Fast food v České republice

Fast food v České republice – sociální, kulturní a ekonomické aspekty

Bakalářská práce

Zuzana Chreňová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor´s Dissertation

Fast food in the Czech Republic social, cultural and economic aspects

Zuzana Chreňová

The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Fast food v České republice – sociální, kulturní a ekonomické aspekty zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

..........................................................

Zuzana Chreňová V Praze dne 24. 04. 2014

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu PhDr. Jaroslavu Holoubkovi, za jeho ochotu, vřelý přístup, vedení a nasměrování tím správným směrem. Také děkuji paní Drahomíře Jirákové, panu Petrovi Vítkovi a Martinovi Sekovi za jejich drahocenný čas a odpovědi, které mi věnovali při rozhovorech a přispěli tak k tvorbě mé bakalářské práce.

ABSTRAKT CHREŇOVÁ, Zuzana. Fast food v České republice – sociální, kulturní a ekonomické aspekty. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 68s. Uvedená bakalářská práce je zpracována na téma fast food v České republice – sociální, kulturní a ekonomické aspekty. Skládá se ze tří hlavních částí. První z nich je věnována základním pojmům a popisu historie od starověku až po současnost. Vývoji ve světě a v České republice, popis pěti vybraných řetězců, mezi které patří McDonald´s, BURGER KING, KFC, SUBWAY a Bageterie Boulevard. Zaměřuji se také na zdraví, které souvisí se stravováním v rychlém občerstvení, reklamu a také na nejčastější způsob podnikání v tomto odvětví a tím je franchising. V druhé části jsem se zaměřila na průzkum formou dotazníku, kde jsem chtěla zjistit nejoblíbenější fast food řetězec u nás, důvody k návštěvám těchto restaurací a také srovnání fast food restaurací u nás a v zahraničí. Odpovědi jsem zhodnotila a znázornila v grafech. V této části jsem také uvedla tři expertní rozhovory s lidmi, kteří mají spojitost s fast food restauracemi. Tyto získané poznatky jsem vyhodnotila a uvedla je v závěru druhé části. Třetí návrhová část obsahuje shrnutí a je zaměřena na vylepšení nedostatků, podle mého osobního názoru. Cílem mé práce je zjistit, jak si stojí fast foody u nás v České republice, jejich oblíbenost, dopad na zdraví a sociální, kulturní a ekonomické aspekty. Hlavním cílem je vyhodnotit analýzu a zjistit problematiku dané věci s návrhem o zlepšení.

Klíčová slova: franšízink, pokrm, restaurace, rychlé občerstvení, řetězec, stravování, zákazníci.

ABSTRACT CHREŇOVÁ, Zuzana. Fast food in Czech Republic - social, cultural and economic aspects. *Bachelor´s Dissertation+ The institute of Hospitality Management. Prague : 2014. 68p. This Bachelor´s thesis is focused on the fast food in Czech Republic - social, cultural and economic aspects. It consists of three main parts. The first part deals with basic concepts and description of history from antiquity to the present. Developments in the world and in the Czech Republic, a description of the five selected chains, including McDonald's, Burger King, KFC, SUBWAY and Bageterie Boulevard. I also focus on health related to diet fast food, advertising, and the most common way of doing business in this industry and that is franchising. The second part is focused on the research in the form of a questionnaire where I wanted to find out the most popular fast food chain in this country, reasons for visits to these restaurants and compare fast food restaurants in our country and abroad. These answers I evaluated and typified in the charts. In this section, I also introduced three expert interviews with people who have a connection with fast food restaurants. These lessons learned I evaluated and introduced them at the end of the second part. The third part contains a summary and is focused on improving weaknesses, in my personal opinion. The goal of my work is to find out how fast food restaurants stand here in the Czech Republic, their popularity, impact on health, social, cultural and economic aspects. The main objective is to evaluate the analysis and determine the issues or comes with the proposal to improve.

Keywords: chain, fast food, franchising, catering, customers, dish, restaurant.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................ 9 1

2

3

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST .................................................................. 11 1.1

Základní pojmy .................................................................................................. 11

1.2

Historie fast food ............................................................................................... 14

1.3

Fast food řetězce ............................................................................................... 18

1.3.1

McDonald´s ................................................................................................ 18

1.3.2

KFC (Kentucky Fried Chicken) ..................................................................... 21

1.3.3

BURGER KING ............................................................................................. 23

1.3.4

SUBWAY ..................................................................................................... 26

1.3.5

Bageterie Boulevard ................................................................................... 27

1.4

Zdraví ................................................................................................................ 29

1.5

Franchising ........................................................................................................ 31

1.6

Reklama ............................................................................................................ 33

ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 35 2.1

Expertní rozhovory ............................................................................................ 35

2.2

Dotazník ............................................................................................................ 44

2.3

Zhodnocení analytické části............................................................................... 56

NÁVRHOVÁ ČAST .................................................................................................... 59

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 61 LITERATURA .................................................................................................................... 64 POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE ..................................................................................... 65 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 68

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1

Jste muž, žena?

Graf č. 2

Do jaké věkové kategorie spadáte?

Graf č. 3

Do jaké ekonomicky aktivní skupiny patříte?

Graf č. 4

Stravujete se v některých z fast food řetězců?

Graf č. 5

Pokud ano, tak jak často se stravujete ve fast foodu?

Graf č. 6

Proč využíváte služby fast foodu?

Graf č. 7

Při jaké příležitosti navštěvujete fast food?

Graf č. 8

Která z uvedených fast food restaurací je vaše nejoblíbenější?

Graf č. 9

Využíváte některých akcí ve fast food restauracích, jako například?

Graf č. 10

Vyzkoušel/a jste některých z fast food řetězců také v zahraničí?

Graf č. 11

Strávený čas při vyplňování dotazníku:

ÚVOD Téma mé bakalářské práce Fast food v České republice - sociální, kulturní a ekonomické aspekty jsem si vybrala na základě mých zkušeností s rychlým občerstvením. Je pozoruhodné, jaký masivní vliv má dennodenní propagace restaurací se zaměřením na rychlou přípravu jídel na všechny kolem nás. Sama si pamatuji na své zkušenosti s první návštěvou. Vybavuji si, když jsem si poprvé kousla do hamburgeru. Jeho chuť mě docela dost překvapila a to ne v moc dobrém smyslu. Říkala jsem si, co na tom ti lidé vidí. Nečekala jsem, že houska bude sladká v kombinaci s masem a do toho kyselá okurka. Všechny hamburgery, které jsem za tu dobu ochutnala, měly klasickou housku se slanou příchutí, posypanou sezamem. Takže ten slavný McDonald´s mě při mé první návštěvě vůbec neoslovil a dlouho jsem váhala také s další návštěvou. V dnešní době si do McDonald´s mile ráda zajdu a bez té sladké housky si to už ani nedovedu představit. Postupem času se samotné fast foody vyvíjely a předháněly mezi sebou pro získání každého nového zákazníka. Samotní návštěvníci začali být čím dál tím více náročnější na poskytované služby a kvalitu. Díky tomuto důvodu můžeme dnes v mnoha restauracích rychlého občerstvení vidět dětské koutky, slevové kupóny, bezedné nápoje, členství ve Drive Thru Clubu a další výhody. Podle mého názoru se dříve lidé v České republice dívali na fast food typu McDonald´s, KFC jako na restaurace, které za něco stojí a okupují horní příčky žebříčku oblíbenosti. Každou návštěvu jsme brali jako velký zážitek, kterým jsme se pak my mladší chlubili ve škole. Můj pohled na věc se naprosto změnil poté, co jsem strávila 12 měsíců v Americe. Lidé zde fast food brali opravdu jako jen úsporu peněz a času. Interiér, vybavení a celkový dojem při vstupu dovnitř, nebyl zdaleka tak hezký a moderní, jako je u nás. Šlo na první pohled vidět, že se nejedná o tak oblíbené místo. Fast food je v dnešní uspěchané době stále více a více populární. Člověk zde dostane teplé jídlo, za přijatelnou cenu a hlavně skoro bez čekání. Jeho vznik se těžce zachycuje, je tu skoro od nepaměti a však v polovině 20. století zažívá fast food znovuzrození. Podnikání v tomto odvětví neustále roste, a proto se stává v mnoha státech jako nejrychleji 9

rostoucím průmyslem. Jeho oblíbenost narůstá a více lidí ho zapojuje do svého způsobu života a stravování. Česká republika se stává velice lukrativní oblastí pro rozvoj fast foodů. Máme zde perfektní ekonomické, politické a demografické podmínky. Populace narůstá, ceny nemovitostí a daní jsou přijatelné, takže brzy můžeme očekávat proniknutí nových fast foodů ze zahraničí na náš český trh. Cílem mé práce je zjistit, jak si stojí fast foody u nás v České republice. Jejich pokrytí, cenová dostupnost, kvalita surovin a celkového pokrmu, oblíbenost a jeho dopad na zdraví člověka. Dále mě zajímamá nerozšířenější forma podnikání v tomto odvětví a také zaměstnanost s kariérním růstem. Hlavním cílem je vyhodnotit analýzu a zjistit problematiku dané věci s návrhem o zlepšení. Na začátku v teoreticko-metodologické části, je vysvětlení, co vůbec pojem fast food a slow food znamená, historie obecně a také historie v České republice. Následuje skladba a druh potravin, které nabízejí a také zaměření se na zdraví a reklamu. Co je to franchising a proč je tak využíván v tomto odvětví. Popis pěti fast foodů mezi které patří McDonald´s, BURGER KING, KFC, SUBWAY a Bageterie Boulevard, jejich vznik, historie, růst, pokrytí, a dostupnost. Dále mě zajímalo vystupování v médiích a postupný vývoj. V praktické části jsem se zaměřila na kladení otázek pomocí dotazníku. Chtěla jsem zjistit, který z pěti největších řetězců rychlého občerstvení u nás, je nejoblíbenější mezi veřejností, proč ho lidé navštěvují, jak často a při jaké příležitosti. Dostala jsem se také do kontaktu s lidmi, kteří pracují v těchto společnostech, nebo jsou přímo majiteli některé z nich a dotázala jsem se na určité informace ze vnitř společnosti. Ve třetí části se budu snažit navrhnout vylepšení pokrmů se zdravějšími surovinami a zaměření se na menu, pro lidi s různými typy diet. Poskytnutí výhod pro studenty a rodiny s dětmi, ale také rozproudění ekonomiky s pomocí státu. V práci jsem použila metody analytického dotazníku a expertních rozhovorů. Mezi informační zdroje patří odborná literatura a internet související s fast foody, zdravím, reklamou a franchisingem.

10

1

TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST

První část mé bakalářské práce je zaměřena na základní pojmy fast food a slow food. Historie, jak u nás v České republice, tak ve světě a popis jednotlivých vybraných společností, které jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala. Dále se zde zaměřuji na zdraví v souvislosti s fast food stravováním, reklamu a popis franchisingu, který patří mezi nejrozšířenější způsob podnikání v tomto odvětví. Druhá analytická část je věnována expertním rozhovorům a dotazníkovému průzkumu. Také jsem si určila hypotézy, které budou v analytické části vyhodnoceny. Jedná se o tyto hypotézy: 

Fast food restaurace navštěvují nejvíce náctiletí.



Největším důvodem návštěvy fast food restaurací je rychlost přípravy pokrmu.



1.1

McDonald’s patří mezi nejoblíbenější fast food restaurace u nás.

Základní pojmy

Fast food V dnešní době definice slov fast food je velmi různorodé. Nejjednodušší a nejpoužívanější překlad je „rychlé jídlo“. Jedná se svým způsobem o druh veřejného stravování, kde dochází k rychlému výběru, prodeji a následné konzumaci pokrmu. Strávník se může najíst rychle při cestě, například v automobilu, či ve stoje a častokrát nemusí při konzumaci přerušit činnost, kterou doposud vykonával. Ve slovníku Merriam-Webster můžeme najít první definici slov fast food z roku 1951, kde je uvedeno: „Pokrm, který je rychle připraven a naservírován“ a je „rychle dostupný či

11

připravený ke konzumaci, s malým důrazem na kvalitu,“ neboli „Ne příliš drahý pokrm, který je velmi rychle připraven a servírován“. 1 Slova „Fast Food“ také úzce souvisí se slovy „Junk Food“. Jde především o potraviny, které obsahují velké množství tuků, soli, cukru a naopak malé množství vlákniny, minerálních látek, vitamínů a dalších života prospěšných látek. Jinými slovy řečeno, tyto potraviny nám dodají tak akorát kalorie, ale už nic užitečného. Fast food má také význam jako provozovna s rychlým občerstvením, tím mám na mysli restauraci neboli (QSR – quick service restaurant), kde takto upravené jídlo lze dostat. Většinou se jedná o jídla s omezenou nabídkou a určitým druhem přípravy. Lidé zde jídlo vidí na obrázcích a nasvícených tabulích. Vybraný pokrm zaplatíte předem, ale během pár vteřin ho obdržíte. Můžete si vybrat, zda jídlo budete konzumovat v restauraci nebo si ho necháte zabalit s sebou. Pokud se podíváme do publikace Nová slova v češtině – slovník neologizmů 2, nalezneme zde hned tři vysvětlení slovního spojení fast food: 1) rychlé občerstvení, 2) provozovna, kde se prodává rychlé občerstvení, 3) firma či podnik, které jsou zaměřené na výrobu a podávání rychlého občerstvení. Variantou slovního spojení fast food je pak podstatné jméno fastfood. Správné tvary přídavného jména, které znamenají „vztahující se k rychlému občerstvení“, jsou dva: nesklonné, fast food a v češtině přizpůsobené fastfoodový.2 Čili když to shrnu, tak rychle, levně a pohodlně, i tak se dá nazvat moderní rychlé občerstvení.

