Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna (analýza let )

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna (analýza let 2004 – 2010)

Diplomová práce

Autor práce: BcA. Věra Kadlecová Vedoucí práce: MgA. Lucie Abou Oponent práce: JUDr. Lenka Valová

Brno 2012

Bibliografický záznam / Bibliographic record KADLECOVÁ, Věra. Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna: Analýza let 2004 - 2010. Brno, 2012. Diplomová magisterská práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce MgA. Lucie Abou.

Anotace diplomové práce Předkládaná diplomová práce pojednává o financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna. Úvodní část má posloužit jako vhled do kulturního dění města a seznámit čtenáře s divadly rozdělenými podle jejich právních forem, které provozují svoji činnost na území města. Pozornost je věnována také neoddělitelné součásti tématu, kulturní politice města Brna. Střední část práce se zabývá popisem divadel, jež jsou jakožto příspěvkové organizace zřizovány přímo městem Brnem, způsobem hospodaření a dále měřením jejich výkonnosti. Závěrečná část nabídne čtenáři podrobnou analýzu dotací typu A a B, které byly poskytnuty žadatelům o finanční podporu provozu či projektu v letech 2004 - 2010. Jsou charakterizovány jak žadatelé, tak i typ projektu. Veškeré analýzy všech částí diplomové práce jsou provázeny tabulkami a přehlednými grafickými výstupy.

Kličová slova rozpočet statutárního města Brna divadlo příspěvková organizace nezisková organizace kulturní politika dotace

Annotation of the thesis This thesis deals with the financing of theatres from the budget of the statutory city of Brno. The introductory part should be shown as an insight into the cultural life of the city and to acquaint the reader with theaters in Brno, divided according to their legal forms that operate their business in the city. The attention is also aimed to an indivisible part of the theme, the cultural politics of the city of Brno. The middle part is devoted to describe theaters that are established as a contributory organization directly by the city, their economics, and to the methods of measure their efficiency. The final section offers readers a detailed analysis of grants type A and B, which were provided to applicants in years 2004 – 2010. The cultural organizations can apply for financial support of the run of the organization or for the project. Any analysis of all the parts of the thesis is accompanied by tables, simple graphical outputs.

Key words budget of the statutory city of Brno theatre non profit organization culture policy donation

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům

V Brně dne 25. června 2012

Věra Kadlecová

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mne podporovali, věřili mi a drželi palce. Rodině a přátelům, MgA. Lucii Abou a kolegům v divadle. Děkuji!

Obsah Úvod............................................................................................................................ 5 1

Statutární město Brno ...................................................................................... 7

2

Divadelnictví v Brně........................................................................................ 12 2.1

Rozdělení podle právní formy ..................................................................... 15

2.1.1

Příspěvkové organizace ........................................................................ 16

2.1.1.1

Národní divadlo Brno, příspěvková organizace ........................... 17

2.1.1.2

Městské divadlo Brno, příspěvková organizace ........................... 18

2.1.1.3

Divadlo Radost, příspěvková organizace...................................... 19

2.1.1.4

Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace ....... 20

2.1.1.5

Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace / Turistické

informační centrum města Brna, příspěvková organizace ............................. 21 2.1.2

2.1.2.1

Občanské sdružení ........................................................................ 25

2.1.2.2

Podnikání podle živnostenského zákona ...................................... 29

2.1.2.3

Obchodní společnosti .................................................................... 31

2.1.3 2.2 3

Divadlo Polárka.................................................................................... 32

Shrnutí ......................................................................................................... 33

Výkonnost divadla a jeho grafické vyjádření ............................................... 35 3.1

Statistika kultury.......................................................................................... 35

3.2

Výkonnost divadel a její měření .................................................................. 36

3.2.1

3.3 4

Další právní formy divadel................................................................... 25

Výkonnost divadel zřízených městem Brnem ..................................... 38

3.2.1.1


3.2.1.2


3.2.1.3


3.2.1.4


Shrnutí ......................................................................................................... 45

Kulturní politika města Brna ......................................................................... 47 4.1

Trvalé cíle .................................................................................................... 50

4.2

Krátkodobé cíle do roku 2003 ..................................................................... 50

4.3

Dlouhodobé cíle do roku 2010 .................................................................... 51

4.4

Shrnutí ......................................................................................................... 52

1

5

Rozpočet statutárního města Brna ................................................................ 53 5.1

Sestavování rozpočtu ................................................................................... 53

5.2

Rozpočet městských částí ............................................................................ 54

5.2.1

Příjmy městské části ............................................................................. 55

5.2.2

Výdaje městské části ............................................................................ 56

5.3

Závěrečný účet a audit města Brna.............................................................. 56

5.3.1

Závěrečný účet ..................................................................................... 56

5.3.2

Kontrolní činnost.................................................................................. 57

5.4

Rozpočet města Brna versus rozpočet Odboru kultury MMB .................... 57

5.5

Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna ............... 61

5.5.1

Rozpočtový proces ............................................................................... 61

5.5.2

Příspěvek na provoz příspěvkové organizace ...................................... 62

5.5.2.1


5.5.2.2


5.5.2.3


5.5.2.4


5.5.3 5.6 6

Investiční dotace příspěvkové organizace ............................................ 67

Shrnutí kapitoly … situační studie .............................................................. 69

Dotační politika města Brna ........................................................................... 75 6.1

Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního

města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury – dotace typu A a B76 6.1.1

Poskytování dotace............................................................................... 78

6.1.2

Vyúčtování dotací ................................................................................ 79

6.2

Neinvestiční dotace typu A schválené subjektům v oblasti kultury ............ 80

6.2.1

Rok 2004 .............................................................................................. 80

6.2.1.1

Projekty ......................................................................................... 80

6.2.1.2

Provoz ........................................................................................... 80

6.2.2

2005 ...................................................................................................... 81

6.2.2.1

Projekty ......................................................................................... 81

6.2.2.2

Provoz ........................................................................................... 81

6.2.3

2006 ...................................................................................................... 81

6.2.3.1

Projekty ......................................................................................... 81

6.2.3.2

Provoz ........................................................................................... 82

6.2.4

2007 ...................................................................................................... 82 2

6.2.4.1

Projekty ......................................................................................... 82

6.2.4.2

Provoz ........................................................................................... 82

6.2.5

6.2.5.1

Projekty ......................................................................................... 83

6.2.5.2

Provoz ........................................................................................... 83

6.2.6

2009 ...................................................................................................... 84

6.2.6.1

Projekty ......................................................................................... 84

6.2.6.2

Provoz ........................................................................................... 84

6.2.7

6.3

2008 ...................................................................................................... 83

2010 ...................................................................................................... 84

6.2.7.1

Projekty ......................................................................................... 84

6.2.7.2

Provoz ........................................................................................... 85

Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu „A“ poskytnutých kulturním

organizacím v letech 2004 – 2010 ......................................................................... 86 6.4

Neinvestiční dotace typu B schválené subjektům v oblasti kultury ............ 88

6.4.1

2004 ...................................................................................................... 88

6.4.1.1

Projekty ......................................................................................... 88

6.4.1.2

Provoz ........................................................................................... 89

6.4.2

2005 ...................................................................................................... 89

6.4.2.1

Projekty ......................................................................................... 89

6.4.2.2

Provoz ........................................................................................... 90

6.4.3

2006 ...................................................................................................... 90

6.4.3.1

Projekty ......................................................................................... 90

6.4.3.2

Provoz ........................................................................................... 91

6.4.4

2007 ...................................................................................................... 92

6.4.4.1

Projekty ......................................................................................... 92

6.4.4.2

Provoz ........................................................................................... 92

6.4.5

2008 ...................................................................................................... 93

6.4.5.1

Projekty ......................................................................................... 93

6.4.5.2

Provoz ........................................................................................... 93

6.4.6

2009 ...................................................................................................... 94

6.4.6.1

Projekty ......................................................................................... 94

6.4.6.2

Provoz ........................................................................................... 95

6.4.7

2010 ...................................................................................................... 95

6.4.7.1

Projekty ......................................................................................... 95 3

6.4.7.2 6.5

Provoz ........................................................................................... 96

Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu „B“ poskytnutých kulturním

organizacím v letech 2004 – 2010 ......................................................................... 97 6.6 7

Shrnutí kapitoly ......................................................................................... 100

Závěr............................................................................................................... 104 Seznam tabulek …………………………………………………………... 108 Seznam grafů ……………………………………………………………... 109 Seznam příloh …………………………………………………………… 110 Seznam použité literatury ……………………………………………….. 111 Seznam citovaných zdrojů ………………………………………………. 114 Seznam používaných zkratek ……………………………………………. 118

4

Úvod Finanční prostředky, jež na kulturu a zejména pak na kulturu divadelní vynakládá ze svého rozpočtu statutární město Brno, jsou nadprůměrné. Podle informací dostupných ze zdrojů Magistrátu města Brna je z městského rozpočtu uvolňováno na provoz kulturních organizací a na realizaci jejich aktivit dlouhodobě takřka 10 % z celkových výdajů města. V porovnání s dalšími krajskými městy České republiky si brněnská divadla, co do finanční podpory z veřejných rozpočtů, stojí velmi dobře. Jenže… Každá mince má dvě strany, a proto i v oblasti financování divadel v Brně vyvstávají mnohé otazníky. Zejména v posledních měsících je odborníky i laickou veřejností (diváky) diskutována řada témat, která jsou probírána na organizovaných besedách, veřejných shromážděních či v médiích. Je rozdělování finančních prostředků určených na kulturu systémově správné? Neměla by být větším podílem podporována nezisková divadelní sféra? Nejsou čtyři městem zřizovaná divadla nadbytečná? Předkládaná diplomová práce si jako svůj hlavní cíl záměrně nestanovila hledání léku ani případné léčby bolístek brněnské kultury, jež se v průběhu poslední doby objevují čím dál častěji. Důvodem je mé přesvědčení, že není možno nalézt jednoduchý ani jednoznačný návod na řešení problémů a nedostatků, které trápí kulturu v Brně. Výstupem by naopak mělo být potvrzení hypotézy, která předpokládá nezbytnou součinnost zástupců odborné veřejnosti s představiteli města Brna, a to zejména v oblastech tvorby zásadních strategických dokumentů týkajících se koncepce kulturní politiky města. Jejich součástí by měla být nová a podrobněji zpracovaná pravidla udělování dotací města Brna kulturním subjektům. Mojí snahou, jako autorky diplomové práce, je postupně a v dostatečné šíři charakterizovat a přiblížit čtenáři prostředí města Brna, ve kterém divadla svoji hlavní činnost provozují a kde v hojné míře vznikají stále nové kulturní projekty. Značná pozornost je věnována porovnání finančních prostředků, jež jsou ve formě příspěvku na provoz každoročně poskytovány divadlům zřizovaných městem (Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Městské divadlo Brno, příspěvková organizace, Divadlo Radost, příspěvková organizace a Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace) a dotací přidělených kulturním organizacím městem nezřizovaných, a to v letech 2004 – 2010. V otázce financování brněnské divadelní kultury se zejména zástupci neziskové divadelní sféry kloní k názoru, že 5

hlavním problémem je soustředná majoritní podpora vedení města Brna oněm výše zmiňovaným divadlům. Diplomovou prací se chci pokusit o zodpovězení otázky, zda je možno porovnat finanční příspěvek brněnským příspěvkovým organizacím a subjektům nestátního neziskového sektoru v oblasti divadla. Detailní práce zejména s výdajovou stránkou rozpočtu statutárního města Brna pomáhá sledovat částku, jež byla ve zkoumaném období let 2004 – 2010 přidělena divadelní oblasti cestou Odboru kultury MMB. Ve výčtu se jedná o příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím, investiční výdaje a dále o finanční částku vydanou na dotace divadelním subjektům mimo příspěvkové organizace. Podrobná analýza dotací Odboru kultury Magistrátu města Brna se snaží pomocí vypracovaného zmapování, popisu a grafického zpracování dotací typu A i B udělených divadelním organizacím na zajištění provozu či realizace projektů, vysledovat priority při udělování finančního příspěvku. Pokud diplomová práce poskytne čtenáři vhled do zákulisí kulturního života v Brně, napomůže v orientaci v klíčových otázkách, tématech kulturního dění a bude současně, byť minimálním přínosem v samotném hledání odpovědí na aktuální otázky v oblasti divadelnictví, bude naplněn její záměr.

6

1 Statutární město Brno Kapitola věnovaná statutárnímu městu Brnu (dále také „město Brno“ nebo „Brno“) představí čtenářům toto krajské město jednak po stránce jeho správního uspořádání a pak také z pohledu kulturně-společenského. V počátku je nutno uvést, že specifika města Brna, stejně jako jím podporované aktivity a organizace, jsou v rámci předkládané diplomové práce uváděny čistě na základě autorčina subjektivního pohledu. Jsou jí vnímány jako jedny z nejvýznamnějších. Stávající kapitola je záměrně prezentována jako úvodní, neboť jejím cílem je seznámit čtenáře blíže s prostředím, k němuž se práce v celé své šíři vztahuje. Brno je druhé největší město v České republice a největší na Moravě. Počet jeho obyvatel se dlouhodobě pohybuje přibližně kolem čtyř set tisíc. Podle §4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (1) je Brno statutárním městem a vnitřní poměry ve věcech správy má uspořádány obecně závaznou vyhláškou (tzv. městskou vyhláškou). Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je Zastupitelstvo města Brna (dále také „ZMB“), které má padesát pět členů. Do jeho kompetence spadá, kromě dalších povinností, schvalování programu rozvoje města, rozpočtu města a obecně závazných vyhlášek ve věcech samostatné působnosti. Zastupitelstvo města volí z řad svých členů primátora, jeho náměstky a další členy Rady města Brna, zřizuje a ruší výbory, volí jejich předsedy další členy a vykonává činnosti vyhrazené dle zákona o obcích. Zastupitelstvo je současně oprávněno udělovat čestné občanství města a ceny města Brna. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná a jednání se řídí jednacím řádem. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti na úrovni města je jedenáctičlenná Rada města Brna (dále také „RMB“) v čele s primátorem a jeho náměstky. Vydává nařízení města, zabezpečuje hospodaření města na základě schváleného rozpočtu a má právo schvalovat některá rozpočtová opatření. Rada města Brna řídí činnost komisí a Magistrátu města Brna v oblasti samostatné působnosti a ukládá jim úkoly. Do kompetence RMB spadá také jmenování a odvolávání vedoucích odborů Magistrátu města Brna. RMB má celkem čtrnáct komisí, mimo jiné i Komisi Rady města Brna pro kulturu. Tato komise je sestavena ze třinácti členů, a to včetně předsedy a místopředsedy. Při výkonu samostatné

7

působnosti odpovídá RMB přímo Zastupitelstvu města Brna. Řízení Magistrátu města Brna je rozděleno do pěti úseků – úsek organizační, úsek rozvoje města, úsek technický, úsek hospodářský a úsek sociálně-kulturní. Území statutárního města Brna je členěno na dvacet devět městských částí. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo městské části, v jehož čele stojí starosta. Jednotlivé úřady městských částí svoji správu rozdělují do činnosti několika odborů. Jedná se například o odbor právní, sociální, finanční či odbor majetkový. Jak uvádí Zpráva o činnosti statutárního města Brna 2009 (2) je „město Brno přirozeným správním, dopravním, kulturním a obchodním centrem Jihomoravského kraje. V jednom z nejkrásnějších výstavních areálů v Evropě se konají mezinárodní veletrhy. Brno je hlavním městem soudnictví v zemi – sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Z dalších státních orgánů sídlí ve městě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Kancelář veřejného ochránce práv. Ve městě působí dvanáct vysokých škol, mnoho vědeckých institucí a specializovaných zdravotnických zařízení. Brno je také městem kultury, sportu a zábavy. Nabízí dobré podmínky pro kongresovou turistiku. Ve městě se nachází mnoho historických památek a bylo dějištěm významných historických událostí“ (Zpráva o činnosti města Brna 2009, 2009, str. 87). Brno je významným univerzitním městem. Působí zde jedna státní a pět veřejných vysokých škol s celkem dvaceti sedmi fakultami. Dále zde funguje šest soukromých vysokých škol. V průběhu roku je ve městě, podle statistických údajů Magistrátu města Brna, na osmdesát tisíc studentů. O faktu, že je město Brno městem kulturním, svědčí hned několik skutečností. Michaela Mixová ve své diplomové práci uvádí, že „v Brně funguje druhá nejrozsáhlejší divadelní síť v České republice“ (Mixová M., 2010, str. 43). Co do počtu divadel zaujímá město Brno druhé místo v České republice a svůj nezastupitelný význam má také pořadatelství či spolupořadatelství mnoha rozličných kulturních akcí. Na území města se nachází významné architektonické skvosty, které nelze nezmínit, a to nejen kvůli faktu, že jsou lákadlem pro turisty. Zrekonstruovaná vila Tugendhat, kterou projektoval německý architekt Ludwig Miese van der Rohe, patří mezi památky zařazené na seznam památek UNESCO. K dalším historickým skvostům města zcela jistě náleží hrad Špilberk, jehož historie spadá do 13. století. Hluboko do 12. století sahají první zmínky o starobylé katedrále sv. Petra a Pavla 8

či o Starobrněnském klášteru, jenž je od 18. století ve vlastnictví řádu augustiniánů. Jedním ze členů řádu byl i opat Gregor Johann Mendel, otec moderní genetiky. Níže bude následovat podrobnější popis akcí, které by neměly zůstat opomenuty. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER obohacuje kulturní a divadelní život v Brně již více než dvacet let. V roce 2012 bude studenty Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále také „Divadelní fakulty JAMU či DIFA JAMU“) pořádán již po dvaadvacáté. Jedná se o festival v mnoha směrech jedinečný, a to i ve středoevropském kontextu. Statut festivalu uvádí jako své poslání „vytvářet prostor pro vzájemné setkávání a poznávání vysokých divadelních škol“ (Statut festivalu. In: Setkání/Encounter 2011,

2010,

online).

V první

řadě

zejména

díky

dlouholeté

organizaci

SETKÁNÍ/ENCOUNTER mohou nejen studenti Divadelní fakulty JAMU, ale také brněnská veřejnost zajímající se o mezinárodní divadelní dění porovnávat a objevovat nové přístupy k divadelní tvorbě. V posledních letech brněnský festival se svými inscenacemi navštívili například studenti divadelních škol z Ruska, Polska, Německa či Itálie. Kromě těchto evropských zemí se divadelní nadšenci mohli těšit i z představení, které předvedli zástupci divadelních škol z exotických zemí. Kolumbie, Spojené státy americké, Írán, Korea nebo Filipíny. Ke kulturnímu Brnu již po jedenáct sezon patří i každoročně skvěle obsazený Mezinárodní jazzový festival JAZZFESTBRNO. Organizátorům se daří pro festival pravidelně získávat a jazzovým příznivcům představit „live“ takové hvězdy současné hudební scény jakými bezesporu jsou Bobby McFerrin, Peter Lipa, Yaron Herman, Karrin Allyson či Pat Metheny. Zásadní a pevně ukotvenou pozici má v Brně dlouhodobě vážná hudba. V Besedním domě sídlí Filharmonie Brno, jež představuje jeden z největších středoevropských orchestrů. Brněnská filharmonie je orchestr, jehož vznik spadá do roku 1956. V tomto roce došlo ke spojení Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Původní název Státní filharmonie Brno se na současně užívaný změnil v roce 2005. Filharmonie Brno hraje na festivalech a v koncertních síních po celém světě. Díky svému věhlasu spolupracuje s předními světovými dirigenty. Repertoárová orientace orchestru je zaměřena převážně na dílo Leoše Janáčka a současnou tvorbu 20. století. Nadšení posluchači vážné hudby se mohou těšit hned z několika pravidelně organizovaných akcí. K festivalovým stálicím patří věhlasný Moravský podzim, jehož již 46. ročník 9

se konal v říjnu 2011. Dalšími z hudebních přehlídek jsou například Mezinárodní festival duchovní hudby, který v roce 2011 oslavil své dvacáté výročí nebo Mezinárodní festival vážné hudby Špilberk. Brno a jeho okolí se může zcela po právu pyšnit bohatým folklórem, který nejenže přežil vstup do 21. století, ale je nadále uchováván a rozvíjen mladými generacemi. Za všechny akce reprezentující folklór je uveden Mezinárodní folklórní festival Brno, který pořádá Sdružení přátel folklóru v Brně. Festival se koná pravidelně od roku 1990. Z původního setkávání místních souborů se postupně proměnil ve festival s bohatým programem a mezinárodní účastí. Brno – město uprostřed Evropy je označení festivalu, který se v roce 2012 již popatnácté uskuteční pod hlavičkou reklamní agentury SNIP&CO, s. r. o. Hlavním bodem a „tahákem“ programu festivalu je soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunesis, v rámci níž se pod brněnským hradem Špilberkem a na Brněnské přehradě utkávají mezinárodně renomovaní tvůrci ohňostrojů z České republiky, Evropy i dalších států Ameriky a/nebo Asie. Do programu festivalu patří současně mnoho doprovodných akcí vznikajících dlouhodobě ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna, a. s., či Muzeem města Brna. Nejsou to jen Brňané, kteří si takřka nedokáží v posledních dvou desetiletích představit letní období bez oblíbených Letních Shakespearovských slavností, které tradičně hostí velké nádvoří hradu Špilberk. Společně s Muzeem města Brna a společností Ogilvy Mather Morava, spol. s r. o., tuto významnou kulturní akci spolupořádá Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace, respektive nově Turistické a informační centrum města Brna, příspěvková organizace. V průběhu let se na přípravách podílí čím dál více známých režisérů a herců, díky čemuž festival získává na prestiži i mezi diváky. Všem zájemcům o poznávání kultur jiných zemí se několik let nabízí jedinečná možnost, a to prostřednictvím akcí jakými jsou Dny polské kultury, Ruská kultura v České republice, Brno Bonjour či festival Iberica. Prostřednictvím hudby, tance, filmu nebo divadla se návštěvníkům těchto přehlídek otevírá někdy více, jindy méně známý svět některé z cizích kultur. Je-li pojednáváno, ač heslovitě, o kultuře ve městě Brně, nelze opomenout velmi širokou a různorodou činnost muzejní i výstavní. Bohatý historie muzejnictví spadá až do počátku 19. století. Následující krátký výčet bude seznámením se s nejvýznamnějšími institucemi této kulturní oblasti. 10

Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň druhá nejstarší muzejní instituce v České republice. Bylo založeno v červenci roku 1817 císařským dekretem Františka I. Cenný materiál z oborů přírodních a společenských věd představuje ve sbírkách muzea na šest milionů předmětů. Moravské zemské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR a má ve své správě několik historicky významných budov nejen v centru města Brna. Patří k němu totiž také Památník Bible kralické či zámek Budišov. Uměleckoprůmyslové muzeum je přední výstavní a sbírková instituce věnující se užitému umění, která je od roku 1961 součástí Moravské galerie v Brně. Jedná se o druhé největší muzeum umění v České republice. Na oficiálních webových stránkách se lze dočíst, že „pracuje jak s volným uměním, tedy malbou, kresbou, grafikou a plastikou od nejstaršího období po současnost, tak s fotografií, užitým uměním, grafickým designem a architekturou“ (Historie. In: Moravská galerie v Brně, 2010, online). Historie Moravské galerie v Brně sahá do roku 1818. Technické muzeum v Brně je příspěvkovou organizací, která byla zřízena přímo Ministerstvem kultury ČR. Muzeum svůj vznik datuje do roku 1961. V nedávné době prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Expozice nejsou umístěny pouze v budově muzea v Brně, ale také v památkách, které spadají do jeho správy. Jedná se o areál čs. opevnění v Šatově nebo Starou huť u Adamova a další. Další významnou kulturní akcí, která se snaží postupně uvést do povědomí nejen brněnské veřejnosti, je Mezinárodní festival Divadelní svět Brno. Jeho pořadatelem je již výše uvedené Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace (nyní Turistické a informační centrum města Brna, příspěvková organizace), tedy přeneseně lze říci, že samo město Brno. O poslední zmiňované divadelní a společenské akci bude více pojednáno samostatně v další části diplomové práce.

11

2 Divadelnictví v Brně Z informací uvedených v předchozí kapitole plyne zřejmý závěr. Město Brno zahrnuje široké spektrum, co do různorodosti, mnoha kulturních a kulturně vzdělávacích aktivit a také institucí, které na jeho území provozují v nejrůznějších odvětvích svoji činnost. Až do tohoto bodu byla věnována povšechná pozornost popisu a zmapování hlavních kulturních aktivit a přiblížení kulturně-společenského prostředí v Brně. Nyní bude majoritní zájem soustředěn na dění v oblasti divadla. V současné době jsou městem Brnem zřizována čtyři divadla: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace (dále také „Národní divadlo Brno“), Městské divadlo Brno, příspěvková organizace (dále také „Městské divadlo Brno“), Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace (dále také „Centrum experimentálního divadla nebo CED“) a Divadlo Radost, příspěvková organizace (dále také „Divadlo Radost“). V krátkých připomínkách budou vyzdvihnuty nejvýznamnější dějinné mezníky vztahující se k historii divadelnictví v Brně. Divadelní tradice v tomto městě je přes dvě století dlouhá a tedy, pro kulturní rozvoj města a nejen jeho obyvatel, velmi významná. Vždyť právě v Brně na Zelném trhu stojí Divadlo Reduta, nejstarší divadelní budova ve střední Evropě. Zalistuje-li čtenář hluboko do historie, nalezne informaci, že se v Redutě v roce 1767 odehrálo první divadelní představení v českém jazyce. Nastudovala jej tehdejší bádenská divadelní společnost. Inscenace byla odehrána pod titulem Zamilovaný ponocný. Jak je uvedeno na webových stránkách brněnského Národního divadla, tak „zlom v brněnském divadelním podnikání znamenal vznik Družstva českého Národního divadla v Brně na počátku roku 1881, jehož cílem bylo získat fond na zřízení českého Divadla národního v Brně“ (Počátky českého divadla v Brně - NDB do r. 1945. In: Národní divadlo Brno: Z historie Národního divadla Brno, 2006-2010, online). V roce 1884 bylo slavnostně otevřeno Divadlo na Veveří. Finanční prostředky na stavbu nové a reprezentativní divadelní budovy byly shromažďovány formou sbírek, bazarů i loterií. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město Brno českému divadlu budovu dosavadního německého divadla Na hradbách (později Mahenova divadla). Národní divadlo v Brně bylo v roce 1931 přejmenováno na Zemské divadlo v Brně. Po válce v roce 1945 byl postupně v plné míře obnoven provoz v obou budovách. Poslední představení bylo v Divadle na Veveří odehráno 12

v roce 1952 a v roce 1973 došlo ke stržení budovy. Janáčkovo divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1965 a stalo se sídlem opery a baletu. Divadlo evropské úrovně a věhlasu působilo v Brně i v době totalitního režimu. Divadlo Husa na provázku. Svoji činnost zahájilo jako sdružení Husa na provázku v roce 1967. Záštitu nad sdružením převzal brněnský Dům umění. V roce 1969 došlo k nucenému přejmenování sdružení na Divadlo na provázku. V podstatě lze říci, že divadlo zažívalo období své největší popularity na konci 70. let a poté v 80. a 90. letech 20. století. K tomuto období se například vztahují četné účasti na mezinárodních festivalech v zemích tehdejšího západního sektoru. Svým divákům „Provázek“ přinášel nezávislou a jedinečnou tvorbu, a to zejména díky výrazným režisérům a jedinečnému divadelnímu souboru. Historie Městského divadla Brno sahá do roku 1945, kdy se skupině mladých divadelníků podařilo založit soubor, jenž působil pod názvem Svobodné divadlo. Divadlo za své existence několikrát změnilo název. Od roku 1962 do roku 1988 vystupovalo divadlo pod označením, i v dnešních dnech některými užívané, Divadlo bratří Mrštíků. Po sametové revoluci se dospělo k dnešnímu názvu Městské divadlo Brno. V roce 2004 byla slavnostně otevřena nová moderní Hudební scéna. V současné době je město Brno a svým způsobem i česká divadelní kultura v zahraničí z velké části reprezentována právě Městským divadlem Brno, a to jak jeho vlastním muzikálovým repertoárem upraveným a nastudovaným v některém z cizích jazyků, tak i koprodukčními inscenacemi. Loutkové divadlo Radost zahájilo svoji činnost v roce 1949. Vlastním specifickým zaměřením výrazně ovlivnilo celé generace dětských diváků a mládeže. A postupem doby v něm zanechala stopy práce několika významných režisérů a loutkářů. Po rekonstrukci budovy divadla došlo k jejímu rozšíření, a to v podobě Muzea loutek divákům zpřístupněného v červnu 2011. Nezastupitelné místo, vzhledem k oboru dramatických a hudebních umění, má město Brno také v oblasti vysokoškolského vzdělání. V České republice existují pouze dvě místa, dvě vysoké školy, kde je možno dosáhnout akademického vzdělání v uměleckých oborech. Divadelní režie, dramaturgie, činoherní či muzikálové herectví, rozhlasová a televizní dramaturgie a další specializace lze studovat pouze v Praze a Brně. Janáčkova akademie múzických

umění v Brně je vysokou školou

univerzitního typu a byla založena v roce 1947. Skládá se ze dvou fakult, hudební 13

a divadelní. Dramatický obor má za dobu svého působení řadu absolventů, kteří posléze formovali a nepřetržitě formují české divadlo. Nemalý počet z nich se po ukončení aktivní herecké, režijní, scénografické či dramaturgické praxe vydal na dráhu pedagogickou, aby mohl své nabyté zkušenosti z divadelní praxe předávat svým nástupcům. Za všechny absolventy brněnské Divadelní fakulty JAMU je možno uvést Vladimíra Menšíka, Blanku Bohdanovou, Hanu Zagorovou, Josefa Somra, Miroslava Donutila, Jiřího Bartošku, Vladimíra Morávka, Pavla Lišku či Davida Jařaba. Ačkoli se jedná o krátký výčet, dostačuje jistě k potvrzení silného postavení této vzdělávací instituce a jejího vlivu na vývoj českého divadelnictví. Jak z dosud uvedeného textu vyplývá, pyšní se město Brno značným počtem a velkou rozmanitostí divadel, o čemž svědčí i autorkou provedená kategorizace divadel v Brně (tabulka č. 1). V tabulce jsou v maticové struktuře sestavena divadla působící na území města podle jednotlivých typů právních forem. K těmto je dále přiřazeno umělecké zaměření, preference divadla. Při sestavování tabulky bylo postupováno následovně. Z níže uvedených webových stránek byla získána data, z nichž byla zkompletována tabulka divadel, která jsou evidována a provozují svoji činnost v okrese Brno - město. Jednalo se o: 

www.divadelniustav.cz,



www.divadlo.cz,



www.mvcr.cz,



www.amaterskedivadlo.cz



www.justice.cz,



www.ares.cz.

