MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY

Strategie rozvoje Dobrovolného svazku obcí MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY IČO: 70909695 na období let 2009 - 2013

Dokončení aktualizace strategie rozvoje: listopad 2008

Aktualizace strategie byla podpořena Ústeckým krajem v roce 2008 v rámci Programu obnovy venkova Ústeckého kraje 2008

OBSAH

1. Úvod ..............................................................................................................7 1.1 Historie vzniku mikroregionu ...................................................................................... 7 1.2 Dosavadní strategické dokumenty mikroregionu ........................................................ 7 1.2.1 Původní strategie mikroregionu ............................................................................7 1.2.2 Srovnání strategie mikroregionu a MAS ..............................................................7 1.2.3 Strategie udrţitelného rozvoje Ústeckého kraje ...................................................8 1.3 Spolupráce mikroregionu ............................................................................................. 8

2. Analytická část ............................................................................................ 9 2.1 Situační analýza ............................................................................................................ 9 2.1.1 Základní charakteristika území ....................................................................... 9 2.1.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura ......................................................................10 2.1.3 Občanská vybavenost, zázemí a sluţby............................................................11 2.1.4 Doprava a technická infrastruktura ..................................................................12 2.1.5 Ekonomika .......................................................................................................13 2.1.6 Zemědělství ......................................................................................................15 2.1.7 Ţivotní prostředí ...............................................................................................17 2.2 SWOT analýza ................................................................................................................18 2.2.1 Silné stránky .....................................................................................................18 2.2.2 Slabé stránky ....................................................................................................19 2.2.3 Příleţitosti ........................................................................................................20 2.2.4 Ohroţení .......................................................................................................... 21

3. Strategická část ...........................................................................................22 3.1. Vize .................................................................................................................................23 3.2. Priority a cíle ..................................................................................................................23 3.2.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (A) ..........................................23 3.2.2 Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a sluţeb (B) ...............................................24 3.2.3 Zázemí pro občany (C) .......................................................................................24 3.2.4 Cestovní ruch (D) ............................................................................................... 25 3.2.5 Ţivotní prostředí a péče o krajinu (E) .................................................................25 3.2.6 Spolupráce (F) .....................................................................................................26 3.3 Opatření ...........................................................................................................................27 A. Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury 3.3.1 Budování a obnova technické infrastruktury .......................................................27 3.3.2 Doprava a dopravní obsluţnost ...........................................................................27 B. Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb 3.3.3 Zkvalitnění ţivota v mikroregionu ......................................................................28 3.3.4 Zkvalitnění bydlení ..............................................................................................28 3.3.5 Sluţby ..................................................................................................................29 3.3.6 Podpora podnikání a zaměstnanosti .....................................................................29 C. Zázemí pro občany 3.3.7 Vybudování zázemí ...............................................................................................30 3.3.8 Podpora činnosti dětí a mládeţe ............................................................................31 3.3.9 Pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí .....................................................31 D Cestovní ruch

3 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

3.3.10 Rozvoj sítě tras a stezek včetně značení a přeshraničního propojení ....................32 3.3.11 Modernizace stávajících a vytvoření nových volnočasových nabídek ..................32 3.3.12 Marketing cestovního ruchu ..................................................................................33 E Životní prostředí a péče o krajinu 3.3.13 Zlepšení kvality vod ...............................................................................................34 3.3.14 Doplnění a péče o veřejnou zeleň, obnova lesů .....................................................34 3.3.15 Ekologická výchova ...............................................................................................35 3.3.16 Péče o krajinu .........................................................................................................35 F Spolupráce 3.3.17 Mezisektorová regionální spolupráce .....................................................................36 3.3.18 Nadregionální spolupráce .......................................................................................37 3.3.19 Přeshraniční spolupráce ..........................................................................................38

4. Implementační část .........................................................................................39 4.1. Akční plán ...........................................................................................................................40 4.1.1 Implementace pro mikroregion ..................................................................................40 Záměry vhodné k realizaci v období 2009 – 2010 ..........................................................41 Záměry vhodné k realizaci v období 2011 – 2013 ..........................................................42 4.1.2 Implementace pro jednotlivé obce mikroregionu ......................................................42 Záměry vhodné k realizaci v období 2009 – 2010 ............................................... ..........42 Záměry vhodné k realizaci v období 2011 – 2013 ..........................................................45 4.2. Organizační struktura ........................................................................................................45 4.3. Systém financování ........................................................................................................... 47 4.4 Návrh zhodnocení strategie (kvantifikace výsledků a posouzení, zda vedou ke stanoveným cílům) ........................................................................................48

Přílohy Příloha č.1: Zásobník projektů – samostatný dokument Další přílohy: Příloha č.2: Seznam tabulek Příloha č.3: Seznam zkratek Příloha č.2: Seznam členů pracovní skupiny pro zpracování strategie


Obr. č. 1: Vymezení mikroregionu v rámci Ústeckého kraje a pohraničí


Obr. č. 2: Vymezení mikroregionu Labské skály a partnerského Správního společenství Königstein


1. ÚVOD 1.1 Historie vzniku mikroregionu Dobrovolný svazek obcí „Mikroregion Labské skály“ byl zaloţen v roce 2001 za účelem společného řešení problémů přesahujících rámec jedné obce a zároveň společného rozvoje území v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. V roce 2001 byla zpracována „Strategie rozvoje Mikroregionu Labské skály“. V uplynulých sedmi letech se situace v zájmovém území značně změnila. Jedná se jak o změny vycházející ze zájmového území (otevření dálnice D 8 Praha – Dráţďany v úseku Ústí n. L. - Pirna), tak o změny vnějšího prostředí (vstup ČR do EU, Schengenská dohoda – otevření hranic apod.). V roce 2008 se proto zástupci obcí rozhodli nechat zpracovat aktualizaci strategie rozvoje mikroregionu včetně zásobníku projektů. 1.2 Dosavadní strategické dokumenty mikroregionu a vztah k ostatním strategickým dokumentům (Strategie mikroregionu, Strategie MAS, Strategie rozvoje ÚK) 1.2.1 Původní strategie mikroregionu

První strategii rozvoje mikroregionu Labské skály (dále jen mikroregion) nechali jeho zástupci pro své území zpracovat v roce 2001. Základním impulsem pro tvorbu tohoto dokumentu byla zejména existence společných specifických problémů, přesahujících rámec jednotlivých obcí, a tedy potřeba vzniku společného nástroje pro budoucí koordinovaný rozvoj zájmového území. Od doby zpracování první strategie se podstatně změnily podmínky v rámci mikroregionu i vnější podmínky ovlivňující dění v mikroregionu. Větší důraz je kladen na ochranu ţivotního prostředí, vlivem dostavby dálnice D 8 vznikly další poţadavky na dopravní infrastrukturu a po vstupu ČR do EU se rozšířily moţnosti přeshraniční spolupráce. Naproti tomu mnoho projektů zařazených do zásobníku projektů mikroregionu v roce 2001 nebo po jeho aktualizaci v roce 2004 neztratilo nic na své aktuálnosti a vzhledem k nedostatku finančních prostředků na jejich financování v zásobníku nadále zůstávají. 1.2.2 Srovnání strategie mikroregionu a strategie MAS

Na stejném území jako mikroregion působí MAS Labské skály, občanské sdruţení (dále jen MAS1). V roce 2008 byla aktualizována integrovaná strategie MAS z roku 2006 na tzv. Integrovaný strategický plán území (včetně zásobníku projektů). Priority mikroregionu a MAS Labské skály se překrývají – oba rozvojové dokumenty mají 6 priorit, z toho jsou 4 shodné. Ve strategii mikroregionu byla první prioritou zvolena dopravní a technická infrastruktura. Tato problematika záměrně není řešena ve strategii MAS. Jednou z dalších priorit mikroregionu je ţivotní prostředí a péče o krajinu. Ve strategii MAS byla upřednostněna priorita zemědělství (s vazbou na ochranu ţivotního prostředí a péči o krajinu), zařazena byla rovněţ priorita Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Priority „Cestovní ruch“, „Rozvoj obcí a občanské sluţby“, „Zázemí pro občany“ a „Spolupráce“ jsou zařazeny do obou strategií. Obě strategie jsou zpracovány na období 5 let.

1

Místní akční skupiny působí v rámci celé ČR i v Evropě se stejným cílem: rozvíjet venkovský region. Kaţdá MAS musí mít zpracovaný Integrovaný strategický plán území (ISPÚ).


Strategie mikroregionu je více zaměřena na plánování investičních projektů, i kdyţ v ní nechybí ani tzv. měkké (neinvestiční) projekty. V zásobníku mikroregionu jsou zařazeny téměř výhradně projekty obcí. Strategie MAS obsahuje mnohem vyšší podíl měkkých (neinvestičních) projektů, velký důraz klade na práci s veřejností a komunitní spolupráci. 1.2.3 Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje

Strategie rozvoje Ústeckého kraje je komplexním dokumentem pro rozvoj území celého kraje na období 2006 – 2020. Strategie rozvoje kraje jako vyššího územního celku zahrnuje rozvoj veškerých tématických oblastí - ekonomické, hospodářské, sociální, ţivotního prostředí aj. Strategie mikroregionu Labské skály se omezuje na vybrané priority. Strategie mikroregionu je v souladu se strategií kraje; v obou dokumentech se shodují některé strategické cíle. Shoda strategií Ústeckého kraje a mikroregionu: Cestovní ruch – priorita E), strategické cíle: 1) zvýšit podíl investic do udrţitelných forem cestovního ruchu 2) Zvýšit lůţkovou kapacitu ubytovacích zařízení turistického ruchu na 1000 obyvatel. Revitalizace obcí a měst – priorita C), strategické cíle: 2) Zvýšit počet dokončených bytů na tisíc obyvatel o 70 % do r. 2020 v Ústeckém kraji. 3) Nárůst podílu pořízených investic na obnovu kulturních a technických památek měst a obcí Ústeckého kraje do r. 2020. Ochrana životního prostředí – priorita B), strategické cíle: 3) Zvýšit podíl obcí do 2000 ekvivalentních obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod do r. 2020. 6) Dobudovat a zkvalitnit systém cyklotras v Ústeckém kraji do r. 2020. 1.3 Dosavadní spolupráce mikroregionu Mikroregion v posledních letech rozvíjí spolupráci především se čtyřmi partnery. Nejuţší spolupráce funguje s Místní akční skupinou Labské skály, kde se aktivity mikroregionu a MAS navzájem doplňují. Na české straně se dále rozvíjí spolupráce s nedalekým dobrovolným svazkem obcí mikroregionem Milada (10 obcí od Trmic po Krupku) a se společností České Švýcarsko, o. p. s., která se zabývá rozvojem cestovního ruchu v oblasti Českého Švýcarska. Přeshraniční spolupráce funguje se Správním společenstvím Königstein (5 obcí v saském pohraničí), v červnu 2005 byla podepsána oficiální dohoda o spolupráci obou území. Spolupráce na české i německé straně se týká především cestovního ruchu, kulturních a sportovních aktivit. Spolupráci se všemi partnery je potřeba dále rozvíjet a rozšířit. Více o tématu „spolupráce“ je uvedeno v kapitole 3.2.6 – priorita „Spolupráce“. Vedle vzájemné spolupráce jednotlivých obcí mikroregionu je důleţitá i spolupráce „uvnitř regionu“ s těmi, kterých se rozvoj regionu týká - s obyvateli, podnikateli a sdruţeními na území mikroregionu. To se v mikroregionu daří právě díky provázání jeho aktivit s aktivitami MAS.


2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Situační analýza Situační analýza je text, jehoţ cílem je komplexně zmapovat dané území. Kvalitní popsání stavu je východiskem pro správné stanovení strategických směrů a cílů. 2.1.1 Základní charakteristika území

Území mikroregionu Labské skály tvoří katastrální území devíti obcí, jeţ leţí v severní části okresu Ústí n. Labem (Libouchec, Petrovice, Povrly, Ryjice, Tisá, Velké Chvojno) a v jiţní části okresu Děčín (Dobkovice, Jílové, Malšovice). Území jmenovaných obcí leţí v Ústeckém kraji a je začleněno do Euroregionu Elbe – Labe. Katastry obcí Petrovice, Tisá a Jílové bezprostředně sousedí se Saskem. Rozloha zájmového území činí cca 192 km², dohromady ţije v jeho obcích 13 468 obyvatel (k 31. 12. 2007). Největší je město Jílové, ve kterém ţije 5 273 obyvatel, nejmenší je obec Ryjice se 189 obyvateli. Přirozené centrum tvoří Jílové, jediné město v mikroregionu, které má nejvyšší počet obyvatel, největší rozlohu katastrálního území i největší hustotu zalidnění. Obec

Počet částí obcí

Počet katastrů

Dobkovice 4 2 Jílové 6 4 Libouchec 4 3 Malšovice 7 5 Petrovice 6 4 Povrly 12 10 Ryjice 1 1 Tisá 4 2 Velké Chvojno 6 6 Mikroregion Labské skály 35 37 Tabulka č. 1: Základní charakteristika území (k 31. 12. 2007) Zdroj: ČSÚ

Rozloha (ha)

Počet obyvatel

Hustota zalidnění na 1 km2

575 3 657 2 801 1 305 5 234 2 557 159 1 186 1 713 19 187

684 5 273 1 869 827 842 2 191 189 833 760 13 468

118,96 144,19 66,73 63,37 16,09 85,67 118,87 70,24 44,37 70,19

Území mikroregionu patří do oblasti Českého Švýcarska. Návštěvníkům má určitě co nabídnout – k návštěvě je láká velmi rozmanitá a členitá krajina od břehů Labe přes nejrůznější vrcholy Českého středohoří či Děčínské vrchoviny směrem ke státní hranici se Saskem, kde se otvírá úchvatné panorama Tiských stěn a Děčínského Sněţníku. Geografická poloha můţe být chápána jako významný rozvojový faktor území. Samotný mikroregion Labské skály zahrnuje z hlediska regionálních vztahů dvě poměrně odlišné územní jednotky, obce podél řeky Labe Povrly, Dobkovice a Malšovice a obce poloţené na Děčínské vrchovině. Sídlo mikroregionu je v jediném městě v zájmovém území, v Jílovém. Jedním z faktorů spojujících území mikroregionu je skutečnost, ţe malé obce leţící mezi dvěmi velkými městy (Ústí n. L. a Děčín) pociťují nedostatek zájmu obou měst o problémy, které přesahují rámec obcí. To bylo zásadním impulsem ke sdruţení obcí do mikroregionu. Pohraničí v ČR se vyznačuje i další nepříznivou charakteristikou, a tou je „vykořeněnost obyvatel“, kteří sem přišli z jiných oblastí republiky. Skutečnost, ţe se zde 9 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

střední generace často necítí být doma, společně s nedostatečnou nabídkou pracovních míst a omezenými moţnostmi sportovního a kulturního vyţití především v osadách jednotlivých obcí negativně ovlivňuje kvalitu ţivota v regionu. V posledních letech se ovšem image mikroregionu zlepšuje. V jednotlivých obcích přibývá akcí pro veřejnost, jsou pořádány slavnosti, obnovovány tradice. To přispívá ke spokojenosti obyvatel a zároveň ke zvýšení zájmu návštěvníků o region.

2.1.2 Obyvatelstvo a sídelní struktura Obyvatelstvo Pohraniční mikroregion s venkovským charakterem charakterizuje malá hustota zalidnění. Počet obyvatel od roku 2001 vzrostl o 6,6% (viz tabulka č. 3). Mírný přírůstek je dán jednak přirozeným přírůstkem obyvatel (nově narozené děti), jednak počtem přistěhovaných lidí do některé z obcí mikroregionu. K pozitivnímu přírůstku obyvatel přispěl současný trend bydlení na vesnici společně se snahou obcí nabízet další moţnosti kvalitního bydlení. Počet obyvatel

Obec

Rozloha 2

rok 2001 k 1.1.2006 k 1.1.2008 km Dobkovice 650 656 684 5,75 Jílové 5 259 5 292 5273 36,57 Libouchec 1 683 1 789 1869 28,01 Malšovice 723 795 827 13,05 Petrovice 622 758 842 52,34 Povrly 2 109 2 221 2191 25,57 Ryjice 196 188 189 1,59 Tisá 674 794 833 11,86 V. Chvojno 662 740 760 17,13 Celkem 12 578 13 233 13468 191,87 Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění mikroregionu Zdroj: ČSÚ

Hustota obyv. 2001 113,04 143,81 60,09 55,4 11,88 82,48 123,27 56,83 38,65 65,55

2008 118,96 144,19 66,73 63,37 16,09 85,67 118,87 70,24 44,37 70,19

Věková skladba obyvatel je zatím příznivá, pouze v Povrlech přesahuje průměrný věk obyvatel hranici 40 let. Č.

