Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta. katedra informatiky

Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta katedra informatiky

Bakalářská práce Projekt Pandora

Petr Palička

© 2010 ČZU v Praze

Čestné prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci "Projekt Pandora" jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušil autorská práva třetích osob.

V Praze dne 30. března 2010

___________________________

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Alexendru Vasilenkovi za rady a vedení, manželce Renátě za podoru a péči o mě, dětem za trpělivost s jakou snášely chvíle, kdy jsem se jim nemohl příliš věnovat a kolegům v zaměstnání za toleranci nedostatků v práci během studia.

Projekt Pandora Souhrn Předmětem práce Projekt Pandora jsou možnosti využití kapesního počítače Pandora s operačním systémem Linux. Pandora je vyvíjena původně jako kapesní konzole pro hry a emulátory. Pro podporu emulace 8bit a 16bitových počítačů z období 80. let 20. Století, je do návrhu začleněna i klávesnice. Tímto se z Pandory stává obecně využitelný počítač. Pro naši práci je stěžejní zjistit a popsat hardwarovou a softwarovou výbavu, zhodnotit obecné možnosti využití v roli kapesního počítače a na závěr vyslovit zda je, či není možné použít Pandoru jako běžný počítač. Při sběru informací vycházíme především z informací od samotných tvůrců. Částečně z oficiálních webových stránek, převážně však z příspěvků diskusního fóra, na kterém vývojáři komunikují s veřejností. Dále jsme udělali průzkum, jakým způsobem chtějí uživatelé Pandoru využívat. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že obecné možnosti počítače, alespoň částečně, využijí všichni respondenti. Michaela Mrozka jsme se zeptali, jaký přeinstalovaný software bude dodáván. Tento software jsme vyzkoušeli a ověřili jeho schopnosti. V závěru, z předchozího zkoumání vyvozujeme, že Pandoru lze prakticky použít jako běžný počítač. Zvláště v porovnání s ostatními kapesními zařízeními se jeví jako velmi schopné řešení. Může posloužit i jako kancelářský počítač, ale je nutno počítat s určitým nižším komfortem. Klíčová slova: Pandora, kapesní, mobilní, počítač, herní, hardware, konzole, Linux

Project Pandora Summary Subject of Project Pandora dissertation is the potential of use of Pandora handheld computer with Linux operating system. Pandora was originally developed as a handheld console for games and emulators. To support 8bit emulation and 16-bit computers from the 80th let 20th century, was incorporated a keyboard. With this The Pandora becomes a general-purpose computer. For our work is crucial to identify and describe the hardware and software equipment, to assess the possibility of a general using in the role of a handheld computer, and finally say whether or not it is possible to use Pandora as a normal computer. When gathering information we primarily results from information from the creators themselves. Partly from official web sites, but predominantly from contributions on discussion board in which developers communicate with the public. We also did a survey on how users want to use Pandora. From this survey showed that all respondents benefit from the general-purpose computer abilities. Se asked Michael Mrozek what software will be available pre-installed. This software we tried and verify its capabilities. In conclusion, based on our previous study, we stayed that Pandora can be practically used as a standard computer. Especially in comparison with other handheld devices seems to be very capable solution. It can serve as a desktop computer, but must be certainly regarded as less comfortable. Keywords: Pandora, pocket, mobile, computer, gaming, hardware, console, Linux

6

Obsah Úvod ......................................................................................................................................................... 8 Cíl práce a metodika ............................................................................................................................... 10 Cíl práce ............................................................................................................................................. 10 Metodika ............................................................................................................................................ 10 Dotazník ............................................................................................................................................. 11 Popis hardware ....................................................................................................................................... 11 Mechanická konstrukce ...................................................................................................................... 12 Vstupně výstupní rozhraní ................................................................................................................. 13 Základní deska ................................................................................................................................... 17 Technická specifikace ........................................................................................................................ 19 Popis software ........................................................................................................................................ 20 Úvod do problematiky ........................................................................................................................ 20 Předinstalovaný software ................................................................................................................... 22 Midori................................................................................................................................................. 22 Poštovní klient Claws-Mail ................................................................................................................ 22 Tabulkový procesor Gnumeric ........................................................................................................... 23 Textový procesor AbiWord................................................................................................................. 24 Ohlédnutí za kancelářskými aplikacemi ............................................................................................. 25 Textový editor Leafpad ...................................................................................................................... 25 Správce souborů Thunar ..................................................................................................................... 25 Kalendář Orage .................................................................................................................................. 26 Rychlé zprávy Pidgin ......................................................................................................................... 26 IRC klient XChat ................................................................................................................................ 27 Hudební přehrávač XMMS ................................................................................................................ 27 Hudební přehrávač Exaile .................................................................................................................. 28 Zamyšlení se nad dostupností softwaru .............................................................................................. 28 Praktické použití..................................................................................................................................... 31 Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................................................... 31 Instalace dalšího SW .......................................................................................................................... 35 Využití jako běžný počítač ................................................................................................................. 36 Trocha hraní ....................................................................................................................................... 37 Multimédia ......................................................................................................................................... 38 Závěr ...................................................................................................................................................... 39 Seznam literatury ................................................................................................................................... 40

7

1. Úvod Pandora je malý kapesní počítač, původně vyvíjený jako otevřená herní konzole s klávesnicí, pro možnost snadné emulace starých 8 a 16bitových počítačů a herních konzolí. Jako operační systém byl zvolen Linux. Díky vestavěné klávesnici a zvolenému systému, však bylo od počátku zřejmé, že využití nebude rozhodně jen pro hry. Ostatně i samotný vývoj probíhal za široké diskuse v rámci komunity. Budeme-li nadále psát obecně o komunitě bez bližšího upřesnění, je tím myšlena komunita vývojářů a uživatelů sdružujících se převážně na diskusním fóru GP32x. Tato komunita vznikla původně okolo herní konzole GP32 (výrobce GamePark), nahrazené novější GP2x F100, později mírně vylepšenou GP2x F200 a nakonec nejnovější GP2x Wiz (vše v režii GamePark Holdings). Projekt Pandora pochopitelně přilákal i další zájemce mimo původní uskupení. Především poté, co se mezi širší veřejnost dostali první zmínky o předpokládané podobě Pandory. Hlavně však proto, že díky klávesnici a operačnímu systému se jedná o plnohodnotný počítač. Popud k tomuto počinu vyvstal z problémů kolem zařízení GP2x. Především proměnlivá a neuspokojivá kvalita, rozdílné revize HW v jednotlivých sériích téhož produktu, ale hlavně komunikační problémy s výrobcem, korejskou firmou GamePark Holdings. Někdy v roce 2006 se tři distributoři GP2x (Michael Mrozek z Německa, Craig Rothwell ze Spojených Království a Mehmet Fatih Kilic z Turecka) rozhodli korejskou firmu osobně navštívit. Chtěli dosáhnout vylepšení konzole GP2x podle nejčastějších požadavků komunity, která kolem GP2x vznikla. Rovněž další drobná vylepšení pro zvýšení prodejnosti konzole, jako například předinstalované hry. Protože nedošlo ke kýžené dohodě, napadlo tyto tři obchodníky, vyvinout vlastní zařízení podle požadavků komunity. Nadále budu tyto tři obchodníky řadit mezi vývojáře Pandory, respektive její kmenové vývojáře, protože vývoj a výrobu nejenom financují, ale přímo se jej účastní. [1]. Mezi základními požadavky byla otevřenost, rozměry mírně menší a cena jen o málo větší, než GP2x. Postupem času se ukázalo, že většina uživatelů by i na úkor vyšší ceny, uvítala výraznější navýšení výkonu procesoru. Další vlastnosti vyvstaly z rozsáhlé diskuse. Výběr vlastností byl podřízen primárnímu určení konzole při zachování minimální ceny. Vzhledem k tomu, že mezi požadavky patřila i emulace různých historických počítačů (ZX-Spectrum, Commodore C64/Amiga, Atari 800/XL/ST…), 8

včetně emulace MS-DOS, byla velmi záhy zahrnuta klávesnice QWERTY. Tímto krokem se možné využití Pandory dostalo na zcela novou úroveň. Naopak nedošlo k implementaci mnoha jiných požadovaných periférií, protože by neúměrně navyšovaly cenu. Upuštěno bylo například od modulu GPS, pohybového čidla, infračerveného rozhraní, výstupu pro externí monitor. Původně neměl být přítomný ani bluetooth modul, ale podařilo se sehnat cenově dostupný modul kombinující WiFi a BT v jednom pouzdru. Otevřenost znamená, jednak otevřenost požadavkům komunity, ale hlavně vůči všem vývojářům a kutilům. Především možnost vývoje nezávislého SW, bez licenčních poplatků výrobci konzole, jak je jinak u herních konzolí běžně zvykem (velké firmy totiž zpravidla prodávají herní konzole pod výrobní cenou a zisk generují právě z poplatků za každý vydaný titul). V rámci možností (ochrana před levnými čínskými napodobeninami) by měla být dostupná dokumentace hardware, přinejmenším veškerých vstupů a výstupů. Programové vybavení je postaveno na operačním systému Linux a na svobodném softwaru. Výjimku, tvoří zlomek kódu ovladačů, který zůstává dostupný jen úzké skupině kmenových vývojářů, smluvně vázaných mlčenlivostí. Uzavřenost ovladačů je dána politikou dodavatelů HW. Nicméně klíčová je dostupnost zdrojových kódů těchto ovladačů kmenovým vývojářům, kteří tak mohou řešit případné problémy s výskytem chyb a kompatibilitou s novějšími verzemi OS. Zvolená hardwarová platforma je založena na SoC (System on Chip) firmy Texas Instruments (TI), OMAP 3530 s 256 MB RAM a 512 MB FlashROM. Pandora má kvalitní zvukový subsystém, klasická herní tlačítka (A, B, X, Y + zadní L a R) a 2 analogové ovladače vyvinuté na zakázku. Velký dotykový displej 800 x 480 a již zmíněnou klávesnici. Dále je vybavena dvěma SDIO sloty, vysokorychlostním rozhraním USB 2.0 a USB OTG, výstupem pro sluchátka a náhlavní soupravu, mikrofonem a rozšiřujícím portem. Rozšiřující port obsahuje výstup audio a SVideo, vstup audio, 2x UART s úrovní signálu CMOS a 2,8 V napájení pro případné převodníky úrovní signálu. Zdroj energie zajišťuje LiPol akumulátor o kapacitě 4000 mAh; doba běhu je zhruba 10 hodin. [2]. Někteří účastníci diskuze záhy zaujali stanovisko, že Pandora je spíše ultramobilní osobní počítač. Nehledě na bouřlivé debaty, je zřejmé, že toto zařízení má skutečně velký potenciál i mimo herní oblast. Vzhledem k tomu, že standardní systém je distribuce Linuxu Ångström a z SD karty je možné nabootovat teoreticky libovolný operační systém, lze očekávat opravdu široké možnosti uplatnění. Ostatně to je i důvod mého osobního zájmu o Pandoru. Doufám v plné nahrazení PC při činnostech, na které 9

