci finančně náročnějších projektů, jsou dotace vhodným způsobem jak finanční prostředky získat. Je ovšem nutno říci, že současně neexistují
8
dotační tituly, které by byly přímo určené pro DSO. DSO je tak pouze jedním z možných příjemců a v důsledku toho si často konkurují s jednotlivými obcemi.1 .
Obrázek 2: Dotace
Zdroj: autorka
a) Národní dotační tituly Národní dotační programy jsou financovány jednotlivými ministerstvy a také některými státními fondy, jako je například Státní fond životního prostředí (SFŽP). Dotace pro mikroregiony jsou vypisovány zejména z ministerstva životního prostředí, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva kultury.
1
Dotace z Evropské unie jsou uvedeny za programové období 2007 – 2013 neboť z nich bude možné čerpat až do
roku 2015. První výzvy pro čerpání prostředků z nového období 2014 -2020 by se měly objevit na začátku roku 2015.
9
Ministerstvo pro místní rozvoj Z programů, které vyhlásilo na rok 2014 ministerstvo pro místní rozvoj je pro tuto práci významná Podpora obnovy a rozvoje venkova 2014. 1) Podpora obnovy a rozvoje venkova 2014 Záměrem je pomocí dotací podpořit rozvoj venkovských obcí, přičemž se předpokládá účast a spolupráce obyvatel na rozvoji dané obce. Program obsahuje čtyři podprogramy, z nichž 3 jsou pro mikroregiony dostupné.
Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci – v tomto dotačním titulu jsou podporovány akce, které jsou zaměřeny na volnočasové aktivity (hřiště, klubovny, naučné stezky apod.), úpravu veřejného prostranství, obnovu a údržbu školských a kulturních zařízení a úpravu veřejné zeleně.
Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova – jsou podporovány plány zaměřené na výměnu dobrých zkušeností při přípravě projektů pro rozvoj venkova, vzdělávání a spolupráci zástupců obcí v oblasti rozvoje a obnovy venkova a prezentace úspěšných projektů obnovy a rozvoje venkova.
Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci – tento podprogram se týká drobných sakrálních staveb, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, nalézají se na území obce a jsou majetkem obce. Sakrálními stavbami jsou myšleny kaple nebo kapličky, sochy, boží muka a kříže. Dotaci je také možno žádat na úpravu prostranství v okolí těchto staveb (MMR.CZc).
Ministerstvo kultury 1) Programy památkové péče Pod tímto programem se nachází 9 podprogramů na podporu kulturních památek, památek UNESCO, záchranných archeologických výzkumů a občanských sdružení v památkové péči. Podstatným aspektem k získání dotace je vlastnictví dané památky nebo oprávnění s touto památkou nakládat.
Program záchrany architektonického dědictví – příspěvky jsou poskytovány na hrady, zámky, kláštery, kostely apod., a to na práce vedoucí k jejich záchraně.
Havarijní program – program je určen na opravy nemovitých kulturních památek. 10
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón – dotace je určená na obnovu a zachování městských památkových rezervací a zón v případě, že má dané město zpracovaný vlastní program regenerace a finančně se spolupodílí na obnově daných památek.
Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny – dotace je určena pro památky lidové architektury – kapličky, boží muka, chalupy apod., nachází-li se v uvedených památkových územích.
Program restaurování movitých kulturních památek – prostředky jsou poskytovány na restaurování uměleckých děl nebo uměleckořemeslných prací, které jsou přístupné veřejnosti.
Program podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností – dotace je určena na nemovité kulturní památky, které se nenalézají v památkových zónách nebo rezervacích, nejsou národními kulturními památkami a nejsou ve vlastnictví ČR.
Podpora pro památky UNESCO – cílem je podporovat rozvoj památek, které jsou zapsané na Seznamu světového dědictví a nachází se na území ČR.
