Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1977 III. volební období
11
Vládní návrh Zákon ze dne
června 1977
o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST P R V N Í OBECNÁ USTANOVENI § 1 Výchova nových vědeckých pracovníků a další zvyšování kvalifikace těch, kteří již vědecky pracují, jsou významným úkolem socialistického státu. Jsou řízeny a uskutečňovány v souladu se státní vědeckou, vědeckotechnickou a hospodářskou politikou. § 2 (1) Účelem výchovy nových vědeckých pracovníka je plánovitě připravovat vědecky kvalifikované a morálně vyspělé odborníky, schopně plnit úkoly spojené s všestranným rozvojem socialistické společnosti.
(2) Účelem dalšího zvyšování kvalifikace pracovníků, kteří působí ve funkcích, pro něž se vyžaduje vědecká kvalifikace, je zabezpečovat soustavný a cílevědomý růst jejich tvůrčí způsobilosti v souladu s potřebami plnění úkolů rozvoje vědy a techniky.
2 ČÁST DRUHÁ *
VÝCHOVA NOVÝCH VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ § 3 Obory vědecké výchovy
Výchova nových vědeckých pracovníků (dále jen „vědecká výchova") se uskutečňuje v jednotně stanovených oborech vědecké výchovy. Obory vědecké výchovy stanoví Československá akademie věd v součinnosti se Slovenskou akademií věd a po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností, a s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj. Školící pracoviště a školitelé
§ 4 Vědecká výchova se uskutečňuje v socialistických organizacích určených jako školící pracoviště pro jednotlivé obory vědecké výchovy (dále jen „školící pracoviště"). Jako školící pracoviště mohou být určeny organizace, které zaručují komplexní vědeckou výchovu v daném oboru, významnou částí svého zaměření pracují vědecky v tomto oboru a v kterých působí kolektiv vynikajících odborníků z daného oboru, z nichž lze určit pracovníky způsobilé plnit funkce školitelů. § 5 /1/ Školící pracoviště určují Československá akademie věd na území České socialistické republiky a Slovenská akademie věd na území Slovenské socialistické republiky na návrh ústředního orgánu, do jehož oboru působnosti patří organizace navrhovaná jako školící pracoviště. ( 2 ) Školící pracoviště na vysokých školách určují ústřední orgány státní správy, které řídí vysoké školy. Tyto ústřední orgány státní správy určují jako školící pracoviště též jiné organizace, které řídí.
§ 6 / ) Československá akademie věd vede evidenci všech školících pracovišť v Československé socialistické republice. Orgány oprávněně určovat školící pracoviště jsou povinny oznamovat Československé akademii věd pro účely evidence skutečnosti týkající se školících pracovišť, zejména určení školícího pracoviště, jeho zrušení a obory, v nichž uskutečňuje vědeckou výchovu. 1
( 2 ) Slovenská akademie věd vede evidenci všech školících pracovišť na území Slovenské socialistické republiky. Orgány oprávněné určovat školící pracoviště jsou povinny oznamovat Sloven-
3
ské akademii věd pro účely evidence skutečnosti týkající se školících pracovišť na území Slovenské socialistické republiky, zejména určení školícího pracoviště, jeho zrušení a obory, v nichž uskutečňuje vědeckou výchovu. § 7
(1) Školící pracoviště určí pracovníku přijatému k vědecké výchově (dále jen „účastník vědecké výchovy") školitele, který odpovídá za komplexní vedení svěřeného pracovníka. (2) Školící pracoviště je povinno vytvořit nezbytné podmínky pro plnění úkolů školitelů a výsledky jejich práce pravidelně hodnotit.
§ 8 Mateřské pracoviště (1) Mateřským pracovištěm účastníka vědecké výchovy je organizace, u níž je po dobu vědecké výchovy v pracovním poměru, v pracovním vztahu vyplývajícím z členského poměru k jednotnému zemědělskému družstvu nebo k výrobnímu družstvu, popř. v jiném obdobném vztahu (dále jen „pracovní poměr"), nebo organizace, pro jejíž potřebu je vychováván. ( 2 ) Mateřské pracoviště úzce spolupracuje při vědecké výchově se školícím pracovištěm. Výběr a přijímání uchazečů k vědecké výchově § 9
Výběr osob vhodných k vědecké výchově zabezpečují vysoké školy a všechny organizace, v nichž pracují absolventi vysokých škol.1 ) Při výběru osob k vědecké výchově se hodnotí jejich způsobilost komplexně. § 10
K vědecké výchově se uchazeči přihlašují na školícím pracovišti přímo nebo prostřednictvím organizace, pro jejíž potřebu mají být vědecky vychováváni.
§ 11 K vědecké výchově mohou být přijati absolventi vysokých škol, kteří po všech stránkách splňují předpoklady pro tvůrčí práci v daném oboru, a) s předchozí praxí, během níž získali zkušenosti z účasti na řešení nebo realizaci úkolů rozvoje vědy a techniky, b) bez předchozí praxe, pokud již v průběhu studia na vysoké škole prokázali výjimečné předpoklady pro vědeckou práci. M § 13 zákona č. 19/1966 Sb.
4
§ 12 O přijetí uchazeče rozhoduje školící pracoviště na základě výsledku přijímacího řízení, včetně přijímací zkoušky a v rozsahu míst stanovených plánem výchovy vědeckých pracovníků. Rozhodnuti školícího pracoviště je konečné. Formy vědecké výchovy
§ 13 Vědecká výchova se uskutečňuje v těchto formách: a) interní vědecká aspirantura b) účelová vědecká aspirantura c) externí vědecká aspirantura d) vědecká aspirantura pracovníků školících pracovišť. § 14 Interní vědecká aspirantura
(1) Interní vědecká aspirantura je forma vědecké výchovy, v níž hlavní činností interního vědeckého aspiranta je na školícím pracovišti organizovaná příprava k vědecké práci. (2) Interní vědecká aspirantura trvá tři roky; ve výjimečných případech ji může školící pracoviště prodloužit nejvýše o jeden rok. (3) Interní vědecký aspirant není ke školícímu pracovišti v pracovním poměru. Pracovněprávní vztahy mezi ním a školícím pracovištěm se řídí zákoníkem práce, pokud v tomto zákoně nebo v předpisech vydaných k jeho provedení není stanoveno jinak. § 15 Účelová vědecká aspirantura
(1) Ocelová vědecká aspirantura je forma vědecké výchovy, do níž je její účastník vyslán svým mateřským pracovištěm. Účastník účelové vědecké aspirantury zůstává v pracovním poměru k mateřskému pracovišti a jeho vědecká výchova na školícím pracovišti spočívá především v řešení úkolu významného pro jeho mateřské pracoviště. (2) Dobu účelové vědecké aspirantury stanoví školící pracoviště v dohodě s mateřským pracovištěm nejdéle na tři roky. § 16
Externí vědecká aspirantura (1) Externí vědecká aspirantura je forma vědecké výchovy, při níž je externí vědecký aspirant v pracovním poměru k mateřskému pracovišti a jeho vědecká výchova na školícím pracovišti probíhá při současném plnění pracovních povinností na mateřském pracovišti.