se dnes zpravidla nasazují počítače typu netbook či nettop, nebo i PDA. Tedy především rychlý a pohotový přístup na internet (web, email, fóra, IM), rychlé zaznamenání momentálních nápadů, ad-hoc poznámek apod. Rovněž mě zajímá pořizování delších textů a přehrávání médií. Hraní počítačových her se nepovažuje za seriózní využití počítače, přesto bude zajímavé prověřit možnosti Pandory a Linuxu, coby herní platformy.

2. Cíl práce a metodika 2.1.

Cíl práce

Cíl práce by se dal shrnout pomocí otázky: “Jak dalece je použitelný kapesní počítač s operačním systémem Linux jako pracovní nástroj a pro ukrácení volného času?” Ono použitelný je myšleno především s ohledem na rozměry, výkon procesoru, funkčnost operačního systému, dostupnost softwaru apod. Tento obecný cíl, je rozdělen do tří nosných částí. Tyto části jsou: Zevrubný popis hardwaru. Základní softwarové vybavení. Praktické zkušenosti.

2.2.

Metodika

Potřebné informace je třeba získat na diskusních fórech, kde se vyskytují uživatelé i samotní Pandořini tvůrci. Jednak čtením a monitorováním diskuze, ale i osobním kontaktem. Účastníci fóra byli požádáni o vyplnění dotazníku zaměřeného na předpokládané využití zařízení. Výroba Pandory vlivem nepříznivých okolností, převážně způsobených finanční krizí 2008/2009, dostala do skluzu. Ztrátou nasmlouvaných výrobních kapacit a nutností vyjednat nový výrobní plán, spolu s časově náročným procesem modelování pouzdra, došlo k dalšímu zdržení. Přeze všechna očekávání a snahu všech zúčastněných se Pandora nedostane do distribuce dříve než ve 2. čtvrtletí roku 2010. Toto zdržení mělo vliv i na tuto práci. Původním záměrem bylo, využití z převážně osobních zkušeností a zkušeností běžných uživatelů. Namísto toho musíme spoléhat na zprostředkované informace od vývojářů a několika málo jedinců, kteří již obdrželi produkční prototyp (stav k březnu 2010).

10

2.3.

Dotazník

Vzhledem k jazyku diskusního fóra byl dotazník vypracován v Angličtině. Účastníci cizojazyčných fór byli požádáni o spolupráci a zveřejnění překladu tohoto dotazníku i na jiných fórech. Iniciativy se chopil pouze jediný uživatel z německého fóra. Autor práce umístil českou verzi dotazníku na české fórum Emulátory Byly vybrány 3 hlavní kategorie Použití Pandory a v každé z nich vytvořeny 3 podkategorie. Dále bylo určeno celkem 9 bodů k rozdělení do hlavních kategorií. V podkategorii potom jen tolik bodů, kolik bylo přiděleno hlavní kategorii. Kategorie (9 bodů k rozdělení) a podkategorie (tolik bodů, kolik je v hlavní kategorii) jsou: přehrávač médií (video, audio, fotky) osobní video (jeden či dva uživatelé sledující video na vestavěném displeji) osobni audio (jako kapesní přehrávač kompaktních kazet, cd či mp3) domácí přehrávač (doma, na koleji, na prezentaci, připojený k TV, Hi-Fi či projektoru pro sledování více lidmi) herní konzole (na hraní her) jednoduché či logické hry (příležitostné oddychové hraní, zpravidla krátké hry) emulované systémy (počítače, konzole, retro) původní hry (nové pěkné a složité hry) počítačový pomocník (malý osobní počítač) internet (web, blog, email, Gogole, Wikipedia, IM,…) pracovní nástroj (vzdálená správa, psaní, programován,… pro práci za peníze) osobní volno (čtení, učení, malování, (programování),… pro zábavu (zadarmo))

3. Popis hardware Vývojáři věnovali celému zařízení značnou pozornost. Chtěli se vyvarovat problémů, které byly kritizované u jiných zařízení. Celý projekt byl od počátku koncipován jako vyloženě nekomerční, s cílem vytvořit zařízení podle představ komunity, v prvotřídní kvalitě, přitom s přijatelnou cenou.

11

3.1.

Mechanická konstrukce

Konstrukce zapouzdření je koncipována jako lastura, tedy podobně jako klasický notebook. Spodní část s ovládacími prvky a základní deskou je s horní částí, obsahující displej a reproduktory, spojena širokými panty. Tyto panty jsou dostatečně tuhé, aby udrželi uživatelem nastavený sklon displeje. Navíc je při plném rozevření poloha jištěna precizním prolisem. Zvoleným materiálem je velmi odolná směs ABS + PC (akrylonitril-butadien-styren a polykarbonát). [1, CraigIX 6. 9. 2009] Horní část krytu má na vnější straně vystouplé logo symbolizující kostku. Na vnitřní straně jsou jednak otvory pro výstup zvuku z reproduktorů, ale především průhled pro displej. Ve vnějších rozích vnitřní strany jsou ještě opěrky, které při zavření víka chrání displej před kontaktem s ovladači a klávesami. Spodní část pouzdra je nejsložitější. Také přinesla nejvíce problémů a zdržení při výrobě lisovací formy. Kromě vnitřního vyztužení a úchytů základní desky, je zde prostor akumulátoru, řada otvorů pro vstupy, výstupy, paměťové karty, ovládací prvky a pouzdro pro dotykové pero. Vrchní část, kterou prostupují ovladače a klávesnice, navíc fixuje analogové ovladače proti jejich vylomení ze základní desky. Celkově bylo dbáno na perfektní návrh, dílenské zpracování a maximální uživatelský komfort. Hrany jsou zaobleny pro pohodlnější držení. Ovládací prvky byly rovněž podrobeny několikerému testování a úpravám, dokud nebyly vývojáři naprosto spokojeni s výsledkem. Návrh a vyladění herních ovladačů bylo svěřeno DaveC (účastník fóra GP32x), známému svými úpravami tovární konzole GP2x. Křížový ovladač byl několikrát upravován, aby bylo dosaženo jistoty při ovládání her, dobrého polohování šikmých směrů a snadného provedení tzv. kruhového pohybu. Zadní tlačítka L a R byla rovněž upravována tak, aby jejich chod měl dostatečný krok a poskytoval hráčům dobrou odezvu. Kromě herních ovladačů, na které byl díky původnímu zaměření přístroje kladen velký důraz, měl DaveC na starosti i testování a doladění klávesnice. Klávesnice je tvořena gumovou membránou, podobně jako například klávesnice v dálkových ovladačích spotřební elektroniky. Tato membrána je vhodně vytvarovaná tak, aby stisknutí tlačítka mělo příjemný průběh s dobře rozpoznatelným okamžikem sepnutí. Povrch membrány tvořící tlačítka je opatřen potiskem a překryt akrylátovou pryskyřicí zajišťující vysokou odolnost a trvanlivost kláves.

12

Další částí, spíše na pomezí mechaniky a elektroniky, jsou analogové ovladače. Původně měly být vybrány standardní produkty dostupné skladem, ale žádný z oslovených výrobců nebyl schopen dodat požadované množství 8000 kusů pro první sérii. Čínské napodobeniny analogových ovladačů konzole SONY Playstation Portable byly zamítnuty kvůli nízké kvalitě a možným soudním sporům. Nakonec došlo k objednání vývoje ovladačů podle zadání, přičemž bylo upuštěno od integrované funkce tlačítka, která se ukázala být příliš velkou komplikací. Délka dráhy ze středu do maximální výchylky je 2 mm (tedy 4 mm z plné krajní do opačné krajní polohy). Ovladače jsou posuvné, nikoli výklopné (nejsou to miniaturní páčky). Posledními prvky spadajícími k vnějším mechanickým prvkům jsou 3polohový spínač a otočný regulátor hlasitosti. Spínač má aretovanou středovou a jednu z krajních poloh. Středová poloha je neaktivní, aretovaná krajní poloha slouží jako zámek ovládání (například při funkci kapesního přehrávače). Opačná krajní poloha funguje jako mžikový spínač pro zapnutí či vypnutí. Provedení ovladače hlasitosti bylo, na základě požadavků, navrženo v podobě otočného potenciometru. Podobně jako u starších tranzistorových přijímačů. Výhodou tohoto řešení je, že i při malých rozměrech má dostatečně dlouhý chod umožňující pohodlné nastavení hlasitosti. Z principu věci lze hlasitost regulovat nezávisle na aktuální činnosti přístroje, a to i ve vypnutém stavu. Požadavek tohoto provedení byl reakcí na špatné zkušenosti s elektronickou regulací, která selhává při zatuhnutí či náběhu systému. Miniaturní posuvné potenciometry zase mají příliš krátkou dráhu na to, aby regulace byla dostatečně pohodlná.

3.2.