Podpora občanských sdružení v památkové péči - prostředky jsou určeny na veřejně prospěšné projekty zaměřené na ochranu památkového fondu ČR. Nutno podotknout, že není podmínkou, aby žádosti podávala pouze občanská sdružení, ale žádat mohou také jiné subjekty, jako například svazky obcí.
Podpora záchranných archeologických výzkumů – program byl zaveden společně s ministerstvem financí jako součást plnění mezinárodních závazků ČR podle Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy (MKCR.CZa).
2) Regionální a národnostní kultura Pod tímto dotačním titulem je možné získat prostředky na projekty, které jsou zaměřeny na regionální kulturní tradice, tradiční lidové kultury, kulturní aktivity zdravotně postižených občanů a seniorů, rozvoj zájmových mimouměleckých aktivit apod. (MKCR.CZb).
11
Ministerstvo životního prostředí 1) Revolvingový fond ministerstva životního prostředí Z fondu jsou podporovány projekty, které mají pozitivní vliv na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Předkládané projekty přitom musí korespondovat s prioritami Evropského společenství (MZP.CZ).
Státní fond životního prostředí SFŽP finančně podporuje projekty z národních prostředků, které není možné financovat v rámci Operačního programu životní prostředí nebo z programu ministerstva životního prostředí. 1) Program neinvestiční podpory projektů zaměřených na aktuální témata z oblasti životního prostředí Tento program je součástí EVVO – environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Cílem je podpora sítí environmentálních vzdělávacích center. Dotace je možné žádat na vydávání odborných publikací, realizaci vzdělávacích programů a kampaní a koordinaci důležitých národních a mezinárodních projektů realizovaných na území ČR (SFZP.CZa).
2) Program podpory obcí ležících v regionech národních parků Je patrné, že tento dotační titul se týká pouze malé skupiny mikroregionů, které jsou v regionech národních parků. Cílem programu je kompenzace ztrát hospodářského rozvoje.
Podpora opatření malého rozsahu
Obsahuje tři oblasti: o Údržba a budování technických zařízení nebo drobných objektů návštěvnické infrastruktury – údržba, instalace informačních tabulí a značek, naučné vybavení stezek apod. o Opatření směřující k odstranění dřívějších negativních zásahů nebo negativních vlivů, působících v předmětných územích – odstraňování nelegálních skládek, nefunkčních technických zařízení apod. o Čištění odpadních vod – výstavba čistíren vod, stokových systémů, kanalizačních přípojek apod.
12
Podpora snižování emisí a energetické soběstačnosti obcí v regionu národních parků Dotace z tohoto programu jsou určené ke snižování emisí a ke zlepšení energetické
soběstačnosti obcí na území NP(SFZP.CZb).
b) Krajské dotační tituly Jako doplňkové zdroje k národním dotačním programům mohou sloužit krajské dotační programy. Granty jsou financovány z rozpočtů jednotlivých krajů a jsou určeny především pro obce, jimi zřizované organizace a svazky obcí. Níže uvádím dotační programy Jihomoravského kraje z roku 2014. Mikroregiony jako DSO mohou na území JMK čerpat prostředky ze čtyř oblastí:
Životní prostředí – Zvláštní účet pro vodní hospodářství JMK
Rozvoj venkova – Podpora vinařství a vinohradnictví
Regionální rozvoj – Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací a úpravy běžeckých lyžařských tratí v JMK v roce 2014; Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy
Zdravotnictví – Zdravé obce, města, mikroregiony Jihomoravského kraje (KRJIHOMORAVSKY.CZ)
c) Operační programy i. Regionální operační programy Tyto programy jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavními cíli jsou modernizace technické infrastruktury (zejména zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti), rozvoj cestovního ruchu, regionální rozvoj podnikání a modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově (STRUKTURALNI-FONDY.CZa). V období 2007 – 2013 sem patřilo sedm regionálních operačních programů2, konkrétně:
ROP NUTS II Severozápad
ROP NUTS II Moravskoslezsko
ROP NUTS II Jihovýchod
ROP NUTS II Severovýchod
ROP NUTS II Střední Morava
V programovém období 2014 – 2020 pak existuje jeden souhrnný program s názvem Integrovaný regionální operační program. 13 2
ROP NUTS II Jihozápad
ROP NUTS II Střední Čechy
Mikroregiony jako DSO mohou žádat o dotaci ve svém příslušném regionu, přitom jsou omezovány jeho rozvojovou strategií, se kterou musí jednotlivé projekty korespondovat. Zároveň je nutné, aby se program shodoval s cíli ROP, které již byly zmíněny výše. Dalším požadavkem je ve většině programů finanční spoluúčast.
