Favka začíná chystat oslavy 25 let své existence a současně se připravuje na další období v nové budově, s novými projekty, s novou vizí

www.zcu.cz

duben 2015 / ročník 4 / číslo 4 / vydává Západočeská univerzita v Plzni

Ledňáček na FDULSLS Filmový festival Finále Plzeň je soutěžní přehlídkou českých a  slovenských hraných, animovaných a  dokumentárních filmů. 28. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který proběhne od 26. dubna do 2. května 2015 v plzeňské Měšťanské besedě, se stal oficiální součástí hlavního programu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. O hlavní cenu Zlatého ledňáčka se v letošním ročníku budou tradičně ucházet české a  slovenské hrané, dokumentární a  televizní filmy, které vznikly od dubna 2014 do dubna 2015. Do dnešního dne je do soutěžních klání přihlášeno

27 hraných a animovaných filmů, 86 dokumentů a 65 televizních projektů. „Novinkou letošního ročníku je rozdělení soutěže českých a slovenských televizních formátů do kategorií cyklická a  necyklická tvorba. Loňské dělení do kategorií dramatická a komediální tvorba se totiž ukázalo jako příliš vázané na konkrétní žánr a  volbu porot do značné míry limitovalo,“ vysvětluje výkonná ředitelka festivalu Eva Veruňková Košařová. I  letos budou o  udělení cen rozhodovat mezinárodní poroty, jejichž nezatížený pohled často přináší překvapivý a  nečekaný názor na

současnou českou a slovenskou kinematografii. O  svých favoritech bude rozhodovat také studentská porota, složená ze studentů Západočeské univerzity v Plzni.

Miroslav Holeček

Čtvrtstoletí FAV

Smart City

Nový rektor ZČU Miroslav Holeček hovořil o strategickém plánu na další roky a o nutnosti správně rozpoznat schopnosti studentů.

“Favka” začíná chystat oslavy 25 let své existence a současně se připravuje na další období – v nové budově, s novými projekty, s novou vizí.

Již třetí diskuzní setkání Smart City proběhlo v prostorách Fakulty elektrotechnické. Zůčastnili se ho desítky odborníků.

Najdete na stranách 4–5

Najdete na stranách 12–13

Najdete na straně 30

Více na stranách 6–7

Úvodník / Vladimír Duchek Vážení kolegové, v  dubnu očekáváme, jako každoročně, filmový festival Finále. Festival představuje původní českou tvorbu za poslední rok a umožňuje sledovat aktuální umělecké počiny v oblasti celovečerních i dokumentárních filmů. K tomu, abychom se mohli my diváci celý týden těšit z bohatého programu, bylo zapotřebí vynaložit mnoho úsilí organizátorů a  je skvělé, že se do přípravy významné kulturně společenské události v Plzni zapojili i studenti Západočeské univerzity. Někteří pracují v  podpůrných týmech, někteří převezmou odpovědnost jako členové studentské poroty festivalu, která udělí svoji cenu. Oba úkoly jsou pro naše studenty důležité, protože budou mít příležitost ověřit si své organizační nebo argumentační schopnosti a zároveň být při tom. Při organizaci velkého podniku s dlouholetou tradicí, opřeného o spolupráci s  řadou významných osobností. Duch v  zákulisí, v organizačním týmu je velkolepý a pro mladé lidi inspirující. Je proto důležité, že Západočeská univerzita je partnerem při pořádání festivalu. Filmový festival bude plný zábavy i poučení, překvapení i emocí. Umělecká tvorba, zejména pak tvorba dramatická, představuje důležitý prvek sebereflexe v našem životě. Film je v této úloze pozoruhodný svými realistickými schopnostmi. Jsme plně vtaženi do děje, příběh se odehrává

takřka s naší aktivní účastí. S tématem příběhu se můžeme velmi silně identifikovat. Divák může velmi intenzivně a emotivně prožít sdělení autorů. Umění opřené o příběhy konkrétních lidí je důležitým charakteristickým znakem našeho světa, naší kultury, která se neobává zobrazit člověka. Píši to záměrně, protože ne každá kultura tuto svobodu tvůrcům přiznává. Je pak na autorech, jak příležitost využijí. V  uměleckém projevu je vždy zajímavé sledovat, jak se tvůrci vypořádají s otázkou, zda univerzální pojmy reálně existují, či zda jim je ponechána pouhá role jmen, se kterými lze nakládat podle libosti. Praktickým důsledkem otázky pojmů jako pouhých jmen je popření reality rozpoznané intelektem, na místo toho se postuluje, že realitou je vše, co vnímáme smyslově. Konsekvence v etice a estetice jsou patrné a dramatické umění může na otázku zajímavě odpovídat. Konkrétní lidé v  našich filmových příbězích budou mít ideje a tyto ideje budou mít následky. A tak budeme společně s našimi studenty sledovat příběhy a  také hodnocení významu příběhů našimi studenty. Festival v doprovodném programu dává příležitost k  mnohým diskusím, což je pro univerzitu skvělá příležitost. Vladimír Duchek / prorektor

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v Chebu Dne 26. března 2015 navštívila chebské pracoviště Fakulty ekonomické ZČU ministryně pro místní rozvoj Ing. Karla Šlechtová. Paní ministryně je absolventka Fakulty ekonomické ZČU. Úspěšně ukončila studium bakalářského studijního oboru Veřejná ekonomika v  Chebu v  roce 1999. Poté pokračovala v  navazujícím studiu v Plzni, které dokončila v roce 2001. Přednášku na téma „Vyčerpá ČR evropské peníze?“ sledovalo v  největší chebské posluchárně přibližně 100 účastníků z  řad studentů a  pedagogů ZČU, ale i  místních středních škol a zainteresované veřejnosti. Paní ministryně ve své přednášce rozebrala téma financí z evropských fondů – možnosti jejich čerpání, aktuální stav jejich čerpání a budoucích plánů pro další programovací období 2014–2020. Na začátku své velmi zajímavě pojaté přednášky popsala svoji životní cestu – od studentky Fakulty ekonomické v  Chebu přes zahraniční stáže, působení v  praxi až po současný post ministryně. Ve své promluvě výrazně akcentovala cílevědomost a každodenní pracovní nasazení jakožto nezbytný předpoklad k  profesnímu úspěchu.

Studentům také doporučila, aby během svého studia hledali a využili příležitost vycestovat na zahraniční stáž, ze které se podobně jako ona vrátí jako jiní lidé – s širším rozhledem, otevřeností k výzvám a zkušenostmi, které v teple domova získat nelze. A především, aby na studium nerezignovali. Před přednáškou byla paní ministryně přijata k neformálnímu rozhovoru děkanem Fakulty ekonomické doc. Plevným a  dalšími kolegy. Diskutovala se především aktuální situace na fakultě a univerzitě, vývoj v Karlovarském kraji, ale i připravovaný nový vysokoškolský zákon. Po přednášce provedl pan děkan paní ministryni po budově fakulty a věnoval jí „klokanku“ s motivy ZČU, ve které paní ministryně zavítala i do výuky některých předmětů. Paní ministryně předběžně slíbila, že jakmile jí to nabitý program dovolí, zavítá mezi studenty a pedagogy v Plzni.

Tiráž Redakční rada Tereza Králová, kancléřka ZČU Kamila Kolářová, tisková mluvčí ZČU Jana Vaňková, proděkanka FPE Jaroslav Fiřt, FEL Petr Kavalíř, NTC ZČU Šéfredaktor Jaromír Novák, Vnější vztahy ZČU Grafická úprava Jan Ježek, Vnější vztahy ZČU

Západočeská univerzita v Plzni odbor Vnější vztahy Univerzitní 8, 306 14 Plzeň [email protected] +420 377 631 078 Tisk: PolyPress, s. r. o. Toto vydání vyšlo nákladem 1500 kusů Ev. č. MK 41402/2011 OMA

Jiří Preis, Jan Tlučhoř / FEK Uzávěrka příštího čísla je 20. května 2015

www.zcu.cz

u-noviny / strana 3

AMČR – halová Medaile lukostřelba na „akádě“ Dne 13. 2. 2015 proběhlo v  Praze čtvrté Akademické mistrovství České republiky v  halové lukostřelbě. Na závod se sjelo 35 střelců z šesti univerzit. Mezi závodníky nechyběli ani reprezentanti Jan Zapletal, Martin Vaněk, Jindřiška Vaněčková a plzeňští Tadeáš Kalvas a Jana Cimická. ZČU měla historicky největší účast – 8 střelců, z toho 4 muže a 4 ženy. Mezi muži se nejlépe prosadili Václav Papež (4. v kvalifikaci) a Tadeáš Kalvas (5. v  kvalifikaci). Turnajová matematika je díky jejich výsledkům svedla dohromady již ve čtvrtfinále. Souboj skončil šťastněji pro Kalvase (6:4), Václav Papež se musel spokojit s  pátým místem. Tadeáš Kalvas v  semifinále porazil vítěze kvalifikace Martina Vaňka 7:3. Ve finále už pak nestačil na skvěle střílejícího reprezentačního kolegu Jana Zapletala a podlehl 4:6. Druhou příčku mezi ženami zajistil Janě Cimické nástřel 539 b. V eliminacích pak postoupila až do finále, kde získala stříbrnou medaili. Soutěž smíšených družstev: ZČU A  (Kalvas, Papež) startovalo z druhého místa a ZČU B (Cimická, Polanský) z  pátého. V  semifinále A-tým postavil proti Karlově Univerzitě (Zapletal, Vaněčková) a  B-tým proti vítězům kvalifikace z  ČVUT (Vaněk, Vožech). Družstvo A  zvítězilo až v rozstřelu poměrem 5:4, družstvo B podlehlo 0:6. V semifinále družstvo ZČU B UK bohužel podlehlo 1:5. Ve finále pak výsledek 0:6 pro ZČU potvrdil i konečné pořadí. Lukostřelci tak vybojovali pro Západočeskou univerzitu všechny tři stříbrné medaile.

Akademické mistrovství ČR v běhu na lyžích proběhlo ve dnech 17.–19. 2. 2015 v Novém Městě na Moravě. Na programu byly dva závody jednotlivců a jedna smíšená štafeta. Výprava ZČU se v  medailových ambicích spoléhala na Kateřinu Berouškovou, která rozhodně nezklamala. V závodě na 5 km volně i 10 km klasicky si dojela pro stříbro, nestačila pouze na svojí reprezentační kolegyni ze světové univerziády Sandru Schutzovou. Solidně zajela na novoměstských náročných tratích také budoucí učitelka tělocviku, studentka FPE Vendula Janoušková, která obsadila 6., resp. 7. místo. V závodě smíšených štafet to na cenný kov nestačilo, ale i 5. místo je v konkurenci 18 týmů solidní výsledek. Kateřina Beroušková přijela na akademické mistrovství přímo ze Slovenska, kde se mezi akademiky odehrávaly boje o  tituly světové. A ani tam rozhodně naše reprezentantka nezklamala, přestože to pro ni byla úplně první mezinárodní zkušenost. Kateřina startovala ve třech individuálních závodech a  ve štafetách. Její výsledky v konkurenci studentů z celého světa: 22. místo ve sprintu volně, 28. místo na 5 km klasicky, 20. místo na 15 km volně a 5. místo ve štafetě 3x5 km. Redakce UN

Valachovič Jiří

Konference geomorfologů Centrum biologie, geověd a  envigogiky Fakulty pedagogické uspořádalo ve dnech 10.–13. března v  reprezentačních prostorách Plzeňského Prazdroje 15. výroční konferenci České asociace geomorfologů. Konference se zúčastnili nejen geomorfologové z českých univerzit a Akademie věd, ale též významní odborníci ze zahraničí. Prostor byl vyhrazen také pro příspěvky studentů magisterských i doktorských programů. Celkem se na konferenci setkalo přes 60 účastníků ze 7 evropských zemí, kteří společně diskutovali nejen o ústředním tématu, kterým byla role terénního výzkumu v geomorfologii. Příspěvky přednášené během prvního dne byly členěny do netradičně pojmenovaných sekcí, např. Voda, kam se podíváš! (Water, water everywhere!) – sekce věnující se fluviální geomorfologii nebo Byla nebyla doba ledová (Once upon a time, there was an ice age) – sekce vyhrazená glaciální geomorfologii a vývoji klimatu v kvartéru. Dále se účastníci věnovali problematice svahových procesů, antropogenním projevům v krajině nebo také novým technologiím, které jsou využívané při geomorfologických výzkumech. Druhý konferenční den zahájili svými přednáškami zahraniční hosté z Rumunska, Velké Británie a Slovenska. Na programu ale nebyly pouze přednášky. Geomorfologové se také vydali na vycházku historickým jádrem Plzně. Tato konference byla realizována v  rámci projektu NEXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0038, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a  státním rozpočtem České republiky. Markéta Pluháčková / FPE

Studenti z Wisconsinu v Plzni Studenti Fakulty ekonomické ZČU hostili v březnu v Plzni americké kolegy z Marquette University ve Wisconsinu. Spolupráce těchto dvou univerzit, fungující již více než šestnáct let, pokračovala úspěšně i letos. Tento rok se do ekonomicky zaměřeného projektu na téma Innovative Approaches in Company Management and Entrepreneurship zapojilo deset našich a třináct zahraničních vysokoškoláků. Jejich výzkumy mapovaly například marketingovou komunikaci se zaměřením na sociální média, inovační prostředí a moderní trendy a přístupy v oblasti human resources ve vybraných společnostech našeho regionu. Studenti měli možnost seznámit se s podnikatelským prostředím České republiky a  Spojených států amerických, přičemž měli výbornou příležitost navštívit a blíže poznat vybrané ekonomické subjekty a tak přijít do styku s reálnými problémy. Kromě případových studií, na nichž smíšené týmy intenzivně pracovaly, se

všichni společně podívali nejen do společností DOOSAN Škoda Power nebo DAIKIN Industries CZ na Borských polích, poslechli si přednášku na téma Plzeň 2015 - Evropské hlavní město kultury a jaké nejbližší akce nás v Plzni čekají, ale zavítali třeba i do divadla J. K. Tyla na operu Aida. Dále již tradičně zamířili na procházku historickým centrem západočeské metropole – kolem památníku „Thank you, America“, židovské synagogy až na náměstí Republiky s uměleckými kašnami. Trasa byla zakončena ochutnávkou nefiltrovaného a  nepasterizovaného piva v  rámci prohlídky v Plzeňském Prazdroji. Vyjma výše zmíněného si ale američtí hosté prohlédli i ostatní krásy naší země. Nejdříve se vydali do Karlových Varů. V  lázeňském městě mohli Američané ochutnat nejen léčivé prameny včetně 13. pramenu Becherovka, ale i  tradiční lázeňské oplatky. Příjemným rozptýlením pro ně byla návštěva sklárny a  muzea Moser, kde na

vlastní oči viděli, jak vznikají nejlepší české skleněné skvosty. Účastníci se také mohli při prohlídce Grandhotelu Pupp vcítit do role Jamese Bonda nebo jiných slavných českých a zahraničních celebrit, které zde pobývaly. Vynechat samozřejmě nemohli ani hlavní město. Cestou se skupinka zastavila na prohlídku hradu Karlštejn, který je velmi okouzlil. V Praze si s průvodcem prošli historickou část Prahy se všemi architektonickými klenoty a zároveň se také na okamžik stali senátory při zasedání ve Valdštejnském paláci. Studenti z  Ameriky během celého pobytu ochutnávali českou kuchyni, kde největší úspěch slavila svíčková s  knedlíky a  domácí guláš ze zvěřiny. Čeští studenti na programu oceňují nejen možnost poznat odlišnou kulturu, ale především zlepšit se ve svých jazykových schopnostech a kooperovat v nadnárodní rovině. Lenka Kantárová

www.zcu.cz

Rektor musí umět naslouchat i řídit Absolvent pražského matfyzu působí na ZČU od roku 1996. Někdejší ředitel výzkumného centra Nové technologie se stal rektorem 1. března letošního roku.

