Federální shromáždění Československé socialistické republiky III. volební období. Vládní návrh. Zákon

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1978 III. volební období

39 Vládní návrh Zákon ze dne

1978

o opatřeních v soustavě základních a středních škol Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: § l Účel zákona (1) Další rozvoj socialismu klade zvýšené požadavky na každého člena socialistické společnosti a vyžaduje, aby se výchova a vzdělávání v Československé socialistické republice neustále prohlubovalo a zdokonalovalo. ( 2 ) Účelem zákona je vytvořit ve školské soustavě podmínky pro postupné zavádění středního vzdělání a úplného středního vzdělání veškeré mládeži. (3) Do jednotné školské soustavy se zařazují nové druhy škol, jimiž jsou základní škola a střední odborné učiliště; stanoví se délka povinného vzdělávám a povinné školní docházky i způsob jejího plnění a stupně vzdělání získávaného žáky. ČÁST PRVNÍ VÝCHOVA A VZDĚLÁVANÍ V ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

DÍL

PRVNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ DEVÍTILETÁ ŠKOLA

Základní škola § 2 ( ) Základní škola poskytuje základy všeobecného polytechnického vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu, výchovu k vědeckému světovému 1

2

názoru, výchovu politickou, výchovu k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu, morální, pracovní, estetickou, tělesnou výchovu a brannou výchovu žáků. (2) Základní škola připravuje žáky pro studium na všech druzích středních škol, na kterých veškerá mládež pokračuje v povinné školní docházce a dosahuje střední vzdělání. § 3

(1) Základní škola má osm ročníků; tvoří ji první stupeň s prvním až čtvrtým ročníkem a druhý stupeň s pátým až osmým ročníkem. Na prvním stupni si žáci osvojují základní vědomosti a dovednosti, získávají základní poznatky o přírodě a společnosti, základní pracovní návyky a návyky kolektivního jednání. Druhý stupeň obsahově navazuje na první stupeň a rozvíjí výchovný a vzdělávací základ, který žáci získali na prvním stupni. (2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech osmi ročníků základní školy, se může zřídit základní škola jen s ročníky prvního stupně. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v povinné školní docházce na základní škole se všemi ročníky, do jejíhož obvodu základní škola jen s ročníky prvního stupně patří. § 4

Základní devítiletá

škola

(1) Základní devítiletá škola poskytuje základní všeobecné a polytechnické vzdělání, přípravu ke společensky prospěšné práci a k dalšímu vzdělávání, výchovu k vědeckému světovému názoru, výchovu rozumovou, výchovu morální a politickou, estetickou, tělesnou, brannou a výchovu pracovní. (2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti ročníků základní devítileté školy, se může zřídit základní devítiletá škola jen s nižšími ročníky [do pátého ročníku). Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují ve školní docházce na základní devítileté škole se všemi ročníky, do jejíhož obvodu základní devítiletá škola jen s nižšími ročníky patří. (3) Žákům základní devítileté školy, kteří splní povinnost školní docházky, avšak nedosáhnou vzdělání, které poskytuje tato škola, může být povolena další docházka do školy, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne věku šestnácti let. Nezíská-li občan ani takto základní vzdělání, umožní mu organizace, v níž je zaměstnán, aby si je doplnil při zaměstnání.

3 DÍL

DRUHÝ

STŘEDNÍ ŠKOLY Oddíl první

Studium na středních školách

§ 5 (1) Střední školy poskytují střední vzdělání nebo úplné střední vzdělání, výchovu k vědeckému světovému názoru, výchovu rozumovou, morální a politickou, výchovu k socialistickému vlastenectví a k proletářskému internacionalismu, výchovu pracovní, estetickou, tělesnou a výchovu brannou; připravují pro výkon povolání a k dalšímu vzdělávání. (2) Ke studiu na středních školách se žáci přijímají podle schopností, zájmu a zdravotního stavu a v souladu s potřebami socialistické společnosti. (3) Do středních odborných učilišť, do gymnázií, do středních odborných škol, do konzervatoří a do odborných škol se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník základní devítileté školy, a též žáci, kteří úspěšně ukončili osmý ročník základní devítileté školy. ( 4 ) Ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva školství republik") stanoví podrobnosti o přijímání žáků ke studiu na středních školách, nomenklaturu studijních oborů na středních školách, soustavu učebních oborů a délku a organizaci přípravy mládeže pro dělnická povoláni v jednotlivých učebních oborech. Oddíl druhý Druhy středních škol

Střední odborné

učiliště

§ 6 ( ) Střední odborné učiliště poskytuje úplné střední vzdělání ve čtyřletém studiu, v němž připravuje pro výkon dělnických povolání náročných na teoretické znalosti, pro technickohospodářské činnosti provozního charakteru v odvětvích národního hospodářství i pro studium na vysoké škole. 1

(2) Střední odborné učiliště zajišťuje teoretickou přípravu, praktickou přípravu a výchovu mimo vyučování. ( 3 ) Čtyřleté studium na středním odborném učilišti se ukončuje maturitní zkouškou, jejíž součástí je závěrečná učňovská zkouška. § 7 (1) Střední odborné učiliště poskytuje střední vzdělání v tříletém nebo dvouletém studiu, v němž

4

připravuje pro výkon dělnických povolání odpovídajících zvolenému oboru. 2 ( ) Tříleté studium nebo dvouleté studium se ukončuje úspěšným absolvováním posledního ročníku a závěrečnou učňovskou zkouškou. § 8 Gymnázium 1

( ) Gymnázium poskytuje úplné střední vzdělání; připravuje pro studium na vysokých školách a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání a činností v národním hospodářství, správě a kultuře určených federálním ministerstvem práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy školství republik. 2 ( ) Studium na gymnáziu trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou. § 9 Střední odborná škola

( 1 ) Střední odborná škola poskytuje úplné střední vzdělání; připravuje pro technickohospodářské, zdravotnické, sociálně právní, výtvarné, pedagogické, administrativní a jiné činnosti v odvětví národního hospodářství, správy a kultury, které určí federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy školství republik. Střední odborná škola připravuje i pro studium na vysoké škole. (2) Studium na střední odborné škole trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou. ( 3 ) Střední odborná škola připravuje též absolventy gymnázií pro činnosti uvedené v odstavci 1. ( 4 )Způsob a délku studia absolventů gymnázií na středních odborných školách stanoví ministerstva školství republik; způsob a délku studia absolventů gymnázií na středních zdravotnických školách stanoví ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvy školství republik. § 10 Konzervatoř

(1) Konzervatoř poskytuje úplné střední vzdělání; připravuje pro uplatnění v oborech hudby, zpěvu, tance a hudebně dramatického umění, jakož i pro studium na vysoké škole. ( 2 ) Studium na konzervatoři trvá čtyři roky a ukončuje se maturitní zkouškou. ( 3 ) Konzervatoře určené ministerstvy školství republik poskytují v dalším jednoletém nebo dvouletém studiu vyšší vzdělání v oborech hudby, zpěvu, tance a hudebně dramatického umění.

5

§ 11 Střední škola pro pracující (1) Střední škola pro pracující doplňuje a rozšiřuje všeobecné a odborné vzdělání pracujících, kteří vykonali závěrečnou učňovskou zkoušku, a poskytuje jim úplné střední vzdělání potřebné k výkonu náročných dělnických povolání, technickohospodářských činností provozního charakteru i pro studium na vysoké škole. (2) Studium na střední škole pro pracující trvá pro absolventy tříletých učebních oborů dva roky, pro absolventy dvouletých učebních oborů tři roky; ukončuje se maturitní zkouškou. (3) Střední školu pro pracující zřizuje a zrušuje socialistická organizace se souhlasem národního výboru nebo národní výbor pro jím řízené nebo spravované organizace. § 12

Odborná škola (1) Odborná škola poskytuje střední vzdělání a připravuje pro výrobní, technickohospodářské, zdravotnické, administrativní a jiné činnosti v odvětví národního hospodářství, správy a kultury, které určí federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy školství republik. (2) Studium na odborné škole trvá dva až tři roky; ukončuje se úspěšným absolvováním posledního ročníku. (3) Délku studia na odborných školách stanoví ministerstva školství republik. Délku studia na zdravotnických odborných školách stanoví ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvy školství republik. § 13

Odborné učiliště (1) Odborné učiliště 1 ) poskytuje střední vzdělání ve tříleté nebo dvouleté přípravě v učebním poměru; připravuje pro výkon dělnických povolání odpovídajících zvolenému oboru. Součástí přípravy pro výkon dělnických povolání je odborný výcvik. (2) Odborné učiliště zajišťuje též mimoškolní a mimopracovní výchovu. (3) Do tříleté a dvouleté přípravy se přijímají jen žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku. Tříletá i dvouletá příprava se ukončuje závěrečnou učňovskou zkouškou. 1) Zákon č. 89 1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon).

6 § 14

Učňovská škola 2

(1) Učňovská škola ) poskytuje učňům přijatým do učebního poměru v rámci středního vzdělání teoretickou přípravu, popřípadě mimoškolní výchovu. Odborný výcvik těmto učňům poskytuje 3 učňovské středisko podle zvláštních předpisů. ) 2

( ) Délka přípravy na učňovské škole se řídí délkou učebního poměru. 3

( ) Do učňovské školy docházejí jen učni, kteří ukončili povinnou školní docházku.

§ 15 Čtyřleté učební obory ukončené maturitní zkouškou (1) Odborné učiliště a učňovská škola poskytují též úplné střední vzdělání ve čtyřletém učebním poměru ukončeném maturitní zkouškou. ( 2 ) Ministerstva školství republik po projednání se zúčastněnými ústředními orgány určují, která odborná učiliště a učňovské školy poskytují úplné střední vzdělání ve čtyřletých učebních oborech ukončených maturitní zkouškou. (3) Na žáky přijaté z osmého ročníku základní devítileté školy do čtyřletého učebního oboru ukončeného maturitní zkouškou se vztahují ustanovení § 20. ( 4 ) Do prvních ročníků čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou se žáci naposledy přijmou pro školní rok 1978/79. Oddíl třetí Zvláštní ustanovení o středních školách

§ 16 Zřizování a zrušování středního odborného učiliště (1] Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje se souhlasem národního výboru generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky nebo orgán, který plní obdobnou funkci. V oborech, kde není střední článek řízení, určí příslušný ústřední orgán, který orgán pro účely tohoto zákona plní funkci obdobnou funkci generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky. ( 2 ) Střední odborné učiliště zřizuje a zrušuje též národní výbor pro organizace jím řízené nebo spravované. (3) Střední odborné učiliště může zřídit a zrušit se souhlasem národního výboru a ministerstva 2 3

) Zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolán! v učebním poměru (učňovský zákon). ) § 24 zákona č. 89/1958 Sb., o výchove dorostu k povoláni v učebním poměru (učňovský zákon).

7

školství republiky i hospodářská organizace určená příslušným ústředním orgánem.

§ 17 Národní výbor může se souhlasem orgánu, popřípadě organizace, která střední odborné učiliště zřídila (§ 16), stanovit, že ve středním odborném učilišti bude připravována mládež i pro potřebu jiných organizací. § 18 Řízení středního odborného učiliště (1) Ministerstva školství republik a národní výbory vykonávají státní správu vůči středním odborným učilištím podle zvláštních předpisů. (2) Ústřední orgány v oboru své působnosti vytvářejí podmínky pro přípravu mládeže pro dělnická povolání ve středních odborných učilištích a tuto přípravu organizují a kontrolují; přitom postupují podle zásad stanovených ministerstvy školství republik.

