ˇ ych Budˇejovic´ıch Jihoˇcesk´a univerzita v Cesk´ Pedagogick´a fakulta Katedra informatiky
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
Digit´aln´ı bezpeˇcnost ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech z´akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol
Vypracoval: David Kov´aˇr ˇ Vedouc´ı pr´ace: Mgr. V´aclav Simandl ˇ e Budˇejovice 2014 Cesk´
University of South Bohemia Faculty of Education Department of Informatics
Bachelor’s thesis
Digital safety and security in the curriculum of primary and secondary schools
Author: David Kov´aˇr ˇ Supervisor: Mgr. V´aclav Simandl Budweis 2014
Prohl´ aˇsen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem svoji bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval samostatnˇe pouze s pouˇzit´ım pramen˚ u a literatury uveden´ ych v seznamu citovan´e literatury. Prohlaˇsuji, ˇze v souladu s § 47b z´akona ˇc. 111/1998 Sb. v platn´em znˇen´ı souhlas´ım se zveˇrejnˇen´ım sv´e bakal´ aˇrsk´e pr´ace, a to v nezkr´acen´e podobˇe elektronickou cestou ve ˇ ych veˇrejnˇe pˇr´ıstupn´e ˇc´ asti datab´ aze STAG provozovan´e Jihoˇceskou univerzitou v Cesk´ Budˇejovic´ıch na jej´ıch internetov´ ych str´ank´ach, a to se zachov´an´ım m´eho autorsk´eho pr´ava k odevzdan´emu textu t´eto kvalifikaˇcn´ı pr´ace. Souhlas´ım d´ale s t´ım, aby tout´eˇz elektronickou cestou byly v souladu s uveden´ ym ustanoven´ım z´akona ˇc. 111/1998 Sb. zveˇrejnˇeny posudky ˇskolitele a oponent˚ u pr´ace i z´aznam o pr˚ ubˇehu a v´ ysledku obhajoby kvalifikaˇcn´ı pr´ ace. Rovnˇeˇz souhlas´ım s porovn´an´ım textu m´e kvalifikaˇcn´ı pr´ace s datab´ az´ı kvalifikaˇcn´ıch prac´ı Theses.cz provozovanou N´arodn´ım registrem vysokoˇskolsk´ ych kvalifikaˇcn´ıch prac´ı a syst´emem na odhalov´an´ı plagi´at˚ u.
ˇ ych Budˇejovic´ıch dne 30.4.2014 V Cesk´
David Kov´ aˇr
Anotace Obsah bakal´ aˇrsk´e pr´ ace se zab´ yv´a problematikou v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti s d˚ urazem na obsah a rozsah. Samotn´a problematika digit´aln´ı bezpeˇcnosti je rozs´ahl´ a a proto bylo toto spektrum informac´ı vymezeno na vybran´e oblasti v´ yuky z´alohov´an´ı dat, pouˇz´ıv´ an´ı softwarov´ ych bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u, bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu vˇcetnˇe spr´ avy bezpeˇcnostn´ıch hesel a problematiku autorsk´eho z´akona. V teoretick´e ˇc´asti se bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace op´ır´a o anal´ yzu ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u vybran´ ych ˇskol. D´ ale pr´ ace zahrnuje anal´ yzu ˇcesk´ ych kurikul´arn´ıch dokument˚ u vzhledem k dan´e problematice a zpracov´ av´ a potˇrebn´e spektrum informac´ı a dat vˇenuj´ıc´ı se vybran´ ym okruh˚ um digit´ aln´ı bezpeˇcnosti. Hlavn´ım c´ılem bakal´aˇrsk´e pr´ace je porovn´an´ı vybran´ ych ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u, u nichˇz bude kladen d˚ uraz na hled´an´ı signifikantn´ıch rozd´ıl˚ u v popisovan´e digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ı problematice. Naplˇ nov´an´ı vzdˇel´ avac´ıch poˇzadavk˚ u na vybran´ ych ˇskol´ach je ovˇeˇreno a realizov´ano pomoc´ı rozhovor˚ u s ˇz´ aky a uˇciteli dan´ ych ˇskol. Z´ıskan´a data a informace od ˇz´ak˚ u a student˚ u spolu se ˇskoln´ımi a r´ amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy tvoˇr´ı soubor informac´ı reprezentuj´ıc´ı souˇcasn´ y stav v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti a rozd´ıly mezi vybran´ ymi stˇredn´ımi ˇskolami, gymn´ azii a z´akladn´ımi ˇskolami. Kl´ıˇ cov´ a slova: Digit´ aln´ı bezpeˇcnost, r´amcov´ y vzdˇel´avac´ı program, ˇskoln´ı vzdˇel´avac´ı program, z´ alohov´ an´ı dat, bezpeˇcnostn´ı heslo, bezpeˇcnost na internetu, softwarov´e bezpeˇcnostn´ı prvky, autorsk´ y z´akon
Abstract The bachelor thesis deals with teaching digital security issues with an emphasis on the content and range. The actual issue of digital security is extensive and therefore that range of information was defined on selected teaching areas of backup datas using software security features, safe behaviour on the internet including the management of passwords and security issues of copyright law. The theoretical part of Bachelor thesis is based on the analysis of educational programmes of selected schools. The Bachelor thesis also includes an analysis of curricular documents due to the issues and processes necessary range of information and data dedicated to selected area of digital security. The main aim of Bachelor thesis is the comparison of selected educational programmes where focus will be on finding significant differences in the described digital-security issues. Everything will be verified and implemented by interviews with students and teachers of the selected school. Acquired data and information from students along with school and framework educational programmes will generate set of information representing the current state of teaching digital security and the differences between high school, grammar school and elementary schools. Key words: Digital safety, framework educational program, school educational program, data backup, password security, internet security, software security features, copyright
Podˇ ekov´ an´ı ˇ R´ad bych podˇekoval Mgr. V´aclavu Simandlovi za cenn´e rady, vˇecn´e pˇripom´ınky a vstˇr´ıcnost pˇri konzultac´ıch a vypracov´an´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace. M´e podˇekov´an´ı patˇr´ı t´eˇz vˇsem u ´ˇcastn´ık˚ um rozhovor˚ u za spolupr´aci pˇri z´ısk´av´an´ı u ´daj˚ u pro v´ yzkumnou ˇc´ast pr´ace.
Obsah ´ 1 Uvod 10 1.1 C´ıl pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.2 Digit´ aln´ı bezpeˇcnost ve vzdˇel´av´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.3 Kurikul´ arn´ı dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2 Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost 2.1 Hrozby a rizika . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Poˇc´ıtaˇcov´e viry a ˇskodliv´e k´ody . . . . . . . 2.2.1 Z´ akladn´ı rozdˇelen´ı ˇskodliv´eho k´odu . 2.3 Softwarov´e bezpeˇcnostn´ı prvky . . . . . . . 2.3.1 Antivirov´ a ochrana . . . . . . . . . . 2.3.2 Z´ aplaty a aktualizace . . . . . . . . 2.3.3 Firewall a jeho funkce . . . . . . . . 2.4 Ochrana dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Rizika ztr´ aty dat . . . . . . . . . . . 2.4.2 Moˇznosti ochrany dat . . . . . . . . 2.5 Bezpeˇcn´e chov´ an´ı na internetu . . . . . . . 2.5.1 Kyberstalking, kyberˇsikana a sexting 2.5.2 Facebook . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Spr´ ava bezpeˇcnostn´ıho hesla . . . . . . . . . 2.6.1 Spr´ ava a u ´drˇzba hesla . . . . . . . . 2.7 Autorsk´ y z´ akon . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.1 Software a licence . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
12 12 13 14 15 15 16 16 17 17 18 18 19 20 20 21 21 21
3 Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost v kurikul´ arn´ıch dokumentech 23 3.1 R´ amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 ˇ 3.2 Skoln´ ı vzdˇel´ avac´ı programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 3.3 Digit´ aln´ı bezpeˇcnost u maturitn´ı zkouˇsky . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 4 Souvisej´ıc´ı v´ yzkumy 5 Vlastn´ı v´ yzkum 5.1 Metoda pr´ ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Charakteristika v´ yzkumn´eho souboru . . . . . 5.3 V´ ybˇer ˇskol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Metody v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1 V´ yzkumn´e ot´ azky . . . . . . . . . . . 5.5 V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych stˇredn´ıch ˇskol . 5.6 V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol . 5.7 V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych gymn´azi´ı . . . .
25
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
27 27 27 28 28 29 30 35 40
6 Diskuze 43 6.1 Diskuze k z´ akladn´ım ˇskol´am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 6.2 Diskuze k stˇredn´ım ˇskol´am . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 6.3 Diskuze k gymn´ azi´ım . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
7 Z´ avˇ er
46
Literatura
47
Seznam obr´ azk˚ u
50
Seznam pˇ r´ıloh
51
1
´ Uvod
Problematika digit´ aln´ı bezpeˇcnosti je v souˇcasn´e dobˇe velice diskutovan´e t´ema a z tohoto d˚ uvodu jsem si vybral bakal´aˇrskou pr´aci zab´ yvaj´ıc´ı se touto oblast´ı. V dneˇsn´ı dobˇe, kdy doch´ az´ı k rychl´emu rozvoji v´ ypoˇcetn´ı techniky a t´emˇeˇr kaˇzd´ y vyuˇz´ıv´ a informaˇcn´ı technologie, patˇr´ı pr´ace s poˇc´ıtaˇcem k z´akladn´ım dovednostem. V bˇeˇzn´em ˇzivotˇe m˚ uˇzeme narazit na r˚ uzn´a rizika a hrozby. U v´ ypoˇcetn´ı techniky a ve virtu´ aln´ım svˇetˇe plat´ı to sam´e. Digit´ aln´ı bezpeˇcnost je rozs´ ahl´a oblast, kter´a zahrnuje r˚ uznorodou ˇradu ˇcinnost´ı zab´ yvaj´ıc´ı se ochranou informac´ı pˇred kr´adeˇz´ı, neopr´avnˇenou manipulac´ı ˇci ztr´atou. Jak bezpeˇcnˇe informace uchov´avat, bezpeˇcnˇe komunikovat apod. V r´amci bakal´aˇrsk´e pr´ace byl obsah digit´ aln´ı bezpeˇcnosti vymezen na oblasti z´alohov´an´ı dat, pouˇz´ıv´an´ı softwarov´ ych bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u, bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu vˇcetnˇe spr´avy bezpeˇcnostn´ıch hesel a problematiku autorsk´eho z´akona.
1.1
C´ıl pr´ ace
C´ılem pr´ ace je anal´ yza vzdˇel´ avac´ıch program˚ u, kde jsem se vˇenoval popisovan´e oblasti v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti. D´ale jsem zjiˇst’oval v jak´em rozsahu jsou na vybran´ ych ˇskol´ ach naplˇ nov´ any vzdˇel´ avac´ı poˇzadavky, kter´e jsou uvedeny v pˇr´ısluˇsn´ ych ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch programech a t´ ykaj´ı se oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti. C´ıle bakal´aˇrsk´e pr´ace jsou zamˇeˇreny na hled´an´ı rozd´ıl˚ u v rozsahu a obsahu v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti. V´ ysledkem pr´ ace je deskriptivn´ı obraz zn´azorˇ nuj´ıc´ı souˇcasn´ y stav v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych stˇredn´ıch a z´akladn´ıch ˇskol´ach a rozd´ıly v rozsahu a obsahu v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych ˇskol´ach.
1.2
Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost ve vzdˇ el´ av´ an´ı
Nicm´enˇe bakal´ aˇrsk´ a pr´ ace nen´ı zaloˇzena pouze na digit´aln´ı bezpeˇcnosti, ale d´ale se zamˇeˇruje i na vzdˇel´ avac´ı instituce. Kl´ıˇcov´ ym bodem k zvl´adnut´ı souˇcasn´ ych a potenci´ aln´ıch rizik t´ ykaj´ıc´ıch se pr´avˇe digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ı problematiky se st´av´ a ˇskola. Informaˇcn´ı technologie si jiˇz naˇsly m´ısto v tomto prostˇred´ı a proto by mˇela ˇskola b´ yt hlavn´ım akt´erem ve v´ ychovˇe a vzdˇel´av´an´ı v oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti. Pro v´ yzkumnou ˇc´ ast je d˚ uleˇzit´e zjistit jak´e znalosti digit´aln´ı bezpeˇcnosti z´ıskali absolventi a v jak´em rozsahu jsou tyto znalosti prov´az´any se ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy vybran´ ych ˇskol. Vzhledem k tomu, ˇze v´ yuka digit´aln´ı bezpeˇcnosti prob´ıh´ a v r´ amci edukaˇcn´ıho procesu informaˇcn´ıch technologi´ı, je d˚ uleˇzit´e zjistit, jak´ y pohled na tuto problematiku maj´ı i jednotliv´ y pedagogov´e vybran´ ych ˇskol. Pro vytvoˇren´ı ucelen´eho obrazu o t´eto problematice je d˚ uleˇzit´e, aby souˇc´ast´ı m´eho v´ yzkumu bylo i studium kurikul´ arn´ıch dokument˚ u.
10
1.3
Kurikul´ arn´ı dokumenty
V r´ amcov´ ych vzdˇel´ avac´ıch programech a vybran´ ych ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech se zamˇeˇruji na ˇc´ asti, kter´e se t´ ykaj´ı digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ı problematiky. D´ale doch´az´ı k ovˇeˇren´ı na z´ akladˇe z´ıskan´ ych dat, zda a v jak´em rozsahu jsou na vybran´ ych ˇskol´ach ve v´ yuce naplˇ nov´ any vzdˇel´ avac´ı poˇzadavky, kter´e jsou uvedeny v pˇr´ısluˇsn´ ych vzdˇel´avac´ıch programech. V´ ystupem bakal´aˇrsk´e pr´ace je deskriptivn´ı popis zn´azorˇ nuj´ıc´ı souˇcasn´ y stav v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti a naplˇ nov´an´ı vzdˇel´avac´ıch poˇzadavk˚ u, v z´avislosti na v´ yˇse zm´ınˇen´ ych c´ılech.
11
2
Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost
V digit´ aln´ım svˇetˇe tvoˇr´ı informaˇcn´ı bezpeˇcnost v´ yznamn´e odvˇetv´ı zahrnuj´ıc´ı celou ˇradu ˇcinnost´ı a operac´ı od prevence podvod˚ u, pˇres ochranu osobn´ıch u ´daj˚ u aˇz po vyˇsetˇrov´ an´ı trestn´e ˇcinnosti. Informaˇcn´ı bezpeˇcnost lze ch´apat jako syst´em ochrany dat a informac´ı pˇred zneuˇzit´ım bˇehem jejich vzniku, zpracov´an´ı, ukl´ad´an´ı, pˇrenos˚ u ˇci likvidace. Toto odvˇetv´ı se st´ av´a samostatn´ ym multidisciplin´arn´ım oborem vzhledem k faktu, ˇze doch´ az´ı k neust´ al´emu v´ yvoji a rozˇsiˇrov´an´ı informaˇcn´ıch technologi´ı. Nejde o fixn´ı sf´eru informaˇcn´ıch technologi´ı, ale o proces trval´eho budov´an´ı a rozvoje (Poˇz´ arek, 2007). Hovoˇr´ıme zde o pomˇernˇe mlad´em oboru, kter´ y obsahuje mnoho pojm˚ u a definic determinuj´ıc´ı oblast bezpeˇcnosti informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı. Bezpeˇcnost se ned´ a vymezit pouze na informaˇcn´ı syst´emy nebo informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie. S vybranou sf´erou informaˇcn´ıch technologi´ı souvis´ı aspekt, zahrnuj´ıc´ı, jak chov´an´ı jednotlivc˚ u, tak jedn´an´ı organizaˇcn´ıch procedur. Osobn´ı data ˇci hospod´ aˇrsky vyuˇziteln´e u ´daje jsou informace, kter´e jsou nejˇcastˇeji v ohroˇzen´ı (Poˇz´ arek, 2007).