Již několikrát jste hovořil o  vznikajícím dlouhodobém strategickém plánu Západočeské univerzity v Plzni do roku 2020, můžete přiblížit čtenářům jeho obsah? Dlouhodobý strategický plán, na kterém nyní velmi intenzivně pracujeme, zohledňuje nároky, které budou na vysoké školy kladeny v příštím období. Budeme se i nadále potýkat s demografickým poklesem, narůstající konkurencí a  bohužel i stále klesajícím poměrem z příspěvku na vzdělávací činnost. Významnou část příjmu univerzity tvoří příjmy z výzkumné a vývojové činnosti, tedy musíme být schopni projekty získávat a výsledky uvádět do praxe. Západočeská univerzita navíc dokázala v tvrdé konkurenci unikátní věc – uvedla v život hned čtyři výzkumná centra, což je v rámci České republiky, a dokonce i Evropy, velmi ojedinělé. V současnosti ale končí jejich podpora a nastává čas, kdy musí prokázat svou životaschopnost a získat prostředky na svůj provoz. Stejně důležitou součástí strategického plánu je včasné podchycení schopností, předpokladů a zájmu našich studentů. Může se stát, že například student strojního inženýrství bude mít potíže s  některými obtížnými, na matematice velmi závislými předměty, ale zároveň má technický cit a mohl by se skvěle uplatnit v nějakém technickém oboru, který je blíže kupříkladu ekonomické či manažerské praxi. Je třeba mít ovšem mechanismy, jak jeho předpoklady rozpoznat a nasměrovat jej na obor, který mu bude vyhovovat a rozvine jeho schopnosti. Klíčovou roli musí v tomto proce-

su hrát mimořádně kvalitní pedagogové, které je zapotřebí vyhledávat a výrazně podporovat. V neposlední řadě je důležité klást velký důraz na kvalitu výuky. Nesmí dojít k degradaci terciární sféry vzdělávání, kdy student nebude zvládat svůj obor, ale přesto dosáhne vysokoškolského titulu. Cestou však není pouze stroze vyžadovaná přísnost zkoušení, která vede k velké propadovosti, ale i hledání způsobů, jak studenty lépe připravit a motivovat. Je to pochopitelně cesta složitá, vyžadující velké úsilí pedagogů, třeba doplňkové sobotní přednášky, přidané kurzy a podobně. Nesmíme zapomínat ani na internacionalizaci naší univerzity, na niž chceme přivést výrazný počet zahraničních studentů i  lektorů, a to i ze západních vyspělých zemí. Jakou největší změnu vnímáte mezi Vaší minulou pozicí ve výzkumném centru Nové technologie a současnou funkcí rektora? Být ředitelem centra NTC byla myslím ta nejlepší průprava pro moji současnou práci. Za uplynulých osm let jsem si velmi dobře uvědomil jaké je řídit skupinu silných vědeckých osobností a  současně rozdílných lidských povah. Musíte na jedné straně naslouchat svým kolegům a podřízeným, respektovat jejich odbornost a těžit z ní ve prospěch celku, ale současně je také směrovat a řídit. Být rektorem a stát v čele univerzity je velmi složitá pozice. Je zde jednak silná autonomie fakult a  vysokoškolských ústavů a  již zmíněný

vliv výrazných osobností. Jsem velice rád, že akademické prostředí je plně demokratické a respektuje akademické svobody. To ovšem klade vysoké nároky na vědomí odpovědnosti, které jednotlivé prvky samosprávy, vedení fakult a ústavů či přední osobnosti univerzity musí mít. Často jsou taky oprávněné požadavky a očekávání jednotlivých subjektů silně protichůdné. Rektor by měl hledat řešení, které je příznivé pro všechny a současně zohledňuje strategii univerzity. Pozice rektora tak s sebou nese velkou zodpovědnost, ale zároveň v  některých případech jen velmi malý rozhodovací vliv. Kdybych to měl přiblížit na nějakém příkladu, pak s trochou nadsázky lze řízení univerzity přirovnat k řízení autobusu, kde mají ovšem i cestující své malé volanty a brzdové pedály. Pokud jedeme po dálnici, je možné si řízení takového autobusu i  představit. Ale jak jsem již uvedl, čeká nás velmi obtížný terén. Dlouhodobý záměr nám ukazuje cíl a je jen na nás, jak se k němu po složitě vedené cestě v  prudce se měnícím vnějším prostředí dostaneme. I MŠMT volá po silném strategickém řízení vysokých škol. Otázkou ovšem je, jak takové řízení realizovat a jaké by v něm měla být role rektora. Kdybyste měl vyzdvihnout, jaké jsou přednosti naší univerzity, a  naopak zmínit to, v čem je její nevýhoda, co by to bylo? Naše univerzita má velmi široký oborový záběr. Paradoxně se ale jedná jak o  výhodu, tak



u-noviny / strana 4–5

rozhovor s novým rektorem Západočeské univerzity v Plzni Miroslavem Holečkem o nevýhodu. Dokážeme uspokojit velké množství studentů tím, jaké studium nabízíme, a  máme opravdu velké možnosti v  mezioborových projektech. Nevýhoda však spočívá v tom, že každá fakulta je specifická a má i své specifické potřeby. Jak už jsem zmínil, je často těžké najít řešení tak, aby všem vyhovovalo. Nespornou výhodou je také naše geografická poloha – jsme například blízko Bavorsku disponujícímu významnými zdroji finančních prostředků, kde je zájem nejen o námi vyvinuté technologie, ale i o naše studenty. Tuto spolupráci je zapotřebí podporovat a rozvíjet. Jakým klíčem jste se řídil při výběru svého týmu? Už od okamžiku, kdy jsem vstoupil do volební kampaně, jsem počítal s  Miroslavem Šimandlem a  jeho setrváním ve funkci prorektora pro výzkum a vývoj. Vždy jsem si ho velmi vážil, jak po profesní stránce jako neobyčejně schopného odborníka, tak po té lidské. Smutná zpráva, která nedávno přišla, mě hluboce ranila a ještě dnes se mi na toto téma těžce hovoří. Pana prorektora Vladimíra Duchka znám ještě z jeho působení na radnici a mám s ním zkušenost jako s  poctivým člověkem, který je pevný ve svých názorech a vždy dodrží dané slovo.

Ladislav Čepička byl jeden z  mých protikandidátů na pozici rektora a  během předvolební kampaně jsme našli shodu v tom, kam by měla univerzita směřovat a  jaké by měla mít cíle. Znám ho jako úspěšného pedagoga, který stíhal ke své práci ještě výzkumné aktivity, a tak jsem ho pověřil právě funkcí prorektora pro pedagogickou činnost. Ostatně, pokud by vyhrál volby on, možná bych dělal prorektora já jemu. Domnívám se, že pro nás všechny je na prvním místě univerzita a její směřování.

a to samozřejmě musíme brát v úvahu. Je tedy nutné se zamyslet nad tím, které prostory lépe využít a  kterých bychom se měli přímo zbavit. Doufejme, že se bude brzy realizovat i plánovaná tramvajová linka na Bory, což by zefektivnilo přesuny studentů a  pedagogů. Při přípravě dlouhodobého záměru se otázce optimalizace budoucí dislokace velmi intenzivně věnujeme. Možností je více, prioritou jsou pro nás ovšem jen ty varianty, které vedou k  hospodárnosti a efektivitě.

ZČU se v  poslední době výrazně stavebně rozrostla, je v plánu její další rozšiřování?

Jaký je Miroslav Holeček mimo zdi univerzity, sportujete například?

Klíčový je demografický pokles, o kterém víme, že bude pokračovat až někam k roku 2020, a tím i  možnost odhadnout počet studentů terciárního vzdělávání. Otázkou není, jestli se stavebně rozrůstat, ale jak se konsolidovat. Menší počet studentů a  nově postavené budovy znamenají, že máme hodně volného prostoru, který nás stojí peníze. V  potaz beru i  zatím ne zcela efektivní využití učeben. Druhou věcí je prostorová diverzifikace univerzity. Pokud bychom měli všechny budovy v  jednom kampusu, znamenalo by to pro nás nejen finanční, ale i  časovou úsporu. Nicméně historicky se univerzita nachází na více místech,

V  posledních letech jsem plně vytížen prací a mnoho volného času mi bohužel nezbývá. Mojí velkou láskou jsou hory. Dříve jsem se dokonce věnoval horolezectví, teď jsem rád, když mi zbude čas na vysokohorskou turistiku. Kromě toho velmi rád jezdím na kole. Po náročných jednáních mi šlápnutí do pedálů krásně pročistí hlavu. Jaromír Novák / redakce

www.zcu.cz

Finále Plzeň po osmadvacáté

Filmový festival Finále Plzeň, který se bude konat v  Měšťanské besedě v  Plzni od 26. dubna do 5. května, představí například digitalizovanou verzi filmu Jiřího Trnky Staré pověsti české, sekce ZOOM zase pomůže objevovat Francii. Promítat se bude i  v  Loosových interiérech či Zach's  Pubu. Nesoutěžní program se zaměří například na animované filmy či na undergroundovou kulturu. První ročník Finále se konal v říjnu roku 1968. U jeho zrodu stál Ladislav Ženíšek. Oficiální název zněl FINALE (Filmy Našich Let). V plzeňském kině Elektra, které pojalo více než tisícovku diváků, se představilo 16 nejlepších filmů z let 1960 až 1968. Tehdy zvítězil film Každý den odvahu od Evalda Schorma. V roce 1969 si hlavní cenu odnesli režisér Vojtěch Jasný za film Všichni dobří rodáci a Juraj Jakubisko za Zbehovia a pútníci. Cenou udělovanou na Finále je Ledňáček. „Je to symbol naděje, že se blýská na lepší časy. Cenu pořadatelé symbolicky nazvali Ledňáček podle ledna 1968,“ vysvětluje výkonná ředitelka festivalu Finále Plzeň Eva Veruňková Košařová. Od roku 1991 se pak udílí Zlatý ledňáček. V průběhu let se počet festivalových ocenění rozrostl. „Dodnes se oceňují nejlepší filmy a herci, i když se mění způsob hlasování publika. Přidala se Cena Asociace českých filmových klubů, vybrané dokumenty mladých tvůrců mohly získat jedno z  ocenění manželů Táborských, o  dalších úspěšných filmech pak rozhoduje studentská porota. Od roku 2014 se pak udělují rovněž ocenění za televizní tvorbu,“ doplňuje výčet cen Eva Veruňková Košařová. Výjimečnou součástí letošního ročníku fes-

tivalu Finále Plzeň je jeho zapojení do projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Z iniciativy organizátorů a za významné finanční podpory projektu Plzeň 2015 byla zahájena digitalizace Trnkových Starých pověstí českých. Plně zrestaurovaná verze zahájí letošní festival Finále Plzeň v sobotu 26. dubna. „Zajímavostí je letos soutěžní promítání filmů přihlášených do kategorie televizní tvorba, které se uskuteční pro potřeby poroty a veřejnost má na něj vstup zdarma,“ doplňuje Veruňková Košařová. Doprovodný program soutěžní filmové přehlídky je i  letos velmi bohatý – jeho součástí

společenského života a  budou diskutovat na téma holocaustu a  antisemitismu. Besedy doplní promítání tematicky zaměřených snímků. V ZACH's Pubu se bude program věnovat undergroundu a bude doplněn i o koncerty,“ prozrazuje Veruňková Košařová. Novinku má festival i  v  komunikaci – letošními novými tvářemi festivalu se stali držitelka Českého lva za film Protektor herečka Jana Plodková a držitel Ceny Thálie a člen Dejvického divadla herec Václav Neužil. Po focení, které proběhlo 9. března v Praze, už tak na festival zve deset známých osobností ze světa filmu – Jiří

„Ledňáček je symbol naděje, že se blýská na lepší časy. Cenu pořadatelé symbolicky nazvali podle ledna 1968.“ Eva Veruňková Košařová, výkonná ředitelka. jsou archivní filmy a dokumenty, pocty významným osobnostem filmového světa s  retrospektivními přehlídkami jejich tvorby, autorská čtení, besedy, koncerty, výstavy a další. Tradiční sekce ZOOM se letos zaměří na Francii, jejíž kinematografie bude rovněž součástí sekce Dlouhé noci krátkých filmů. Letos znovu budou moci návštěvníci festivalu sledovat také České stopy v mezinárodních koprodukcích. „Letošní promítání proběhne kromě budovy Měšťanské besedy také v unikátních prostorách Loosových interiérů v Bendově ulici v Plzni, kde se s  návštěvníky setkají významné osobnosti

Mádl (herec), Jiří Menzel (režisér), Vít Klusák (dokumentarista), Filip Remunda (dokumentarista), Barbora Poláková (herečka), Juraj Herz (režisér), Hana Vagnerová (herečka), Jakub Žáček (herec), Jana Plodková (herečka) a Václav Neužil (herec). Předprodej vstupenek na všechny festivalové projekce je v Infocentru města Plzně v Plzni na náměstí Republiky a v Měšťanské besedě. Mgr. Martina Kurfirstová, marketing a komunikace Filmového festivalu Finále Plzeň) Martina Kurfirstová / Finále Plzeň



u-noviny / strana 6–7

Inaugurace

Nový rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Holeček byl 1. dubna slavnostně uveden do svého úřadu. Z rukou předsedy Akademického senátu ZČU Petra Tomiczka převzal rektorský řetěz a žezlo.