Název obce

Počet obyvatel k 1.1.2008 muţi ţeny celkem

Průměrný věk k 1.1.2008 muţi ţeny celkem

1. Dobkovice 371 313 684 38,6 2. Jílové 2 617 2 656 5 273 37,3 3. Libouchec 980 889 1 869 38,0 4. Malšovice 418 409 827 35,8 5. Petrovice 427 415 842 35,0 6. Povrly 1 071 1 120 2 191 38,5 7. Ryjice 101 88 189 37,3 8. Tisá 418 415 833 37,3 9. Velké Chvojno 384 376 760 36,6 Tabulka č.3: Počet obyvatel mikroregionu – muţi a ţeny - a průměrný věk Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008

38,1 40,1 39,9 38,3 35,3 41,9 40,9 41,1 38,0

38,4 38,7 38,9 37,1 35,1 40,3 39,0 39,2 37,3


Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2001 - 2008 v porovnání s rokem 2001 poklesla. V roce 2001 se míra nezaměstnanosti v ČR pohybovala na úrovni 8,0%, v r. 2007 to bylo 6,0% a ve 3. čtvrtletí 2008 5,2% (zdroj: ČSÚ). Ústecký kraj ovšem tradičně patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (v říjnu 2008 dosáhla nezaměstnanost v kraji 9,2%). V rámci kraje má v současné době nejvyšší nezaměstnanost okres Most, po něm okres Děčín. K 31. 10. 2008 vykazoval okres Děčín míru nezaměstnanosti 9,8% a okres Ústí n. L. 9,2% (zdroj: Úřad práce Ústí n. L.). Také na území mikroregionu je proto míra nezaměstnanosti v porovnání s republikovým průměrem vyšší, coţ je dáno nedostatečnou nabídkou práce v některých obcích mikroregionu. Tento problém nevyřeší mnohdy ani blízkost velkých měst, protoţe především občané s niţší úrovní vzdělanosti nalézají uplatnění na trhu práce velmi obtíţně. Vzhledem k plánovanému propouštění zaměstnanců podniků a firem v rámci celé ČR na konci roku 2008, tedy i v Ústeckém kraji a mikroregionu (např. firma Měď Povrly) dojde ovšem opět k nárůstu nezaměstnanosti. Sídelní struktura Mikroregion Labské skály je tvořen 9 administrativně samostatnými obcemi, které dohromady zahrnují 35 částí obcí. Sídelní struktura prošla za posledních 60 let výraznou transformací, a to především v důsledku rozsáhlého populačního úbytku po skončení 2. světové války. Charakteristickým znakem mikroregionu je počet středně velkých obcí (500-999 obyvatel) a malých měst.

Územní jednotka Mikroregion Labské skály Okres Ústí nad Labem Okres Děčín Česká republika

Počet obcí 9 23 52 6 258

Počet částí obcí 35 102 191 14 957

Počet částí obcí na 1 obec 3,9 4,4 3,7 2,4

2

Průměrná rozloha (km ) na 1 obec 21,3 17,6 17,5 12,6

na 1 část obce 5,5 4,0 4,8 5,3

Tabulka č. 4: Základní charakteristika sídelního systému Zdroj: ČSÚ, k 30. 6. 2008

2.1.3 Občanská vybavenost, zázemí a služby

Občanská vybavenost, zázemí a sluţby pro občany představují velmi důleţité faktory ovlivňující kvalitu ţivota obyvatel rozvoji území. Zařízení občanské vybavenosti jsou důleţitá i pro rozvoj cestovního ruchu a v důsledku tedy k zajištění příjmu obyvatel. Úroveň a rozsah občanského vybavení v obcích jsou přímo úměrné velikosti obcí. Stavební úřad je v Jílovém, Povrlech a Libouchci. Kromě Ryjic funguje v kaţdé obci mateřská škola (v Jílovém a Povrlech dvě MŠ) a alespoň 1. stupeň základní školy (1. – 4. třída ZŠ). V Jílovém, Libouchci, Povrlech a Tisé funguje rovněţ 2. stupeň ZŠ (5. – 9. třída). Dostatečný počet ordinací praktických lékařů je v Jílovém, Povrlech a Tisé. Domy s pečovatelskou sluţbou jsou v současné době v Jílovém, Libouchci, Povrlech a Tisé. Jejich vybudování je plánováno v Malšovicích, Petrovicích a ve Velkém Chvojně. Přehled zařízení občanské vybavenosti ukazují tabulky č. 5 a 6. Všechny obce mají vysokorychlostní připojení k internetu, v knihovnách poskytují internetové sluţby pro veřejnost. V Ryjicích funguje Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) a v Tisé galerie. 11 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

Obec

Lékař. Lékárna ordinace

DPS

Dobkovice: 0 0 0 Jílové 7 1 1 Libouchec 4 1 1 Malšovice 0 0 0 Petrovice 2 1 0 Povrly 6 1 1 Ryjice 1 0 0 Tisá 4 0 1 Velké Chvojno 2 0 0 Tabulka č. 5: Přehled zařízení občanské vybavenosti Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008

Obec

Veřejná knihovna

Kulturní zařízení

Sakrální stavba

Tělocvična

Hřiště se správcem

1 3 0 0 1 1 0 1

1 4 1 2 1 1 0 1

Sport. zařízení se správcem 0 1 4 0 2 1 0 1

0

1

ZŠ – 1. stupeň

Mateřská škola

Dobkovice: 1 1 0 1 1 Jílové 1 1 1 2 0 Libouchec 1 1 3 1 0 Malšovice 1 2 1 1 1 Petrovice 1 0 2 1 1 Povrly 1 2 2 2 0 Ryjice 1 0 0 0 0 Tisá 1 0 1 1 0 Velké Chvojno 1 0 1 1 1 Tabulka č. 6: Přehled zařízení občanské vybavenosti a sakrálních staveb Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008

Stadion

Koupaliště a bazény

0 3 0 0 0 1 0 0

0 2 0 1 0 3 0 0

1

0

0

ZŠ – 2. stupeň

Pošta

0 1 1 0 0 1 0 1 0

1 1 1 1

1

Fungování mateřských a základních škol v jednotlivých obcích je velmi důleţitým faktorem pro rozvoj regionu, čehoţ jsou si představitelé mikroregionu dobře vědomi. Neméně důleţitá je přítomnost malých místních prodejen ve všech obcích a některých osadách (potraviny nebo smíšené zboţí). Podstatné pro obyvatele obcí je rovněţ udrţení ordinací lékařů v místě, a dále fungování kulturních a sportovních zařízení. Součástí rozvoje obcí je péče o kulturní a přírodní dědictví regionu. Záchrana památkově chráněných nebo cenných staveb, církevních staveb, drobných sakrálních památek a dalších zajímavých prvků v obcích i krajině je důleţitá pro atraktivitu regionu i spokojenost jeho obyvatel. V této oblasti je rovněţ prostor pro mezisektorovou spolupráci a spolupráci s veřejností (aktivity typu „zachraňte svoji kapličku“ často organizují občanská sdruţení se zapojením veřejnosti). 2.1.4 Doprava a technická infrastruktura

Území mikroregionu ovlivňují malé vzdálenosti ke krajskému městu Ústí nad Labem a okresnímu městu Děčín. Velká města v blízkosti nabízejí jak pracovní příleţitosti, tak moţnosti kulturního a sportovního vyţití a zásobování. Dosaţitelnost obou měst je z pohledu mikroregionu velmi rozdílná. Pro silniční dopravu je významný dostavěný úsek dálnice D 8 (úsek Ústí nad Labem – Petrovice - státní hranice (– Dráţďany)). Dálnice 12 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

urychlila dosaţení mikroregionu z Dráţďan, přinesla ovšem i negativní jevy, především zhuštění provozu na trase Libouchec – Jílové, případně směrem na Ústí n. L. Významné jsou dále dvě hlavní komunikace, silnice I.třídy č. I/13 (Děčín - Jílové Libouchec - Ústí n L.) a č. I/30 (Ústí n. L. - Povrly - Dobkovice - Malšovice - Děčín). Územím dále prochází jedna z hlavních ţelezničních tratí ČR ve směru (Dráţďany - ) Děčín - Dobkovice - Povrly - Ústí nad Labem - Praha (- Vídeň). Výhodnou polohu z hlediska dosaţitelnosti velkých měst mají obce Povrly, Dobkovice, Jílové a Libouchec, leţící přímo na jedné nebo více hlavních komunikací. Ostatní obce, ale i osady čtyř obcí zmíněných výše uţ nemohou těţit z dobré dosaţitelnosti velkých měst. Na druhé straně nejsou vystaveny nadměrné zátěţi vlivem osobní a nákladní dopravy (vyjma Petrovic, kde je státní hraniční přechod do SRN). 2.1.8

Ekonomika

Zájmové území patří v rámci ČR ke strukturálně slabým regionům, které charakterizuje především nadprůměrná nezaměstnanost, niţší úroveň vzdělání obyvatelstva, niţší aktivity podnikatelů, s čímţ souvisí omezená nabídka potenciálních zaměstnavatelů a nízká daňová výtěţnost. Na utváření ekonomické základny v mikroregionu měla bezprostřední vliv poloha v dosahu ústecké a děčínské průmyslové aglomerace. Dalším významným faktorem ovlivňujícím strukturu zaměstnanosti ve sledovaném území je historická průmyslová tradice řady obcí v regionu. Charakter území byl utvářen také zemědělskou výrobou. S útlumem jak průmyslové, tak zemědělské výroby na území mikroregionu se sniţuje také míra jejich vlivu na region. Přehled firem podle počtu zaměstnanců Obec 6-9 10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 100 nad 100 Dobkovice 0 1 0 1 0 0 Jílové 5 8 3 4 2 1 Libouchec 4 0 0 3 0 0 Malšovice 1 2 0 1 0 0 Petrovice 6 4 0 1 0 0 Povrly 6 3 2 0 0 1 Ryjice 0 0 0 0 0 1 Tisá 2 1 2 2 1 1 V. Chvojno 3 2 0 2 0 0 Tabulka č. 7: Přehled firem podle počtu zaměstnanců Zdroj: ČSÚ (Pozn.: Do přehledu byly zahrnuty i obecní úřady a základní školy.)

Významnější vliv z hlediska zaměstnanosti obyvatel mají dnes pouze firmy SCA Packaging, s. r. o. v Jílovém (výroba obalů, více neţ 500 zaměstnanců), Měď Povrly, a. s. (výroba neţelezných kovů, více neţ 250 zaměstnanců), firma BURG – Schliessysteme v Tisé (více neţ 100 zaměstnanců) a Léčebna dlouhodobě nemocných v Ryjicích (více neţ 100 zaměst.). Dále je v regionu zastoupen stavební průmysl, výroba obalů, zpracování kovů, opravy automobilů a strojů, autobusová doprava, pohostinství, zemědělství a řada drobných ţivnostníků s nejrůznějším zaměřením činnosti. Na území mikroregionu působí rovněţ několik větších zemědělských firem (např. ve Velkém Chvojně a v Malšovicích), menší farmy lze nalézt v katastru kaţdé obce. U většiny zemědělských subjektů se v porovnání s minulostí podstatně sníţil stav chovaných zvířat, rozsah obhospodařovaných pozemků, došlo k omezení produkce a tím i ke sníţení počtu 13 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

pracovních míst. Dnešním trendem je orientace na péči o krajinu, případně hledání dalších zdrojů příjmů v rámci nezemědělské činnosti např. ve formě údrţby veřejné zeleně, udrţování silnic v zimě nebo provozování agroturistiky apod. Význam terciární sféry - sluţeb - se naopak v poslední době zvyšuje. Je zřejmé, ţe pro území mikroregionu není řešením návrat k průmyslové tradici, ale právě rozvoj sluţeb, především v rámci cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Zde je zapotřebí realizovat nejen investiční záměry, ale rovněţ neinvestiční, jako jsou různé akce pro veřejnost nebo např. vydání propagačních materiálů. Jen tak dojde k celkovému oţivení regionu a tím k posílení hospodářství. K 30. 6. 2008 působilo na území mikroregionu celkem 2 405 ekonomicky aktivních subjektů, coţ je o 273 subjektů méně neţ v pololetí roku 2006 (viz tabulka č. 7). Tento pro mikroregion nepříznivý vývoj odpovídá trendu v celé republice; příčinou je nepříznivá ekonomická situace a malá ochota státu podporovat malé a střední podnikání. Počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v produktivním věku je v řešeném území ve srovnání s okresní i celorepublikovou úrovní podprůměrný, coţ nepřímo svědčí o nízké míře podnikatelské aktivity v území mikroregionu. Tento stav byl do jisté míry zapříčiněn nejenom předchozí průmyslovou specializací celé oblasti, ale i niţší úrovní vzdělanosti místní populace. Někteří drobní podnikatelé zrušili ţivnost a nechali se zaměstnat (proto se postupně sniţuje míra nezaměstnanosti). Počet ekonomických subjektů 2006 Dobkovice 114 Jílové 1 066 Malšovice 179 Libouchec 363 Petrovice 228 Povrly 374 Ryjice 53 Tisá 171 Velké Chvojno 130 Celkem 2 678 Tabulka č. 8: Počet ekonomicky aktivních subjektů Zdroj: ČSÚ, data k 30. 6. 2008 Obec

Počet ekonomických subjektů 2008 90 932 160 324 252 314 49 153 131 2 405


V tabulce č. 9 jsou uvedeny ekonomické subjekty podle jednotlivých kategorií.

Obec

Počet podnik. Zeměď., subjektů lesnictví, Průmysl celkem rybolov 2007

Staveb nictví

Doprava a spoje

Dobkovice 115 7 22 16 4 Jílové 1093 50 138 167 67 Libouchec 367 35 55 51 23 Malšovice 185 19 27 25 15 Petrovice 268 19 11 21 2 Povrly 366 40 32 58 7 Ryjice 55 8 2 8 1 Tisá 175 10 21 13 9 Vel Chvojno 144 25 7 24 9 Celkem 2653 206 293 367 137 Tabulka č. 9: Rozdělení ekonomických subjektů podle kategorií. Zdroj: ČSÚ, údaje k 31. 12. 2007

Prodej, opravy motor. vozidel; pohostinství

Ostatní obcho Veřejná dní správa sluţby

Ostatní Školst veřej., ví a sociál.a zdravo osobní tnictví sluţby

37 396 110 58 177 127 19 69

17 160 59 30 23 59 9 27

1 3 2 1 2 2 2 2

1 18 6 3 1 12 1 7

10 94 26 7 12 29 5 17

39 1032

27 411

2 17

4 53

7 207

2.1.6 Zemědělství

Úroveň zemědělské výroby je z velké míry předurčena kvalitou přírodních podmínek. S určitým zjednodušením lze přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu vyjádřit cenou zemědělské půdy, která odráţí její produkční schopnost – bonitu. Na základě tohoto ukazatele můţeme přírodní předpoklady pro zemědělskou výrobu v MAS Labské skály, s přihlédnutím k ceně půdy v příslušných okresech, hodnotit jako podprůměrné. Dalšími ukazateli, které ovlivňují předpoklady pro rozvoj zemědělství, jsou členitost, svaţitost, stabilita svahů a dostupnost pozemků. Území MAS se vyznačuje různorodostí klimatických podmínek (od klimatického regionu 9 - chladný po 2 – teplý). Podíl zemědělské půdy z celkové výměry území mikroregionu v procentech ukazuje tabulka č. 10. Pro území mikroregionu, podobně jako pro další pohraniční regiony, je charakteristický nízký podíl orné půdy a naopak vysoký podíl trvalých travních porostů (louky a pastviny). Zemědělské firmy v regionu hospodaří extenzivně, převládá ţivočišná výroba. Významný podíl na struktuře pozemků ve sledovaném území mají také lesní porosty, zaujímající ve většině obcí více neţ 30% celkové rozlohy jejich katastrálního území, v Jílovém a Tisé je to dokonce cca 60% celkové rozlohy.


Obec

Celková výměra pozemků (ha)

Orná půda (ha)

Zahrady (ha)

Ovoc. sady (ha)

Dobkovice 575 29 14 2 Jílové 3656 459 104 16 Libouchec 2801 265 50 1 Malšovice 1303 410 27 42 Petrovice 5234 851 5 0 Povrly 2557 43 31 3 Ryjice 159 0 4 0 Tisá 1186 38 11 0 Velké Chvojno 1713 382 14 0 Celkem 19184 2477 260 64 Tabulka č. 10: Struktura pozemků v mikroregionu Zdroj: ČSÚ, data k 1. 1. 2008

Trvalé Zeměděl travní ská půda poros(ha) ty (ha) 215 489 891 398 2463 1220 65 300 925 6966

261 1068 1207 877 3319 1297 70 349 1321 9769

Lesní půda (ha) 214 2270 1094 282 1347 935 57 702 176 7077

Zastav Vodní Ostatní ěné plochy plochy plochy (ha) (ha) (ha) 23 14 22 16 18 57 1 12 20 183

10 39 28 18 21 29 2 15 19 181

67 266 450 110 529 239 29 108 178 1976

Transformace zemědělství po roce 1989 se zásadním způsobem promítla do zaměstnanosti, majetkových vztahů a územně prostorového uspořádání tohoto sektoru. Před rokem 1989 byly téměř monopolním obhospodařovatelem pozemků ve sledované oblasti státní statky a JZD, které prošly v průběhu 90. let sloţitým procesem privatizace. V současné době jsou hlavními obhospodařovateli soukromé zemědělské podniky, farmy a soukromě hospodařící zemědělci. Dnes se zemědělský sektor ve sledovaném území vyznačuje nízkým podílem zaměstnanosti a nízkou prosperitou většiny zemědělských subjektů. Místy se nacházejí plochy leţící ladem. Většinou se jedná o majetek navrácený restituentům, kteří se o něj nestarají, nebo o plochy nevhodné pro zemědělskou činnost. Extenzivní způsob hospodaření je v souladu s poţadavky na zajištění péče o krajinu na území CHKO. Povolena jsou pouze organická hnojiva, max. 40 kg N/ ha půdy. Velká část území mikroregionu patří do některého ze dvou CHKO (viz bod 2.1.7 „Ţivotní prostředí“). Zemědělské podniky nebo soukromě hospodařící rolníci na území mikroregionu udrţují trvalé travní porosty podle zásad agroenvironmentálních opatření MZe ČR, především sečením a spásáním. Důleţitým faktem je skutečnost, ţe po roce 1989 se v území mikroregionu téměř přestala pouţívat hnojiva, s výjimkou organických. K tomu donutil zemědělce zpřísněný reţim v oblasti CHKO společně se stoupajícími cenami hnojiv. Díky tomu se stav ţivotního prostředí v regionu neustále zlepšuje. Zemědělská výroba do venkovského prostoru vţdy patřila, a patřit by měla i nadále, stejně jako zajištění péče o krajinu zemědělci. Po drastickém sníţení stavů hospodářských zvířat, hlavně skotu, po roce 1989, a přechodu k extenzivnímu způsobu hospodaření dnes zemědělci zajišťují potřebnou péči o kulturní krajinu bez větších zásahů do přírody. Pokud plochy nebudou udrţované, zarostou plevelem a nálety. Nebude se ovšem jednat o návrat k původním loukám, ale o vznik nevzhledných, bezcenných ploch. Potom by záměr rozvíjet cestovní ruch a volnočasové aktivity v regionu nemohl být uskutečněn. Někteří ze zemědělců zároveň chovají koně a v omezené míře nabízejí vyjíţďky na koních. V zásobníku projektů jsou zařazeny projekty na rozšíření této nabídky a zlepšení zázemí (např. rekonstrukce sociálního zařízení nebo nové ubytování).


S tím souvisí nabídka agroturistiky, pro kterou jsou v území mikroregionu velmi dobré předpoklady. V budoucnosti by mohlo několik farem v regionu provozovat agroturistiku a zároveň si tak zajistit další zdroj příjmů. K tomu patří vytvoření jezdeckých tras na území mikroregionu, o které je rovněţ velký zájem i na saské straně hranice.

2.1.7 Životní prostředí Stav a kvalitu ţivotního prostředí můţeme hodnotit z pohledu čistoty ovzduší, znečištění povrchových i podzemních vod a odpadového hospodářství. Ovzduší a jeho kvalita ve sledovaném území byla v minulosti ovlivněna blízkostí vysoce exponované průmyslové oblasti s velkými zdroji znečištění a koncentrací tepelných elektráren. V letech 1979 -1980 došlo k poškození lesních porostů. Stav ovzduší se od 90. let 20. století zlepšuje, zejména v důsledku montáţe odsiřovacích zařízení v tepelných elektrárnách, omezováním či úplným zastavením provozů. Dnešní hodnoty sledované v rámci posuzování kvality ovzduší v Děčíně a v Ústí n. Labem jsou příznivé a aţ na výjimky nepřekračují povolené normy. Vzhledem k tomu, ţe hlavní zdroje znečištění ovzduší na území mikroregionu jiţ řadu let neexistují, lze konstatovat, ţe míra znečištění ovzduší byla v posledních letech minimalizována. Ke zlepšení dochází i u kvality vody, a to zejména výstavbou nových ČOV, zavíráním neekologických provozů a prakticky vyloučením hnojení umělými hnojivy. Zlepšení kvality vody je ovšem patrné především na místních tocích v území mikroregionu. Řeka Labe nevykazuje od r. 2002 ţádné výrazné zlepšení jakosti vody. Podél celého toku Labe je stále v provozu dost průmyslových podniků a některé přítoky Labe (např. Bílina v Ústí n. L.) způsobují, ţe jakost vody v Labi je nadále pouze průměrná. V budoucnosti by ovšem mělo dojít k podstatnému zlepšení jakosti vody v Labi a jeho přítocích, protoţe to nařizuje tzv. Rámcová směrnice EU o vodě. Nakládání s odpady je ve sledované oblasti řešeno svozem na centrální skládky. Na území mikroregionu nenajdeme ţádnou spalovnu odpadu. Řešení odpadového hospodářství je v rámci mikroregionu uspokojivé. Vypovídací schopnost má rovněţ fakt, ţe na území mikroregionu se nachází CHKO Labské pískovce, CHKO České středohoří a přírodní park Východní Krušné hory. Záměry plánované především v oblasti cestovního ruchu, investiční i neinvestiční akce, je tedy nutné nejprve konzultovat s příslušnou správou CHKO a dojít k variantě přijatelné pro obě strany. Celkový stav ţivotního prostředí v mikroregionu se v posledních letech podstatně zlepšil. Tento fakt potvrzuje rovněţ přítomnost některých druhů ptáků (např. tetřívek) a zvířat (jelení zvěř, jezevec, bobr na Labi). Jediným velkým zásahem v poslední době byla výstavba dálnice D8 v úseku Ústí n. Labem Petrovice. Výstavba měla negativní vliv na přírodu a kulturní krajinu v katastrech obcí Petrovice, Libouchec a Velké Chvojno (především změna rázu krajiny, narušení stability ekosystému, zplodiny a hluk). Po dokončení stavby v roce 2007 se situace ve zmíněné oblasti zklidňuje. Průzkumy totiţ ukázaly, ţe např. ptáci a zvěř si na permanentní hladinu hluku podél silnic zvyknou. Území mikroregionu jako celek nadále zůstává velmi atraktivní a cenné z hlediska ochrany přírody a krajiny. Dobrý stav ţivotního prostředí dává našemu regionu šanci profilovat se jako venkovský region s nabídkou kvalitního bydlení pro jeho obyvatele a s mnoha nabídkami šetrné turistiky pro jeho návštěvníky (klid, zdravé ţivotní prostředí, přírodní a kulturní zajímavosti aj.).


2.2 SWOT analýza SWOT analýza je metoda celkového určení pozitivních a negativních stránek mikroregionu. SWOT analýzu tvoří 4 části: 1. silné stránky (Strengths), 2. slabé stránky (Weakness), 3. příleţitosti (Opportunities) a 4. ohroţení (Threat). Silné a slabé stránky jsou vnitřními aspekty území mikroregionu. Příleţitosti a ohroţení jsou faktory vnější, které nepodléhají přímému vlivu mikroregionu. Strategie rozvoje řeší problémy definované jako slabé stránky za vyuţití silných stránek se zřetelem na příleţitosti a ohroţení rozvoje mikroregionu.

2.2.1 Silné stránky Hospodářský rozvoj - Turistická atraktivita oblasti, zejména ve vztahu k jedinečnému přírodnímu potenciálu na území mikroregionu - Poloha mikroregionu na hranicích se SRN a fungující přeshraniční aktivity - Mnoţství turistických cílů na území mikroregionu - Existence ubytovacích kapacit ve většině obcí - Síť turistických a cyklistických tras v regionu - Mapová identifikace cyklotras v území i v sousedním saském pohraničí - Přítomnost malých ţivnostníků v regionu - Přítomnost zemědělských subjektů v kaţdé z 9 obcí (zajištěná péče o krajinu) Infrastruktura - Dokončená dálnice D8 (úsek Ústí nad Labem – Dráţďany) - Přítomnost základních a mateřských škol v 8 obcích z 9 - Přítomnost lékařských praxí v obcích - Vyřešené odpadové hospodářství Lidské zdroje Stabilní stav počtu obyvatel, příznivá věková skladba obyvatel (vysoký podíl obyvatel do 30 let) Kvalitní místní pracovní síla Aktivní občané v regionu – odvádějí kvalitní, většinou dobrovolnickou práci Přítomnost sportovních a zájmových organizací v obcích Rozvoj území - Vyuţívání podpůrných programů v rámci kraje a ČR, strukturálních fondů a dalších programů EU - Schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace ve většině obcí - Nadále se zlepšující stav ţivotního prostředí - Podmínky pro vyuţití biomasy a alternativních zdrojů energie - Spolupráce obcí a meziresortní spolupráce v území mikroregionu - Bohatá historie území, snaha o oţivení tradic a s tím související potenciál pro poznávací turistiku - Společná česko-saská historie, navázání spolupráce (malé projekty)


2.2.2 Slabé stránky Hospodářský rozvoj - Nedostatečná spolupráce podnikatelů (především v cestovním ruchu) - Špatná informovanost o moţnostech rozvoje podnikání a moţnostech čerpání dotací - Deficity v nabídce produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu - Nedostatek volnočasových nabídek v malých obcích a osadách - Pouze 2 informační centra bez zajišťování ubytovacích a dalších sluţeb - Nedostatek ubytovacích kapacit pro různé zájemce (rodiny s dětmi, milovníci koní, senioři, skupiny dětí a mládeţe apod.) - Nedostatek stravovacích zařízení různé kvality - Nedostatečná propagace regionu - Absence regionálního výrobku - Absence hippotras a nabídek agroturistiky - Neexistuje koncepce rozvoje cestovního ruchu mikroregionu - Nízká kupní síla obyvatel - Nedostatečná síť sluţeb v malých obcích a osadách Infrastruktura - Špatný stav, nedostatečná kapacita nebo absence technické infrastruktury v obcích (kanalizace, ČOV, vodovody, plynofikace, veřejné osvětlení) - Nízký počet zařízení sportovní a kulturní infrastruktury a špatný stav těchto zařízení - Špatný technický stav místních komunikací (ve vlastnictví obcí) - Špatný technický stav komunikací ve vlastnictví kraje - Špatná dopravní obsluţnost, zejména v okrajových obcích regionu – vzdálenějších od velkých měst - Zhoršující se nabídka sluţeb v oblasti školství a zdravotnictví, zejména v důsledku neefektivnosti provozu předmětných zařízení v souvislosti se změnou demografického chování obyvatel Lidské zdroje - Nízká úroveň vzdělání obyvatel, nedostatek vysokoškolsky vzdělaných obyvatel -

Jazykové bariéry u obyvatel

-

Nedostatek pracovních příleţitostí na území MAS Vysoká vyjíţďka za prací Nízká aktivita obyvatelstva ve správě věcí veřejných

-

Vykořeněnost obyvatel, neznalost regionálních tradic

Rozvoj území - Místy nehezký vzhled návsí, absence vybavení (zeleň, lavičky, odpad. koše aj.) - Nedořešený stav bytového fondu a bytové situace - Odtrţenost osad od centrálních obcí, nedostatečná komunikace a předávání informací - Nepřítomnost domů s pečovatelskou sluţbou v obcích - Tradice přerušené vysídlením obyvatelstva po 2. světové válce - Mnoţství nevyuţitých a chátrajících objektů, včetně zemědělských objektů


-

Místy nedostatečná péče o krajinu (např. restituenti) Nedostatečná komunikace jednotlivých sektorů s krajským úřadem Dotační tituly kraje neodráţejí potřeby regionu Nedostatečná ekonomická soběstačnost obecních rozpočtů pro realizaci rozvojových plánů

2.2.3 Příležitosti Hospodářský rozvoj - Rozvoj agroturistiky a hippoturistiky - Rozšíření sluţeb nabízených informačních center, vytvoření dalšího informačního centra a propojení do sítě s okolními informačními centry - Účinná propagace v ČR i v cizině - Rekreační a nákupní potenciál obyvatel ze Saska - Vzdělávání pro podnikatele, zprostředkování informací (o rozvoji firem, čerpání dotací apod.) - Příchod nových investorů - Vytvoření nových pracovních míst vzhledem k plánovaným projektům souvisejících s vyuţitím průmyslové zóny Knínice, Ţďárek a Petrovice - Vyuţití zázemí škol k realizaci programů např. ke zvýšení jazykové gramotnosti obyvatelstva, nabídka volnočasových aktivit, semináře pro podnikatele - Řeka Labe jako potenciál pro cestovní ruch - Šetrné vyuţití jedinečného přírodního potenciálu - Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu Infrastruktura - Vyšší investice do dopravní a technické infrastruktury (např. oprava místních komunikací, chodníků aj.) Lidské zdroje - Aktivace lidského potenciálu (oslovení dalších aktivních občanů) - Rozvoj neziskových organizací a stimulace k dobrovolné práci - Zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů - Vzdělávání obyvatel, např. jazykové kurzy - Motivace obyvatel, aby se sţili se svým regionem Rozvoj území - Vybudování zázemí pro kulturní a sportovní aktivity, oprava a modernizace stávajících objektů - Moţnost vyuţívání programů EU - Přeshraniční spolupráce v novém období 2008 – 2013 - Spolupráce s MAS Labské skály, mikroregionem Milada, podnikateli a organizacemi v regionu - Fungování Ústeckého kraje – dotace „šité na míru“ potřebám obcí, podnikatelů, organizací aj. - Spolupráce s Úřadem práce (Děčín a Ústí n. Labem) - Vytvoření nových pracovních míst vzhledem k plánovaným projektům souvisejících s vyuţitím průmyslové zóny Knínice, Ţďárek a Petrovice


-

Vyuţití zázemí škol k realizaci programů např. ke zvýšení jazykové gramotnosti obyvatelstva, celoţivotnímu vzdělávání Blízkost velkých pracovních a obsluţných center (Děčín, Ústí n.L., Teplice) Vytváření nových tradic a oţivení starých tradic

2.2.4 Ohrožení Hospodářský rozvoj - Komplikovanost získávání dotací z některých zdrojů – nutnost 100% předfinancovat i velkorozpočtové projekty a neúměrně dlouhá doba zpětného proplácení - Malá podpora ţivnostníků ze strany státu, sniţování podnikatelských aktivit v důsledku negativního legislativního prostředí v rámci ČR - Pasivita podnikatelů, nevyuţití potenciálů cestovního ruchu pro rozvoj jejich podnikání - Neprofesionalita sluţeb - Nedostatečný rozvoj cestovního ruchu vzhledem k omezeným finančním prostředkům v regionu Infrastruktura - Finanční náročnost investic do dopravní a technické infrastruktury Lidské zdroje Odliv kvalifikované pracovní síly a odliv „mozků“ -

Stárnutí populace v mikroregionu

Rozvoj území - Nedostatek finančních prostředků na rozvoj obcí a zlepšování občanské vybavenosti - Zhoršování stavu kulturně-historických památek z důvodu nedostatku finančních prostředků - Zvyšování nezaměstnanosti v důsledku omezování výroby větších zaměstnavatelů v regionu - Nárůst majetkové kriminality a vandalismu - Nedořešené majetkové vztahy k pozemkům a nemovitostem vhodných k podnikání - Nedostatečná podpora venkova ze strany státu a krajského úřadu - Potenciální nestabilita politické situace v ČR - Dopady moţných krizových situací národního, nadregionálního významu - Nestabilita resortu zemědělství (tlak zahraničních producentů), úbytek pracovních míst v zemědělství


3. STRATEGICKÁ ČÁST

Vize Priorita rozvoje

Cíle priority

Opatření

Opatření

Opatření

Aktivita

Aktivita

Aktivita

Aktivita

Aktivita

Aktivita

Obr. č. 3: Schéma struktury strategické části

Popis struktury strategické (návrhové) části Vize Vize obecně formuluje konečný stav, kterého chceme v území dosáhnout, tedy jak by měl mikroregion vypadat po realizaci Strategie. Vize určuje směr rozvoje pro dané území. Priority rozvoje Priority rozvoje mikroregionu vymezují zásadní směry rozvoje, které jsou pro zájmové území společné pro všechny obce nebo alespoň pro většinu z nich. Stanovením priorit si mikroregion určí, jaké oblasti rozvíjet, případně kde řešit problémy (je dán směr rozvoje území jako celku). Cíle Součástí formulování priorit je rovněţ formulace dlouhodobých strategických cílů. Cíle charakterizují konečný stav pro jednotlivé priority, který má být dosaţen realizací Strategie. Určení cílů má význam i pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie pomocí měřitelných ukazatelů (indikátorů). Opatření Opatření představují jednotlivé záměry (projekty), jejichţ realizace vede k řešení problémů nebo naopak k vyuţití pozitiv (silných stránek) mikroregionu. Realizací jednotlivých opatření jsou naplňovány stanovené priority a cíle zájmového území. Aktivity Kaţdé opatření se skládá z dílčích aktivit. Realizace aktivit vede k uskutečnění opatření. Pro aktivity je zpracován časový harmonogram, ze kterého je patrné, jaké aktivity budou v daném časovém úseku (období) realizovány. 22 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

3.1 Vize mikroregionu Labské skály Cílem této strategie je zajistit, aby náš region byl:  otevřený a přívětivý – vhodný k bydlení, podnikání i rekreaci (nadále vytváří a zlepšuje zázemí pro obyvatele včetně infrastruktury, sluţeb, kulturního a sportovního zázemí; dobré podmínky pro podnikatele a ţivnostníky a kvalitní zázemí pro návštěvníky jako ubytování, stravování, sluţby, volnočasové nabídky apod.)  partnerský – spolupráce se rozvíjí: v rámci regionu - spolupracuje veřejný, podnikatelský a neziskový sektor, nadregionálně - rozvíjí se spolupráce se sousedními regiony, mikroregiony, místními akčními skupinami nadnárodně - rozvíjí se přeshraniční spolupráce s obcemi, zájmovými organizacemi, sdruţeními obcí  prosperující, dynamicky se rozvíjející a přitom šetrný k ţivotnímu prostředí  inovační – podporuje zavádění nových aktivit a metod

3.2 Priority a cíle Na základě zpracované SWOT analýzy a konzultace s představiteli mikroregionu bylo stanoveno celkem 6 priorit a formulovány cíle rozvoje zájmového území. Jednotlivé priority mikroregionu a jejich cíle jsou popsány v následujících bodech 3.2.1 – 3.2.6. Priority 3.2.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury - A 3.2.2 Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb - B 3.2.3 Zázemí pro občany - C 3.2.4 Cestovní ruch - D 3.2.5 Životní prostředí a péče o krajinu - E 3.2.6 Spolupráce - F 3.2.1 Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury

Prvním tématem spojujícím všechny obce mikroregionu je technická a dopravní infrastruktura. Představitelé všech obcí vidí potřebu zlepšení a doplnění, případně modernizace infrastruktury ve svých obcích i jejich osadách. V mikroregionu na mnoha místech chybí kanalizace, čistírny odpadních vod, vodovody, místy je zastaralé veřejné osvětlení nebo plynofikace. Současně se malé obce a většina osad potýkají se špatnou dostupností do větších měst (Ústí n. L. a Děčín), dochází k redukci autobusových a ţelezničních spojů, případně změnám jízdních řádů, takţe stávající spoje na sebe nenavazují nebo nevyhovují časově (dojíţdění do zaměstnání a škol). Místní komunikace vyţadují opravy, doplnění zastávkových zálivů, odstavných a parkovacích ploch apod. Cílem této priority je tedy zlepšení dopravní situace v mikroregionu a zkvalitnění technického vybavení obcí a jejich osad. Tato priorita představuje jeden ze základních pilířů, na kterém stojí rozvoj území mikroregionu. Pokud není v území zajištěna dostatečná kvalitní infrastruktura, nedochází k výraznému hospodářskému rozvoji území a nelze realizovat další „nadstavby“, jako je např. rozvoj cestovního ruchu a podnikání. S kvalitní 23 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

dopravní a technickou infrastrukturou vzrůstá zájem o území jak ze strany obyvatel, kteří jsou motivováni zůstat a další se přistěhovávají, tak ze strany investorů, kteří vidí šanci pro fungování své firmy. V rámci této priority byla navrţena celkem 2 opatření, jejichţ realizací mikroregion dosáhne poţadované úrovně technické a dopravní infrastruktury. Mikroregion se stane jak místem vhodným pro bydlení a podnikání, tak v důsledku provedených opatření prosperujícím a dynamicky se rozvíjejícím regionem. - Opatření Budování a obnova technické infrastruktury - Opatření Doprava a dopravní obslužnost 3.2.2 Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb Pro dosaţení vize formulované pro mikroregion Labské skály hraje zásadní roli rozvoj obcí, občanské vybavenosti a sluţeb. Do této priority patří opravy, údrţba a modernizace obecního majetku (ZŠ, MŠ, obecní úřady a další nemovitosti), zkvalitnění bytového fondu, zlepšení nabídky pracovních příleţitostí. Priorita je zaměřena rovněţ na zajištění občanského vybavení a sluţeb v obcích v oblasti veřejné správy, školství, zdravotnictví, sociálních sluţeb, předškolní a mimoškolní péče o děti a základní obchodní infrastruktury. Cílem této priority je zkvalitnění ţivotního standardu obyvatel mikroregionu a dosaţení vize mikroregionu jako místa vhodného k bydlení a podnikání. Tato priorita vychází z provedené SWOT analýzy, která ukázala potřebu zvýšení rozsahu a kvality občanské vybavenosti a sluţeb. V rámci priority byla navrţena 4 opatření. - Opatření Zkvalitnění života v mikroregionu - Opatření Zkvalitnění bydlení - Opatření Služby - Opatření Podpora podnikání a zaměstnanosti 3.2.3 Zázemí pro občany Zázemí pro občany v jednotlivých obcích tvoří jakousi nadstavbu, která přichází na řadu po zajištění základních potřeb pro občany. Tato „nadstavba“ je ovšem velmi důleţitým kritériem pro spokojenost obyvatel regionu, jejich identifikaci se svým regionem, a podstatně zvyšuje atraktivitu regionu i pro návštěvníky. Kulturní, sportovní a zájmová činnost patří k volnočasovým aktivitám, které jedinečným způsobem utvářejí charakter regionu. Podpora těchto aktivit přispívá ke zlepšení kvality ţivota na venkově. Cílem této priority je zajištění mikroregionu jako místa vhodného k bydlení a rekreaci jednak prostřednictvím rekonstrukce nebo budování nových objektů a areálů pro tyto aktivity, jednak prostřednictvím podpory nejrůznějších kulturních, společenských a sportovních akcí v regionu. Snahou je opět udrţení mladých lidí v regionu, případně motivace pro jejich návrat po ukončení studia. Pro střední generaci je zapotřebí vytvořit podmínky pro kvalitní kulturní, sportovní a volnočasové zázemí. Důleţité je rovněţ vytvořit důstojné zázemí a nabídku aktivit pro seniory, a rovněţ propojit generace, aby se mladí mohli učit od starších, zkušenějších. Opatření navrţená pro prioritu C (Zázemí pro občany): - Opatření Vybudování zázemí - Opatření Podpora činnosti dětí a mládeže - Opatření Pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí 24 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

3.2.4 Cestovní ruch Cestovní ruch rovněţ patří k tématům, která jsou společná pro celé zájmové území. Na potřebě rozvoje cestovního ruchu se shodli všichni zástupci obcí mikroregionu. Území mikroregionu je pro návštěvníky i obyvatele zajímavé po celý rok, má rozhodně co nabídnout, sportovat i relaxovat mohou zájemci v kaţdém ročním období. Cestovní ruch představuje jednoznačně šanci regionu, kterou je potřeba vyuţít a získat hospodářský efekt ve formě vyšších příjmů obcí i podnikatelů a zároveň vytvoření nových pracovních míst. Zatím ovšem mikroregionu chybí účinná propagace, proto se zájem návštěvníků soustředil na jiné, intenzívně propagované destinace cestovního ruchu. Dále je zapotřebí zkvalitnit a rozšířit zázemí pro volnočasové aktivity a rekreaci, od doplnění sítě různých tras přes ubytovací a stravovací kapacity po sportoviště a volnočasové areály. Pouze krásná příroda a památky bez další palety sluţeb uţ dnes návštěvníkům ani obyvatelům nestačí. Důleţitým kritériem je dosaţení vyšší návštěvnosti v regionu, ovšem s důrazem na šetrné vyuţití přírodního potenciálu krajiny. Aby se zvýšil zájem návštěvníků o území mikroregionu, je zapotřebí mj. rozšířit síť cyklotras, motivovat podnikatele k vytvoření sítě hippotras, zkvalitnit sluţby v cestovním ruchu a rozšířit nabídku vyuţití volného času. Tato priorita je důleţitá rovněţ pro obyvatele mikroregionu. Rozšířením nabídky pro vyuţití volného času se území stane atraktivnějším pro své obyvatele a tím se posílí identifikace obyvatel se svým regionem. Cílem této priority je lepší vyuţití potenciálů cestovního ruchu v mikroregionu. Stanovený cíl bude naplňován prostřednictvím rozšíření sítě cyklotras, turistických tras, zimních běţeckých tras aj. a jejich vybavení (odpočívadla, infotabule, stojany na kola apod.), vytvořením sítě hippotras, dále zkvalitněním zázemí a sluţeb v cestovním ruchu ve spolupráci s podnikatelskými subjekty (provozovateli zařízení v cestovním ruchu), vytvořením speciálních nabídek pro cestovní ruch a doprovodného informačního systému. Důleţitou součást tohoto opatření tvoří účinná propagace území v různých médiích a v nejrůznějších formách. V rámci této priority byla navrţena celkem 3 opatření, jejichţ realizace přispěje k rozvoji cestovního ruchu a zvýšení atraktivity mikroregionu. Opatření Rozvoj sítě tras a stezek včetně značení a přeshraničního propojení Opatření Modernizace stávajících a vytvoření nových volnočasových nabídek Opatření Marketing cestovního ruchu

3.2.5 Životní prostředí a péče o krajinu Kvalitní ţivotní prostředí a udrţovaná krajina jsou základními předpoklady pro vytvoření vhodných podmínek pro bydlení v regionu i rozvoj cestovního ruchu. V současné době se klade stále větší důraz na ochranu přírody a pro mikroregion je toto téma rovněţ aktuální. Na některých místech se ještě zachovala téměř neporušená příroda, kde ţijí chránění ţivočichové a rostou chráněné rostliny. Vysokou hodnotu z hlediska ochrany přírody dosvědčuje fakt, ţe velká část území mikroregionu patří do některého ze dvou chráněných krajinných území (CHKO Labské pískovce a CHKO České středohoří). Část území mikroregionu navíc patří z historického hlediska k Českému Švýcarsku a mikroregion jako celek spolupracuje s o. p. s. České Švýcarsko, která řídí marketing a aktivity na ochranu přírody a současně aktivity v cestovním ruchu. I z toho důvodu je potřebné se v mikroregionu nadále věnovat ochraně ţivotního prostředí a navíc tyto aktivity pokud moţno koordinovat se sousedními územními celky. 25 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

Na jedné straně se území mikroregionu vyznačuje celou řadou míst s nádhernými přírodními sceneriemi a přírodními památkami, na straně druhé je na některých místech patrný negativní vliv lidské činnosti. Na těchto místech je zapotřebí obnovit systém ekologické stability nebo např. obnovit lesní porost. Cílem této priority je zkvalitnění ţivotního prostředí a péče o krajinu. Navrţená opatření řeší aktuální problémy v oblasti ţivotního prostředí. Nanejvýš potřebné je zajištění dobré kvality vod v obcích a jejich osadách. Důleţitou roli v ochraně ţivotního prostředí hraje prevence – ekologická výchova. V mikroregionu byly rovněţ zjištěny nedostatky u veřejné zeleně, která buď chybí, nebo je nevhodná či ve špatném stavu. Péči vyţadují remízky, aleje stromů a rovněţ obecní lesy. V rámci této priority byla navrţena celkem 4 opatření, jejichţ realizace přispěje ke zlepšení ţivotního prostředí v mikroregionu. Opatření Zlepšení kvality vod Opatření Doplnění a péče o veřejnou zeleň, obnova lesů Opatření Ekologická výchova Opatření Péče o krajinu

3.2.6 Spolupráce Spolupráce představuje důleţitý faktor pro rozvoj území. Podpora různých forem spolupráce byla proto zvolena jako jedna z priorit území mikroregionu. Jedná se o spolupráci s místními partnery (tzv. mezisektorová spolupráce), spolupráci s partnery nad rámec regionu (nadregionální spolupráce) a přeshraniční spolupráci. Cílem priority „spolupráce“ je rozvoj regionu společným úsilím s jednotlivými partnery podle jejich moţností a schopností, zvýšit jeho atraktivitu pro obyvatele i návštěvníky a zajistit hospodářský efekt těchto aktivit (např. zvýšení počtu návštěvníků, prodej propagačních materiálů apod.). Spolupráce partnerů musí být oboustranně výhodná. V rámci této priority byla zvolena celkem 3 opatření, jejichţ realizace v důsledku významně přispěje k rozvoji mikroregionu. Aktivity této priority se částečně překrývají s jinými prioritami, především s prioritou „Cestovní ruch“ a „Zázemí pro občany“. V rámci priority „Spolupráce“ se ovšem vţdy jedná o projekty realizované alespoň dvěma, někdy i více partnery, zatímco v rámci ostatních priorit je moţné realizovat projekty pouze jednoho subjektu. Opatření Mezisektorová regionální spolupráce Opatření Nadregionální spolupráce Opatření Přeshraniční spolupráce Priorita spolupráce se natolik prolíná s ostatními prioritami (můţe být libovolně vyuţita v nejrůznějších projektech), proto nebyla do zásobníku projektů zařazena jako samostatná priorita.


3.3 Opatření A. Priorita Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury 3.3.1 Budování a obnova technické infrastruktury

Opatření je zaměřeno na řešení nevyhovujícího stavu místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, varovných a bezpečnostních systémů, internetu, rozhlasu apod. Tyto záleţitosti přispívají ke zlepšení kvality ţivota v mikroregionu a zároveň jsou předpokladem pro zájem návštěvníků a investorů. Obce se ovšem potýkají s nedostatkem finančních prostředků na realizaci těchto záměrů, protoţe se jedná o finančně velmi nákladné projekty. Aktivity navrţené pro opatření 3.3.1 a) Budování a rekonstrukce místních komunikací a chodníků b) Rekonstrukce a budování veřejného osvětlení c) Rekonstrukce a budování plynofikace d) Modernizace nebo vybudování veřejného rozhlasu e) Vybudování varovného systému v mikroregionu f) Vybudování centrálního vytápění g) Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie

3.3.2 Doprava a dopravní obslužnost

Kvalitní doprava a dopravní obsluţnost patří k základním kamenům trvale udrţitelného rozvoje regionu. Stávající síť místních komunikací a dopravní obsluţnost zatím nejsou ve všech obcích vyhovující, nedostatečné jsou technické a bezpečnostní parametry a místy kvalita dopravních spojení. V souvislosti s nárůstem počtu cyklistů v regionu vyţaduje území úpravy a přizpůsobení provozu cyklistům. Toto opatření si klade za cíl zlepšení technického stavu silnic, doplnění prvků dopravní infrastruktury a koordinaci dopravního spojení. Aktivity navrţené pro opatření 3.3.2 a) Rekonstrukce autobusových zastávek a ţelezničních budov b) Budování nových a rozšiřování stávajících parkovacích a odstavných ploch c) Doplnění zastávkových zálivů a dalších prvků dopravní infrastruktury d) Odstavné zálivy u atraktivních míst, infrastruktura pro CR (cestovní ruch) e) Vytvoření podmínek pro budování dopravních obchvatů f) Dopravní obsluţnost prostředky hromadné dopravy g) Dopravní dostupnost včetně frekvenční (v poţadovaném čase) do sídel s občanskou vybaveností, sluţbami a obchodními centry h) Zlepšení dopravní dostupnosti, cílem je max. 15 minutová dojíţďková vzdálenost na trasy I. tř., popř. dálnici i) Zajištění kapacitního a rychlého připojení území na hlavní silniční, příp. ţelezniční tahy a do sídla Ústeckého kraje j) Budování přechodů pro chodce v problémových lokalitách a zabezpečení přechodů např. u škol 27 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

B. Priorita Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb 3.2.1 Zkvalitnění života v mikroregionu

Toto opatření se skládá z celé mozaiky záměrů, které přispějí ke zlepšení úrovně ţivota obyvatel v regionu, přispějí k vytvoření regionu moderního a zároveň „pohodlného“ pro ţivot. Důleţitým cílem je řešení nedostatku sociálních zařízení pro seniory, opravy a modernizace školních a předškolních zařízení, opravy obecního majetku a rozšíření nabídky sluţeb pro občany. Opravy a vybavení školních zařízení napomohou k rozvoji a udrţení školství zejména v menších obcích. Mateřské a základní školy zvyšují atraktivitu obce pro mladé rodiny a oţivují obec. Zajištěním sluţeb v místě bydliště nebo v sousední obci se jednak zvýší ţivotní úroveň obyvatel, jednak vznikají nové pracovní příleţitosti. Sníţí se počet obyvatel, kteří dojíţdějí za sluţbami a za prací do měst, a tím se zvýší spokojenost obyvatel se „svým regionem“ a posílí se jejich identifikace se svým bydlištěm. Především mladí lidé jsou pak motivováni v regionu zůstat nebo se do něj vrátit (např. po ukončení studia). Aktivity navržené v rámci opatření 3.2.1: a) Obnova a rekonstrukce budov základních a mateřských škol včetně modernizace systému vytápění, zateplení apod. b) Vybavení základních a mateřských škol c) Zřizování zařízení pro seniory (především domy s peč. sluţbou, vyřešení stravování, další sluţby „do domu“) d) Zajištění zdravotnické péče v obcích (praktický lékař, dětský lékař, stomatolog, gynekolog) e) Opravy a modernizace budov obecních úřadů a dalších nemovitostí obcí (zateplení obecních úřadů, výměna oken, modernizace otopných systémů aj.) f) Rozšíření sluţeb zajišťovaných obecními úřady (Czech-Point, veřejný internet, E-government) g) Podpora mateřských center v obcích mikroregionu h) Rekonstrukce a nové vyuţití prázdných, nevyuţitých budov (např. ţelezničních budov aj.) i) Rekonstrukce památek, sakrálních staveb a jiných cenných objektů

3.2.2 Zkvalitnění bydlení

Rozvoj bytového fondu v obcích je velmi důleţitý pro udrţení ţivota na venkově. Rozvoj nových moţností a zkvalitnění bydlení zajišťuje stabilizaci počtu obyvatel obce a motivuje další občany, především mladší rodiny nebo podnikatele, k přestěhování do mikroregionu. Obce proto hledají moţnosti pro řešení potřeb bydlení. Cílem opatření je zkvalitnit bydlení stávajícím obyvatelům obcí a současně motivace především mladých lidí a podnikatelů k bydlení ve venkovském mikroregionu. Pro stabilizaci mladých rodin je nutné otevřít programy pro výstavbu malých obecních bytů, které umoţní start novým mladým rodinám nebo pomohou umístit starší generaci, která uvolní mladým větší byty. Aktivity navržené v rámci opatření 3.2.2 a) Změna územních plánů obcí – zanesení stavebních parcel určených k bytové výstavbě b) Rekonstrukce a výstavba nových obecních bytů a domů 28 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

c) Rekonstrukce a výstavba levných bytů pro sociálně slabší skupiny obyvatel d) Zajištění technické infrastruktury a inţenýrských sítí k plochám určeným pro bytovou výstavbu

3.2.3 Služby

Zajištění sluţeb základní občanské vybavenosti v místě bydliště, resp. v sousední obci nebo osadě výrazně přispívá ke zvýšení ţivotní úrovně obyvatel mikroregionu. Současně se region stává zajímavějším i pro návštěvníky. Z hlediska zaměstnanosti obyvatel je tento trend rovněţ ţádoucí. Vybudováním nových provozoven sluţeb (kadeřnictví, pedikúra, masáţe, sluţby pro domácnost apod.) se podpoří rozvoj drobného podnikání v obcích a vzniknou nová pracovní místa. V zájmu obcí je podpora propagace drobných podnikatelů např. na webových stránkách, aby drobní ţivnostníci v regionu zůstali. Aktivity navržené v rámci opatření 3.2.3 a) Budování maloobchodních venkovských projeden (potravin nebo specializovaných – např. potřeby pro horolezce, pro vodáky, suvenýry apod.) nebo stánků se smíšeným zboţím b) Dojíţdění pojízdné prodejny do osad (nejprve zjištění potřeby, kam a jak často má pojízdná prodejna dojíţdět) c) Rozšíření nabídky a zajištění dostupnosti základních sluţeb pro obyvatele (např. potraviny, cukrárna, kadeřnictví, pedikúra, sluţby pro domácnost, bankomat) d) Podpora budování malých dílen a provozoven (zámečnictví, autoservis, truhlářství, sluţby orientované na cestovní ruch aj.)