6 (2) Dobu externí vědecké aspirantury stanoví školící pracoviště nejdéle na pět let.
§ 17 Vědecká aspirantura pracovníků Školících pracovišť (1) Vědecká aspirantura pracovníků školících pracovišť je forma vědecké výchovy, při níž je její účastník v pracovním poměru k organizaci, která je školícím pracovištěm v daném oboru; uskutečňuje se jako součást pracovních povinností jejího účastníka. (2)Dobu vědecké aspirantury pracovníků školících pracovišť stanoví školící pracoviště nejdéle na pět let. Obsah vědecké výchovy § 18
Vědecká výchova ve všech formách obsahuje studium odborné, studium marxismu-leninismu, studium jazyků a řešení výzkumného tématu. Výsledky řešení výzkumného tématu zpracuje účastník vědecké výchovy ve formě závěrečné vědecké práce; tato práce má povahu kandidátské disertační práce podle zvláštních předpisů.2]
§ 19 (1) Výsledky studia ve vědecké výchově se ovětěmito zkouškami: zkouškou odbornou zkouškou z marxismu-leninismu zkouškou z ruského jazyka zkouškou z dalšího světového jazyka.
řují a) b) c) d)
(2) Zkoušky uvedené v odstavci (1) mají povahu kandidátských zkoušek podle zvláštních předpisů.3) Vznik, přerušení a změna vědecké výchovy
§ 20 Vědecká výchova vzniká dnem uvedeným v oznámení o přijetí uchazeče. Podmínkou vzniku interní vědecké aspirantury je skončení dosavadního pracovního poměru. § 21 Školící pracoviště může ze závažných důvodů vědeckou výchovu přerušit. Doba přerušení vědecké výchovy se nezapočítává do celkové doby jejího trvání. Po dobu přerušení interní vědecké aspirantury trvá pracovněprávní vztah ke školícímu pracovišti. 2
) § 5 zákona č. 53/1964 Sb. ) § 5 zákona č. 53/1964 Sb.
3
o § 22
Změny ve formě, oboru nebo místě výkonu vědecké výchovy může školící pracoviště provést jen v dohodě s účastníkem vědecké výchovy. Skončení vědecké výchovy § 23
(1) Vědecká výchova končí uplynutím doby pro ni stanovené nebo před uplynutím této doby, pokud účastník vědecké výchovy vykonal předepsané zkoušky a vypracoval závěrečnou vědeckou práci. 2
( ) V průběru trvání vědecké výchovy lze skončit vědeckou výchovu dohodou, oznámením účastníka vědecké výchovy nebo zrušením vědecké výchovy ze strany školícího pracoviště. (3) Školící pracoviště může zrušit vědeckou výchovu účastníka, a] který soustavně neplní studijní povinnosti, b] který porušil závažné povinnosti stanovené zákony a jinými předpisy, c] jestliže školící pracoviště nadále nemůže plnit povinnosti spojené s vědeckou výchovou a nedošlo k dohodě podle § 22; školící pracoviště je však povinno účastníkovi zajistit pokračování vědecké výchovy na jiném školícím pracovišti. § 24
[1] Dohoda o skončení vědecké výchovy, oznámení účastníka o skončení vědecké výchovy a zrušení vědecké výchovy školícím pracovištěm musí být provedeny písemně; jinak jsou neplatné. ( 2 ) Vědecká výchova končí dnem stanoveným dohodou anebo posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení oznámení účastníka nebo zrušení školícím pracovištěm (§ 23 odst. 2). Školící pracoviště nesmí zrušit interní vědeckou aspiranturu v ochranné době (§ 48 odst. l zákoníku práce), s výjimkou případů zrušení z důvodů uvedených v § 23 odst. 3 písm. b). ( 3 ) Školící pracoviště vydá účastníku vědecké výchovy potvrzení o jejím skončení a o dosažených výsledcích. Finanční a věcné zabezpečení vědecké výchovy § 25
(1) Interní vědečtí aspiranti jsou hospodářsky zabezpečeni stipendiem. ( 2 ) Interním vědeckým aspirantům vychovávaným pro potřebu mateřského pracoviště poskytuje stipendium toto pracoviště, v ostatních případech školící pracoviště. ( 3 ) Školící a mateřské pracoviště se mohou
7
o finanční účasti při poskytování stipendia dohodnout jinak.
§ 26 Účastníci účelové vědecké aspirantury jsou po dobu trvání účelové vědecké aspirantury hospodářsky zabezpečeni stipendiem, které jim poskytuje mateřské pracoviště.
§ 27 Externím vědeckým aspirantům poskytne mateřské pracoviště pracovní volno s náhradou mzdy k výkonu stanovených úkolů ve vědecké výchově v rozsahu určeném prováděcím předpisem.
§ 28 (1) Ostatní náklady spojené s vědeckou výchovou hradí u účastníků vychovávaných pro potřebu mateřského pracoviště toto pracoviště, v ostatních případech školící pracoviště. (2) Školící a mateřské pracoviště se mohou o úhradě ostatních nákladů při vědecké výchově dohodnout jinak.
§ 29 (1) Pro vědeckou výchovu se využívá věcného vybavení školícího pracoviště, popřípadě mateřského pracoviště. (2) Organizace, které mají ve správě, užívání, popř. ve vlastnictví speciální zařízení, jsou povinny umožnit jejich používám pro účely vědecké výchovy a tak pomáhat školícím pracovištím při zabezpečování vědecké výchovy.
§ 30 Nároky na náhradu škody, způsobené při vědecké výchově nebo v přímé souvislosti s ní účastníkem účelové nebo externí vědecké aspirantury školícímu pracovišti nebo naopak, se řídí ustanoveními zákoníku práce (část druhá, hlava osmá). § 31
Péče o absolventy vědecké výchovy (1) Školící pracoviště účinně napomáhá absolventům interní vědecké aspirantury, kteří nebyli vychováváni pro potřebu mateřského pracoviště, při umístění odpovídajícím jejich kvalifikaci. (2) Organizace, u nichž vědecká, výzkumná a vývojová činnost tvoří hlavní tematické zaměření, a organizace, jejichž organizační složky mají takové hlavní tematické zaměření, obsazují pracovní místa vědeckých pracovníků v organizacích, resp. v jejich organizačních složkách, především z řad absolventů vědecké výchovy.
