Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav
FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace
věda o časovém průběhu významných, periodicky se opakujících životních projevů rostlin a živočichů v závislosti na počasí a podnebí fenofáze fytofenologie zoofenologie
Fenologie Zemědělství, ovocnářství, lesnictví klimatické nároky rostlin (ohrožení mrazem) v kritických růstových obdobích integrovaná ochrana rostlin (aplikace ochranných opatření)
odhad očekávané doby sklizně
Zdravotnictví Alergologie: začátek a konec pylové sezony
Klimatologie klimatická změna
Historie fenologie • Japonský císařský dvůr – počátek kvetení třešní od r. 705 n. l. • základ položil Carl von Linné – 18 stanic ve Švédsku (1752–1755) • první doklad J. Stepling, A.Strnad a M. A. David - poznámky u meteorologických zápisů
• 1775 až 1799 A. Strnad - informace o žních a sklizních ovoce • 1786 - T. Haenke - první fenologický kalendář u nás • 1769 - pravidelná fenologická pozorování v Čechách Společnost vlastenecko-hospodářská
(vývoj pupenu v list, počátek a konec květu, dozrání semen) • 1879–1941 Ihne a Hoffmann – jednotná metodika fenologických pozorování • 1939 protektorát Čechy a Morava - sloučení všech meteorologických služeb do Ústředního meteorologického ústavu pro Čechy a Moravu • 1940 ÚMÚ převzal fenologická pozorování i síť vč. archivu údajů od 1923 • od roku 1954 sledování fenologických fází součástí pozorování Hydrometeorologického ústavu
Historie fenologie v České republice • Ročenky fenologického pozorování ČHMÚ do 1960 • 1983 – rozdělení na stanice sledující polní plodiny a ovocné dřeviny na základě návodů pro pozorovatele • 1987 – transformace fenologické sítě dokončena vydáním předpisu pro činnost fenologických stanic pozorujících lesní rostliny
• 2009 - předpisy Návody pro činnost fenologických stanic • Fenologické mapy vždy jen součástí publikací! Atlas podnebí Československé republiky (1958) Agroklimatické podmienky ČSSR (1975) Podnebí ČSSR-souborná studie (1969) Podnebí a počasí v Krušných horách (1975) Atlas podnebí Česka (2007)
Co se pozoruje a jak? • • • •
•
rašení první listy plné olistění dobrovolní pozorovatelé butonizace metodické návody ČHMÚ č. 2, 3, 10 počátek kvetení konec kvetení databáze ČHMÚ - FENODATA tvorba pupenů 45 druhů lesních rostlin počátek – pylové alergeny: smrk ztepilý, borovice lesní, fruktifikace třešeň ptačí, hloh obecný, habr obecný, líska dřevnatění obecná, bříza bělokorá, olše lepkavá, buk lesní, výhonů dub letní, vrba jíva, javor mléč, lípa srdčitá, srha žloutnutí listů říznačka, psárka luční opad listů zralost plodů 19 druhů polních plodin
– obiloviny, olejniny, okopaniny, luskoviny, pícniny
• 13 druhů ovocných dřevin – jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, rybíz, angrešt, ořešák, líska, réva vinná
polní, ovocné a lesní stanice (143)
Jak vznikl nápad sestavit fenologický atlas? • Atlas podnebí Česka (2007) • akce COST 725 a COST ES0603 (2007-2011) - Šíření pylových alergenů v ovzduší a jejich dopad na lidské zdraví • Výzkumný projekt OC09029 MŠMT
2009
2010 2011
Výběr rostlinných druhů a fenofází Tvorba makety Atlasu Výpočet technických řad pro geografické souřadnice fenologických stanic Foto (rostlinných druhů, pylových zrn) Tvorba tematických map do Atlasu Výpočty feno-klimatických charakteristik Tabulky, grafy Texty, překlady, předtisková příprava
1991–2010
1. Fenologický výzkum v Česku 2. Polní plodiny • databáze Clidata – DEM 3. Ovocné plodiny se závislostí na nadmořské výšce 4. Lesní rostliny – dřeviny lokální lineární regrese mezi naměřenou 5. Lesní rostliny – byliny a vypočtenou hodnotou a DMR 6. Časoprostorová variabilita • horizontální rozlišení 500 m nástupu fenofází regresní poloměr 40 km 7. Fenologický kalendář přírody minimální počet stanic 10 a fenologická roční období • vstupní hodnoty – průměr sledovaného 8. Souhrnná fenologická období 1991–2010 databáze FENODATA charakteristika Česka
Tvorba map
• 5 základních typů map - fenofázové (1 : 2 mil.) - odrůdové ovocné (1 : 2 mil.) - rozšíření (1 : 4,5 mil.) - srovnávací (1 : 4,5 mil.) - typizace (1 : 4,5 mil.) • grafy
• • • • •
316 stran 156 map 350 tabulek 290 grafů 187 fotografií
Fenofázové mapy
Fenofázové mapy – rašení, první listy, žloutnutí listů, opad listů
Fenofázové mapy – butonizace, počátek a konec kvetení, zralost plodů
Odrůdové mapy ovocné – hrušeň obecná
konkrétní rozšíření rostlin – smrk ztepilý kartogramy – výnos pšenice Vinařské oblasti ČR – réva vinná
Mapy rozšíření
srovnání dvou stejných fenofází v nejchladnějším a nejteplejším roce plynulá barevná stupnice i intervaly
Mapy srovnávací - fenofáze
srovnání dvou stejných charakteristik v nejchladnějším a nejteplejším roce plynulá barevná stupnice i intervaly
Mapy srovnávací – klimatické charakteristiky
Typizace
Odchylky nástupu vybraných fenofází sloupcový graf modřín opadavý Průměrné trvání doby kvetení páskový graf, pšenice setá Ekonomické grafy sloupcový graf, pšenice setá Trvání vegetačního období v závislosti na nadm. výškách třešeň ptačí
Grafy – charakteristiky jednotlivých rostlin
Grafy – ovocné dřeviny
Doplňující grafy – obecné kapitoly
Kompozice Atlasu
Kompozice Atlasu
Děkujeme za pozornost.
Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz