Fenomenologie volní akce: motorické intence a pocit záměru

Bečev, O. (2013). Fenomenologie volní akce: motorické intence a pocit záměru. In J. Kelemen, J. Rybár, I. Farkaš, & M. Takáč (Eds.), Kognitivní věda a umělý život. Opava: Slezská univerzita v Opavě.

Fenomenologie voln´ı akce: motorick´e intence a pocit z´amˇeru Ondˇrej Beˇcev L´ekaˇrsk´a fakulta, Masarykova Univerzita, ˇ a Republika Kamenice 5, 625 00 Brno, Cesk´ Email: [email protected] Fakulta informatiky a statistiky; Vysok´a sˇkola ekonomick´a, Praha ˇ a Republika n´am W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, Cesk´ Email: [email protected] Abstrakt Pˇrehledov´y cˇ l´anek poskytuje sezn´amen´ı se souˇcasnou podobou diskuse o fenomen´aln´ım aspektu jedn´an´ı, zejm´ena s d˚urazem na pojem motorick´ych intenc´ı zkouman´ych v n´avaznosti na Libetovy experimenty. Je zde poskytnut struˇcn´y u´ vod do z´akladn´ıch pojm˚u, jak´ymi jsou Sense of Agency, Awareness of Intention a dalˇs´ı. Tˇezˇ iˇstˇem cˇ l´anku je snaha o uchopen´ı jedn´an´ı (agence) z fenomen´aln´ıho pohledu a poskytnut´ı plastiˇctˇejˇs´ıho pohledu na toto zd´anlivˇe monolitick´e t´ema. Pops´ano je t´ezˇ studium cˇ asov´ych horizont˚u vˇedom´ych intenc´ı a jejich proˇzitkov´ych forem a souvislost fenomenologie voln´ı akce a r˚uzn´ych u´ rovn´ı vˇedom´ı. Pˇredstaveny jsou d´ale tak´e v´yznamn´e prospektivn´ı, restrospektivn´ı a integrativn´ı modely vzniku proˇzitku jedn´an´ı.

1 1.1

´ Uvod ˚ Empirick´y v´yzkum svobodn´e vule

Empirick´y v´yzkum svobodn´e v˚ule, rozv´ıjen´y zejm´ena v posledn´ıch dvaceti letech, vyvolal ot´azky po kauz´aln´ı potenci vˇedom´ı, konkr´etnˇe po kauz´aln´ı u´ cˇ innosti vˇedom´ych intenc´ı. Poˇc´ınaje experimenty B ENJAMINA L IBETA s potenci´alem pˇripravenosti (Bereitschaftpotential, readiness potential) [16] se v centru pozornosti ocitla t´emata motorick´eho jedn´an´ı (motor agency), koresponduj´ıc´ıch neur´aln´ıch proces˚u a vˇedom´e intence (conscious intention). Pozdˇejˇs´ı v´yzkum zpˇresnil n´asˇ vhled a zdokumentoval dynamiku mozkov´e aktivity pˇredch´azej´ıc´ı proˇzitku voln´ıho rozhodnut´ı. V´yraznˇe k tomu pˇrispˇel napˇr´ıklad v´yzkum lateralizovan´eho potenci´alu pˇripravenosti (lateralized readiness potential) [10], cˇ i objev k´odov´an´ı specifick´eho rozhodnut´ı v prefront´aln´ım kortexu, pˇredch´azej´ıc´ı okamˇzik vˇedom´eho rozhodnut´ı aˇz o 8 sekund [21, 2]. V´yteˇcn´y pˇrehled souˇcasn´ych neuropsychologick´ych poznatk˚u poskytuje F. KOUKOL´I K [13]. Pˇresn´e cˇ asov´an´ı, vnitˇrn´ı dynamika proˇzitku a souvisej´ıc´ı neur´aln´ı korel´aty

fenomen´aln´ıho proˇzitku rozhodnut´ı vˇsak z˚ust´avaj´ı nejasn´e. 1.2

Fenomen´aln´ı proˇzitek jedn´an´ı

Vzhledem k v´yrazn´ym u´ spˇech˚um neurovˇedy voln´ıho jedn´an´ı a jeho centr´aln´ı role v kaˇzdodenn´ım zˇ ivotˇe je pˇrekvapuj´ıc´ı, zˇ e bylo toto t´ema aˇz do relativnˇe ned´avn´e doby ve filosofii mysli a filosofii vˇedom´ı pˇrehl´ızˇ eno. K d˚usledk˚um tohoto opom´ıjen´ı bychom mohli pˇriˇradit i panuj´ıc´ı pojmov´e zmaten´ı. My sv´e u´ vahy o vˇedom´em proˇzitku motorick´ych z´amˇer˚u (conscious experience of motor intentions) postav´ıme kolem dvou z´asadn´ıch pojm˚u: Sense of Agency a Awareness of Intention1 , kter´ym se vˇenuje kapitola 3. Nejprve se vˇsak struˇcnˇe sezn´am´ıme s sˇ´ıˇr´ı pojmov´e plurality, kter´a filosof˚um v t´eto discipl´ınˇe dˇel´a tˇezˇ kou hlavu (sekce 2). Nˇekdo by se mohl pt´at, proˇc se pˇri sv´e intelektu´aln´ı v´ypravˇe za fenomen´aln´ımi aspekty z´amˇeru v˚ubec pouˇst´ım do rozs´ahl´ych vod Sense of Agency a Experience of Agency. Vˇzdyt’ jedn´an´ı by, alespoˇn podle obecn´eho teore˚ tick´eho nahl´ızˇ en´ı, mˇelo b´yt aˇz dusledkem intence. Proˇzitek jedn´an´ı by n´am tedy nemˇel b´yt co platn´y pˇri zkoum´an´ı proˇzitku intence. Jak se vˇsak uk´azˇ e, panuj´ı dobr´e d˚uvody se domn´ıvat, zˇ e alespoˇn urˇcit´e aspekty proˇzitku jedn´an´ı ve skuteˇcnosti jeˇstˇe nejsou ve vˇedom´ı pˇr´ıtomny v okamˇziku, kdy pozdˇeji reportujeme, zˇ e jsme se rozhodli. Jak ukazuj´ı souˇcasn´e filosofick´e a neuropsychologick´e v´yzkumy, vˇedom´ı je jako pohybliv´e p´ısky. To, co je v nˇem v jednom okamˇziku zcela zˇretelnˇe, tam za zlomek vteˇriny nejen b´yt nemus´ı, ale nadto bychom svatosvatˇe odpˇris´ahli, zˇ e to tam nikdy nebylo. V´yzkum vˇedom´ı je proto vzhledem k jeho mimoˇra´ dnˇe fluidn´ı a retrospektivn´ı povaze nadm´ıru obt´ızˇ n´y. 1 V textu d´ ale vyuˇz´ıv´am jak anglick´ych pojm˚u sense of agency a awareness of intention, tak jejich cˇ esk´ych obdob proˇzitek jedn´an´ı a proˇzitek intence, kter´a vˇsak ch´apu jako pojmy sˇirˇs´ı, zastˇreˇsuj´ıc´ı tak´e nˇekolik dalˇs´ıch.