Dříve u nás lidé znali fastfoodové pokrmy tipu párek v rohlíku, hranolky v kornoutku s plastovou vidličkou, klobása na tácku s hořčicí a chlebem. Dnes se již i u nás rozšířily řetězce s rychlým občerstvením ze zahraničí a na ty naše „staré fast foody“ už nezbylo tolik místa.

1

http://www.merriam-webster.com/dictionary/fast%20food MARTINCOVÁ, O. et al. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha : Academia, 2004. 568 s. ISBN: 80-200-1168-4 2

12

Slow food Hnutí slow food založil Carlo Petrini v Itálii v roce 1986 jako opak fast foodu. Manifest slow food vznikl v roce 1989 v Paříži, kde ho podepsalo 15 delegátů ze zakládajících zemí. V dnešní době je zde přes 100 000 členů ve 153 zemích světa a tyto počty stále narůstají.

Jedná se o neziskové eko-gastronomické sdružení. Cílem je udržení gastronomických tradic, zájem lidí o jídlo, které jedí, odkud pochází a jak chutná. Proto také vzniklo motto slow foodu: „dobrý, čistý a fair…“.

Jedna z nejdůležitějších aktivit toho hnutí je zachování biodiverzity. Jde o ochranu živočišných druhů, rostlin a podpory produkce tradičních historických metod. Jedná se především o pomoc drobným zemědělcům a producentům. V roce 2003 byla založena Nadace Slow Food na ochranu biodiverzity, jejímž cílem je koordinovat a kontrolovat finanční podporu projektů. Slow food v České republice V České republice v současnosti funguje šest konvivií (sdružení). Mají podobné základy, mezi které patří co nejvíce rozšířit pojem slow food mezi nejširší veřejnost, účast na národních a mezinárodních projektech, vzdělávání producentů potravin k udržení místní produkce a biodiverzitě. Podpora místních výrobků a tradic, vzdělávání spotřebitelů a podnikatelů v gastronomii s cílem podpořit využívání místních zdrojů, uchování a obnovení regionálního i národního kulinárního dědictví a v neposlední řadě spolupráce s ostatními konviviemi v České republice a zahraničí.3

3

http://www.slow-food.cz/

13

1.2

Historie fast food

Fast food ve starověku Mnozí by se mohli domnívat, že rychlé občerstvení je poměrně nová záležitost, která vznikla nedávno, kvůli tak uspěchané době. Ve skutečnosti historie tohoto odvětví je tak stará, jako města sama. Ve starověkém Řecku vznikaly stánky s chlebem a olivami, kolem roku 512 před n. l. vznikaly restaurace v Egyptě, které nabízely pokrm z divokých kuřat, obilí a cibule. Asie zase s dlouhou tradicí nabízela čínské nudle, na středním východě jste si pro změnu mohli pochutnat na chlebových packách a falafel (pokrm pro vegetariány z cizrny).4 Rychlé občerstvení, které v tu dobu existovalo, mělo podobu spíše pouličního prodeje. Dalo by se říct, že zde byly určité druhy stravovacích zařízení, které byly tvořeny kuchyní a pultem, kde se obsluhovalo. Kvůli jejich malým prostorám, zde nebylo ani místo k sezení a tak se často jedlo, tam, kde se člověk nacházel. Podle průzkumů vyšlo najevo, že průměrný Říman žil jako průměrný člověk v dnešní společnosti, to znamená, že jedl za chůze a spěchu. Při archeologických výzkumech bylo zjištěno, že domovy Římanů neměly kuchyně, ani žádné kuchyňské náčiní a tak se spoléhali na jídlo od prodavačů z ulice. Cesty k arénám a stadionům byly posety kavárnami a restauracemi, takže už v té době šel vidět zájem o občerstvení při sportovních utkáních, jak je tomu i dnes. 5 Proto, aby se jídlo dalo konzumovat více dní a nekazilo se tak rychle, využívali různé způsoby. Například solení, sušení, či uzení. K dostání zde tedy bylo sušené ovoce a maso, solené a uzené ryby, chléb a víno.

4 5

http://www.viscojis.cz/vyziva/zdrava-telesna-hmotnost/170-rychle-oberstveni-neboli-fast-food http://www.culinaryarts360.com/index.php/ancient-romans-and-their-fast-food-17620/

14

Fast food ve středověku Strava ve středověku byla obdobná, jako ve starověku. Vyšší společenské postavení znamenalo přístup k jídlu, naopak chudí lidé se moc pestré stravy nedočkali. Většina lidí žila v pokoji, kde nebylo ani ohniště, pouze někteří měli v domě kuchyni. Mouka byla velice důležitá surovina, ze které vyráběly koláče, oplatky, vafle, placky, palačinky a pečivo. Nejdostupnější byl v té době chléb, který byl levný a poměrně trvanlivý. Kromě výrobků z mouky si člověk mohl zakoupit také paštiku, nebo masové taštičky, a pokud si přinesl suroviny z domu, mohl si je zde i upéct. Pouliční provozovny zde byly hlavně pro chudé obyvatelstvo. Říkalo se, že prodejci jsou zde nečestní a špinaví, což byla častokrát pravda, ale chudým lidem nic jiného nezbývalo. 6 Princip rychlého občerstvení, jaký známe dnes se zase tak moc neliší od dávných dob, naopak došlo ke změnám skladby potravy, technologickému a dopravnímu rozvoji, který přispěl k vývoji pokrmů pro dnešní společnost. Vznik nových fastfoodových restaurací S nástupem automobilů se začaly rozvíjet nové restaurace s nabídkou jednoduchého menu a rychlým, pohodlným servisem. Lidé více cestovali a neměli tolik času na jídlo. Proto byla důležitá rychlost přípravy pokrmu a možnost vzít si jídlo s sebou do vozu. Vzhled takových restaurací tomu byl přizpůsoben jak v interiéru, tak navenek. Nutností byla reklama, která byla dobře vidět ze silnice a upoutala řidičovu pozornost již z dálky. Ve druhé polovině 20. století se tento styl reklamy rychle uchytil a několik podobných restaurací již stálo u dálnic. Konkurence rostla a důsledkem bylo snižování ceny pokrmů. Proto bylo potřeba přizpůsobit ceně také odpovídající menu, ve kterém došlo k určitým omezením. V menu vedly pokrmy, které se daly připravovat na malém prostoru, snadno, rychle, levně a za použití minimálního vybavení. To vedlo k tomu, že zaměstnanci nemuseli být kuchaři, ale

6

FREEDMAN, P. 2008. Jídlo - dějiny chuti. Praha : Mladá fronta, 2008. 368 s. ISBN 978-80-204-1847-0.

15

stačilo zaškolit člověka, aby zvládl přípravu a rychlý výdej pokrmu. Objednávky vzrostly, tím pádem ceny se mohly snížit a prodejci tak měli zisk zachován. 7 Inovace fast foodu ve světě I přes svou 2500 let dlouho historii má odvětví rychlého občerstvení stále veliký potenciál do budoucna. V současné době je na světě v provozu asi pět set tisíc provozoven a každým dnem se otevírají nové. Moderní rychlé občerstvení je spojováno především s USA a také se vznikem pokrmu hamburger. První zmínka receptury takzvaných hamburských klobásek se objevila v kuchařce Angličanky Hannah Glasseové z roku 1758. Až o několik desítek let později se začal steak podávat mezi dvě housky. Americký řetězec White Castle během 20. let předurčil, jak budou restaurace s rychlým občerstvením vypadat. Základem byl standardní produkt, za nízkou cenu. Bratři McDonaldové se o rozšíření postarali ve 40. letech a to hlavně díky využití výrobních strojů. 8 V 60. letech se fast foody začaly rozšiřovat do dalších světových zemí. Začaly vznikat nové restaurace tohoto tipu a s tím rostla i kritika. Lidé z vyšší společenské třídy nahlíželi na fast food jako na další chabý projev americké kultury. Navzdory kritice, kterou byly a jsou fast foody podrobovány, neustále rostou. Jsou to miliardové podniky, které dávají práci mnoha lidem a mají velký vliv na obyvatelstvo i na svět. Fast food v sousedních státech Řetězec McDonald’s plánuje v Německu navýšit počty otevřených restaurací, v roce 2022 jich chce mít otevřeno až na 1700. Tato skutečnost nese sebou i určité komplikace jak od institucí za boj o zdravém stravování, tak umístění provozoven v historických a státních

7

SMITH, A. F. 2006. Encyclopedia of Junk Food and Fast Food. London : Greenwood Press, 2006. 321 s. ISBN: 0–313–33527–3. 8 http://relax.lidovky.cz/hamburger-vznikl-v-roce-1758-dca/zajimavosti.aspx?c=A080826_092526_ln_zabava_ter

16

objektech, což se již nelíbí i neutrálním obyvatelům. Působí zde také KFC, Burger King a vedou mezi sebou soudní spory o umístění těchto řetězců.9 V Polsku je nejrozšířenějším fast food zařízením kebab, jehož kvalita je poněkud proměnlivá. K nejoblíbenějším pokrmům zde patří bigos (sytá masová směs se zelím).10Z hlediska fast food řetězců zde vede McDonald’s. K jeho větší popularitě také přispívá otevírání dětských hřišť a McCafé. Na Slovensku převládají spíše malé nezávislé fast food podniky, než ty řetězcové. V roce 2012 na Slovenském fast food trhu měli malé podniky tržbu 65% a zbylých 35% připadaly řetězcovým podnikům. Rakouský fastfoodový trh vede firma McDonald’s. V roce 2012 jsme zde mohli najít již 185 provozoven. Společnost neustále investuje a vylepšuje již otevřené prodejny. Pro Rakušany je velmi výhodná cena pokrmu a rychlý servis.11 Fast food v České republice Česká republika je velmi populární pro fast food řetězce. Vše to odstartoval jeden z nejoblíbenějších řetězců dnešní doby, McDonald´s. Ten otevřel svoji první provozovnu v roce 1992 v Praze ve Vodičkově ulici. Jako další se na českém trhu objevil řetězec KFC v roce 1994 v Praze. Ten se specializuje na přípravu pokrmu z kuřecího masa. Dlouhou dobu si Češi vybírají mezi těmito dvěma fast foody. Nové řetězce se otevírají až v roce 2003, rozšiřují tak nabídku o americké sendviče SUBWAY a francouzské bagety z konceptu Bageterie Boulevard. O pět let později přibývá BURGER KING, pro Čechy doposud neznámý, ale v zahraničí konkurující McDonald´s. Jedna desetina českého obyvatelstva navštíví nejméně jednou týdně některý z fast foodů. Jednou měsíčně sem pak zamíří třetina obyvatel. Tento tip stravování vyhledávají lidé,

9

http://www.magazin.firenet.cz/index.php/specialy/ekonomika/1625-mc-donalds-chce-zvysit-expanzi-sesvymi-restauracemi-v-nemecku 10 http://life.ihned.cz/?p=030000_d&article[id]=56013600 11 http://www.euromonitor.com/fast-food-in-austria/report

17

kteří nemají dostatek času a potřebují se rychle najíst. Češi si velice oblíbili rychlé občerstvení a do budoucna lze očekávat vstup nových řetězců na náš trh. Mezi nově příchozí chce také patřit firma Church's Chicken, která by vystupovala v České republice pod názvem Texas Chicken a jedná se o druhý největší řetězec s kuřecím rychlým občerstvením na světě. Dalšími novými řetězci by se měly stát Papa John's, který má v nabídce pizzu a také Dairy Queen, restaurace s mléčnými koktejly a zmrzlinou. Český trh zaujal nejen svou oblíbeností rychlého občerstvení mezi zákazníky, ale také možností umístit svou provozovnu do nákupních center, kterých máme zde velké množství. Další výhodou je poloha České republiky s hustou dopravní sítí a velkým počtem benzinových stanic. 12 Vybrala jsem si 5 fast food řetězců, které působí na našem trhu, popíši zde jejich historii, oblíbenost a využití. Zvolila jsem McDonald´s, KFC, BURGER KING, Bageterie Boulevard a SUBWAY.

1.3

Fast food řetězce

1.3.1 McDonald´s První restauraci McDonald’s

otevřeli bratři Dick a Mauricie McDonaldovi v San

Bernardinu v Kaliforni roku 1940. O osm let později začali cítit, že se doba mění a nahradili porcelánové talíře, sklo a kovové příbory za papír a výrobky z umělé hmoty. Roku 1952 se pokusili začít s franšízou, ale výsledky byly ubohé. „Dick a Maurice byli skvělí vlastníci jedné restaurace. Věděli, jak takový podnik řídit, dokázali vytvořit výkonný systém, snižovat náklady a zvyšovat zisky. Byli to výkonní manažeři. Nebyli to ale leadři.“ (Maxwell, 2007, s. 23) O dva roky později narazili na muže jménem Raymond Albert Kroc, který stál na počátku vzniku konceptu restaurace McDonald´s tak, jak ho známe dnes.