www.zcu.cz

u-noviny / strana 9

Profesor Jaroslav Šafránek a počátky televize u nás

Jaroslav Šafránek se narodil 23. května 1890 v Plzni (U Zvonu) v rodině krejčího. V roce 1909 maturoval na plzeňském gymnáziu s  vyznamenáním. Jevil velký zájem především o  přírodní vědy a  hlavně o  fyziku, což vyučoval prof. dr. František Lukavský. Společně napsali dvoudílnou učebnici fyziky a  také učebnici chemie, které sloužily jako studijní literatura pro žáky gymnázia. Pak studoval fyziku a matematiku na filosofické fakultě Karlovy univerzity v  Praze. Projevoval mimořádný zájem o  experimentální fyziku, a tak již během studií v roce 1913 si jej vybral prof. dr. Bohumil Kučera za svého asistenta. Státní zkoušku z  matematiky a  fyziky složil v roce 1914 a ještě v tomto roce po obhájení disertační práce „Fysikální vlastnosti selenu“ byl promován na doktora filosofie. V letech 1917–18 studoval ještě některé obory na lékařské fakultě v Praze se záměrem většího uplatnění fyzikálního výzkumu v lékařství. Nejoblíbenějším Šafránkovým oborem byl tehdy magnetismus. Z  nedostatku možností samostatné experimentální práce odešel do Štrasburku, kde v  letech 1922–1923 působil na univerzitě v laboratoři prof. Pierreé Weisse, u  něhož pracoval na problému magnetických vlastností slitin chrómu a niklu. Výsledky svého studia publikoval a předložil v roce 1924 k habilitaci, na jejímž základě získal roku 1927 soukromou docenturu pro experimentální fyziku. Mezi lety 1923 až 1934 měl přihlášeno 14 patentů a  vynálezů, např. fonometr, detektor, fotočlánek, rheofot, zařízení pro přeměnu akustické energie na elektrickou aj. Od druhé poloviny dvacátých let se již také soustředil na studium a  konstrukci televizních systémů. Podnětem pro tento směr jeho zájmu byla zpráva o  demonstraci první televizní aparatury, kterou provedl skotský badatel John

Lodgie Baird 1. dubna 1925. Následovala léta houževnatého zkoušení a  řešení technických problémů, ověřování hypotéz a propočtů. Později získal J. Šafránek mezi studenty některé mladé technické nadšence, kteří mu pomáhali v práci. Velkým problémem byl nedostatek finančních prostředků, takže vývojové práce postupovaly pomalým tempem. Analogicky podle slova „rozhlas“ navrhoval J. Šafránek pro televizi název „rozjev“. Ve školním roce 1936–37 ohlásil pro studenty přednášky „Fysikální základy televise“, které byly posluchači z  řad přírodovědců a  mediků hojně navštěvované. Intenzivně se věnoval také propagaci se svou aparaturou, dodnes uchovanou v muzeu televize v Praze. Cestoval také po celé republice, kde přednášel o  výsledcích práce, kterou předváděl na své aparatuře. Také napsal první knížku „Televise“, která byla rychle rozebrána a dočkala se brzy druhého vydání. Poslední velkou televizní soupravu pro vysílání obrázků z  filmu elektrickou soustavou 240 řádek již J. Šafránek nedokončil vzhledem k okupaci a uzavření vysokých škol. V té době působil jako profesor fyziky na Vyšší průmyslové škole v Praze. Vedle toho pokračoval ve studiu lékařství, a to sociální hygieny životosprávy. Vydával časopis Čistý vzduch a byl místopředsedou abstinentního svazu. Po osvobození se vytvořily nové příznivé podmínky pro založení vysokých škol v  Plzni, toto úsilí bylo úspěšné již koncem roku 1945. Tehdy Univerzita Karlova v Praze vyjádřila souhlas s  tím, aby byla zřízena Lékařská fakulta v  Plzni jako její pobočka. J. Šafránek se jako jeden z  prvních vysokoškolských učitelů pustil do budování fyzikálního ústavu a  přednášek z  lékařské fyziky. První přednášku v  Plzni pro mediky přednesl v  sále tzv. Husovy univerzi-

ty, pozdějším Komorním divadle, již 6. prosince 1945, deset dní před oficiálním slavnostním otevřením Lékařské fakulty. To se konalo v  neděli 16. prosince 1945 za účasti rektora UK prof. Salače a ministra školství Zdeňka Nejedlého. V roce 1946 byl J. Šafránek jmenován profesorem. Po založení Vysoké školy strojní a  elektrotechnické v  Plzni roku 1949 se tam také ujal přednášek technické fyziky. Tuto funkci plnil do roku 1951, než vychoval svého nástupce doc. Jaroslava Feifera, jemuž mohl vedení fyzikálního ústavu předat. Stále přitom pokračoval v šíření vědeckých poznatků formou populárních přednášek, při nichž byly přednáškové sály naplněny dychtivými posluchači, kteří napjatě sledovali jeho výklady s  brilantně prováděnými experimenty. Při demonstraci funkce rheofotu dovedl např. škrtnutím zápalky rozsvítit všechna světla v posluchárně. Na Lékařské fakultě se J. Šafránek dále věnoval fyzikálnímu výzkumu a vydal asi 60 publikací a  vědeckých prací. Pro svou moudrost, rozvážnost a široké vzdělání požíval všeobecnou úctu mezi odborníky, kolegy, studenty i  v  široké veřejnosti. Není divu, že již v letech 1948–49 byl zvolen do čela Lékařské fakulty jako děkan. Avšak dříve, než mohl odejít do důchodu, byl – zřejmě následkem vysilující práce ve svém vysokém věku – při automobilovém výletu v srpnu 1957 blízko Spáleného Poříčí stižen krvácením do mozku, jemuž 22. srpna v Praze podlehl. Zásluhy o budování Lékařské fakulty UK v Plzni, vynikající práci vědeckou i pedagogickou, ocenila fakulta tím, že jeho jménem pokřtila nejnovější pavilon na Šafránkův. Jan Hučka

Veletrh pracovních příležitostí 18. března 2015 se uskutečnil již 20. ročník Veletrhu pracovních příležitostí při ZČU. Stejně jako v  předchozích letech se i  letošní veletrh odehrál přímo v  centru studentského a univerzitního dění – v areálu univerzitního komplexu ZČU na Borských polích v Plzni.

www.zcu.cz

u-noviny / strana 11

Komplexní Prezidium inovace na FEK MAPRJAL Na konci roku 2014 byl na Fakultě ekonomické ZČU úspěšně ukončen projekt „Komplexní inovace bakalářského studijního programu Ekonomika a management“ (CZ.1.07/2.2.00/28.0059), který byl podpořen z prostředků OP VK. V rámci tohoto projektu bylo inovováno, resp. nově vytvořeno celkem 50 předmětů FEK a  vytvořeny tři kurzy pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Hlavním cílem projektu bylo inovovat vybrané předměty studijního programu „Ekonomika a  management“ na bakalářském stupni studia. Za podpory finančních prostředků v rámci projektu byl do výuky implementován manažerský informační systém SAP. Dalším z cílů projektu bylo mimo jiné přiblížit studentům reálné podmínky praxe. V rámci předmětu „Geografie cestovního ruchu“ absolvovali každý rok exkurzi v Německu, kde mohli porovnat přístup k problematice řízení a propagace cestovního ruchu v zahraničí. V rámci předmětu „Projekt v mezinárodním virtuálním týmu“ (KPM/HRP) studenti zpracovávali společné projekty na zadané téma se studenty Fachhochschule Weiden v anglickém jazyce. V rámci projektu se uskutečnily rovněž kurzy zaměřené na zvyšování kompetencí akademických pracovníků v oblasti vzdělávání dospělých a tvorby e-learningových opor, které přispěly ke zkvalitnění jejich výuky a přípravy studijních materiálů. Deset vyučujících FEK získalo certifikát Profesionální lektor.

V  sobotu 21. března 2015 se v  Ruském centru při Západočeské univerzitě v  Plzni uskutečnilo zasedání Prezidia Mezinárodní asociace učitelů ruského jazyka a literatury (MAPRJAL). Zasedání řídila profesorka Ludmila Alexejevna Verbická, prezidentka Petrohradské státní univerzity. Účastníky přivítali zástupce Magistrátu města Plzně Ing. Taťána Vítová; prorektor pro pedagogickou činnost ZČU v  Plzni doc. Ladislav Čepička, PhD.; ředitelka Ústavu jazykové přípravy ZČU Mgr. Jana Čepičková, M.A.; vedoucí Ruského centra Fondu „Russkij mir“ Mgr. Vlasta Klausová a dále vyučující ruštiny na UJP Mgr. Václav Trejbal, CSc., a Mgr. Varvara Golovatina, CSc. (nejlepší učitel ruského jazyka v zahraničí v roce 2014). Na zasedání byly projednávány aktuální otázky činnosti MAPRJAL a otázky spojené s organizací XIII. Kongresu MAPRJAL, který se bude konat v září letošního roku v Granadě (Španělsko). Barbora Uldrychová / UJP

Jarmila Ircingová, Jan Tlučhoř / FEK

Witte Automotive V  prostorách Fakulty strojní otevřela svoji vývojovou kancelář společnost Witte Automotive z Nejdku. Její umístění přímo v budově fakulty tak umožní propojit společné výzkumné programy obou institucí. V nové kanceláři bude až stovka konstruktérů, techniků jakosti a  zkušebních techniků vyvíjet produkty pro auta budoucnosti. Mezi klíčové projekty v Plzni patří vývoj zamykacích systémů, například kapotových zámků, zámků pátých dveří a víka a zámků opěradel zadních sedaček. Aktuální jednání mezi vedením fakulty a společností Witte Automotive směřují k získání zakázek smluvního výzkumu pro fakultní výzkumné centrum RTI – Regionální technologický institut, zejména v  oblasti virtuálního prototypování a  optimalizace výrobních procesů. Společnost Witte plánuje spolupracovat rovněž s ostatními výzkumnými centry ZČU: Regionálním inovačním centrem elektrotechniky (RICE) a centrem Nové technologie pro informační společnost (NTIS). Umístění vývojové kanceláře v srdci univerzitního kampusu, který je sídlem všech tří technických fakult ZČU, tak bude mít za následek pozitivní efekt pro celou univerzitu v oblasti vývoje, výzkumu a podpory výuky. „Věřím, že neformální propojení vývojových týmu ZČU a Witte přinese nová technická řešení a zároveň umožní posílit spojitost výuky s praxí. Witte představuje velmi silného partnera v  oblasti automobilového průmyslu s  přesahem do celého světa,“ uvedl prorektor ZČU pro rozvoj a vnější vztahy Vladimír Duchek. Pavel Herout / FAV

Ohlédnutí za Rakouskými dny V rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a  programu „Departures Austria“ byla ve dnech 16.–21. 3. 2015 realizována celá řada projektů zaměřených na vzdělávání, umění a kulturu v Plzni. Na své si přišli nejen milovníci památek, filmů, hudby, ale i rakouské literatury. Rakouské dny byly zahájeny v pondělí (16. 3.) komentovanými procházkami městem s podtitulem „Po rakouských stopách v Plzni“ a „Pilstour Loos!“. Prohlídky probíhaly každý den zdarma, a  to jak v  českém, tak německém jazyce. Byly tedy určeny nejen turistům, ale i místním občanům. O prohlídky byl velký zájem, což následně potvrdila i vysoká návštěvnost (viz foto). V úterý (17. 3.) se v Galerii Evropského domu konala přehlídka rakouských krátkých filmů, jež byly zařazeny do předvýběru pro nominaci na Rakouskou cenu za film 2015. Středa (18. 3.) se nesla ve znamení literatury. Rakouský autor a  novinář Alexander Peer předčítal v  Galerii Evropského domu ze svého

nejnovějšího díla „Bis dass der Tod uns meidet“. Příznivci tohoto rakouského spisovatele mohli následující den navštívit workshop k literárnímu a kreativnímu psaní, kde se jim naskytla šance objevit a rozvinout vlastní literární potenciál. Čtvrtek a  pátek (19. a  20. 3.) patřil učitelům němčiny z  Plzně a  okolí a  jejich dalšímu vzdělávání. Akce se uskutečnila pod záštitou Spolkového ministerstva pro vzdělávání a  ženy, Rakouského kulturní fóra v Praze a Spolkového ministerstva zahraničí (partneři za rakouskou stranu) a  Katedry německého jazyka Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v  Plzni. Na programu byly zajímavé workshopy pod vedením rakouských expertů: „Österreich im Bild“ (Dr. Ute Michailowitsch), „Schreiben im Deutsch als Fremdspracheunterricht“ (Prof. Dr. Renate Faistauer) und „Grammatikvermittlung im DaF-Unterricht“ (Dr. Ute Michailowitsch). Ve večerních hodinách mohli pak zájemci navštívit vernisáž výstavy „SHARE – Too Much His-

tory, MORE Future“. Jedinečným zážitkem bylo jistě také audio-vizuální představení „SOUND: FRAME“, které se konalo v  zóně DEPO2015 v areálu bývalé vozovny. Program byl zakončen sobotní akcí s názvem „Lunchbox“. Rakouský umělec Rainer Prohaska nabídl milovníkům vaření ojedinělý zážitek. Návštěvníci mohli být součástí jeho představení, postavili kuchyň a pak si v ní pod odborným dohledem samotného umělce uvařili. Letošní ročník Rakouských dnů se bezesporu vydařil a již nyní začínáme plánovat jeho pokračování. Rakouská strana přislíbila svoji podporu i na příští rok a i na Katedře německého jazyka jsme připraveni v tradici Rakouských dnů s nadšením pokračovat. Doufejme, že i další ročníky se budou těšit velkému zájmu nejen „němčinářů“, ale i široké veřejnosti. Michaela Voltrová

www.zcu.cz

Začíná další čtvrtstoletí FAV V letošním roce uplyne dvacet pět let od vzniku Fakulty aplikovaných věd ZČU. Čtvrtstoletí je vždy výrazný milník a dobrá příležitost pro ohlédnutí se, vzpomínky a hodnocení. Důležitější je ale pohled vpřed, který začíná třeba ostrým startem v nových prostorách. Současný děkan FAV Miroslav Lávička, říká: „Ano, je to opravdu tak. Byť se to možná někomu nezdá, Fakulta aplikovaných věd ZČU si letos připomene již čtvrtstoletí své existence. Byla zřízena s  účinností od 1. července 1990 rozhodnutím akademického senátu bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické, předchůdkyně dnešní Západočeské univerzity v  Plzni. FAV tedy patří mezi zakládající fakulty ZČU. Právě na 1. července 2015 plánujeme slavností den, kdy si výročí spolu s našimi současnými i bývalými zaměstnanci, se studenty a absolventy a s dalšími hosty připomeneme. A  je opravdu symbolické, že je budeme moci přivítat v nové budově, která byla postavena speciálně pro nás. Rok 2015 bereme příznačně jako začátek nového období, které přinese spoustu nových výzev a příležitostí. Nová budova však nikdy nebyla cílem, je to jen prostředek (byť velmi významný) k tomu, abychom se mohli i v dalších letech rozvíjet. Myslím, že po úspěšném čtvrtstoletí existence FAV a  všech výsledcích, kterých její zaměstnanci a studenti dosáhli, jsme měli na vlastní budovu právo. Teď ještě musíme potvrdit, že jsme si ji zasloužili.“ V létě roku 2014 se Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni přestěhovala do

