Filozofický bulletin Nová Akropolis

Filozofický bulletin Nová Akropolis

Stránka č. 1 z 5

Myšlenka na tento měsíc: „Stojí za to poznat sebe jako vědomou lidskou bytost, protože to, co tímto způsobem pochopíme, zcela jistě přetrvá a nikdo nám to nebude moci vzít.“ Delia S. Guzmán MINULÁ ČÍSLA BULLETINU

Úvodník Milí čtenáři, vždy v listopadu si v naší filozofické škole připomínáme Světový den filozofie, vyhlášený organizací UNESCO, a snažíme se ukázat bohatství, které nám zanechali moudří filozofové všech dob.

PRÁVĚ VYŠLO!

Filozofie ale pro nás není jen myšlenkový odkaz, poznání skryté v knihách. Chápeme ji jako lásku k moudrosti, projevovanou v praxi, jako aktivní postoj k životu. Proto spojujeme filozofii s dalšími oblastmi, kulturou a dobrovolnictvím, tolik potřebnými v dnešním přetechnizovaném a někdy i odlidštěném světě. Věříme, že poznáním sebe sama, které využijeme ve prospěch ostatních a pro zkrášlení našeho okolí, obohatíme sebe a nakonec nalezneme i tolik vytoužený vnitřní klid a harmonii. Mgr. Ivana Hurytová

KDE HLEDAT INSPIRACI?

Podobenství Byl kdysi bohatý muž, který měl ženu a děti. Byl oddaným vyznavačem Buddhova učení. Jednou se vydal Vznešenému obětovat květinové věnce na oltář. Jeho ženu zatím navštívila její matka a ptala se: „Jaký je tvůj choť, stále tak dobrý?“ A dcera odpověděla: „Je velmi laskavý, ctnostný a moudrý jako nějaký poustevník.“ Stará žena již špatně slyšela a vykřikla: „Cože? Stal se poustevníkem?! Opustil ženu a děti a vydal se do lesů – co si počnete? Kdo se o vás postará?“ Dcera se ji snažila uklidnit a vysvětlit jí, že špatně slyšela, ale marně. Hluchá matka ji vůbec neposlouchala, rozběhla se po vesnici a hořekovala, že se její zeť stal poustevníkem. Když se muž vrátil ze své cesty, byl překvapen, protože ho všichni vítali jako poustevníka. Viděl v tom boží znamení. Urovnal své záležitosti, rozloučil se s rodinou a odebral se do kláštera. Později se skutečně stal zbožným poustevníkem.

Níké – magnetka Řecká bohyně vítězství. Nejznámější zpodobnění je Níké Samothrácká, helénistická kopie neznámého řeckého mistra ze začátku 2. stol. př. n. l. Byla objevena roku 1863 v tzv. svatyni Velkých bohů na řeckém ostrově Samothráké. Původně byla umístěna na podstavci ve tvaru přídě vítězné řecké lodi. Dnes je vystavena v pařížském Louvru.

http://www.akropolis.cz/bulletin/063/bulletin_Nova_Akropolis.html

11. 11. 2014


Ze života filozofů: Mikuláš Kusánský Mikuláš Kusánský je považován za největšího myslitele 15. století a za prvního filozofa renesance. Středověké vědění o Univerzu, přírodě a člověku se opíralo o antickou triádu Aristoteles-Ptolemaios-Galenos. Tato trojice byla během 15. a 16. století vystřídána triádou renesančních duchů KusánusKoperník-Paracelsus.