ii. Tematické operační programy V programovém období 2007-2013 je celkem osm tematických operačních programů, které jsou pod gescí příslušných ministerstev3:
OP Doprava - ministerstvo dopravy
OP Životní prostředí – ministerstvo životního prostředí
OP Podnikání a inovace – ministerstvo průmyslu a obchodu
OP Výzkum a vývoj pro inovace – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
OP Lidské zdroje a zaměstnanost – ministerstvo práce a sociálních věcí
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Integrovaný operační program – ministerstvo pro místní rozvoj
OP Technická pomoc – ministerstvo pro místní rozvoj
Pod ministerstvem zemědělství je také řízen Program rozvoje venkova. Z výše uvedených programů mohou mikroregiony získat finanční prostředky z těchto:
OP Životní prostředí Program je zařazen pod cíl Konvergence a je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti. Jeho hlavním cílem je zlepšení kvality ovzduší, vody a půdy a tím i zdraví člověka. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, péči o krajinu a budování infrastruktury pro environmentální osvětu (STRUKTURALNI-FONDY.CZb). Pro mikroregiony jako žadatele, jsou důležité aktivity, které tento program podporuje. Patří sem ekologické nakládání s odpady, zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, snižování rizika
V programovém období 2014 – 2020 je naplánováno také osm hlavních operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Zaměstnanost, OP Doprava, OP Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program, OP Praha – pól růstu ČR, OP Technická pomoc. V gesci ministerstva zemědělství také zůstávají Program rozvoje venkova a OP Rybářství. 14 3
povodní, omezování průmyslového znečištění, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání a osvětu nebo udržitelné využívání zdrojů energie (OPZP.CZ).
OP Podnikání a inovace Program rovněž spadá pod cíl Konvergence a je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. Konkrétněji zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti ČR pro investory, podpora inovací, růst hospodářství za pomoci nových technologií, inovativních postupů a nových informačních a komunikačních technologií. Mikroregiony mohou nalézt uplatnění ve třech oblastech. První z oblastí je Rozvoj firem, který umožňuje realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů a to formou úvěrů. Další je oblast Efektivní energie, kam patří úspora energie a obnovitelné zdroje energie. Poslední oblastí je Prostředí pro podnikání a inovace, kde je cílem povzbudit spolupráci sektorů průmyslu, vědy a výzkumu, rozvoj podnikatelské infrastruktury a infrastruktury pro využití lidského kapitálu (MPO-OPPI.CZ).
Program rozvoje venkova Program vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Finanční prostředky, které poskytuje, jsou čerpány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (SZIF.CZ). Cílem je zlepšení stavu životního prostředí, ekosystémů v oblasti zemědělství a lesnictví, umožnění růstu konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků, vytváření pracovních míst ve venkovském prostoru a zvýšení hospodářského rozvoje (STRUKTURALNI-FONDY.CZc). Pro mikroregiony je zásadní Osa III tohoto programu, která se zaměřuje na rozvoj životních podmínek a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Patří sem:
Podpora cestovního ruchu – finance jsou určeny na vybudování ubytovacích a sportovních zařízení a další turistické infrastruktury.
Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby – prostředky jsou vkládány do vodohospodářské infrastruktury, obnovy místních komunikací, zlepšení vzhledu obce a občanské vybavenosti.
Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova – je podporována obnova, ochrana a využívání kulturního dědictví a budování výstavních expozic.