2

Problematick´a terminologie

U probl´emu fenomen´aln´ıho proˇzitku jedn´an´ı se m˚uzˇ eme cˇ asto setkat mnoˇzstv´ım r˚uzn´ych jin´ych, sˇiroce rozˇs´ıˇren´ych term´ın˚u, pˇriˇcemˇz nen´ı jasn´e, zda oznaˇcuj´ı stejn´y jev. I kr´atk´y pohled na experiment´aln´ı literaturu odhal´ı pojmy jako conscious intention, the judgment of will, intention awareness, intention perception, feeling of will, sense of agency, ownership of agency, conscious awareness, awareness of the intention to move, feeling of will“, inten” tion judgment, Intention experience, Attention to intention. Stejn´e vˇeci si vˇs´ım´a E LISABETH PACHERIE [18], kter´a pˇredkl´ad´a seznam pojm˚u a rozliˇsen´ı, se kter´ymi se m˚uzˇ eme setkat v literatuˇre. Ty zahrnuj´ı awareness of a goal, awareness of an intention to act, awareness of initiation of action, awareness of movements, sense of activity, sense of mental effort, sense of physical effort, sense of control, experience of authorship, experience of intentionality, experience of purposiveness, experience of freedom, a experience of mental causation. Vˇs´ım´a si, zˇ e kromˇe zbyteˇcn´eho terminologick´eho zmnoˇzen´ı z˚ust´av´a nejasn´e, jak spolu tyto r˚uzn´e aspekty fenomenologie akce souvis´ı, do jak´e m´ıry jsou disociovateln´e, a zda jsou nˇekter´e z nich z´akladnˇejˇs´ı neˇz ostatn´ı. V n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach se proto pokus´ım nˇekter´e z tˇechto pojm˚u vysvˇetlit a uv´est do vz´ajemn´eho vztahu.

3 3.1

Proˇzitek jedn´an´ı Sense of Agency

Sense of Agency (SoA), je pocit, zˇ e j´a jsem t´ım, kdo zp˚usobuje, nebo generuje, danou akci. Napˇr. zˇ e jsem to j´a, kdo zp˚usobuje, zˇ e se nˇeco pohybuje, nebo zˇ e jsem to j´a, kdo zp˚usobuje nˇejakou myˇslenku v m´em proudu vˇedom´ı [7]. PATRICK H AGGARD SoA vykl´ad´a jako proˇzitek ovl´ad´an´ı jak vlastn´ıch akc´ı, tak skrze nˇe i ud´alost´ı ve vnˇejˇs´ım svˇetˇe [12]. Tento pocit je z´asadn´ım zp˚usobem pˇr´ıtomen v jak´ekoliv naˇs´ı interakci se svˇetem. Pojem SoA se rychle stal generick´ym term´ınem pro celou rodinu t´emat a ch´ap´an´ı se liˇs´ı vˇedec od vˇedce. To vyvol´av´a potˇrebu se na vˇec pod´ıvat ponˇekud bl´ızˇ e. Z´akladn´ı rozvrh souˇcasn´e terminologick´e diskuse byl naˇcrtnut S HAUNEM G ALLAGHEREM [7], kter´y na pˇr´ıkladu schizofrenie uk´azal nutnost oddˇelit od Sense of Agency sloˇzku Sense of Ownership. Sense of Ownership (SoO) je proˇzitek, zˇ e jsem to j´a, kdo zakouˇs´ı vn´ıman´e. Napˇr´ıklad pocit, zˇ e se h´ybe m´e tˇelo, bez ohledu na to, zda se jedn´a o pohyb voln´ı nebo mimovoln´ı [7]. Gallagher op´ır´a tuto svou distinkci o dichotomii minim´aln´ıho a narativn´ıho j´a. Minim´aln´ı j´a (minimal self): Fenomenologicky, tedy ve smyslu proˇz´ıv´an´ı, je minim´aln´ı j´a vˇedom´ı sebe

sama jako bezprostˇredn´ıho subjektu zkuˇsenosti, nerozpostranˇen´eho v cˇ ase. Minim´aln´ı j´a takˇrka s jistotou z´avis´ı na mozkov´ych procesech a na tˇele zasazen´em do prostˇred´ı, aˇckoliv si toho proˇz´ıvaj´ıc´ı nemus´ı b´yt vˇedom a uvˇedomov´an´ı si t´eto skuteˇcnosti nen´ı pˇredpokladem k tomu m´ıt zkuˇsenost, kterou bychom mohli povaˇzovat za zkuˇsenost sebe. Minim´aln´ı j´a je prereflexivn´ı, cˇ istˇe fenomen´aln´ı. Narativn´ı j´a (narrative self): V´ıcem´enˇe koherentn´ı j´a (nebo obraz sebe) konstituovan´y v pr˚ubˇehu cˇ asu skrze ,,pˇr´ıbˇehy“ a narativn´ı vzpom´ınky, kter´e (o) sobˇe vypr´av´ıme a kter´e n´am o n´as ˇr´ıkaj´ı druz´ı. Neuropsychologick´e teorie by identifikovali funkci narativn´ıho j´a s epizodickou pamˇet´ı a jej´ım naruˇsen´ım. Narativn´ı j´a, odpov´ıdaj´ıc´ı odkazov´an´ı k sobˇe jako objektu, v tuto chv´ıli nen´ı tolik zaj´ımav´e, jako minim´aln´ı j´a. To totiˇz odpov´ıd´a referov´an´ı k sobˇe jako subjektu a vyznaˇcuje se nˇekter´ymi zvl´asˇtnostmi, plynouc´ımi z principu imunity, coˇz rozeb´ıraj´ı n´asleduj´ıc´ı tˇri odd´ıly. 3.1.1

˚ ci omylu z chybn´e identifikace Imunita vuˇ

Wittgensteinovo rozliˇsen´ı dvou zp˚usob˚u reference k sobˇe pomoc´ı z´ajmena j´a, na odkazov´an´ı ,,jako subjekt“ a ,,jako objekt“, dalo vzniknout teorii o imunitˇe v˚ucˇ i omyl˚um z chybn´e identifikace (immunity to error through misidentification) vztahuj´ıc´ı se k z´ajmenu prvn´ı osoby. S YDNEY S HOEMAKER uk´azal [20], zˇ e princip imunity se uplatˇnuje pouze u pouˇzit´ı j´a ,,jako subjekt“. V souˇcasn´e dobˇe vˇsak prob´ıhaj´ı diskuse, zˇ e proˇzitky pacient˚u s diagn´ozou schizofrenie mohou b´yt n´amitkou k principu imunity. Pacient se schizofreni´ı, trp´ıc´ı intrapsychick´ymi halucinacemi, jako je vkl´ad´an´ı myˇslenek, m˚uzˇ e napˇr´ıklad tvrdit, zˇ e on nen´ı t´ım, kdo mysl´ı nˇejakou konkr´etn´ı myˇslenku, aˇckoliv ve skuteˇcnosti je t´ım, kdo ji mysl´ı. Tento druh specifick´eho myˇslenkov´eho procesu schizofrenn´ıch ilustruje n´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad v´ypovˇedi: ,,Do m´e mysli jsou vkl´ad´any myˇslenky jako tˇreba “Zabij Boha”. Je to, jako kdyby bˇezˇely v m´e mysli, ale nen´ı to tak. Poch´az´ı od tamtoho chl´apka, Chrise. Jsou to jeho myˇslenky“. Citace dle [7]. Na pˇr´ıpadu schizofrenie se tak ukazuje potˇreba rozliˇsovat SoA a SoO. Fenom´eny, jako blud kontroly, sluchov´e halucinace a vkl´ad´an´ı myˇslenek se zdaj´ı b´yt spojen´e sp´ısˇe s probl´emem sense of agency, neˇz se sense of ownership. 3.1.2

