Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì

POØAD BOHOSLUŽEB VE SMÍCHOVSKÉ FARNOSTI Nedìle: Po-Pá: Sobota:

8:00 6:30 7:30

KONTAKT S

9:30 17:30 17:30

18:00

(nedìlní)

KNÌZEM

úterý: 7:00 - 11:00 (kromì 3. úterý v mìsíci) pátek: 7:00 - 11:00 Jindy po dohodì nebo v èase bohoslužeb.

PØÍLEŽITOST K 

pátek

11:15 sv. Gabriel 15:00 Palata

ÚØEDNÍ HODINY (kanceláø v sakristii kostela) pondìlí - pátek: 7:00 - 11:00

PØIJETÍ SVÁTOSTI SMÍØENÍ U SV.

VÁCLAVA

5. postní týden (28.3. – 3.4.): · Nedìle: 7:30 – 7:55, 9:00 – 9:25, 16:30 – 17:55 · Všední dny: 1/2 hodiny po ranní mši sv., veèer 16:00 – 17:25 · Ve støedu navíc: 18:30 – 21:00 (na faøe) · Mimoøádná pøíležitost: Sobota 3.4. od 14:00 do zaèátku veèerních bohoslužeb. Svatý týden: · Kvìtná nedìle 13.4.: 7:30 – 7:55, 9:00 – 9:25, 16:30 – 17:55 · V pondìlí, úterý a støedu Svatého týdne se bude zpovídat jen v ojedinìlých závažných pøípadech na individuální žádost kajícníka ! · Na Zelený ètvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu se zpovídat nebude !

VÝZNAMNÉ DNY, SVÁTKY A FARNÍ PROGRAM 2.4. 3.4. 4.4. 8.4. 9.4. 10.4. 11.4. 18.4. 22.4. 23.4. 27.4. 29.4. 30.4.

pátek sobota nedìle ètvrtek pátek sobota nedìle nedìle ètvrtek pátek úterý ètvrtek pátek

1. pátek v mìsíci, adorace po skonèení veèerní mše sv. do 23 hodin Zpovìdní odpoledne od 14:00 do 17:30 (viz též rozpis zpovídání v postní dobì) Kvìtná nedìle Zelený ètvrtek 9:00 Missa chrismatis v katedrále Velký pátek Velkopáteèní sbírka na Svatou zemi Bílá sobota Slavnost Zmrtvýchvstání Pánì 2. nedìle velikonoèní, Sèítání úèastníkù bohoslužeb, 19:00 Schùzka farní rady 19:00 Setkání farního umìleckého klubu (v sále na faøe) Svátek sv. Vojtìcha, biskupa a muèedníka, hlavního patrona pražské arcidiecéze 18:30 schùzka redakèní rady Svátek sv. Kateøiny Sienské, panny a uèitelky církve, patronky Evropy Památka sv. Zikmunda, muèedníka

FARNÍ

UMÌLECKÝ KLUB Každý ètvrtý ètvrtek v mìsíci se schází ve farním sále na faøe umìlecký klub. Program se skládá z lektorské pøednášky o konkrétním umìleckém díle, následuje shlédnutí poøadu - a poté jsou všichni pozvání na neformální diskuzi pøi kávì èi èaji. V dalších mìsících se budeme zajímat o souèasné umìlecké ztvárnìní Dekalogu. Veèer zaèíná vždy v 19.hodin a konèí mezi 21. a 22.tou hodinou. Všichni jste srdeènì zváni, není potøeba se s nìkým znát nebo nìkam pøihlašovat, máte svobodu V. Hron zùèatnit se tøeba jen èásti programu a odejít døíve. vydává: redakèní rada: uzávìrka:

12

Ø.k. farnost u kostela sv. Václava na Smíchovì, Námìstí 14.øíjna 17, 150 00 Praha 5, tel. 257 317 652 P. O. Pávek, P. M.F. Pøevrátil, M. Muchová, Z. Hadravová, F. Nedbal 20. každý mìsíc (zašlete na: [email protected] nebo do 15. do sakristie) náklad: 800 ks neprodejné

4

duben 2004

Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì J 3,16 Tenhle tajemný kód mì zaujal. Byl vetkaný do chemlonové deèky, kterou mìl pøed sebou položenou øidiè mìstského autobusu, kterým jsem kdysi cestoval. Co tak dùležitého mu to pøipomínalo? Asi se na tohle své „heslo“ mrknul, když se zastavil na koneèné, na èervené, nebo když jej nìkdo rozèílil. Tajenku jsem rozluštil s pomocí Bible. Sv. Jan v 16. verši tøetí kapitoly svého evangelia píše: „Tak Bùh miloval svìt, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v nìho vìøí, nezahynul, ale mìl život vìèný“.

Bùh poslal svého Syna na svìt, ten zmìnil život pana šoféra, a on se srdcem plným touhy, aby tu zmìnu zakusili i další, jezdí po Praze a chce být svìdkem té Boží lásky. Snad se na ulicích dívá víc pøedním sklem dopøedu než na chemlonovou deèku, ale v srdci to má poøád: „jsem milován, miluji, Bùh je láska, Ježíš zmìnil mùj život...“ Ví, že milována je i ta babièka, co se pomalu šplhá vzhùru pøedními dveømi, a taky ta parta hluèných výrostkù i bezdomovec, klimbající vzadu a právì tak ten ulpas, který mu nedal pøednost a vjel tìsnì pøed nìj svým zbohatlickým bourákem. Pan autobusák je snad evangelík, nebo katolík, který rád ète a rozjímá Boží slovo, nebo èlen tzv. „káeska“ (Køesanského spoleèenství) a u nich ve farnosti nebo sboru se modlí za obrácení lidí, mezi kterými v téhle zemi a v tomto mìstì žijí. Záleží jim na tìch babièkách a dìdeècích, teenagerech i tìch støedního vìku, na bohatých i chudých, svìtlejších i tmavších atd. A když Bùh poslal svého Syna a ten poslal do svìta své uèedníky, poznávají, že to jsou oni, kdo mají pro Boží království získávat, „lovit“ lidi. Snad se spoleènì úèastnili na evangelizaci v minulých mìsících – na promítání filmu Ježíš a zvaní lidí na další setkání. A co víc by jim mohli dát než svìdectví o své víøe, že Boží láska pøemáhá zlo. A já se pøipojuji. Vìøím, že Ježíš Kristus, jednorozený Syn Boží za naše høíchy a pro naši záchranu zemøel a vstal z mrtvých. Nic proti malovaným vajíèkùm, pomlázce, polévaèce a podobnì. Pøeji Vám však o tìchto Velikonocích nìco víc. Já bych chtìl prožít obnovu svého køestního znovuzrození pøed šestnácti lety. Pøipomeòme si všichni ten dar, šanci k pøekonání pomíjivosti: J 3,16. P. František

1

PRAVIDELNÝ PROGRAM FARNOSTI Jednotlivá spoleèenství v naší farnosti Vám nabízejí možnost prohloubit svou víru, setkat se s lidmi podobného smýšlení. Všichni jsou zváni! Spoleèenství rodièù nedìle 17:00 - 18:30 - klubovna na faøe Pondìlní spoleèenství pondìlí od 18:30 - velký sál na faøe "Biblická hodina" komentovaná èetba Lumen Gentium pondìlí od 19:30 - klubovna na faøe Mateøské centrum Venoušek úterý 9:30 - 11:30 hod. - v hernì faøe Pøíprava na biømování úterý od 19:00 hod. - na faøe Spoleèenství Obnovy v Duchu svatém úterý od 20 hod. - v klubovnì na faøe Spoleèenství mládeže støeda od 18:30 - klubovna na faøe již pravidelné schùzky, každou støedu! Od 18:30 do 21:00 možnost svátosti smíøení (otec Ondøej) - nejen pro mládež !!! (na faøe)

KØ͎OVÁ CESTA V  RADLICÍCH Spoleèenství maminek a babièek ètvrtek od 9:00 do 11:00 v dìtském centru na faøe. Modlitba Rùžence Každý ètvrtek a pátek od 17 hod. modlitba sv. rùžence. Nešpory Po každé veèerní mši sv., s výjimkou pátkù. Pravidelná páteèní adorace Každý pátek po veèerní mši sv. cca pùl hodiny spoleèná adorace. Každý první pátek v mìsíci je adorace do 23 hod. Farní rada Nejbližší schùzka 18.4.2004, 19:00 na faøe Redakèní rada Zpravodaje Nejbližší schùzka 27.4.2004, 18:30 farní kanceláø Snìmovní kroužek Ukonèil pravidelnou èinnost. Kontakt J. Cuhra Výuka dìtí - náboženství Termíny a jednotlivé skupiny jsou vyvìšeny ve vývìsce. Posílejte své dìti pravidelnì! Katechumenát dospìlých Individuální pøíprava pod vedením P. Ondøeje.

Sponzorské dary:

Èíslo bankovního úètu farnosti je 110840051/0100. Jako variabilní symbol platby uveïte èíslo dárce, které vám pøidìlí faráø. Potvrzení o výši darù je vydáváno jednou roènì. Všem dárcùm ze srdce dìkujeme.

Farní www stránky:

Adresa je www.vaclavonline.wz.cz Své pøíspìvky, fotografie, aktuality a vše další, co chcete na stránky umístit, posílejte na adresu [email protected]

Farní Zpravodaj: Rádi bychom mìli ve Zpravodaji více informací o dìní ve farnosti. Program je bohatý, ale dopisovatelù, kteøí popíší své dojmy z farních akcí, je málo. Z každé akce by se mìl ve Zpravodaji objevit èláneèek, by na 5 øádek - jaké to bylo, co by se mohlo vylepšit, pozvat dosud nerozhodnuté, aby se pøišli pøíštì podívat, apod. Pøípadné stylistické neobratnosti rádi upravíme, ale chybí nám ohlasy na akce z øad farníkù. Možná, že právì jednoduchý a krátký popis nìkoho pøimìje, aby pøíštì pøišel také. P.S . Uzávìrka je 20. každý mìsíc. Dìkujeme všem, kteøí dodržují termíny!

Dìkujeme všem, kteøí se jakkoli podílejí na pøípravì nedìlních "kávových posezení" po dopoledních mších sv. Zároveò hledáme další spolupracovníky na zajištìní pravidelných služeb. MLADÁ VÌØÍCÍ RODINA S ROÈNÍM DÍTÌTEM HLEDÁ NALÉHAVÌ PODNÁJEM V PRAZE A BLÍZKÉM OKOLÍ DO 6500,- KÈ MÌSÍÈNÌ. KONTAKT: PLECHLOVI, TEL.: 776 572 770.

2

Jako každý rok se i tentokrát uskuteènila v Radlicích dìtská Køížová cesta. Tento název je možná trochu zavádìjící, protože se tohoto „zážitku“ mohli zúèastnit i dospìlí. Zaèátek byl ve 14:30 hodin v radlické kaplièce zahájen modlitbou. Poté se „sestrojil“ køíž a šlo se k prvnímu zastavení. Neobvyklost v tomto roce byla taková, že jednotlivá zastavení pøedvádìly dìti samy „živým obrazem“. Mezi zastaveními vždy nesl nìjaký pøedstavitel Ježíše køíž a mìl èervené roucho a trnovou korunu. Není divu, že o toto vysoké místo se mnoho dìtí hádalo, ale nakonec se vystøídaly témìø všechny dìti (které o to samozøejmì stály). Ke každému zastavení se „obraz z dìtí“ naaranžoval a otec Ondøej ho vyfotil a následovalo krátké zamyšlení. Když jsme procházeli úplnì zdevastovanou pøírodou s údivem, že se o ni nikdo nestará, bylo krásnì a modrá obloha byla osvícena sluncem, takže jsme ty odpadky v pøírodì ani moc nevnímali. Došli jsme až ke høbitovu na Malvazinkách a povìdìli si nìco posledním zastavení Køížové cesty (otec Ondøej nám nìco povìdìl). Poté jsme se odebrali k hrobùm knìží, kteøí sloužili ve smíchovské farnosti, abychom jim za tuto službu modlitbou podìkovali. Bylo asi tak pùl páté a my jsme zakonèili tuto krásnou Køížovou cestu modlitbou za lepší pøípravu na velikonoce. Rozhodnì se také sluší touto cestou podìkovat všem lidem, kteøí se alespoò tøeba malièko podíleli na uskuteènìní této modlitby, která nám byla i pøíjemným zpestøením nedìlního odpoledne. Barbora Matysová

MILÉ

DÌTI

!

Jako každý rok vás zveme na VELIKONOÈNÍ DÌTSKOU BOHOSLUŽBU, a to na BÍLOU SOBOTU od 15hod. v kostele sv.Václava. Velikonoce jsou nejvìtší svátky v roce, dokonce ještì vìtší než Vánoce. O Vánocích pøišel Boží Syn na naši zem, což je úžasná vìc, ale pro naši spásu by to ještì nestaèilo. Teprve svou velikou velikonoèní obìtí, svou smrtí za NAŠE høíchy, nás vykoupil, spasil. Je ale pravda, že Vánoce jsou nejen pro vás dìti, ale pro nás všechny jaksi pochopitelnìjší. Velikonoèní tajemství je tak hluboké a neproniknutelné, že ho mùžeme obdivovat, klanìt se mu, být za nìj vdìèni, ale beze zbytku mu rozumìt se nám asi nepovede. Velikonoèní bohoslužby na Zelený ètvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu se nám snaží toto tajemství pøiblížit. Dìtská bohoslužba na Bílou sobotu by mìla být pro vás ještì pochopitelnìjší – pøijïte, a se spoleènì oslavíme NEKONEÈNOU RHb BOŽÍ LÁSKU K NÁM!

11

ZÁPIS

ZE ZASEDÁNÍ FARNÍ RADY

konané dne 14.3.2004 ve velkém sále na faøe Pøítomni: Omluveni:

Habánová, Lokajíèková, Macek, P. Pávek, Pavlù, Riglová, Schmitt, Stajner, Suchlová, Šír P. Pøevrátil

I. Plnìní úkolù z  m inulých zasedání 1) Rohožka do pøedsínì kostela nainstalována, kostelníci konstatovali její funkènost (menší zašpinìní podlahy kostela) 2) Ke sbírce na Smícháèky: uskuteèní se po velikonocích, následnì realizace vytištìní zpìvníkù bìhem nìkolika týdnù II. Rùzné, podnìty z  ø ad farníkù 1) Skupinka Václav band vznesla požadavek nových mikrofonù – bude projednáno na ekonomické radì 2) Otázka z øad farníkù od sv.Gabriela, zda se bude jednat s Èeskou poštou o opravì kostela. Odp.: O iniciativì Èeské pošty v této vìci není nic známo, muselo by být zøejmì vyvoláno jednání z naší strany. 3) Farní knihovna zahájila èinnost – nakoupeno asi 110 titulù za asi 11 tis. Kè, zatím evidováno asi 20 ètenáøù; inzerovat ve spoleèenstvích 4) K pùvodnì plánované kapli v suterénu: FR schválila její zøízení, finanèní hledisko projedná ekonomická rada 5) Bylo by vhodné obnovit setkávání ministrantù – øešení odloženo na konec školního roku (s výhledem na realizaci od pøíštího školního roku). 6) Mezi farníky zaznamenán pozitivní ohlas na ètvrteèní chvály a ètvrteèní filmový klub. III. K  p lánovaným akcím: 1) Postní rekolekce bude dopolední – 1. pøednáška po ranní mši 2) Víkendová svatodušní rekolekce – do uzávìrky se pøihlásilo pouze 10 osob; s pøihlédnutím k této skuteènosti bude zamluveno místo konání (nejspíš dùm otcù jezuitù v Kolínì) 3) a) Poøad velikonoèních bohoslužeb otištìn v bøeznovém Zpravodaji – stejný jako v loòském roce. Tøeba aktualizovat leták z minulých let, týkající se praktických opatøení pøi bohoslužbách velikonoèního tridua (rozšíøení poètu míst k sezení, možnost odvozu auty atd.) b) Na Boží hod velikonoèní veèer bude figurální mše sv. c) Na Velký pátek nebude veèerní køížová cesta na Petøín, místo toho budou na Kvìtnou nedìli hrané pašije (pøi mši sv. v 9:30) 4) Farní pou 8.5. na Svatou Horu u Pøíbrami (jako souèást arcidiecézní pouti za nová knìžská povolání) – otázka, zda objednat autobus (pøedloni zùstal neobsazen – doplácelo se z farního rozpoètu). Pøijat návrh: nabídnout spoluúèast dalším farnostem na území Prahy 5 Pøíští zasedání stanoveno na 18.4.2004

Zapsala: R.Habánová

FARNÍ KNIHOVNA! Základ knižního fondu nové farní knihovny již máme pohromadì (zatím asi

110 titulù) a první zájemci si již zaèali knížky pùjèovat. Pùjèuje se ve farním sále vždy pøi kávì po dìtské nedìlní mši sv. (tedy v dobì 10:45-11:30) a pøed nedìlní veèerní mší sv. (tedy 17:00-17:45). Bude-li o tuto službu zájem, pøibudou i další termíny. Výpùjèní lhùta je 1 mìsíc. Uvítáme Vaše námìty na doplnìní knihovny, knižní dary (po pøedchozí konzultaci s knihovníky) i finanèní dary na poøízení nových knih. Olga Auerspergerová, Jan Macek

4

bazilikálních chrámù. Dìjiny obce jsou také nerozluènì spjaty s obdobím husitských válek. Vítìzná bitva Jana Žižky s vojsky pánù ze Šternberka a Dubé se totiž 20. kvìtna roku 1420 odehrála právì tady, v Poøíèí nad Sázavou. Tuto událost poblíž železnièního pøejezdu dodnes pøipomíná žulový památník z roku 1924. Do Poøíèí nad Sázavou vás tentokrát zvu proto, že se zde v sobotu 17. dubna, na den pøesnì v den výroèí úmrtí, bude v 16.15 h, v kostele sv. Havla, konat mše svatá za JUDr. Františka Noska, pøíkladného køesana a významného politika z období První republiky. František Nosek se narodil 26. dubna roku 1886 v Chrudimi, jeho otec František byl finanèní úøedník a jeho matka Albína dcerou stavitele z Dobrušky. František mìl ještì jednoho sourozence – mladší sestru Marii (13. 9. 1893). Dìtství trávil na nìkolika místech, jeho otec totiž èasto mìnil služební místa. Když ale pozdìji (v jeho deseti letech) otec zemøel, Noskovi se pøestìhovali do Chrudimi, kde František vystudoval gymnázium. Odmalièka byl neduživý, trpìl astmatickými záchvaty a jeho organismus nesnášel pobyt ve starých plísní zamoøených místnostech. Po dokonèení gymnasia studoval mladý František Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl 19. února 1910 promován na doktora právních a státních vìd. Už jako mladý chtìl pomáhat všem, kteøí pomoc potøebovali. Stál napøíklad u zrodu takzvaného Studentského sociálního fondu. I když Fond pozdìji zanikl, myšlenka sociální pomoci slabším se uchytila a žila dál. V roce 1912 se s maminkou, sestrou Marií a schovankou Annou Kubešovou pøestìhovali do Poøíèí nad Sázavou. Po roèním pobytu v Poøíèí se však maminka Františka Noska rozstonala a 16. èervna 1916 zemøela. JUDr. Nosek trávil následující rok studiem na univerzitách ve Vídni a Würzburgu. Po návratu se 21. srpna 1917 oženil se schovankou Annou Kubešovou. Jejich sòatku bylo požehnáno v kostele svatého Havla v Poøíèí nad Sázavou. Dr. František Nosek se jako správný køesan snažil lidem pomáhat. Byl mimo jiné èinným i v politice. Vstoupil do Èeskoslovenské strany lidové a hned na jejím I. sjezdu v lednu 1919 se stal místopøedsedou strany. 7. ledna 1920 složil poslanecký slib, od roku 1925 až do voleb v  r oce 1929 byl ministrem èeskoslovenské vlády, nejprve ministrem vnitra (1925 – 1926), poté ministrem pošt a telegrafù (1926-1929). V politice vždy prosazoval slušnost a morálku. Jeho krátký ale plodný život ukonèila obyèejná chøipka. Astmatem oslabený organismus si s ní nedokázal poradit. Zemøel 17. dubna roku 1935 a spolu se svými nejbližšími je pochován na høbitovì u kostela sv. Havla v Poøíèí nad Sázavou. Do Poøíèí nad Sázavou se pohodlnì dostanete vlakem z Prahy hl. n. (odjezd 14.52), s pøestupem v Èerèanech (pøíjezd 15.55, odjezd v 16 h smìr Týnec nad Sázavou). Michael Mareš

Pøehled bohoslužeb v  o kolí: pondìlí Nespeky 14.30 h, Kozmice 16 h, úterý Vranov 16 h (v prvopáteèním týdnu), Poøíèí 17.45 h, støeda Èerèany 8 h, pátek Poøíèí 10 h, Teplýšovice 15.15, sobota Hradištì 15.15 (každá lichá), Poøíèí 17.15, Kozmice 18.30, nedìle Poøíèí 8 h, Èerèany 9.30 h, Vranov 9.30 h, Kozmice 11 h, Teplýšovice 11 h (lichý týden), Sobìhrdy 12.45 h. 9

FILM „UMUÈENÍ KRISTA“

OTROKÁØSTVÍ VÝCHODNÍ AFRIKY

Dne 8. dubna bude v Praze uveden do kin film režiséra M. Gibsona „Umuèení Krista“ (angl. Passion of Christ) v hlavní roli s J. Caviezlem. Toto dílo svým zpùsobem navazuje na obsah nedávno promítaného filmu „Ježíš“, který je staršího data (90. léta) a jejž vìtšina z nás již shlédla. Zatímco v pøedchozím filmu šlo spíše o chronologické ztvárnìní Ježíšova života a uvedení jeho poselství, uèení a myšlenek do nejširší veøejnosti, v novém jde hlavnì o vyvrcholení jeho èinnosti na Kalvárii. Z našeho i zahranièního tisku a internetu bylo možné sledovat rùzné postøehy z jeho natáèení a udìlat si tak vlastní pøedstavu o nìm. Podle nìkterých ohlasù tìch, kteøí jej v zahranièí shlédli ještì pøed premiérou i tìch, kteøí ho již vidìli v souèasnosti, mìní zásadnì pohled na Kristovo utrpení a dává poznat, co Syna Božího naše vykoupení skuteènì stálo. V 18.-20. stol. pùsobil u nás øád Passionistù, který mìl mj. za úkol vìøící s utrpením Pánì seznamovat, náležitì ho pøiblížit a podnítit zájem o jeho rozjímání. Tato doba je již ale dávno za námi a v souèasnosti o Kristovì utrpení smýšlíme mnohdy velmi povrchnì. Gibsonùv film nám však svým strhujícím dìjem zcela mìní naše pøedstavy. Podle mnoha ohlasù jsou všechny scény tak dramaticky a mistrovsky vykresleny, že diváci zaèínají již opravdu chápat, co Kristus musel vytrpìt, co znamená agonie v Getsemanech, zrada, zapøení, bièování, ukøižování, Pieta… K námitkám, že film je pøíliš krutý, je tøeba si uvìdomit, že právì to pøivádí na myšlenku, jak hrozné zlo je høích i v sebemenší formì, když On musel všechno za nás tak vytrpìt. Právì toto výrazné vykreslení výraznì mìní pohled na høích a dává vidìt všechno ve správném svìtle. Nezbytnì nutné je ještì pøipomenout, že v souèasné dobì, kdy v lidské spoleènosti je tolik nebývalé krutosti, tento film ukazuje, jak ušlechtilost, sebeobìtování a láska mùže toto zlo zásadnì zmìnit a využít k dobru všech. V celém kontextu je též významné to, že hlavní pøedstavitelé vèetnì režiséra byli vìøící lidé, kteøí brali svoje role velice vážnì jako výzvu svìtu a bìhem natáèení chodili na mši svatou. Film se zaèal promítat již 25. února v zámoøí, od zaèátku bøezna v Polsku a pak postupnì pøijde do celé Evropy. Zájem o nìj je mimoøádný a doposud pøedèil všechna oèekávání. Na konec ještì jedno svìdectví po telefonu od mého pøítele z Kanady, který již film shlédl: …režisér mistrovsky slouèil bolest a utrpení Krista s nekoneènou hloubkou jeho lásky. Láska je to hlavní, co ve všem zøetelnì pøevažuje, v ní se Spasitel pøipomíná tak pravdivì a je nám tak blízký, jakoby zrovna jednotlivì za každého z nás trpìl… Myslím, že každý z nás by tento film mìl shlédnout! V. Køikava

Otrokáøství a s ním i pochopitelnì i otroci a otrokáøi nebylo žádným novým fenoménem východní Afriky devatenáctého století. Trh s  o troky je v  t éto oblasti dokladován již z 8. stol., ale až prakticky od roku 1740 se stává skuteèným obchodem na mezinárodní úrovni. Mìlo zde své historické koøeny a nikoho to nepøekvapovalo. Proè také, když bylo ekonomickou nutností na které závisel život mnoha lidí tehdejší spoleènosti, která jej s  o mraèující jistotou pøijímala jako samozøejmost. Èlovìk je už tak prostì vybaven, že snadno otupí v pøemýšlení o okolním svìtì i souvislostech, které jej utváøejí a modifikují. Až pozdìjší tzv. modernìjší doba sebou pøinesla vìtší reflexi o odpovìdnosti všech lidí za spoleèenské klima a životní podmínky ve kterých jsou rùzná etnika nucena žít. Bylo to pøedevším køesanství ve všech svých eklesiastických podobách zmiòovaného století, kterému budiž pøiznána zásluha, že nezaspalo znamení doby. Svojí misijní èinností v Africe a nejen tam, se výraznì pøihlásilo k trpícímu a utlaèovanému èernému spolubratru. I když tyto pozitivní postoje jsou nepopiratelným historickým a hlavnì sociologickým faktem, který se stále s každou novou generací vyvíjí, prostý pohled do souèasného denního tisku by nás mìl stále burcovat k vìtší angažovanosti i tam, kde se nám jeví tento fenomén až pøíliš vzdálený a tudíž i marný. Zanzibar a Omán O Zanzibaru a jeho vládcích tu byla již v pøedchozích kapitolách krátká zmínka. Ani dnes ji nebudeme nijak zvl᚝ rozebírat. Pro pochopení okolností a podmínek ve kterých pracovali misionáøi si pouze pøipomeòme, že sultán Seyyid Said se v roce 1806 stává absolutním vládcem Ománu. Tato vláda byla výslednicí nìkolika pøedcházejících pøibližnì 150 let bojù, intrik a násilí nìkolika arabských rodin ve kterých usilovali o nadvládu. Své místo zde i sehrály boje a dobytí pobøežních mìst (Sofala, Kilwa, Malindi) a hlavnì Mombasy nad jejími tehdejšími vládci – zástupci portugalské koruny. I portugalský král se tak musel vzdát výhodné, ale nesnadno udržitelné kontroly nad východním africkým pobøežím s jeho prosperujícím arabským obchodem s otroky, slonovinou, zlatem a drahými látkami i koøením. Tomuto pomìrnì dlouho vládnoucímu sultánovi v letech 1804 – 1856 pøedcházelo deset jiných vládcù. Od pøevzetí vlády až do roku 1817 se sultán staral výhradnì o upevnìní své moci a majetku v Ománu. Ze strategických dùvodù se spojuje smluvnì s Brity v nadìji, že upevní svoji námoøní pøevahu v Indickém oceánu. Se stejným cílem prohlašuje Zanzibar za hlavní mìsto své vlády Ománu, což mìlo pro Východní Afriku jako celek politické a ekonomické dùsledky. Aèkoliv nemìl vážné úmysly o vybudování velkého teritoriálního impéria ve vnitrozemí Afriky, jeho zájem se pøesto zvolna odvrací od nejistého prostøedí arabského poloostrova k jižním obchodním cestám. Tam usiloval pøedevším o zisky z kontroly nad kvetoucím obchodem. Kroniky pøipomínají jeho pøíležitostnì pronášený výrok: „Nejsem nic než obchodník.“ Ostrov Zanzibar mu poskytoval i výbornou strategickou polohu, jak proti nepøátelùm, tak i v obchodu z blízko položeného kontinentu. Stává se centrem velké obchodní sítì jak pro svou skvìlou pøístavní polohu, tak i pro hluboké vody umožòující kotvení evropských a severoamerických lodí. Navíc ostrov nabízel i vhodné pøíjemné klima, celoroèní bohaté dešové srážky a velmi úrodnou pùdu. Otrokáøství jako skvìlý obchod Seyyid Said povzbuzoval Evropany a Amerièany a Indy k obchodní èinnosti na ostrovì. Již roku

K

ZAMYŠLENÍ

Následující text pochází z knihy, v níž ruský mnich popisuje své putování. V daném úryvku se jedná o èást rozhovoru, který vedl mnich se statkáøem, jenž patøil k nìjaké sektì. “Jaké jsi víry?" Odpovìdìl jsem, že jsem pravoslavný køesan. "Jakého pravoslaví!", øekl s úsmìškem. "Vy jste pravoslavní jen slovy, ale skutky jste mohamedáni. Je pohoršení pøijít do vašeho kostela: zpìváci nejsou lepší než ve vsích nebo v krèmách, lidé stojí ledabyle, bìhem mše rozmlouvají, otáèejí se na všechny strany, ohlížejí se a chodí dozadu, dopøedu, takže se nemohou v klidu pomodlit. Tak co je to za službu Boží? To je jeden velký høích!” Nechováme se i my nìkdy podobnì???? Pøevzato z knihy “Upøímná vyprávìní poutníka svému duchovnímu otci”

“TO

JE PÁN” Tato vìtièka zahrnuje celou zkušenost zmrtvýchvstání. Opakuji-li si ji uprostøed své práce, pøi marných rozhovorech, u psacího stolu a v neøešitelných konfliktech, pak se rozjasní šedivé ráno a mùj všední den získá nový lesk. Vím jedno: právì teï, uprostøed mé práce je Pán se mnou. Nemusím se namáhat sám.Vzkøíšení se odehrává uprostøed všedního dne, napø. když se vydaøí rozhovor, když se uvolní vnitøní napìtí,nebo náhle najdu øešení v lidsky neøešitelné situaci, uvìdomím si: teï a tady u mého pracovního stolu je vzkøíšený Ježíš se mnou. Staèí se jen okamžik zastavit a dávat pozor na jeho impuls. Mùj život se zaène mìnit a má práce se podaøí. (A.Grün:50x Ježíš, upraveno). MM

6

V

19.

STOLETÍ

7

1837 Amerièané jako první zøídili svùj konzulát, jehož prvním konzulem se stal Richard Palmer Waters. Brzy, již v roce 1839 byli následováni Brity, Francouzi a Nìmci. Na oplátku tohoto gesta první misionáøi a obchodníci byli velkoryse vybavováni prùvodními dopisy sultána, umožòující jim vstup do vnitrozemí Afriky. Od roku 1818 byly také zakládány první obrovské plantáže kokosových stromù a rùzného koøení pøedevším však høebíèku. Jejich arabští vlastníci požadovali dodávku stále vìtšího poètu otrokù jako pracovní síly. Povzbuzená indická menšina známá jako Banyánci, typická svým výrazným obchodním talentem již kolem roku 1860 dosahuje na Zanzibaru poètu 6000 osob. Odmìnou za roèní poplatky sultánovi Indové mìli naprostou finanèní kontrolu nad ostrovem. V jejich rukou se tak soustøedí všechna nutná pøíprava karavan do vnitrozemí a ostrovní obchod. Mezi komodity importu patøily pušky, støelný prach, kožešiny, látky, náøadí a pomùcky pro karavany a mosazný drát k výrobì okovù pro otroky. Opaèným smìrem se vyváželi otroci, slonovina, koøení, pryskyøice k výrobì gumy, sezamová semena, kukuøice, proso, moøské lastury. Roku 1856 po návratu z dvouleté cesty do Ománu sultán Seyyid Said na ostrovì Zanzibar umírá. Po vnitøních sporech a násilí o trùn, pøebírá vládu jeho syn Seyyid Bargash. K zajištìní co nejvyšších ziskù z plynoucích z cel uvalených na obchodní komodity, pøikazuje povinnost pokraèovat v importu a exportu èehokoliv skrze ostrov. Tak mezi významná obchodní místa patøilo i velmi staré dokonce nejvìtší tržištì s otroky nazývané Mkunazini. Dnes na jeho místì stojí katedrála Církve Kristovy postavená v roce 1873. K ní se mimochodem váže i historicky dokladovaný pøíkaz sultána, že vìž musí být svojí výškou nižší než jeho palác Beit El-Ajaib, stojící na pobøeží pro turisty spíše známý jako Dùm divù. Výsledkem dlouholetého britského vlivu v oblasti se ostrov Zanzibar stává v roce 1861 nezávislým na Ománském státu a s pøíchodem evropské moci vliv sultána jako nezávislého vládce upadá. Kolem roku 1885 v jednáních s Evropany je jeho moc omezena pouze na ostrov Zanzibar a 15 km dlouhý pobøežní úsek Afriky. Následuje nìkolik ozbrojených, ale bezvýznamných povstání, která jsou Brity snadno potlaèena. Již roku 1886 se Bargash stává svìdkem rozpuštìní svého dominia. V listopadu 1890 Británie oficiálnì vyhlašuje svùj Protektorát nad Zanzibarem a Pembou asi 2,5 km severnì položeným ostrovem. Tak dosavadní vládce ztrácí nejen výkonnou a jakoukoliv politickou moc, ale i všechny své pøíjmy a dùchody. Stává se øadovým obèanem protektorátu. Pavel a Mirjam Baldínských [email protected] Misijní banka ubožákù (pokraè. pøíštì)

NEDÌLNÍ

VÝLET ZA MŠÍ, TENTOKRÁT DO

POØÍÈÍ

NAD

SÁZAVOU

Cílem dnešního, tak trochu i sobotního „výletu“ za mší bude Poøíèí nad Sázavou, obec ležící na soutoku Konopišského potoka a øeky Sázavy, 7 km severnì od Benešova a 40 km jižnì od hlavního mìsta Prahy. Obec vznikla v 16. století slouèením tøí historických osad – Poøíèí, Balkovic a Kout. Aè první písemné prameny se zmiòují o Poøíèí až v roce 1351, archeologické vykopávky, románský kostel sv. Petra a Pavla z pøelomu 11. a 12. století i mladší kostel sv. Havla ze století dvanáctého dokazují, že osada Poøíèí existovala již dávno pøedtím. Významnou kulturní památkou obce vedle obou již zmínìných kostelù je podzemní kaple – trojlodní krypta v kostele sv. Havla (jedna ze ètyø krypt téhož stáøí a druhu, které se v  È echách zachovaly v  p ùvodní podobì). Podobné se totiž vyskytují jen u významných

8

DOBA

POSTNÍ

Už od dìtství nás doprovází symbol Ukøižovaného. Zemdlená tváø, která se k nám sklání, je spíše dùstojná a klidná než aby vyjadøovala utrpení. Pøíbìh Boha – Èlovìka v nás budí rùzné pocity, ale až na malé množství lidí neumíme si pøedstavit fyzickou a duševní bolest, kterou Ježíš Kristus prožíval. Na poèátku postní doby, v èase pokání a vzkøíšení, mne zachvátila bolest. Objevila se neèekanì. Projela mi všemi kostmi a nervy. Neustávala pøi ležení, sezení ani chození a stání. V takové situaci èlovìk uvažuje, jak se mu to mohlo stát. Uvažuje o Božím trestu. Prosí Boha o slitování. Pøi dlouhodobém trvání bolesti zaèíná uvažovat. Jaké mám štìstí, že jsem obklopena láskou a porozumìním manžela a pochopením dalších lidí. Èlovìk je se svou bolestí vždycky sám, ale pochopení nejbližších ho vždycky povzbudí. Jak musel trpìt Ježíš, opuštìn od lidí. I když si neumíme pøedstavit rozsah utrpení Ukøižovaného, tím, že se každoroènì, po tisíciletí tuto dobu pøipomínáme, prosíme za odpuštìní, jsme Bohu blíž. V naší bolesti nám Bùh dává èas k zamyšlení. Mnoho lidí okouší svou bolest. Všichni, kteøí trpí vìdí, že nejsou v utrpení sami, je s nimi Ježíš, který pomùže. Jeho Vzkøíšení je nadìjí, že i bolest ZH se zmenší nebo zanikne.

JSTE

SAMI SE SEBOU NESPOKOJENI?

Pravdìpodobnì vìtšina odpoví kladnì. Ale co je pøíèinami naší rozmrzelosti? Je jich mnoho – všimnìme si tìch nejèastìjších. Stanovíme si tøeba podle vzoru jiných lidí tak vysoké cíle, že jich nemùžeme dosáhnout, prostì nemáme na to. Naše høivny od Boha vìnujme tedy tomu , co si pøeje Bùh, a ne co si pøejeme my. Jiným dùvodem naší roztrpèenosti mùže být vìdomí toho, že svùj vnitøní hlas, své svìdomí omezujeme. Zdá se nám, jako by naše svìdomí bylo nìèím determinováno, že je v nás nìco, co nám brání žít vnitøní svobodu naplno. Mohou to být dávná ublížení, trpké vzpomínky, falešné ohledy na druhé a samozøejmì naše høíchy. Proto tøeba dìláme kompromisy i v podstatných vìcech, uhýbáme z cesty, která má vést k Bohu. Chybí nám odvaha žít svou vnitøní svobodu plnì. Pokusme se vyznat sami v sobì, promysleme si pøíèinu naší nespokojenosti a konejme. Bùh pomùže, protože o naší HK upøímné snaze øešit problémy ví, a ví dokonce døív, než my se rozhodneme k èinu.

O

JARU

V Písmu sv. èteme, že pokud semínko neodumøe, nevydá užitek. Zvl᚝ nyní, v jarním období, se s tímto faktem velmi èasto setkáváme v praxi. Pøipravujeme si v truhlících sazenice zeleniny, oséváme záhonky, sázíme kvìtiny. A pak pozorujeme, jak vše zaseté raší, roste a zraje. V tìchto souvislostech mùžeme domýšlet zmínìný úryvek z evangelia sv. Jana (12,24) o pšenièném zrnu, které musí padnout do zemì a „zemøít“, aby nezùstalo samo, ale vydalo velký užitek. Toto pøirovnání velmi dobøe zapadá do kontextu postní doby, kterou nyní prožíváme. Vždy právì Ježíšova smrt („odumøení“) pøinesla veliký užitek nám všem. I my jsme „zasazeni do zemì“, povoláni k rùstu a zrání a i když nìkdy bolestnì pociujeme a prožíváme své „odumírání“, je to jen podmínka budoucí úrody. Bùh nás ale nenechal samotné a bezradné. Poslal svého syna, aby nám dal pøíklad k následování. A kromì toho pamatuje i na vše, co je k našemu rùstu potøebné. Opeèovává nás, zavlažuje svou milostí, zahøívá láskou, dodává „výživu“ ve svátostech, nìkdy i odstraòuje nepotøebné výhonky a pøivazuje, ale to proto, abychom rostli správnì. Èlánek zaèal zmínkou o jaru. Toto roèní období je radostné a plné nadìje. Pane, dej, a prožíváme (vz) stále vìtší radost z Tebe a z Tvého zmrtvýchvstání. Vždy naší nadìjí je život vìèný!

5

MINISTRANTI

NA LYŽÍCH

Dne 13.3.2004 kolem tøetí hodiny zaèaly zvonit budíky a podobné instrumenty. Dùvod byl prostý. Vlak do Železné Rudy odjíždìl ve 4:29 ze Smíchovského nádraží. Pøes poèáteèní obavy se naše malá skupinka ministrantù vèas sešla a bez problémù nastoupila do vlaku. Krátce po odjezdu nás hodná prùvodèí varovala pøed rùznými pobudy, co vykrádají vlaky. A skuteènì u Rokycan se k nám pøipojili dva podezøelí pánové a zaèali se vyptávat kam jedeme apod. Naše odpovìï, že jedeme do Plznì je neuspokojila a vyptávali se dál. Chtìli jsme se jich zbavit a tak se dozvìdìli, že pokraèujem do “Rakous”. To “mìsto” neznali a natolik je to vyvedlo z míry, že nás opustili a dali nám pokoj. V Plzni jsme pøestoupili na rychlík do Rudy a v cca 8.15 byli na místì. Pøesunuli jsme se od nádraží do Skiareálu Samoty kus nad kostelem, zakoupili permanentky nazuli lyže a èekali do devíti než spustí vleky. Mezitím zaèalo slunce vylézat z mrakù a za chvíli bylo celkem vedro. První jízdou jsme oprášili lyžaøské umìní a pak už se jen jezdilo nahoru a dolù a kolem nás se míhali kovbojové, bílá paní, indián i superman (vedle byli maškarní na lyžích) a vyhrávali k tomu z magnetofonu. Po asi 15 jízdách bylo poledne a následoval pøesun na Špièák. Tamnìjší jízdné stálo zhruba dvakrát tolik, ale rozhodnì se to vyplatilo. Lidí bylo málo, kombinací sjezdovek mnoho, sníh vynikající, výhled z vrcholu Špièáku daleký. navíc slunce pražilo tak, že se dalo jezdit i bez bundy. Využívali jsme na støídaèku oba vleky a zhruba v pùl ètvrté se nohy hlásili k odpoèinku. Vydrželi jsme až do zavíraèky. poté zakoupili opeèenou klobásu a pøesunuli jsme se do vlaku. Cesta zpìt probìhla bez potíží a po rychlém Štìpán pøestupu v Plzni jsme zakotvili ve 20:45 opìt na Smíchovì. P.S. Už se tìšíme na srpnové lyžovaní na ledovci.

