farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

farnosti sv. Anežky České na Spořilově

září 2 0 1 6

noviny

ročník XVIII

Milí! Moc vám chci na začátku nového školního roku poděkovat za uplynulý náročný rok. Děkuji za ochotu, veškerou pomoc, trpělivost a flexibilitu, kterou jste prokázali při pomoci našim přátelům iráckým křesťanům přes všechny těžkosti s tím spojené. Mám z toho velkou radost a jsme na vás hrdí. Děkuji také vám všem za modlitbu i „běžnou“ starost a službu často skrytou a náročnou v naší farnosti. Myslíme v modlitbě zvláště na ty z vás, kteří v rodině nesete nějaké těžkosti vztahové nebo zdravotní – úraz nebo nemoc někoho z rodiny. A jsem moc rád, že téměř vždy, když se něco takového objeví, najdou se mnozí z vás, kteří se modlí i nabídnou praktickou pomoc. Děkuji! Připadne mi důležité, abychom se na začátku nového školního roku „soustředili“ či vycentrovali. Abychom našli či nacházeli Hospodina ve svém srdci a sebe v Něm. K tomu nám třeba mohou pomoci dva typy otázek: Kde jsem? Kde je moje srdce? a Kde je Bůh v mém životě? A co dělá? Kde se s ním mohu potkat, k čemu se připojit? (Písmo, bližní, obtížný člověk, sebepřijetí, adorace, volba povolání, vytrvalost, nějaká konkrétní služba, odpočinek, naslouchání atd.) + Žehnám za nás oba bratr Jakub

Květa Válová, Milosrdný samaritán, 1996

Knihy z řady Hranice Do naší farní knihovny přibyla už čtvrtá kniha z pozoruhodné řady, kterou vydává nakladatelství Návrat domů. V roce 1992 vyšla v USA kniha, která sklidila velkou pozornost v zahraničí i u nás a dala základ řadě, jež je postupně překládána i do češtiny. Měla titul Hranice: Kde jsou zdravé meze ve vztazích a v osobním životě? Autoři Henry Cloud a John Townsend působí jako vedoucí pracovníci v psychologickém centru v Newport Beach v Kalifornii. Díky nim si můžeme uvědomit, jak je důležité téma těch různých neviditelných hranic, které provázejí naše mezilidské vztahy. Každý z nás v nich má určité problémy. „Kdy říci ano? Kdy říci ne? Co jsem a co nejsem? Vůči komu a za co mám být zodpovědný? Jak poznám, kdy mě druzí využívají?“ Mnohé naše duševní i duchovní problémy mají své kořeny právě v našem nesprávném zacházení s neviditelnými hranicemi ve vztazích. Osobně doporučuji přečíst si právě první knihu z celé řady a pak případně navázat na oblast, která mě zajímá: Hranice a dospívající, Hranice v chození, Hranice v manželství, Hranice a děti atd. Právě posledně jmenovaná kniha je naším novým přírůstkem a navazuje na předchozí tituly. Práce rozšiřuje a aplikuje myšlenky zdravých hranic na vztahy s našimi dětmi. bratr Regalát

farní noviny září 2016

strana 3

Příliš těsné brány Valentino Porcile Dnes večer přinášíme k tobě, Ježíši, a do tvých rukou vkládáme jednoho po druhém ty, pro které je život velmi těsnou branou. Kdo je chudý. Kdo trpí. Kdo je nemocný. Kdo cítí potřebu jen se trochu nadechnout. Odpusť mi, víš, ale u některých bran se musíš trochu snažit ty, Pane. Měl bys je rozšířit, aby nebyly tak úzké. Aby byly lidštější. Ty jako člověk víš, co chci říct. Ty jako Bůh znáš míru, do kdy se máme snažit, a bod, v němž už to nedokážeme, a ty to tak chceš. Ty, dobrý Bůh, pomáháš tomu, kdo tě potřebuje. Slíbil jsi to. Mnoho lidí tě chce vidět při činu a cítit tě blízko. Jsme si jisti, že ty, alespoň ty, sliby dodržuješ. Tobě se svěřujeme, tobě důvěřujeme. Na cestě se mnou Ekumenická vigilie na Letnice, 7. června, Milano Na cestě se mnou je Duch, který proudí, Duch, který mě nikdy neopustí. Na cestě se mnou tento Duch, který proudí, zůstane se mnou, dokud budu živ. Na cestě se mnou tento Duch je láska, která proudí a zůstane stále se mnou. Na cestě se mnou je Duch, který roste, Duch, který mě nikdy neopustí. Na cestě se mnou tento Duch, který roste, zůstane se mnou, dokud budu živ. Na cestě se mnou tento Duch je naděje, která roste a zůstane stále se mnou. Na cestě se mnou je Duch, který si hraje, Duch, který mě nikdy neopustí. Na cestě se mnou tento Duch, který si hraje, zůstane se mnou, dokud budu živ. Na cestě se mnou tento Duch je slavností, hraje si a zůstane stále se mnou. K Božímu království, mému počátku a mému cíli, je cesta, kterou již kráčím. Na cestě se mnou tvůj Duch je mi po boku, ke Království, které už znám. Na cestě se mnou k Božímu království, které očekávám, které už znám, které přijde. Až poznám, co je za zdí, až poznám dějiny hvězd, nebude to proto, že jsem mnoho studoval, ale bude to znamenat, že Ty, Bože, otevřeš svou ruku, abys mě pozvedl nad zeď, nad hvězdy. Dnes vím jen jednu věc: že v nekonečném písku moře jsem jedním zrnkem já, a ty mě dokážeš vidět a vědět o mně všechno to, co já nevím.