nových prostor, které byly vybudovány v  rámci dvou velkých projektů podpořených Operačním programem Výzkum a  vývoj pro inovace. Vedle projektu na vybudování výzkumného centra nazvaného NTIS -Nové technologie pro informační společnost, byl realizován projekt Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu CTPVV. Díky tomuto projektu bylo vybudováno a vybaveno menší křídlo společné budovy, které již od akademického roku 2014/2015 využívají učitelé FAV a studenti FAV i dalších fakult ZČU. Pro ty je v budově připravena řada učeben, pracoven a laboratoří, právě tak jako dva moderně vybavené velké konferenční sály. Slavnostní den bude ideální příležitostí pro představení nových prostor FAV bývalým absolventům, ale i široké veřejnosti. Pro současné zaměstnance a studenty pak důvodem k hledání nových cílů a vizí do budoucnosti. V rámci oslav je přichystáno historické poohlédnutí se po uplynulém čtvrtstoletí (výstava fotografií, setkání s emeritními děkany FAV), prohlídky nových prostor fakulty, beseda s  významnými absolventy fakulty a  slavnostní zahájení oslav za přítomnosti významných osobností a na závěr kulturní program v podobě vystoupení hudebních skupin

přímo spjatých s fakultou aplikovaných věd. Děkan Miroslav Lávička dodává: „25 let je přibližná délka trvání jedné lidské generace. V současné době u  nás končí studium v  navazujících magisterských oborech studenti, kteří se narodili v  době, kdy FAV vznikala. A  s  tím úzce souvisí ještě jedna důležitá věc. Jak jsme museli objektivně konstatovat v  poslední aktualizaci našeho dlouhodobého záměru, fakultu čeká v blízké době výrazná personální obměna. Odchází silná generace „revolučních čtyřicátníků“, tedy osobností, kterým bylo v listopadu 1989 kolem pětačtyřiceti let a kteří se zasadili nejen o vznik FAV, ale zejména o  její profilaci a  vysoce úspěšné první čtvrtstoletí. Dosud jsme si příliš nepřipouštěli, že se tito lidé jednoho dne přestanou na chodu a řízení fakulty podílet, ale ta doba právě nastává. A teprve nejbližší roky ukáží, jestli jsme se opravdu od „první generace FAV“ naučili vše nezbytné, jestli jsme jim naslouchali dostatečně a jestli dokážeme fakultu úspěšně rozvíjet a vést tak dobře, jako to uměli oni.” Jaromír Novák / redakce



u-noviny / strana 12–13

1990 1991 1992

Založení Fakulty aplikovaných věd vydělením ze struktur Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní. Prvním děkanem FAV se stává doc. RNDr. Jindřich Branžovský, CSc.

Založení Západočeské univerzity.

FAV získává akreditaci pro bakalářské a inženýrské studium, zajišťování doktorského studia a vedení habilitačního a jmenovacího řízení.

2000

Je přijat Dlouhodobý záměr FAV na období 2000 až 2005 s výhledem do roku 2010 a je i plnohodnotně projektově realizován.

2001

FAV ve spolupráci s FEL ČVUT Praha poprvé participuje na výzkumném projektu financovaném z rámcových projektů EU.

2002

2004

Na každé katedře působí alespoň jeden profesor mezinárodního významu ve věku do 50 let.

1993

FAV se stěhuje do nového kampusu na Borských polích. Na univerzitě je zaveden kreditní systém studia.

1995

Studium úspěšně ukončili první absolventi, kteří začali své studium přijetím do prvního ročníku FAV (celkem 186 studentů).

2010

FAV získává dotaci z Evropského fondu regionálního rozvoje na vybudování nových výukových prostor a Evropského centra excelence.

1996

FAV získává čtyři vědecké projekty v rámci programu "Posílení výzkumu na VŠ (Program 250)".

2014

Stěhování FAV do nově vybudovaných prostor v univerzitním areálu v Plzni na Borských polích.

1999

FAV získává financování pěti výzkumných záměrů v trvání šesti let, celkový objem těchto zdrojů za šest let převyšuje 120 milionů Kč.

2015

Roční objem zdrojů získaných z projektů grantů převyšuje 50 milionů Kč.

Zahájení činnosti výzkumného centra NTIS – Nové technologie pro informační společnost.

www.zcu.cz

Návrat Ladislava Sutnara Život a tvorbu významného plzeňského rodáka, všestranného průmyslového návrháře, grafického designéra, pedagoga a malíře Ladislava Sutnara mapuje rozsáhlý projekt Návrat Ladislava Sutnara, který je jednou ze stěžejních součástí Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015. „Historie k  Sutnarovi nebyla kvůli politickým zvratům příliš přívětivá. Přestože mu nejdříve Československá republika svěřila úkol vytvořit design několika světových výstav a „dát ve světě republice tvář“, politické okolnosti nakonec vymazaly jeho existenci a úspěchy dosažené před rokem 1939. Nejdříve to byl nacistický režim, který Sutnara začal vymazávat z  historie kvůli otevření Českého pavilonu na Světové výstavě v roce 1939, po roce 1948 v tom pokračoval i komunistický režim kvůli Sutnarovým protikomunistickým aktivitám,“ rekapituluje syn Ladislava Sutnara Radoslav. Projekt Návrat Ladislava Sutnara koncipoval a vede doc. Josef Mištera, realizuje ho Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ve spolupráci se společností Plzeň 2015. Ačkoliv u nás je dosud umělcovo jméno známé hlavně v  profesních kruzích, ve Spojených státech amerických se Sutnar po své emigraci proslavil a je dodnes vnímán jako jeden z nejvýraznějších poválečných designerů v  Americe. Zde totiž založil „design informací“ (grafický design a vizuální komunikaci) a jeho komunikační systémy předznamenaly internet. „Často říkám, že se mi plní v životě všechny mé sny: vybudování fakulty, postavení budovy, mezinárodní letní škola

a podobně. Co se týče mého snu sutnarovského splnily se mi i ty sny, které jsem neměl, a já jsem v Radovi Sutnarovi získal blízkého přítele, bratra, kterého jsem neměl. Díky našemu přátelskému vztahu i  hluboké vzájemné důvěře bylo možné realizovat NÁVRAT LADISLAVA SUTNARA v celé jeho šíři a  my společně opravujeme, co v  dějinách (nejen) české kultury napáchala ta zlovolná doba,“ dodává děkan fakulty Josef Mištera. Projekt „Návrat Ladislava Sutnara“ zahrnuje celou řadu aktivit, jež postupně během roku 2015 zaplní Sutnarovou tvorbou centrum Plzně. V  polovině března již začala v  Galerii Ladislava Sutnara výstava Sutnarovy knižní tvorby, zanedlouho na ni naváže prezentace jeho užité tvorby v Západočeském muzeu v Plzni a posléze malby v Galerii města Plzně. Souběžně probíhající výstavy budou v červnu doplněné otevřením stálé expozice tvorby Ladislava Sutnara v  Západočeském muzeu v  Plzni. Projekt dále zahrnuje mezinárodní soutěžní studentskou výstavu, vydání několika knih a natočení dokumentu věnovaného dílu tohoto všestranného umělce. V  plánu je výroba několika stovek kopií jeho slavné stavebnice a  také instalace pomníku v  centru města. „Dlužno říci, že bychom toho málo zmohli bez pochopení a  iniciativy pana náměstka Martina Baxy a pánů Sulženka a Suchánka, ředitelů Evropského hlavního města kultury, kteří si uvědomují historický formát našeho snažení,“ doplňuje Mištera. Hodně práce odvádí Rad Sutnar. Díky jeho podpoře byla založena

i  prestižní Cena Ladislava Sutnara, pro kterou si už třikrát přijely významné osobnosti a instituce z Evropy a USA (např. The J. P. Getty Trust, Cooper-Hewitt National Design Museum, Steven Heller (USA), prof. Gyula Ernyey (Maďarsko), doc. Jiří Šetlík (ČR) a další). „Je důležité připomínat si Sutnarův odkaz v kontextu celého projektu nejen jako důležitou součást kulturního dědictví Plzně, ale především jako inspiraci pro další generaci umělců, kteří zde tvoří a  pomáhají vtisknout Plzni novou značku kulturní metropole,” podotýká programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko. Sutnarův návrat do jeho rodného města má nejen symbolickou, ale i reálnou rovinu – v  listopadu 2014 byly na Ústředním hřbitově v  Plzni po 75 letech od jeho odchodu do USA pohřbeny ostatky Ladislava Sutnara a jeho ženy Františky. Autorem pomníku k čestnému hrobu je doc. Petr Vogel z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. „Pokoušel jsem se iniciovat v  Plzni vznik muzea designu, které by neslo Sutnarovo jméno a ve kterém bychom vybudovali největší evropskou sbírku jeho děl. Sutnar by si to vzhledem k významu svého díla zasloužil a Plzeň by si to zasloužila také. Zatím vznikne v  Západočeském muzeu stálá expozice průřezu dílem Ladislava Sutnara – bude jediná v republice. Máme se od něj mnoho co učit, proto by jeho díla neměla ležet jen v depozitářích,“ uzavírá Mištera. Josef Mištera, Lenka Kodýtková / FDULS



u-noviny / strana 14–15

Řešení je preinkubace

ZČU tančí za polovinu

Figurama 15

Absolventi Fakulty designu a  umění Ladislava Sutnara, stejně jako absolventi jiných uměleckých škol, paradoxně vykazují tím větší procento nezaměstnanosti, čím vyšší je jejich kvalita. Tato nepřímá úměra mezi kvalitou absolventa, potažmo kvalitou studia, fakulty a  mezi statistikou pracovních úřadů, je ovšem logická. Snem každého budoucího umělce je svobodné povolání a nikoliv továrna s pevnou pracovní dobou. Máte-li něco nového vytvořit, vymyslet, ať už je to povídka, román, symfonická báseň, nový originální tvar produktu, potřebujete klid, soustředění a „múzy“ ignorují pracovní dobu. Proto nezřídka ti nejlepší absolventi, kteří samozřejmě znají své kvality, mohou kazit své alma mater statistiku vedenou úřady práce. Ta ovšem bohužel ovlivňuje i příjem školy. Tato situace má své řešení, které se jmenuje preinkubace studentů a inkubace absolventů. Zvýšení kvality vzdělávání a  jeho relevanci pro aktuální i budoucí potřeby trhu práce se snaží podporovat Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara prostřednictvím tzv. preinkubačního procesu. Jeho cílem je připravit stávající studenty magisterského studia na mezioborovou spolupráci s  podnikatelským prostředím a  na realizaci samostatných projektů v  odvětvích kreativního průmyslu. „Uvědomujeme si, že takto cílená příprava může studentům pomoci při hledání nových zakázek, ale i  při řešení realizačních úkolů, stejně tak jako i  v  jejich dalším působení v kreativních oborech. V tomto směru vnímáme preinkubaci jako klíčovou. Chtěli bychom jejím prostřednictvím zvýšit odborné kompetence studentů v jejich uměleckém zaměření a  zároveň posilovat také klíčové kompetence, které jim umožní lépe pracovat v týmovém prostředí, komunikovat se zákazníky a  vytvářet si příležitosti pro svůj vlastní budoucí rozvoj,“ říká děkan fakulty doc. Josef Mištera. Fakulta proto připravuje velký projekt z  OP Výzkum, vývoj a  vzdělávání, kterým by preinkubační proces svých studentů nastartovala a zároveň by si zajistila potřebné finanční prostředky na technické i  organizační vybavení. Aktivní spolupráci s  firmami, na jejichž zakázkách studenti mohou spolupracovat, však fakulta vyhledává již v těchto měsících. Ze strany podniků je přitom největší zájem o práci a nápady studentů z oborů multimédií a designu, kteří na některých zakázkách spolupracují se svými kolegy z  Fakulty strojní. „Příklady dobré praxe jsou pro naše studenty inspirativní a celému záměru velmi napomáhají. I z těchto důvodů vítáme projekt kreativního inkubátoru DEPO 2015, který má v  plánu zrealizovat město Plzeň. Plynule by navazoval na náš preinkubační proces a  za pomoci finančních pobídek a  technického i administrativního zázemí by následně podporoval vznik nových kreativních firem v  našem regionu,“ dodává doc. Josef Mištera.

Mezinárodní letní škola umění ArtCamp nabízí studentům a  zaměstnancům ZČU 50% slevu z  ceny kurzu Tělo–pohyb–tanec, který je součástí pestré nabídky mezinárodní letní školy umění ArtCamp 2015. Máme na to vzoreček: tanec = prostor + čas + pohyb. Kurz pod vedením tanečnice Kateřiny Bednářové vás blíže seznámí s těmito základními tanečními principy a  možnostmi vyjádření prostřednictvím tanečního umění. Máte-li vztah k  modernímu tanci, přidejte se v létě k ArtCampu. Zájem o slevu uveďte při registraci v sekci Poznámka. Formulář najdete na webových stránkách www.fdu.zcu.cz/artcamp. Design automobilu, filmový storyboard, arteterapie – to jsou jen některé novinky letošního ročníku mezinárodní letní školy umění ArtCamp. Ta může svým účastníkům díky pokračující podpoře města Plzně a Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015 opět nabídnout přes čtyřicet uměleckých kurzů a  přivítat 16 hostujících umělců z  České republiky, USA, Kanady, Francie, Itálie, Portugalska, Polska, Itálie, Slovenska a Japonska. Fotografovat budou mimo jiné pod vedením renomovaných českých umělců Veroniky Bromové a Karla Cudlína, od japonské umělkyně Kumi Machida se naučí tradiční japonskou malbu tuší, s  italským automobilovým designérem Borisem Fabrisem z  automobilky Fioravanti navrhnou design automobilu budoucnosti s využitím nových technologií a materiálů, portugalský umělec Marco Ginoulhiac je seznámí s principy navrhování designu hraček, s Karolem Weisslechnerem z bratislavské VŠVU se nechají při tvorbě šperků inspirovat knihou a historií plzeňského knihtisku, pod vedením francouzských umělců Gabriela Soucheyre a  Marie S. Buzin vytvoří krátká videa inspirovaná městem Plzní, z nichž ta nejlepší budou prezentována na festivalech v Belgii a Francii. To je jen krátký výčet některých lákadel letošního ročníku letní školy, která do Plzně – Evropského hlavního města kultury 2015 v  červenci přivede stovky mladých umělců z  celého světa. K  nim se v  rámci doprovodného programu bude moci připojit i široká veřejnost – ve spolupráci s prof. Natanem Karczmarem z  pařížské Université Européenne de la Recherche proběhne série videopřednášek s  umělci z  různých zemí, filmové večery, přednášky hostujících umělců, večery ve formátu PechaKucha a další akce jak v prostorách FDULS, tak v  centru města. Registrovat se do kurzů letní školy ArtCamp můžete do 15. května na www.fdu.zcu.cz/artcamp.