§ 19 Finanční a materiální zabezpečení středního odborného učiliště (1) Generální ředitelství výrobních hospodářských jednotek, orgány, které plní obdobnou funkcí, a národní výbory (dále jen „orgány nebo organizace"), které zřídily střední odborné učiliště, zabezpečují finanční a materiální prostředky na jejích rozvoj a hradí ostatní náklady na přípravu mládeže, s výjimkou osobních nákladů na učitele teoretického vyučování a nákladů na učebnice a školní potřeby. (2) Osobní náklady na učitele teoretického vyučování ve středních odborných učilištích a náklady na učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně hradí národní výbory. (5) Organizace, pro kterou se mládež připravuje na výkon dělnických povolání ve středním odborném učilišti zřízeném jinými orgány nebo organizacemi, je povinna těmto orgánům nebo organizacím nahradit poměrný podíl nákladů, které jim vzniknou. § 20

Studium na středním odborném učilišti (M Do čtyřletého, tříletého i dvouletého studia na středním odborném učilišti mohou být přijímáni žáci po ukončení osmého ročníku základní devítileté školy jen do oborů určených ministerstvy školství republik po projednání se zúčastněnými ústředními orgány. 2 ( ) Žáci uvedení v odstavci l uzavírají učební smlouvu s organizací, pro kterou se připravují na

8

výkon dělnického povolání, od počátku kalendářního roku, v němž ukončí první ročník studia, přičemž jako den nástupu do učebního poměru se určí první den školního roku následujícího po ukončení povinné školní docházky. Organizace může odmítnout uzavření učební smlouvy jen pro nezpůsobnost žáka k výchově ve zvoleném učebním oboru. O tom, zda je žák způsobilý k výchově ve zvoleném oboru, rozhodne na žádost žáka nebo jeho zákonného zástupce národní výbor. 3

( ) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na žáky, kteří budou do oborů podle odstavce l přijati po ukončení devátého ročníku základní devítileté školy, přičemž jako den nástupu do učebního poměru se pro tyto žáky určí první den školního roku následujícího po ukončení prvního ročníku studia. 4

( ) Na žáky uvedené v odstavcích l a 3 se v prvním ročníku studia vztahují předpisy platné pro žáky ostatních středních škol; při praktické výuce jsou tito žáci povinni plnit též povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli seznámeni. Na žáky, kteří uzavřeli učební smlouvu, se po dni určeném jako den nástupu do učebního poměru vztahují předpisy o učebním poměru. První ročník studia se jim započítává do učební doby. ( 5 ) Orgány nebo organizace, které ve středních odborných učilištích jimi řízených zabezpečují žákům zapsaným do prvních ročníků plnění povinné školní docházky, jsou zejména povinny zabezpečovat výchovu a vzdělání žáků v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami, pečovat o jejich výchovu v době mimo vyučování, vést je ke svědomitému plnění povinností stanovených školním řádem, poskytovat jim finanční a hmotné zabezpečení a plnit povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

§ 21 Pomaturitní studium a studium jednotlivých předmětů ( 3 ) Střední školy poskytující úplné střední vzdělání mohou podle potřeby organizovat pomaturitní studium a studium jednotlivých předmětů. ( 2 ) V pomaturitním studiu získávají studující odbornou specializaci pro užší obor nebo pro specializované činnosti nebo si osvojují nové poznatky vědy a techniky a společenských věd v oboru studia dříve absolvovaného. ( 3 ) Ve studiu jednotlivých předmětů získávají studující vědomosti v rozsahu studovaného předmětu. ( 4 ) Ministerstva školství republik stanoví obecně závazným právním předpisem obsah, organizaci a délku pomaturitního studia a studia jednotlivých předmětů.

9 § 22 Studium při zaměstnání

(1) Střední školy mohou organizovat studium pracujících při zaměstnání. Ve studiu při zaměstnání pracující získávají střední nebo úplné střední vzdělám nebo prohlubují své vzdělání. (2) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní (směnné, cyklické), dálkové nebo externí studium. (3) Vzdělání dosažené ve studiu při zaměstnání je rovnocenné vzdělání získanému v denním studiu. (4) Ministerstva školství republik stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku a organizaci studia při zaměstnání a podmínky, za nichž jsou pracující p ř i j í m á n i ke studiu.

DÍL TŘETÍ ŠKOLY PRO MLÁDEŽ VYŽADUJÍC! ZVLÁŠTNÍ PÉČI Úkoly škol pro mládež v y ž a d u j í c í zvláštní péči § 23

(1) Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči a žákům obtížné vychovatelným do doby, než splní povinnou školní docházku nebo než ukončí studium na středních školách, a to tak, aby byli připraveni pro výkon povolání. (2) Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou základní školy (§ 24), střední školy (§ 25 odst. 1), zvláštní školy (§ 26) a pomocné školy (§ 27). Vzdělání získané na základních školách a středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči je rovnocenné vzdělání získanému na ostatních . školách, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní školy a do pomocné školy zařazuje žáky národní výbor. (4) Ministerstva školství republik po projednání s ministerstvem zdravotnictví a s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky stanoví obecně závazným právním předpisem druhy, typy a názvy základních škol a středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, podmínky pro zařazení žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol a do pomocných škol, podmínky pro prodloužení povinné školní docházky na těchto školách, podmínky pro prodlou-

10 žení délky studia na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a postup při obsahové přeměně dosavadních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči na školy podle tohoto zákona. § 24

Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují v rozsahu přiměřeném postižení žáků základy všeobecného polytechnického vzdělání a rozvíjejí jejich dovednosti; zřizují se jako školy pro žáky mentálně postižené, sluchově postižené, zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postiženě, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a jako školy při zdravotnických zařízeních. § 25

(1) Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují v rozsahu přiměřeném postižení žáků střední vzdělání nebo úplné střední vzdělání. Na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se vzdělávají tělesně nebo smyslově postižení žáci, kteří se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol. (2) Délka studia na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči je shodná s délkou studia na ostatních středních školách. Ministerstva školství republik mohou prodloužit délku studia na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči až o dva roky. (3) Pro mládež smyslově nebo tělesně postiženou a pro mládež obtížně vychovatelnou zřizují národní výbory odborná učiliště a střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči. (4) Mládež, která ukončila zvláštní školu, se na výkon dělnických povolání připravuje ve zvláštním odborném učilišti, ve zvláštních učebních oborech. Ve zvláštním odborném učilišti žáci získávají střední vzdělání v rozsahu odpovídajícím jejich schopnostem. § 26

Zvláštní škola (1) Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat na ostatních školách. (2) Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni podle rozdílných učebních osnov. Podle osnov pro rozumově vyspělejší se vyučují žáci, u nichž lze předpokládat, že po ukončení zvláštní školy budou moci získat odbornou kvalifikaci. Podle učebních osnov pro rozumově opožděnější se vyučují žáci, jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být sice řízeno jinými osobami, avšak jsou schopni samostatně pracovat.

11 § 27 Pomocná škola

Pomocná škola poskytuje základy vzdělání obtížné vzdělavatelným žákům s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole. Obsah výchovné činnosti se zaměřuje především na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení základních pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

DÍL ČTVRTÝ CELODENNÍ VÝCHOVA ŽÁKU, INTERNÁTNÍ PÉČE O ŽÁKY, SOUČÁSTI SKOL § 28

Školy s celodenní výchovou a internátní školy (1) V souladu s potřebami společnosti se mohou zřizovat základní školy, základní devítileté školy, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči jako školy s celodenní výchovou nebo jako školy internátní. Tyto školy poskytuji žákům kromě vzdělání i celodenní výchovu a hmotné zabezpečení. (2) Pro žáky, kteří nemohou ze závažných důvodů denně docházet do školy, je možno na základní škole, na základní devítileté škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči zřídit internát jako součást školy.

§ 29 Součásti škol (1) Školní družina, školní klub, školní knihovny, internát a domov mládeže, popřípadě jiné součásti určené ministerstvy školství republik jsou součásti škol. (2) Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může národní výbor zřídit součást školy podle odstavce l jako mimoškolní výchovné zařízení, jehož činnost upravují zvláštní předpisy. DÍL

PÁTÝ

ROZVÍJENÍ NADANÍ A TALENTŮ ŽAKU

§ 30 Třídy a školy pro nadané a talentované žáky

Na základních školách, základních devítiletých školách a na středních školách se mohou zřizovat třídy pro rozvíjení nadání a talentů žáků; pro nadané a talentované žáky se mohou zřizovat též školy poskytující výchovu a vzdělání, které se jinak

12 získává v základní škole nebo v základní devítileté škole a ve střední škole.

ČÁST

DRUHÁ

ZÁKLADNÍ VZDĚLANÍ, STŘEDNÍ VZDĚLÁNI A ÚPLNÉ STŘEDNÍ VZDĚLANÍ, POVINNA ŠKOLNÍ DOCHÁZKA, ŠKOLNÍ ROK

DÍL

PRVNÍ

STUPNĚ VZDĚLANÍ

§ 31 Základní vzdělání

(1) Základní vzdělání poskytuje základní devítiletá škola. Základní vzdělání získávají žáci základní devítileté školy ukončením devátého ročníku; získávají je též žáci, kteří úspěšně ukončili osmý ročník základní devítileté školy, jestliže byli přijati do prvního ročníku střední školy a do tohoto ročníku nastoupili. ( 2 ) Základní vzdělám poskytují též školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřízené podle dřívějších předpisů.4 ) Základní vzdělání získávají žáci ukončením posledního ročníku těchto škol. (3) Žáci základní devítileté školy, na kterých byl počínaje prvním ročníkem ověřován čtyřletý první stupeň a čtyřletý druhý stupeň základní školy, dosáhnou základního vzdělání ukončením osmého ročníku základní devítileté školy. § 32

Střední vzdělání a úplné střední vzdělání (1) Střední vzdělání získávají žáci zapsaní do prvního ročníku základní devítileté školy k 1. září 1975 nebo v letech předcházejících a žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči zřízených podle dřívějších předpisů 4 ) úspěšným ukončením studia na středních školách, na kterých se studium neukončuje maturitní zkouškou. ( 2 ) Střední vzdělání získávají žáci zapsaní do prvního ročníku základní devítileté školy k 1. září 1976 nebo v letech následujících, žáci základní školy a žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči zřízených podle tohoto zákona úspěšným ukončením základní školy nebo školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a úspěšným ukončením prvního a druhého ročníku střední školy. (3) Pro žáky uvedené v odstavci 2 je vzdělávání na základní škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči a v prvním a druhém ročníku střední školy povinné, pokud podle tohoto zá4

) Zákon č. 186.. 1960 Sb., o soustavě výchovy a vzděláváni (školský zákon).

13 kona neukončí své vzdělávání na základní škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči. 4

( ) Úplné střední vzdělání poskytují střední školy, na kterých se studium ukončuje maturitní zkouškou; získává se vykonáním maturitní zkoušky.