Vysvˇetlen´ı vkl´ad´an´ı myˇslenek pomoc´ı distinkce SoA a SoO

Pr´avˇe situace schizofrenie a n´asleduj´ıc´ı kr´atk´y pˇr´ıklad s motorickou akc´ı n´am pom˚uzˇ e ujasnit dva v´ysˇe pˇredstaven´e a pˇr´ıbuzn´e aspekty minim´aln´ıho sebe-vˇedom´ı. Pˇri norm´aln´ı zkuˇsenosti voln´ı nebo chtˇen´e akce se SoA a SoO shoduj´ı a

jsou neodliˇsiteln´e. Kdyˇz se nat´ahnu pro hrnek, v´ım, zˇ e to je m˚uj u´ kon. Tento obvykl´y spoleˇcn´y v´yskyt a shoda n´as m˚uzˇ e v´est ke (zav´adˇej´ıc´ımu) ch´ap´an´ı vlastnictv´ı akce (ownership of action) jakoˇzto jedn´an´ı samotn´eho: tedy, zˇ e vlastn´ık akce je tou osobou, kter´a je (specifick´ym zp˚usobem) kauz´alnˇe zapojen´a do vytv´aˇren´ı akce. I pˇres obvykl´y spoluv´yskyt se vˇsak jedn´a o dva r˚uzn´e mechanismy. Jiˇz v pˇr´ıpadˇe mimovoln´ı akce je vcelku dobˇre moˇzn´e rozliˇsovat mezi SoA a SoO. Mohu sice potvrdit vlastnictv´ı pohybu (ownership of a movement) – to jest m´am pocit, zˇ e j´a jsem ten, kdo se pohybuje nebo je pohybov´an – a mohu jej pˇripsat s´am sobˇe jakoˇzto sv˚uj pohyb, ale nemus´ım m´ıt pocit zapˇriˇcinˇen´ı nebo kontroly tohoto pohybu. Tehdy bychom ˇrekli, zˇ e m´am sense of ownership, ale nem´am sense of agency. A pˇresnˇe takov´a situace dle Gallaghera d´av´a vzniknout pocitu vkl´ad´an´ı myˇslenek u schizofrenn´ıho onemocnˇen´ı. 3.1.3

Je naˇse jedn´an´ı vyvol´ano z´amˇerem, nebo naopak?

Ukazuje se, zˇ e pocit vlastnictv´ı motorick´e akce (sense of ownership for motor action) m˚uzˇ e b´yt vysvˇetlen pomoc´ı sebe-uvˇedomˇen´ı skrze jedn´an´ı v prostˇred´ı, kter´e je zabudovan´e jiˇz do naˇs´ı percepce a mechanismu ˇr´ızen´ı pohybu. Experiment´aln´ı v´yzkum na zdrav´ych subjektech na druhou stranu naznaˇcuje, zˇ e proˇzitek jedn´an´ı u motorick´ych akc´ı je zaloˇzen na mechanismu, kter´y pˇredch´az´ı akci a pˇrekl´ad´a intenci v akci [7]. 3.1.4

Distinkce SoA/OoA a Comparator model

Gallagher nach´az´ı oporu pro svou teorii v klasick´em kompar´atorov´em modelu (comparator model, Obr´azek 1 na n´asleduj´ıc´ı stranˇe) C. F RITHA [5], kdyˇz ukazuje, zˇ e poˇskozen´ı SoA, zodpovˇedn´e za intrapsychick´e halucinace, koresponduje s dysfunkc´ı konkr´etn´ıch komponent tohoto modelu. Schizofrenn´ı pacienti, kteˇr´ı trp´ı vkl´ad´an´ım myˇslenek a bludem kontroly maj´ı tak´e probl´em s feedforward monitoringem pohybu, pˇrech´azej´ıc´ım akci. Nemaj´ı vˇsak poˇskozen´y mechanismus motorick´e kontroly zaloˇzen´y na porovn´av´an´ı zam´ysˇlen´eho pohybu a senzorick´e zpˇetn´e vazby. Kompar´atorov´y proces pˇredv´ıd´a senzorickou zpˇetnou vazbu z pohybu a podtrhuje online proˇzitek jedn´an´ı, kter´y doplˇnuje eko-logick´y (tj. z prostˇred´ı) pocit pˇr´ısluˇsnosti sobˇe (sense of self-ownership), kter´y je zaloˇzen na re´aln´e smyslov´e zpˇetn´e vazbˇe [7]. Pokud selˇze forward model, nebo nen´ı eferentn´ı kopie spr´avnˇe vytvoˇrena, senzorick´a zpˇetn´a vazba m˚uzˇ e st´ale jeˇstˇe vytvoˇrit SoO, napˇr. ,,jsem v pohybu“, ale SoA bude nespr´avn´y (,,tento pohyb nezp˚usobuji j´a“). A to i pˇres to, zˇ e uskuteˇcnˇ ovan´y pohyb

odpov´ıd´a pohybu zam´ysˇlen´emu. Comparator model se ovˇsem v souˇcasn´e dobˇe stˇret´av´a s rozs´ahlou kritikou, napˇr. [22, 23], kter´a napad´a jeho vhodnost v roli neurokognitivn´ıho modelu vlastn´ıho jedn´an´ı, coˇz souvis´ı mj. pr´avˇe se schopnost´ı vysvˇetlit v´ysˇe zm´ınˇen´e jevy pˇri schizofrenii.

3.2

Experience of Agency

M. Synofzik a G. Vosgerau d´avaj´ı nam´ısto sense of agency postupnˇe pˇrednost pojmu experience of agency, definovan´em velice podobnˇe, jako registraci, zˇe j´a jsem inici´atorem sv´ych akc´ı [23]. Shodnˇe s autory povaˇzuji pojem SoA za pˇr´ıliˇs generick´y a variabiln´ı mezi autory [22]. Vysoce heterogenn´ı je vˇsak nejenom ch´ap´an´ı pojmu jako takov´eho, ale i jeho operacionalizace a experiment´aln´ı testov´an´ı. Zde se setk´av´ame s uk´azkov´ym pˇr´ıkladem interdisciplin´arn´ıho v´yzkumu nezbytnˇe z´avisej´ıc´ıho na spolupr´aci experiment´aln´ıch vˇedc˚u a filosof˚u. Bez ujasnˇen´ı, kdo cˇ´ım co m´ın´ı, se experiment´aln´ı v´yzkum vˇedom´ı neposune za hranice neporozumˇen´ı a vz´ajemn´e neporovnatelnosti v´ysledk˚u. Synfozik a Vosgerau proto na z´akladˇe anal´yzy implicitn´ıho ch´ap´an´ı SoA ve st´avaj´ıc´ıch pracech navrhuj´ı jemnˇejˇs´ı dˇelen´ı pocitu jedn´an´ı na Feeling of Agency a Judgment of Agency (viz Obr´azek 2). Tyto dva pojmy pˇredstavuj´ı dva r˚uzn´e aspekty SoA. Feeling of agency (FoA) je pˇredpojmov´y, n´ızko´urovˇnov´y pocit byt´ı agentem dotyˇcn´e akce. Subjektivn´ı pocit kontroly akce. Judgment of agency (JoA) je soud o jedn´an´ı, tedy explicitn´ı, konceptu´aln´ı, interpretativn´ı soud o tom, zˇ e jsem agentem. Bˇezˇ nˇe je sice FoA dostateˇcn´ym pro n´aslednou pˇr´ıtomnost JoA, ale explicitn´ı JoA vyˇzaduje dodateˇcnou kognitivn´ı funkci monitorov´an´ı v´ysledku akce. Jako takov´y je tedy citliv´y v˚ucˇ i post-hoc faktor˚um, kter´e mohou ,,zpˇetnˇe“ ovlivˇnovat pocit proˇzit´eho. Debata o stalinistick´em a orwellovsk´em vˇedom´ı, kognitivn´ıch biasech (napˇr. hindsight bias), pˇrepisov´an´ı vzpom´ınek cˇ i klamech vˇedom´ı (flash-lag efekt, color phi, intentional binding atd.) by vˇsak dalekos´ahle pˇres´ahl r´amec tohoto v´ykladu. Experiment´aln´ı v´yzkum ale uk´azal, zˇ e vn´ıman´e cˇ asov´e um´ıstˇen´ı proˇzitku awareness of intention (viz d´ale) se zd´a b´yt plnˇe ustaveno aˇz po vykon´an´ı odpov´ıdaj´ıc´ı akce a m˚uzˇ e b´yt manipulov´ano pomoc´ı TMS pulzu aplikovan´eho i nˇekolik set milisekund po vykon´an´ı samotn´e akce[15].