12

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/1034676

18

Zakladatel Raymond Albert Kroc Raymond Albert Kroc se narodil roku 1902 v rodině českého emigranta Aloise Kroce. Jeho prarodiče Barbora a František Krocovi vlastnili malou hospodu ve Stupně, asi 16 km od Plzně. Již v 15 letech začal Raymond pracovat a nastoupil jako řidič sanitky u Červeného kříže. Aby tuto práci získal, musel lhát o svém věku. Živil se také jako pianista v jedné rozhlasové stanici a prodejce papírových kelímků firmy Lily Tulip Cup. Na svůj dům si vzal hypotéku a své celoživotní úspory investoval do přístrojů na výrobu mléčných koktejlů značky Multimixer. Po dobu sedmnácti let cestoval po Spojených státech a v roce 1953 se dozvěděl o restauraci v San Bernardinu v Kalifornii, která využívala osm mixérů značky Multimixer. Vydal se tedy na západ pod vidinou většího prodeje. Propracovaný systém, kterým restaurace dokázala rychle, a kvalitně obsloužit velké množství zákazníků se mu hned zalíbil. Podstatou podnikání bratrů McDonaldů bylo poskytování omezené nabídky jídel (hamburgery, cheesburgery, hranolky, nealkoholické nápoje a mléčné koktejly) za ceny tak nízké, jak jen to bylo možné. „Brzy se s bratry McDonaldovými dohodl a v roce 1955 založil firmu McDonald´s Systems, Inc. (později přejmenovanou na McDonald´s Corporation.) Kroc okamžitě koupil právo na franšízu, aby ji mohl používat jako model a prototyp. Ten pak používal k prodeji dalších franšíz. Pak začal sestavovat tým a budovat organizaci, která by umožnila rozšířit McDonald´s po celé zemi. Zaměstnal nejschopnější lidi, jaké mohl nalézt. Jak jeho tým rostl, jak co do velikosti, tak co do schopností, získávali jeho lidé další posily s vůdcovskými schopnostmi.“ „Během svých prvních osmi let ve firmě McDonald´s nebral žádný plat. Navíc si půjčil od banky peníze proti svému životnímu pojištění – jen proto, aby měl na platy několika klíčových vedoucích, které chtěl získat pro svůj tým. Nicméně jeho oběti a jeho leadership se mu nakonec vyplatili. V roce 1961 od bratří McDonaldů koupil výsadní práva a udělal z firmy skutečně americkou instituci s mezinárodním věhlasem.“ (Maxwell, 2007, s. 23 24) 19

Statistika v roce 1962 byla vskutku ohromující, prodala se jedna miliarda hamburgerů a v provozu bylo 500 restaurací. O rok později se zrodil klaun Ronald McDonald. V šestileté celonárodní televizní kampani ho znalo 96% amerických dětí. V roce 1974 je otevřen první Ronald McDonald House ve Philadelphii. V roce 1968 Jim Delligatti přichází se sendvičem Big Mac. O patnáct let později se na americkém trhu poprvé objevují Chicken McNuggets. Koncept McDonald´s se rozšířil do celého světa. V současnosti je otevřeno přes 30 000 restaurací ve 121 zemích světa a denně obslouží 46 milionů zákazníků. Každých sedm hodin je otevřena nová provozovna. McDonald´s se stal druhou nejznámější značkou na světě. Mezi nejnavštěvovanější restaurace patří McDonald´s na Puškinově náměstí v Moskvě. Ray Kroc zemřel v roce 1984 v San Diegu v Kalifornii. Celý život se snažil přicházet s novými nápady, ačkoliv nebyl zakladatelem systému rychlého občerstvení, dovedl tento koncept téměř k dokonalosti. Bez pochyby patří mezi největší světové podnikatele. McDonald´s v České repubice Společnost McDonald´s vstoupila na český trh 20. března 1992 v Praze ve Vodičkově ulici. Na zákaznicích šlo vidět, že se firma uchytí a bude populární. V témže roce se v hlavním městě objevily další restaurace a to na Václavském náměstí a u Anděla. O rok později se otevírá restaurace v Ostravě a první "drive-thru" ve Velkém Meziříčí na dálnici D1. Dnes má McDonald's největší pokrytí na českém trhu mezi restauracemi. Každý den navštíví restaurace McDonald's více než 600 milionů zákazníků a toto číslo stále stoupá. V červnu 2009 bylo otevřeno první McCafé v České republice. O rok později už vyrostlo dalších 20 kaváren McCafé. Jedná se o největšího zaměstnavatele v České republice. Patří mu také ocenění Zaměstnavatel roku – Stejná šance. Většina restaurací je provozována formou franšízy. Podporuje také sporty a další aktivity v České republice. Restaurace staví na čtyřech základních pilířích. Jedná se o kvalitu, obsluhu, přiměřené ceny a čistota, vše dělají pouze za jedním účelem a tím je spokojenost zákazníka. 20

Zdraví v McDonald's Tuk na smažení - Kvalita tuku u McDonald´s měří denně 3M testem, tuky se pravidelně vyměňují a filtrují přes dva filtry. Jedná se o smíchaný řepkový a slunečnicový olej. Každá nádoba na smažení je určena pouze pro jeden výrobek. Vitamíny a zelenina - Ve stálé nabídce jsou tři druhy salátů, v létě je pak nabídka obohacena o jeden sezónní salát. Děti si mohou vybrat místo hranolků ovocný sáček (krájená jablka a hroznové víno). Ceny vždy odpovídají ceně a kvalitě výrobku. Obsah tuku ve výrobcích - Zálivky a omáčky se vyrábějí se sníženým obsahem tuku. Hranolky se připravují tak, aby se zabraňovalo vsáknutí tuku, ale přesto byly křupavé. Maso jako je hovězí, nebo vepřové se peče na kontaktním grilu, kde se tuk nepoužívá.

1.3.2 KFC (Kentucky Fried Chicken) Zakladatel KFC se jmenuje Colonel Harland Sanders, který se narodil v roce 1890 a pochází z Henryville ve státě Indiana. Již od 6 let začal pomáhat doma v kuchyni, tam se projevila jeho vášeň pro vaření. Během dalších 30 let si vyzkoušel různé profese. Pracoval jako voják, hasič, kapitán parníku, pojišťovací makléř, pomocník u kováře, železničář a také jako farmář, ale nic ho nedokázalo naplnit. V roce 1930 si otevřel svou první čerpací stanici s restaurací, která nesla název Sander´s restaurant. Tady začal Colonel nabízet kuřecí speciality podle vlastní receptury. O pět let později se jeho podnik zapsala do průvodce po restauracích Duncana Hinese „Dobrodružství dobrého jídla“. Za pár let dokázal zkrátit dobu potřebnou pro přípravu kuřete na pouhých 5 minut. V roce 1940 dokončil svůj světoznámý recept 11 bylin a koření na kuře, nazvaný „Original Recipe“. Tento recept je pečlivě uschován v trezoru ve městě Louisville, tak aby zůstal v utajení.

21

Dvacet let po otevření jeho první restaurace ji musí Colonel zavřít, kvůli rekonstrukci silnice. Jeho touha se rozvíjet byla ale silnější a proto se nevzdává a jeho proslulé kuře zná už celé USA. V roce 1952 otvírá svou druhou restauraci a o tři roky později začal cestovat po USA. Během následujících 5 let otevřel 190 nových restaurací po celých USA. První kyblík s kousky kuřete se objevil v roce 1957. Za tři roky se Colonelův recept dostává také do Evropy, kde otevírá šestistou restauraci. V letech 1966 – 1969 KFC vstupuje na burzu, v roce 1971 je již po celém světě přes 3500 restaurací. V roce 1976 se Colonel stává jedním z nejznámějších lidí v USA. O rok později má Colonel proslov v americkém kongresu. Rok 1980 byl jeho poslední, ale stihnul v něm navštívit mnoho svých restaurací po celém světě a zcestoval tak přes čtvrt milionu mil. 13 Na svých internetových stránkách také uvádějí mnoho receptů, jako na příklad: Quesadillas s kuřecím masem KFC, španělský salát s kuřecím masem v tortille, chlebová polévka, grilované filé z kuřecího masa, KFC stripsy s melounem a mnoho dalších. Můžeme zde také najít recepty na dezerty, jako je třeba čokoládové fondue, nebo pečené banány v čokoládě.14 KFC v České republice Tento rok uplynulo 20 let od otevření první pobočky v Praze ve Vodičkově ulici, nedaleko od konkurující firmy s rychlým občerstvením McDonald's. Dnes si můžete pochutnat na kuřatech v 65 restauracích v České republice, ale to zdaleka není konečné číslo. Od března se také obohatila nabídka o snídani, která se podává každý všední den od 6:30 až do 10:30 ve vybraných pobočkách.

13 14

http://www.kfc.cz/z_kuchyne/coloneluv_pribeh http://www.kfc.cz/z_kuchyne/recepty

22

Každá nová restaurace, která se otevře, bude mít nový způsob obsluhy, který odděluje objednávku jídla od výdeje. Tento systém zlepší jak organizaci, tak zrychlí obsluhu. Společnost AmRest, které patří sít KFC se zaměřuje na posílení poboček v regionech. Letos plánují dvě nové pobočky, jednu v Teplicích a druhou v Mostě. „KFC za dvacet let v České republice obsloužil 160 milionů strávníků, připravil jim víc než 30 tisíc tun kuřecího masa, spotřeboval 25 tisíc tun brambor na hranolky, deset tisíc tun zeleniny na saláty a nalil jim téměř 80 milionů litrů nápojů. V řadách jeho zaměstnanců se v postupně budovaných 65 pobočkách vystřídalo za tu dobu 25 tisíc zaměstnanců.“15

1.3.3 BURGER KING V roce 1954 zakládají přátelé Jamew McLamore a David Edgerton BURGER KING Corporation. Jejich koncept, jehož první restaurace byla otevřena o rok později, je postaven na kvalitních surovinách a přátelském přístupu. Nejoblíbenější a jedno z nejznámějších menu po celém světě, Whooper menu, je možné v restauracích objednat až o další dva roky později. BURGER KING se stává stále oblíbenějším mezi lidmi, a proto zahajuje v následujících letech velkou mediální kampaň, která je založena na vysílání reklamy v místní televizní stanici v Miami. Hraje zde kreslená postavička BURGER KING s vábícím sloganem: “Tam, kde jsou děti za krále!” Mimochodem, televizní reklamou BURGER KING odstartoval řadu televizních kampaní, které trvají více než 50 let a reagovalo na ni mnoho konkurenčních fast foodů. Sedmdesátá léta patřila ve znamení expanze a růstu. BURGER KING otevřel první novou restauraci mimo USA a to téměř v “sousedním” Portoriku, které patřilo mezi vyhledávané turistické místo Američanů. Právě na konci sedmdesátých let bylo otevřeno více jak 275 restaurací řetězce. V rámci konkurenčního boje otevírá BURGER KING u většiny svých restaurací Drive-thru okénko a následně na to přidává do své nabídky nové druhy hamburgerů a snídaňové menu.

15

http://ekonomika.idnes.cz/kfc-slavi-v-ceske-republice-20-letdao/ekoakcie.aspx?c=A140129_143401_ekoakcie_spi

23

V polovině osmdesátých let BURGER KING dobývá evropský kontinent a otevírá tak první restauraci ve Španělsku. Další důležitý krok přichází v roce 1982, kdy BURGERG KING zahájil marketingovou kampaň na podporu svého plameny grilovaného hovězí masa ve srovnání oproti McDonald’s. V tomto roce otevírá BURGER KING nové restaurace také v Asii a Pacifiku. Mezitím v Americe nadále rozšiřuje svou nabídku o nové pokrmy, podávané jak k snídani, tak v průběhu celého dne. Až v roce 1998 dochází k další větší a poslední změně, která stojí za zmínku. V tomto roce dostalo logo BURGER KING podobu, kterou můžeme vídat na všech materiálech, reklamách a restauracích do dnes. V současné době má BURGER KING přes 13 000 provozoven v 88 zemích světa, přičemž 66% z nich jsou v USA. Denně je obslouženo přes 11 milionů zákazníků a každý rok se prodá přes 2,4 miliardy hamburgerů. Ovšem největší restaurace se nenachází v USA, ale v Budapešti v Maďarsku. Mezi zásady, které BURGER KING dodržuje, patří jídlo, kde si udržuje vysokou kvalitu a skvělou chuť za přijatelnou cenu. Dále si dává zaležet na lidech, ať se jedná o zaměstnance, franšízanty, dodavatelé, nebo hosty restaurace, protože ti stojí za úspěchem. A v neposlední řadě se jedná o prostředí, tak aby se všichni cítili pohodlně. BURGER KING v České republice V Praze ve Zličíně se v roce 2008 otevřela první restaurace. V současnosti je v České republice 12 restaurací, z toho 10 je v Praze. Pak následuje jedna v Brně a druhá v Ostravě. Slogan, který tuto firmu provází, mluví za vše: "Burger King je králem chuti". BURGER KING ve světě USA a Kanada Založení první restaurace BURGER KING v roce 1954 v Miami na Floridě znamenalo položení základního kamene našeho úspěchu. Dnes je BURGER KING zastoupen ve všech státech USA a v Kanadě – jedná se celkem o více než 7 600 restaurací.