Jednoznačné bylo zjištění příspěvkových organizací města Brna. Na serveru Ministerstva vnitra České republiky je zveřejněn seznam registrovaných občanských sdružení. Z tohoto seznamu nejsou zřejmá všechna sdružení. Vzhledem k pestřejší činnosti nebo názvu, v němž není uvedena žádná z variant slova „divadlo“ je takové občanské sdružení těžko dohledatelné. Na druhou stranu se však nejedná o nijak významná divadla či divadelní spolky (dále pouze „divadla“), která by jakkoliv zasahovala do rozdělování finančních prostředků Odboru kultury Magistrátu města 14

Brna určených žadatelům o neinvestiční dotace typu A a B. Z divadel, která jsou registrována v adresáři serveru divadlo.cz, jsou v tabulce uvedena všechna. Ke každému jednomu divadlu bylo přiřazeno zaměření jeho umělecké činnosti. Autorka si plně uvědomuje, že v podstatě žádné z popsaných divadelních uskupení nespadá pouze do jedné jediné vytyčené kategorie. Divadlo je živý organizmus a proces tvorby lze v některých jeho fázích vývoje přiřadit tu více ke klasickému žánru, jindy dojde k experimentálnímu pojetí některých inscenací. Navzdory častému prolínání žánrů se autorka pokusila podle nejlepšího svědomí jednotlivá divadla kategorizovat. Bylo tak učiněno na základě osobních zkušeností a znalostí většiny uváděných divadel, dále pak dle studia dostupných materiálů, a to nejčastěji na jejich webových stránkách. Výše zmíněné typy právních forem, stejně jako většina uvedených divadel v tabulce č. 1, budou blíže charakterizovány a popsány v dalších kapitolách či přílohách této diplomové práce.

2.1 Rozdělení podle právní formy V Úvodu byla předložena hypotéza, jejíž součástí je odkaz na popis struktury žadatelů o dotace Odboru kultury Magistrátu města Brna. Cílem následující kapitoly bude právě ono zmiňované rozdělení divadel na základě jejich právní formy. Další charakteristiky čtenáři napomohou pochopit rozdíly v jednotlivých právních formách, k nimž jsou vždy přiřazeny profily několika divadelních zástupců. Rozdílnost právní formy té které organizace má velmi úzký vztah k možnostem získání finančních prostředků z rozpočtu města Brna. Pro detailní nastudování charakteristik jednotlivých právních forem divadel je doporučena disertační práce MgA. Hany Krejčí, Ph.D. (3). Statutární město Brno je zřizovatelem čtyř divadel. Dále na jeho území působí na tři desítky občanských sdružení, zhruba deset divadel zřízených na základě živnostenského oprávnění a dvě další jsou obchodní společnosti. Ojedinělý je případ Divadla Polárka, jemuž bude věnována samostatná část této kapitoly. Nyní je nasnadě zmínit se o faktu, který bude jistě i dále několikrát připomínán, že o dotaci na provoz či projekt nemohou Odbor kultury Magistrátu

15

města Brna žádat příspěvkové organizace zřízené městem Brnem ani organizace, které zřizuje některá z městských částí.

2.1.1 Příspěvkové organizace Příspěvková organizace může být územně samosprávným celkem (dále jen „město“) zřízena, a to podle § 23 odst. 1, písm. b, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (4), v němž je uvedeno: „územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk“ (Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, odst. 1, písm. b, § 23), dále dle § 27 daného zákona, kde se říká: „územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu“ (Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, § 27) a dle § 9 zákona č. 128/2000, Sb., o obcích (1). Zde je uvedeno: „obec může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby“ (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), §9). O vzniku příspěvkové organizace rozhoduje zastupitelstvo města. Pracovníci nově založené organizace jsou zaměstnanci zřizovatele. Sám zřizovatel současně jmenuje vedoucího, ředitele. Příspěvková organizace, v našem případě divadlo, nemůže žádat o dotaci Odbor kultury města Brna, neboť jako zřizovaná instituce dostává z rozpočtu města příspěvek na provoz (viz dále). Statutární město Brno je, jak bylo uvedeno v úvodu kapitoly, zřizovatelem čtyř divadelních institucí. Jedná se o Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Radost a Centrum experimentálního divadla. Svým příspěvkovým organizacím přiděluje město Brno ze svého rozpočtu příspěvek na provoz a dále investiční dotace, jsou-li schváleny. O hospodaření příspěvkových organizací bude dále pojednáno samostatně a v tabulkách předvedeno v kapitole Rozpočet statutárního města Brna a podkapitole Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna. Všechny čtyři zmíněné subjekty je možno definovat jako repertoárová divadla, v nichž lze nalézt jasná specifika jejich uměleckého zaměření a činnosti. 16

2.1.1.1 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Národní divadlo Brno, příspěvková organizace je tzv. třísouborové divadlo, tzn., že jej tvoří umělecké soubory opery, baletu a činohry. Hlavním repertoárem jsou zejména inscenace děl světové a české klasiky. Národní divadlo Brno má dvě činoherní scény, Mahenovu činohru a Redutu. Na jevišti Mahenovy činohry se může běžný divák jen zřídkakdy setkat s nastudováním inscenace současného dramatika. Avšak právě druhá jmenovaná scéna se značně odlišuje svojí dramaturgií. V Redutě jsou ke zhlédnutí tituly současných dramatiků, mezi něž se řadí například Arnošt Goldflam či Michal Viewegh. Divák Reduty se pravidelně každý rok potkává s festivalem Redfest, jehož podtitulem je „festival německého jazyka“. Divadlo Reduta je rovněž obvykle hostitelem úspěšných divadelních inscenací předních scén České republiky. Útočiště k provozování své činnosti tu nalezly i soubory jiných brněnských divadelních uskupení. Nejčastěji to byly soubory Služebníci lorda Alfréda a Divadlo Feste. Národní divadlo Brno je hlavním organizátorem dvou stávajících festivalů. Prvním je nově etablovaný Mezinárodní festival Janáček Brno, jehož hlavní těžiště v dramaturgii spočívá v uvedení díla Leoše Janáčka s důrazem na jevištní tvorbu. Festival je koncipován jako bienále. První ročník se uskutečnil v Brně v roce 2008 a ve dvouletých intervalech pokračuje. Mezinárodní festival Janáček Brno je dotován ze zdrojů města Brna, Jihomoravského kraje a také Ministerstva kultury ČR. Starším a veřejnosti známější je festival Trialog, jenž hostí jeviště Mahenovy činohry. V rámci tohoto festivalu se od roku 1993 do Brna sjíždí s činoherními inscenacemi nejlepší divadla z České republiky a Slovenska. Nejčastěji jsou to ta, která mají ve svém názvu přívlastek „národní“. V současné době prochází Národní divadlo Brno obdobím, v němž graduje kritika nejen odborné, ale i laické veřejnosti směrem ke kontroverzní umělecké stránce produkovaných inscenací, a to zejména na scéně Mahenovy činohry. Každopádně jakékoliv volání veřejnosti po změně repertoáru či dokonce zásahu do vedení činohry by museli vyslyšet a případnou změnu učinit samotní vedoucí představitelé města Brna. Je to totiž pouze zřizovatel, kdo by mohl nastolit případnou změnu v řadách vedení Národního divadla Brno. Na tomto místě je příhodná také zmínka o tom, že to byl právě ředitel Národního divadla Brno, který se odmítl zřeknout, jako jediný z ředitelů zřizovaných

17

divadel městem, organizace svých festivalů ve prospěch konání nového mezinárodního divadelního festivalu Divadelní svět Brno.

2.1.1.2 Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Městské divadlo Brno, příspěvková organizace je složeno ze tří souborů. Konkrétně ze souboru činohry, muzikálu a zpěvohry. Tyto vytváří své inscenace ve dvou budovách Činoherní a Hudební scény na Lidické ulici. Dřívější název Divadlo bratří Mrštíků byl záhy po Sametové revoluci změněn na dnešní Městské divadlo Brno. Činoherní scéna, původní stará budova, byla zrekonstruována v roce 1995 a byl rozšířen počet sedadel na dnešních 360 míst. V roce 2004 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná Hudební scéna. Jedná se o velké a moderně vybavené divadlo, kde počet míst k sezení dosáhl na 680. V roce 2004 získala tato nová budova 1. místo v soutěži o nejlepší stavbu Jihomoravského kraje a Stavbu roku 2004. U většiny inscenací uváděných na Hudební scéně Městského divadla Brno se jedná o díla poprvé představená publiku v rámci celé České republice. Na zmíněné scéně jsou nejčastěji produkovány muzikály. Tyto si v Brně a jeho širším okolí našly poměrně záhy svého diváka. Lze bez nadsázky říci, že „devět z deseti“ uváděných muzikálů se setkává s velkou přízní publika a zajišťuje divadlu stálou plnou návštěvnost a také jistý příjem z hlavní činnosti. Vedení divadla nelze nepřiznat šťastnou volbu a vydařený odvážný krok, kterým bylo spuštění muzikálového repertoáru. V podstatě došlo k náhradě či chce-li čtenář „recyklaci“ zrušeného operetního souboru Národního divadla Brno, a to dříve velmi kvalitního, žádaného a u diváků oblíbeného. Nemenší, spíše mnohem větší oblibě se v současnosti těší muzikály Městského divadla Brno. Dalším zásadním a do jisté míry i významným faktem je, že mnohé muzikály mající premiéru v Městském divadle Brno jsou na předních světových scénách velkými hity a kasovními trháky, tzv. „world - famous musicals“. Ve smyslu produkce se jedná o muzikály uváděné v takové podobě, jak je v dnešní době muzikál vnímám. Jde o divadlo se špičkovými muzikálovými herci, profesionálním orchestrem, ale důraz je kladen také na show s důmyslnými efekty. Velká výpravná podívaná, to je muzikál současnosti. Mimo Brno se s totožnými tituly může fanoušek muzikálu setkat například ve vyhlášených divadlech v Londýně či na newyorské Broadwayi.

18

S muzikálovými představeními vyjíždí Městské divadlo Brno pravidelně nejen na hostování v rámci České republiky či Slovenska, ale také na několikadenní i měsíční evropská turné. Muzikály určené na turné jsou přezkoušeny vždy v některém ze světových jazyků, aby byly co nejblíže nejširší divácké obci. Turné po Evropě jsou dlouhodobě úspěšná. Návštěvnost každého jednoho představení se pohybuje mezi 1000 – 3000 diváky. Městské divadlo Brno bylo organizátorem festivalu Dokořán, jehož 1. ročník proběhl v roce 2005. Idea festivalu byla nasnadě. Snahou bylo založit mezinárodní festival hudebního divadla, čímž bylo současně i částečně navázáno na tradici přehlídek operety a muzikálu, které organizovalo do roku 2003 Národní divadlo Brno. Všech pět ročníků festivalu Dokořán, které proběhly, byly mimořádně zdařilé, a to jak díky kvalitě představení, tak i počtu návštěvníků.

2.1.1.3 Divadlo Radost, příspěvková organizace Divadlo Radost bylo veřejnosti donedávna známé pod názvem Loutkové divadlo Radost. Od počátku svého působení se divadlo vyznačuje precizní prací s loutkou a svým zaměřením zejména na dětského diváka. Ve své činnosti vynikalo a předčilo mnohá divadla s podobnou dramaturgií a cílovou diváckou skupinou, a to jak v Brně, tak i jinde v České republice. V sedmdesátých letech pokryla dramaturgie mimořádně široký divácký okruh. Hrálo se pro děti z mateřských škol, pro základní školy, mládež až k dospělým milovníkům loutkového divadla. Poté došlo k proměně dramaturgie divadla, a to směrem k adaptacím klasických pohádek pro nejmenší a klíčových děl české i světové literatury. V posledních dvaceti letech se divadlo opět částečně svým repertoárem zaměřuje i na dospělé publikum. Divadlo Radost disponuje velkým sálem a tzv. Malou scénou. Součástí divadla je taktéž Letní scéna, kde se odehrávají nejčastěji inscenace v rámci festivalů a/nebo představení v průběhu letních prázdnin. V červnu 2011 bylo slavnostně otevřeno Muzeum loutek, které nabízí divákům exponáty z inscenací z průřezu historie divadla. Divadlo Radost organizovalo od roku 2003 vlastní festival, který nesl název Festival Radosti. Jednalo se o nesoutěžní festival domácích dětských loutkových i činoherních divadel. Tato divadelní přehlídka bývala doplněna o několik

19

zahraničních hostujících souborů. Festival Radosti byl určen jak dětskému, tak dospělému divákovi. Na základě již dříve uváděné dohody mezi jednotlivými řediteli divadel, jejichž zřizovatelem je město Brno, byla stejně tak činnost tohoto festivalu ukončena, aby tak mohla být práce a energie vložena do společného mezinárodního divadelního festivalu.

2.1.1.4 Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace zajišťuje činnost tří divadelních souborů: Divadla Husa na provázku, HaDivadla a Divadla U stolu. Další neméně důležitou aktivitou CED je podpora a vyhledávání nových uměleckých aktivit a organizace nejrůznějších divadelních projektů. Každé z uvedených divadel má svá nezvratná specifika, která rozšiřují diversitu divadelní nabídky v Brně. Všechna tři divadla je možno charakterizovat jako divadla alternativní a/nebo divadla malých forem. V každém případě je již od jejich samotného vzniku zřejmý nezaměnitelný repertoár, jehož se Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo s menšími či většími odchylkami drží dodnes. HaDivadlo prošlo několikaletou dobou hledání směru a „svého“ diváka. Po několikerém střídání uměleckého šéfa se zdá, že se v poslední době divadlo pomalu onu uvedenou vlastní cestu nachází. Svoji zlatou éru Divadlo Husa na provázku prožilo v době triumvirátu jedinečných režisérských osobností: Zdeňka Pospíšila, Evy Tálské a zejména Petera Scherhaufera. Současným uměleckým šéfem a tím, kdo Divadlu Husa na provázku dává tvář a umělecky jej formuje, je režisér Vladimír Morávek. Jeho nástupem v roce 2004 a prvním významným projektem Sto roků kobry nastala nová éra divadla. Pro nejednoho skalního příznivce Divadla Husa na provázku byl rok 2004 začátkem jiného „Provázku“. Přijmout náhlý obrat v dramaturgii a prezentaci divadla bylo na každém divákovi divadla. Pro autorku práce je Divadlo Husa na provázku již několik let ve fázi hledání sama sebe, a to i přes deklarace, odkazy a velké inscenace, které k publiku z divadla proudí. Nejmladším divadlem, které CED zastřešuje, je Divadlo U stolu. Jeho zakladatel, ve většině případů také režisér a tvůrce textových úprav, je František Derfler. Divadlo U stolu vzniklo na přelomu let 1988/1989 jako snaha čelit potlačování české kultury. Hlavní myšlenkou divadla bylo provozování scénického

20

čtení či jednoduchého interpretování textů autorů, jejichž jména byla po dlouhou dobu českému diváctvu zapovězena. V dnešní době je tvorba divadla zaměřena na inscenace dramatických textů, dramatizace literárních předloh a scénických kompozic básnických děl. Od roku 1998 je Divadlo U stolu součástí Centra experimentálního divadla a jako jediné nemá vlastní soubor. Spolupráce s herci je vázána externě, vždy se vztahuje ke konkrétnímu projektu. K významným spolupracovníkům patřili Igor Bareš a až do svého skonu v dubnu 2011 také famózní herec Ladislav Lakomý. V současnosti se divák pravidelně setkává se skvělými hereckými výkony Viktora Skály, Ladislava Koláře či Jana Mazáka. Stejně jako všechna výše jmenovaná divadla organizovala na svých scénách vlastní festivaly, tak i CED pořádal festival Divadlo v pohybu. Jednalo se o mezinárodní festivalovou akci, jejíž hlavní dramaturgickou linkou byla „prezentace tvorby Divadla Husa na provázku, a to v kontextu mezinárodního divadelního dění a evropských kulturních pohybů“ (Festivaly. In: Centrum experimentálního divadla, online).

2.1.1.5 Brněnské kulturní centrum, příspěvková organizace / Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace Mimo výše zmíněné divadelní instituce je město Brno také zřizovatelem Brněnského kulturního centra, příspěvkové organizace (dále také „Brněnské kulturní centrum“ nebo „BKC“), respektive Turistického informačního centra města Brna, příspěvkové organizace (dále také „TIC“). Původně měla tato podkapitola pojednávat o BKC, ale v červnu 2011 došlo ke schválení Dodatku č. 3 zřizovací listiny BKC. Zastupitelstvo města Brna tak učinilo na svém zasedání č. Z6/007 ze dne 21. 6. 2011. Hlavní body Dodatku se vztahovaly ke změně názvu, který je zřejmý. Dále byl změněn bod zřizovací listiny, který se váže k předmětu hlavního účelu organizace. BKC jako hlavní činnost deklarovala pořádání a organizování kulturních, výchovných, společenských a vzdělávacích akcí pro nejširší brněnskou i mimobrněnskou veřejnost s důrazem na akce pořádané pro děti a mládež, zdravotně postižené občany a také národnostní menšiny. Dalším předmětem činnosti Brněnského kulturního centra bylo pořádání a organizování místních, regionálních a mezinárodních přehlídek, soutěží a festivalů

21

v oblasti zájmových i profesionálních aktivit z nejrůznějších uměleckých oborů. Více informací poskytuje zřizovací listina BKC, která je uvedena jako příloha č. 1 této práce. TIC má jako hlavní účel své činnosti poskytování služeb veřejnosti v oblasti cestovního ruchu a kultury. Ve výčtu činností TIC zůstává i pořádání regionálních a mezinárodních festivalů. Zmiňovaný Dodatek je přílohou č. 2 diplomové práce. Právě díky uvedeným předmětům činnosti bylo Brněnskému kulturnímu centru umožněno být pořadatelem, spolupořadatelem nebo zadavatelem následujících významných kulturních akcí ve městě Brně. BKC spolupořádalo Brněnské shakespearovské dny, které dnes patří k vyhledávaným divadelně-společenským akcím v letních měsících. Na hradě Špilberku, jehož správa poskytuje každoročně zázemí, bývají Shakespearovy hry inscenovány a v době jejich konání je zhlédne několik tisíc diváků. Kromě akcí probíhajících v nejrůznějších venkovních prostorách, spravuje BKC, nyní TIC, také několik výstavních, koncertních a promítacích sálů. V prostorách Sálu Břetislava Bakaly, kinech Art a Scala1 se konají festivaly Brněnská šestnáctka a Tmavomodrý festival. Festival Brněnská šestnáctka, jehož 52. ročník proběhl v roce 2011, je pětidenní mezinárodní výběrová soutěž krátkometrážních a nekomerčních hraných filmů. Festival je spolupořádán se Sdružením pro B16 a alternativní film. Tmavomodrý festival oslaví v roce 2012 již svůj 22. ročník. Jde o mezinárodní přehlídku hudebních vystoupení zrakově postižených dětí a mládeže. Další velmi významnou pořádanou akcí byla organizace nového mezinárodního divadelního festivalu nesoucího název Divadelní svět Brno.

2.1.1.5.1 Mezinárodní divadelní festival Divadelní svět Brno První ročník Mezinárodního divadelního festivalu Divadelní svět Brno se uskutečnil v červnu 2010. Jedná se o festival, jehož iniciátorem se stalo Divadelní svět Brno, o. s. V příloze č. 3 jsou předloženy jeho stanovy. Občanské sdružení vzniklo v roce 2008 a mezi členy přípravného výboru se kromě dalších (např. Vladimír Morávek, Petr Jančařík, Zdeněk Plachý, Igor Ondříček…) počítají všichni ředitelé velkých divadelních domů města Brna. Jsou to: Petr Oslzlý – Centrum experimentálního divadla, Daniel Dvořák – Národní divadlo Brno, Vlastimil Peška – 1

Kino Scala ukončilo svoji činnost coby městské kino dne 22. 12. 2011.

22

Divadlo Radost, Stanislav Moša – Městské divadlo Brno a tehdejší děkan Divadelní fakulty JAMU v Brně prof. PhDr. Josef Kovalčuk. Posláním sdružení je podpora a rozvoj myšlenky nového mezinárodního divadelního a kulturního festivalu zacíleného zejména na brněnskou a jihomoravskou veřejnost, dále na propagaci města Brna v rámci vnějšího prostředí. Cílem sdružení je zhodnocení a rozvoj bohatého potenciálu města a regionu. Další metou je budování partnerství s různorodými brněnskými a regionálními institucemi (př. uměleckými, volnočasovými, vzdělávacími, institucemi státní správy nebo podnikatelskými subjekty), a to v zájmu nového mezinárodního divadelního a kulturního festivalu. Sdružení vyvíjí snahu i směrem k podněcování zájmu veřejnosti a osobností o myšlenku festivalu. Hlavní myšlenka a samotné odůvodnění vzniku nového mezinárodního festivalu v Brně jsou obsahem tzv. Deklarace (příloha č. 4), kterou 8. dubna 2007 podepsali Petr Oslzlý, Vlastimil Peška, Stanislav Moša, Zdeněk Prokeš a Josef Kovalčuk. Níže bude následovat krátký výtah obsahu výše uvedeného dokumentu. Město Brno je v Deklaraci popsáno jako město významné svými kulturními aktivitami, zejména pak divadelními. Díky rekonstrukcím divadelních objektů či stavbě nových po roce 1989 se zkvalitnily prostorové možnosti, a to jak pro velké divadelní domy, tak i pro menší studiová divadla. K realizaci mezinárodního divadelního festivalu se rozhodly svoje síly, kapacity i kontakty spojit všechny městské divadelní instituce. Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Radost a Centrum experimentálního divadla. K těmto významným divadlům se připojila také Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Tímto „gestem“ bylo vyjádřeno v neposlední řadě i nové porozumění a spolupráce brněnských divadelníků, které má být hlavním etickým a společenským programem divadelní obce Brna. Nově vzniklý festival by se měl profilovat a specifikovat v kontextu již existujících divadelních přehlídek v České republice (např.: Festival Divadlo v Plzni, Divadelní flora v Olomouci) i mezinárodních festivalů ve střední Evropě (např.: Festival d´Avignon, Edinburg International Festival). Zmíněné festivaly získaly pro svá města značnou prestiž, přinesly zvýšení turistického ruchu a měly současně vliv na rozvoj podnikání. Město Brno nabízí notný a ojedinělý potenciál, a to jak v různorodosti divadelních forem, tak i v divadelních a nedivadelních prostorách. Pozoruhodné divadelní počiny z české i zahraniční produkce budou divákům nabízeny po dobu 23

deseti až čtrnácti dnů, přičemž dramaturgickým specifikem bude tematické zaměření každého jednoho ročníku. Do nově vzniklého mezinárodního divadelního festivalu by měla být mimo jiného

vložena

i

zkušenost

doposud

samostatně

realizovaných

festivalů

v jednotlivých městských divadlech. V původním plánu neměla existence nového festivalu znamenat vyloučení dílčí realizace uvedených jednotlivých divadelních přehlídek, a to z důvodu, aby nebyla omezena kulturní nabídka ve městě Brně. To se však změnilo postupně u všech divadel mimo Národního divadla Brno. V Deklaraci je počítáno, vzhledem k předpokladu a snaze neomezit se pouze na divadlo, ale věnovat festival také dalším aktivitám, například karnevalu, i se začleněním ohňostrojové přehlídky Ignis Brunensis. Festival by měl směřovat a oslovit co možná nejširší spektrum diváků, jehož podstatnou část by měli tvořit mladí obyvatelé města Brna a studenti. Snahou bude dostat se do povědomí i v rámci Jihomoravského kraje a oslovit kulturní vrstvy obyvatel České republiky a přilehlých regionů států střední Evropy. Do uvedeného jsou samozřejmě počítáni i odborníci v oblasti divadla. K naplnění zmíněných cílů festivalu by měly být využity zejména finanční prostředky z rozpočtu města Brna, Jihomoravského kraje i České republiky a Evropské unie. Nutno však bude hledat zdroje a spolupracovat i s jinými než kulturními organizacemi a společnostmi. Dramaturgie festivalu Divadelní svět Brno rozděluje program do hlavní linie, která je tematická a tudíž jasně daná, dále do offprogramových aktivit. V tomto případě se jedná jednak o představení profesionálních, menších poloprofesionálních či amatérských divadel a také o dvě poměrně, co do významu a velikosti, velké akce. Jsou to Noc kejklířů a nově Slavnost masek. Slavnost masek nese podtitul brněnský karneval a po čtyři roky jím ožívá centrum města Brna. Velkolepé maskované a kostýmové průvody souborů městských divadel a Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se účastní soutěže o nejlepší masky a kostýmy. To vše za hudby a doprovodných tanečních, žonglérských a akrobatických akcí. Slavnost masek je ukončena vyhlášením Krále masek, kterým se stává ředitel divadla vítězné kolekce masek, a koncertem některé ze známých českých hudebních skupin. Na přelomu května a června 2012 zažije město Brno třetí ročník divadelní ochutnávky. Podtitul letošního festivalu je 60. léta – divadlo a film. Loňský ročník byl ve znamení diversity kultur a hlavní linie se zaměřila na dílo Petera Brooka a

24

Williama Shakespeara. Nad 1. ročníkem převzal záštitu první prezident České republiky a dramatik Václav Havel (5).

2.1.2 Další právní formy divadel Čtyři největší divadelní instituce v Brně jsou zřízeny jako příspěvkové organizace města. Kromě nich jsou zastoupena v poměrně vysokém počtu divadla a divadelní spolky, které mají následující právní formy. Jedná se o občanská sdružení a dále organizace, které vykonávají svoji činnost na základě živnostenského oprávnění. Kvůli úplnosti informací bude krátce pojednáno i o třetí právní formě, jež spadá do kategorie obchodní společnosti. V Brně totiž funguje i jedno, respektive dvě divadla, která byla založena jako obchodní společnost, konkrétně společnost s ručením omezeným. Níže popisované organizace mohou žádat na Odboru kultury Magistrátu města Brna o dotace, a to v případě, že svoji divadelní činnost vyvíjejí jako činnost neziskovou. Více bude o způsobu žádání dotací a jejich rozdělování pojednáno podrobněji v dalších kapitolách. Pro větší názornost je i na tomto místě odkazováno na tabulku č. 1, která kategorizuje divadla města Brna podle zaměření jejich činnosti.

2.1.2.1 Občanské sdružení Nejpočetněji zastoupená jsou divadla, jejichž právní formou je občanské sdružení. Tato divadla vznikají podle zákona č. 83/1990 sb. o sdružování občanů (6). Na základě zákona mohou občané zakládat spolky, společnosti, svazy, kluby a další občanská sdružení, jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich. Členy sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. Občanská sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v rámci zákona. Za všechna divadla s právní formou občanského sdružení jsou níže krátkým popisem charakterizována čtyři divadla, a to s odlišným zaměřením své činnosti. Buranteatr, Malé divadlo kjógenu, Divadlo Feste a Služebníci lorda Alfréda. Nutno však uvést, že je v kategorii divadel s právní formou občanského sdružení patrný neustálý vývoj. Poměrně nezřídka dochází k ukončení činnosti některých z divadel, a to nejčastěji z důvodu nedostatečného finančního zajištění. 25

Na druhou stranu další nově vznikají. Některá ze sdružení vyvíjí pouze činnost divadelní, pro jiná není však tato činnost jedinou náplní. Poměrně častým jevem je působení herců či osob jiných uměleckých profesí, z větších divadelních institucí města, v těchto občanských sdruženích. Jedno z posledních nově vzniklých a rozvíjejících se divadel je občanské sdružení s názvem Anička a letadýlko. Další občanská sdružení, která provozují divadelní činnost nepravidelně a/nebo jsou méně známá, jsou uvedena podrobnějším popisem v příloze č. 5.

2.1.2.1.1 Divadlo Anička a letadýlko Zakladatelem divadla je občanské sdružení s názvem Vyrob si své letadýlko, které vzniklo na konci roku 2007. Divadlo Anička a letadýlko vychází převážně z autorské divadelní tvorby a často pracuje s divadlem jednoho herce. V jeho tvorbě jsou spojovány prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla. Jak je možno se dozvědět z webových stránek divadla: „divadlo hledá hranice mezi vtipem a trapasem, míchá divadelní žánry a dešťové kapky s blátíčkem. Vtahuje diváka do děje…“ (Anička a letadýlko, 2010, online).