Obr´azek 1: Pˇredstava neurokognitivn´ıho kompar´atorov´eho modelu, jakoˇzto mechanismu pocitu jedn´an´ı. Zpˇetnovazebn´ı kontroln´ı smyˇcka poˇc´ıt´a motorickou odchylku prostˇrednictv´ım porovn´an´ı poˇzadovan´eho stavu a aktu´aln´ıho odhadovan´eho stavu. V´ysledek vstupuje zpˇet do syst´emu a slouˇz´ı ke zlepˇsen´ı jeho funkce (kompar´ator 1). Na z´akladˇe dan´ych motorick´ych pokyn˚u syst´em predikuje v´ystup agentova chov´an´ı (,,predikovan´y stav“). Takov´e predikce mohou b´yt pouˇzity pro feed-forward motorickou kontrolu (,,central error monitoring“) pohybu, kter´a prob´ıh´a jeˇstˇe pˇred jak´ymkoliv sensorick´ym feedbackem (kompar´ator 2). Nav´ıc mohou b´yt predikce pouˇzity k vyruˇsen´ı nebo oslaben´ı sensorick´e zpˇetn´e vazby vytvoˇren´e syst´emem samotn´ym (kompar´ator 3)

4

Proˇzitek z´amˇeru

V pˇredchoz´ı sekci jsme se zab´yvali sˇirokou a pojmovˇe neust´alenou rodinou proˇzitek jedn´an´ı. Literatuˇre o sense of agency je velmi bl´ızk´e t´ema vˇedom´eho z´amˇeru (conscious intention), spˇr´ıznˇen´e tak´e s fenom´enem uvˇedomˇen´ı si intence (awareness of intention, conscious awareness of intention). SoA zkoum´a obecnˇe proˇzitek jedn´an´ı, at’ jiˇz ch´apan´em jako ment´aln´ı pokyn k akci, pˇr´ıtomn´y pˇred nebo bˇehem proveden´ı akce, nebo naopak retrospektivnˇe vytvoˇren´y ,,pˇr´ıbˇeh o n´as jako p˚uvodci jedn´an´ı“, drˇz´ıc´ı pohromadˇe naˇse narativn´ı j´a. Proˇzitek cˇ i uvˇedomˇen´ı si z´amˇeru si vˇs´ım´a aspektu agence souvisej´ıc´ıho s intenc´ı. Proˇzitek z´amˇeru je zpravidla ch´ap´an v kontextu motorick´ych intenc´ı, tj. z´amˇer˚u uplatˇnovan´ych v motorick´em jedn´an´ı, kter´e jsou experiment´alnˇe testovateln´e. Tento proˇzitek bychom ale mˇeli ch´apat jako obecnˇejˇs´ı, nevztahuj´ıc´ı se v´yluˇcnˇe k motorick´emu typu jedn´an´ı. Proˇzitek jedn´an´ı u ment´aln´ı agence je aktu´alnˇe kontroverzn´ı t´ema.

Obr´azek 2: Synofzik a Vosgerau argumentuj´ı proti klasick´emu kompar´atorov´emu modelu jedn´an´ı (comparator model of agency). Dvojstupˇnov´y model jedn´an´ı, kter´y navrhuj´ı [22], popisuje jak explicitn´ı, tak implicitn´ı faktory SoA, reprezentovan´e Judgment of Agency (JoA), respektive Feeling of Agency (FoA). Obr´azek pˇrevzat ze [22]

Z˚ust´av´a ot´azkou, zda v˚ubec proˇzitek z´amˇeru jako fenomen´aln´ı u´ kaz existuje, nebo m´a sp´ısˇe podobu retrospektivn´ıho soudu. Odpovˇed’ bude z´aviset jak na vymezen´ı

proˇzitku jedn´an´ı v˚ucˇ i proˇzitku z´amˇeru (Sekce 3.1.4), tak na pohledu na cˇ asovou souslednost z´amˇeru a aktu (Sekce 6). 4.1

Awareness of Intention

Nejl´epe popsan´ym druhem proˇzitku z´amˇeru je Awareness of Intention (AoI). V obecn´e rovinˇe mu m˚uzˇ eme rozumˇet jako jevu vˇedom´e zkuˇsenosti vlastn´ıho z´amˇeru (conscious experience of having an intention)2 . Ve specifick´em kontextu motorick´eho jedn´an´ı (motor agency) bychom AoI mˇeli ch´apat jako vˇedom´y proˇzitek (byt´ı si vˇedom) vlastn´ıho z´amˇeru vykonat motorickou akci. S pojmem jsem se setkal poprv´e u Patricka Haggarda [9], aby byl d´ale pouˇzit mnoˇzstv´ım autor˚u, vˇcetnˇe zejm´ena J OHNEM -DYLANEM H AYNESEM [21] a H AKWANEM L AU. Posledn´ı zm´ınˇen´y definuje AoI jako vˇedom´e uchopen´ı akce, kterou se agent chyst´a prov´est [14]. Klasicky je uvˇedomˇen´ı (awareness) povaˇzov´ano za substanci´aln´ı a podstatnou kvalitu intence, aˇckoliv tento postoj je v souˇcasn´e dobˇe pˇredmˇetem sporu v literatuˇre o nevˇedom´ych intenc´ıch. AoI se dle m´eho n´azoru vzhledem ke sv´ym metodologick´ym pˇredpoklad˚um ˇrad´ı do prediktivn´ıch paradigmat. Obr´azek 3 ukazuje nejv´yznamnˇejˇs´ı cˇ asov´e ud´alosti pˇri voln´ım motorick´em u´ konu, relevantn´ı v˚ucˇ i AoI. 4.1.1

Neurovˇedn´e korel´aty AoI

V souvislosti s pracemi P. Haggarda panuje n´azor, zˇ e na p˚udˇe neurovˇed odpov´ıd´a AoI okamˇziku W z u´ lohy na lateralizovan´y readiness potential (LRP). Haggard tvrd´ı, zˇ e jeho experimenty na LRP ukazuj´ı, zˇ e W se odehr´av´a bezpochyby aˇz kdyˇz je pˇripraven kompletn´ı motorick´y pl´an. To ve sv´em d˚usledku vyluˇcuje Libetovo ,,veto“ ve prospˇech Haggardovy ,,specificity“, kter´a pˇredpokl´ad´a mnohem menˇs´ı rozsah voln´ıho z´asahu do bˇezˇ´ıc´ıho pl´anu [11].

