Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení

Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení

Veřejná správa a její fungování v krizových situacích Téma: Ministerstvo zemědělství Zpracovala: pplk. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: 973 443 431 Email: [email protected] Veřejná správa a její fungování v krizových situacích

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

2

- Orgán státní správy pro:  zemědělství,  vodní hospodářství,  potravinářský průmysl,  lesy,  myslivost a rybářství, - při řešení KS v těchto oblastech má klíčovou roli.

Poslání, kompetence a úkoly ÚSÚ v systému krizového řízení Základním dokumentem, ve kterém je stanovena působnost Ministerstva zemědělství ČR je zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR.

ZÁKON VYMEZUJE ÚKOLY

3

1. MZe ČR je ústředním orgánem státní správy pro: • zemědělství (s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu), • vodní hospodářství (s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod ), • potravinářský průmysl, • lesy, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.

2. MZe ČR je ústředním orgánem ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělství a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.

ZÁKON VYMEZUJE ÚKOLY

4

2. MZe ČR řídí: • Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, • Státní veterinární správu ČR, • Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a • Českou plemenářskou inspekci. 3. MZe ČR je ústředním orgánem státní správy ve věcech: • veterinární péče, • rostlinolékařské péče, • péče o potraviny, • péče o ochranu zvířat proti týrání a • pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

EVROPSKÝ MODEL ZEMĚDĚLSTVÍ

5

Úkolem MZe není přímo řídit či plánovat zemědělskou, lesnickou nebo potravinářskou výrobu, ale vymezit příslušnými legislativním opatřeními prostor, v nichž je možné se pohybovat v rámci podnikání. Cílem vládní zemědělské politiky je podpora tzv. "Evropského modelu zemědělství" s důrazem na rozvoj multifunkčního zemědělství, zaměřeného na: • zemědělskou produkci, • zajišťování služeb údržby a tvorby krajiny, • environmentální služby, • nezemědělské činnosti.

6

ODBOR BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Koordinaci KŘ zabezpečuje v rámci MZe Odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení. Začlenění ODBORU v rámci organizační struktury ministerstva Odbor kanceláře ministra a protokolu

Ministr

Odbor personální

Kabinet ministra Odbor komunikace Samostatné oddělení analýz a strategie

Samostatné oddělení vládní a parlamentní agenty

Odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení

Odbor auditu a supervize

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ V RESORTU ZEMĚDĚLSTVÍ

7

Pracovníci MZe vykonávají metodickou a kontrolní činnost ve vztahu k resortním organizacím ministerstva v oblasti KŘ. Nejdůležitější roli a úkoly plní: Státní veterinární správa ČR plní v oblasti řešení krizové situace EPIZOOTIE (hromadné nákazy zvířat) a Státní rostlinolékařská správa v oblasti řešení EPIFYTIE (hromadné nákazy polních kultur).

Mezi dekoncentrované prvky státní správy je zařazena:  státní veterinární správa ČR  státní rostlinolékařská správa  správa vodního hospodářství  správa pro potravinářský průmysl  správa lesního hospodářství

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA

8

MZe ČR jako vrcholný orgán státní správy ve věcech veterinární péče zodpovídá za řešení KS v souvislosti s šířením nebezpečné nákazy. Výkon státní správy v této oblasti zajišťuje Státní veterinární správa ČR. • je správní orgán, který v oblasti KŘ zabezpečuje plnění úkolů státu v předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání, ochranu území ČR před zavlečením původců nákaz, jiných hromadných onemocnění zvířat a zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí a veterinární asanace, • v čele stojí ústřední ředitel.

STÁTNÍ ROSLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

9

Garantuje řešení KS – epifytie dále zabezpečuje ochranu území ČR před zavlékáním škodlivých organizmů ze zahraničí a před šířením karanténních škodlivých organizmů na teritoriu ČR. Státní rostlinolékařská správa: • zajišťuje, vyhodnocuje a eviduje výskyt škodlivých organizmů a poruch rostlin na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty, • nařizuje a zrušuje rostlinolékařská opatření individuálně určeným PaFO rozhodnutím a navrhuje tato opatření příslušným úřadům, • provádí expertní a informační činnost v oblasti rostlinolékařské péče pro MZe ČR a jiné orgány státní správy.

SPRÁVA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

10

MZe ČR je podle zákona č.. 2/1969 Sb., ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství. • jeho povinnosti jsou kromě jiného i v oblasti povodní upraveno vodním zákonem - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, • vodní zákon dále definuje působnost ministerstva ve vodním hospodářství a při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě.

SPRÁVA PRO POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

11

MZe ČR je ústředním orgánem státní správy pro potravinářský průmysl a v rozsahu své působnosti zajišťuje: • výkon státní správy v oblasti narušení dodávek potravin velkého rozsahu prostřednictvím Úřadu pro potraviny, který má ve své působnosti odpovědnost za zpracování koncepce a koordinaci záměrů a programů rozvoje, hodnocení vývoje výroby a odbytu potravin pro jednotlivé obory potravinářského průmyslu, • vazby MZe s Potravinářskou komorou, podnikatelskými svazy a společenstvy, podniky potravinářského průmyslu na úseku liberalizace trhu, celní ochrany, subvenční a dotační politiky a dopadu mezinárodních dohod na výrobce potravin.

SPRÁVA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

12

MZe je ústředním orgánem státní správy lesů. V působnosti MZe ČR NEJSOU lesy vojenské (gesce MO ČR) a lesy v národních parcích (gesce MŽP ČR). • Výkon státní správy na úseku lesního hospodářství související s KŘ zajišťují útvary, které navrhují preventivní opatření proti kalamitním výskytům biotických škůdců a spolupracují se Státní rostlinolékařskou správou ČR při ochraně rostlin proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu zásilek a při registraci přípravků a pomocných prostředků používaných k ochraně lesa.

• Útvary spolupracují s MV ČR na řízení Letecké hasičské služby, podílí se na plnění úkolů veterinárních opatření k likvidaci nebezpečných nákaz a parazitóz u zvěře v oboru své působnosti.

SPRÁVA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

13

Jako MU, která může přerůst v KS a následně pak až v krizový stav, lze v této oblasti uvažovat vznik požáru. Vznik požáru je na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně povinen ohlásit nebo zabezpečit jeho ohlášení každý.

• Likvidace požáru v lese je prováděna v součinnosti s pozemními jednotkami HZS a Leteckou hasičskou službou. • Systém Letecké hasičské služby je organizován v úzké spolupráci a součinnosti s MV ČR - GŘ HZS ČR (s pozemními jednotkami HZS) a je zabezpečován na základě ustanovení lesního zákona jako služba všem vlastníkům lesů v působnosti MZe ČR. Jeho hlavním úkolem je provádění hlídkové činnosti v době zvýšeného nebezpečí vzniku lesních požárů s cílem včasného zjištění, lokalizace a uhašení.

SYSTÉM PLÁNOVÁNÍ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ RESORTU

Na MZe byl vypracován Krizový plán resortu.

V resortu MZe byly vytvořeny typové plány, u kterých je ministerstvo garantem: 1. EPIZOOTIE – hromadné nákazy zvířat 2. EPIFYTIE – hromadné nákazy polních kultur 3. Narušení významných vodních děl se vznikem zvláštní povodně 4. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu 5. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

14

15

TYPOVÉ PLÁNY

1. EPIZOOTIE – HROMADNÉ NÁKAZY ZVÍŘAT

16

KRIZOVÁ SITUACE (epizootie) z hlediska hromadné nákazy zvířat vzniká, kdy nelze mimořádná veterinární opatření v místě nákazy realizovat silami a prostředky veterinárních orgánů, orgánů složek IZS a chovatelů, a je nutné k jejímu řešení přijmout taková opatření, jejichž realizace vyžaduje vyhlásit krizový stav. • Možnost předvídání vychází z monitoringu nákazové situace na území ČR prováděné v souladu s metodikou kontroly zdraví zvířat, specifické profylaxe a informací o nákazách v ostatních státech.

1. EPIZOOTIE – HROMADNÉ NÁKAZY ZVÍŘAT

17

• Systém likvidace epizootie je založen na naplnění veterinárních opatření obsažených v Pohotovostním plánu Státní veterinární správy ČR (Operační manuál pro aviární influenzu). Pohotovostní plán s takovou situací počítá a zároveň ve svých částech určuje odpovědnosti a úkoly správních orgánů, orgánů veterinární správy a dalších orgánů a organizací a potřebné síly a prostředky k likvidaci vzniklé epizootie. • Opatření jsou plánována podle druhu nakažlivé nemoci a druhu vnímavých zvířat. Jde o poměrně složitá a odborně náročná opatření, proto musí být operační plány kraje k řešení epizootií zpracovány v úzké součinnosti s orgány krajské veterinární správy, které v nich uplatní všechna opatření stanovená pohotovostním plánem.

2. EPIFYTIE – HROMADNÉ NÁKAZY POLNÍCH KULTUR

18

V oblasti hromadných nákaz zemědělských plodin a lesních kultur (dále jen zemědělských plodin) lze uvažovat pouze o provádění rozsáhlých mimořádných rostlinolékařských opatření, které provádí orgány Státní rostlinolékařské správy, pěstitelé (majitelé) a PPaFO mající povolení k provádění činnosti k likvidaci nákaz plodin.

Do těchto opatření patří mimo jiné i provádění rostlinolékařské diagnostiky a rostlinolékařské asanační činnosti. • Vznik epifytií je závislý na vývoji klimatických podmínek v období vegetace zemědělských plodin a na kvalitě a rychlosti zjištěných údajů z odborného posouzení nákaz v terénu.

2. EPIFYTIE – HROMADNÉ NÁKAZY POLNÍCH KULTUR

19

• Vliv na rozšíření epifytie má také rozloha pěstitelských ploch a dodržování jejich ošetřování pěstitelem. • V minulosti nebyl nikdy na území ČR zaznamenán takový rozsah epifytií, k jejichž nasazení by bylo třeba vyhlásit KS. Proto lze vcelku oprávněně vznik epifytie řadit pouze jako vznik MU bez nárůstu do KS. • I když epifytie zasáhne velké pěstitelské plochy, svými dopady nemůže v dnešní době ovlivnit potravinový řetězec tak, aby vznikl plošný nedostatek některých komodit s nárůstem v KS.

3. NARUŠENÍ HRÁZÍ VÝZNAMNÝCH VODNÍCH DĚL SE VZNIKEM ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ

20

Typový plán byl vypracován MZe ČR ve spolupráci s MŽP ČR. V rámci něho je konstatováno, že ke KS z důvodu vzniku zvláštní povodně vzniklé narušením hrází významných vodních děl může dojít vlivem MU, především v důsledku přírodních katastrof a negativních antropogenních vlivů (např. terorismus, válečné operace). Všechny správní a krizové orgány, pokud je jejich území v dosahu povodňové vlny zvláštní povodně, musí ve smyslu dané legislativy přijímat opatření ke vzniku a řešení zvláštní povodně.

3. NARUŠENÍ HRÁZÍ VÝZNAMNÝCH VODNÍCH DĚL SE VZNIKEM ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ

21

Cílový stav řešení zvláštní povodně spočívá v organizační, personální a materiální připravenosti všech odpovědných správních a krizových orgánů ve vztahu k ohroženému obyvatelstvu, jedná se o snížení možných dopadů této KS důrazem na záchranu lidských životů a omezení ztrát na majetku. Souhrn všech opatření k ochraně obyvatelstva a majetku ohroženého zvláštní povodní je obsažen v dokumentu „Plán ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní“. (Tento plán zpracovává HZS kraje s využitím podkladů od příslušných subjektů stanovených zákony.)

4. NARUŠENÍ DODÁVEK POTRAVIN VELKÉHO ROZSAHU

22

V současné době při existenci mohutné sítě velkoprodejen a k tomu odpovídajících skladů je jako samostatný důvod ke vzniku KS s následným vyhlášením krizového stavu v době míru téměř vyloučen. Může však být druhotným následkem při vzniku jiných MU jako jsou rozsáhlé povodně, zvláštní povodně, nedostatek pitné vody pro výrobu potravin, plošné a dlouhotrvající výpadky elektrické energie, narušení funkčnosti dopravy a vznik rozsáhlých epidemií a epizootií. Doba trvání a územní rozsah narušení dodávek potravin jsou přímo závislé na časovém intervalu a rozsahu nutných opatření vyplývajících z účinků a následků výše uvedených MU.


23

V minulosti se KS v narušení dodávek potravin objevila při povodních na území Moravy v roce 1997, kde vznikly problémy se zásobováním postiženého obyvatelstva základními potravinami nutnými k přežití. Dopady MU, které mohou vést ke vzniku KS a následné vyhlášení krizového stavu mají svůj vliv, podle jejich účinku a rozsahu, na zásobování potravinami pouze na ohroženém území. Pokud krajské orgány nebudou schopny zabezpečit nouzové zásobování potravinami k přežití postiženého obyvatelstva cestou plánu nezbytných dodávek, požádají MZe o zabezpečení potřebných základních potravin.


24

V neposlední řadě může krajský úřad vyhlásit nebo cestou MZe doporučit vládě zavedení REGULAČNÍCH OPATŘENÍ v oblasti potravin a požádat SSHR o bezplatné uvolnění státních hmotných rezerv.

Obdobně může krajský orgán požádat MZe a SSHR o povolení výdeje potravin ze skladů pohotovostních zásob a zásob pro humanitární pomoc.

5. NARUŠENÍ DODÁVEK PITNÉ VODY VELKÉHO ROZSAHU

25

KS, která jako neočekávaný jev bez vzniku jiné MU téměř vyloučena. Rozsah KS a doba trvání přímo závislé na velikosti teritoria postiženém primární MU, druhu MU a době trvání jejího dopadu na teritorium.

Zdroj: Typový plán „Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“


26

• Muže dojít na kterémkoli místě ČR, pokud je příčinou přerušení dodávky pitné vody běžná porucha vodovodní sítě. Takové přerušení dodávky (omezené lokality, menší počet obyvatel), je řešeno příslušným subjektem vodovodů a kanalizací formou náhradního zásobování obyvatelstva pitnou vodou v těchto lokalitách. • Pokud však dojde k takové MU, která bude spojena s přerušením dodávek pitné vody velkého rozsahu, bude se tato MU řešit cestou nouzového zásobování pitnou vodou lze uplatnit až po vyhlášení KS.  v průběhu povodní v roce 1997 na území Moravy  a v roce 2002 na území Čech.


27

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou v době KS a vyhlášení krizových stavů provádí určené subjekty Služby nouzového zásobování vodou. Organizační a materiální připravenost služby je zabezpečena krajskými orgány s určenými a smluvně vázanými subjekty. PŘÍČINY PROHLUBUJÍCÍ ROZSAH KS • • • • • • • •

Nepřipravenost územních orgánů k řešení KS Nedostatečné smluvní zabezpečení organizace SNZV s podnikem VaK a dalšími subjekty Pozdní vyhlášení krizového stavu Nedostatečná opatření příslušného podniku VaK k aktivaci SNZV Pozdní nebo nedostatečné informování obyvatelstva Nezavedení regulačních opatření k spotřebě pitné vody Nezabezpečení dodávek balené pitné vody Nevyužití pohotovostních zásob (SSHR)


28

Orgány KŘ zahrnou do řešení nouzového zásobování pitnou vodou v krizových plánech i zásobování správních úřadů, školských, zdravotnických, sociálních, ubytovacích a obdobných stálých zařízení, HZS, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve stálých objektech. Tuto činnost provádí Služba nouzového zásobování vodou ve spolupráci s ostatními složkami IZS a dalšími orgány a organizacemi teritoria v souladu s krizovým plánem zpracovaným příslušným orgánem KŘ.


29

Koncepce zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou Směrnice MZe k zajištění jednotného postupu orgánů krajů, hl. města Prahy, orgánů obcí a městských částí v hl. m. Praze k a zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při MU a za KS Službou nouzového zásobování vodou. Ve smyslu uvedené „Směrnice“, čl. 4 odst. 8 zabezpečují orgány kraje a orgány obcí při NZV dodávky pitné vody v nezbytném množství a požadované jakosti v rozsahu: • pro první dny 5 litrů na osobu a den; • pro třetí a další dny 10 až 15 litrů na osobu a den.


30

Použití Směrnice uplatní zákonem zmocněný orgán KŘ pouze při kritickém nedostatku pitné vody způsobeným: • extrémního snížení hladiny vody ve zdroji vody vlivem extrémního sucha; • zhoršení kvality vody ve zdroji způsobené živelní událostí, kontaminací škodlivými látkami či organismy vlivem havárie nebo terorismu; • přerušení dodávky elektrického proudu; • závažného poškození vodovodních potrubí, vodojemů, úpraven vod, čerpacích stanic a dalších součástí a zařízení vodovodů či nedostatku provozních hmot; • jiných závažných zásahů do vodovodů.


31

Další možné dělení a minimální množství vody dle platných norem: • fyziologické minimum (musí být dodáno organismu, aby jeho stav neutrpěl): 1 – 1,5 litrů na osobu a den; • hygienické minimum (fyziologické minimum + vaření + osobní hygiena): 4 – 5 litrů.


32

Množství vody na osobu na den (os./den): • normy tzv. CO pro obyvatelstvo: normální 13, snížené 9, minimální 6 litrů os./den; • při evakuaci (jednorázové napití) 1 litr; • pro ubytované obyvatelstvo 15 litrů na osobu a den; • pro zajištění hygienické očisty – částečné 2, úplné 15 litrů os./den; • za ztížené zásobovací situace: v mírném klimatu 1,5 – 2,5,v horku 3 litry os./den.

Orgány KŘ zahrnou do řešení NZV v krizových plánech i zásobování správních úřadů, školských, zdravotnických, sociálních, ubytovacích a obdobných stálých zařízení a ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve stálých objektech.


33

V rámci regulačních opatření při narušení dodávek pitné vody lze omezit nebo zcela zakázat: • mytí aut; • zalévání zahrádek; • kropení ulic a chodníků; • mytí výloh; • provoz:  v restauračních zařízeních;  ve školských zařízeních;  ve výrobních organizacích;  veřejných WC;  plaveckých stadionů, koupališť, brouzdališť a wellnes center; • dodávek vody z veřejných vodovodů a stanovení způsobu její distribuce pomocí nouzového zásobování vodou včetně stanovení vydávaného množství.


34

Spoluúčast (koordinační úloha) ústředních orgánů státní správy při přípravě regulačních opatření, která v podmínkách kraje vyplynou ze zabezpečování NZV spočívá ve stanovení zásad a postupů včetně zajištění jejich jednotnosti pro celé území státu. Specifikace a dopady KS, doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení v systému NZV jsou prezentovány v typovém plánu pro „Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“. Zvláštní místo v této oblasti mají zpravidla soukromé subjekty, které odpovídají za zásobování obyvatelstva vodou a kromě toho také zabezpečují i nouzové zásobování. Jako příklad lze uvést následující společnost Vodohospodářské inženýrské služby, a.s. Obdobným způsobem je situace řešena i v jiných regionech ČR (např. JM kraji).


35

Vodohospodářské inženýrské služby, a.s. Středisko zajišťuje ochraňování pohotovostních zásob SSHR pro potřeby nouzového zásobování pitnou vodou po vyhlášení krizových stavů ve: -

Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém, Ústeckém a Jihočeském kraji, hl. m. Praze a řídícího skladu SSHR Čachovice, ze kterého bude probíhat, v době řešení krizových stavů, KŘ (vyskladnění a zajištění vývozu PZ) především pro výše uvedené oblasti.

Současně plní úkoly v rámci resortu MZe na základě Smlouvy o poskytování nezbytných dodávek v období po vyhlášení krizových stavů. Dále v KS menšího rozsahu, kdy není vyhlášen krizový stav, zprostředkovává pronájem pohotovostních zásob.

5. NARUŠENÍ DODÁVEK PITNÉ VODY VELKÉHO ROZSAHU Vodohospodářské inženýrské služby, a.s. Jedná se o tyto typy strojů a zařízení: • cisternové automobily, cisternové přívěsy a kontejnerové linky DAEWO-AVIA a PRAGA-ALFA pro pitnou vodu; • úpravny vody (WIWA 5, WIWA PACK 750); • trubky PE 80 pro nouzové zásobování pitnou vodou; • náhradní zdroje elektrické energie 3 do 200 kVA; • autojeřáby, zemní stroje MenziMuck a UNC 060; • čerpadla LOWARA DOMO 15 WX , READY 16-24 230-400V. Akciová společnost je dle zákona o HOPKS jmenována subjektem hospodářské mobilizace.

36


37

Cílový stav v oblasti nouzového zásobování pitnou vodou, pro postižené (evakuované) obyvatelstvo nebo pro obyvatelstvo, které nestačilo evakuovat, spočívá v nouzovém uspokojení zásobovaného obyvatelstva pitnou vodou, v množství stanoveném ve výše uvedené směrnici, nezbytném pro jeho přežití. Připravenost k dosažení cílového stavu spočívá v provedení důsledné analýzy ohrožení teritoria. Z ní mimo jiné vyplynou i počty obyvatel, které bude nutné zabezpečit pitnou vodou. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně rozsáhlou a heterogenní činnost, zpracovávají se koncepční dokumenty, která mají za úkol eliminovat možná rizika v této oblasti. Jde zejména o Plán rozvoje vodovodů a kanalizací a Plán hlavních povodí.

38

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

OCHRANA PŘED PŘIROZENÝMI POVODNĚMI

39

Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních: 1. Mimo povodeň jsou povodňovými orgán: - orgány obcí, - orgány obcí s rozšířenou působností, - krajský úřad, - MŽP, zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší MV.


40

•

Dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), dojde-li k povodni dle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, při vyhlášení KS se pak řídí krizovými plány dle zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon). Identifikace škod a rekonstrukce zasažené oblasti řešena zákonem č. 12/2002 Sb., (zákon o státní pomoci při obnově území) a související vyhláška MF ČR č.186/2002 Sb.

•

Rozumí se činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohrožením území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.

•

Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů.


41

•

Povodněmi se rozumí: přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodních toku a může způsobit škody.

•

Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný.

•

Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárií (protržení) nebo nouzovým řešením KS na vodním díle (zvláštní povodeň).


42

Zvládání povodňových rizik -

Soustředí se na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení

-

Povodňovým rizikem = kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, ŽP, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

Je podkladem pro vymezení oblasti s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují: - mapy povodňového nebezpečí, - mapy povodňových rizik, - plány pro zvládání povodňových rizik.

43

POVODNOVÁ OPATŘENÍ 1. přípravná opatření, a) b) c) d) e) f) g) h)

stanovení záplavových území vymezení směrodatných limitů stupňů PA povodňové plány povodňové prohlídky příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, organizační a technická příprava vytváření hmotných povodňových rezerv příprava účastníků povodňové ochrany

2. opatření při nebezpečí povodně, za povodně a) b) c) d) e) f) g) h)

Činnost předpovědní povodňové služby Činnost hlásné povodňové služby Varování při nebezpečí povodně Zřízení a činnost hlídkové služby Vyklizení záplavových území Řízené ovlivňování odtokových poměrů Povodňové záchranné práce Zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

3. opatření prováděná po povodni. a) b) c)

Evidenční a dokumentační práce Vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod Odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

44

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY

45

= míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou vodní stravy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích 3 stupně povodňové aktivity: 1. první stupeň – STAV BDĚLOSTI 2. druhý stupeň – STAV POHOTOVOSTI 3. třetí stupeň – STAV OHROŽENÍ Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním.

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY Někdy je možno v souvislosti s tímto stupněm hovořit i o extrémním ohrožení http://hydro.chmi.cz/hpps/index.php

46


47

1. první stupeň – stav BDĚLOSTI • nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí, • tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby, • vyžaduje zvýšenou pozornost vodnímu toku.

Na vodních dílech nastává tento jev při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně


48

2. druhý stupeň – stav POHOTOVOSTI • vyhlašuje se, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto • vyhlašuje se také při překročením mezních hodnot sledovaných jevů • aktivizují se povodňové orgány a další účastníky ochrany před povodněmi • uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, • provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.


49

3. třetí stupeň – STAV OHROŽENÍ • vyhlašuje se při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území, • vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření, • provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.


50

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je:  dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech,  zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku,  oznámení vlastníka vodního díla, popř. další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.


51

2. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise, které zřizují orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně: - Povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, - povodňové komise obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze povodňová komise Magistrátu hl m. Prahy, - povodňové komise ucelených povodí, - Ústřední povodňová komise.


52

2. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise, které zřizují orgány státní správy a samosprávy jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně: - Povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, - povodňové komise obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze povodňová komise Magistrátu hl m. Prahy, - povodňové komise ucelených povodí, - Ústřední povodňová komise.


53

PROPLEMATIKA ŘEŠENÍ POVODŇOVÉ OCHRANY JE V GESCI MŽP

• MŽP po dohodě as MV vymezilo ucelená povodí. • Předsedou povodňové komise uceleného povodí je hejtman kraje; v jehož územní působnosti ucelené povodí nebo jeho převážná část leží. • Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. • Předsedou komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

54

Právnické a fyzické osoby jsou povinny: - odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, - umožnit vstup na své pozemky a do objektů k záchranných a zabezpečovacích prací, - trpět odstranění staveb nebo jejich části nebo porostu, - poskytnout dopravní a mechanizační prostředky a - zúčastnit se podle svých možností těchto prací.


55

ÚKOLY POVODŇOVÝCH ORGÁNŮ OBCE (POVODŇOVÝCH KOMISÍ OBCÍ) • Povodňové komise obce • Starosta • Obecní úřad informuje občana o charakteru možného povodňového ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva pro případ vzniku přirozené a zvláštní povodně. Seznamuje PaFO v obci s charakterem možného povodňového ohrožení, s přípravnými ZaLP a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.

POVODŇOVÉ PLÁNY – NÁSTROJ PŘÍPRAVNÉ FÁZE

56

• obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, • možnosti ovlivnění odtokového režimu, • organizaci a přípravu zabezpečovacích prací, • způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, • zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, • přípravu a organizaci záchranných prací, • zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a území, • stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

OBSAH POVODŇOVÝCH PLÁNŮ

57

Povodňové plány se dělí na: a) věcnou část – zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity. b) organizační část – obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby, c) grafickou část – obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.

POVODŇOVÉ PLÁNY ÚZEMNÍCH CELKŮ

58

Jedná se o: - Povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni, - Povodňové plány obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, - Povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti úkolů státní správy ve spolupráci se správci povodí, - Povodňový plán ČR, který zpracovává MŽP.

OCHRANA PŘED ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ

59

V důsledku MU na vodním toku a zejména na vodním díle může vzniknout porucha vodního díla, což může vést k jeho destrukci, protržení a vzniku povodňové vlny, která má značné ničivé účinky a vyžaduje okamžitá neodkladná opatření: - varování obyvatel, - evakuaci obyvatel, zvířat a cenného majetku.

Tato situace svým rozsahem, destrukčními účinky a rychlostí průběhu bude vyžadovat zpravidla použití nástrojů KŘ a bude řešena krizovým plánem kraje, jehož přílohou jsou povodňové plány pro přirozené a zvláštní povodně.

OCHRANA PŘED ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ

60

POVODŇOVÁ VLNA PŘI ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ: - vysokou rychlostí (10 až 50 km/hod.) - značnými destrukčními účinky (zničení mostů, železnic, cest, budov, ochranných hrází, přehrad), - mohutnými průtoky (převyšují hodnoty tzv. stoleté povodně), - ohrožením rozsáhlých území (významně přesahuje vymezená záplavová území při přirozených povodních) - vysokou pravděpodobností usmrcení všeho živého v zaplavovaném území.

VAROVÁNÍ A VYHLÁŠENÍ EVAKUACE

61

VAROVÁNÍ OBYVATEL • spuštění sirény (elektronická siréna – nebezpečí zátopové vlny), • vysílání místním rozhlasem, závodním rozhlasem, atd. tísňových informací, • informování občanů v záplavovém území hasiči a policií, • sdělovacími prostředky (rozhlasem, kabelovou televizí, televizí, atd.), • krizovými mobilními telefony. VYHLÁŠENÍ A NÁCVIK EVAKUACE • dodržování pokynů povodňových orgánů, policie, záchranářů, • upozornit sousedy a v případě potřeby jim pomoci při evakuaci, • uvolnit hospodářská zvířata, • odpojit elektřinu, plyn a vodu, • zanechat veškeré činnosti a opustit ohrožené území, • vzít evakuační zavazadlo, • co nejdříve se přesunout do evakuačního prostoru nebo prostoru soustředění.

VYROZUMNĚNÍ

62

Dnem 1. 11. 2001 byl na území ČR zaveden jeden varovný signál „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ pro varování obyvatelstvo při hrozbě nebo vzniku MU. 1.

Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.

2.

Sdělovacími prostředky • • •

3.

vysílání českého rozhlasu a České televize regionální vysílání rozhlasových stanic, regionální vysílání televize, kabelová televize

Další způsoby informování obyvatel • • • • • •

místní rozhlas, závodní rozhlas pojízdné rozhlasové vozy a megafony, policie, hasiči, prostřednictvím spoluobčanů (sousedů), mobilní krizové telefony.