Stránka č. 2 z 5

PROGRAM AKTIVIT: OD 15. LISTOPADU DO 14. PROSINCE

Mikuláš se narodil před více než šesti sty lety v roce 1401 v německém městečku Kues na řece Mosele v rodině bohatého loďaře a vinaře Johanna Krebse. Otec chtěl, aby syn převzal rodinný podnik, ale Mikuláš měl od dětství úplně jiné zájmy. Rád četl a studoval. S otcem se nepohodl a už ve dvanácti letech z rodného domu odešel. Byl podnikavý a ctižádostivý, tvrdý k sobě a i k ostatním. Ačkoliv byl jen měšťanského původu, dosáhl jednoho z nejvyšších církevních postavení, přesto však žil nadále skromně. Když to vyžadovaly jeho pracovní úkoly, vystačil s pouhými čtyřmi hodinami spánku denně. Začal studovat na Univerzitě v Heidelbergu, ale později odchází do italské Padovy, kde se zapisuje na práva a zajímá se také o filozofii, teologii a přírodní vědy, matematiku a hudbu. V roce 1423 získal doktorát z kanonického práva a nastoupil na církevní a politickou dráhu, ale jeho největší radostí byla vždy filozofie. Při studiích se setkal s pozdějším kardinálem Giulianem Cesarinim, s nímž se účastnil jednání basilejského koncilu, na kterém jednal s husitskou delegací z Čech vedenou Prokopem Holým. Ve druhé polovině třicátých let začal pracovat pro papeže, když se stal členem jeho poselstva do Cařihradu, které mělo najít cestu k vyrovnání mezi západní a východní církví. Kusánus měl rozsáhlé znalosti z různých oborů a také řečnický a diplomatický talent. Přátelil se s řadou významných církevních hodnostářů. Postupně stoupal v církevní hierarchii a papež ho pověřoval těmi nejdelikátnějšími úkoly. Vedle přátel si nadělal také nepřátele. Přes velký odpor církevních představitelů se pokoušel reformovat církve v Německu a v Nizozemí. V roce 1452 přežil pokus o zabití, když mu jakýsi mnich podal k políbení otrávený kříž. O dva roky později byl dokonce uvězněn Sigismundem Tyrolským.

V roce 1448 se stal kardinálem a získal úřad biskupa v Brixenu. V roce 1462 jednal jménem papeže s českým králem Jiřím z Poděbrad. Stal se mocným a vlivným mužem, který zasahoval do důležitých nábožensko-politických událostí své doby. Byl všeobecně respektovaný a jeho zásluhy a loajalita církvi byly natolik uznávány, že se očekávalo jeho zvolení papežem. Kusánus ale náhle umírá 2. srpna 1464 v italském městě Todi v Umbrii. Pohřben byl v kostele San Pietro in Vincoli v Římě a jeho srdce bylo zazděno na chóru kostela v rodném Kues. Pro renesanci je příznačné opouštění starých myšlenkových schémat a také církevních dogmat. Právě Mikuláš Kusánský se postaral o vyvrácení jednoho z nich. V roce 1433 přišel s překvapivým tvrzením, že tzv. Konstantinova donace, listina, která po staletí zaručovala papežům vládu nad Římem, Itálií a celou západořímskou říší, je falzum. Přispěl tak k narušení jednoho ze zažitých církevních přesvědčení. Společně s italským humanistou Lorenzem Vallou prokázal na základě jazykového rozboru, že listina nemohla vzniknout v době Konstantina. Církev tato fakta definitivně uznala až v 19. století. S určitou nadsázkou ale můžeme říci, že Mikuláš Kusánský už tehdy symbolicky ukončil nadvládu církve nad věděním západního světa. Teprve později renesance vyvrátí další dogmata – geocentrický model vesmíru nebo plochost Země. Je zajímavé, že Mikuláš Kusánský pozdější objevy astronomů filozoficky předjímal.


OTEVŘENÁ DIVADELNÍ DÍLNA Herecká a dramatická cvičení u příležitosti Evropské noci divadel • Dílna se věnuje verbálnímu i neverbálnímu projevu: práce s dechem a hlasem (autentický hlas), artikulace a výslovnost, umění gest a mimiky, práce s emocemi, zvládání trémy, vzájemná spolupráce a komunikace s diváky. • Závěrečným cvičením pak bude realizace krátké divadelní scénky. Divadelní inspiraci povzbudí také pohled za oponu maňáskového divadla.