Rok 2015, 15. ročník projektu, 50. výstava, desítky participujících českých i zahraničních škol – to je bilance aktuálního ročníku projektu, který již od roku 2000 mapuje vývoj figurální kresby na evropských i  mimoevropských vysokých uměleckých školách. 15. ročník projektu Figurama spojený s dvoudenním sympoziem a  vernisáží jubilejní padesáté výstavy se uskutečnil na půdě Fakulty designu a  umění Ladislava Sutnara ve dnech 30.–31. 3. 2015. Fakulta se k  mezinárodnímu projektu, který založil a  vede prof. Boris Jirků, přidala hned v  roce 2004, kdy byl založen tehdejší Ústav umění a  designu, a  od té doby je s  ním úzce spjata. Figurama za dobu své existence dospěla do podoby uznávaného projektu s  mezinárodním významem a  rozsáhlou sítí partnerských univerzit, kterým umožňuje skrze výstavy, sympozia a  obsáhlé katalogy, které jsou zároveň výukovým materiálem, sledovat vývoj a přístup jednotlivých škol a uměleckých osobností k figurální tvorbě. Nejinak tomu bylo i na březnovém sympoziu, kterého se zúčastnilo rekordních 13 škol a  které zahrnovalo sérii přednášek a  workshopů vedených převážně hostujícími umělci. Studenti, ale i kolegové pedagogové se seznámili například s prací Akademie výtvarných umění v Katovicích nebo Univerzity umění v  Poznani. Součástí programu byla i  přednáška o  rekonstrukci obličeje od Frigyes Königa z Maďarské univerzity výtvarných umění, nebo o anatomii Radka Petříčka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který zároveň představil svoji novou knihu Plastická anatomie. Vrcholem dvoudenního sympozia byla vernisáž padesáté výstavy FIGURAMA 15 a  doprovodné výstavy prací pedagogů s názvem Artelerie. Její součástí bylo vystoupení kapely Ivan Hlas Trio, během něhož doc. Aleš Ogoun naživo předvedl techniku a  kouzlo bodypaintingu. V  letošním roce se sympozia vedle naší fakulty zúčastnily: Akademie výtvarných umění ve Varšavě, Akademie výtvarných umění v Praze, Maďarská univerzita výtvarných umění v Budapešti, Akademie umění v  Banské Bystrici, Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě, Akademie výtvarných umění v  Katovicích, Fakulta umění Ostravské univerzity, Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Univerzita umění v  Poznani, Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Akademie výtvarných umění ve Vratislavi a Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V  minulých letech měli návštěvníci výstav možnost zhlédnout i  tvorbu z  dalších, nejen evropských škol – do projektu Figurama se zapojily např. akademie a umělecké fakulty škol z Německa, Rakouska, Slovinska a  Španělska, ze zámoří se připojilo i  Japonsko a Spojené státy americké.

Josef Mištera, Tomáš Chochole / FDULS

Lenka Kodýtková / FDULS

Lenka Kodýtková / FDULS

Z vernisáže výstavy Figurama 15

Radoslav Sutnar s s manželkou Elaine a autorem pomníku doc. Vogelem u  čestného hrobu Ladislava Sutnara. Po fyzickém návratu pokračuje v  roce 2015 i  návrat duchovní prostřednictvím série výstav a vydání řady knih. Vizualizace pomníku inspirovaného Sutnarovou stavebnicí Build the Town / Postav si město, který bude instalován v centru Plzně v Riegerově ulici v centru Plzně, kde se nachází i Galerie Ladislava Sutnara. Renomovaný italský designér Maurizio Corbi z automobilky Pininfarina (na snímku vlevo) vedl na FDULS workshop zaměřený na automobilový design a pochválil i design studentského elektromobilu Yo! Obdobný kurz pod vedením dalšího italského designéra Borise Fabrise čeká účastníky letní školy ArtCamp. "Sutnarovo srdce", interaktivní instalace vytvořená studenty FDULS reprezentovala fakultu na Festivalu světla v Plzni a vidělo ji na 40 tisíc návštěvníků. Rozsáhlá výstava Ladislav Sutnar - Knižní tvorba je první ze tří výstav prezentujících během roku 2015 v centru Plzně Sutnarovu tvorbu. Probíhá v Galerii Ladislava Sutnara. Vystoupení účastníků kurzu Tělo–pohyb–tanec v rámci ArtCampu.

Mladí architekti na FDULS Fakulta designu a  umění Ladislava Sutnara je spolupořadatelem čtvrtého ročníku mezinárodní soutěže a workshopu Současný český dům očima mladých architektů 2015. Soutěž pořádaná v rámci mezinárodního projektu Současný dům: Očima mladých architektů je určená studentům fakult architektury, designu a stavebních fakult z České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a  Slovenska. Jejím cílem je vzájemné srovnání přístupů nastupující nové generace tvůrců a reflexe na aktuální otázky životního stylu. Vítězové národních kol soutěže, která je podpořena Mezinárodním Visegrádským fondem, se každoročně scházejí na mezinárodním workshopu, kde společně řeší konkrétní architektonický úkol. V květnu 2015 je na své půdě přivítá právě Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara. Studentské týmy budou stát před úkolem projektovat do této unikátní budovy preinkubátor kreativních průmyslů. Jak si s touto výzvou poradí, se dočtete v příštím čísle Univerzitních novin. Lenka Kodýtková / FDULS

www.zcu.cz

u-noviny / strana 18

Plzeňská vzpomínka na Petra Vopěnku S obrovským smutkem, ale zároveň s neutichajícím zájmem pročítám v posledních dnech objevující se vzpomínky na profesora Petra Vopěnku, většinou psané jeho bývalými kolegy či dlouholetými přáteli. Tito lidé s  úctou vzpomínají na Petra Vopěnku jako na jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků, který v začátcích své kariéry získal uznání zejména díky svým příspěvkům k důkazům o nezávislosti některých axiomů „klasické“ Cantorovské teorie množin a  díky zkonstruování tzv. Vopěnkova principu – v  tu dobu největšího dokonale formálně popsaného „velkého kardinálního čísla“ (tj. vlastně „největšího nekonečna“). Většina těchto vzpomínek nevynechává působení Petra Vopěnky jako proděkana MFF UK v  letech 1966 až 1969, jeho akademické perzekuování po sovětské okupaci v  roce 1968, jeho účasti na bytových seminářích, přednášky na pověstném Katětovském semináři, jeho obrovský kreativní a navýsost originální rozmach, kdy v sedmdesátých letech začal rozvíjet svoji Alternativní teorii množin („alternativní“ ke „klasické“ Cantorovské), na jeho Rozpravy s  geometrií, úvahy o fenomenologii matematiky, i na jeho působení na pozici polistopadového ministra školství. Já na nic takového vzpomínat nemohu, neboť jsem studoval ZČU až v poklidném a vědoucně usměvavém čase na přelomu tisíciletí, a teprve jsem se učil násobit matice, když Petr Vopěnka byl už dávno žijící legendou. Přesto se postupně stal mým velkým učitelem, mentorem, později spolupracovníkem a nakonec přítelem, byť o mnoho starším. Proto cítím povinnost začít se vzpomínkou tam, kde většina ostatních končí – na Petra Vopěnku v Plzni a v tomto, nikoli v minulém století. Když mi v pátek 20. března 2015 brzy odpoledne zavolali, že Petr Vopěnka nečekaně zemřel, nebyl jsem chvíli schopen slova. Na stole jsem zrovna měl jeho nedávno vydaná Prolegomena k  nové infinitní matematice, v  diáři mi s  upozorněním na dvoudenní zpoždění svítil záznam s  textem „zavolat Vopěnkovi“ a  připravoval jsem právě podklady pro náš společný článek o  možné aplikaci alternativní teorie množin na problém emergence v  umělé inteligenci, který jsem s  ním měl na našem plánovaném setkání o týden později probírat. V tom okamžiku tíživého oněmění se sluchátkem na uchu se mi v mysli započal rozbíhat mračný kolos náhle se zvědomujících obrazů, jež se mi jaly s krutou nezvratností zjevovat, co všechno právě skončilo, byť se nám to předtím jevilo jako přirozeně nekonečné. Právě „přirozené nekonečno“ rozvíjené ve Vo-

pěnkově Alternativní teorii množin bylo tím, co mě ještě jako studenta v roce 2002 přitáhlo na Vopěnkův seminář o  filozofii matematiky, který v  Plzni pořádal tehdejší Ústav mezioborových studií ZČU. Měl jsem v tu dobu čerstvě přečtené Vopěnkovy Meditace o základech vědy, nebo snad spíše – měl jsem je třikrát po sobě zhltnuté! Byla to pro mě vpravdě „iniciační“ kniha – koncept přirozeného nekonečna se mnou úplně zacloumal a Vopěnka byl pro mou nadšenou studentskou duši něco jako „nový Descartes“. A nadto přednášející v Plzni! Vůbec mi nevadilo, že leckteří kovaní filozofové mu vytýkají, že jim poloamatérsky fušuje do řemesla, a mnozí matematikové zase mají pocit, že jim podkopává jejich celoživotní dílo či že to s tou filozofií v matematice trochu přehání. Pro mě byl Petr Vopěnka totiž myslitelem nejen originálním a  motivujícím, ale hlavně nesmírně odvážným. V  hluboké upřímnosti se s  obrovskou silou a  nadšením pouštěl do takových intelektuálních podniků, před nimiž se mnozí jiní celý svůj akademický život skrývají v bezpečí za hradbou kritické a hyperkritické interpretace interpretací cizích učených textů. Atmosféra na seminářích byla neuvěřitelně tvůrčí a přátelská a pro mě se tyto semináře staly jednou z nejlepších věcí, které mi ZČU při studiu dala. Teprve postupně jsem začal zjišťovat, že Petr Vopěnka přišel na seminář do Plzně na pozvání Mirka Holečka (tehdejšího ředitele UMS ZČU a dnešního rektora), jenž sám měl obrovské nadšení pro Alternativní teorii množin a umožnil tím rozvoj této „lehce heretické“ matematické koncepce na půdě ZČU. Možná by bez tohoto kroku „Alternativka“ pomalu upadla v zapomnění. Nicméně v  tu dobu se Petr Vopěnka věnoval spíše historii matematiky. Ve spolupráci s doktorandy Katedry filozofie FF ZČU připravil například nový unikátní komentovaný český překlad Eukleida či Al-Chvárizmího Algebraický traktát. Stále však musel čelit dotírání malé skupinky svých bývalých či současných studentů (ne všichni byli z Plzně, ale všichni se v Plzni scházeli), že „... sice historie matematiky je krásná a poučná věc, ale co abychom, pane profesore, v  té Alternativce zkusili to a to... Co si o tom myslíte?“ Dlouho Petr Vopěnka odolával – protože když se do něčeho pustil, bylo prakticky nemožné ho zastavit či nějak výrazně měnit jeho názor. A on sám možná v tu chvíli někde v koutku mysli považoval svoji „Alternativku“ sice za krásnou a milovanou, ale možná již za překonanou formu vyjádření svých myšlenek. Největší šance tato skupinka (jíž jsem byl šťastným členem) měla na každoročním týden-

ním badatelském semináři Meditace o základech vědy, který v  Sázavě při Letní filosofické škole spolupořádal právě Ústav mezioborových studií, později pak jeho morální nástupce, odbor Mezioborové aktivity NTC ZČU. „Sázavské Meditace“ – kdy už sama aluze na již zmíněnou knihu dává tušit, jakou v nich měl Petr Vopěnka roli – byla velmi ne-mainstreamová akademická akce plná studentů, významných českých akademiků a velmi hlubokých vědeckých a filozofických debat, na níž se vyjevovaly ty nejpříjemnější a  nejsilnější rysy Vopěnkovy osobnosti. Stále pokračující Vopěnkův plzeňský badatelský seminář na NTC tak začínal být více a více prosycen touhou nějak s Alternativní teorií množin pokračovat. A  troufám si říci, že toto plzeňské prostředí a nadšení Petra Vopěnku nakonec zlomilo v tom nejlepším smyslu. Když jsme mu v  roce 2011 navrhli, že zajistíme anglický překlad jeho knihy „Úvod do matematiky v  alternatívnej teórii množín“ z roku 1989 (ano, doposud neexistoval v angličtině žádný ucelený popis aktuální verze této teorie, na který bychom se v dnešním publikačním světě mohli odkazovat), zdál se být velmi potěšen. Týden nato přišel s  výrazem plným planoucího nadšení a ještě mezi dveřmi prohlásil: „Tohle nepřekládejte... Já to napíšu celé znovu od začátku!“ A tak se také stalo. Petr Vopěnka – „znovuzrozený pro Alternativku“ – během jediného roku připravil první verzi nového souhrnu Alternativní teorie množin, přičemž ještě explicitněji a silněji než kdy předtím zaútočil na samotné základy matematiky dvacátého století: „[snažím se ukázat] ... že obor všech přirozených čísel není aktualizovatelný, následkem čehož množina všech přirozených čísel neexistuje.“ Bylo impozantní sledovat Petra Vopěnku v této době při jeho práci a jsem rád, že jsem mohl být u toho. Zde už se však tato část příběhu bohužel nečekaně začíná chýlit ke svému závěru. Od první verze rukopisu uplynulo mnoho další odvedené práce, kniha je nyní prakticky napsaná, anglická verze vzniká za podpory NTC ZČU, zejména péčí Šárky Voráčové a Aleny Vencovské, a Petr Vopěnka v  tomto nesmírně plodném a  tvůrčím zápalu pracuje až do samého konce. „Krátce shrnuto, při hledání hlubokého základu jevů měnících se v čase se života – ať již uvnitř reálného světa nebo někde mimo něj – nezbavíme.“ (Petr Vopěnka, Meditace o  základech vědy, 2001) Jan Romportl / MOA NTC a VP1 NTIS

www.zcu.cz

u-noviny / strana 19

Vzpomínka na profesora Miroslava Šimandla Akademickou obec Západočeské univerzity v  Plzni zasáhla dne 23. března 2015 smutná zpráva, že po krátké a těžké nemoci zemřel dlouholetý pracovník a současný prorektor naší univerzity prof. Ing. Miroslav Šimandl, CSc. Dovolte mně, abych jako vedoucí katedry kybernetiky, na které prof. Šimandl odborně působil, na něj zavzpomínal a  připomněl jeho nezanedbatelný přínos celé univerzitě. Miroslav Šimandl se narodil v  roce 1954 v  Ledcích u  Plzně. Byl výborným žákem a  později i studentem plzeňského gymnázia. Měl rád matematiku a fyziku, ale také Plzeň, a proto bylo jasné, že bude pokračovat v dalším studiu na některé z plzeňských fakult. Vybral si Elektrotechnickou fakultu VŠSE, obor kybernetika, který úspěšně vystudoval v roce 1978. V  září tohoto roku jsem se s ním poprvé setkal. Přišel jsem do Plzně po studiu aspirantury (dřívější forma doktorského studia) na FEL ČVUT a Míru Šimandla si pamatuji jako přemýšlivého a teoreticky velmi erudovaného člověka, v  té době též čerstvého studenta vědecké aspirantury na katedře kybernetiky. Pamatuji si, že mně tenkrát u něj zaujala i  další „dovednost“, kterou jsem velmi ocenil. Míra Šimandl byl vynikající šachista, který mohl jistě dosáhnout mezinárodního renomé, kdyby se nerozhodl pro kariéru vysokoškolského pedagoga a vědeckého pracovníka. Odborná kariéra prof. Šimandla byla vždy spjata s katedrou kybernetiky. Zde působil nejprve jako vědecký pracovník a od roku 1984 jako odborný asistent. Vědeckou hodnost CSc. zde získal v  roce 1987 obhájením disertační práce před komisí, která v té době byla ustavena jako společná pro obhajoby na FEL ČVUT a FEL VŠSE v  Plzni pro obor Technická kybernetika. Odborné zaměření prof. Šimandla bylo ovlivněno jeho zájmem spíše o  výzkum v  oblasti teoretických disciplín kybernetiky, konkrétně metod identifikace systémů, nelineární filtrace, metod adaptivního řízení a řízení v podmínkách neurčitosti. V těchto oblastech i přednášel studentům magisterského studia a školil svoje doktorandy. Po úspěšném habilitačním (r. 1993) a profesorském (r. 2002) řízení již na Fakultě aplikovaných věd ZČU v  Plzni se stal profesorem pro obor Technická kybernetika a začal systematicky budovat vědecký tým, zejména ze svých nejúspěšnějších doktorandů. Jeho tým byl mimořádně úspěšný v získávání projektů v grantových soutěžích, ať už šlo o projekty Grantové agentury ČR či Technologické agentury ČR. Bylo to ovlivněno velmi kvalitními výsledky, které tým dosahoval, zejména však výsledky teoretickými a  publikačními.