2.1.2.1.2 Buranteatr, o. s. Podrobná charakteristika divadla Buranteatr je uvedena na webových stránkách divadla. Níže je vybráno pouze několik milníků v jeho činnosti, tak jak je popisuje Michal Zetel, jeden ze zakladatelů. Buranteatr se zrodil v létě 2003 v hlavách dvojice studentů Divadelní fakulty JAMU Michala Zetela a Jana Šotkovského – z potřeby realizovat své představy o divadelním provozu mimo existující divadla. Zakladatelé byli přesvědčeni, že hlavní povinností divadla je bavit a zaujmout diváka, ať dramaty, či komediemi, ať naléhavým tématem, nečekanou formou nebo „jen“ suverénním řemeslem. Touhou bylo naplnění snu o divadle – klubu, který stál i na počátku vlny malých českých divadel v 60. a 70. letech. Skupina se usídlila v Olomouci pod názvem Tramtarie. Uvedeno zde bylo pět původních premiér. Každodenní divadelní provoz s prakticky nulovým rozpočtem se ukázal jako neschopný pokračování ve chvíli, kdy olomoucký magistrát nejevil ochotu vznikající divadlo podpořit sumou větší než

26

symbolickou. Na počátku roku 2005 se takřka všichni členové Tramtarie přesouvají zpět do Brna. Ani v Brně se osud souboru nevyvíjel bez komplikací. Někteří z členů souboru prožili nedlouhou a neúspěšnou epizodu v HaDivadle. Z Tramtarie se zrodilo nové divadlo – BURANTEATR. Název byl vybrán podle silného stepního větru, vanoucího si bez ohledu na okolí – název měl korespondovat s vůlí dělat věci po svém. Soubor zkoušel v provizorních podmínkách, hrál, kde mu bylo umožněno. Přesto divadlo dokázalo během dvou a půl sezóny vyprodukovat devět původních premiér. V létě roku 2008 se konečně na „Burany“ usmálo štěstí – díky úsilí několika lidí a laskavosti majitele Knih Dobrovský se usídlilo typicky sklepní divadlo v 1. patře knihkupectví na Joštově ulici. U Dobrovského divadlo zůstalo dva roky, stabilizoval se provoz, bylo uvedeno osm premiér, získána stabilní divácká obec i zájem médií. Po dvou letech bylo místo uvolněno expanzi prodejny, aby se divadlo díky nabídce šéfa Stadionu Tomáše Kadlece mohlo přemístit na Kounicovu ulici (7). „Další etapa existence divadla Buranteatr v multikulturním prostoru Stadionu vypadá, že se rýsují slibné a smělé perspektivy“, vzpomíná na vývoj divadla Zetel (Zetel M., Buranteatr. 2009, online). Buranteatr se svojí pílí a uměleckým vkusem zařadil mezi úspěšná česká divadla, vysoce hodnocená nejen kritiky na místní úrovni, ale celorepublikově. Podstatný je však zájem diváků a jejich postupný nárůst, který si kvalitní inscenace divadla jistě zaslouží.

2.1.2.1.3 Malé divadlo kjógenu, o. s. Malé divadlo kjógenu, o. s., tvoří skupina divadelníků, kteří žijí převážně v Brně a byli okouzleni japonským "kjógenem", kultivovanou groteskou samurajských dob. Míra onoho okouzlení způsobila, že se od roku 2001 skupina pokouší o pravidelné uvádění tohoto tradičního jevištního žánru v českém jazyce. V pravém slova smyslu jde o počin na divadelním poli České republiky ojedinělý a v mnoha směrech výjimečný (8). Důležitými iniciátory vzniku souboru byli režisér, herec, mim a dramatik Hubert Krejčí, japanista Ondřej Hýbl a především patron a učitel - mistr Šigejama Šime, člen tradičního hereckého rodu západní školy Ókura v Kjótu. Svůj dík divadlo vyjadřuje i již zesnulé sinoložce a teatroložce Daně Kalvodové. Od roku 2001 se

27

divadlu podařilo pod vedením mistra Šigejamy uspořádat již tři divadelní dílny kjógenu pro veřejnost a naopak členové souboru měli příležitost již několikrát navštívit mistra Šimeho v Kjótu - kolébce kjógenu. Malé divadlo kjógenu nemá svoji stálou scénu. V průběhu roku hostuje v divadelních i nedivadelních prostorách v Brně i jeho okolí. Představení jsou pravidelně složena ze dvou částí. První část sestává z krátké přednášky, která vtipným a inteligentním způsobem divákům představí žánr kjógen, seznámí je s jeho některými základními charakteristikami a dále z uvedení jednoho kjógenu. V druhé části je zahrán druhý kjógen. Ačkoliv se jedná o vysoce specifický žánr divadla, tak lze bez nadsázky říct, že si svého diváka našel a nadále kouzlu kjógenu propadají další fanoušci divadla.

2.1.2.1.4 Divadlo Feste, o. s. Divadlo Feste, o. s. (dále také „Divadlo Feste“), je nezávislé profesionální divadlo, které existuje od roku 2006. Divadlo Feste zacílilo svoji dramaturgii na takřka výhradně společenská a politická témata. Angažuje se, cíleně a dlouhodobě usiluje o rozvoj otevřené občanské společnosti. Divadlo se opírá o výzkumy a odborné rešerše daných společenských témat, hledá vždy novou cestu ke specifickému divadelnímu ztvárnění (dokumentární, pohybové, cross-over, činoherní divadlo a improvizace). Ve většině inscenací se jedná o autorské divadlo. Dramaturgickou nití, která podněcuje výběr témat jednotlivých projektů, je identita – totožnost člověka – vnímání sebe sama v našem životním prostoru. Zkoumání identity člověka pak vede inscenace Divadla Feste k uchovávání paměti a k hledání aktuálních momentů, které mohou ovlivňovat podobu paměti budoucí (9).

2.1.2.1.5 Služebníci lorda Alfréda, o. s. Občanské sdružení Služebníci lorda Alfréda je mladá divadelní skupina orientující se převážně na nonverbální mimické divadlo. Jádro skupiny tvoří absolventi ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby (DIFA JAMU) z doby, kdy jej vedl prof. Ctibor Turba. Ve své činnosti sdružení nerozvíjí pouze divadelní tvorbu, ale doplňují ji zdařilé filmové projekce, improvizace, performance a další

28

žánry. Divadlo je zaměřeno zejména na vlastní autorskou tvorbu, kterou provozuje převážně v prostorách klubu Fléda nebo v některé jiné brněnské divadelní instituci. Jednotliví členové souboru jsou roztroušeni v angažmá po významných českých divadlech v Brně, Praze a Zlíně (10).

2.1.2.2 Podnikání podle živnostenského zákona Některá z divadel či divadelních spolků provozovaných ve městě Brně byla založena na základě živnostenského zákona č. 455/1991, Sb. (11). V mezích tohoto zákona fyzické či právnické osoby získávají živnostenské oprávnění mimo jiné na typ tzv. volné živnosti; tzn., že nemusí být dokladována odborná způsobilost k jejímu vykonávání. Nejčastěji se setkáváme s oborem činnosti, který je v seznamu volných živností označen jako „agenturní činnost v oblasti kultury, umění a filmu“. Tento obor činnosti bývá zpravidla doprovázen dalšími oblastmi činnosti, například reklamní, marketingovou a/nebo prodejem zboží. Pro bližší představu je dále popsána činnost Divadelního spolku Frída a Divadla Špílberg. Více o jednotlivých divadlech a divadelních spolcích je uvedeno v příloze č. 5.

2.1.2.2.1 Divadlo Špílberg Divadlo Špílberg Brno je profesionální divadlo, které se zaměřuje především na tvorbu pro děti a mládež. Vznik je datován v roce 1998. Ve většině divadelních inscenací hraje výraznou úlohu hudba a zpívaný text. Autory hudby k inscenacím Divadla Špílberg jsou mimo jiné Petr Skoumal, Marek Eben nebo Jan Zrzavý. Nezanedbatelnou složkou jsou i výprava a kostýmy. Vzhledem k praxi a technickému vybavení členů souboru, kteří jsou ve většině absolventy uměleckých škol, zvládá bez problémů Divadlo Špílberg i největší divadelní sály. Je však také schopno odehrát představení i v těch nejmenších a technicky nejméně vybavených prostorách, neboť disponuje vlastní zvukovou a světelnou technikou. Ročně je odehráno až 200 představení, jež má možnost zhlédnout více než 60 000 diváků. Základní krédo si vymezuje maximální profesionalitu osvobozenou od všech divadelních klišé. Během svého vývoje dospělo Divadlo Špílberg ke svébytné poetice a humoru (12). 29

„Proč se jmenujeme Špílberg? Když jsem zakládal tohle divadlo, věděl jsem, že je naprosto nutné, aby se nějak jmenovalo. Bydlel jsem v té době pod Špilberkem a tak mě nenapadlo nic lepšího než tohle. Protože si rád a často komplikuji život, vytvořil jsem slovní hříčku - Špílberg. Netušil jsem, jak to bude těžké. Přestože, jsme uváděni různě, je to skutečně tak - jmenujeme se skutečně divadlo Špílberg. Dlouhé í a g na konci“, uvádí na webových stránkách divadla jeho principál Ludvík Faruga (Faruga L. O nás. Divadlo Špílberg, online).

2.1.2.2.2 Divadelní spolek Frída Divadelní spolek Frída (dále také „Frída“) vznikl na sklonku roku 1999, a to zejména díky iniciativě Bolka Polívky. Zakladatelem divadelního spolku Frída je herec Martin Trnavský. Zaměření činoherní divadelní společnosti vychází z autorské tvorby režisérů Dodo Gombára, Jakuba Nvoty a herců Martina Trnavského a Radima Nováka. Všechna divadelní představení jsou stále zařazena v repertoáru Divadelního spolku Frída a do současnosti je zhlédlo více než 380.000 diváků. Vzhledem k tomu, že Frída nemá žádné zaměstnance, tak jsou všichni herci, herečky a aktéři vedlejších rolí vždy pouze najímáni. Domovskou scénou Divadelního spolku Frída se stalo brněnské Divadlo Bolka Polívky. Frída ročně uvede zhruba 80 představení. Ačkoliv se převážná většina představení hraje v Divadle Bolka Polívky, hostuje Divadelní spolek Frída se svými inscenacemi čím dál častěji v divadlech po celé České republice. Další takřka domovskou scénou se mu stalo pražské Divadlo Kalich. I zde tak mají příznivci tvorby Martina Trnavského a Radima Nováka možnost vídat jejich představení. V Divadle Kalich účinkuje Divadelní spolek Frída pravidelně od září roku 2009 (13). Ačkoliv se stal Martin Trnavský populární a známou tváří mimo jiné i díky televizní obrazovce, je jeho divadelní tvorba naprosto odlišná. Hostujícími herci Divadelního spolku Frída jsou Bára Munzarová (Jako Thelma a Louise), Božidara Turzonovová (Kosa), Jiří Pecha (Pánská jízda), Bolek Polívka (Variace na chlast) či Hana Holišová (Už troubějí) a další čeští a slovenští umělci. Sponzoring a výdělek z divadelních představení jsou hlavními zdroji příjmů, ze kterých divadelní společnost funguje po celou dobu své existence.

30

2.1.2.3 Obchodní společnosti V současné době funguje v Brně jediné divadlo, které má právní formu obchodní společnosti, konkrétně společnosti s ručením omezeným. Jedná se o Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. Níže je uvedena krátká charakteristika divadla. V Brně fungovalo a do jisté míry stále svoji činnost vyvíjí G-studio, s. r. o. Více než produkcí divadelních představení se nyní zabývá agenturní činností a provozováním nahrávacího studia. Z tohoto důvodu mu nebude věnována v dalším textu pozornost.

2.1.2.3.1 Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. Divadlo Bolka Polívky je obchodní společností, typu společnost s ručením omezeným. Společnost byla do obchodního rejstříku řádně zapsána dne 18. prosince 1991. Společenská smlouva mezi společníky byla sepsána 12. prosince 1991. Základní kapitál činil 100.000 Kč. Hlavním předmětem činnosti Divadla Bolka Polívky je provozování divadla za účelem využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných autorským zákonem, jejich původci, tj. vydávání a rozšiřování dramatických a jiných děl vlastním nákladem. Poslední významná změna společníků a jejich obchodních podílů se stala v únoru 2010. Na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu převedl Petr Bílek svůj 30% podíl na Boleslava Polívku. Jednalo se o úplatný převod ve výši 150.000 Kč. Kromě ukončení působení ve funkci společníka a jednatele Divadla Bolka Polívky, s.r.o., ukončil Petr Bílek i svoji dlouholetou činnost ve funkci ředitele divadla. Na tuto pozici nastoupil v únoru 2010 Petr Krapek. V současné době má společnost s ručením omezeným dva společníky, a to Boleslava Polívku (80.000 Kč, 80 %) a Jiřího Vybírala (20.000 Kč, 20 %). Jediným jednatelem je Boleslav Polívka. Divadlo Bolka Polívky působí v Brně jako stagiona. Divadlo nezaměstnává žádné herce a k jeho hlavním činnostem patří pronájmy jiným divadelním souborům, ať těm známějším či teprve začínajícím. Vlastní produkci divadla zajišťuje zejména autorská tvorba Bolka Polívky (14).

31

2.1.3 Divadlo Polárka Krátké pojednání o tomto divadle je záměrně zařazeno jako samostatná podkapitola v rámci popisu divadel a jejich právních forem na území města Brna. Divadlo Polárka (15) bylo totiž nejdříve samostatnou organizací, a to až do roku 2004, kdy se stalo součástí Kulturního a vzdělávacího střediska „U Tří kohoutů“ (dále KVS „U Tří kohoutů“). Zřizovatelem střediska je městská část Brno – střed. Divadlo Polárka vzniklo v roce 1999 a je od té doby profesionálním brněnským divadlem pro děti. Uměleckým šéfem a ředitelem se stal Jaroslav Tuček. Po ukončení jeho působení na ředitelském postu se uměleckého vedení chopila generace mladých tvůrců, většinou absolventů Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Na dalším formování divadla se výrazně podílela režisérka Hana Mikolášková. V současné době je ředitelem Divadla Polárka Roman Burián, ředitel KVS „U Tří kohoutů“. Stručnou charakteristiku divadla autorce diplomové práce podala jeho současná vedoucí a dramaturgyně Bronislava Krchňáková: „Výrazná dramaturgie divadla byla rozčleněna na tři samostatné proudy rozlišené podle věkových kategorií: na tvorbu pro nejmladší děti předškolního věku a nejnižších ročníků základních škol, tvorbu pro střední dětskou věkovou kategorii a na tvorbu pro mládež a dospělého diváka. Všechny uváděné tituly naplňují hlavní dramaturgický požadavek, a to na autorskou tvorbu. V linii dětského divadla se snažíme oslovit malé diváky. Hledáme současné původní pohádky, nacházíme pohádky neznámé či málo známé a originální, hravě přistupujeme k pohádkám klasickým. Pro žáky základních škol a mládež nabízí Divadlo Polárka především dramatizace a adaptace kultovních děl světové i české literatury. Každá divadelní sezona je charakterizována konkrétním tematickým vymezením. Talentovaní režiséři, výtvarníci, hudebníci a další umělci dostávají v Divadle Polárka příležitost změřit své síly, mají možnost uplatnit svou hravost a fantazii. Svým osobitým přístupem tak vnášejí do tvorby pro děti překvapivou neotřelost, podivuhodnou barevnost a tolik potřebnou svěžest. Výrazným rysem polárkovských inscenací je užití scénické hudby, na jejíž tvorbě se podíleli především kmenoví skladatelé David Smečka a Jan Kyncl. Hudbu ve většině inscenací hraje živá kapela“, uzavřela svůj výklad vedoucí divadla (Krchňáková B., 25. 4. 2011, osobní rozhovor).

32

2.2 Shrnutí Z první kapitoly věnované vhledu do kulturního dění ve městě Brně je zřejmé, jak významnou roli hraje pro Brno kultura. Rozličné způsoby vyjádření a mnohé oblasti kultury napomáhají formovat město a jsou nedílnou součástí při utváření jeho charakteru a samotného způsobu vlastního vnímání, a to jak samotnými Brňany, tak i při následné prezentaci v rámci republiky a zahraničí. Kapitola Divadelnictví v Brně charakterizuje divadla, která zde provozují svoji činnost. Z poměrně podrobné předložené charakteristiky divadel (vč. těch uvedených v přílohách práce) je patrná jejich značná rozmanitost, a to nejen co do typů právních forem vyskytujících se na území města, ale také co do pestrosti programové nabídky. Dokladovaná dlouhá historie a tradice divadelnictví v Brně se vztahuje ke čtyřem divadlům, jež jsou zřízena samotným městem. Uspokojena je divácká poptávka po repertoárovém divadle pro dospělé (činohra, balet, opera i muzikál), divadle pro děti, ale také nejrůznějších formách experimentálního a alternativního způsobu provozování divadla. Jako velmi omezenou lze však označit nabídku satirického divadla či divadla reflektujícího současnou společenskou a/nebo politickou situaci. Vlajkovou lodí se v tomto divadelním žánru ukazuje mladé Divadlo Feste, o. s. Podrobně rozebraný Mezinárodní divadelní festival Divadelní svět Brno (dále i „festival Divadelní svět Brno“), který vznikl v roce 2010, se nyní významně promítá nejen do rozpočtu statutárního města Brna, do přeskupení finančních prostředků či navýšení rozpočtu Brněnského kulturního centra (nyní Turistického informačního centra města Brna), ale také do charakteru festivalové nabídky brněnských divadel. Jak je uvedeno ve zřizovací listině občanského sdružení Divadelní svět Brno, dohodli se jednotliví zakládající členové, ředitelé divadel zřízených městem Brnem na podmínce, že se zřeknou festivalů organizovaných ve „svých“ divadlech. Tento krok měl být učiněn právě ve prospěch nově vznikajícího mezinárodního festivalu. Jednotlivé festivaly byly nepochybně bez výjimky pro divadla specifické. Reflektovaly jejich zaměření a divákům zprostředkovávaly možnost poznat uměleckou činnost jiných divadelních subjektů dané divadelní oblasti. V současné době není možno, vzhledem k nedostatečným statistickým podkladům a době trvání festivalu, zodpovědně zhodnotit do jaké míry je festival Divadelní svět Brno schopen nahradit zaniklé festivaly a také zda si získá

33

mezi diváky oblibu a prestiž. Otázkou do budoucna rovněž zůstává, stane-li se vyhledávaným svátkem divadla nejen pro Brno a jeho okolí, ale také pro diváky a odbornou veřejnost z celé České republiky a sousedních zemí.

34

3 Výkonnost divadla a jeho grafické vyjádření Jako jedno z možných kritérií, na které by měl být brán zřetel při vyhodnocování žádostí o dotaci, stejně jako při samotném následném procesu schvalování přidělených finančních prostředků, se nabízí výkonnost divadla. V této kapitole bude nejdříve pozornost věnována vymezení pojmu výkonnost divadel a poté se zájem obrátí k podrobnějšímu srovnání divadel, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno. Sledován bude zejména vývoj ukazatelů výkonnosti, mezi něž jsou v našem případě počítány: počet premiér v divadelní sezóně, počet odehraných představení, míra návštěvnosti a počet zaměstnanců v divadelních institucích města Brna. Z kapitoly posléze vyplyne jak vzájemný vztah mezi hlavními ukazateli výkonnosti divadla, tak i vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím divadla.

3.1 Statistika kultury Statistika kultury se zabývá zjišťováním a sběrem dat o činnosti kulturních zařízení. Výkonem státní statistické služby bylo pověřeno Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (16), (dále také „NIPOS“), které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky. Státní statistická služba se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (17). Sledovaná kulturní zařízení jsou instituce zřízené Ministerstvem kultury České republiky, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, kraji, městy či obcemi. Dále do hledáčku sběru dat spadají i kulturní zařízení, která jsou

občanskými

sdruženími,

obecně

prospěšnými

společnostmi

nebo

podnikatelskými subjekty. Kulturními zařízeními (institucemi) jsou myšleny: muzea a galerie, veřejné knihovny, divadla, památkové objekty, hudební soubory, památníky, ale také provozovatelé festivalů a další. V případě divadel jsou do statistiky zahrnuty také tzv. stagiony, tedy zařízení, která nemají vlastní soubor a ani nemusí produkovat divadelní představení. Podmínkou pro stagiony je, že musí na své scéně v jednom roce uvést nejméně 20 divadelních představení. Účelem statistického zjišťování je zejména sběr dat pro potřeby Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Českého statistického úřadu a Institutu umění – Divadelního ústavu. Získané statistické údaje nemají pouze informativní charakter

35

pro průzkum, ale slouží jako podklady pro jednání a tvorbu rozpočtů jednotlivých resortů Ministerstva kultury České republiky. Statistická data jsou vyplňována do Ročního výkazu o divadle (příloha č. 6) či získávána elektronickým sběrem jednou za rok. Zjišťovány jsou například následující parametry: právní forma divadla, výkony divadla (př. počet představení – vlastní, hosté a zájezdová činnost), hospodaření divadla (příjmová a výdajová část), informace o vstupném, prostory pro uměleckou činnost, počty zaměstnanců a možnosti elektronického prodeje vstupenek. Povinnost poskytovat statistická data mají všechny ekonomické subjekty, které provozují pravidelně divadelní a taneční činnost. Každý subjekt, který je povinován odevzdáním výše zmíněného výkazu s relevantními statistickými daty, dává NIPOS souhlas se zveřejněním sdělených informací. Souhlas se však nevztahuje k údajům o hospodaření, neboť tato jsou ve všech případech považována za důvěrná a nejsou zveřejňována. V minulých letech využilo práva na ochranu dat, které zaručuje zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a NIPOS neudělilo souhlas vždy několik desítek českých divadel. Z výše uvedeného vyplývá, že nejúplnější jsou logicky data poskytnutá z těch divadel, která jsou zřizována některým státním orgánem, krajem, městem, městskou částí či obcí. Dle informací uveřejněných na webových stránkách NIPOS se poslední dobou projevuje odpovědnější přístup divadel ke sdělování statistických dat, a tak se statistika divadel stává postupně úplnější, obsažnější a reflektuje skutečný stav.

3.2 Výkonnost divadel a její měření V úvodním slovu ke kapitole byl ve zkratce definován její obsah. Pochopení principu fungování sběru a analýzy statistických informací v kultuře vede přímo k dalšímu kroku. Nyní bude čtenáři předložen podrobnější výklad výkonnosti divadel a stejně tak možnosti jejího měření. Samotné měření výkonnosti divadla je poměrně značně diskutovanou oblastí, a to jak mezi samotnými divadelníky, tak i laickou veřejností. Je vůbec možné měřit divadlo? Lze porovnat výstupy divadla s jeho vytyčeným posláním a stanovenými cíli? Stanovit jednoznačné ukazatele a postup samotného měření tak, aby bylo ve výsledku transparentní, je velmi obtížné. Výkonnost je definována jako schopnost vytváření hodnot. Hodnota pak může být dále nahlížena z několika úhlů. Jednak lze rozlišovat hodnotu ekonomickou, což je kvantitativní údaj vzniklý obvykle hodnocením, měřením 36

a podobně. Na druhou stranu hodnota umělecká, tedy kvalitativní, je jednoznačně definovatelná velmi nesnadno, neboť je takřka nemožné oprostit se od jejího subjektivního nahlížení. Zjednodušeně by bylo možno říci, že měřitelné je to, co lze spočítat. Pro potřebu „divadelní měřitelnosti“ se jedná o ta statistická data, o nichž byla již několikrát zmínka výše. „Principy měření výkonnosti, které jsou v současnosti stále zdůrazňovány, jsou odvozeny od potřeby propojit kritéria výkonnosti s posláním organizace a strategií“ (Bejvlová J., 2006, str. 14). Při měření výkonnosti divadla je potřeba brát v úvahu nejen divadlo jako celek, ale při vyhodnocování je nutno chápat jednotlivé ukazatele separátně pro uměleckou složku i pro organizačně-technickou. Jednotlivé záměry obou uvedených složek divadla se mohou jak překrývat, tak i rozcházet. Hlavní cíle umělecké složky budou jistě kvalita programu, estetika, kreativita a například originalita připravovaných děl. Naproti tomu se mezi stěžejní sledované ukazatele administrativního aparátu divadla dostanou kupříkladu dosažené tržby, počty premiér, návštěvnost, výdajové položky a mnoho dalších. Faktem však zůstává, že pro všechny zaměstnance divadla by měla být, a ve většině případů také je, alfou a omegou kvalita jeho práce a nasazení, které jsou směrovány k vytvoření úspěšné inscenace a spokojenému divákovi. Tématu měření výkonnosti v divadle se věnovala ve své disertační práci z roku 2006 s názvem Divadelní výkon – měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla MgA. Jana Bejvlová, Ph.D., (18) absolventka Ateliéru Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní fakulty JAMU v Brně. Bejvlová ve své práci uvádí, že výchozím pro měření výkonnosti je stanovení poslání organizace, divadla. „V definici poslání je nezbytné stanovit představu o roli divadla a jeho osobitých hodnotách v dané společnosti, vyjádřit konkrétní úlohu, kterou chce divadlo naplňovat. Vymezení diváckého okruhu, na který se tvorba orientuje, určí bližší vztah k publiku“, píše Bejvlová. Ve své práci dále pokračuje: „Ve většině případů v divadlech poslání není definováno buď vůbec anebo představuje spíše jakousi vizi, která pro měření výkonnosti není dostatečná“ (Bejvlová J., 2006, str. 49). Jako nejuchopitelnější formu divadla, na níž lze provést analýzu vnitřních vztahů a v podstatě výkonnost sledovat, uvádí Bejvlová repertoárové divadlo. Píše, že: „tento typ divadla lze chápat jako relativně stabilní divadelní organizaci s uměleckým souborem, stálými zaměstnanci a daným počtem představení, která se střídají během sezóny. Každá inscenace je uváděna po určitou dobu, a to herci 37

kmenového hereckého souboru, doplněného o hostující umělce“ (Bejvlová J., 2006, str. 13). Z práce MgA. Jany Bejvlové, Ph.D., zřetelně plyne, že není možno zaměřit se pouze na vnitřní prostředí divadla, ale je nutno vnímat a pochopit vzájemné vztahy a propojenost divadelního prostředí s vnějším. Nejeden zkušený divadelník potvrdí zažitou větu, že: „divadlo je živý organismus“. Jako takové musí být schopno vnímat a také reagovat na případné (i náhlé) změny uvnitř svého systému, ale samozřejmě i na změny vnějšího prostředí. Obě prostředí se ovlivňují navzájem a tento fakt je důležité mít na povědomí například při tvorbě koncepce kulturní politiky, způsobu financování či stanovování směru divadla a jeho budoucích cílů.

3.2.1 Výkonnost divadel zřízených městem Brnem Základní měřitelné údaje popisující výkonnost divadel je možno nalézt v každoročně vydávaných publikacích města Brna. Jedná se o statistické a informační publikace, tzv. ročenky s názvem Zpráva o činnosti (19) a Brno v číslech (20). Na základě práce s oběma zmíněnými dokumenty z let 2004 až 2010 byly autorkou vytvořeny přehledné tabulky a grafy, které u divadel, jejichž zřizovatelem je město Brno, dokreslují statistické údaje uvedené v obou výročních zprávách města. Nutno zmínit, že data zveřejněná v ročenkách města Brna, byla konzultována s údaji, která ve svých Zprávách o hospodaření uváděla jednotlivá divadla. Následná tabulková část týkající se sledovaných měřitelných dat divadel, která jsou zřízena městem Brnem, je záměrně vložena za text této kapitoly. Je tak učiněno právě z důvodu názornosti tabulek a grafů. Veškeré informace, které jsou v uvedených zprávách otištěny, pocházejí z předkládaných ročních rozborů hospodaření divadel. Tyto jsou odevzdávány zástupci příspěvkových organizací města na příslušný odvětvový odbor, Odbor kultury Magistrátu města Brna, a to do 28. února následujícího roku za předchozí kalendářní rok. O hospodaření příspěvkových organizací města Brna bude více pojednáno v kapitole Rozpočet – Hospodaření příspěvkových organizací. Nicméně, dokument s názvem Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím, respektive příloha č. 1 s označením Hospodaření příspěvkových

38

organizací (příloha č. 7) přináší podrobnější informace. Samotný obsah roční zprávy o činnosti divadla, jež je vyhovena a následně na Odboru kultury za účasti zástupců Odboru rozpočtu a financování a samozřejmě také zástupců divadla, projednávána, musí obsahovat následující informace týkající se vždy daného sledovaného období: 

Hlavní činnost divadla – plnění,



personalistika o počty a struktura zaměstnanců, o přírůstky a úbytky zaměstnanců, o platové třídy a průměrné mzdy zaměstnanců,



hospodaření o výnosy, o náklady, o finanční majetek, o pohledávky a závazky, o dotace z jiných rozpočtů, dary apod., o investice, o kontrolní činnost, o inventarizace majetku.

Tato uvedená předepsaná struktura Zprávy o hospodaření musí být divadlem dodržena. Výjimkou může být pouze změna schválená Radou města Brna, Odborem kultury či Odborem rozpočtu a financování Magistrátu města Brna. V části Zprávy o činnosti, která pojednává o plnění hlavní činnosti divadla, jsou podrobně rozebrána představení odehraná ve vlastním divadle, na zájezdech a také představení, jež odehrál na prknech divadla hostující soubor. Lze říci, že toto hodnocení je odrazem zájmu diváků o konkrétní inscenace, které je vyjádřeno čísly. Zpráva o činnosti je také samozřejmě doplněna o tabulkovou část, v níž jsou zveřejněny informace o počtu uvedených představení na domácí i cizí scéně, počtu premiér, návštěvnosti celkové i jednotlivých inscenací, cenách vstupného a tržbách. Zajímavou kapitolou je popis premiérovaných inscenací, přehled nominací na ceny a případných ocenění divadla.

39

Čísla, jež jsou prezentována v ročenkách vydaných Magistrátem města Brna, uvádí následující: 

počet premiér,



počet představení,



počet diváků,



výše příspěvku města na vstupenku,



počet zaměstnanců,



výše příspěvku na provoz organizace.