24

Evropa První restaurace v Evropě byla otevřena roku 1975 ve Španělsku. Restaurace dnes existují také v těchto evropských zemích: Dánsko, Německo, Gibraltar, Irsko, Island, Itálie, Česká republika, Malta, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Maďarsko, Velká Británie a Kypr. Jen ve více než 640 britských restauracích se za rok prodá asi 40 milionů burgerů WHOPPER. Asie a Pacifik Od roku 1982 nabízí BURGER KING grilované pochoutky i v Asii a Austrálii. Více než 200 restaurací se v Asii nachází právě v těchto zemích: Čína, Guam, Japonsko, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Malajsie, Filipíny, Singapur, Korea, Tchaj-wan a Thajsko. Více než 350 restaurací BURGER KING v Austrálii a na Novém Zélandu však nese název HUNGRY JACK’S. Zvláštní specialita: AUSSIE BURGER, což je WHOPPER navíc s vejcem, slaninou a červenou řepou. Blízký východ a Afrika V roce 1993 se BURGER KING dostal na Blízký východ a otevřel svou první restauraci v Saúdské Arábii. Dnes se dá BURGER KING navštívit v Izraeli, Kataru, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Jordánsku, Libanonu nebo ve Spojených arabských emirátech. Také si můžete svůj WHOPPER nechat dodat domů, protože některé restaurace na Blízkém východě nabízejí svým zákazníkům roznáškový servis. Jižní Amerika a Karibik Roku 1963 byla v Portoriku otevřena první restaurace BURGER KING mimo Spojené státy. Dnes existuje více než 700 restaurací v následujících zemích: Argentina, Aruba, Bahamy, Bolívie, Brazílie, Chile, Kostarika, Curaçao, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Kajmanské ostrovy, Guatemala, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Portoriko, Svatá Lucie, Svatý Martin, Trinidad a Tobago, Uruguay a

25

Venezuela. V Bolívii se nachází nejvýše položená restaurace BURGER KING na světě: Zde se burgery vychutnávají v nadmořské výšce více než 3000 metrů nad mořem.16

1.3.4 SUBWAY Sendviče SUBWAY jsou slavné americké sendviče připravené před zákazníkem podle jeho přání. Skládají se z čerstvě upečeného pečiva, masa, zeleniny a jedné z mnoha omáček. Ve státě Connecticat, městu Bridgeport roku 1965 jistý sedmnáctiletý, cílevědomý student Fred DeLuca snažil najít cestu, jak si vydělat peníze pro studium na vysoké škole. Rodinný přítel Dr. Peter Buck pobídl Freda, ať si otevře občerstvení se sendviči a ze zisku může financovat studium. Dr. Bruk pak Fredovi půjčil 1 000 dolarů a v srpnu roku 1965 společně otevřeli podnik se jménem „Pete’s Super Submarines“. První rok stá hodně dřiny, ale vyplatilo se a další rok otevřeli duhou provozovnu. Název Pete’s Super Submarines se zkrátil na SUBWAY a vzniklo také známé žluté logo. Fred a Peter již byli zběhlí v podnikání se sendviči a byli si také vědomi toho, že je důležité poskytnout zákazníkovi perfektně připravený a kvalitní výrobek, se špičkovým servisem. Také dokázali držet provozní náklady na co nejnižší úrovni a vyhledávali nové lokality pro otevření dalších restaurací. Dali si za cíl, že během 10 let otevřou 32 nových restaurací. V Connecticutu v roce 1974 provozovali již 16 restaurací a začali přemýšlet, že by svůj koncept nabídly i jiným zájemcům, kteří by ho také chtěli provozovat. Cílených 32 restaurací již tedy neotevřeli, ale díky propracovanosti svého konceptu započali rozvoj značky, která má v dnešní době nejvíce otevřených poboček na světě. Jedná se již o více než 39 000 restaurací. V současnosti jsou všechny restaurace provozovány na základě franšízingové licence. A co se týče Freda, ten svůj cíl splnil. V roce 1971 získal vysokoškolský titul z psychologie a stal se úspěšným podnikatelem. Fred věří v to, že i cesta se může stát cílem.

16

http://www.myburgerking.cz/o-burger-king/o-nas/

26

Díky franšízingovému systému sít rychle rostla a v roce 2010 se stala největší sítí z hlediska počtu stravovacích provozoven na světě. Možná právě pro osvědčený koncept a nízké vstupní náklady je tato franšíza oblíbena mezi franšízanty. SUBWAY v České republice První restaurace SUBWAY v České republice byla založena v roce 2003 v Praze. V současné době je zde 14 poboček. „I v České Republice si můžete z našeho menu vybrat sendviče, které mají nízký obsah tuku a méně než 350 kalorií. Můžete tyto sendviče zahrnout do své životosprávy a spolu s cvičebním programem udržovat zdravý životní styl. Během let si řetězec SUBWAY vybudoval respektovanou pověst mezi restauracemi s rychlým občerstvením díky své nabídce alternativy k tradičním mastným a tučným fast-foodovým jídlům.“17

1.3.5 Bageterie Boulevard Je jediný původní český řetězec ve stylu quick service restaurant. Koncept je zaměřen na francouzské braserie. Jde hlavně o čerstvě připravené suroviny a jednoduché recepty. Přední šéfkuchaři každé tři měsíce obměňují speciální sezónní menu. K dostání jsou zde obložené bagety, ale také polévky, dezerty, sladké pečivo, jogurty, zeleninové či ovocné saláty, nebo speciální snídaňové menu. Nápoje k dostání jsou domácí ice tea, ovocné smoothie nebo třeba zázvorový čaj. Bageterie Boulevard se oficiálně profiluje jako restaurace pro zaneprázdněného člověka, který si chce vychutnat vyvážený, kvalitní a zdravý produkt v inspirativním prostředí. První Bageterie Boulevard byla založena v roce 2003 v Dejvicích, dále následovala ve Vodičkově ulici na Praze 1, další vznikla v roce 2008 v obchodním centru Flóra. Dnes v České republice je již otevřeno 18 poboček. Většina poboček je provozována pomocí franšízy.

17

http://www.subsandwiches.cz/indexs.php?id=nutricni-hodnoty

27

Historie „Podle legendy sahají dějiny bulváru do dob nacistické okupace. Do dob, kdy celou Paříž postihl úplný zákaz vydávání novin a uzavření všech novinových redakcí, což znamenalo pro většinu novinářů ztrátu zaměstnání. Dva z nich, Pierre Miette a Francoise Beurre, pracující do té doby v malé redakci deníku „JOURNAL D᾿HIER“, se museli začít živit jinak. A tak přijali práci v pekařství vzdáleném pár kroků od zavřené redakce. Tomu se odedávna říkalo Boulangerie Boulevard, kvůli jeho poloze na rohu dvou hlavních ulic. Zanedlouho si všimli, že zákazníci, kteří čekají ve frontě na čerstvé pečivo, velmi často probírají různé historky o dění na ulici. A nápad byl tu! Co je lepší pro psaní a publikování článků více než papír, do kterého se odedávna balí v pekařství čerstvé pečivo? A tak, zatímco přes den v krámku prodávali, přes noc sepisovali a tiskli to, co za celý den pochytili za pultem od zákazníků. K tisknutí si sestrojili primitivní tiskařský strojek, který sestával z vaničky na inkoust a jednotlivých slov. Ta si připravovali z použitých cukrářských formiček. Museli jich používat jen velmi omezený počet, ale na psaní krátkých článků, informací z druhé ruky a drobných anekdot to stačilo. Lidé si navíc jejich jednoduchý sloh oblíbili a obaly baget se tak na krátkou dobu staly jediným necenzurovaným zdrojem informací pro místní občany. Po válce si Pierre a Francoise otevírají vlastní redakci a 1. ledna roku 1946 vychází první číslo jejich jednostránkového plátku. Ten byl pro své v té době ojedinělé zaměření na místní aférky a díky zcela neobvyklému formátu, nadměrné velikosti nadpisů a velmi omezenému počtu používaných slov považován za prvního představitele nového tiskového žánru. Ne náhodou dostal jméno po pekařství, kde to všechno začalo… A tak vznikl první bulvár.“18 Tato kapitola pojednává o líbivé avšak nepravdivé historii řetězce Bageterie Boulevard. Je to pouze smyšlený příběh, který se hezky poslouchá a má za úkol přilákat více zákazníků.

18

http://www.bb.cz/o-nas

28

Kvalita Všechny suroviny, které se používají, jsou pečivě vybrány týmem Bageterie Boulevard. Můžeme zde nalézt i velmi netypické a pro fast food nepoužívané ingredience. Pro svou výraznou chuť se náplně skládají pouze ze tří až šesti surovin. Aby se kvalita zachovala, bagety se pečou na místě a plní až při objednávce od zákazníka. Oficiální heslo zní: „Buď to nejlepší, nebo raději nic“. Další chloubou Bageterie Boulevard je Chef menu, které sestavují známí šéfkuchaři, jako je například Roman Dolejš, David Šašek, Titus Eliáš nebo Pavel Sapík. Menu se skládá ze sezonních surovin a používají se zde poslední gastronomické trendy. Chef menu vždy obsahuje dva nebo tři druhy baget, velkou polévku a dezert.

1.4

Zdraví

Pojem zdraví se dá vyjádřit mnoha způsoby. Jde vlastně o vyvážený stav organismu, kdy tělo není napadeno žádnou nemocí. Veliký vliv na zdraví má hlavně hygiena, lékařská péče a výživa. Co vlastně znamená se zdravě stravovat? Někdo za tím vidí pouze zeleninu, ovoce, celozrnné pečivo, jogurty, nebo kuřecí maso. Každý odborník na zdravou výživu doporučuje jiné postupy, ale nejdůležitější je, osvojit si základní principy, které je pak nutno dodržovat. Doporučená denní dávka živin Hodnota (DDD) doporučená denní dávka byla zavedena ke zjištění, zda je příjem různých živin v rovnováze. Jedná se o bezpečný a přiměřený odhad příjmu sacharidů, bílkovin, tuků, vitamínů a minerálů za den. S tímto označením se můžeme setkat na obalech potravin. Někdy také můžeme narazit na anglické označení RDA (Recommended daily Allowances). Tyto dávky jsou zaměřeny především na věkové skupiny, které mají vysoké požadavky na příjem živin. Je dobré toto denní doporučení dodržovat, pokud k jeho

29

dodržení ovšem nedojde, svět se nezboří. Důležité je, aby se splnilo celkové týdenní doporučení, které můžeme dodržet i přes denní niance.19 Energetická hodnota potravy Určuje se v kJ a jedná se o množství využitelné energie, kterou nám může potravina poskytnout. Energetická hodnota jednotlivých potravin se vždy liší podle jejího složení. Energii z potravy využívá tělo nejen k práci, kterou fyzicky vykonává, ale především k udržení tělesných funkcí – tzv. bazálního metabolizmu.20 Obezita Obezitu způsobuje především překyselení organismu. Po každém jídle do sebe člověk dostane přebytečné kyseliny. Nadváha není geneticky daná, takže pokud máme rodiče s nadváhou, neznamená to, že my ji budeme mít také. Přebytečné sacharidy, které naše tělo nestihne spotřebovat, se přemění na tuky, které se uskladní jako zásobárna energie. Tuk jako takový naše tělo chrání před kyselinami, neutralizuje je v těle za pomocí vody a minerálů, bez tuku by se naše tepny proděravěly.21 Obezita může být spojena s více nemocemi, či zdravotními problémy najednou. Jedná se třeba o vysoký krevní tlak kardiovaskulární onemocnění, diabetes, deprese, neplodnost a některé typy nádorů (prsu, endometria, tlustého střeva a prostaty).

Je vědecky dokázáno, že častá konzumace fast food pokrmů je jednou z příčin nadváhy. Na zvýšení rizika neinfekčních onemocnění se podílí hned několik faktorů, které se odvíjí od nadměrné spotřeby jídel z rychlého občerstvení.

Jedna z těchto skutečností je, že expanze fast foodů a zároveň počátek zvyšování obezity mezi lidmi koresponduje v jednom časovém úseku. K této skutečnosti nahrává i fakt, že restaurace rychlého občerstvení se poměrně často vyskytují v regionech s vysokou

19

http://galenus.cz/clanky/vyziva/vyziva-ziviny GROFOVÁ, Z. 2007. Nutriční podpora: Praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 240 s. ISBN 978-80-2471868-2. 21 KOLAŘÍK, Robert 2012. Zdraví? Kupte si ho!: zdraví bez cenzury. Praha : Powerprint, 2012. 72 s. ISBN 97880-87415-51-1. 20

30

obezitou. Ke zmínce také patří i to, že i přes ne úplně zřetelné vysvětlení pojmu fast food, je toto odvětví jedno z nejrychleji rostoucího systému Americké distribuce potravin a vůbec nejrychleji rostoucím průmyslem v Indii.

Dalším faktem jsou nutriční analýzy produktů, které fast foody uvádějí pro informovanost svých zákazníků na letácích a prospektech. Z těchto analýz můžeme vyčíst, že jsou tyto pokrmy většinou velice vysoce kalorické a z tohoto důvodu při jejich časté konzumaci dochází ke vzniku nadváhy. Tyto pokrmy obsahují hodně tuku, velký podíl nasyceného tuku a mají vysokou glykemickou nálož. Jsou servírovány většinou v nadměrných porcích a zároveň jsou chutné, díky čemuž narůstá jejich konzumace a tím i tělesné hmotnosti.

V současnosti se stále pokračuje na zkoumání vlivu fastfoodových pokrmů na lidskou nadváhu. Získané údaje o spojitosti rychlého občerstvení s obezitou stále nejsou konečné a zkoumání tohoto vztahu nadále pokračují. Přesto se doporučuje konzumaci fast food pokrmů snížit.22

1.5

Franchising

Jedná se o formu podnikání, kdy se přijímá hotový podnikatelský koncept. Je to vhodné pro ty, kteří nechtějí riskovat start do neznáma, ale chtějí se hospodářsky osamostatnit. Koupí franchisové licence se stáváte partnerem franchisové společnosti podnikající pod jejím jménem, které je již na trhu zavedeno. Prostřednictvím této společnosti získáváte to, co potřebujete k zahájení samostatného podnikání. Jako například: obchodní ideu, reklamní zajištění, školení, pomoc s vybavením a při vyhledávaní místa.

Sám franchisový podnikatel investuje kapitál, podniká s vlastními prostředky a na vlastní účet. Je také povinen platit stanovenou odměnu a dodržovat pravidla, ke kterým se zavázal ve smlouvě. Pravidla se týkají vzhledu firmy, prodávaného sortimentu, nebo nabízených služeb, technologických a také prodejních postupů a podobně.

22

KOVÁŘOVÁ, J. 2010. Fast food a zdraví školáků. *Bakalářská práce.+ Zlín : UTB, 2010.

31

Franchisor poskytuje poradenské služby a tím také minimalizuje neúspěch nově založených franchisových podniků ve srovnání s ostatními. Franchising kombinuje přednosti velkého podniku s výhodami malé firmy a tržní sílu s vlastní iniciativou. 23

Franchising je podnikatelská činnost, pocházející ze středověké Francie, kde původně slovo „la franchise“ znamenalo osvobození od cla a daní, ale také předání všech výhod třetí osobě. Ta je za úplatu oprávněná k výrobě, či obchodu ve prospěch státu. Franchisa je formou podnikání, které i přes svou francouzskou historii v současné době brána jako anglická.