8 ČÁST TŘETÍ STUDIJNÍ POBYTY
§ 32 ( ) V rámci zkvalitnění výběru a přípravy k vědecké výchově mohou organizace určené jako školicí pracoviště přijímat na základě konkursu k čvrtletním až tříletým studijním pobytům absolventy vysokých škol mladší třiceti let, kteří splňují všechny předpoklady pro tvůrčí práci v daném oboru na příslušném školícím pracovišti a prošli úspěšně přijímacím řízení. Školící pracoviště sjednávají na dobu trvání studijního pobytu s přijatými absolventy pracovní poměr. Po dobu studijního pobytu jim poskytují stipendium. 2 ( ) Organizace určené jako školící pracoviště, popř. jiné organizace, mohou přijímat k čtvrtletním až tříletým studijním pobytům pracovníky jiných organizací po dobu jejich externí vědecké aspirantury nebo přípravy k získání vědecké hodnosti mimo organizovanou vědeckou výchovu; přitom s nimi nesjednávají pracovní poměr. Po dobu studijního pobytu jim poskytuje organizace, u které jsou v pracovním poměru, stipendium, a hradí jim cestovní, stěhovací a jiné výdaje. 1
ČÁST ČTVRTÁ
DALŠÍ ZVYŠOVÁNI KVALIFIKACE A HODNOCENI TVURČÍ ZPŮSOBILOSTI VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ § 33 1
( ) Systém dalšího zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti, který upravují následující ustanovení tohoto zákona, se vztahuje pouze na pracovníky působící ve funkcích, pro něž se vyžaduje vědecká kvalifikace vyjádřená vědeckými kvalifikačními stupni (dále jen „vědečtí pracovníci").4 ) (2) Další zvyšování kvalifikace patří k základním povinnostem vědeckých pracovníků i organizací, v nichž pracují. Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků, která je výsledkem zvyšování jejich kvalifikace, se soustavně hodnotí. Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků § 34
(1) Úkolem vědeckých pracovníků je získávat vědecké poznatky, tvořivě je rozvíjet podle potřeb 4
) Zvyšování kvalifikace je pro vědeckopedagogické pracovníky upraveno zákonem č. 19/1966 Sb., o vysokých školách a předpisy vydanými k jeho provedeni; pro vědeckotechnické pracovníky vyhláškou federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 32/1976 Sb., o vědeckotechnických pracovnících v centrálně řízených organizacích výzkumně a vývojově základny.
9 védy a praxe a rozšiřovat vědecké poznání, které může mít též formu objevů nebo vynalézá. Vědečtí pracovníci se též aktivně podílejí na zavádění výsledků vyřešených výzkumných a vývojových úkolů do výroby nebo jiné praxe. (2) Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků na základě plánů jejich osobního rozvoje musí být úzce spojeno s aktivní vědeckou činností v rámci plněni úkolů v jejich organizacích.
§ 35 Organizace jsou povinny vytvořit podmínky pro soustavný růst tvůrčí způsobilosti každého vědeckého pracovníka, sledovat a podporovat jeho vývoj. § 36 (1) Vědeckým pracovníkům, kteří projevují nejvyšší vědeckou a morální způsobilost, ukládá organizace, k níž jsou v pracovním poměru, řešení významných a náročných vědeckých úkolů a umožňuje jim výsledky této práce zpracovat ve formě doktorské disertační práce. 5 ) (2) K dokončení doktorské disertační práce může organizace poskytnout vědeckému pracovníku pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na dobu šesti měsíců.
Hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků Vědecké kvalifikační stupně § 37
Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků se hodnotí vědeckými kvalifikačními stupni, které se přiznávají vědeckým pracovníkům na základě ověřování výsledků zvyšování jejich kvalifikace. Vědeckými kvalifikačními stupni se osvědčuje základní, vyšší a nejvyšší tvůrčí způsobilost. § 38
(1) Vědecký kvalifikační stupeň, jímž se osvědčuje základní tvůrčí způsobilost, získává vědecký pracovník udělením vědecké hodnosti. (2) Vědecké kvalifikační stupně, jimiž se osvědčuje vyšší a nejvyšší tvůrčí způsobilost, získává vědecký pracovník rozhodnutím komisí Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků. Komise Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků rozhodují o přiznán! vědeckého kvalifikačního stupně v souladu s potřebami společnosti na návrh organizace, k níž je vědecký pracovník 5) § 6 zákona č. 53/1964 Sb.
10
v pracovním poměru (navrhovatel), předložený prostřednictvím příslušného ústředního orgánu. § 39 (1) Vědecké kvalifikační stupně, jimiž se osvědčuje vyšší a nejvyšší tvůrčí způsobilost, přiznává komise Československé akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků vědeckým pracovníkům organizací na území České socialistické republiky a komise Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků vědeckým pracovníkům organizací na území Slovenské socialistické republiky. 2 ( ) Proti zamítavému rozhodnutí komisi Československé akademie věd a Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků o návrhu na přiznání vědeckého kvalifikačního stupně může podat rozklad jen navrhovatel. Rozklad se podává do 60 dnů od doručení rozhodnutí. O rozkladu proti rozhodnutí komise Československé akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků rozhoduje předseda Československé akademie věd, proti rozhodnutí komise Slovenské akademie věd pro posuzování vědecké kvalifikace pracovníků předseda Slovenské akademie věd. § 40 Ztráta vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů 6 ] má za důsledek ztrátu vědeckého kvalifikačního stupně. § 41 Periodické atestace (1) Periodickou atestací se komplexně hodnotí pracovní výsledky vědeckého pracovníka za uplynulé období. Toto období je pro vědecké pracovníky se základní tvůrčí způsobilostí a s vyšší tvůrčí způsobilostí nejdéle čtyřleté a pro vědecké pracovníky s nejvyšší tvůrčí způsobilostí nejdéle šestileté. (2] Periodické atestace vědeckých pracovníků provádějí atestační komise ustavené v jednotlivých organizacích jako poradní orgány vedoucího organizace.
ČÁST PÁTÁ ŘÍZENÍ VĚDECKÉ V Ý C H O V Y a DALŠÍHO ZVYŠOVÁNI KVALIFIKACE VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ
§ 42 (1) Plánovité zvyšování účinnosti vědeckotechnického rozvoje a jeho společenského přínosu vyžaduje ústřední řízení vědecké výchovy a dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, zajišťující jejich jednotné uskutečňováni a koordinaci 6
) § 11 zákona č. 53/1964 Sb.