Data vychází, jak již bylo zmíněno, právě z podkladů dodaných příslušným zřizovaným divadlem. Do finální podoby ročenek se však již bohužel nedostávají například údaje o návštěvnosti a počtu představení rozdělené na domácí a cizí scénu. Pro čtenáře, který není obeznámen s pravým stavem věci, se mohou informace obsažené v ročence, stát snadno zavádějícími. Ke čtyřem brněnským divadlům, jež jsou příspěvkovými organizacemi města, jsou níže uvedeny grafy (graf č. 1 – 4) a příslušné tabulky (tabulka č. 2 – 5). Vypovídají o stavu zaměstnanců, počtu premiér, počtu představení a návštěvnosti. V případě počtu představení a návštěvnosti je uváděno číslo, které je součtem všech představení a diváků (tj. vlastní scéna, zájezd, hostující divadelní soubor). Na základě těchto informací si lze vytvořit představu o činnosti příslušného divadla a také sledovat jeho vývoj ve sledovaných faktorech v daném období. V žádném případě nelze jednotlivá divadla podle uvedených dat porovnávat. Bylo by totiž srovnáváno nesrovnatelné. Na každé z divadel je nutno pohlížet individuálně, neboť každé má svá specifika. Ta souvisejí nejen se zaměřením, zacílením dané skupiny diváckého spektra, ale také s dlouhodobými plány a výhledy jednotlivých divadel v oblasti svého rozvoje a investic.

40

3.2.1.1 Divadlo Radost, příspěvková organizace Tabulka 2: Divadlo Radost, příspěvková organizace

zaměstnanci odehraná představení premiéry diváci (v tis.)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

48

46

48

46

46

46

45

427

423

426

413

397

403

409

4

4

4

4

4

4

3

79

85

79

78

74

75

65

Uváděná statistická data jasně ukazují, že sledované oblasti nevykazují dlouhodobě žádné významné kolísání. To může být způsobeno v důsledku toho, že se jedná o nejmenší z příspěvkových divadel (v počtu zaměstnanců) a také dlouhodobě

stabilním

vedením

divadla.

Nedocházelo

k zásadním

změnám

v dramaturgii divadla ani dalším zvratům, které by jakýmkoliv způsobem negativně ovlivnily například skladbu publika nebo popularitu uváděných inscenací. Divadlo Radost si stále drží výhradní postavení divadla pro nejmenšího diváka. Graf 1: Divadlo Radost, příspěvková organizace

Divadlo Radost 2004 - 2010 450 400 350

počet

300 250 200 150 100 50 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok zaměstanci

odehraná představení

premiéry

diváci (v tis.)

41

3.2.1.2 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 3: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

zaměstnanci

660

626

652

632

620

641

637


473

517

543

551

591

663

653

14

17

19

14

28

24

21

366

425

249

286

292

288

308

Premiéry diváci (v tis.)

K 1. srpnu 2007 došlo k výrazným personálním změnám ve vedení Národního divadla Brno. Na post ředitele byl jmenován ing. arch. Daniel Dvořák. Ten

uvedl

do

funkcí

nové

umělecké

šéfy

všech

souborů

divadla.

V rozmezí let 1993 – 2005 bylo Divadlo Reduta (dále také „Reduta“) z důvodu celkové rekonstrukce mimo provoz. S počátkem sezony 2007/2008 začala Reduta působit jako svébytný umělecký soubor. Do té doby byla pod uměleckou správou šéfa Mahenovy činohry. Z tabulky je patrné zvýšení počtu odehraných představení. Svůj podíl má právě zvýšená umělecká činnost Reduty (pronájmy a založení festivalu Redfest). V roce 2007 je zde uvedeno 27 představení a 5100 diváků. Oproti tomu v roce 2008 je to již 102 představení a přes 17000 diváků. Tento fakt lze přičíst získání svébytnosti a novému uměleckému vedení Reduty. Z uvedeného je dále zřejmý strmý pokles celkové návštěvnosti. Ačkoli je stav od sezony 2007/2008 poměrně neměnný (+/- 5 %), nepodařilo se novému vedení přivést takový počet návštěvníků, jak tomu bylo v minulosti. Graf 2: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace

Národní divadlo Brno 2004 - 2010 700 600

počet

500 400 300 200 100 0 2004

2005

zaměstanci

2006

2007 rok


2008 premiéry

2009

2010 diváci (v tis.)

42

3.2.1.3 Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka 4: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

zaměstnanci

416

369

416

381

396

384

366


554

580

573

567

614

597

576

10

9

17

12

13

10

11

323

328

311

327

380

325

312

premiéry diváci (v tis.)

Rok 2004 byl pro Městské divadlo Brno velmi důležitý, neboť do budoucna zásadně proměnil podobu divadla. K 1. lednu 2004 se transformovala jeho vnitřní organizační struktura. Byly vytvořeny tři umělecké soubory: činohra, zpěvohra a muzikál. Se začátkem sezony 2004/2005 byla slavnostně otevřena nově vybudovaná Hudební scéna divadla. Jednalo se o divadelní prostor s moderním zázemím. Hlediště bylo vybudováno pro více než 680 diváků. Data, která ukazují vývoj v oblasti návštěvnosti a dokládají počet odehraných představení, se liší zejména s ohledem na hostování divadla v zahraničí (v rámci jednotlivých uvedení či turné). Samotná vytíženost obou scén divadla, činoherní a hudební, je dlouhodobě takřka 100 %. Za úspěchy a výsledky divadla stojí bezesporu umělecký šéf činohry, režisér a jeho ředitel v jedné osobě, Stanislav Moša. Svůj post zastává již od roku 1992. Graf 3: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace

Městské divadlo Brno 2004 - 2010 700

600

počet

500

400 300

200 100

0 2004

2005

zaměstanci

2006

2007 rok


2008

premiéry

2009

2010

diváci (v tis.)

43

3.2.1.4 Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Tabulka 5: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace1 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

95

83

91

86

86

88

92

309 / 534*

395 / 553*

432 / 603*

439 / 693*

476 / 700*

470 / 708*

517 / 736*

Premiéry

13

14

25

19

20

16

18

diváci (v tis.)

62

60

64

70

77

76

88

zaměstnanci odehraná představení

V případě Centra experimentálního divadla je důležité připomenout, že uváděná čísla sumarizují statistická data všech tří scén, které zastřešuje. Divadlo U stolu, Divadlo Husa na provázku a HaDivadlo. V tabulce č. 5 jsou v řádku prezentována „odehraná představení“. Sečteny jsou nejen domácí divadelní inscenace a inscenace hostujících souborů, ale také všechny další projekty vznikající pod hlavičkou CED. Jako příklad lze uvést projekty Studia Dům nebo Vaření polívky, na němž se z velké části podílí i studenti Divadelní fakulty JAMU v Brně. Svoje místo a popularitu si mezi příznivci Divadla Husa na provázku získal nový tematický projekt tzv. Kabinet (např. Kabinet Havel či Kabinet Janáček). Graf 4: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla 2004 - 2010 800 700 600

počet

500 400 300 200 100 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok zaměstanci premiéry

1

odehraná představení diváci (v tis.)

projekty CED - komplet

Součet divadelních představení domácí produkce, hostujících souborů a ostatních projektů

44

3.3 Shrnutí Z výše uvedeného textu, který se zabývá charakteristikou výkonnosti divadel, je zřejmé, že snaha o zavedení měření výkonnosti divadel není novinkou. Mezi průkopníky této metody se počítají zejména země západní Evropy, konkrétně Nizozemí. Otázkou však zůstává, v jaké podobě a do jaké míry se podaří tento proces implementovat v budoucnu také do prostředí českých profesionálních i amatérských divadel. Nezřídka dochází ke konfrontacím s uměleckými představiteli divadelních institucí, které jsou většinou ukončeny poměrně jasným projevem nesouhlasu se zavedením metod zkoumajícím výkonnost divadel. Ke sběru statistických dat dochází v České republice pravidelně. Nicméně, údajů týkajících se umělecké činnosti, personalistiky a hospodaření se lze poměrně snadno dopátrat v případě institucí zřizovaných městem, krajem či státem. Divadelní organizace, které mají právní formu občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti či jsou zřízena jako společnost s ručením omezeným nebo v rámci živnosti, mohou v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě vyjádřit svůj nesouhlas s uveřejněním jimi poskytnutých údajů. Tento fakt znesnadňuje vytvoření ucelené a vypovídající statistiky divadelního prostředí v České republice. Analýza divadelního prostředí by měla totiž poskytovat natolik relevantní informace, jež by umožnily jejich následné užití kupříkladu při žádostech o dotace či při stanovování marketingového plánu a propagace té či oné divadelní instituce. Statistická data, která by byla jednotlivými divadly uveřejňována, by také mohla být v budoucnu nápomocna dalším průzkumům. Jakým? Struktura a zaměření divadel ve městě či kraji, zjištění škály divácké obce, přehled dotací a finančních prostředků poskytovaných jednotlivým divadlům. To je pouze částečný výčet následného možného použití statistických dat získaných od divadel. V současné době lze plně pracovat, jak bylo zmíněno, pouze s informacemi dodanými divadly zřizovanými a s částečnými daty, která poskytují některá divadla s jinou právní formou. Na tomto místě je vhodné znovu upozornit na to, že samotné disponování s měřitelnými daty neumožňuje srovnání jednotlivých divadel. Měřitelná data jsou pouze jedním, nikoliv však jediným prostředkem ke komparaci. V kapitole

uvedené

tabulky

příspěvkových

organizací

města

Brna

neopravňují čtenáře k jejich vzájemné komparaci. Nutno zmínit, že musí být přihlíženo k dalším kritériím (viz výše). Nicméně, grafické výstupy dovolují vytvořit

45

si alespoň rámcovou představu o fungování těchto institucí a vývoji jednotlivých sledovaných ukazatelů. Tento vývoj se nabízí sledovat s ohledem na vedení divadla, jeho dramaturgii a/nebo zaměření se na domácí či zájezdovou činnost. Tabulky a grafy, které autorka práce vypracovala, vykazují data v průběhu sedmi let a mají svoji jistou výpovědní hodnotu. Stačí blíže rozkrýt uváděná čísla a uvidíme za nimi provozní a/nebo hospodářskou činnost konkrétního divadla. Posuzovat statistikou uměleckou aktivitu, její kvalitu a prospěšnost, je velmi obtížné a zavádějící.

46

4 Kulturní politika města Brna V mnoha odborných publikacích a na webových stránkách věnovaných kultuře se může každý seznámit s nejedním výkladem pojmu „kultura“. Pokud je pominuta teoretická rovina, je v praxi patrný nezastupitelný význam kultury v oblasti vzdělávací, sociální, a to vždy v několika odvětvích. Pro názornost má kultura v sociální oblasti preventivní funkci při předcházení trestné činnosti (volnočasové aktivita), významně se podílí na vzájemném přiblížení se jiných etnických skupin (multikulturní efekt), dále pomáhá integraci zpět do běžné společnosti například lidem s handicapem či po dlouhé nemoci. V posledních letech se mnoho odborníků zabývá přínosem kultury na poli hospodářském, ekonomickém. Předmětem výzkumu poslední doby se stal tzv. multiplikační efekt. V podstatě se jedná o hodnocení kulturních aktivit a jejich podílení se na tvorbě finančních prostředků, které se dostávají (formou daní) zpět do rozpočtu města, krajů a potažmo do státního rozpočtu. Má-li být uveden příklad, vezměme návštěvu divadelního představení. Samotné zakoupení vstupenky není zdaleka jedinou finanční operací, kterou potenciální divák provede. K návštěvě divadla patří jistě v některých případech návštěva obchodů s oblečením, návštěva kadeřníka, zajištění dopravy, nákup upomínkových předmětů či pobyt v restauraci před/po divadelním představení. Jistě by bylo možno uvést ještě další aktivity, které by v sobě skrývaly ekonomický potenciál. Co znamená kulturní politika z pohledu města? Díky své kulturní politice by měl být jasně deklarován a vymezen vztah města, respektive jeho vedení, ke kultuře obecně a samozřejmě k jednotlivým kulturním institucím. Kulturní politika by měla definovat a specifikovat cíle a očekávaný přínos kultury. Měly by být srozumitelně stanoveny priority v jednotlivých oblastech kultury. S kulturní politikou je neodmyslitelně spojena dotační politika, a proto by i v tomto případě mělo mít vedení města alespoň rámcově daná pravidla a podmínky při udělování dotací. Podmínky by se měly vázat vždy k dané kulturní, umělecké oblasti. Do ledna 2012 mělo město Brno k dispozici pouze jediný dokument, který se zabýval kulturní politikou města - Koncepce kultury v působnosti města (příloha č. 8). Dle sdělení PhDr. Viery Rusinkové (vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Brna) se na jeho sestavení podíleli samotní pracovníci odvětvového

47

odboru. Dokument byl schválen na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z3/009 konaném ve dnech 7. a 8. září 1999. V době příprav a výzkumu k diplomové práci se autorka seznámila také s výše uvedeným strategickým dokumentem. Již při zjištění data původu vytvoření stávajícího dokumentu a zejména pak faktu, že nebyl od doby vzniku aktualizován, bylo více než pochopitelné volání brněnské umělecké obce po realizaci nové a použitelné koncepce. A to je zajisté důvod, proč ještě před vlastním bodovým seznámením s obsahem donedávna platného strategického dokumentu, bude pozornost zaměřena v krátkosti na aktuální stav vývoje nové koncepce kulturní politiky města Brna. Městu Brnu úspěšně prošel schvalovacím procesem projekt Evropského sociálního fondu (dále také „ESF“), jenž je součástí Operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“. Projekt má název „Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno“. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 9.594.810 Kč (z toho je 8. 155.588 Kč poskytnuto z výše uvedeného Operačního programu) a doba realizace byla stanovena na dobu od října 2010 do konce března 2012. Jedním z předsevzatých cílů projektu byla tvorba strategických koncepčních dokumentů, které budou mít v budoucnu zásadní význam pro definování vztahu města ke klíčovým oblastem a díky nimž dojde k zefektivnění spolupráce s představiteli a zástupci následujících oblastí: kultura, rozvoj vzdělanosti, dále oblast příměstských lesů a aktivního stárnutí. Uvedené oblasti byly ve Strategii pro Brno definovány jako pro město klíčové. Ve zveřejněném popisu projektu se v oblasti kultury uvádí: „Program rozvoje kultury města Brna – výstup bude zpracován v návaznosti na strategii rozvoje cestovního ruchu a jeho obsahem bude celková vize rozvoje kultury ve městě Brně, krátkodobé i dlouhodobé záměry města v této oblasti, vymezení nezastupitelných kulturních služeb zajišťovaných městem v návaznosti na kulturní služby poskytované dalšími subjekty“ (Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno. 2011, online). Na zasedání Rady města Brna (č. R6/012 ze dne 16. února 2011) následně došlo ke schválení výzvy k podání nabídky na vytvoření rozvojových dokumentů. Byl odsouhlasen seznam dodavatelů, kteří byli vyzváni k podání nabídky. Dále byla jmenována hodnotící komise zodpovědná za posouzení kvalifikace pro příslušnou část výzvy. Pro oblast kultury to byli mimo jiné také Ing. Jana Bohuňovská (náměstkyně primátora pro oblast sociálně kulturní) a PhDr. Viera Rusinkové 48

(vedoucí Odboru kultury MMB). Předpokládaná cena veřejné zakázky s názvem „tvorba Programu rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace“ činila 1.000.000 Kč + DPH. Každá z předložených nabídek musela být podána do 14. 3. 2011 a splňovat přesná kritéria, která byla zadána Zadávací dokumentací. V oblasti kultury byl výsledek zadávacího řízení následující. Pro formální nedostatky byla z výběrového řízení vyloučena nabídka organizace Proculture, která je charakterizována jako výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu. Vítězným dodavatelem se stala společnost DHV CR, spol. s r. o. se sídlem v Praze. Dle obchodního rejstříku je hlavním zaměřením poradenská činnost, a to v mnoha oblastech (ekologie a životní prostředí, energetika, vzdělávání a sociální péče). K dalším činnostem patří zpracování analýz, lektorská práce atd. Tato společnost měla povinnost zakázku, obsahující analytickou, navrhovací část a samozřejmě i evaluaci, předložit na Magistrát města Brna do 31. 1. 2012. Návrh společnosti DHV CR, spol. s r.o. byl na webu statutárního města Brna umístěn dne 19. ledna 2012. Současně se jednalo o výzvu k jeho připomínkování. Dne 25. ledna 2012 se v sále Břetislava Bakaly konalo veřejné projednávání, a to za účasti tvůrců návrhu a také zástupců vedení města Brna. V řadách diváků zasedli například předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha, ředitelka organizace Proculture Marta Smolíková, zástupci seskupení Za Brno kulturní, ředitel Městského divadla Brno, příspěvkové organizace či rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Kritika předkládaného dokumentu se opírala zejména nejen o jeho povrchní zpracování, nesystematičnost, ale dokonce i odborné nedostatky. Připomínky, které byly do stanovené lhůty doručeny na MMB, byly okomentovány a bude s nimi dále pracováno. Diskuze mezi odborníky z oblasti kultury a vedením města Brna probíhají a budou pokračovat. Níže následuje krátké seznámení s obsahem strategického dokumentu města Brna „Koncepce kultury v působnosti města“. Text je členěn na tři podstatné části. Jsou to: trvalé cíle, krátkodobé cíle do roku 2003 a dlouhodobé cíle do roku 2010. I přes skutečnost, že byl dokument v lednu 2012 stažen z webových stránek města, musí dojít k jeho prezentaci. Ve sledovaném období 2004 – 2010 se jednalo, pro oblast kultury ze strany města Brna, o určující strategický dokument.

49

4.1 Trvalé cíle Z této části koncepce je zřejmá jednoznačná snaha zástupců města Brna o udržení si pozice druhého největšího kulturního centra v České republice. To za předpokladu minimálně stávajícího stavu poskytovaných kulturních služeb. Předpokladem pro splnění výše uvedeného stanoveného cíle je adekvátní finanční podpora uměleckých a kulturních aktivit, které město Brno zajišťuje prostřednictvím

svých

příspěvkových

organizací

nebo

se

objevuje

jako

pořadatel/spolupořadatel. Důraz je kladen současně i na účinný dotační systém. Druhým předpokladem k udržení stávajícího stavu v poskytování kulturních služeb je nutnost nalezení východisek z neuspokojivého stavebního a technického stavu objektů, které slouží jako zázemí institucím poskytujícím kulturní služby.

4.2 Krátkodobé cíle do roku 2003 Důležitým bodem koncepce je posílení činnosti v oblasti reklamy a propagace. Z dokumentu vyplývá, že „tradiční“ média, která nejsou bohužel blíže specifikována, jsou sice tzv. levnou variantou poskytující propagaci kulturním aktivitám, ale jsou značně omezeny co do rozsahu v předávání informací. To je, podle tvůrců koncepce, dáno zejména specifickou cílovou skupinou jednotlivého konkrétního druhu média. Výše uvedený fakt jasně ukazuje, že je nezbytné zajistit možnosti a prostředky, jež by pokryly mnohem obsáhlejší a širší pole informovaných. Ke sdílení dat měly být využívány informační sítě v oblasti kultury a turistiky, a to na úrovni regionální i mezinárodní. Dále pak kvalitní počítačová síť v jednotlivých městských kulturních institucích, která by komunikovala s médii. Jako nezbytné se ukázalo ve vyšší míře využívání billboardů a dalších reklamních ploch. K těmto stanoveným propagačním prioritám je nutno dále vytvořit funkční marketingovou strategii města Brna, která by kromě dalšího nabízela atraktivní nabídku kulturních akcí. Mělo se jednat především o zvýšení frekvence divadelních a hudebních akcí v letních měsících. K oživení města Brna v době mimo hlavní divadelní sezonu by mělo přispět zejména vytvoření dobře fungujícího modelu tzv. Brněnského kulturního léta, v rámci něhož se konají pravidelné i ojedinělé kulturní akce, přehlídky a festivaly. 50

Svůj význam má také zprovoznění mobilní scény na nádvoří hradu Špilberk, kde se v 90. letech začalo s organizací významných kulturních akcí. Příkladem může být hudební festival Moravský podzim či divadelní Shakespearovské slavnosti. Koncepce vyzvala k výraznější spolupráci s partnerskými městy, a to jak v České republice, tak i se zahraničními. Podtržena byla účast města Brna v síti Evropských měst a regionů pro kulturu. Nedostatkem, na jehož nápravu je kladen důraz, jsou nedostačující prostorové možnosti divadelních a hudebních institucí. Slovem nejdůležitější je popsána potřeba výstavby nového koncertního sálu s větším počtem míst. Obdobná míra potřeby byla v koncepci přikládána na vybudování sálu užívaného k uvádění muzikálových titulů. Jako řešení se nabízela realizace venkovní muzikálové arény ve spolupráci s Městským divadlem Brno. Ve stávající koncepci je přímo uvedeno, že: „za důležitý směr považujme dosud málo zaužívanou spolupráci mezi stávajícími brněnskými divadly, ale i hudebními tělesy s cílem společné prezentace výjimečných divadelních a hudebních projektů, s oboustranným využitím stávajících prostorových možností“ (Koncepce kultury v působnosti města. 2003).

4.3 Dlouhodobé cíle do roku 2010 Ve velmi krátké charakteristice dlouhodobého cíle kulturní působnosti města Brna se píše: „… že bude realizován rozvojový program s nejširším dopadem, kde kultura bude jako důležitý růstový faktor prostředníkem ekonomického a sociálního rozvoje města Brna“ (Koncepce kultury v působnosti města. Brno, 2003). Cílem uvedeného projektu se mělo stát propojování kultur, spolupráce a integrace v souvislosti s myšlenkou evropského občanství apod. Tento program si vytyčil za hlavní cíl vytvoření pozitivního vnějšího image města Brna.

51

4.4 Shrnutí Dlouho dobu se směrem ke koncepci kulturní politiky města Brna ozývaly a stále ozývají hlasy kritiky nejen z úst odborné veřejnosti, ale také od zástupců mnoha kulturních institucí a organizací. Výše uváděný dokument nebyl považován ani za dostačující či strategický a dokonce ani koncepční v pravém slova smyslu. Po detailním prostudování Koncepce kultury v působnosti města lze dojít k domněnce, že se snad nejedná o strategický dokument v pravém slova smyslu, ale o pouhý koncept. Jaký je závěr? Fakta jsou jasná. Od doby vzniku dokumentu nedošlo ani k jeho průběžným aktualizacím nebo doplnění na základě nově vzniklých potřeb, a to jak obyvatel (diváků), kulturních institucí, tak přímo města Brna. Z dokumentu není patrná žádná reakce na změny prováděné vyššími kulturními i správními institucemi. V Koncepci jsou vztahy, v nichž se město Brno na kulturní úrovni vyskytuje, popsány velmi povrchně. Stejně tak není kultura samotná chápana v širších konotacích. Chybí navázání na další obory, jednotlivé oblasti veřejné správy a veřejného života. S odstupem několika let je možno porovnat, které z uvedených bodů koncepce byly splněny a které nikoliv. Kromě jiných je patrné nesplnění stanoveného cíle právě v oblasti financování kulturních aktivit městem Brnem a také dále v oboru propagace a marketingu. Jaký je současný stav koncepce kultury v Brně? Jak se dál vyvíjí kulturní politika v tomto městě? Koncepce kultury v působnosti města byla veřejností dohledatelná a závazná do ledna 2011. Zda se podle ní řídí úředníci i nyní, tedy po jejím stažení z oficiálních webových stránek města Brna, je otázkou. Jak bylo v této kapitole podrobně uvedeno, díky úspěšnému projektu ESF „Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno“, jenž je součástí Operačního programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“, byla vypracována studie a návrh nového strategického dokumentu pro kulturu. V současné chvíli všichni plni očekávání vyhlíží nové dokumenty, které by měly být vypracovány na základě podkladů a návrhů dodaných firmou DHV CR, spol. s r. o. nazvaných „Program rozvoje kultury města Brna a evaluace“. V minulých měsících měla veřejnost možnost vyjádřit se k uvedenému textu a ohodnotit jej po teoretické stránce. Posoudit úspěch navrhovaných řešení, stejně jako novou koncepci a její dopad na kulturu ve městě Brně bude možné až po uplynutí „nějaké“ doby. Teprve čas ukáže, zda se podaří implementace koncepce do praxe. Samotné výsledky na sebe mohou nechat čekat i několik let. 52

5 Rozpočet statutárního města Brna Kapitola věnovaná rozpočtu města Brna plynule navazuje na předešlé informace a porovnává vývoj příspěvku na provoz, který město poskytuje ze svého rozpočtu čtyřem profesionálním divadlům. Pro větší názornost byly zpracovány podrobné tabulky a grafy, jež jsou samozřejmou součástí kapitoly. Dalším grafickým srovnáním prošel vývoj provozních výdajů Odboru kultury MMB. Názorné bude také porovnání finančních prostředků poskytnutých přímo na divadelní činnost. Jelikož se jedná o součást provozních výdajů města Brna, musí být nutně zohledněn dále postupný vývoj těchto výdajů z celkového hlediska, a to za období sledované touto prací, tedy roky 2004 – 2010. K lepšímu pochopení samotného fungování vztahů města Brna a jeho příspěvkových organizací budou postupně probrány zásady jejich hospodaření. Vzhledem k tomu, že veškeré financování, kterému je v práci věnována pozornost, vychází právě z rozpočtu města, bude i ten představen. Statutární město Brno se při tvorbě vlastního rozpočtu řídí zákonem č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (1), zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (4), dalšími obecně závaznými předpisy a Statutem města Brna (21). Informace, které jsou uváděny níže, pocházejí právě ze Statutu města Brna a jsou citovány a/nebo parafrázovány (Statut města Brna. 2011, online). Rozpočet města Brna je v souladu s ustanovením § 131 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích rozdělen: 

rozpočet města,



rozpočty městských částí v Brně (dále také „MČ“).

5.1 Sestavování rozpočtu Rozpočet města schvaluje Zastupitelstvo města Brna a rozpočet městské části schvaluje zastupitelstvo příslušné městské části. Konečnou podobu rozpočtu statutárního města Brna projedná Zastupitelstvo města Brna, a to teprve po schválení rozpočtu města a rozpočtů všech městských částí. Město a městské části sestavují svůj rozpočet samostatně na příslušný rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem. Při zpracování ročního rozpočtu

vychází

město

a

městské

části

z tzv.

rozpočtového

výhledu. 53

Rozpočtový výhled je sestaven na období nejméně pěti let následujících po roce, na nějž se sestavuje roční rozpočet. Pravidelně každý rok dochází k jeho aktualizaci. Zastupitelstvo města Brna schvaluje vždy do 30. 6. zásady pro sestavení návrhu rozpočtového výhledu, které jsou pro městské části závazné. Rozpočtový výhled projednává Zastupitelstvo města Brna do 31. 12. a zastupitelé městské části schválí rozpočtový výhled každoročně do 30. 9. Rozpočtový výhled musí být do 15 dnů od schválení zastupitelstvem městské části předložen městu Brnu prostřednictvím Odboru rozpočtu a financování MMB. Nedojde-li ke schválení rozpočtu města nebo městské části před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření města až do schválení rozpočtu města nebo městské části tzv. rozpočtovým provizoriem.

Na celkovém rozpočtu příjmů statutárního města Brna se podílí: 

daňové příjmy,



nedaňové příjmy,



kapitálové příjmy,



přijaté transfery / dotace.

Vlastní příjmy, tj. daňové, nedaňové a kapitálové, tvoří rozhodující část celkových příjmů. Na celkovém rozpočtu výdajů statutárního města Brna se podílí: 

provozní výdaje (cca 70 %),



kapitálové výdaje (cca 30 %).

Podíl města na celkových výdajích činí cca 80 %, podíl městských částí představuje cca 20 %. V průběhu roku je možno očekávat změnu struktury výdajů města Brna, a to zejména v důsledku obdržení účelových transferů/dotací z jiných veřejných rozpočtů.

5.2 Rozpočet městských částí Zastupitelstvo města Brna stanoví do 15. 11. předchozího roku objem finančních prostředků, které jsou postoupeny do rozpočtu městské části. Finanční prostředky, jež putují z rozpočtu města městské části, jsou převáděny až 54

po schválení závěrečného účtu města Brna. Do doby schválení rozpočtu městské části jí jsou poskytovány ke krytí nezbytných výdajů měsíční zálohy ve výši 50 % měsíční částky účelových a neúčelových dotací. Výjimku tvoří dotace na sociální dávky, která bývá poskytována v plné výši. Po schválení rozpočtu městské části následuje dorovnání části dotace. Každý rozpočet má svoji stranu příjmovou a samozřejmě také výdajovou. Níže bude následovat krátký výčet vybraných příkladů složek příjmové a výdajové části rozpočtu městských částí města Brna.

5.2.1 Příjmy městské části 

Účelově určené dotace ze státního rozpočtu: o příspěvek na výkon státní správy, o příspěvek na školství,



účelově určené dotace z rozpočtu města např.: o na pečovatelskou službu, o pro jednotky sboru dobrovolných hasičů,



neúčelová dotace z rozpočtu města rozdělená mezi městské části dle: o počtu obyvatel městské části, o počtu žáků základních škol a dětí mateřských škol městské části, o velikosti ploch veřejné zeleně ve správě městské části, o délky místních komunikací ve správě městské části, o výměry městské části, přičemž Zastupitelstvo města Brna schválí každoročně do 15. 11. předchozího roku pro každé kritérium výši procentního podílu na celkovém objemu neúčelové dotace,



další příjmy např.: o příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti městské části, o příjmy z hospodářské činnosti právnických osob zřízených městem, o příjmy z místních poplatků (s výjimkou poplatků za povolení k vjezdu motorových vozidel a poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů).

55

5.2.2 Výdaje městské části 

Výdaje městské části tvoří např.: o úhrady závazků vyplývajících pro městskou část z plnění povinností uložených jí zákonem a Statutem města Brna, o výdaje na vlastní činnost městské části v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené se správou svěřeného majetku a jeho rozvojem, o výdaje spojené s výkonem státní správy, o výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti, o dary a příspěvky na sociální nebo jiné humanitární účely, o pokuty, sankce a náhrady škod uložené městu v důsledku porušení povinností městskou částí,



kromě výčtu uvedených výdajů hradí městská část ze svého rozpočtu také splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí.