FILOZOFIE VŽDY ŽIVÁ: FILOZOFIE, KULTURA, DOBROVOLNICTVÍ Přednášky k příležitosti světového dne filozofie • Filozofie - cesta ke zušlechtění člověka • Kultura - nástroj, který utváří civilizaci • Dobrovolníci – dámy a rytíři dneška

11. 11. 2014


Stránka č. 3 z 5

„Matematika nám pomáhá ze všeho nejvíce při pochopení různých věcí božských“ Kusánus chápe lidské vědění jako nedokonalé. Absolutního vědění může být dosaženo pouze symbolicky a pomocí jazyka matematiky. Zastává názor, že nejdokonalejším tvarem je koule, a proto i vesmír musí být obří koulí, nekonečně velkou, takže nemá smysl mluvit o jejím středu. Země se pohybuje a není středem vesmíru. Vesmír je nekonečný rozlohou i počtem světů, všechny jsou přitom v relativním pohybu a klid je jen zdání. Hmota vesmíru přitom zůstává zachována. Kusánus byl při svých studiích v Itálii ovlivněn duchem humanismu a seznámil se osobně s řadou důležitých postav probouzející se renesance. Během koncilu ve Florencii v roce 1439 se dokonce setkal s byzantským novoplatonikem Gemisthem Plethonem. Inspiraci pro svou filozofii našel při studiu v Padově v novoplatonismu ve spisech Pseudo-Dionysia Areopagity a také v díle německého mystika Mistra Eckharta. Při pobytu v Byzanci se seznámil s texty Řehoře z Nazianzu a Jana z Damašku.

KURZ FILOZOFIE A PSYCHOLOGIE VÝCHODU A ZÁPADU Kdo opravdu jsem? - filozofie pro život • Kurz zahrnuje 13 přednášek, které budou probíhat jednou týdně.

„Tak dostává jeden Bůh u různých národů vždy jiné jméno, přestože je všude a ve všem jeden.“ Mikuláš Kusánský šířil na svou dobu ojedinělou myšlenku o míru mezi všemi náboženstvími: Během svého politického působení stál Kusánus vždy na straně církve, ale zároveň si zachoval svobodu myšlení a nezávislost filozofa. Ovlivnil významné učence (Mikuláše Koperníka) a filozofy (Giordana Bruna) a inspiroval také Jana Amose Komenského. Mikuláš Kusánský byl všestrannou renesanční osobností a jeho myšlenky otřásly středověkou scholastickou doktrínou a otevřely cestu renesanci. Svatopluk Moudrý

S úsměvem jde všechno lépe... VÝTVARNÁ DÍLNA Malování a patinování archeologických reprodukcí • Krátká přednáška o umění starověku

Ach ty ženy… – Nejnovější výzkumy ukazují, že ženy, které mají o několik koleček více, žijí déle než muži, kteří jim to řekli. – Každá žena by měla vědět, že oběd chutná mnohem lépe, pokud se připravuje jen občas. – Vše je snazší, když jsi mladá… ještě před několika lety jsem si mohla vzít těsné tričko, protože jsem byla o deset kilo mladší. – Popelka je typický příklad, jak mohou dobré boty změnit osud. – Abych našla cokoli v kabelce, musela bych do ní nainstalovat Google. – Ženy žijí déle než muži, zvláště vdovy. Nová FENG SHUI dieta: Otočit lednici dveřmi ke zdi. Oběd

DEN DOBROVOLNICTVÍ Dobrovolníci: hrdinové dneška • Ukázky tvůrčích dílen a dovedností dobrovolníků z Nové Akropolis u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků

– Zlato, co je k obědu? – Nic, lásko!