15
Vzdělávání a informace – jsou podporovány vzdělávací aktivity pro právnické a fyzické osoby, které mají zájem o rozšíření podnikání v oblastech, které jsou podporovány Osou III.
Získávání dovedností, animace a provádění – finanční prostředky jsou určeny na pořádání akcí – informačních, vzdělávacích, propagačních a na přípravu Integrované strategie území (EAGRI.CZ).
iii. Bilaterální operační programy Nadnárodní dotační programy jsou realizovány v rámci kohezní politiky EU, konkrétně Cíle 3 – Evropská uzemní spolupráce. Cíl 3 je zaměřen především na přeshraniční spolupráci a dále pak na nadnárodní a meziregionální spolupráci.
OP Přeshraniční spolupráce Jedná se o pět bilaterálních operačních programů, které jsou pod gescí ministerstva pro místní rozvoj. Aktéry jsou vždy hraniční regiony NUTS III, které sousedí s regiony v jiném členském státě:
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko
Cílem Přeshraniční spolupráce je společný rozvoj, který zahrnuje velké množství témat: rozvoj a výstavbu dopravní infrastruktury, vzdělávání, posílení environmentálního vzdělávání, ochranu životního prostředí, inovace, podporu cestovního ruchu a zachování tradic, zlepšení přístupu k informačním a komunikačních technologiím, přeshraniční protipožární a protipovodňovou ochranu, budování čistíren odpadních vod, ochranu a obnovu kulturních památek apod. (STRUKTURALNIFONDY.CZd).
16
OP Meziregionální spolupráce Je dalším nadnárodním dotačním programem, ze kterého lze získat dotace na programy zaměřující se na podporu podnikání, ochranu před riziky, přírodní a kulturní dědictví, dopravu, energetiku, lidský kapitál a informace (MMR.CZd). OP Nadnárodní spolupráce Česká republika v rámci tohoto OP spadá pod oblast Střední Evropa. Prioritami jsou podpora inovací, zlepšení dopravní dostupnosti Střední Evropy, životní prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti měst (MMR.CZe).
d) Dotační programy nestátních organizací Dotační programy vyhlašují také nadace a některé velké společnosti. Tyto dotace bývají administrativně méně náročné, ale nevýhodou je nízké povědomí potenciálních žadatelů o jejich vyhlášení.
Nadace ČEZ Nadace má tři prioritní oblasti, na které poskytuje peníze. Jsou to podpora aktivity dětí a mládeže, pomoc handicapovaným spoluobčanům a aktivní spolupráce s regiony. Na rok 2014 bylo vypsáno šest programů. Mikroregiony mohly žádat o tyto:
Projekt oranžové hřiště – finanční prostředky jsou určeny na výstavbu a údržbu dětských, sportovních a dalších hřišť.
Projekt Podpora regionů – finance mohou být poskytnuty na projekty týkající se zdravotnictví, sociální péče, kultury, sportu, životního prostředí, vědy a vzdělání.
Projekt oranžový přechod
Projekt stromy pro rok 2014 – podpora výstavby alejí (NADACECEZ.CZ)
Nadace VIA
SouSedíme si – cílem projektu je zapojování místních občanů do veřejného dění, podpora utváření aktivních komunit a dobrých sousedských vztahů. Finanční prostředky jsou poskytovány na programy, které utvářejí prostor pro dobrovolnickou činnost, aktivní zapojení 17
místních občanů a pozitivním směrem rozvíjí místní komunitu, mezilidské vztahy a vztah k danému místu (NADACEVIA.CZ).
