3
červenec 2012
farností Kunín, Nový Jičín, Šenov u N. Jičína
duchovní slovo Jáhen Antonín Glogar
číslo 3/2012 vychází 1. 7. 2012 Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 74101 Nový Jičín, tel. : 556 707 698, e-mail: farnost. nj@cs-net web: www. fnj. cz. Dotazy, připomínky a příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A. Urbana, tel. : 553 822 240 e-mail: a. urban@novyjicinnet. cz NEPRODEJNÉ. Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti. Internetotý přístup ke stažení v PDF formátu: www. fnj. cz Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101.
Jsem pevně přesvědčen, že každý z nás (snad alespoň občas) dělá znamení kříže. Říkáme přitom ta známá slova, kdy oslovujeme a pozdravujeme Nejsvětější Trojici - Boha ve třech osobách – to největší tajemství naší víry. Je možné, že pozdravení, ta slova, pronášíme bezmyšlenkovitě, možná si ani neuvědomujeme, co říkáme. A také pohyb ruky má často k důstojnosti hodně daleko. Při znamení kříže je přitom základním gestem křesťanovy modlitby. Pokřižování je viditelné a veřejné vyznání Toho, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých. Boha, který je v pokoře a slabosti všemohoucí, silnější než veškerá moc a rozumnost světa. Poté následuje většinou modlitba. Ale umí se moderní člověk modlit? Ví, jaký význam má modlitba v jeho životě? Pociťuje její povinnost? Potřebu? Útěšnost? A každý z nás – ruku na srdce – modlíme se snadno, s chutí, cítíme se zavázání k modlitbě? Jaké city doprovázejí naše chvíle modlitby: spěch, nuda, důvěra, zahloubání, mravní energie? Při modlitbě naše myšlenky někdy směřují k Bohu Otci, častěji jsou adresována Synu, ale pravděpodobně velmi zřídka k Duchu Svatému. Neuvědomujeme si, že neexistuje opravdová modlitba, není – li v nás přítomen Duch Svatý. Jako bychom řekli, že Duch Svatý, to je Duch Otce a Syna, není jakoby duší naší duše,. Nejtajnější částí naší bytosti, ze které vystupuje neustále k Bohu pohyb modlitby, jejíž rozsah nemůžeme ani určit. Duch je totiž v nás stále bdělý, nahrazuje naše nedostatky a přednáší Otci naši adoraci spolu s nejhlubšími tužbami. To přirozeně vyžaduje, abychom měli velké společenství života s Duchem. Je to výzva, abychom byli stále citlivější, pozornější pro přítomnost Ducha v nás. Abychom ji proměňovali v modlitbu, pociťovali přítomnost a tak se učili modlit, mluvit s Otcem jako jeho děti v Duchu Svatém. Je nutné probudit v sobě vědomí rozhodující úlohy, jakou má Duch Svatý v rozvíjení liturgické formy a v prohlubování Božských tajemství. Silou Ducha je sám Kristus přítomen a působí ve své církvi, počínaje jejím životním středem, tím, že je Eucharistie. Kéž přeji nám všem, abychom využili nastávající prázdniny nejen k odpočinku těla, ale také k prohloubení našeho vztahu k Nejsvětější Trojici.
biřmování 2012
Milí čtenáři Okýnka. V sobotu 9. června navštívil naši farnost otec biskup František Václav Lobkovic aby udělil svátost biřmování. Proto hlavním tématem dnešního čísla je vše, co s touto svátostí souvisí.
Svátost biřmování Otec Dušan
Svátost křtu, svátost Eucharistie a svátost Biřmování se označují společným pojmem, jako svátosti INICIAČNÍ nebo-li, svátosti zasvěcení. Ty nás uvádějí hlouběji do křesťanského života. K tomu, aby se mohl křesťan více nasadit pro Krista a budování Božího království potřebuje Božího Ducha, který se v plnosti dostává ve svátosti biřmování. U prvních křesťanů byl křest spojen s biřmováním. Říkalo se jí dvojitá svátost. Ovšem, když se Církev rozrůstala, nebylo možné, aby u každého slavení křtu byl biskup a vysluhoval tyto svátosti. A proto se v západní církvi biřmování od křtu oddělilo. U východních křesťanů si spojení obou svátostí uchovaly, až do dneška. Biřmování uděluje kněz, ale křižmem, které světí biskup. To znamená, že není tato svátost přednostně vyhrazena biskupovi jako v západní církvi. Kdo může tuto Svátost biřmování přijmout? V podstatě každý, kdo byl pokřtěn a dosud nebyl biřmován a dosáhl užívání rozumu. Pak je zapotřebí, aby vyznal víru, byl ve stavu milosti posvěcující a měl úmysl přijmout svátost a také by měl být připraven vyznávat a hájit víru před světem. Jak bylo již výše naznačeno, svátost biřmování v západní církvi uděluje biskup. Ale i kněz, ji může udělit, pokud jej k tomu biskup pověří anebo ji může kněz udělit člověku, který ještě nebyl biřmován a chce být a nachází se ve stavu nebezpečí smrti. Svátost biřmování se uděluje pomazáním křižmem, (olejem, který o. biskup světí na Zelený Čtvrtek v katedrále při Missa Chrismatis) na čele a vkládáním rukou na hlavu biřmovance s vyslovením slov: “Přijmi pečeť daru Ducha svatého”. Biřmovance při udělování svátosti biřmování doprovází kmotr a jeho úkolem je být nápomocen biřmovanci v životě podle křesťanských zásad a také v plnění závazků, které při biřmování přijal. Proto by bylo vhodné, aby kmotr
byl i biřmovancovým dobrým přítelem či kamarádem. Ten, kdo chce přijmout svátost biřmování, si také volí biřmovacího patrona – světce, nebo světici, kteří jej nějak oslovili a které by třeba i rád v životě následoval. Svátost biřmování, také v nás prohlubuje křestní milost Má své účinky: * zakořeňuje nás více do Božího synovství, které nám dává právo oslovovat Boha “Otče” * naše pouto s Kristem je silnější, než bylo doposavad * rozmnožuje v nás dary Ducha svatého, a dostáváme schopnost lépe rozlišovat, co je dobré a naopak co zlé a volit to lepší * pouto k církvi je dokonalejší * dává nám zvláštní sílu Ducha svatého, abychom dokázali bránit a šířit víru slovem i skutkem, jako skuteční Kristovi učedníci a svědci, a abychom se nikdy nestyděli za kříž a Krista. Biřmování nám také, vtiskuje do duše “charakter” - nezrušitelné znamení. Tento charakter, nebo-li pečeť Svatého Ducha, poukazuje na to, že křesťan je oděn mocí shůry, která mu dává sílu být Kristovým svědkem. 3
Tento charakter zdokonaluje obecné kněžství křesťana, které přijal ve křtu a dává mu sílu na veřejnosti vyznávat svou křesťanskou víru takřka jako z úředního pověření. Biřmování se ale nejčastěji říká „svátost křesťanské dospělosti“, protože Biřmováním byla dovršena křestní milost. A jako dospělý se stává samozřejmě křesťan plně zodpovědným za svůj další duchovní růst, ale i za život církve, kterou tvoří a kterou má ve světě hájit. Biřmováním jsme tedy bratři a sestry povolání k hlásání evangelia celým svým životem, jak ve svém okolí, tak ve světě vůbec.
Co očekáváme od sv. biřmování? Připravila skupina otce Dušana, zejména Mirek Machač
Skrze svátost biřmování nám Pán Bůh přináší do našich životů další nové milosti mj. dary Ducha Svatého. A tak může nastat situace, kdy nadšený biřmovanec nabude přesvědčení, že rázem bude hovořit v jazycích, poutavě kázat, uzdravovat nemocné, každému hned správně poradí, pomůže – zkrátka bude evangelizovat národy jedna radost. Jenže ono se po přijetí této svátosti nemusí stát vůbec nic. Alespoň na první pohled. Život bude ubíhat dál a na člověka budou doléhat stejné starosti. Avšak jednoho dne se Duch Svatý projeví v každém z nás, a to když bude nejvíce zapotřebí, minimálně když budeme u cíle svého Božího plánu. A sedm hlavních darů Ducha Svatého, dostaneme jistě. Záleží však na nás, jak se jim otevřeme, kolik jim dáme prostoru, aby v nás mohly růst. V to věřím a doufám, že Vás tato slova povzbudí, nikdy neztrácejte naději. Na závěr jsme položili několik otázek na naše téma všem biřmovancům. Z jejich odpovědí vybíráme: Když jsi nastoupil přípravu ke sv. biřmování, bylo ti jasné, o co jde?
4
* Abych pravdu řekl, netušil jsem, co příprava bude obnášet, ale pokud se ohlednu za téměř celým "školním rokem" nelituji ani jedné minuty strávené v naší skupině. * Ne. * Ne úplně přesně * Mé představy byly mlhavé, až v přípravě jsem si začal uvědomovat o co jde. * Netušila jsem co vše příprava obnáší a v jaké formě bude probíhat. V každé farnosti je příprava jiná. * Částečně ano, jinak bych tam nešel! * Ano bylo. Již jsem zažila se sourozenci, jak se připravovali a povídali si o tom s rodinou. * Věděl jsem o co se jedná, jelikož nám o tom kázal o. Alois Co bylo tvojí motivací, k tomu, abys zahájil, přípravu na svátost biřmování? * Dlouho jsem zvažovala zda tento krok mám udělat. Nedokáži slovy popsat své pocity proč jsem se rozhodla zahájit přípravu. Prostě jsem vnitřně cítila, že toužím Pána Boha poznat blíž. * Nevím, co bylo motivací, ale vím, že bylo mnoho těch, kteří chtěli, abych přistoupil ke svátosti biřmování a třeba se i za to modlili. A dnes už bych mohl říct, co by mohlo být motivací a to je samotné přijetí DS. * Nevím, jaká byla má motivace před rokem, ale teď by to byla touha po Bohu. Asi ta troška Ducha svatého, kte-
rý ve mě přebývá mi řekl tož neblázni, a zkus to. Skončit se to dá vždycky. A tak jsem jednou zašel na ranní mši a odevzdal jsem přihlášku - o které ale nikdo z rodiny nevěděl. * Prvni svate přiímáni mé dcery,kdy jsem si uvědomila, že toužim byt bliže Bohu * Přijmout dary Ducha Svatého. Přihlásila mě mamka, já sám osobně bych šel k biřmování později. Ale chci být biřmovaný. * Měl jsem pocit, že už je čas. * Výzva, diskuse. * Udělat další správný krok k Bohu * Abych dostal víru co nejvíce do srdce, uvědomil si Boha, který chce pro mě to nejlepší. * Být dospělá i po duchovní stránce. * Chtěla jsem posunout svůj duchovní život někam dál, dovršit křesťanskou dospělost a tím se stát plnohodnotným křesťanem. * Vždy jsem chtěla být biřmovaná Těšíš se na přijetí svátosti biřmování? * Ano * No tak určitě, jinak bych tu přípravu skončil 1. září * Čím je den přijetí svátosti biřmování blíž, tím se víc těším a zároveň mam větší obavy zda jsem dostatečně připravena a hodna tento důležitý krok udělat. * Již v období přípravy se mnohé měnilo. Hlavně v naslouchání Pána. Stalo se také pár
věcí, které mi dokázaly, že tady Pán je, slyší nás a vede. Po přijetí sv. biřmování si myslím, že to bude ještě mocnější. * Ano, abych začal žít více ve víře a zbožnosti a přiblížil se co nejvíce Bohu a Ježíši, * Určitě! Je to něco nového! Je to něco, co mě posune na cestě do Božího království. Co myslíš, že se po přijetí svátostí biřmování ve tvém životě a nebo ve tvém okolí změní? * Myslím, že samotná příprava mi toho dala dost, nejen zkušenosti, ale i informace, které jsem nevěděla * Že bude naplněna žízeň po Bohu láskou a pokojem. * Nevím, ale doufám, že můj život bude více směřovat k Bohu * Doufám, že mne Duch svatý povede mým životem * Vše! S plností ducha svatého by mělo jít vše líp. Bude se na koho obrátit - a třeba dar jazyků by se hodil :-)! * Nevím, možná jiný pohled na svět * Nevím, sama poznám co bude dál * Já myslím, že by se toho mohlo změnit více, pokud dostanu některý z darů ducha svatého. * Chtěl bych zakusit nějaký z darů Ducha svatého. * Že začnu více dávat najevo svoji víru v Boha svému okolí. * Bude na mě víc působit Duch Svatý, chci s ním žít. * V mém okolí se změní, to že tuto svátost nepřijmu sám, ale přijmeme ho jako celé společenství, a proto si to budeme moci prožít společně.
Ohlédnutí za přípravou na biřmování Připravila skupina otce Aloise, zejména Jiří Šustek a Jaromír Vašíček
Každé ohlédnutí vyvolává vzpomínky na běh událostí, které rychle utekly. Vše začalo před datem 9.6.2011 prvním setkáním biřmovanců ve farním kostele. Avšak před tímto setkáním muselo padnout rozhodnutí jít do toho. K tomuto nám napomáhalo kázání na mších zaměřené na přicházející církevní Rok biřmování a pastýřský list biskupa o. Vojtěcha a Václava, vybízející k přijetí biřmování bez jakýchkoliv obav. "Nebojte se přijmout svátost, která je označována jako svátost křesťanské dospělosti", platná pro všechny věkové kategorie. Na prvních schůzkách jsme obdrželi úkol na prázdniny - číst úryvky Markova evangelia a napsat do blogu, co nás oslovilo z citátu Božího slova, nebo co jsme z něho prožili ve světle Ducha svatého a podělit se o tuto radost s ostatními v blogu na stránkách farního internetu. Bylo zajímavé, jak každého jinak Boží slovo naplnilo, jinak ho oslovilo nebo dalo jinou odpověď. Po prázdninách, v první pátek dne 2. 9. po večerní mši sv. jsme 5
se zúčastnili společné adorace ve farním kostele v Novém Jičíně, po níž jsme se rozdělili do 4 skupin biřmovanců, vedené o. Aloisem, o. Dušanem a jáhny Antoníny. Tak začalo pravidelné týdenní setkávání nad různými tématy, která nás vzdělávala, naplňovala a připravovala k přijetí svatosti biřmování a ovoce Ducha Svatého. „Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání" (Gal 5,16-17). Témata byla nachystána velmi poutavě skze všechny oblasti, ve kterých bychom se měli orientovat. Začali jsme od základu - Kdo jsem (bytost trojrozměrná tělesná, psychická a duchovní), proč jsem katolík, o církvi do které patřím, kdo je Ježíš, co je spása, desatero, rozjímání, písmo Svaté, kříž a vzkříšení, až po svátost Biřmování. Setkávání probíhala formou promítání prezentací, diskuzí nebo sledování filmu. Každé setkání nás naplňovalo novými poznatky a oslovovalo nás, co bylo pro nás živé a zároveň jsme se učili rozjímat a poznávat působení Ducha Svatého skrze modlitbu. Jak se to dá přiblížit? "Tělesným dýcháním proniká kyslík do krve a ta jej přenáší do celého těla. Tímtéž způsobem modlitba vstřebává Ducha svatého a dává mu pronikat do veškeré naší činnosti. Duch je jako oheň, který hoří v srdci. Aby oheň neuhasl, potřebuje vzduch a Modlitba rozdmýchává tento plamen. " Součástí naší přípravy byl i prožitý víkend duchovně zaměřený na dary Ducha Svatého. Skupina o. Aloise měla víkend v termínu 27.4 - 29.4. 2012 na faře ve Spálově spojený s poutí k Panně Marii ve skále. Celý víkend byl naplněn radostnou aktivitou, čtením bible pod vedením o. Ramíka a sledováním duchovních filmů. Ke konci přípravy biřmovanců bylo i společné setkání v sobotu 14.4. v 17:00 hod, na faře s manželským párem ne téma: Existuje ideální partner? Pak v pátek dne 11. 5. po mši svaté v 18:15 hod. na téma Odvaha, čistota a dobrota, tj. povolání a setkání s vojenským kaplanem po večerní mši sv. v pátek 25. 5. Zde jsme mohli zažít působení Ducha svatého v jiných podobách, než jsme zvyklí. Duch Svatý sjednocuje a vytváří společenství (stejně jako v Boží Trojici). Používá k tomu nejrůznější prostředky. Vede a vyučuje skrze službu svých služebníků, povolává a uschopňuje k jejich uskutečnění. Na závěr přeji všem působení Ducha Svatého v nás po obdržení jeho plných svátostí. Nezapomeňme, že Duch svatý je také Duchem pravdy, který zná plány Boží i naše nitro. Jeho úkolem je vést nás po Božích cestách, prozařovat temnoty našich srdcí, napomínat, usvědčovat z hříchu, ukazovat velikost Božího milosrdenství. Duch-Láska rozdmýchává v našich srdcích plamen lásky, proměňuje naše vztahy k druhým lidem, chce se jich skrze nás dotýkat. Necháme-li ho jednat ve svých životech, učiní z nás 6
nástroje Boží lásky. Na závěr jsme položili několik otázek na naše téma všem biřmovancům. Z jejich odpovědí vybíráme: Naplnila příprava Tvé očekávání? * Ano * Dala mi mnohem více, než jsem očekávala * Od přípravy jsem raději nic moc nečekal. Ale hosti byli skvělí! * Věděl jsem, co je to svátost biřmování, ale nevěděl jsem jaké schůzky mě čekají a na jaká témata budou probíhat. * Forma přípravy mě zaskočila, ale zvykla jsem si na ni. * Čekal jsem, že bude kratší, ale zase si teď můžeme říct:"Jsme připraveni" * Určitě, rozšířil jsem si znalosti, začal jsem si více uvědomovat vztah k Bohu. * Moje očekávání byla, že se budem celou dobu jen učit a budou to všechno nezáživné věci, učení se modliteb nazpaměť atd,, ale jsem strašně rád, že to náš jáhen pojal jinak, praktičtěji, moc mi to dalo. * Příprava byla zajímavá, obohacující, spojená s moderními vyučovacími prostředky a byla plná známých i neznámých témat. Nejlepší byla setkání s hosty, protože byl každý zcela odlišný a právě to mě samotného obohatilo nejvíce! Co Tě nejvíce oslovilo na
přípravě? * Seznamování s Duchem svatým. * Nejvíce mě oslovilo, že ještě před přípravou jsem moc nevěděl co vůbec znamená pro mě Duch Svatý. * Když jsme brali desatero, tak jsem se vždy těšila na seriál na pokračování. * Rozjímání nad Božím slovem * Díky našemu skvělému učiteli jáhnovi - tak jeho praktické či vtipné vysvětlení tématu * Velice se mi líbilo setkání se sestřičkami * Přednášky a opravdová svědectví. * Všichni přítomni byli naladěni stejnou notu a chtěli získat co nejvíce pro další život ve víře. * Velice dobře připravená, hodně informací a velice dobře připravené každé setkání o. Dušanem a vždy podrobné informace ze setkání ke stažení na stránkách biřmovanců. * Celková naše skupinka. Tím, že jsme tam byli mladí lidé, tak jsem jsi náramně rozuměli a prožívali každý týden krásné setkávání * Nejvíce se mi líbily přednášky se sestrou Filoménou a vojenským kaplanem. Bylo to dobré oživení klasických hodin přípravy. Také naše skupinka byla skvělá, mohli jsme se více poznat i díky víkendovému setkání. Chtěl by ses setkávat dále, a jak by toto setkávání mělo vy-
padat? Co by mělo být jejich obsahem? * Nevím * Ano, obsahem by mohlo být prohlubování již probraných témat. * Ano, prameny živé vody. * Ano, chtěla, ale nemám konkrétní představu * Ano, chtěla bych se setkávat ve skupince a posléze by se ukázalo, jakým směrem by se to mělo ubírat. * Tak určitě! Dokonce se to i doporučuje tazv. Postbiřmo. Jelikož přijetím biřmování si myslím, že by to končit nemělo. Dal bych tam sporné témata nebo těm, kterým mladí moc nerozumí, ale nebojím se diskuze! * Určitá forma setkávání by byla dobrá. Například by se na nich mohly probírat otázky víry, které nám nejsou zcela jasné. * Ano, pokud bude možnost. Povídání o změnách v našem životě, o tom, jak jsme se po biřmování změnili. * Zdá se mi to jako dobrý nápad, zachovat takové společenství věřících lidí. * Myslím, že by bylo dobré se dále setkávat a předávat si zkušenosti ze života a jedenkrát ročně uspořádat víkendové setkání. * Ano, třeba na poutich, ,přednáškách, zkrátka různě. * Určitě bych byl rád, kdyby naše společenství, které jsme vytvořili během přípravy, pokračovalo dále. Mohlo by pokračovat ve formě občasných modlitebních setkání, víkendovek, . . .
Ohlédnutí za víkendovým setkáním biřmovanců Připravila skupina jáhna Antonína Glogara
Jako každá skupina biřmovanců, měli jsme i my svou „víkendovku“. Přijali jsme pozvání jedné z nás -Veroniky na faru do Skalice za Frýdkem Místkem. Duchovním slovem nás povzbudil biskupský vikář otec Adam Rucký. Všichni jsme jím byli nadšeni, protože kromě hlubokých myšlenek bylo i hodně legrace. Velké poděkování patří mamince od Veroniky, která nás tam živila.
7
Na závěr jsme položili několik otázek na naše téma všem biřmovancům. Z jejich odpovědí vybíráme:
* Společna motlitba ružence u pany Marie ve skale
Co se Vám nejvíce líbili na vaší víkendovce? * Celkově víkendovka byl velmi dobrý nápad a jsem moc rád, že jsem se mohl zůčastnit * Duchovní zaměření. * Celkové společenství, ale také o. Klementem Rečlo i z jeho bicyklistickým kroužkem * Krásné prostředí sv. Hostýna a naše společenství. * Duchovní informace a absolutně vtažení do víry a uvědomění si, že správný život je jen s Bohem. * Ta pohoda a to, že jsme chvíli nikdo neřešili problémy, které na nás čekaly doma. * Velmi pěkně připraveny program otce Radima Zielonky * Nejvíce se mi líbila přednáška a doba strávená s otcem z Kopřivnice, vzala mne za srdce. * Na naší víkendovce jsme si zvolili jednu písničku z Koinonie, která nás celým víkendem provázela a byla takovou naší hymnou. A pokud se jedná o člověka, tak jím byl určitě malý Víteček, který nás svými kousky a dobrou náladou vždy hezky naladil. Co se vám nejdříve vybaví, když se řekne letošní víkendovka biřmovanců? * Absolutní pohoda * P. Maria ve Skále * sv. Hostýn a společenství * Noční bdění s jáhnem Tondou Urbanem, aneb Jak jediný Tonda spal… * Byl velice dobře připraven a dalo mi to hodně. * Píseň 173 z Koinonie, Zvěstuj dál Boží lásku protože se z ní neplánovaně stala hymna naší víkendovky.
Jak se Vám líbil duchovní program? * Neměl chybu. * Docela dobrý - pravidelný breviář, denně mše,. . . * Opět nové poznatky, které byly úžasné * Přijel za námi superní kněz, který nás myslím všechny oslovil svým projevem * Samotný Hostýn byl duchovním povzbuzením a program otce Klementa a jeho názorné ukázky nás určitě obohatily. * Moc se mi líbil. Nejvíce mne oslovila tichá adorace, která byla první den v kostelíčku ve Spálově. Jak se Vám na víkendovce spalo? * Velmi dobře. * Tvrdě * Připravili jsme si super spaní, takže jsme se vyspali do růžova. * Druhou noc skvěle (přestěhovali jsme jáhna do jiné ubytovny), ale tu první jsem měl celonoční bdění s Tondou Urbanem, tak jsem skončil v koupelně, ale stejně mi to nepomohlo! * Spalo? Nebo spíše bdělo při řezání pily?! Měli jste kromě duchovního programu i zábavu a jakou? * Ano, vtipné příběhy. * Večer jsme s děckama hráli společenské hry a hlavně u Aktivit jsme se hodně nasmáli, * Určitě krásnou zábavou byl
8
zpěv a pak procházka. * Soustředil jsem se na duchovní program. * Ano,třeba psaní slov na papirek Zorganizovali byste rádi někdy opět takovéto setkání? * Ano * Určitě
* Bez problému, když by bylo pro koho a byl by čas tak kontakty jsou - stačilo by ještě někoho mít k sobě. * Bylo by moc dobře a bylo by příjemné se znovu takto se sejít. * Určitě to bylo velkým přínosem pro růst ve víře. * Bylo by to pěkné setkat se zase. Myslím si, že se z nás stala skvělá parta mladých lidí a byla by škoda to zahodit. * URČITĚ! Už jsme se na tom shodli. * Ano, měli jsme například výlet k Panně Marii ve skále a bylo krásné počasí, to se mi moc líbilo.
Den udílení svátosti biřmování a farní den očima biřmovanců Připravila skupina jáhna Antonína Urbana, zejména Veronika Šnerchová
Letošní farní den, který se uskutečnil 10. června 2012, byl tradičně netradiční. Již tradičně se konal na zahradě Španělské kaple, ale velkým překvapením byl pro nás déšť. Ráno byla obloha téměř bez mráčků, ale čím více se blížilo zahájení farního dne, tím více se schylovalo k dešti. A taky, že jo. Nejednou nás zastihly dešťové přeháňky, ale díky odvážným dobrovolníkům, kteří i za toho největšího deště vyrazili stěhovat stany (a nezůstala na nich nit suchá), jsme my ostatní mohli sedět v suchu. Zahájení proběhlo ve Španělské kapli požehnáním a poté mohl vypuknout program na zahradě. Nejen pro děti byly připraveny workshopy na téma Dary Ducha Svatého. Mohli jsme si zde změřit svou sílu, nechat si poradit od paní doktorky nebo si něco vyrobit. Celé odpoledne nám k poslechu hrála kapela Mistic a v době, kdy měli zpěváci pauzu, nám předvedli biřmovanci své scénky, které si pro nás přichystali během své přípravy na biřmování. Sešlo se nás asi 200 lidí a každý z nás si domů na památku mohl odnést bílou holubici jako znamení Ducha Svatého. Myslím si, že letošní farní den se opět vydařil a i díky nepříjemnému dešti jsme vytvořili pravé společenství. Všem patří velký dík!!! Na závěr jsme položili několik otázek na naše téma všem biřmovancům. Z jejich odpovědí vybíráme: Co ve vás biřmování zanechalo? * Opravdu silný zážitek. * Nádherny nezapomenutelný zážitek Pečeť Ducha svatého. Co jste měli za menu na slavnostním rodinném obědě a jak jste ho prožili? (poznámka editora: polévek s játrovými knedlíčky bylo tolik, že při čtení odpovědí na otázky jsem se jich málem přejedl…) * Česneková polévka, losos na bilinkovém másle. Všichní byli
plní dojmu, rodiče vzpomínali na své biřmování, velmi příjemné odpoledne. * Polévka s játrovými knedlíčky. Prožili jsme to v rodinném kruhu. * Kuřecí polévka s domacími nudlemi a jatrovými knedlíčky, hovězí plátek v marinádě, brambory a hlávkový salát. Den jsem prožila se svou rodinou kmotrou rodiči,t etou a vzpomínkami na jejich biřmování. Co se Vám na farním dni nejvíce líbilo? * Hojná účast i přes nepřízeň počasí. * Atmosféra. * Nejvice se mi líbilo herecké představeni otce Dušana a take všech ostatních biřmovanců. 9
* Líbilo se mi všechno, celý program byl úžasně vymyšlený, jak scénky, tak worschopy. Moderátoři byli moc fajn, skupina krásně zpívala. Mám velký zážitek, takže děkuji. Je nutno ocenit ty, kteří přispěli na slavnost pohoštěním z domu. Proto, které buchty vám nejvíce chutnaly? * Moc jsem neměl čas vychutnávat buchty od všech dárců. Ty které jsem ochutnal byly výborné. * Trubičky. * Všechno bylo moc dobré a obzvláště linecké pani Kačírkové * Já miluji slané šneky, takže pro mne jasná volba – vynikající…
Přehled udílení svátosti biřmování v minulosti Technici farnosti
Biřmování - Šenov u Nového Jičína
počet biřmovanců
Reverendissimus ac Excellentissimus Dominus, Dr. Franciscus Sallesius Bauer, Princeps Archiepiscopus Olomucensis 0. 10. 1910 Reverendissimus ac illustrissimus Dominus Dominus, Dr. Carolus Wisnar, Episcopus suffraganeus 7. 6. 1921 Reverendissimus ac illustrissimus Dominus Dominus, Dr. Carolus Wisnar, Episcopus suffraganeus (dle zápisu biřmováno v Novém Jičíně) Dr. Franc. Kamprath Ep. auxil. Vienensis (dle zápisu biřmováno v Novém Jičíně) 27. 4. 1930 Reverendissimus et Celsissimus, Dr. Leopoldu Prečan , Archiepiscopus Olomucensis Dr. Franc. Kamprath Epi. auxil. Vienensis (dle zápisu biřmováno v Novém Jičíně) Dr. Franc. Kamprath Eap. auxil. Vienensis Reverendissimus Dominus Dr. Stanislaus Zela, epis. auxil. Olomucensis 12. 10. 1968 Praelatus P. Josephus Glogar vikarius capitul (dle zápisu biřmováno v Kuníně)
350 195 384
384 86 134 127 96 63
Biřmování – Nový Jičín 6. -10. 5. 1905 Reverendissimus ac Excellentissimus Dominus, Dr. Franciscus Salesius Bauer, princeps Archiepiscopus Olomucensis 8. -10. 10. 1910 Rev. ac. ill. D. Carolus Wisnar, eppus Callipolitanus et Ol. auxiliarius 29. -30. 6. 1929 Reverendissimus et Illustrissimus, P. T. Dr. Franciscus Kamprath, episcopus auseiliarius Vindobonensis 10
2017 1441 1154
24. 4. 1930 Reverendissimus et Illustrissimus, P. T. Dr. Leopoldus Prečan, Archiepiscopus Olomucensis 13. 10. 1935 Reverendissimus et Illustrissimus, P. T. Dr. Franciscus Kamprath, episcopus auxiliarius Vindobonensis 8. 9. 1941 Reverendissimus et Illustrissimus, P. T. Dr. Franciscus Kamprath, episcopus auxiliarius Vindobonensis 21. 9. 1947 Reverendissimus et Illustrissimus, P. T. Dr. Stanislav Zela, episcopus auxiliarius Olomucensis 12. 10. 1968 Prelát Josef Glogar 18. 10. 1975 Mons. Josef Vrana, biskup apoštolský, administrátor Olomouc 28. 5. 1983 Mons. Josef Vrana, biskup apoštolský, administrátor Olomouc 23. 6. 1990 Mons. ThDr. František Vaňák, arcibiskup olomoucký 15. 4. 1995 P. Alois Peroutka (na základě CIC) 12. 2. 1994 P. Alois Peroutka (na základě CIC) 25. 5. 1996 Mons. Josef Hrdlička, světící biskup olomoucký 4. 5. 2002 Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravskoopavský 6. 5. 2007 Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravskoopavský 10. 6. 2009 P. Dušan Zelina 7. 12. 2011 P. Dušan Zelina
386 1396 672 731 542 300 110 26 7 1 82 74 61 1 1
Co jsme psali o biřmování v Okýnku dříve Antonín Urban
Okýnko začalo vycházet v roce 1999, proto bylo svědkem dvou slavností udílení svátosti biřmování v naší farnosti otcem biskupem Lobkoviczem. Zalistoval jsem ve starých číslech a hledal něco zajímavého. V roce 2002 v rubrice „Co očekáváš od svátosti biřmování“ mne zaujala odpověď: „Asi více rozumu a moudrosti, ale uvědomuji si také, že budu mít i větší odpovědnost“. Odpověď byla anonymní, tedy nevím, kdo ji napsal, ale zaujala mne. Sám jsem byl biřmován v roce 1968, kdy bylo biřmování v našem městě po velmi dlouhé době v krátkém období polevení komunistické totality a útlaku náboženství. Byl jsem biřmován spolu s mou maminkou a bylo mi tehdy 13 let a pamatuji si jen, že jsme stáli v obrovské dlouhé řadě 544 biřmovanců, a jako dárek jsem dostal fotoaparát, což byla tehdy velká věc (počítače ještě nebyly). . . Ještě více mne zaujal článek, který napsal v roce 2007 Jan Solař jako vzpomínku své maminky na biřmování před 77 lety. Byla biřmována jako malé dítě. Byla sirotek a žila ve velmi chudých poměrech. Šaty měla schované z prvního svatého přijímání, které ji daroval tehdejší kaplan v Kelči, 11
pozdější kardinál František Tomášek. Kmotrou měla být jí i její sestře „naše stařenka“, která obě vychovávala. Těsně před obřadem se však kmotrovství ujala žena, která byla matkou tří kněží (z toho jeden měl primici těsně před biřmováním). Takto celá slavnost se stala pro chudé děvče ještě větším zážitkem na celý život. Oba články mne pak vedou k závěrečné úvaze. Co udělat pro to, abychom ve víře nezevšedněli a předsevzetí projevovat v životě více rozumu a moudrosti ve světle zážitku projevené milosti si uchovali po celý náš život?
Pobožnost prvních pátků Martin Kubrický
Pán Ježíš projevil svaté Marii Markétě Alacoque přání, aby lidstvo zvláště uctívalo jeho Srdce na smír za všechny urážky jeho lásky a velebnosti. Věřícím, kteří budou jeho srdce usmiřovat, udělil mnohá zaslíbení. Mezi nimi největší je milost vytrvání v dobrém až do smrti, kterou Spasitel slíbil všem, kteří po devět prvních pátků po sobě bez přerušení přijmou jeho svaté tělo a přijmou svátost smíření. Během setkání Pán Ježíš předal sestře Markétě Marii sliby nasměrované ke ctitelům Jeho Srdce. Byly psané v dopisech. Už po její smrti rozptýlené informace byly sebrány a sestaveny ve známých 12 slibů:
1. Dám jim veškeré milosti potřebné jejich stavu. 2. Shoda a pokoj budou vládnout v jejich rodinách. 3. Budu je utěšovat ve všech jejich trápeních. 4. Budu jejich bezpečným útočištěm za života a zvlášť při smrti. 5. Vyliji bohaté požehnání na všechna jejich předsevzetí. 6. Hříšníci najdou v mém Srdci pramen nekonečného milosrdenství. 7. Vlažné duše se stanou horlivé. 8. Horlivé duše dosáhnou rychlé vysoké dokonalosti. 9. Budu žehnat domům, ve kterých bude umístěný a uctívaný obraz mého Srdce. 10. Kněžím dám moc lámaní nejzatvrzelejších srdcí. 11. Jména těch, co budou šířit tuto pobožnost, budou zapsána v mém Srdci a zůstanou v Něm navždycky. 12. Slibuji v přebytku milosrdenství mého Srdce, že má všemohoucí láska udělí těm všem, kteří budou přijímat svaté přijímání v první pátky měsíce devět měsíců po sobě, milost posledního pokání, že nezemřou ve stavu mé nemilosti a že mé Srdce se stane pro ně bezpečným útočištěm v hodině smrti.
Pobožnost prvních sobot Martin Kubrický
Slavení prvních sobot v měsíci jako dnů mariánské úcty v souvislosti se zjeveními Panny Marie ve Fatimě je podobné pobožnosti prvních pátků. Příběh pomoci Panny Marie a všech milostí ke spáse v hodině smrti vybízí ke svátosti smíření, svatému přijímání, modlitbě růžence a čtvrthodině rozjímání o jeho tajemstvích na smír urážek vůči Neposkvrněnému Srdci Panny Marie po devět prvních sobot.
Program bohoslužeb v kapli sv.Cyrila a Metoděje na Radhošti
LÉTO
2012
5. 7. 2012–čtvrtek: Pouť sv.Cyrila a Metoděje: 930, 1100, 1400
SOBOTY :
( bohoslužbu zajišťují: )
7.7.2012 - 1100 farnosti: Frenštát p.R. 14.7.2012 - 1100 farnosti: Libhošť, Rybí, Albrechtičky 21.7.2012 - 1100 farnosti: Zášová ( pouť rodin) 28.7.2012 - 1100 farnosti: Nový Jičín, Kunín, Šenov u N.J. 4.8.2012 - 1100 farnosti: Roţnov p.R., Hutisko, Bečvy.
(P. F.Petrík )
11.8.2012 - 1100 150.výročí slovanské pouti (o. biskup Lobkowicz) 18. 8.2012 - 1100 farnosti: Hodslavice, Ţivotice u N.J. 25.8.2012 - 1100 „ pouť Bečev“ ( Dolní Bečva, Horní Bečva) 1.9.2012 - 1100 farnosti: Kopřivnice 8.9.2012 - 1100 farnosti: Frenštát p.R. 15.9.2012 - 1100 / výročí posvěcení kaple /
13
Ježíšova zaslíbení pro novénu prvních sobot devíti po sobě jdoucích měsíců ke cti Neposkvrněného Srdce Mariina:
1. Všechno, co od mého Srdce vyprošují skrze Srdce mé Matky, jím udělím ještě během novény, když o to prosí s důvěrou. 2. Ve všech životních okolnostech pocítí podporu a požehnání mé Matky. 3. Mír, porozumění a láska zavládne v duších a rodinách. 4. V rodinách nebude svárů, zklamání a nespravedlnosti. 5. Manželé se nebudou rozvádět a rozvedení se zase vrátí k sobě. 6. Rodiny si budou rozumět a až do konce vytrvají v pravé víře. 7. Matky v požehnaném stavu zakusí zvláštní ochranu mé Matky a dosáhnou všeho, co pro sebe a své dítě vyprošují. 8. Chudým se dostane příbytku a chleba. 9. Duše získají zálibu v modlitbě a utrpení a naučí se milovat Boha, bližního i nepřítele. 10. Hříšníci se obrátí bez zvláštních překážek, i když je pro ně novéna konána jinou osobou. 11. Hříšníci neupadnou znovu do svých dřívějších hříchů a dosáhnou nejen odpuštění hříchů, ale dokonalou lítostí a láskou získají znovu křestní nevinnost. 12. Kdo tuto novénu vykoná v křestní nevinnosti, ani potom nebude mé Srdce urážet žádným těžkým hříchem až do smrti. (platí zvláště pro děti) 13. Duše, která se upřímně obrátí k Bohu, ujde nejenom věčné záhubě, ale i očistci. 14. Vlažné duše zanechají své vlažnosti, vytrvají v horlivosti a v krátké době dosáhnou nejvyšší dokonalosti a svatosti. 15. Když rodiče nebo některý člen rodiny vykoná tuto novénu, nebude žádné dítě ani nikdo jiný z rodiny zavržen. 16. Z mládeže obdrží mnozí povolání k duchovnímu stavu. 17. Nevěřící obdrží milost víry a bloudící se zase vrátí k pravé církvi. 18. Duchovní a řeholníci zůstanou věrni svému povolání. Ti, kteří se zpronevěřili svému povolání, obdrží milost pokání a návratu. 19. Rodiče a představení obdrží pomoc nejen v duchovních, ale i v hmotných starostech.
20. Duše se lehce vyprostí z pokušení těla, světa a ďábla. 21. Pyšní se v krátké době stanou pokornými, nenávistní se naplní lásku. 22. Horlivé duše zakusí lahodu modlitby a oběti, neklid, strach nebo zoufalství je nebude trápit. 23. Umírající budou z tohoto světa odcházet bez smrtelného zápasu a bez útoků ďábla. Náhlá a nenadálá smrt je nepřekvapí. 24. Umírající dostanou tak velkou touhu po věčném životě, že se odevzdají do mé vůle a kledně zesnou v náručí mé Matky. 25. Při soudu zakusí zvláštní ochranu mé Matky. 26. Duše obdrží milost, aby nad mým utrpením a bolestmi mé Matky pocítily vnitřní soucit a lásku. 27. Ti, kteří touží po dokonalosti, obdrží jako vyznamenání hlavní ctnosti mé Matky: pokoru, čistotu, lásku. 28. Bude je provázet uklidnění, vnitřní a vnější radost ve zdraví a v nemoci. 29. Duchovní osoby obdrží milost, aby neustále prožívaly přítomnost mé Matky, jakož i moc i přítomnost bez zvláštních obtíží. 30. Duše, které pokročily ve sjednocení se mnou, obdrží milost, že pocítí, že nežijí ony,
ale já v nich – to znamená: miluji jejich srdcem, modlím se jejich duší, mluvím jejich jazykem, sloužím celou jejich bytostí. Ony poznají, že vše dobré, krásné, svaté, pokorné, mírné, poslušné, štěstí a divotvornost v jejich nitru jsem já sám. Já Všemohoucí, Nekonečný, Samovládce, jediný Bůh, jediná Láska. 31. Duše, které vykonají tuto novénu, budou po celou věčnost zářit jako lilie kolem Neposkvrněného Srdce mé Matky. 32. Já, Boží Beránek, s Otcem i Duchem svatým se budu věčně radovat z těchto duší, které září na Neposrkvrněném Srdci mé Matky jako lilie a skrze mé Nejsvětější Srdce dojdou věčné slávy. 33. Duchovní osoby budou v úkonech víry a ctnostném životě snadno postupovat. K těmto zalsíbením Spasitelovým se připojuje ještě zslíbení Nejblahoslavenější Panny, a to její „velké zaslíbení“: „Každou první sobotu se uzavírají brány pekla: nikdo nebude zavržen. Brány očistce se otevírají. Mnoho duší přijde do nebe. To je dílo milosrdné lásky mého Syna, kterou odměňuje ty duše, které uctívají mé Neposvrněné Srdce!“
Ohlédnutí za l. svatým přijímáním v N.Jičíně Liba Svobodníková
V neděli 20. května 2012 se uskutečnilo první svaté přijímání, při které 13 dětí z farnosti Nový Jičín a Kunín poprvé přijalo do svého srdce Ježíše Krista Spasitele. Děti se na tuto slavnost připravovaly po celý rok nejen v náboženství, ale také ještě intenzivněji dva měsíce při přípravě s knězem. Celou přípravou je provázel pelikán – symbol Krista, který se pro nás obětoval a dal nám své tělo a krev, tak jako pelikán dává svým mláďatům. Co se stane, když některé mládě opustí hnízdo svých rodičů – tedy vzdálí se od Boha a jde cestou hříchu, který bolí, píchá, studí, bere nám vše dobré, vede nás na špatnou cestu, si děti vyzkoušely na vlastní kůži, když 1. května společně s o. Aloisem vyrazily do přírody, aby prožily „Cestu pelikána trním“. Jedině Bůh, milosrdný Otec, nás může hříchu zbavit a očistit nás od něj, a tak to také bylo i na konci tohoto náročného dne, kdy děti přistoupily ke svátosti smíření a očistily svá srdce od všech hříchů. „Byl jednou jeden pelikán, který odešel od tatínka, my jsme měli jít za ním. Pro nás to bylo jako odejít od Pána Boha. Byly tam spousty zajímavých úkolů. Některé daly trochu zabrat. Opékali jsme výborné špekáčky. Potom byla zpověď. Svaté přijímání bylo super. Poprvé jsem přijal Pána Ježíše. “ Lukáš Novák „Moc jsem se těšil na první svaté přijímání. Přišli tam všichni, které jsem pozval. “ David Kešelák „Dne 20. 5. jsme poprvé přijali Pána Ježíše. Bylo to super a oslava taky. “ Klára Bednářová
Ohlédnutí za l. svatým přijímáním v Šenově Magda Kočnarová, Šenov
Chtěla bych vzpomenout na tento školní rok kdy jsem se s klukama připravovala na první svaté přijímání. Škoda že už končí, protože jsme se za ten rok všichni hodně sblížili. Poznala jsem ostatní děti a hlavně to byla příležitost se poznat s rodiči ostatních dětí. Byla jsem ráda, že jsem mohla být s dětma v Trnávce, kde prožili první sv. zpověď. Všechny nás bavilo plnit úkoly a poznávat, jak působí hřích. Prožili jsme krásnou noční mši svatou, noční hru o poklad a hlavně bylo krásné vidět tu touhu dětí počistém srdci. Když jsme připravovali slavnostní mši , uvědomila jsem si, že je důležité připravit ji co nejkrásnější, nejslavnostnější, že stojí za to investovat čas a námahu do výzdoby, obleční, krásné hudby, přiblížit některé části mše symboly a udělat radost dárky. Byl to krásný rok a možná proto, že jsme se museli připravovat, učit a povídat si o Bohu. Co je náročné, je o to krásnější. 15
L+H Tisovští
Ve dnech 4. – 8. května se konal již jedenáctý ročník celorepublikového setkání vysokoškoláků nesoucí název Studentský Velehrad 2012. Konal se na starobylém poutním místě Velehrad. Studentského Velehradu se účastníme pravidelně od roku 2006. Pro letošní setkání vybrali jeho organizátoři motto „Cestou služby Následuj Ho“. Zatímco při jubilejním desátém ročníku v roce 2010 se Velehrad rozrostl o sedm stovek vysokoškoláků, letos pořadatelé očekávali účast o necelé tři stovky nižší. Píšeme zde, že akce je určena pro vysokoškolské studenty a to opravdu je, ale stojí za zmínku, že se neúčastní pouze vysokoškoláci, ale i středoškoláci, pracující včetně rodin s dětmi a také jsou vítáni! Místo Velehrad nabízí ideální podmínky jak ubytovací, tak i stravovací a řada rodin je využívá a účastní se celého programu. Studentský Velerad organizuje přípravný tým vysokoškolských studentů pod záštitou Vysokoškolského katolického hnutí ČR (VKH ČR). Toto občanské sdružení už dvacet let nabízí studentům a nejen jim, prostor k duchovnímu růstu a aktivnímu využití volného času.
16
Studentský Velehrad nabídl jeho účastníkům program, v němž nechyběly společné bohoslužby, koncerty, besedy a diskuze s odborníky z různých oborů, sport, zábava, duchovní program, ale také například práce a nejrůznější podoby služby. Na téma služba si studenti vyslechli přednášky Tomáše Halíka, Kateřiny Lachmanové, Marka Orko Váchy, Jana Sokola, Marie Novákové, Pavla Bělobrádka a další. Bohoslužby ve velehradské bazilice celebrovali arcibiskup Jan Graubner, Jiří Paďour, biskup Josef Hrdlička, P. Tomáš Halík a O. Slámečka. Studentský Velehrad nabídl řadu koncertů. Kapely na které jsme se mohli těšit byly Medicimbal, Láďa Křížek, Jazz elements a Richard Čanaky & F. B. I. Oproti předcházejícím ročníkům byl při letošním Studentském Velehradě položen velký důraz na jeho praktické zaměření. Účastníkům setkání byla dána příležitost, aby si vyzkoušeli a zažili službu z mnoha pohledů a v mnoha podobách. V nabídce prospěšných činností, kterými jsme si mohli ověřit své dispozice a schopnosti sloužit, nám jsme si mohli vybrat z pestré škály různých aktivit. Od manuální práce přes tvořivou až třeba po sepsání veřejného protestu. Tradičně se konaly pěší poutě ze čtyř směrů - severní ze sv. Hostýna, východní ze Zlína, jižní ze Skalice a západní z Brna. Poutníci vyrazili na
cestu ve středu 2. května a dorazili v pátek večer na zahajovací mši svatou 4. května. Závěrem bychom chtěli všem váhajícím tuto akci moc doporučit, nikdy nás nezklamala a máme na ni jen dobré vzpomínky. Člověk si uvědomí, že víru nenalézáme pouze v humanitních a sociálních oborech, ale je realizovaná i v racionálních a exaktních vědách viz. Studentský Velehrad 2014
Noc kostelů aneb Vy všichni jste děti světla" Kateřina Imrýšková
V pátek 1. června se v 17:50h rozezněly zvony po okresech Bruntál, Frýdek- Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Důvod byl jednoduchý, konala se akce s názvem Noc kostelů, letos s názvem ,, Vy všichni jste děti světla, Nám nevládne noc ani temnota". Událost, která nebyla určena pouze pro věřící, ale především pro celou širokou veřejnost, aby se nezávazně přiblížila ke křesťanství a všemu, co k němu patří. Mohli jsme si, prohlédnout běžně nepřístupná místa jako jsou věže, starobylé krypty nebo jsme také mohli ochutnat mešní víno a prohlédnout si předměty určené ke mším a obřadům. Nemůžeme opomenout ani výtvarné dílny pro rodiče s dětmi, díky konající se mu Dnu dětí, hru na varhany a spoustu dalších hudebních a filmových představení. Tato akce má kořeny v sousedním Německu již od roku 2001, u nás jsme se s ní mohli setkat až o 8 let později tedy roku 2009, kdy k nám dorazila. Letos se zapojilo více než 1200 kostelů a modliteben. Návštěvníci tak
odměnili pořadatele za jejich usilovnou práci, kteří také díky nim prožili spoustu nových a nevšedních zážitků. Nyní se už můžeme pouze těšit na pokračování v příštím roce a doufat, že bude mít Noc kostelů takový úspěch jako doposud.
z naší knihovny ...
Z knih Bruno Ferrera Šťastní rodiče – Křesťanská výchova podle Dona Boska (Portál, 2004) a Vychovávej jako Don Bosco (Portál, 2007). Vybrala Pavlína Koutná
Již tyto názvy prozrazují, kterému tématu je věnována pozornost především – systematické výchově dětí. Jméno autora jakož i odkaz Sv. Jana Bosca jsou zárukou jistě výživného počtení. Jak dosáhnout toho, aby z našich robátek vyrostli - slovy Dona Bosca řečeno - „dobří křesťané a počestní občané“? Lze to vůbec? A jak na to? Prvně zmíněná kniha stručně a přehledně (ocenitelné je časté užití odrážek a ztučnění písma) v krátkých kapitolkách s přiléhavými názvy (např. A tak není poražených 17
– metoda pro vzájemný rozhovor) představuje základní východiska výchovy dětí v salesiánském duchu. Výstižně uvádí různé situace, které se v rodině mohou vyskytnout a nabízí konstruktivní návod k jejich řešení tak, aby každý člen rodiny opravdu cítil, že jsou „dobrá parta“. A konkrétní předsevzetí na závěr každého tématu nevtíravě pomáhá s odpovědí na otázku: Kde začít? V podstatě nikde jinde než u sebe. Prší. Mladá maminka jde rázným krokem. V jedné ruce deštník, druhou vede pětileté dítě. Po chvilce dítě říká: „Maminko, a teď si to na chvilku vyměníme. Já budu držet deštník a ty budeš moknout, ano?“ Jakých padesát dárků můžeme svým dětem dát? To vyčteme mj. v druhé knize, která ve srovnání s první publikací podává zejména doplňující pohled na preventivní výchovný systém Dona Bosca, jindy uvádí další zajímavá témata jako děti a rozvrat manželství či dospívající mládež, anebo radí „ukvapeným rodičům“, taky se (konečně!) dozvíme, proč posílat děti na náboženství? Žáček ve škole něco s velikým zaujetím kreslil. Učitel se ho zeptal: „Co to je za zajímavý obrázek?“ „Portrét Boha. “ „Ale nikdo přece neví, jak Bůh vypadá. “ „Když to dokreslím, budou to vědět všichni!“ Tyto dvě publikace (ani jiné) z nás dokonalé rodiče nevytvoří. Pro každého, kdo alespoň občas na nějaké to dítko narazí, však bezpochyby poslouží jako praktické příručky na každý den a mnohde zaslouženě najdou své čestné místo v domácí či farní knihovničce, jako je tomu u nás.