5.3 Závěrečný účet a audit města Brna Hospodaření města a městských částí za každý uplynulý kalendářní rok nechává město Brno přezkoumat auditorem, který je vybrán Radou města Brna. Finanční náklady určené na přezkoumání hospodaření auditorem jsou hrazeny z rozpočtových prostředků města.

5.3.1 Závěrečný účet 

Sestavuje město a městská část do tří měsíců po skončení kalendářního roku,



spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření města Brna/městské části za uplynulý kalendářní rok projedná Zastupitelstvo města Brna/městské části do 30. června následujícího roku a v případě potřeby přijme opatření k nápravě nedostatků,



přebytek rozpočtového hospodaření městské části se převádí k použití v dalším roce a o jeho použití přebytku rozhoduje zastupitelstvo městské části,

56



konečné vypořádání finančních prostředků poskytovaných do rozpočtu městské části bude provedeno městem do 30 kalendářních dnů po schválení závěrečného účtu města.

5.3.2 Kontrolní činnost Orgány města provádějí kontrolu hospodaření s rozpočtovými prostředky: 

jsou-li příjmem města,



jsou-li poskytnuty městským částem formou účelových dotací, účelových přechodných finančních výpomocí a



jsou-li uvolněny z havarijní rezervy města. Orgány města jsou rovněž oprávněny provádět kontroly hospodaření

a kontroly vedení účetnictví. Ke všem výše uvedeným revizím jsou městské části povinny poskytnout veškeré dostupné podklady i součinnost a vytvořit tak podmínky k řádnému průběhu kontroly. Rada města Brna závazně určuje peněžní ústavy, u kterých město a městské části vedou bankovní účty pro platební styk mezi městem a městskými částmi. O účelové dotace a další finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, státních fondů či z rozpočtu kraje žádá zastupitelstvo městské části vždy prostřednictvím města.

5.4 Rozpočet města Brna versus rozpočet Odboru kultury MMB V rámci rozpočtu statutárního města Brna jsou veškeré výdaje, a to provozní i kapitálové (investiční), rozděleny a přiřazeny do příslušných oddílů. Tyto mají své další logické členění, které daný oddíl systematizuje a upřesňuje. Jedná se tak například o oddíl zdravotnictví, který je členěn na fakultní nemocnice, ostatní ústavní léčbu či lékárenskou službu. Mezi oddíly rozpočtu patří vzdělávání, tělovýchova a zájmová činnost, ochrana životního prostředí a mnohé další. Kultura, jíž má ve své kompetenci Odbor kultury MMB, spadá do oddílu, jenž nese název „Kultura, církve a sdělovací prostředky“ a jeho vnitřní uspořádání vypadá následovně (tabulka č. 6).

57

Tabulka 6: Odbor kultury MMB – položkové dělení rozpočtu oddíl: Kultura, církve a sdělovací prostředky Divadelní činnost Hudební činnost Filmová tvorba, distribuce, kina a audiovizuální archiválie Činnosti knihovnické Činnosti muzeí a galerií Vydavatelská činnost Výstavní činnosti v kultuře Ostatní záležitosti kultury Zachování a obnova kulturních památek Pořízení, zachování a obnova hodnot místního povědomí Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví Činnosti registrovaných církví a náboženské společností Rozhlas a televize Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků Zájmová činnost v kultuře Záležitosti církví, kultury a sdělovacích prostředků pramen: Rozpočet statutárního města Brna (www.brno.cz)

Z finančních prostředků určených na provoz Odboru kultury MMB jsou poskytovány, kromě příspěvků na provoz příspěvkovým organizacím města, dotace typu B na projekt či provoz. Jejich analýze bude věnována samostatná kapitola práce. Pro bližší představu o vývoji rozpočtu Odboru kultury MMB byly zpracovány tabulky a grafy, které mapují roky 2004 – 2010. Jednotlivě byly vytvořeny grafické podklady provozních výdajů uvedeného odboru, dále zkonkretizovány výdaje pouze na divadelní činnost, a to s ohledem na celkové provozní výdaje města Brna (viz tabulka č. 7 a graf č. 5). Tabulka 7: Provozní výdaje statutárního města Brna a Odboru kultury MMB. Statutární město Brno (v tis. Kč) Odbor kultury MMB (v tis. Kč) Odbor kultury MMB (%) divadelní činnost (v tis. Kč) divadelní činnost (%)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

8 011 600

6 907 400

7 361 500

7 633 500

8 116 700

8 694 300

9 255 000

629 930

671 917

641 330

767 889

813 162

869 635

888 458

7,9

9,7

8,7

10

10

10

9,6

358 402

398 379

428 410

478 486

508 229

543 004

537 406

57

59

67

62

63

62

60

58

Graf 5: Provozní výdaje Odboru kultury MMB Provozní výdaje Odboru kultury MMB vs. divadelní činnost 1000000 900000 800000 v tis. Kč

700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 2004

2005

2006

2007 2008 rok

Odbor kultury MMB (v tis. Kč)

2009

2010

divadelní činnost (v tis. Kč)

Grafické zpracování potvrzuje postupné mírné navyšování provozních výdajů statutárního města Brna. S nimi rostou i provozní výdaje Odboru kultury MMB. Tyto více než pět let tvoří takřka 10 % z celkové částky. O uvedené skutečnosti jako „o nadprůměrném dotování kultury městem“, píše ve své diplomové práci také Michaela Mixová. Cituje v ní například Pavlu Spurnou, která uvádí, že „většina měst dává na kulturu kolem 5% ze svého rozpočtu“ (Mixová M., 2010, str. 64). Mixová se dále zmiňuje o rozdělení finančních prostředků Odboru kultury MMB, kdy více než 85% z celkové částky je určeno jako příspěvek na provoz divadlům, jejichž je město Brno zřizovatelem. Na dotace poskytnuté v rámci dotačního řízení se dostává poměrně zanedbatelná část z celkové sumy finančních prostředků, které jsou odboru poskytnuty městem. Další níže uváděnou grafickou informací je tabulka a graf znázorňující poměr financí vydaných Odborem kultury MMB na divadelní činnost, a to jednak v podobě příspěvku na provoz příspěvkovým organizacím a dále jako zůstatek na další divadelní činnost (tab. č. 8 a graf č. 6).

Tabulka 8: Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost (v tis. Kč) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Odbor kultury MMB

629 930

671 917

641 330

767 889

813 162

869 635

888 458

divadelní činnost z toho: příspěvek na provoz

358 402

398 379

428 410

478 486

508 229

543 004

537 406

344 042

384 428

411 224

457 178

489 501

505 831

506 809

59

Graf 6: Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost

Výdaje Odboru kultury MMB - divadelní činnost 1 000 000 900 000 800 000

v tis. Kč

700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2004

2005

Odbor kultury MMB

2006

2007 rok

2008

divadelní činnost (celkově)

2009

2010

příspěvek na provoz

Jak je uvedeno výše, je členěn rozpočet Odboru kultury MMB do několika oddílů a dále na kapitálové a provozní výdaje. Jaké provozní náklady jsou zahrnuty do provozních výdajů oddílu "divadelní činnost" kromě příspěvku na provoz příspěvkových organizací? S tímto dotazem byla oslovena ekonomka Odboru kultury MMB Ing., Jitka Andrýsová a dne 4. dubna 2012 sdělila elektronicky následující odpověď: „ … u divadelní činnosti se jedná o neinvestiční transfery – tedy dotace, dále o neinvestiční příspěvky od zřizovatele a neinvestiční dotace ze státního rozpočtu – průtokový transfer přes Jihomoravský kraj a zřizovatele, a neinvestiční dotace - průtokový transfer z Jihomoravského kraje, který se rovněž uskutečňuje přes zřizovatele. Jedná se jak o provozní prostředky, tak i o dotace na projekty. Další položkou je poskytnutá bezúročná půjčka, která byla schválena v Zastupitelstvu města Brna a je poskytována po dobu 4 let, snížená je každoročně vždy o 5 mil. Kč. Příspěvková organizace ji v následujícím roce vrátí do 31. 3., požádá si o další sníženou o 5 mil. Kč, atd. První půjčky byla organizaci poskytnuta v roce 2009 ve výši 20 mil. Kč a v roce 2012 se jedná o poslední ve výši 5 mil. Kč. Poskytování půjčky je v souladu se zákonem 250/2000 Sb.“ (Andrýsová J., 4. 4. 2012, emailová korespondence) Nejen o příspěvcích na provoz zřizovaným divadlům bude podrobněji pojednávat následující kapitola.

60

5.5 Hospodaření příspěvkových organizací statutárního města Brna Každá příspěvková organizace samostatně hospodaří s peněžními prostředky a svěřeným majetkem v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., v platném znění, s její zřizovací listinou a s dokumentem Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím (příloha č. 9). Informace, které jsou součástí této kapitoly, jsou značnou měrou výtahem z právě posledně zmiňovaného oficiálního dokumentu (Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím. 2011, online). Hospodaření příspěvkových organizací se řídí: a) ročním finančním plánem nákladů a výnosů, b) plánem tvorby a čerpání peněžních fondů, c) schváleným odpisovým plánem, d) stanoveným způsobem usměrňování prostředků na platy. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými: a) z vlastní činnosti (hlavní i doplňkové), b) z rozpočtu města (příspěvek na provoz a účelová dotace na investice), c) z jiných veřejných rozpočtů (účelové, systémové či individuální dotace), d) z fondů organizace, e) z darů a dotací od fyzických a právnických osob, f) ze zahraničí (dotace a dary). Rozhodne-li se příspěvková organizace pořídit si věci nákupem na splátky, uzavřít smlouvu o půjčce anebo si vzít úvěr, může tak učinit pouze se souhlasem Rady města Brna. Stejné pravidlo platí také v případě převodu finančních prostředků z rezervního fondu organizace do fondu investičního.

5.5.1 Rozpočtový proces Rozpočtový proces příspěvkových organizací probíhá níže popsaným způsobem. Zastupitelstvo města Brna stanoví termíny, do nichž organizace vypracuje: a) návrh ročního finančního plánu nákladů a výnosů,

61

b) plán tvorby a čerpání peněžních fondů, c) návrh odpisového plánu majetku. Za jejich zpracování odpovídá ředitel organizace. Následně jsou podklady předloženy příslušnému odvětvovému odboru (v případě divadla – Odboru kultury), jenž vyhodnotí potřeby odvětví ve vztahu k rozpočtu města a předá podklady se svým stanoviskem Odboru rozpočtu a financování MMB (dále také „ORF“). Zde je posouzen návrh finančního plánu organizací z hlediska celkových možností a finanční situace města. Poté je doplněn o stanovisko odvětvového odboru. Dalším krokem je vyjádření hledisko ORF a postoupení Radě města Brna jako součást návrhu rozpočtu města. Rozpočet příspěvkových organizací, který schvaluje ZMB je stanoven výší: a) příspěvku na provoz organizace, b) účelové investiční dotace do investičního fondu organizace, c) odvodu z investičního fondu organizace do rozpočtu města v případě, kdy investiční zdroje organizace jsou vyšší než potřeba jejich užití. Ředitel organizace zajistí cestou kompetentních zaměstnanců příslušného odboru ve své organizaci zpracování rozpisu ročního finančního plánu nákladů a výnosů, dále také komentáře k rozpočtu organizace a k uvedenému návrhu. Následuje opět předložení odvětvovému odboru v předem stanoveném termínu. Odvětvový odbor je se svým stanoviskem předloží ORF a ten finanční plány organizací podá zastupitelům města Brna. Nejpozději k poslednímu dni měsíce května má ředitel příspěvkové organizace za povinnost doručit svému odvětvovému odboru tzv. střednědobý výhled hospodaření. Jedná se o výhled na dobu 3 let. Tento dokument jako všechny musí projít schvalovacím procesem RMB a ZMB, a to včetně příslušných komisí těchto orgánů správy města.

5.5.2 Příspěvek na provoz příspěvkové organizace Příspěvek na provoz příspěvkové organizace z rozpočtu města je určen k úhradě nákladů souvisejících s její hlavní činností, včetně odpisů majetku a nákladů neinvestiční povahy na opravy a údržbu dlouhodobého majetku, pokud organizace nemůže uhradit tyto náklady z jiných zdrojů, př.: a) z tržeb za vlastní výkony, 62

b) z prodeje majetku, c) z dotací poskytnutých z jiných veřejných rozpočtů na stanovený účel, d) z fondů organizace. Výše příspěvku na provoz je dána zejména rozpočtem statutárního města Brna a výhledem organizace na daný rok. Divadlo předkládá návrh ročního plánu nákladů a výnosů, v němž pracuje jednak s provozními náklady (energie, údržba apod.), dále se svojí činností uměleckou, která je dána dramaturgickým plánem a v neposlední řadě s oblastí personální (mzdové náklady, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů atd.). V potaz jsou v návrhu ročního finančního plánu brány také předpokládané změny v počtu zaměstnanců, odpisy majetku apod. Příspěvek na provoz z rozpočtu města je organizaci poskytován zpravidla rovnoměrně v průběhu roku (tj. měsíčně), a to do výše schváleného ročního objemu neinvestičního příspěvku. V průběhu roku je možná změna schváleného příspěvku. Ten se mění v závislosti na aktuálních potřebách divadla (nákup majetku, nerovnoměrné čerpání nákladů na pořízení jednotlivých inscenací, nestavební investice nezbytně nutných zařízení atd.) a/nebo v souvislosti s transferem finanční částky z jiného zdroje (např. Jihomoravský kraj či Ministerstvo kultury). Každá žádost o změnu musí být pečlivě zdůvodněna, seřazena podle priorit organizace a podepsána ředitelem divadla. Adresátem je ve všech případech vedoucí Odboru kultury MMB. Nicméně, k úpravě může dojít také ze strany zřizovatele, Magistrátu města Brna. Následující tabulky č. 9 – 12 a grafy č. 7 – 10 poskytují grafickou informaci o příspěvcích, které plynuly z rozpočtu města Brna v období 2004 – 2010.

63

5.5.2.1 Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Graf 7: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace

Tabulka 9: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

185 380

194 564

206 715

249 424

273 074

279 028

288 195

5.5.2.2 Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Graf 8: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace

Tabulka 10: Městské divadlo Brno, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

110 343

138 508

153 362

156 931

164 443

171 576

165 668

64

5.5.2.3 Divadlo Radost, příspěvková organizace Graf 9: Divadlo Radost, příspěvková organizace

Tabulka 11: Divadlo Radost, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

17566

18 084

17 945

18 188

18 837

20 080

19 006

5.5.2.4 Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Graf 10: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace

Tabulka 12: Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace (v tis. Kč) příspěvek na provoz

2004 30 753

2005 33 128

2006 33 202

2007 32 635

2008 33 147

2009 35 147

2010 33 940

65

Ačkoliv není otázka tzv. vícezdrojového neboli kooperativního financování kultury tématem kapitoly ani diplomové práce, bude mu přesto věnována alespoň krátká zmínka. V poslední době se uvedený způsob financování stal velmi skloňovaným pojmem. Samo označení vypovídá o svém obsahu. Financování z více zdrojů. Jsou-li předkládány informace o příspěvku na provoz jednotlivým příspěvkovým organizacím města Brna, je vhodné více je rozebrat. Součástí samotného příspěvku z rozpočtu města jsou rovněž případné dotace poskytnuté dalšími subjekty, nejčastěji ze zdrojů Ministerstva kultury ČR a Krajského úřadu Jihomoravského kraje (tabulka č. 13), pokud je dané divadlo získalo. O podporu provozu příspěvkové organizace ze zdrojů Ministerstva kultury ČR žádá organizace prostřednictvím dotačního programu, který nese název „Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů“. Žádost je nutno podat vždy do konce února příslušného roku. Z tohoto dotačního programu je poskytována neinvestiční dotace na provoz. Vyplácena je ve dvou splátkách, a to do konce daného kalendářního roku, v němž došlo ke schválení dotace. Nejčastěji se jedná o červen a listopad. Dalším dotačním programem Ministerstva kultury ČR je „Dotační řízení na podporu projektů profesionálního divadla“. Získané finanční zdroje subvencují divadelní projekty, inscenace či festivaly. Dále lze požadovat podporu na uspořádání odborných dílen či seminářů, vydání neperiodické či periodické publikace. Dotační programy Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále také Krajský úřad JMK) se za dobu, kterou sleduje tato diplomová práce, změnily1. V současné době je možné finanční prostředky čerpat z dotačního programu schváleného Radou JMK, který nese název „Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče“. Podpora z tohoto zdroje je určena například na přípravu některých nových inscenací, festivalů či opět publikací, které divadlo vydává k nejrůznějším příležitostem. Každá žádající příspěvková organizace musí žádost podat prostřednictvím svého zřizovatele. Na účet zřizovatele jsou v případě, že organizace uspěla, transferovány finanční prostředky. Odtud jsou následně převedeny na účet instituce.

1

více Z. Kujová: Veřejné financování kultury na úrovni vyšších samosprávných celků v komparaci s německým

systémem, s. 33 – 47, 2011

66

V příspěvku na provoz z rozpočtu města Brna jsou tak započítány i dotace, které na provoz získala divadla z jiných zdrojů.

5.5.3 Investiční dotace příspěvkové organizace Investiční dotace z rozpočtu města Brna je určena do investičního fondu příspěvkové organizace a používá se k financování reprodukce a modernizace nebo pořízení dlouhodobého majetku. Dotace bývá zpravidla účelová, tzn. poskytovaná na konkrétní investiční akci a/nebo akce. Jednotlivé projekty bývají často rozloženy do několika let. Investici příspěvkové organizace musí schválit postupně všechny v kapitole uváděné odbory Magistrátu města Brna. Na realizaci investic čerpá organizace prostředky především z investičního fondu, a to v závislosti na plnění povinností uložených organizaci platnými předpisy, v závislosti na průběhu investiční výstavby a úměrně k věcnému plnění. Před zahájením financování investiční výstavby realizované organizací z investiční dotace města zašle organizace Odboru investičnímu MMB žádost na splátky investiční dotace. Finanční prostředky určené na pořízení nestavebních investic jsou organizacím zaslány odvětvovým odborem po předložení faktury na schválenou investici. Investiční dotace získala některá divadla zřizovaná městem Brnem také z dalších rozpočtových zdrojů. Z Ministerstva kultury ČR obdrželo investiční dotaci Městské divadlo Brno, a to v letech 2004 – 2006. V tomto období se jednalo o celkem 162.719.000 Kč, které byly určeny na stavební rekonstrukci dvorany divadla a na dostavbu Hudební scény. V roce 2007 bylo stejnému divadlu ze zdrojů Jihomoravského kraje poskytnuto 43.965 Kč na podporu projektu Brno – metropole kultury. Tento projekt se věnoval ve spolupráci s Českým centrem ve Vídni přeshraniční spolupráci a s tím spojené propagaci divadla. Forma spolupráce s českým centrem probíhala formou přípravy víkendového programu pro rakouské turisty žijící v blízkosti českých hranic. Součástí víkendového pobytu v Brně byla návštěva některé z nabízených muzikálových inscenací Městského divadla Brno Investiční dotaci, z prostředků Regionální rady Jihovýchod, získal druhý ročník mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno. Podíl státních financí činil 197.180 Kč a podíl evropských financí byl 2.234.660 Kč. Níže uvedené tabulky předkládají přehled finančních prostředků, které jako investice poskytly divadlům – příspěvkovým organizacím Odbor kultury MMB

67

a Obor investiční MMB (tabulka č. 14. – č. 15). Jejich grafické vyjádření je pak následně v grafu č. 11 této práce. Tabulka č. 16 ukazuje investice jednotlivých divadel

a

jejich

užití,

a

to

v letech

2004

–

2010.

Tabulka 14: Kapitálové výdaje Odboru kultury MMB – divadelní činnost (v tis. Kč) Rok

SR

UR k 31.12.

Sk k 31.12.

% Sk/SR

%Sk/UR

2004

10650

14800

14765

138,6

99,8

2005

5700

6331

5980

104,9

94,5

2006

0

566

566

0

100,0

2007

0

14423

14395

0

99,8

2008

1205

11385

11353

942,2

99,7

2009

0

407

407

0

100,0

2010

0

0

0

0,0

0,0

Tabulka 15: Kapitálové výdaje Odboru investic MMB – divadelní činnost (v tis. Kč) Rok

SR

UR k 31.12.

Sk k 31.12.

% Sk/SR

%Sk/UR

2004

246103

416396

360146

146,3

86,5

2005

68136

163699

150114

220,3

91,7

2006

20000

74746

70091

350,5

93,8

2007

111000

41576

31714

28,6

76,3

2008

160000

5841

4474

2,8

76,4

2009

123000

120257

117095

95,2

97,4

2010

58000

38335

37984

65,5

99,1

68

Graf 11: Celkové kapitálové výdaje MMB - divadelní činnost v letech 2004 - 2010

CELKOVÉ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE MMB - DIVADELNÍ ČINNOST Odbor kultury a Odbor investic MMB (v tis. Kč) 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2004

2005

2006

2007

2008

rok

2009

2010 Sk k 31.12.

5.6 Shrnutí kapitoly … situační studie V době, kdy probíhaly dokončovací práce na diplomové práci, došlo k významným zvratům v oblasti financování příspěvkových organizací města Brna. Tyto spolu s událostmi, které následovaly a týkaly se divadel zřizovaných městem, budou níže podrobně popsány. Na konci srpna 2011 byl ředitelům všech příspěvkových organizací města Brna zaslán dopis. Ing. Bohuňovská (náměstkyně primátora) v něm upozorňuje na tíživou ekonomickou situaci České republiky a její vliv na město Brno. Opatření, která se podnikají a budou podnikat na úrovni státního rozpočtu, budou mít dopad také na pokles příjmů statutárního města Brna v roce 2012 a minimálně dalších dvou letech. Výhled není podle náměstkyně nijak uspokojivý ani v letech následujících, a proto je nutno ze strany města přistoupit k opatřením vedoucím k poklesu výdajů z městského rozpočtu. Provozní příspěvek všech příspěvkových organizací města Brna měl být v návrhu rozpočtu města Brna na rok 2012 snížen o 20% s předpokladem zachování tohoto snížení i v dalších letech. Následovala výzva k předložení vypracovaného finančního plánu na rok 2012, a to spolu s výhledy do roku 2015 (tedy vč. 2013 a 2014), v nichž bude počítáno se sníženým příspěvkem města na provoz. Jednotlivé plány měly být doplněny komentáři, z nichž by byla 69

jasná opatření, která zabezpečí dlouhodobou udržitelnost zajištění hlavní činnosti organizace. Tento v pravdě nelehký úkol měly organizace splnit a doručit na příslušný odvětvový odbor do 14. září 2011. Druhým důvodem, který vedl zastupitele města k návrhu uvedeného opatření, byla skutečnost, že městu Brnu byla na projekt „Rekonstrukce a dostavba kanalizace v Brně“ schválena dotace z fondu EU. Poskytnuta bude v rámci Operačního programu Životní prostředí. Finanční podpora bude určena na opravu, dostavbu kanalizační sítě dlouhé 20 km a vybudování tří retenčních nádrží. Výstavba je plánována na roky 2012 a 2013. Dle emailové zprávy od Ing. Kauckého, vedoucího Odboru investic Magistrátu města Brna „probíhá v současné době příprava výběrového řízení na zhotovitele stavby“ (Kaucký J., 18. 10. 2011, emailová korespondence). Výše poskytnuté dotace by měla činit 980 mil. Kč. Tato částka je však podmíněna doložením zbývající 1,5 mld. Kč žadatelem. Předpokládaná výše finální částky na projekt je stanovena na 2,5 mld. Kč. Primátor Roman Onderka tuto skutečnost potvrdil, když řekl, jak uvedl internetový portál idnes.cz: “Od Evropské unie dostaneme 980 milionů korun, zbývající 1,5 miliardy musíme sehnat sami. Právě o tuto částku se po dobu dvou let sníží dotace příspěvkovým organizacím.“ (Tesař P., 2011, online). Je zřejmé, že na základě obou uvedených důvodů se zastupitelé města Brna projevili snahu získat finance ze všech dostupných zdrojů. Kolik že vlastně představovala ona navrhovaná pětina příspěvku? U Divadla Radost to bylo zhruba 3,5 mil. Kč, Centru experimentálního divadla by v rozpočtu ubylo přes 6 mil. Kč, Národní divadlo by přišlo o více než 42 mil. Kč a Městské divadlo o zhruba 31 mil. Kč. Dlouho nebylo jisté, zda se definitivně potvrdí oněch 20% odebraného příspěvku na provoz příspěvkových organizací. Nepochybné však bylo, že každá příspěvková organizace bude muset s „jistými“ úsporami počítat. Jednotliví ředitelé příspěvkových organizací se ke sdělení a výzvě Magistrátu města Brna postavili různě. Jelikož je diplomová práce věnována divadlům, pozornost bude zaměřena na vedení divadel. Na otázku: „Jak bude vaše divadlo řešit případné škrty?“ odpověděli jejich představitelé následovně. Vlastimil Peška, ředitel Divadla Radost, uvedl, že: „v příštím roce připraví jím vedené divadlo o jednu premiéru méně a že snížení provozního příspěvku bude pokryto z peněz investičního a rezervního fondu divadla“ (Suchá L., 2011, online). Za Městské divadlo Brno sdělil ředitel Stanislav Moša, že: „Sami jsme schopní ušetřit pět procent. Na zbylých patnáct potřebujeme 70

půjčku. Město přislíbilo, že od roku 2014 budou dotace stejně vysoké jako před škrty. Úvěr pak splatíme z oněch pětiprocentních úspor, které nám tím pádem zbudou navíc,“ (Suchá L., 2011, online). Stejnou cestou se vydá i Centrum experimentálního divadla a také Národní divadlo Brno. Uvedené odpovědi vycházejí z výše uvedeného denního tisku, konkrétně z vydání Deníku ze dne 27. října 2011, a současně byly autorce potvrzeny z úst pracovníků vedoucích úseků zmíněných divadel. Situace se však nevyvíjela po celou dobu takto zdánlivě jednoduše. V průběhu září 2011 došlo ke značné medializaci problému. Začalo se veřejně spekulovat o možných opatřeních, která budou divadla podnikat, aby se jim podařilo při nižším rozpočtu udržet kvalitu a rozsah činnosti. Dohady se vedly o snižování počtu zaměstnanců, zvyšování cen vstupného a/nebo dokonce o rušení souborů. Posledně uvedenou možnost veřejně pronesl dokonce ředitel Národního divadla Brno. Daniel Dvořák také oznámil doručení výpovědi do rukou jedenapadesáti zaměstnanců dílen, kterým měl pracovní poměr skončit s koncem roku 2011. Dalším výrokem Dvořáka byla informace, že jednou z možností úspor by bylo uzavření Janáčkova divadla na sedm měsíců. Uzavírka by byla využita na dokončení plánovaných oprav, na něž jsou investice dlouhodobě schváleny. S uzavřením divadla by souviselo také dočasné rozpuštění souborů Janáčkova divadla (balet, orchestr a opera), jelikož by údajně, podle slov ředitele, bylo neekonomické pokračovat s vyplácením mezd. Celkem by se jednalo o zhruba 180 zaměstnanců opery, baletu a orchestru. Tento výrok značně znepokojil samotné zaměstnance Janáčkova divadla, kteří následně spolu se svými odbory začali jednat. Byla sepsána petice, v níž se jednak staví proti dočasnému rušení divadla, rozpuštění souborů a v neposlední řadě vyzvali Radu města Brna k odvolání ředitele Dvořáka. Hlavním argumentem byla nereálnost návrhů, neboť není nemožné se domnívat, že po několikaměsíčním odloučení a nezkoušení je reálné očekávat souhru a snadnou obnovu práce. Navíc bylo velmi pravděpodobné, že pouze několik sólistů by si našlo adekvátní uplatnění v oboru. Zbylí členové divadla by byli nuceni se registrovat na Úřadech práce či například nastoupit rekvalifikaci. Petici podpořilo mnoho významných hudebních umělců z Česka i zahraničí, například pěvkyně Magdalena Kožená. Dne 11. října 2011 přišlo dokonce proti úsporám protestovat na veřejnou schůzi zastupitelstva města Brna více než stovka zaměstnanců Janáčkova divadla a jejich příznivců. Dne 19. října následovala demonstrace organizovaná odbory

71

Národního divadla Brno, které se zúčastnilo přes tisíc lidí. V dalších dnech předali zástupci divadla na Magistrát města Brna petici s více než 13 tisíci podpisy. Petici sepsalo také vedení Divadla Husa na provázku. Dokument nesl název „Našim zastupitelům“ a byl poprvé veřejně čten před začátkem divadelního představení dne 16. října 2011 na scéně divadla. V textu jeho autoři apelují zejména na mravní a etické hodnoty. Obrací se proti korupci, lobbingu, politizování společenských problémů a ztrátě důvěry ve slušnost a zodpovědnost volených zástupců. Petici podepsali významní představitelé uměleckého a společenského života. Za všechny lze jmenovat Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Olgu Sommerovou, Bolka Polívku, Zdeňka Svěráka či Fero Feniče. Svoji podporu divadlům a nesouhlas s uplatněním úspor vyjádřili v otevřeném dopise brněnským zastupitelům dále studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Studenti žádali o přezkoumání finančních možností města Brna a zabránění možnému ohrožení pestrého kulturního života v Brně. Paradoxem se zdá být možnost, že celou vlnu veřejných vystoupení, na něž bylo z vedení města Brna pohlíženo jako na neopodstatněné a zavádějící, vyvolal právě ředitel Národního divadla Brno, Daniel Dvořák. Po získání prvních zpráv z Magistrátu města Brna neinformoval své zaměstnance a nevysvětlil jim ani současný stav, ani své plány stran možností řešení. Namísto toho veřejně oznámil propuštění 51 zaměstnanců z dílen divadla. Stejným způsobem se zaměstnanci dozvěděli i o možném plánu dočasného uzavření Janáčkova divadla, a proto byla valné většině veřejnosti pochopitelná jejich následná reakce. V brněnské společnosti panoval názor, že divadlo „dělají“ lidé a jeho ředitel by se měl za své zaměstnance postavit. To se v případě Daniela Dvořáka bohužel nestalo a jeho vystupování jen posílilo nespokojenost a nedůvěru v jeho práci. Pravdou je, že klid a přehled do celé kauzy nevneslo ani samo vedení města Brna. Primátor se několikrát rozohnil nad obviněním, že chce finančně okleštit kulturu a zničit duchovní hodnoty města. Dále vyjádřil svůj nesouhlas s výroky zaměstnanců divadel. Náměstkyně primátora si při objasňování stávající situace

72

nevedla o nic lépe. Ve veřejném telefonickém vystoupení1 pro ČT 24 podávala zmatečné odpovědi a stávající situaci nevysvětlila nezasvěceným srozumitelně. Na stranu divadelníků se postavily i strany opozice vedení města Brna. Dne 24. 10. 2011 bylo zástupci vedení opozičních stran (TOP 09, Strana zelených a KDU – ČSL) vydáno společné prohlášení, které neslo název “Společné prohlášení lídrů TOP 09, KDU-ČSL a SZ ke kritické situaci v brněnské kultuře“. Celý text prohlášení byl uveřejněn na sociální síti Facebook a je uveden jako příloha č. 10. Obsahem byl společně zastávaný názor na vzniklou situaci ve městě Brně. Hlavní body prohlášení vyzývaly Radu města Brna k odvolání ředitele Národního divadla Brno, ke garantování zachování činnosti uměleckého souboru opery Národního divadla Brno a k odmítnutí dvacetiprocentních škrtů v kultuře. Nedůsledné předávání informací, jejich špatná interpretace, neuspokojivá míra komunikace a zejména neochota komunikovat na více úrovních se staly příčinami událostí, které tzv. cloumaly Brnem a jejichž dozvuky jsou stále pociťovány. Prezentace v médiích byla poměrně značná. Některé články v tisku nebo na internetu však občas velmi nepříjemně překvapily. Není z nich patrný novinářský nadhled, chybí objektivita k tématu a mnohdy byly použity nepřesné či „jinak“ interpretované informace. Na druhou stranu se projevila síla internetového média, hlavně sociálních sítí, kde se problematika řešila a stále probíhají početné diskuze. Na počátku listopadu 2011 se vyvíjela situace směrem ke sjednání půjček divadlům. Bankovním ústavům by v tomto případě bylo ručitelem samotné město Brno jako zřizovatel žádajících příspěvkových organizací. Úvěr divadla měla splácet dle jeho schválené výše. Například u Městského divadlo Brno by se při úvěru ve výši 15 % z příspěvku na provoz jednalo o splatnost na 7 let. Hrazen měl být v podstatě z oněch ušetřených 5 %. Magistrát města Brna tehdy prohlásil, že by mělo být v roce 2014 vráceno do rozpočtu příspěvkových organizací 20 % příspěvku na provoz. Otázkou však bylo, zda by se tak opravdu stalo a kdo by vůbec mohl dát záruku. V roce 2014 by mělo již být po volbách do zastupitelstva města Brna a nikdo nemůže dopředu předvídat, jaká nastane situace a zda by se ona „úspora“ nehodila městskému rozpočtu i na další roky.