3.2 Systém Public-Private-Partnership Public-Private-Partnership (PPP) znamená spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Obecně jde o partnerství mezi orgány veřejné správy a podnikateli, které směřuje k uspokojování veřejných potřeb. Podle Galvasové (2007) „PPP přispívá ke zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb včetně výkonu státní správy a urychluje realizaci významných infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky.“ Primárním podnětem k této spolupráci je tedy zajištění efektivnosti díky využití zdrojů a schopností soukromého sektoru, které veřejný sektor nemá k dispozici. PPP lze použít, pokud není na rozvojový plán ve veřejném rozpočtu dostatek finančních prostředků. Je nutné brát v úvahu, že tento způsob financování je náročný na finanční zdroje. Podle Horkela a Zámečníka (2003) má model PPP tři základní charakteristiky:
Soukromý investor vkládá vlastní finanční prostředky do realizace veřejných služeb (zdravotnictví, školství, doprava apod.).
Veřejný sektor vyplácí odměnu za poskytnuté veřejné služby soukromému sektoru formou přímých plateb nebo udělením koncese, která může být provázena výběrem poplatků od veřejnosti.
Vztah mezi veřejným a soukromým sektorem je upraven koncesní smlouvou4.
Spolupráce je dlouhodobá, zpravidla uzavřená na desítky let.
Dále je pro PPP typické, že soukromý subjekt se významně podílí na tvorbě projektu – návrhu, vyhotovení, provedení a financování. Veřejný subjekt naopak stanovuje cíle, kterých má být dosaženo, kvalitu poskytovaných služeb a cenovou politiku (PORTAL-VZ.CZ).
4
Koncesní smlouvy upravující PPP vztah není možno uzavírat na dobu neurčitou 18
4 SROVNÁNÍ ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ Pokud bychom chtěli určit, který způsob financování mikroregionů převládá, je zřejmé, že se jedná o zdroje cizí. Výzkum, který prováděla Nunvářová (2008) mimo jiné ukázal, že členské příspěvky, tedy vlastní zdroje, nepokrývají ani 25% celkových příjmů nebo výdajů. Rozvojové projekty jsou pokrývány především z národních a krajských dotací, z dotací EU a případně z dotací vypisovaných nestátními neziskovými organizacemi. Z toho vyplývá, že ve většině mikroregionů jsou dotace stěžejní pro realizaci rozvojových plánů. Protože jsou dotace nenárokové, jejich získání závisí mimo jiné na kvalitě zpracovaných projektů a často je nutné předfinancovávání projektů. Existuje zde proto riziko, že rozvojové projekty nebudou realizovány z důvodu nedostatku financí nebo neodborného zpracování žádostí. Nejmenší část financování mikroregionů potom tvoří financování prostřednictvím PPP, které využívají především jednotlivé obce, dále sponzorské dary, výnosy z vlastní činnosti a případně jiné zdroje. Graf 1: Zkušenosti mikroregionů s čerpáním finančních prostředků v %
Zdroj: mvcr.cz
Graf ukazuje výsledky výzkumu z roku 2007 realizovaným Centrem pro komunitní práci, z nichž vyplývá, že nejvíce zkušeností mají mikroregiony s čerpáním finančních prostředků z rozpočtů obcí (71%), rozpočtů krajů (68%) a formou členských příspěvků (72%). Lze tedy říci, že členské 19
příspěvky tvoří položku v rozpočtu ve většině mikroregionů. Jak již bylo uvedeno, suma členských příspěvků zpravidla není dostačující k financování rozvojových projektů a využívá se spíše k financování provozu, například na plat účetního nebo manažera mikroregionu. Finanční prostředky čerpané z krajských nebo obecních rozpočtů jsou zpravidla dotace nebo granty. Oproti tomu zkušenosti s čerpáním dotací ze strukturálních fondů Evropské unie má přibližně 40% mikroregionů. To může být ovlivněno hned několika faktory. Prvním z nich je, že příprava podkladů pro žádosti o dotace může být pro mikroregiony bez zřízené funkce manažera mikroregionu administrativně a finančně náročná, pokud by musely za tímto účelem najímat odborné firmy. Dalším problémem je, že některé projekty se musejí předfinancovávat, dotace nepokrývá sto procent ceny projektu atd.