2.1
Hrozby a rizika
Ministr (2011) uv´ ad´ı, ˇze hrozbu v informaˇcn´ı bezpeˇcnosti m˚ uˇzeme vn´ımat jako neˇz´ adouc´ı incident, kter´ y m˚ uˇze skonˇcit ˇskodou v informaˇcn´ım syst´emu nebo organizaci, ˇci poˇskozen´ım dat, sluˇzeb nebo jin´ ych aktiv. Hrozbou naz´ yv´ ame jakoukoliv ud´ alost ˇci okolnost, kter´a zapˇr´ıˇcin´ı ˇskodu. Hrozby tak m˚ uˇzeme rozdˇelit na: Objektivn´ı • Fyzick´e: poruchy, v´ ypadky napˇet´ı ˇci jin´e fyzick´e poˇskozen´ı. Tˇemto hrozb´am se pˇredch´ az´ı tˇeˇzko, ale lze je minimalizovat. • Technick´e ˇci logick´e: softwarov´e poruchy, kr´adeˇz, poˇskozen´ı pamˇet’ov´eho m´edia. Subjektivn´ı • Ne´ umysln´e: neˇsikovnost uˇzivatele p˚ usob´ıc´ı ˇskody. ´ • Umysln´ e: hrozby zapˇr´ıˇcinˇen´e lidsk´ ym faktorem s u ´mysln´ ym potenci´alem (Ministr, 2011). Pˇr´ıkladem charakteristick´ ych hrozeb v informaˇcn´ıch technologi´ıch jsou neautorizovan´ a modifikace a zpˇr´ıstupnˇen´ı informac´ı r˚ uznou formou odposlech˚ u. Anal´ yzou tok˚ u vymˇen ˇovan´ ych zpr´ av a neopr´avnˇen´e kop´ırov´an´ı pamˇet’ov´ ych m´ıst. K tˇemto vyjmenovan´ ym neautorizovan´ ym pˇr´ıstup˚ um m˚ uˇze u ´toˇcn´ık vyuˇz´ıt napˇr. ˇskodliv´ y software nebo elektromagnetick´e vyzaˇrov´an´ı. Dalˇs´ımi hrozbami m˚ uˇze b´ yt v´ yˇcet informac´ı z citliv´ ych d´ılˇc´ıch informac´ı, dedukce ze znalosti existence informace ˇci 12
odposlech prostˇrednictv´ım zaˇr´ızen´ı pro pr´aci se zvukem ve v´ ypoˇcetn´ım stroji. D´ale neopr´ avnˇen´e pouˇz´ıv´ an´ı zdroj˚ u (kr´adeˇz´ı) nebo neopr´avnˇen´e pouˇz´ıv´an´ı jejich kopi´ı (Poˇz´ arek, 2007). Neobezˇretn´e chov´ an´ı vede k v´ aˇzn´ ym n´asledk˚ um pˇri napaden´ı virem nebo spywarem. Od ztr´aty identity, podvodu, kr´ adeˇzi ˇci ztr´aty dat aˇz po uveden´ı poˇc´ıtaˇce do nepouˇziteln´eho stavu. Zp˚ usob˚ u jak virus nebo spyware m˚ uˇze napadnout poˇc´ıtaˇc je mnoho. Rizika lze eliminovat vyvarov´ an´ım se n´ asleduj´ıc´ım aktivit´am, jak uv´ad´ı na webov´em port´alu Get Safe Online (2012b): • Otevˇren´ı infikovan´e emailov´e pˇr´ılohy v podobˇe .exe souboru. • Navˇst´ıven´ı infikovan´e webov´e str´anky. • Skrze USB zaˇr´ızen´ı nebo jin´e pamˇet’ov´e zaˇr´ızen´ı (extern´ı pevn´ y disk, MP3 pˇrehr´ avaˇc, pamˇet’ov´e karty, CD/DVD). • Pomoc´ı MAKRA um´ıstˇen´eho v aplikac´ıch kancel´aˇrsk´ ych bal´ık˚ u.
2.2
Poˇ c´ıtaˇ cov´ e viry a ˇskodliv´ e k´ ody
Prvn´ı virus byl dokumentovan´ y v roce 1983, pouze nˇekolik let pˇredt´ım vznikl prvn´ı koncept osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. Poˇc´ıtaˇcov´ y virus je pro v´ ypoˇcetn´ı stroj asi nejviditelnˇejˇs´ı hrozbou. Virus je program, kter´ y se snaˇz´ı s´am sebe ˇs´ıˇrit a to pokud moˇzno nen´apadn´ ym zp˚ usobem. V poˇc´ıtaˇci se m˚ uˇze projevovat a tak´e nemus´ı. Kdyˇz se v poˇc´ıtaˇci naplno projev´ı, dojde v horˇs´ım pˇr´ıpadˇe ke smaz´an´ı dat a v lepˇs´ım pˇr´ıpadˇe, bude uˇzivatel pˇrekvapen. Nemus´ı to skonˇcit u ztr´aty dat, ale virus m˚ uˇze z poˇc´ıtaˇce udˇelat stroj, ze kter´eho bude bez vaˇseho vˇedom´ı odes´ılat nevyˇz´adanou poˇstu. Bude ˇs´ıˇrit d´al viry do s´ıtˇe nebo odes´ılat citliv´e informace a pˇr´ıstupov´a hesla k uˇzivatelsk´ ym bankovn´ım u ´ˇct˚ um (Kocman, Lohnick´ y, 2005). Dosedˇel (2014) podot´ yk´ a, ˇze oblast v´ ypoˇcetn´ı techniky, kter´a obsahuje tyto neˇz´adouc´ı ˇskodliv´e k´ ody m˚ uˇze pracovat proti uˇzivatelsk´emu pohodl´ı. ´ Utoky vir˚ u na programy a data ´ Utoky na uˇzivatelsk´e soubory
Poˇc´ıtaˇcov´e viry
´ Utok na spustiteln´e soubory
Trojsk´e konˇe
Poˇc´ıtaˇcov´ı ˇcervi
´ Utoky na syst´emov´e soubory
ˇ en´ı u Obr. 1: Clenˇ ´tok˚ u poˇc´ıtaˇcov´ ych vir˚ u (Poˇz´arek, 2007)
13
2.2.1
Z´ akladn´ı rozdˇ elen´ı ˇskodliv´ eho k´ odu
Virus v informaˇcn´ım svˇete napad´a informaˇcn´ı stroje a jin´a zaˇr´ızen´ı v podobˇe ˇskodliv´eho poˇc´ıtaˇcov´eho k´ odu. Virus neboli ˇskodliv´ y poˇc´ıtaˇcov´ y k´od m˚ uˇzeme pˇrirovnat k biologick´emu organizmu, kter´ y napad´a nic netuˇs´ıc´ıho hostitele a v pˇr´ıpadˇe poˇc´ıtaˇcov´eho viru se st´ av´ a c´ılem poˇc´ıtaˇc (Dosedˇel, 2004). K aktivaci viru doch´az´ı pˇri spuˇstˇen´ı infikovan´eho programu, kdy virus z´ısk´av´a prostor k libovoln´emu ˇs´ıˇren´ı a naruˇsen´ı poˇc´ıtaˇce, soubor˚ u a dat. Pˇri ukonˇcen´ı infikovan´eho programu z˚ ust´av´a virus nad´ ale v pamˇeti poˇc´ıtaˇce. Viry jsou komplikovan´e k´ody s r˚ uzn´ ymi variacemi, kter´e lze rozˇclenit podle zp˚ usobu ˇs´ıˇren´ı, aktivace, struktury a funkcionality (Poˇz´arek, 2007). Dosedˇel (2004) charakterizuje trojsk´e konˇe jako programy, tv´aˇr´ıc´ı se uˇzivatelsky pˇr´ınosnˇe ˇci z´ abavnˇe. Kromˇe transparentn´ı ˇcinnosti reprezentuj´ıc´ı uˇzivateli, prov´ad´ı na pozad´ı neˇz´ adouc´ı a v mnoha pˇr´ıpadech nekal´e ˇcinnosti. V drtiv´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se zamˇeˇruje na sbˇer uˇzivatelsk´ ych hesel zad´avan´ ych pˇres vstupn´ı zaˇr´ızen´ı kl´avesnice. Mohou se vyskytovat i trojsk´e konˇe, kter´e se zaj´ımaj´ı o vaˇse z´ajmy, coˇz zahrnuje internetov´e st´ anky v´ ami navˇst´ıven´e a n´aslednˇe poskytuj´ı adekv´atn´ı reklamy. Z hlediska funkˇcnosti popisuje Poˇz´arek (2007) trojsk´eho konˇe, jako ˇskodliv´ y k´od, kter´ y je souˇc´ ast´ı jin´eho speci´aln´ıho programu, kter´ y p˚ usob´ı neˇskodnˇe a mnohdy i prospˇeˇsnˇe. Pˇri dosaˇzen´ı c´ıle a m´ısta urˇcen´ı, se tento program vygeneruje a zaˇcne se ˇs´ıˇrit do s´ıtˇe. N´ asledky pˇr´ıtomnosti trojsk´eho konˇe b´ yvaj´ı ztr´ata dat, odesl´an´ı bezpeˇcnostn´ıch hesel po s´ıti ˇci informaˇcn´ı kriminalita v podobˇe ovl´ad´an´ı administrativn´ı s´ıtˇe. V pˇredeˇsl´e kapitole bylo ˇreˇceno, ˇze viry se mohou ˇs´ıˇrit pouze pomoc´ı spustiteln´ ych soubor˚ u. Makroviry jsou ovˇsem v´ yjimkou od doby, kdy byl implementov´ an programovac´ı jazyk do kancel´aˇrsk´ ych bal´ık˚ u. Makroviry jsou ps´any v pokroˇcil´ ych makrojazyc´ıch souˇcasn´ ych modern´ıch kancel´aˇrsk´ ych bal´ık˚ u a umoˇzn ˇuje makrovir˚ um ˇs´ıˇrit se v bˇeˇzn´ ych kancel´ aˇrsk´ ych dokumentech. Bez vˇedom´ı uˇzivatele a moˇznosti ovlivnit pr˚ ubˇeh, makrojazyky dok´aˇz´ı spustit libovoln´ y program a pˇrevz´ıt kontrolu na vybran´ ymi funkcemi (Dosedˇel, 2004). Worm (ˇcerv) program infikuje poˇc´ıtaˇc v drtiv´e vˇetˇsinˇe pomoc´ı elektronick´e poˇsty. Pˇri otevˇren´ı infikovan´eho souboru, u elektronick´e poˇsty m´ame na mysli jakoukoliv pˇr´ılohu, dojde k aktivaci ˇcerva. Modern´ı ˇcervi nepotˇrebuj´ı k aktivaci otevˇren´ı infikovan´eho souboru. Tento ˇskodliv´ y k´od se usad´ı v syst´emu a ve vhodn´ y se okamˇzik zaˇcne ˇs´ıˇrit do svˇeta skrze pˇr´ılohy e-mailu, kter´e odes´ıl´a dalˇs´ım osob´am ve vaˇsem adres´ aˇri kontakt˚ u (Poˇz´ arek, 2007). Phishing je metoda spolupracuj´ıc´ı se spamem k z´ıskan´ı informace, jako jsou pˇrihlaˇsovac´ı u ´daje, hesla, ˇc´ısla platebn´ıch karet apod. Za vyuˇzit´ı soci´aln´ıho inˇzen´ yrstv´ı, kdy je uˇzivatel vyzv´an k zad´an´ı d˚ uvˇern´ ych informac´ı, tˇreba na fiktivn´ı webov´e str´ anky vypadaj´ıc´ı jako str´anky ofici´aln´ı (Eckertov´a, Doˇcekal, 2013). V pˇrekladu Hoax znamen´ a faleˇsn´ y poplach, v´ ymysl, ˇzert, mystifikace nebo tak´e podvod. V informaˇcn´ım svˇetˇe je povaˇzov´an za poplaˇsnou zpr´avu pˇred neexistuj´ıc´ım nebezpeˇc´ım. Hoaxy obsahuj´ı v´ yzvu k pˇreposl´an´ı uˇzivatelsk´ ym kontakt˚ um a t´ım se st´av´a ˇretˇezovou zpr´ avou. Dalo by se ˇr´ıct, ˇze jsou hoaxy v podstatˇe neˇskodn´e, ale nen´ı tomu tak. Nepˇr´ıjemn´ ym n´ asledkem je zaplnˇen´a emailov´a schr´anka tˇemito zpr´avami a to mnohdy 14
i ve vˇetˇs´ım poˇctu. Nab´ ad´ a pˇr´ıjemce k ˇcinnostem, kter´e m˚ uˇzou v´est k poˇskozen´ı poˇc´ıtaˇce nebo m˚ uˇze m´ıt poˇskozuj´ıc´ı dopad na uˇzivatele. Tak jako zmiˇ novan´e ˇskodliv´e k´ody m˚ uˇze hoax poˇskodit osobu, ale sp´ıˇse instituci nepravdivou informac´ı. Hoaxy vyuˇz´ıvaj´ı v´ yborn´e znalosti jazyka a p˚ usob´ı na pˇr´ıjemcovi city za pomoc´ı logick´ ych argument˚ u zaloˇzen´ ych na faktech (Kopeck´ y, 2008). Poˇc´ıtaˇcov´e viry
Makroviry
Bomby
Z´akladn´ı rozdˇelen´ı ˇskodliv´eho k´odu
Trojsk´e konˇe
ˇ Zertovn´ e programy
Hoaxy ˇ en´ı poˇc´ıtaˇcov´ Obr. 2: Clenˇ ych vir˚ u podle Poˇz´arka (2007)
2.3
Softwarov´ e bezpeˇ cnostn´ı prvky
Zp˚ usob˚ u, jak eliminovat hrozby v podobˇe ˇskodliv´ ych poˇc´ıtaˇcov´ ych vir˚ u, lze za pomoc´ı softwarov´ ych bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u. Kocman, Lohnick´ y (2005) tvrd´ı, ˇze k softwarov´ ym bezpeˇcnostn´ım prvk˚ um nesmazatelnˇe patˇr´ı poˇc´ıtaˇcov´ y virus. Neb´ yt tohoto rafinovan´eho poˇc´ıtaˇcov´eho programu nebylo by pravdˇepodobnˇe zapotˇreb´ı vyv´ıjet bezpeˇcnostn´ı prvky zvan´e antivirus.
2.3.1
Antivirov´ a ochrana
Obranou proti ˇskodliv´emu a neˇz´adouc´ımu programu je antivirus. Tento bezpeˇcnostn´ı prvek by mˇel b´ yt nainstalov´ an v kaˇzd´em poˇc´ıtaˇci, kter´ y je pˇripojen k internetu ˇci ’ lok´aln´ı s´ıti. Ale i poˇc´ıtaˇce bez s´ıt ov´eho pˇripojen´ı by mˇeli b´ yt t´ımto zp˚ usobem chr´ anˇeni, nebot’ poˇc´ıtaˇcov´e viry se ˇs´ıˇr´ı i skrze pˇrenosov´a m´edia. Antivirov´ y program dok´ aˇze u ´spˇeˇsnˇe naj´ıt ˇskodliv´ y program pˇri kontrole poˇc´ıtaˇce a n´aslednˇe jej smazat, bez poˇskozen´ı infikovan´eho souboru nebo v nejhorˇs´ım pˇr´ıpadˇe napaden´ y soubor smazat. Pokud dojde k nakaˇzen´ı virem, kter´ y je spuˇstˇen jiˇz od startu poˇc´ıtaˇce, antivirov´ y program zvl´ adne chr´anit poˇc´ıtaˇc pˇred u ´tokem po celou dobu provozu (Kocman, Lohnick´ y, 2005). Antivirov´e programy jsou relativnˇe finanˇcnˇe nen´aroˇcn´e. Na druhou stranu lze poˇr´ıdit i freewarov´e verze u kter´ ym se v nˇekter´ ym pˇr´ıpadech plat´ı pouze za aktualizaci virov´e 15
datab´ aze. D´ ale vybran´e antivirov´e programy je moˇzno pouˇz´ıvat bezplatnˇe po urˇcitou dobu nebo pro dom´ ac´ı vyuˇzit´ı. Hlavn´ı funkc´ı antivirov´eho programu je prevence n´akazy, kontrola spuˇstˇen´ ych a pˇr´ıchoz´ıch soubor˚ u a v neposledn´ı ˇradˇe eliminace n´akazy. K dosaˇzen´ı tˇechto funkc´ı je poˇzadov´ana u ´pln´a a aktualizovan´a virov´ a datab´ aze, dostupn´e prostˇredky pro hled´an´ı a odstranˇen´ı vir˚ u a pˇr´ıstup k internetu pro aktualizace. Hackersk´e u ´toky jsou doprov´azeny viry a za spolehlivou ochranu je povaˇzov´ ano slouˇcen´ı antivirov´eho programu s bezpeˇcnostn´ım prvkem zvan´ ym firewall (Kocman, Lohnick´ y, 2005).
2.3.2
Z´ aplaty a aktualizace
ˇ adn´ Z´ y operaˇcn´ı syst´em nen´ı dokonal´ y. Zamˇeˇr´ıme-li se na operaˇcn´ı syst´em Windows, dozv´ıme se, ˇze jsou t´emˇeˇr neust´ale zveˇrejˇ nov´any chyby. Jedn´a se o menˇs´ı chyby, ale ˇcas od ˇcasu se najde kritick´a chyba, kter´a umoˇzn ˇuje u ´toˇcn´ıkovi zneuˇz´ıt poˇc´ıtaˇc. Microsoft vyd´ av´ a pravideln´e z´aplaty a aktualizace, kter´ ymi tyto chyby odstraˇ nuje. Aplikace zvan´ a Windows Update tyto z´aplaty a aktualizace zveˇrejˇ nuje a nab´ız´ı ke st´ ahnut´ı. Jedinou podm´ınkou je pˇripojen´ı k internetu, bez pˇripojen´ı je poˇc´ıtaˇc teoreticky v bezpeˇc´ı (Kocman, Lohnick´ y, 2005). Z´aplaty a aktualizace patˇr´ı k jednomu ze zp˚ usob˚ u jak udrˇzet poˇc´ıtaˇc v bezpeˇc´ı pˇred ˇskodliv´ ymi k´ ody a jin´ ymi hrozbami. Doporuˇcuje se instalovat aktualizace ihned po vyb´ıdnut´ı operaˇcn´ım syst´emem, pokud nejsou instalov´any automaticky, jak tomu vˇetˇsinou b´ yv´ a. Vˇsechny aktualizace a z´aplaty se nemus´ı nezbytnˇe op´ırat pouze o bezpeˇcnost, ale staraj´ı se o funkcionalitu operaˇcn´ıho syst´emu a mohou tak´e kontrolovat legalitu softwaru od vybran´e spoleˇcnosti poskytuj´ıc´ı operaˇcn´ı syst´em (napˇr. Windows a Microsoft Office). Na druhou stranu pˇri zanedb´an´ı pravideln´e aktualizace operaˇcn´ıho syst´emu, m˚ uˇze doj´ıt k v´aˇzn´ ym probl´em˚ um zapˇr´ıˇcinˇen´ ym naruˇsen´ım bezpeˇcnosti. Podstupujeme v tomto pˇr´ıpadˇe rizik˚ um napaden´ı viry a jin´ ymi ˇskodliv´ ymi k´ ody, krimin´aln´ım u ´tok˚ um a zamrznut´ı poˇc´ıtaˇce zapˇr´ıˇcinˇen´ ym sn´ıˇzen´ ym v´ ykonem (Get Safe Online, 2012d). Preventivn´ı opatˇ ren´ı • Nevymˇen ˇovat nebo nepouˇz´ıvat ned˚ uvˇeryhodn´a pamˇet’ov´a zaˇr´ızen´ı (CD, DVD a jin´ a pˇrenosov´ a m´edia). • Z´ alohov´ an´ı d˚ uleˇzit´ ych dat a nespouˇstˇet nezn´ame programy na poˇc´ıtaˇci s citliv´ ymi daty. • Pravideln´ a kontrola poˇc´ıtaˇce antivirov´ ym programem. • Prevence kontaktu neopr´avnˇen´ ych ˇci ciz´ıch osob. • Provˇeˇrovat vstupn´ı zaˇr´ızen´ı (Poˇz´arek, 2007)
2.3.3
Firewall a jeho funkce
Pro kontrolu pˇr´ıchoz´ıch a odchoz´ıch dat slouˇz´ı firewall, tento program p˚ usob´ı mezi ’ s´ıt ov´ ym rozhran´ım a poˇc´ıtaˇcem. Pˇres firewall projde kaˇzd´ y paket putuj´ıc´ı jak´ ymkoliv
16
smˇerem. Firewall je nezbytnou souˇc´ast´ı pˇri pˇripojen´ı k internetu. Lze pouˇz´ıt ˇradu freewarov´ ym a sharewarov´ ych produkt˚ u. Firewall m´a podobu hardwarov´eho zaˇr´ızen´ı, ale i softwarov´eho zaˇr´ızen´ı, kter´e se vyskytuje nejˇcastˇeji v dom´ac´ıch podm´ınk´ach (Kocman, Lohnick´ y, 2005). Jak uˇz bylo ˇreˇceno, u ´kolem br´any firewall je kontrola pˇr´ıchoz´ı a odchoz´ı dopravy mezi poˇc´ıtaˇcem a s´ıt´ı. Nicm´enˇe br´ana firewall, d´ale br´an´ı pˇr´ıstupu r˚ uzn´ ym typ˚ um ˇskodliv´eho k´ odu, jako jsou napˇr´ıklad ˇcervi a neust´ale chr´an´ı poˇc´ıtaˇc pˇred hackersk´ ym napaden´ım a pokusu dostat se do poˇc´ıtaˇce. Firewall se st´av´a prvn´ım obr´ancem vaˇseho poˇc´ıtaˇce, ovˇsem na dosaˇzen´ı maxim´aln´ı bezpeˇcnosti nestaˇc´ı (Get Safe Online, 2012e). Bezpeˇcnostn´ı prvek firewall dˇel´ıme na software a hardware firewall. Software firewall nebo tak´e osobn´ı firewall by mˇel b´ yt nainstalov´an na kaˇzd´em poˇc´ıtaˇci, kter´ y je pˇripojen k internetu. Osobn´ı firewall b´ yv´a jiˇz souˇc´ast´ı operaˇcn´ıho syst´emu a v podstatˇe funguje bez uˇzivatelsk´e konfigurace nebo jin´eho nastaven´ı. Nen´ı tˇreba automaticky pouˇz´ıvat vestavˇen´e firewally a spol´ehat pouze na tento bezpeˇcnostn´ı prvek. Jsou i zdarma dostupn´e samostatn´e alternativy bezpeˇcnostn´ıho prvku firewall, kter´e mohou b´ yt bezpeˇcnostnˇe pˇr´ınosnˇejˇs´ı, jak po str´ance funkcionality, tak po str´ ance bezpeˇcnosti. Hardware firewall se od software firewall nijak zvl´aˇstˇe neliˇs´ı. Hardware firewall funguje na vyhrazen´em hardwaru, t´ım p´adem se o hardware nedˇel´ı s ostatn´ımi aplikacemi a dosahuje vˇetˇs´ıho zabezpeˇcen´ı (Get Safe Online, 2012e).
2.4
Ochrana dat
Data jsou mnohdy informace, kter´e by nemˇeli b´ yt pˇr´ıstupn´e vˇsem lidem, pˇr´ıstupn´e proti modifikaci nebo proti ztr´atˇe ˇci zniˇcen´ı. Data jsou uchov´av´ana v souborech na disku, uloˇzena v tabulk´ ach v datab´az´ıch, pˇren´aˇsena elektronickou poˇstou a tak podobnˇe. Nicm´enˇe, m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze ke kaˇzd´ ym dat˚ um lze pˇristupoval individu´alnˇe. Snahou by mˇelo b´ yt z´ alohovat data co nejˇcastˇeji a samozˇrejmˇe pravidelnˇe (Dosedˇel, 2004).
2.4.1
Rizika ztr´ aty dat
Poˇc´ıtaˇce obsahuj´ı data, kter´ a zahrnuj´ı dokumenty, fotografie, hudbu, videa, software atp. V dneˇsn´ı dobˇe, kdy poˇc´ıtaˇcov´e pevn´e disky dosahuj´ı velk´ ych kapacit m˚ uˇze b´ yt ztr´ata dat katastrof´ aln´ı a nepˇr´ıjemn´a. Pˇredej´ıt ztr´atˇe dat m˚ uˇzeme pravidelnou z´alohou vˇsech d˚ uleˇzit´ ych dat na bezpeˇcn´em a dohledateln´em m´ıstˇe. Rizika v pojet´ı ztr´aty dat zahrnuj´ı selh´ an´ı hardwaru (pevn´eho disku). D´ale objektivn´ı hrozby, jako poˇz´ ar a n´ ahodn´e poˇskozen´ı, kr´adeˇz, n´ahodn´e smaz´an´ı, at’ uˇz vlastn´ım zavinˇen´ım nebo p˚ usoben´ım ˇskodliv´eho k´ odu (Get Safe Online, 2012c). Tˇ ri skupiny dle urˇ cit´ eho druhu nebezpeˇ c´ı • Kompromitace: ochrana pˇred prozrazen´ım, ochrana d˚ uvˇeryhodnosti. • Modifikace: ochrana pˇred zmˇenou (neopr´avnˇenou). • Zniˇcen´ı: ochrana pˇred zniˇcen´ım u ´mysln´ ym ˇci ne´ umysln´ ym (Dosedˇel, 2004).
17
2.4.2
Moˇ znosti ochrany dat
Zp˚ usob˚ u, jak udrˇzet data v bezpeˇc´ı je mnoho. Z´alohov´an´ı dat je jednoduchou metodou, jak ochr´ anit citliv´ a a d˚ uleˇzit´a data. Vˇzdy je tˇreba br´at na vˇedom´ı, ˇze data, napˇr´ıklad v notebooku jsou n´achyln´a ke ztr´atˇe at’ ciz´ım zapˇr´ıˇcinˇen´ım nebo objektivn´ı hrozbou (Get Safe Online, 2012c). D˚ uleˇzit´a a nepostradateln´a data by ˇ cka, 2008). mˇely b´ yt um´ıstˇena alespoˇ n na dvou na sobˇe nez´avisl´ ych m´edi´ıch (Cepiˇ Moˇznou variantou pro uchov´ an´ı dat pˇred ztr´atou jsou zapisovateln´e disky CD/DVD. T´eto metodˇe je lepˇs´ı se vyhnout, nebot’ maj´ı omezenou kapacitu a mnohdy pomal´ y pˇrenos dat. Kaˇzdop´ adnˇe tato varianta se m˚ uˇze zd´at jako levn´a a pohodln´a, ale st´ale je tˇreba myslet na riziko poˇskozen´ı, ke kter´ ym jsou tyto zaˇr´ızen´ı n´achyln´ a ˇ cka (2008) uv´ad´ı, ˇze CD/DVD jsou z dlouhodob´eho (Get Safe Online, 2012c). Cepiˇ hlediska spolehlivˇejˇs´ı, ale v porovn´an´ı s extern´ımi pevn´ ymi disky, kde vzhledem k velk´e kapacitˇe a rychl´emu pˇrenosu dat odpadne pr´ace s organizac´ı a sniˇzuje riziko chyb, se st´ avaj´ı druhoˇradou moˇznost´ı. V souˇcasn´e dobˇe se st´ av´ a z´alohov´an´ı online rozs´ahl´ ym zp˚ usobem ochrany dat. Poskytovatel˚ u online z´ alohov´ an´ı je mnoho. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt ISPs, internetov´ y bezpeˇcnostn´ı software a spoleˇcnosti jako Apple nab´ızej´ıc´ı iCloud sluˇzbu. Uplatnˇen´ı online z´ alohov´ an´ı je st´ ale popul´arnˇejˇs´ı d´ıky jednoduchosti a n´ızk´ ym n´aklad˚ um. Nˇekteˇr´ı poskytovatel´e online z´alohov´an´ı nebo online u ´loˇzn´ ym prostor˚ u nab´ız´ı neomezen´ y prostor zdarma, ovˇsem n´aklady vzr˚ ustaj´ı s mnoˇzstv´ım uloˇzen´ ym dat (Get Safe Online, 2012c).
2.5
Bezpeˇ cn´ e chov´ an´ı na internetu
Soci´ aln´ı s´ıtˇe jsou n´ astrojem pro kontakt s rodinou, pˇr´ateli a celkovˇe s okoln´ım svˇetem. Sd´ılen´ı z´ aˇzitk˚ u, fotografi´ı a vymˇen ˇov´an´ı si osobn´ıho obsahu. Kaˇzdop´adnˇe, tento zp˚ usob komunikace a sd´ılen´ı ˇzivota m˚ uˇze b´ yt i zdrojem rizik a nebezpeˇc´ı pro vˇsechny uˇzivatele a pˇredevˇs´ım pro ml´adeˇz. I kdyˇz vˇsechny soci´aln´ı s´ıtˇe nastavuj´ı vˇekovou spodn´ı hranici pro z´ısk´ an´ı pˇr´ıstupu, nen´ı probl´em pro dˇeti tuto pˇrek´aˇzku obej´ıt (Get Safe Online, 2012f). Z´asady, kter´e by mˇel uˇzivatel dodrˇzovat pˇri pohybu na soci´aln´ıch s´ıt´ıch podle Get Safe Online (2012g), jsou n´ asleduj´ıc´ı: • D´ avat si pozor na zveˇrejˇ nov´an´ı jak´ekoliv identifikaˇcn´ıch u ´daj˚ u o vlastn´ı osobˇe (na profilu nebo v pˇr´ıspˇevc´ıch). • Volba uˇzivatelsk´e jm´eno, kter´e neobsahuje ˇz´adn´e osobn´ı informace. • Nastaven´ı samostatn´eho e-mailov´eho u ´ˇctu, kter´ y bude pˇrij´ımat poˇstu z webu. • Pouˇz´ıvat siln´e heslo. • Udrˇzovat profil uzavˇren´ y a zobrazovat profil pouze vybran´ ym uˇzivatel˚ um.
18
• Nepublikovat a nepsat nic, co by mohlo v budoucnu uˇskodit. • Nepsat koment´ aˇre, kter´e jsou ur´aˇzliv´e nebo mohou zp˚ usobit trestn´ y ˇcin. • Nauˇcit se, jak spr´ avnˇe pouˇz´ıvat str´anky. Pomoc´ı funkce ochrany osobn´ıch u ´daj˚ u omezit pˇr´ıstup ciz´ım lidem k profilu. • B´ yt na pozoru pˇred phishingov´ ymi podvody, vˇcetnˇe faleˇsn´ ych ˇz´adost´ı o pˇr´ atelstv´ı nebo pozv´ an´ı k navˇst´ıven´ı ciz´ıch str´anek. • Uvˇedomovat si, ˇze spoleˇcnosti mohou prohl´ıˇzet str´anky soci´aln´ıch s´ıt´ı st´ avaj´ıc´ıch nebo budouc´ıch zamˇestnanc˚ u (Get Safe Online, 2012g).
2.5.1
Kyberstalking, kyberˇsikana a sexting
Na pouˇz´ıv´ an´ı soci´ aln´ıch s´ıt´ı se v´aˇz´ı rizika, jako je kyberstalking, kyberˇsikana ˇ a moˇznost kontaktu s naprosto ciz´ımi osobami. Casto diskutovan´ ym t´ematem je ztr´ata identity, kdy doch´ az´ı k odhalen´ı soukrom´ ych informac´ı ze soukrom´ ych profil˚ u a sd´ılen´ ych pˇr´ıspˇevk˚ u. V souvislosti s t´ımto rizikem, by se mˇel kaˇzd´ y zamyslet nad mnoˇzstv´ım sd´ılen´ ych osobn´ıch informac´ı, jako je datum narozen´ı, adresa bydliˇstˇe nebo datum odjezdu na dovolenou. Ztr´ata nebo zneuˇzit´ı tˇechto informac´ı by mohlo uˇzivateli uˇskodit a ubl´ıˇzit. Obezˇretnost a d˚ uvˇeryhodnost osob je velmi d˚ uleˇzit´ a. Ml´adeˇz by mˇelo b´ yt vedena a uˇcena k obezˇretn´emu chov´an´ı (Get Safe Online, 2012f). Na rozd´ıl od setk´ an´ı tv´ aˇr´ı v tv´aˇr, dˇeti mnohdy nevˇed´ı s k´ ym ve skuteˇcnosti komunikuj´ı. Nicm´enˇe jiˇz zm´ınˇen´ ym pojmem je kyberstalking, kdy nevˇedomost identity osoby, se kterou komunikujeme, m˚ uˇze b´ yt nebezpeˇcn´a jak pro dˇeti, tak i pro dospˇel´e (Get Safe Online, 2012i). Eckertov´a, Doˇcekal (2013) popisuj´ı kyberstalking jako dlouhodob´e pron´ asledov´ an´ı, omezov´an´ı a obtˇeˇzov´an´ı. V prvn´ı ˇradˇe se ”stalker” snaˇz´ı nav´ azat kladn´ y vztah. Po ne´ uspˇechu pˇrech´az´ı k v´ yznamn´emu naruˇsov´an´ı osobn´ıho ˇzivota obˇeti za pomoc´ı modern´ıch informaˇcn´ıch technologi´ı, ale i osobnˇe. Kyberˇsikana m´ a stejn´ y v´ yznam jako ˇsikana, akor´at s t´ım rozd´ıl, ˇze vyuˇz´ıv´ a elektronick´e prostˇredky. Nejobvyklejˇs´ı projevy kyberˇs´ıkany pˇredstavuje zas´ıl´an´ı obtˇeˇzuj´ıc´ıch, ur´ aˇzej´ıc´ıch ˇci u ´toˇcn´ ych mail˚ u a SMS. V pˇr´ıpadˇe virtu´aln´ıho svˇeta a soci´ aln´ıch s´ıt´ı mohou b´ yt lid´e anonymn´ı, mohou komunikovat, aniˇz by byli zat´ıˇzeni spoleˇcensk´ ymi rolemi, sv´ ymi fyzick´ ymi nedostatky nebo psychick´ ymi bloky plynouc´ımi z osobn´ıho kontaktu s lidmi (Get Safe Online, 2012h). Eckertov´ a, Doˇcekal (2013) rozdˇeluj´ı kyberˇsikanu na u ´myslnou a ne´ umyslnou. ´ Umyslnou kyberˇsikanu charakterizuj´ı jako opakovan´e ohroˇzov´an´ı, pron´asledov´an´ı ´ cn´ıkem m˚ a psychick´e t´ yr´ an´ı. Utoˇ uˇze b´ yt jak jednotlivec, tak i skupina lid´ı. Na druhou stranu, ne´ umysln´ a kyberˇsikana ze strany u ´toˇcn´ık˚ u m˚ uˇze b´ yt ch´apan´a jako vtip, kter´ y nem´ a obˇeti ubl´ıˇzit, ovˇsem m˚ uˇze to m´ıt jin´ y n´asledek. Vysok´emu riziku vyd´ır´ an´ı, zneuˇzit´ı a veˇrejn´eho posmˇechu se vystavuj´ı uˇzivatel´e soci´ aln´ıch s´ıt´ı, kteˇr´ı zas´ılaj´ı nebo sd´ılej´ı materi´aly (fotografie, videa ˇci texty) s erotick´ ym nebo sexu´ aln´ım podtextem. V souvislosti s modern´ımi komunikaˇcn´ımi technologiemi se tento jev naz´ yv´a sexting, kter´ y je kombinac´ı slov sex a texting. Vybran´e materi´ aly se mohou st´at v budoucnu vlastnictv´ım ciz´ı osoby, mohou b´ yt zveˇrejnˇeny na jin´em zdroji a m˚ uˇze b´ yt pouˇzit pro nim (Eckertov´a, Doˇcekal, 2013). 19
2.5.2
Facebook
Soci´ aln´ı s´ıt’ se zd´ a b´ yt soukrom´ ym prostorem pro sd´ılen´ı osobn´ıch informac´ı pro urˇcen´ y okruh lid´ı, ale at’ uˇz jde o jakoukoliv internetovou sluˇzbu st´ale se jedn´a o veˇrejn´ y prostor, kde cokoliv sd´ılen´e m˚ uˇze b´ yt veˇrejn´e pro kohokoliv (Eckertov´a, Doˇcekal, 2013). Jak uv´ ad´ı Get Safe Online (2012f), tak se jedn´a o nejpopul´arnˇejˇs´ı soci´aln´ı s´ıt’, kde lze oˇcek´ avat potenci´ aln´ı hrozby jako ˇsikana, staling, scamming, kr´adeˇze identity a hacking. Na co myslet pˇ ri pouˇ z´ıvan´ı soci´ aln´ı s´ıtˇ e • • • • •
2.6
Zn´ ate sv´e pˇr´ atele? Kdo m˚ uˇze vidˇet to, co jste sd´ıleli na Facebooku? Komu se bude zobrazovat v´aˇs profil a jak? Jak upravovat ”timeline”. Jak deaktivovat sv˚ uj profil (Get Safe Online, 2012f).
Spr´ ava bezpeˇ cnostn´ıho hesla
Nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ım zp˚ usobem, jak prok´azat totoˇznost je uˇzivatelsk´e heslo, kter´e se pouˇz´ıv´ a pˇri identifikaci na webov´e str´anky, emailov´e u ´ˇcty a konec konc˚ u i na osobn´ı u ´ˇcet na poˇc´ıtaˇci. Uˇzit´ı siln´eho hesla je proto nezbytn´e, nicm´enˇe veˇsker´e v´ ykonn´e bezpeˇcnostn´ı syst´emy jsou zbyteˇcn´e, pokud dojde k napaden´ı a pokusu o zlomen´ı uˇzivatelsk´eho hesla (Get Safe Online, 2012a). Heslo je ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpadech spojov´ano s uˇzivatelsk´ ym u ´ˇctem. D´ale se d´a propojit s identifikac´ı oddˇelen´eho k´ odu PIN, ale i s takzvanou nezapomenutelnou informac´ı (Get Safe Online, 2012a). Rizika slab´ eho hesla • • • • •
Dostupnost k vaˇsemu bankovn´ımu u ´ˇctu N´ akup za vaˇse pen´ıze. Vyd´ av´ an´ı se za vaˇsi osobu na soci´aln´ıch s´ıt´ıch. Odes´ıl´ an´ı email˚ u vaˇs´ım jm´enem. Pˇr´ıstup k soukrom´ ym a jin´ ym citliv´ ym informac´ım (Get Safe Online, 2012a).
Pˇ redpoklady siln´ eho hesla Pro vytvoˇren´ı siln´eho hesla je tˇreba myslet na n´asleduj´ıc´ı pravidla, kter´a zvyˇsuj´ı kvalitu vaˇseho hesla: • • • •
Pouˇz´ıvat heslo Heslo by mˇelo b´ yt kombinac´ı velk´ ych a mal´ ych p´ısmen, ˇc´ıslic a symbol˚ u. Pouˇz´ıvat heslo o minim´ aln´ı d´elce osmi znak˚ u. S rostouc´ı d´elkou hesla tak´e roste doba na prolomen´ı (Get Safe Online, 2012a).
20
Na druhou stanu vyhnout bychom se mˇeli n´asleduj´ıc´ım v podstatˇe neuvˇedomovan´ ych prohˇreˇsk˚ um, kter´e mohou m´ıt za n´asledek ztr´atu jedineˇcnosti hesla: • Pouˇz´ıvat stejn´e heslo jako uˇzivatelsk´e jm´eno. • Nepouˇz´ıvat osobn´ı u ´daje jako jm´ena skuteˇcn´eho jm´ena, rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ıku nebo dom´ ac´ıch mazl´ıˇcku. • Uˇz´ıv´ an´ı hesla v podobˇe data narozen´ı. • Pouˇz´ıvat vˇseobecnˇe zn´ ama slova ˇci jm´ena. • Pouˇz´ıvat ˇc´ıseln´e posloupnosti. • Vyhnout se bˇeˇzn´ ym slov˚ um (Get Safe Online, 2012a).
2.6.1
Spr´ ava a u ´drˇ zba hesla
Bezpeˇcnostn´ı heslo je ned´ılnou souˇc´ast´ı i ostatn´ıch oblast´ı digit´aln´ı bezpeˇcnosti, ve kter´ ych se pr´ avˇe diskutuje jeho spr´ava, tvorba a pouˇzit´ı. Na port´alu Get Safe Online (2012a) uv´ ad´ı, ˇze ochr´ anit jedineˇcnost sv´eho hesla bychom mˇeli doc´ılit pravidelnou zmˇenou, nepouˇz´ıv´ an´ı hesla pˇred zraky jin´ ych osob a pokud moˇzno nesd´ılen´ım sv´eho hesla s jinou osobou. K doc´ılen´ı nejvyˇsˇs´ı ochrany je ide´aln´ı vytv´aˇret pro kaˇzd´ y uˇzivatelsk´ y u ´ˇcet odliˇsn´e heslo s co nejmenˇs´ı podobnost´ı. Nikdy nepos´ılejte bezpeˇcnostn´ı heslo pˇres email a jin´e komunikaˇcn´ı prostˇredky a vˇzdy mˇejte na pamˇeti, ˇze v´ as ˇz´ adn´ y administr´ator nepoˇz´ad´a o zasl´an´ı vaˇseho bezpeˇcnostn´ıho hesla.
2.7
Autorsk´ y z´ akon
Na ochranu autorsk´eho d´ıla se vztahuje autorsk´e pr´avo, kter´e chr´an´ı d´ılo a n´aroky tv˚ urce po urˇcitou dobu. Dle autorsk´eho pr´ava m´a tv˚ urce n´arok se rozhodnout jak s jeho d´ılem (filmy, p´ısnˇe, poˇc´ıtaˇcov´e programy. . . ) bude nakl´ad´ano. D´ale autor nebo osoba svˇeˇren´ a rozhoduje o moˇznosti prodeje, pron´ajmu, sd´ılen´ım na internetu, vystavov´ an´ım. Bez opr´avnˇen´ı, souhlasu nositele autorsk´ ych pr´av doch´az´ı k poruˇsen´ı autorsk´eho pr´ ava pˇri nakl´ad´an´ı s d´ılem a poruˇsen´ı vede k nepˇr´ızniv´ ym d˚ usledk˚ um (Filmynejsouzadarmo, 2014). V §2, odst. 1, z´ akon ˇc. 121/2000 Sb. v pln´em znˇen´ı je uvedeno, ˇze: pˇredmˇetem ” pr´ava autorsk´eho je d´ılo liter´arn´ı a jin´e d´ılo umˇeleck´e a d´ılo vˇedeck´e, kter´e je jedineˇcn´ ym v´ ysledkem tv˚ urˇc´ı ˇcinnosti autora a je vyj´adˇreno v jak´ekoliv objektivnˇe vn´ımateln´e podobnˇe vˇcetnˇe podoby elektronick´e, trvale nebo doˇcasnˇe, bez ohledu na ˇ e republiky) jeho rozsah, u ´ˇcel nebo v´ yznam.“(Sb´ırka z´akon˚ u Cesk´
2.7.1
Software a licence
Z´akladn´ım typem dohody o autorsk´ ych pr´avech je tzv. licence, licenˇcn´ı smlouva. Pomoc´ı licenˇcn´ı smlouvy autor poskytuje opr´avnˇen´ı k uˇzit´ı d´ıla za urˇcit´ ych podˇ edroˇ m´ınek, podle kter´ ych Stˇ n (2010) rozdˇeluje software do n´asleduj´ıc´ıch z´akladn´ıch kategori´ı: 21
• Shareware: zkuˇsebn´ı verzi, jinak placen´ y software. Omezen´e funkce a m˚ uˇze b´ yt i funkˇcnost. • Freeware: jde o programy, kter´e jsou zdarma, ale ne vˇzdy a u ´plnˇe. Nˇekter´e freeware se napˇr. nemohou pouˇz´ıvat ke komerˇcn´ım u ´ˇcel˚ um. • Trial: jedn´ a se o ˇcasovˇe omezenou licenci. Po uplynut´ı urˇcit´e doby m˚ uˇze pˇrestat fungovat. D´ al lze pouˇz´ıvat jen po zaplacen´ı pln´e verze. • Public domain: software, u kter´eho se jeho tv˚ urci dobrovolnˇe vzdali autorsk´ ych pr´ av. Lze program jakkoliv upravovat i volnˇe ˇs´ıˇrit. • Demo: funkˇcnˇe omezen´ a verze programu, nejˇcastˇeji demoverze her. • Opensource: tyto programy b´ yvaj´ı vˇetˇsinou zdarma. Jedn´a se o upraviteln´ y software s pˇr´ıstupn´ ym zdrojov´ ym k´odem. • Pln´ a verze zdarma: nevhodn´e platit tyto programy s freeware, tento software nelze volnˇe ˇs´ıˇrit, jedn´ a se o neomezen´e komerˇcn´ı programy. ˇ edroˇ • Adware: software poskytovan´ y zdarma, ale obsahuj´ı reklamu (Stˇ n, 2010).
22
3
Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost v kurikul´ arn´ıch dokumentech
St´atn´ı a ˇskoln´ı u ´roveˇ n je hlavn´ı produkc´ı kurikul´arn´ıch dokument˚ u (viz obr. 3), kde st´atn´ı u ´roveˇ n tvoˇr´ı N´ arodn´ı program vzdˇel´av´an´ı a R´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy. T´ımto zp˚ usobem vymezuje poˇc´ateˇcn´ı vzdˇel´an´ı ˇz´ak˚ u od 3 do 19 let jako celek a deklaruje hlavn´ı vzdˇel´ avac´ı r´amce do jednotliv´ ych etap pˇredˇskoln´ıho, z´akladn´ıho ˇ a stˇredn´ıho vzdˇel´ an´ı. Skoln´ ı u ´roveˇ n pˇredstavuje ˇskoln´ı vzdˇel´avac´ı programy, podle kter´ ych se ˇr´ıd´ı individu´ aln´ı vzdˇel´av´an´ı na jednotliv´ ych ˇskol´ach. Vˇsechny uveden´e vzdˇel´ avac´ı dokumenty je veˇrejnˇe pˇr´ıstupn´e pro pedagogickou i nepedagogickou veˇrejnost (Jeˇr´ abek, 2007a).
´ ´ STATN I ´ ˇ UROVEN
´ ´ ˇ AV ´ AN ´ ´ NARODN I PROGRAM VZDEL I ´ ´ VZDEL ˇ AVAC ´ ´ RAMCOV E I PROGRAMY RVP GV RVP PV
RVP ZV
Ostatn´ı RVP*
pˇr´ıloha RVP ZV–LMP
ˇ ´ SKOLN I ´ ˇ UROVEN
RVP SOV
ˇ ´ ˇ AVAC ´ ´ SKOLN I VZDEL I PROGRAMY
Legenda RVP PV – R´ amcov´ y vzdˇel´ avac´ı program pro pˇredˇskoln´ı vzdˇel´ av´ an´ı. RVP ZV – R´ amcov´ y vzdˇel´ avac´ı program pro z´ akladn´ı vzdˇel´ av´ an´ı a pˇr´ıloha R´ amcov´eho vzdˇel´ avac´ıho programu pro z´ akladn´ı vzdˇel´ av´ an´ı upravuj´ıc´ı vzdˇel´ av´ an´ı ˇza ´k˚ u s lehk´ ym ment´ aln´ım postiˇzen´ım (RVP ZV–LMP). RVP GV – R´ amcov´ y vzdˇel´ avac´ı program pro gymnazi´ aln´ı vzdˇel´ av´ an´ı. RVP SOV – R´ amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy pro stˇredn´ı odborn´e vzdˇel´ av´ an´ı. * Ostatn´ı RVP – r´ amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy, kter´e kromˇe v´ yˇse uveden´ ych vymezuje ˇskolsk´ y z´ akon – R´ amcov´ y vzdˇel´ avac´ı program pro z´ akladn´ı umˇeleck´e vzdˇel´ av´ an´ı, R´ amcov´ y vzdˇel´ avac´ı program pro jazykov´e vzdˇel´ av´ an´ı, pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı.
Obr. 3: Syst´em kurikul´arn´ıch dokument˚ u (Jeˇr´abek, 2007a)
3.1
R´ amcov´ e vzdˇ el´ avac´ı programy
ˇ e republiky (d´ale MSMT ˇ ˇ na sv´em Ministerstvo ˇskolstv´ı ml´ adeˇze a tˇelov´ ychovy Cesk´ CR) port´ ale publikuje r´ amcov´e vzdˇel´avac´ı programy, kter´e jsou zpracov´any konkr´etnˇe pro
23
jednotliv´e obory vzdˇel´ an´ı. V nich jsou konkr´etnˇe uvedeny jak c´ıle vzdˇel´an´ı, kompetence ˇ ˇ stanovuje pravidla a obsah vˇcetnˇe oˇcek´ avan´ ych v´ ysledk˚ u. V podstatˇe t´ım MSMT CR ˇ a r´amce pro tvorbu vlastn´ıch ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u i uˇcebn´ıch pl´an˚ u. Skoln´ ı vzdˇel´ avac´ı programy z´ akladn´ıch ˇskol, stˇredn´ıch ˇskol a gymn´azi´ı vych´az´ı z r´amcov´ ych vzdˇel´ avac´ıch program˚ u a pravidel v nich uveden´ ych (N´arodn´ı u ´stav pro vzdˇel´av´an´ı, 2013). V §3, odst. 2, z´ akon ˇc. 561/2004 Sb. v pln´em znˇen´ı je uvedeno, ˇze: pro kaˇzd´ y ” obor vzdˇel´ an´ı v z´ akladn´ım a stˇredn´ım vzdˇel´av´an´ı a pro pˇredˇskoln´ı, z´akladn´ı umˇeleck´e a jazykov´e vzdˇel´ av´ an´ı se vyd´ avaj´ı r´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy. R´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy vymezuj´ı povinn´ y obsah, rozsah a podm´ınky vzdˇel´av´an´ı; jsou z´avazn´e pro ˇ e republiky) tvorbu ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u.“(Sb´ırka z´akon˚ u Cesk´ R´amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy z´akladn´ıho vzdˇel´an´ı vedou ˇz´aky k dos´ahnut´ı z´akladn´ı ˇ ak by mˇel z´ıskat element´arn´ı dovednosti v ovl´ad´an´ı u ´rovni informaˇcn´ı gramotnosti. Z´ v´ ypoˇcetn´ı techniky a modern´ıch informaˇcn´ıch syst´emech. D´ale by si mˇel osvojit praktick´e znalosti v´ ypoˇcetn´ı techniky, zahrnuj´ıc´ı orientaci v informaˇcn´ım svˇetˇe, pracovat s informacemi a vˇedˇet, jak je vyuˇz´ıt v dalˇs´ım vzdˇel´av´an´ı i praktick´em ˇzivotˇe. V dneˇsn´ı dobˇe, kdy doch´az´ı k rychl´emu rozvoji a rozˇsiˇrov´an´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky je tato vzdˇel´ avac´ı oblast zaˇrazena jako povinn´a souˇc´ast z´akladn´ıho vzdˇel´an´ı prvn´ıho a druh´eho stupnˇe z´ akladn´ı ˇskoly a je nezbytn´ ym pˇredpokladem pro budouc´ı vyuˇzit´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky. R´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy z´akladn´ıho vzdˇel´an´ı po obsahov´e str´ ance bezpeˇcnosti zahrnuj´ı tyto digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ı prvky: respektov´ an´ı pr´ av k duˇsevn´ımu vlastnictv´ı, ochrana data pˇred poˇskozen´ım, ztr´atou a zneuˇzit´ım (Jeˇr´ abek, 2007a). Na informaˇcn´ı gramotnost dosaˇzenou na z´akladn´ı ˇskole d´ale navazuje v´ yuka informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı na gymn´azi´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach, kde r´amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy prohlubuj´ı ˇz´akovi znalosti v´ ypoˇcetn´ı techniky. R´amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy gymn´ azi´ı d´ale vedou ˇz´aka k pokroˇcilejˇs´ımu vyuˇzit´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky v oblasti aplikov´ an´ı pokroˇcilejˇs´ıch funkc´ı, zpracov´an´ı informac´ı a sezn´am´ı se s informatikou jako vˇedn´ım oborem, kter´ y zkoum´a informaˇcn´ı technologie z hlediska pouˇz´ıvan´eho hardwaru i softwaru. R´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy gymn´azi´ı po obsahov´e str´ ance bezpeˇcnosti navazuj´ı na jiˇz z´ıskan´e znalosti na z´akladn´ı ˇskole a d´ale se vˇenuj´ı ochranˇe dat pˇred zneuˇzit´ım a poˇskozen´ım, antivirov´e ochranˇe, bezpeˇcnostn´ım prvk˚ um, z´ alohov´ an´ı dat, ochranˇe osobn´ıch u ´daj˚ u a autorsk´emu pr´avu (Jeˇr´ abek, 2007b). R´amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy stˇredn´ıch ˇskol nejsou jednotn´e pro vˇsechny stˇredn´ı ˇskoly, ale dˇel´ı se do kategori´ı dle oborov´eho zamˇeˇren´ı. Hloubka a rozsah v´ yuky informaˇcn´ıch technologi´ı se v tomto pˇr´ıpadˇe liˇs´ı u stˇredn´ıch ˇskol se zamˇeˇren´ım na v´ ypoˇcetn´ı techniku a u stˇredn´ıch ˇskol bez zamˇeˇren´ı na v´ ypoˇcetn´ı techniku. Od toho se d´ale odv´ıj´ı vzdˇel´avac´ı obsah a oˇcek´ avan´e v´ ystupy (N´arodn´ı u ´stav pro vzdˇel´av´an´ı, 2013).
3.2
ˇ Skoln´ ı vzdˇ el´ avac´ı programy
ˇ Skoln´ ı vzdˇel´ avac´ı program jakoˇzto kurikul´arn´ı dokument umoˇzn ˇuje formulovat pˇredstavy k doc´ılen´ı nejvhodnˇejˇs´ıho a jedineˇcn´eho zp˚ usobu vzdˇel´av´an´ı na dan´e ˇskole. 24
Tvorba vlastn´ıho ˇskoln´ıho vzdˇel´avac´ıho programu je pˇr´ıleˇzitost pro jednotliv´e uˇcitel´e vyj´ adˇrit vlastn´ı u ´sil´ı a zkuˇsenosti, kter´e vedou k vytvoˇren´ı pˇredstavy o realizaci poˇzadavk˚ u uveden´ ych v r´ amcov´ ych vzdˇel´avac´ıch programech, vymezen´ı vzdˇel´avac´ıho obsahu, oˇcek´ avan´ ych v´ ystup˚ u atp. Z´akladn´ı ˇskoly pˇri tvorbˇe vlastn´ıho ˇskoln´ıho vzdˇel´ avac´ıho programu vych´az´ı ze struktury ˇskoln´ıho vzdˇel´avac´ıho programu uveden´eho v r´ amcov´em vzdˇel´ avac´ım programu z´akladn´ıho vzdˇel´an´ı (Jeˇr´abek, 2005c). Pˇri tvorbˇe ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u stˇredn´ı ˇskol je nutn´e prov´est anal´ yzu podm´ınek ˇskoly, pˇri kter´e se stanov´ y hlavn´ı z´amˇery a vzdˇel´avac´ı ˇcinnosti dan´e ˇskoly. Pro kaˇzd´ y obor vzdˇel´ an´ı, ke kaˇzd´emu r´amcov´emu programu se zpracuje samostatn´ y ˇskoln´ı vzdˇel´ avac´ı program. Na z´akladˇe r´amcov´eho vzdˇel´avac´ıho programu je stanoveno potˇrebn´e uˇcivo a jeho obsah a rozsah se ned´a redukovat. Koncepce jednotliv´ ych pˇredmˇet˚ u dan´e ˇskoly je zaloˇzena na priorit´ach a celkov´em pojet´ı vzdˇel´ avac´ı strategie, kter´ a se odr´aˇz´ı v dan´em oboru (Kaˇsparov´a, 2012).
3.3
Digit´ aln´ı bezpeˇ cnost u maturitn´ı zkouˇsky
Od ˇz´ aka stˇredn´ı ˇskoly ˇci gymn´azia se u maturitn´ı zkouˇsky z informatiky oˇcek´av´a, ˇze bude prakticky a teoreticky ovl´adat vybran´e digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ı okruhy. ˇ ak s porozumˇen´ım pouˇz´ıv´ Z´ a antivirov´ y program, firewall a ostatn´ı bezpeˇcnostn´ı n´astroje. Dok´ aˇze vysvˇetlit problematiku ˇs´ıˇren´ı poˇc´ıtaˇcov´ ych vir˚ u a jin´eho ˇskodliv´eho softwaru. Zn´ a metody jak se br´anit u ´tok˚ um pˇres webov´e str´anky a elektronickou poˇstu. Dok´ aˇze aplikovat z´ asady tvoˇren´ı bezpeˇcn´eho hesla a dovede chr´anit sv´a data pˇred ztr´ atou, odcizen´ım a zneuˇzit´ım. Je si vˇedom podstaty autorsk´eho z´akona, pr´ava autorsk´em ve vztahu k softwaru a charakterizovat r˚ uzn´e druhy licenc´ı softwaru. Katalog poˇzadavk˚ u obsahovˇe zahrnuje ˇsirok´e spektrum t´emat. Nicm´enˇe zm´ınˇen´e digit´ alnˇe-bezpeˇcnostn´ı okruhy obsahuj´ıc´ı obecn´e bezpeˇcnostn´ı z´asady, etick´e z´asady a pr´ avn´ı normy souvisej´ıc´ı s informatikou a vˇseobecn´e zabezpeˇcen´ı poˇc´ıtaˇce jsou oˇcek´ avan´ ymi poˇzadavky vymezen´ ymi v katalogu poˇzadavk˚ u zkouˇsek spoleˇcn´e ˇc´asti maturitn´ı zkouˇsky z informatiky vyˇsˇs´ı a z´akladn´ı u ´rovnˇe obt´ıˇznosti (Ministerstvo ˇskolstv´ı, ml´adeˇze a tˇelov´ ychovy, 2010).
4
Souvisej´ıc´ı v´ yzkumy
Eckerov´ a, Doˇcekal (2013) uv´ad´ı, ˇze za uplynul´a l´eta se zmˇenil vztah mezi rodiˇci a dˇetmi. Nach´ az´ı se zde generaˇcn´ı propast, coˇz v tomto pˇr´ıpadˇe znamen´a, ˇze rodiˇce nejsou vybaveni znalostmi potˇrebn´ ymi k pomoci dˇetem v oblasti v´ ypoˇcetn´ı techniky. Dˇeti pˇredbˇehly sv´e rodiˇce ve znalosti digit´aln´ıch technologi´ı a proto rodiˇce nemohou dostateˇcnˇe vychov´ avat sv´e potomky k bezpeˇcnosti v digit´aln´ım svˇetˇe. Dˇeti jsou v tomto smˇeru na vyˇsˇs´ı u ´rovni, uˇc´ı sv´e rodiˇce jak se v tomto svˇetˇe pohybovat a jak pouˇz´ıvat v´ ypoˇcetn´ı techniku. Dˇeti uˇz t´emˇeˇr nerozliˇsuj´ı virtu´aln´ı svˇet od svˇeta re´aln´eho a je tedy nesporn´e, ˇze v pouˇz´ıv´an´ı informaˇcn´ıch technologi´ı m˚ uˇzeme oˇcek´ avat nebezpeˇc´ı, jak je tomu i ve svˇetˇe re´aln´em. Jak uv´ ad´ı Haddon (2012), kaˇzd´ y den je 75 % ˇcesk´ ych dˇet´ı online a zbyl´ ych 22 % ˇcesk´ ych dˇet´ı je online jednou aˇz dvakr´at t´ ydnˇe. Z domova je pˇripojeno k internetu 99 % dˇet´ı 25
z toho 63 % dˇet´ı je pˇripojeno z vlastn´ıho pokoje. D´ale 27 % ˇcesk´ ych dˇet´ı se stalo obˇetmi ˇsikany a z toho 7 % ˇsikany kybernetick´e. Dalˇs´ım zar´aˇzej´ıc´ım faktem je, ˇze ˇ e dˇeti 44 % ˇcesk´ ych dˇet´ı bylo v online kontaktu s lidmi, kter´e v˚ ubec neznaly. Cesk´ patˇr´ı v Evropsk´em mˇeˇr´ıtku k nadpr˚ umˇeru v pouˇz´ıv´an´ı internetu a s pomˇernˇe vysok´ ym v´ yskytem online rizik oproti jin´ ym Evropsk´ ym zem´ım. Pˇredstavuje to v´ yzvu jak pro ˇskoly, tak rodiˇce a jin´e odpovˇedn´e osoby v zajiˇstˇen´ı bezpeˇcn´eho prostˇred´ı pro dˇeti a pomoc dˇetem vypoˇr´ adat se s tˇemito riziky. Dˇeti by mˇely b´ yt vzdˇel´av´ani v tomto smˇeru v´ıce ve ˇskole, nebot’ na rodiˇcovsk´e rady mnohdy nen´ı br´an zˇretel (Haddon, 2012). Byron (2008) uv´ ad´ı, ˇze kl´ıˇcov´ ym bodem k zvl´adnut´ı souˇcasn´ ych a potenci´aln´ıch rizik t´ ykaj´ıc´ıch se pr´ avˇe digit´ alnˇe-bezpeˇcnostn´ı problematiky se st´av´a ˇskola. Informaˇcn´ı technologie si jiˇz naˇsly m´ısto v tomto prostˇred´ı a proto by mˇela ˇskola b´ yt hlavn´ım akt´erem ve v´ ychovˇe a vzdˇel´ av´ an´ı v oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti.
26
5 5.1
Vlastn´ı v´ yzkum Metoda pr´ ace
Vzhledem k faktu, ˇze byla zvolena kvalitativn´ı forma v´ yzkumu, tak byla vyuˇzita metoda dotazov´ an´ı a to za pomoc´ı techniky polostrukturovan´ ych rozhovor˚ u.
5.2
Charakteristika v´ yzkumn´ eho souboru Zn´ azornˇ en´ı vybran´ ych respondent˚ u pro v´ yzkum Vybran´ a z´ akladn´ı ˇskola, stˇredn´ı ˇskola nebo gymn´ azium
Poˇ cet absolvent˚ u zaˇrazen´ ych do v´ yzkumu. (IT/bez IT)
Poˇ cet uˇ citel˚ u zaˇrazen´ ych do v´ yzkumu
Vyˇsˇs´ı odborn´ a ˇskola, Stˇredn´ı ˇskola, Centrum ´ ı odborn´ e pˇr´ıpravy, Sezimovo Ust´
2/2
2
Stˇredn´ı odborn´ a ˇskola veterin´ arn´ı, mechanizaˇ cn´ı a zahradnick´ a a Jazykov´ a ˇskola s pr´ avem st´ atn´ı jazykov´ e zkouˇsky
2/2
1
Stˇredn´ı ˇskola spoj˚ u a informatiky
2/2
2
Stˇredn´ı pr˚ umyslov´ a ˇskola strojn´ı a elektrotechnick´ a
2/2
1
Obchodn´ı akademie, Husova 1
3/0
1
Z´ akladn´ı ˇskola Kubatova
3/0
1
Z´ akladn´ı ˇskola Dukelsk´ a
3/0
1
Z´ akladn´ı ˇskola Rudolfov
3/0
1
Z´ akladn´ı ˇskola, Matice ˇskolsk´ e3
3/0
1
Z´ akladn´ı ˇskola Liˇsov
3/0
1
Gymn´ azium J´ırovcova
3/0
1
Gymn´ azia J. V. Jirs´ıka
3/0
1
ˇ Gymn´ azium Cesk´ a a Olympijsk´ ych nadˇ ej´ı
3/0
1
Obr. 4: Zn´ azornˇen´ı vybran´ ych respondent˚ u pro v´ yzkum
U kaˇzd´e mnou zvolen´e z´ akladn´ı ˇskoly byly uskuteˇcnˇeny tˇri rozhovory s absolventy a jeden rozhovor s faktick´ ym vyuˇcuj´ıc´ım vybran´ ych absolvent˚ u. U kaˇzd´e stˇredn´ı ˇskoly byli dotazov´ ani dva absolventi oboru zamˇeˇren´eho na informaˇcn´ı technologie a dva absolventi bez zamˇeˇren´ı na informaˇcn´ı technologie. Z´aroveˇ n byl uskuteˇcnˇen vˇzdy alespoˇ n jeden rozhovor s vyuˇcuj´ıc´ım vybran´ ych absolvent˚ u. Tˇri absolventi a jeden vyuˇcuj´ıc´ı byli dotazov´ an´ı v r´ amci vybran´ ych gymn´azi´ı (viz obr. 4).
27
Hlavn´ım krit´eriem v´ ybˇeru bylo absolvov´an´ı vybran´e z´akladn´ı ˇskoly, stˇredn´ı ˇskoly nebo gymn´ azia v Jihoˇcesk´em kraji. Jednalo se o souˇcasn´e studenty prvn´ıho roˇcn´ıku stˇredn´ıch ˇskol nebo studenty prvn´ıho roˇcn´ıku vysok´ ych ˇskol. Absolventi vybran´ ych ˇskol byli vyb´ır´ ani n´ ahodnˇe, jedinou podm´ınkou byla ochota uskuteˇcnit rozhovor. Pro naplnˇen´ı komplexn´ıho pohledu na danou problematiku byl vybr´an c´ılen´ y doplˇ nkov´ y soubor uˇcitel˚ u vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol, stˇredn´ıch ˇskol a gymn´azi´ı, kteˇr´ı vyuˇcuj´ı informaˇcn´ı technologie a digit´aln´ı bezpeˇcnost. Uˇcitel´e, kteˇr´ı byli vybr´ani museli splˇ novat krit´erium faktick´e v´ yuky respondent˚ u.
5.3
V´ ybˇ er ˇskol
V´ ybˇer vˇsech typ˚ u z´ akladn´ıch ˇskol, stˇredn´ıch ˇskol a gymn´azi´ı v Jihoˇcesk´em kraji byl n´ahodn´ y. Stˇredn´ı ˇskoly byly vyb´ır´any dle zamˇeˇren´ı, tak aby c´ılov´ y vzorek respondent˚ u obsahoval absolventy stˇredn´ıch ˇskol se zamˇeˇren´ım na v´ ypoˇcetn´ı techniku a stˇredn´ıch ˇskol bez zamˇeˇren´ı na v´ ypoˇcetn´ı techniku. Pomˇer typ˚ u ˇskol byl zachov´ an dle pomˇeru, kter´ y je v r´ amci Jihoˇcesk´eho kraje, kde r´amcovˇe na dvˇe stˇredn´ı odborn´e ˇskoly pˇripad´ a jedno gymn´ azium. Typ gymn´azia (ˇctyˇrlet´e, v´ıcelet´e) nebyl pro v´ ybˇer relevantn´ım krit´eriem, vzhledem k faktu, ˇze zkoum´ani jsou absolventi, jejichˇz znalosti by mˇeli b´ yt shodn´e.
5.4
Metody v´ yzkumu
Pro z´ısk´ an´ı aktu´ aln´ıho obrazu zn´azorˇ nuj´ıc´ıho stav v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych z´ akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach byla anal´ yza v´ ysledk˚ u provedena pomoc´ı deskriptivn´ıho popisu. Jednalo se o srovn´ an´ı poˇzadavk˚ u uveden´ ych ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech, znalost´ı ˇz´ ak˚ u a zp˚ usobu v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti, kde byly hled´any rozd´ıly a odchylky mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy a znalostmi digit´aln´ı bezpeˇcnosti u absolvent˚ u vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol, stˇredn´ıch ˇskol a gymn´azi´ı. Pro m˚ uj v´ yzkum bylo d˚ uleˇzit´e zjistit s ˇc´ım se absolventi ve v´ yuce informatiky setkali a v jak´em rozsahu. Na z´ akladˇe rozhovor˚ u s uˇciteli vybran´ ych z´akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol byly hled´any rozd´ıly mezi v´ ypovˇed’mi uˇcitele, ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy a samotn´ ymi respondenty. Pro m˚ uj v´ yzkum bylo d˚ uleˇzit´e zjistit do jak´e hloubky a v jak´em rozsahu uˇcitel´e uˇc´ı digit´ aln´ı bezpeˇcnost na vybran´ ych stˇredn´ıch a z´akladn´ıch ˇskol´ach. Digit´ aln´ı bezpeˇcnost je vymezena na oblast v´ yuky z´alohov´an´ı dat, pouˇz´ıv´an´ı softwarov´ ych bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u, bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu vˇcetnˇe spr´avy bezpeˇcnostn´ıch hesel a problematiku autorsk´eho z´akona. V pr˚ ubˇehu anal´ yzy dat mohlo doj´ıt k neshodˇe mezi v´ ypovˇed’mi respondent˚ u vybran´e ˇskoly a to v rozsahu a hloubce z´ıskan´ ych znalost´ı z v´ yuky. V tomto pˇr´ıpadˇe bylo pˇrihl´ednuto k v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho vybran´e ˇskoly.