1

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/139969-odbory-se-bouri-proti-sefovi-brnenskeho-

narodniho-divadla/

73

Obrat a částečné uspokojení nastalo na počátku prosince, kdy byl schválen rozpočet statutárního města Brna pro rok 2012. Po vlně protestů, peticí a otevřených dopisů dospěli zastupitelé města k následujícímu rozhodnutí. Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno a Centrum experimentálního divadla budou mít příspěvek na provoz zkrácen o 5 % po dobu osmi let. Divadlu Radost bude příspěvek ponížen o původně navržených 20 %, a to až do roku 2014. Na tomto místě je záhodno se zmínit o faktu, že pětinové snížení příspěvku na provoz se dále týká všech dalších příspěvkových organizací města Brna. Jsou jimi domovy pro seniory, knihovny, centra sociálních služeb atd. Nejen odborná veřejnost však i nadále kritizuje vedení města a ptá se na koncepčnost a systémovost zmiňovaných opatření.

74

6 Dotační politika města Brna Z předešlých kapitol je zřejmý poměr mezi částkou, jež má ze svého rozpočtu Odbor kultury Magistrátu města Brna (dále také „Odbor kultury MMB či Odbor kultury“) určenou pro kulturní příspěvkové organizace a dále pro ty kulturní organizace, které město Brno nezřizuje. Nicméně právě ona zmíněná část finančních prostředků vymezených nezřizovaným organizacím bude zásadní pro následující kapitolu. O finanční podporu projektů a provozu mohou žádat Odbor kultury MMB všechny

kulturní

organizace

s výjimkou

příspěvkových

organizací

města.

V kapitole Dotační politika města Brna budou postupně probrány jednotlivé typy dotací, které zmiňovaný odvětvový odbor poskytuje. Značná pozornost bude věnována pravidlům žádosti o dotaci. Významná část kapitoly detailně popisuje udělené dotace typu A i B v období let 2004 – 2010, konkrétně vymezuje jméno žadatele a název projektu. Dále jsou v kapitole porovnány části týkající se dotací na divadelní projekty a provoz divadelních organizací. Pro větší přehlednost jsou doloženy tabulky (tabulka č. 17 – 20) a jejich grafické vyobrazení (graf č. 12 – 15). Vzhledem k diskuzím odborníků z kulturních oborů, které v posledních letech probíhají a v nynější době kulminují, se jedná zřejmě o zajímavou analýzu a také platformu pro další posun při tvorbě nové koncepce a systémovějšího řešení nejen dotační politiky města Brna. Divadelní kultura je stejně jako její další odvětví podporována na úrovni města formou: 1) neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna, 2) čerpáním dotace i přímo z rozpočtu jednotlivých Úřadů městských částí města Brna. Kulturní

oblast

je

subvencována

ze

zdrojů

Jihomoravského

kraje

nebo

za přispění soukromých dárců. Divadelní projekty, festivaly a stejně tak provozní náklady divadelních organizací jsou částečně pokryty i z rozpočtu Ministerstva kultury České republiky, a to konkrétně z dotace v oblasti profesionálního divadla.

75

Ad 1) Finanční podpora je rozdělena do dvou skupin. Jedná se o dotace na projekt a dotace na provoz. Poskytování finančních prostředků se řídí dvěma dokumenty. Jsou to: Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury – dotace typu A a B (příloha č. 11) a Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna (příloha č. 12). Výtah z obou dokumentů poskytne níže přehledný souhrn informací.

6.1 Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury – dotace typu A a B Poskytnutí a použití dotací se řídí obecně závaznými právními předpisy1. Statutární město Brno poskytuje dotace, které jsou rozděleny na dva typy:



Typ A -

dotace jsou ve schváleném rozpočtu statutárního města Brna jmenovitě uvedeny jako dotace určené pro konkrétní projekt a příjemce;

-

dotace jsou zařazeny do rozpočtu z podnětu města Brna, a to z důvodů hodných zřetel; tj. zájem vedení města Brna dlouhodobě podporovat určité doplňkové služby a/nebo zajišťovat realizování větších významnějších kulturních akcí celoměstského významu;

-

většinou se jedná o akce, které jsou finančně náročnější a jejich financování je pokryto z více zdrojů;

-

o dotaci na projekt může požádat pouze právnická osoba;

-

žádost o dotaci na provozní náklady může podat také pouze právnická osoba, ovšem s podmínkou, že není zřízena za účelem dosažení zisku;

-

při dosažení dotace typu A na projekt bude žadateli, resp. příjemci umožněno

uvádět

na

propagačních

materiálech

vztahujících

se k projektu statutární město Brno jako spolupořadatele projektu;

1

Více viz příloha č. 11

76

-

příklad dotace typu A na provoz: Divadlo Líšeň, o. s., a na projekt: Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER nebo Divadelní festival Mezi ploty apod.



Typ B -

na dotace typu B jsou ve schváleném rozpočtu statutárního města Brna vyčleněny finanční prostředky, jež se rozdělují podle počtu přijatých žádostí, u kterých se bere na zřetel jejich formální i obsahová kvalita;

-

žádost

o

dotaci

na

provozní

náklady

musí

být

doplněna

o dramaturgický plán či plán činnosti na kalendářní rok; -

žádost o dotaci na projekt může podat právnická stejně jako fyzická osoba; o finanční příspěvek na provozní náklady může podat pouze právnická osoba, která není zřízena za účelem zisku.

Dotace jsou poskytovány na neziskové a nekomerční projekty a neziskovou činnost v oblastech: 

mimořádné kulturní akce místního i regionálního významu,



kulturní reprezentace města Brna v zahraničí,



rozvoj amatérské a místní kultury,



zájmová umělecká činnost,



podpora profesionálních kulturních aktivit,



podpora uměleckých řemesel a lidových tradic,



výstavy a prezentační akce,



vydavatelská činnost.

Dotace nelze použít na: 

úhradu honorářů, mezd a ostatních osobních nákladů, taktéž na odvod sociálního a zdravotního pojištění příjemce dotace a jeho zaměstnanců,



úhradu výdajů na stravné a pohoštění,



peněžní a věcné dary,



pořízení dlouhodobého majetku,



odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, 77



kapesné, stravné a úhradu cestovních náhrad nad rámec vymezený zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce,



dotace nemůže být převedena na další osobu, která pro žadatele zajišťuje realizaci projektu,



úhradu výdajů členům statutárních orgánů či jiných orgánů, členům či vlastníkům žadatele – právnické osoby (vyjma úhrad cestovních náhrad, dle zákona viz výše). Dotace mohou být poskytnuty maximálně do výše 50% celkových nákladů

na projekt či 50% ročních provozních nákladů organizace. Použití získaných finančních prostředků je vymezeno pouze pro účely dané Pravidly1.

6.1.1 Poskytování dotace Každoročně jsou Odborem kultury MMB vyhlášeny termíny podání žádostí obou typů dotací. Stanovené lhůty odevzdání žádostí typu A a B jsou od sebe vzdáleny o několik týdnů. Nejčastěji se jedná o měsíce září a/nebo říjen. Žádost musí být předložena na stanovených formulářích (příloha č. 13), a to spolu s nezbytnými přílohami a čestnými prohlášeními. K danému datu se žádost včetně příloh odevzdá osobně nebo poštovní zásilkou na příslušný odvětvový odbor. Zde jsou pověřenými pracovníky kontrolovány formální náležitosti, mezi něž patří například správnost a úplnost povinně vyplněných položek formuláře žádosti o poskytnutí dotace, doložení všech požadovaných příloh, podpisy, atd. Dále jsou brána v potaz tzv. technická kritéria. V tomto případě se jedná například o stav vyúčtování případné předešlé udělené dotace, úspěšnost projektu (bylo-li na stejný projekt žádáno již dříve), důvěryhodnost a spolehlivost žádajícího subjektu (FO či PO). V posledně jmenovaném případě jsou sledovány zejména případné dluhy př. nájem, platba běžných povinných poplatků (odpad, poplatek za psa atd.), plnění splátkového kalendáře, dluhy vůči městu Brnu, dluhy na zdravotním či sociálním pojištění a další. Po kontrole formálních požadavků je z Odboru kultury MMB odeslán návrh na udělení dotací typu B k projednání následujícím orgánům: a) komise pro kulturu Rady města Brna, b) Rada města Brna, c) finanční výbor

1

Více viz příloha č. 11

78

Zastupitelstva města Brna a nakonec se k žádostem vyjadřuje d) Zastupitelstvo města Brna. K uvedenému postupu dochází zpravidla do tří měsíců po schválení rozpočtu na daný rok. Součástí předloženého návrhu na poskytnutí dotací je také návrh na uzavření smluv o poskytnutí schválených dotací včetně obecných podmínek pro uzavření smluv. Žadatelé, kteří uspěli v dotačním řízení a jimž byla přidělena dotace, jsou vyrozuměni výzvou. K podpisu smlouvy ze strany žadatele musí dojít do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Nestane-li se tak a pokud není poskytnuta jiná forma součinnosti, je toto považováno za odmítnutí uzavřít s Odborem kultury MMB smlouvu o poskytnutí dotace. V takovém případě dojde k vypracování návrhu na zrušení dotace, který podává odvětvový odbor opět výše uvedeným orgánům města Brna. Po uzavření smluv o poskytnutí dotace zajistí Odbor kultury vyplacení příslušných dotací jednotlivým příjemcům. Rozhodnutí o výši dotace je kolektivním stanoviskem samosprávných orgánů města. „Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: bezúplatný převod věcí včetně peněz … na podporu rozvoje kultury … ve výši nad 20.000 Kč“ (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 85, písm. c), a proto není možné poskytnout zdůvodnění výše zmíněného rozhodnutí. Na přiznání dotace neexistuje právní nárok.

6.1.2 Vyúčtování dotací Finanční prostředky je možno použít, nestanoví-li smlouva jinak, nejpozději do 31. prosince běžného roku a nelze je převádět do roku následujícího. Povinností příjemce dotace je vrátit nevyčerpané finanční prostředky na účet poskytovatele. V případě, že projekt nebyl realizován v průběhu kalendářního roku a nepíše-li se ve smlouvě jinak, je příjemce povinen vrátit dotaci v plné výši. Při zjištění závažné skutečnosti (např. uvedení nepravdivých údajů v žádosti, použití dotace na jiný účel, nevyužití celé dotace, nedostatečné vyúčtování dotace) musí příjemce poskytovateli opět přidělenou finanční částku vrátit v plné výši. Vyúčtování dotací se provádí na speciálních formulářích „Vyúčtování neinvestiční dotace příjemců z oblasti kultury“ (příloha č. 14), které jsou součástí smlouvy.

79

Ad 2) Jak bylo již uvedeno výše, je statutární město Brno členěno na dvacet devět městských částí. Každá z nich poskytuje dotace na podporu nejrůznějším projektům. Vyhlášené dotační řízení je často společné pro více aktivit, tzn. sportovní aktivity, volnočasové aktivity, kulturní či sociální. Na webových stránkách městských částí lze dohledat, ač v některých případech bohužel s obtížemi způsobenými nepřehledným uspořádáním stránky, pravidla pro poskytnutí žádostí a další informace o poskytované podpoře.

6.2 Neinvestiční dotace typu A schválené subjektům v oblasti kultury 6.2.1 Rok 2004 6.2.1.1 Projekty Z rozpočtu města Brna bylo přiděleno na projekty celkem 1.365.000 Kč. Celkový počet projektů, mezi něž byla uvedená částka rozdělena, bylo 12. O poskytnutí dotací bylo rozhodnuto na zasedání Zastupitelstva města Brna (dále také „ZMB“) č. Z4/012 konaného od 9. prosince 2003. V kategorii divadelních projektů byl podpořen jediný projekt, a to částkou 260.000 Kč. Jednalo se o 14. ročník mezinárodního festivalu vysokých divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, jehož organizátorem je Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Přidělená dotace činila 19 % z celkového objemu finančních příspěvků.

6.2.1.2 Provoz Na výše uvedeném zasedání Zastupitelstva města Brna bylo taktéž schváleno přidělení dotace na částečné pokrytí provozních nákladů celkem u 3 subjektů. Jedním z nich bylo Divadlo v 7 a půl, o. s., které bylo podpořeno částkou 700.000 Kč (tj. 18 %). Celková výše schválené dotace činila 3.900.000 Kč.

80

6.2.2 2005 6.2.2.1 Projekty Poskytnutí dotací subjektům v oblasti kulturních projektů bylo schváleno Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání č. Z4/022 konaného od 21. prosince 2004. Celková rozdělená částka se dostala na 1.975.000 Kč. Z celkem 12 podpořených projektů byl z divadelních finančně dotován opět pouze projekt Divadelní fakulty JAMU v Brně, a to další ročník Mezinárodního festivalu vysokých divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Jednalo se o dotaci ve výši 260.000 Kč, což znamenalo 13 % ze všech přidělených finančních prostředků.

6.2.2.2 Provoz Provozní náklady byly částečně pokryty dotací u celkem 4 žádajících subjektů. Z těchto byla dvě divadla. Divadlo Líšeň, o. s., dosáhlo na částku 360.000 Kč a Divadlo v 7 a půl, o. s., získalo dotaci ve výši 700.000 Kč. Celková přidělená dotace byla 4.760.000 Kč. Na divadelní provoz bylo poskytnuto 22 % ze všech udělených dotací.

6.2.3 2006 6.2.3.1 Projekty Finanční částka, která byla rozdělena v rámci projektů, se vyšplhala na 2.710.000 Kč. Podpořen nebyl přímo ani jeden divadelní projekt některého z nezřizovaných divadel působících v Brně. Podporu ve výši 260.000 Kč (tj. 10 %) získal Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který pořádá Divadelní fakulta JAMU. Celkem byla podpora přiznána 14 projektům. Poskytnutí dotací bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z4/030 konaného od 6. prosince 2006, č. Z4/035 konaného od 27. června 2006 (I. kolo) a č. Z4/031 konaného 23. května 2006 (II. kolo) za podmínek smluv schválených na zasedání ZMB č. Z4/031 konaného 24. ledna 2006.

81

6.2.3.2 Provoz Dotace určené na pokrytí provozních nákladů byly schváleny na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z4/031 konaného od 23. května 2006. Celkem byly uspokojeny 3 žádající subjekty celkovou částkou 3.800.000 Kč. Dva z nich se řadily do oblasti divadelní – Divadlo Líšeň, o. s., (450.000 Kč) a Divadlo v 7 a půl, o. s., (450.000 Kč). Mezi divadelní subjekty bylo rozděleno necelých 24 % dotací určených na kulturní projekty.

6.2.4 2007 6.2.4.1 Projekty V roce 2007 bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/002 konaného od 19. prosince 2006, za podmínek smluv schválených na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/003 konaného od 30. ledna 2007, celkem 13 projektů. Z nich je možno dva zahrnout do oblasti divadelní. Částka 260.000 Kč byla určena na Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER (DIFA JAMU) a 70.000 Kč získala společnost Nedomysleno, s. r. o., produkční a reklamní agentura, která je organizátorem divadelního festivalu Mezi ploty. Následovalo II. kolo (zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/008 konaného od 4. září 2007) a III. kolo (zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/011 konaného od

11.

prosince

2007)

schvalování

neinvestičních

dotací

na

projekty.

Bylo rozhodnuto o navýšení jedné dříve schválené dotace a schválení nového projektu. Pro rozpočet to finálně znamenalo výdaj 2.750.000 Kč. Divadelní projekty získaly 12 % z celkem rozdělených finančních prostředků.

6.2.4.2 Provoz Dotaci na provoz z rozpočtu města Brna získalo divadlo jediné, a to Divadlo Líšeň, o. s. Jeho dotace činila 450.000 Kč, což představuje 19 % z celkově udělených dotací. Celková částka financí určených na provoz byla 2.350.000 Kč. Na tomto místě je zajímavé poznamenat, že zbývající část dotace určenou na provoz (1.900.000 Kč) získal Český filharmonický sbor, o. p. s. Schvalování dotací v I. kole

82

probíhalo na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/002 konaného od 19. prosince 2006, a to za podmínek smluv schválených na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/003 konaného od 30. ledna 2007. II. kolo pak proběhlo na zasedání č. Z5/008 konaného od 4. září 2007, kde bylo rozhodnuto o navýšení dotace Českému filharmonickému sboru, o. p. s., (o více než 100 %).

6.2.5 2008 6.2.5.1 Projekty Rok 2008 přinesl začlenění do rozpočtu města Brna stejným žádajícím subjektům jako v předešlém roce, a tak i totožné divadelní projekty. DIFA JAMU získala na pořádání mezinárodního festivalu divadelních škol 260.000 Kč a 17. ročník festivalu Mezi ploty, respektive jeho organizátor agentura Nedomysleno, s. r. o., posílila svůj rozpočet akce o jistých 100.000 Kč. Celkem bylo mezi 13 projektů rozděleno 2.440.000 Kč, z čehož necelých 15 % se dostalo k divadelním subjektům. Proběhla celkem tři kola schvalování dotací, na nichž dospělo Zastupitelstvo města Brna k rozhodnutí. I. kolo se konalo na zasedání č. Z5/011 konaného od 11. prosince 2007 za podmínek smluv schválených na zasedání ZMB č. Z5/012 konaného od 29. ledna 2008. II. kolo, na němž došlo k navýšení jedné dotace, proběhlo na zasedání ZMB č. Z5/016 konaného od 24. 6. 2008. Stejně tak k navýšení jediné již schválené dotace došlo v rámci III. kola schvalovacího procesu během zasedání brněnských zastupitelů.

6.2.5.2 Provoz Na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/011 konaného od 11. prosince 2007 za podmínek smluv schválených na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/012 konaného od 29. ledna 2008 byla přidělena dotace na provoz Divadlu Líšeň, o. s., a to ve stejné výši jako v letech předešlých. Jednalo se o 450.000 Kč (tj. 31 %). Dvěma uspokojeným žadatelům byly na provoz poskytnuty dotace v celkové výši 1.450.000 Kč.

83

6.2.6 2009 6.2.6.1 Projekty Projekty, kterým byly uděleny dotace na pokrytí části svých nákladů, se nelišily od předešlých let. Výše poskytnutých dotací byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/021 konaného 9. prosince 2008 za podmínek smluv schválených na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/022 konaného 27. ledna 2009. Divadelní fakulta JAMU získala na festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER 260.000 Kč a 18. ročník festivalu Mezi ploty byl podpořen částkou 100.000 Kč. Tyto dva projekty získaly necelých 17 % z veškerých dotací na projekt. Zastupitelstvo schválilo celkem 12 dotací a jednu posléze navýšilo. Finální finanční částka poskytnutá žadatelům se vyšplhala na 2.170.000 Kč.

6.2.6.2 Provoz Na totožném zasedání zastupitelů města Brna (viz výše) byla současně schválena provozní dotace Divadlu Líšeň, o. s., a to opět ve výši 450.000 Kč. Tato dotace byla navýšena o 50.000 Kč schválením ve II. kole, které se konalo na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/028 konaného 6. října 2009. V roce 2009 byla na provoz schválena pouze výše uvedená dotace, a to tedy v celkové výši 500.000 Kč.

6.2.7 2010 6.2.7.1 Projekty Poskytnutí dotací žádajícím subjektům bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/030 konaného 8. 12. 2009 za podmínek smluv schválených na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/031 konaného 26. ledna 2010. Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER získal 260.000 Kč a festivalu Mezi ploty byla schválena dotace ve výši 100.000 Kč. Tedy celkem 360.000 Kč, což činí z celkové dotace 16,3 %. V dotačním řízení uspělo 12 žádostí a celkově bylo rozděleno 2.210.000 Kč.

84

6.2.7.2 Provoz Na výše uvedeném zasedání Zastupitelstva města Brna byly finančně podpořeny dvě žádosti celkovou sumou 1.350.000 Kč. Z této částky putovala provozní dotace opět Divadlu Líšeň, o. s. Výše dotace dosáhla také v roce 2010, stejně jako v letech předešlých, částky 450.000 Kč (tj. 33,3 %).

85

6.3 Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu „A“ poskytnutých kulturním organizacím v letech 2004 – 2010 Tabulka 17: Počet schválených neinvestičních dotací typu „A“ 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem schválených dotací

12

12

14

13

13

12

12

1

1

1

2

2

2

2

4

3

3

2

2

1

2

2

1

2

1

1

1

1

na projekty divadelní projekty Celkem schválených provozních dotací divadelní provoz pramen: autorka diplomové práce1

Graf 12: Počet schválených neinvestičních dotací typu "A" Neinvestiční dotace typu A - počet 16

počty schválených dotací

14 12 10 8 6 4 2 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok celkem schválených dotací na projekty celkem schválených provozních dotací

divadelní projekty divadelní provoz

pramen: autorka diplomové práce1

1

Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-socialne-kulturni/odbor-kultury/

86

Tabulka 18: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „A“ (v tis.Kč) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem schválených dotací

1975

1365

2710

2750

2440

2170

2210

260

260

260

330

360

360

360

4760

3900

3800

2350

1450

500

1350

1060

700

900

450

450

500

450

na projekty divadelní projekty Celkem schválených provozních dotací divadelní provoz pramen: autorka diplomové práce1

Graf 13: Dotace - schválené neinvestiční dotace typu "A" Neinvestiční dotace typu A - finance 5000

přidělené dotace v Kč (v tis.)

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2004

2005

2006

2007 rok

celkem schválených dotací na projekty celkem schválených provozních dotací

2008

2009

2010



1


87

6.4 Neinvestiční dotace typu B schválené subjektům v oblasti kultury 6.4.1 2004 6.4.1.1 Projekty Neinvestiční dotace žádajícím subjektům na podporu jejich projektů byly schváleny na zasedáních Zastupitelstva města Brna č. Z4/014 konaného dne 9. března 2004 a č. Z4/017 konaného dne 22. června 2004. Na těchto jednáních bylo k udělení dotace schváleno celkem 249 projektů, z nich bylo 20 z kategorie divadelních (8 %). Celková rozdělená finanční částka se vyšplhala na 5.145.000 Kč. Divadelní projekty získaly 455.000 Kč, tj. 8,8 %. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Finančně byly subvencovány projekty týkající se vytvoření divadelní inscenace (Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Drba, o. s., Divadelní studio Dialog, o. s., Historizující sdružení žakérské Poustevník, o. s., Klub přátel umění v ČR, o. s., Bc. Pavla Racková, Sdružení na podporu brněnského divadla, o. s., Středoevropská kolonie současného umění, o. s.) i projekty, které lze označit jako divadelně vzdělávací (Evropské centrum pantomimy Neslyšících, o. s., Sdružení na pomoc mentálně postiženým, o. s., Svaz Neslyšících a nedoslýchavých v ČR, o. s.). Dále byly podpořeny festivaly (Divadelní fakulta JAMU, Klub přátel umění v ČR, o. s., Kulička, o. s., občanské sdružení FESTIVADLO, Salesiánské středisko mládeže). Mezi subvencované projekty se dostaly také projekty zabývající se vydáním bulletinu Klubu přátel opery a baletu i prezentací města Brna v zahraničí Divadlem Líšeň, o. s. Ke 3 nepodpořeným divadelním projektům patřily následující: Divadlo Neslyším, o. s. (podpora balkánského turné), divadelní přehlídka Divadelní agentury ECHO, s. r. o. Poslední nepodpořený projekt byla podpora účasti MgA. Adély Kratochvílové na mezinárodním divadelním festivalu v Jerevanu. Celkem nebylo podpořeno 37 žádostí o dotaci na projekt.

88

6.4.1.2 Provoz Z celkem 25 schválených příspěvků na provozní náklady bylo 8 pro divadelní subjekty (32 %). Výše finanční dotace přidělené mezi vybrané subjekty činila celkem 1.425.000 Kč, z toho na divadelní subjekty 590.000 Kč (41 %). Finanční příspěvek na provoz získaly: Divadelní spolek SLAWJENA, o. s., Divadlo Bolka Polívky, s. r. o., Divadlo Čára, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Divadlo U stolu, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Sdružení Dům, o. s. a Společnost pro propagaci komorní opery, o. s. O udělení dotací rozhodlo na svém výše uvedeném zasedání Zastupitelstvo města Brna v březnu a červnu 2004.

6.4.2 2005 6.4.2.1 Projekty Pro rok 2005 bylo z celkem 274 žadatelů o finanční dotaci na projekt vybráno k podpoře 227 žádostí. Z této skupiny bylo pouze 17 projektů z kategorie divadelní, tj. 7,5 %. Zastupitelstvo města Brna mělo první zasedání (č. Z4/023), kde se rozhodovalo o dotacích dne 1. března 2005. Následovalo II. kolo (zasedání č. Z4/25 – 17. května 2005), III. kolo (zasedání č. Z4/27 – 13. září 2005) a IV. kolo (zasedání č. Z4/029 – 8. listopadu 2005) schvalování dotací na projekty v oblasti kultury. Celková částka, která byla v různých výších přiznána jednotlivým žadatelům, dosáhla 4.945.000 Kč. Z toho na divadelní projekty šlo 290.000 Kč (5,9 %). Počet nepodpořených dosáhl počtu 47 kulturních projektů. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Finanční podporu získaly projekty připravující divadelní inscenaci (Divadelní spolek J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Divadlo Alfred, o. s., Divadlo NABLÍZKO, o. s., Divadelní studio Dialog, o. s., Herecká škola Studio Racek, o. s., Historizující sdružení žakérské Poustevník, o. s.) či divadelně vzdělávací projekty (Herecká škola Studio Racek, o. s., Divadlo KUFR, o. s., Svaz Neslyšících a nedoslýchavých v ČR, o. s.). Dalšími podpořenými byly festivaly (Divadelní fakulta JAMU, Klub přátel umění v ČR, Kulička, o. s., Lužánky – centrum volného času, Svaz 89

Neslyšících a nedoslýchavých v ČR, o. s., Nedomysleno, s. r. o. a občanské sdružení FESTIVADLO). Mezi projekty, které v dotačním řízení neuspěly (celkem 47), byl z kategorie divadelní pouze projekt Městského divadla Děčín, jenž se týkal prezentace brněnského divadla v Děčíně.

6.4.2.2 Provoz O finanční podpoře subjektů žádajících dotace na provoz bylo rozhodnuto Zastupitelstvem města Brna na zasedání č. Z4/023 konaném 1. března 2005. Dotace byla přidělena celkem 24 žadatelům a jednalo se o částku ve výši 1.340.000 Kč. Ze schválených bylo 7 žadatelů z oblasti divadla (29 %). Těmto dohromady připadla dotace 525.000 Kč (39 %). K podpořeným žadatelům patřily následující instituce: Divadelní spolek SLAWJENA, o. s., Divadlo Bolka Polívky, s. r. o., Divadlo Čára, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Sdružení Dům, o. s. a Společnost pro propagaci komorní opery, o. s.