DÍL DRUHÝ POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA § 33 Školní rok

(1/ Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku: člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin. ( 2 ) Ministerstva školství republik upravují podrobnosti o organizaci školního roku. § 34 Povinná školní docházka

(1/ Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě, které dovrší šestý rok veku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato do školy, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce nebo pěstoun. Zjistí-li se, že dítě není po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, odloží se mu začátek povinné docházky o jeden školní rok. ( 2 ) Povinná školní docházka pro žáky základní školy trvá deset let. Povinná školní docházka pro žáky základní devítileté školy trvá devět let. ( 3 ) Povinná školní docházka pro žáky škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřízených podle tohoto zákona, trvá deset let, pokud jim nebyla povinná školní docházka prodloužena podle odstavce 5. ( 4 ) Povinná školní docházka žáků pomocné školy trvá osm let; tito žáci jsou od další povinné školní docházky osvobozeni. ( 5 ) Na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči, které stanoví vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky nařízením, trvá povinná školní docházka jedenáct let. ( 6 ) Žáci základní devítileté školy, kteří byli po získání základního vzdělání v osmém ročníku této školy přijati do prvního ročníku střední školy, splní povinnou školní docházku ukončením prvního ročníku střední školy. Žáci osmého ročníku základní devítileté školy, kteří do prvního ročníku střední

14 školy nenastoupili, ačkoli byli do něho přijati, ukončí povinnou školní docházku v základní devítileté škole. (7) Žáci základní školy plní povinnou školní docházku na základní škole, žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péče na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči a v prvním a druhém ročníku střední školy, pokud ji nesplní jen na základní škole, popřípadě škole pro mládež vyžadující zvláštní péči. Povinnou školní docházku tito žáci splní ukončením vyučovacího období školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky. (8) Ministerstva školství republik stanoví podmínky, za kterých může žák splnit povinnou školní docházku na základní škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči. § 35

Přihlašovací povinnost, pere o školní docházku Zákonný zástupce dítěte nebo pěstoun je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do školy pravidelně a včas; přihlásí-li dítě k docházce do školní družiny nebo školního klubu, je povinen dbát, aby i tam docházelo pravidelně a včas. § 36

Osvobození od povinné školní docházky, zproštění povinnosti vzdělávat se Žáka, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, osvobodí národní výbor trvale nebo dočasně od povinné školní docházky; současně rozhodne o jiném způsobu jeho vzdělávání. Dítě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání, zprostí národní výbor povinnosti vzdělávat se.

ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENI § 37

Zařízení výchovného poradenství Školám, předškolním zařízením, školským zařízením, žákům a jejich zákonným zástupcům, zařízením a orgánům národních výborů zabezpečujícím rozmístěni dorostu a péči o děti a mládež a dalším organizacím se v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje poradenská služba v zařízeních výchovného poradenství. Úkoly a organizaci zařízení výchovného poradenství upravuje zvláštní předpis.

15 § 38 Provozní praxe (1) Nedílnou součástí výchovy a vzdělávání na gymnáziích, odborných školách a středních odborných školách je provozní praxe žáků. (2) Socialistické organizace podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky, vládou České socialistické republiky a vládou Slovenské socialistické republiky vytvářejí podmínky pro provozní praxi žáků a hradí osobní a věcné náklady s ní spojené. § 39 Společensky prospěšná práce

(1) Nedílnou součástí výchovy a vzdělávání žáků starších patnácti let je společensky prospěšná práce. (2) Účast žáků na společensky prospěšné práci se organizuje podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky. § 40

Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních škol (1) Žákům středních odborných učilišť a žákům odborných učilišť a učňovských škol uvedených v § 15 se poskytuje z prostředků socialistických organizací finanční zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami národního hospodářství; kromě měsíční odměny se jim může poskytnout oborové stipendium. Pokud to vyžadují potřeby národního hospodářství nebo sociální či zdravotní poměry žáků, poskytuje se ubytování a stravování bezplatně. Žákům může být poskytnuto další hmotné zabezpečení. (2) Žákům gymnázií, odborných škol a konzervatoří může být poskytnuto ze státních rozpočtových prostředků stipendium a hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu; žákům středních odborných škol a středních škol pro pracující může být poskytnuto stipendium a hmotně zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků, nebo stipendium a hmotné zabezpečení z prostředků socialistických organizací. (3) Ministerstva školství republik v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány upraví obecně závazným právním předpisem podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky a) podrobnosti o poskytování finančního a hmotného zabezpečení žáků středních odborných učilišť a žáků odborných učilišť a učňovských škol, uvedených v § 15,

16 b) podrobnosti o poskytování stipendií a o hmotném zabezpečení žáků gymnázií, odborných škol, středních odborných škol, konzervatoří a středních škol pro pracující.

§ 41 Spolupráce škol se Socialistickým svazem mládeže a s Pionýrskou organizací Socialistického svazu mládeže (1) Na výchovném procesu se žáky v době mimo vyučování se podílejí Socialistický svaz mládeže a Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. 2

( ) Na základních školách, na základních devítiletých školách a na základních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči působí Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže; na středních školách působí Socialistický svaz mládeže. ( 3 ) Školy spolupracují s organizacemi uvedenými v odstavci l zejména při rozvoji ideově politické výchovy a společenské aktivity žáků a při vytváření organizační základny těchto organizací na školách. ( 4 ) Zásady spolupráce škol se Socialistickým svazem mládeže a s Pionýrskou organizací Socialistického svazu mládeže dohodnou ministerstva školství republik s příslušným ústředním výborem Socialistického svazu mládeže.

ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENI DÍL

PRVNÍ

PŘECHODNÁ USTANOVEN! § 42 (1) Národní výbory mohou nejdéle do začátku školního roku 1983/84 zřizovat střední odborná učiliště, která poskytují pouze teoretickou přípravu. Praktickou přípravu a výchovu mimo vyučování poskytují střediska praktického vyučování. ( 2 ) Středisko praktického vyučování podle odstavce l (dále jen „středisko"] je zařízením organizace, pro kterou je mládež připravována; zřizuje je ředitel (vedoucí] této organizace se souhlasem národního výboru. Vedoucí střediska je v otázkách výchovy a vyučování metodicky řízen ředitelem středního odborného učiliště, které poskytuje mládeži teoretickou přípravu.

17

§ 43

Na žáky, kteří před účinností tohoto zákona uzavřeli v devátém ročníku základní devítileté školy učební smlouvu a mají se vzdělávat ve středním odborném učilišti, se ve školním roce 1978/79 vztahují předpisy upravující učební poměr. DÍL DRUHÝ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 44 1

( ) Žáci zapsaní k 31. srpnu 1978 do prvního a druhého ročníku dosavadní základní devítileté školy se k 1. září 1978 stávají žáky příslušných ročníků základní školy. 2 ( ) Na základní devítileté škole se k 1. září 1978 a v letech následujících neotevře první ročník. Základní devítiletá škola se zruší dnem 31. srpna 1984. § 45 1

( ) Do prvního ročníku zvláštních škol, pomocných škol, základních škol pro žáky neslyšící, pro žáky se zbytky sluchu, pro žáky nevidomé, pro žáky se zbytky zraku a pro žáky s více vadami se žáci zapíší dnem 1. září 1978. (2) Žáci zapsaní k 31. srpnu 1978 do prvního a druhého ročníku dosavadních škol při zdravotnických zařízeních, škol pro žáky nedoslýchavé, pro žáky slabozraké, pro žáky tělesně postižené, škol pro žáky s vadami řeči a škol pro žáky obtížně vychovatelné se k 1. září 1978 zapíší do druhého a třetího ročníku obdobných škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřízených podle tohoto zákona. ( 3 ) Na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči podle odstavce 2, zřízených podle dřívějších předpisů 5 ), se k 1. září 1978 a v letech následujících neotevře první ročník. ( 4 ) Dosavadní pomocná škola se zruší dnem 31. srpna 1979, dosavadní zvláštní školy, základní devítiletá škola pro žáky nevidomé, základní devítiletá škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro žáky nevidomé, zvláštní škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro žáky slabozraké a zvláštní škola pro žáky nedoslýchavé se zruší dnem 31. srpna 1986. Dosavadní základní devítiletá škola pro žáky neslyšící, základní devítiletá škola pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní škola pro žáky neslyšící a zvláštní škola pro žáky se zbytky sluchu se zruší dnem 31. srpna 1987. ( 5 ) Žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zřízených podle dřívějších předpisů 5 ), kteří ke dni účinnosti tohoto zákona plní povinnou školní 5

) Zákon č. 186. 1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon).

18 docházku, ukončí povinnou školní docházku podle předpisů vydaných pro tyto školy. (6) Dosavadní učňovské školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se ke dni 31. srpna 1978 zruší. Dnem 1. září 1978 se místo nich zřídí odborná učiliště podle tohoto zákona. § 46

(1) Na vojenské školy, které poskytují úplné střední vzdělání, se vztahují ustanovení § l, 5, 8, 9, 10, § 11 odst. l, § 21, 22, § 28 odst. l, § 29 odst. l, § 30, § 31 odst. 2, § 32 odst. 2 až 4, § 33, § 34 odst. 2 a 7, § 38, 39, 41, 50 a § 52 odst. l písm. a). (2) Střední vojenské školy řídi federální ministerstvo národní obrany; při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství republik. [3] Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství republik nebo jiné státní orgány, vykonává vůči středním vojenským školám federální ministerstvo národní obrany. § 47

(1) Na školy Sboru národní bezpečnosti, které poskytují úplné střední vzdělání, se vztahují ustanovení § l, 5, 8, 9, 11, 22, § 32 odst. 4, § 33 a 38. (2) Střední školy Sboru národní bezpečnosti řídí federální ministerstvo vnitra; ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství republik. (3) Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství republik nebo jiné státní orgány, vykonává vůči středním školám Sboru národní bezpečnosti federální ministerstvo vnitra.

§ 48 Na školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky, které poskytují úplné střední vzdělání, se vztahují ustanovení § l, 5, 8, 9, 11, 22, § 32 odst. 4, § 33 a 38. § 49

(1) Působnost ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky ve věcech zdravotnických škol, stanovená zvláštními předpisy 6 ) je nedotčena. (2) Na přípravu mládeže pro dělnická povolání, pokud tento zákon nestanoví jinak, se vztahuje zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon). 6

) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

19 § 50 Opatření učiněná v souladu s tímto zákonem k přípravě a ověření změn ve školské soustavě se považují za opatření podle tohoto zákona.

§ 51 Ministerstva školství republik řídí podle zásad a v rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základních školách, v základních devítiletých školách, ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a ve středních školách. DÍL T Ř E T Í ZMOCŇOVACÍ USTANOVENI § 52 (1) Ministerstva školství republik po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví obecně závazným právním předpisem a) povinné další vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci jednotné soustavy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a podrobnosti o jeho organizaci, obsahu, formě, délce a způsobu ukončení, b) kvalifikační předpoklady pro výkon výchovně vzdělávacích činností a podmínky, za kterých může vykonávat výchovně vzdělávací činnost cizinec nebo ten, kdo získal odbornou způsobilost v cizině. (2) Ministerstva školství republik vydávají obecně závazné právní předpisy o výchovně vzdělávací činnosti škol a součástí škol uvedených v tomto zákoně.