Vstupně výstupní rozhraní

Grafické zobrazení zajišťuje transmisní (podsvícený) displej s rozlišením 800 x 480 bodů, úhlopříčkou 109 mm (93,6 x 56,2 mm), dotykovou vrstvou, jasem 300 cd/m2 a odezvou 30 ms (přechod z černé do bílé a zpět). Dotyková vrstva je založena na odporové technologii. Tato technologie neumožňuje rozpoznat více doteků jako technologie kapacitní. Na druhou stranu však dosahuje vyšší přesnosti, umožňuje použití plastového (nevodivého) dotykového pera a do určité míry rozpoznávat sílu přítlaku. Díky tomu je možné malovat a snadněji pořizovat různé skici či náčrtky. Po stranách displeje jsou umístěny malé reproduktory zajišťující základní ozvučení. Toto je v rámci možností dostatečné, nicméně se spíše předpokládá připojení sluchátek. Magnety v reproduktorech slouží i k detekci zavření víka pomocí Halovy sondy umístěné ve spodní části. Tímto odpadla konstrukční komplikace s provedením pomocí mechanického spínače. 13

V přední části přístroje se nachází dva standardní SDIO sloty akceptující i paměťové karty SDHC, tedy až do kapacity 32 GB. Navíc se předpokládá, že jakmile se do jádra operačního systému dostanou řadiče pro karty SDXC, bude možné používat i je. Přenosová rychlost, daná hardwarem by pochopitelně zůstala na úrovni karet SDHC. Teoreticky by však bylo možné získat datové úložiště o úctyhodné kapacitě až 4 TB (2 x 2 TB). Kromě slotů na karty se v přední části nachází ještě zdířka pro připojení stereofonních sluchátek, případně i s mikrofonem. Jedná se o standardní 4pólový jack 3,5 mm. Přítomnost mikrofonu je detekována elektronicky a podle toho dochází automaticky k přepnutí vestavěného mikrofonu na připojený. Vzadu jsou zdířky pro připojení externího napájení (5 V, 2 A), USB 2.0 (standardní USB A samička), USB OTG (standardní mini USB AB samička) a rozšiřující port. Kromě zdířky externího napájení, je možné Pandoru nabíjet i skrze USB OTG port (například běžnou nabíječkou na mobilní telefon). Jak již bylo zmíněno, USB rozhraní jsou k dispozici celkem dvě. USB OTG umožňuje nastavit, má-li fungovat jako zařízení či jako hostitel. V režim zařízení složí zpravidla pro připojení ke stolnímu PC přenosu dat či nabíjení. Je k němu potřeba USB kabel sameček A ↔ sameček mini-B. V režimu hostitele je možné připojit libovolné zařízení splňující specifikaci USB 1.1 či 2.0, ale navíc je třeba vhodný propojovací kabel s příslušným zakončením na straně zařízení a se samečkem mini-A na straně Pandory. Navíc je nutné dodržet maximální proudovou zátěž do 100 mA. Druhým USB rozhraním je vysokorychlostní USB 2.0. Je nutno podotknout, že jiné zařízení nelze připojit. Ačkoli se zdá běžné, že USB 2.0 je zpětně kompatibilní s USB 1.1 a je možné připojit zařízení 1.1 do 2.0 a naopak, přičemž výsledná rychlost bude ta nižší, není to pravda. Počítače a rozbočovače ve skutečnosti obsahují dva obvody. Jeden pro novější USB 2.0 a druhý pro starší USB 1.1. Pandora má pouze jediný obvod pro USB 2.0, tudíž přijme pouze zařízení s novějším rozhraním. Tato zařízení lze poznat podle označení vysokorychlostní (High Speed Certified) USB 2.0. Je-li potřeba k Pandoře připojit zařízení se starší normou USB, je to možné buď pomocí příslušné propojky do USB OTG, nebo je nutné do USB 2.0 připojit USB rozbočovač a teprve do něj připojit ono zařízení. Toto se týká především klávesnic a myší, které se často i dnes vyrábí s levnějšími USB 1.1 obvody. Přestože USB OTG v Pandoře technicky vyhovuje specifikaci, formálně není splněn požadavek, že USB OTG je jediné USB rozhraní v zařízení (je zde ještě USB 2.0). Z

14

tohoto důvodu nemůže být zdířka na pouzdře označena příslušným logem. Vzhledem k tomu, že Pandora neumožňuje do zdířky USB A připojit jiné, než vysokorychlostní zařízení verze 2.0, nelze ani zde uvést oficiální USB označení. Tyto skutečnosti můžou běžného uživatele zaskočit a je proto nutné o nich zřetelně informovat. Posledním rozšiřující

rozhraním

port. Tento

port

je je

vyveden na 14pólový konektor. Standardně lze zakoupit A/V kabel, který umožňuje připojení Pandory na SVideo, nebo kompozitní vstup TV či projektoru, má stereofonní linkový výstup i vstup. Na konektor jsou dále vyvedeny dvě sériová linky UART3 (RD, TD) a UART2 (RD, TD, RTS a CTS). Nakonec je zde vyveden zdroj napětí 1,8 V až 2,8 V zatížitelný do 200 mA (například pro převodníky úrovní či nenáročné periferie) a společná zem. Rozšiřující port je hlavním místem pro kutilské aktivity. UART3 je připojen na sériovou konzoli v Linuxu a má hardwarovou podporu pro CIR (Consumer IR, tedy ovládání spotřební elektroniky pomocí infračervených paprsků). Pokud by uživatel chtěl využít podpory CIR, zároveň se sériovou konzolí, muselo by se přebudovat jádro a přehodit konzoli na UART2. UART2 může také sloužit jako 4 obecně využitelné vstupy či výstupy. Například jako softwarové I²C či SPI (sériové komunikace mezi integrovanými obvody či periferními rozhraními), nebo prostě jako další tlačítka dostupná bez zásahu do vnitřního zapojení. Navíc je port chráněn proti zkratu a elektrostatickému výboji do 15 kV (dle modelu lidského těla), aby byl tak robustní, jak to je jen možné. Další využitelné vstupy a výstupy se nalézají přímo na základní desce, o které bude řeč dále. Jedná se od pájecí plošky pro případné zájemce o rozšiřování Pandory. Pochopitelně, pájením na základní desku uživatel ztrácí záruku. Nicméně, na desce jsou dostupné vývody označené jako L2 a R2, které se nachází poblíž mikrospínačů tlačítek L a R. Ty jsou zde hlavně pro uživatele, kteří tolik chtějí druhý pár zadních tlačítek, že 15

jsou ochotni si je nějak sami vyrobit. Dále je zde vývod KP BL. Tento je připojen na obvod řízení napětí a je schopen poskytnout proud až 160 mA. Podle návrháře se jedná o nevyužitý vývod, který by bylo možné použít například k podsvícení kláves. Ovšem jedním dechem dodává, že vyvedení páru pájecích ploch a návrh světlovodných tlačítek jsou dvě naprosto odlišné věci. [1, MWeston 25. 2. 2009] Poměrně zajímavý je i zvukový subsystém. Ten je navržen tak, že maximálně využívá možností poskytované použitými obvody. Vstupní a výstupní linky jsou zpracovány odděleně. Je tedy možné provádět záznam a zároveň přehrávat něco jiného. Provedení výstupních linek, které kromě standardního sdíleného výstupu pro sluchátka a linkový výstup na rozšiřujícím portu, umožňuje využít samostatný výstup na rozhraní USB OTG a případně další ještě přes bluetooth. Teoreticky tak lze dosáhnout 6kanálového výstupu, prakticky spíše 4kanálového, neboť kombinace 4 kanálů po metalickém vedení a 2 přes bluetooth by byla značně krkolomná. Každopádně i zprovoznění 4kanálového výstupu vyžaduje napsání příslušného jaderného ovladače. Prozatím se jedná o 3 samostatné 2kanálové (stereofonní) výstupy, nikoli 1 4kanálový, respektive 6kanálový. Připojení ovládacích prvků je řešeno trojím způsobem. Tlačítka klávesnice jsou řešena zapojením do matice. Tato matice je připojena na příslušný vstup obvodu TPS65950, který umožňuje matici až 8 x 8 kláves. Tlačítka pro hry, křížový ovladač a 3 speciální klávesy Start, Select a Pandora, jsou připojeny přímo na vstupně výstupní linky procesoru (GPIO), takže jejich stisk generuje tzv. přerušení. Tímto je zajištěna nejrychlejší možná odezva a tudíž i komfort při ovládání her. Kromě toho, tato tlačítka a klávesy fungují nezávisle na běhu operačního systému. A nakonec, analogové ovladače,

16

jejichž elektronika je založena na mikrokontroléru Atmel obsahujícím zvláštní firmware, komunikují s procesorem prostřednictvím I²C.

3.3.

Základní deska

Základní deska, vyjma displeje, reproduktorů a antén, nese veškerou elektroniku potřebnou k fungování Pandory. Jejím srdcem je tzv. SoC (System on Chip) OMAP 3530 firmy Texas Instruments. Jedná se o komplexní obvod integrující jak samotný procesor, tak některé základní periférie, nebo alespoň rozhraní pro jejich podporu. OMAP 3530 je v současnosti nejpokročilejším a nejvýkonnějším SoC firmy TI. OMAP 3530 je shora osaditelný vlastní pamětí. Tato koncepce umožňuje vyrábět jedno provedení SoC a osadit jej pamětí dle požadavků zákazníka. Pandora měla původně mít osazeno 128 MB RAM a 256 ROM. Vlivem zdržení projektu a poklesu cen pamětí, došlo k navýšení paměti na 256 MB RAM a 512 ROM. Ačkoli se, v porovnání s x86 systémy, může jevit velikost paměti jako velmi malá, je to 4 x více, než kolik měl ideový předchůdce GP2x. Pro srovnání, v současnosti nejrozšířenější a nejnovější kapesní herní konzole Nintendo DS (DSi) a SONY PSP, mají pouze 4 (16) MB a 32 MB paměti. A i současné kapesní počítače a telefony s operačním systémem Windows Mobile mívají 64 až 256 MB.

