Filozofický diskurz 1 Zápisky z hodin ZS 2015
filsofie úvod filén = milovat sofia = moudrost Filosofia znamená milovat moudrost.
Pojmy »»kategorie - původní význam slova bylo o něčem hovořit na násměstí, dnes jej chápeme jako charakteristiku. Aristotel hovoří o kategoriích ve svých spisech (racio resp. vztah k něčemu, místo, kvalita, doba, podstata). »»Jsoucno = entita
»»telos = účel, smysl »»teologie = nauka o účelnosti
Obory »»Metafyzika - se dělí na: —— teologii —— ontologii »»etika = „čím se mám řídit“ »»noetika = nauka o lidském poznání »»logika = zabývá se správnou činností rozumu »»estetika = zabývá se krásou
Původ Filosofie má půvpod v mytologii - kosmologii a theologii (thelos = bozi). Kosmologie je úpovažována za nejstarší výklad světa. Jsou známy 4 hlavní proudy: Homérská, Orfická, Alkmana a Frekyda ze Syru a přechodné stádium.
»»ontologie = zabývá se jsoucnem »»logos = nauka o řeči Filosofie úvod
2
Antická filsofie Antickou filosofii dělíme na tři období: Kosmologické Klasické Helénistické
KOSMOLOGIE 7. století př.n.l.
Elejská škola Eleáté byli předsokratovští myslitelé. Jejich myšlení bylo velmi abstraktní. Dělí filosofii na epistémé (rozum) a doxa (svět iluze). Tvoří měřítka. toho o je skutečné. Jmenují se podle poloostrova, kam byli vyhnáni všichni, kteří nesouhlasili s tehdejším uspořádání bohů na Olympu. Věřili ve vlastního jednoho dokonalého Boha. Je projevem čistého bytí.
Atomisté Démokritos z Abdér Přezdívaný „smějící se filosof“ byl cestovatelem. Věřil, že základem všeho jsou atomy, které nemůžeme vidět, ale jsou rozumem poznatelné.
Přebírá definici atomu jako absolutně tuhého tělesa, které neobsahuje prázdno, liší se tvarem. Jsou v duši jako dokonale kulaté těleso, která tvoří různá jsoucna. Atomy se přemysťují, ale nemizí! Jsou tři rozdíly mezi atomy: »»tvar »»poloha »»struktura Veškeré dění řídí logos tj. světový rozum. Je to současník Sokrata, ale svým myšlením je řazen mezo presokraty. Hyloismus (hylé = látka) je filosofický proud, který říká, že v okamžiku smrti se z nás uvolňují atomy respektive duše.
Antická filosofie - Kosmologie
4
klasické období mladší sofisté Platón Sokrata známe z Platónova díla, kde s ním rozmlouvá (dialogy). Přináší pojem idea, který chápe jako věčnost, je neměnná, nedělitelná a je nemateriální. Cílem člověka je dostat se do světa ideí - Platónský trojúhelník. smyslový svět
A
svět ideí
C
B
Na Zemi je nepravé bytí a naše poznání je nepravé (mylné, omezené). Máme eros - filosofický pud.
Aristoteles
Absolutní krása se pojí s nesmrtelností. Aplikuje psychologii na společnost. Chce vytvořit společnost, kde by se přidělovali společneské role na základě schopností. Aby zajistil nestranost, matkám by odebral děti a ty by vychovával stát. Vzdělání by mělo tři záverečné zkoušky. Společnost by měla tři role: řemeslníky (ti splnili jen první), strážce (splnili druhou) a filosofi (splnili všechny) a ti by vedli stát - „Platónský komunismus“. Platónská úsečka ukazuje universum (poznání). přítrodní věda
stíny věcí
A
D
Je žák Platóna. Říká o něm „Platón je mi drahý, ale pravda je mi dražší“. Kritizuje Platónovi idee. Formy poznávíme přes smysly. Učí nejdříve na Platónově škole, ale poté zakládá svou školu Lykeon. Podle něj má arché 4 příčiny: »»matérie = látku, která se liší formou, hybatelem je Bůh »»Formy = bráníme se přijetí vyšší formy, ale to je vývoj »»Příčina působící = ten, kdo to ával dohromady „sochař“ »»Příčina konečná = za jakým účelem to bylo stvořeno.
matematika
C
jsoucno
idee - filosofie
E
B
zvláštní idea
Antická filosofie - klasická
5
Heléncké období Období pádu velkého Řecka, městské státy a Athény se stávají součástí Makedonské říše. Svobodní muži mají politickou funkci. Dochází k transformaci bohů.