DÍL ČTVRTÝ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 53

(1) Zrušují se 1. § 5 až 15, § 20, § 21 a § 34 zákona č. 186/ 1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon), 2. zákon č. 168/1968 Sb., o gymnáziích, 3. vládní vyhláška č. 51/1962 Sb., o podnikových institutech, 4. vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnázií a studiu na nich, ve znění vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 85/1974 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva školství České socialistické repub-

20

liky č. 103/1969 Sb., o organizaci gymnázií a studiu na nich, 5. vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 104/1969 Sb., o zřizování gymnázií, jejich organizaci a studiu na nich, ve znění vyhlášky ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 93/1974 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 104/1969 Sb., o zřizování gymnázií, jejich organizaci a studiu na nich, 6. zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 30/1956 Sb., o úpravě platových poměrů učitelů a vychovatelů. (2) Nedotčeno zůstává nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 58/1973 Sb., o internátních středních školách pro pracující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách.

§ 54 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.

21

Důvodová zpráva A. ČÁST V Š E O B E C N Á

Československé školství prošlo po osvobození naší země Sovětskou armádou a zejména po Únoru 1948 zásadními obsahovými i organizačními přeměnami, které položily základ jeho socialistického charakteru. Slovenská národní rada už v průběhu Slovenského národního povstání vydala zákon o postátnění školství. Košíčky vládní program přijal zásadu důsledné demokratizace kultury a vzdělání. Revolučním činem odpovídajícím tomuto programu bylo uzákonění jednotné školské soustavy a povinného devítiletého vzdělávání mládeže v roce 1948. Byl to rozhodující krok k budování školské soustavy na socialistických principech. Byl to však teprve počátek obtížného procesu překonávání dědictví buržoazních koncepcí výchovy a vzdělání v obsahu, metodách a organizaci a počátek postupného vytváření jednotné socialistické výchovně vzdělávací soustavy. Od té doby procházelo československé školství několika vývojovými etapami, ve kterých se zabezpečoval rozvoj výchovy a vzdělávání v souladu s požadavky postupující socialistické výstavby. Současná soustava výchovy a vzdělávání je upravena školským zákonem z roku 1960. Zásluhou soustavné pozorností a péče Komunistické strany Československa se naše školská soustava zařadila na přední místo mezi školskými soustavami ve světě. Významným mezníkem v péči strany o výchovu a vzdělávání byl XIV. sjezd Komunistické strany Československa. Sjezd zhodnotil dosažené úspěchy i projevující se problémy a nedostatky ve vývoji našeho školství z hlediska rozvíjející se socialistické společnosti a s přihlédnutím k vývoji školských soustav v ostatních socialistických zemích, zejména v Sovětském svazu. Závěry XIV. sjezdu v oblasti výchovy a vzdělávání rozpracovalo plenární zasedání ÚV Komunistické strany Československa v červenci 1973. Ve smyslu jeho závěrů se přistoupilo k experimentálnímu ověřování nového obsahu a forem výchovy a vzdělávání v jednotlivých článcích školské soustavy se zvláštním zřetelem k přípravě dělnického dorostu a k plnění úkolu vypracovat do XV. sjezdu Komunistické strany Československa projekt dlouhodobého perspektivního rozvoje naší školské soustavy, který by zabezpečoval další prohloubení demokratického charakteru školské soustavy a její modernizaci a umožňoval veškeré mládeži dosáhnout všeobecného i odborného vzdělání odpovídají-

cího rostoucím potřebám rozvinuté socialistické společnosti. XV. sjezd Komunistické strany Československa potvrdil správnost nastoupené cesty i potřebu provést ve školské soustavě nezbytné změny k zabezpečení dalšího kvalitativního a kvantitativního rozvoje výchovy a vzdělávání v Československé socialistické republice. Konečný návrh schválilo předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa 4. června 1976, vláda Československé socialistické republiky usnesením č. 169/1976, vláda České socialistické republiky usnesením č. 194/1976 a vláda Slovenské socialistické republiky usnesením č. 230/ 1976. Dokument o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy vytváří předpoklady k dosažení nového, kvalitativně vyššího stupně našeho školství tím, že — v konečném řešení počítá s přechodem z dosavadního povinného základního devítiletého vzdělávání na povinné desetileté střední všeobecné polytechnické vzdělávání. Toto desetileté povinné střední všeobecné polytechnické vzdělávání veškeré mládeže od šestého do šestnáctého roku věku bude institucionálně zajišťovat základní škola a obsahově na ni navazující první a druhý ročník středních škol; — v souladu se sociálně ekonomickým rozvojem socialistické společnosti a s potřebami vědeckotechnického rozvoje bude mít stále větší počet mladých lidí možnost získat úplné střední vzdělání ve dvanáctiletém cyklu místo dosavadního třináctiletého, a to v účelněji uspořádané školské soustavě s nově koncipovaným obsahem, s navazností a vyvážeností všech jejích článků a stupňů; — demokratičnost naší školské soustavy se nejvýrazněji prohlubuje v nejmasovějším proudu vzdělávání, v přípravě dělnického dorostu, který bude mít možnost získávat ve stále větším rozsahu úplné střední vzdělání v postupně budovaných středních odborných učilištích. Účelnost koncepce povinného středního vzdělávání podle schématu 4 + 4 + 2 a úplného středního vzdělávání ve dvanáctiletém cyklu podle schématu 4 + 4 + 4 s návazností na rozvinutou předškolní výchovu potvrdily pedagogické a psychologické výzkumy, jakož i zkušenosti socialistických států. Tuto koncepci umožňuje zrychlování fyzického a psychického vývinu dětí, rozšiřování předškolní výchovy na stále větší počet dětí předškolního věku a na všechny děti pětileté, prohloubení pedagogické

22

funkce mateřské školy a změna obsahu i racionálnější uspořádání učiva v jednotlivých předmětech. Přestavbou se čs. vzdělávací soustava zároveň přibližuje ke školským soustavám bratrských socialistických zemí, zejména ke školské soustavě sovětské. Zásadní obsahové a z toho vyplývající nezbytné organizační změny ve školské soustavě se budou v souladu s realizačním programem přestavby školství uskutečňovat postupně, v následujících 10—12 letech. V této etapě budou v naší školské soustavě vedle sebe současně existovat zanikající dosavadní struktura a vznikající struktura nová, jejíž některé stránky se budou ověřovat v procesu přestavby. Nová struktura a nový obsah škol se budou do praxe zavádět postupně, přičemž budou dobíhat i dosavadní druhy škol zřízené podle školského zákona č. 186/1960 Sb. Žákům dosavadní základní devítileté školy, která zanikne dnem 31. srpna 1984, bude tato škola do té doby poskytovat základní vzdělání; zůstává pro ně zachována i povinná školní docházka do 15 let. Žákům základních devítiletých škol se však umožní získat v přechodném období za podmínek stanovených tímto zákonem základní vzdělání též úspěšným ukončením 8. ročníku. Žáci 8. ročníku základních devítiletých škol, kteří budou přijati do středních škol, budou v prvním ročníku těchto škol plnit povinnou školní docházku. Žáci 8. ročníku, kteří nebudou přijati ke studiu na středních školách, splní povinnou školní docházku v 9. ročníku základní devítileté školy. Do školské soustavy se začleňuje nový druh základní školy s osmi ročníky a pro její žáky se stanoví desetiletá povinná školní docházka. Obsah základní školy se do praxe zavádí postupně. K 1. září 1976 byl zaveden do prvního ročníku, ve školním roce 1983/84 skončí v osmém ročníku. V uvedeném období budou základní školu navštěvovat jen žáci, kteří se vzdělávají podle nově koncipovaného obsahu povinně deset let, z toho osm let na základní škole a dva roky na střední škole. Žáci, kteří nastoupili do prvního ročníku základní devítileté školy před 1. zářím 1976, na které se podle dosavadního školského zákona vztahuje devítiletá povinná školní docházka, budou nadále docházet do základní devítileté školy. Již v přechodném období realizace dokumentu se poskytuje mládeži, která se připravuje na dělnická povolání, úplné střední vzdělání ve čtyřletých učebních oborech ukončených maturitní zkouškou. K zabezpečení tohoto cíle se postupně budou zřizovat střední odborná učiliště. Pro přechodně období zůstávají zachována odborná učiliště a učňovské školy, které jsou v zájmu

úplnosti soustavy středních škol v zákoně uvedeny mezi středními školami a které též budou v tomto období poskytovat střední vzdělání. Zákon stanoví, že žáci 8. ročníku základní devítileté školy, kteří se připravují pro dělnické povolání, se přijímají jen do středních odborných učilišť, která jim budou poskytovat ve čtyřletém studiu úplné střední vzdělání a ve tříletém, popřípadě dvouletém studiu střední vzdělání, a to v obsahově nově koncipovaných oborech. Pouze na přechodnou dobu mohou být tito žáci přijímáni též do čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou, zavedených v odborných učilištích a učňovských školách. Jinak budou v tomto období přijímáni do odborných učilišť a učňovských škol pouze žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku na základní devítileté škole. Při usměrňování profesionální orientace a při volbě povolání žáků se výrazně uplatňuje výchovné poradenství. V blízké budoucnosti jeho význam ještě vzroste v souvislosti s úlohou, která je mu vymezena při usměrňování profesionální volby žáků v souladu s potřebami společnosti do tří proudů studia v rámci desetileté povinné školní docházky. Proto se výchovné poradenství začleňuje do tohoto zákona. Dosavadní školská soustava byla vybudována v souladu s článkem 24 odst. 2 první větou Ústavy ČSSR a podle zákona č. 186/1960 Sb. Realizace přestavby našeho školství, obsažená v dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, vyžaduje změnu v Ústavě ČSSR i změnu zákona č. 186/1960 Sb. Ústavně právní předpoklady pro realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy byly vytvořeny příslušným ústavním zákonem. Zákon o opatřeních ve školské soustavě vytváří všechny potřebné právní podmínky, aby se mohla plně realizovat základní škola s novým obsahem, která má osm ročníků, aby se umožnil přechod žáků osmých ročníků základní devítileté školy na všechny druhy středních škol, aby se mohla postupně podle vytvářených podmínek zřizovat střední odborná učiliště a aby se umožnilo mládeži, která se připravuje na dělnická povolání, dosáhnout úplného středního vzdělání. V období 6. pětiletky, v letech 1976—1980, bude rozšířena předškolní výchova v mateřských školách a budou zavedeny nové jednotné výchovné programy. V celém rozsahu se ukončí přestavba prvního stupně základní školy. Bude pokračovat experimentální ověřování nového obsahového pojetí druhého stupně základní školy tak, aby se mohlo v návaznosti na přestavbu prvního stupně základní školy uskutečnit od školního roku 1980/81. Postupně se bude zvyšovat podíl žáků přijímaných z osmých ročníků základních devítiletých škol

23

na střední školy včetně zařízení pro výchovu mládeže pro dělnická povolání. Ve školním roce 1980/81 se do gymnázií přijme 14 %, do středních odborných škol 9 % a do zařízení pro přípravu mládeže na dělnická povolání 15 % absolventů osmých ročníků základních devítiletých škol.