Z obrázku je vidět, že horní strana základní desky slouží zároveň jako deska klávesnice. Kromě nezbytné elektronické bižuterie, jsou v horních rozích svítivé diody (označené LED1 až LED8). Diody 1 až 6 slouží k indikaci přístupu na karty SD1 a SD2, aktivaci bezdrátových technologií WiFi a bluetooth, a k indikaci stavu baterie,

17

nabíjení, napájení a provozu přístroje. Diody 7 a 8 nejsou osazeny a jsou k dispozici pro individuální úpravy a využití. Dobře patrný je interní mikrofon vpravo nahoře. Na místa vyznačená bílými kružnicemi NUB1 a NUB2 přijdou osadit analogové ovladače.

K nejvíce nápadným prvkům spodní strany desky patří dva sloty na SD karty. Je v nich možné použít standardní paměťové karty SD (Secure Digital), SDHC (SD High Capacity) či MMC (MultiMedia Card). Kromě paměťových karet pak lze použít ještě karty označované jako SDIO (SD Input Output), což jsou různá vstupně výstupní zařízení. Například snímače čárových či RFID kódů, digitální fotokamery, přijímače VKV rozhlasu, síťové karty apod. Vlevo, hned vedle slotů na karty, je vidět černé kolečko regulátoru hlasitosti. Vpravo je zdířka sluchátek. Ještě více vpravo, se pak nachází hlavní spínač. Na horní (respektive zadní) hraně jsou vidět 4 konektory, na fotografii, v pořadí zleva doprava, mini USB, rozšiřující port, USB a napájení. Téměř v rozích jsou umístěny mikrospínače zadních tlačítek. Bílé kruhy slouží jako izolace a ochrana desky. V těchto místech je deska podepřena plastovým pouzdrem, aby nedocházelo k nežádoucím průhybům při předpokládaném intenzivním používání křížového ovladače a herních tlačítek. V kovovém pouzdru je sdružený modul bezdrátových technologií WiFi a Bluetooth a poblíž jeho levého horního rohu anténní vývod. Samotná anténa je vyvedena do horní části víka. Směrem doprava od bezdrátového modulu jsou vidět procesor a podpůrné

18

obvody. Displej se připojuje plochým kabelem do ZIF (Zero Insertion Force) konektoru umístěného mezi zdířku napájení a levé zadní tlačítko (na obrázku vpravo nahoře).

3.4.

Technická specifikace

Kompletní specifikace převzaté, přeložené a okomentované ze stránek projektu http://openpandora.org k 1. 1. 2010. Texas Instruments OMAP3530 procesor na 600 MHz (Vývojáři ve fóru potvrzují stabilní chod na 800 MHz, avšak výrobce toto nezaručuje). 256MB DDR-333 SDRAM. 512MB NAND FLASH memory. IVA2+ audio a video procesor využívající TI technologii DaVinci™ (430 MHz C64x DSP). Superskalární mikroprocesorové jádro ARM® Cortex™-A8. 3D hardware PowerVR SGX530 110 MHz vyhovující OpenGL ES 2.0. Integrovaná WiFi 802.11 b/g (výstup až 18 dBm). Integrovaný Bluetooth 2.0 + EDR (3Mbps, Class 2, + 4 dBm). Obrazovka LTPS LCD s rozlišením 800 x 480, dotyková vrstva, 109 mm širokoúhlá, 16.7 milionů barev, jas 300 cd/m², kontrastní poměr 450:1. Dva analogové ovladače. Úplné herní ovládání včetně zadních tlačítek. Dva SDHC sloty na karty (až 64 GB úložné kapacity) (SDHC umožňuje velikost karet do 32 GB. Předpokládá se možnost podpory i SDXD karet. Potom by bylo možné mít úložný prostor až pro 4 TB dat!) Sluchátkový výstup až 150 mW / kanál v 16 Ω, 99 dB SNR, až 24 bit / 48 kHz. TV výstup, kompozitní a SVideo. Vestavěný mikrofon s možností připojení externího mikrofonu náhlavní soupravy. Stereofonní linkové vstupy a výstupy. 43tlačítková klávesnice QWERTY včetně číselné řady. USB 2.0 OTG port (1.5/12/480 Mbps) s možností nabíjení Pandory (Tento port je schopen poskytovat maximální proud 100 mA).

19

USB 2.0 HS HOST port (pouze 480 Mbps) schopný připojeným zařízením dodávat plných 500 mA (například USB paměť, klávesnice, myš, 3G modem, GPS…) Až dva externě dostupné UART a/nebo 4 šířkou pulsu modulované (PWM) signály pro připojování hardware, řízení robotů, ladění apod. “Neumrtvitelné” provedení s vestavěným zavaděčem systému pro bezpečné programátorské experimenty. (V angličtině se používá termín “bricked”, zcihlený (je z toho cihla). Byl to závažný problém, který občas provázel upgrade systému na GP2x. K oživení, “unbricking”, bylo potřeba speciálního kabelu a znalostí). Spínač a zámek kláves, určený pro zapnutí Pandory a zamknutí kláves. Kupříkladu jako pomoc aplikacím pro přehrávání médií na cestách. Používá operační systém Linux (verze jádra 2.6.x) Rozměry: 140 x 83,4 x 27,5 mm Hmotnost: 335 g (včetně 4000 mAh akumulátoru)

4. Popis software 4.1.

Úvod do problematiky

Softwarová základna je daná operačním systémem GNU/Linux a procesorem ARM. GNU/Linux znamená spojení široké základny svobodného softwaru, především nahrazující uzavřené a komerční nástroje ze světa operačního systému UNIX, a samotného jádra operačního systému unixového typu, původně vyvinutému Linusem Torvaldsem. V běžné mluvě se zpravidla používá slovo Linux ve smyslu GNU/Linux, častěji přímo k obecnému označení distribuce GNU/Linuxu. Nebudeme se snažit plout proti proudu přirozeného vývoje jazyka a nadále rovněž použijeme pojem Linux v tomto širším slova smyslu. V současné době je již na platformě ARM s Linuxem založeno několik počítačů. Tomu odpovídá i značně široká základna softwaru. Velká množina softwaru pro Linux je dostupná se zdrojovými kódy. V drtivé většině případů stačí zdrojový kód pouze přeložit pro daný procesor. Jako poněkud problematické se v tomto případě jeví to, že laický uživatel, není zvyklý brát ohled na procesor. Podobně, jako třeba při nákupu zimních pneumatik, kdy je každému jasné, že pneumatiky musí mít určité parametry. Navíc, u tzv. dynamicky linkovaných překladů, je nutné mít v systému nainstalovány i správné verze knihoven, na kterých daný software závisí. Tyto knihovny opět mohou mít nějaké závislosti. Vyřešení závislostí rozhodně nemusí být triviální záležitost a nelze 20

očekávat, že by laický uživatel byl schopen tyto problémy samostatně řešit. Z tohoto důvodu vznikly takzvané balíčkovací systémy, distribuce a skladiště (repository). Linuxová distribuce je jakási předpřipravená sbírka knihoven, nástrojů a programů. Zpravidla mají tyto distribuce i určitým způsobem nastavené výchozí grafické prostředí (dekorace, ovládací prvky, výchozí správce oken,…). Pokud je software distribuován jako funkční v určité distribuci, uživatel s touto distribucí nemusí nic řešit, software mu bude fungovat. Snad všechny alespoň trochu uživatelsky přívětivé distribuce používají některý z balíčkovacích systémů. Tyto systémy slouží k vytváření distribucí software ve formě balíčků. Tyto balíčky v sobě kromě přeloženého kódu nesou informace o závislostech. Pokud vývojář vytvoří distribuční balíček v daném balíčkovacím systému, lze takový balíček snadno nainstalovat pomocí nástroje, jenž za uživatele vyřeší problémy se závislostmi. Například sám doinstaluje chybějící knihovny. Pandora

přichází

s předinstalovaným

Linuxem

Ångström-distribution.

Tato

distribuce vznikla zvláště pro kapesní počítače. U Pandory je navíc zásadní omezení oproti jiným počítačům v tom, že Pandora má pouze 512 MB FlashROM pro uložení systému. Není zde žádný pevný disk. Pro software a data jsou určeny paměťové karty SDHC. Vzniká tak problém s používáním skladiště a standardního balíčkovacího systému. U paměťových karet se předpokládá, že je uživatel bude měnit. Pokud by se knihovny a další potřeby softwaru, ukládaly na karty, pak výměnou karty může dojít k porušení závislostí. Na druhou stranu, ukládáním těchto knihoven do integrované paměti by mohlo dojít k jejímu zaplnění a nadbytečnému opotřebení. Zatímco u paměťové karty je možné opotřebovanou kartu nahradit, u integrované paměti toto možné není. Z výše uvedených důvodů se u Pandory nepředpokládá používání standardních balíčků a skladišť. Jako náhrada balíčkovacího systému byly navrženy PND soubory. Jedná se o standardní obraz disku ve formátu ISO nebo squash-FS. V tomto obrazu musí být zabaleno vše potřebné pro běh programu a doprovodný PXML soubor. PXML soubor obsahuje informace o příkazu, kterým se software spouští, jakou použít ikonu, začlenění do kategorií, náhledy. PND soubory stačí umístit na kartu do nastavených složek. Ihned po zasunutí karty do Pandory dojde k načtení obsahu těchto složek a zobrazení ikon na ploše a začlenění do nabídky dle příslušných kategorií. Pro potřeby běžných uživatelů, vzniká Appstore (pracovní název). Jedná se jakousi kombinaci skladiště a internetového obchodu. Appstore je přístupný z libovolného

21

prohlížeče i přímo z Pandory. Je možné v něm vyhledávat a stahovat software jak svobodný, tak placený. Placený software je možné přímo zakoupit. Dále je zde možné dobrovolně přispívat vývojářům či na konkrétní projekty. Cílem je poskytnout snadné rozhraní pro získávání software s jistotou jeho fungování na Pandoře.