Epikurismus Přezdívaní zahradní filosofové. Jejich cílem je osvobodit člověka od utrpení.
Epikúros Žil na ořelomu 3. a 4. století př.n.l. Navazuje na Demokrita. Mohli bychom je považovat za materialisty s tradicí k bohu. Duše je slože-
ná z atomů. Nechtějí, aby člověk trpěl. Existují tři druhy slasti: »»přirozená a nutná k životu (potrava) »»přirozená a nenutná k životu (sex) »»nepřirozená a nenutná k životu (drogy) Každý rozhoduje o svém užitku. Strach a obavy máme z: »»utrpení »»bohů »»trestu smrti a proto nemůžeme dosáhnout slasti.
Stoicismus Objevuje se ve stejném období jako episkurismus. Tvrdí, že člověk se má zaměřit na cnost. Zakladatelem je Zenón z Kitia.
Zenón z Kitia Ztroskotala mu loď u Athén a tak chodil po ulicích, kde zažíval zoufalství. V knihách se dočetl o Sokratovi, kterým se inspiroval. Na místech kde hovořil Sokrates vystupoval a mluvil o překonání strastí. Základe všeho je etika. Naprosto věří v osud.
Používají racionální argumenty (jsme lidé, lze dospět k pravděpodobnému, vše lze spochybnit jiným faktorem. Epoché - zdržet se úsudku o pravdě.
Sextus Je nejvýznamějším představitelem skepticismu. Čerpají z něj raní renesanční filosfové. Smyslové poznání nás klame (příklad s holí ponořenou ve vodě).
Sklepticismus Objevuje se na konci antiky. Je zachycením rozpoložením tehdejší doby - „duch doby“. Zakladatelem je Pyrhón z Elidy. Vzniká z pocitů, že žádný ze směrů (stoicismus, epikurismus a náboženství) nemůže mít pravdu. Pravda se tak stává nemožnou, to vyvolává neklid. Cílem je zjednat klid. Antická filosofie - Helénismus
6
sextus
soulad harmonie
princip
garant
princip
Musí být garant, garantem se stalo křesťanství
Antická filosofie - Helénismus
7
Filozofický diskurz 2 Zápisky z hodin LS 2016
Renesančí filosofie
Renesančí filosofie
Otevírá dveře k novověké a moderní filosofii. Tedy je základem pro novověkou kultutu. Vznikla v 14. až 15. století v Evropě v Itálii.
Historiecké souvoslosti
Tehdejší kultura se snažila vzkřísit antické ideály. Středověk totiž neuznával hodnotu historické památky. V Českých zemích probíhá bitva o kalich (Husické války) a v Německých zemích zase reformace. V Italských městských státech se snaží navrátit k antickcým hodnotám.
Itálie (vznik)
V itálii existují městské státy jako je Janov nebo Florencie. Obchodníci zde mají dobré podmínky a tak s větší poptávnou vznikají manufaktury. Měšťané tak začínají bohatnou a maže se rozdíl mezi šlechou a jimi. Itakslá šlechta reprezentuje svá města na základě Antiky. Do kurzu přichází antická literatura, přede-
vším Aristoteles. Občané se cítí svobodní, společnost začíní chápat člověka jinak. Středověká atmosféra působila jako „svěrací kazajka“. Neexistovala volnost, vše bylo dáno. Antika tak působí jako osvobození. Umožňuje se člověku projevit a pracovat tak na charakteru člověka. Vzníká tak nový obraz člověka, který je svobodný a je pro něj důležitý tento svět nikoliv svět po smrtný. Antika (tzn. i renesance) oceňuje krásu přirozena. Tu můžeme vidět například na Michelangelových sochách a obrazech. Michelangelo začal napodobovat antické mistry a pro současníky stává se tak pokračovatelem antiky. Obdiv přirozena a antiky zašel tak daleko, že bylo exhumováno tělo císaře Claudia, které se zachovalo neporušené a lidé jej chodili obdivovat. Centrem renesanční filosofie je Florencie. Ve druhé polovině 15. století Cosimo Medicejský založil platónskou akademii (platonismus). Renesanční filosofie
10
renesance × středověk Renesance
Středověk
Vztah k antice
oobdivu ji, inspiruje se jí
nemá hodnotu
Umění
obdivuje krásu přirozena
obdivuje světce a posmrtný život
nové myšlenky, zabývá se člověkem
křesťanská tématika
Výroba
manufaktury, rozvoj obchodu
směnný obchod
Obdiv
antickcých památek a všeho antického, přírodu
Boha
Literatura
Renesanční filosofie
11
Platónismus (Platónská škola) Marcilius Ficino
Vnesl do filosofie prvek, který je charakteristický pro novovškou filosofii - modul univerza (místo člověka je dané). Existují 4 typy elementů: Božský svět, andělský, rozumová duše a tělo člověka. Svět má vlastní zákonitosti a my se ptáme „Čím se člověk podobá Bohu?“. Jako odpověď nám dává „Bohu se začne podobat, když začne tvořit jako Bůh“. Tím se odkazuje na antický svět.