11 v souladu se zásadami státní politiky a kontrolu jejich provádění. (2) Ústřední řízení vědecké výchovy a dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků přísluší Československé akademii věd spolu se Slovenskou akademií věd ve spolupráci s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností, a s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj. § 43 Československá akademie věd spolu se Slovenskou akademií věd plní pro oblast vědecké výchovy a pro oblast dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků funkci ústředního orgánu státní správy. § 44 (1) Vědeckou výchovu kromě vědecké výchovy uvedené v odstavci (2) řídí Československá akademie věd a Slovenská akademie věd. (2) Ústřední orgány státní správy, do jejichž působnosti patří vysoké školy, řídí vědeckou výchovu na vysokých školách a v organizacích řízených těmito ústředními orgány státní správy. (3) Ústřední orgány státní správy a organizace zúčastněné na procesu vědecké výchovy plní úkoly spojené se zajišťováním vědecké výchovy. (4) Plán výchovy vědeckých pracovníků je součástí jednotného plánu rozvoje vědy a techniky. § 45
Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků řídí ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti. ČÁST ŠESTÁ U S T A N O V E N Í SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 46 Ústřední orgány státní správy, které řídí školy a organizace spolupůsobící při výchově a vzdělávání mládeže, pečují o to, aby se vytvářely předpoklady pro budoucí vědeckou výchovu, vzbuzoval zájem o vědeckou a odbornou práci a rozvíjely tvůrčí schopnosti mládeže, aby zejména vysoké školy umožňovaly studentům nadaným k vědecké práci účast při řešení výzkumných úkolů a též jiným způsobem podporovaly růst jejich tvůrčí způsobilosti. § 47
Stipendia vyplácená podle ustanovení tohoto zákona se financují v rámci neinvestičních výdajů podle zvláštních předpisů.
12
§ 48 Na rozhodování ve věcech vědecké výchovy a studijních pobytů podle části druhé a třetí tohoto zákona se nevztahují ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 49 Mezinárodní spolupráce ve vědecké výchově (1) Při vědecké výchově se využívají všechny možnosti dané vzájemnou spoluprací s jinými státy. (2) Pokud uzavřené mezinárodní dohody obsahují ustanovení o spolupráci ve vědecké výchově, vysílají se její účastníci do zahraničí a přijímají se její účastníci ze zahraničí podle těchto dohod a podle prováděcích plánů k těmto dohodám. Podmínky vysílání stanoví orgány provádějící příslušné dohody. Prováděcí předpisy § 50
Československá akademie věd spolu se Slovenskou akademií věd po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností, a s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj stanoví podrobnosti a) o vědecké výchově, a to o určování školících pracovišť a školitelů, o přijímání uchazečů do vědecké výchovy, o vedení pracovníků ve vědecké výchově, o průběhu studia ve vědecké výchově, o jeho ukončení a přerušení, o předepsaných zkouškách, o výběru a postupu při zpracování řešeného tématu a o evidenci ve vědecké výchově; b) o studijních pobytech; c) o dalším zvyšováni kvalifikace vědeckých pracovníků a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.
§ 51 Československá akademie věd spolu se Slovenskou akademií věd a po dohodě s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, a s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností, může pro cizí státní příslušníky upravit odchylně přijímací řízení do vědecké výchovy a zkoušky ve vědecké výchově, s výjimkou zkoušky odborné. § 52 (1) Československá akademie věd v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí upraví a] podrobněji pracovněprávní vztahy účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů.
13
b) podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky podmínky poskytování a výši stipendií interních vědeckých aspirantů, účelových vědeckých aspirantů a pracovníků přijatých ke studijním pobytům. (2) Československá akademie věd v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy a s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí může podrobněji upravit pracovní vztahy a finanční zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev v průběhu vědecké výchovy, při studijních pobytech a při dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. § 53
Ministr národní obrany Československá socialistické republiky a ministr vnitra Československé socialistické republiky v dohodě s předsedou Československé akademie věd upraví podrobnosti týkající se určování oborů, určování školitelů, výběru a schvalování řešených témat, odborných zkoušek, evidence ve vědecké výchově a postupu při hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků ve zvláštních oborech. § 54
Služební poměry vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti a příslušníků Sboru nápravné výchovy a jejich zabezpečování v průběhu vědecké výchovy, při studijních pobytech a při dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků se řídí zvláštními předpisy. Přechodná a závěrečná ustanovení § 55
(1) Obory vědecké výchovy určené podle dosavadní právní úpravy se považují za stanovené podle tohoto zákona. (2) Školící pracoviště určená podle dosavadní právní úpravy se považují za určená podle tohoto zákona. (3) Přijímací zkoušky a rozhodnutí o přijetí do vědecké výchovy, jakož i zkoušky vykonané v rámci vědecké výchovy přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny. (4) Vědecké kvalifikační stupně přiznané přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny. § 56
Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na vědeckou výchovu zahájenou před účinností tohoto zákona.
14
§ 57 Zrušují se a) vyhláška č. 199/1964 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků, b) zásady řízení a provádění účelové vědecké aspirantury uveřejněné pod č. 59/1975 Sb.
1977.
§ 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října
15
Důvodová zpráva I. Část obecná Plné využití možnosti vědeckotechnického pokroku klade stále vyšší požadavky na ideově politickou a odbornou kvalifikaci pracovníků činných v oblasti vědy, výzkumu a vývoje a na soustavné zvyšování jejich pracovní způsobilosti. Významným úkolem socialistického státu je proto na tomto úseku vytvářet všestranné podmínky a předpoklady pro zajištění výchovy nových vědeckých pracovníků, jakož i pro další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, řídit výchovu nových vědeckých pracovníků a dbát o soustavný a cílevědomý růst jejich tvůrčí způsobilosti. Jednou z podmínek rozvoje organizované vědecké výchovy v zájmu rozvoje socialistické společnosti je i právní úprava této oblasti, úprava povinností a práv všech účastníků vědecké výchovy a zvyšování vědecké kvalifikace, úprava otázek týkajících se pracovníků, organizací a v neposlední řadě i státních orgánů, řídících výchovu nových vědeckých pracovníků a další zvyšování kvalifikace těch, kteří již v oblasti vědy a výzkumu pracují. Nová právní úprava podle předkládaného návrhu má zajistit, aby výchova nových vědeckých pracovníků i další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků bylo prováděno v rámci účelného systému, efektivně a kontrolované. Současný systém organizované vědecké výchovy byl u nás zaveden podle sovětských zkušeností částečně již v roce 1949. Principy systému se v podstatě osvědčily. Byly zavedeny formy organizované výchovy nových vědeckých pracovníků, vytvořily se předpoklady její návaznosti na vysokou školu a vztah k potřebám praxe. Z celkového počtu dnes činných vědeckých pracovníků (kandidátů a doktorů věd) absolvovalo organizovanou vědeckou výchovu více než 80 %. V současné době se v ČSSR připravuje téměř 9000 pracovníků v rámci organizované vědecké výchovy k získání vědecké hodnosti. Z nich je 16, 2 % řádných aspirantů, 52, 4 % externích aspirantů a 31, 4 % pracovníků školících pracovišť ve vědecká přípravě při práci na plánovaných výzkumných úkolech. Dosavadní právní úprava výchovy nových vědeckých pracovníků je neúplná, po stránce obsahové i formální a neodpovídá významu celé věci. Je vyjádřena na úrovni zákona pouze v § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 54/1963 Sb., o ČSAV a v § 2 odst. 2 písm. c) zákona SNR č. 74/1963 Sb. o SÁV, jimiž se ukládá oběma akademiím vyhledávat a vychovávat ve spolupráci s vysokými školami vědecké pracovníky. Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ukládá vysokým školám v § 21 odst. l vy-
chovávat nové vědecké pracovníky v souladu s potřebami společnosti a tím, že jejich vědecká výchova je organizována podle zvláštních předpisů. Takovým předpisem je dosud vyhláška předsedy ČSAV a ministra školství a kultury č. 199/1964 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků. Vyhláška č. 199/1964 Sb. je dodnes základním právním předpisem v této oblasti. Sehrála pozitivní roli při rozvoji organizované vědecké výchovy. Stále více se však ukazuje, že již neřeší všechny otázky spojeně s výchovou nových vědeckých pracovníků. Oprava dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků a jejího hodnoceni není dosud v celém rozsahu provedena obecně závazným předpisem. Další zvyšování kvalifikace a její hodnocení je dosud právně upraveno pouze u kategorie vědeckopedagogických pracovníků (vysokoškolským zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení] a u kategorie vědeckoteckotechnických pracovníků (vyhláškami FM TIR vydanými na základě zásad stanovených vládou ČSSR). Předkládaný návrh zákona odstraňuje tuto mezeru v čs. právním řádu. Upravuje další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, působících na pracovištích vědeckovýzkumně základny ve funkcích, pro které se vyžaduje vědecká kvalifikace vyjádřená vědeckými kvalifikačními stupni. Navrhovaná právní úprava se netýká vlastního procesu udělování vědeckých hodností. Tato oblast je upravena zákonem č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydanými k provedení citovaného zákona. Skutečnost, že udělování vědeckých hodností je upraveno zvláštním zákonem, umožňuje, aby se 0 udělení vědeckých hodností ucházeli i občané, kteří nejsou zařazeni do vědecké výchovy podle navrhovaného zákona. Je nutno zdůraznit, že právní úprava v oblasti vědecké výchovy a dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků těmto občanům neznemožňuje samostatným úsilím zvýšit svou kvalifikaci a získat vědeckou hodnost. Takovou samostatnou přípravou (mimo organizovanou vědeckou výchovu] získává nyní vědeckou hodnost však již jen velmi malá část uchazečů. Je v zájmu společnosti, aby velká většina vědeckých pracovníků prošla vědeckou výchovou, která je pro ně i pro společnost efektivnější a umožňuje plánování. Připravovaný zákon o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků má být přijat jako zákon Federálního shromáždění. Forma zákona Federálního shromáždění je z ústavně právního hlediska odůvodněna ustanovením čl. 37 odst. l písm. b) ústavního zákona o češ-
16 koslovenské federaci, podle něhož má Federální shromáždění zákonodárnou pravomoc ve věcech patřících do společné působnosti, a to v části svěřené Československé socialistické republice. Zákon bude mít, jak vyplývá z předloženého návrhu, na upravovaném úseku povahu dílčí úpravy způsobu řízení vědy. Stanovit způsob řízení vědy patří podle čl. 21 odst. 2 písm. a] ústavního zákona o československé federaci do působnosti Československé socialistické republiky. Zákon dále bude mít na upravovaném úseku povahu jednotlivých zásad pracovněprávních vztahů, jejichž stanovení patří podle čl. 22 písm. a) ústavního zákona o československé federaci do působnosti Československé socialistické republiky. Konečně zákon bude mít pro úsek výchovy nových vědeckých pracovníků i pro úsek zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků povahu úpravy základních otázek jednotné vědecké politiky. Podle ustanovení čl. 21 odst. l ústavního zákona o československé federaci se v ČSSR uskutečňuje v základních otázkách jednotná vědecká politika. Ustanovení článků 80 a 83 ústavního zákona o československé federaci dovolují, aby v připravovaném zákoně byla řešena otázka postavení Československé akademie věd spolu se SAV v oblasti řízení výchovy nových vědeckých pracovníků a v oblasti zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků i oprávnění vydávat obecně závazné předpisy v rámci zákonného zmocnění. Realizace předloženého návrhu zákona si nevyžádá finančních nákladů ani zvýšení plánu pracovních sil a opatření, která z jeho účinnosti vyplynou, nebudou důvodem ke zvýšení plánu a rozpočtu v roce 1977 ani v letech dalších. Lze očekávat, že zákonná úprava o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků ovlivní v pozitivním směru rozvoj ekonomiky a ostatních oblastí československé socialistické společnosti. II. Část zvláštní Všeobecná ustanovení — část první
K § l a 2: Úvodní paragrafy návrhu zákona stanoví účel a základní principy navrhované úpravy. Vyjadřují cíl výchovy nových vědeckých pracovníků a dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků i souvislost procesu výchovy vědeckých pracovníků se základními potřebami socialistické společnosti. Tvůrčí způsobilost vědeckých pracovníků se musí vytvářet a rozvíjet v přímé souvislosti s plněním úkolů rozvoje vědy a techniky; není jen osobní záležitostí těchto pracovníků. Formy i obsah vý-
chovy i dalšího vzděláváni vědeckých pracovníků nutno zásadně podřídit vyšším zájmům socialistické společnosti. V ustanovení § 2 návrhu zákona se obecně vyjadřuje účel systému vědecké výchovy nových vědeckých pracovníků, tj. všech pracovníků, kteří se v souladu se zájmem společnosti organizovaně připravují k získání vědecké hodnosti a účel systému dalšího zvyšování kvalifikace těch vědeckých pracovníků, kteří působí ve funkcích, pro něž se vyžaduje vědecká kvalifikace. Systém organizované výchovy nových vědeckých pracovníků navazuje na vysokoškolské studium a zabezpečuje předpoklady vědecké tvůrčí způsobilosti všech pracovníků, od nichž to zájem společnosti vyžaduje. Tvůrčí schopnosti jejích účastníků jsou zaměřeny na řešení společensky potřebných témat ve všech odvětvích vědy. Organizovaná vědecká výchova dává reálnou možnost ucházet se o vědeckou hodnost kandidáta věd. Systém dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků se týká upraveného okruhu osob, tj. vědeckých pracovníků působících ve funkcích, pro něž se vyžaduje vědecká kvalifikace (§ 33). Účelem dalšího zvyšování kvalifikace je zabezpečit cílevědomý růst jejich tvůrčí způsobilosti v souladu se zájmy společnosti. Výchova nových vědeckých pracovníků — část druhá K § 3: Studium účastníků vědecké výchovy se uskutečňuje v oborech určených tak, aby odpovídaly oborům stanoveným v systému udělování vědeckých hodností. Stanovením oborů se vymezuje okruh specializace budoucí činnosti účastníků vědecké výchovy. Návrh upravuje způsob stanovení nových oborů pro výchovu vědeckých pracovníků tak, aby byla zabezpečena koordinace a vertikální návaznost s obory vysokoškolského studia. Kromě ústředních orgánů v návrhu jmenovitě uvedených se mohou na určování oborů vědecké výchovy podílet i všechny další orgány a instituce předkládáním příslušných návrhů.
K § 4 až 7: Návrh zákona upravuje funkci školícího pracoviště, kterému přísluší oprávnění vychovávat nové vědecké pracovníky. Ustanovení § 4 stanoví obecné předpoklady, které musí školící pracoviště splňovat. Školícím pracovištěm je vždy socialistická organizace, i když výchovu přímo zajišťuje některá její složka. Školícím pracovištěm je tudíž např. vysoká škola, ale vě-
17 dečka výchova se konkrétně uskutečňuje na některé z jejích kateder. Ustanovení § 5 upravuje určování školících pracovišť. Zvláštní režim v určování školících pracovišť je v oblasti vysokých škol a organizací podřízených ústředním orgánům řídícím vysoké školy. Úprava vyplývá z rozdílu v náplni činnosti vysokých škol i obou akademií a odpovídá dosavadní praxi. Zvláštními předpisy je přiznáno právo školit vědecké pracovníky také Ústavům marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS i Vysoké škole politické ÚV KSČ. Ústřední evidence školících pracovišť podle § 6 je potřebná pro účely ústředního řízení a pro informaci odborné veřejnosti. Návrh v porovnáni s dosavadní úpravou stanoví náročněji požadavky na školitele, který odpovídá za všechny části vědecké výchovy i po stránce politicko-morální.
K §8: Potřeba konkrétně vymezit pojem mateřského pracoviště je spojena s pracovněprávním postavením účastníka vědecké výchovy a dále s otázkou, která organizace a jak se účastní na finančním zajištění vědecké výchovy. Ve většině případů je mateřským pracovištěm organizace, u níž je účastník vědecké výchovy v pracovním poměru. Organizace jej vysílá do vědecké výchovy (nebo dává souhlas k jeho vědecké výchově]; jeho pracovní poměr k organizaci se nemění, I po dobu vědecké výchovy je v pracovním poměru k mateřskému pracovišti. Mateřským pracovištěm je však i organizace, pro jejíž potřebu je účastník vědecké výchovy připravován, ač není v pracovním poměru k této organizaci. Praktické je to zejména u mladých absolventů vysokých škol, kteří v pracovním poměru vůbec ještě nebyli a nejsou. Návrh zákona používá legislativní zkratku „pracovní poměr" k vyjádření všech pracovních vztahů obdobných pracovnímu poměru, především pracovních vztahů vyplývajících z členského poměru k JZD a k výrobním družstvům. K § 9—12:
Vzhledem k velkým nárokům na počet a kvalitu vědeckých pracovníků je vyjádřena tendence podchytit všechny potenciální zdroje budoucích, vědeckých pracovníků při komplexním hodnocení jejich předpokladů a to po stránce odborné i morálně politické. Do vědecké výchovy mohou být přijati absolventi vysokých škol s ukončeným vysokoškolským vzděláním (§ 13 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách).
Podmínka předchozí praxe je uvedena v soulad s požadavkem, aby tam, kde je to možné a potřebné, uchazeči absolvovali organizovanou vědeckou výchovu v mladém produktivním věku. Přijetí uchazeče do vědecké výchovy je podmíněno úspěšným složením přijímací zkoušky, ale současně omezeno plánem výchovy. O přijetí rozhoduje školící pracoviště, tedy organizace, která má plánem určená místa vědecké výchovy a u které se uchazeči k vědecké výchově přihlašují přímo. Rozhodnutí organizace v přijímacím řízení je konečné. Na rozhodování o přijeti k vědecké výchově, stejně jako na ostatní rozhodování ve věcech vědecké výchovy se podle ustanovení § 48 návrhu zákona nevztahuje zákon č. 71/ 1967 Sb., o správním řízení (Správní řád). K § 13 až 17:
Formy výchovy vědeckých pracovníků se proti dosavadní vyhlášce č. 199/1964 Sb. doplňují o novou formu vědecké výchovy — o účelovou aspiranturu. Dále se pozměňuje dosavadní název „řádná vědecká aspirantura" na „interní vědeckou aspiranturu" a dřívější název „vědecká příprava při práci na plánovaných výzkumných úkolech", který nebyl výstižný, protože se mohl vztahovat i na jiné formy výchovy, na „vědeckou aspiranturu pracovníků školících pracovišť". V návrhu jsou specifikovány základní podmínky jednotlivých forem vědecké výchovy a vysvětleno, čím se v podstatě od sebe liší. Pracovněprávní postavení účastníků vědecké výchovy upravuje návrh zákona jen v hlavních rysech. Podrobnosti stanoví prováděcí předpisy. To platí především o řádné vědecké aspirantuře, pro kterou se podle ustanovení § 14 odst. 3 umožňuje specifická úprava pracovněprávních vztahů. Návrh zákona v této otázce vychází z dosavadního právního stavu a z ustanovení § 5 zákoníku práce, které v podstatě přejímá. K § 18 a 19:
ustanovení § 18 návrhu zákona stanoví základní obsahové složky vědecké výchovy společné všem formám. Tyto složky zajišťují při komplexním vedeni ze strany školitele výchovu vědeckého pracovníka vyhovující požadavkům rozvoje socialistické společnosti. Význam navrhovaných ustanovení spočívá v tom, že se účastníkům vytvářejí právní předpoklady pro dosažení vědecké hodnosti podle zákona č. 53/1964 Sb. Podle ustanovení § 18 má závěrečná práce povahu kandidátské disertační práce. Podle ustanovení § 19 odst. 2 mají zkoušky vykonané v průběhu vědecké výchovy povahu kandidátských zkoušek.
18
Konečným cílem vědecké výchovy je vypracování kandidátské disertační práce o vyřešeném výzkumném úkolu. Disertační práci může uchazeč ukončit i po skončení období organizované vědecké výchovy. Samotný postup při obhajobě kandidátské disertační práce není věcí navrhovaného zákona, nýbrž podléhá režimu zákona č. 53/1964 Sb. a předpisů vydaných na základě tohoto zákona. K § 20-24:
Vědecká výchova, která svým obsahem je specifickým právním poměrem, vyžaduje specifickou úpravu vzniku, přerušení, ukončení, změn a zrušení vědecké výchovy. Navrhované ustanovení § 20 upravuje vznik všech forem vědecké výchovy dnem uvedeným v oznámení o přijetí uchazeče k vědecké výchově. Pro vznik interní vědecké aspirantury se stanoví podmínka skončení dosavadního pracovního poměru uchazeče. Navrhovaná úprava sleduje ten záměr, aby interní vědecký aspirant se plně soustředil na studium, při kterém se mu dostává hospodářského zajištění formou stipendia. Ustanovení § 21 návrhu umožňuje přerušení vědecké výchovy. Přitom konkrétně upravuje pracovněprávní vztah interního vědeckého aspiranta dosud náležitě neupravený. Přerušit vědeckou výchovu je možné buď na odůvodněnou žádost účastníka (nemoc, vojenská služba, mateřská dovolená] nebo z rozhodnutí školícího pracoviště při vzniku neočekávané překážky (nemoc školitele, provozní porucha aj. ). Navrhovaný § 23 upravuje podrobně a konkrétně skončení vědecké výchovy. Vědecká výchova se ukončuje uplynutím stanovené doby i tehdy, když účastník nedokončil dosud závěrečnou vědeckou práci, kterou může dokončit při zaměstnání. Naopak vědecká výchova se ukončí i před koncem stanovené doby,splnil— li účastník všechny podmínky uvedené v § 18—19. Účastník vědecké výchovy může požádat kdykoliv o její zrušení. Takové případy jsou velmi řídké a účastník má k tomu vždy vážné důvody. Prováděcí předpisy upraví povinnost školících pracovišť důsledně kontrolovat aktivitu účastníka během jeho výchovy a včas předcházet případnému zneužití i možnému neúspěchu výchovy.