3.2.4 Podpora podnikání a zaměstnanosti

Venkov se dlouhodobě potýká s vyšší úrovní nezaměstnanosti, neţ jaká je obvyklá ve městech. Rušení některých provozoven nebo omezování výroby a následné propouštění pracovníků ve spojení s niţší úrovní vzdělanosti obyvatel venkova vede k nárůstu nezaměstnanosti v obcích mikroregionu. Cílem tohoto opatření je jednak snaha o zvýšení kvalifikace obyvatel, sníţení nezaměstnanosti v obcích a motivace k podnikatelským aktivitám. Lidé jsou fixováni na vlastní domy a pozemky, proto je důleţité podporovat moţnosti zaměstnanosti v místě. Jak dokazují malé prosperující firmy, je to moţné a výhodu mají zejména takové firmy, které produkují malé objemy produktu s velkým zhodnocením vstupů. Aktivity navržené v rámci opatření 3.2.4 a) Spolupráce na programech zaměstnanosti s Úřady práce v Děčíně a Ústí n. Labem b) Podpora alternativních forem školení a kurzů pro řešení nezaměstnanosti v regionu (pořádané v obcích regionu) c) Komunikace s investory v nově vznikajících průmyslových zónách – přednostní zaměstnání obyvatel mikroregionu d) Podpora projektů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů e) Rozvoj a zajištění poradenské činnosti (informace o dotačních titulech a moţnostech získávání finančních prostředků) 29 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

f) Spolupráce se středními a vysokými školami – zajištění praxe, seminárních a diplomových prací pro studenty g) Podpora plánovaných průmyslových zón h) Podpora vzniku nových pracovních míst prostřednictvím zavádění nových technologií i) Podpora vzniku nových firem a ţivností, včetně podnikání obcí (např. drobná řemesla, provozovny na území mikroregionu)

C. Priorita Zázemí pro občany 3.3.7 Opatření Vybudování zázemí Aby obyvatelé i návštěvníci mikroregionu mohli realizovat kulturní záměry, sportovat, být činní ve spolcích apod., potřebují mít k dispozici kvalitní zázemí v podobě vhodných prostor, budov a areálů. V současné době není v obcích mikroregionu dostatek objektů/ zařízení pro kulturní a sportovní aktivity, některé vyhledávané nabídky kulturního a sportovního vyţití v regionu zcela chybějí. Podmínky v některých zařízeních neodpovídají standardům EU. Problém představuje rovněţ špatná dostupnost sportovních a kulturních zařízení především pro obyvatele malých obcí a osad. Rekonstrukcí stávajících kulturních zařízení (kulturních domů, společenských sálů apod.) budou vytvořeny lepší podmínky pro rozvoj společenského ţivota a kulturního vyţití obyvatel. Zároveň se nabízí moţnost pro vyuţití těchto objektů v rámci přeshraniční spolupráce. Součástí tohoto opatření je podpora sdruţení dobrovolných hasičů (SDH), jednak jejich činnosti, dále vytvořením odpovídajícího zázemí (kluboven, některé jednotky SDH vedou zájmový krouţek dětí) a pořízením odpovídajícího vybavení. Dobrovolní hasiči zajišťují kromě výjezdů k poţárům, dopravním nehodám a odstraňování následků ţivelních katastrof také mnoho kulturních a sportovních akcí ve svých obcích. Díky jejich působení je ţivot v jednotlivých obcích mnohem pestřejší. Pro motivaci stávajících i potenciálních nových členů je důleţité vytvořit jim odpovídající zázemí pro jejich působení. Cílem opatření je zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní vyţití obyvatel regionu, rozšíření nabídek v této oblasti, rekonstrukce kluboven spolků a zájmových sdruţení a SDH, vytvoření zázemí pro děti a mládeţ. Tím se zlepší identifikace občanů se svým regionem, vzniknou prostory pro komunitní spolupráci, zároveň vznikne prostor pro českoněmeckou spolupráci (některé aktivity na české straně nemohly být realizovány kvůli chybějícímu zázemí). Přednostně budou podporovány projekty vytvářející zázemí pro děti a/nebo mládeţ. Rekonstrukce, modernizace nebo nové vyuţití objektů a areálů přispěje k trvale udrţitelnému rozvoji venkovského mikroregionu, podpoří aktivitu jeho obyvatel a českoněmeckou spolupráci. Současně se zvýší atraktivita území, coţ bude mít pozitivní vliv na ekonomickou situaci v regionu, protoţe dojde ke zvýšení počtu jeho návštěvníků. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.7 a) Rekonstrukce nebo výstavba prostor pro sportovní a tělovýchovnou činnost (včetně jejich zařízení, šaten a sociálních zařízení apod.) b) Rekonstrukce nebo výstavba prostor pro kulturní aktivity (např. kulturní domy, jeviště, sály) c) Budování víceúčelových hřišť a areálů pro děti i dospělé 30 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

d) Rekonstrukce nebo výstavba prostor pro spolkovou činnost a činnost zájmových sdruţení (např. klubovny, hasičské zbrojnice, společenské místnosti) e) Rekonstrukce nebo výstavba zázemí pro aktivity dětí a mládeţe, budování mimoškolních zařízení pro děti (centra mládeţe, klubovny, keramické dílny apod.) f) Rekonstrukce tělocvičen při ZŠ g) Zřizování veřejných dětských hřišť a dětských koutků h) Pořízení vybavení pro jednotlivá sdruţení dobrovolných hasičů

3.3.8 Podpora činnosti dětí a mládeže Velmi důleţitým cílem, který si představitelé mikroregionu stanovili, je podporovat činnost dětí a mládeţe a rozvoj projektů určených dětem a mládeţi. V dětech je budoucnost regionu – pokud je dokáţeme zaujmout, motivovat, budou se v regionu cítit dobře, je velká šance, ţe se budou zajímat a snaţit o rozvoj své obce. Aţ děti vyrostou, mohou podstatnou měrou ovlivnit dění a ţivot ve své obci nebo v celém mikroregionu. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.8 a) Podpora práce s dětmi a mládeţí (rozvoj volnočasových krouţků při školách, sportovních krouţků aj.), vyuţití prostor ZŠ a MŠ pro volnočasové aktivity dětí i dospělých a pro společné aktivity dětí a rodičů (keramické, pohybové, dramatické, hudební krouţky apod.) b) Zajištění odbytu výrobků ze škol (např. prostřednictvím informačních center, maloobchodů nebo v rámci akcí pro veřejnost) c) Projekt v mikroregionu „Úcta ke stáří“ (spolupráce ZŠ, MŠ a klubů seniorů) – děti připravují k různým příleţitostem dárky pro seniory, nebo zahrají divadlo, zazpívají... (na Den matek, Velikonoce, Vánoce apod.) d) Podpora mladých hasičů (účast v soutěţích, soustředění, pořízení výstroje apod.)

3.3.9 Pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí Kulturní, sportovní a společenské akce vdechují mikroregionu ţivot. Jsou potřebné k relaxaci obyvatel a vítaným zpestřením pro návštěvníky. Jedinečné záţitky spojují obyvatele regionu a motivují je ke spolupráci nebo ke sportovním výkonům. Pro návštěvníky akcí je standard nezbytný základ. Příjemné zvláštnosti a dobrá zkušenost vedou k popularitě a vytvářejí pozitivní dojem, který vede lidi k tomu, aby se vraceli. V rámci tohoto opatření bude podpořena i samotná činnost spolků a sdruţení. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.9 a) Podpora a propagace činnosti spolků a zájmových sdruţení (pořádají výstavy, akce, představení apod.) b) Podpora a propagace stávajících tradičních akcí v regionu, které jsou atraktivní pro veřejnost (Jílovské slavnosti, Hvězdicový pochod na Blansko, Koňský den ve Slavošově, ples mikroregionu, Hubertské zábavy, pochod v Petrovicích, aj.) c) Vytvoření nových nebo obnovení starých tradic v regionu (Solná stezka, Cesta řemesel, slavnosti obce, soutěţ o nejlepší guláš apod. ...)


d) Podpora a propagace tradičních sportovních akcí (např. závod psích spřeţení, cyklotrial, biatlon, fotbalové turnaje, nohejbalový turnaj, střelecké slavnosti, volejbalové turnaje včetně pláţového volejbalu, poţární soutěţe apod.) e) Podpora a propagace kulturních akcí škol – školní akademie

D. Priorita Cestovní ruch 3.3.10 Opatření Rozvoj sítě tras a stezek včetně značení a přeshraničního propojení

Realizace aktivit navrţených v rámci tohoto opatření by měla probíhat v první polovině období realizace této strategie. Představitelé jednotlivých obcí mikroregionu jsou si vědomi naléhavé potřeby reagovat na vzrůstající zájem návštěvníků i obyvatel o cyklistiku, turistiku, v zimě o vyuţívání zimních běţeckých tras, jezdecké a další trasy. Toto opatření zahrnuje i přeshraniční česko-saskou spolupráci, která je v pohraničním regionu nanejvýš ţádoucí. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.10 a) Rozšíření a doplnění vybavení sítě cyklotras (včetně značení a přeshraničního propojení) b) Rozšíření a doplnění vybavení sítě turistických tras (včetně značení a přeshraničního propojení) c) Vybudování sítě hippotras v mikroregionu (včetně značení a přeshraničního propojení) d) Rozšíření a vybavení sítě zimních běţeckých a lyţařských tras (včetně značení a přeshraničního propojení) e) Vyznačení a vybavení naučných stezek, tématických tras apod.

3.3.11 Opatření Modernizace stávajících a vytvoření nových volnočasových nabídek Jestliţe se mikroregion má stát vyhledávanou turistickou oblastí, musí návštěvníkům nabídnout dostatek různých moţností pro aktivní trávení dovolené nebo volného času i pro relaxaci. Současná nabídka aktivit je sice vzhledem k rozmanitosti území pestrá, ovšem stále nedostačující (vzhledem k potenciálům regionu). Zároveň je u mnoha nabízených aktivit zapotřebí zvýšit jejich kvalitu, dosáhnout kvalitativní úrovně sluţeb poskytovaných v EU a přitom si zachovat originalitu (alespoň u některých nabídek typických pro mikroregion). V rámci tohoto opatření se počítá s realizací několika česko-německých projektů. Aktivity navržené v rámci opatření 3.4.2 (ve spolupráci s podnikateli) a) Podpora nabídek pro cyklisty – zapojení do programu „Cyklisté vítáni“, provozování půjčovny kol, servisu, moţnost úschovy a přepravy kol a zavazadel aj. b) Podpora nabídek pro vodáky – vybudování přístavišť, kempů, ploch ke stanování, úschovna lodí apod. c) Vybudování odstavných parkovišť pro hvězdicový a okruţní pohyb v krajině „zaparkuj a jeď na kole, na lyţích nebo jdi“ apod. d) Podpora vzniku volnočasových areálů s netradičními nabídkami aktivit nebo aktivitami novými v regionu (inovace) – spolupráce s podnikateli, kteří s takovými záměry přijdou 32 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

e) Modelování sluţeb pro klientelu z Děčína a Ústí n. Labem. Vyuţít kupní sílu obyvatel měst a nabídnout krátkodobou rekreaci a relaxaci. Spojit s produktovými balíčky, případně programem pro dobré a špatné počasí. f) Modelování sluţeb pro klientelu ze Saského Švýcarska (ve spolupráci s Českým Švýcarskem) a ze Saska. Vyuţít kupní sílu obyvatel Saska a nabídnout rekreaci a relaxaci. Spojit s produktovými balíčky a programem pro dobré a špatné počasí. g) Rozvoj agroturistiky – vytvoření odpovídajících ubytovacích a stravovacích kapacit a volnočasových aktivit (jízdárny, ZOOkoutky, kozí farmy, jelení farma apod.) h) Podpora vzniku nových a modernizace stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit i) Rozvoj a zkvalitnění sluţeb pro cestovní ruch – zajištění servisu pro návštěvníky – doprava zavazadel, zajištění průvodce pro české i zahraniční návštěvníky, doporučení aktivit apod.

3.3.12 Opatření Marketing cestovního ruchu (koncepce, nové produkty, propagace aj.)

V současné době vyvstala potřeba cíleně se věnovat marketingu a propagaci území. Pokud má území mikroregionu obstát v konkurenčním boji s mnoha dalšími oblastmi zaměřenými na cestovní ruch, je zapotřebí koordinovat jednotlivé aktivity, vytvořit koncepci pro zvolený časový úsek a sjednotit propagaci území. Důleţité je dbát mj. na kvalitu propagačních materiálů, na správnost uváděných údajů a na vydávání více jazykových verzí (minimálně česká a německá verze). Aktivity navržené v rámci opatření 3.4.3 – Marketing CR a) Zpracování koncepce cestovního ruchu mikroregionu b) Vydávání propagačních materiálů (letáků, map, broţur, DVD, publikací apod.) minimálně v české a německé verzi, případně v anglické verzi; jednotná prezentace mikroregionu při respektování specifik obcí. c) Aktualizace a doplnění webových stránek mikroregionu i obcí včetně překladu zkrácené verze do němčiny d) Vytvoření informačních systémů (vyznačení území mikroregionu pomocí infotabulí na příjezdových a přístupových komunikacích; vyznačení památek – stavebních, technických a přírodních; informační tabule pro návštěvníky v kaţdé obci s informacemi o historii obce, památkách, trasách v okolí apod. – informace v češtině a v němčině, v souladu se značením v Českém a Saském Švýcarsku) e) Tvorba nových produktů CR (např. tzv. produktové „balíčky“). Vytvořit systém tzv. produktových balíčků – kombinace aktivit, ubytování a stravování se slevami pro různé skupiny zájemců (rodiny s dětmi, senioři, školní kolektivy, milovníci přírody, cyklisté, vodáci, turisté apod.) f) Vznik a rozšíření sluţeb IC v mikroregionu (zprostředkování ubytování, exkurzí, programů s průvodcem apod.) a jejich propojení s dalšími IC (Tisá, Děčín, Hřensko, Krásná Lípa) g) Podpora interaktivních metod – tzv. záţitková turistika (zookoutky, řemesla, adrenalinové sporty – horolezectví, vodní sporty apod.) h) Zvyšovat povědomí o kvalitách venkovského prostoru – propagační akce (např. v rámci slavností apod.), přednášky, workshopy, tradiční akce apod. 33 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