5

Vztah mezi Awareness of Intention a Sense of Agency

Pokud se mi podaˇrilo zjistit, vztah mezi sense of agency a awareness of intention nebyl doposud v literatuˇre explicitnˇe rozpracov´an a je tˇezˇ k´e nal´ezt nˇejak´y jednotnˇe uzn´avan´y implicitn´ı princip. Tento probl´em jistˇe souvis´ı s celkovˇe neujednocen´ym pojmoslov´ım v t´eto dom´enˇe, jak je naznaˇceno v´ysˇe v Sekci 2. J´adrem vymezen´ı je to, zˇ e SoA se t´yk´a jedn´an´ı (agence), kdeˇzto AoI proˇzitku z´amˇeru (intence). Pˇredbˇezˇ n´a definice, kterou zde pˇredkl´ad´am, pouka2 Z˚ ust´av´a zde filosofick´e ot´azka, nakolik je moˇzno ztotoˇznˇ ovat vˇedom´y proˇzitek (conscious experience) a byt´ı si vˇedom (awareness). Zat´ımco prvn´ı se zd´a b´yt pˇr´ıpadem vˇedom´ı prvn´ıho ˇra´ du, awareness bude patrnˇe typicky definov´ana jako reflexivn´ı, tedy n´aleˇz´ıc´ı do vˇedom´ı druh´eho ˇra´ du, meta-vˇedom´ı.

zuje k nˇekter´ym odliˇsn´ym fenomen´aln´ım charakteristik´am v´ysˇe zm´ınˇen´ych jev˚u. Sense of Agency ch´apu jako generick´y pojem reprezentuj´ıc´ı sp´ısˇe sˇirokou rodinu rozliˇcn´ych forem zkuˇsenosti jedn´an´ı, spojen´ych sp´ısˇe s motorick´ym jedn´an´ım. Awareness of intention se zab´yv´a specifiˇctˇeji t´ım, jak povst´av´a uvˇedomˇen´ı intence, tedy situace, kdy si cˇ lovˇek uvˇedomuje sv˚uj vlastn´ı z´amˇer, je si vˇedom sv´eho z´amˇeru (conscious awareness of an intention). Vztahuje se obecnˇe k intenc´ım, kter´e neodkazuj´ı vˇzdy nutnˇe k motorick´ym akc´ım. Aˇckoliv v nˇekter´ych pˇr´ıpadech oba tyto koncepty odkazuj´ı ke stejn´e zkuˇsenosti (napˇr. u Libetov´ych experiment˚u s maˇck´an´ım tlaˇc´ıtka), v jin´ych situac´ıch to tak nen´ı (napˇr. rozhodnut´ı pˇrestat kouˇrit). Z hlediska fenomen´aln´ıho aspektu se AoI pˇrekr´yv´a s pocitem jedn´an´ı (feeling of agency) ale na rozd´ıl od nˇej se nevztahuje jen na motorick´e intence. Tento text vˇsak uvaˇzuje zejm´ena motorick´e intence. Vztahem mezi proˇzitkem jedn´an´ı a proˇzitkem intence u motorick´eho jedn´an´ı se zab´yv´a tak´e Haggard [8]. Podle nˇej m˚uzˇ e b´yt proˇzitek jedn´an´ı (experience of agency) vyvol´an jak proˇzitkem z´amˇeru (experience of intention), tak voln´ı akc´ı samotnou. To pak pocit’ujeme, jakoby naˇse voln´ı jedn´an´ı zp˚usobovalo specifick´e ud´alosti ve vnˇejˇs´ım svˇetˇe. Proˇzitek jedn´an´ı tedy nutnˇe zahrnuje proˇzitek extern´ıch smyslov´ych d˚usledk˚u (tj. vn´ımanou zmˇenu p˚usoben´ı na sensorick´e org´any, pˇrisuzovanou vlastn´ı akci), kdeˇzto z´amˇer se pout´a bl´ızˇ eji s pˇr´ıpravou a u´ sil´ım (soustˇredˇen´ım). Tento Haggard˚uv postˇreh povaˇzuji za velmi koncentrovan´y vhled do tohoto zapeklit´eho probl´emu. 5.1

Neurovˇedn´e souvislosti

Neur´aln´ı z´aklad proˇzitku jedn´an´ı z˚ust´av´a nejasn´y. Explicitn´ı pˇriˇrazov´an´ı sensorick´ych efekt˚u, jako v´ysledku vlastn´ı akce, cˇ i akce ciz´ıho agenta, zahrnuje pariet´aln´ı kortex. Avˇsak norm´aln´ı, implicitn´ı pocit vlastn´ıho jedn´an´ı m˚uzˇ e zahrnovat predikce vytvoˇren´e na z´akladˇe intenc´ı, kter´e jsou vytv´aˇreny ve front´aln´ıch motorick´ych oblastech, a jeˇstˇe dˇr´ıve v prefront´aln´ıch (LPFC, MPFC) a tak´e pariet´aln´ıch oblastech (Precuneus/PCC) [21]. 5.2

ˇ Casov´ e horizonty vˇedom´ych intenc´ı a jejich proˇzitkov´e formy

Nejen podle Haggarda je voln´ı jedn´an´ı spojeno s dvˇema (ˇci v´ıce) pomˇernˇe odliˇsn´ymi formami vˇedom´e zkuˇsenosti: myˇslenky ,,dlouh´eho dosahu“, t´ykaj´ıc´ı se budouc´ıch akc´ı, a okamˇzit´e pocity ,,chyst´an´ı se nˇeco udˇelat“ [8]. Intence dlouh´eho dosahu pˇripom´ınaj´ı ment´aln´ı pl´anov´an´ı a vˇedom´e rozvaˇzov´an´ı a jsou spojeny s prospektivn´ı pamˇet´ı. Postr´adaj´ı tak´e konkr´etn´ı motorickou

ˇ Obr´azek 3: Casov´ a osa motorick´eho jedn´an´ı. BP II, W a M, zjiˇstˇen´e v Libetov´ych exprimentech [16], znaˇc´ı okamˇzik detekovatelnosti specifick´eho EEG potenci´alu BP II, okamˇzik nejˇcasnˇejˇs´ıho uvˇedomˇen´ı intence pohnout prstem (odpov´ıd´a awareness of intention) a okamˇzik uvˇedomˇen´ı si jiˇz uskuteˇcnˇ ovan´eho pohybu. Mozkov´a aktivace BP II je detekovateln´a aˇz 400 ms pˇred okamˇzikem W (AoI). T je okamˇzik uvˇedomˇen´ı intence (AoI) pˇri pouˇzit´ı jin´e metody sn´ım´an´ı ment´aln´ıho cˇ asov´an´ı ud´alost´ı (probe-testu) [17]. Povˇsimnˇete si, zˇ e T v´yraznˇe pˇredch´az´ı ostatn´ı cˇ asov´e body a leˇz´ı mimo zobrazenou cˇ a´ st cˇ asov´e osy, coˇz by zpochybˇnovalo hypot´ezu o nevˇedom´ych inici´atorech naˇseho jedn´an´ı. Ot´azkou vˇsak z˚ust´av´a, zda obˇe metody testuj´ı stejnou u´ roveˇn (typ) vˇedom´ı. Upraveno dle sch´ematu z pˇredn´asˇek I. M. Havla sloˇzku. Zahrnuj´ı sp´ısˇe ment´aln´ı ,,cestov´an´ı cˇ asem“ a proces cˇ asov´eho pl´anov´an´ı, podobn´y tomu, kdyˇz pl´anujeme co budeme nyn´ı dˇelat. Souˇcasn´y v´yzkum intenc´ı dlouh´eho dosahu se zamˇeˇruje na rozpozn´an´ı mechanism˚u v mozku, zodpovˇedn´ych za prospektivn´ı pamˇet’. Intence kr´atk´eho dosahu jsou bl´ızˇ eji k t´ematu voln´ıho jedn´an´ı a voln´ı akce. V literatuˇre se o nich cˇ asto doˇcteme jako o nutk´an´ıch (,,urges“), pˇrestoˇze nˇekteˇr´ı vˇedci povaˇzuj´ı jako vhodnˇejˇs´ı pojem ,,vˇedom´e intence“. Tento proˇzitek vˇedom´ych intenc´ı v posledn´ıch letech pˇril´akal v´yrazn´y z´ajem v´yzkumn´ık˚u. Pˇresto vˇsak na sebe nechaly prvn´ı pokusy o fenomenologii tˇechto jev˚u cˇ ekat dlouho a objevili aˇz relativnˇe ned´avno [19]. 5.2.1