Nárůst této formy podnikání přišel až po První světové válce ve Spojených státech, běžnou se pak stal po Druhé světové válce. Krátce na to se franchising rychle rozšířil do Evropy i zbytku celého světa. V současnosti se jedná o jednu z nejoblíbenějších forem podnikání vůbec. 24

„Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy a/nebo jeho ochranou známku a/nebo servisní známku a/nebo jiná práva z průmyslového a/nebo duševního vlastnictví, jakož i know-how, hospodářské a technické metody a procedurální systémy, v rámci a po dobu trvání 12 písemné franchisingové smlouvy, za tímto účelem uzavře mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora.“ (Franchising v České republice - 1. vyd, 2008, s. 16)

23

PEŠTOVÁ, S.; ROTPORT, M. 2004. Slovník ekonomických pojmů: pro střední školy a veřejnost. Praha : Fortuna, 2004. 102 s. ISBN 80-7168-898-3. 24 BÁRTA, L. 2009. Franchising jako moderní forma podnikání: McDonald´s Česká republika. *Bakalářská práce.+ Praha : UK, 2009.

32

Franchising v České republice Počátek rozšíření franchisingu v České republice je od roku 1991. Rychlejšímu rozvoji bránila nedostatečná znalost o tom, jak franchising funguje, ale také nedostatek nabídky i poptávky, nevyvinutá podnikatelská kultura, chybějící know-how a zkušenosti. Vývoj na trhu ukazuje, že se franchising bude čím dál více rozvíjet. Jde to vidět na zvýšeném zájmu od zahraničních franchisových poskytovatelů, díky příznivému hospodářsko-politickému vývoji. Kromě zahraničních franchisových řetězců, které v polovině devadesátých let dominovaly na českém trhu, se začala také objevovat celá řada domácích franchisových systémů, které se tomuto druhu podnikání velice přibližují. 25

1.6

Reklama

„Slovo reklama pochází z latiny (re-clamo = vyvolávat, křičet, často za účelem někoho od něčeho odvrátit, přilákat k něčemu pozornost). Označovalo vyvolávání trhovců nabízejících své zboží a snažících se odlákat zákazníky konkurenci. Co nás napadne dnes, když se řekne „reklama“? Barevné inzeráty v novinách a časopisech, spoty přerušující či oddělující pořady v televizi, billboardy u silnic, firemní značky na mantinelech stadionů, možná i nevyžádané letáky ve schránce nebo barevný balón vznášející se nad městem.“ (Mičienka, Jirák, 2007, s. 243) V reklamě jde o komunikaci mezi zadavatelem a těmi, komu jsou nabízené služby či produkty určeny a to skrze některá komerční média. 26 Pokud chceme, aby byla reklama účinná, je zásadní popsat efekt, který chceme dosáhnout a také si stanovit priority. Je rozdíl mezi reklamou, která má zvýšit používání určitého produktu a reklamou, která má podnítit k vyzkoušení nového produktu. V prvním případě jde o to, abychom přesvědčili uživatele k tomu, aby používali produkt častěji. V druhém

25

Franchising Česká republika 2003. Praha : Česká asociace franchisingu, 2004. 132 s. ISBN 80-239-2637-3. VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. 2007. Reklama: jak dělat reklamu. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 182 s. ISBN 978-80-247-2001-2. 26

33

případě jde o oslovení těch, kteří produkt nepoužívají, ale měli by ho vyzkoušet, popřípadě si vytvořit nový návyk tento produkt užívat.27 „Reklama, propagující potraviny a jídlo, využívá mnoha možností působení na psychiku a chování člověka. Působí na smysly (barevnost, velikost), na racionální stránku (zdůraznění zdravotního aspektu, ekonomičnosti, časové úspory při přípravě), na emocionalitu (uspokojení potřeb, radost dětí, příjemné prožití sváteční chvíle) apod. Bohužel, reklama často nepůsobí směrem, který by podporoval zlepšení skladby jídelníčku. Zaměřuje se rafinovaně na děti, které ji nekriticky přijímají a nutí pak rodiče kupovat produkty, které pro ně buď nejsou vhodné, nebo zatěžují rodinný rozpočet.“ (Fraňková, Dvořáková-Janů, 2003, s. 140) Projekt Fast food: Reklama vs. realita Na konci roku 2010 začal fotograf pod uměleckým jménem Dario D. pracovat na projektu Fast food: Reklama vs. realita. Ukazuje rozdíly, mezi tím, co je na obrázcích, reklamách a nasvícených tabulí s realitou, když si ten slibovaný, šťavnatý a čerstvý hamburger zakoupíte. Určil si dvě pravidla, která v projektu dodržoval. Pozoroval jen velikost pokrmu ve srovnání s reklamním obrázkem (kvalita surovin ho již nezajímala). Na straně druhé se snažil vyfotografovat každé jídlo za stejných světelných podmínek a z toho nejlepšího možného úhlu. Některé fotografie si můžete prohlédnout v příloze 2 a sami porovnat rozdíly.28

27

STEEL, J. *překl. Libuše Mohelská+ 2003. Reklama: plánování a příprava. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. 256 s ISBN 80-251-0065-0. 28 http://www.reflex.cz/clanek/lajk/44960/na-co-nas-lakaji-fast-foody-reklama-vs-realita.html

34

2

ANALYTICKÁ ČÁST

Analytická část se skládá z dotazníku pro veřejnost, kde jsem se snažila zjistit, který z pěti uvedených fast food řetězců je ten nejoblíbenější, proč je lidé navštěvují a při jaké příležitosti nejčastěji. Zda do fast food restaurací více chodí ženy, či muži a která věková kategorie tento styl stravování nejvíce využívá. Dále jsem zde zakomponovala rozhovory s majitelem Bageterie Boulevard na Národní ulici s panem Vítkem, první zaměstnankyní McDonald’s paní Drahomírou Jirákovou a také s bývalým zaměstnancem u firmy McDonald’s Martinem Sekou.

2.1

Expertní rozhovory

Rozhovor s panem Petrem Vítkem

Řekněte mi prosím základní informace o Vaší Bageterii Boulevard? „Jedná se o Bageterii Boulevard spadající pod společnost Crocodille ČR, spol. s.r.o., která byla založena v roce 1991. Stala se nejvýznamnějším prodejcem sendvičů a baget v České republice. Je to mateřská společnost, která dodržuje koncept fast foodových restaurací. Vše je řízeno a dodáváno touto mateřskou společností. Sídlo výrobního závodu je v Žiželicích nad Cidlinou a je také jedním z nejmodernějších závodů na produkci sendvičů v Evropě.“

Jaký je cíl Vaši provozovny? „Cílem Bageterie Boulevard je neustále přinášet zákazníkovi kvalitní výrobek a služby. Naše heslo je: „ Všechno co děláme, musí chutnat“.“

35

Jaký je Váš koncept? „Koncept je zaměřen na moderní rychlou restauraci bez obsluhy pro zaneprázdněného člověka. Máme vlastní architekturu provozovny, kde odmítáme používat plasty, které jsou standardním materiálem fast food restaurací. Na místo plastů používáme materiály, jako jsou dřevo, kámen, terazzo a mimo jiné zajímavé lustry a svítidla.“

Jaká je Vaše nabídka? „V nabídce máme 12 obložených baget. Z toho 6 čerstvých a 6 zapečených. Dále nabízíme 2 sezónní bagety a polévku, které sestavují šéfkuchaři. K dostání jsou také saláty, snídaně, káva, domácí ice tea aj.. Jako jedna z mála Bageterii Boulevard, máme také ve druhém patře naši kavárnu, která není standardem každé restaurace.“

Jaké dispozičními prostory musí každá Bageretie Boulevard mít? „Každá Bageterie Boulevard musí obsahovat 3 sektory, které se liší podle velikosti objektu. Jedná se o tyto sektory: 1. Kuchyně 2. Servis/kasy 3. Zákaznický prostor/loby.“

Co patří do Vašeho marketingu? „Grafika – zakládáme si na útržcích z novin na žluté ploše. Tato grafika se nachází prakticky všude. Od obalů na jídlo a nápoje, až po zdi restaurace. Akce týdne – 1 bageta z 12 obložených baget stálé nabídky je o 10 Kč levnější. Bulvární články – články na obalech jsou napsány podle aktuálního dění ve společnosti.“

36

Rozhovor s paní Drahomírou Jirákovou

Jak jste se dostala k práci v McDonald´s? „Náhodou, byla jsem v porotě festivalu Křišťálové srdce (tehdy sociální a zdravotnická tématika) v Poděbradech a kolegyně z poroty, měla bratrance v německé head hunters firmě a dala jim na mě tip. Hledali lidi pro budoucí McDonalds Česká a Slovenská federativní republika. To bylo v roce 1991. Do té doby jsem pracovala na generálním ředitelství lázní jako metodik pro kulturu a propagaci.“

Co jste v té době věděla o McDonald´s? „Že je to velká nadnárodní společnost, která se zabývá rychlým občerstvením.“

Do firmy jste nastoupila jako personální manažerka, co tato pozice obnášela? „Nejprve jsem byla zodpovědná za vše, protože jsem byla první a chvíli také jediná zaměstnankyně. Jednala jsem s úřady, s bankou, s dalšími organizacemi a institucemi a připravovala nábor prvních zaměstnanců a otevření první restaurace.“

V dnešní době jste stále na pozici PR/Communications? Proběhly zde nějaké změny od roku 1993? „V PR proběhly značné změny, používají se zcela jiné komunikační nástroje a kanály např. sociální sítě vlastně neexistovaly, práce je dynamičtější, rychlejší…“

Jaké jsou hlavní rozdíly McDonald´s v porovnání s roky 1991 a 2014? „První restauraci jsme otevřely v roce 1992 a byli jsme tu jediní. McDonalds svým vstupem potvrdil své přesvědčení o perspektivním ekonomickém i demokratickém vývoj

37

naší republiky (tenkrát Česko- Slovenská federativní republika). V roce 1992 v březnu jsme měli 1 restauraci, nyní jich máme 93.“

Do firmy McDonald´s jste nastoupila v roce 1991, avšak první pobočka se otevřela až 20. 3. 1992, co se za tu dobu muselo zvládnout, aby byla první pobočka otevřena? „Musela jsem absolvovat trénink od píky v McDonalds ve Vídni. Začínala jsem jako řadová zaměstnankyně a postupně jsem se vypracovala až na pozici vedoucí restaurace, mimo to jsem samozřejmě absolvovala provozní kurz v Mnichově s výborným výsledkem. Po té jsem byla sama jediná na ředitelství McDonalds a tak jsem měla na starosti všechno, od jednání s úřady, bankami až po přijímání prvních zaměstnanců a zajištění jejich tréninku v Mnichově. Měla jsem na starosti i akce před otevřením a slavnostní otevření a tiskovku. To ovšem za podpory kolegů z McDonalds Central Europe.“

Byl zájem o produkty McDonald´s hned od začátku otevření pobočky? „Obrovský, první den přišlo 11 000 zákazníků. Neměli jsme ovšem tak širokou nabídku jako dnes.“

Jak lidé reagovali na otevření neznámé restaurace ze západu? Měli jste připravenou PR reklamu ve formě billboardů a reklam v TV? „Lidé reagovali velmi pozitivně, vnímali McDonalds jako pohostinné prostředí, kosmopolitní prostor, kde není žádný rozdíl mezi sociálními skupinami. Také měli pozitivní zkušenosti ze zahraničí. Reklamu jsme neměli ani v televizi a ani na billboardech (ani si nevzpomínám, že by tenkrát nějaké existovaly..), měli jsme reklamu a zejména PR v tištěných médiích.“

38

Jezdila jste také služebně do zahraničí? „Ano, jezdila a McDonalds mi poskytl úžasné příležitosti jako byly kurz v USA , ve Velké Britanii apod. Nejcennější mi přišel mediální Krizový kurz v BBC v Londýně.“

Můžete mi prozradit nějaké zajímavosti o McDonalds, o kterých se nemluví? „Málo se mluví o zakladateli McD panu Ray Krocovi, ale to asi nemáte na mysli. Nemluví se také dostatečně o našich sponzorských a charitativních aktivitách, ale to je způsobeno tím, že si média myslí, že lidi pozitivní zprávy nezajímají…“

Jaké jsou další strategické kroky na poli QSR, pokud nejsou tajné? „Hodláme otevřít Ronald McDonald House v Motole.“

Můžete mi popsat, jak to chodí na Hamburgerové univerzitě? Prošla jste si jí také? „Ano, prošla. Je to jedno z nejmodernějších školících center vůbec. Byla jsem absolutně ohromená. Velice kvalitní po stránce technické, ale zejména zde učí ti nejlepší lektoři v oboru. Je to vlastně takové velké kongresové centrum s mnoha lidmi, kteří zde zajišťují školení. Jsou to školení od marketingu, přes provozní a finanční záležitosti až po řízení lidských zdrojů.“

Jíte v McDonald´s? Jaké jídlo patří mezi Vaše oblíbené? „Ano, jím, nejraději mám Cheeseburger, McWrap s kuřecím masem a krevety.“

39

Rozhovor s Martinem Sekou

Proč sis vybral práci ve fast food restauraci? „Bylo mi 16, byl jsem na střední a hledal jsem dlouhodobou brigádu při škole, na víkendy a prázdniny. Chtěl jsem to zkusit, protože je to práce založená předně na kontaktu s lidmi, což mám rád. Navíc, jsme měli McDonald’s kousek od baráku, tak jsem to měl blízko.“

Byla práce různorodá, bavila tě? „Začínal jsem od začátku, dělal jsem všechno – uklízel záchody, plácal hamburgery, prodával, „manageroval.“ Bylo to různorodé, něco mě bavilo samozřejmě míň (uklízet po autobusu německých turistů byla vždycky pecka), něco mě bavilo více.“

Jak dlouho jsi tam pracoval? „Z brigády se vyklubalo 4,5 roku na zkrácený úvazek.“