rozmístit současně dva populační ročníky, tj. absolventy osmých a devátých ročníků. Při nezbytném požadavku zabezpečit oběma populačním ročníkům stejné možnosti pro další studium na středních školách by se v jednom roce zdvojnásobil počet žáků přijímaných na gymnázia, střední odborné školy a odborná učiliště. Potíže by se znásobily i tím, že k rozmísťování dvojnásobného počtu žáků by došlo v době, kdy se v důsledku populačního vývoje v ČSSR výrazně zvýší počty všech žáků na základních devítiletých školách. Přechod žáků z osmých ročníků základních devítiletých škol na střední školy a zařízení pro přípravu mládeže na dělnická povolání v 6. pětiletém plánu bude probíhat takto:

Postupnost přestavby školství je nezbytná z pedagogických, sociálně ekonomických a kádrových důvodů. Přechod z devítiletého na osmiletý cyklus základní školy v jednom roce není možný zvláště pro omezenou kapacitu středních škol. Bylo by třeba Školní rok

1977/ 1978 ČSSR ČSR SSR

Žáci 8. roč. ZDŠ přijímaní do stř. škol

Gymnázia %*)

počet žáků

Střední odb. školy %*)

ČSR SSR

41eté studium s mat. počet %* ) žáků

3leté nebo 2leté studium %*)

počet žáků

29 550 18 860 10 690

8 8 8

18 190 11 610 6580

3 3 3

6820 4350 2470

2 2 2

4540 2900 1640

— — —

46 570 30 050 16 620

10 10 10

23290 15030 8260

5 5 5

11640 7510 4130

3 3 3

6900 4510 2480

2 2 2

67 020 43 030 23 990

12 12 12

26800 17210 9590

7 7 7

15640 10040 5600

4 4 4

8940 5740 3200

7 7 7

15640 10040 5600

81 370 52 160 29210

14 14 14

29980 19220 10760

9 9 9

19270 12350 6920

5 5 5

10700 6860 3840

10 10 10

21420 13730 7600

1978/ 1979

ČSSR

počet žáků

Střední odborná učiliště

— — —

4650**) 3000**) 1650**)

1979/ 1980

ČSSR

ČSR

SSR

1980/ 1981

ČSSR ČSR SSR

*) Podíl žáků z populačního ročníku 141etých. **) Tito žáci budou ve školním roce 1978/79 přijati do 1. ročníku odborných učilišť a učňovských škol, pouze však do čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou (pokud nebudou přijati do středních odborných učilišť). Obsahová přestavba výchovně vzdělávacího procesu a změny v organizační struktuře školské soustavy mají přispět ke zvýšení úrovně přípravy mládeže pro život a pro práci v rozvinuté socialis-

tické společnosti; jsou zároveň výhodné l z celospolečenského hlediska. Realizací přechodu ze základní devítileté školy na základní školu podle dokumentu o dalším roz-

24

voji výchovně vzdělávací soustavy se v letech 1976 až 1984 do pracovního procesu zařadí jeden populační ročník navíc a národní hospodářství tak získá 227 tisíc pracovníků. Realizací nové soustavy v oblasti středního školství získá naše hospodářství větši počet na vyšší úrovni připravené mládeže pro dělnická povolání. Do roku 1985 získá na středních odborných učilištích úplné střední vzdělání asi 60 tisíc mladých lidí. Umožňuje se cca 95 % veškeré mládeže střední vzdělání a většině (50—60%) úplné střední vzdělání. Realizace kvalitnější přípravy dělnického dorostu předpokládá zvýšené nároky na kádrové a materiální zabezpečení. Uskutečňované změny a předpokládaný rozvoj československého školství v budoucích letech si vyžádá v porovnání se schváleným rozpočtovým výhledem na léta 1976/80 vyšší neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu o 2, 155 mld Kčs. Z toho připadá na ČSR 1, 420 mld a na SSR 0. 735 mld Kčs. Zvýšené výdaje jsou potřebné především na zabezpečení nových učebnic a školních potřeb a na nové druhy demonstračních a žákovských učebních pomůcek, jejichž potřeba vyplývá z nového obsahu vyučování a výchovy. Zvýšené výdaje si vyžádá též modernizace školních budov a jejich vnitřního vybavení [laboratoře, učebny, dílny). Zvýšení finančních prostředků si rovněž vyžádá vyšší rozsah nadpočetných hodin u učitelů základních škol a středních škol, způsobený dělením tříd na skupiny ve větším rozsahu než dosud a zvýšením počtu tříd na středních školách, v důsledku postupného přechodu absolventů osmých ročníků základních devítiletých škol do středních škol, dále pak zabezpečení experimentálního ověřování nové školské soustavy na základních a středních školách a v učňovském školství i rozsáhlá příprava učitelů na výchovně vzdělávací činnost v nové školské soustavě. Přehled o zvýšení finančních prostředků v jednotlivých letech 6. pětiletky (bez vysokých škol a středních zdravotnických škol) podává tato tabulka: Druh výdajů (v mil. Kčs)

77

78

79

1. Mzdové prostředky

42

107

136

167

452

2. Učebnice a školní potřeby 3. Učební pomůcky

23

34

45

46

148

105 165

175

165

610

80 77—80

ČSSR

4. Modernizace škol

a jejich vybavení, ostatní výdaje

140

190

290

325

Celkem

310

496

646

703

Druh výdajů (v mil. Kčs)

77

78

79

32

77

86

107

302

15 22 70 110

30 115

31 110

98 405

95 120

190

210

617

212 329

421

458

ČSR 1. Mzdové prostředky 2. Učebnice a školní potřeby 3. Učební pomůcky i. Modernizace škol a jejich vybavení, ostatní výdaje

Celkem Druh výdajů (v mil. Kčs) SSR 1. Mzdové prostředky 2. Učebnice a školní potřeby 3. Učební pomůcky •1. Modernizace škol a jejich vybavení, ostatní výdaje

Celkem

945 2155

80 77—80

1420

77

78

79

80 77—80

10

30

50

60

150

8 35

12 55

15 60

15 55

50 205

45

70

100

115

330

98

167

225

245

735

Ve vyčíslení potřeb v jednotlivých letech 6. pětiletky může dojít ke změnám, hlavně v souvislosti se zabezpečením výroby učebnic, učebních pomůcek a potřebných kapacit na modernizaci škol a jejich vybavení. Proto se budou tyto předpokládané výdaje zpřesňovat při sestavování návrhů rozpočtů na jednotlivé roky 6. pětiletky. Při provozní praxi žáků gymnázií a středních odborných škol přísluší hradit osobní náklady mistrů odborného výcviku a věcné náklady vznikající při realizaci praxe socialistické organizaci, v níž je tato praxe konána. Osobní náklady na dozor, který při provozní praxi zabezpečují učitelé gymnázií a středních odborných škol, uhradí národní výbory. Zavedení této praxe do gymnázií a středních odborných škol (druhý a třetí ročník gymnázií, první až třetí ročník středních odborných škol) si v ročním přepočtu vyžádá tyto výdaje:

25

v Československé socialistické republice mzdové a věcné náklady u socialistických organizací 122 milióny, z toho v České socialistické republice 81 milión, ve Slovenské socialistické republice 41 milión, v Československé socialistické republice mzdové náklady u národních výborů 41 milión, z toho v České socialistické republice 27 miliónů, ve Slovenské socialistické republice 14 miliónu, celkem náklady v Československé socialistické republice ve výši 163 milióny. B. Č Á S T Z V L Á Š T N Í

K § 1:

Zákon právně upravuje organizaci školské soustavy pro první etapu jejího dalšího rozvoje, ve které budou vedle nových druhů škol ještě dobíhat druhy zřízené podle školského zákona č. 186/1960 Sb. Jako nové druhy škol se do školské soustavy začleňují základní škola a střední odborné učiliště. Pro žáky základní devítileté školy, kteří zahájili povinnou školní docházku dnem 1. září 1976 a v letech následujících, a pro žáky základní školy, kteří zahájí povinnou školní docházku dnem 1. září 1978 a v letech následujících, zavádí zákon povinné desetileté vzdělávání, jímž žáci získají střední vzdělání, a desetiletou povinnou školní docházku. Zákon neobsahuje komplexní úpravu právních poměru pedagogických pracovníků; takové ustanovení by vybočovalo z jeho rámce. Rámcové vymezení poslání a úkolů pedagogických pracovníků obsahuje ustanovení § l odstavec 4 školského zákona č. 186/1960 Sb., které i po vydání zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol zůstane v platnosti. Protože v nastávajícím období rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy vzrostou požadavky na odbornou připravenost učitelů, a to zejména těch, kteří již v praxi působí, stanoví tento zákon povinnost dalšího vzdělávání pro pedagogické pra-

covníky, které bude zajišťovat účelně organizovaná jednotná soustava dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (§ 52). K § 2:

Nově koncipovaná základní škola poskytuje základy všeobecného polytechnického vzdělání. Nebude poskytovat ucelené vzdělání (samostatný stupeň vzdělání) odpovídající základnímu vzdělání poskytovanému dosud základní devítiletou školou, s právními důsledky tohoto pojmu. Na obsah nově koncipované základní školy budou navazovat střední školy, které mají podle realizačního programu k dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy vyučovat podle nových osnov až od školního roku 1984/85. Zavedení základní školy s osmi ročníky je umožněno úpravou obsahu prvního stupně školy (dosud pětiletého), která ovlivnila vnitřní členění základní školy na dva stupně, první a druhý stupeň. Oba stupně mají po čtyřech ročnících. V n i t ř n í členění školy na dva čtyřleté stupně vychází z životních podmínek, z vývoje a z úrovně dětí i z úrovně společenské péče o děti předškolního věku. Větší variabilitou učebního plánu školy, dosaženou zavedením povinně volitelných předmětů, se rozšiřuje a prohlubuje vzdělání žáků a rozvíjejí se specifické vlohy a individuální zájmy žáku v rámci povinného vyučování. K § 3:

Na vzdělání poskytované základní školou navazuje povinné dvouleté vzdělávání na střední škole. Pouze tímto desetiletým vzdělávacím procesem dosáhne veškerá mládež v rámci desetileté povinné školní docházky střední vzdělání. Základní škola je v zákoně pojata jako výchovně vzdělávací zařízení s otevřeným způsobem vzdělávání žáků. Po ukončení základní školy pokračuje povinně vzdělávání žáků ve dvou počátečních ročnících středních škol, pokud žáci neukončí povinnou školní docházku na základní škole. K § 4:

Ustanovení § 4 upravuje postavení a funkci základní devítileté školy do doby, než tato škola zanikne. Přechod z devítiletého cyklu základní devítileté školy na cyklus osmiletý bude trvat do konce školního roku 1983/84. Na toto období je třeba vedle nově zřizovaných základních škol s osmi ročníky zachovat ve školské soustavě dosavadní základní devítileté školy a právně upravit podmínky pro poskytování základního vzdělání.

