Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì

POØAD BOHOSLUŽEB VE SMÍCHOVSKÉ FARNOSTI Nedìle: Po-Pá: Sobota:

8:00 6:30 7:30

KONTAKT S

9:30 17:30 17:30

18:00

(nedìlní)

KNÌZEM

úterý: 7:00 - 11:00 (kromì 3. úterý v mìsíci) pátek: 7:00 - 11:00 Jindy po dohodì nebo v èase bohoslužeb.

PØÍLEŽITOST K 

pátek

11:15 sv. Gabriel 15:00 Palata

ÚØEDNÍ HODINY (kanceláø v sakristii kostela) pondìlí - pátek: 7:00 - 11:00

PØIJETÍ SVÁTOSTI SMÍØENÍ U SV.

VÁCLAVA

Nedìle:

- ráno 7:30 – 7:55 9:00 – 9:25 - veèer 17:00 – 17:55 Všední dny: - veèer 17:00 – 17:25 Ve støedu: - navíc od 18:30 do 21:00 hod. (vchod pøes sakristii) Jindy: - po individuální dohodì.

VÝZNAMNÉ DNY, SVÁTKY A FARNÍ PROGRAM Bìhem mìsíce kvìtna bude pozmìnìný veèerní poøad bohoslužeb následujícím zpùsobem: po veèerní mši sv. nebudou nešpory, namísto nich se bude konat v termínu od 1. do 19.5. vèetnì Májová pobožnost, v termínu od 20. do 28.5. vèetnì Svatodušní novéna. Nešpory po veèerní mši sv. budou opìt konány od Slavnosti Seslání Ducha svatého, tj. od 30.5. 1.5. sobota 2.5. nedìle 3.5. pondìlí 5.5. støeda 6.5. ètvrtek

20.5. ètvrtek 23.5. nedìle 26.5. støeda 27.5. ètvrtek 30.5. nedìle

Sv. Josefa, dìlníka 4. nedìle velikonoèní – den modliteb za povolání k duchovnímu stavu Svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštolù v 17 hodin - Pietní akt u desky padlých v kostele Památka sv. Jana Sarkandra, knìze a muèedníka, v 19 hodin - Modlitba chval ve farním sále 1. pátek v  m ìsíci – adorace po veèerní mši sv. do 23 hodin Památka Panny Marie, prostøednice všech milostí Arcidiecézní pou za knìžská povolání na Svatou Horu (viz program na str. 3) 5. nedìle velikonoèní Svátek Výroèí posvìcení katedrály sv. Víta, Václava a Vojtìcha v Praze v 19 hodin Koncert Základní umìlecké školy Na Popelce v kostele v 19 hodin Setkání Farního umìleckého klubu ve farním sále – pøednáška (viz str.5) Svátek sv. Matìje, apoštola 6. nedìle velikonoèní - Sbírka na stavbu nového kostela Na Jižním Mìstì Pøi mši sv. v 18 hodin udílení svátosti biømování (o.b. Karel Herbst) Slavnost Nanebevstoupení Pánì - Zaèátek svatodušní novény 7. nedìle velikonoèní – den modliteb za sdìlovací prostøedky Památka sv. Filipa Neriho, knìze V 19 hodin: Setkání Farního umìleckého klubu ve farním sále – film Slavnost Seslání Ducha svatého

vydává: redakèní rada: uzávìrka:

Ø.k. farnost u kostela sv. Václava na Smíchovì, Námìstí 14.øíjna 17, 150 00 Praha 5, tel. 257 317 652 P. O. Pávek, P. M.F. Pøevrátil, M. Muchová, Z. Hadravová, F. Nedbal 20. každý mìsíc (zašlete na: [email protected] nebo do 15. do sakristie) náklad: 800 ks neprodejné

7.5. pátek 8.5. sobota 9.5. nedìle 12.5. støeda 13.5. ètvrtek 14.5. pátek 16.5. nedìle

12

5

kvìten 2004

Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì REGINA

COELI, LAETARE, ALELUJA!

Milí bratøi a sestry, zaèal mìsíc kvìten, který již tradiènì církev vìnuje Matce Boží, Pannì Marii. Na konci kvìtna pak skonèí velikonoèní doba, bìhem které se místo modlitby Andìl Pánì modlíme krátkou výzvu adresovanou Pannì Marii: „Raduj se královno nebeská, aleluja“. Po celý mìsíc tedy ještì budeme dennì øíkat tato slova. Ptáme-li se podvodu, mohou nás možná napadnout i urèité pochybnosti. Panna Maria pøece ví i bez nás, že se mùže a má radovat z vítìzství svého Syna, a nikdo jí do toho nemusí nutit nebo jí k tomu pobízet. Pokud to však pøesto dìláme a opakovanì voláme k Pannì Marii výzvu „Raduj se…“, vede nás k tomu jistì nìjaký dùvod. Zdá se mi že jej mùžeme nacházet již ve zkušenosti prvotní církve, ba dokonce døíve – ve zkušenosti apoštolù ještì pøed tím, než jako spoleèenství církve o letnicích poprvé vystoupili pøed lidmi v Jeruzalémì se zvìstí o vítìzném Kristu. Kniha Skutkù apoštolských nás jistì ne náhodou upozoròuje na skuteènost, že apoštolové setrvávali v modlitbách oèekávajíce seslání Ducha svatého právì ve spoleèenství s Ježíšovou Matkou Marií (Sk 1,14). Období padesáti dnù od Pánova zmrtvýchvstání bylo pro apoštoly nesmírnì plodným obdobím, kdy rostla jejich víra: všechno zaèalo u Ježíšova prázdného hrobu a pøerostlo postupnì ve vše prostupující radost z vykoupení, která potom umocnìna Duchem naplòujícím apoštoly byla natrvalo hybnou silou jejich apoštolského pùsobení. Pøítomnost Panny Marie v „letnicovém“ veèeøadle jistì nebyla dílem náhody ani nìjaké její akutní nouze typu „kam by asi mìla jít, když už nikoho nemìla“. Mùžeme øíct, že právì v tìchto chvílích se zaèalo ukazovat, proè Pán øekl z køíže sv. Janovi: „To je tvá matka.“ Apoštolové mìli velmi zapotøebí Mariiny pøítomnosti. Ona je totiž blahoslavená, která uvìøila (Lk 1,45) již dávno pøed touto chvílí, v okamžiku zvìstování v Nazaretì. A její víra projevující se radostí z faktu, že to, v co uvìøila už tenkrát, se teï plnì uskuteènilo, byla velmi potøebnou posilou pro apoštoly, jejichž víra v Kristovo vítìzství se v povelikonoèním èase rodila a rostla. Snad bychom proto mohli jejich postoj vyjádøit (a pøivlastnit si jej) slovy parafrázujícími sv. Bernarda z Clairvaux: „Raduj se Královno nebeská, nebo máme velmi zapotøebí tvé radosti. Celé lidstvo èeká na radostný projev tvé víry, která by podle tvého pøíkladu naplnila i naše srdce a dala nám potøebnou jistotu spásy v Kristu. Raduj se Královno nebeská, nebo na tvoji radost èeká celý svìt!“ Prožijme, bratøi a sestry celý mìsíc kvìten ve spoleèenství s Matkou Boží, zvìme ji mezi sebe se slovy výzvy „Raduj se…“, aby naše radost z víry dozrála v radost vìènou, v radost patøení na Pána ve slávì. P. Ondøej Pávek Pøeji vám požehnaný èas.

1

SOUT̎:

PRAVIDELNÝ PROGRAM FARNOSTI Jednotlivá spoleèenství v naší farnosti Vám nabízejí možnost prohloubit svou víru, setkat se s lidmi podobného smýšlení. Všichni jsou zváni! Spoleèenství rodièù nedìle 17:00 - 18:30 - klubovna na faøe Pondìlní spoleèenství pondìlí od 18:30 - velký sál na faøe "Biblická hodina" komentovaná èetba Lumen Gentium pondìlí od 19:30 - klubovna na faøe Mateøské centrum Venoušek úterý 9:30 - 11:30 hod. - v hernì faøe Pøíprava na biømování úterý od 19:00 hod. - na faøe Spoleèenství Obnovy v Duchu svatém úterý od 20 hod. - v klubovnì na faøe Spoleèenství mládeže støeda od 18:30 - klubovna na faøe již pravidelné schùzky, každou støedu! Od 18:30 do 21:00 možnost svátosti smíøení (otec Ondøej) - nejen pro mládež !!! (na faøe) Sponzorské dary:

Farní www stránky:

Spoleèenství maminek a babièek ètvrtek od 9:00 do 11:00 v dìtském centru na faøe. Modlitba Rùžence Každý ètvrtek a pátek od 17 hod. modlitba sv. rùžence. Nešpory Po každé veèerní mši sv., s výjimkou pátkù. Pravidelná páteèní adorace Každý pátek po veèerní mši sv. cca pùl hodiny spoleèná adorace. Každý první pátek v mìsíci je adorace do 23 hod. Farní rada Nejbližší schùzka 13.6.2004, 19:00 na faøe Redakèní rada Zpravodaje Nejbližší schùzka 25.5.2004, 18:30 farní kanceláø Snìmovní kroužek Ukonèil pravidelnou èinnost. Kontakt J. Cuhra Výuka dìtí - náboženství Termíny a jednotlivé skupiny jsou vyvìšeny ve vývìsce. Posílejte své dìti pravidelnì! Katechumenát dospìlých Individuální pøíprava pod vedením P. Ondøeje.

Èíslo bankovního úètu farnosti je 110840051/0100. Jako variabilní symbol platby uveïte èíslo dárce, které vám pøidìlí faráø. Potvrzení o výši darù je vydáváno jednou roènì. Všem dárcùm ze srdce dìkujeme. Adresa je www.vaclavonline.wz.cz Své pøíspìvky, fotografie, aktuality a vše další, co chcete na stránky umístit, posílejte na adresu [email protected]

Farní Zpravodaj: Rádi bychom mìli ve Zpravodaji více informací o dìní ve farnosti. Program je bohatý, ale dopisovatelù, kteøí popíší své dojmy z farních akcí, je málo. Z každé akce by se mìl ve Zpravodaji objevit èláneèek, by na 5 øádek - jaké to bylo, co by se mohlo vylepšit, pozvat dosud nerozhodnuté, aby se pøišli pøíštì podívat, apod. Pøípadné stylistické neobratnosti rádi upravíme, ale chybí nám ohlasy na akce z øad farníkù. Možná, že právì jednoduchý a krátký popis nìkoho pøimìje, aby pøíštì pøišel také. P.S . Uzávìrka je 20. každý mìsíc. Dìkujeme všem, kteøí dodržují termíny!

DÌKUJEME VŠEM, KTEØÍ SE JAKKOLI PODÍLEJÍ NA PØÍPRAVÌ NEDÌLNÍCH "KÁVOVÝCH POSEZENÍ" PO DOPOLEDNÍCH MŠÍCH SV. ZÁROVEÒ HLEDÁME DALŠÍ SPOLUPRACOVNÍKY NA ZAJIŠTÌNÍ PRAVIDELNÝCH SLUŽEB. Hledáme pamìtníky, resp. dobové dokumenty, fotografie, osobní vzpomínky na život farnosti a na knìze, v posledních 60 letech, pro doplnìní farní kroniky a zpestøení obsahu Zpravodaje. 2

KVÌTEN –

MARIÁNSKÝ MÌSÍC

Milé dìti, zkuste vyzkoušet své hlavy i své štìstí. Pøipravili jsme pro vás soutìž s otázkami týkajícími se Panny Marie. Vypracované odpovìdi odevzdávejte do obálky s nápisem „SOUT̎“, která bude po celý kvìten na nástìnce v sakristii. Soutìžní otázky: 1) Napište jména rodièù Panny Marie. 2) Vysvìtlete pojem: a) madona b) pieta 3) Najdete madonu a pietu v našem kostele? Pokud ano, napište kde. 4) Které evangelium se nejvíc zmiòuje o Pannì Marii v souvislosti s Ježíšovým narozením a dìtstvím? 5) Uveïte zkratku alespoò jedné z tìchto kapitol. 6) Uveïte alespoò tøi pražské kostely zasvìcené Pannì Marii. 7) Na kterých zastaveních køížové cesty bývá Panna Marie zobrazena? 8) Který zázrak vykonal Pán Ježíš na pøání své matky a ve kterém evangeliu ho najdete? 9) Uveïte názvy (nebo zaèátky textu) alespoò tøí mariánských písní. 10) Vedle kterého apoštola sedìla Panna Marie pøi poslední veèeøi? 11) Jak se jmenují zpìvy oslavující Pannu Marii a oslovující ji nejrùznìjšími jmény, které se zpívají (mj.) pøi tzv. májových pobožnostech? 12) Napište alespoò tøi mariánská poutní místa (u nás nebo v zahranièí). Kdo bude mít všechny odpovìdi správnì, postoupí do závìreèného slosování, které se uskuteèní po mši v 9,30 v mìsíci èervnu (pøesné datum bude upøesnìno). Tìšíme se na vaše odpovìdi! RHb P.S.

A nezapomeòte svoje odpovìdi podepsat !!! Opravdu neumíme uhodnout kdo co napsal!

VELKÝ

PÁTEK PROŽITÝ SPOLEÈNÌ NA

PETØÍNÌ

A NA FAØE

Dne 9.4. na Velký pátek jsme se sešli pøed kostelem v 9,00. Když všichni dorazili, tak jsme se šli podívat do Getsemane, tam jsme zaèali cestu na Petøín. Po cestì tam jsme nesmìli vzít køíž, nýbrž ho nesli dospìlí. Po cestì tam jsme se stavili u lachtaního jezírka a u øeckokatolického kostelíèka. Poté jsme došli k prvnímu zastavení. Tam jsme zaèali køížovou cestu, která vedla od zastavení I až k zastavení XIV, když jsme došli ke konci. Poté jsme šli na Petøínskou vìž. Bylo to docela drahé, ale otec František to rád zaplatil. Poté jsme si na louce zahráli na Mrazíka. Pak jsme se odebrali k lanovce, v které jsme jeli dolù na Újezd. Odtud jsme poté jeli tramvají ke Slunci, na faru jsme šli pìšky. Poté jsme se najedli a dívali jsme se na film Ježíš. Je to film zhotovený podle Lukášova evangelia. Film je to pìkný a je na nìm krásnì vidìt, jak nás má Ježíš rád. Vydal se høíšníkùm do rukou kvùli našim høíchùm. Celý den se mi líbil. Pavel Matys

KØ͎OVÁ

CESTA NA PETØÍNÌ V 9 hodin byl sraz pøed kostelem. Šli jsme na Petøín k I.zastavení. U I.zastavení jsme utvoøili 11 trojic. U každého zastavení jedna trojice držela køíž a s èerveným rouchem ho pak nesla k dalšímu zastavení. (U I.zastavení drželi dospìlí, u XIII.zastavení maminky a u XIV.zastavení ho drželi tatínci.) Otec František u každého zastavení nìco øekl a ostatní popisovali, co je tam vidìt. Když jsme køížovou cestu dokonèili, šli jsme na Petøínskou rozhlednu. I menší to v pohodì vylezli. Potom jsme si zahráli na Mrazíka a potom jsme šli na lanovku a tramvají na faru. Na faøe byl obìd a potom se promítal film Ježíš. Bylo to moc hezké. Eva Habánová

11

ZÁPIS

NEDÌLNÍ

ZE ZASEDÁNÍ FARNÍ RADY

konané dne 18.4.2004 ve velkém sále na faøe Pøítomni: Omluveni: Hosté:

Habánová, Lokajíèková, Macek, P. Pávek, Riglová, Schmitt, Stajner, Šír P. Pøevrátil, Suchlová 3 zástupci obèanského sdružení Campamento‘99

I. Nabídka obèanského sdružení Campamento‘99 - sdružení mladých katolických laikù poøádajících akce pro dìti - pùvodnì vzniklo pøi farnosti u Panny Marie Snìžné, nyní pùsobí pøi farnosti u sv. Jiljí, kde však zaèínají – jakožto cílová skupina tamní pastorace- pøevažovat vysokoškoláci - z toho plyne zájem etablovat se v naší farnosti a své aktivity pøesunout a otevøít pro naši farnost - aktivity: pøedevším dìtské letní tábory (odtud název – španìlsky stanový tábor) spoleèenství pro mládež od 15 do 18 let dramatický kroužek pro dìti - 5 let spolupráce s konkrétním dìtským domovem - požadavky: možnost využití farních prostor pro zmínìné aktivity (v koordinaci se stávajícím farním programem) - FR nabídku jednomyslnì pøijala. P. Pávek se sejde s pøedsedou sdružení, domluví se na podrobnostech, zaèátek fungování mùže být v nejbližší dobì. II. Informace z farnosti: - získáno celkem cca 1 mil. Kè na pokraèování opravy kostela, plánována oprava severní strany kostela - poté bude moci navázat realizace parkové úpravy prostoru mezi kostelem a parkem u Portheimky, plánovaná mìstskou èástí. III. K  p lánovaným akcím: 1) víkendová rekolekce 28.-30.05.2004 zajištìna v klášteøe v Kolínì 2) jako cíl farního výletu 18.09.2004 – vybrán Tetín (u Berouna) IV. Rùzné: 1) Zaznamenány pozitivní ohlasy na figurální mši na Boží hod velikonoèní veèer 2) P. Pøevrátil na Palatì - agapé vždy po mši sv. – rovnìž pozitivnì hodnoceno obyvateli domova 3) návrh diskusního fóra na webových stránkách farnosti – zamítnut Pøíští zasedání FR stanoveno na: 13.06.2004

Zapsala:

R.Habánová

FARNÍ KNIHOVNA! Základ knižního fondu nové farní knihovny již máme pohromadì (zatím asi 110 titulù) a první zájemci si již zaèali knížky pùjèovat. Pùjèuje se ve farním sále vždy pøi kávì po dìtské nedìlní mši sv. (tedy v dobì 10:45-11:30) a pøed nedìlní veèerní mší sv. (tedy 17:00-17:45). Bude-li o tuto službu zájem, pøibudou i další termíny. Výpùjèní lhùta je 1 mìsíc. Uvítáme Vaše námìty na doplnìní knihovny, knižní dary (po pøedchozí konzultaci s knihovníky) i finanèní dary na poøízení nových knih. Olga Auerspergerová, Jan Macek 4

VÝLET ZA MŠÍ, TENTOKRÁT DO LÁZNÍ

Dnešní nedìlní výlet nás zavede do jednoho poklidného lázeòského mìsteèka ležícího v malebné podkrkonošské krajinì – do Lázní Bìlohrad. Toto malebné mìsteèko s necelými ètyømi tisíci obyvateli kdysi vzniklo z osady Nová Ves pøi øíèce Javorce a první zprávy o nìm pocházejí z roku 1354. A jak vznikl pozdìjší název Bìlohrad? Historici praví, že v roce 1543 koupil Novou Ves Jindøich Škopek z Bílých Otradovic a jeho syn Jan zde nechal vystavìt novou tvrz z kamene. Právì pro její bílé zdi byla poddanými nazývána Bílým hradem, z èehož vznikl název Bìlohrad. V roce 1669 pøešel Bìlohrad do majetku rodiny Valdštejnù a právì Bertold Vilém z Valdštejna zde, na místì pùvodnì døevìného kostelíka z roku 1350, nechal v letech 1689-1700 vystavìt kostel Všech Svatých (kostel je 34 metrù dlouhý, 11 metrù široký a 19 metrù vysoký, obraz hlavního oltáøe je od akademického malíøe A. Mühla, blízko vchodu na høbitov je hrob rodièù básníka K. V. Raise). Na  poèátku 18. století pak dal Bertold Vilém z Valdštejna podle návrhu Giovanni Santiniho pøestavìt pùvodní tvrz v barokní zámek (dnes nejcennìjší historická stavba mìsta, v souèasné dobì je zámek využit pro zemìdìlské školství, veøejnosti nepøístupný, poblíž zámecký park s bývalou empírovou zimní oranžerií, která byla v roce 1959 pøebudována na Památník básníka K. V. Raise.) Dodejme, že dne 2. kvìtna 1722 povýšil císaø Karel VI. Bìlohrad na mìsteèko. V polovinì 19. století koupil celé panství holešovický továrník Max Dormitzer, èlovìk ušlechtilý a lidumil. Právì Maxe Dormitzera lze nazvat zakladatelem lázeòství v Bìlohradì, nebo to byl on, kdo dal v  r oce 1872 na levém bøehu øíèky Javorky postavit první oèistné láznì s teplou vodou – døevìnou budovu se tøemi koupelnami. Láznì Bìlohrad se proslavily jako klasické slatinné láznì. V roce 1885hrabìnka Anna z Asseburgu nabídla majorovi Schubertovi k volnému použití staré vanové láznì pro podávání rašelinových koupelí a nechala zøídit tøi pokoje dle lázeòských požadavkù. Za spolupráce tehdejšího zámeckého lékaøe dr. Mindla byly pøipraveny první slatinné koupele a byl vyléèen první pacient. Tak zaèal lázeòský ruch v Bìlohradì. Povìst o léèivosti bìlohradské slatiny se šíøila, pøibývalo pacientù i zkušeností. Lázeòská léèba se brzy zavedla a hned od poèátku, díky prvnímu lázeòskému lékaøi Dr. Mindlovi, byla vedena lékaøsky. Na podzim roku 1886 již bylo využíváno šest koupelen. Dne 18. dubna 1888 se konalo komisionelní šetøení naøízené okresním úøadem. Analýza slatiny dopadla pøíznivì, zaøízení lázní bylo shledáno dobrým, proto bìlohradské láznì byly úøednì uznány za léèivé a byla povolena inzerce v novinách s oznaèením sirné slatinné láznì. Roku 1891 byl vystavìn nový, velký lázeòský dùm ve švýcarském slohu o jednom poschodí a na pamì hrabìnky Anny z Asseburgu byl nazván Anenské slatinné láznì. Pùvodní uspoøádání pavilonu vodoléèebných procedur zùstalo zachováno dodnes. V roce 1901 byl v lázeòském parku v Bažantnici na den sv. Anny navrtán Annamariánský pramen.

9

I

MEZI NÁMI ŽIJÍ SVATÍ....

Mnozí z nás si možná ještì vzpomenou na nenápadnou drobnou paní,která se dennì objevovala v našem kostele. Byla to paní Marie Tejnarová.Její život byl protkán touhou jít do øádu, ale to jí v minulé dobì nebylo umožnìno. Jako své životní poslání tedy zvolila obì a modlitbu zvláštì za knìze a knìžská povolání. Sloužila Bohu postem a modlitbami - u nás v kostele jsme vídali tuto drobnou staøenku stále na kolenou.Tìžkou situaci v rodinì a svém okolí nesla s Boží pomocí a stále odpouštìla tìm, kdo jí ubližovali. Její láska k Ježíši a Jeho Matce rostla s pøibývajícím utrpením, v nìmž zažila i Jana Urbanová Boží uzdravení. Vìøím, že jako zde na zemi se pøimlouvá za naši farnost i v nebi.

DOBØE

MU TAK......

Pán Bùh ho potrestal! Nevyslovujeme nìkdy tato slova i my? Jestliže ano, doufejme, že jen jako ustálené rèení a ne jako postoj. To bychom se dostali do starozákonní doby, kdy platilo “oko za oko, zub za zub.” Naše lidské vidìní spravedlnosti je velmi úzké. Všechny pøeèiny a nedostatky u druhých bychom radikálnì a podle nás spravedlivì trestali.Jak rádi bychom dìlali statistiky pro Pána Boha s pøesným výètem høíchù svých bližních, nakonec vše podtrhli a seèetli: za tolik a tolik høíchù takový a takový trest. Dopustíme-li se však my nìèeho nedobrého, i tøeba stejného jako druzí, spravedlivé potrestání nevyžadujeme a hned si pøipomínáme Boží milosrdenství a pochopení pro høíšníka. Je mnoho dokladù o Božím milosrdenství, jen bychom se nemìli domnívat, že platí pouze pro naši osobu a ne pro ostatní lidi. Žijme podle Božích zákonù, trest a odmìnu nechme pouze na Bohu. H.Karlovská

CHVÁLA

ØEÈI

„Všechno, cokoli mluvíte nebo dìláte, èiòte ve jménu Pána Ježíše a skrze nìho dìkujte Bohu Otci.“ ( Kol. 3,17) Možná ve vás nadpis èlánku evokoval vzpomínku na školní èi studijní léta a možná i mì podvìdomì k tomuto názvu inspirovala literární „Chvála èeské øeèi“. Ale mì se pøed psaním nehonily h   lavou ani vzpomínky na školu, ani vlastenecké myšlenky. Jen jsem si uvìdomila, jak velikým darem od Boha je øeè a jak špatnì s ním èasto nakládáme. Kdysi mì na jedné duchovní obnovì zaujala a oslovila pøednáška právì na toto téma. Byla uvedena slovy žalmu „ Pane, otevøi mé rty a má ústa Tì budou chválit“ (Ž 51,17). Tato prosba pøedchází vlastní ranní modlitbì breviáøe, „Ranním chválám“. Na prahu nového dne nás upozoròuje, že našimi ústy má být po celý den oslavován Bùh. Že se o to máme snažit. V Písmu sv. jsou na mnoha místech instrukce, jak dar øeèi používat. Jak je dobré „pìt Bohu žalmy“ ( Ž 47,147), že naše øeè má být jasná ( Mt 5,37; 2 Kor. 1,17-20), že podle øeèi se pozná, co máme v srdci (Mt 12,34-37) a našli bychom mnohé další. Já jsem si v postní dobì velikost daru øeèi znovu více uvìdomila také v rovinì vztahù – k Bohu i k lidem. Díky daru øeèi mùžeme ve sv. smíøení pøedstoupit pøed milosrdného Otce a vyznat mu své høíchy. Mùžeme mu také vyjadøovat svou lásku a vdìènost, chválit Ho za vše, co koná v našem životì (Kol. 3,16). Protože právì k tomu všemu Pán „otevírá naše rty“. V písnièce slovenské skupiny Elán se zpívá – „proè se souèasnì milujeme i zraòujeme?“ Tento stav vnímám v mnoha mezilidských vztazích. A èasto je zpùsoben i nevyužíváním – nebo naopak zneužíváním daru øeèi. Naštìstí se mùžeme pokusit o nápravu a lepší porozumìní si a zaèít znovu. Teprve pak, v atmosféøe vzájemné lásky bez pøedsudkù a pocitù køivd, mùžeme vytváøet spoleèenství, kde je Pán uprostøed nás, kam pøichází Vzkøíšený se svým pokojem (J 20,19-26). Vždy „ kde je opravdová láska, tam pøebývá Bùh“.

6

Pane, dobøe znᚠnaši slabost. S velkou láskou a pochopením jsi pro nás pøipravil své dary, aby nás posilovaly v dobrém. Dìkuji i za dar øeèi. Otvírej naše rty, abychom èasto nacházeli slova k Tvé chvále i slova, která pøinesou druhým radost. (vz)

K

TAJUPLNOSTI A UZAVØENOSTI

CÍRKVE....

Mnohokrát se o tomto problému mluvilo, mluví i píše. Zvykli jsme si uzavøenosti vzhledem k problémùm v totalitì a není zøejmì lehké tyto postoje zmìnit. A tak mì napadlo, že i u nás ve farnosti tomu není jinak. Když totiž ètu nᚠfarní Zpravodaj, jmenovitì jeho druhou stranu, myslím, že by nevadilo pøiblížit inzerovaný program i lidem, kteøí mají ostych se pøijít podívat èi zeptat anebo mají strach, vystoupit ze své anonymity, nebo mají dojem, že nic (a nikoho), kromì návštìvy bohoslužeb v kostele, nepotøebují. Zaèala bych hned “pondìlním spoleèenstvím”. Vzniklo již brzy po revoluci a v dnešní podobì trvá již asi 13 let (ještì za pùsobení P.V.Homoly). Èást úèastníkù do nìho dochází již od samého zaèátku. Øíká se mu spol.støední a starší generace. Jsou v nìm lidé od 40 let až do 80, pøevážnì ženy, jak to v naší církvi bývá. Základem je spoleèná modlitba chval, díkù a proseb. Modlitba ve spoleèenství je velmi dùležitá vždy v Písmu je psáno - “tam, kde jsou dva nebo tøi, jsem já uprostøed nich”. Mnozí, když pøicházejí mají dojem, že se tak modlit neumí a že na nich bude modlitba vyžadována. Není to tak, nìkterým lidem trvá delší dobu, než se osmìlí promluvit, ale nikdo není nucen, mùže se jen pasivnì zúèastnit, ale z vlastní zkušenosti vím, že modlitba druhého mì mùže obohatit. Ve spoleèenství žijeme samozøejmì s církevním rokem, vždy se zamýšlíme nad jeho dùležitými událostmi. Dalším bodem je vždy duchovní zamyšlení - teï momentálnì sledujeme život J.Krista (podle A.Grüna). Na obrazech z Písma si snažíme uvìdomovat, jaký skuteènì byl a jakým smìrem by se mìl ubírat i nᚠživot. Modlíme se též spoleènì živý rùženec (každý má jeden desátek, který se dennì modlí). Úmysl vždy stanovujeme na týden podle aktuální potøeby (za církev, za problémy ve svìtì i naše vlastní). Všichni víme dobøe, jak èasto ve víru života zapomínáme na to, že Pán èeká ,že chce jít s námi životem, pomáhat nám a tak si myslím, že tento èas, jemu vìnovaný, není rozhodnì èasem ztraceným,ale M.Muchová naopak obohacujícím.

Z

MEDITACÍ

RICHARDA ROHRA - PROÈ

BÝT KATOLÍKEM

Katolický pohled na svìt: Proces

Na zdech našich katolických kostelù máme ètrnáct zastavení. To je dobrá procesní teologie. Je tam pohyb, etapy a fáze: zaprvé se to musí stát, pak tím musíte projít; musíte na té cestì zùstat ve všech jejích etapách a souvislostech. Cesta sama bude vaším uèitelem. Elizabeth Kubler-Ross nebyla první, kdo objevil stupnì smutku a umírání. Byla to køížová cesta a byla v každém katolickém kostele. Zaèali s ní ve skuteènosti františkáni. Øekli jsme, že v ní je pøichystána zkušenost zavržení ve vašem životì, zkušenost soudu, zkušenost zrady. Je v ní pøichystán èas, kdy nakonec budete muset konat jeho vùli, ne vaši vlastní. Když to zkusíte udìlat, pøinejmenším tøikrát padnete. Pravdìpodobnì mnohem èastìji. Ale Bùh je pøipraven poslat vám lidi jako Šimon Cyrenský, Veronika, Marie a plaèící dcery Jeruzalémské. Bùh je pøipraven dát vám na podporu pøátele. To je procesní teologie. To není statická teologie, se kterou nìkteøí z nás bohužel vyrùstali, ta hra na smrtelný høích = jsem „out“, jdu ke zpovìdi = jsem „in“. Teologie vypínaèe se velmi liší od zdravého, Miloslav Musil bohatého katolictví. pøeložil

7

MALÁ OSOBNÍ VZPOMÍNKA NA AUGUSTINIÁNA P. VÁCLAVA VÍTA MAREÈKA, OSA

FARNÍ

Když jsem za ním poprvé pøišel na jeho malostranskou faru u sv. Tomáše, položil na stùl úhlednou kasetu, vyòal z ní doutník a nabídl mi. Døív než jsem mohl cokoli namítnout dodal omluvnì: „Nezlobte se, já sám jsem nekuøák, ale mùj tatínek kouøil doutníky a cítím-li vùni jejich kouøe, vybaví se mi ten hezký èas dìtství.“ Byli jsme oba krajany z Vysoèiny. V 60. letech se stal hostitelem našeho sdružení Vigilia. Chodila tam dr. Neradová, nìkdy pøišel Bonaventura Bouše, z Týnského chrámu P. Jiøí Reinsberg. Mezi mládeží nikdy nechybìl mladý student psychologie TomᚠHalík. Radovan Lukavský zde veøejnì recitoval Zahradníèkovo Znamení moci. S panem Stádníkem jsem pøicházel rozptýlit obavy Otce Mareèka o Boží hrob v jeho kostele, který je prý „ohrožený“ výhradami nìkterých èlenù liturgické komise. Jednou zahynul bezkonfesijní syn kteréhosi emigranta. Možná atheista, kdo ví…. Otec dostal jednodenní povolení k úèasti na pohøbu. Sám byl pokøtìn a pøál si pro syna zádušní mši, které by se staèil ve vymezené termínu zúèastnit. Termíny již byly zadány, nebylo to snadné. Chlapcova matka ze židovské rodiny mne prostøednictvím známého poprosila, abych se bohoslužbu pokusil vyjednat. Vydal jsem se tedy na Malou Stranu za krajanem z Vysoèiny a celý problém i se všemi risiky mu v krátkosti vyložil. „Nebojte se, „ uklidnil mne, „termín zaøídím. Øíkáte, že je to syn emigranta? Bez vyznání? Tedy nekatolík a podle halachy zøejmì má po matce blíž k židovským pøedkùm? Dobøe. A co má být? Jsme pøece všichni dìti Boží!“ Mše se konala ještì v den pohøbu. Pøi homilii položil Otec Mareèek dùraz na starozákonní texty Bible. I v tom plnì respektoval matèin pùvod zesnulého. Bohoslužeb se zúèastnili pøevážnì signatáøi Charty 77, mezi nimi v civilu i pozdìjší biskup Václav Malý. Èasto jsem s Otcem Mareèkem jezdíval tramvají z Malé Strany na Smíchov a mnohokrát se naše øeè stoèila na Vysoèinu, rodný Trpín i na jeho bratra Adolfa, který žije v Polièce. O øadu rokù pozdìji, pøesnì pøed šestnácti lety, køtil Otec Mareèek také moji vnuèku Danielu. Kmotrou byla jeho neteø Marie Mareèková a nìkolik mladých lidí ze skupiny písnièkáøe Boba Fliedra pøišlo ke køtu zazpívat tehdy velice populární „bobovky“. P. Václav Vít Mareèek OSA, èlen augustiniánského øádu a svého èasu „jediný augustinián v Praze“, který pozdìji obìtavì vypomáhal také ve smíchovském kostele sv. Václava, zemøel 7. dubna 2004 ve vìku necelých 87 let, po 64 rocích knìžství a po 67 letech øeholního života. Jeho tìlesné ostatky byly v 14. dubna uloženy do augustiniánského hrobu na Olšanech. PhDr. O.A. Kukla

rozšiøuje program (mimo již probíhající ètvrté ètvrtky viz program DEKALOG) o druhé ètvrtky v mìsíci, ve kterých budou pøednášky o umìní. Zahájíme ve ètvrtek 13. kvìtna v 19:oo hod. opìt ve farním sále pøednáškou Oldøicha SELUCKÉHO s názvem: DUCHOVNÍ ROZMÌR VÝTVARNÉHO UMÌNÍ I.díl Jednotlivé kapitoly této pøednášky se zpoèátku zamìøí na tradièní chápání funkce umìní v sakrálním prostoru (katedrále). Posléze pøejdou ke zlomu zpùsobenému moderním umìním a nakonec pøedstaví úsilí o návrat moderního umìní k duchovním tématùm. Obzvláštì budou pojednány jedineèné realizace z druhé poloviny dvacátého století ve Francii. Pøednáška bude doprovázena promítáním barevných diapozitivù. Po skonèní pøednášky bude jistì èas na dotazy a diskuzi s pøednášejícím, i na malé obèerstvení. Pøedpokládaný konec setkání bude ve 21:3o hod. Vstupné (na úhradu výloh) dobrovolné ! Všichni jsou srdeènì zváni ! Další díl V.H. pøednášky bude 10.èervna - hodina a místo viz výše!

UMUÈENÍ KRISTA Na Zelený ètvrtek jsem shlédla film, který podrobnì vizuálnì pøibližuje - myslím, že pro mnoho z nás doposud tìžce pøedstavitelné - okolnosti Ježíšovy smrti. Pøedem jsem èetla nìkolik recenzí od lidí vìøících i nevìøících, pochvalných i kritických. Také jsem váhala, jestli unesu pohled na tolik utrpení. A opravdu to pro mne bylo velmi tìžké. Film ve mne zanechal mnoho silných zážitkù, pocitù, mnoho otázek i odpovìdí. Ale hlavní dojem bych shrnula do tøí bodù : - zlo a nenávist až k smrti (vojáci, týrající Ježíše bez sebemenšího soucitu do „posledního dechu“) - zatvrzelost až k smrti (zákoníci, kteøí ještì umírajícímu Kristu posmìšnì pøedhazují svou pravdu, aniž by se snad jen zamysleli nad tím, co jim On svým životem (a smrtí) chtìl sdìlit.) - láska až k smrti (Ježíš bez viny, který svùj tìžký úkol pøijal pro nás a jeho Matka, která znovu musela nejen vyslovit, ale i prožít své „Staò se“.) „Vždy silná jako smrt je láska…“(Pís. písní 8,6) K umìleckému ztvárnìní je možné zaujmout rùzná stanoviska. My bychom se však jako køesané mìli soustøedit pøedevším na poselství tohoto filmu. Bylo mi smutno z toho, že i mojí vinou dodnes tolik lidí nepoznalo a nepochopilo Boží zámìr spásy. A myslím, že upozornit na to a vyburcovat všechny „spokojenì spící“, bylo i zámìrem tvùrcù. (vz)

8

FARNÍ

UMÌLECKÝ KLUB

UMÌLECKÝ KLUB

II.

I.

Malá pøipomínka všem, které zaujal projekt farního umìleckého klubu “Dekalog” neboli Desatero a mají zájem navštívit i další èásti tohoto cyklu. Veèery probíhají každý 4. (ètvrtý) ètvrtek v mìsíci (kromì prázdnin) a to od 19 hodin v sále na faøe. Srdeènì jsou zváni všichni, tedy i ti, kteøí se prvních projekcí nezúèastnili, pozvat mùžete samozøejmì i pøátele a známé, kteøí nejsou z naší farnosti. A zde je konkrétní program F.U.K. 25.3. Nevzmeš nadarmo jména Božího (úvodní lektorský pøíspìvek P. Pávek) 22.4. Pomni, abys svìtil sváteèní den 27.5. Cti otce svého a svou matku Petra Šustrová 24.6. Nezabiješ

DÍKY Moc dìkujeme za krásné veèery ve Farním umìleckém klubu pøi sledování filmù z cyklu Dekalog, které Vašek Hron nejen zaøizuje, ale i nevtíravì moderuje. Nalézá se zde další možnost, jak se zastavit, zamyslet,....i modlit. Dìkujeme také otcùm Ondøejovi a Františkovi, že si najdou èas ke spoleènému posezení. Tìšíme se na další veèery. Eva a Pavel Tesaøovi

VÝSLEDKY

SÈÍTÁNÍ NÁVŠTÌVNÍKÙ BOHOSLUŽEB V NEDÌLI

BOHOSLUŽBA MUŽI ŽENY Sobota 17,30 24 35 Nedìle 8,00 33 100 Nedìle 9,30 115 168 Nedìle 18,00 67 70 CELKEM sv. Václav 239 373 CELKEM Sv. Gabriel 31

30

VÝDÌL. NEVÝDÌL. 25 34 53 80 104 179 70 67 252 360

18.4.2004

CELKEM PRÙMÌR VÌK 59 63 133 57 283 35 137 38 612 43 61

39

5

V roce 1871 do mìsteèka dorazila železnice, v té dobì ale bylo nádraží v polích mimo mìsto. Na opaèném východním konci mìsteèka, zhruba jeden kilometr od nádraží, v prostorách bývalé bažantnice, se nyní rozkládá lázeòský park patøícím místním Anenským slatinným lázním. Na ploše 53 hektarù se zde nacházejí fragmenty lužních lesù a vodních ploch, celá oblast je bohatá na ložiska slatiny a minerální vody. Právì tady byla kdysi tìžena surovina pro balneologické úèely. V roce 1898 byla u východního cípu Bažantnice (Bìlohradská bažantnice byla v roce 1990 vyhlášena chránìným územím v kategorii pøírodní památka) objevena minerální voda, známá jako Annamariánský pramen se slabì mineralizovanou železitou vodou. V Bažantnici se vyskytují ohrožené a chránìné druhy rostlin jako napøíklad orchidej prstnatec májový, vemeník dvoulistý èi ohrožená žluucha orlíèkolistá. Místní flóøe se vìnoval i profesor Antonín Friè, který v Lázních Bìlohradì založil vùbec jedno z našich prvních pøírodovìdných muzeí. Tìsnì po roce 1900 zaèíná vznikat Lázeòská ulice a staví se i domy na námìstí, v roce 1904 se staví Frièovo muzeum (to vzniklo z iniciativy prof. Antonína Frièe, architektem byl Otto Tille z Prahy, vystaveny jsou zde pøedevším vlastivìdné exponáty) a rozšiøují se láznì. V pováleèné dobì se  s tává Bìlohrad skuteèným lázeòským centrem, jezdí sem celá øada významných hostí. Proslulou se stává pøedevším Bažantnice se svými koncerty. Bìlohradsko je známo i nálezy zkamenìlých pravìkých stromovitých kapradin, pøeslièek, plavuní, které zapadaly do písku, pronikaly do nich vody s kyselinou køemièitou, která zpùsobila zkøemenìní døeva. Zkamenìlé kusy døeva se dodnes nacházejí na celém Bìlohradsku na polích. Nìkolik vìtších fragmentù je ve skalce u Lázeòského hotelu na námìstí, obrovský kmen zkamenìlého stromu je vystaven u Suchardova muzea v Nové Pace. Prùøezy tìchto zkamenìlých stromù je možno brousit a leštit do vysokého lesku. V okolí Bìlohradu nalezneme také vyvøeliny, coby pozùstatky po sopeèné èinnosti. Geologické a pøírodní zajímavosti Bìlohradska jsou opravdu pozoruhodné a rozmanité. Proto jsou vyhledávány èetnými obdivovateli i vìdci. Mezi významné osobnosti, kterým zdejší pøíroda doslova uèarovala, patøil napøíklad zoolog, geolog a paleontolog prof. dr. Antonín Friè. Bìlohrad je znám také díky básníku K. V. Raisovi, který je nejznámìjším bìlohradským rodákem (narodil se 4.1.1859 v Lázních Bìlohradì, zemøel 8.7.1926 v Praze). Byl jedním z èelních pøedstavitelù realistické venkovské prózy. Vášnivì lnul ke  s vému  r odišti a  k   r odnému kraji – Podzvièinsku, který ve svých románech tak vìrnì zvìènil. Svùj kraj a lidské osudy jeho obyvatel vyjádøil s  pøepeèlivostí sobì vlastní. Výhodné silnièní i železnièní spojení èiní mìsto Bìlohrad snadno pøístupným i z nejvzdálenìjších oblastí naší vlasti. Michael Mareš PS. Mše svaté jsou v Lázních Bìlohradì vždy v nedìli v 8.30, v úterý, ve ètvrtek a v pátek v 18.30, v sobotu pak v 8.30 h.

10

3. ARCIDIECÉZNÍ

POU ZA KN̎SKÁ A ØEHOLNÍ POVOLÁNÍ

Jak již bylo oznámeno v dubnovém zpravodaji, vypraví naše farnost v sobotu 8. kvìtna 2004 autobus na pou na Svatou Horu. Program je následující: 8:00 odjezd je od kostela sv. Václava 9:00 pøedpokládaný pøíjezd na Svatou Horu 9:00 -11:00 pøíležitost ke svátosti smíøení 9:30 výklad historie Svaté Hory 10:30 modlitba rùžence 11:00 mše svatá, pøestávka na obìd 14:30-16:00 program ve skupinách: beseda o semináøi a fakultì s bohoslovci, pøedstavenými a profesory, setkání s øeholníky a øeholnicemi, beseda na téma „Kardinál Josef Beran a knìžská povolání“, svìdectví mladých knìží, beseda s rodièi knìží na téma vlivu výchovy v rodinì na budoucího knìze, program pro ministranty se soutìží o ceny, možnost soukromého rozhovoru s biskupem Václavem Malým a s knìžími 16:00 Nešpory, posvìcení pøedmìtù, požehnání na cestu 17:00 závìr pouti, odjezd autobusu 18:00 pøedpokládaný pøíjezd do Prahy Cena jízdného èiní 100 Kè za dospìlého a 60 Kè za dítì do 15 let. Prosím, pøihlašte se na pou a zaplate jízdné v sakristii co nejdøíve, nejpozdìji však do 2. kvìtna. Je to jediná pou v letošním roce, na kterou vypravujeme vlastní autobus.

VZHÙRU

DOLÙ!

Dne 22.5.2004 Správa CHKO Èeský kras v rámci Dne evropských parkù pro veøejnost otvírá rùzné bìžnì nepøístupné prostory na povrchu i v podzemí. Je zajištìno zabezpeèení, osvìtlení i informace. Není potøeba zvláštní výstroj, jen bìžná turistická + jídlo a pití pro vlastní potøebu. Mládež všeho vìku (od -náctiletých výše) zvu k spoleèné úèasti na výpravì z naší farnosti. P. František Pøevrátil Sraz v 8.15 u pokladen na nádraží Praha-Smíchov.

POZVÁNKA

NA VÝLET

Mateøské centrum „Venoušek“ poøádá v sobotu 15. kvìtna výlet do pøírody. Sraz úèastníkù je v sobotu 15.5. v 9:35 hod. na nádraží Praha-Smíchov u pokladen u „Krteèka“ , který bude naším prùvodcem po celý den. Odjezd vlaku je v 10:04. Pojedeme do Berouna, trasa výletu je podél øeky Berounky do Srbska (cca 6 km). Zveme zejména pøedškolní dìti, maminky a tatínky. Trasa je vhodná i pro dìtské koèárky. Pøedpokládaný návrat do 18:00 hod. zpìt na nádraží Praha-Smíchov. Z dùvodu vyjednání slevy na ÈD (skupina 2-15 osob – èím více lidí, tím vìtší sleva – až 44%) prosíme o pøedbìžné pøihlášení poètu dìtí a dospìlých formou SMS a vèasný pøíchod na místo srazu. Za MC: M. Tomková, tel. 777 301 686 a L. Zobalová tel. 728 158 575.

LETNÍ

TÁBOR PRO DÌTI OD

7

DO

12

LET.

Letní tábor pro dìti od 7 do 12 let. Termín: 11.7 - 25.7. 2004. Stanový tábor na Šumavì pod tee-pee a vojenskými stany. Cena: 2000,-Kè Poøádá: o.s. Bét-el Pøihlašování: pomoci e-mailu na adresu [email protected], (uveïte jméno dítìte, kontaktní adresu na vás a telefon) nebo zápisem na archy, v sakristii kostela sv. Václava, v KC sv. Prokopa a v kostele sv. Jakuba, pøihlášky k vyzvednutí tamtéž. Kontaktní osoba: Magda Vlèková, mobil 605 504 650

3