Fenomen´aln´ı aspekty proˇzitku intence

Fenomen´aln´ı obsah vˇedom´ych intenc´ı m´a nejm´enˇe tˇri aspekty: cˇ asov´an´ı, specifiˇcnost efektoru (tj. prostˇredku jedn´an´ı) a intenzity [8]. Vˇedom´e intence se zdaj´ı odehr´avat bˇehem pomˇernˇe u´ zk´eho cˇ asov´eho okna cca 1 s pˇred zah´ajen´ım motorick´eho vykon´an´ı pohybu [16]. Zahrnuj´ı konkr´etn´ı detaily o zapojen´e cˇ a´ sti tˇela a o zp˚usobu chystan´eho pohybu. Proˇzitek intence je tak´e jevem jasnˇe stupˇnovit´ym: stˇezˇ´ı si m˚uzˇ eme b´yt vˇedomi pˇresn´eho procesu dˇel´an´ı dalˇs´ıho kroku pˇri ch˚uzi, ale maˇck´an´ı kohoutku pistole si budeme vˇedomi velice intenzivnˇe. Tento rozmˇer intenzity proˇz´ıv´an´ı intence m˚uzˇ e b´yt vˇsak jen stˇezˇ´ı experiment´alnˇe zkoum´an [8]. 5.2.2

Dist´aln´ı, proxim´aln´ı a motorick´e intence

Propracovan´y syst´em cˇ asov´ych aspekt˚u a horizont˚u vˇedom´ych intenc´ı m´a E LISBATEH PACHERIE [19]. Konceptu´aln´ı r´amec, kter´y navrhuje, pracuje s trojstupˇnovou

distinkc´ı intence, dle jejich cˇ asov´eho zaˇclenˇen´ı, rozvinutosti a fenomen´aln´ıch atribut˚u. Rozliˇsuje tak dist´aln´ı intence, proxim´aln´ı intence a motorick´e intence (D-intence, P-intence, M-intence). Zjednoduˇsenˇe lze ˇr´ıci, zˇ e rozumov´a kontrola se nal´ez´a na u´ rovni D-intenc´ı, situaˇcn´ı kontrola na u´ rovni P-intenc´ı a motorick´a kontrola na u´ rovni M-intenc´ı. Tomu odpov´ıdaj´ı i tˇri u´ rovnˇe specifikace prostˇredk˚u realizace. Na u´ rovni D-intenc´ı jsou prostˇredky typicky reprezentov´any podc´ıli a podakcemi. Na u´ rovni P-intenc´ı jako pohyby urˇcit´eho typu a koneˇcnˇe na u´ rovni M-intenc´ı se jedn´a o plnˇe specifikovan´e pohyby. Aktu´aln´ı neurovˇedeck´y v´yzkum [21] se pochopitelnˇe pokouˇs´ı vysvˇetlit zp˚usob, jak se intence dlouh´eho dosahu (kter´e bychom pˇriˇradili asi k D-, nebo P-intenc´ım) mˇen´ı v intention-in-action (ztotoˇzniteln´e s M-intencemi). 5.3

Je AoI jevem vˇedom´ı, nebo metavˇedom´ı?

Zab´yv´ame-li se ot´azkou vˇedom´ych proˇzitk˚u, jejich vnitˇrn´ı dynamiky a struktury, nevyhneme se alespoˇn d´ılˇc´ım pohledem na vˇedom´ı jako takov´e. I experiment´aln´ı vˇedci v oboru svobodn´e v˚ule a motorick´ych intenc´ı pozn´avaj´ı, zˇ e dalˇs´ı v´yzkum je stˇezˇ´ı provediteln´y bez zaˇclenˇen´ı filosofie. Pozoruhodn´y je pr´avˇe pohled na r˚uzn´e u´ rovnˇe vˇedom´ı, kde doch´az´ı ke spont´ann´ı konvergenci modern´ıch filosofick´ych teori´ı [1] a aktu´aln´ıch neurovˇedn´ych objev˚u [17]. Filosof Ned Block tvrd´ı, zˇ e vˇedom´ı je nepˇresn´y n´azev pro konglomer´at dvou fenom´en˚u. Navrhl proto rozdˇelit pojem vˇedom´ı na P-consciousness a A-consciousness. P-vˇedom´ı (phenomenal consciousness) je podle Blocka syrov´ym proˇzitkem. Je to fenomen´aln´ı sloˇzka vˇedom´ı - zvuky, pohyb, barevn´e formy, emoce a pocity, s naˇs´ım tˇelem jako centr´aln´ım prvkem. Tato rovina - rovina quali´ı - je prekonceptu´aln´ı. A-vˇedom´ı (access consciousness) je naopak rovina intencion´aln´ı, kdy jsou informace v naˇs´ı mysli

k dispozici (pˇr´ıstupn´e) pro verb´aln´ı reporty, usuzov´an´ı a ˇr´ızen´ı chov´an´ı. Jestliˇze vn´ım´ame, tak informace o tom co vn´ım´ame je souˇca´ st pˇr´ıstupov´eho vˇedom´ı. A-vˇedom´ı m´a tedy charakter meta-vˇedom´ı, kdeˇzto P-vˇedom´ı je vˇedom´ım prvn´ıho rˇa´ du. Zd´a se, zˇ e Chalmers˚uv tˇezˇk´y probl´em se proto vztahuje pr´avˇe na P-vˇedom´ı. Experiment´aln´ı v´yzkum proˇzitku jedn´an´ı a svobodn´e v˚ule nyn´ı stoj´ı pˇred stejnou v´yzvou. T´ym vˇedc˚u M A SUO M ATSUHASHIHO a M ARKA H ALLETTA totiˇz pˇred nˇekolika roky vytvoˇrili novou metodu testov´an´ı cˇ asov´eho urˇcen´ı vˇedom´e intence. Takovou, kter´a nebude trpˇet mnoh´ymi neduhy, za kter´e byl Libet˚uv design vyuˇz´ıvaj´ıc´ı Wundtov´ych hodin tˇezˇ ce kritizov´an, zejm´ena od filosof˚u a metodolog˚u. Pˇresto se stal v discipl´ınˇe jak´ymsi ,,industry-standardem“. C´ılem Matsuhashiho a Halletta nebylo testovat proˇzitek intence po vykon´an´ı akce, ale bˇehem n´ı, aby se zamezilo moˇzn´ym retrospektivn´ım cenzurn´ım z´asah˚um vˇedom´ı, o kter´ych mluv´ı napˇr. Dennett. Tito dva vˇedci pouˇzili stop-signal paradigmatu a na z´akladˇe t´eto odliˇsn´e metody mˇeˇren´ı stejn´eho fenom´enu dospˇeli ke zcela odliˇsn´ym v´ysledk˚um. Okamˇzik proˇzitku vˇedom´eho rozhodnut´ı se nejenom neopoˇzd’oval o cca 400 ms za EEG komponentou zvanou Bereitschaftpotential, ale naopak ji cca o 700 ms pˇredch´azel [17]. Autoˇri samotn´ı v´ysledek neinterpretovali pˇr´ıliˇs radik´alnˇe, zd´a se vˇsak, zˇ e (snad bezdˇeky) testovali jin´y druh (´uroveˇn) vˇedom´ı. Zat´ımco vˇetˇsina experiment˚u pouˇz´ıv´a retrospektivn´ı dotazov´an´ı, tedy vlastnˇe mˇeˇr´ı Judgment of Agency, kdy se pt´ame na pˇr´ıstupov´e vˇedom´ı, oni se snaˇzili zprostˇredkovanˇe testovat v re´aln´em cˇ ase pˇr´ımo Feling of Agency nebo Awareness of Intention - tedy jevy fenomen´aln´ıho vˇedom´ı.