V neděli 19. června šly děti z naší farnosti k prvnímu svatému přijímání. Foto K. Šebková

Aminah de Angelis Corsini

Připravil bratr Regalát

TEXT


DUCHOVNÍ

KNIHOVNÍ

KOUTEK

2. strana

4. strana


Farní víkend v Hájku O prvním červnovém víkendu obsadili spořilovští farníci (letos už potřetí) františkánský klášter v Hájku. Přijeli jsme strávit společné chvíle v modlitbě, práci, zábavě i odpočinku a i tentokrát jsme si to moc hezky užili. Duchovní program byl ve znamení „srdce a vzkříšení“. Zahájili jsme v pátek večer v kapli slavností Nejsvětějšího srdce Ježíšova a hned v sobotu ráno jsme na stejném místě oslavili památku Neposkvrněného srdce Panny Marie. Při nedělní mši sv. jsme vyslechli evangelium o vzkříšení naimského mládence a Regalátovu homilii o čtyřech klíčích k zásadním věcem, které jsou vyhrazeny pouze Bohu – klíč k dešti (vodě), k potravě, k hrobům (smrti) a klíč k plodnosti (životu). Bůh je člověku nesvěřuje a člověk se nemá snažit svévolně si je přisvojovat. Má však jeden klíček, pomocí kterého se může těm čtyřem Božím přiblížit – svou víru. Pracovní část víkendu pak spočívala v sekání trávy, kácení dřevin, svozu kamení, bouracích pracích ve sklepě, ale i v přípravě vynikajících dobrot ke společným obědům. Děti se zabavily při různých hrách, zdobení perníčků na Noc kostelů, hledání pokladu i na tradiční trampolíně. Dospěláci si užili páteční zpívání s kytarou, povídání u sobotního ohně nebo jenom ten prostý (a jen zdánlivě obyčejný) fakt, že mohou být „jen tak spolu“. Příjemným zpestřením víkendu bylo i objevování pro nás dosud neznámých částí areálu kláštera. Přilehlý lesík, který po dlouhých letech opět patří františkánům (klášter v Hájku má zpět svůj hájek) ukrývá vodní nádrž a pěkné zákoutí s „Božím hrobem“. V neděli se nám moc líbila prohlídka zvoničky a zajímavých půdních prostor. Opět jsme tedy prožili příjemný víkend s tradičně krásným počasím ve společenství prima lidí a už teď se těšíme na ten příští. Dytrychovi


strana 5

Obecenstvo divadla manželů Kuschmitzových, foto bratr Regalát

F

arní víkend ve františkánském klášteře v Hájku u Prahy se konal 3. až 5. června a sešlo se nás okolo padesáti farníků. Den příjezdu připadl na Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Oslavili jsme ji nejprve v kapli, pak společným zpíváním, povídáním a popíjením dobrého vínka. Krásný svěží les, františkánům vrácený v restitucích, nás po sobotní ranní mši svaté vyzval k procházce. Prošli jsme k Božímu hrobu a vrátili se zarostlým lesem zpět. Pak jsme se pustili do práce. Čekalo nás sekání trávy, bourání části plotu, odvážení kamenů, rozebírání soklu ve sklepě, vaření oběda a další potřebné práce. Děti měly zajištěn pestrý program. Také přijeli manželé Kuschmitzovi, kteří zahráli dětem loutkové divadlo. To se pak po celém klášteře ozýval hlasitý dětský smích. Po večerní modlitbě jsme se sešli u ohně na opékání buřtů a opět zpívali a povídali. Děti si užívaly večer na oblíbené trampolíně. Nedělní mše svatá byla u oltáře pod širým nebem. Měli jsme možnost prohlédnout si podkroví kláštera, a kdo chtěl, mohl si zazvonit na zvon ve věži. Víkend jsme zakončili dobrým obědem. Ani se nám nechtělo jet domů, bylo nám tam spolu moc dobře. Bylo milé, že někteří farníci přijeli třeba jen na jeden den nebo na mši svatou. Co k tomu dodat? Že už se těšíme na další farní víkend. Bechyňákovi

6. strana



strana 7

Světové dny mládeže v Krakově Koncem července jsem se vydala se skupinou z arcidiecézního centra mládeže do Krakova na Světové dny mládeže. Ráno 20. července se nás asi 200 sešlo před kostelem sv. Jakuba v Kunraticích, kde jsme byli rozděleni do čtyř autobusů a vydali se na předprogram do hnězdenské diecéze. Každý autobus jel do jiného městečka, kde následujících pět dní probíhal předprogram. Moje skupina jela do Třemešna. Místní farnost nás moc mile přijala, bydleli jsme v rodinách. Program v Třemešnu byl nabitý jak duchovními, tak světskými zážitky. Každý den jsme slavili mši svatou, podnikali výlety, navštěvovali muzea, hráli fotbal, zpívali, tancovali a poznávali místní kulturu. Předprogram jsme zakončili společnou mší celé hnězdenské diecéze, kde jsme nebyli pouze my Češi, ale i spousta mladých lidí ze zahraničí, třeba z Francie, Libanonu, Indie, Anglie nebo Kanady. Odpoledne se všichni zapojili do hry po celém městě a večer bylo velkolepé rozloučení s divadelním představením a koncertem. Pak jsme se přesunuli vlakem do Krakova, kde začaly samotné Světové dny mládeže. Ubytovaní jsme byli převážně ve školách, někdo i v rodinách. Každá zem měla v Krakově své národní centrum, kde se odehrával program. České národní centrum bylo na samém okraji města v prostorách cisterciáckého kláštera. Denně se zde scházeli všichni Češi (bylo nás asi 6 tisíc), společně slavili mši svatou, debatovali a rozjímali nad tématem Božího milosrdenství, hráli hry, zpívali, i odpočívali. Denně zde také probíhaly katecheze různých biskupů a doprovodný program, který byl opravdu hezky připravený. Program ale nebyl jen v národních centrech, ale taky v centru Krakova, různé koncerty a představení, nebo společné akce s papežem Františkem, jako třeba přivítání Svatého Otce nebo křížová cesta. Veškerý program ale vyvrcholil o víkendu, kdy se víc jak jeden milion mladých lidí sešel na planině Campus Misericordiae kousek za Krakovem. V sobotu večer zde proběhla vigílie s papežem Františkem, všichni tu přespali pod širým nebem a v neděli ráno jsme slavili mši svatou. Tou jsme zakončili Světové dny mládeže a plni dojmů a zážitků a duchovně povzbuzení slovy papeže Františka jsme se vydali domů, šířit Boží milosrdenství a radost načerpanou v úžasném společenství. Anežka Čáslavková