K § 25 až 30:
Zabezpečení vědecké výchovy po stránce finanční a věcně je v návrhu řešeno podle zkušeností s dosavadní právní úpravou. Interní a účeloví vědečtí aspiranti jsou hospodářsky zajištěni stipendiem. Způsob stanovení stipendia upravuje § 52. U finančního zabezpečení vědeckých aspirantů je kritériem, zda je aspirant vychováván pro potřeby určité organizace na její žádost či návrh, nebo zda se do aspirantury přihlásil přímo. V prvním případě poskytuje stipendium a hradí i ostatní náklady s vědeckou výchovou spojené, např. cestovní výlohy ( § 2 8 ) mateřská organizace, v druhém případě školící pracoviště. Osnova stanoví v § 29 povinnost organizací disponujících nákladnými speciálními či unikátními zařízeními poskytovat k nim podle potřeby přístup školícím pracovištím, aby tato zařízení mohla být využita i při vědecké výchově. Navrhovaný § 30 upravuje vztahy mezi účastníky účelové a externí vědecké aspirantury a školícími pracovišti v otázkách náhrady škody. V těchto případech, kdy externí a účeloví vědečtí aspiranti nejsou ke školícímu pracovišti v pracovním poměru, se vyžaduje konkrétní úprava. Volí se analogie s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. K § 31: Návrh zákona obsahuje základní ustanovení zajišťující péči o absolventy vědecké výchovy a tím i o náležité využití jejich znalostí pro potřeby společnosti.
Studijní pobyty — část třetí K § 32:
Studijní pobyty uchazečů, kteří mohou být později přijati do organizované vědecké výchovy, se již po řadu let využívají a jsou důležité pro vyhledávání budoucích vědeckých pracovníků. V dosavadní praxi, kdy se uskutečňovaly na základě ustanovení § 53 až 60 vyhlášky č. 199/1964 Sb., se plně osvědčily. Návrh zákona vychází při úpravě studijních pobytů z dosavadních zkušeností, upřesňuje postavení jejich účastníků, především z hlediska pracovněprávních vztahů.
Tak návrh zákona v § 32 stanoví dvě kategorie účastníků studijních pobytů: studijní pobyty mladých absolventů vysokých škol (především absolventů teoretických oborů studia), kteří nastupují Porušil — li účastník základní povinnosti stanovené zákony, je věcí školícího pracoviště uvážit, k studijním pobytům v rámci zkvalitnění výběru a přípravy k vědecké výchově pouze u organizací jde-li o porušení tak závažné, že by mělo mít za náurčených jako školící pracoviště, a studijní pobyty sledek zrušení vědecké výchovy. pracovníků jiných organizací, kteří při zaměstnání Navrhovaný § 24 upravuje náležitosti a dobu se připravují k získání vědecké hodnosti; tyto pracovníky může přijímat ke studijním pobytům každá skončení vědecké výchovy. Návrh stanoví taxativně případy, kdy může vědeckou výchovu zrušit školící pracoviště.
19
organizace, která má předpoklady pro to, aby účastníkům umožnila obeznámení se s praxí v oboru, poskytla možnost experimentálního prověření výsledků vědecké práce apod. (tedy. nejen školící pracoviště]. U první kategorie sjednává školící pracoviště na dobu studijního pobytu s absolventem vysoké školy pracovní poměr a poskytuje mu stipendium. Odměna ve formě stipendia namísto mzdy je zdůvodněna skutečností, že při studijním pobytu nejde o výkon práce pro organizaci za mzdu. Během studijního pobytu absolventa vysoké školy je prvotním hlediskem při ukládání úkolů hledisko výchovné. Úkoly se mu stanoví v rámci studijního plánu účastníka a směřují k přípravě pro přijetí do organizované vědecké výchovy. Nejde tedy o výkon práce pro organizaci podle § 111 zákoníku práce. Stipendia nejsou hrazena ze mzdových prostředků organizace. Prostředky na stipendia, stejně jako stipendia účastníků vědecké aspirantury, plánují ústřední orgány v položkách „Osobní výdaje mimo mzdový fond". U druhé kategorie účastníků studijních pobytů nesjednává s nimi organizace, ve které studijní pobyt absolvují, pracovní poměr. Stipendium jim poskytuje organizace, u níž jsou v pracovním poměru. Zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků — část čtvrtá K § 33: Osnova specifikuje společenské úkoly vědeckých pracovníků a zdůrazňuje, že tyto úkoly lze úspěšně plnit jen při soustavném zvyšování kvalifikace, tj. tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků. Výsledky zvyšování kvalifikace se projevují v úspěšném řešení stále náročnějších úkolů rozvoje vědy a podle jejich výsledků společnost soustavně hodnotí vědecké pracovníky. Osnova přesně vymezuje pojem vědeckého pracovníka pro oblast zvyšování kvalifikace podle tohoto zákona a tím upravuje okruh osob, na které se část čtvrtá návrhu zákona vztahuje. Oprava navazuje na úpravu zvyšování kvalifikace platnou pro vědeckopedagogické pracovníky a pro vědeckotechnické pracovníky. Tím se vytváří systém dalšího vzdělávání všech tvůrčích pracovníků ve vědě, výzkumu a vývoji vycházející ze stejných principů. K § 34 až 36:
Zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků probíhá podle plánu a je organicky spjato s jejich aktivní vědeckou činností obdobně jako je tomu při výchově nových vědeckých pracovníků. Oprava vychází ze zásad stanovených pro další
zvyšování kvalifikace pracovníků působících ve vědě, výzkumu a vývoji usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 33/1976. Ustanovení v § 36 zákona směřuje k tomu, aby kvalifikační růst každého pracovníka byl podporován až k dosažení individuálního maxima. Proto se péče organizací zaměří i na to, aby odborně i morálně nejvyspělejší vědečtí pracovníci mohli postupně dosáhnout vědecké hodnosti doktora věd zejména v oblastech pro společnost nejvíce potřebných. Organizace, které mohou svým pracovníkům ukládat plnění náročných úkolů, mají umožnit i zpracování výsledků pracovních úkolů ve formě doktorských disertačních prací. Návrh zákona dále umožňuje, aby organizace mohly poskytnout svým pracovníkům k dokončení doktorských disertačních prací pracovní volno s náhradou mzdy, připouštěji-li to provozní podmínky organizace. K § 37 až 41:
Proces zvyšování kvalifikace je třeba soustavně kontrolovat a hodnotit. Účelem hodnocení je jednak stimulovat pracovníky i organizace k maximálnímu úsilí, jednak vyvodit pro hodnocené vědecké pracovníky příslušně pracovněprávní důsledky. Osnova přejímá z dosavadní úpravy institut vědeckých kvalifikačních stupňů. Stanoví, že vyšší, popř. nejvyšší vědecký kvalifikační stupeň přiznávají jako dosud komise ČSAV a SAV po individuálním posouzení. Tento způsob se provádí již přes dvacet let a v podstatě se osvědčil. Bližší specifikaci kritérií pro přiznání vyššího a nejvyššího kvalifikačního stupně však ponechává návrh až prováděcím předpisům, protože v souvislosti s rozvojem vědy, techniky a výchovných metod, mohou kritéria podléhat změnám. Komise jsou povinny při volbě kritérií vycházet z potřeb společnosti a tím trvale uplatňovat princip náročného výběru. Kromě přiznávání kvalifikačního stupně osnova upravuje l nový institut periodických atestací, které provádějí atestační komise v jednotlivých organizacích v předepsaných obdobích, tedy i tehdy, když organizace neuvažuje o změně kvalifikačního stupně vědeckého pracovníka. Řízení vědecké výchovy a dalšího zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků — část pátá K § 42 až 45: Podobně jako celá vědecká činnost podřizuje se i výchova vědeckých pracovníků a další zvyšování jejich kvalifikace potřebám společnosti a ústředně přijatým politickým směrnicím. Proto osnova stanoví, kterým organizacím přísluší řízení tohoto procesu. Věcně se předloženým návrhem nic nemění na dosavadním stavu. Působnost všech ústředních
20
orgánů vyplývající z jiných zákonů není návrhem osnovy nijak dotčena.
v těchto otázkách se nevztahují ustanovení zákona o správním řízení.
V souladu s dosavadním stavem upravuje se Velmi důležitá je mezinárodní spolupráce ve právně ústřední řízení v této oblasti tak, že přísluší vědecké výchově, zejména v rámci RVHP. Budoucí ČSAV spolu se SÁV ve spolupráci s ústředními orgá- . vědečtí pracovníci získají mezinárodní rozhled a ny zúčastněnými na procesu výchovy vědeckých naváží pracovní kontakty. Neméně významná je pomoc našich vědeckých pracovišť při výchově zapracovníků a udělování vědeckých hodností. Obsahem ústředního řízení je společné řešení zá- hraničních vědeckých pracovníků, zejména z rozvosadních koncepčních otázek, metodické řízeni jových zemí. a zajišťování jednotné praxe. Do rámce ústředního Návrh dále podtrhuje význam mezinárodních řízení patří i příprava návrhů právní úpravy v dané dohod o vědecké výchově a rámcových i prováděoblasti, což je podrobněji upraveno v ustanoveních cích plánů. Ustanovení § 51 pak umožňuje speciální § 50 a 51 osnovy, kterým se ČSAV spolu se SÁV úpravu pro zahraniční účastníky vědecké výchovy dává oprávnění k vydávání obecně závazných před- na čs. školících pracovištích. pisů. Při úpravě řízení upravované oblasti doplňují K § 50 až 54: se úkoly ČSAV a SÁV i působnosti těchto institucí a dává se ČSAV spolu se SÁV pro oblasti činnosti upravené navrhovaným zákonem, funkce ústředního orgánu státní správy. Ustanovení § 43 osnovy je doplněním zákona o ČSAV.
Aby se vědecká výchova a další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků uskutečňovaly jednotně a v zájmu rozvoje socialistické společnosti, je nezbytná jednotná úprava procesu v těchto oblastech činnosti.
Zvláštnost výchovy nových vědeckých pracovníků, jakož i skutečnost, že v této oblasti velkou část výchovy zajišťují ve smyslu zákona č. 19/ 1966 Sb., o vysokých školách, vysoké školy, vyžaduje jednoznačně vyjádřit rozsah působnosti orgánů řídících vysoké školy na straně jedné a ČSAV i SÁV na straně druhé.
Ustanovení § 50 až 52 dává ČSAV spolu se SÁV zákonně zmocnění k vydání prováděcích předpisů k navrhovanému zákonu, které budou obsahovat podrobnou úpravu jednotlivých institutů v mezích nového zákona.
Zdůrazňuje se, že ostatní ústřední orgány, zúčastněně na procesu výchovy vědeckých pracovníků, plní úkoly spojené s vědeckou výchovou v rozsahu své dosavadní působnosti. Další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků je plně v působnosti příslušných ústředních orgánů. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná — část šestá K § 46 až 49: Navrhovaná úprava vyplývá z potřeby speciální dílčí problematiky. Týká se rozvoje tvůrčích schopností mládeže na školách všech stupňů, zejména na vysokých školách. Dále se upravuje způsob financování stipendií, které je pro státní organizace upraveno vyhláškou FMF č. 153/1975 Sb. Ustanovení § 48 navrhovaného zákona stanoví, s přihlédnutím k povaze vědecké výchovy a studijních pobytů, že na rozhodování
Jde o novou úpravu, kterou umožňuje ustanovení či. 83 ústavního zákona o československé federaci. Působnost ostatních ústředních orgánů v této oblasti zůstává nezměněna. K zmocnění podle navrhovaného § 52 nutno uvést, že jde o pracovněprávní předpisy, které ČSAV bude vydávat podle § 23 zákoníku práce, v dohodě s FMPSV a po projednání s ÚRO podle ustanovení § 23 odst. 2 zákoníku práce. Ustanovení § 53 a 54 vyjadřuje zvláštní působ nost FMNO a FMV, jakož i zvláštnost služebních poměrů vojáků, příslušníků SNB a příslušníků Sboru nápravné výchovy. K § 55 až 58:
Vzhledem k tomu, že organizovaná vědecká výchova a další zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků se již dosud zajišťovaly, je třeba stanovit, která opatření provedená podle dosud platných předpisů zůstanou v platnosti i po vydání zákona. Zároveň se v této části zrušují ty právní normy, které budou nahrazeny novou právní úpravou.
V Praze dne 20. dubna 1977 Předseda vlády ČSSR: Štrougal v. r. StT 1-37982-77