E. Priorita Životní prostředí a péče o krajinu 3.3.13 Opatření Zlepšení kvality vod

Opatření je zaměřeno na dosaţení „dobrého ekologického stavu“ podle směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 22. 12. 2000 vstoupila tzv. rámcová směrnice Evropské unie v platnost (dále jen „směrnice“) s cílem chránit povrchové a podzemní vody jednotně v celém Evropském společenství. Během 15ti let má být na všech vodách v EU dosaţen „dobrý ekologický stav“ a v celé Evropě má být zajištěno trvale udrţitelné vyuţívání vody. K tomu je zapotřebí dosaţení dobrého chemického a ekologického stavu povrchových vod a dobrého chemického stavu a dostatečného mnoţství podzemních vod. České republice bylo po přistoupení k EU uděleno přechodné období pro dosaţení dobrého ekologického stavu vod do 31. prosince 2010 z důvodu investiční náročnosti potřebných opatření. Aglomerace nad 2000 obyvatel musí mít vybudován systém kanalizace zakončený čistírnou odpadních vod. Rovněţ obce do 2000 obyvatel, které mají vybudovanou kanalizaci, musí zajistit přiměřené čištění odpadních vod, pro ně platí přechodné období do roku 2015. Po tomto termínu hrozí obcím sankce. Toto opatření souvisí s prioritou „Zlepšení dopravní a technické infrastruktury“; vzhledem k jeho přínosu pro ţivotní prostředí bylo zařazeno do priority „Ţivotní prostředí a péče o krajinu“. Jeho cílem je zlepšit kvalitu a ochranu vody a likvidaci odpadních vod v území mikroregionu. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.13 a) Vybudování, rozšíření nebo rekonstrukce kanalizace v obcích a osadách b) Vybudování a rekonstrukce čistíren odpadních vod v obcích a osadách c) Vybudování nebo rekonstrukce veřejných vodovodů d) Zabezpečení a ochrana zdrojů vody e) Revitalizace rybníků a vodních nádrţí

3.3.14 Opatření Doplnění a péče o veřejnou zeleň, obnova lesů Široká paleta funkcí a úloh zeleně v obcích i mimo ně (čištění vzduchu, estetická hodnota, zadrţování vody, biokoridory a další) činí přítomnost zeleně nepostradatelnou. Přítomnost zeleně působí pozitivně na psychiku lidí. Cílem tohoto opatření je obnova a doplnění veřejné zeleně a péče o zeleň. Realizací tohoto opatření budou jednak posíleny funkce zeleně, jednak bude zkvalitněn estetický vzhled obcí a krajiny. Aktivity navržené pro opatření 3.3.14 a) Doplnění veřejné zeleně, např. na návsích, parkové plochy, zelené koutky apod. a péče o ně b) Nákup potřebné techniky pro péči o zeleň c) Obnova obecních lesů a péče o ně, spolupráce např. s Lesy ČR d) Obnova remízků a alejí, vysazování druhů a odrůd dřevin typických pro místní region


Opatření 3.3.15 Ekologická výchova Ekologickou výchovu povaţují představitelé mikroregionu za samozřejmou součást vzdělávání a zajištění osvěty jak pro děti, tak pro dospělé. V současné době se na ekologickou výchovu klade velký důraz, takţe ji základní i mateřské školy zařadily do své výuky. Pro děti se ochrana ţivotního prostředí stane samozřejmostí a budou motivovat i své rodiče a prarodiče. Snahou je propagovat a docílit „ekologické chování“ i u dospělé populace a vytvořit tak dobrou image regionu – jako region šetrný k přírodě a ţivotnímu prostředí. Třídění odpadu do příslušných kontejnerů ukázalo, ţe tento systém funguje. Aktivity navržené pro opatření 3.3.15 a) Ekologická výchova na ZŠ a MŠ, spolupráce se zájemci o odborné přednášky a informace b) Letáky a materiály, informace s ekologickou tématikou na webových stránkách mikroregionu (kde jsou sběrné dvory, provozní doba, svoz velkoobjemového odpadu) c) Osvěta – třídění odpadu, kam se starými televizemi, pračkami, chladničkami apod. d) Spolupráce s univerzitou UJEP v Ústí n. L., fakultou ţivotního prostředí – moţnost praxe pro studenty – příprava malých projektů pro školy (např. sběr baterií a odvoz do sběrny, výroba letáčků, projekt vyčištění potoka apod.)

3.3.16 Opatření Péče o krajinu

Kulturní krajina vyţaduje neustálou údrţbu. Některé obce mikroregionu spolupracují s místními zemědělci, kteří pro obce zajišťují především údrţbu travních porostů mimo zastavěné části obcí. O veřejnou zeleň v obcích (parky, návsi, stromy) pečují nezaměstnaní, péče o stromové porosty (aleje a lesy) zajišťují kromě nich i odborné firmy na zakázku. Udrţení zemědělství v krajině je důleţité, aby se udrţela kvalita a ekologická stabilita krajiny. Moţnosti vzájemné spolupráce obcí a zemědělských subjektů ještě nejsou vyčerpány. Opatření zahrnuje kromě péče o zeleň rovněţ vyuţití obnovitelných zdrojů energie. V katastrálním území obce Petrovice fungují zatím dvě větrné elektrárny, v příštích letech přibudou další dvě. Na území mikroregionu jinak nejsou obnovitelné zdroje energie vyuţívány, přestoţe se o těchto moţnostech uvaţuje. Od vybudování bioplynové stanice ve Velkém Chvojně, stejně jako od pěstování biomasy (např. šťovíku nebo topolů) v rámci mikroregionu, zatím zemědělské subjekty vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům a tím sníţenému výslednému efektu upustily. Pro vytvoření podmínek v mikroregionu pro rekreaci a relaxaci je důleţitá přítomnost udrţovaných ploch zeleně a lesních porostů. Pro zvýšení atraktivity území pro jeho obyvatele i návštěvníky je důleţitá šetrná péče o zeleň, na některých místech je vhodné zeleň doplnit. Přestoţe má mikroregion vyřešené odpadové hospodářství a na jeho území působí několik sběrných dvorů, kam je moţné odvézt odpad zdarma, nadále přetrvává problém s černými skládkami. Součástí péče o krajinu je tedy rovněţ snaha o likvidaci černých skládek. Vedle zeleně jsou pro kvalitní ţivotní prostředí i komfort obyvatel a návštěvníků důleţité vodní plochy a toky. Nezanedbatelná je funkce retenčních nádrţí v krajině.


V rámci péče o krajinu budou podpořeny rovněţ aktivity na údrţbu, čištění koryt řek a potoků šetrnými metodami a budování dalších povodňových opatření (především k zamezení lokálním povodním). Aktivity navržené pro opatření 3.3.16 a) Péče o krajinu ve spolupráci s místními zemědělci a správami CHKO b) Vyhledávání nových způsobů vyuţití krajiny s ekonomickým efektem, nedělat jen údrţbu pro údrţbu (prořezávání větví – prodej štěpků apod.) c) Podpora vyuţití obnovitelných zdrojů energie (vytápění, výroba el. energie apod.) d) Podpora aktivit na zajištění údrţby příkopů a luk e) Podpora aktivit na zajištění odstraňování klestí a sušin z lesů f) Podpora likvidace černých skládek g) Podpora projektů na zalesňování a výsadbu nových porostů h) Podpora aktivit na čištění koryt řek a potoků i) Obnova a budování retenčních nádrţí j) Budování protipovodňových opatření

F. Priorita Spolupráce 3.3.17 Opatření Mezisektorová regionální spolupráce

Spolupráce v rámci mikroregionu výrazně zvyšuje efektivitu rozvoje území. Zároveň přispívá k motivaci obyvatel a podnikatelů („přispějte svým dílem k rozvoji regionu“) i spokojenosti obyvatel se svým regionem. Tak jako v rámci politiky ČR „podporujte české výrobky“ se snaţíme v rámci moţností upřednostňovat tuzemské výrobky před zahraničními, v mikroregionu by mělo platit pravidlo „podporujte regionální výrobky, regionální podnikatele“. Obce by měly vyuţívat sluţeb místních firem, místních řemeslníků (např. truhlář, zámečník, cukrář apod.). Kromě toho je součástí této priority podpora spolupráce obcí s podnikateli (např. v cestovním ruchu a se zemědělci), spolky, sdruţeními a zájmovými organizacemi, se školami apod. na společných projektech, kdy se spojí síly, případně finanční prostředky. V neposlední řadě je důleţitá dobrá vzájemná informovanost všech sektorů (veřejného, soukromého i neziskového) o záměrech na rozvoj regionu. Pokud se budou obce, podnikatelé, sdruţení a spolky navzájem dobře a včas informovat o svých záměrech, umoţní jim to spojit síly u stejných záměrů a realizovat více projektů s menšími náklady. Příklady mezisektorové spolupráce: -

školy: organizování akcí pro školní děti a mládeţ ve spolupráci s rodiči a obcí, případně realizace společných projektů,

-

obce: organizování slavností a jiných akcí pro veřejnost, realizací projektů na zlepšení nebo doplnění infrastruktury turistických, cyklistických a jezdeckých tras, projekty na opravu památek, vytvoření informačního systému apod. ve spolupráci se spolky a sdruţeními, zájmovými organizacemi a veřejností,

-

podnikatelé: vytvářením nových nabídek pro volný čas a cest. ruch, nejlépe ve spolupráci s dalšími podnikateli nebo jinými subjekty,


-

aktivní občané, sdruţení a NNO: především ve formě přípravy a organizace, personálního zajištění nejrůznějších kulturních, sportovních a společenských akcí s podporou mikroregionu nebo realizací vlastních projektů s propagací mikroregionu.

Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.17 – mezisektorová spolupráce a) Spolupráce s MAS Labské skály – MAS jako realizační agentura mikroregionu, realizuje a řídí vybrané projekty mikroregionu (více viz. Implementační část, kap. 2. Návrh organizační struktury) b) Podpora spolupráce obcí a podnikatelů (např. rozvoj agroturistiky a hippoturistiky, obnova cest, vytváření naučných stezek) c) Spolupráce s Lesy ČR, s KČT (značení a budování tras), se zájmovými organizacemi, sdruţeními a spolky v obcích – např. uspořádání akce nebo zajištění propagace d) Podpora spolupráce obcí a veřejnosti – zapojení občanů (i dětí) do plánování např. dětských hřišť a sportovišť, vyuţití práce dobrovolníků e) Zlepšování informovanosti o dění v obcích – např. vývěsky, aktuální webové stránky, místní zpravodaje, obecní rozhlas, letáčky apod. f) Podpora zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů místní samosprávy a do procesů územního plánování

3.3.18 Opatření: Nadregionální spolupráce

Pro mikroregion jsou důleţité rovněţ vazby a kontakty za hranicemi svého území. Podobně jako u mezisektorové spolupráce i zde spojují partneři své síly, případně finanční prostředky, aby dosáhli vytyčeného cíle, a předpokládají výhody takové spolupráce pro obě strany. Konkrétními partnery pro nadregionální spolupráci v současné době jsou: Mikroregion Milada se sídlem v Trmicích společnost o.p.s. České Švýcarsko se sídlem v Krásné Lípě Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Milada zahrnuje devět menších obcí (Dolní Zálezly, Habrovany, Chabařovice, Modlany, Přestanov, Řehlovice, Stebno, Trmice, Ţalany) a město Krupka. Stejně jako mikroregion Labské skály se zabývá společným rozvojem území v oblasti hospodářství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Přestoţe se oba mikroregiony liší místními přírodními a hospodářskými podmínkami, lze najít podobně zaměřené projekty. V takovém případě je pro oba mikroregiony výhodné spojit své projektové záměry do jednoho společného projektu. Efektem je větší zájmové území pro realizaci projektu, coţ je u některých dotačních titulů bodově ohodnoceno. Další výhodou můţe být zvýšení nákladů projektu spojením obou záměrů, a následné dosaţení minimální hranice nákladů na jeden projekt v rámci příslušného dotačního titulu. Oba mikroregiony propojuje i přeshraniční spolupráce – saským partnerem mikroregionu Labské skály je Správní společenství Königstein – celkem 5 obcí se sídlem v Königsteinu. Saským partnerem města Trmice, sídelního města mikroregionu Milada, je právě město Königstein.


České Švýcarsko, o.p.s. Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko o. p. s. se zabývá rozvojem cestovního ruchu šetrného k ţivotnímu prostředí v historické oblasti Českého Švýcarska. Do Českého Švýcarska patří i několik obcí mikroregionu Labské skály, proto společnost nabídla spolupráci mikroregionu jako celku. Výhody spolupráce spočívají především v propagaci mikroregionu po celé ČR i v zahraničí, kterou zajišťuje České Švýcarsko, o. p. s., v moţnosti prezentovat se společně se známou destinací cestovního ruchu (Českosaské Švýcarsko) a převzetí např. matric na propagační materiály nebo zařazení do informačního systému Českého Švýcarska. Od mikroregionu se očekává pouze dodání aktuálních informací z jeho území. Aktivity navržené v rámci opatření 3.6.2 – Nadregionální spolupráce a) Spolupráce s mikroregionem Milada (společný projekt na budování a rozšíření sítě cyklotras, případně turistických tras; společné kulturní a sportovní akce; společná přeshraniční spolupráce - apod.) b) Spolupráce s o.p.s. České Švýcarsko – např. převzetí matric propagačních materiálů, jednotný informační systém, zajištění propagace od o.p.s. pro obce na veletrzích cestovního ruchu, na regionálních a republikových akcích c) Spolupráce s Ústeckým krajem a dalšími institucemi státní správy - tlumočení záměrů a potřeb mikroregionu představitelům kraje, vyvolání jednání a snaha o přizpůsobení dotačních titulů potřebám mikroregionu d) Spolupráce s vysokými školami – s univerzitou UJEP se sídlem v Ústí n. L. a s vysokou školou ČVUT Praha (popř. Děčín). Mikroregion nabídne studentům témata pro praxi a diplomové práce a získá od nich projektové dokumentace, analýzy, studie apod.

3.3.19 Opatření Přeshraniční spolupráce

V pohraničním regionu, jakým Labské skály jsou, se rozvoj přeshraniční spolupráce přímo nabízí a záleţí na představitelích z obou stran hranice, jak dalece této příleţitosti dokáţí vyuţít. V obcích mikroregionu leţících přímo na státních hranicích, především v Jílovém a v Petrovicích, funguje spolupráce uţ mnoho let. Po zaloţení mikroregionu a přípravě České republiky na vstup do EU rapidně vzrostl zájem o česko-německou spolupráci. Představitelé mikroregionu kontaktovali sousední saské obce, které potvrdily zájem o společné projekty a akce. V červnu 2005 byla následně uzavřena smlouva o spolupráci se Správním společenstvím Königstein. Do Správního společenství patří vedle města Königstein ještě obce Gohrisch, Rathen, Rosenthal-Bielatal a Struppen. Spolupráce se týká především oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu. Mikroregion nebo jeho jednotlivé obce spolupracují i s dalšími saskými obcemi v pohraničí, protoţe např. pro některé druhy sportů nebyl na saské straně ve Správním společenství nalezen partner. Do spolupráce se proto zapojily ještě obce Bad Schandau a Bad Gottleuba. Aktivity navržené v rámci opatření 3.3.19 – přeshraniční spolupráce a) Pořádání společných kulturních, sportovních a společenských akcí (např. v rámci Jílovských slavností, oslavy jubileí hasičských sborů, společné koncerty dětí i dospělých, setkávání seniorů apod.) b) Značení turistických a cyklistických tras a doplnění vybavení tras odpočívadly, infotabulemi apod. 38 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

c) Vytvoření zázemí pro vodáky a vodní sporty (Pirna – Dobkovice – Píšťany) d) Společné akce sdruţení dobrovolných hasičů – společné soutěţe, společné cvičení v pohraničí e) Vydávání společných propagačních materiálů (mapy, broţury, propagace na webových stránkách nebo v rámci veletrhů cestovního ruchu)

4. IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Strategie mikroregionu Labské skály je zpracována na pětileté období let 2009 – 2013. Rok 2013 je závěrečným rokem současného programového období, od roku 2014 bude nastaven nový systém finanční podpory projektů. Jak bude nový systém vypadat, není v současné době známo, k dispozici je pouze informace, ţe objem dotací a grantů bude podstatně omezen. Implementační (= realizační) část strategie rozvoje poskytuje návod, na jaké konkrétní projekty by se měl mikroregion jako celek a jeho jednotlivé obce v následujících pěti letech zaměřit. Po uplynutí kaţdého roku by měla rada mikroregionu zhodnotit, nakolik se podařilo záměry z této strategie realizovat a tedy splnit cíle strategie. Realizace strategie by měla umoţnit spolufinancování projektů důleţitých pro obnovu venkova, a to jak ze zdrojů České republiky, tak ze strukturálních fondů Evropské unie. Dotační tituly dostupné v ČR z Programu obnovy venkova (POV) Ústeckého kraje i Ministerstva pro místní rozvoj ČR a programů jednotlivých ministerstev jsou v jednotlivých obcích vyuţívány jiţ řadu let. Některé obce mikroregionu mají tedy poměrně dost zkušeností a znalost podmínek pro přístup k dotacím. Převáţná většina současných dotačních titulů je zaloţena na systému předfinancování nákladů projektu ţadatelem. Někdy se jedná o předfinancování celé částky, jindy je moţné projekt a jeho financování rozdělit do několika etap. V případě, ţe je nutné předfinancovat celkové náklady projektu, ţadatel musí být schopen pokrýt celý náklad projektu ještě maximálně jeden rok po jeho dokončení, protoţe projekt přijatý administrativou EU k podpoře musí být realizován přesně v duchu ţádosti, musí být dokončen, monitorován, zkontrolováno splnění předpokladů projektu a deklarovaných efektů. Projekt musí být zdokladován dle poţadavků EU včetně finančních zpráv a závěrečné zprávy. Pokud je vše správně provedeno a EU předloţené vyúčtování schválí, teprve pak dojde k profinancování z prostředků Evropské unie. Ţadatel musí mít tedy k dispozici buď vlastní prostředky, nebo si zajistit úvěr v potřebné výši s dostatečně dlouhou dobou splatnosti. Tyto postupy kladou mimořádnou náročnost na zajištění finančních prostředků, finanční plánování a finanční projekt. Podrobné podmínky pro ţadatele v ekonomické oblasti se zpřesňují, ale platí, ţe je potřeba mít určitou vlastní finanční základnu a schopnost vzít si úvěr. Pro konkrétní projekty je nutné v ţádosti o přijetí projektu ke spolufinancování z prostředků programu EU doloţit s náklady projektu zdroje financování a rozloţení nákladů v čase. To je při současném stavu obecních rozpočtů, investic a závazků často nepřekonatelnou bariérou. Mikroregion není v tomto směru homogenní a o prostředky ze strukturálních fondů EU se nemohou ucházet všechny jeho členské obce. 39 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

U ziskových projektů je navíc potřeba uvést očekávané finanční výnosy, které se odečítají od dotace, která můţe být na projekt poskytnuta. U investičních projektů je nezbytné precizní průběţné dokladování včetně finančních zpráv. Uchazeči nevzniká právní nárok na finanční plnění. Pokud je projekt přijat ke spolufinancování, je nezbytné pečlivě dodrţovat schválenou náplň projektu a administrativní, kontrolní a právní podmínky programu při realizaci projektu, aby nevznikly překáţky pro čerpání podpory na straně uchazeče (ţadatele). Přes všechny zmíněné poţadavky, sloţitou administraci a systém financování je nezbytné, aby se obce mikroregionu intenzivněji zapojily do dotačních programů v rámci ČR i EU a vyuţily moţnost spolufinancování svých projektů. Moţnosti financování projektů budou po roce 2013 zřejmě výrazně omezeny. Pro docílení realizace priorit je nutná podpora: a) z EU b) z úrovně vlády ČR c) z úrovně kraje plus kumulace vlastních zdrojů regionu


4.1. Akční plán 4.1.1 Implementace pro mikroregion

Záměry vhodné k realizaci v období 2009 – 2010 Mikroregion Labské skály patří rozlohou a počtem obyvatel k malým mikroregionům v ČR, coţ se odráţí i ve výši ročního rozpočtu, který má mikroregion k dispozici. Vzhledem k omezeným finančním moţnostem mikroregionu nelze naplánovat více projektů realizovaných souběţně. Č.