20
ZÁVĚR Je zjevné, že současný systém financování mikroregionů není ideální. Zřejmě největším problémem, který je třeba řešit, je nestálost a nedostatek finančních prostředků pro rozvoj daného mikroregionu. To potvrdilo 78% dotazovaných mikroregionů v průzkumu prováděném v roce 2011 (Ježek, Švajgl). Ačkoli je každoročně vypisováno velké množství dotačních titulů, mnohé mikroregiony nejsou schopny tyto prostředky získat a jsou odkázány na společný rozpočet, ze kterého ovšem většinou nelze pokrýt investiční rozvojové akce. Bylo by tedy vhodné, zajistit mikroregionům určitou finanční soběstačnost, aby měly dostatek finančních prostředků nejen na pokrytí provozních nákladů, ale i nákladů na rozvoj daného území. Možné způsoby, jak toho dosáhnout jsou: a) Zajištění financí na provoz mikroregionu vyčleněním:
z krajského rozpočtu
ze státního rozpočtu
b) Změna rozpočtového určení daní
zajistit, aby měly mikroregiony vlastní daňové příjmy
Dalšími řešeními, která by mohla usnadnit financování mikroregionů, jsou: a)
změna legislativy
změna stávajícího zákona o obcích – definovat mikroregion, ukotvit zde institucionální financování mikroregionů
vytvoření samostatného zákona o mikroregionech – definovat mikroregion jako formu územního členění, jeho práva a povinnosti, zavést institucionální financování mikroregionů
b) dotace pro mikroregiony vypisovat dotační tituly přímo určené pro mikroregiony – při žádání o dotace by nedocházelo k soupeření mezi mikroregiony a obcemi, případně i jinými subjekty c) zjednodušení dotací
snížení počtu účelových dotací – zajistit lepší přehlednost tak, aby bylo pro potenciální žadatele snadné orientovat se a měli přehled o všech dostupných dotačních programech
sjednocení metodiky získávání dotací a struktury dotačních programů – zjednodušit strukturu žádostí o dotace tak, aby bylo snadné o dotace žádat a nebylo nutné na tyto úkony najímat odborníky
21
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Legislativa [1]
ČESKO. Zákon č. 128 ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení). Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2000&cz=128
Knižní zdroje [1]
GALVASOVÁ, Iva. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. ISBN 80-251-20-9.
[2]
HORKEL, Vlastimil a ZÁMECNÍK, Miroslav. Úvod do metodiky řešení PPP projektu v České republice, Praha:ELTODO, 2003.
[3]
HYŽÍKOVÁ, Marie. Hospodaření svazků obcí. Brno. 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
[4]
KRÁSENSKÁ, Lenka. Potenciál PPP projektů v oblasti vodního hospodářství. Brno. 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita.
[5]
NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Financování činnosti mikroregionů a místních akčních skupin. In XI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 348-354, 7 s. ISBN 978-80-210-4625-2.