DUCHOVNÍ

PØÍPRAVA NA VELIKONOCE

Poslední víkend v bøeznu jsme se s nìkolika ministranty rozhodli navštívit opìt bratry cisterciáky ve Vyšším Brodì. Prvotním úèelem cesty bylo trochu se zastavit a v klidu si uvìdomit co si o velikonocích vlastnì pøipomínáme. K tomuto úèelu je klášter pochopitelnì nejlepší místo. Odjezd se nakonec konal vlakem v sobotu ráno. Èeské dráhy nezklamaly a vlak mìl 90 minut zpoždìní. Díky tomu jsme stihli spoj jedoucí o hodinu døíve, takže jsme na klášterní bránu zabušili, jak bylo v plánu, pøed dvanáctou. Brána se zaklapla a my se ocitli v jiném svìtì. Po poledních modlitbách následoval obìd a poté jsme šli obhlédnout øeku a zkontrolovat stav vody na jezu. Po veèeøi jsme si chvíli èetli a pak šli radši spát, protože v nedìli nás èekalo brzké vstávání, aèkoliv se èas posouval až pøed snídaní (zatímco celý národ mìl kratší noc, za zdmi kláštera byl kratší den). Vstávání se odehrálo ve 4:00 a po zdárném pøekonání hlídacího psa v zahradì jsme se ve 4.30 vrhli do první modlitby žalmù tzv. vigilie (12 žalmù). Ta trvala asi hodinu a po ní byl prostor pro rozjímání. V hlubokém dopoledni v 6:00 zaèaly ranní chvály a po nich následovala vytoužená snídanì. Tehdy se také za klášterními zdmi mìnil zimní èas na letní. Díky tomu rychleji utekl èas do zaèátku mše v 10 hodin v nevytopeném klášterním kostele. Pøi mši jsme bratøím pomohli s ministrováním. Asi ve ètvrt na dvanáct mše skonèila. My jsme si prohlédli kostel a šli se rozmrazit pøed obìdem. Obìd se sestával ze ètyø chodù a tak poèáteèní obavy, jak pøeèkáme bez jídla cestu domù, byly brzy zažehnány. Po obìdì nás mniši vzali, spolu se psem majícím narozeniny, na vycházku lesem k Èertovì stìnì. Vzhledem k hlubokému snìhu se šlo vcelku pomalu. Po návratu byl akorát èas jít na vlak kam nás doprovodil br. Václav. Vlak jel tentokrát vèas, ale zase byl plný studentù jedoucích do Prahy. V té jsme zakotvili chvíli pøed devátou veèer. Štìpán

VÍKENDOVÝ VÝLET pro ty, kdo byli letos s námi na horách v Josefovì dole 16.-18.4 2004

v Želivì. Sraz pøed 16h. nejspíš na Roztylách. Návrat po 17h zase asi na Roztyly. Cena pro dítì cca 550,-Kè. Všechny dìti jsou srdeènì zvány a doufáme, že se zúèastní v co nejvìtším poètu. Zmìny možné. Pøesnìjší informace se dozvíte u Šefernù nebo Magdy Vlèkové. o.s. Bét-el

10

POZVÁNKA

NA KØ͎OVOU CESTU PRO

DÌTI

NA

VELKÝ PÁTEK

(NABÍDKA HLÍDÁNÍ DÌTÍ, KTERÉ BUDOU MÍT PRÁZDNINY) Milé dìti! Na Velký pátek máte prázdniny, pøijïte tedy na køížovou cestu na Petøín, kterou povede otec František. Sraz bude v 9 hod. pøed kostelem sv. Václava. Vezmìte si sportovní, a podle poèasí i teplé, obleèení. Milí rodièe, pokud pøemýšlíte, jak zajistit své dítko na Velký pátek, který spadá do tzv.velikonoèních prázdnin, mùžete využít následující nabídky: - Dìti mohou být hlídány v dobì od 8 hod. do cca 16 – 17 hod. (na faøe a pøi programu venku). - Hlavním programem bude: dopoledne výše inzerovaná køížová cesta na Petøín, odpoledne promítání na faøe (pravdìpodobnì film Ježíš). - Jídlo: k dispozici bude dostatek chleba s máslem a èaj. - DÙLEŽITÉ: abychom vìdìli, kolik „hlídaèù“ bude potøeba, prosíme vás o pøedbìžné pøihlášení dìtí, a to do støedy Svatého týdne (7.4.)– pøihlašovací arch je v sakristii nebo telefonicky na è. 603 872 524. - Podrobné informace: R.Habánová (tel. 251 562 131, 603 872 524) Tìšíme se! Otec František, Hanežka Riglová, Anièka Macková, Olina Vepøeková, Radka Habánová

LETNÍ TÁBOR PRO DÌTI OD 7

DO 12 LET. Podrobnosti a pøihlášky v sakristiích u sv. Václava, sv. Prokopa a sv. Jakuba ve Stodùlkách. Termín se zatím pohybuje v rozmezí od 11.7 do 31.7.04, tábor ještì nemá stanovené pøesné datum odjezdu a pøíjezdu, pøedpokládáme, že i letos bude tábor na Šumavì nebo v blízkém okolí. Kontaktní osoba: Magda Vlèková, mobil 605 504 650

POU

NA

SVATOU

HORU ZA DUCHOVNÍ POVOLÁNÍ

Prosím, zapište si do svých diáøù termín 8. kvìtna (sobota), kdy se koná pou na Svatou horu za duchovní povolání. Z naší farnosti na tuto akci vypravíme autobus, bližší program zatím není znám, Jan Macek bude vèas oznámen.

POZVÁNKA

NA VÝLET

Mateøské centrum „Venoušek“ poøádá v sobotu 15. kvìtna výlet do pøírody. Pokud si spoleènì chcete vyjet vláèkem, ujít nìkolik málo kilometrù, zahrát si spoleènì pár pìkných her a vzájemnì se více poznat, jste vítáni. Zveme zejména pøedškolní dìti, maminky a tatínky. Trasa je vhodná i pro dìtské koèárky. Více informací v kvìtnovém zpravodaji. Kontakt: M. Tomková, tel. 257215421.

PODÌKOVÁNÍ MBU

ZA LETOŠNÍ MISIJNÍ KOLÁÈ

Letošní snaha o pomoc konkrétním rodinám v Tanzánii vyústila v nabídku misijního koláèe, nabídnutého na 4. nedìli postní, jako almužna. Správnì vidìno by se tato aktivita mohla nazvat: Co pro sebe mùžeme navzájem udìlat prospìšného? Je sice pravda, že svými finanèními prostøedky pomáháme potøebným rodinám i jednotlivcùm v Africe, ale nezapomínejme, že tím, kdo je také obdarován, jsme i my sami. Usilujeme tím totiž o svoji spásu, a to bychom jako køesané rozhodnì mìli. Blízký i vzdálený svìt kolem nás se stává výzvou i prubíøským kamenem naší opravdovosti. Chceme ze srdce podìkovat všem, kteøí se spolu s námi podíleli na realizaci misijního koláèe a již peèením nebo finanèní podporou. Celkovì vybraná èástka èiní: 20.403 Kè.V modlitbách všem Pavel a Mirjam Baldínských vyprošujeme požehnání našeho Pána. Vaši

3