FARNÍ
LIST
ROČNÍK 20 ÚNOR 2015 ČÍSLO 2
SPOLEČENSTVÍ PŘI KOSTELÍCH NAROZENÍ PANNY MARIE V MICHLI A SV. FRANTIŠKA Z ASSISI V KRČI
ÚVODNÍ SLOVO Milí farníci. Onehdy jsem mluvil s jednou osobou, se kterou se už dlouho přátelíme. Povídali jsme si o sobě, a aniž bychom chtěli, přišla řada i na témata, o kterých nevíme jak mluvit, protože jsou náročná na pravdivost našeho lidského soudu. Ne soudu nad druhým člověkem, ale soudu nad sebou samým či nade mnou samotným. Uviděl jsem, že přiznat o sobě pravdu je něco, čeho se asi nemálo bojím, a že bych něco ze svého života nejraději vymazal, protože jsou to věci, které devalvují život. Zůstává po nich jenom zle. Neustále a opakovaně (po kolikáté už?) se tak, jistě nejenom já, ale všichni musíme 1
učit věřit v Kristovo odpuštění a pokorně ho prosit o očištění. Mějme stále po ruce svědecká slova apoštola Jana, který říká: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“. (1. Jan 1,9). Pamatujme si tato slova a zůstávejme s nimi ve spojení. Chci také říct, abychom příliš nemysleli na naši hříšnost, protože právě na to čeká ďábel, a pod falešnou tváří jakéhosi dárce lítosti nás k našemu hříchu jen ujařmí a nevynechá příležitost, jak by nám náš hřích připomínal a neustále nás žaloval. Píšu to i proto, že se blíží postní doba a musíme se ptát: „Co je pravý půst“? Na pravý půst asi nemáme
patent, ale víra v Kristovo odpuštění nám o pravém půstu říká pravdu. Dnes mi taky řekl můj spolubratr Miloš, že půst není dodržování postních pravidel, ale půst je spíše lidský charakter. Mějte se hezky a do postní doby 2015 přeji vám i sobě dar pravé lítosti. Antonín Lukeš, M.Id.
KŘÍŽOVÉ CESTY Ve středu 18. února začíná Popeleční středou čtyřicetidenní postní období. I letos během tohoto času můžeme v našich kostelích společně prožít (projít) křížovou cestu našeho Pána. Minulý rok se osvědčilo, kdy jsme si jednotlivé dny (v Michli ve čtvrtek v 17:00 a v Krči v pátek v 17:00) mezi sebou rozdělili vedení těchto pobožností. K tomuto účelu budou v sakristiích obou kostelů tabulky, do kterých se můžete zapisovat. V sakristiích je rovněž kniha "Křížové cesty". Je vhodné si konkrétní tématicky vedenou křížovou cestu připravit a třeba si ji v neděli před "Vaším" čtvrtkem/pátkem půjčit. Její délka by neměla přesáhnout 30 minut, na Zelený čtvrtek a na Velký pátek pak 50 minut včetně zpěvu. Jistě i toto Vaše aktivní zapojení ulehčí naším kněžím. Zvláště v postní době, kdy se nám mohou více věnovat 2
ve zpovědnici. S přáním plně prožitého postního času Lukáš Porcal
POSTNÍ REKOLEKCE V sobotu 28. února se v naší farnosti uskuteční postní duchovní obnova. Povede ji P. Petr Beneš CSsR. Otec Petr je členem kongregace Redemptoristů a v současné době působí jako farní vikář ve farnosti Nejsv. Srdce Páně v Praze – Vinohradech. Podrobnosti budou uvedeny v ohláškách. Lukáš Porcal
PAPEŽOVO POSELSTVÍ K POSTNÍ DOBĚ „Posilněte své srdce“ (Jak 5,8) – pod tímto titulem Svatý stolec zveřejnil poselství papeže Františka k postní době, která letos začíná 18. února liturgií Popeleční středy. Papež své poselství nicméně sepsal již v den liturgické památky sv. Františka z Assisi, a to velice přístupným, konkrétním stylem. V první části se zamýšlí nad významem postní doby, která má být časem obnovy, avšak zejména je „dobou příhodnou“ (2 Kor 6,2). Bůh po nás nepožaduje nic, co by nám dříve nedaroval, připomíná Petrův nástupce,
„milujeme Boha, protože On napřed miloval nás“ (1 Jan 4,19). Stává se však, pokračuje papež, že pokud se máme dobře a cítíme se pohodově, zapomínáme na druhé (což Bůh Otec nikdy nedělá). Tento sobecký a lhostejný postoj dnes dosáhl světových rozměrů natolik, že lze mluvit o globalizované lhostejnosti. A právě tomuto naléhavému problému papež věnuje své poselství. Lhostejnost vůči bližnímu a Bohu je totiž reálným pokušením také pro křesťany, podotýká, zatímco Bohu svět není lhostejný. Brána od člověka k Bohu se definitivně otevírá ve vtělení, pozemském životě, smrti a zmrtvýchvstání Božího syna, vysvětluje dále a přirovnává církev k ruce, která tuto bránu udržuje otevřenou. Svět však tíhne k uzavřenosti sám do sebe a bránu zavírá. Ruku, tedy církev, tudíž nesmí překvapovat, je-li odmítána, podupávána a zraňována. V delší, praktické části poselství papež nabízí trojici kroků, kterými se Boží lid může obnovit natolik, aby neupadl do lhostejnosti a uzavřenosti. Svatý otec se obrací nejprve k církvi, poté k farnostem a církevním společenstvím a konečně k jednotlivým věřícím. Každou kapitolu uvozuje citát z Písma, vyjadřující postoj, k němuž papež vybízí. „Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy“ (1 Kor 12,26). 3
V těle církve není místo pro lhostejnost, která se tak často zmocňuje našich srdcí, zdůrazňuje papež František. Církev svým učením a zejména svým svědectvím přináší Boží lásku, která zlomila smrtící uzavřenost do vlastního já. Je však možné svědčit pouze o tom, co jsme sami zažili, poznamenává papež. Umývat nohy druhým může pouze ten, komu nejprve umyl nohy Kristus. Pouze takový člověk „má s Kristem podíl“ (Jan 13,8), a může tak sloužit druhým. Postní doba je tudíž příhodná k tomu, abychom si dali posloužit od Krista a tím se mu připodobňovali. Církev je společenstvím svatých ve smyslu společenství mezi svatými osobami a společenství se svatými věcmi, píše dále Svatý otec a zejména vyzdvihuje hledisko společného vlastnictví: V tomto společenství nikdo nic nevlastní pouze pro sebe, nýbrž to, co má, patří všem. „Kde je tvůj bratr?“(Gn 4,9), obrací se papež k farním a církevním společenstvím. Jsme skutečně tělem, které pečuje o své nejslabší, chudé a nepatrné členy? Nebo se utíkáme do všeobecnosti lásky, která se angažuje daleko ve světě, avšak zapomíná na žebráka Lazara před vlastními dveřmi (Lk 16,19-31)? Petrův nástupce vyzývá k překonání hranic viditelné církve dvěma směry – v prvé řadě ke spojení v modlitbě s nebeskou církví. Nebeská církev neslaví vítězství kvůli tomu, že by se obrátila zády k utrpení světa
a sama by se radovala, připomíná papež. Svatí se spíše mohou radovat z definitivní porážky lhostejnosti, nenávisti a tvrdosti srdce. Dokud však toto vítězství lásky nepronikne celý svět, kráčí s námi svatí jako poutníci. Na druhé straně je každé křesťanské společenství povoláno, aby vykročilo do okolní společnosti, k chudým a vzdáleným lidem. Církev následuje Ježíše Krista po cestě, která ji každodenně dovádí až na konec země (Sk 1,8). Takto můžeme v každém bližním vidět bratra či sestru, pro které Kristus zemřel a vstal z mrtvých. Co jsme obdrželi, máme také pro ně. A rovněž tak tito bratři jsou darem pro církev a celé lidstvo. Jak bych si přál, uzavírá papež oddíl věnovaný farnostem, aby se naše společenství stala ostrůvky milosrdenství v moři lhostejnosti. „Posilněte své srdce“ (Jak 5,8), doporučuje papež v závěru poselství všem jednotlivým věřícím a ptá se: Co dělat, abychom se nedali vtáhnout do víru děsu a bezmoci, které jsou plodem děsivých zpráv a výjevů lidského utrpení? Svatý otec radí ke třem postojům: za prvé, k modlitbě ve společenství s pozemskou a nebeskou církví, a za druhé ke konkrétním gestům lásky. A konečně, jak doplňuje za třetí, pro nás utrpení druhých lidí znamená výzvu k obrácení. Jestliže totiž budeme pokorně prosit o Boží milost a přijmeme omezenost vlastních 4
možností, posílíme svou důvěru v nekonečné možnosti Boží lásky. A budeme moci odolávat ďábelskému pokušení, které nás utvrzuje v tom, že můžeme spasit sebe i svět. Prožívejme postní dobu jako formaci srdce, opakuje papež František spolu se svým předchůdcem Benediktem XVI. (Deus caritas est, 31). Milosrdné srdce není slabé. Kdo chce být milosrdný, potřebuje srdce silné a pevné, uzavřené pokušiteli, avšak otevřené Bohu. Z toho důvodu se o letošním postu modleme: „Přetvoř naše srdce podle Srdce svého“ (Litanie k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu), uzavírá římský biskup poselství k letošní postní době. www.radiovaticana.cz
PAPEŽ: TRPĚLIVOST A POKORA SPOLU S DŮKLADNÝM STUDIEM JSOU ZÁKLADEM DIALOGU „Setkání a naslouchání jsou nezbytnou podmínkou islámskokřesťanského dialogu“ – řekl papež František vyučujícím a studentům Papežského institutu pro arabistiku a islamologii na audienci v Klementinském sále apoštolského paláce. „V poslední letech navzdory několika nedorozuměním a těžkostem,“ řekl Petrův nástupce
v úvodu své promluvy, „byly v mezináboženském dialogu učiněny pokroky také s věřícími islámského náboženství.“ Proto „je nutně zapotřebí vhodné formace, abychom upevněni ve vlastní identitě mohli růst ve vzájemném poznání,“ řekl papež. „Je přitom třeba dávat pozor, abychom neupadli do nástrah smířlivého synkretismu, který je nakonec prázdný a věští totalitarismus bez hodnot (Evangelii gaudium, 251,253). Pohodlný a ústupný přístup, který přitakává všemu, aby se vyhnul problémům, vede k oklamání druhého a upírá mu dobro, které každý obdržel jako dar k velkodušnému sdílení. To nás především vybízí k tomu, abychom se vrátili k základům.“ „Když přistupujeme k člověku, který s přesvědčením vyznává svoje náboženství – pokračoval papež - jeho svědectví a jeho myšlení nás interpelují a přivádějí k otázce po naší vlastní spiritualitě.“ „Začátkem dialogu je proto setkání. Z něho se rodí primární poznání druhého. Pokud se vychází z předpokladu společné účasti na lidské přirozenosti, je možné překonat předsudky a nepravdy a začít chápat druhého z nové perspektivy.“ „Historie Papežského institutu pro arabistiku a islamologii se ubírá právě tímto směrem - řekl dále papež František. Neomezuje se na přijímání 5
toho, co se říká povrchně a dává tak vznik stereotypům a předpojatosti. Akademická práce, jež je plodem každodenní námahy, se obrací k pramenům, zaplňuje mezery, analyzuje etymologii, nabízí hermeneutiku dialogu a za pomoci vědeckého přístupu oduševňovaného podivem a úžasem je schopna neztrácet orientaci vzájemného respektu a vzájemné úcty.“ Petrův nástupce pak připomněl zrod zmíněného institutu v Tunisu před padesáti lety zásluhou Společnosti misionářů Afriky neboli bílých otců, kteří pochopili nezbytnost instituce věnující se výslovně bádání a formaci tvůrců dialogu s muslimy. Snad jako nikdy předtím dnes vnímáme tuto potřebu, protože nejúčinnějším lékem na každou formu násilí je výchova k objevování a přijímání různosti jakožto bohatství a plodnosti. „Tento úkol není jednoduchý, ale rodí se a zraje z velkého smyslu pro odpovědnost. Křesťanskoislámský dialog vyžaduje zvláště trpělivost a pokoru, které důkladné studium provázejí, poněvadž přibližnost a improvizace mohou být kontraproduktivní nebo mohou dokonce vyvolat těžkosti a rozpaky. Je zapotřebí trvalého a nepřetržitého nasazení, abychom se nenechali zaskočit různými situacemi a různými kontexty. Z tohoto důvodu je nezbytná specifická příprava, která se neomezuje na sociologickou analýzu,
nýbrž je cestou lidí, kteří patří k náboženským vyznáním, jež se různými způsoby odvolávají k Abrahámovu duchovnímu otcovství.“ „Kultura a výchova – řekl dále papež - vůbec nejsou druhotné v procesu sbližování s druhými. Tak bude v každém člověku respektován jeho život, jeho fyzická integrita, důstojnost a práva, která z ní plynou, jeho pověst, jeho vlastnosti, jeho etnická a kulturní identita, jeho ideje a jeho politické postoje.“ Papež František v závěru své promluvy zdůraznil, že Papežský institut pro arabistiku a islamologii je cennou institucí Svatého stolce, a vyjádřil přání, aby se stále více stával opěrným bodem formace křesťanů, kteří pracují na poli mezináboženského dialogu pod vedením Kongregace pro katolickou východu a v úzké spolupráci s Papežskou radou pro mezináboženský dialog. Papež poukázal rovněž na potřebu spolupráce s ostatními křesťanskými a muslimskými akademickými institucemi na celém světě. Za zmínku stojí, že na půdě tohoto početně nevelkého institutu studuje také seminarista z ČR. Je jím Lukáš Nosek z papežské koleje Nepomucenum. www.radiovaticana.cz
6
DNY SKUTEČNÉ DŮVĚRY Pár zážitků, pocitů a slov k jedné z událostí, které v loňském roce převrátily mé postoje vzhůru nohama. Fenomén setkání Taizé jsem předtím sám osobně nepoznal, vyjma pár jednoduchých a krásných opakujících se písní v kostele na Habrovce. Masovým setkáním mladých nadšených křesťanů jsem se vždy poctivě vyhýbal. A najednou sedím v jedné místnosti s organizátory Claudiem a JeanPatrickem a slyším, jak se nabízím k organizaci ubytování více než 200 křesťanských mládežníků ve Škole sv. Augustina v Krči. A to jen proto, že jsem přišel náhodou na schůzku místo své ženy a jsem jediný v místnosti, kdo se zná s ředitelem školy. Ještě ten večer jsem si vyčítal, co jsem to provedl. Ale těm čtyřem zářícím očím se nedalo říct ne. A Milanovi se evidentně ulevilo. Mně ne. Pro celou živelnou organizaci setkání byl charakteristický zážitek při schůzce s otcem Juanem (Španělem), který chtěl mít všechno „punktlich“ zorganizované, než se vydá na Vánoční pouť do Compostelly. Projevil přání, že by rád max. 100 mladých, a to včetně jmenného seznamu ubytovaných vytištěného a do Vánoc nalepeného na každé místnosti k ubytování. Na ten odzbrojující široký úsměv Philippa (Němce),
že tohle opravdu nedostane, ale že škola má určitě kapacitu na 215 lidí, to asi dlouho nezapomenu. Stejně tak na Juanovu odpověď: OK. Zařídil připravené místnosti pro 215 lidí a s obrovskou důvěrou zanechal školu, své dítě, nám nezkušeným napospas. Myslím, že největší nervy jsme s Honzou a Mílou měli v předvečer příjezdu. Je všechno připravené? Vejdou se do všech těch místností? Jak se vyspí 40 chlapů ve třídě pro 15 dětí? Neudusí se? Je vůbec možné, aby se v tělocvičně, kde má spát 70 děvčat, mohla za půl hodiny po budíčku konat ranní modlitba? Jak se zajistí pořádek, zvlášť když počet toalet byl daleko nižší, než bylo nutné podle požadavků organizátorů? Jak to všechno dopadne? Jak to celé uřídit? Došlo mi to až s první ranní modlitbou. Zjistil jsem, že to vůbec nemám v rukou a že to vlastně neřídím. Že kolem je spoustu jiných lidí, kteří se starají každý o svůj díl. To byla opravdu úžasná škola důvěry, přenést úkoly a povinnosti na jiné a velmi často schopnější. Ještě pár dní před tím jsem si nedokázal připustit, že to dokážu. A šlo to, a šlo to výborně. Modlitby, festival národů a mši – akce, kterých jsem se nejvíc bál, jak se je podaří zorganizovat nakonec zorganizovali jiní a perfektně. Atmosféra. Klidné, soustředěné, jednoduché a tak silné ranní modlitby. 7
Mše v tělocvičně. Měli jsme ve škole jen římsko-katolické kněze (Španělsko, Polsko, Německo, Indie, Litva), kteří plynule přecházeli z jedné řeči do druhé, od člověka k člověku. Tak opravdová a autentická, na dřeň oholená bohoslužba, oproštěná od zbytečného cinkání. Opravdu společná Večeře Páně. Chléb důvěry pro všechny bez rozdílu. Eucharistie jako cesta k jednotě (bratr Alois). Festival národů. Silvestrovská zábava bez alkoholu? To nejde. Jde. Nezažil jsem ještě takovou erupci energie mezi střízlivou mládeží. Že naše děti šly spát ve tři hodiny ráno? A co měly dělat, když byly tak nabité. Čistou radost nelze vypnout jako světlo. Myslím, že Pepa Basík poznamenal, že Habrovka se stala na ten večer místem, kde neplatí zákon zachování energie. Lidé se energií nabíjejí a přitom ji nikdo neztrácí. Často lámeme hůl nad mladou generací. Pracuji se studenty, dělám to taky. Že my jsme byli zodpovědnější. Dělá to asi každá generace. Nedostatek důvěry? A pak nás tihle nezodpovědní mladí dostali v den odjezdu. Kdo to uklidí? Musíme jim jasně už po ranní modlitbě v 9 hodin říct, že úklid začíná v 10 hodin a dohlídnout na ně. Nestačili jsme ani vypít kafe. Než odbila desátá hodina, bylo 95 % školy uklizeno. Bez dohlížení, mimochodem, zodpovědně.
Spiritualita Taizé mě zasáhla a otevřela, stejně jako kdysi rituál Kolová hradba a Nesměř. Nechal jsem do svého života, na počátku velmi nerozumně, promluvit jiný hlas, který však jde k podstatě smíření. Hlas důvěry k Bohu a důvěry k člověku. Tomáš Matuška
OZVĚNY TAIZÉ ANEB JAKOU SÍLU MÁ MARIINO ANO Milí spolufarníci, před měsícem se u nás v Praze uskutečnilo setkání mladých Taizé a já bych se s Vámi rád podělil o několik osobních zážitků, i když mnozí z Vás jste se programu Taizé také účastnili. Začnu trochu suše – čísly, protože si myslím, že zasluhují pozornost. V naší farnosti bylo ubytovaných celkem 450 poutníků různých národností – Poláci, Ukrajinci, Litevci, Maďaři, Rumuni, Rakušané, Němci, Holanďané, Italové, Švýcaři, Španělé a Francouzi. Třetina z nich bydlela s námi v našich domácnostech, ostatní ve školách sv. Augustina, na Gymnáziu Budějovická a ve škole Eliáš. Nevím, kolik poutníků bydlelo v jiných farnostech, ale myslím, že 450 je hodně (poutníků bylo celkem 30.000). Mým největším zážitkem byla společná silvestrovská modlitba 8
a novoroční mše (byl jsem ve škole sv. Augustina): představte si obyčejnou tělocvičnu plnou mladých lidí, velkými okny svítí dovnitř dopolední slunce a za oltářem sedm kněží z různých zemí (dva Španělé, Polák, Litevec, dva Němci – jeden z nich původem z Filipín, Rakušan původem z Indie), kteří se postupně střídají a přechází z jednoho jazyka do druhého. Otčenáš jsme říkali všichni najednou ve svých jazycích a znělo to moc pěkně. Po homilii nás kněží vybídli, abychom se chytli za ruce a nejprve se obrátili na kamaráda po pravé straně a řekli: „Já jsem odpovědný za Tebe“. Poté jsme se obrátili na kamaráda na levé straně a řekli: „Ty jsi odpovědný za mě, spoléhám na Tebe.“ Později jsem se dozvěděl, že otec Antonín měl ve svém novoročním kázání podobnou myšlenku, totiž že jsme zodpovědní nejen jeden za druhého, ale i za ty, které vůbec neznáme. Snad nejsilnějším zážitkem byl společný zpěv – dvě stě lidí najednou zpívalo zpěvy Taizé plné klidu a pokoje, to je věc, která se těžko popisuje, ale zážitek je to obrovský. Díky našim příspěvkům (finančním i nefinančním) se nám podařilo zajistit pro účastníky setkání dostatek pochutin, cukroví a všeho, co patří k příjemnému přivítání, pobytu a k oslavě konce roku. Účastníci setkání několikrát zopakovali, že se jim pobyt u nás líbil
– dík patří nám všem. Říkám si, že teď každý z nás máme někde v Evropě někoho, kdo si na něj vzpomene a pomodlí se za něj a že to je povzbuzující a plné naděje. Na závěr ještě dvě malé poznámky: silvestrovské oslavy, při kterých si každá národnost připravila svůj program, byly zábavné, plné energie a obešly se bez alkoholu. No a když v pátek dopoledne začali účastnící Taizé odjíždět domů, měli jsme ve škole sv. Augustina trochu obavy z toho, jak vše zvládneme do večera uklidit. Po dopolední modlitbě se k nám ale přidali samotní účastníci a do oběda bylo hotovo. Už skoro končím a Vy se teď asi ptáte, proč se můj příspěvek jmenuje „Ozvěny Taizé aneb Jakou sílu má Mariino ano“. Když se Maria setkala s archandělem Gabrielem a vyslechla, proč za ní přišel, řekla Ano, i když nemohla dopředu vědět, do čeho jde. Možná to je přehnané, ale říkám si, že i my všichni jsme každý svým způsobem řekli své ano setkání Taizé a že to pak stálo za to. A myslím zejména na ty, kteří si vzali organizaci setkání Taizé za svou odpovědnost, protože z pozice pomocníka vím, že ani oni dopředu nevěděli, do čeho všeho jdou, a přece jako první řekli své Ano. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo by třeba měl zájem na setkání Taizé jet, příští rok se koná 9
ve španělské Valencii, určitě to stojí za to. V naší farnosti probíhá modlitba Taizé každou první středu v měsíci v sále na Habrovce od 20:00 (od 19:30 je nácvik zpěvu). Krásný nový rok, Honza Muzikář
ADVENTNÍ BAZAR SE LETOS VYDAŘIL Omlouvám se všem čtenářům FL, ale patrně z radosti nad tak krásným průběhem adventního bazaru jsem poslala článek o bazaru minulém, konaném v roce 2013. Nyní vychází správný článek. Pavlína Muzikářová Co všechno vyšlo letos na bazaru skvěle? Hlavně to, že jste přišli vy všichni farníci. Bylo vás hodně a to je dobře. Taky jste nám moc pomohli všichni vy, kdo jste napekli(y) a navařili(y). Díky vám bylo co prodávat v občerstvení. Pomocníků bylo letos také hodně, ostatně jako každý rok. Lukáš Janura obstaral větve na adventní věnce (po nichž se letos zaprášilo). Bazarnice služebně starší věnce vázaly, bazarnice služebně mladší věnce zdobily. Muži pomohli připravit sál a nanosit všechno vybavení dovnitř v sobotu a pak zase uklízeli v neděli. A početný tým
bazarnic (který se každým rokem rozšiřuje) třídil, nosil, cenil v sobotu, prodával v neděli. K tomu Jirka Rejzek dražil, dražil, dražil, až vydražil (spoustu věcí za spoustu peněz). Zkrátka bazar je dílem nás všech ve farnosti. Letošní výdělek činí 44 789,Kč. Pro srovnání: minulý rok činil výdělek bazaru 41 000,- Kč. Každý rok, v rohu hned vlevo za vstupními dveřmi do sálu, prodávají různé výrobky vincentinky ze Společnosti sv. Vincence z Pauly. Veškeré výdělky, které ony utrží, věnují na nákup materiálu k pletení obvazů a na poštovné, aby obvazy mohly odeslat na místa (většinou v Africe), kde se léčí malomocenství. Letos jste jejich účelu pomohli tržbou 4 457,- Kč. Co letos plánujeme udělat s výdělkem: Jako každý rok, 20% výdělku z adventního bazaru (a také z obou dětských bazárků organizovaných Jindřiškou Kyselovou) putuje někam, kde je potřeba pomoci ještě více než u nás. V minulosti jsme takto podpořili například Misijní banku ubožáků v Tanzánii, Cestu 121, Siriri či Azylový dům sv. Terezy v Karlíně. Letos bychom rády podpořily obecně prospěšnou společnost Dlaň životu, která poskytuje sociální službu Azylový dům pro těhotné ženy v tísni. Také jako každý rok i letos zbylých 80% rozdělíme rovným dílem: 40% necháme na horší časy, 10
40% věnujeme na organizaci Tříkrálového průvodu, který každoročně pořádají naši Misionáři Identes. Přejeme vám všem michelským i habrováckým farníkům požehnané vánoční svátky a Boží ochranu do každého dne roku 2015. Vaše bazarnice PS: Už loni se ujala drobnost, se kterou bychom rády pokračovaly při každém dalším ročníku. Vy všichni, kdo si u nás koupíte adventní věnec na slámovém korpusu a korpus následující rok přinesete na bazar, dostanete slevu na nově zakoupený adventní věnec. Pavlína Muzikářová
DĚKOVNÝ DOPIS Obecně prospěšná společnost Dlaň životu
www.dlanzivotu.cz
V Hamrech dne 13. ledna 2015 Vážený otče Antoníne, milí farníci, dovolte mi, abych poděkovala Vám i celé farnosti za Váš velkorysý dar ve výši 11 240 Kč, který byl částí
výtěžku z bazárků, který pořádají maminky z Vaší farnosti. Dar jsme v pořádku obdrželi na náš účet č. 35-1755670277/0100 dne 30. 12. 2014. Srdečné díky… Napíšu Vám pár řádků o nás… V Azylovém domě pro těhotné ženy v tísni, který jste svým darem podpořili, našlo během šesti a půl let jeho provozu pomoc 103 dětí s jejich 79 matkami. Pracovnice domu klientkám pomáhají při řešení jejich situace, při rozvíjení dovedností spojených s mateřstvím, s vedením samostatné domácnosti, například s péčí o dítě, vařením, finančním hospodařením. Klientky mají v azylovém domě v rámci projektu Začít znovu možnost tréninkového zaměstnávání formou dohody o provedení práce, a tím i možnost drobného přivýdělku ke zlepšení své tíživé finanční situace. Takto si mohou osvojovat pracovní návyky a učit se slaďovat péči o rodinu a práci. Naši pomoc využívají těhotné ženy a matky s dětmi v tíživé životní situaci z celé ČR. Vzpomínám si na příběh jedné mladé klientky z Prahy, bylo jí 18 let a otěhotněla s mladíkem narkomanem. Ten jí přislíbil, že jí dá peníze na potrat, ale nedal. A tak jí nic jiného nezbývalo, než si dítě ponechat. Byla rozhodnutá, že hned po porodu dá dítě k adopci. Když přišla k nám do azylového domu, zrovna v něm bylo ubytováno 11
několik prvorodiček, které byly těsně po porodu, staraly se o miminka, kojily a tak postupně tuto maminku braly ke koupání, učily se navzájem další důležité věci, které je třeba znát při péči o dítě. Toto období bylo zřejmě velkým mezníkem v rozhodování této mladé mámy. Porodila zdravou holčičku, mezitím se usmířila s rodiči, kteří se ozvali a chtěli poznat vnučku. Nakonec se z azylového domu vrátila domů, kde jí rodiče nabídli svou pomoc, a začala žít normálním životem. Když se s námi při odchodu loučila, říkala, že dnes by svou holčičku nikomu nedala… To je jeden z nejkrásnějších příběhů z azylového domu, zdaleka ne všechny příběhy končí takto. A tak Vám ze srdce děkujeme za Vaši podporu v tomto společném díle. I díky Vašemu daru můžeme poskytovat tuto službu. Pokud někoho z vás naše činnost oslovuje, a rádi byste nám v realizaci pomoci matkám i nadále pomáhali, budeme Vám za jakoukoliv pomoc vděčni. Podporují nás také dárci, kteří nám pravidelně měsíčně zasílají menší částku např. 100, 200 Kč. Je to pro nás pomoc i povzbuzení, a tak díky všem, kdo se rozhodnete nám pomáhat i nadále. Více informací o naší činnosti najdete na www.dlanzivotu.cz. Nově nabízíme i ubytování – možnost strávit u nás v Hamrech u Hlinska dovolenou na pomezí Vysočiny – navíc s dobrým pocitem,
že nám tím pomůžete. Z opačné strany azylového domu jsou dva vybavené byty se samostatným vchodem, které jsou vhodné pro dovolenou rodin s dětmi. Dům je uprostřed krásné přírody, kolem domu vedou turistické a cyklistické stezky, okolí nabízí zajímavá místa k výletům. Více informací, fotografie, tipy na výlety najdete na https://www.facebook.com/dovolena1. S vděčností za Vaši pomoc a přáním všeho dobrého do nového roku Vám i Vašim milým farníkům, Marcela Holeňová, ředitelka DŽ
TŘÍKRÁLOVÝ PRŮVOD PODVACÁTÉ V pondělí 5. ledna před budovou pražského Arcibiskupství zahájili Tři králové na velbloudech tradiční průvod. Za doprovodu pážat a hudebníků se vydali směrem na Loretánské náměstí. Před budovou hradní stráže je pozdravil král Herodes. Na konci cesty se králové před živým betlémem poklonili Ježíškovi a předali mu symbolické dary - zlato, myrhu a kadidlo. Průvodu přihlížely stovky diváků, z nichž někteří předali své dárky pro děti v nemocnici.
12
Martina Košinová
OTEC ALBERTO V PRAZE V pondělí odpoledne přiletěl z Říma do Prahy Otec Alberto.
Během své čtrnáctidenní návštěvy sloužil několik mší svatých, zúčastnil se setkání i průvodu Tří králů, navštívil nemocné farníky. V sobotu 10. ledna v poledne odletěl zpět do Říma. Za jeho přítomnost děkujeme. Martina Košinová
STAVEBNÍ ÚPRAVY A PŮDNÍ VESTAVBA FARNÍHO ÚŘADU V PRAZE – MICHLI Byl jsem zástupcem stavební komise farnosti požádán o stručnou zprávu do farnosti o hlavních důvodech připravovaných stavebních úprav fary v Michli. Ač to z venkovního pohledu z ulice, nebo z běžně přístupných místností a chodeb nevypadá, objekt potřebuje zevrubnou renovaci – rekonstrukci. Přikládám kapitolu týkající se zhodnocení stávajícího stavu objektu z mnou zpracované přípravné dokumentace (záměr stavby) ze září 2013. Stav objektu – stavebně technický Objekt vyžaduje celkovou renovaci a to především zevrubná oprava střechy a krovu (zatéká na vícero místech), ale de facto celého pláště budovy (nevyhovující tepelnětechnické vlastnosti obálky budovy). 13
Krov je jako celek zachovalý, ale na několika místech má lokální poškození (místy až havarijní stav). Opravy krovu nesnesou odkladu (viz mykologický průzkum). Střešní krytina výměnu, nebo její značné části.
rovněž potřebuje alespoň výměnu
Objekt má prakticky dožilá okna s vážnými poruchami. Okna jsou značně poškozena venkovní povětrností. Okna jsou pak především poškozena v důsledku nevyhovujícímu způsobu jejich zabudování do stavební konstrukce – okolo rámů oken profukuje - okna jsou napadena plísněmi. Vytápěcí systém je řešen pro první a druhé nadzemní podlaží oddílně (1.np - ústřední vytápění – kotel již dožívá, 2.np – plynová kamna (wafky) a elektrická akumulační kamna (opět vesměs dožilá). Elektrické rozvody v budově jsou funkční a vyhovující, je potřeba sjednotit jednotlivé okruhy pod jeden elektroměrový rozvaděč, namísto stávajících čtyř. Některé podlahy jsou dožilé a vyžadují výměnu, především pak v místnostech stávající společenské místnosti a kuchyně.
Samostatnou kapitolou vedle objektu fary zůstává potom její bezprostřední okolí – přístřešek nad severním vstupem do objektu, ale i dvůr a zahrada. Především dvůr by si zasloužil určitou kultivaci. Na dvoře není dořešen způsob parkování. Ing. arch. Josef Tlustý
SBÍRKY V PROSINCI 2014 A LEDNU 2015 Neděle 21. 12. =11.837,-- Kč Neděle 28. 12. =20.282,-- Kč Neděle 04. 01. =9.905,-- Kč Neděle 11. 01. =8.199,-- Kč Neděle 18. 01. =10.471,-- Kč Neděle 25. 01. =11.380,-- Kč
2014 sbírka na farnost 2014 sbírka na farnost 2015 sbírka na farnost 2015 sbírka na farnost 2015 sbírka na farnost 2015 sbírka na farnost
P. Antonín Lukeš, M. Id.
FARNÍ KALENDÁŘ ● ÚNOR 2015 KLÍČE: NP Nezávazná památka P Památka SV Svátek SL Slavnost VÝZNAMNÝ DEN: církevní ne církevní MŠE SV.: Zapsané tady jsou jenom výjimky; ostatní, podle běžného rozvrhu
Ne Po Út St Čt Pá
14
1 4. neděle v mezidobí 2 SV Uvedení Páně do chrámu (Hromnice) – světový den zasvěceného života 17:30 ● mše sv. ● Krč ● po mši následuje modlitba matek za děti 3 P Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka 9:00 ● Krč ● Sedmikrásek 17:30 ● Krč – kostel/sál ● Sekulární františkáni – mše sv. a setkání 4 20:00 ● sál ● modlitba Taizé (nácvik zpěvu v 19:30) 5 P Sv. Agáty, panny a mučednice 6 P Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků Po mši svaté ● Krč – kostel ● hodinová eucharistická adorace s četbou z Nového zákona
So Ne Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St
Čt
Pá
So Ne Po Út St 15
7 8 5. neděle v mezidobí 9 17:30 ● Krč ● mše svatá pro děti 18:30 ● Krč ● farní biblická hodina 10 P Sv. Scholastiky, panny 9:00 ● Krč ● Sedmikrásek – úklid 11 P Panny Marie Lurdské – světový den nemocných 17:30 ● kostel Krč ● mše svatá s udílením svátosti nemocných 20:00 ● sál ● setkání skupiny mužské spirituality 12 13 Po mši svaté ● Krč – kostel ● hodinová eucharistická adorace s četbou z Nového zákona 14 P Sv. Valentina 15 6. neděle v mezidobí 16 17 9:00 ● Krč ● Sedmikrásek ● Krč ● společná modlitba františkánského (sedmiradostného) růžence – bude upřesněno) 18 POPELEČNÍ STŘEDA – ZAČÁTEK POSTNÍ DOBY 18:45 ● Na Topolce ● ekumenická biblická hodina 20:00 ● sál ● setkání ženské skupiny Osmák (s následným posezením v kavárně) 19 ČTVRTEK PO POPELEČNÍ STŘEDĚ 16:30 ● kostel Michle ● modlitba růžence 16:30 ● kostel Michle ● křížová cesta 18:45 ● fara ● setkání farní rady 20 PÁTEK PO POPELEČNÍ STŘEDĚ 16:30 ● kostel Krč ● modlitba růžence 16:30 ● kostel Krč ● křížová cesta Po mši svaté ● kostel Krč ● hodinová eucharistická adorace s četbou z Nového zákona 21 SOBOTA PO POPELEČNÍ STŘEDĚ 22 1. neděle postní Svátek Stolce svatého Petra 23 24 9:00 ● Krč ● Čtyřlístek 25 19:00 ● kostel Krč ● úklid kostela (má na starosti Osmák)
Čt 26 16:30 ● kostel Michle ● modlitba růžence
16:30 ● kostel Michle ● křížová cesta 18:45 ● fara Michle ● filmový klub Pá 27 16:30 ● kostel Krč ● modlitba růžence 16:30 ● kostel Krč ● křížová cesta Po mši svaté ● kostel Krč ● hodinová eucharistická adorace s četbou z Nového zákona So 28 POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA FARNOSTI každá neděle a slavnost ● 9:00 ● Michle – fara ● Farní snídaně
ZÁŘÍ AŽ ČERVEN ROZVRH LITURGIE A JINÉ FARNÍ AKCE
neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota
Michle 8:00
Krč 9:30 11:00 19:00 17:30
17:30 12:00 17:30
17:30 17:30
17:30
Slavnosti a svátky ► změny vyhrazené – sledovat kalendář a nástěnku! Svátost smíření ► 30 min. přede mší nebo na požádání Další svátosti a svátostiny► na požádání Sv. růženec ► 30 min. přede mší (Ne7:30 a 9:00 ● Po-So 17:00) Farní list Řk farnosti u kostela Narození Panny Marie Praha–Michle, Baarova 52/23, Praha 4, 140 00; tel. 241 485 428; e-mail pro zasílání příspěvků do farního listu:
[email protected] (nebo možno nechat texty příspěvků v sakristiích kostelů), e-mail farnosti:
[email protected]; www.michlehabrovka.cz. Redakce textů: Kateřina Kyralová; doprava FL na faru: Zdeněk Hučín. Žádáme autory o pochopení pro redakční a jazykovou úpravu zaslaných textů. Vychází 1. 2. 2015. Náklad 300 výtisků. Uzávěrka příspěvků do příštího čísla bude ve středu 11. 2. 2015 ve 23:59. Příští číslo vyjde 22. 2. 2015. (Změna termínu vyhrazena.) 16