[6]
PÁPOL, Tomáš a kol., Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. 1. vyd. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2006. ISBN 80-903813-1-6
22
Internetové zdroje [1] EAGRI.CZ. Resortní portál Ministerstva zemědělství. Osa III. [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-iii/ [2] KR-JIHOMORAVSKY.CZ. Jihomoravský kraj. Dotační programy. [online].[cit. 2014-08-26]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=168627&TypeID=1 [3] JEŽEK, Jiří a ŠVAJGL, Josef. Budoucnost mikroregionální spolupráce v ČR. [online]. 2011. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/aktuality/68698/mikroregiony-ainovace?previev=archiv [4] MKCR.CZa. Ministerstvo kultury. Dotační programy ministerstva kultury a jejich vyhodnocení. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovyfond/dotacni-programy/dotacni-programy-mk-18061 [5] MKCR.CZb. Ministerstvo kultury. Vyhlášení výběrových dotačních řízení na rok 2014. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-anarodnostni-kultura/granty-a-dotace/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-2014186898 [6] MMR.CZa. Ministerstvo pro místní rozvoj. Podprogram výstavby technické infrastruktury. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytovapolitika/Bytova-politika/Programy-Dotace/Programy-podpory-bydleni/Programy-podporybydleni-pro-rok-2014/Podprogram-Podpora-vystavby-technicke-infrastruktu [7] MMR.CZb. Ministerstvo pro místní rozvoj. Podprogram podpory výstavby podporovaných bytů. [online].[cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytovapolitika/Bytova-politika/Programy-Dotace/Programy-podpory-bydleni/Programy-podporybydleni-pro-rok-2014/Podprogram-Podpora-vystavby-podporovanych-bytu [8] MMR.CZc. Ministerstvo pro místní rozvoj. Podpora obnovy a rozvoje venkova. [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/1814e92d-4a2c-4a82-94299a7b9b1e62a1/2013_0212_Zasady_podprogramu_PORV.pdf
23
[9] MMR.CZd. Ministerstvo pro místní rozvoj. OP Meziregionální spolupráce. [online]. [cit. 201409-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Strukturalnifondy/Programovaci-obdobi-2007-2013/Programy-Dotace/Programy-pro-mistnisamospravu/OP-Meziregionalni-spoluprace [10] MMR.CZe. Ministerstvo pro místní rozvoj. OP Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa. [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Evropska-unie/Strukturalnifondy/Programovaci-obdobi-2007-2013/Programy-Dotace/Programy-pro-mistnisamospravu/OP-Nadnarodni-spoluprace [11] MVCR.CZ. Ministerstvo vnitra. Mikroregiony a místní akční skupiny. [online]. [cit. 2014-1002]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mikroregiony-a-mistni-akcni-skupiny.aspx [12] MPO-OPPI.CZ. Operační program podnikání a inovace. Co je to Operační program Podnikání a Inovace?. [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/uvodnistrana/18-co-je-to-operacni-program-podnikani-a-inovace.html [13] MZP.CZ. Ministerstvo životního prostředí. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. [online]. [cit. 2014-08-22]. Dostupné z:http://www.mzp.cz/cz/revolvingovy_fond_mzp [14] NADACECEZ.CZ. Nadace ČEZ. Vyhlašovaná grantová řízení. [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z http://www.nadacecez.cz/cs/vyhlasovana-grantova-rizeni.html [15] NADACEVIA.CZ. Nadace VIA. Sousedíme Si – podzimní kolo. [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné z: http://www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podpora-mistnichiniciativ/sousedime-si-2014-podzimni-kolo [16] OPZP.CZ. Operační program životní prostředí. Stručně o OPŽP. [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/ [17] PORTAL-VZ.CZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Public Private Partnership. [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymenainformaci/Public-private-partnership [18] SFZP.CZa. Státní fond životního prostředí. Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství. [online]. [cit. 2014-08-22]. Dostupné z:
24
https://www.sfzp.cz/sekce/456/program-podpory-environmentalniho-vzdelavani-osvety-aporadenstvi/ [19] SFZP.CZb. Státní fond životního prostředí. Program podpory obcí ležících v regionech národních parků. [online]. [cit. 2014-08-29]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/sekce/535/program-podpory-obci-lezicich-v-regionech-narodnichparku/ [20] STRUKTURALNI-FONDY.CZa. Strukturální fondy. Regionální operační programy. [online]. [cit. 2014-08-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Regionalni-operacni-programy [21] STRUKTURALNI-FONDY.CZb. Strukturální fondy. Operační program životní prostředí. [online]. [cit. 2014-08-30]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Zivotni-prostredi [22] STRUKTURALNI-FONDY.CZc. Strukturální fondy. Program rozvoje venkova. [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/20142020/Operacni-programy/Program-rozvoje-venkova
[23] STRUKTURALNI-FONDY.CZd. Strukturální fondy. Evropská územní spolupráce. [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20072013/Evropska-uzemni-spoluprace
[24] SZIF.CZ. Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. [online]. [cit. 2014-09-02]. Dostupné z: http://www.szif.cz/cs/eafrd
25