4.2.

Předinstalovaný software

Prostý výčet základního předinstalovaného softwaru je následující: webový prohlížeč Midori, poštovní klient Claws-Mail, tabulkový procesor Gnumeric, textový procesor AbiWord, textový editor LeafPad, správce souborů Thunar, kalendář Orage, rychlé zprávy Pidgin, IRC klient XChat, přehrávač médií XMMS (bude nahrazen přehrávačem Exaile), a další drobné programy a nástroje. Dodávaný software si v následujících kapitolách blíže představíme.

4.3.

Midori Nenáročný, avšak plnohodnotný prohlížeč webových stránek. Jako takový je zaměřen na minimální nároky na systémové zdroje a maximální rychlost. Vykreslování stránky zajišťuje motor WebKit, o jehož kvalitách

svědčí i to, že jej používá firma Apple ve svých prohlížečích Safari pro Mac Os X a iPhone. Emblém Midori představuje jednak tlapku zelené kočky, a také písmeno M ve slově Midori. Jeho křivky mají zdůrazňovat rychlost. Okno prohlížeče neobsahuje žádné nadbytečné ovládací prvky. Na malém displeji je to vítaná vlastnost, která maximalizuje plochu využitelnou pro zobrazení stránky. Prohlížeč disponuje dnes

běžnými

vymoženostmi

jako

například uživatelskými scripty a styly, přizpůsobitelným

a

rozšiřitelným

ovládáním či rozšířeními jako blokování reklam, formulář histori či gesta myší. Dále je možné použít zásuvné moduly pro prohlížeč Firefox, například Adobe Flash.

4.4.

Poštovní klient Claws-Mail Jak tvrdí autorské stránky, rychlý, nenáročný a uživatelsky přívětivý emailový klient. Claws Mail, je emailový klient a čtečka novinek poskytující rychlou odezvu, příjemné a propracované uživatelské rozhraní.

22

Vyznačuje

se

snadným

nastavením,

intuitivním

ovládáním,

hojností

funkcí,

rozšiřitelností, robustností a stabilitou. [3]. Vzhled klienta se nijak zásadně neliší od jiných podobných programů. Podíváme-li se na jeho funkce blíže, zjistíme, že

se

jedná

o

vskutku

minimalistický program. Na rozdíl od jiných, poněkud zbytnělých řešení, neobsahuje například jádro pro vykreslování HTML. V zásadě tak

ctí

dobrý

mrav

UNIX

programů, které nedělají nic jiného, než to co mají dělat. Pokud by snad někomu podpora HTML v emailech chyběla, lze ji doplnit pomocí příslušného rozšíření. Stejně tak lze doplnit i další funkce, jako například šifrování a elektronické podpisy.

4.5.

Tabulkový procesor Gnumeric Tabulkový procesor Gnumeric je jednou z částí desktopového prostředí GNOME. Gnumeric si klade za cíl, být co možná nejlepším tabulkovým procesorem, nikoli však opisováním od stávajících aplikací. Gnumeric

pochopitelně zvládá načíst a uložit data stávajících aplikací, aby byl případný přechod snadný. Podpora formátů jiných podobných aplikací je rovněž nutná, pokud potřebujeme vyměňovat tabulky s uživateli, preferujícími jiný tabulkový nástroj. Co se týče samotných schopností Gnumericu, ty se vyrovnají jiným obdobným aplikacím z konkurenčních kancelářských balíků. [4] Gnumeric o sobě prohlašuje, že je zdarma, rychlý a přesný. Přesnost se odkazuje na nezávislé testy csda ssn Computational Analysis

Statistics

Statistical

&

Data

Software

Newsletter, jež poukazují na opravu chyb statistických funkcí, které jsou v programu

Excel

dlouhé

roky,

a

doporučují, pro statistické analýzy používat právě Gnumeric. Gnumeric nabízí na 520 funkcí, z nichž 154 je zcela jedinečných. Většina těchto jedinečných funkcí je z oblasti teorie čísel, náhodných čísel a statistiky. Další nemalá skupina se pak týká Black-Scholesových a finančních teorií.

23

Gnumeric dále umožňuje analýzu v oblasti telekomunikací, řešení lineárních i nelineárních úloh. Jako každý pokročilý tabulkový procesor nabízí funkce pro vkládání schémat, diagramů a pochopitelně i grafů všech možných typů. Samozřejmostí je automatické vyplňování polí či odhadování typu vstupních údajů. Vstupní údaje je možné načítat z externích zdrojů, ať už se jedná o klasické soubory, databáze či datové proudy z internetu. Jako vstupní soubory lze použít data z všemožných verzí Microsoft Excelu, Applixe, HTML, CSV, Lotusu 1-2-3, GNU oleo, Qauttro Pro a OpenOffice.org. Výstupy lze naopak uložit do souborů typů MS Excel (5, 95, 97, 2000 a XP), HTML (3,2, 4, xhtml). LaTeX, Troff, PDF, EPS, DVI a CSV.

4.6.

Textový procesor AbiWord AbiWord je součástí většího projektu zvaného AbiSource. Prvotním záměrem projektu AbiSource, bylo vyvinout přenositelný kancelářský balík s otevřenými zdroji. Počátečním dílem tohoto balíku se stal

AbiWord, jeho textový procesor. Jednou z významných předností AbiWordu je jeho přenositelnost. Jeho zdrojový kód je psán tak, aby byl přenositelný takřka na každý operační systém s minimálním úsilím. Spolu s významnou podporou lokalizace tak AbiWord získává velikou uživatelskou základnu. V současné době lze AbiWord spustit na většině systémů UNIX, Windows, QNX Nutrino 6.2 a MacOS X. [5]. Na snímku okna jsou vidět nástroje obvyklé pro textové procesory

z

běžných

kancelářských balíků. Ostatní funkce, které nejsou na první pohled

patrné,

rovněž

zahrnují většinu toho, co nabízí srovnatelné programy. Z pokročilých funkcí mi v AbiWordu schází možnost pracovat s bibliografickými daty, seznamy tabulek či obrázků. Na druhou stranu je zde například možnost on-line spolupráce více uživatelů na jednom dokumentu. Rozšiřitelnost pomocí zásuvných modulů umožňuje doplnit funkce, které jsou mimo plán vývoje.

24

4.7.

Ohlédnutí za kancelářskými aplikacemi

Porovnání s komerčním kancelářským balíkem Microsoft Office a jeho konkurentem OpenOffice.org, se přímo nabízí. Toto se týká jak AbiWordu, tak Gnumericu. To, jak ze srovnání software z GNOME desktopu vyjdou, do značné míry závisí na pozorovateli. Jestliže potřebuje funkce, které AbiWord, respektive Gnumeric, nenabízí, budou mu chybět nezávisle na tom, má-li je konkurence zabudované. Na druhou stranu, ne každý kancelářský software lze spustit na kapesním počítači. Zvláště, přihlédneme-li k jeho výkonu, v porovnání se stolním počítačem, není to ani vhodné. Software vybraný pro Pandoru toto zohledňuje a zvolené programy se vyznačují nízkými nároky na výkon a paměť počítače, při vysoké rychlosti zpracování dat a odezvy uživatelského rozhraní. Pokud při srovnání sáhneme do kategorie kancelářských balíků pro kapesní počítače, těžko budeme hledat některý konkurence schopný. Přestože existují kapesní počítače s porovnatelnými parametry, co se výkonu, rozlišení displeje a vybaveností klávesnicí týče, omezují se kancelářské programy především na úspěšné otevření a zobrazení dokumentů a na jejich jednoduché úpravy. Při vytváření nových textových dokumentů lze zpravidla požít několik málo typů a řezů písma, v lepším případě lze na odstavce použít styly. Co se týče byť jednoduchých funkcí, jako například automatické vložení obsahu, může na ně uživatel rovnou zapomenout

4.8.

Textový editor Leafpad

Leafpad je naprosto jednoduchý textový editor. Jednoznačně jej lze přirovnat k Poznámkovému bloku z Microsoft Windows. Na rozdíl od něj, však podporuje národní znakové sady a jejich částečné automatické rozpoznávání. Dále umožňuje vzít neomezený počet kroků zpět a znovu je opakovat, má automatické odsazování řádků a jejich číslování. Jedná se o minimalistický nástroj, vhodný například pro úpravu konfiguračních souborů.

4.9.

Správce souborů Thunar Výchozím správcem souborů je program jménem Thunar. Je pojmenován podle vikinského boha Thóra, logem programu je Thórovo kladivo. Byl navržen tak, aby bylo jednoduché s ním zacházet a aby byl rychlý. Nechce

nechat uživatele bloudit v nekonečných nabídkách, a tak sám ze své podstaty nenabízí žádné převratné funkce. Neumí se připojit na FTP jako Nautilus nebo prohlížet web jako Konqueror. [6]

25

Kromě základních operací se soubory, obsahuje Thunar další funkce, které jej zařazují před jiné, v současnosti v Linuxu dostupné, souborové správce. Například má Thunar funkci

zvanou

přejmenování. zásuvného

Hromadné Ta,

pomocí

modulu,

uživateli

umožňuje, snadné přejmenování více

souborů

najednou.

Pravděpodobně nejzajímavějším přejmenovávačem je Audio Tags renamer, který sestavuje nové názvy souborů podle značek přidružených ve zvukovém záznamu.

4.10. Kalendář Orage Orange je moderní kalendářová aplikace pro prostředí Xfce desktop. Je od počátku navržen tak, aby byl použitelný snadno a rychle. Uživatelské rozhraní je jednoduché, intuitivní a neobsahuje žádné matoucí a neužitečné volby. Orange je rychlý, s okamžitou odezvou a minimálními nároky na systémové zdroje. Doposud byl lokalizován zhruba do 25 jazyků. [7] Do Orange lze ukládat události, a nastavit jak zvukové,

tak

vizuální

upozornění

na

jejich

přiblížení. Orange umí jak opakované, tak celodenní (například narozeniny) události. Veškeré časování je prováděno v rámci časových pásem. Dále Orange obsahuje zásuvný modul pro Xfce, který zobrazuje datum a čas v různých formátech a také příslušných časových pásmech. Klepnutím na hodiny v zásuvném modulu se zobrazí či skryje hlavní okno kalendáře.

4.11. Rychlé zprávy Pidgin Pidgin je program “kecálek”, který umožňuje přihlášení k účtům do více komunikačních sítí najednou. To znamená, že si lze zároveň psát s přáteli na MSN, mluvit se známým na Google Talku a viset v pokecu na Yahoo chatu. To vše současně v jednu chvíli.

26

Pidgin je přímo po instalaci kompatibilní s následujícími komunikačními sítěmi: AIM, ICQ, Google Talk, Jabber/XMMP, MSN Messenger, Yahoo!, Bonjour, Gadu-Gadu, IRC, Novell GroupWise Messenger, QQ, Lotus Sametime, SILC, SIMPLE, MySpaceIM, and Zephyr. Mnoho dalších je možné přidat pomocí zásuvných modulů. V podporovaných sítích jsou dostupné mnohé jejich funkce, jako třeba přenos souborů, stavové zprávy, ikony přátel, uživatelské emotikony, události psaní. Mnohé zásuvné moduly navíc rozšiřují funkcionalitu Pidgina nad rámec standardních funkcí dané sítě. [8]

4.12. IRC klient XChat Jedná se o malý program pro připojení ke službě IRC (Internet Realy Chat), což je jedna z prvních služeb pro online komunikaci. Vzhledem k tomu, že připojení na IRC zvládne i již dříve zmiňovaný Pidgin, mohla by se přítomnost XChatu zdát nadbytečná. Na druhou stranu, ledaskomu nemusí Pidgin, coby IRC klient, vyhovovat a rád sáhne po programu, k tomuto účelu výhradně určenému.

4.13. Hudební přehrávač XMMS Přehrávač XMMS je jeden z prvních následovníků proslaveného přehrávače WinAMP. WinAMP byl snad úplně první přehrávač, tehdy pouze cd a mp3 audia, který nerespektoval zažité zásady uživatelského rozhraní. Namísto běžného formuláře se standardními tlačítky, editačními políčky, seznamy apod, přinesl imitaci vzhledu Hi-Fi soupravy z moderního obýváku. WinAMP je, jak název napovídá, pouze pro operační systém Microsoft Windows a navíc má uzavřený kód. XMMS je zcela původní aplikace, napsaná zcela od nuly, avšak s otevřeným zdrojovým kódem. Přehrávač zvládne přehrát většinu hudebních formátů, se kterými se lze setkat. Bohužel, od roku 2007 se dále nevyvíjí a z řady distribucí byl proto již vyřazen. To je rovněž důvod, proč se plánuje jeho nahrazení i na Pandoře. Kromě tohoto důvodu je zde ještě nestandardní uživatelské rozhraní, které přeci jenom, nemusí vyhovovat každému. Pro zastánce XMMS je zde však dobrá zpráva. Na projekt XMMS navazuje projekt

27

XMMS2, který bude multiplatformí s podporou více zvukových formátu a více knihoven uživatelského rozhraní (příkazová řádka, GTK i KDE).

4.14. Hudební přehrávač Exaile Exaile byl při svém vzniku inspirován přehrávačem a správcem zvukových záznamů Amarok. Na rozdíl od něj však využívá knihovnu rozhraní GTK+. Z Amaroku a dalších přehrávačů přebírá funkce jako stahování informací k albům a interpretům, správu rozsáhlých audioték, stahování textů, podporu kapesních přehrávačů apod. Mezi další podporované funkce patří například procházení adresáře internetového

rádia

organizování

seznamů

záložkách,

SHOUTcast, stop

vyloučené

stahování

prstokladu

vkládání

přehranných

v

seznamy, pro

kytaru,

stop

do

kapesního přehrávače. Rozšiřování přehrávače o další funkce je možné i pomocí systému zásuvných modulů.

4.15. Zamyšlení se nad dostupností softwaru Ohledně dostupnosti programů je zřetelně vidět výhoda otevřeného software. Otevřený software díky své podstatě umožňuje komukoli, kdo má zájem a znalosti, provést přenos kýženého programu na novou platformu. Mnohdy stačí jen znovu přeložit zdrojový kód pro cílovou platformu, někdy drobné úpravy. Další velkou výhodou je prostředí Linuxu, kde se předem předpokládá potřeba přenositelnosti softwaru na různé hardwarové platformy a často i přenositelnost mezi operačními systémy. Veškerý platformově závislý kód tak bývá striktně oddělen samotného kódu aplikace. To nadále usnadňuje přenositelnost a zvětšuje dostupnost programového vybavení. To neznamená, že není možné podobně snadno přenést komerční software. Avšak v tomto případě často narazíme i na ekonomické bariéry. Vraťme se například k již zmiňovaným kancelářským aplikacím. Zde je jedním z faktorů i to, že širokou škálu kancelářských funkcí, obvyklých na desktopu, využije malý zlomek uživatelů. Kancelářské aplikace pro kapesní počítače tak logicky obsahují pouze funkce požadované významnou skupinou uživatelů. Co se týče případného přenesení aplikací

28

ze stolních počítačů, pak tomu brání silné provázání s původní platformou. Mnoho funkcí je navázáno přímo na aplikační rozhraní operačního systému. Jestliže původní návrh aplikace nepočítal s převoditelností na jiný operační systém, je následné přepisování kódu časově náročné a tudíž nákladné. Vyplatí se tedy pouze pokud lze očekávat dostatečnou poptávku po takovém softwaru. Podíváme-li se na současné (rok 2009/2010) zastoupení operačních systémů a hardwarových platforem, a operační systémy rozdělíme do skupiny komerčních a těch “zdarma”,

můžeme

konstatovat

zhruba

následující.

Zřetelně

nejrozšířenějším

komerčním operačním systémem jsou Microsoft Windows na procesorech x86. Dalším významným hráčem, rovněž z komerčního tábora je operační systém MacOS X firmy Apple. Apple se relativně nedávno, zhruba v letech 2005 až 2006, přešel z platformy Power PC na Intel x86. Nakonec, co se komerčních OS týče a jako minoritní, či spíše speciální záležitost můžeme zmínit různé klony systémů unixového typu. Unixové systémy hrají větší roli v serverovém sektoru a v sektoru speciálních řešení, jako různé superpočítače apod. V tomto pojednání se však věnujeme především řešením dostupných a využitelných běžným uživatelem. Druhou skupinu operačních systémů velmi zjednodušeně označme “zdarma”. Zdarma ještě neznamená nulové náklady na zavedení či provoz. Do této skupiny, jako dva hlavní představitele, zahrneme rodinu systémů BSD a GNU/Linux se všemi distribucemi. Ačkoli jsou některé distribuce Linuxu komerční, dovolíme si je pro zjednodušení zahrnout mezi ty “zdarma”. Ony ty komerční se zpravidla liší doplněním základního systému o podpůrný software a služby, jež jsou pak důvodem ke zpoplatnění. Rovněž situace kolem BSD není zcela jednoznačná, protože díky licenční politice vznikly i komerční odnože tohoto systému. Například právě MacOS X a některé komerční unixy jsou založeny na BSD. Operační systémy “zdarma” se často označují jako svobodné či otevřené. Svoboda spočívá především v tom, že kdokoliv se může do vývoje zapojit, případně si vytvořit vlastní odnož či distribuci systému. Otevřenost pak spočívá v tom, že jsou volně dostupné zdrojové kódy, které může kdokoliv studovat či využívat v souladu s licenčním ujednáním. O vznik Linuxu, jakožto jádra, se roku 1990 zasloužil Linus Torvalds. GNU, s původním záměrem vyvinout svobodný unixový systém, založil Richard Stallman v roce 1983. Vznik BSD je poměrně složitý a lze jej vysledovat až do počátku 70. let 20. století. Samotné svobodné odnože se odvíjejí od verze 4.4 BDS-Lite Release 2 z roku 1995. Z hlediska běžného uživatele jsou nejvýznamnější moderní linuxové distribuce. Slovním spojením moderní linuxové distribuce myslíme především takové, které se 29

zaměřují na laického uživatele, bez hlubších počítačových znalostí. Asi nejvíce v současnosti viditelnou, uživatelsky přívětivou, distribucí je Ubuntu. Tato distribuce se zhruba během pěti let vyšvihla do popředí a vepsala se do povědomí uživatelů jako “Linux pro lidi”. Není to jediná uživatelsky přívětivá distribuce, ale je jednou z nejvíce viditelných. Přesto, že se Linux dostává do povědomí laických uživatelů, že je stále častěji dodáván na nových počítačích jako předinstalovaný systém, má Linux výrazně menší zastoupení na poli stolních počítačů, než komerční OS. Nyní do tohoto stavu začíná nastupovat řada malých počítačů, zpravidla s dobrým připojením k internetu. Jednak to jsou malé a levné varianty notebooků, dále klasické kapesní počítače a chytré mobilní telefony, a nakonec počítače blížící se kapesním rozměrům, ale pořád ještě dost velké na to, aby se vešly do kapsy. Co se týče kapesních počítačů a chytrých telefonů, situace ohledně operačních systémů je značně nepřehledná. Mnoho výrobců se snaží prosadit vlastní řešení, někteří se pokoušejí využít dostupnost a otevřenost svobodných systémů, jiní sází na silné softwarové hráče jako Microsoft či Apple. Celé odvětví mobilních zařízení momentálně prochází bouřlivým rozvojem. Existují projekty s miniaturními počítači na bázi procesorů x86, které se snaží těžit z popularity a rozšíření MS Windows pro stolní počítače. Tato zařízení však bohužel často trpí nedostatečnou výdrží při provozu na baterii. Obrovskou výhodu však mají v okamžité dostupnosti softwaru ze stolních PC. Na druhou stranu, je zde viditelná snaha o využití úsporných procesorů, zvláště těch založených na architektuře ARM. V roce 2009 se vyrojilo poměrně hodně malých počítačů, postavených na této architektuře. Mnoho jich zůstává ve fázi prototypů, ale je vidět, že výrobci hardware hledají cestu k zákazníkovi. K zákazníkovi, který vyžaduje dlouhou výdrž mimo elektrickou síť a přitom velmi rychlý náběh systému, rychlou odezvu aplikací a stále dostupné internetové připojení. Jedním z kamenů úrazu je i operační systém a uživatelský software. Výrobci hardwaru potřebují takové řešení, které by vyhovovalo široké škále potencionálních zákazníků, bylo snadno použitelné na široké škále zařízení a přitom je stálo minimum nákladů. Někteří výrobci sahají po stávajících Windows Mobile, které jsou však zaměřeny spíše na podnikovou sféru. Zcela novým hráčem na poli OS je společnost Google se svým Androidem pro chytré telefony a Chromiem pro malé počítače. Tyto systémy vychází z Linuxu. Linux je, díky své podpoře rozličných procesorů a hardwarových platforem, poměrně snadno přenositelný, stejně jako jeho široká programová základna. Dochází tak ke vzájemné podpoře svobodného software a výrobců hardware. Tato podpora má různý charakter. Od finančního dotování vývoje 30