Vládl tam pořádek a organizace? „Občas to byl chaos, když bylo málo lidí na směně a byly silné dny, tak to docela lítalo. Ale pokud nebudu brát tohle (byl to vlastně organizovaný chaos, takže všechno fungovalo), tak tam samozřejmě pořádek vládl. Jednak to bylo o správném řízení směn/restaurace, jednak o spoustě předpisů, které se musely dodržovat, a tím byl pořádek do velké míry zaručen.“

Jaký jsi měl tým, kolektiv lidí kolem sebe? „Měl jsem štěstí, narazil jsem na skvělé lidi, se spoustou z nich jsem stále v kontaktu, i po víc jak 8 letech co jsem pryč. Fungovalo to jak po pracovní, tak po osobní stránce.“

40

Jak to bylo s uniformou, nosil jsi ji rád? „Nenáviděl jsem ji. Je pravda, že já zažil uniformy daleko horší, než jsou dnes, dnes vypadají hezky a jsou pohodlné, já měl ještě kostkovanou červenou košili a modré kalhoty, co vypadaly jako „tepláky“. Manažerská uniforma už pak byla fajn.“

Měl jsi nějaké pracovní slevy, výhody? „Jídlo za půlku a později příspěvek na uniformu.“

Jak ses tam stravoval? „Většinou jsem jedl místní dobroty (taky to na mě bylo vidět) a občas jsem si něco donesl.“

Jaké všechny pozice sis tam vyzkoušel a u které jsi zůstal? „Prošel jsem si vše od zelené placky až po Floor manažera. Pro informaci – „hodnosti“ (od nejnižší po nejvyšší, ve zkratce): Placky (crew – řadoví zaměstnanci): zelená, modrá – učí se žlutá – všechno umí, pracuje samostatně červená – crew trenér v tréninku – učí se, jak být trenérem a samozřejmě musí znát všechny standardy, dodržovat je. bílá – crew trenér – má na starosti trénink řadových zaměstnanců (učí jak smažit hranolky, dělat hamburgery aj.) Manažeři: Floor manager – vede úseky (kuchyň, servis)

41

2. Asistent – pomáhá 1. Asistentovi 1. Asistent – vede směny Vedoucí restaurace – šéf (podle mafie „Capo di Tutti Capi“) Manažeři se navíc podílí na chodu restaurace, mají na starosti určité provozní úseky (trénink, personalistika, equipment, zásoby, aj.). Byl jsem tam 4,5 roku, z toho cca 3 roky jako Crew/Crew trenér a cca 1,5 roku jako Floor manager. Nedá se tedy říct, u které pozice jsem zůstal (tam to asi ani nejde takhle řešit), ale když jsem skončil, odcházel jsem z manažerské pozice. Obecně mě to tam bavilo, pozice manažera už ale samozřejmě trošku víc odpovídala realitě a něčemu, co se dá využít v normálním životě. Skončil jsem kvůli škole – v McDonald’s mě to bavilo tak moc (nebo možná spíš práce obecně), že jsem se dostal do stavu, kdy jsem na školu začal kašlat a byla tu pro mě jenom práce. Zároveň jsem ale věděl, že McDonald’s není rozhodně moje budoucnost, tak jsem s tím sekl a šel pořádně studovat.“

Jaká byla pracovní doba na směně? „O víkendech/prázdninách standard 8 hodin (nebo 8,5, nepamatuju si přesně), přes týden při škole míň (podle možností, většinou 4-6 hodin). Někdy jsem tam samozřejmě trávil i 12 hodin, podle toho, jak bylo potřeba, kvůli nedostatku zaměstnanců.“

Přihodilo se ti během směny něco neobvyklého? „Občas nám vypadl proud, zavřeli dálnici, tak nebylo co dělat (McDonald’s, kde jsem pracoval je u dálnice, na výjezdu z Prahy), jednou na noční se nám vloupal zloděj do zamčené restaurace a taky dokonce zastřelili jednoho muže na parkovišti před McDonald’s.“

42

Dokážeš odhadnout, kolik zákazníků jste byli schopni obsloužit za den? „To bylo různé podle silných a slabých dnů, tak 800 – 1300 zákazníků.“

Můžeš odhadem sdělit, jaké jste měli tržby za den? „Nedá se paušalizovat, hodně to lítalo a záleželo na mnoha faktorech – roční období, den v týdnu, počasí, akce (fotbal, hokej, koncerty, …). Řekněme, že ve slabší dny to mohlo být 90 - 100 tisíc, v silných i kolem 150 tisíc. Jak je to na té restauraci dnes, naprosto netuším, ale řekl bych, že mohou jet silné dny i 220, 250 tisíc (vliv zdražení za těch x let + nárůstu zákazníků).“

43

2.2

Dotazník

K dosažení cíle jsem si zvolila formu dotazování. Vytvořila jsem internetový dotazník s 11 otázkami. Chtěla jsem zjistit, který z pěti největších řetězců rychlého občerstvení u nás, je nejoblíbenější mezi veřejností, proč ho lidé navštěvují, jak často a při jaké příležitosti. Položila jsem 10 uzavřených otázek a 1 otevřenou. Na dotazník mi odpovědělo celkem 100 lidí během 5 dnů, 9.38% lidí vyplnilo dotazník za méně než 1 minutu, 51.04% to trvalo 1 – 2 minuty, 33.33% vyplňování zabralo 2 - 5 minut, 5 – 10 minut to vyplňovalo 5.21% a 10 až 30 minut to stihlo 1.04% dotazovaných.

Graf č. 11

Strávený čas při vyplňování dotazníku: Méně než 1 minutu

1 - 2 minuty

2 - 5 minut

5 - 10 minut

1% 5%

10%

33%

51%

Zdroj (vlastní)

44

10 - 30 minut

Otázka č. 1: Jste muž, žena? Svůj dotazník jsem začala první otázkou týkající se pohlaví. Její význam je jednoduchý. Ženy a muži mají odlišný názor na fast food a každý z nich ho využívá při jiné příležitosti. Odpovědělo mi zde 59 žen a 41 mužů.

Graf č. 1

Jste muž, žena? Muž

Žena

41%

59%

Zdroj (vlastní)

45

Otázka č. 2: Do jaké věkové kategorie spadáte? Druhá otázka je zaměřena na věkovou kategorii, která nám také mnoho prozradí. Zjistíme, která věková kategorie navštěvuje fast food nejčastěji. Vytvořila jsem pět věkových hranic, s tím, že horní hranici jsem neomezila. Z grafu zjišťujeme, že mezi dotazované patřili všechny věkové kategorie, ovšem nejvíce se zúčastnio lidí ve druhé kategorii, kde hlasovalo 83 osob, další byla kategorie třetí se 7 osobami, třetí příčku obsadia první a pátá kategorie shodně po 4 osobácha a na páté příčce se umístila čtvrtá kategorie se 2 odpovídajícími.

Graf č. 2

Do jaké věkové kategorie spadáte? 15 - 20

21 - 30

31 - 40

41 - 50

2% 7%

4% 4%

83%

Zdroj (vlastní)

46

50 a více

Otázka č. 3: Do jaké ekonomicky aktivní skupiny patříte? Účelem této otázky bylo zjistit, do jaké ekonomické skupiny dotazovaní patří. Ekonomický stav skupiny nám také napovídá o tom, kteří lidé využívají fast food nejčastěji i z ekonomického hlediska. Mezi dotazovanými bylo 29 studentů, 53 zaměstnaných lidí, 5 osob na mateřské dovolené, 10 podnikatelů a 3 nezaměstnaní.

Graf č. 3

Do jaké ekonomicky aktivní skupiny patříte? Student

Zaměstnaný

Na mateřské dovolené

Podnikatel

3% 5%

10%

29%

53%

Zdroj (vlastní)

47

Nezaměstnaný

Otázka č. 4: Stravujete se v některých z fast food řetězců? Tato otázka byla prostá a jasná. Měli zde na výběr pouze z odpovědí Ano a Ne. Tady se vyřadili lidé, kteří o fast food nemají žádný zájem a ani se s ním nesetkali. Upřímně řečeno 22 lidí odpovědělo, Ne ale na pozdějších odpovědích lze vidět, že někdo i z těchto osob do fast foodu občas zajde. Odpověď Ano pak zvolilo 78 osob.

Graf č. 4

Stravujete se v některých z fast food řetězců? Ano

Ne

22%

78%

Zdroj (vlastní)

48

Otázka č. 5: Pokud ano, tak jak často se stravujete ve fast foodu? Z předchozího grafu jsme se dozvěděli, že ve fast food se stravuje 78% dotazovaných. Tato otázka navazuje a chceme se dozvědět, jak často tito lidí navštěvují fast food. V grafu vidíme, že denně se z dotazovaných nikdo nestravuje, alespoň jedenkrát do týdne fast food navštíví 5 osob, nejvíce lidí chodí jednou do měsíce, 28 lidí přijde jednou za půl roku a 22 osob jednou ročně.

Graf č. 5

Pokud ano, tak jak často se stravujete ve fast foodu? Denně

Alespoň 1x do týdne

Alespoň 1x do půl roku

Alespoň 1x za rok

23%

Alespoň 1x měsíčně

5% 42%

30% 0%

Zdroj (vlastní)

49

Otázka č. 6: Proč využíváte služby fast foodu? Zjištění důvodu, proč lidé využívají fast food služby je důležitý aspekt této analýzy. Dozvíme se zde, že rychlost přípravy pokrmu je nejdůležitější a hlasovalo pro ni 43 osob. Dvacet čtyři osob chodí do fast food kvůli chuti pokrmu. Pěti procentům vyhovuje cena, 18 lidí navštíví fast food kvůli dostupnosti v okolí. Deset procent dotazovaných uvedlo, že mají jiné důvody k návštěvě, jako například: „Když už není jiná možnost a je hlad“, „Občas mám potřebu zaprasit“, „Mají otevřeno i v noci“, „Když jsem nad míru opilý“, „Big Mac je proste Big Mac“, „HLAD“.

Graf č. 6

Proč využíváte služby fast foodu? Rychlost přípravy pokrmu

Chuť jídla

Vyhovující cena

Dostupnost v okoí

10% 18%

43%

5%

24%

Zdroj (vlastní)

50

Jiné

Otázka č. 7: Při jaké příležitosti navštěvujete fast food? Účelem této otázky bylo zjistit, při jaké příležitosti lidé zamíří k návštěvě fast food restaurace. Zjistíme, že 31% lidí se nají v rychlém občerstvení při nákupech, dalších 34 osob na cestách, místo běžné stravy zajde do fast food restaurace 5% dotazovaných a 30 lidí tento druh stravování využívá při nedostatku času.

Graf č. 7

Při jaké příležitosti navštěvujete fast food? Při nákupech

Na cestách

Místo běžné stravy

30%

Při nedostatku času

31%

5% 34%

Zdroj (vlastní)

51

Otázka č. 8: Která z uvedených fast food restaurací je vaše nejoblíbenější? Touto otázkou zjistíme, který z pěti uvedených řetězců je nepopulárnější mezi dotazovanými. Je zde také vynecháno pole pro jinou volbu v případě, že žádný ze zadaných řetězců není váš nejoblíbenější. První místo obsadil McDonald´s se 38%, následuje ho KFC s 30%, na třetí pozici se umístily jiné fast food restaurace tipu: Autogrill, Istambul kebab, Sakura, Asijské bistro, nebo také žádný oblíbený. Čtvrtá příčka patří Bageterii Boulevard s 11%, dále je SUBWAY s 9% a na posledním místě oblíbenosti je BURGER KING s 5%.

Graf č. 8

Která z uvedených fast food restaurací je vaše nejoblíbenější? McDonald´s

KFC

Bageterie Boulevard

SUBWAY

20%

33%

4% 8% 9% 26%

Zdroj (vlastní)

52

BURGER KING

Jiná

Otázka č. 9: Využíváte některých akcí ve fast food restauracích, jako například? Skoro každý má rád dárky, které dostane zadarmo, tak proč toho nevyužít. Může to být také jako jeden z aspektů, který nás popudí k návštěvě dané restaurace. Mezi nabízené akce patří dárek k menu, který využívají 4% osob, nebo také slevové kupóny přimějí 22% lidí k návštěvě a 74% se nestará, zda dostane nějaký dárek.

Graf č. 9

Využíváte některých akcí ve fast food restauracích, jako například? Dárek k menu

Slevové kupóny

Nestaráte se

4% 22%

74%

Zdroj (vlastní)

53

Otázka č. 10: Vyzkoušel/a jste některý z fast food řetězců také v zahraničí? Ve fast food řetězcích obvykle víte, co dostanete a do čeho jdete, ale přesto jsou zde různé výjimky. Každá země má svá pravidla, nebo oblíbenou potravinu. Může se jednat o náboženské vyznání, či obliba jiných produktů, které ne všechny země milují. 54 lidí vyzkoušelo fast food v zahraničí a 46 osob nikoli.