28
5.4.1
V´ yzkumn´ e ot´ azky
V´ yzkumn´e ot´ azky byly stanoveny a zamˇeˇruj´ı se na vybranou problematiku: • V´ yzkumn´ a ot´ azka 1 – Liˇs´ı se v´ ypovˇedi respondent˚ u (absolvent˚ u) vybran´e ˇskoly ohlednˇe digit´aln´ı bezpeˇcnosti? – Jak a v ˇcem se liˇs´ı v´ ypovˇedi uˇcitel˚ u v´ ypoˇcetn´ı techniky a jejich ˇz´ak˚ u ohlednˇe digit´ aln´ı bezpeˇcnosti? • V´ yzkumn´ a ot´ azka 2 – Kooperuj´ı v´ ypovˇedi ˇz´ak˚ u s obsahem, kter´ y je uveden ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech? – Odpov´ıdaj´ı v´ ypovˇedi uˇcitel˚ u obsahu, vzdˇel´ avac´ıch programech?
29
kter´ y je uveden ve ˇskoln´ıch
5.5
V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych stˇredn´ıch ˇskol
´ ı Stˇredn´ı ˇskola, Centrum odborn´ e pˇr´ıpravy Sezimovo Ust´ ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
B3
RVP
A1 B1
C
D
E2
A2B1B2 E1 E2 B1B3
A1
A B1B4E2E1
B4
B2 B3
ˇ SVP
ˇ SVP C: Bezpeˇcnost na internetu D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti 2: Praktick´ e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall 4: Ostatn´ı
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
• Pouze IT nebo ostatn´ı obory
´ ı Obr. 5: V´ysledky anal´yzy: Stˇredn´ı ˇskola, Centrum odborn´e pˇr´ıpravy Sezimovo Ust´
Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. V pr˚ uniku mnoˇziny uˇcitel˚ u a respondent˚ u lze poznat, ˇze oblast v´ yuky spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla a licenˇcn´ı rozdˇelen´ı u obor˚ u bez IT zamˇeˇren´ı se shoduj´ı v z´ıskan´ ych znalostech absolvent˚ u a v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch, kter´ a reprezentuje soubor pedagog˚ u, kteˇr´ı na ˇskole uˇc´ı, pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı tvrd´ı, ˇze se vˇenuje v´ yuce firewall a bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu. Nicm´enˇe se neshoduje s v´ ypovˇed´ı vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Z mnoˇziny ˇz´ ak˚ u pozn´ ame, ˇze absolventi byli uˇceni teorii z´alohov´an´ı dat, u kter´e vyuˇcuj´ıc´ı neuvedl, ˇze se vybran´e oblasti vˇenuje. D´ale ˇz´aci IT obor˚ u z´ıskali ve v´ yuce znalosti v oblasti rizik a hrozeb, kter´ ym lze ˇcelit na internetu a firewall, u kter´eho se ˇ liˇs´ı v rozsahu. V pr˚ uniku mnoˇzin uˇcitele a SVP je shoda ve v´ yuce teorie z´alohov´an´ı dat, ovˇsem neshoduje se v hloubce a rozsahu s ˇz´aky. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti praktick´ ych znalost´ı z´alohov´an´ı dat a autorsk´eho z´akona. D´ale jsou zde shody v oblasti antivirov´e ochrany a licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru u IT obor˚ u a teorie z´ alohov´ an´ı dat u obor˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje 30
shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblastech z´ alohov´ an´ı dat, hrozeb a rizik, kter´ ym lze ˇcelit na internetu a autorsk´eho z´akona. D´ ale je zde shoda u licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru a nutnosti aktualizace operaˇcn´ıho syst´emu. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 1.
Stˇredn´ı odborn´ a ˇskola veterin´ arn´ı, mechanizaˇ cn´ı a zahradnick´ a a Jazykov´ a ˇskola s pr´ avem st´ atn´ı jazykov´ e zkouˇsky ´ ZˇACI
ˇ ´ UCITEL E
RVP
B1 B3
D2 D1 B2 C E2
B3
A1E2A2 E1B1
A B1E1
B4 E2
ˇ SVP
ˇ SVP C: Bezpeˇcnost na internetu D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Praktick´e znalosti 2: Teoretick´ e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall 4: Ostatn´ı
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
• Pouze IT nebo ostatn´ı obory
Obr. 6: V´ysledky anal´yzy: Stˇredn´ı odborn´a ˇskola veterin´arn´ı, mechanizaˇcn´ı a zahradnick´ a a Jazykov´ a ˇskola s pr´avem st´atn´ı jazykov´e zkouˇsky
Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. V pr˚ uniku mnoˇziny uˇcitel˚ u a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast v´ yuky bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu, antivirov´e ochrany, teorie spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla je naplˇ nov´ana. U IT obor˚ u doch´ az´ı ke shodˇe u praktick´ ych dovednost´ı spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla, oproti obor˚ um bez zamˇeˇren´ı, kde se vyskytuje shoda u licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru. Mnoˇzina ˇz´ak˚ u d´ale reprezentuje z´ıskan´e znalosti z v´ yuky v oblasti hrozeb a rizik, kter´ ym lze ˇcelit na internetu u obor˚ u bez IT zamˇeˇren´ı a z´ıskan´e znalosti v oblasti firewall u IT obor˚ u, o kter´e se vyuˇcuj´ıc´ı nezmiˇ nuje. Mnoˇzina vyuˇcuj´ıc´ıho zobrazuje pˇr´ıtomnost v´ yuky firewall, ovˇsem neshoduje se z´ıskan´ ymi znalostmi ˇz´ ak˚ u. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti praktick´ ych znalost´ı z´alohov´an´ı dat a autorsk´eho z´akona. D´ale je zde shoda
31
u obor˚ u zamˇeˇren´ ych na IT v oblastech licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru, hrozeb a rizik, kter´ ym zle ˇcelit na internetu a teorie z´alohov´an´ı dat. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblastech z´ alohov´ an dat, autorsk´eho z´akona a hrozeb a rizik, kter´ ym lze ˇcelit na internetu. Oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 2.
Stˇredn´ı ˇskola spoj˚ u a informatiky ´ ZˇACI
ˇ ´ UCITEL E
RVP
B3 B2
B1
D1 E B3
B3 B2 D2
A2A1B1 E
A B1 E
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Praktick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Teoretick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
• Pouze IT nebo ostatn´ı obory
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 7: V´ysledky anal´yzy: Stˇredn´ı ˇskola spoj˚ u a informatiky Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. V pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast v´ yuky teorie spr´avy bezpeˇcnostn´ıch hesel a autorsk´eho z´akona je naplˇ nov´ana. D´ale u obor˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT u oblast´ı firewall a hrozeb a rizik, kter´ ym lze ˇcelit na internetu. Mnoˇzina ˇz´ak˚ u d´ale reprezentuje z´ıskan´e znalosti z v´ yuky v oblasti antivirov´e ochrany a praktick´ ych znalostech spr´ avy bezpeˇcnostn´ıho hesla. V mnoˇzinˇe ˇz´ak˚ u se d´ale nach´az´ı oblast v´ yuky bezpeˇcnostn´ıho prvku firewall u IT obor˚ u, nicm´enˇe se neshoduje v rozsahu s v´ ypovˇed´ı vyuˇcuj´ıc´ıho. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti autorsk´eho z´akona, teorie z´ alohov´ an´ı dat a u IT obor˚ u tak´e praktick´e znalosti z´alohov´an´ı dat a hrozby a rizika. 32
Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblastech z´ alohov´ an´ı dat a autorsk´eho z´akona. D´ale v oblasti hrozeb a rizik u IT obor˚ u. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´ an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 3.
Stˇredn´ı pr˚ umyslov´ a ˇskola strojn´ı a elektrotechnick´ a ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
A1 B2
RVP
B1 E2 B2
A2 E1
A
E1
B1 B1 A1
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Praktick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Teoretick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
• Pouze IT nebo ostatn´ı obory
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 8: V´ysledky anal´yzy: Stˇredn´ı pr˚ umyslov´a ˇskola strojn´ı a elektrotechnick´a Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. V mnoˇzinˇe ˇz´ ak˚ u m˚ uˇzeme pozorovat, ˇze se absolventi ve v´ yuce setkali s oblast´ı antivirov´e ochrany a licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru. D´ale v oblasti hrozeb a rizik, kter´ ym lze ˇcelit na internetov´ ych str´ank´ach u obor˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT. Mnoˇzina uˇcitel˚ u vyjadˇruje oblasti, kter´ ym se ve v´ yuce vyuˇcuj´ıc´ı vˇenuje a jsou to oblasti praktick´eho z´ alohov´an´ı dat a antivirov´e ochrany, ovˇsem neshoduj´ı s v´ ypovˇed’mi ˇz´ ak˚ u. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti teorie z´ alohov´ an´ı dat a autorsk´eho z´akona. V mnoˇzinˇe ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u se nach´ az´ı oblast praktick´eho z´alohov´an´ı dat, kter´a nen´ı naplˇ nov´ana a ˇz´aci tvrd´ı, ˇze se s vybranou oblast´ı ve v´ yuce nesetkali. U pr˚ uniku ˇz´ak˚ u a ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u je zˇrejm´e, ˇze praktick´e znalosti z´alohov´an´ı dat u IT obor˚ u jsou naplˇ nov´ any v porovn´ an´ı se ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy 33
v oblastech z´ alohov´ an´ı dat a teorie z´alohov´an´ı dat. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 4.
Obchodn´ı akademie, Husova 1 ˇ ´ UCITEL E B1 B3 C B2
´ ZˇACI
RVP
B1 D
E2 A E1 A
ˇ SVP
E1
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 9: V´ysledky anal´yzy: Obchodn´ı akademie, Husova 1 Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. V pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a respondent˚ u lze poznat, ˇze v oblasti v´ yuky antivirov´e ochrany se shoduj´ı. Mnoˇzina vyuˇcuj´ıc´ıho zn´azorˇ nuje oblasti, u kter´ ych vyuˇcuj´ıc´ı uv´ad´ı, ˇze se vˇenuje. Jsou to oblasti bezpeˇcn´e chov´an´ı na internetu, hrozby a rizika, kter´ ym lze ˇcelit na internetu, bezpeˇcnostn´ı prvek firewall a licenˇcn´ı rozdˇelen´ı software, ale neshoduj´ı s v´ ypovˇed’mi ˇz´ak˚ u. Z mnoˇziny ˇz´ak˚ u lze vyˇc´ıst, ˇze byli uˇceni spr´ avˇe bezpeˇcnostn´ıho hesla a hrozby a rizika, kter´ ym lze ˇcelit na internet, ovˇsem neshoduj´ı s tvrzen´ım vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti z´alohov´an´ı dat a teorie autorsk´eho z´akona. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblastech z´ alohov´ an´ı dat a teorie autorsk´eho z´akona. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 5.
34
5.6
V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych z´ akladn´ıch ˇskol
Z´ akladn´ı ˇskola Kubatova ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
RVP
B E2
E2 D
C A1
E1
A E1
A2
ˇ SVP
C
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 10: V´ysledky anal´yzy: Z´akladn´ı ˇskola Kubatova Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast v´ yuky softwarov´ ych bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u, spr´ avy bezpeˇcnostn´ıch hesel a licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı se shoduje v rozsahu z´ıskan´ ych znalost´ı ˇz´ak˚ u a v´ ypovˇed´ı uˇcitele. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu. V mnoˇzinˇe ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u je obsaˇzeno z´alohov´an´ı dat a teoretick´e znalosti autorsk´eho z´ akona. Ze strany uˇcitele nebyla potvrzena v´ yuka t´eto oblasti a ˇz´aci uv´ad´ı, ˇze se nesetkali s vybranou problematikou. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblastech praktick´ ych znalostech z´alohov´an´ı dat a autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´ an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 6.
35
Z´ akladn´ı ˇskola Dukelsk´ a ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
RVP
A1 B3
D2 A2 B1 B2
A1
D1 C E1
E
E2 C D1
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 11: V´ysledky anal´yzy: Z´akladn´ı ˇskola Dukelsk´a Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast praktick´eho z´alohov´an´ı dat, znalost hrozeb a rizik, praktick´ ych znalost´ı tvorby hesel se shoduj´ı ve v´ yuce a z´ıskan´ ych znalostech ˇz´ ak˚ u. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı se vˇenuje v´ yuce praktick´ ych postup˚ u z´alohov´an´ı dat a v´ yuce bezpeˇcnostn´ıho prvku firewall, nicm´enˇe se neshoduje s ˇz´aky a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblast´ı bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu, teoretick´ ych znalost´ı bezpeˇcnostn´ıho hesla a autorsk´eho z´akona. Licenˇcn´ı rozdˇelen´ı softwaru je vyuˇcov´ano a shoduje se s ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy, ale ˇz´ aci uv´ ad´ı, ˇze se s problematikou nesetkali. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 7.
36
Z´ akladn´ı ˇskola Rudolfov ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
RVP
B1 B2
D A2 C
E1
E2
A1 E
A1
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 12: V´ysledky anal´yzy: Z´akladn´ı ˇskola Rudolfov Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast teorie z´alohov´an´ı dat, bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu a spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla se shoduj´ı ve v´ yuce a z´ıskan´ ych znalostech ˇz´ ak˚ u. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı se vˇenuje v´ yuce antivirov´ ych program˚ u a moˇzn´ ym n´astrah´am a hrozb´am, nicm´enˇe se neshoduje s tvrzen´ım ˇz´ ak˚ u a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti teorie autorsk´eho z´akona. Paradoxn´ım jevem je shoda v´ ypovˇed´ı ˇz´ ak˚ u se ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru, navzdory faktu, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı neuvedl v´ yuku vybran´eho okruhu. Mnoˇzina ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u zahrnuje praktick´e znalosti z´alohov´an´ı dat, nicm´enˇe se neshoduje se s ostatn´ımi mnoˇzinami. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti praktick´ ych znalost´ı z´alohov´an´ı dat a autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´ azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´ an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 8.
37
Z´ akladn´ı ˇskola, Matice ˇskolsk´ e ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
B2
RVP
B2
B3 A2B1 D E C A1
E
C
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 13: V´ysledky anal´yzy: Z´akladn´ı ˇskola, Matice ˇskolsk´e Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblast hrozby a rizika, teorie z´alohov´ an´ı dat a spr´ avy bezpeˇcnostn´ıho hesla se shoduj´ı ve v´ yuce a z´ıskan´ ych znalostech respondent˚ u. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı uv´ad´ı v´ yuku antivirov´e ochrany, bezpeˇcnostn´ımu prvku firewall, nicm´enˇe se neshoduje s ˇz´aky a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Mnoˇzina ˇz´ak˚ u d´ale reprezentuje z´ıskan´e znalosti v oblasti antivirov´e ochrany, ovˇsem neshoduj´ı se s v´ ypovˇed´ı uˇcitele a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu a autorsk´eho z´akona. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti teorie z´ alohov´ an´ı dat autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´ azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 9.
38
Z´ akladn´ı ˇskola Liˇsov ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
RVP
B2 A2B1 C A1 E A1
ˇ SVP
E
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 14: V´ysledky anal´yzy: Z´akladn´ı ˇskola Liˇsov Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho a respondent˚ u lze poznat, ˇze oblasti praktick´eho z´alohov´ an´ı, hrozeb a rizik a bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu se shoduj´ı ve v´ yuce a z´ıskan´ ych znalostech ˇz´ ak˚ u. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı se vˇenuje v´ yuce antivirov´e ochrany, nicm´enˇe se neshoduje s v´ ypovˇed´ı ˇz´ak˚ u a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblast´ı autorsk´eho z´ akona a teorie z´ alohov´an´ı dat. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti teorie z´ alohov´ an´ı dat a autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´ azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 10.
39
5.7
V´ ysledky anal´ yzy vybran´ ych gymn´ azi´ı
Gymn´ azium J´ırovcova ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
B2
RVP
B2
B3 D1
A1 A B1 C
B3 B2
E E1
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 15: V´ysledky anal´yzy: Gymn´azium J´ırovcova Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblasti z´alohov´an´ı dat, hrozby a rizika a bezpeˇcn´e chov´ an´ı na internetu se shoduj´ı ve v´ yuce a z´ıskan´ ych znalostech ˇz´ak˚ u. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı uv´ad´ı v´ yuku antivirov´e ochrany, bezpeˇcnostn´ıho prvku firewall a teorii spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla, nicm´enˇe se neshoduje s v´ ypovˇed’mi ˇz´ ak˚ u a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti autorsk´eho z´akona. Mnoˇzina ˇz´ak˚ u d´ale prezentuje z´ıskan´e znalosti v oblasti antivirov´e ochrany, ovˇsem neshoduj´ı se s v´ ypovˇed´ı vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti teorie autorsk´eho z´ akona. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 11.