Týmu profesora Šimandla se dařilo publikovat v  neprestižnějších mezinárodních časopisech z  oblasti automatického řízení. Jako vedoucí katedry jsem byl velmi rád, že na naší katedře vedle velmi silných výzkumných týmů pracujících v oblastech aplikované kybernetiky a umělé inteligence působí i  neméně úspěšná skupina výborných teoretiků, která se stala rovnocennou protiváhou teoretickým skupinám pracujících na AVČR a  ČVUT v  Praze. Měl jsem vždy velkou radost, když mě Míra Šimandl informoval o další prestižní publikaci, a to nejen z důvodů získání velkého množství RIV bodů, ale zejména pro posílení tuzemské a především mezinárodní prestiže naší katedry. Vedle didaktického a  vědecko-výzkumného působení prof. Šimandla je třeba ještě zmínit velké množství jeho dalších aktivit ve prospěch Západočeské univerzity v  Plzni a  Fakulty aplikovaných věd. Ještě ve funkci proděkana FAV se v  letech 2006 až 2008 významně podílel s tehdejším děkanem prof. Křenem na přípravě a  sepsání, dnes již víme, že úspěšné, žádosti o projekty NTIS a CTPVV. Byla to tehdy náročná a  odpovědná práce, která vyústila ve vybudování krásného areálu, do něhož se naše fakulta v  loňském roce přestěhovala. Je třeba zmínit i  úspěšné působení prof. Šimandla ve funkci prorektora ZČU (od r. 2011) pro oblast výzkumu a vývoje. Vím, že všichni, kdo s prof. Šimandlem přišli do styku jako s  prorektorem ZČU v  Plzni, oceňovali jeho konstruktivní a  férové jednání, které probíhalo vždy v klidu a bez emocí. S  Mírou Šimandlem jsme byli přátelé, velmi často jsme spolu diskutovali o směřování našeho oboru, v poslední době bylo tématem našich diskusí zejména směřování naší univerzity. Míra přicházel „na kus řeči“ vždy večer, když se vrátil na katedru z rektorátu po splnění svých prorektorských povinností. V poslední době jsem pozoroval, že je více unaven, ale nikdy mě nenapadlo, že to souvisí s nějakou plíživou zrádnou nemocí. Vždy měl spoustu nápadů a  byl jsem rád, že chce znát moje názory na řešení různých problémů, které ve funkci prorektora řešil. Jeho poslední aktivitou byla pracovní cesta do Jižní Koreje letos koncem února. Jako člen vládní delegace a reprezentant ZČU v Plzni doprovázel premiéra Sobotku na několika jednáních s představiteli soulských univerzit. Po těžké a vyčerpávající cestě už ale neměl dostatek sil na boj se zákeřnou nemocí, které po třech týdnech podlehl. Dovolte mně na závěr zmínit poslední velmi prestižní ocenění, které prof. Šimandl se svým

týmem převzal 5. února letošního roku z rukou předsedy Akademie věd ČR profesora Drahoše. Bylo to udělení Ceny Wernera von Siemense v  kategorii „Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu“. Bylo mi ctí se tohoto předávání účastnit. Před naplněnou Betlémskou kaplí za účasti předních představitelů největších univerzit v ČR a ústavů Akademie věd jsem pociťoval jistou pýchu a hrdost, že tým prof. Šimandla pochází z naší katedry, z naší fakulty, z naší univerzity. Vůbec jsem nepředpokládal, že to bude pro Míru Šimandla ocenění poslední... Čest jeho památce! Josef Psutka / KKY

www.zcu.cz

Přeshraniční spolupráce Ze sjednocené metodiky sběru dat, která právě za přispění ZČU vzniká budou kromě akademiků čerpat především zainteresované obce a příhraniční regiony.

Jaroslav Dokoupil vystudoval Pedagogickou fakultu v  Plzni, (diplomová práce Závod jako stabilizátor mikroregionu, 1983), Masarykovu univerzitu v  Brně (disertační práce Regionální marketing – nástroj pro regionální rozvoj příhraničního regionu Tachovsko, 1999), habilitoval se na Prešovské univerzitě v  Prešově (habilitační práce Regionální rozvoj česko– bavorského pohraničí – teorie a praxe, 2008). Jako pedagog působil na gymnáziu v  Plzni, základní škole v Bělčicích a jako odborný asistent KGE FPE ZČU v  Plzni, kde byl v  letech 2000–2011 jejím vedoucím. Odborně se zaměřuje na regionální geografii a regionální rozvoj. Pohraničí se výrazně změnilo Jako turisté vnímáme Šumavu a celé pohraničí obvykle jako krásnou přírodu, někdy jako opuštěný kraj. Jaký je ale pohled odborníka, který se zabývá geografií a všímá si věcí, které nejsou na první pohled vidět? Rozhovor nám poskytl Jaroslav Dokoupil, docent Katedry geografie Fakulty ekonomické. Můžete váš projekt ve zkratce představit? Katedra geografie Fakulty ekonomické, kde působím, se zabývá přeshraniční problematikou už dlouhodobě. Měli jsme na pohraničí mnoho projektů, dá se říci, že tato aktivita běží přes dvacet let. Je to z  toho důvodu, že pohraničí se významně kvalitativně změnilo – od dob že-

lezné opony, kdy v této oblasti hlídali vojáci, až fakticky k zániku státní hranice jako bariéry pro kontakty lidí zde žijících. Hranice dnes de jure i  de facto nefunguje, takže je to pro geografa, obzvlášť pro toho, kdo se věnuje regionální geografii a  regionálnímu rozvoji, velmi lákavé, ta rychlá změna kvality a její dopady na území. Proto projekty, které jsme zatím měli – projekty Grantové agentury ČR, Grantové agentury Akademie věd ČR nebo projekty z  Cíle 3 – Evropská územní spolupráce (speciálně přeshraniční spolupráce Česko–Bavorsko) a  nebo teď právě současný projekt Technologické agentury České republiky, projekt Omega “Vliv přeshraniční spolupráce na regionální rozvoj českého pohraničí”. Jedná se pouze o projekt ZČU, nebo na něm spolupracujete s dalšími subjekty? Tento projekt řešíme ve spolupráci s  kolegy z dalších univerzit, takže se dá mluvit o národním projektu. Řešitelská pracoviště jsou, kromě ZČU a  mé osoby, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (pan docent Milan Jeřábek), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (doktor Tomáš Havlíček) a  čtvrtým pracovištěm je Univerzita Palackého (docent Marián Halás). Tato pracoviště, nebo chcete-li tyto univerzity, se v rámci projektu specializují na jednotlivé úseky hranice. Naše katedra na česko-bavorský úsek, speciálně na Euroregion Šumava, který pokrývá okresy Domažlice, Klatovy, Prachatice a  Český Krumlov (+ 1 obec okresu Strakonice), za hrani-

cemi pak bavorskou a  rakouskou část Šumavy. Projekt je poměrně rozsáhlý, běží v letech 2014 a 2015 a jedním z jeho hlavních cílů je nalezení statistické databáze, která je mezi zúčastněnými státy kompatibilní, abychom mohli geografické jevy porovnávat. Existuje ale už databáze Eurostatu, ta není dostačující? Ano, ta samozřejmě existuje, v rámci evropské statistiky se pracuje s mezinárodně stejně definovanými daty, ale ta jsou za vyšší územní celky, tzn. minimálně kraje, regiony soudržnosti, respektive celonárodní data. My ale potřebujeme pracovat v detailu, nejlépe na úrovni obcí, takže jsme si jako jeden z cílů dali analyzovat tyto existující databáze a  navrhnout certifikovanou metodiku jejich tvorby. Odběratelem a  posuzovatelem, který tento certifikát potvrdí, je Český statistický úřad, se kterým komunikujeme. Cílem projektu je tedy metodika tvorby databáze nebo samotná databáze? Cílem je metodika, která stanoví, jaká data by bylo dobré doplnit a  cílem je současně i  konkrétní databáze. Na základě této databáze jsme si dali za úkol vytvořit i  specializované mapy s  přeshraničním obsahem. Jedná se o  několik základních typů: jednak mapa, která se týká inovačního potenciálu, dále mapa, která bude ukazovat lidský kapitál, a mapa, která se bude



u-noviny / strana 20–21

rozhovor s doc. PaedDr. Jaroslavem Dokoupilem, Ph.D.

zabývat sídelním systémem a  infrastrukturou. Další částí, kterou budeme řešit ve druhé polovině tohoto roku, je certifikovaná metodika k usměrnění přeshraničního rozvoje. Tuto oblast zpracováváme pod gescí Ministerstva pro místní rozvoj, které je za přeshraniční spolupráci odpovědné. Zde bychom chtěli zmapovat v různých hierarchických úrovních, jakým způsobem se tvoří strategické materiály pro regionální rozvoj jak na naší straně, tak i na bavorské a rakouské a navrhnout systém tak, abychom mohli mluvit o  společné přeshraniční spolupráci a  ne pouze o spolupráci v příhraničních regionech.

v nich... To jsou ti aktéři regionálního rozvoje, pro které je důležité umět situaci v oblastech zmapovat, vysvětlit, ale rovněž ovlivnit, změnit. Umíte ještě vnímat přírodu Šumavy očima běžného člověka, nebo Vám automaticky naskakují statistiky? Víte, já jsem na Šumavě a v oblasti Českého lesa prožil své dětství, chodil jsem zde do základní školy i na gymnázium, až teprve vysokoškolská studia mne zavála na Plzeňsko. Mám zde ale stále svoji rodinu, příbuzné a  známé. Při turis-

Cílem je metodika, která stanoví, jaká data by bylo dobré doplnit, a cílem je současně i konkrétní databáze. Budou výsledky přístupné široké veřejnosti, nebo se jedná o akademickou záležitost? Veřejnost bude moci výsledky využít. Technologická agentura velmi dbá na uplatnitelnost výsledků. Děláme spíše aplikovaný, než základní výzkum a výsledky poskytujeme gestorům, Českému statistickému úřadu, ministerstvu pro místní rozvoj, krajským úřadům, euroregionům, obcím

tické návštěvě Šumavy i  Českého lesa samozřejmě vnímám velmi intenzivně krásu přírody, malebnost krajiny. Zároveň ale profesně vidím střety mezi zmíněným vnímáním a mezi snahou hospodářského využití této oblasti ze strany obcí, podnikatelů, aktérů regionálního rozvoje. To je samozřejmě legitimní. Zdejší lidé potřebují obživu, aby z  této oblasti neodcházeli zejména mladí lidé. Co ale ve mně vyvolává velké obavy

o tento region je přímo zneužití oblasti pro různé pochybné podnikatelské aktivity, které mají často základ ve zneužití rozdílného prostředí v příhraničních regionech. Proto je naší snahou prostřednictvím zmíněných projektů podnítit zájem o  společné řešení problémů ve společném přeshraničním regionu, který je konkurenceschopný vůči regionům v zázemí velkých měst. Jak je projekt vnímán na katedře geografie, kde působíte? Myslím, že je projekt k  pohraničí vnímán pozitivně, obdobně jako i  předcházející. Přímým spolupracovníkem v  tomto projektu je kolega RNDr. Jiří Preis, Ph.D. Na dalším projektu TAČR s  názvem "Inovační potenciál Plzeňského kraje – stimul pro posílení teritoriální soudržnosti plzeňské aglomerace a  příhraničních regionů", který na katedře řešíme a  který se obsahově rovněž dotýká pohraničí, spolupracují další členové katedry geografie a  kolegové z  katedry podnikové ekonomiky a managementu naší ekonomické fakulty. Publikačními výstupy z  těchto projektů jsou společně připravené monografie. Příkladem poslední monografie je "Euroregion Šumava" v české i německé verzi. Jaromír Novák / redakce

www.zcu.cz

Jak se běhá na Akádě Od atletiky k zasněženým pláním, reprezentaci Západočeské univerzity na Akademických hrách a zisku dvou stříbrných medailí.