Sv.Jan Bosco (Castelnuovo D´Asti,1815 - Turín,1888) Vybrala Pavlína Koutná
Po více jak sto letech po své smrti byl Don Bosco (kanonizován Piem XI. v roce 1934) Svatým otcem Janem Pavlem II. prohlášen za „Otce a Učitele mládeže“. Mladí a charismatická postava tohoto italského kněze a vychovatele dnes patří neodmyslitelně k sobě. A nejen oni. Don Bosco svým ojedinělým přístupem změnil pohled na péči o opuštěnou mládež, na způsob a důležitost jejich formace vůbec. Zajímal se ale i o chudé sociální vrstvy, byl zakladatel dělnických sdružení. Jako kněz chtěl „bořit zdi“ - nejen tím, že zapojil laiky do pastorační činnosti církve. Blízké mu byly i země vzdálené, resp. zvláště indiánské kmeny jižní Ameriky, kam směřovala misijní činnost jeho spolupracovníků. Jeho odkaz se šíří dál prostřednictvím salesiánské rodiny, tj. Společnosti Sv. Františka Saleského (Salesiáni Dona Bosca), Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice a Salesiánů-pomocníků. Poutavým způsobem o životě světce Dona Bosca vypráví salesián 18
Teresio Bosco (Portál, 2004). Pro přiblížení úspěšného prevetivního výchovného systému Dona Bosca, který stojí na třech pilířích - rozumu, laskavosti a náboženství - lze uvést např. Salesián musí svým ustavičným dohledem a především pozornou péčí takřka znemožnit dětem hřích. Musí pořád žít se svými žáky. Pod jakým názvem? Jako představený? Jako špehoun? Nikoliv, nýbrž jako otec, jenž nenechá své děti nikdy samy, dokud jejich svoboda není výchovou zabezpečena. - Bez lásky není důvěry a bez důvěry není výchovy. - Učinit se milovanými, abychom milovaným učinili Pána Boha. Nechme se inspirovat, jak udělat ve svém životě něco pěkného, a přijměme k tomu 7 výzev a doporučení Dona Bosca: 1. Kdo dobře zná mladé lidi a doprovází je, dobře ví, kolik dobra v nich je. Bohužel jen málokteří najdou v životě
někoho, kdo je vede, kdo jim dokáže pomoci, kdo je podpoří v dobrém, vede k Dobrému. Mladým lidem říkám: „Začněte si již v útlém mládí dělat poklad z času, který vám Bůh dává. Naplňte ho dobrem!“ 2. Byl jeden člověk, který nechtěl nic dělat, aby si neublížil na zdraví. „Mudrc“ mu jednoho dne ukázal dva klíče: jeden krásný, lesklý a druhý černý, rezatý, a řekl: „Tento lesklý užívám každý den, ten druhý mám uschovaný. Tak je to i s našimi silami: rez je ničí, ale služba jim dává lesk a sílu. “ I vy se snažte, aby váš život byl naplněn něčím krásným pro Pána. " 3. Buďte stateční a odvážní. Kdo je nerozhodný, bez
energie, není schopen dělat velké věci. Síla roste ze sebeovládání. 4. Milujte své rodiče. Vždy je respektujte a buďte vděční za všechno, co pro vás udělali a dělají. Poslouchejte jejich rady a snažte se je uvádět do praxe. Napodobujte jejich víru a křesťanskou lásku. Pamatujte na jejich ponaučení. Jestliže chybují, je to přirozené, neodsuzujte je, odpouštějte jim a modlete se za ně. Kéž ve vás roste hluboká vděčnost za všechny jejich oběti, které za vás přinesli od vašeho narození. Buďte ke svým rodičům vlídní a poddajní. 5. Pokročilý věk vašich rodičů vám bude připomínat to všechno, co pro vás udělali, protrpěli, praktikovali křesťanské ctnosti a jaký vám dali příklad. Snažte se je napodobit ve všem dobrém, co vám ukázali. 6. Vaše dobrota, láska, city, služba druhému se vyzkouší především ve vaší rodině, ve vztahu k vašim rodičům, příbuzným a nejbližším. 7. Buďte velkorysí a silní. Nechtějte žít průměrný a nebo prázdný život. Tak budete stále šťastní: již dnes i ve věčném životě. Světec Don Bosco – patron mládeže, katolických nakladatelství, novinářů, studujících, dělníků, učňů, učedníků, chlapců.
ve zkratce z farností ... Co jsme prožili
* 7. 4 -při velikonoční vigílii byli 4 katechumeni pokřtěni a přijali poprvé Eucharistii
* 11. 6. - začátek oprav presbytáře a vlhkých omítek ve farním kostele * 15.-17. 6. - víkend malé scholy v Choryni
* 20. 4 1. sv. přijímání dětí v NJ - 10 a v Kuníně
* 17. 6. první sv. přijímání dětí v Šenově
* Víkendové pobyty biřmovanců: 18.-20. 4. – Hostýn skupina A. Urbana, 27-29. 4.skupina otce. Aloise a o týden později ( obě ve Spálově) a Tonda Glogar zase o týden později skupina otce Dušana ve Spálově a skupina A. Glogara ve Skalici.
* 23. 6. - jáhenské svěcení Jakuba D. Štefíka v Opavě
* Setkání s řeholními sestrami 11. 5. na téma duchovní povolání
* sobota 28. 7. - CM pouť na Radhošť - mše sv. v 11 hod. v kapli
* 25. 5. setkání s vojenským kaplanem P. kpt. Josefem Konečným – účastníkem mise v Afganistánu a Iráku.
* 19. 8. - hlavní pouť ve farním kostele
* 1. 5. - první sv. zpověď 13 dětí před prvním sv. přijímáním
* začátek září - pravděpodobné ukončení prací ve farním kostele a návrat do farního kostela
* 26. 5. - velikonoční vigilie ve farním kostele, kterou vyvrcholila svatodušní novéna. * 2. 6. - děkanátní pouť do Frýdku za duchovní povolání a obnovu rodin * 9. 6. – biřmování 50. biřmovanců o. biskupem Františkem V. Lobkowiczem * 10. 6 - farní den v areálu Španělské kaple na téma Přijď Duchu svatý k nám
* 29.-1. 7. - minivikend ministrantů v Lubině
Co nás čeká
* 24. 8.-1. 9. - pobyt v italských Dolomitech
* 14. 9.-16. 9. - 200. leté výročí postavení a posvěcení farního kostela v Kuníně za účasti o. biskupa F. Lobkowicze, starobrněnského opata E. Martince, významných hostů z ciziny hlavně německých rodáků z Kunína - při mši sv. požehnání nové vitráže na památku této události * 16. 9. - poutní mše sv. ve Španělské kapli * 28. 9. - další ročník cyklopoutě z N. Jičína do okolí
...zamyšlení na závěr NENÍ TĚŽKÉ. . . Není těžké vyznat lásku, těžší je milovat, není těžké zplodit dítě, těžší je o dítě se postarat, není těžké se oženit, těžší je být ženatý, není těžké vdát se, těžší je být vdanou, není těžké dát slovo, těžší je slovo dodržet, není těžké nadchnout, těžší je nadšení udržet, není těžké hrát, těžší je přijmout prohru, 20
není těžké stát se knězem, těžší je žít jako kněz, není těžké chodit do školy, těžší je učit se, není těžké upadnout, těžší je vstát, není těžké zabloudit, těžší je najít cestu zpátky, není těžké dojít do hospody, těžší je vrátit se domů, není těžké vsadit, těžší je vyhrát, není těžké provinit se, těžší je přiznat si to, není těžké plánovat,
těžší je realizovat, není těžké být ukřivděný, těžší je odpustit, není těžké začít, těžší je dokončit, není těžké… Není tak těžké najít radost, jako si ji udržet. Proto nás Ježíš vybízí, abychom stále hledali, protože nalezneme, stále tloukli, protože nám bude opět otevřeno, a stále prosili, neboť nám bude vždy znovu dáno.
Z knihy O radostech lidské duše - Max Kašparů
Vybrala Marie Šindlářová