40
Gymn´ azia J. V. Jirs´ıka ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
B1
RVP
B1
B3 B2
B2
B3
A1
E1
D1 C
E2 E1
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
Obr. 16: V´ysledky anal´yzy: Gymn´azia J. V. Jirs´ıka Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho a ˇz´ak˚ u lze poznat, ˇze oblasti teorie spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla a bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu se shoduj´ı. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıho pozn´ ame, ˇze uˇcitel uv´ad´ı v´ yuku bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u a licenˇcn´ıho rozdˇelen´ı softwaru, nicm´enˇe se neshoduje s v´ ypovˇed’mi ˇz´ak˚ u a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Mnoˇzina ˇz´ ak˚ u d´ ale reprezentuje z´ıskan´e znalosti v oblasti teorie z´alohov´an´ı dat, ovˇsem neshoduj´ı se s vyuˇcuj´ıc´ım a ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ımi programy. Stˇredov´ y pr˚ unik vyjadˇruje shodu u vˇsech tˇr´ı mnoˇzin u oblasti teorie autorsk´eho z´akona. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti teorie z´ alohov´ an´ı dat a autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´ azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 12.
41
ˇ Gymn´ azium Cesk´ a a Olympijsk´ ych nadˇ ej´ı ˇ ´ UCITEL E
´ ZˇACI
RVP
A2 B
B3
D1
C
E2 E1 A1B2E1
A2
ˇ SVP
ˇ SVP D: Spr´ ava hesel 1: Teoretick´e znalosti
A: Z´ alohov´ an´ı dat 1: Teoretick´e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
2: Praktick´ e znalosti
E: Autorsk´ y z´ akon 1: Teoretick´e znalosti
B: Bezpeˇcnostn´ı prvky 1: Hrozby a rizika
2: Licenˇ cn´ı rozdˇ elen´ı
2: Antivirov´ a ochrana 3: Firewall
C: Bezpeˇcnost na internetu
ˇ a a Olympijsk´ Obr. 17: V´ysledky anal´yzy: Gymn´azium Cesk´ ych nadˇej´ı
Diagram tˇr´ı mnoˇzin zn´ azorˇ nuje v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho, v´ ypovˇedi absolvent˚ u a vymezen´e oblasti bezpeˇcnosti ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Z pr˚ uniku mnoˇzin vyuˇcuj´ıc´ıho a respondent˚ u lze poznat, ˇze oblasti bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu. Z mnoˇziny vyuˇcuj´ıc´ıch pozn´ame, ˇze vyuˇcuj´ıc´ı se vˇenuje v´ yuce bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u, praktick´emu z´alohov´an´ı dat, teorie spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla a autorsk´emu z´ akonu. Stˇredov´ y pr˚ unik vˇsech tˇr´ı mnoˇzin vyjadˇruje shodu u oblasti teorie autorsk´eho z´ akona. Diagram dvou mnoˇzin vyjadˇruje v´ yskyty a shody digit´aln´ı bezpeˇcnosti mezi r´amcov´ ymi a ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy. Pr˚ unik tˇechto dvou mnoˇzin vyjadˇruje shodu mezi ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy a r´amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy v oblasti teorie z´ alohov´ an´ı dat, antivirov´e ochrany a teorie autorsk´eho z´akona. Oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti mimo pr˚ unik zn´azorˇ nuj´ı v´ yskyt, ale neshoduj´ı se navz´ ajem. Konkr´etnˇejˇs´ı zpracov´an´ı naleznete v tabulce viz pˇr´ıloha 13.
42
6
Diskuze
V r´ amci empirick´e ˇc´ asti bakal´aˇrsk´e pr´ace jsem se rozhodl prov´est rozbor r´amcov´ ych a vybran´ ych ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u, kde jsem zjiˇst’oval jak´e prvky digit´aln´ı bezpeˇcnosti obsahuj´ı a v jak´e hloubce. D´ale jsem provedl vlastn´ı ˇsetˇren´ı, kdy jsem ovˇeˇroval v jak´em rozsahu a s jak´ ymi rozd´ıly jsou naplˇ nov´any vzdˇel´avac´ı poˇzadavky na vybran´ ych ˇskol´ ach. Z toho d˚ uvodu jsem se rozhodl vˇenovat u diskuzi vybran´ ym typ˚ um ˇskol oddˇelenˇe, k dos´ ahnut´ı co nejpodrobnˇejˇs´ımu popisu aktu´aln´ıho stavu v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti.
6.1
Diskuze k z´ akladn´ım ˇskol´ am
Prvn´ı ˇc´ ast´ı v´ yzkumn´e ˇc´ asti bylo zjistit, jak´e prvky digit´aln´ı bezpeˇcnosti jsou obsaˇzeny ˇ ve ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch programech vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol. Skoln´ ı vzdˇel´avac´ı programy vych´ azej´ı z r´ amcov´ ych vzdˇel´avac´ıch program˚ u z´akladn´ıch ˇskol, kter´a doporuˇcuj´ı v´ yuku digit´ aln´ı bezpeˇcnosti v rozsahu z´alohov´an´ı dat a autorsk´eho z´akona. V´ ysledky m´eho v´ yzkumu prokazuj´ı shodu r´amcov´ ych a ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u. Dalˇs´ı ˇc´ ast m´eho v´ yzkumu prok´azala ˇze tato shoda nemus´ı b´ yt zcela relevantn´ı pro vlastn´ı v´ yuku digit´aln´ı bezpeˇcnosti. Z m´eho pohledu se nejedn´ a o d˚ uleˇzit´ y faktor, protoˇze v´ yuka digit´aln´ı bezpeˇcnosti je na z´akladn´ıch ˇskol´ach na rozd´ıln´e u ´rovni. Nedoch´ az´ı k v´ yrazn´ ym neshod´am a na druhou stranu se mnohdy ˇskoln´ı vzdˇel´ avac´ı programy st´ avaj´ı pˇr´ınosnˇejˇs´ımi, neˇz r´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy. Oproti ˇskoln´ım vzdˇel´ avac´ım program˚ um doch´az´ı k deficitu znalost´ı a v´ yuky u oblasti z´alohov´ an´ı dat, u kter´e nejsou naplˇ nov´any vzdˇel´avac´ı poˇzadavky a ˇz´aci se s vybranou problematikou nesetk´ avaj´ı nebo jsou znalosti minim´aln´ı. V rozhovor˚ u s vyuˇcuj´ıc´ımi jsem dospˇel k z´ avˇeru, ˇze oblast z´alohov´an´ı dat se dost´av´a do u ´tlumu a vyuˇcuj´ıc´ı upˇrednostn´ı v´ yuku bezpeˇcn´eho chov´an´ı na internetu, kter´a se st´av´a opravdu dominantn´ı a vyuˇcuj´ıc´ı j´ı pˇrikl´adaj´ı velk´ y v´ yznam. Za dalˇs´ı pozitivn´ı aspekt v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol´ach je teoretick´a v´ yuka spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla a praktick´a v´ yuka autorsk´eho z´akona. Haddon (2012) tvrd´ı, ˇze kaˇzd´ y den je 75 % ˇcesk´ ych dˇet´ı online a zbyl´ ych 22 % ˇcesk´ ych dˇet´ı je online jednou aˇz dvakr´at t´ ydnˇe. Dalˇs´ım zar´aˇzej´ıc´ım faktem je, ˇze 44 % ˇ e dˇeti patˇr´ı ˇcesk´ ych dˇet´ı bylo v online kontaktu s lidmi, kter´e v˚ ubec neznaly. Cesk´ v Evropsk´em mˇeˇr´ıtku k nadpr˚ umˇeru v pouˇz´ıv´an´ı internetu a s pomˇernˇe vysok´ ym v´ yskytem online rizik oproti jin´ ym Evropsk´ ym zem´ım. Na z´akladˇe v´ ysledk˚ u m´e pr´ace a fakt˚ um uveden´ ym v´ yˇse se domn´ıv´am a trouf´am si tvrdit, ˇze ˇz´aci vybran´ ych ˇskol z´ısk´ avaj´ı dostateˇcn´e znalosti v oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti, nebot’ v´ yuka bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu je velice d˚ uleˇzit´a oproti ostatn´ım okruh˚ um v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych z´ akladn´ıch ˇskol´ach.
6.2
Diskuze k stˇredn´ım ˇskol´ am
Druhou ˇc´ ast´ı v´ yzkumn´e ˇc´ asti bakal´aˇrsk´e pr´ace bylo zjistit jak´e prvky digit´aln´ı bezpeˇcnosti jsou obsaˇzeny ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech vybran´ ych stˇredn´ıch 43
ˇskol´ ach, kde jsem kladl d˚ uraz na rozliˇsen´ı IT obor˚ u a obor˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT. Navzdory faktu, ˇze r´ amcov´e vzdˇel´avac´ı programy stˇredn´ıch ˇskol jsou odliˇsn´e, tak vˇsechny vybran´e r´ amcov´e vzdˇel´avac´ı programy deklaruj´ı v´ yuku oblasti z´alohov´an´ı dat a autorsk´ y z´ akon. Dalˇs´ı oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti uˇz jsou z´avisl´e na konkr´etn´ım ˇ r´amcov´ ym vzdˇel´ avac´ım programu. Skoln´ ı vzdˇel´avac´ı programy pokr´ yvaj´ı oblasti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti uveden´e v r´amcov´ ych vzdˇel´avac´ıch programech, kaˇzdop´adnˇe z rozboru vzdˇel´ avac´ıch program˚ u jsem dospˇel k z´avˇeru, kdy pouze jedna ˇskola z pˇeti zkouman´ ych ˇskol mˇela sv´e ˇskoln´ı vzdˇel´avac´ı programy u IT obor˚ u bohat´e ohlednˇe digit´ aln´ı bezpeˇcnosti a plnˇe pokr´ yvala nav´ıc oblast bezpeˇcnostn´ıch prvk˚ u. Z porovn´ an´ı d´ılˇc´ıch anal´ yz stˇredn´ıch ˇskol jsem zjistil, ˇze doch´az´ı k navazov´an´ı a k doplnˇen´ı chybˇej´ıc´ıch znalost´ı ze z´akladn´ıch ˇskol. V´ ysledky m´eho v´ yzkumu prokazuj´ı, ˇze znalosti z´ alohov´ an´ı dat na stˇredn´ıch ˇskol´ach jsou optim´aln´ı, a d´ale tak´e i softwarov´e bezpeˇcnostn´ı prvky. U rozhovor˚ u s uˇciteli jsem narazil na fakt, ˇze znalosti bezpeˇcn´eho chov´ an´ı na internetu by si mˇeli ˇz´aci odn´aˇset ze z´akladn´ı ˇskoly a proto se vˇenuj´ı problematice pouze okrajovˇe, nicm´enˇe v dostateˇcn´em rozsahu. Mimo jin´e vyuˇcuj´ıc´ı vyuˇcuj´ı oblasti spr´avy bezpeˇcnostn´ıho hesla, kter´ y nen´ı obsaˇzen v r´ amcov´ ych vzdˇel´ avac´ıch programech a r´amcovˇe ani ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. U oblasti autorsk´eho z´akona se na stˇredn´ıch ˇskol´ach rozˇsiˇruji toto t´ema o licenˇcn´ı rozdˇelen´ı softwaru, kter´e u z´akladn´ıch ˇskol chybˇelo. Z porovn´ an´ı v´ ypovˇed´ı ˇz´ ak˚ u IT obor˚ u a ˇz´ak˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT vypl´ yv´a shoda v rozsahu a hloubce z´ıskan´ ych digit´alnˇe-bezpeˇcnostn´ıch znalost´ı. Shodu m˚ uˇzeme vn´ımat pozitivnˇe, ale i negativnˇe. Pokud bychom se zamˇeˇrili na ˇz´aky bez zamˇeˇren´ı na IT, z´ıskan´e znalosti odpov´ıdaj´ı z´ıskan´ ym znalostem IT obor˚ u, navzdory faktu, ˇze ˇskoln´ı vzdˇel´ avac´ı programy obor˚ u bez zamˇeˇren´ı na IT neobsahuj´ı vybran´e okruhy. Ovˇsem na druhou stranu, IT obory v tomto pˇr´ıpadˇe str´adaj´ı. Z´ıskan´e znalosti neodpov´ıdaj´ı v rozsahu a hloubce ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ um vybran´ ych IT obor˚ u nebo v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıho ohlednˇe vyuˇcovan´e hloubky a rozsahu.
6.3
Diskuze k gymn´ azi´ım
Posledn´ı ˇc´ ast´ı m´e v´ yzkumn´e ˇc´asti bakal´aˇrsk´e pr´ace byl rozbor r´amcov´ ych a ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u u vybran´ ych gymn´azi´ı. Z rozboru vzdˇel´avac´ıch program˚ u jsem dospˇel k z´ avˇeru, kter´ y nen´ı optim´aln´ı. R´amcov´e vzdˇel´avac´ı programy jsou pˇr´ınosnˇejˇs´ı ve srovn´ an´ı s r´ amcov´ ymi vzdˇel´avac´ımi programy nˇekter´ ych stˇredn´ıch ˇskol. Obsahuj´ı oblasti praktick´eho z´ alohov´ an´ı dat a teorii autorsk´eho z´akona, d´ale zahrnuje i softwarov´e bezpeˇcnostn´ı prvky. U ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u vybran´ ych ˇskol se shoduj´ı pouze ˇc´ asteˇcnˇe. Z v´ yzkumu vypl´ yv´a, ˇze z´ıskan´e znalosti ˇz´ak˚ u jsou minim´aln´ı a nelze s jistotou tvrdit jak´e oblasti digit´aln´ı bezpeˇcnosti jsou dominantn´ı nebo v u ´tlumu. Doch´ az´ı k teoretick´emu pˇred´an´ı znalosti, ale faktick´a znalost t´eto problematiky se nepodaˇrila prok´azat. Vzhledem k faktu, ˇze na gymn´azi´ıch se vyuˇcuje vˇse obecnˇe a mus´ı pokr´ yt ˇsirok´e spektrum uˇciva, tak to plat´ı i u v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti. Vyuˇcuj´ıc´ı tvrd´ı, ˇze nen´ı dostatek ˇcasu pro v´ yuku t´eto oblasti, ale i pˇresto se snaˇz´ı pokr´ yt co nejˇsirˇs´ı spektrum. V´ ysledky m´eho v´ yzkumu prokazuj´ı jedin´e a to je dostateˇcn´a znalost bezpeˇcn´eho
44
chov´ an´ı na internetu. U ostatn´ıch oblast´ı nelze s urˇcitost´ı tvrdit, zda jsou naplˇ nov´any ’ vzdˇel´ avac´ı poˇzadavky, nebot v´ ypovˇedi vyuˇcuj´ıc´ıch a ˇz´ak˚ u jsou velice rozd´ıln´e a dosahuj´ı minim´ aln´ı shody.
45
7
Z´ avˇ er
Kvalitativn´ı formou v´ yzkumu bylo zjiˇstˇeno v jak´em rozsahu je na vybran´ ych ˇskol´ach vyuˇcov´ ana digit´ aln´ı bezpeˇcnost a jak rozs´ahl´e znalosti z´ıskali ˇz´aci na vybran´ ych ˇskol´ ach. D´ ale bylo provedeno porovn´an´ı d´ılˇc´ıch v´ ysledk˚ u vybran´ ych ˇskol se ˇskoln´ımi vzdˇel´ avac´ımi programy, d´ıky kter´emu bylo moˇzno dospˇet k z´avˇeru, zda jsou naplˇ nov´ any vzdˇel´ avac´ı poˇzadavky uveden´e v r´amcov´ ych a ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech. Po vyhodnocen´ı z´ıskan´ ych dat a rozboru ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u u z´akladn´ıch ˇskol se pˇrikl´ an´ım k z´ avˇeru, ˇze na mnou vybran´ ych z´akladn´ıch ˇskol´ach z´ıskan´e znalosti ˇz´ak˚ u odpov´ıdaj´ı rozsahu uˇciva vyuˇcovan´eho ve v´ yuce informatiky. Nebyl jsem schopen prok´ azat plnou shodu se ˇskoln´ımi vzdˇel´avac´ı programy. Nicm´enˇe, vzdˇel´avac´ı poˇzadavky, kter´e nejsou naplˇ nov´any, jsou nahrazeny jin´ ymi oblastmi digit´aln´ı bezpeˇcnosti, kter´e upˇrednostˇ nuj´ı vyuˇcuj´ıc´ı. K tomuto rozd´ılu doch´az´ı na z´akladˇe moˇznosti u ´pravy ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u, ke kter´e maj´ı uˇcitel´e pravomoc v pˇr´ıpadˇe, ˇze se domn´ıvaj´ı, ˇze by se vybran´e problematice mˇeli vˇenovat. U stˇredn´ıch ˇskol jsou naplˇ nov´ any ˇskoln´ı vzdˇel´avac´ı poˇzadavky v pln´em rozsahu, ale rozsah a hloubka se liˇs´ı u jednotliv´ ych ˇskol, nebot’ kaˇzd´a ˇskola si vymezuje v´ yuku digit´aln´ı bezpeˇcnosti dle sv´eho uv´ aˇzen´ı. Pozitivn´ım v´ ysledkem m˚ uˇzu b´ yt zjiˇstˇen´ı, ˇze z´akladn´ı znalosti vymezen´e ve ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch programech jsou naplˇ nov´any. Problematika v´ yuky digit´ aln´ı bezpeˇcnosti na mnou zvolen´ ych gymn´azi´ıch se v m´em v´ yzkumu jev´ı jako nejkomplikovanˇejˇs´ı. M˚ uj v´ yzkum na mnou zkouman´ ych gymn´ azi´ıch neprok´ azal naplˇ nov´an´ı vzdˇel´avac´ıch poˇzadavk˚ u stanoven´ ych ve ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch programech. V t´eto pr´ aci jsem se snaˇzil popsat souˇcasn´ y stav v´ yuky digit´aln´ı bezpeˇcnosti na vybran´ ych z´ akladn´ıch ˇskol´ ach, stˇredn´ıch ˇskol´ach a gymn´azi´ıch. Vzhledem k faktu, ˇze ˇslo o kvalitativn´ı sondu zamˇeˇrenou na na vybran´e ˇskoly, bylo by zaj´ımav´e nav´azat na moji bakal´ aˇrskou pr´ aci v´ yzkumnou prac´ı, kter´a pomoc´ı standardn´ıho statistick´eho n´astroje ovˇeˇr´ı z´ avˇery m´eho v´ yzkumu ve vˇetˇs´ım rozsahu a d´ale ovˇeˇr´ı vybran´e znalosti digit´ aln´ı bezpeˇcnosti na z´ akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach v praxi.