11. 11. 2014


Stránka č. 4 z 5

– No, včera také bylo „nic“! – Jo, uvařila jsem na dva dny…

Věděli jste, že… …v době středověku byl mor obávanou infekční nemocí, která měla na svědomí mnoho lidských životů. Říkalo se jí také „černá smrt“. Mor přinesli Tataři z Asie během jednoho válečného tažení na Krym. V polovině 14. století se objevil v Itálii a odtud se toto vysoce nakažlivé onemocnění s prudkým průběhem rozšířilo po celé Evropě. Nemoc, způsobená bakterií, měla dvě podoby: dýmějový (hlízový) mor a plicní mor. Přenos na člověka u první formy byl blechami, které se infikovaly na nakaženém hlodavci (nejčastěji krysa). Plicní forma se přímo přenášela z člověka na člověka a byla mnohem závažnější. Existovaly různé teorie, jak mor vzniká. Nepříznivé konstelace hvězd; nezdravé výpary šířící se vzduchem; trest, který Bůh seslal na hříšné lidstvo; či Židé, kteří měli otrávit studny, a tak zapříčinit epidemii. I přesto se snažila tehdejší medicína této nemoci předcházet a také ji léčit, i když mnohdy kuriózními způsoby. Světská vrchnost vyhlašovala karantény, vydávala předpisy na odstraňování odpadu a čištění ulic, zakazovala chov domácího zvířectva. Nejzávažnějším důsledkem moru byl velký pokles počtu obyvatel, přitom nejvíce byly postiženi chudí lidé v důsledku špatných hygienických podmínek. Ve výskytu moru i v počtu obětí však byly v Evropě rozdíly. Také, Moravaa Čechy, včetně Prahy, byly ve své historii několikrát postiženy morovými epidemiemi. Poslední byla v letech 1713 –1715 a koncem osmnáctého století mor z Evropy vymizel. V některých částech světa však existuje dodnes.

…od poloviny 15. století se v Čechách a na Moravě vytvářela hustá síť lékáren. Lékárníci (apatykáři) byli uznávaní, neboť uměli latinsky, vyznali se v bylinách a někdy dokázali poradit lépe než doktor. V apatykách se dalo koupit všechno možné –sukno, víno, mýdlo, koření. Děti si tam chodily pro pokroutky nebo sladké dřevo (lékořice). Otcové chodili na skleničku něčeho dobrého. Významné místo v šíření alkoholismu měly různé speciality z „pálené vody“, které měly i léčivý účinek. Už od 16. století se tradovalo, že na strasti všedního dne je lepší sklenka kořalky po ránu než celá láhev večer. …středověkému obyvatelstvu sloužily i hojně rozšířené lázně či lazebny. Byla to místa odpočinku i družné zábavy. Lazebníci zde působící, kromě odstraňování špíny, úpravy vlasů či knírů, provozovali i činnost ranhojičskou. Měli k tomu určené vybavení – nůžky, břitvy, hřebeny, kleště, baňky, masti, náplasti, pušťadla, což byly různě tvarované nožíky k otevírání žil. Ošetřovali bolavé zuby, rány a zlomeniny. Dále např. pouštěli žilou, dýchavičným sázeli baňky, marnivým vyřezávali bradavice, řezali vodní kýly i kožní nádory. Pouštění žilou či zatínání žíly byla tehdy populární univerzální léčebná metoda na různé neduhy. Léčily se tím stavy horkosti, bolení hlavy, vnitřní překrvení, nadmutost, pakostnice, a dokonce i choroby duševní. S příchodem baroka nastává úpadek lázní a lazeben. Kvůli epidemiím různých chorob, včetně pohlavních, byly církví rušeny. Jejich zákazem však nemocí rozhodně neubylo.


ZÁKLADNÍ SEMINÁŘ BACHOVY KVĚTOVÉ ESENCE Seminář • Bachovy esence nám pomáhají zvládat naše stresy, napětí a nepříjemné nálady. Jedná se o přírodní metodu, jejímž autorem je uznávaný anglický lékař, dr. Edward Bach. • V ceně kurzu jsou učební materiály včetně papírů na poznámky, knížka ´12 léčitelů´ a užívací lahvička pro každého studenta. Po absolvování obdrží účastníci český certifikát od registrovaného praktika a anglický certifikát vydaný Bachovým centrem, které tento kurz schválilo.