Sardinky na táboře Největší akcí celého roku vždy bývá tábor. Letos jsme tábořili už počtvrté na louce kousek od vesnice Valeč u Hrotovic na rozhraní Vysočiny a Moravy. Louka je krásná, jejím největším kouzlem jsou nádherné západy slunce, které můžeme každý den pozorovat. Letos jsme prožili tábor jako kmen Maoři z Nového Zélandu. Ráno jsme se probouzeli maorským bojovým tancem a zpěvem HAKA, přes den jsme pekli chléb v peci, kterou jsme si postavili, vyráběli mýdlo či zubní pastu, hráli různé maorské hry, bubnovali a učili se maorské písně. Scházeli jsme se na maorských sněmech, kde jsme určovali pravidla našeho vzájemného soužití a se dnem jsme se loučili u našich stromů v tichosti se svíčkou. Občas se náš maorský kmen musel vypořádat s různými náročnými situacemi – spory s jiným kmenem, odchod starého náčelníka a volba nového či boje o totem. Všechno jsme ale společnými silami zvládli. Velcí na puťáku nejen ušli desítky kilometrů, ale i poznali nové krajiny a navzdory nepříznivému počasí všichni dobře došli. Velmi nás potěšila již každoroční návštěva bratra Jakuba, který nám sloužil nedělní mši uprostřed lesa. Na přípravě mše svaté jsme se podíleli všichni společně – někteří stavěli oltář, další natrhali luční květiny, někteří trénovali zpěv a hudbu a jiní vymýšleli přímluvy. Mše se moc vydařila a bratr Jakub s námi zůstal až do dalšího dne. Tábor jsme hezky završili spolu s rodiči při závěrečném táboráku, kde se nás letos sešlo opravdu hodně. Osobně jsem z tábora odjížděla s moc příjemným pocitem, že přestože jsem na táboře už po několikáté, opět jsem si vyzkoušela spoustu nových věcí a v některých ohledech jsem zas zvládla překonat sama sebe. A myslím, že s podobnými pocity jsem neodjížděla sama. Když jsem pozorovala děti i dospělé okolo sebe, nestačila jsem se divit, kolik toho umí a čím vším se od nich můžu inspirovat. Pro víc informací o našem oddíle se můžete podívat na naše webové stránky (které se v současné chvíli renovují) www.protez.aspon.cz, naše facebookové stránky https://www.facebook.com/protez.skaut/?ref=aymt_homepage_panel či kontaktovat přímo mě. Anežka Čížková, 605717575, [email protected]

8. strana



strana 9

foto bratr Regalát

V sobotu 6. srpna se uskutečnila dlouho připravovaná pouť naší farnosti. Pro „větší polovinu“ poutníků začala již pátečním odjezdem k pohostinné rodině Ryzových, kde strávila společný večer a noc. My ostatní jsme vyjeli opravdu v sobotu mikrobusem k prvnímu cíli v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, kde jsme se sešli ke společné komentované prohlídce. Chrám vystavěný architektem Janem Santinim Aichlerem ve stylu barokní gotiky ve tvaru pěticípé hvězdy (s úžasnou hrou světla pronikajícího přečetnými okny), myslím, uchvátil (nebo alespoň překvapil) každého. Ambity mající tvar deseticípé hvězdy a všechny další prostorové útvary také ukazují na výjimečnost tamní architektury. Ti z nás, kteří hůře slyší, si velice pochvalovali silně znějící hlas slečny průvodkyně. Společnou pouť (jejíž účastníci se ovšem po opuštění tohoto chrámu všelijak rozdělili) zahájil otec Jakub. Společně jsme se modlili modlitbu papeže Františka k letošnímu Svatému roku milosrdenství a vyslechli si Žalm 107. Zdatnější z nás se pak vydali na 7,5 km dlouhou cestu do Veselíčka. Ostatní sešli (nebo byli dovezeni) k zámku a bazilice Nanebevzetí Panny Marie, kde se nachází Svatá brána milosrdenství (bohužel za zavřenými mřížemi, za které se dostal jen ten, kdo si zaplatil některou z prohlídek). Přesto jsme v kostele mohli (s výhledem na bránu) setrvat, modlit se, číst Boží slovo a rozjímat. Pak jsme byli odvezeni do Veselíčka, kde jsme se sešli s pěšími poutníky a poobědvali v opravdu skvělé hospůdce. Prostřeno bylo jak pro svatební hosty a také tak se k nám chovali, měli z nás upřímnou radost a my zase z nich. Na závěr nám předvedli svůj historicky cenný a plně funkční orchestrion. Prý nejstarší v českých zemích a zaručeně dovezený z Vídně, tedy nikoliv vyrobený v tuzemsku. Poté jsme se vydali do Slavkovic, kde sloužil poutní mši svatou otec Jakub a otec Regalát, který také kázal. Ministrovali hoši Čáslavkovi a Dominik Petrus, který se musel „potýkat“ s příliš velkou „suknicí“ i rochetou. Hrou na kytary a zpěvem sloužila „dívčí část“ rodiny Petrusovy a Anežka Čáslavková. My ostatní jsme se snažili s nimi „souznět“. S radostí jsem zjistila, že pan Říha zpívá velice rád a písně z Koinónie mu vůbec nejsou cizí. Co asi některé překvapilo (mě tedy ano), že k nám žádný z otců pallottinů nepromluvil. Po opuštění kostela Božího milosrdenství, který je mimochodem opravdu krásný a i křížová cesta ve stráni nad ním, jsme si vzájemně zamávali a vydali se na cestu k domovu. Pan řidič mikrobusu byl s námi spokojen (na Zelené Hoře v kostele byl prý poprvé v životě a moc se mu tam líbilo) a my s ním také, protože byl milý a vstřícný. Rozhodně děkujeme všem, kdo se na přípravě a organizaci pouti podíleli. Především Ireně Karlové, která se tímto rozhodně osvědčila. Děkujeme prostě všem, kdo nám svým chováním během celé pouti projevovali milosrdenství. PS. Také proto stálo zato se na ni vypravit. Eva a Jiří Petrusovi

foto bratr Regalát

Srpnová farní pouť do Slavkovic

S

rdečně zdravíme všechny Spořilováky ze Slatiňan, malebného východočeského městečka. Jsme moc rádi, že jsme mohli přivítat farníky v pátek 5. srpna v podvečer v našem novém bydlišti. Společně jsme povečeřeli, popovídali. Jedna rodina spala u nás, ostatním jsme připravili nocleh naproti našemu domu ve františkánském klášteře u školských sester. Ráno jsme ještě společně posnídali a pak jsme všichni odjeli do Ždáru nad Sázavou na Zelenou horu, kde je krásný Santiniho kostel, zapsaný v památkách UNESCO. Po prohlídce jsme se rozloučili, my jsme pokračovali do Oder na skautský tábor pro rodiny, ostatní poutníci směřovali na oběd a pak na poutní mši do kostela ve Slavkovicích. Děkujeme za milou návštěvu, která byla pro nás vzpomínkou na krásných osm let prožitých s Vámi na Spořilově. Iva, Petr, Alžběta, Marie, Eliška a Péťa Ryzovi

10. strana



s t r a n a 11

ODDÍL ŠNEČCI děti ve věku 3 až 9 let

Pomoc křesťanským uprchlíkům Začátkem prázdnin vyrazily čtyři děti z rodin křesťanských uprchlíků na skautské tábory. Doprovázela je naše aktivní farnice Martina Bejšovcová, která je nadále plně zaměstnána pomáháním křesťanským uprchlíků se všemi myslitelnými záležitostmi od zdravotní péče, doprovázení na mše až po vyřizování dokladů. Pokrytí nákladů spojených s dětskými tábory zajistila zcela samostatně naše farnost. Farnost sv. Anežky rovněž zcela hradí nájemné pro jednu rodinu bydlící na Pankráci a samostatného jednotlivce ubytovaného v blízkosti našeho kostela. Finanční pomoc nám pro tyto účely zaslala také farnost sv. Václava z Vršovic. V září čeká děti našich uprchlíků nástup do českých škol, který bude spojen s dalšími finančními náklady. Peníze nicméně nejsou tou nejdůležitější věcí, tou je naše ochota bavit se a přátelit s našimi hosty, když je třeba zahlédneme u nás v kostele. Děkujeme všem, kteří se na pomoci křesťanským uprchlíkům podílejí! Jiří Mataj

Doktor Rayan se účastnil farního víkendu v Hájku i pouti do Slavkovic.

Šnečci se budou scházet tradičně každý čtvrtek od 16.30 do 17.45 v klubovnách v suterénu kostela sv. Anežky. Zahajovací schůzka je 8. září od 16.30. Těšíme se na nové i staré Šnečky. V září nás navštíví neznámá postava „Malý pán“ a bude nás provázet celým podzimem. Co nás čeká: vyrábět, hrát hry, zpívat, soutěžit, malovat, společně svačit, chodit do přírody a hlavně si užívat na našich Šnečích schůzkách: „My jsme Šnečci kamarádi…, hurá, hurá, hej!“ V květnu se vydalo 36 Šnečků na minitábor. Vyzkoušeli jsme si, jestli bychom zvládli malé táboření bez rodičů a k tomu s Alenkou procestovat celou říši divů. S pokladem a kufrem plným zážitků jsme se vraceli k rodičům. A už se všichni těšili, že v létě to nebude jen takové krátké táboření. Červen byl pro nás ve znamení příprav a velkého balení na letní táborové dobrodružství. Hned druhý týden v červenci se nás 35 vydalo do Javorníku na Šumavě. Cestou jsme zjistili, že se s námi něco zvláštního děje. Velké překvapení následovalo hned po příjezdu, přivítali nás totiž námořníci. Ocitli jsme se na zvláštním ostrově, neznali jsme jeho jméno ani polohu. Zvláštní mapka nás provázela celým táborem, prozkoumali jsme krokodýlí zátoku, útes lebek, indiánskou vesnici a hledali naši ukradenou vlajku. Naučili jsme se poznávat stopy zvířat, rozeznávat rostliny, stavět tee-pee, tancovat, zpívat táborovou hymnu. „…piráti však nevědí, že Šnečkové nesedí…“. Závěr týdne patřil napínavému souboji s piráty, při noční bojovce jsme hledali signály z lodi. Při velké noční bouřce se nám rozlámala loď a my se ji snažili sestavit zpět dohromady. Po náročném luštění zašifrovaného dopisu se nám podařilo získat vytoužený poklad! Plni radosti a nadšení jsme náš letní tábor zakončili slavnostním pokřikem! Nyní se těšíme na další společné chvíle, co asi zase zažijeme? PŘIJĎTE SE MEZI NÁS PODÍVAT! Veronika Koběrská, www.snecci.cz

12. strana


Dvě otázky pro naše bratry


strana 13

PRAVIDELNÉ AKTIVITY U SV. ANEŽKY

1. Zážitek z léta, který tě potěšil, oslovil (setkání, místo). bratr Jakub: Porciunkule. Moc mne potěšila znovu oživená ba rozvinutá tradice Porciunkule v naší farnosti. Program terciářů i zájem o svátost smíření i radostné neformální posezení po mši. Pak mne také těší a dojímá, že stále všude, kde cestuji, narážím na nějakou bránu milosrdenství a že se učím tuto skutečnost v Boží náruči prožívat, těšit se z ní a chápat. bratr Regalát: Asi nejpůsobivější setkání jsem měl se svým 93-letým strýcem Františkem Benešem, kterého jsem navštívil v jeho bydlišti ve Cvrčovicích u Pohořelic. Je nejstarší, ale poslední žijící ze tří bratrů, z nichž nejmladší byl můj tatínek. Jak jsem občas zmiňoval, tato větev mé rodiny jsou volyňští Češi, kteří žili v české vesnici Michna – Sergejevka na západní Ukrajině. Vesnice byla 11. listopadu 1943 zčásti vyvražděna a vypálena nacisty a můj strýc František to jako nejstarší sourozenec prožil na vlastní kůži ve vší krutosti. Dům naší rodiny byl v části vesnice, do které nakonec vražedné komando už nestačilo dorazit. Snažil se proto nejprve pomáhat v zasažených domech, kde nacházel bezvládná těla, některá už dosti popálená. Ale nebylo jim už pomoci. V jednom domě se snažil vytáhnout pana Nováka, když na ně padl kus došků z hořící střechy. Ani jemu už nebylo pomoci. Jak se později ukázalo, měl to být vlastně jeho tchán, protože jeho dceru Annu si František později vzal za ženu, a to pak byla moje teta. Byla jedna z mála z tamější rodiny Nováků, která masakr přežila. Bylo to poprvé, co jsem vlastně strýčka slyšel tyto těžké osobní zážitky vyprávět. 2. Co nás ve farnosti čeká, událost na kterou chcete upozornit. bratr Jakub: Z praktických věcí je to asi postupná oprava elektroinstalace. Jinak se těším na neobyčejná setkání při „zdánlivě běžných maličkostech“, jak by řekl Chesterton. bratr Regalát: Asi mě teď nenapadá nějaká konkrétní událost, která by přesahovala významem ty ostatní. Tragický je samozřejmě jako vždy sám o sobě konec prázdnin a dovolených. Dlouhodobě mě ale zneklidňuje spíš to, co se děje v naší společnosti a ve světě.

Svatoanežský pěvecký sbor Sbor sv. Anežky zahajuje opět novou sezónu! Sejdeme se poprvé v pondělí 5. září v obvyklém čase od 19.15 do 21 hodin. Zkoušky budou nadále jako doposud každé pondělí v tomto čase v sále pod kostelem. Srdečně zveme nové zájemce všeho věku k zapojení se do služby farnosti formou hudebního doprovodu mší svatých! Rádi vás uvidíme a uslyšíme! Přijít můžete hned na první zkoušku nebo na kteroukoli následující. Těšíme se na vás a na společné slavení! Markéta Štromerová, 723187727, [email protected] Farní sbor mládeže od sv. Anežky Chtěli byste se stát součástí našeho sboru? Vítáme každého nadšeného zpěváka či zpěvačku! Náš sbor hudebně doprovází dětskou mši svatou každou třetí neděli v měsíci. Zkoušky většinou bývají v sobotu v podvečer v sále pod kostelem Vilma Petrusová, [email protected] Kytarové mše se konají první neděli v měsíci při dětské bohoslužbě, zkouška je v 9 hodin v kostele, vede ji a noty posílá Radim Koběrský, [email protected] Zpívání s malými dětmi Milí farníci a především rodiče menších dětí, i v letošním roce bych ráda pozvala všechny větší, menší a nejmenší děti ke společnému zpívání jednoduché písně, kterou se naučíme na zkoušce přede mší a potom ji společně při dětské bohoslužbě zazpíváme. Letos to ovšem již nebude při třetí neděli, ale první neděli v měsíci při kytarové mši. První taková zkouška a zpívání se bude konat v neděli 2. října od 10 hodin v sále pod kostelem. Zhruba 14 dní předem budou na stolku vzadu v kostele ve stojánku k dispozici noty na vybranou písničku, které jsou však spíše pro orientaci a není nutné se je předem učit. Na další společné zpívání s vašimi dětmi se těší Zuzana Krušinová, [email protected] Modlitby Taizé u sv. Anežky Nadále chceme pokračovat jednou do měsíce ve společné modlitbě ve stylu Taizé. Termínově bychom střídali úterní a nedělní večery, po předchozí domluvě od 18 nebo 19 hodin. Po modlitbě vždy zveme ještě ke společnému posezení a popovídání při čaji a drobném občerstvení dole v prostorách pod kostelem. V září se sejdeme v úterý 20. září v 18 hodin. Srdečně zveme všechny k tomuto společnému setkání s naším Pánem! Markéta Štromerová, [email protected], Andrea a Jirka Matajovi


Výuka náboženství 1) 15.15 – 16.00 příprava na první svaté přijímání Do této skupiny patří všechny děti, které půjdou letos v červnu poprvé ke svatému přijímání, bez ohledu na věk, od 1. třídy výše. Budou se seznamovat se základními pojmy jako Bůh Otec, stvoření, modlitba, neděle, Ježíš, kříž, Bible, křest, budeme si vysvětlovat, co se děje při mši svaté a připravovat se na svátost smíření. 2) 16.00 – 16.45 děti, které už byly u prvního sv. přijímání, budeme probírat příběhy Nového Zákona. Samozřejmě se všemi dětmi věnujeme pozornost i svátkům a liturgickým obdobím během církevního roku. Na hodiny budou děti potřebovat: sešit, pero, pastelky, nůžky a lepidlo. Výuka probíhající 45 minut je krátká, snažím se, aby si děti nemusely nic psát, ale texty si do sešitu nalepují. Výuka začíná od 21. září. Klára Kudrnová, 223 009 389, 777 699 486

Modlitební společenství otců Od minulého roku se pravidelně ve středy jednou za čtrnáct dní od 20 hodin v učebně náboženství schází otevřené společenství mužů, tatínků a dědečků ke společné modlitbě za všechny otce (duchovní i fyzické) a za Boží požehnání pro naše rodiny – manželky a děti. Všichni jsou srdečně zváni. Tomáš Audy, 603 316 931

Společenství (nejen) manželů Setkáváme se dvakrát do měsíce ve středu od 21 hodin ve třídě pod kostelem. Konkrétní termíny a místo setkání bývají upřesněny mailem. Pokud byste se k nám rádi připojili, nebojte se nás kontaktovat. Hana Čížková, [email protected], 603 722 759 Oddíl Šnečci Jako každý rok se budeme pravidelně scházet k našim pravidelným schůzkám v klubovnách zdejšího kostela s dětmi ve věku 3 – 9 let každý čtvrtek 16.30 – 17.45. Náplní nás, Šnečků, je naučit se být dobrým kamarádem. Pořádáme výpravy do přírody i za kulturou a sportem. Nacvičili jsme společně nejedno divadlo. Zpíváme písničky. O letních prázdninách jezdíme na tábor. V neposlední řadě hrajeme nespočet her a soutěží, které tvoří základ všech schůzek. Tak neváhejte a přijďte se k nám třeba jen podívat. Veškeré informace www.snecci.cz, Veronika Koběrská, 604 821 600


strana 15

Oddíl Sardinky (světlušky) Stejně jako minulé roky, tak i letos díky vstřícnosti spořilovské farnosti má část našeho oddílu možnost scházet se pravidelně pod kostelem sv. Anežky. Přestože nás zde můžete potkat spíš v dívčím složení, všichni jsme součástí koedukovaného oddílu Protěž, který má v současné chvíli okolo sta členů a dlouhotrvající tradici. V našem oddíle máme jak světlušky a vlčata (kluci a holky od 6 do 10 let), tak skauty a skautky (starší děti od 10 let do 15), rovery a rangers (15 až 17 let), vedoucí a old skauty. Každoročně podnikáme spoustu tradičních i nových akcí, jezdíme na výlety do přírody, ale i do měst, pořádáme hudební akce, loni jsme dělali i jeden festival. Pořádáme i akce pro rodiče, chodíme na výstavy a snažíme se pomáhat, kde to jde. V létě jezdíme na stanové tábory, v zimě lyžovat. Zveme všechny holčičky od 1. do 5. třídy do družinky Sardinek. Naše schůzky začnou až začátkem října. Rády přijmeme nové členy. Anežka Čížková, [email protected]

Oddíl Vydry a Sojky (skautky) Jsme skautky ze 44. skautského oddílu Protěž, který spadá do 7. skautského střediska Blaník, do kterého patří i menší holčičky Sardinky, menší kluci Guará a větší kluci skauti Bobři a Tučňáci. Historie našeho oddílu je stará už více jak půl století a také proto nám stojí za to stále pokračovat v jeho rozvoji a rozšiřování. Stále přibíráme nové členy, kteří se k nám hlásí buď přes své kamarády v oddíle, nebo si rodiče najdou kontakt přes naše webové stránky. Letos se my, skautky, chystáme opět scházet v kostele na Spořilově, jelikož minulý rok se nám tu moc líbilo a jsme vděčné, že nám to bylo umožněno. Přivítáme mezi sebe nové holky, které k nám přešly právě z menších Sardinek, protože trochu povyrostly a zvládnou už větší a složitější věci. Přes rok nás čekají různé víkendové akce, výpravy, hory, pěvecká soutěž, přes týden družinovky a o prázdninách tábor. Program bude tedy nabitý a už se těšíme na společné zážitky! Marie Holá, 721 718 257, [email protected], Anna Bartoňová, Johanka Porazilová, Eliška Brhlová a Anežka Čáslavková

Modlitební společenství pod vedením sestry Kláry Iriškové se přimlouvá za naši farnost i problémy jednotlivých farníků, koná se ve čtvrtek po mši svaté v kostele. s. Klára Irišková O.Praem., 608121387, [email protected]

P R A V I D E L N É A K T I V I T Y U S V. A N E Ž K Y


14. strana

FILMAČ – Filmový klub u sv. Anežky České bude pravidelně jednou za měsíc vždy ve čtvrtek po mši svaté uvádět film s přednáškou a následnou diskuzí. Již 15. září můžete shlédnout film Oběť Andreje Tarkovského. Za tým Marie Myslilová, Daniel Čáslavka Ministrantské schůzky Probíhají pravidelně každý druhý pátek v měsíci od 17. hodin. Učíme se praktické záležitosti při ministrantování, aby mše svatá měla hladký průběh se všemi náležitostmi. Podle možností se snažíme odlehčit schůzku nějakou hrou. Nábor ministrantů je otevřen všem. Jan Petrus, [email protected], František Kudrna, [email protected] Místní bratrské společenství Sekulárního františkánského řádu Praha - Spořilov se schází v kostele sv. Anežky České vždy první pátek v měsíci v 16 hodin. Duchovním asistentem je P. Michal František Pometlo OFM. Cílem setkání je oživení františkánského povolání a apoštolského života členů. Kromě pravidelných setkání pořádá společenství různé akce pro sebe i pro veřejnost, například přednášky zajímavých hostů ( i z řad členů), Tříkrálové setkání františkánských společenství nebo již tradiční pouti na Hrádek u Vlašimi na památku P. Aloise Moce OFM, pouť seniorů do Hájku u Prahy nebo pouť do Poříčí nad Sázavou ke hrobu františkánského terciáře Dr. Františka Noska, jehož beatifikační proces probíhá. Za MBS SFŘ Praha – Spořilov Marie Myslilová, ministr MBS


strana 17

Tichá adorace je příležitostí uchýlit se do samoty a ticha kostela a dát Bohu příležitost promluvit k nám, vnímat Boží slovo. Měsíční tiché adorace se konají jednou za měsíc ve čtvrtek před prvním pátkem půl hodiny před mší svatou, tedy v 17.30. Úklid kostela je dvakrát měsíčně vždy v pátek od 8 hodin. Po společné práci se sejdeme ke společné modlitbě za naše přátele, děti, nemocné, i za ty, co už nemohou uklízet. Při čaji nebo kávě si vzájemně sdělujeme nové poznatky i názory. Většina z nás tuto bohulibou činnost koná již několik desítek let. Bohužel čas je neúprosný, léta přibývají a stáří nás omezuje. Proto se na vás obracíme s prosbou: Přijďte, nebojte se, zkuste. Kostel je nás všech. Odměna je jistá. Ivona Petrusová, [email protected] Příprava dospělých na křest se bude konat od poloviny září v úterky od 19 hodin na faře. Setkání se týkají hlavně zájemců o křest, ale je otevřené i pro pokřtěné, kteří si chtějí prohloubit své znalosti. Zájemci o křest se mohou hlásit během září u bratra Regaláta. Příprava na biřmování začne podle počtu zájemců od října. Během září se můžete hlásit u bratra Jakuba.

Sobotní setkávání nad Biblí Od října budou pokračovat sobotní biblické hodiny vedené doc. Jozefem Nagyem v učebně náboženství. V sobotu 8. října v 9.30 se začneme věnovat dílu apoštola Pavla. Jsou zváni stávající i noví účastníci. Všichni, kdo chtějí zakusit Boží lásku prostřednictvím Božího slova i láskyplného prostředí kolem pana docenta. Setkávání jsou vždy 2. a 4. sobotu, následující se bude konat 22. října. Klára Kudrnová

Sbírka víček pro Mirečka Dovolte nám, abychom vám popřáli klidný start do nového školního roku a zároveň připojili velký dík za pomoc. I nadále máme otevřený účet ve výkupně na „víčka“ od PET-lahví, kávy, mléka atd. Budeme rádi i za finanční podporu na číslo účtu 203604816/0600 Těšíme se na plné pytle víček od Vás, s pozdravem rodiče Martina a Jiří Piskačovi

Posezení u kávy se koná po nedělní ranní mši svaté, popovídání a u čaje či kávy v prostorách učebny náboženství.

Sbírka známek Děkujeme všem za poštovní, použité a orazítkované, známky. Vhazujte je do malé krabičky u vchodu. Všechny známky putují do Německa na specializované filatelistické burzy. Jediným kritériem je, že známka nesmí být poškozená. Vystřižená z dopisu či pohlednice, asi 1 cm od okraje. Nic neodlepovat, jen obstřihnout a vhodit do schránky u vchodu. Za takto získané peníze jsou pořizovány různé potřebné věci pro misijní oblasti. I nadále budeme spolupracovat s hostivařskou farností, která sesbírané známky na burzu zasílá. Veronika Koběrská

Modlitba živého růžence. Za naši farnost, rodiny, děti, kněze i naše nemocné se máme stále modlit a růženec je krásná a rozjímavá modlitba. V naší farnosti máme také společenství živého růžence. Určená tajemství se člen modlí vždy po celý měsíc a kartičky s určeným desátkem se pak co měsíc mění. Za členky živého růžence je pravidelně sloužena mše svatá. Helena Kociánová, 775 919 407



16. strana, farní noviny září 2016

18. strana



strana 19

Transitus – mystická krása u sv. Anežky

8. září Duo semplice komorní koncert s poezií

Dne 30. září se opět sejdeme po a teď mi klesá tužka z ruky. Opravdu nevím, pokolikáté. Tradice každoročního Transitu sahá asi šedesát let zpátky hluboko do doby, kdy farnost vedl otec Cyril Kadlece To je právě tím úžasným unikátem, který nemá v rámci vlasti obdoby. V době, kdy amatérské sbory živoří nedostatkem mužů, se každý rok sejde sbor, který tak krásně oslaví velkého a nám milého světce v kostele sv. Anežky. Důkladný rozbor celého obřadu by si zasloužil doktorandskou práci. Vyzdvihl bych vpravdě geniální zhudebnění mystického textu, líčícího radostnou smrt sv. Františka, které je velmi zněle posazeno pro mužské hlasy. Sbory jsou anonymní dle stylu hudby, datované tak do konce 19. století. Mezi nimi pak svítí žalm s použitým nápěvem od Allegriho, autora slavného Miserere. Celé to i s obřadem a modlitbou dává nezapomenutelný duchovní zážitek. Já sám jsem se Transitu zúčastnil poprvé v roce 1980 jako šestnáctiletý člen basové skupiny. Od prvních tónů jsem byl vším natolik osloven, že jsem již tehdy poznal svou sounáležitost s touto akcí a od té doby s výjimkou povinností v mateřských orchestrech ani jednou nevynechal. To, že se vše do dnešních dnů zachovalo, je především zásluhou pánů, kteří tuto káru táhli obětavě v dobách nepřejících církvi. I později, kdy změna režimu vynesla jiné zájmy. Nemohu nevzpomenout na Alfu Šouna, dr. Vaňka, Karla Podholu, Zdeňka Menharda nebo mého otce Václava, který nás řadu let dirigoval a vtiskl sborům svoji uměleckou pečeť, z které čerpáme dodnes. Můj otec symbolicky zemřel měsíc před otcem Řehořem, pro něhož tento obřad byl duchovní láskou. Transitus tedy přežil jako zázrakem do dnešních dnů a naší povinností je ho udržet pro příští generace. K tomu bych poznamenal, že věk aktivních zpěváků je zhruba od padesáti do osmdesáti let. Oslovuji tedy hudebně vzdělané mladé muže od sv. Anežky, aby přišli mezi nás, neboť to není akce pro „dědky“ ale pro nás všechny. Lukáš Dobrodinský