26 Ustanovení odstavce 3 směřuje k tomu, aby pokud možno všichni žáci základní devítileté školy dosáhli uceleného vzdělání, které tato škola poskytuje. K § 5:

Ustanovení odstavce l obecně charakterizuje poslání středních škol a stanoví, že střední školy poskytují střední vzdělání nebo úplné střední vzdělání. V odstavci 2 jsou uvedeny základní podmínky pro přijímání žáků ke studiu na středních školách. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se do středních škol mohou přijímat i žáci, kteří úspěšně ukončili osmý ročník základní devítileté školy (§ 31 odstavec 2). Pokud se žáci s ukončeným osmým ročníkem věnují přípravě na výkon dělnických povolání, budou se přijímat jen do nově koncipovaných učebních oborů v rámci studia na středním odborném učilišti nebo do čtyřletých učebních oborů ukončených maturitní zkouškou (§ 15). V odstavci 3 se uvádí, že do středních škol se přijímají žáci z devátého a osmého ročníku základní devítileté školy; nejsou uváděni žáci osmého ročníku základní školy, a to proto, že z osmých ročníků základních škol vyjdou první žáci až koncem školního roku 1983/84, kdy se předpokládá nová právní úprava školské soustavy. K § 6:

Střední odborně učiliště představuje nový druh střední školy, který zajišťuje v nově koncipovaných učebních oborech přípravu mládeže pro dělnická povolání. Perspektivně budou střední odborná učiliště jediným druhem zařízení pro výchovu mládeže pro dělnická povolání, který nahradí dosavadní odborná učiliště, učňovské školy l učňovská střediska. Na středních odborných učilištích se poskytuje úplné střední vzdělání ve čtyřletém studiu ukončeném maturitní zkouškou, jejíž součástí je závěrečná učňovská zkouška, a střední vzdělání ve dvouletém nebo tříletém studiu, v němž střední odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických povolání odpovídajících zvolenému oboru. Střední odborně učiliště zajišťuje teoretickou přípravu, praktickou přípravu a výchovu mimo vyučování. Ve středním odborném učilišti se studium ukončuje maturitní zkouškou, jejíž součástí je závěrečná učňovská zkouška (odstavec 3). Jde tedy o jednu zkoušku složenou ze dvou částí. Protože až do roku 1984 platí příslušná ustanovení zákoníku práce o učebním poměru, zachovává se relativní samostatnost obou částí zkoušky.

K § 7:

Střední odborné učiliště jako nový druh střední školy, zajišťuje přípravu mládeže nejen ve čtyřletém studiu, ale i ve studiu tříletém nebo dvouletém a poskytuje v tomto studiu mládeži střední vzdělání. U některých nově koncipovaných učebních oborů se délka studia na středním odborném učilišti nebude plně krýt s délkou učebního oboru; příprava v těchto učebních oborech se prodlouží o období provozního výcviku v trvání čtyř měsíců. K § 8:

Gymnázia svým širokým obsahovým zaměřením i pracovními metodami připravují žáky především ke studiu na vysokých školách a dále pro taková povolání a funkce, v jejichž kvalifikačních předpokladech se uplatňuje přiměřené zvládnutí všeobecného společenskovědního, matematickopřírodovědněho a jazykového vzdělání a příslušné odborné přípravy. Na rozdíl od dosavadní diferenciace gymnázia na větev humanitní a přírodovědnou se stanoví jednotný učební plán gymnázia, diferencovaný nikoliv větvemi, ale volitelnými předměty. Tím se prohloubí příprava žáků k vysokoškolskému studiu a současně umožní širší kvalifikované uplatnění absolventů v praxi. Při výchově a vzdělávání žáků na gymnáziích se důsledně uplatňuje princip těsného spojení školy se životem a s praxi. Proto se v návaznosti na zaměření odborné přípravy zavádí provozní praxe žáků v provozních a výrobních podmínkách.

K § 9: Zákon v podstatě přebírá dosavadní strukturu středních odborných škol s tím, že i na tyto školy se vztahuje ustanovení § 38 o provozní praxi žáků. Obsahová struktura středních odborných škol je vyjádřena soustavou studijních oborů. Podle konkrétních odvětvových a regionálních potřeb se ze studijních oborů odvozují studijní zaměření. Na středních odborných školách mohou získat příslušné vzdělání i absolventi gymnázií, kteří nepokračují ve studiu na vysokých školách. K § 10:

Konzervatoř poskytuje úplné střední vzdělání. Po čtyřletém studiu konají žáci maturitní zkoušku. V dalším jednoletém až dvouletém studiu na konzervatořích určených ministerstvy školství republik získávají žáci po závěrečné umělecké zkoušce diplom o vyšším vzdělání v příslušném oboru. Vyšším vzděláním se rozumí vzdělání, které je vyšší než střední odborné vzdělání a není vzděláním vy-

27

sokoškolským. Toto vzdělání je ve školské soustavě ojedinělé, dané specifikou konzervatoře. K § 11:

Střední školy pro pracující jsou určeny jen pro pracující, kteří vykonali závěrečnou učňovskou zkoušku. Obsah studia na této škole navazuje na učební obory; absolventi získávají úplné střední vzděláni. Ostatní pracující získávají střední vzdělání nebo úplné střední vzdělání studiem při zaměstnání na všech druzích středních škol (§ 22). Střední škola pro pracující je součástí systému přípravy mládeže pro dělnická povolání. V přechodném období má umožnit absolventům nově koncipovaných tříletých a dvouletých učebních oborů s náročnější variantou učebních osnov získat úplné střední vzdělání bezprostředním studiem po vyučení. Financování středních škol pro pracující se řídí vyhláškou federálního ministerstva financí č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové a společenské potřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu. K § 12:

Odborné školy připravují žáky pro jednotlivá odvětví národního hospodářství, správy a kultury. Studium na odborných školách je dvouleté nebo tříleté a nekončí maturitní zkouškou. Rozsah studia na těchto školách je užší než na středních odborných školách, což odpovídá jejich poslání. Odborné školy jsou přechodným druhem škol, se kterým cílová organizace československé výchovně vzdělávací soustavy nepočítá. Také do těchto škol se přijímají žáci s ukončeným osmým ročníkem základní devítileté školy. K § 13 a 14:

Odborná učiliště a učňovské školy budou i nadále zřizovány a organizovány podle učňovského zákona č. 89/1958 Sb. Mládež do nich bude přijímána až po splnění povinné školní docházky na základní devítileté škole. K § 15:

Na odborných učilištích a na učňovských školách určených ministerstvy školství republik se zřizují (naposledy pro školní rok 1978/79) čtyřleté učební obory ukončené maturitní zkouškou, které poskytují úplné střední vzdělání. Zákon vytváří právní předpoklady pro to, aby příprava mládeže v tzv. čtyřletých učebních oborech s maturitou, experimentálně prováděná od školního roku 1973/74 jako nový typ středního profesionálního vzdělání, byla postavena na roven

se čtyřletým učebním oborem ve středním odborném učilišti. Zákon vyjadřuje přechodnost tohoto typu studia. Vzhledem k tomu, že střední odborná učiliště budou budována postupně, budou ještě pro školní rok 1978/79 výjimečně zřizovány první ročníky čtyřletých oborů ukončených maturitní zkouškou na odborném učilišti a na učňovské škole, a to jen pro mládež, která nemohla být umístěna na středních odborných učilištích. Počínaje školním rokem 1979/80 bude mládeži s ukončeným osmým nebo devátým ročníkem základní devítileté školy poskytováno úplné střední vzdělání formou čtyřletých oborů ukončených maturitní zkouškou jen ve středních odborných učilištích. Závažný je rozdíl mezi prvním ročníkem středního odborného učiliště a prvním ročníkem studia čtyřletého učebního oboru ukončeného maturitní zkouškou; ve čtyřletých učebních oborech ukončených maturitní zkouškou budou mít postavení žáka pouze žáci s ukončeným osmým ročníkem základní devítileté školy. Protože čtyřletý učební obor ukončený maturitní zkouškou je přechodným typem studia, nebylo by praktické vytvářet v tomto studiu pro žáky s ukončeným osmým i ukončeným devátým ročníkem základní devítileté školy stejný režim. K § 16:

Souhlas ke zřízení a zrušení středního odborného učiliště uděluje krajský národní výbor. Výjimečně, při zřízení středního odborného učiliště hospodářskou organizací, se vyžaduje i souhlas ministerstva školství republiky, na jejímž území má být střední odborné učiliště zřízeno. Ředitele středního odborného učiliště ustanovuje generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky, popř. orgán, který plní obdobnou funkci, se souhlasem krajského národního výboru. Učitelé teoretického vyučování ve středních odborných učilištích jsou pracovníky krajského národního výboru, ostatní pracovníci jsou pracovníky organizace, která střední odborné učiliště zřídila. K § 17:

Ve středních odborných učilištích se může připravovat se souhlasem zřizovatele mládež i pro potřebu jiných organizací. Toto ustanovení umožňuje zajistit přípravu mládeže pro dělnická povolání zejména pro organizace, které nemají střední odborné učiliště s příslušným oborem studia. K § 18:

Státní školskou správu vůči středním odborným učilištím vykonávají krajské národní výbory a mi-

28

nisterstva školství republik. Rozsah vykonávané správy vymezují jednak zákony národních rad o státní správě ve školství, jednak prováděcí předpisy, pokud jej nevymezuje v ustanoveních týkajících se středních škol tento zákon. Zákony národních rad se připravují tak, aby nabyly účinnosti současně s tímto zákonem.

celkem. Proto ustanovení odstavce 3 recipuje ustanovení odstavce 2 a stanoví, že i žáci s ukončeným devátým ročníkem základní devítileté školy budou v prvním roce studia na středním odborném učilišti žáky; do učebního poměru nastoupí po ukončení prvního ročníku středního odborného učiliště.

Ústřední federální i republikové orgány státní správy i ostatní orgány, v jejichž oboru působností se zřizují střední odborná učiliště, vytvářejí v oboru své působnosti podmínky pro přípravu mládeže na výkon dělnických povolání ve středních odborných učilištích a tuto přípravu organizují a kontrolují.

K § 21:

Kontrolu přípravy mládeže pro dělnická povolání vykonávají orgány zřizující střední odborná učiliště prostřednictvím orgánů resortního dozoru.

Ve studiu jednotlivých předmětů mohou střední školy poskytovat pracujícím vědomosti a dovednosti z jednoho vyučovacího předmětu svého učebního plánu, a to v rozsahu učebních osnov tohoto předmětu na dané škole.

K § 19:

Financování přípravy mládeže ve středních odborných učilištích je obdobné jako financování výchovy v odborných učilištích (§ 33 a 34 učňovského zákona). Orgány a organizace zřizující střední odborná učiliště zabezpečují pro střední odborná učiliště kromě finančních prostředků i prostředky materiální, tj. prostředky na investiční výstavbu, provoz a údržbu. Ustanovením odstavců l a 2 se nemění povinnosti a práva podniků při výchově učňů, vyplývající pro ně ze zákoníku práce a z učňovského zákona. K § 20:

Žáci, kteří ukončí osmý ročník základní devítileté školy, budou do středních odborných učilišť přijímáni podle navrhované právní úpravy jen do oborů určených ministerstvy školství republik po projednání se zúčastněnými ústředními orgány. Tito žáci budou po dobu jednoho roku plnit povinnou školní docházku. Je proto třeba právně zakotvit povinnosti a úkoly organizace a žáků pro období, v němž žáci plní povinnou školní docházku, a přesně vymezit právní postavení těchto žáků. Učební smlouvu mohou tito žáci uzavírat v souladu s ustanovením § 11 zákoníku práce od počátku roku, v němž dokončí povinnou školní docházku s tím, že den nástupu do učebního poměru bude stanoven na první den školního roku následujícího po školním roce, ve kterém dokončí povinnou školní docházku. Protože do prvního ročníku středních odborných učilišť budou kromě žáků přijímaných po ukončení osmého ročníku základní devítileté školy přijímáni též žáci po ukončení devátého ročníku základní devítileté školy, je třeba upravit jednotně právní postavení žáků s ukončeným osmým i žáků s ukončeným devátým ročníkem základní devítileté školy tak, aby tento první ročník byl výchovným

Podle současného stavu pomaturitní studium neposkytuje ucelený stupeň vzdělání; studující získáv a j í odbornou specializaci pro užší obor nebo pro specializované činnosti nebo si osvojují nové poznatky v oboru studia dříve absolvovaného.