6.4.3 2006 6.4.3.1 Projekty Poskytnutí dotací včetně podmínek smluv bylo schváleno na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z4/032 konané od 28. února 2006. V tomto roce žadatelé o dotaci podali celkem 267 žádostí, které byly zastupitelům předloženy ke schválení. O několik měsíců později, konkrétně na zasedání č. Z4/035 konaném od 27. června 2006, proběhlo II. kolo schvalování dotací, na němž bylo vyhověno dalším 7 žadatelům o podporu neinvestičních projektů. Úspěšných bylo 225 žadatelů. Celková rozdělená částka mezi všechny úspěšné žadatele se vyšplhala na 5.058.000 Kč.

90

Charakteristika podpořených divadelních projektů: Finančně podpořených 19 projektů, které byly zahrnuty do kategorie divadelní, bylo velmi rozmanitých. Jednalo se jednak o podporu příprav divadelních inscenací amatérských souborů (Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Herecká škola Studio Racek, o. s., ProART, o. s., Konzervatoř Brno, Gymnázium P. Křížkovského, Divadelní studio Dialog, o. s.) a divadelních festivalů (Evropské centrum pantomimy neslyšících, o. s., Klub přátel umění v ČR, Kulička, o. s., Lužánky – centrum volného času, Nedomysleno, s. r. o., občanské sdružení FESTIVADLO, ProART, o. s., Snip & Co, s. r. o.). Celková rozdělená částka mezi projekty činila 426.000 Kč, což je 8, 44 %. Zastupitelstvem města Brna nebyly odsouhlaseny dotace na projekt 3 žadatelům: Herecká škola Studio Racek, o. s. (2. ročník soutěže v jazykolamech), Pavel Řehořík (Vaření polívky - scénický salón Větrných mlýnů) a ProART, o. s. (Festival ProART 2006). V průběhu schvalovacího procesu nebylo schváleno dohromady 49 žádostí o dotaci na projekt.

6.4.3.2 Provoz Dotace žadatelům na pokrytí provozních nákladů byly schváleny, a to včetně podmínek smluv na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z4/032 konané od 28. února 2006. Z celkem 25 podpořených žádostí bylo 8 v kategorii divadelní (Divadelní spolek Slawjena, o. s., Divadlo Bolka Polívky, s. r. o., Divadlo Neslyším, o. s., Historizující sdružené žakérské divadlo Poustevník, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s., Společnost pro propagaci komorní opery, o. s., Sdružení Dům, o. s.). Veškeré žádosti získaly dotaci na provoz ve výši 1.345.000 Kč, z toho 475.000 Kč (tj. 35,3 %) z divadelní kategorie.

91

6.4.4 2007 6.4.4.1 Projekty Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém zasedání č. Z5/004, které se konalo dne 20. března 2007 poskytnutí dotací, a to včetně podmínek smluv, pro celkem 247 podaných žádostí. Z těchto bylo do kategorie divadelní vybráno a finančním příspěvkem podpořeno 28 projektů (tj. 11,3 %). Celková rozdělená finanční částka byla 7.325.000 Kč. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Podpořeny byly festivaly (Evropské centrum pantomimy neslyšících, o. s., Herecká škola Studio Racek, o. s., Klub přátel umění v ČR, o. s., Lužánky – středisko volného času, občanské sdružení FESTIVADLO, Kufr, o. s.), přípravy divadelních inscenací (Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Herecká škola Studio Racek, o. s., Klub přátel umění v ČR, Kufr, o. s., Mateřské centrum Kuřátka, o. s., MgA. Martin Trnavský, MgA. Michal Zetel, REPT, o. s., občanské sdružení Pandora, Slawjena, o. s., Společnost pro komorní tvorbu Opera diversa, o. s., Unie neslyšících Brno, o. s., Domino Project, o. s., Divadlo Alfred, o. s., Česká myelomová skupina, nadační fond), vzdělávací aktivity (Evropské centrum pantomimy neslyšících, o. s., Konzervatoř Brno). Uvedeným 28 projektům bylo z výše uvedené celkové částky přiděleno 750.000 Kč (tj. 10,2 %). V dotačním řízení neuspělo celkem 44 žádostí, z nichž 2 se týkaly divadelních projektů: Divadelní studio Dialog, o. s. (Rok 2007 v Divadelním studiu Dialog) a Klub přátel opery a baletu, o. s. (Zpravodaj).

6.4.4.2 Provoz Dotace určené na provozní náklady zahrnuté do neinvestičních dotací typu B schválilo Zastupitelstvo města Brna na zasedání č. Z5/004 konaném od 20. března 2007 spolu s podmínkami smluv. Vyhověno bylo celkem 29 žadatelům o přiznání dotace, z nich bylo 7 žadatelů (24,1 %) z divadelní oblasti (Divadlo Bolka Polívky, s. r. o., Divadlo Neslyším, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s., občanské sdružení Absolutní divadlo, Sdružení Dům, o. s., 92

Společnost pro propagaci komorní opery, o. s.). Mezi uvedené žadatele byla rozdělena částka 595.000 Kč (34,6 %), a to z celkově rozdělených 1.720.000 Kč.

6.4.5 2008 6.4.5.1 Projekty Finální seznam žádostí o dotace na speciální kulturní projekty, který byl předložen Zastupitelstvu města Brna a projednán včetně smluv na zasedání č. Z5/013 konané od 4. března 2008, dosáhl počtu 312, z nich podpořeno 277. Z tohoto počtu bylo 27 žádostí z kategorie divadelní. Podporu získalo 25 projektů (tj. 9 %). Rozdělená finanční částka mezi všechny projekty dosáhla 7.315.000 Kč. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Finanční podporu obdržely festivaly (občanské sdružení FESTIVADLO, občanské sdružení Absolutní divadlo, Domino Project, o. s., REPT, o. s., FF MUNI, Lužánky – centrum volného času), přípravy divadelních inscenací (Buranteatr, o. s., Společnost pro propagaci komorní opery, o. s., Sdružení Richarda Wagnera v Brně, o. s., Společnost pro komorní tvorbu Opera Diversa, o. s., Konzervatoř Brno, Court of Moravia, o. s., Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Arte Yveta Tannenberger Management, s. r. o.) a vzdělávací divadelní projekty (Mateřské centrum Kuřátka, o. s. Pandora, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Evropské centrum pantomimy Neslyšících, o. s.). Částka pro těchto 25 uvedených projektů činila 598.000 Kč (tj. 8,17 %) z celkové částky dotací. Zastupitelstvo města Brna nepodpořilo 35 žádostí o dotaci, z toho byly dohromady 2 projekty z kategorie divadelní: Česká myelomová skupina, nadační fond (II. roč. akce Děti a studenti na pomoc onkologii) a Absolutní divadlo, o. s. (Zastávka – festival zábavy na zastávkách MHD v Brně).

6.4.5.2 Provoz Ke schválení dotací 32 žadatelům ucházejícím se o finanční podporu provozních nákladů došlo na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/013 konaném

93

od 4. března 2008. V divadelní kategorii bylo schváleno 9 žádosti (Slawjena, o. s., Divadlo Čára, o. s., Divadlo Koule, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Historizující sdružené žakérské divadlo Poustevník, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s., občanské sdružení Služebníci lorda Alfréda, Sdružení Dům, o. s.), a to částkou 645.000 Kč (34,12 %) z celkových 1.890.000 Kč. Z konečného počtu podaných žádostí o dotaci na provoz nebyly podpořeny celkem 2 z nich, obě z oboru divadla. Jednalo se o Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. a o občanské sdružení Rahat Lukum.

6.4.6 2009 6.4.6.1 Projekty Zastupitelstvo města Brna odsouhlasilo na svém zasedání č. Z5/023 konaném od 3. března 2009 celkem 266 žádostí o dotaci na projekt. Ze schválených projektů se 26 (tj. 9,8 %) vztahovalo k divadlu. Celkem byla projektům přidělena částka ve výši 7.592.000 Kč. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Dotace byla přidělena divadelním festivalům (Divadelní svět Brno, o. s., Herecká škola studio Racek, o. s., Jiří Vondráček, Kšandy – středoškolská divadelní společnost, o. s., Lužánky – středisko volného času, občanské sdružení FESTIVADLO, ProART, o. s, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, o. s.), přípravě divadelních inscenací (Divadlo Koule, o. s., Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s., Herecká škol studio Racek, o. s., Napříč – kulturní občanské sdružení, Mateřské centrum Kuřátka, o. s., Opera Diversa, o. s., REPT, o. s.) a divadelně vzdělávací projektům (Domino Project, o. s., Evropské centrum pantomimy neslyšících, o. s., Konzervatoř Brno, Plán B, o. s.). Na výše uvedených 26 projektů byla poskytnuta částka 787.000 Kč (10,37 %). Ze všech podaných žádostí o dotace na kulturní projekty nebylo celkem 57 podpořeno, z tohoto počtu bylo 8 projektů divadelních. Jednalo se o tyto žádající subjekty: Court of Moravia, o. s. (setkání na dílnách se zaměřením na improvizace a hraní role), Česká myelomová skupina, nadační fond (III. roč. akce Děti a studenti na pomoc onkologii), Mgr. Lenka Kočišová (realizace audiovizuální hry), Nahé 94

divadlo, o. s. (podpora alternativních hereckých metod), tři projekty o. s. Šavgoš (vytvoření divadelní hry Maringotka, série neprofesionálních divadelních představení v klubu Clubwash a moderovaný divadelní kabaret Triptych) a Tereza Čechová (Participační divadlo do mateřských škol).

6.4.6.2 Provoz Pro rok 2009 bylo Zastupitelstvem města Brna schváleno, na zasedání č. Z5/023 konané od 3. března 2009, přidělení finanční podpory určené na provozní náklady celkem 27 organizacím, z nichž bylo 8 divadelních (tj. 29,6 %). Jednalo se o Buranteatr, o. s., Divadelní spolek Slawjena, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Historizující sdružené žakérské divadlo Poustevník, o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s., Sdružení Dům, o. s., Společnost pro propagaci komorní opery, o. s. a Taneční divadlo MAXIMVS, o. s. Při III. kole jednání o provozních dotacích, které proběhlo 6. října 2009 byla Zastupitelstvem města Brna navýšena původní dotace Divadlu Neslyším, o. s., a to o 50.000 Kč. Celková přidělená dotace činila 2.700.000 Kč a z toho bylo 700.000 Kč určeno divadlům (tj. 26 %). Ze všech podaných žádostí o příspěvek na provoz celkem 3 neprošly schvalovacím procesem. V jednom případě se jednalo o žádost z divadelní kategorie. O finanční podporu se ucházela Společnost pro propagaci komorní opery, o. s.

6.4.7 2010 6.4.7.1 Projekty Ke schválení neinvestičních dotací typu B došlo na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z05/32 konaném 9. března 2010. Finanční dotace byla udělena 291 projektům, z nichž 28 bylo divadelních (tj. 9,6 %). Celková částka rozdělená mezi projekty se vyšplhala na 7.536.000 Kč. Charakteristika podpořených divadelních projektů: Podpořena byla příprava divadelních inscenací (Wopera-sérija, o. s., Nahé divadlo, o. s., Mateřské centrum Kuřátka, o. s., REPT, o. s., ProART, o. s., 95

Mgr. Lenka Kočišová, Kufr, o. s., Facka, o. s., Divadlo šansonu, o. s., Divadelní soubor J. K. Tyla ve Slatině, o. s.), divadelně vzdělávacích aktivit (Unie neslyšících Brno, o. s., Domino Project, o. s., REPT, o. s., Plán B., o. s., Nová Akropolis, o. s.) a organizace festivalů (ProART, o. s., Natřikrát, o. s., občanské sdružení FESTIVADLO, Kšandy – středoškolská divadelní společnost, o. s., Lužánky – centrum volného času, Herecká škola Studio Racek, o. s., Gruppe07, o. s., Bensen, s. r. o.). Na uvedené projekty byla přidělena částka 800.000 Kč (tj. 10,6 %). Celkem 33 projektům nebyla dotace schválena. Z toho 8 žadatelům z oblasti divadla: dvě žádosti Herecké školy Studio Racek, o. s. (festival Racek na hradbách Špilberku a příspěvek na výjezd na festival do Itálie), Jiří Ryšánek (inscenace dětského představení), Kufr, o. s. (vytvoření venkovního interaktivního představení), tři žádosti Divadlo v 7 a půl, o. s. (vytvoření tří inscenací) a Pure Arts Management, o. s. (Shen Yun – přední světová divadelní společnost představující tradiční čínskou kulturu).

6.4.7.2 Provoz Provozní

dotace

rozdělené

mezi

30

organizací

byly

schváleny

na zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/032 konané 9. března 2010. Celkem 8 divadelních organizací (Buranteatr, o. s., Divadelní spolek Slawjena, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Bezbariérové divadlo Barka, o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s., Služebníci lorda Alfréda, o. s., Sdružení Dům, o.s. a Taneční divadlo MAXIMVS, o. s.) dosáhlo na provozní dotace (tj. 26,7 %). Celková částka určená na provozní dotace byla 1.760.000 Kč a z toho 720.000 Kč bylo poskytnuto divadlům (tj. 40,9 %). Dotace na provoz nezískaly 3 žádající subjekty, z nichž jeden byl z oblasti divadla. Jednalo se o Divadelní studio Dialog, o. s.

96

6.5 Grafické vyjádření neinvestičních dotací typu „B“ poskytnutých kulturním organizacím v letech 2004 – 2010 Tabulka 19: Počet schválených neinvestičních dotací typu „B“ 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

celkem schválených

212

227

225

247

277

266

291

20

17

19

28

25

26

28

25

24

25

29

30

27

30

8

7

8

7

9

8

8

dotací na projekty divadelní projekty celkem schválených provozních dotací divadelní provoz pramen: autorka diplomové práce1

Graf 14: Počet schválených neinvestičních dotací typu "B" Neinvestiční dotace typu B - počet 350

počty schválených dotací

300 250 200 150 100 50 0 2004

2005

2006

2007 rok


2008

2009

2010



1


97

Tabulka 20: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „B“ (v tis. Kč) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5145

4945

5058

7325

7315

7592

7536

455

290

426

750

598

787

800

1425

1340

1345

1720

1890

2700

1760

590

525

475

595

645

700

720

celkem schválených dotací na projekty divadelní projekty celkem schválených provozních dotací divadelní provoz pramen: autorka diplomové práce1

Graf 15: Dotace- schválené neinvestiční dotace typu "B" Neinvestiční dotace typu B - finance 8000

přidělené dotace v Kč (v tis.)

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2004

2005

2006

rok

2007


2008

2009

2010



1


98

Z provedené analýzy neinvestičních dotací typu A i B, a to jak z hlediska výše poskytnuté finanční částky, tak i počtu schválených žádostí, lze provést další grafický výstup diplomové práce. Vyjadřuje jej tabulka č. 21 a graf č. 16. Jedná se o procentuální vyjádření dotací na projekt a provoz divadelním subjektům, a to pro oba typy dotace, A i B.

Tabulka 21: Procentuální vyjádření dotací typu A a B divadlům – projekty a provoz 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

dotace typ "A" - provoz

18

22

24

19

31

100

33

dotace typ "A" - projekty

19

13

10

12

15

17

16

dotace typ "B" - provoz

41

39

35

35

34

26

41

dotace typ "B" - projekty

9

6

8

10

8

10

11


Graf 16: Procentuální vyjádření dotací typu "A" a "B" - projekty a provoz Procentuální vyjádření dotací typu A i B - provoz a projekty 120 100 80

%

60 40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok dotace typ "A" - provoz dotace typ "B" - provoz

dotace typ "A" - projekty dotace typ "B" - projekty


1


99

6.6 Shrnutí kapitoly V kapitole Dotační politika města Brna je předložen značně podrobný popis dotací typu A i B v jednotlivých sledovaných letech. Z uvedeného je patrná jednak výše vydaných finančních prostředků v divadelní oblasti a také počet schválených žádostí o dotace. Oba sledované faktory jsou uváděny vzhledem k celkovému objemu rozdělených finančních prostředků a celkovému počtu žádostí, které Odbor kultury MMB obdržel. Poměrně detailní popis úspěšných žadatelů a zaměření jejich projektů dává čtenáři možnost zjistit, že se obojí poměrně pravidelně opakuje. Jak žadatel, tak i charakter žádosti. Není záměrem na tomto místě opakovat dlouhý výčet úspěšných žadatelů, nicméně bude zajímavé shrnout je do skupin podle zaměření projektů. Nejdříve budou charakterizovány dotace typu B – projekty. Nejvíce žadatelů získalo finanční prostředky na vytvoření divadelní inscenace. V této skupině se ve sledovaném období 2004 – 2010 nejčastěji objevují následující subjekty: Herecká škola Studio Racek, o. s., Divadelní studio Dialog, o. s., Divadelní soubor J.K. Tyla ve Slatině, o. s. a Mateřské centrum Kuřátka, o. s. Další skupina projektů, označená jako projekty divadelně vzdělávací, byla v největší míře zastoupena těmito žadateli: Evropské centrum pantomimy Neslyšících, o. s., Sdružení na pomoc mentálně postiženým, o. s., Konzervatoř Brno, Domino Project, o. s. Dotační příspěvek na realizaci festivalů patřil nejčastěji těmto: občanské sdružení FESTIVADLO, ProART, o. s., Kšandy – středoškolská společnost o.s. a Lužánky – centrum volného času. Dotace typu B – provoz zastupují tito úspěšní žadatelé: Divadelní spolek SLAWJENA, o. s., Divadlo Neslyším, o. s., Bezbariérové divadlo Barka o. s., Malé divadlo kjógenu, o. s. a Divadlo Bolka Polívky, s. r. o. Pokud by měly být shrnuty dotace typu A, pak v oblasti příspěvku na provoz byli úspěšní Divadlo v 7 a půl, o. s. a Divadlo Líšeň, o. s. Ve sledovaných letech byla od roku 2005 po každý rok přidělena dotace líšeňskému divadlu a v letech 2004 – 2006 také divadlu principála Matěje T. Růžičky. Na dotaz, co bylo příčinou zrušení dotace typu A Divadlu v 7 a půl, o. s., bylo zaměstnankyní Odboru kultur MMB sděleno, že důvodem bylo nedodržování smluvních podmínek při získání dotace. Jednalo se o problémy s vyúčtováním, závěrečnou zprávou a samozřejmě i nesrovnalosti uvnitř organizace. Jednalo se o ekonomické důvody (platební neschopnost, zadlužení, nedodržování smluv atd.), ale také o nedodržování autorských práv inscenovaných her a další. Projekty, které byly přímo součástí schváleného rozpočtu města Brna, 100

a tudíž dotací typu A, jsou ve zmiňovaném období pouze dva. Jedná se o projekt pořádaný Divadelní fakultou JAMU v Brně s názvem Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Druhým je festival Mezi ploty, jež je organizován agenturou Nedomysleno, s. r. o. Z dat, která jsou doložena tabulkami č. 17 - 20 a jejich grafickým zpracováním č. 12 - 16, vyplývá několik poznatků. Průměrná částka přidělená na provoz divadelním subjektům u dotací typu A je 640.000 Kč a na projekty bylo přímo z rozpočtu města počítáno průměrně s 310.000 Kč. Bude-li pohlédnuto na průměrnou výši dotace u typu B, pak se v případě projektů jedná o 580.000 Kč a u provozních dotací v divadelní oblasti je to každoročně zhruba 600.000 Kč. V průběhu let 2004 – 2010 je z výsledků zpracovaných dat patrná mírně vzrůstající tendence, a to co do počtu schválených dotací, tak i do výše finanční částky rozdělené mezi úspěšné žadatele. Vzhledem k tomu, že popis procesu schvalování a připomínkování žádostí o dotaci byl detailně probrán v úvodní části kapitoly, nyní bude následovat spíše zhodnocení samotného systému. Učiněno tak bude samozřejmě s vědomím toho, že i přes maximální objektivitu je pravděpodobná jistá míra subjektivního zabarvení. Dle soudu autorky může být, a v mnohých případech zřejmě také bude, problematická právě výše přidělených financí. Často skloňovanou otázkou totiž zůstává, zda počet všech schválených dotací není ve svém důsledku na škodu. Pokud by bylo například schváleno méně žádostí, mohlo by zůstat více peněz k přerozdělení (to by samozřejmě neplatilo v případě, že by došlo k navýšení rozpočtu Odboru kultury). Nízká přidělená finanční částka může být ve svém důsledku pro žádajícího v některých případech zanedbatelná a pro daný projekt (nebo provozní náklady) nevýznamná. V tomto případě by stála za zvážení změna současného systému v dotační politice. Jak vyplývá z této diplomové práce, dochází od konce roku 2011 k postupné práci na vytvoření nového strategického dokumentu Program rozvoje kultury města Brna. V připomínkách po předložení dokumentu se upozorňuje kromě jiného na nutnosti změny v dotacích (více viz kapitola Kulturní politika města Brna). Jakákoliv změna, která bude učiněna, musí být součástí větší, systémové změny kulturní politiky města Brna a při její tvorbě bude zapotřebí součinnosti správy města s odbornou veřejností. V souvislosti s dotačním systémem není samozřejmě možné určit prioritu mezi jednotlivými kulturními odvětvími. Kdo a podle jakého klíče by byl schopen ukázat na tu či onu oblast kultury a stanovit ji jako přednější 101

a přínosnější?! Procentuální rozdělení financí jednotlivým oblastem? Kromě písemných pramenů a informací dostupných na internetových serverech, které byly k vypracování sdílených poznatků použity, byl kontaktován Odbor kultury MMB. Jeho zaměstnankyně byla oslovena několikrát, a to písemně i v rámci osobní schůzky. Dotazy se týkaly jednak kritérií při posuzování žádostí a dále „podmínek“ pro přesun projektu či provozního příspěvku z typu B do typu A, tedy přímo do rozpočtu města Brna. Dle slov1 paní doktorky Horníčkové nelze jako jednoznačná kritéria při udělování souhlasu s poskytnutím dotací brát například návštěvnost, návrhy rozpočtu, přínos projektu či instituce městu Brnu. Jedná se totiž o ukazatele, jež jsou vnímány velmi individuálně každým hodnotitelem a posuzovatelem. Na paměti je třeba stále mít, že divadlo není jedinou oblastí, která je Odborem kultury posuzována. Dalšími významnými oblastmi, a potažmo rivaly divadlu, jsou tanec, hudba, výstavnictví, folklór, kinematografie či literatura. Na otázku týkající se dotace typu A byla získána tato odpověď: „Zařazení do dotací typu A je dlouhodobou záležitostí, pokud jde o osvědčenou akci, je třeba zařazení konzultovat a předem dohodnout s vedením.“ (Horníčková, email ze dne 20. 4. 2011). Z osobního pohovoru byla cítit jistá zdrženlivost, jakoby se jednalo o citlivé téma. Jen těžko lze definovat, zda existují a jaká případně jsou kritéria, za jejichž dodržení se mohou akce či provoz některých subjektů tzv. dostat přímo do rozpočtu města Brna. Závěrem krátký popis nového pravidla, které se týká žádostí o dotace. Na počátku října 2011 proběhla všemi médii zpráva, která sdělovala nové kritérium pro podání žádosti o dotaci. A eliminovala tak některé subjekty. Zpráva oznamovala, že brněnská radnice více neumožní fyzickým a/nebo právnickým osobám, jež vedou s městem Brnem či jeho příspěvkovými organizacemi soudní spor, žádat o dotaci. Ačkoliv bylo uvedené schváleno, tak nepanoval mezi zastupiteli jednotný názor. Pro některé zástupce se podle jejich vlastních slov jedná o diskriminační pravidlo, které v podstatě pouze vylučuje tzv. nepohodlné žadatele. S názorem, že se ze strany města jedná o nezákonné rozhodnutí, nesouhlasí právník Jiří Zeman. Říká: „Brno nepřekročilo zákonné mantinely a došlo pouze ke stanovení pravidel, která musí být tímto rozhodnutím respektována“ (ČT Brno, 2011, online). Náměstek primátora Oliver Pospíšil sdělil, že „město jen nechce podporovat organizace, které mohou 1

Osobní schůzka s PhDr. Anežkou Horníčkovou – Odbor kultury MMB – 8. 3. 2011

102

poškozovat jeho zájmy“ (ČT Brno, 2011, online). Náměstek však dále uvedl, že v některých případech bude možné, aby byl spor pominut a došlo k poskytnutí dotace. Vedení soudního sporu s městem Brnem či jeho příspěvkovými organizacemi je tak kritériem posuzování žádostí o dotaci, které zřejmě může být posuzováno individuálně u každého žadatele.

103

7 Závěr Jednotlivá témata, kterými jsem se v průběhu příprav diplomové práce zabývala, jsou vždy v příslušné kapitole opatřena pečlivým shrnutím. Jelikož se chci vyvarovat jejich opakování, předložím dále krátké resumé hypotéz a cílů, které jsem si stanovila v záměru diplomové práce. Jedním z hlavních cílů bylo zmapování jednak žadatelů o dotaci na projekt či provoz a pak také samotných schválených dotací, a to jak typu dotace A, tak typu B. Jak je již patrno ze Shrnutí poslední kapitoly, jsou úspěšnými žadateli prakticky stále tytéž divadelní subjekty. V kapitole Dotační politika města Brna se mi podařilo popsat přehledně jednotlivé roky u daných typů dotací. Z textu jsou zřejmí žadatelé i zaměření projektu. Grafická část vypovídá o zastoupení a poměru divadelních dotací vzhledem k ostatním, o něž bylo žádáno cestou Odboru kultury MMB. Ve sledovaném období let 2004 – 2010 nejsou patrny žádné výrazné výkyvy. Naopak, v průměru oněch sedmi let se dotace obou typů, tedy provozních i na projekt, drží v následujícím průměru. Dotace typu A, která je schválena přímo z rozpočtu města Brna, činí na projekty průměrně 15 % a na provoz divadelním subjektům je to 24,5%. V případě dotace typu B se jedná o 36 % přidělené finanční částky na provoz a divadelní projekty jsou dlouhodobě subvencovány průměrně 9 % z celkové částky přidělené na daný typ dotace. V průběhu výzkumu jsem si potvrdila svoji hypotézu, že není možné srovnávat stran financování kulturní organizace městem Brnem zřizované a nezřizované. Jsem přesvědčena o tom, že pro vedení města Brna jsou základními nositeli divadelní kultury města jeho čtyři zřizovaná divadla: Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Centrum experimentálního divadla a Divadlo Radost. Tímto je pokryta v podstatě majoritní divácká obec, neboť tato divadla nabízí v rámci svého repertoáru všechny hlavní žánry. Výzkum a sběr informací pro tuto práci mě utvrdil v přesvědčení, že je opravdu nezbytná reforma stávající kulturní politiky města Brna. Od ní se dále odvíjí přístup jak k příspěvkovým organizacím v oblasti kultury, tak i k nestátní neziskové sféře. Strategický dokument by měl obsahovat charakteristiku krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých cílů, z nichž bude patrno směřování a záměry vedení města v oblasti kultury. V současné době probíhá dokončování nového strategického dokumentu pro kulturní politiku. Dále došlo k formování skupiny, která je schopna dialogu se zástupci vedení města a je v něm partnerem. 104

Poslední část závěru diplomové práce bych ráda věnovala podrobnému popisu současného stavu kulturního dění ve městě Brně. Na podzim roku 2010, tedy v době, kdy jsem započala se sběrem dat a sestavováním předkládané diplomové práce, nebyla ani zdaleka situace okolo kulturních organizací, financování kulturního života a budoucího vztahu vedení města Brna směrem ke kulturnímu sektoru tak neuspokojivá a napjatá, jako je nyní. Nebudu přehánět, pokud ji označím za vyhrocení stávajících poměrů. Daný stav a snaha po změně daly v září 2011 vzniknout nezávislé iniciativě s názvem Brno kulturní. Uskupení sdružuje osoby z řad profesionálních i amatérských neziskových organizací ve městě Brně. Nejedná se však pouze o zástupce z oblasti kulturní, ale také z dalších oborů uměleckých a vzdělávacích. Záhy po založení iniciativy bylo zveřejněno prohlášení, jež specifikovalo její základní požadavky: „1) Otevření diskuze nad přípravou Programu rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, části Rozvojových dokumentů Strategie pro Brno. 2) Přehlednější a účinnější nakládání s prostředky v oblasti kultury a umění. 3) Dialog o systémových změnách v kulturní politice města Brna mezi zástupci magistrátu, politických stran a představiteli všech oblastí kultury a umění v Brně.“ (Základní prohlášení, In: Brno kulturní, 2011, online). Dalším krokem bylo zaslání otevřeného dopisu1, pod nímž je podepsán mluvčí iniciativy Martin Bernátek, hlavním představitelům a zástupcům kultury města Brna. Adresáty byli primátor Roman Onderka, náměstkyně Jana Bohuňovská, členové Rady města Brna a vedoucí Odboru kultury MMB Viera Rusinková. Dopis dále obdrželi ředitelé příspěvkových i městem nezřizovaných kulturních a vzdělávacích organizací. Na webových stránkách iniciativy Brno kulturní byl otevřený dopis taktéž publikován. Zároveň zde bylo umožněno vyjádřit svůj souhlas se záměry iniciativy a připojit svůj podpis. Domnívám se, že se v současné době jedná prakticky o jedinou iniciativu občanů z řad odborné veřejnosti, která byla zformována a vystupuje v opozici ke stávajícímu systému a kulturní politice města Brna. Doposud byla zorganizovaná dvě otevřená jednání tzv. World Café, což je speciální diskusní forma, kde se u kulatých stolů nad vybranými otázkami setkali zástupci kulturních, uměleckých a vzdělávacích organizací působících ve městě Brně. Diskutovalo se a byly hledány možnosti řešení palčivých otázek stavu současné kultury v Brně. Kromě veřejných debat vedli členové iniciativy Brno 1

http://www.brnokulturni.cz/otevreny-dopis

105

kulturní do dubna 2012 dvakrát jednání společně s představiteli Odboru kultury MMB a Komise Rady města Brna pro kulturu. Výsledkem byl květnový návrh sestavit, pod hlavičkou Magistrátu města Brna, skupinu odborníků z řad nezřizované kulturní sféry s názvem Koordinační skupina pro kulturní politiku v Brně. Skupinu, jejíž členy budou zástupci statutárního města Brna (náměstkyně primátora, předseda Komise Rady města Brna pro kulturu, vedoucí Odboru kultury MMB, předseda Finančního výboru ZMB), zástupce TIC, tři zástupci brněnských zřizovaných organizací a tři zástupci kulturních organizací, které nejsou zřizovány městem Brnem. V Koordinační skupině budou dále účastni dva zástupci akademické obce. Hlavní body činnosti skupiny jsou následující: „revize a úprava návrhové části Programu rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, dále vypracování cílů kulturní politiky města Brna či akčních plánů na určité období, změna grantového systému a v neposlední řadě příprava projektu dlouhodobé platformy spolupráce“ (Brno kulturní pořádá volby, Brno kulturní, 2012, online). V kavárně Kunštátská Trojka proběhly dne 22. 5. 2012 veřejné volby. Ze 154 odevzdaných platných hlasovacích lístků vzešli tři zástupci nezřizované kulturní scény, kteří budou až do dalších komunálních voleb součástí výše uvedené skupiny. Monika Šimková (bývalá ředitelka Brněnského kulturního centra, příspěvkové organizace), Pavel Baďura (scénárista, režisér a provozovatel kavárny Kunštátská Trojka) a Viktor Pantůček (muzikolog). Výsledky voleb byly odeslány náměstkyni primátora Janě Bohuňovské. Koordinační skupina by měla být ustanovena oficiálně v průběhu června 2012. Nejen na webových stránkách iniciativy Brno kulturní1 je možno se dočíst, že obsahová vize nezřizované kulturní scény se může shrnout do mota „Méně zábavy, více kultury“. Nedomnívám se, že se jedná o správně zvolené moto, a to zejména, má-li být nitkou, která povede směřování zástupců nezřizované sféry v Koordinační skupině. Co se snaží říct? Nezřizovaná scéna nemůže být zábavou? Zřizované instituce nepřináší divákům a posluchačům kulturní obohacení a zážitek? Dle mého názoru bylo alfou a omegou, spouštěcím momentem současné snahy o reformu kulturní politiky a součinnosti mezi vedením města Brna a tzv. neziskovým sektorem, lednové veřejné projednávání2 Programu rozvoje