software, přes poskytování hardware vývojářům zdarma až po vývoj SW pro určitý hardware z čirého nadšení vývojáře. Pro nás je v tuto chvíli podstatné, že jestliže máme zařízení s dostatečným výkonem a zobrazovací plochou, aby na něm šlo rozumně provozovat Linux, máme zařízení, které dokáže teoreticky vše co běžný stolní počítač. Podíváme-li se na Pandoru, zjistíme, že má jak solidní výkon, tak přijatelné rozlišení displeje. Ostatně, není to tak dlouho, co na práci stačilo textové rozhraní, nebo VGA zobrazení (640x480 v 256 barvách). Podtrženo, sečteno, máme výkonný kapesní počítač, máme silný operační systém a máme dostupnou základnu programového vybavení. Otázkou je, jak bude takováto sestava reálně použitelná.

5. Praktické použití 5.1.

Vyhodnocení dotazníku

Dotázali jsme se uživatelů, kteří si Pandoru objednali, na jejich její zamýšlené využití. Vzhledem k tomu, že Pandora byla původně navržena jako herní konzole a přehrávač médií, byly výsledky šetření netrpělivě očekávány všemi zúčastněnými. I ohlasy z fóra naznačovaly, že výsledek zřejmě nebude tak jednoznačný. Při sestavování dotazníku jsme vycházeli z předpokladu, že část uživatelů bude rekrutovaná z řad hráčů, část jich bude vidět především všeobecné využití a další část bude zaměřena na přehrávání médií. Respektive lze očekávat kombinované využití s různě častým využíváním různých funkcí. Stanovili jsme tedy 3 základní kategorie využití Pandory jako: Multimediální přehrávač, Herní konzole a Počítačový pomocník. Každou tuto kategorii jsme rozdělili na 3 podkategorie: Osobní video přehrávač, Osobní audio přehrávač a Společenský audio-video přehrávač pro kategorii Multimediální přehrávač; Jednoduchá a příležitostné hry, Emulované systémy a Původní komplexní hry pro kategorii Herní konzole; Internet a komunikace, Pracovní využití a Osobní využití pro kategorii Počítačový pomocník. Dané kategorie a podkategorie jsme volili tak, abychom získali informace o rozložení zájmu uživatelů s ohledem na tuto práci a její úhel pohledu na Pandoru. Z odezvy na diskusním fóru bylo znát, že rozdělení nebylo zcela scestné, byť bylo nutné zadání upřesnit. Nejvíce kontroverzní se jeví rozdělení v podkategorii v kategorii Herní konzole. Přeci jenom jsme se zde pohybovali na poli s velmi bohatou historií, širokou škálou žánrů, stylů a dalo by se i říci subkultur. Navíc rozdělit hry, z pohledu hráče, na pouhé tři základní kategorie se jeví jako nesmyslné. Nám šlo ale především o zachycení 31

skupiny příležitostných hráčů, kterou tvoří převážně uživatelé používající počítač spíše k práci a studiu. Tito hrají málo, nepravidelně a počítač pouze pro hry pro ně nemá valný význam. Dále jsme chtěli vyčlenit skupinu uživatelů, kteří patří k tzv. emuholikům. Tedy skupinu hráčů emulovaných systémů a nostalgiků, kteří emulují staré počítače, jako například ZX Spectrum, Commodore 64, Amiga, Atari XL, Atari ST a další. V rámci obecné herní skupiny nás pak ještě zajímalo, je-li zde významná skupina lidí, kteří uvažují především o hraní původních a převedených her přímo pro OS Linux. Jako další v pořadí, s ohledem na smysluplnost rozdělení do podkategorií, je kategorie Počítačový pomocník. Podkategorie Internet a komunikace je celkem jasná. Trochu problematické je další členění na Pracovní využití a Osobní využití. Oblasti se zřetelně překrývají. Činnosti v obou podkategoriích mohou být totožné a liší se pouze tím, vykonává-li je uživatel v rámci svého pracovního nasazení, nebo v rámci volnočasových aktivit. Snadno si lze představit správce sítě, který tutéž činnost, například vzdálenou správu, vykonává jednou jako službu zákazníkovi, jindy, při správě své vlastní domácí sítě, soukromě. V tomto případě nám šlo především o zjištění, jaký podíl uživatelů očekává použití Pandory jako mobilního internetového zařízení, kolik jich plánuje používat Pandoru pro práci a kdo jako osobní počítač pro soukromé účely. Nakonec, jako prakticky bezproblémová, zbyla kategorie Multimediální přehrávač. Vzhledem k tomu, že kdo potřebuje kvalitní a všestranný multimediální přehrávač, může sáhnout po široké nabídce již vyráběných zařízení, jevila se tato funkce spíše jako podružná, byť ne nepodstatná. Ostatně tomu napovídají i výsledky šetření. Rozdělení na přehrávání videa a audia je nasnadě. Vzhledem k audio-video výstupu na rozšiřujícím portu, se nabízí i možnost využití pro projekci či reprodukci určené větší skupině lidí. Například obchodní prezentace, promítání fotografií či videa z dovolené, ozvučení či videoklipy při společenské události apod. Pravidla pro rozdělování bodů byla následující. Každý respondent měl k dispozici 9 bodů, které rozdělil do jednotlivých podkategorií tak, jak si představoval, že bude Pandoru využívat. Bodový zisk kategorie byl určen prostým součtem bodů v jejích podkategoriích. Respondenti mohli postupovat i naopak. Nejprve rozdělit body do kategorií a teprve potom, body přidělené kategorii rozdělit mezi její podkategorie. Průzkumu se nakonec zúčastnilo 126 respondentů. Z toho 24 na německém fóru a na českém 5. Němečtí a čeští účastníci se v domovském fóru účastnili pouze tehdy, pokud se již neúčastnili na fóru anglofonním. Co se týče výsledků šetření, více méně došlo k

32

potvrzení očekávání, danému obsahem diskusních vláken. Podle reakcí některých diskutérů na předložené výsledky, došlo zřejmě všeobecně k příjemnému překvapeným. Jak jsme již dříve naznačil, očekávalo se, že přehrávání médií bude spíše podružná záležitost. Rovněž se dalo čekat, že zde bude nezanedbatelná skupina uživatelů, požadující standardní počítačové funkce. Rozhodně se však předpokládalo, že skupina hráčů bude jasně nejsilnější. Tedy, že kategorie Herní konzole obdrží zdaleka nejvíce bodů. Překvapujícím výsledkem bylo, že kategorie Herní konzole a Počítačový pomocník jsou prakticky vyrovnané. A nyní k samotným výsledkům. Nejprve základní rozdělení bodů mezi hlavní kategorie. Z tabulky Body dle kategorií je jasně vidět, že se potvrdila podružnost funkce přehrávače médií. Naopak se ukázalo, že je zde silná skupina lidí, která předpokládá využití obecných počítačových funkcí. Mimo jiné to znamená, že péče věnovaná přípravě operačního systému není zbytečná, a naopak lze očekávat kvalitní podporu i v této oblasti. Původně primární určení zařízení, tedy hraní her, se tak stává “pouze” stejně významným, vůči použití v roli malého počítače.

počet bodů podíl v % celkem 126 respondentů

1134

100

Přehrávač médií

242

21

Herní konzole

450

40

Počítačový pomocník

442

39

Tabulka Body dle kategorií V následujících tabulkách jsou uvedeny počty respondentů podle počtu přidělených bodů. Ukazuje se, že je jen minimum vyhraněných uživatelů, kteří nepředpokládají vůbec žádné využití funkcí v některé z kategorií Herní konzole a Počítačový pomocník. Naproti tomu, 8% respondentů se domnívá, že nevyužije funkce Přehrávače médií. počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky 8

0

0,0

7

1

0,8

▌

6

11

8,7

▌▌▌▌▌▌▌▌▌

5

15

11,9

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

4

31

24,6

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

3

39

31,0

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

33

počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky 2

24

19,0

1

5

4,0

0

0

0,0

celkem b. 442 celkem resp. 126 průměr b. 3,5 Tabulka Kategorie Počítačový pomocník

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌ ▌▌▌▌

▌▌▌▌

počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky 8

3

2,4

▌▌

7

1

0,8

▌

6

5

4,0

▌▌▌▌

5

22

17,5

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

4

29

23,0

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

3

38

30,2

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

2

22

17,5

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

1

5

4,0

▌▌▌▌

0

1

0,8

▌

celkem b. 450 celkem resp. 126 Tabulka Kategorie Herní konzole

průměr b. 3,6

▌▌▌▌

počet bodů z 9 počet respondentů % respondentů Graficky 8

0

0,0

7

0

0,0

6

0

0,0

5

0

0,0

4

6

4,8

3

28

22,2

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

2

52

41,3

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

1

30

23,8

▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌▌

0

10

7,9

celkem b. 242 celkem resp. 126 průměr b. 1,9 Tabulka Kategorie Multimediální přehrávač

▌▌▌▌▌

▌▌▌▌▌▌▌▌ ▌▌

Pochopitelně, výsledky je nutné brát s ohledem na relativně nízký počet přidělovaných bodů. Je pravděpodobné, že při rozdělování 100 bodů, by jich do každé kategorie, alespoň několik málo, přidělil každý. Záměrně jsme však zvolili takový počet bodů, aby je bylo možné rozdělit rovnoměrně, ale přitom byla škála co možná nejmenší a přehledná. Nakonec ještě tabulka s rozdělením bodů do jednotlivých podkategorií.