6

Dynamika proˇzitku jedn´an´ı a proˇzitku z´amˇeru

Zat´ımco nˇekter´e pˇr´ıstupy zd˚urazˇnuj´ı prediktivn´ı procesy jako stˇezˇ ejn´ı mechanismus (napˇr. comparator model C. Fritha), jin´e zd˚urazˇnuj´ı v´yznam retrospektivn´ı inference (napˇr. postdiktivn´ı model Daniela Wegnera, zaloˇzen´y na post-hoc inferenci). 6.1

Proˇzitek jedn´an´ı jako retrospektivn´ı konstrukt

Nˇekteˇr´ı autoˇri zast´avaj´ı radik´aln´ı n´ahled, zˇ e vˇedom´a intence vlastnˇe v˚ubec nen´ı ment´aln´ım stavem, ale sp´ısˇe inferenc´ı, kter´a je retrospektivnˇe a antedatovanˇe vsunuta do proudu vˇedom´ı, jako hypotetick´a pˇr´ıcˇ ina fyzick´eho pohybu naˇseho tˇela. Naˇse akce jsou tedy iniciov´any nevˇedomˇe na neuron´aln´ı u´ rovni a k pocitu awareness of intention je odkazov´ano retrospektivnˇe, aˇz po tom, co byla provedena odpov´ıdaj´ıc´ı akce [24, 25, 3]. Vˇedom´a intence se pohnout je podle nich souˇca´ st´ı psychologick´eho narativu, kteˇr´ı si my

vˇsichni vytv´aˇr´ıme, abychom vysvˇetlili, proˇc se naˇse ruka znenad´an´ı dala do pohybu. Podobn´y efekt, kdy ud´alosti probˇehl´e po akci tak´e pˇrisp´ıvaj´ı a ovlivˇnuj´ı proˇzitek intence, byl experiment´alnˇe prok´az´an. Podpora pˇrich´az´ı ze studi´ı psychotick´ych onemocnˇen´ı, kdy b´yv´a proˇzitek intence asociov´an s velmi neobvykl´ymi kauz´aln´ımi vysvˇetlen´ımi o propojenosti mezi ud´alostmi (blud kontroly, paranoia). Efekt se vˇsak projevuje i u zdrav´ych osob, pˇri specifick´ych experiment´aln´ıch u´ loh´ach, kdy se ukazuje, zˇ e d˚usledek akce dok´azˇ e silnˇe ovlivnit proˇzitek akce samotn´e (dle [8]). Tento efekt je obzvl´asˇtˇe siln´y v pˇr´ıpadˇe chyb pˇri akci, kdy zpˇetn´a vazba pˇrin´asˇ´ı informaci o neoˇcek´avan´ych d˚usledc´ıch akce. Dalˇs´ı ze studi´ı, kter´e naznaˇcuj´ı, zˇ e alespoˇn nˇekter´e sloˇzky AoI jsou tvoˇreny post-hoc zp˚usobem, tedy po dokonˇcen´ı motorick´e akce, je TMS experiment Hakwana Lau [15]. Jak si ale vˇs´ım´a Haggard [8], nejlepˇs´ı d˚ukaz proti ,,konfabulacionismu“ retrospektivn´ıch interpretac´ı poch´az´ı ze studie I THZAKA F RIEDA, kdy byly motorick´e oblasti stimulov´any sadou elektrod [4]. Kdyˇz Fried a kolegov´e stimulovali oblast preSMA, pacienti reportovali ,,nutk´an´ı“ (‘an urge’) pohnout specifickou cˇ a´ st´ı tˇela kontralater´alnˇe. Vzhledem k tomu, zˇ e se pacienti ve skuteˇcnosti fyzicky nepohnuli, proˇzitek intence (nebo nutk´an´ı) nem˚uzˇ e b´yt (pouze) retrospektivn´ım konstruktem. Na druhou stranu ale pro proˇzitek jedn´an´ı nen´ı nutn´a pˇredchoz´ı pˇr´ıtomnost intence nebo uvˇedomˇen´ı z´amˇeru [19, :203]. 6.2

Proˇzitek jedn´an´ı jako prospektivn´ı proces

Hlavn´ım z´astupcem prospektivn´ıch model˚u je comparator model, rozv´ıjen´y zejm´ena Frithem a Blakemoorovou [6]. Charakteristika modelu v´ysˇe v 3.1.4. 6.3 6.3.1

Proˇzitek jedn´an´ı jako integrativn´ı proces Framework pro uvˇedomov´an´ı si akce

Se zaj´ımav´ym integrativn´ım modelem, sjednocuj´ıc´ım prospektivn´ı a retrospektivn´ı vlivy, pˇrich´az´ı PATRICK H AG GARD . Jeho pˇeti´ urovˇnov´y framework pro uvˇedomov´an´ı si akce (Framework For Action Awareness, Obr´azek 4 na na n´asleduj´ıc´ı stranˇe) popisuje intenci a akt jedn´an´ı v cˇ ase a to souˇcasnˇe na r˚uzn´ych explanaˇcn´ıch rovin´ach. Setk´av´ame se tedy s pokusem sjednotit do jednoho syst´emu r˚uzn´e aspekty aktu - od nejniˇzsˇ´ıho neur´aln´ıho, aˇz po ten nejvyˇssˇ´ı, na u´ rovni plnˇe konceptu´aln´ıho, narativn´ıho J´a. ´ Prvn´ı urove nˇ - neur´aln´ı procesy: Nervov´e sign´aly, pod´ılej´ıc´ı se na proˇzitku voln´ıho jedn´an´ı, zahrnuj´ı pokroˇcilou pˇr´ıpravu akce, reaferentn´ı somatosenzorickou zpˇetnou vazbu a senzorickou informaci o d˚usledc´ıch akce. ´ Druh´a urove nˇ - vˇedom´y proˇzitek: Oddˇelen´e proˇzitky, zapˇriˇcinˇen´e tˇemito sign´aly, jsou zde synteti-

Obr´azek 4: Haggard˚uv model usiluje o vysvˇetlen´ı proˇzitku jedn´an´ı skrze integraci kognitivn´ıch proces˚u r˚uzn´ych u´ rovn´ı. Upraveno dle [8] zov´any, aby zformovaly celkov´y dojem akce jako jedn´e ud´alosti. ´ Tˇret´ı urove nˇ - vazebn´ı procesy: K t´eto synt´eze pˇrisp´ıvaj´ı dva specifick´e kognitivn´ı procesy. Za prv´e intence predikuj´ı akce a c´ılov´y efekt, ke kter´emu se vztahuj´ı (zelen´e linky). Za druh´e smyslov´y proˇzitek akce a jej´ıch d˚usledk˚u spouˇst´ı zpˇetnou re-konstrukci z´amˇeru jednat (ˇcerven´a linka). Na tˇret´ı u´ rovni se tedy uplatˇnuj´ı jak prediktivn´ı, tak postdiktivn´ı faktory. ˇ ´ Ctvrt´ a urove nˇ - reprezentace akce: Procesy na t´eto u´ rovni k sobˇe v´azˇ ou rozliˇcn´e sloˇzky zkuˇsenosti, aby vytvoˇrili proˇzitek a uvˇedomˇen´ı si akce jako celku, stlaˇcen´eho v cˇ ase v˚ucˇ i podkladn´ym neur´aln´ım proces˚um. ´ P´at´a urove nˇ - reprezentace J´a: Toto d´av´a d´ale vzniknout reprezentaci sebe jako agenta, schopn´eho plynul´e voln´ı kontroly [8]. Ke korelaci mezi rovinami potom doch´az´ı proto, zˇ e jak vˇedom´y z´amˇer jednat, tak proveden´ı akce samotn´e, jsou hn´any stejnou pˇr´ıcˇ inou, a to neur´aln´ı pˇr´ıpravou akce. Podle Haggarda vstupuje vˇedom´ı do ,,hry“ pˇr´ıliˇs pozdˇe na skuteˇcnou kontrolu akce. Jeho vysvˇetlen´ı fenomen´aln´ı sloˇzky jedn´an´ı je takov´e, zˇ e d˚uvodem pˇr´ıtomnosti doprovodn´eho vˇedom´eho proˇzitku je vytvoˇren´ı siln´ych pamˇet’ov´ych stop ,,pro pˇr´ısˇtˇe“. Pokud bych pˇr´ısˇtˇe pocit’oval takov´y fenomen´aln´ı proˇzitek, kter´y minule ,,vedl“ (kon-