ELEMENTÁLOVÉ Přednáška • Neviditelní obyvatelé elementů • Duchové přírody v tradicích velkých civilizací • Přírodní cykly a svátky • Prezentace knihy J. A. Livragy ´Elementálové, duchové přírody´

11. 11. 2014


Stránka č. 5 z 5

…na přelomu 15. a 16. století městské správy v Praze a v jiných městech začaly výrazněji zasahovat do budování a řízení špitálů, které předtím byly zakládány a spravovány téměř výhradně mnišskými řády a vysokými církevními hodnostáři. Od roku 1565 byli ustanovováni první zemští lékaři, kteří měli především zajišťovat lékařskou péči při epidemiích. Také se objevovali městští lékaři, kteří byli ve smluvním poměru s městskou správou. Jejich hlavním úkolem bylo radit městské správě v boji proti epidemiím, léčit měšťany, dozírat na lékárny a na činnost lazebníků, ranhojičů a porodních bab. I ve středověku existovaly naivní touhy lidí po věčném mládí a prodloužení života, což využívali různí šarlatáni. Ti předepisovali zázračné elixíry, prášky či speciální léčebné kúry. Žádný člověk ale nemůže zůstat mladým déle, než je mu od přírody dáno. K hojení je nejlepší staré dřevo, k pití staré víno, k důvěrnému sdělení staří přátelé a ke čtení staří autoři, jak se vyjádřil filozof Francis Bacon počátkem sedmnáctého století. MUDr. Jiří Štětina

Optimismus a filozofie Článek je překladem přepisu přednášky, která se konala v květnu 1979 v sídle Nové Akropolis v Madridu. Tuto přednášku jsme pojmenovali „Optimismus a filozofie“ na počest našeho dvacátého století – velkého odborníka na nepřiměřenost –, jež je charakteristické tím, že nám předkládá „protiklady“, které jimi vždy nejsou. Bohužel, používání a zneužívání mnoha slov způsobilo, že pomalu ztratila svůj význam. Nejenže náš jazyk pomalu ztrácí svůj obsah a význam, nýbrž znehodnocuje charakteristiky, pomocí nichž jsme si mohli vzájemně rozumět na úrovni mysli, a na jejich místě se objevuje něco emocionálního, subjektivního a smyšleného. V současné době již slova nemají racionální hodnotu, nýbrž sugerují představy. Dnes jsme zaměnili rozum za emoce, myšlení za představivost.

Zdůrazňuji to, neboť bych chtěla poukázat na to, do jaké míry jazyk představivosti, progresivní potlačování rozumu, podrývá naši schopnost proniknout do pojmů. Proto nevíme přesně, co je optimismus ani co je filozofie ani jak je můžeme vzájemně propojit. Předpokládáme, že filozof, který zkoumá život, nemůže být optimistou. Proč? Pokud je filozofie láskou k moudrosti, pokud je to hledání poznání, aby bylo možné vyřešit velké otazníky bytí, filozof musí být optimistou, neboť veškeré upřímné zkoumání vede k nalézání. Kromě toho to musí být hledání pravdivé, účinné, skutečné. Nesmí to být pouze postoj zkoumání, nýbrž skutečná touha po nalezení, opravdová potřeba a touha duše, která chce vědět a uskutečňuje to uplatněním toho, co již poznala. ...více >>> Prof. Delia S. Guzmán Elektronický bulletin naleznete také na www.akropolis.cz. Pokud již nechcete dostávat tento bulletin, odepište prosím na tento e-mail a v předmětu uveďte "STOPINFO".


11. 11. 2014

Filozofický bulletin Nová Akropolis

Recommend Documents