Pico della Mirandola Položil myšlenky evropského humanismu. Podle něj je na začátku světa tvůrce, který tvoří svět na základě vzorů. Člověk je živočišný, ale může se podobat andělu tím, že bude rozvíjet ducha rozum a smysl pro krásu. Respektive: Je spojen se všemi tvory a vším živým. Závisí na člověku, kterou z vlastností rozvine. Může se dokonce tak podobat andělu a těšit se z krásy a být tvůrčí. Renesanční filosofie (Itálie)
12
Epikurismus Cosma Raumondi
Raumondi je obnovitelem tohoto antického filozofického směru. Obhajuje lidskou přirozenost. Dle něj je člověk často statečný a cnostný jen proto, aby dosáhl slasti.
Renesanční filosofie (Itálie)
13
Francouzská renesanční filosofie Ve Francii se objevuje v 15. století, obnovují další antické filosofické směry jako je stoicismus nebo atomismus. Filosofie se začíná dělit na dva směry a to na univerzitní scholastiku a pokračovatelé antiky.
do novověkku. Za pokračovatele středověkké filosofie považujeme všechny až do Decarta, Spinozi a Leibnitze.
Scholastika Ve středověkké filosofii (scholastice) se pokračuje na univerzitách, kde není přijímán jiný myšlenkový proud. Tento trend trvá až Renesanční filosofie (Francie)
14
Stoicismus Mezi představitele tohoto směru v renesační filosofii patří Lipsius, Michele de Montaigne, René Descartes, Nicolas Melebranche, Baruch Spinoza a Immanuel Kant.
Michele de Montaigne Není akademickým filosofem, říká, že nemůže věřit žádné filosofické škole. Ve filosofii mluví takzvaným osobním tónem tzn., že hledá téma pro něj „já sám“. Pokládá si otázky „Kdo jsem?“, „Co jsem?“ a „Co je ve mne?“. Rozvíjí myšlenku skepticismu. Klade důraz na filosofii jako utěšitelku a jako základní pomůcku orientaci v životě.
René Descartes Žije v druhé polovině 17. století. Je to pozdě renesanční filosof a matematik. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že o všem se dá pochybovat, jediné nezpochybnitelná je matematika, kde můžeme nalézt důkazy. Takzvanou metodu skepse zpochybňuje vše. To co je nezpochybnitelné je pravdivé. Podle něj nás smysly klamou. Udává příklad s tím, že rovná špejle ponořená do vody se nám zdá zloměná ačkoliv není. Takže se na ně nemůžeme spoléhat. Přináší argument souvislého snu, kde říká, že Bůh je zlomyslný a proto nás stvořil s rozumem, který se neustále mýlí. Objevuje se myšlenka „Co když život je jen živý sen?“ „Cogito ergo sun“- myslím tedy
jsem (viz graf). já
Matematizace přírody - vztahy v přírodě převáděl na geometrické vztahy, které jsou podle něj nezpochybnitelné a tím získáváme jistotu. Člověk je tvořen ze dvou věcí a to: res cogitas (věc myslící) a res extensa (věc rozlehlá/tělesná). Tyto dvě věci na sebe vzájemně působí. Zvířata jsou jen věci rozlehlé (res extensa). Vyvolávají dojem, že mají duši, ale ve skutečnosti ji nemají. Chovají se jako hodinové stroje. Descartes položil základy kapitalismu tj. myšlenky, kde se veškeré vztahy převádějí na zboží. Psychofyzický dualismus uznává dva principy, které jsou ve stejné rovině. Podle Descartesa jsou tělo a duše dva různé principy.