46
Literatura [1] BYRON, Tanya. Safer Children in a Digital World. 2008. Department for Children, Schools and Families, and the Department for Culture, Media and Sport. Dostupn´e z:
ˇ ´ REPUBLIKA. Z´akon ˇc. 561 ze dne 24. z´aˇr´ı 2004 o [2] CESK A pˇredˇskoln´ım, z´ akladn´ım, stˇredn´ım, vyˇsˇs´ım odborn´em a jin´em ˇ e republiky. 2004. ˇc´astka vzdˇel´ an´ı. In: Sb´ırka z´ akon˚ u Cesk´ 190, s. 10262-10348. Dostupn´ y z: ˇ ´ REPUBLIKA. Z´akon ˇc. 121 ze dne 12. kvˇetna 2000 o [3] CESK A pr´ avu autorsk´em, o pr´ avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem autorsk´ ym a ˇ o zmˇenˇe nˇekter´ ych z´ akon˚ u. In: Sb´ırka z´ akon˚ u Cesk´e republiky. 2000. ˇc´ astka 36, s. 1658. Dostupn´ y z: ˇ [4] DOSEDEL, T. Poˇc´ıtaˇcov´ a bezpeˇcnost a ochrana dat. 2004. Computer Press. ISBN: 80-251-0106-1 ´ L., DOCEKAL, ˇ [5] ECKERTOVA, D. Bezpeˇcnost dˇet´ı na Internetu. 2013. Computer Press. ISBN: 978-80-251-3804-5 [6] FILMY NEJSOU ZADARMO. Co je autorsk´e pr´ avo?. 2014. [online][cit. 2014-18-03]. Dostupn´e z: [7] Get Safe Online. Backups. 2012c. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [8] Get Safe Online. Cyberbullying. 2012h. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [9] Get Safe Online. Cyberstalking. 2012i. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [10] Get Safe Online. Firewalls. 2012e. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [11] Get Safe Online. Passwords. 2012a. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [12] Get Safe Online. Social Networking Sites. 2012g. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: 47
[13] Get Safe Online. Viruses And Spyware. 2012b. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [14] Get Safe Online. Windows Updates. 2012d. [online][cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [15] Get Safe Online. Your Child and Social Networking. 2012f. [online] [cit. 2014-02-23]. Dostupn´e z: [16] HADDON, Leslie, LIVINGSTONE, Sonia and at al. EU Kids Online: National perspectives. 2012. Policy Press. Dostupn´e z: ˇ ABEK, ´ [17] JER J., et al. Manu´ al pro tvorbu ˇskoln´ıch vzdˇel´ avac´ıch program˚ u v z´ akladn´ım vzdˇel´ av´ an´ı. 2005c. Praha: V´ yzkumn´ y u ´stav pedagogick´ y. Dostupn´e z: . ISBN 80-87000-03-X ˇ ABEK, ´ [18] JER J., et al. R´ amcov´y vzdˇel´ avac´ı program pro gymn´ azia. 2007b. Praha: V´ yzkumn´ y u ´stav pedagogick´ y. Dostupn´e z: . ISBN: 978-80-8700-11-3. ˇ ABEK, ´ [19] JER J., et al. R´ amcov´y vzdˇel´ avac´ı program pro z´ akladn´ı vzdˇel´ av´ an´ı. 2007a. Praha: V´ yzkumn´ y u ´stav pedagogick´ y. Dostupn´e z: ˇ ´ J., et al. Metodika tvorby ˇskoln´ıch vzdˇel´ [20] KASPAROV A, avac´ıch program˚ u SOSˇ a SOU. 2012. Praha. N´arodn´ı u ´stav pro vzdˇel´av´an´ı, ˇskolsk´e poradensk´e zaˇr´ızen´ı a zaˇr´ızen´ı pro dalˇs´ı vzdˇel´av´an´ı pedagogick´ ych pracovn´ık˚ u. Dostupn´e z: . ISBN: 978-80-87652-05-3 ´ J. Jak se br´ [21] KOCMAN, L., LOHNISKY, anit vir˚ um, spamu, dialer˚ um a spyware. 2005. CP Books. ISBN: 80-251-0793-0. ´ K. Co je hoax. 2008. [online][cit. 2014-18-03]. Dostupn´e z: [22] KOPECKY, ˇ ´I, MLADE ´ ˇ A TELOV ˇ ´ [23] MINISTERSTVO SKOLSTV ZE YCHOVY. Katalog poˇzadavk˚ u zkouˇsek spoleˇcn´e ˇc´ asti maturitn´ı zkouˇsky: Informatika, vyˇsˇs´ı u ´roveˇ n obt´ıˇznosti. 2010. [online]. Centrum pro zjiˇst’ov´an´ı v´ ysledk˚ u vzdˇel´ av´ an´ı. Dostupn´e z: ˇ ´I, MLADE ´ ˇ A TELOV ˇ ´ [24] MINISTERSTVO SKOLSTV ZE YCHOVY. Katalog poˇzadavk˚ u zkouˇsek spoleˇcn´e ˇc´ asti maturitn´ı zkouˇsky: Informatika, z´ akladn´ı u ´roveˇ n obt´ıˇznosti. 2010. [online]. Centrum pro zjiˇst’ov´ an´ı v´ ysledk˚ u vzdˇel´av´an´ı. Dostupn´e z: 48
[25] MINISTR, J. INFORMATIKA - informaˇcn´ı bezpeˇcnost. 2011, Karvin´a. Dostupn´e z: ´ ´I USTAV ´ ˇ AV ´ AN ´ ´I. R´ [26] NARODN PRO VZDEL amcov´e vzdˇel´ avac´ı programy. 2013. [online][cit. 2013-26-12]. Dostupn´e z: ˇ AREK, ´ ˇ [27] POZ J. a kol. Z´ aklady teorie informaˇcn´ı bezpeˇcnosti. 2007. PA CR v Praze. ISBN: 987-80-7251-250-8 ˇ EDRO ˇ ˇ B. Ochrana a licencov´ [28] ST N, an´ı poˇc´ıtaˇcov´eho programu. 2010. ˇ a republika. ISBN: 9788073575557 [online]. Praha: Wolters Kluwer Cesk´
49
Seznam obr´ azk˚ u 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
ˇ en´ı u Clenˇ ´tok˚ u poˇc´ıtaˇcov´ ych vir˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ en´ı poˇc´ıtaˇcov´ Clenˇ ych vir˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Syst´em kurikul´ arn´ıch dokument˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zn´ azornˇen´ı vybran´ ych respondent˚ u pro v´ yzkum . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Stˇredn´ı ˇskola, Centrum odborn´e pˇr´ıpravy Sezimovo ´ ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ust´ V´ ysledky anal´ yzy: Stˇredn´ı odborn´a ˇskola veterin´arn´ı, mechanizaˇcn´ı a zahradnick´ a a Jazykov´a ˇskola s pr´avem st´atn´ı jazykov´e zkouˇsky . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Stˇredn´ı ˇskola spoj˚ u a informatiky . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Stˇredn´ı pr˚ umyslov´a ˇskola strojn´ı a elektrotechnick´a . V´ ysledky anal´ yzy: Obchodn´ı akademie, Husova 1 . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Z´ akladn´ı ˇskola Kubatova . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Z´ akladn´ı ˇskola Dukelsk´a . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Z´ akladn´ı ˇskola Rudolfov . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Z´ akladn´ı ˇskola, Matice ˇskolsk´e . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Z´ akladn´ı ˇskola Liˇsov . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Gymn´azium J´ırovcova . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ ysledky anal´ yzy: Gymn´azia J. V. Jirs´ıka . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ a a Olympijsk´ V´ ysledky anal´ yzy: Gymn´azium Cesk´ ych nadˇej´ı . . . . . .
50
13 15 23 27 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Seznam pˇr´ıloh V´ ysledky deskriptivn´ı anal´ yzy stˇredn´ıch ˇskol ´ ı • Pˇr´ıloha 1: Stˇredn´ı ˇskola, Centrum odborn´e pˇr´ıpravy Sezimovo Ust´ • Pˇr´ıloha 2: Stˇredn´ı odborn´a ˇskola veterin´arn´ı, mechanizaˇcn´ı a zahradnick´ a a Jazykov´ a ˇskola s pr´avem st´atn´ı jazykov´e zkouˇsky • Pˇr´ıloha 3: Stˇredn´ı ˇskola spoj˚ u a informatiky • Pˇr´ıloha 4: Stˇredn´ı pr˚ umyslov´a ˇskola strojn´ı a elektrotechnick´a • Pˇr´ıloha 5: Obchodn´ı akademie
V´ ysledky deskriptivn´ı anal´ yzy z´ akladn´ıch ˇskol • Pˇr´ıloha 6: Z´ akladn´ı ˇskola Dukelsk´a • Pˇr´ıloha 7: Z´ akladn´ı ˇskola Kubatova • Pˇr´ıloha 8: Z´ akladn´ı ˇskola Rudolfov • Pˇr´ıloha 9: Z´ akladn´ı ˇskola, Matice ˇskolsk´e • Pˇr´ıloha 10: Z´ akladn´ı ˇskola Liˇsov
V´ ysledky deskriptivn´ı anal´ yzy gymn´ azi´ı • Pˇr´ıloha 11: Gymn´ azium J´ırovcova • Pˇr´ıloha 12: Gymn´ azia J. V. Jirs´ıka ˇ a a Olympijsk´ • Pˇr´ıloha 13: Gymn´ azium Cesk´ ych nadˇej´ı
Ostatn´ı • Pˇr´ıloha 14: Dotazn´ık pro absolventa • Pˇr´ıloha 15: Dotazn´ık pro uˇcitele
51
Pˇr´ıloha 1
Pˇr´ıloha 2
Pˇr´ıloha 3
Pˇr´ıloha 4
Pˇr´ıloha 5
Pˇr´ıloha 6
Pˇr´ıloha 7
Pˇr´ıloha 8
Pˇr´ıloha 9
Pˇr´ıloha 10
Pˇr´ıloha 11
Pˇr´ıloha 12
Pˇr´ıloha 13
Pˇr´ıloha 14
Digitální bezpečnost ve školních vzdělávacích programech základních a středních škol 1) Přišli jste ve výuce Informatiky do styku s pojmem "bezpečnost"? Ko
Ano
Ko
Ne
2) Znáte z výuky Informatiky hrozby, kterým lze čelit na interntových stránkách? (jak správně chránit svůj počítač) Ko
Znám Jaké: ..................................................................................................................................... .....................................................................................................................................
Ko
Neznám a. Znáte z výuky Informatiky nějaké antivirové programy? Zkoušeli jste instalovat nebo alespoň provést aktualizaci antivirového programu? Doporučil vám vyučující nějaký antivirový program ? Ko
Znám, zkoušel jsem instalovat i aktualizovat
Ko
Znám, ale pouze teoreticky
Ko
Neznám Antivirový program: .......................................................................................
a. Byl jste při výuce Informatiky seznámen s bezpečnostním prvkem zvaným firewall? Zkoušeli jste nějaká nastavení? Ko
Ano, znám
Ko
Ano, pouze teoreticky Co to je a jaké nastavení jste zkoušeli: ........................................................... ........................................................................................................................ ........................................................................................................................
Ko
Neznám
3) Říkali jste si ve výuce Informatiky o nástrahách, které vyplývají z virtuálního společenství? (diskuzní fóra, soukromé profily, sociální sítě a počítačové hry) Ko
Znám Jaké: ..................................................................................................................................... .....................................................................................................................................
Ko
/
Neznám
© David Kovář
Digitální bezpečnost ve školních vzdělávacích programech základních a středních škol 4) Probírali jste ve výuce Informatiky zálohování dat ? Zálohujete data ?Jakým způsobem? Ko Ko
Znám a zálohuji Znám, ale pouze teoreticky Jak: ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................
Ko
Neznám
5) Máte představu o pojmu copyright – autorské právo? Probírali jste ve výuce Informatiky? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... Ko
Neznám
6) Jaké znáte z výuky Informatiky rozdělení software? Vysvětlete. Ko
Znám Jaké: ..................................................................................................................................... .....................................................................................................................................
Ko
Neznám
7) Jaké znáte z výuky Informatiky pravidla vytváření a používání bezpečných hesel (tj. pravidelná změna hesla, odpovídající délka hesla a používání směsice znaků a čísel). Ko
Ano, znám Pravidla:
.............................................................................................................................
............................................................................................................................................... Silné heslo: ........................................................................................................................... ............................................................................................................................................... Proč: ..................................................................................................................................... ............................................................................................................................................... Ko
Neznám
8) Učili jste se ve výuce Informatiky něco více v oblati bezpečnosti, než o čem jsme se momentálně bavili ? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... Ko
/
Ne
© David Kovář
Pˇr´ıloha 15
Digitální bezpečnost ve školních vzdělávacích programech základních a středních škol 1) Vyučujete Digitální bezpečnost ve výuce Informatiky? Ko
Ano Do jaké hloubky: ................................................................................................................. ...............................................................................................................................................
Ko
Ne
2) Seznamujete studenty s hrozbami, kterým lze čelit na interntových stránkách ve výuce Informatiky? Ko
Vyučuji. Jak: ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................
Ko
Nevyučuji. a. Vyučujete ve výuce Informatiky praktické postupy jak se chránit hrozbám přicházejcím z Internetu. Jakým způsobem ? Ko
Vyučuji. Jak: ................................................................................................................. .................................................................................................................
Ko
Nevyučuji.
b. S jakými bezpečnostními prvky studenty seznamujete ? Ko Ko
Ano, vyučuji. Ano, pouze teoreticky. Jaké a jak: ................................................................................................. ................................................................................................................... ...................................................................................................................
Ko
Nevyučuji.
3) Upozorňujete studenty na rizika vyplývající z virtuálního společenství (diskuzní fóra, soukromé profily a optimální množství zveřejněných informací). Ko
Upozorňuji. Jakým způsobem: ................................................................................................................. .................................................................................................................
Ko
/
Nevyučuji.
© David Kovář
Digitální bezpečnost ve školních vzdělávacích programech základních a středních škol 4) Jaké oblasti zálohování dat (archivace kopií) se studenty řešíte a do jaké hloubky? Ko Ko
Vyučuji. Vyučuji, ale pouze teoreticky. Jak a jakým spůsobem: ......................................................................................................... .........................................................................................................
Ko
Nevyučuji.
5) Do jaké hloubky vyučujete problematiku autorského práva? ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 6) V jakém rozsahu vyučujete studenty určíté rozdíly mezi software licencí? Ko
Vyučuji Jak: ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................
Ko
Nevyučuji.
7) Učíte studenty vytvořit bezpečné heslo? Ko
Ano, vyučuji.
Ko
Ano, vyučuji pouze teoreticky. Jak: ........................................................................................................................................ ........................................................................................................................................
Ko
Nevyučuji.
8) Myslíte, že hodinová dotace Informatiky je dostatečná? Kolik myslíte, že by byl ideální prostor pro digitální bezpečnost ve výuce Informatiky? Ko Ko
Ano Ne Proč: ..................................................................................................................................... .....................................................................................................................................
9) Učíte ve výuce Informatiky něco víc v oblasti bezpečnosti, než o čem jsme se momentálně bavili ? .......................................................................................................................................................
/
© David Kovář