1

http://www.brnokulturni.cz/23-5-2012-vysledky-voleb-do-koordinacni-skupiny-pro-kulturni-politiku-

v-brne-za-nezrizovany-sektor-jsou-znamy#more-358 2

Sál Břetislava Bakaly v Brně, dne 25. 1. 2012

106

kultury ve městě Brně a jeho evaluace. Zúčastnění měli možnost připomínkovat předložený dokument a podat konstruktivní návrhy k jeho obsahu. Současně na jednání Ing. Stanislav Michalík veřejně deklaroval snahu a připravenost zástupců města Brna k otevřenému dialogu a spolupráci v rámci dokončení nového připravovaného strategického dokumentu kulturní politiky města. Město Brno se může pyšnit bohatým kulturním životem a plodným podhoubím, v němž se zakládají stále nové kulturní organizace a vznikají hodnotné projekty. Brno je dlouhodobě městem, jehož vedení vydává na kulturu takřka 10 % prostředků ze svého rozpočtu. Po kritice, které trvala několik let a svého vrcholu dosáhla v září 2011, bylo započato s komunikací a hledáním společné platformy, na níž bude možné stavět novou kulturní politiku města Brna. Domnívám se, že jedině spolupráce zastupitelů města a odborné veřejnosti může pomoci k řešení podstatných otázek kulturní politiky, jakými bezesporu jsou pravidla poskytování dotací kulturním subjektům či případná změna financování příspěvkových organizací s ohledem na otevření otázky možnosti vícezdrojového financování. Spolupráce však nemůže být pouze krátkodobě účelová. Právě ona několikrát zmiňovaná příprava Koordinační skupiny by mohla být první významnou vlaštovkou ke změně přístupu vedení města a stávajícího systému, jež byl v kulturní politice města nastaven. Na druhou stranu bude mít nezřizovaná kulturní scéna díky svým zástupcům možnost se sama podílet, pronikat do nově zaváděného procesu a v podstatě spolurozhodovat (byť jen poradním slovem či návrhem) o dění v kulturní oblasti ve městě Brně. Bude záležet na schopnosti a míře vzájemné komunikace a kooperace. Podaří-li se sestavit Koordinační skupinu a začlenit ji do procesu spolupráce s Odborem kultury MMB a jednání se zástupci vedení města, pak budeme schopni zhodnotit, jedná-li se o součinnost životaschopnou a prospěšnou. Snad se blýská brněnské kultuře na lepší časy.

107

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Kategorizace divadel působících ve městě Brně – rozdělení podle zaměření činnosti Tabulka č. 2: Výkonnost divadel – Divadlo Radost, příspěvková organizace Tabulka č. 3: Výkonnost divadel – Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka č. 4: Výkonnost divadel – Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Tabulka č. 5: Výkonnost divadel – Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Tabulka č. 6: Odbor kultury MMB – položkové dělení rozpočtu Tabulka č. 7: Provozní výdaje statutárního města Brna a Odboru kultury MMB Tabulka č. 8: Výdaje Odboru kultury MMB – divadelní činnost Tabulka č. 9: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Národní divadlo Brno Tabulka č. 10: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Městské divadlo Brno Tabulka č. 11: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Divadlo Radost Tabulka č. 12: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Centrum experimentálního divadla Tabulka č. 13: Finanční příspěvky Ministerstva kultury ČR a Krajského úřadu JMK divadlům zřízeným městem Brnem v letech 2004 - 2010 Tabulka č. 14: Kapitálové výdaje Odboru kultury MMB – divadelní činnost Tabulka č. 15: Kapitálové výdaje Odboru investic MMB - divadelní činnost Tabulka č. 16: Investiční dotace divadlům zřizovaných městem Brnem v r. 2004 – 2010 Tabulka č. 17: Počet schválených neinvestičních dotací typu „A“ Tabulka č. 18: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „A“ Tabulka č. 19: Počet schválených neinvestičních dotací typu „B“ Tabulka č. 20: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „B“ Tabulka č. 21: Procentuální vyjádření dotací typu „A“ a „B“ – projekty a provoz

108

Seznam grafů Graf č. 1: Výkonnost divadel – Divadlo Radost, příspěvková organizace Graf č. 2: Výkonnost divadel – Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Graf č. 3: Výkonnost divadel – Městské divadlo Brno, příspěvková organizace Graf č. 4: Výkonnost divadel – Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace Graf č. 5: Provozní výdaje statutárního města Brna a Odboru kultury MMB Graf č. 6: Výdaje Odboru kultury MMB – divadelní činnost Graf č. 7: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Národní divadlo Brno Graf č. 8: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Městské divadlo Brno Graf č. 9: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Divadlo Radost Graf č. 10: Příspěvek na provoz příspěvkové organizace – Centrum experimentálního divadla Graf č. 11: Celkové kapitálové výdaje MMB – divadelní činnost v letech 2004 – 2010 Graf č. 12: Počet schválených neinvestičních dotací typu „A“ Graf č. 13: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „A“ Graf č. 14: Počet schválených neinvestičních dotací typu „B“ Graf č. 15: Dotace – schválené neinvestiční dotace typu „B“ Graf č. 16: Procentuální vyjádření dotací typu „A“ a „B“ – projekty a provoz

109

Seznam příloh Příloha č. 1: Zakládací listina Brněnského kulturního centra, příspěvkové organizace Příloha č. 2: Dodatek ke zřizovací listině viz příloha č. 1 Příloha č. 3: Stanovy o.s. Divadelní svět Brno Příloha č. 4: Deklarace festivalu Divadelní svět Brno Příloha č. 5: Charakteristika některých vybraných divadel, divadelních spolků Příloha č. 6: Roční výkaz o divadle – formulář Příloha č. 7: Hospodaření příspěvkových organizací Příloha č. 8: Koncepce kultury v působnosti města Příloha č. 9: Zásady vztahů orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím Příloha č. 10: Společné prohlášení lídrů TOP 09, KDU-ČSL a SZ Příloha č. 11: Pravidla pro poskytování neinvestičních dotací z rozpočtu statutárního města Brna na projekty a provozní náklady v oblasti kultury – dotace typu A a B Příloha č. 12: Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Brna Příloha č. 13: Formulář žádosti o poskytnutí dotace na projekt – fyzická osoba Příloha č. 14: Vyúčtování neinvestiční dotace příjemců z oblasti kultury

110

Použité informační zdroje Seznam použité literatury 1. Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2000, 38. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb038-00.pdf 2. Zpráva o činnosti města Brna 2009. In: Dokumenty města Brna [online]. Brno: Magistrát města Brna, 2010 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_br na/OVV/cinnost2009.pdf 3. KREJČÍ, Hana. Základní typy právních forem profesionálních divadel v České republice a jejich vliv na proces řízení. Brno, 2007. Disertační práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce JUDr. Lenka Valová. 4. Česká republika. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo

vnitra

České

republiky,

2000,

73.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf 5. Divadelní svět Brno. KAISER, Martin. MODRÝ WEB. Divadelní svět Brno [online].

Brno,

2012

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.divadelnisvet.cz/ 6. Česká republika. Zákon č. 83/1990 sb., o sdružování občanů. In: Sbírka zákonů. Praha: Federální ministerstvo vnitra, 1990, 19. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1990/sb019-90.pdf

7.

Buranteatr. [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: www.buranteatr.cz

111

8. Co jsme zač?. MALÉ DIVADLO KJÓGENU. Malé divadlo kjógenu [online]. Brno [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://mdk.webgarden.cz/co-jsme-zac

9. O divadle. Divadlo Feste [online]. Brno [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.divadlofeste.cz/o-divadle/ 10. O nás. SLUŽEBNÍCI LORDA ALFRÉDA. Služebníci lorda Alfréda [online]. Brno, © 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.sluzebnici.cz/o-nas 11. Česká

republika.

Zákon

č.

455/1991

o

živnostenském

podnikání

(živnostenský zákon). In: Sbírka zákonů. Praha: Federální ministerstvo vnitra, 1991,

87.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zako na_smlouvy 12. HAMŠÍK Filip. Divadlo Špílberg. Divadlo Špílberg [online]. Brno [cit. 201205-01]. Dostupné z: http://www.divadlospilberg.cz/

13. Divadelní spolek Frída. TRNAVSKÝ, Martin. Divadelní spolek Frída [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.frida.cz/

14. POLÍVKA, Bolek. Divadlo Bolka Polívky. Divadlo Bolka Polívky [online]. Brno,

©

1997

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.divadlobolkapolivky.cz/

15. Divadlo Polárka. Divadlo Polárka [online]. Brno [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.divadlopolarka.cz/ 16. Statistika kultury. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=54 17. Česká republika. Zákon č. 89/1995 o státní statistické službě. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 1995, 19. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka112

zakonu/SearchResult.aspx?q=89/1995&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona _smlouvy 18. BEJVLOVÁ, Jana. Divadelní výkon: Měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla. Brno, 2005. Disertační práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. 19. Zpráva o činnosti. In: Brno: Správa města [online]. Brno: © Statutární město Brno,

2005

-

2011,

22.07.2011

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zpravy-o-cinnosti-mesta/ 20. Brno v číslech. In: Brno: Správa města [online]. Brno: © Statutární město Brno,

2005

-

2011,

22.07.2011

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/zpravy-o-cinnostimesta/brno-v-cislech/ 21. Statut města Brna. In: Statutární město Brno: Dokumenty města [online]. © Statutární město Brno, 2011, 02.05.2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/statut-mesta-brna/

113

Seznam citovaných zdrojů

Anička a letadýlko [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: www.letadylko.cz ANDRÝSOVÁ Jitka, 4. 4. 2012, emailová korespondence BEJVLOVÁ, Jana. Divadelní výkon: Měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla. Brno, 2005. Disertační práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. Str. 14. BEJVLOVÁ, Jana. Divadelní výkon: Měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla. Brno, 2005. Disertační práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. Str. 14. BEJVLOVÁ, Jana. Divadelní výkon: Měření výkonnosti neziskového repertoárového divadla. Brno, 2005. Disertační práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D. Str. 49. Brno kulturní pořádá volby. In: Brno kulturní: Aktuality [online]. Brno, 2012, 01.05. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.brnokulturni.cz/2-5-2012brno-kulturni-porada-volby#more-266 Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2000, 38. § 9. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb038-00.pdf Česká republika. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2000, 38. § 85, písm. c). Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb038-00.pdf Česká republika. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

114

rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha: Ministerstvo vnitra

České

republiky,

2000,

73.

§

27.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf

ČT Brno. Od Brna dostanou dotace jen ti, kteří se s ním nesoudí. In: Česká televize: ČT 24 [online]. 7. 10. 2011. Brno: © Česká televize 1996–2012, 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/138815od-brna-dostanou-dotace-jen-ti-kteri-se-s-nim-nesoudi/ Dokument statutárního města Brna. Koncepce kultury v působnosti města. Brno: Magistrát

města

Brna,

2003,

3

s.

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ OK/Koncepce_kultury.pdf

FARUGA, Ludvík. O nás. Divadlo Špílberg [online]. Brno [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.divadlospilberg.cz/index.php?page=o_nas

Festivaly. In: Centrum experimentálního divadla [online]. Brno [cit. 2012-0501]. Dostupné z: http://www.cedbrno.cz/index.php?lang=cze&show=festivaly&PHPSESSID=1b615eb10b399d03 0fd4838f99942b15 Historie. In: Moravská galerie v Brně [online]. Brno, © 2010 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/ogalerii/historie.aspx KAUCKÝ Jan, 18. 10. 2011, emailová korespondence KRCHŇÁKOVÁ Bronislava. Osobní rozhovor, Brno, ze dne 25. 4. 2011. MIXOVÁ, Michaela. Kulturní politika města Brna v komparaci s vybranými statutárními městy. Brno, 2010. Magisterská práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce MgA. Blanka Chládková. Str. 43.

115

MIXOVÁ, Michaela. Kulturní politika města Brna v komparaci s vybranými statutárními městy. Brno, 2010. Magisterská práce. Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce MgA. Blanka Chládková. Str. 64.

Statut festivalu. In: Setkání/Encounter 2011 [online]. Brno, © 2010 [cit. 2012-0402]. Dostupné z: http://www.encounter.cz/archive/2011/indexd8eb.html?p=17

Počátky českého divadla v Brně - NDB do r. 1945. In: Národní divadlo Brno: Z historie Národního divadla Brno [online]. Brno, © 2006-2010 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/pocatky-ceskeho-divadla-vbrne-ndb-do-r-1945 Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno. In: Evropský sociální fond v ČR [online].

2011,

17.

02.

2011

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

http://www.esfcr.cz/projekty/rozvojove-dokumenty-strategie-pro-brno Statut města Brna. In: Statutární město Brno: Dokumenty města [online]. © Statutární město Brno, 2011, 02.05.2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/statut-mesta-brna/

SUCHÁ, Lenka a Klára ŽIDKOVÁ. Divadla:škrty vyřešíme půjčkou. In: ŽIDKOVÁ, Klára. Deník.cz: Brněnský deník [online]. Brno: Copyright © VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2005, 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/kultura_region/divadla-skrty-vyresimepujckou20111026.html TESAŘ, Pavel. Brno shání peníze na kanalizaci, na divadla i nemocnice dá méně. In: IDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. 07.09.2011. Brno, 2011, 07.09.2011 [cit.

2012-05-04].

Dostupné

z:

http://brno.idnes.cz/brno-shani-penize-na-

kanalizaci-na-divadla-i-nemocnice-da-mene-pru-/brnozpravy.aspx?c=A110907_1647406_brno-zpravy_bor

116

Základní prohlášení. In: Brno kulturní: O nás [online]. Brno, 2011 [cit. 2012-0508]. Dostupné z: http://www.brnokulturni.cz/o-nas/zakladni-prohlaseni Zásady vztahu orgánů statutárního města Brna k příspěvkovým organizacím. In: Statutární město Brno: Městské části a společnosti [online]. 19. 09. 2011. Brno, 2011, 19. 09. 2011 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.brno.cz/spravamesta/urady-a-instituce-v-brne/mestske-organizace-a-spolecnosti/zasady-vztahuk-prispevkovym-organizacim/

ZETEL, Michal. Buranteatr. [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: www.buranteatr.cz Zpráva o činnosti města Brna 2009. In: Dokumenty města Brna [online]. Brno: Magistrát

města

Brna,

2010

[cit.

2012-04-01].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ OVV/cinnost2009.pdf, str. 87.

117

Seznam používaných zkratek MMB – Magistrát města Brna JMK – Jihomoravský kraj MK ČR - Ministerstvo kultury České republiky RMB – Rada města Brna ZMB – Zastupitelstvo města Brna JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně CED – Centrum experimentálního divadla BKC – Brněnské kulturní centrum TIC – Turistické informační centrum města Brna NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu ESF – Evropské strukturální fondy MČ – městská část ORF MMB – Odbor rozpočtu a financování Magistrátu města Brna EU – Evropská unie KDU – ČSL Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová SZ – Strana zelených ČT – Česká televize FO – fyzická osoba PO- právnická osoba o.s. – občanské sdružení s.r.o. / spol. s r.o. – společnost s ručením omezeným

118

Tabulka 1: Kategorizace divadel působících ve městě Brně - rozdělení podle zaměření činnosti typ právní formy divadla / typ činnosti

příspěvkové organizace (p.o.)

divadlo pro děti

experimentální divadlo (jiné formy divadla + pouliční, klauniády …)

divadlo pro děti i dospělé repertoár

divadlo pro dospělé repertoár

Divadlo Polárka1

Centrum experimetnálního divadla

Národní divadlo Brno

Městské divadlo Brno

vícúčelové zařízení

jiný důvod vzniku

taneční divadlo

studentské divadlo (SŚ a VŠ)

hudební divadlo (hudebnědramatické projekty)

zaniklé divadlení soubory

Divadlo Radost Divadlo Bolka Polívky (stagiona)

obchodní společnsot (s.r.o.)

G-studio Divadlo Feste

Divadelní studio V

Buranteatr

Dětský divadelní soubor Pirko

Festivadlo

Taneční divadlo Mimi Fortunae

Divadlo Čára

Divadelní spolek Slawjena

Absolutní divadlo (2006 - 2011)

Služebníci lorda Alfréda

Divadelní soubor J.K. Tyla ve Slatině

Divadlo Na Dlani

Bezbariérové divadlo Barka

Divadlo Koule

Taneční divadlo Maximvs

Divadlo Na Dlažbě

Divadlo šansonu

Divadlo In Flagranti (1996 - 2000)

Divadlo Líšeň

Divadelní studio Dialog

Divadelní soubor Brnkadla

Pohybové divadlo PoDiv

Středoškolská divadlení společnost Kšandy

Ensemble Opera Diversa

Divadlení spolek Svatoboj

Nahé divadlo

Biblické divadlo

Skleněná louka

Taneční divadlo Basta Orientálně taneční divadlo Mahleesh

Malé divadlo kjógenu

občanské sdružení (o.s.)

Zbrojovkapůl.cz Divadlo Facka Divadlo Kufr Sdružení Dům Odjinud Divadlo Neslyším Zemanovo dřevěné divadlo

podnikatelské subjekty/živnost

Divadlo MaléHry

Divadelní spolek Frída

Divadlo Špílberg Brno Divadelní studio Gaga Divadlo Věž Brno

VŠ 1

Divadlo Polárka je součástí Kulturního a vzdělávacího střediska "U Tří kohoutů"m který zřizuje MČ Brno-střed

Divadlení studio Marta

pramen: autorka diplomové práce

Tabulka 13: Finanční příspěvky Ministerstva kultury ČR a Krajského úřadu JMK divadlům zřizovaných městem Brnem v letech 2004 - 2010 2004 MK ČR

2005 JMK

MK ČR

661.0002

1.000.0006

4.995.0001

96.0003

330.0007

863.00012

2006 JMK

MK ČR

4.145.0001

Národní divadlo Brno

925.0001 385.000

5

200.0008


995.0001

0

Divadlo Radost

395.0001

40.0009

1.495.0001 275.000

11

1.640.0001 100.000

10

550.0001

JMK

MK ČR

4.495.0001 2.500.000

13

250.0004

Centrum experimentálního divadla

2007

200.00014

120.000

16

786.000

17

2.030.0001 206.000

18

1.900.000

19

0

300.00015

2.255.0001

450.00020

0

550.0001

150.00021

6.650.0001 485.76422

710.00023 980.000

24

2.870.0001 500.00025

610.0001

2008 JMK

2.050.000

MK ČR

26

235.00027

5.810.0001 1.180.00030

3.045.0001 525.000

31

2009 JMK

MK ČR

JMK

510.0001

MK ČR

JMK

5.410.0001 1.170.000

32

6.300.000

1

930.000

37

425.00041 930.000

180.00033

2.510.0001 121.500

36

2.367.61628 3.090.0001 1.240.00034 2.375.0001

80.00029

2010

130.00035

610.0001

100.00038

2.940.00044

42

2.040.0001 284.00043

120.00045

800.00039

2.140.0001

350.00046

90.00040

500.0001

0

pramen: autorka diplomové práce

Legenda: 1 - Program podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů; 2 - festival Janáčkovo Brno 2004; 3 - projekt: baletní večer na hudbu českých skladatelů; 4 - příspěvek na financování divadel; 5 - projekty: festival Divadlo v pohybu, festival Tmavomodrý svět, projekt Nová osa, hostování DHnP v Brartislavě; 6 - příspěvek na provoz; 7 - projekty: Almanach ke 120. výročí stáleho divadla, festival Trialog, opera Braniboři v Čechách; 8 - festival Divadlo v pohybu; 9 - Festival Radosti; 10 - festival Dokořán; 11 - účast DHnP na festivalech v Polsku, Slovensku a Itálii; 12 - stavební obnova Mahenova divadla; 13 - projekty: balet Korzáre, opera Vojna a mír, opera Řecké pašije, festival trialog; 14 - festival Divadlo v pohybu; 15 - festival Dokořán, muzikál Jesus Christ Superstar; 16 - projekt Týden židovské kultury v Brně, festival Trialog; 17 - resturování Mahenova divadla; 18 - účast na festivalu v Banské Bystrici, festival Sklepení, projekty: Nová osa, Evropské dny Dostojevského,; 19 - projekty: balet Taneční most, opera Idomenco, festival Trialog, projekt Týden židovské kultury v Brně; 20 projekt Básníci Evropy live č. 3, opereta Ferdinand D´Este, muzikál Magická flétna; 21 - festival Radosti; 22 - obnova pláště Mahenova divadla; 23 - dotace na činnost; 24 - projekty:Nová osa, festival Divadlo v pohybu, projekt 100 roků kobry; 25 - festival Dokořán; 26 - projekty: projekt Mladé publikum, činohra Tajemství pralesa, opera Boris Godunov, balet Spartakus, festival Trialog; 27 - festival HaDivadlo 07, projekt Noc kejklířů; 28 festival Dokořán, inscenace Červený a černý, Markéta Lazarová, projekt Brno - metropole kultury; 29 - festival Radostné večery, účast na festivalech v Srbsku; 30 - festivaly Janáček a Redfest; 31 - projekt Nová osa, účast HaDivadla na festivalu v Srbsku, festival Divadlo v pohybu, akce Berlín - projekty 69/89; 32 - projekt Národní divadlo Brno dětem a mládeži, muzikál Tajemství Zlatého draka, festivaly Trialog, Janáček a Redfest; 33 projekty CED, festival HaDivadlo 08, akce Noc kejklířů, festival Divadlo v pohybu,; 34 - projekty MdB, inscenace Jánošík - na skle malované, Božská komedie, festival Dokořán; 35 - projekt Radostné večery a festival Radosti; 36 - doprava DHnP na festival v Bratislavě, Sametový festival; 37 - opera Coppélie z Montmartru, opera Madamme Butterfly, festival Trialog, publikace Jubilanti činohry NDB, balet Okamžik pro jahodová ústa; 38 - projekt Noc kejklířů a Slavnost masek, festival Sklepení, Festival žánrů v HaDivadle; 39 - festival Dokořán; 40 - projekt 60 let radosti - oslavy 60. výročí založení Divadla Radost; 41 - obnova pláště Mahenova divadla; 42 - festival Janáček Brno, 43 - projekt Divadlo u stolu, projekt Ale báseň je dar, festival Mir Caravan; 44 - festival Janáček, vybrané projekty NDB, publikace Jubilanti činohry NDB, hostování Reduty v Praze; 45 - projekty Proměny 20. století v HaDivadle, Kabinet Janáček, inscenace Po zkoušce; 46 - inscenace Muchova epopej, publikace Městské divadlo Brno 2008 - 2009

Tabulka 16: Investiční dotace divadlům zřizovaných městem Brnem v r. 2004 – 2010 (v tis. Kč) rok / instituce / projekt

trvání projektu

Celkové RN investice (vč. již přijatých dotací)

skutečnost schválený rozpočet upravený rozpočet k 31. 12. předešlého na daný rok na daný rok roku

skutečnost k 31. 12. daného roku

skutečnost / upravený rozpočet (%)

organizační zajištění

2004 Národní divadlo Brno 1) strojní investice

2004

2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část celkem ND Brno

6000

6000

6000

5965

99.4

NDB

1999 - 2005

383067

165030

156103

169900

115637

68.1

OI

2002 - 2011

578511

57010

80000

88000

87675 209.277

99.6

OI

4000

7500

7500

100

MdB

10000

38000

36338

95.6

OI

120496

120496

100

OI

Městské divadlo Brno 1) strojní investice 2) nástupní dvorana 1

3) výstavba hudební scény celkem MdB (k 31.12. 2004 město

2004

4000

2003 - 2009

90700

950

2001 - 2004

275955

155459

Brno hradilo 78 500 tis. Kč)

164.334

CED 1) strojní investice celkem CED

2004

1300

650

1300

1300 1.300

100

CED

2005

6300

5700

6331

5980

94.5

NDB

2005 Národní divadlo Brno 1) dopravní plošina, koncertní křídlo 2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část celkem ND Brno

1999 - 2005

383067

280667

48136

88899

87623

98.6

OI

2002 - 2011

578511

144685

20000

20325

20306 113.909

99.9

OI

1) nástupní dvorana

2003 - 2009

90700

37288

19475

7184

36.9

OI

2) výstavba hudební scény celkem MdB

2001 - 2005

441355

406355

35000

35000 42.184

100

MdB


rok / instituce / projekt

trvání projektu






2006 Národní divadlo Brno 1) tuba, klarinety, clavinova, činely 2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část

2006

566

1999 - 2006

383067

368290

2002 - 2011

1207000

164991

20000

566

566

100

NDB

1276

476

37.3

OI

19930

99.6

OI

42462

91.9

OI

7223

100

MdB

10703

99.9

NDB

25000

21937

87.7

OI

5000

66

1.3

OI

9710

90.1

OI

2044

100

MdB

98.7

CED

20019

celkem ND Brno

20.972

Městské divadlo Brno 1) nástupní dvorana

2003 - 2009

90700

44472

46228

2) výstavba hudební scény

2001 - 2006

448578

441355

7223

celkem MdB

49.685

2007 Národní divadlo Brno 1) výměna elektroakust. řetězce, havárie jeviště 2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část 4) rekonstrukce Janáčkovo divadlo - jevištní stoly

2007

11914

10709

1999 - 2007

383067

368766

2002 - 2011

606000

184921

2007 - 2008

101000

800 111000

celkem ND Brno

32.706

Městské divadlo Brno 1) nástupní dvorana 2) strojní investice

2003 - 2009

97700

2007

2000

86934

10776 2044

celkem MdB

11.754

CED 1) strojní investice

2007

1670

1670

1648

celkem CED

1.648

rok / instituce / projekt

trvání projektu






2008 Národní divadlo Brno 1) transfer investic 2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část 4) rekonstrukce Janáčkovo divadlo - jevištní stoly

2008

9385

1205

9385

9353

99.7

NDB

800

43

5.3

OI

1999 - 2008

383067

368766

2002 - 2011

606000

206858

64000

3200

3146

98.3

OI

2007 - 2008

105000

66

96000

775

235

30.3

OI

98.56 100

OI MdB

celkem ND Brno

12.777

Městské divadlo Brno 1) nástupní dvorana 2) transfer investic

2003 - 2009 2008

97700 2000

96644

1066 2000

celkem MdB

1050 2000 3.050

2009 Národní divadlo Brno 1) transfer investic 2) rekonstrukce divadla Reduta 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo - vnitřní část

2009

407

1999 - 2009

383067

368809

2002 - 2011

1106000

210004

123000

OK

3257

2112

64.9

OI

117000

114983

98.3

OI

27.5

OI

99.1

OI

celkem ND Brno

117.095

Divadlo Radost 1) Muzeum loutek 2009 - 2011 44132 pozn.: úhrada byla posyktnuta z oddílu Činnost muzeí a galerií, nikoli z oddílu Divadelní činnost ! celkem Divadlo Radost

3500

952 952

2010 Národní divadlo Brno 3) rekonstukce Janáčkovo divadlo

2002 - 2010

1106000

324,988

58,000

38,335

37,984

celkem ND Brno

37,984

Divadlo Radost 1) Muzeum loutek 2009 - 2011 41,132 952 pozn.: úhrada byla posyktnuta z oddílu Činnost muzeí a galerií, nikoli z oddílu Divadelní činnost ! celkem Divadlo Radost

35,000

38,000

37,848

99.6

OI

37,848 pramen: autorka diplomové práce

Financování divadel z rozpočtu statutárního města Brna (analýza let )

Recommend Documents