Projekt

Rok Náklady realizace projektu/ vlast. podíl

1.

Česko-německá spolupráce: Značení a vybavení cyklotras s přeshraničním propojením – I. etapa (

2009

300 tis. Kč 1)/ Cíl 3/ 45 tis. Kč

85%

2.

Společné akce mikroregionu a Spr. společenství 2009 Königstein (např. Akademie ZŠ, včelí úl, keramická dílna aj.)

50 tis. Kč 2)/ Cíl 3/ 7,5 tis. Kč

85%

3.

Komplexní skály

1 mil. Kč/ ROP 150 tis. Kč Severozápad/ 85%

4.

Zpracování koncepce cestovního ruchu MLS

2009

100 tis. Kč/ POV Úst. 50 tis. Kč kraje/ 50%

5.

Rekonstrukce školních budov v mikroregionu

2010

1 mil. Kč/ POV Úst. 500 tis. Kč kraje n. ROP Severozápad / 50%

6.

Společné česko-německé akce

průběţně

250 tis. Kč/ 37,5 tis. Kč

7.

Spolupráce s vysokými školami

průběţně

0

propagace

mikroregionu

Labské 2009-10

Dotač. titul/ výše dotace

Cíl 3/ 85%

Tab. č. 10: Projekty MLS doporučené k realizaci v letech 2009 – 2010 1 ) Stejné náklady ve výši 300 000,- Kč vynaloţí německý partner – Správní společenství Königstein 2 ) Stejné náklady ve výši 50 000,- Kč vynaloţí německý partner – Správní společenství Königstein

Spolupráce s vysokými školami - od roku 2009 průběţně Projekt spolupráce mikroregionu a univerzity UJEP v Ústí n. Labem a vysoké školy ČVUT v Děčíně a v Praze. Představitelé mikroregionu osloví vysoké školy a nabídnou moţnosti zajištění náplně praxe nebo diplomových prací pro studenty. Náklady jsou minimální a efekt obrovský. Čím dříve projekt začne, tím lépe pro mikroregion.


Záměry doporučené k realizaci v období 2011 – 2013 V období let 2011 – 2013 by se mikroregion měl soustředit na realizaci následujících projektů: Č.

Projekt

Rok realizace

Dotační titul

1.

Značení a vybavení cyklotras – II. etapa

2011

ROP Severozápad, Cíl 3

2.

Oprava budov obecních úřadů v MLS

2011

ROP Severozápad

3.

Označení ulic a domů, vytvoření informačního systému obcí

2012

ROP Severozápad, Cíl 3

4.

Vytvoření propagačního materiálu obcí 2012

5.

Rozšíření a úprava zeleně v obcích MLS

2013

PRV MZe ČR

6.

Vybudování parkovacích a odstavných ploch

2013

PRV MZe ČR

7.

Obnova rybníků a retenčních nádrţí

2013

PRV MZe ČR, MŢP ČR

8.

Společné česko-německé akce

průběţně

Cíl 3

Tab. č. 11: Projekty MLS doporučené k realizaci v letech 2011 – 2013

4.1.2 Implementace pro jednotlivé obce mikroregionu

Jednotlivé obce mikroregionu mají k dispozici větší rozpočty neţ samotný mikroregion, přestoţe pro rozpočty platí celá řada limitujících faktorů. Obce jsou připraveny realizovat i náročnější investiční akce především v oblasti zlepšení ţivotního prostředí, dopravní a technické infrastruktury, vybudování zázemí pro občany a rozvoje cestovního ruchu. Obce budou nuceny vzít si na investiční akce úvěr, jedná se ovšem o běţnou praxi – pouze z vlastního rozpočtu by obce nemohly realizovat rozsáhlé investiční akce. Realizace náročnějších investic i za cenu splácení úroků bance se obcím v dlouhodobém horizontu např. deseti let vrátí zpět v podobě příjmů z cestovního ruchu, vzniku nových pracovních míst a v neposlední řadě budou obce po splnění podmínek daných rámcovou směrnicí EU o vodě ušetřeny peněţitých sankcí. Záměry vhodné k realizaci v období 2009 – 2010 Rok 2009 Č.

Obec

Projekt

Dotační titul

Náklady proj. v tis. Kč

1.

Dobkovice

Vybudování dětského hřiště

POV Úst. kraje/ 50%

480

2.

Dobkovice

Zóna pro cyklisty a bruslaře

Cíl 3/ 85%

700

3.

Jílové

Oprava hasičské zbrojnice

4.

Jílové

Oprava místních komunikací a chodníků

500 MMR nebo NUTS Severoz.

500


Č.

Obec

Projekt

Dotační titul

5.

Jílové

Oprava budovy ZŠ Modrá

MMR

2 000

6.

Jílové

RD Kamenná

MMR

100 000

7.

Jílové

Vytvoření informačního systému města

MMR

200

8.

Jílové

Rekonstrukce Jílovského zámku na společenské centrum

Cíl 3/ 85%

9.

Jílové

Oslavy 130 SDH Jílové a Modrá

Podpora kultury Úst. kraje

10.

Jílové

Autobusové zastávky a zálivy

11.

Jílové

Revitalizace centra města 2009 - 2013

12.

Jílové

Revitalizace centra města 2009 - 2013


30 000 60 10 000

MMR n. ROP Severozápad

50 000

MMR n. ROP Severozápad

50 000

13.

Jílové

RD Kamenná – výstavba 50 rodinných domů 2008 - 2013

MMR, ROP Severozápad

14.

Jílové

Rekreační a sportovní areál Martiněves (2009 – 2013)

MMR

30 000

15.

Jílové

Revitalizace centra města

MMR

50 000

16.

Ekofarma Kamenec

ZOOkoutek

17.

Libouchec

Rekonstrukce sportovní haly


20 000

18.

Malšovice

Výstavba kempu v Malšovicích II.

ROP Severozápad

15 000

19.

Malšovice

Zateplení budovy ZŠ


20.

Petrovice

Kanalizace obce II.

MŢP

25 000

21.

Povrly

Rekonstrukce koupaliště

MMR

10 000

22.

Petrovice

Zimní běţecké tratě a naučná stezka

POV Úst. kraje

23.

Povrly

Rekonstrukce zimního stadionu


6 000

24.

Ryjice

Naučná stezka Ryjice - Blansko

PRV, ROP SZ

3 500

25.

Ryjice

Oprava hasičské zbrojnice

26.

Tisá

Zateplení budovy obecního úřadu

PRV, MMR

27.

Velké Chvojno

Kanalizace obce

MŢP

650

300

850

300 3 000 40 000

Tabulka č. 12: Projekty obcí k realizaci v r. 2009


Rok 2010 Č.

Obec

Projekt

Dotační titul


1.

Dobkovice

Oprava mostku po povodni


2 500

2.

Dobkovice

Rozvoj lidských zdrojů v mikroregionu Labské skály

MPO

2 000

3.

Dobkovice

Oprava komunikací, mostků a chodníků

4.

Dobkovice

Vodácké tábořiště

Cíl 3/ 85%

950

5.

Dobkovice

Přístaviště na Labi

Cíl 3/ 85%

1 500

6.

Jílové

Revitalizace centra města pokrač.

MMR

50 000

7.

Jílové

Rekreační a sportovní areál Martiněves

MMR, NUTS Severozápad

30 000

8.

Jílové

RD Kamenná – pokrač.

MMR

50 000

9.

Libouchec

Dokončení kanalizace obce

MŢP, PRV

25 000

10.

Libouchec

Rekonstrukce sportovní haly – pokrač.


20 000

11.

Libouchec

Oprava budovy ZŠ

POV Úst. kraje

12.

Malšovice

Výstavba kempu v Malšovicích II. pokračování

ROP Severozápad

15 000

13.

Petrovice

Kanalizace obce II. - pokračování

MŢP

25 000

14.

Povrly

Vybudování cyklostezky

MMR

500

15.

Povrly

Rekonstrukce budovy ZŠ

MMR

20 000

16.

Ryjice

Odkanalizování obce

MŢP

10 000

17.

Ryjice

Rozšíření hřiště

PRV

70

18.

Tisá

Horolezecká stěna v ZŠ

PRV

300

19.

Tisá

Oprava místních komunikací v Rájci a Tisé

20.

Velké Chvojno

Kanalizace obce - pokračování

MŢP

21.

Velké Chvojno

Společenský klub a infocentrum v kulturním domě

ROP Severozápad

22.

Velké Chvojno

Keramická pec pro ZŠ

2 400

4 000

1 400 40 000 1 800 70

Tabulka č. 13: Projekty obcí k realizaci v r. 2010


Záměry doporučené k realizaci v období 2011 – 2013 Č.

Obec

Projekt


1.

Dobkovice

Hasičská zbrojnice

2.

Dobkovice

Dětský volnočasový areál

3.

Dobkovice

Dopravní hřiště

4.

Jílové

Revitalizace centra města – pokrač.

50 000

5.

Jílové

Výstavba rekr. a sport. areálu Martiněves

30 000

6.

Jílové

Vybavení SDH Jílové

2 000

7.

Libouchec

Výstavba nového zdrav. střediska

8 000

8.

Libouchec

Výstavba obecních bytů

17 000

9.

Malšovice

Vybudování DPS

30 000

10.

Petrovice

Ing. sítě k 10 rod. domům

2 000

11.

Petrovice

Rekonstrukce návsi

4 000

12.

Povrly

Rekonstrukce tělocvičny ve staré škole

10 000

13.

Povrly

Rekonstrukce budovy ZŠ

20 000

14.

Povrly

Turistická odpočívadla a vyhlídky

15.

Povrly

Vybudování ubytování pro turisty

16.

Povrly

Revitalizace zeleně

17.

Povrly

Obnova místních komunikací

18.

Ryjice

Rekonstrukce kulturního domu

1 500

19.

Tisá

Příprava infrastruktury - Louky

8 400

20.

Tisá

Rekonstrukce rybníků na Ostrovské Bělé

3 000

21.

Velké Chvojno

Sportovní areál a tenisové kurty

2 000

22.

Velké Chvojno

Odpočinkové a relaxační centrum

1 200

270 1 200 650

1 500

1 000 10 000

Tabulka č. 14: Projekty obcí k realizaci v r. 2011 - 2013

4.2 Organizační struktura Aktivity mikroregionu Labské skály dosáhly v roce 2008 takové úrovně, ţe vyvstala potřeba mít stálého manaţera (nikoli pouze příleţitostného manaţera), který by zajišťoval chod mikroregionu. Rada mikroregionu by jej řídila, úkolovala, kontrolovala jeho činnost. Uţ v původní strategii rozvoje mikroregionu z roku 2001 je zpracovatelem doporučeno zaměstnat manaţera mikroregionu. Zatím ovšem na realizaci projektů mikroregionu postačovali pracovníci vázaní smlouvou o dílo nebo dohodou o provedení práce. Pokud však má být v příštích pěti letech realizována tato strategie podle stanoveného akčního plánu, mikroregion se bez průběţné, systematické práce manaţera neobejde.


Pracovní náplň manaţera mikroregionu: - administrativní činnost a zajištění chodu mikroregionu (ve spolupráci s předsedou příprava jednání rady mikroregionu, zajištění pozvánek na jednání a zápisů z jednání rady mikroregionu) - propagace mikroregionu (články do místních zpravodajů a regionálního tisku, prezentace mikroregionu na různých akcích pro veřejnost – veletrhy cestovního ruchu, výstavy, slavnosti apod.) - aktualizace webových stránek – psaní úvodů na kaţdý měsíc, krátké zprávy o činnosti mikroregionu, o novinkách, připojení dokumentů, zápisů aj. - z pověření rady mikroregionu příprava na realizaci strategie rozvoje mikroregionu (sledování dotačních titulů, následný výběr projektů ze zásobníku, doporučení pro jednotlivé obce, které projekty lze ve kterém období podpořit) - komunikace s partnery (MAS Labské skály, mikroregion Milada, o.p.s. České Švýcarsko, VŠ), event. spolupráce na přípravě společných projektů - komunikace s manaţerem přeshraniční spolupráce (manaţer má od r. 2009 působit v česko-saském pohraničí), hledání dalších partnerů pro společné projekty - zpracování vybraných projektových ţádostí, za tím účelem absolvování školení (např. „manaţer mikroregionu“) Problém: mikroregion Labské skály nemá v současné době příjmy v takové výši, aby bylo reálné zaplatit manaţera mikroregionu (mzda zaměstnance včetně odvodů státu). Fakta: aktivity mikroregionu Labské skály se částečně překrývají s aktivitami Místní akční skupiny (MAS) Labské skály; rovněţ členská základna obou organizací je zčásti totoţná (jednotlivé obce mikroregionu jsou členy MAS). Obě organizace usilují o rozvoj stejného regionu, mají ovšem jiné moţnosti. MAS jako občanské sdruţení působí na dobrovolné bázi a stejně jako mikroregion zatím nemá finanční prostředky na zaměstnance. Doporučení: a) zaměstnat jednoho pracovníka mikroregionu (manaţera), který bude zajišťovat administraci, přípravu a realizaci malých projektů, propagaci apod. pro mikroregion i MAS současně. (jak uţ to funguje v některých regionech). Manaţer by měl být zaměstnán v rámci programu zaměstnanosti Úřadu práce v Děčíně, případně v Ústí n. Labem. b) vyuţít fungování MAS Labské skály v území mikroregionu, spojit své síly a zadat MAS Labské skály realizaci některých projektů ze strategie rozvoje mikroregionu. MAS Labské skály nabízí moţnost pracovat jako výkonná/ realizační jednotka mikroregionu Labské skály za zvýhodněné ceny pro členy MAS. Manaţer mikroregionu bude plnit některé úkoly pro MAS, MAS Labské skály zajistí školení a předávání zkušeností manaţerovi. Model fungování spolupráce mikroregionu a MAS Labské skály: Mikroregion Labské skály naplánuje za pomoci manaţera činnost na určité období, např. na 1 rok. MAS ve spolupráci s manaţerem převezme přípravu a realizaci některých projektů a zajistí propagaci mikroregionu na území Ústeckého kraje, v rámci celé ČR a v SRN. Mikroregion bude pouze rozhodovat o zadání zakázky, sledovat a schvalovat postup přípravy a následné realizace projektů.


Mikroregion Labské skály a jeho členské obce mohou vyuţít cenově zvýhodněných sluţeb MAS (v případě, ţe jsou členy MAS). Jedná se o následující sluţby: - vyhledávání vhodných dotačních titulů a přípravu projektových ţádostí - v případě úspěšné projektové ţádosti řízení projektu včetně zpracování závěrečné zprávy - zprostředkování a koordinaci česko-německé spolupráce - překlady a tlumočení (němčina) - zpracování strategických dokumentů (např. koncepce cestovního ruchu, analýza potřeb, aktualizace zásobníku projektů aj.) - koordinace spolupráce s vysokými školami Zajištění propagace pro mikroregion a školení manaţera bude poskytováno zdarma. Návrh řešení: ve spolupráci s Úřadem práce v Děčíně (případně v Ústí n. Labem) získat finanční prostředky pro mikroregion na 1 společného pracovníka – manaţera obou organizací. Po uplynutí období, kdy bude tento pracovník financován Úřadem práce, bude muset být nalezeno jiné řešení zaměstnání manaţera. Finanční prostředky na mzdu manaţera lze získat částečně z realizovaných projektů (část nákladů lze pouţít na koordinaci projektu) a z provizí za přípravu projektových ţádostí dalším subjektům. Ochota zaměstnávat manaţera i nadále bude záviset na kvalitě jeho odvedené práce.