strukce kauzality a vlastn´ıho vlivu) k n´asledn´emu negativn´ımu proˇzitku, budu si toho velice dobˇre vˇedom a akci zastav´ım, dokud je to jeˇstˇe moˇzn´e. Tento pokus ,,vysvˇetlit“ v´yznam fenomen´aln´ı roviny patrnˇe nebude bezprobl´emov´y, pˇresto bych vˇsak byl dalek podez´ır´an´ı Haggarda ze ,,sprost´eho“ eliminativn´ıho materialismu.

7

Z´avˇer

V t´eto anal´yze fenomen´aln´ıch aspekt˚u voln´ıho jedn´an´ı, postaven´e na aktu´aln´ıch teori´ıch autor˚u S. Gallaghera, E. Pacherie, P. Haggarda, M. Synofzika a D. Vosgerau jsem se pokusil nast´ınit kontury souˇcasn´eho studia proˇzitku intence a souvisej´ıc´ıho proˇzitku jedn´an´ı. Z˚ust´av´a vˇsak ˇrada t´emat spˇr´ıznˇen´ych t´eto diskusi, kter´ych jsme se nedotkli. Nam´atkou jsou to sense of error, pocit plynulosti pˇri jedn´an´ı, cˇ i sense of initiation. Slibn´e je tak´e t´ema ment´aln´ı agence, kter´emu se pl´anuji vˇenovat v jin´em cˇ l´anku. T´ematem metodologie cˇ asov´eho urˇcen´ı vˇedom´ych proˇzitk˚u, kter´eho jsem se zde tak´e dotkl, se zab´yv´am v paralelnˇe pˇripravovan´em cˇ l´anku, kter´y vyjde v nejbliˇzsˇ´ıch mˇes´ıc´ıch ve filosofick´em zˇ urn´alu E-Logos.

Reference [1] Block, N.: Consciousness, accessibility, and the mesh between psychology and neuroscience. The Behavioral and Brain Sciences 30(5-6), 481–99; discussion 499–548 (Dec 2007) 5.3

[13] Koukol´ık, F.: Z´aklady kognitivn´ı, afektivn´ı a soci´aln´ı neurovˇedy XVII. Svobodn´a v˚ule. Praktick´y l´ekaˇr 92(4), 191–197 (Jan 2012) 1.1 [14] Lau, H., Maniscalco, B., Shaver, E.C., Graves, T.: Awareness of Intention (2012) 4.1

[2] Bode, S., He, A.H., Soon, C.S., Trampel, R., Turner, R., Haynes, J.D.: Tracking the unconscious generation of free decisions using ultra-high field fMRI. PloS one 6(6), e21612 (Jan 2011) 1.1

[15] Lau, H.C., Rogers, R.D., Passingham, R.E.: Manipulating the experienced onset of intention after action execution. Journal of Cognitive Neuroscience 19(1), 81–90 (2007) 3.2, 6.1

[3] Dennett, D., Kinsbourne, M.: Time and the Observer: the Where and When of Consciousness in the Brain. Behavioral and Brain Sciences XV, 183–247 (1992) 6.1

[16] Libet, B., Gleason, C.A., Wright, E.W., Pearl, D.K.: Time of conscious intention to act in relation to onset of cerebral activity (readiness-potential). The unconscious initiation of a freely voluntary act. Brain 106(3), 623–642 (1983) 1.1, 3, 5.2.1

[4] Fried, I., Katz, A., McCarthy, G., Sass, K., Williamson, P., Spencer, S.: Functional Organization of Human Supplementary Studied by Electrical Stimulation Motor Cortex. Journal of Neuroscience 11(11), 3656– 3666 (1991) 6.1 [5] Frith, C.D., Blakemore, S., Wolpert, D.M.: Explaining the symptoms of schizophrenia: abnormalities in the awareness of action. Brain research. Brain research reviews 31(2-3), 357–63 (Mar 2000) 3.1.4 [6] Frith, C.D., Blakemore, S.J., Wolpert, D.M.: Abnormalities in the awareness and control of action. Philosophical transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological sciences 355(1404), 1771– 88 (Dec 2000) 6.2 [7] Gallagher, S.: Philosophical conceptions of the self: implications for cognitive science. Trends in Cognitive Sciences 4(1), 14–21 (2000) 3.1, 3.1.1, 3.1.3, 3.1.4 [8] Haggard, P.: Human volition: towards a neuroscience of will. Nature reviews. Neuroscience 9(12), 934–46 (Dec 2008) 5, 5.2, 5.2.1, 6.1, 4, 6.3.1 [9] Haggard, P., Clark, S., Kalogeras, J.: Voluntary action and conscious awareness. Nature Neuroscience 5(4), 382–5 (Apr 2002) 4.1 [10] Haggard, P., Eimer, M.: On the relation between brain potentials and the awareness of voluntary movements. Experimental Brain Research 126(1), 128–133 (1999) 1.1 [11] Haggard, P., Libet, B.: Conscious Intention and Brain Activity. Journal of Consciousness Studies 8(11), 47– 63 (2001) 4.1.1 [12] Haggard, P., Tsakiris, M.: The Experience of Agency. Current Directions in Psychological Science 18(4), 242–246 (2009) 3.1

[17] Matsuhashi, M., Hallett, M.: The timing of the conscious intention to move. European Journal of Neuroscience 28(11), 2344–51 (Dec 2008) 3, 5.3 [18] Pacherie, E.: Towards a dynamic theory of intentions. In: Pockett, S., W.P.Banks, Gallagher, S. (eds.) Does Consciousness Cause Behavior? An Investigation of the Nature of Volition, pp. 145–167. Cambridge, MA (2006) 2 [19] Pacherie, E.: The phenomenology of action: a conceptual framework. Cognition 107(1), 179–217 (Apr 2008) 5.2, 5.2.2, 6.1 [20] Shoemaker, S.: Self-Reference and Self-Awareness. The Journal of Philosophy 65(19), 555–567 (1968) 3.1.1 [21] Soon, C.S., Brass, M., Heinze, H.J., Haynes, J.D.: Unconscious determinants of free decisions in the human brain. Nature Neuroscience 11(5), 543–5 (May 2008) 1.1, 4.1, 5.1, 5.2.2 [22] Synofzik, M., Vosgerau, G., Newen, A.: Beyond the comparator model: a multifactorial two-step account of agency. Consciousness and cognition 17(1), 219– 39 (Mar 2008) 3.1.4, 3.2, 2 [23] Synofzik, M., Vosgerau, G., Voss, M.: The experience of agency: an interplay between prediction and postdiction. Frontiers in Psychology 4(March), 1–8 (2013) 3.1.4, 3.2 [24] Wegner, D.M.: The mind’s best trick: how we experience conscious will. Trends in Cognitive Sciences 7(2), 65–69 (2003) 6.1 [25] Wegner, D.M.: Self is Magic. In: Baer, J., Kaufmann, J., Baumeister, R.F. (eds.) Psychology and Free Will. Oxford University Press, New York (2006) 6.1