Graf č. 10

Vyzkoušel/a jste některý z fast food řetězců také v zahraničí? Ano

Ne

46% 54%

Zdroj (vlastní) Otázka č. 11: Pokud ano, v čem to bylo jiné? Tato otázka byla zodpovězena 38 lidmi. Chtěla jsem se dozvědět nějaké osobní zkušenosti s fast food restauracemi ze zahraničí a porovnat to s českými řetězci. 14 osob se shodlo na tom, že žádné změny nepocítili. Tady uvedu několik různých názorů: „V roce 1992 v Budapešti a v Berlíně, podnik McDonald´s měl základní sortiment stejný, k tomu místní specialita podobně jako v Česku byla jablečná taštička nebo McBůček: v 54

Berlíně Mexický salát (zelenina, šunka, vejce na tvrdo), v Budapešti kuřecí karbanátky (skvělá chuť, ale malá porce – v krabičce velikosti poloviny balíčku cigaret jich bylo sedm). I při převodu na jednotnou měnu podle kursu byly jiné ceny.“ „Jiné menu - přizpůsobení konkrétnímu trhu. Základ stejný (např. McDonald's a BigMac), ale většina menu odlišná - úplně jiné produkty, nebo určité obměny produktů které známe u nás (použití jiných surovin) - cena (v poměru ke kupní síle) - zatímco v ČR se ve fastfoodech člověk nají stejně draho nebo dráž jako v klasické restauraci, v zahraničí je tomu většinou naopak – fast food tam je braný jako něco "podřadnějšího" (zejména v USA).“ „Byly tam jiné pokrmy nežli u nás. Například snídaňové menu v Mnichově bylo jiné než v ČR, ale základ je většinou stejný díky franšíze, kdy lidi prostě očekávají, že dostanou to stejné všude po světě.“ „Rozdílné chutě dle krajů, v Asii úplně jiná nabídka. Chybí například Big Mac, v Indii není hovězí, v Arabském svět vepřové...“ „Letiště v Dubaji, jiné to bylo v tom, že nabízeli jiný druh přípravy kuřátek, než u nás v KFC.“ „Chuť', vzhled a hlavně celkový přístup k zákazníkovi!“ „Coca Cola v zahraničí chutná trochu jinak než u nás.“ „Co se týče KFC, či SUBWAY nepocítila sem příliš rozdíl, alespoň ne v obsluze, či kvalitě, ale rozhodně v ceně.“ „Širší nabídka (víc než jen burgery), kvalita surovin a přípravy.“ „V nesmyslnosti porcí, tak velké až to člověka odpudilo.“ „Doplňky jako kečup, majonéza byly zdarma. KFC- VELKÁ BRITÁNIE“

55

2.3

Zhodnocení analytické části

Vyhodnocení expertních rozhovorů Petr Vítek Pan Vítek je majitelem Bageterie Boulevard na Národní ulici. Tato Bageterie spadá pod společnost Crocodille ČR, spol. s.r.o., která je prodejcem sendvičů a baget v České republice. Cílem restaurace je neustále přinášet zákazníkovi kvalitní výrobek a služby. Jejich motto zní: „ Všechno co děláme, musí chutnat“. Koncept je zaměřený na rychlou restauraci bez obsluhy. Provozovna má vlastní architekturu, kde používají materiály jako je kámen, dřevo a terazzo. V nabídce je 12 obložených baget, z toho 6 čerstvých a 6 zapečených. Navíc jsou zde 2 sezónní bagety a polévka. Ve druhém patře můžete nalézt kavárnu, která není standardem restaurací. Každá provozovna musí obsahovat sektor kuchyně, servisu a kas, zákaznický prostor. Když se podíváme na marketing firmy, mezi typický design patří útržky z novin, které můžete nalézt takřka všude, články na obalech jsou psány podle aktuálního dění ve společnosti a každý týden je jedna bageta ze stálé nabídky o 10 Kč levnější.

Drahomíra Jiráková Paní Jiráková je první zaměstnankyní společnosti McDonald´s a působí zde od roku 1991 na pozici personální manažerky. V té době věděla, že je to nadnárodní společnost v oblasti s rychlým občerstvením. Ze začátku byla zodpovědná za vše, od náborů prvních zaměstnanců, po jednání s úřady a bankou až po otevření první restaurace. Od roku 1993 působí na pozici PR/Communications, kde proběhly značné změny. Práce je rychlejší a dynamičtější, z hlediska komunikačních nástrojů zde působí sociální sítě, které dříve neexistovaly. McDonald´s svým vstupem potvrdil své přesvědčení o perspektivním ekonomickém i demokratickém vývoj naší republiky. V roce 1992 byla otevřena první restaurace, kdy dorazilo 11 000 zákazníků, dnes je jich otevřeno 93. Lidé na začátku 56

reagovali velmi pozitivně, vnímali McDonald´s jako pohostinné prostředí, kosmopolitní prostor, kde není žádný rozdíl mezi sociálními skupinami. Také měli pozitivní zkušenosti ze zahraničí. Na začátku si prošla paní Jiráková trénink od píky v McDonald´s ve Vídni. Začala jako řádová zaměstnankyně a vypracovala se až na pozici vedoucí restaurace. Dále absolvovala provozní kurz v Mnichově s výbornými výsledky. Jezdila na služební cesty a absolvovala kurzy v USA, Velké Británii apod.. Mezi nejvíce přínosné považuje mediální Krizový kurz v BBC v Londýně. Nelze také opomenout Hamburgerovu univerzitu, učí zde nejlepší lektoři v oboru, kteří zajišťují školení od marketingu, přes provozní a finanční záležitosti až po řízení lidských zdrojů. Málo se mluví o sponzorských charitativních aktivitách, které firma poskytuje. Hodlají také otevřít Ronald McDonald House v Motole.

Martin Seka Martin Seka začal pracovat v McDonald´s, když mu bylo 16 let a hledal dlouhodobou brigádu při škole. Vyzkoušel jsi téměř všechny pozice od uklízení, po přípravu jídel až k manažerování. Celkem zde strávil 4,5 roku na zkrácený úvazek. Vládl tam organizovaný pořádek a pracovní kolektiv byl skvělý. Dřívější uniformy nebyly tak pohodlné, jak jsou dnes, dodává Martin. Za práci v McDonald´s měl benefity jako je jídlo za polovinu ceny. To se pak také odrazilo i na jeho postavě, protože této výhody často využíval. Pro rozdělení a kategorizaci zaměstnanců zde mají systém barevných placek. Například u řádových zaměstnanců jsou placky s barvami od zelené, žluté, červené, až po bílou. U manažerských pozic jde o rozdělení od Floor managera, 1. Asistenta, 2. Asistenta, až po Vedoucího restaurace. O víkendech zde trávil 8,5 hodiny a přes týden, když měl školu, tak 4 – 6 hodin denně. Každý den byli schopni obsloužit 800 – 1300 zákazníků. Tržby se odhadem pohybovali od 90 – 150 tisíc Kč denně.

57

Vyhodnocení dotazníku Průzkumu formou dotazníku se zúčastnilo 59 žen a 41 mužů, různých věkových kategorií a ekonomicky aktivních skupin. Většina dotazovaných se stravuje ve fast food restauracích a alespoň 42% jedenkrát měsíčně. Což podle mého názoru není až tak moc. Největším důvodem pro stravování ve fast food je rychlost přípravy pokrmu, čemuž taky už naznačuje název rychlé občerstvení a tak se není čemu divit. S tím také souvisí i nejčastější příležitosti při návštěvě a tím je cestování. Přiznejme si, že na cestách častokrát není moc času na jídlo a chceme se rychle dostat na určené místo. Také při nákupech se tyto služby často využívají. Nejoblíbenější fast food je McDonald´s, který zvolilo 33% dotazovaných. Druhé místo náleží KFC pro které hlasovalo 26%. Většina lidí nevyužívá slevové akce, které tyto fast foody nabízejí, aby získali co nejvíce zákazníků. Mezi dotazovanými vyzkoušelo 54% fast food v zahraničí. V porovnání s českými fast food restauracemi byl rozdíl zejména v ceně, chuti pokrmů a nápojů, odlišné nabídce jídel a jiný přístup k hostům. V zahraničí také častokrát dostanete doplňky jako kečup, majonézu zadarmo, ale u nás si za to musíte připlatit.

Vyhodnocení hypotéz 

Domnívala jsem se, že fast food restaurace navštěvují nejvíce náctiletí, na základě dotazníkového průzkumu jsem ale zjistila, že nejvíce návštěvníků je z věkové hranice mezi 21 až 30 lety. Má hypotéza byla tedy vyvrácena.



Byla jsem přesvědčená, že důvodem návštěvy fast food restaurací je rychlost přípravy pokrmu, to mi také dotazníkový průzkum dokázal a tím potvrdil mou hypotézu.



Na základě svých zkušeností s fast food restauracemi jsem si myslela, že McDonald’s patří mezi nejoblíbenější, dotazovaní mi mou hypotézu potvrdili.

58

3

NÁVRHOVÁ ČAST

Ve třetí návrhové části se budu snažit navrhnout různá zlepšení, která pomůžou jak řetězcům, tak konzumentům. Nejenom díky těmto změnám by mohl být do budoucna koncept quick service restaurant nejpoužívanějším způsobem stravování. Z průzkumu vyplynulo, že většina obyvatel využívá fast food stravování spíše z hlediska nedostatku času. Čas, který máme, je vzácný a každý člověk s ním má možnost naložit podle svého uvážení. Kdyby byly pokrmy ve fast food restauracích zdravější a chutnější, myslím, že by to mohlo lidstvu celkově pomoci. Necítili by se tak unavení a těžce po konzumaci, ale byly by schopni více přemýšlet a být pracovně aktivnější. Jednalo by se především o využívání více zeleniny a ovoce, používání méně tuku, který je také kvalitnější, zdravější pečivo a přílohy. Byla by k dostání stáčená voda na vyžádání zadarmo, jak to již v zahraničí funguje a ne, že se člověk kolikrát setká s tím, že voda je stejně drahá a někdy i dražší než limonády nebo pivo. V dnešní uspěchané a konzumní době lidé potřebují rychlou, zdravou, kvalitní a nutričně vyváženou stravu. Navrhovala bych sestavení různých menu zaměřených na určité diety, které v dnešní době už musí dodržovat spousta lidí. Například menu pro lidi s celiakií, cukrovkou, obezitou, podvýživou, nebo vegetariáni a vegani. Jednalo by se o jednoduché a zdravé menu, které bude vyhovovat dané skupině osob. Muselo by splňovat podmínky pro fast food restaurace, těmi jsou na prvním místě rychlost přípravy a výdeje pokrmu, možnost vzít si jídlo s sebou a také odpovídající cena. Za účelem společného setkání se zde potkávají přátelé, studenti, nebo se pořádají narozeninové párty pro nejmenší. Navrhovala bych zvýhodněná rodinná nebo studentská menu v určitém časovém období s výraznější slevou, která by byla levnější než v průběhu klasického dne. Slibovala bych si od této akce zvýšení návštěvnosti a zároveň přenesení rodinných zvyků k fastfoodovému stravování. Dále bych navrhla, za určitý počet nákupů těchto výhodných menu získání volných vstupenek na akce kulturního typu. Víme, že McDonald´s je největším zaměstnavatelem v České republice. Mezi faktory pro úspěšnou ekonomiku patří nízká nezaměstnanost a cirkulace peněz na finančním trhu. 59

Proto bych navrhovala různé granty a příspěvky od státu pro největší zaměstnavatele, kteří by tím měli možnost poskytovat zajímavé benefity svým zaměstnancům. Toto bych aplikovala hlavně na regiony s největší nezaměstnaností, abych docílila její snížení. Snížením nezaměstnanosti a současně s tím i zavedení akčních nabídek, umožní konzumentům utrácet výhodně peníze, tak aby se dostaly do oběhu. To by byl jeden z vlivů, který by mohl zapříčinit růst ekonomiky.

60

ZÁVĚR Vypracováním této bakalářské práce jsem dospěla ke zjištění, jak si na tom stojí fast food restaurace u nás. Dotazník mi prozradil, co si o fast food stravování myslí široká veřejnost v České republice a z expertních rozhovorů jsem se dostala k zajímavým odpovědím. Dnešní svět je neustále v pohybu a je třeba držet s ním krok, aby člověk nezaostával za ostatními. To sebou nese spousty negativ, které nás ovlivňují každý den. Čas je asi tím největším nepřítelem, který hraje proti nám a tak se ho musíme snažit využít nejlépe, jak dovedeme. S tím také souvisí i fast food stravování, kde šetříme čas, ale z dlouhodobého hlediska je to pro nás velice nezdravé a nepříznivé. Tu dobu, ve které se nacházíme teď, již nejspíš neovlivníme, a proto bych navrhla zlepšení zdravějšího způsobu podávání fast food pokrmů a tím také zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva. V teoretické části popisuji základní pojmy fast food a slow food, historii, popis pěti vybraných řetězců, také se zde zaměřuji na zdraví a potíže způsobné tímto stylem stravování, reklamu, která nás dennodenně ovlivňuje a také zde popisuji franchising jako nejrozšířenější způsob podnikání v tomto odvětví. V analytické části se věnuji dotazníkovému průzkumu a expertním rozhovorům. Z výsledků můžeme vyčíst, že fast foody jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Rádi zavítáme do některých z restaurací rychlého občerstvení minimálně jednou za měsíc a to hlavně díky rychlosti, za kterou se pokrmy připraví. Bohužel statistiky jsou neúprosné a v moderní době fast foodů se s jejich oblibou řeší i jejich vliv na zdraví častých konzumentů. Zvýšení obezity je bohužel jasným důkazem toho, že tyto pokrmy jsou nejen chutné, ale také nezdravé. O této problematice byl natočen americký dokument s názvem Super Size Me. Ten sleduje každodenní stravování v české jedničce na trhu, McDonald’s a zdravotní i tělesné změny na účastníkovi tohoto „testu“. V expertních rozhovorech se snažím zjistit více o firemní kultuře a pohled konkrétních lidí na dané společnosti. Dozvěděla jsem se spousty zajímavostí, ke kterým se běžně nemáme možnost dostat. Tyto rozhovory pro mne byly nejen premiérou jako novinářky, která pokládá otázky a reaguje na získané odpovědi, ale také velkou zkušeností a přínosem. Věřím, že vědomosti

61

získané během tvorby bakalářské práce zúročím i do budoucna nejen v mém zaměstnání, ale třeba i v mém dalším studiu. Návrhová část je zaměřena na vylepšení zdravě prospěšných pokrmů, protože podle mého názoru s touto skutečností, že fast food stravování je nezdravé, se nejvíce potýkáme. Dále navrhuji zlevněná menu pro studenty a rodiny, už jen díky tomu, že se zde tyto skupiny nejvíce potkávají a tráví společný čas. Jedním z ekonomických faktů je to, že fast food řetězce jsou jedni z velkých zaměstnavatelů lidí a tím také přispívají k růstu ekonomiky státu, proto bych navrhovala těmto institucím pomoc od státu formou grantů a příspěvků. Je mnoho pohledů, kterými se můžeme na svět a přítomnost fast food restaurací v dnešní době podívat. Ať už na naše zdraví mají jakkoliv negativní vliv, nikdo nemůže přecházet jejich sociální a ekonomické působení na dnešní společnost. Jen se podívejte, kolik lidí se schází v těchto restauracích za účelem klasického popovídání si kamarádů. Kde malé děti slaví své narozeniny a zároveň s tím, se pohromadě opět po delší době setkají i jejich rodiče? Ano, fast foody mají v našich životech i výraznou roli ve stmelování kolektivů a vytváření pevných přátelství. Myslím si, že určitým způsobem je propojen sociální a kulturní aspekt fast foodu na naší společnost. Zároveň rychlé občerstvení tak trochu mění kulturní zvyky moderního stolování. Najednou přestáváme používat příbor a v mnoha případech zapomínáme na etiketu stolování. S nadsázkou se dá říci, že řetězce rychlého občerstvení jsou jednou ze součástí, díky které se drží určitý standart naší ekonomiky. Pro nás dostupné, rychlé a lahodné jídlo – to je ten důvod, který nás nutí utrácet a díky tomuto důvodu se dostávají peníze do oběhu. Ty poté putují dál a roztáčí koloběh financí, který je tak důležitý pro růst ekonomiky. Člověk je vynalézavý tvor, který se snaží mnoho věcí zjednodušit a zároveň se adaptuje na nové a pohodlnější služby. Ve všech aspektech, jak kulturním, sociálním, tak ekonomickém jsme ochotni přijmout vlivy fast foodů na společnost a proto je jeho potenciál v budoucnu tak vysoký.