Nicolas Melebranche Je představitelem dekasionalismu. Je znám pro psychofyzikální paralelismus. Bůh existuje i jeho moc, prot bychom měmi brát vážně Boha nikoliv Descartesův princip. Bůh dává příkazy našemu tělu, aby se pohybovalo. bytí
dobré špatné
Spinoza Byl prohlášen za kacíře a vyloučen z židovské obce. Jeho spisy se po smrti pálili. Byl objeven až 100 let po jeho smrti. Vědomí a myšlení je podle něj součíst Boha. Říká, že „Bůh je příroda.“. Bůh je náš svět a neexistuje někde mimo něj. Bůh je příčinou sama Renesanční filosofie (Francie)
15
Stoicismus sebe tzn. všechno ostatní je příčinou sama sebe. Pak myšlenka je dílčí projev vědomí (modus). Síť příčin tvoří naše rozhodování a chování. Afekty jsou pouze náklonosti našeho těla k danému chování. Afekty pak dělí na aktivní (známe příčinu) a pasivní (neznáme příčinu). Amor dei intelektialis - rozumová láska k Bohu. Bůh miluje sám sebe, když my milujeme sami sebe.
Představitelé vycházející ze Spinozi ve 20. století
století. Vycházel ze tří zdrojů: Spinoza, Marxe a Bachelarda. Spinosizmus je filosofický směr, který bavazuje na Spinozu.
Gilles Deleuze Filosof na něhož nejvíce působil Spinoza. Je to jeden z nejcitovanějších filosofů dnešní doby. Spinozismus se u něj proměňuje v organický spinozismus (přejímá pojmy z botaniky a bilogie)
Luis Althusser Působil v 60. a 70. ltech 20. Renesanční filosofie (Francie)
16
Descartes × Spinoza
Renesanční filosofie (Francie)
17
Osvícenství
Osvícenství Cíl osvícenství je vnést světlo (rozum) do temnot společnosti a uplatinit vědecké poznání ve společnosti. V této době se rozvíjí technologie, ale lidé je stále odmítají. Nové vynálezy nejsou využívány v takové míře.
Cíle osvícentví 1. Rozšíření rozumu ve společnosti. 2. Rozvinutí vědy a techniky. 3. Víra v pokrok. 4. Pojetí člověka jako svobodné bytosti 5. Autonomie člověka
Představitelé Jean Jack Rousseau, Voltaire, Denis Diderot a Immanuel Kant.
Denis Diderot Francouzský filosof a spisovatel žíjící v 18. století. Podílele se na projektu Encyklopedie. V Kritice čistého rozumu se zabývá charakterem lidského myšlení a jeho struktury. Předtsavuje gnozeologii - nauku o poznání. Zavádí nové termíny: »»Syntetický soud - říkáme něco nového na základě naší smyslové zkušenosti. »»Analytický soud - vycházíme ze syntetického soudu, říkáme něco co je již obsaženo v daném pojmu (voda je mokrá, je to kapailna). »»Apriorní - to, co je dáno předem v našem rozumu. »»Aposteriorní - co vzniká ze zku-
šenosti. Přichází až po té.
Immanuel Kant Německý filosof, představitel osvícentsví a předchůdce německého klasického idealismu. Kant má ve filosofickém myšlení nejblíže ke Stoicismu. Navazují na něj Fitche, Schelling a Heghl (německý klasický idealismus). „Věc o sobě“ navazuje na Sokratův mýtus o jeskyni, kterému přidává možné zkreslení poznání. Morální zákon je princip, podle něhož můžeme jednat vždy a všude. V něčem se podobá přírodnímu zákonu (působí vždy, když nastanou dané okolnosti napčíkald setkání ohně a vody, zákon určí danou realci). Etika jejíž principem je morální zákon je atonomní (nomie = zákon, autos = dáváme si ho sami) vše ostatní je závislé na tom co někdy nastane. Spontální jednání není svobodné, protože jednáme kvůli mo-
mentálnímu stavu (platí argumenty, které předložil Spinoza). Formuluje kategarický zákon (kategorický imperativ), který nám říká, jak se máme řídit v každé situaci. Má dvě verze. 1. Jednej tak., aby se maximy tvého jednání mohli stát principem obecného zákonodárství. 2. Jednej tak, aby lidství v tobě i v každém jiném ti bylo vždy účelem a nikdy prostředkem. Co je podle Kanta osvícentví? Účelem osvícenství je vyvést člověka z nesvéprávnosti, z kterou si lisé sami vini. Svobodní jsme tehdy, když můžeme jednat v daném okamžiku, jak chceme a jednáme podle morálních záklonů (nikoliv, když nad námi nestojí zákon). Pokud nejednáme podle morálního zákonu, chováme se podle přírodního, tak nejsme svobodní.