K § 22:

Studium při zaměstnání na všech druzích středních škol (kromě středních odborných učilišť) umožňuje všem pracujícím doplnit si vzdělání, zatímco střední školy pro pracující ( § 11) jsou určeny k dalšímu vzdělávání pracujících, kteří vykonali závěrečnou učňovskou zkoušku, a poskytují jim úplné střední vzdělání potřebné k výkonu náročných dělnických povoláni. K § 23 až 23:

V § 23 v odstavci l jsou obecně charakterizovány úkoly škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, které jsou výrazem humanismu v socialistické společnosti. Specifika výchovy a vzdělávání postiženého jedince vyžaduje i specifické odlišnosti v systému, jimž se má postiženému žákovi dostat povinného vzdělání. Proto školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, i když jsou většinou zřizovány ve stejných stupních a druzích jako školy pro ostatní mládež, v y k a z u j í některé výrazné odchylky. Pro mentálně postiženou mládež se zřizují zvláštní školy a pomocné školy, její střední vzdělávání se zajišťuje ve zvláštních odborných učilištích. Diferencovaný způsob vzdělávání postižených žáků po ukončení základní nebo zvláštní školy vychází z hlavního poslání škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, tj. připravit žáky ke společenské integraci tak, aby byli v maximální míře soběstační, bez přílišné závislosti na podpoře společnosti. Jako školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se zřizují základní školy a střední školy, které poskytují vzdělání rovnocenné vzdělání na ostatních školách, zvláštní škola a pomocná škola (§ 23 odstavec 2). které poskytují vzdělání v rozsahu odpovídajícím schopnostem žáků.

29

Jestliže škola, do které dosud žák docházel, popřípadě jiná instituce podá národnímu výboru návrh, aby žák byl pro své postižení zařazen do zvláštní školy, do pomocné školy nebo do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, rozhodne o zařazení národní výbor ve správním řízení (§ 23 odstavec 3]. Střední odborná učiliště a odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči plní v podstatě stejné úkoly jako učiliště pro ostatní mládež. Budou je však zřizovat jen národní výbory (§ 25 odstavec 3). Nové obsahové pojetí škol pro mládež vyžad u j í c í zvláštní péči bude do praxe zaváděno postupně. Od 1. září 1976 bylo zavedeno v prvních ročnicích těch typů škol, v nichž si nové pojetí nevyžadovalo zásadní změnu učebních osnov. Ve zvláštních školách, pomocných školách, v základních školách pro žáky neslyšící a pro žáky se zbytky sluchu, v základních školách pro žáky nevidomé, v základních školách pro žáky se zbytky zraku a v základních a zvláštních školách pro žáky s více vadami se nové pojetí zavede od 1. září 1978 (§ 44). Aby postižení žáci zvládli učivo základní školy nebo střední školy, umožňuje zákon prodloužit povinnou školní docházku na základní škole o jeden rok a délku studia potřebnou k získání středního nebo úplného středního vzdělání až o dva roky. K § 26:

Zvláštní škola je specifickým typem základní školy, která je určena mentálně postiženým žákům. Poskytuje vzdělání v rozsahu odpovídajícím rozumovému postižení žáků. Žáci zvláštní školy se vyučují podle rozdílných učebních osnov, s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti.

cipů jako školy s celodenní výchovou. Žáci jsou v nich ubytováni, koncem týdne zpravidla odjíždějí k rodičům. Internáty umožní pravidelnou školní docházku i dětem z odlehlejších oblastí. Vzhledem ke specifice výchovy postižených dětí budou jako školy s celodenní výchovou a jako školy internátní zřizovány především školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Také pro nadané a talentované žáky je možno tyto školy zřizovat. K § 29: Na základní škole, na základní devítileté škole a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se zřizuje školní družina a školní klub jako forma společenské péče o žáky v době mimo vyučování.

V přechodném období, v němž bude klesat počet ročníků na základní devítileté škole a narůstat počet ročníků na základní škole, bude pro žáky základní devítileté školy a pro žáky základní školy zpravidla zřizována školní družina a školní klub jako společná součást pro oba typy škol. Domov mládeže je zpravidla součástí střední školy, pro jejíž žáky zajišťuje výchovu. Dalšími součástmi škol jsou školní knihovna a školní učitelská knihovna.

žákovská

Protože na jednotlivých stupních a druzích škol mohou vznikat vedle součástí existujících, v zákoně výslovně uvedených, ještě jiné součásti, je tato možnost právně zakotvena v ustanovení § 28 odst. 1. Součást školy se však může zřídit jako samostatné mimoškolní výchovné zařízení (odstavec 2]. Činnost těchto mimoškolních zařízení upravují zákony národních rad.

K § 27:

Ustanovení § 27 zakotvuje pomocnou školu jako specifický typ. V pomocné škole se elementárně vzdělávají žáci, kteří jsou na pokraji vzdělavatelnosti. Docházka do této školy, která je výchovnou institucí s volnějším vzdělávacím režimem, je na rozdíl od dosavadní dvouleté docházky osmiletá. K § 28:

Ustanovení § 28 umožňuje vytvářet komplexní formu školní a mimoškolní výchovy žáků, kterou jsou školy s celodenní výchovou. Jsou to výchovná a vzdělávací zařízení, která zajišťují potřebné podmínky pro všestranný rozvoj osobnosti dítěte. Kromě vzdělání poskytují žákům i celodenní výchovu a hmotné zabezpečení. Internáty pro žáky základních škol (základních devítiletých škol) a internátní školy organizují výchovně vzdělávací činnost podle stejných prin-

K § 30:

Třídy a školy pro nadané a talentované žáky jsou výrazem péče socialistického státu o rozvíjení schopností a nadání jedinců. Předpokládá se, že budou zřizovány třídy a školy s rozšířenou jazykovou výukou, s rozšířenou výukou matematiky, tělesné výchovy a sportu, hudby, tance apod. Specifice jednotlivých oborů bude přizpůsobena i organizace v ý u k y na školách. Školy pro nadané a talentované žáky se zpravidla zřizují jako školy s celodenní výchovou nebo jako školy internátní. Aby se vytvořila potřebná kontinuita výchovně vzdělávacího procesu, mohou být tyto školy organizačně uspořádány tak, aby poskytovaly vzdělání, které se jinak získává na základní škole (základní devítileté škole) a na škole poskytující úplné střední vzdělání. Oba stupně škol jsou v tomto případě pod společnou správou.

30

K § 31:

Pojem „základní vzdělání", označující dosavadní první stupeň vzdělání dosahovaného ve školské soustavě, bude používán jen pokud bude dobíhat základní devítiletá škola. Jakmile tato škola zanikne, stane se prvním stupněm povinného vzdělání nově koncipované vzdělání střední. Nově koncipovaná základní škola neposkytuje ucelený stupeň vzdělání. Podle dosavadní právní úpravy získávali úplné základní vzdělání jenom žáci, kteří ukončili devátý ročník. Podle nové úpravy základní vzděláni získají též žáci osmého ročníku základní devítileté školy, jestliže byli přijati do prvního ročníku střední školy. Toto ustanoveni umožní žákům osmého ročníku studium na všech druzích a typech středních škol. K § 32:

Střední vzdělání zakotvené v § 32 definuje povinně střední vzdělání nově koncipované, které se získává absolvováním základní školy (školy pro mládež vyžadující zvláštní péči) a dvou ročníků školy střední, i dosavadní střední vzdělání získávané absolvováním základní devítileté školy a odborných škol. Ustanovení odstavce 2 je do zákona pojato z praktických důvodů. I když k jeho aplikaci dojde až v druhé etapě právních úprav vyplývajících z dokumentu o rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, je třeba již v současné době určit způsob dalšího vzdělávání absolventů základní školy, jimž tato nově koncipovaná škola nebude poskytovat ucelený stupeň vzdělání. lání.

V odstavci 4 se definuje úplné střední vzdě-

K § 33:

Právní pojem „školní rok" nebyl dosud v zákoně vymezen. Jeho vymezení se ponechávalo prováděcímu předpisu, přestože termín má zásadní význam zejména pro stanovení začátku školní docházky a jejího ukončení. Proto se nyní zakotvuje přímo v zákoně. Časové vymezení školního roku zahrnuje jednak dobu, po kterou škola vyučuje, jednak dobu prázdnin. Ministerstva školství republik se zmocňují, aby stanovila podrobnosti o organizaci školního roku (§ 33 odstavec 2). K § 34:

Před vstupem dítěte do školy (tedy než dítě zahájí povinnou školní docházku) se zjišťuje tzv. „školní zralost" dítěte. Zjistí-li se, že dítě není tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, nebylo by účelné, aby zahajovalo povinnou školní docházku. Tyto děti nejsou ve škole zpravidla úspěšné, ne-

úspěšný začátek školní docházky pak nepříznivě ovlivní jejich vztah ke škole. Proto zákon umožňuje odložit těmto dětem začátek povinně školní docházky o rok. Délku povinné školní docházky je třeba zákonem jednoznačně stanovit, jelikož jde o právní institut důležitý nejen z hlediska potřeb výchovně vzdělávacího procesu, ale i z hlediska právního postavení mladých občanů ve smyslu ustanovení § 11 zákoníku práce. Nejzávažnější jsou ustanovení odstavců 2 a 3, jimiž se pro žáky základní školy a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči zavádí desetiletá povinná školní docházka. V plném rozsahu, tj. pro všechny žáky základní školy a škol pro mládež vyžadující zvláštní péči bude desetiletá povinná školní docházka zavedena ve školním roce 1984/85. Povinné vzdělávání žáků pomocné školy zřízené podle tohoto zákona trvá osm roků. Aby u těchto žáků nedošlo k tvrdostem, zejména z hlediska předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení, vytváří pro ně zákon potřebnou ochranu (odstavec 4). V dosud platné právní úpravě se devítiletá povinná školní docházka shodovala s délkou docházky do základní devítileté školy. Povinnou školní docházku žák splnil na jediném druhu školy. V nové právní úpravě není délka povinné školní docházky totožná s délkou docházky do jednoho druhu školy. Desetiletou povinnou školní docházku žák splní docházkou do základní školy, která má osm ročníků, a na některém druhu střední školy, na které absolvuje dva ročníky (odstavec 6). Plní ji tedy na školách dvou stupňů školské soustavy, pokud povinnou školní docházku nesplní za podmínek stanovených ministerstvem školství republik na základní škole nebo na škole pro mládež vyžadující zvláštní péči (odstavec- 8). Podle dosavadní právní úpravy mohlo ministerstvo školství přiměřeně prodloužit povinnou školní docházku na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči (§ 20 odstavec 2 školského zákona č. 186/1960 Sb. ). Toto pedagogicky potřebné opatření, vycházející z odlišností výchovy a vzdělávání těžce postižených dětí, se zachovává i v nové právní úpravě. K § 35: Přihlašovací povinnost a péči o pravidelnou a včasnou docházku dítěte do školy ukládá zákon zákonnému zástupci dítěte a s ohledem na zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, i pěstounovi. Za porušení této povinnosti ukládá zvláštní zákon sankce.