Kateřina Beroušková vystudovala Obchodní akademii v  Domažlicích, obor Informatika v ekonomice. Od malička ji zajímal sport, kterému se ve 14 letech začala více věnovat. Na výběru školy se to však nijak neprojevilo, protože si dobře uvědomovala, že by bylo příliš krátkozraké, věnovat se v životě jenom sportu. V  současné době studuje magisterské studium na Fakultě ekonomické ZČU, obor Podniková ekonomika a management. Ještě před čtyřmi roky jste se věnovala převážně atletice, dnes jste úspěšná běžkyně na lyžích. Co bylo tím impulsem, který k této změně vedl? Hlavním impulsem byl začátek studia na vysoké škole. Tím, že jsem se téměř přestěhovala z Domažlic do Plzně, tak jsem musela opustit běžeckou skupinu, se kterou jsem dříve trénovala v Domažlicích, protože by dojíždění na tréninky bylo hodně náročné časově i finančně. A protože se ráda hýbu a závodím, začala jsem v Plzni chodit na tréninky se Sport Clubem Plzeň, kde byla parta lidí, které jsem už z dřívějška znala. Už od mala jsem s rodiči na běžky chodila a používali jsme je i v rámci přípravy na atletickou sezonu, takže to pro mě zas až taková novinka nebyla. Ale až později jsem zjistila, že je to náročnější sport, než jsem si myslela. Na Akademickém mistrovství ČR v běhu na lyžích v Novém městě na Moravě jste v le-

tošním roce získala dvě stříbrní medaile, v závodě na 5 km volně a na 10 km klasicky. Jak moc je vaše příprava na závody náročná? Ptám se vzhledem k  tomu, že na mistrovství jste přijela rovnou ze Slovenska, kde jste závodila o světové tituly... Asi jak se to vezme. Příprava na sezónu je náročná hodně. Absolvujeme v  přípravě, která začíná v  květnu, bezpočet dlouhých tréninků a soustředění a závodů. Samotná závodní část, kdy člověk víceméně jezdí pořád na závody, je náročná hlavně kvůli častým dlouhým přejezdům, pobytům mimo domov, přípravě lyží...

problém s  aklimatizací. Nikdy jsem v  takové nadmořské výšce nezávodila, a tak jsem netušila, co to se mnou udělá. Bohužel se zjistilo, že mi to moc nevyhovuje. Zatímco víkend před univerziádou jsem v  Novém Městě na Moravě získala při Mistrovství České republiky dvě bronzové medaile, tak na Slovensku jsem byla šťastná, když jsem při závodě viděla cíl, a  to ani nemluvím o tom, že ztráta na vítězku byla vždy víc než tristní. Nechci se samozřejmě moc vymlouvat, ale rozhodně tam se svým vystoupením spokojená nejsem, ale snad si napravím reputaci třeba za dva roky v Kazachstánu, pokud se kvalifikuju.

A protože se ráda hýbu a závodím, začala jsem v Plzni chodit na tréninky se Sport Clubem Plzeň. Jsem ráda, že co se mi nepovedlo na Univerziádě, podařilo se na "Akademičkách". S cílem vybojovat nějakou medaili jsem na „Akademičky“ jela. Aspoň trošku jsem si po svém vystoupení na Slovensku spravila chuť. Proč se vám na Slovensku nedařilo? Těžko říct. Závody se konaly na Štrbském plese, které leží ve výšce cca 1400 m nad mořem. Ale vzhledem k okolním vysokým horám je tam mnohem řidší vzduch. Já jsem měla strašný

Jak a  kde nejvíc trénujete? Se sněhem to u nás není poslední léta příliš slavné... To je pravda. Naštěstí naše tréninky nejsou jenom o  lyžování a  máme spoustu možností, jak trénovat, což hodně oceňuju. Jak člověk střídá sporty, tak nemá čas se začít nudit a nedochází ke stereotypu. Od jara do podzimu hodně využíváme kolečkové lyže, což pro mě byla absolutní novinka, horská kola, běh a  posilovnu. V  rámci těchto sportů pak absolvujeme různé přípravné závody. Se samotným lyžováním pak začínáme



u-noviny / strana 22–23

rozhovor s Kateřinou Berouškovou, studentkou Fakulty ekonomické

až na podzim, kdy za sněhem nejprve dojíždíme do zahraničí (začínáme na ledovci v říjnu a pak pokračujeme podle sněhové situace v  Alpách), a jakmile napadne na našich horách, snažíme se hledat místa na trénink tady v ČR, protože je to přece jen méně nákladné. Nejvíce času asi trávíme v Krušných horách na Božím daru a v Caparticích v Českém lese.

Jak jste spokojená s možnostmi sportovního vyžití na ZČU? V rámci výuky mám na KTS zapsaný pouze tělocvik a  s  tím spokojená jsem. Na zbytek věcí a  sportů bohužel čas nemám a  myslím si, že možná ani o všech možnostech sportovního vyžití v rámci ZČU bohužel nevím.

né, cyklostezky. V  zimě, pokud je teda zrovna sníh, je to pro běžkaře téměř ráj. Myslím si, že je ojedinělé, aby „hory“ bez hor, jakými Čerchov a okolí jsou, poskytovaly takové množství skvěle upravených stop. Máme štěstí, že se u nás nachází lidé, kteří jsou do tohoto sportu zapálení a věnují mu svůj volný čas a peníze. No, co vám budu povídat, přijďte se k nám podívat.

Studujete fakultu ekonomickou, jak jde skloubit studium s náročným sportem?

Český les a hlavně Capartice a Čerchov, jsou pro běžkaře vyhledávanou lokalitou, jaký máte k těmto místům vztah vy?

Čím chce být po dokončení studií Kateřina Beroušková? Sportovkyní na plný úvazek, nebo ekonomkou?

No, vzhledem k  tomu, že Postřekov, kde bydlí rodiče a kde jsem vyrůstala, je těmto místům na dohled, tak velmi vřelý. Capartice a  okolí jsou místa s širokými možnostmi sportovního využití. Na chatu jsem tam už jako malá jezdila s rodiči a  prarodiči na prázdniny a  mám to tam prostě ráda. Je to sice jako na konci světa, protože signál na telefon tady člověk téměř nenajde, o internetu ani nemluvím a luxusem je, když zrovna teče voda. Je to ideální místo pro odpočinek, kde mi přijde, že se čas a pokrok zastavil před několika desítkami let. V létě se dá po okolních lesích podniknout spousta výletů na kolech nebo pěšky, a vzhledem k tomu, že na německé hranice je to z Capartic asi 5 km, tak se přímo nabízí propojení na německé, tolik vychvalova-

Sportovkyní na plný úvazek určitě ne. Jednak nejsem tak dobrá, abych se sportem mohla živit, a navíc si myslím, že podmínky ve sportu u nás nenahrávají tomu, aby se jím člověk mohl slušně živit. Proto bych ráda dostudovala a pak si našla normální práci. Ale jestli jako ekonomka, to teď vážně nevím. Asi by mě více bavilo věnovat se nějaké činnosti spojené se sportem jako sportovní management či marketing, fyzioterapie. Naštěstí ještě nějaký čas na rozmyšlenou mám, tak snad se brzy rozhodnu.

Jde to hůř, ale dá se to zvládnout. Na přednášky moc chodit nestíhám, takže je to pak o tom se dokopat si k učení sednout a neflákat se, což uznávám, že je někdy problém. Klasicky pak všechno řeším na poslední chvíli. Je důležité mít ve škole kamarády, kteří na vás myslí se skripty a dalšími potřebnými informacemi ze cvičení, za což jim musím hodně poděkovat. Bakalářské studium jsem si sice musela rozložit na 4 roky, ale nakonec jsem všechny předměty zvládla a  úspěšně odstátnicovala. Asi jako na každé fakultě je to i u nás tak, že někteří učitelé mají pro sport pochopení a někteří méně. Zejména předměty, kde je požadována 90% docházka, je pak hodně náročné zvládnout a musela jsem si některé zapsat dvakrát. Nyní jsem prvním rokem na navazujícím stupni, tak uvidíme, jak mi to půjde dál.

Jaromír Novák / redakce

25 let

1990 2015

Mezinárodní letní jazyková škola S  prvními jarními paprsky sluníčka se mnozí z  nás přistihnou při myšlence na hřejivé letní dny, na cestování, lenošení, ale možná i  sebevzdělávání. Pokud si od léta slibujete nevšední zážitky, chcete poznat nové známé nebo se seznámit s jinou kulturou, přijďte okusit báječnou atmosféru 26. Mezinárodní letní jazykové školy Západočeské univerzity v  Plzni, která se uskuteční ve dnech 13.–31. 7. 2015. Celodenní a odpolední kurzy některého z osmi nabízených jazyků letní jazykové školy ročně absolvuje více než 450 účastníků z různých koutů světa. A  mnoho z  nich propadá mimořádné atmosféře letní školy opakovaně. Nabídka netradičních jazykových kurzů Díky Vašemu každoročnímu zájmu pracujeme letos na přípravách již 26. ročníku. Jako tradičně budou na výběr obecné i  specializované jazykové kurzy. Pokud se chcete jazyku věnovat intenzivně, je pro Vás připraveno velké množství celodenních kurzů. V  kratším, odpoledním kurzu si potom mohou své znalosti osvěžit i ti, kterým pracovní povinnosti neumožňují navštěvovat kurzy po celý den. Pestrá nabídka je určena nejen studentům, kteří se chystají na studijní pobyt v  rámci výměnného programu Erasmus nebo se jen chtějí jazykově vybavit na dovolenou, ale i  široké veřejnosti. A  na které kurzy se letos můžete těšit? V anglické sekci letní školy se můžete zdokonalit nejen v běžné konverzaci. Nabízíme napří-

klad přípravný kurz na jazykovou zkoušku FCE. Frekventatni posledního ročníku střední školy si mohou nechat pomoci s  přípravou na státní maturitu z  angličtiny od našich vynikajících středoškolských učitelů a proškolených hodnotitelů státních maturit. Připraven je i  čtrnáctidenní kurz pro teenagery od třinácti do patnácti let nebo speciální kurz pro děti prvního stupně základní školy. Znalost práva v angličtině si prohloubíte díky kurzu Komparativní právnické studie, který koordinuje JUDr. Monika Forejtová,

činy ve zdravotnictví. Odpolední kurz je vhodný zejména pro zdravotnický personál, který potřebuje cizí jazyk při své práci. Obsahově se zaměří na činnosti ve zdravotnických zařízeních (nemocnice, poliklinika, domov pro seniory) a  zvláštní pozornost bude věnována běžné komunikaci s pacientem. V kurzu se seznámíte také s reáliemi v oblasti zdravotnictví v německy mluvících zemích a se sociokulturními specifiky. Na příznivce italštiny a ruštiny čeká nabídka modulární struktury kurzů, z níž si každý zájemce

Pro tyto tři unikátní prázdninové týdny je charakteristická uvolněná studijní atmosféra, provázená setkáváním cizinců studujících český jazyk s Čechy. PhD., odbornice na ústavní a  evropské právo. Výuku povede odborný tým českých lektorů ve spolupráci se zahraničními hosty z  Německa, Velké Británie a USA. Nově se můžete přihlásit na týdenní intenzivní kurz angličtiny pro zaměstnané. Čeká na Vás 33 hodin výuky, během které zlepšíte své komunikační dovednosti v  angličtině ve všech běžných životních situacích ať už na cestách, nebo v práci. Kurz odpovídá požadavku na denní intenzivní výuku z  řad zaměstnaných, kteří nemohou čerpat dovolenou déle než týden. Ponořit se můžete na dva týdny i do tajů něm-

může vybrat odpovídající úroveň. V prvním týdnu se výuka zaměří na základy jazyka, na běžné konverzační obraty. Ve druhém týdnu přejde ke studiu problematičtějších gramatických i  lexikálních struktur a  ve třetím týdnu se soustředí na pokročilejší fáze gramatiky a  na rozvoj konverzačních dovedností. Studovat jazyk tak můžete pouze jeden, dva nebo celé tři týdny, během kterých obsáhnete velký rozsah znalostí. Stoupenci temperamentních jižanských národů mohou zvolit klasické třítýdenní kurzy španělštiny nebo čtrnáctidenní kurz, který je uvede do méně obvyklé portugalštiny. Na stálou nabídku



u-noviny / strana 24–25

se můžete těšit také v sekci francouzštiny, která bude letos obohacena o metodický kurz pro vyučující (pro Sdružení učitelů francouzštiny). I tak malý jazyk jako čeština dokáže na letní školu každoročně přilákat desítky zahraničních studentů. Ti přijíždějí z  různých zemí a  jejich motivace bývá rozmanitá. Jsou to např. studenti bohemistiky, čeští krajané v  zahraničí a  jejich rodinní příslušníci, zájemci o studium či zaměstnání v ČR nebo lidé, které naše země a kultura prostě natolik zaujaly, že je chtějí poznat blíž.

Výuka

Kromě výuky i něco navíc!

V  kurzech letní školy dbáme na kvalitu a  variabilitu výuky všech nabízených jazyků, kterou zajišťují aprobovaní lektoři ze zahraničních škol i  z  ČR. Věková rozmanitost ve skupinách často přispívá k  velice zajímavým a  obohacujícím diskuzím. K  letní škole neodmyslitelně patří dr. Charles Hall, dr. h. c. z  University of Memphis, TN (USA), který jako vyučující, koordinátor nebo student zatím nevynechal žádný ročník od jejího

Hlavním cílem letní jazykové školy je pochopitelně studium jazyků, zároveň Vám ale nabízíme i zábavu a poznávání. Po výuce Vás osvěží každoročně originální a nezapomenutelný odpolední program. Během komentovaných projekcí, vedených Mgr. Janem Kastnerem, Vám nabídneme vybrané poklady české kinematografie. Pokud máte rádi tanec, potkáme se na zábavních večírcích. A  pro zvídavé jednice je na programu průzkum Plzně a  jejího okolí nejen s  organizátory MLJŠ. Letos se můžete těšit například na výlet „Za železnou oponou“, jehož cílem budou města Rozvadov a  Amberg. Vydat se můžete i po stopách knížete Metternicha do Kynžvartu, na lodi typu Vodouch proplout pražské Benátky a  na exkurzi do Nižboru objevit krásy českého skla. Během kulturních i sportovních aktivit budete přirozeně komunikovat v  cizích jazycích, zažijete spoustu legrace a tradiční bariéry mezi pedagogy a  studenty přestanou existovat. Na letní škole se možná budete učit jen jeden jazyk, ale procvičovat budete určitě několik jazyků současně! Neváhejte a  připojte se k  jedné z  největších mezinárodních událostí pořádaných v  našem kraji i Vy! Kompletní nabídku kurzů a  další informace k letní škole najdete na www.isls.cz. Uzávěrka přihlášek je již 17. května 2015!

Jazykové kurzy vynikají vysokou kvalitou výuky cizího jazyka a důrazem kladeným na vytváření přátelských vztahů mezi studenty a lektory všech národností. Kurzy pro děti Pro své předškoláčky i čerstvé školáky můžete zvolit oblíbené kurzy angličtiny. Ty jsou určeny dětem ve věku 8 až 12 let. Výuku v univerzitním areálu na Borech, během které jsou po celý den dětem i  vyučujícím k  dispozici asistenti z  Plymouth University, doplní poznávací i  zábavné aktivity: návštěva členů hasičského sboru, cizojazyčné divadelní představení a mnoho dalšího. V  nabídce je také zařazen kurz češtiny pro děti-cizince. Ruštinu pak mohou studovat děti ve věku 5–8 let přímo v místnosti Ruského centra.

založení. Neutuchajícím elánem a nadšením své studenty i lektory zahrnuje i PhDr. Marie Smolíková z katedry germanistiky a slavistiky Fakulty filozofické ZČU, která též nevynechala ani jeden ročník a  na MLJŠ působí dlouhá léta v  roli koordinátorky sekce německého jazyka, přičemž v  začátcích byla koordinátorkou sekce českého jazyka pro cizince. Vaše účast v jazykovém kurzu letní školy bude odměněna osvědčením. Všechny kurzy jsou totiž akreditovány Radou celoživotního vzdělávání ZČU. A účastníci z řad studentů mohou za absolvovaný jazykový kurz získat kreditní ohodnocení.