VYHLÁŠENÍ KRIZOVÉHO STAVU

63

DOBY JEHO TRVÁNÍ A PRAVOMOCI ORGÁNŮ KŘ JSOU SPECIFIKOVÁNY ÚZEMNĚ A ČASOVĚ

STAV NEBEZPEČÍ – se jako neodkladné opatření může vyhlásit jsou-li v případě povodňového stavu ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není možné odvrátit povodňovou situaci běžnou činností povodňových orgánů a složek IZS. • Pro území kraje nebo jeho část má právo vyhlásit stav nebezpečí hejtman, v Praze primátor hl. města Prahy. • Lze vyhlásit s uvedením důvodů na nezbytně nutnou dobu. Rozhodnutí o stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření, jejich rozsah a musí být zveřejněno na úředních deskách na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Zveřejnění rozhodnutí se dále vyhlašuje prostřednictvím hromadných informačních prostředků, místními rozhlasy a dalšími prostředky.

VYHLÁŠENÍ KRIZOVÉHO STAVU

64

DOBY JEHO TRVÁNÍ A PRAVOMOCI ORGÁNŮ KŘ JSOU SPECIFIKOVÁNY ÚZEMNĚ A ČASOVĚ

NOUZOVÝ STAV – není-li možné účelně odvrátit povodňovou katastrofu, významnou zvláštní povodeň a narůstající ohrožení v rámci stavu nebezpečí, může vláda vyhlásit tzv. nouzový stav. • Vláda za nouzového stavu na ohroženém území může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit ústavní svobodu občanů a je oprávněna v době trvání nouzového stavu například: -

nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech nebo území rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení KS, rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních )prav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z KS.

ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ

65

•

V místě nasazení složek IZS a v prostoru předpokládaných účinků povodně provádí koordinování ZaLP velitel zásahu

•

Pokud zvláštní přepis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany, nebo příslušný funkcionář HZS s právem přednostního velení.

VELITEL ZÁSAHU

66

JE OPRÁVNĚN: - Zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, případně stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost, takto osoba je povinna výzvě vyhovět. - Nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, popř. terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých MU, - Vyzvat PO nebo FO k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. - Zřídit štáb velitele zásahu nebo svůj výkonný orgán - Rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele.

ZÁSADY CHOVÁNÍ PO POVODNI

67

Jak se chovat při návratu!!!

1. Podle pokynů hygienika (likvidace) 2. Nechte si zkontrolovat stav obydlí 3. Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě stavu noze si vyžádejte (např. finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, oblečení apod.) 4. Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte (vyčištění studny a odčerpání znečištěné vody) 5. Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod 6. Pokud možno účastněte se likvidace následků povodní.

STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU

68

- Zásady poskytnutí státní pomoci. - Podklady pro rozhodnutí o státní pomoci předloží kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území a předloží jej MF do 7 dnů od ukončení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. - Náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu základních funkcí v území postiženém pohromou jsou stanoveny vyhláškou MF ČR č. 186/2002 Sb.

PROGRAM „PODPORA PREVENCE PŘED POVODNĚMI II“

69

Návaznost na minulé programy: -

Odstranění škod způsobených povodní 1997 – MZe Odstranění škod způsobených povodní 1998 – MZe Protipovodňová opatření (Mze 1998) Program Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku (MZe 2002) - Program Prevence před povodněmi (I.etapa) (MZe 2002) - Realizace programu 2007 – 2010 (2012) - Cca 8-10 mil. Kč.

PROGRAM „PODPORA PREVENCE PŘED POVODNĚMI II“ Systém hodnocení projektů PPO: - ekonomický dopad (jde o základní parametr, což koresponduje s Rámcovou směrnicí vodní politiky EU), - environmentální dopady, - kvalita navrhovaného technického řešení, - časový postup realizace.

70

PROGRAM „PODPORA PREVENCE PŘED POVODNĚMI II“

Cílové skupiny: -

Státní podniky Povodí Lesy ČR Zemědělská vodohospodářská správa o.s.s. Organizační složky státu ostatních nerostů Obce a kraje Jiné

71

STRATEGIE OBNOVY ÚZEMÍ

72

Na základě vyžádání MMR a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy: - stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám, - informaci o opatřeních obsaženích v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, nichž je třeba dále vycházet při obnově území.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

73

MMR ČR ve spolupráci s MF ČR zpracuje na základě předaných podkladů strategii obnovy území, která obsahuje zejména: a) vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta, b) cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti c) určení ministerstev, které budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat, d) objem finančních prostředků pro ministerstva e) formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců, f) určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinací činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti.

STRATEGIE OBNOVY ÚZEMÍ

Předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny.

74

PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ

75

Plán hlavních povodí ČR, jako dokument státní politiky v oblasti vod, je zpracován podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Plán hlavních povodí ČR představuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zaměřením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje záměry a cíle resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního zákona, zejména navazuje na Koncepci vodohospodářské politiky MZe ČR pro období po vstupu do EU na léta 2004 – 2010 a Státní politiku životního prostředí 2004 – 2010.

PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ

76

Po formální stránce je Plán hlavních povodí ČR rozdělen na směrnou a závaznou část.

Z pohledu řešení KS jde zejména o pasáže týkající se cílů a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.

SYSTÉM FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PODPORY ZABEZPEČENÍ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

77

Finanční zabezpečení řešení KS se provádí v kapitole MF prostřednictvím státního rozpočtu. Pro MZe ČR to podle tzv. krizového zákona č. 240/2000 Sb. představuje částku cca 2900 tis. Kč ročně. Pří řešení KS v resortu MZe se někdy použije kromě již zmiňovaného finančního zabezpečení i materiální výpomoc.

SYSTÉM FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PODPORY ZABEZPEČENÍ ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

78

Ve spolupráci MZe a SSHR dochází např. k bezúplatnému použití pohotovostních zásob (ilustruje příklad):

• Na základě žádosti MZe ČR souhlasila SSHR s bezúplatným použitím pohotovostních zásob, které jsou součástí státních hmotných rezerv. • Konkrétně šlo o porážecí soupravu od Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj - pohotovostního střediska pro likvidaci nákaz. • Souprava byla využita k likvidaci ohniska nebezpečné nákazy TSE (transmisivní spongimorfní encefalopatie) v chovu hospodářství Habartice v Libereckém kraji. Dne 6. února 2008 bylo utraceno celkem 75 ovcí z uvedeného hospodářství.

SYSTÉM INFORMAČNÍ PODPORY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V RESORTU

79

Ministerstvo spravuje několik základních informačních portálů – jsou to především Portál FARMÁŘE a portál VODA Portál farmáře • Portál poskytuje základní informace pro farmáře. Jde o informace o příslušných kontaktech na zemědělské agentury, situační zprávy (např. o stavu brambor, cukru apod.), ale i možnosti podávání elektronických podání. • Dále systém obsahuje registry zemědělských podnikatelů, registr příjemců dotací a interaktivní mapu škodlivých organismů zjištěných Státní rostlinolékařskou správou na území ČR.

SYSTÉM INFORMAČNÍ PODPORY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V RESORTU

80

Portál voda • Meziresortní projekt s názvem Informační systém VODA ČR vznikl za účelem jednotné prezentace informací z oblasti vod v gesci všech ústředních vodoprávních úřadů ČR. • Poskytuje odborné i laické veřejnosti relevantní informace o vodách, slouží k podpoře rozhodování, vzdělávání i obecné informovanosti. • Koordinátorem tohoto meziresortního projektu je MV. Gestorem je právě MZe ve spolupráci s MŽP a dalšími ministerstvy – dopravy, zdravotnictví a vnitra. Z oblasti řešení KS poskytuje informace např. o aktuálních hydrologických jevech – povodních.

81

82

Kromě již zmiňovaných informačních systémů (portálů) ministerstva, v rámci resortu ministerstva, Státní veterinární správa ČR disponuje vlastním IS pro podporu a řízení výkonu státního veterinárního dozoru. Pro tyto účely sbírá a zpracovává následující registr, katalogy a data: 1. registr subjektů pod státním veterinárním dozorem, 2. registr laboratoří, zabývajících se veterinární a potravinářskou laboratorní diagnostikou, 3. registr veterinárních lékařů (v případě soukromých veterinárních lékařů spolupráce s Komorou veterinárních lékařů ČR), 4. údaje o dovozech živých zvířat a živočišných produktů, podléhajících kontrole na pohraniční veterinární stanici, 5. data o preventivních akcích v rámci monitorování a udržování příznivé nákazové situace u volně žijících, hospodářských i zájmových zvířat, 6. evidence a údaje o zdolávání ohnisek nákaz volně žijících, hospodářských i zájmových zvířat (vazba na evropský veterinární informační systém a IZS), 7. evidence výsledků veterinární prohlídky porážených hospodářských zvířat, 8. evidence výsledků veterinární prohlídky zvěřiny, 9. evidence dozorových akcí nad produkcí potravin živočišného původu,

83

9.1. evidence zjišťovaných závad a jejich řešení 9.2. evidence odběrů indikovaných vzorků a výsledků jejich vyšetření, 9.3. evidence správních řízení 10. evidence dozorových akcí nad dalším zacházením s potravinami živočišného původu, 10.1. evidence zjišťovaných závada jejich řešení, 10.2. evidence odběrů indikovaných vzorků a výsledků jejich vyšetření, 10.3. evidence správních řízení, 11. evidence dozorových akcí nad likvidací odpadů živočišného původu, 11.1. evidence zjišťovaných závad a jejich řešení, 11.2. evidence odběrů indikovaných vzorků a výsledků jejich vyšetření, 11.3. evidence správních řízení, 12. data v systému detekce a prevence výskytu cizorodých látek v potravních řetězcích, 13. speciální monitorovací akce SVSČR podle aktuální situace v ČR i ve světě, 13.1. evidence vyšetření na BSE, 13.2. evidence likvidování specifikovaného rizikového materiálu, 14. evidence akcí kontrol plnění zákona na ochranu zvířat a obecně welfare, 15. evidence mezikrajových přesunů zvířat a vybraných živočišných komodit (vazba na evropský veterinární informační systém), 16. evidence kontrol identifikace a registrace zvířat (spolupráce s Ministerstvem zemědělství ČR a ČPI), 17. evidence registrovaných veterinárních léčivých přípravků, schválených veterinárních přípravků a schválených veterinárních technických přípravků (Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv).

Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení

Recommend Documents