4.3 Systém financování činnosti mikroregionu Z hlediska strategického plánování je důleţité nacházet finanční zdroje, které povedou k realizaci jednotlivých opatření a priorit a povedou k naplnění vize regionu. Pro úspěšné zvýšení schopnosti regionu je nutné vyuţívat především vnější finanční zdroje, které budou významné především u finančně náročných projektů. Pro úspěšnost celého procesu strategického plánování však bude významná i míra zapojení veřejného a soukromého sektoru do realizace strategie (mezisektorová spolupráce).

Struktura příjmů mikroregionu v současné době: - členské příspěvky - prodej propagačních materiálů - dotace kraje (POV Ústeckého kraje) - dotace státu (MŠMT, MMR) - dotace EU (Interreg III A – nyní Cíl 3) Návrh na další získání finančních prostředků: - vyuţít programy zaměstnanosti Úřadů práce (Ústí n. L., Děčín) - vyuţít další dotační programy kraje (ROP NUTS II Severozápad) - vyuţít další dotační tituly státu (např. MŢP, MZe – Program rozvoje venkova, MZ – program přeshraniční spolupráce aj.) plus navázat spolupráci s VŠ a získat od studentů zdarma projektové dokumentace, analýzy, studie apod. 47 Strategie mikroregionu Labské skály - aktualizace 2008

Dosud bylo financování rozvoje regionu Labské skály rozděleno do tří kategorií: Realizace projektů z vlastních zdrojů mikroregionu. Akce a projekty předkládá mikroregion, který je rovněţ realizuje. Tyto projekty nebo akce jsou financovány převáţně z rozpočtu mikroregionu. Realizace projektů s podporou z vnějších zdrojů. Nositelem (předkladatelem) projektu je buď samotný mikroregion, jednotlivé obce nebo jiné organizace a subjekty se zapojením mikroregionu, které se dohodnou na společné realizaci. Jde o projekty financované z větší části z vnějších zdrojů, tedy např. z podpůrných krajských programů, grantů a dotací ČR a EU. Nepřímá podpora projektů. Na realizaci takových projektů se mikroregion finančně nepodílí. Jednotlivé členské obce, podnikatelské a neziskové subjekty ţádají o podporu v rámci programů financovaných z krajských, národních nebo evropských zdrojů. Mikroregion písemně potvrdí souhlas s projektem a jeho doporučení k realizaci; na financování projektu se ovšem nepodílí. Tento model financování projektů na rozvoj mikroregionu Labské skály je i pro následující období 2009 – 2013 plně dostačující, proto není třeba jej měnit.

4.4. Návrh zhodnocení strategie Zhodnocení strategie se provádí formou kvantifikace výsledků a posouzení, zda vedou ke stanoveným cílům. Kaţdý mikroregion by měl po určitém období hodnotit úspěšnost své činnosti, v tomto případě úspěšnost realizace strategie rozvoje. Hodnocení úspěšnosti se provádí buď na konci kaţdého období, po dvou letech, nebo v závěru období realizace strategie rozvoje. Zpravidla manaţer mikroregionu vypracuje zprávu o hodnocení úspěšnosti činnosti mikroregionu (zda byly dosaţeny stanovené cíle a v jaké míře) a předloţí ji radě mikroregionu ke schválení. Pro hodnocení úspěšnosti činnosti mikroregionů se pouţívají tzv. indikátory. Indikátory jsou měřitelné ukazatele, pomocí kterých lze hodnotit stav a vývoj určitého jevu. Měrnou jednotkou je často indikátor vydělený 1000 obyvateli, např. počet bkm cyklotras na 1000 obyvatel – aby mohly být indikátory srovnány s ostatními regiony i se stejným územím později. Pro jednotlivé priority byly navrţeny následující indikátory: Priorita: Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury Opatření 3.3.1 a)

Obnova a rozvoj technické infrastruktury

b)

Počet běţných metrů nových nebo opravených chodníků

c)

Počet nových nebo rekonstruovaných prvků veřejného osvětlení

d)

Počet realizovaných projektů na vybudování plynofikace

e)

Počet systémů centrálního vytápění

f)

Počet nových obnovitelných zdrojů energie (větrné elektrárny, solární panely, tepelná čerpadla apod.)

Počet běţných kilometrů nových nebo opravených místních komunikací


Opatření 3.3.2 a)

Doprava a dopravní obslužnost Počet rekonstruovaných autobusových zastávek, případně ţelezničních budov

b)

Počet nových nebo rozšířených parkovacích a odstavných ploch

c)

Počet nových zastávkových zálivů a dalších prvků dopravní infrastruktury

d)

Počet odstavných zálivů u atraktivních míst, počet nových prvků infrastruktury pro CR (cestovní ruch)

e)

Počet odstavných zálivů u atraktivních míst, počet nových prvků infrastruktury pro CR (cestovní ruch)

Tabulka č. 15: Indikátory hodocení pro prioritu A

Priorita: Rozvoj obcí, občanské vybavenosti a služeb Opatření 3.3.3 a)

Zkvalitnění života v mikroregionu

b)

Vybavení základních a mateřských škol

c)

Počet nových domů s pečovatelskou sluţbou, počet nových sluţeb pro seniory

d)

Počet opravených nebo modernizovaných budov obecních úřadů a dalších nemovitostí obcí

e)

Počet míst s rozšířením sluţeb zajišťovaných obecními úřady (Czech-Point, veřejný internet, E-goverment)

f)

Počet mateřských center v obcích mikroregionu

g)

Počet rekonstruovaných a nově vyuţitých prázdných, nevyuţitých budov

Opatření 3.3.4 a)

Zkvalitnění bydlení

b)

Počet rekonstruovaných nebo nově postavených obecních bytů a domů

c)

Počet rekonstruovaných nebo nově postavených levných bytů pro sociálně slabší skupiny obyvatel

d)

Počet stavebních parcel se zajištěnou technickou infrastrukturou a inţenýrskými sítěmi

Opatření 3.3.5 a)

Služby

b)

Dojíţdění pojízdné prodejny do osad (nejprve zjištění potřeby, kam a jak často má pojízdná prodejna dojíţdět)

c)

Počet nových základních sluţeb pro obyvatele (např. potraviny, cukrárna, kadeřnictví, pedikúra, sluţby pro domácnost, bankomat)

d)

Počet nových dílen (zámečnictví, autoservis, truhlářství, sluţby orientované na cestovní ruch)

e)

Počet projektů spolupráce Úřady práce v Děčíně a Ústí n. Labem

f)

Počet projektových dokumentací, analýz aj. v rámci spolupráce se středními a vysokými školami

g)

Počet nových pracovních míst po zavedení nových technologií

h)

Počet nových firem a ţivností (např. drobná řemesla)

Opatření 3.3.6

Podpora podnikání a zaměstnanosti

a)

Počet školení a kurzů pro řešení nezaměstnanosti v regionu (pořádané v obcích regionu)

b)

Počet projektů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů

c)

Počet nových průmyslových zón

Počet obnovených nebo rekonstruovaných budov základních a mateřských škol

Počet změněných územních plánů obcí

Počet nových maloobchodních venkovských projeden nebo stánků se smíšeným zboţím

Tabulka č. 16: Indikátory hodnocení pro prioritu B


Priorita: Zázemí pro občany Opatření 3.3.7 a)

Vybudování zázemí

b)

Počet rekonstruovaných nebo nových prostor pro kulturní aktivity

c)

Počet nových víceúčelových hřišť a areálů pro děti i dospělé

d)

Počet rekonstruovaných nebo nových prostor pro spolkovou činnost a činnost zájmových sdruţení (např. klubovny, hasičské zbrojnice, společenské místnosti)

e)

Počet rekonstruovaných nebo nových kluboven a dalšího zázemí pro aktivity dětí a mládeţe, počet nových mimoškolních zařízení pro děti

f)

Počet rekonstruovaných tělocvičen při ZŠ

g)

Počet nových veřejných dětských hřišť a dětských koutků

h)

Počet vybavených hasičských jednotek nebo počet ks a popis vybavení sdruţení dobrovolných hasičů

Opatření 3.3.8 a)

Podpora činnosti dětí a mládeže

b)

Počet prodejních míst výrobků ze škol (např. prostřednictvím informačních center, maloobchodů nebo v rámci akcí pro veřejnost)

c)

Počet akcí připravených dětmi pro seniory

d)

Počet ks nové výstroje, počet podpořených soustředění nebo soutěţí

Opatření 3.3.9 a)

Pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí

b)

Počet nových nebo obnovených starých tradic v regionu

c)

Počet uspořádaných sportovních akcí (např. závod psích spřeţení, cyklotrial, biatlon, fotbalové turnaje, nohejbalový turnaj, střelecké slavnosti, volejbalové turnaje včetně pláţového volejbalu, poţární soutěţe apod.)

d)

Počet akcí škol – např. školní akademie, olympiády apod.

Počet rekonstruovaných nebo nových prostor pro sportovní a tělovýchovnou činnost

Počet nových volnočasových aktivit pro děti a mládeţ (rozvoj volnočasových krouţků při školách, sportovních krouţků aj.)

Počet uspořádaných akcí pro veřejnost v regionu

Tabulka č. 17: Indikátory hodnocení pro prioritu C

Priorita: Cestovní ruch Opatření 3.3.10 a)

Rozvoj sítě tras a stezek včetně značení a přeshraničního propojení

b)

Počet běţných kilometrů vyznačených turistických tras

c)

Počet běţných kilometrů vyznačených hippotras

d)

Počet běţných kilometrů vyznačených zimních běţeckých a lyţařských tras

Počet běţných kilometrů vyznačených cyklotras

Tabulka č. 18: Indikátory hodnocení pro prioritu D Postup: - Určení délky jednotlivých druhů tras a stezek v roce 0 monitoringu - Stanovení hustoty sítě (vydělením plochou regionu) - Meziroční sledování nově budovaných cykostezek, cyklotras a hippotras


Opatření 3.3.11 a)

Modernizace stávajících a vytvoření nových volnočasových nabídek

b)

Počet nových kempů a volnočasových areálů

c)

Počet nových nabídek agroturistiky

d)

Počet nových nebo modernizovaných ubytovacích a stravovacích kapacit

e)

Počet nových sluţeb pro cestovní ruch


Marketing cestovního ruchu

b)

Počet nových propagačních materiálů mikroregionu nebo jednotlivých obcí

c)

Vytvořený informační systém obcí

d)

Počet nových produktových balíčků a dalších produktů CR (záţitková turistika)

Počet nových nabídek – sluţeb pro cyklisty, vodáky apod.

Zpracovaná koncepce cestovního ruchu mikroregionu

Tabulka č. 19: Indikátory hodnocení pro prioritu D

Priorita: Životní prostředí a péče o krajinu Opatření 3.3.13 a)

Zlepšení kvality vod

b)

Počet nových ČOV v obcích a osadách

c)

Počet nových nebo rekonstruovaných veřejných vodovodů

d)

Počet revitalizovaných rybníků a vodních nádrţí


Doplnění a péče o veřejnou zeleň, obnova lesů

b)

Počet ks zakoupené techniky

c)

Počet ha obnovených lesních porostů

d)

Počet ha obnovených remízků a alejí, počet vysazených sazenic druhů a odrůd dřevin typických pro region


Ekologická výchova

b)

Počet vydaných letáků a materiálů s ekologickou tématikou

c)

Počet projektů ve spolupráci s univerzitou UJEP v Ústí n. L


Péče o krajinu

b)

Počet aktivit na zajištění odstraňování klestí a sušin z lesů

c)

Počet zlikvidovaných černých skládek

d) e)

Počet projektů na zalesňování a výsadbu nových porostů Počet aktivit na čištění koryt řek a potoků

f)

Počet obnovených retenčních nádrţí

g)

Počet vybudovaných protipovodňových opatření

Počet nových nebo opravených systémů kanalizace v obcích a osadách

Počet nových nebo rozšířených ploch veřejné zeleně

Ekologická výchova na ZŠ a MŠ, spolupráce se zájemci o odborné přednášky a informace

Počet aktivit na zajištění údrţby příkopů a luk

Tabulka č. 20: Indikátory hodnocení pro prioritu E


Priorita: Spolupráce – vyhodnocení v rámci ostatních priorit Opatření 3.3.17 a)

Mezisektorová regionální spolupráce

b)

Počet společných projektů obcí a podnikatelů

c)

Počet projektů ve spolupráci s Lesy ČR, s KČT (značení a budování tras), se zájmovými organizacemi, sdruţeními a spolky v obcích

d)

Počet návštěvníků veřejných jednání zastupitelstev

e)

Počet projektů připravených ve spolupráci v veřejností


Nadregionální spolupráce

b)

Počet akcí ve spolupráci s o.p.s. České Švýcarsko

c)

Dotační tituly přizpůsobené potřebám mikroregionu

d)

Počet projektů na území mikroregionu realizovaných studenty


Přeshraniční spolupráce

b)

Počet bkm turistických a cyklistických tras a doplněných odpočívadel, infotabulí apod.

c)

Vytvoření zázemí pro vodáky (v Dobkovicích)

d)

Počet společných soutěţí, akcí a společné cvičení hasičů

e)

Počet česko-německých propagačních materiálů

Počet akcí a projektů realizovaných ve spolupráci s MAS Labské skály

Počet akcí nebo projektů ve spolupráci s mikroregionem Milada

Počet společných kulturních, sportovních a společenských akcí

Tabulka č. 21: Indikátory hodnocení pro prioritu F


Příloha č. 2: Seznam tabulek Tabulka č. 1: Základní charakteristika území (k 31. 12. 2007) Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel a hustoty zalidnění mikroregionu Tabulka č.3: Počet obyvatel mikroregionu – muţi a ţeny - a průměrný věk Tabulka č. 4: Základní charakteristika sídelního systému Tabulka č. 5: Přehled zařízení občanské vybavenosti Tabulka č. 6: Přehled zařízení občanské vybavenosti a sakrálních staveb Tabulka č. 7: Přehled firem podle počtu zaměstnanců Tabulka č. 8: Počet ekonomicky aktivních subjektů Tabulka č. 9: Rozdělení ekonomických subjektů podle kategorií Tabulka č. 10: Projekty MLS doporučené k realizaci v letech 2009 – 2010 Tabulka č. 11: Projekty MLS doporučené k realizaci v letech 2011 – 2013 Tabulka č. 12: Projekty obcí k realizaci v r. 2009 Tabulka č. 13: Projekty obcí k realizaci v r. 2010 Tabulka č. 14: Projekty obcí k realizaci v r. 2011 – 2013 Tabulka č. 15: Indikátory hodnocení pro prioritu A Tabulka č. 16: Indikátory hodnocení pro prioritu B Tabulka č. 17: Indikátory hodnocení pro prioritu C Tabulka č. 18: Indikátory hodnocení pro prioritu D Tabulka č. 19: Indikátory hodnocení pro prioritu D Tabulka č. 20: Indikátory hodnocení pro prioritu E Tabulka č. 21: Indikátory hodnocení pro prioritu F

Příloha č. 3: Seznam zkratek ČR – Česká republika EU – Evropská unie CHKO – chráněná krajinná oblast KÚ ÚK – Krajský úřad Ústeckého kraje MAS – Místní akční skupina MLS – mikroregion Labské skály MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MZe – Ministerstvo zemědělství MŢP – Ministerstvo ţivotního prostředí PRV – Program rozvoje venkova ROP – Regionální operační program


Příloha č. 4: Seznam členů pracovní skupiny pro zpracování strategie 1. Mgr. Václav Zibner, předseda mikroregionu Labské skály, místostarosta města Jílové 2. Ing. Jiří Štěrba, místopředseda mikroregionu Labské skály, starosta obce Libouchec 3. Petr Šulc, starosta obce Dobkovice 4. Pavel Plachý, starosta obce Malšovice 5. Václav Svoboda, starosta obce Velké Chvojno 6. Jaroslava Kousková, starostka obce Ryjice 7. Mgr. Martina Šimáňová, starostka obce Tisá 8. Zdeněk Kutina, starosta obce Petrovice 9. Jiří Schick, starosta obce Povrly 10. Mgr. Dana Březinová, místostarostka obce Libouchec 11. Ing. Eva Šípová, předsedkyně a manaţerka MAS Labské skály 12. Jiřina Bischoffiová, manaţerka MAS Labské skály 13. Patrick Doleţal, člen správní rady MAS Labské skály 14. Bc. David Drobný, člen výběrové komise MAS Labské skály 15. Jan Ptáček, OS na záchranu hradu Blansko, člen správní rady MAS Labské skály

Zpracovatel aktualizace strategie mikroregionu: Ing. Eva Šípová Mírkov 5 400 02 Ústí n. Labem Telefon: 472 779 113 Mobil: 602 688 935 E-mail: [email protected]


MIKROREGION LABSKÉ SKÁLY

Recommend Documents