31 K § 36:

K § 39:

Žák, který ze zdravotních důvodů nemůže denně docházet do školy, osvobodí se od povinné školní docházky (tj. povinnosti zúčastnit se vyučování ve škole/. Pro žáka osvobozeného od povinné školní docházky (třeba i dočasně) zabezpečí národní výbor jiný způsob povinného vzdělávání (např. tím, že žáka Individuálně vyučuje učitel školy, do které by měl žák docházet).

Součástí výchovy a vzdělávání žáků starších patnácti let je jejich účast na společensky prospěšné práci, tj. na práci prospěšné širšímu kolektivu. Jde o významnou formu výchovy žáků „prací pro práci". Tato součást výchovy a vzdělávání se mimo jiné realizuje i výpomocí žáků při špičkových zemědělských pracích.

Jestliže však dítě pro svůj duševní stav není schopno vzdělávat se vůbec (děti nevzdělavatelné, např. idiotické), bude zproštěno povinnosti vzdělávat se.

V souladu s humanismem socialistické společnosti je účast žáků na společensky prospěšné práci koncipována jako součást výchovně vzdělávacího procesu; její obsah i formy jsou ve shodě s mezinárodními konvencemi, které mají zabránit zneužívání práce žáků.

K § 37:

K § 40:

Vzhledem k celospolečenské důležitosti výchovného poradenství, zejména při usměrňování profesionální orientace žáků a při volbě povolání, která se již v současné době projevuje v závěrečném stadiu absolvování základní devítileté školy, v blízké budoucnosti pak i při usměrňování profesionální volby žáků v souladu s potřebami společnosti do tří proudů studia v rámci desetileté povinné školní docházky, byl převzat institut výchovného poradenství do tohoto zákona. Právní otázky jeho organizace upravuj! zákony České národní rady a Slovenské národní rady.

V odstavci l se upravuje finanční a hmotné zabezpečení žáků středních odborných učilišť a žáků přijatých z osmého ročníku základní devítileté školy do čtyřletého učebního oboru ukončeného maturitní zkouškou na odborném učilišti nebo učňovské škole. Finanční a hmotné zabezpečení se bude lišit v průběhu prvního ročníku, kdy žáci plní povinnou školní docházku nebo školní docházku a v dalších ročnících, kdy budou současně i žáky — učni. Po tuto dobu jim bude příslušet finanční a hmotné zabezpečení poskytované učňům.

K § 38:

Na gymnáziích, odborných školách a středních odborných školách se zavádí provozní praxe. V součinnosti s hospodářskými a ostatními resorty se podstatně zvýší účinnost provozní praxe žáků v reálných provozních a výrobních podmínkách. Cílem provozní praxe žáků je jejich seznámení s výrobními, pracovními a dalšími procesy charakteristickými pro příslušný obor nebo odvětví, a to jejich přímou pracovní účastí v provozních podmínkách státních a družstevních organizací. Rozsah a obsah provozní praxe jsou stanoveny učebními plány a učebními osnovami. V provozní praxi si žáci osvojují potřebné dovednosti a návyky, vytváří se jejich uvědomělý vztah k práci a k pracovnímu kolektivu, upevňuje se jejich smysl pro kázeň, vytrvalost a pořádek. Provozní praxe je zabezpečována ve vybraných státních a družstevních organizacích, které rovněž zajišťují bezpečnou a z hlediska hygienického nezávadnou práci žáků. Tyto organizace žákům umožňují vykonávat v rámci učebních osnov kvalifikovanou práci pod vedením pověřených kvalifikovaných pracovníků — instruktorů. Organizace hradí osobní a věcné náklady spojené s realizací provozní praxe.

V druhém odstavci se upravuje poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií, odborných škol, středních odborných škol a konzervatoří, které dosud nebylo upraveno zákonem. Finanční a hmotně zabezpečení žáků upraví obecně závazné právní předpisy vydané podle odstavce 3, finanční a hmotné zabezpečení učňů bude i nadále upraveno obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zmocnění, obsaženého v zákoníku práce. K § 41:

Socialistická škola a jednotná organizace dětí a mládeže (SSM a PO SSM) mají při výchově mladé generace společný cíl, jímž je výchova všestranně a harmonicky rozvinutého člověka. Při realizaci společného cíle oba partneři těsně spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc. Školy pomáhají při objasňování významu SSM a PO SSM mezi žáky, učiteli a rodiči, vytvářejí pro činnost organizací příznivé podmínky, projednávají s nimi otázky týkající se mimotřídní a mimoškolní činnosti, zajišťují koordinaci plánu výchovné činnosti školy a plánu činnosti SSM a PO SSM, bezplatně propůjčují pro činnost těchto organizací prostory apod. Jednotná organizace dětí a mládeže vede děti a mládež k osvojení základních politických hodnot socialistické společnosti, podněcuje jejich společenskou aktivitu, podporuje jejich kladný vztah

32

k poznání, rozvíjí žádoucí zájmy dětí a mládeže a tím pomáhá při plnění výchovně vzdělávacích úkolů školy a přispívá k účelnému využívání volného času dětí a mládeže. Úzkou spolupráci školy a jednotné organizace dětí a mládeže vyžaduje i zásada jednotného výchovného působení všech činitelů podílejících se na výchově dětí a mládeže. Výrazem těsné spolupráce školy s jednotnou organizací dětí a mládeže jsou skupiny Pionýrské organizace SSM, které působí na základních školách, na-základních devítiletých školách a na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči, a organizace SSM, které působí na středních školách. K § 42:

Střední odborná učiliště jsou zcela novým druhem střední školy, jímž by měla v cílovém řešení dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy procházet všechna mládež připravující se na dělnická povolání. Protože střední odborná učiliště se zřizují postupně podle vytvořených kádrových a materiálních podmínek, budou národní výbory po přechodnou dobu zřizovat střední odborná učiliště, která poskytují pouze teoretickou přípravu; praktickou přípravu a výchovu mimo vyučování poskytuje středisko praktického vyučování. Vedoucího střediska praktického vyučování ustanovuje se souhlasem národního výboru ředitel organizace, pro kterou je mládež ve středisku připravována. Tato střední odborná učiliště a střediska praktického vyučování je možno zřizovat nejdéle do počátku školního roku 1983/84. K § 44:

Základní devítiletá škola se zruší dnem 31. srpna 1984; tímto dnem zanikne její devátý ročník. V období let 1978 až 1984 budou postupně ubývat ročníky základní devítileté školy a přibývat ročníky základní školy. Na základní devítileté škole se k 1. září 1978 a v letech následujících již neotevře první ročník, žáci zahajující povinnou školní docházku se k 1. 9. 1978 zapíší do prvního ročníku základní školy. Žáci, kteří v minulém školním roce absolvovali první nebo druhý ročník základní devítileté školy, se k 1. září 1978 stanou žáky druhých a třetích ročníků základní školy. Těmito opatřeními zanikne první až třetí ročník základní devítileté školy a současně se zřídí první až třetí ročník základní školy. K § 45:

Paragraf 45 obsahuje obdobná ustanovení jako § 44, týká se však škol pro mládež vyžadující zvláštní péči. Upravuje právní postavení těchto škol a jejich žáků. Dále stanoví typy škol, do nichž se žáci

zapíší k 1. září 1978. Současně stanoví způsob, jakým budou dosavadní učňovské školy pro mládež vyžadující zvláštní péči přeměněny na odborná učiliště podle tohoto zákona. K § 46 a 47:

Pro střední školy federálního ministerstva národní obrany a střední školy federálního ministerstva vnitra zůstává zachován právní režim dosud vyjádřený v § 36 školského zákona č. 186/1960 Sb. Pokud školský zákon v § 36 odstavec l odkazuje na ustanovení, která budou zrušena zákonem o opatřeních v soustavě základních a středních škol, bude se postupovat podle nové právní úpravy. Působnost federálního ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra ve vztahu ke středním školám byla dosud odvozena z § 36 odstavec 2 školského zákona č. 186/1960 Sb. Aby v praxi nevznikly pochybnosti, zakládá se působnost těchto federálních ministerstev ve vztahu ke středním školám podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol tímto zákonem. K § 48:

Působnost ministerstev spravedlnosti obou republik ve vztahu ke středním školám Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky je založena zákonem České národní rady o státní správě ve školství a zákonem Slovenské národní rady o státní správě ve školství. K § 49:

Působnost ministerstev zdravotnictví obou republik ve vztahu ke zdravotnickým školám je založena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zůstává zákonem o opatřeních v soustavě základních a středních škol nedotčena. Protože internátní střední školy pro pracující jsou pouze specifickou formou středních škol pro pracující, nejsou v zákoně o opatřeních v soustavě základních a středních škol výslovně zmíněny. Usnesení vlády ČSSR č. 58/1973 Sb., jímž byly tyto školy konstituovány, však zůstává nedotčeno. K § 50:

Ustanovení legalizuje vztahy a stav vzniklý provedenými experimenty. Jde zejména o experimentální ověřování zkráceného prvního stupně základní devítileté školy, o ověřování přechodu žáků 8. ročníku základních devítiletých škol do středních škol, o ověřování středních škol pro pracující v systému přípravy mládeže pro dělnická povolání a o experimentální ověřování čtyřletých učebních oborů s maturitou.

33

K § 51: Pro pedagogickou teorii i praxi se stává důležitým nástrojem poznání pedagogický experiment, který má před obecným zavedením do praxe ověřit novou organizaci, formy i obsah výchovy a vzdělávání na jednotlivých druzích škol. V průběhu realizace dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy bylo a bude využíváno pedagogického experimentu v poměrně široké míře. Problematika pedagogického experimentu není dosud právně upravena. Protože při experimentální činnosti může dojít ke střetu ověřovaných prvků nové struktury vyučovacího procesu s platnou právní úpravou, vytváří zákon pro experimentální činnost zákonné podmínky. K § 52:

Stále náročnější výchova mladé generace klade na ideově politickou vyspělost a odbornou připra-

venost pedagogických pracovníků vyšší požadavky. Jejich odborná připravenost zahrnuje pedagogickou kvalifikaci i specializovanou odbornost. Ve srovnání s dosavadním stavem, v němž je sebevzdělání pedagogických pracovníků i jejich zapojování do různých forem zvyšování kvalifikace záležitostí osobního zájmu a osobní iniciativy, zákon právně upravuje povinnost pedagogických pracovníků zúčastnit se dalšího vzdělávání v rámci jednotné soustavy. K § 53:

Po vydání zákona České národní rady o školských zařízeních a zákona Slovenské národní rady o školských zařízeních zůstanou v zákoně č. 186/ 1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon), nedotčena ustanovení § l, 2, 16 až 19, § 25 až 29, § 30 odstavec l, první věta odstavce 2 a odstavec 3 až 6, § 31 až 33 a § 35 až 38.

Praha, 23. března 1978 Předseda vlády ČSSR: dr. Štrougal v. r.

StT l - 38253-78