Jana Jánská Lonská / ISLS

www.zcu.cz

Jaké jsou zkušenosti naší studentky z Fakulty aplikovaných věd, která v rámci programu Erasmus žila a studovala na univerzitě ve Velké Británii?



u-noviny / strana 26–27

Erasmus v Manchestru Studovat v zahraničí v rámci programu Erasmus, na který jsem vyjela v  prvním ročníku navazujícího studia, jsem byla rozhodnuta od počátku studia na vysoké škole. Jako studentka stavebního inženýrství na Fakultě aplikovaných věd jsem měla na výběr mezi stavební fakultou ve Vídni a strojní fakultou v anglickém Manchestru. Vzhledem k  tomu, že jsem měla s  Anglií dobré zkušenosti již z pobytů, kde jsem působila jako aupair, rozhodla jsem se pro studium Mechanical Engineering na Manchester Metropolitan University (MMU). Manchester patří k největším aglomeracím ve Velké Británii a  svojí průmyslovou historií, nabídkou pracovních míst, fotbalovými kluby a zejména pak rytmem života přitahuje lidi ze všech koutů světa. Někdy by se tak mohlo zdát, že pro život tady je mnohem příhodnější mluvit španělsky či arabsky, protože to jsou jazyky, které zde uslyšíte nejčastěji. Na Erasmus jsem odjela společně se spolužačkou z ročníku v září 2013. Původně jsme měly zůstat jen na zimní semestr, ale obě jsme využily možnosti si studium prodloužit na celý akademický rok a  já jsem zde zůstala ještě na letní pracovní stáž. Co se týče bydlení, rozhodla jsem se ho shánět až na místě. Prvních pár dní po příjezdu jsem bydlela v hostelu a jezdila se dívat na inzeráty místních landlordů neboli pronajímatelů bytů. Úroveň bydlení je obecně nižší než v  Česku a z některých nabídnutých pokojů mám dodnes noční můry. Nakonec jsem první tři měsíce bydlela na veřejné koleji necelou hodinu chůze od univerzitního kampusu a poté jsem si našla podnájem v bytě, ve kterém bydleli ještě jeden Angličan a Polák. Byt nabízel vyšší komfort než kolej a byl blíže školy a centra města. Samotné studium na univerzitě pro mě bylo velkým přínosem. Rozdíl v oboru studia naštěstí nebyl nijak velký problém, protože teoretická základna je pro strojírenství i pro stavitelství stejná. Mohla jsem si vybrat předměty napříč celým bakalářským studiem a  většina mi byla po návratu uznána v  rámci mého českého studijního

plánu. Předměty na MMU mají velkou podporu v  praktickém procvičování, návštěvách laboratoří a praxí ve firmách. Studenti se během hodin nebojí klást otázky a celkový styl výuky je spíše o  dialogu. Při výuce je běžná přítomnost dvou vyučujících, kdy jeden vykládá a druhý prochází mezi studenty a pomáhá individuálně. Samotní Angličané jsou k  cizincům milí, ale poněkud rezervovaní. Většinu přátel jsem ze začátku měla mezi cizinci, zejména Španěly. Bohužel tím dost trpěla moje angličtina, která získávala španělský přízvuk. Přemýšlela jsem tedy nad možnostmi, jak se dostat k  „pravým“ Angličanům. Dozvěděla jsem se o  jedné kavárně místní charitativní společnosti, která hledala dobrovolníky na výpomoc. Byla to trefa do černého. Naprostá většina zdejších dobrovolníků a hostů byli rodilí Britové a moje angličtina se začala výrazně zlepšovat. Navíc jsem se naučila péct pravé anglické brownies a vždy jsem odešla dobře najezená na další dva dny. Rozhodla jsem se, že v  Manchestru zůstanu až do doby, než začne nový akademický rok na ZČU v  Plzni, a  pokusím se najít pracovní stáž v nějaké místní stavební firmě. Mé hledání začalo na přelomu února a března a bylo provázeno neustálým přepisováním a vylepšováním životopisu a motivačních dopisů. Během zkouškového období v květnu jsem však byla stále bez stáže a mé naděje pohasínaly. Zaměřila jsem se tedy na učení na nadcházející zkoušky, abych všechny zvládla na výbornou. Právě v této době MMU hledala kandidáty na pozici Resit Peer Tutor pro katedru Mechanical Engineering, jehož úkolem je vypomáhat studentům, kteří nebyli úspěšní u zkoušek a musí je koncem léta opakovat. S několikaletými zkušenostmi s doučováním matematiky a technických předmětů jsem se zkusila přihlásit a k velké radosti jsem byla vybrána. Absolvovala jsem celouniverzitní školení s ostatními tutory a začala jsem se pravidelně po dobu několika následujících měsíců scházet se skupinkou přidělených studentů. Pomáhala jsem jim zejména s  mate-

matikou, fyzikou, s  efektivním rozvržením času během studia a  čímkoliv dalším, co by jim pomohlo v úspěšném složení zkoušek. V červnu jsem se znovu pokusila najít pracovní stáž a obeslala jsem emailem poslední řadu dosud neoslovených stavebních firem. Tentokrát vše mělo rychlý spád. Následující den odpověděla jedna projekční a statická kancelář s  pozvánkou na pohovor. Na ten jsem si vzala prezentaci své bakalářské práce jako ukázkou mých znalostí a dovedností. To se ukázalo jako klíč k úspěchu, neboť její obsah a forma zpracování byly přesně tím, co firma hledala, a  já jsem tak mohla hned další den nastoupit na svůj vytoužený "summer placement". Kancelář měla kolem patnácti zaměstnanců a já jsem čekala, že jako stážista budu většinu času vařit ostatním čaj, popřípadě řadit šanony. K velkému překvapení jsem ale hned od začátku byla plnohodnotným členem týmu. Hlavním projektem kanceláře v  té době byla výstavba třicetipatrové residenční budovy v centru Manchestru a mým hlavním úkolem pak bylo statické posouzení a  finální návrh části základů tohoto objektu. Zhruba po měsíci mi byla nabídnuta stálá pracovní pozice. Chtěla jsem ale nejprve dokončit své magisterské studium na Fakultě aplikovaných věd, a proto jsem ji musela odmítnout. Nabídli mi tedy, že se za rok po dokončení studií mohu vrátit. Během stáže jsem se naučila nespočet nových věcí, seznámila jsem se s prací na velkých stavebních projektech a poznala jiný přístup ke stavitelství. Zjistila jsem také, že z jinak odtažitých Angličanů se mohou stát jedni z nejlepších kolegů. Na stáži jsem strávila tři měsíce, které mě utvrdily v  tom, že jsem si obor studia i  jeho absolvování na ZČU vybrala správně a že je to něco, čemu se chci celý život věnovat. Vyjet na Erasmus bylo zajisté jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě a už se těším, až se do Manchestru za několik měsíců vrátím. Klára Ludínová / FAV

www.zcu.cz



u-noviny / strana 28–29

Caligula Martin Martin Stránský: Caligula je téma, které se týká nás všech Martin Stránský: Caligula je velké téma, které se týká nás všech. Macbeth, Cyrano, Jago, Valmont z  Nebezpečných vztahů... K  více než stovce divadelních rolí Martina Stránského přibude nyní římský císař Caligula. Pro ostříleného herce, kterého zná celá republika také díky roli doktora Oty Kováře ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, je postava Caliguly výjimečná. Jak se otec desetiměsíčního syna popasoval s rolí jednoho z nejtyranštějších diktátorů v dějinách, uvidí diváci poprvé 28. března.

Bál byste se kolapsu, kvůli kterému bychom přišli o technické vymoženosti naší doby?

Jaký seriál? Prozradíte k  němu nějaké podrobnosti?

Technický pokrok nám určitě šlape na paty, ale myslím si, že mnohem horší je úpadek hodnot a morálky, který nás teď provází hodně.

Pracovní název je Kriminálka Plzeň. Mělo by to být hotové do začátku prázdnin a do vysílání to půjde od září. Zatím má šest dílů. Jsou to samostatné detektivní příběhy spojené vyšetřovací partou. Hraju jednoho z detektivů.

Jak vnímáte vy osobně postavu Caliguly?

Do politiky jít nechci. Podobně jako Antonín Procházka, který si to vyzkoušel, nemám „sitzflajš“, nedokážu dlouho sedět na místě a  někoho poslouchat. A asi to ani nikdy umět nebudu. Jako divadelníci máme své možnosti, jak lidi oslovit, a myslím si, že to děláme. Třeba právě hrou, jako je Caligula.

Už jsem v tomhle divadle odehrál pár „magorů“, kteří byli zvrácení od začátku do konce. Ale tenhle je něčím výjimečný. Není to žádný prvoplánový hajzl, on je vlastně především produktem své doby. Dotahuje myšlenky na samou mez a  v  důsledku je to zrůdné. Caligulovo tyranství a zvrhlost se vyvíjí a graduje s tím, jak postupně přitvrzuje a  společnost mu to dovolí. Je to tedy i o kolektivní vině, všichni táhnou za jeden provaz, který sice řídí Caligula, ale ostatní mu v tom zdatně sekundují. Už jen tím, že neudělají nic proti, nevzepřou se mu, nevezmou na sebe tu zodpovědnost, neudělají žádné rozhodnutí. Nakonec je Caligula zavražděn, ale je to ve chvíli, kdy už je na leccos možná i  trochu pozdě... I  v  tom můžeme vidět paralelu k  dnešní době – lidé jsou nespokojení, ale ani nezkusí udělat něco pro to, aby to bylo lepší. Myslíte si, že taková hra bude lidi zajímat? Určitě si své publikum najde. V Plzni k těmto velkým těžkým tématům tzv. vychováváme diváky dlouhodobě. Caligula je ale každopádně velké téma, které se týká nás všech. I mnozí vědci dnes varují, že jako společnost vykazujeme stejné příznaky jako staré civilizace v období úpadku – například právě ta římská. Jak to vnímáte vy? Do úpadku se řítíme asi už poměrně dlouho. Nevím, jak to dopadne, nejsem příliš optimista. Všechno, co vidím kolem sebe, spíš nasvědčuje tomu, že to dopadne hodně špatně. Ale myslím, že naše generace to už nezažije. Já jsem teď koupil chalupu, zplodil jsem syna a  v  podstatě nevím, co jsem to spáchal... (smích)

Přemýšlíte (například kvůli synovi) o  tom, že byste se angažoval v politice a pokusil se přispět ke změně společnosti, aby nedopadla jako ta římská?

Kolik máte vlastně za sebou rolí? Která vám byla osobně nejbližší? Přesně nevím, ale už jich bude více než sto. Nedá se jednoznačně říct, co mě oslovilo nejvíc. Z poslední doby určitě Sekal, pak Pygmalion i Srpen v  zemi indiánů, z  minulosti třeba Macbeth. To jsou věci, kvůli kterým u divadla jsem, protože mě osobně obohacují. V každé takové roli se mi podaří otevřít dveře, o  kterých jsem si myslel, že je ani v  sobě nemám. A  za nimi vždy něco je a někdy jsem až překvapen – někdy i nemile.

Právě jste oslavil 45.narozeniny, necítíte po těch letech téměř bez odpočinku přeci jen už únavu nebo vyhaslost? Když v  měsíci jedete na šest zájezdů, je to už únavné, to je pravda. To teď absolvuji bohužel proto, že divadlo na Palmovce, kde hostuji, už druhým rokem jen harcuje po republice. Jejich divadelní budovu ještě pražská radnice po povodních neopravila. Náročné to určitě je, ale na druhou stranu, když pak večer vylezeme na jeviště, ti lidé nám to vrátí. A letos by se mi mělo asi po dvanácti letech podařit, že bych měl volné celé prázdniny. Odmítl jsem hlavní roli v dalším seriálu, který se měl točit právě přes prázdniny, takže by to opravdu mělo vyjít. Co plánujete? Máte desetiměsíčního syna, takže rodinná dovolená? Moře? Na motorky to teď asi moc nebude?

Jak vznikají vaše postavy, je v  nich hodně z vás osobně, nebo převažuje představa režiséra?

K moři klidně, ale nic konkrétního jsme zatím neplánovali. Nejraději bych byl hodně na chalupě a  pozoroval, jak syn roste. Máme chalupu nedaleko Konstantinových lázní. Ale na motorkách jsme si už se ženou vyjeli minulý týden, takže to určitě také.

Raději opírám role více o sebe. Jde samozřejmě vždy o to, najít nějaký kompromis. Podstatné je, aby to mělo vždy hlavu a patu, aby to fungovalo.

Umíte si vůbec představit tak dlouhé volno? Nebude vám chybět práce a shon, na který jste zvyklý?

Před dvěma roky jste říkal, že byste rád zvolnil. Podařilo se vám to?

Umím si to představit bez problémů. Nejhorší jsou vždycky první tři dny, kdy hlídáte telefon, ale pak už je to v pohodě. Ale pravda je, že kvůli nějakým pracovním závazkům stejně budu muset jednou týdně do Prahy.

Ne. Pořád jezdím každý den do Prahy. Snažím se vždycky utáhnout jeden kohoutek, ale ono se to zase vyvalí na druhé straně. Teď například v podstatě téměř nedabuji, protože jsem na černé listině, poté co jsem se přidal ke skupině lidí, kteří chtějí za svoji práci adekvátní odměnu. Ale na druhé straně zase přišel další seriál pro Českou televizi, takže teď točím dva najednou.

Je něco, na co se těšíte od září? Září je pro mě ještě strašně daleko. Lucie Sýkorová / DJKT

Již třetí diskusní setkání Smart City uspořádala 16. 3. společnost TOP EXPO CZ v prostorách Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

Již 7. ročník přehlídky studentských kapel s doprovodným programem

Turnaj ve stolním fotbálku

14. 4. / VŠ klub Ucho / 19:00 ve stylu retromajáles 90‘s

16. 4. / VŠ klub Ucho / 19:00

Majálesová klubovka

Pivní štafeta

18. 4. / Divadlo pod lampou / 19:00 koncert studentských kapel

20. 4. / VŠ kluby / 18:00 výběh – běh – doběh mezi kluby

Prkna Neprkna

Královský pátek

22. 4. / Proluka / 15:00 hudba, divadlo, výstavy, jarmark a tančírna pod širým nebem

24. 4. / Nám. Republiky a Amfiteátr Plaza / 13:00 majálesový průvod městem volba Krále Majáles 2015

15:00 hod.

29. 4. 2015

„Pomož si, kdo můžeš“

Majáles – retro – párty

univerzitní areál ZČU Bory

Majáles Open Air 2015

Kapeláž

25. 4. / Amfiteátr a park Plaza / 12:00 koncerty, soutěže, svatby na 24 hodin, majálesové muzeum, majálesový borec a další…

29. 4. / ZČU Bory / 15:00 soutěžní přehlídka studentských kapel

plzen.majales.cz facebook.com/plzen.majales

Lenka Šimečková / FDULS