62

Cílem mé práce bylo přiblížit čtenářům to, jakým způsobem fungují fast foody, dozvědět se o jejich vzniku a historii, jaký vliv má na nás reklama a následná konzumace fast food pokrmů na zdraví člověka. Také bylo mým záměrem zjistit, co si o fast food stravování myslí veřejnost a jejich důvody k návštěvám. Hlavním cílem bylo z vyhodnocené analýzy najít problematiku dané věci a navrhnout její zlepšení. Myslím si, že cíl, který jsem si vytyčila, byl splněn a přispěla jsem tak k řešení vzniklých problémů. Závěrem bych ráda dodala, že je zájem o fast food stravování větší a větší. Občas se můžeme setkat s určitým studem, protože přeci jen většina z nás ví, že se nejedná o žádné zdravé a plnohodnotné jídlo, které by mělo patřit do našich jídelníčků. Ráda bych ale jednou přišla do restaurace s rychlým občerstvením a mohla si zde vybrat i jídla zdravější. Věřím, že postupem času budeme i my, konzumenti náročnější a tato doba přijde.

63

LITERATURA

[1] BÁRTA, L. 2009. Franchising jako moderní forma podnikání: McDonald´s Česká republika. *Bakalářská práce.+ Praha : UK, 2009.

[2] Franchising Česká republika 2003. Praha : Česká asociace franchisingu, 2004. 132 s. ISBN 80-239-2637-3.

[3] Franchising v České republice. 1. vyd. Praha : Česká asociace franchisingu, 2008. 147 s. ISBN 978-80-254-2136-9.

[4] FRAŇKOVÁ, S., DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V. 2003. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0548-1.

[5] FREEDMAN, P. 2008. Jídlo - dějiny chuti. Praha : Mladá fronta, 2008. 368 s. ISBN 978-80-204-1847-0.

[6] GROFOVÁ, Z. 2007. Nutriční podpora: Praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 240 s. ISBN 978-80-2471868-2.

[7] KOVÁŘOVÁ, J. 2010. Fast food a zdraví školáků. *Bakalářská práce.+ Zlín : UTB, 2010.

[8] KOLAŘÍK, Robert 2012. Zdraví? Kupte si ho!: zdraví bez cenzury. Praha : Powerprint, 2012. 72 s. ISBN 978-80-87415-51-1.

[9] MARTINCOVÁ, O. et al. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha : Academia, 2004. 568 s. ISBN: 80-200-1168-4.

64

[10] MAXWELL, J. C. 2007. 21 NEVYVRATITELNÝCH ZÁKONŮ LEADERSHIPU. Praha : Postilla, 2007. 260 s. ISBN 80-86442-55-1.

[11] MIČIENKA, M., JIRÁK, J. 2007. Základy mediální výchovy. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-315-4.

[12+ PEŠTOVÁ, S.; ROTPORT, M. 2004. Slovník ekonomických pojmů: pro střední školy a veřejnost. Praha : Fortuna, 2004. 102 s. ISBN 80-7168-898-3.

[13] SMITH, A. F. 2006. Encyclopedia of Junk Food and Fast Food. London : Greenwood Press, 2006. 321 s. ISBN: 0–313–33527–3.

[14] STEEL, J. *překl. Libuše Mohelská+ 2003. Reklama: plánování a příprava. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2003. 256 s ISBN 80-251-0065-0.

[15] VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. 2007. Reklama: jak dělat reklamu. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 182 s. ISBN 978-80-247-2001-2.

POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE

[1] Colonelův příběh, kfc.cz *online+, *cit. 2014-03-13+ Dostupné na internetu:

[2+ Denní dávka živin, galenus.cz *online+, *cit. 2014-03-20+ Dostupné na internetu:

[3] Domovem burgerkingu je celý svět, myburgerking.cz *online+, *cit. 2014-03-14] Dostupné na internetu:

65

[4] Fast food in, euromonitor.com, [online], [cit. 2014-04-10+ Dostupné na internetu:

[5] Fast food, Merriam-Webster.com [online], [cit. 2014-03-07+ Dostupné na internetu:

[6] Fast food: Reklama vs. Realita, reflex.cz [online], [cit. 2014-04-08+ Dostupné na internetu:


reklama-vs-realita.html>

[7] JIRKOVÁ, M. 2008. Hamburger vznikl v roce 1758. Praha : Lidovky.cz, 2008 [cit. 2014-03-12] Dostupné na internetu:

[8] McDonald’s v Německu, firenet.cz *online+, *cit. 2014-04-10+ Dostupné na internetu:

[9+ Nutriční hodnoty, subsandwiches.cz *online+, *cit. 2014-03-14+ Dostupné na internetu:

[10] O bageterii boulevard, bb.cz [online], [cit. 2014-03-14+ Dostupné na internetu:

[11] Polské restaurace a fast foody, ihned.cz *online+, *cit. 2014-04-10+ Dostupné na internetu: < http://life.ihned.cz/?p=030000_d&article[id]=56013600>

[12] Recepty KFC, kfc.cz [online], [cit. 2014-03-13+ Dostupné na internetu:

66

[13+ Rychlé občerstvení neboli Fast Food, viscojis.cz *online+, *cit. 2014-03-11] Dostupné

na

internetu:


hmotnost/170-rychle-oberstveni-neboli-fast-food>

[14+ SKALICKÝ, J. 2012. Český trh je pro fastfoodové řetězce lákavý, rozhlas.cz [online],

[cit.

2014-03-11+

Dostupné

na

internetu:



[15] Slow food, slow-food.cz [online], [cit. 2014-04-10+ Dostupné na internetu:

[16+ ŠPAČKOVÁ, I. 2014. KFC je v Česku dvacet let a mění chutě, ke kuřeti začne nabízet lívance, idnes.cz [online], [cit. 2014-03-13+ Dostupné na internetu:

[17] ZACH, F. 2009. Ancient Romans and their Fast Food. CulinaryArts360, 2009, [cit.2014-03-11]

Dostupné

na

internetu:

http://www.culinaryarts360.com/index.php/ancient-romans-and-their-fast-food17620/

67

PŘÍLOHY

Příloha 1

Internetový dotazník

Příloha 2

Projekt Fast food: Reklama vs. Realita

Příloha 3

Reklamy

Příloha 4

Vybraná restaurační zařízení

Příloha 5

Tisková zpráva McDonald´s

68

Příloha 1 – Internetový dotazník Dobrý den, jmenuji se Zuzana Chreňová a studuji na Vysoké škole hotelové v Praze 8. Pro mou bakalářskou práci na téma: Fast food v České republice - sociální, kulturní a ekonomické aspekty, potřebuji uskutečnit dotazníkový průzkum. Věnujte mi prosím 3 minuty na vyplnění anonymního dotazníku s 11 otázkami, které mi pomůžou při tvorbě mé práce. Mockrát Vám děkuji, Zuzana Chreňová

Jste muž, žena? 

Muž



Žena

Do jaké věkové kategorie spadáte? 

15 - 20



21 - 30



31- 40



41 – 50



50 a více

Do jaké ekonomicky aktivní skupiny patříte? 

Student



Zaměstnaný



Na mateřské dovolené



Podnikatel



Nezaměstnaný

Stravujete se v některých z fast food řetězců? 

Ano



Ne

Pokud ano, tak jak často se stravujete ve fast foodu? 

Denně



Alespoň 1x do týdne



Alespoň 1x měsíčně



Alespoň 1x do půl roku



Alespoň 1x za rok



Nikdy

Proč využíváte služby fast foodu? 

Rychlost přípravy pokrmu



Chuť jídla



Vyhovující cena



Dostupnost v okolí

 

Jiné

Při jaké příležitosti navštěvujete fast food? 

Při nákupech



Na cestách



Místo běžné stravy



Při nedostatku času

Která z uvedených fast food restaurací je vaše nejoblíbenější? 

McDonald´s



KFC



Bageterie Boulevard



SUBWAY



BURGER KING



Jiná

Využíváte některých akcí ve fast food restauracích, jako například? 

Dárek k menu



Slevové kupóny



Nestaráte se

Vyzkoušel/a jste některý z fast food řetězců také v zahraničí? 

Ano



Ne

Pokud ano, v čem to bylo jiné?

Zdroj (survio.com)

Příloha 2 – Projekt Fast food: Reklama vs. realita

Zdroj (http://creativelife.cz/fotografie-vs-realita-podivejte-se-na-co-fast-food-lakazakazniky/)

Příloha 3 – Reklamy KFC - Singapur

McCafé - Německo

Zdroj ( http://www.mediaguru.cz/2012/02/napady-svetove-reklamy-fastfood/#.U0wWf6KafUQ)

Příloha 4 – Vybraná restaurační zařízení KFC

Zdroj (http://blog.franchisesales.com/home/2012/8/17/kentucky-fried-chicken.html) McDonald´s

Zdroj (http://esspey.com/design-house-products-for-fast-food-restaurant/innovativedesign-house-products-with-glass-wall-in-the-city/)

SUBWAY

Zdroj (http://shgww.com/subway-founder-subway-wouldnt-exist-if-started-in-todaysregulatory-environment/) BURGER KING

Zdroj (http://en.wikipedia.org/wiki/Burger_King_franchises) Bageterie Boulevard

Zdroj (http://www.atelier-point.cz/reference-rychle-obcerstveni-bageterie-boulevard)

Příloha 5 – Tisková zpráva McDonald´s

Tisková zpráva

Ve Stupně odhalena pamětní deska na počest zakladatele McDonald´s STUPNO, 3. dubna 2002 – Pamětní desku Raymonda Alberta Kroce, zakladatele společnosti McDonald´s, odhalili dnes v obci Stupno v Plzeňském kraji Martin Dlouhý, generální ředitel McDonald´s ČR, Václav Fait, starosta obce Břasy – Stupno a Richard Steffens, první tajemník Velvyslanectví Spojených států amerických. Oslavili tak desáté výročí vstupu McDonald´s na český trh a 100. výročí narození R. A. Kroce. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili zástupci české pobočky nadnárodní korporace, představitelé místní samosprávy a obyvatelé zdejšího regionu. Autorem desky, která se nachází na místě, kde dříve stál domek rodiny Krocovi, je výtvarník Václav Stádník.

Ray Kroc, který patří mezi nejvýznamnější a nejrespektovanější podnikatele v historii, se narodil v roce 1902 v rodině českého emigranta Aloise Kroce. Jeho otec pocházel právě ze Stupna. K provozování restaurací měl poměrně blízko. Jeho prarodiče totiž vlastnili ve Stupně malou venkovskou hospodu. V roce 1955 otevřel první restauraci McDonald´s v San Bernardinu v Kalifornii. Položil tak základy jedné z nejúspěšnějších světových společností, která v současnosti provozuje více než 30 000 restaurací po celém světě a dosahuje ročního obratu přes 40 mld. dolarů.

„Ray Kroc vytvořil podnikatelský systém, který sklízí obdiv po celém světě již téměř 50 let,“ uvedl Martin Dlouhý. „Uvědomoval si, že pouze spokojený zákazník, který se do restaurace opakovaně vrací, je pilířem budoucí prosperity. Proto kladl mimořádný důraz

na maximální kvalitu služeb poskytovaných zákazníkovi. Jeho čtyři základní principy kvalita, servis, čistota a jistota - zůstávají ústředním mottem podnikání McDonald´s dosud. Jsou pro nás zákonem podobně, jako sociální vnímavost a respekt k prostředí, ve kterém podnikáme.“

Systém rychlého občerstvení McDonald´s si našel svoje příznivce i u nás. Důkazem jsou dosavadní hospodářské výsledky společnosti. Za uplynulých deset let obsloužila v České republice více než 202 mil. zákazníků a její celkové tržby přesáhly 9,6 mld. korun. V současné době, McDonald´s ČR provozuje 62 restaurací a zaměstnává 3480 pracovníků.

Kontaktní adresa: Drahomíra Jiráková McDonald´s ČR Tel.: 02/22007350 Fax: 02/22007110 E-mail: [email protected]