Ve čtvrtek 8. září v 19 hodin v sále pod kostelem proběhne komorní koncert souboru Duo semplice v sestavě Lukáš Dobrodinský – harfa, Vít Homér – flétna, Blanka Suriaková – umělecký přednes. Na programu: J. S. Bach, W. Shakespeare, W. A. Mozart, J. Keats, P. I. Čajkovskij, J. Jevtušenko, G. Faure, H. Busser, E. Satie, B. Dobrodinský, B. Reynek a V. Homér

Z Transitu v roce 2014 v našem kostele

10. září pouť na Hrádek u Vlašimi Pouť se koná v sobotu 10. září; sraz je u kapličky v lese před Hrádkem v 10.45, poutníci pak přijdou v 11.30 na hrádeckou faru. Pěší poutníci mají sraz na dolním náměstí ve Vlašimi v 9.10. Mše svatá ve 13 hodin bude obětována za otce Aloise Moce OFM, dřívějšího duchovního asistenta SFŘ. Kdo tam budou autem, odjedou pak do blízkých Radošovic ke hrobu otce Aloise. Hrádek jako významné poutní místo má Bránu milosrdenství! Miloslav Müller, [email protected] 23. září koncert Stamicova kvarteta Srdečně zveme v pátek 23. září v 19 hodin do kostela sv. Anežky na koncert Stamicova kvarteta ve složení Jindřich Pazdera – housle, Josef Kekula – housle, Jan Pěruška – viola, Petr Hejný – violoncello. V jejich podání zazní rozsáhlý Smyčcový kvartet G-dur Franze Schuberta.

20. strana


20. 9. v 18 hodin modlitba Taizé 4.9. při mši v 10.30 požehnání STANE v kostele školákům, studentům SE i pedagogickým pracovníkům, 21.9. začne výuka náboženství kytarová mše pod vedením pro děti. Od 15.15 do 16 hodin bude R. Koběrského, zkouška v 9 hodin v sále probíhat příprava na první svaté přijímání, pod kostelem od 16 do 16.45 hodin náboženství pro 5.9. se začíná každé pondělí od 19.15 do 21 hodin scházet farní sbor v sále pod kostelem. 6.9. od 19 hodin setkání pastorační rady 8.9. 16.30 do 17.45 v klubovnách v suterénu první schůzka oddílu Šnečci 8.9. v 19 hodin koncert Duo Semlice s programem poezie v sále pod kostelem 9.9. ministrantský fotbálek, čas bude upřesněn 9.9. celonoční adorace, možnost zapsat se na listinu na službu v kostele 10.9. hlavní Hájecká pouť, mše svatá v 11 hodin 10.9. terciářská pouť na Hrádek u Vlašimi a k hrobu P. Aloise Moce. Mše svatá v kostele na Hrádku ve 13 hodin 11.9. od 15.30 do 17.30 dokončení druhého cyklu Školy vnitřní modlitby se sestrou Marií Ventovou, pro přihlášené 15.9. FilmAČ uvede v sále v 19 hodin film Oběť režiséra A. Tarkovského, film pro náročného diváka v sále, součástí úvodní přednáška a diskuze. 16.9.–18.9. se koná ministrantská brigáda ve františkánském klášteře v Hájku, kluci – zájemci se mohou hlásit v zákristii. 18.9. Pojďme společně chválit Pána zpěvem při dětské mši svaté. Kdo by měl zájem přijít, je vítán! Zkouška bude v sobotu 17.9. od 17.30 v sále pod kostelem. Generální zkouška v neděli přede mší svatou od 9 hodin.

ostatní děti. 21.9. ve 20 hodin modlitební setkání otců 21.9. ve 21 hodin společenství manželů, které je otevřené i dalším účastníkům, sraz je před bočním vchodem do kostela. 23.9. v 19 hodin v kostele sv. Anežky koncert Stamicova kvarteta 25.9. od 15.30 do 17.30 poslední setkání druhého cyklu Školy vnitřní modlitby, třetí cyklus začne pravděpodobně v lednu 2017. 27.9. –2.10. probíhají františkánské misie v Uherském Hradišti, prosba o modlitbu za požehnaný průběh. 30.9. je při mši sv. pobožnost Transitus k výročí smrti sv. Františka. Mši doprovodí mužský sbor pod vedením Lukáše Dobrodinského. 30.9. oslavíme svátek sv. Františka. Po bohoslužbě společně posedíme v sále pod kostelem. 2.10. při mších svatých oslavíme svátek Františka, při mši v 10.30 zpívání malých dětí pod vedením Zuzky Krušinové, zkouška od 10 hodin pod kostelem. 7.–9.10. víkend „Poznej františkány“ v Hájku, pro kluky zájemce o řád Pravidelný úklid kostela v pátek v 8 hodin, tentokrát 2.9. a 16.9. a 30.9. Od poloviny září bude probíhat v úterky od 19 hodin na faře příprava na křest dospělých. Kontaktujte bratra Regaláta. Od října začne příprava na biřmování, zájemci se mohou hlásit u bratra Jakuba.

stránky farnosti http://www.farnost-sporilov.cz/, číslo účtu farnosti 68349399/0800 Náklad na výtisk: 16 Kč. Číslo vyšlo 4. 9. 2016. Redakce: Michaela Tučková – [email protected], Magdalena Martinovská – [email protected]

farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

Recommend Documents