Osvícenství
19
Německý klasický idealismus
Německý klasický idealismus
Zakladatelem je Kant respektive tři na něj navazující filosofové.
G. W. F. Hegel Polemizuje s Kantem a zároveň ukazuje limity jeho filosofie. Věc o sobě - existuje nezávisle na naše poznání, protože poznání světa se vyvíjí v průběhu dějin. Výsledkem dějin je absolutní duch. Hlavní pojmy, které využívá je „vývoj“ a „dějiny“. Dějiny probíhají jako dialektický vývoj (triáda). 1. První teze - realita 2. objevuje se negace 3. syntéza (smíření protikladů)
1. Setkáváme se s duchem (teze), který si neuvědomuje sám sebe. 2. Absolutní duch ve stavu jinobytí (přírodní zákony) 3. Absolutní duch o sobě a pravdě 3.1. Subjektivní duch - rozvíjí lidské individuální vlastnosti, vzniká duše, vědomí a duch. 3.2. Objektivní duch - působí ve společnosti (právo, moralita, pravnost) 3.3. Absolutní duch - uvědomuje si sama sebe (vzniká umění, náboženství a filosofie)
Absolutní duch je hybatelem celého univerza (viz 3 stádia níže) Něměcký klasický idealismus
21
Leví hegeliáni Hegel tvrdí, že hybatelm dějin je absolutní duch. „Leví Hegeliáni“ mají námitky.
L. Feuerbach Je německý materialistický filosof. Člověk je materiálně živá bytost (dříve byl člověk chápán jako tělo, duše a krev). Bytost je formována tělem. Vztahy mezi lidmi jsou založené na tělesnosti, mohou oduševnět. Objevuje se myšlenka jiného myšlení u mužů a žen, které vychází právě ze szavby těla. Je první filosof, který hovoří o sexualitě.
Karel Marx Německý filosof žijící v exilu. Má specifické pochopení člověka. V
Paříži píše Ekomicko-filosofické rukopisy, kde popisuje člověka jako tělesnou bytost, která trpí a proto se vztahuje k ostatním věcem. Ostatní věci na nás působí (jídlo pití, bydlení), člověk chce být uspokojen. Reprodukce životních podmínek je pro člověka nezbytná (bydlení, strava,...). Mezi člověkem a přirodou probíhá látková výměna. Proto je někdy chápán jako první ekologický filosof. 1. Příroda vnitřní - jsou přírodní stranky lidksé bytostio 2. Příroda vnější - jsme na ní závislí Člověk se odcizuje od přírody. Lidské schopnosti jsou výsledkem společnosti a ty jsou výsledkem dějin. Všechno zlo pochází z peněz,
protože peníze dokáží změnit názor. Humanismus se může naplnit, pokud bude překonán vztah k penězům komunismus. Vytváří tak nové pojetí dějin. Základem je reprodukce a pokud jí společnost není schopná je pohlcena jinou společností.
Druhy společnosti Archaická společnost se reprodukuje na základe třídních vztahů. Základem společnosti je rodina (kmen je jedna veldká rodina). Starověká společnost je pod nadvládou despoty, kterému patří pole a pozemky. Vznikají společenské třídy. Feudální společnost (germánská) mí izolovaná sídla a pozemky. Ve Slovanských národech jsou občiny (= obecní pole, kde se hospodaří pospolu). Buržoazní společnost (kapitalismus) jejíž základem je buržoazní forma tj. základem společnosti a vztahů je měna a trh. Existuje tu volná pracovní síla na trhu práce. První
počátky vidíme v Anglii v 16. století, kde vznikají manufaktury.
Jak funguje kapitalismus? Akumuluje se kapitál: peníze → zboží → peníze‘ (peníze plus nadhodnosta). Dělník pracuje tak, aby měl na živobytí. Nadbytkem práce vytváří nadhodnostu. Centralizace kapitálu: Na počátku je mnoho výrobců, kteří spolu soutěží. Čím větší kapitál, tím je zboží levnější.
Něměcký klasický idealismus
22