34

podkategorie

počet bodů

celkový podíl %

podíl % ve své kategorii

personal video

118

10%

49%

personal audio

97

9%

40%

house player

27

2%

11%

simple or logic games

67

6%

15%

emulated systems

245

22%

54%

native games

138

12%

31%

internet

202

18%

46%

work/job

88

8%

20%

personal

152

13%

34%

Tabulka Rozdělení bodů do podkategorií

5.2.

Instalace dalšího SW

Do Pandory lze velmi jednoduše nainstalovat další software. Jak jsme již dříve zmínili, jednou z výhod svobodného software je jeho výborná přenositelnost napříč systémy a zařízeními. Tomuto přenosu softwaru mezi platformami se říká portování. Předpokladem úspěšného portu libovolného programu, je port všech jeho závislostí. Typicky se jedná o knihovny základních funkcí, grafického rozhraní, zvuku apod. Největší problém skýtají hardwarové závislosti. Například, SW využívající OpenGL akceleraci grafiky, nelze jednoduše přenést, protože Pandora nemá HW podporu OpenGL. Namísto toho nabízí zjednodušenou variantu OpenGL ES. Pokud potřebujeme portovat SW závislý na OpenGL, máme v zásadě dvě možnosti. Jednou je přepsat

35

příslušnou část SW tak, aby využívala OpenGL ES. Druhá možnost je Napsat zcela novou knihovnu, která bude volání OpenGL překládat na OpenGL ES. Dalším kamenem úrazu může být asembler. Pokud se programátor snaží program rychlostně optimalizovat, může v kritických částech programu napsat část v inline asembleru. Tento kód je pak použitelný pouze na konkrétním procesoru. Portování takových částí kódu vyžaduje poměrně hluboké znalosti o programování dvou naprosto rozdílných platforem, případně úzkou spolupráci autora portu s autorem původního programu. Asi poslední větší překážkou portování skýtá grafické uživatelské rozhraní. Toto je třeba přizpůsobit nejen menšímu rozlišení, ale i malým fyzickým rozměrům obrazovky. Na rozdíl od problému HW nekompatibility je předělání grafického uživatelského rozhraní relativně snadné. Jak jsme již předestřeli v kapitole Popis software, části Úvod do problematiky, teoreticky lze využít širokou softwarovou základnu ze skladiště distribuce Ångström, ale z technických důvodů je to nepraktický a nedoporučený postup. Namísto toho vývojáři vyvinuli PND balíčky. Tyto balíčky stačí nakopírovat do složky /pandora/menu/, nebo /pandora/desktop/. Podle zvolené složky se pak ikona PND balíčku objeví buď v menu, nebo na ploše. Do budoucna se předpokládá vytvoření aplikace na způsob správce balíčků. Tato aplikace by pak sloužila jako grafický správce balíčků a umožňovala snadnou instalaci a odinstalaci PND souborů přímo z internetu. Nakonec je možné nainstalovat vhodný operační systém přímo na paměťovou kartu. Pandora umí zavádět systém nejenom z interní flashROM, ale i z paměťové karty, USB zařízení či ze sériové linky (UART na rozšiřovacím portu). Doposud byla tato vlastnost ověřena několika experimenty. Uvolnění obrazů disků s některou oblíbenou distribucí se očekává krátce po té, co se Pandora dostane do rukou koncových uživatelů. Prozatím bylo otestováno spuštění Ubuntu ARM, Google Android a připravuje se Gentoo.

5.3.

Využití jako běžný počítač

Co je to běžný počítač? Existuje široká škála stolních počítačů, přenosných pracovních stanic, notebooků, nettopů a netbooků. Chápání toho, co které slovní označení může znamenat, není jednoznačné. Marketingové materiály různých firem kategorizují jejich výrobky různě a nejednotně. Zrovna tak odborné časopisy či internetové magazíny. V zásadě platí, že čím je počítač menší a lépe přenosný, tím více je nutné přijmout kompromisů při práci. Kompromisy v tomto případě znamenají ztrátu

36

optické mechaniky, nižší výkon procesoru, menší displej (pracovní plochu) a úložný prostor. Ne každý takový kompromis znamená výrazné omezení. Optické mechaniky jsou dnes na ústupu. Úložná kapacita v mnoha případech postačí v řádech GB. Výkon procesoru, který nevyužijeme je spíše zbytečný luxus. Výpočetní kapacita i softwarová základna je dostatečná pro provoz tzv. kancelářských aplikací. Mezi tyto aplikace řadíme programy pro provoz emailu, přístup na internet, otevírání dokumentů a práci s tabulkami. Z referencí na fóru GP32x a videoukázek od Michala Mrozka [9] vyplývá, že práce s Pandorou je velmi příjemná a pohodlná. Chod klávesnice je velmi tichý. Pandora, díky své větší tloušťce, dobře sedí v rukou. Ovládání okenních aplikací je možné jednak přímo přes dotykový displej, a dále pomocí jednoho analogového ovladače, který nahrazuje myš. Za největší nedostatek Pandory (obecně kapesních počítačů) lze považovat malý displej a klávesnici. V souvislosti s malým displejem pak i absenci výstupu na běžný monitor. S-Video výstup může být sice postačující, ale je nutný buď speciální monitor s příslušným vstupem, nebo konvertor signálu. Připojení standardního monitoru s vysokým rozlišením je možné pomocí USB grafické karty. Potom lze použít monitor s rozlišením až 1680 x 1050 bodů. Bohužel, takovýto provoz značně zatěžuje samotný procesor. Prakticky to znamená, že sice získáme větší pracovní plochu, ale citelně se sníží výpočetní výkon. Při zpracování dokumentů, to však nemusí příliš vadit. Znatelné to může být při zpracování větších tabulek. Pochopitelně, že tímto způsobem nelze přehrávat video či pouštět hry. Pomocí USB můžeme dále připojit standardní klávesnici a myš, čímž získáme prakticky plnohodnotné pracoviště.

5.4.

Trocha hraní

Hraní her nebylo naší prioritou. Pandora však byla původně navržena právě pro tuto činnost a proto se lehce podíváme i na toto téma. Jedním z popudů pro vývoj Pandory, byla absence solidní a otevřené kapesní herní konzole. Solidní jak ve smyslu kvality dílenského zpracování, tak ve smyslu výpočetního výkonu. Otevřené ve smyslu volného přístupu vývojářů a možnosti vyvíjet software jako koníček. Toto Pandora bezezbytku splňuje. Otevřený operační systém, řada hardwarových rozhraní pro amatérská vylepšení a vývojářská podpora v rámci diskusního fóra, to vše je k dispozici každému zájemci zcela zdarma. Herních titulů pro operační systém Linux je relativně dost a přenos některých z nich znamená pouhý překlad na nový procesor. Naopak řada titulů vyžaduje přepis na

37

odlehčenou variantu OpenGL ES či úpravy uživatelského rozhraní. Zájem o portování či vývoj svých her projevilo i několik komerčních společností. Tyto však čekají na skutečné uvedení Pandory na trh, respektive až budou mít finální produkt k dispozici. Vzhledem ke skluzu zhruba jednoho a půl roku je již teď k dispozici několik emulátorů. Řada z nich funguje v plné rychlosti i jen po hrubém překladu, bez vyladění na Pandoru. To umožní řadě fanoušků, vrátit se o desítky let zpět a znovu si zahrát staré hry. Ne, že by nebylo možné emulovat staré systémy na moderních stolních počítačích, ale kapesní konzole s dobrým herním ovladačem je pro tyto nadšence doslova splněným snem. Několik vývojářů, kteří již mají prototyp finální Pandory (tedy kusy sestavené z testovací série základních desek a zkušebních vzorků zapouzdření), si Pandoru velmi pochvaluje. Ve svých příspěvcích na fóru zmiňují zejména výborný návrh ovladačů a vůbec celého pouzdra. Dále chválí tichý a příjemný chod klávesnice i drobné detaily jako “tak akorát” zapuštěný ovladač hlasitosti, lícující zasunuté SD karty apod.

5.5.

Multimédia

Aby naše zpráva byla kompletní, nemůžeme opomenout přehrávání multimedií. Zobrazování obrázků a přehrávání audia nečiní nejmenší potíže. Co se týče přehrávání videa, není v tuto chvíli dostupná hardwarová podpora. Veškeré dekódování probíhá jen na úrovni softwaru. Díky tomu nelze prozatím přehrávat HD video s vyššími datovými toky. Na řešení tohoto problému se intenzivně pracuje. Vypuštění hardwarově urychleného videa se očekává krátce po vypuštění Pandory. Zde se asi nejvíce projevuje, že za Pandorou nestojí silná společnost, ale spíše parta nadšenců. Cílem bylo vyvinout a poskytnout hardware. Software je k dispozici jednak v podobě stávajících opensource programů a dále se předpokládá spoluúčast komunity. Jak ukazuje dosavadní zkušenost, pro řadu členů komunity je dostatečnou stimulací vděk a poděkování jiných, jiné motivuje prostá touha dokázat něco víc. Komerční společnost by si takový postoj a spoléhání se na komunitu samozřejmě dovolit nemohla. Velikost displeje v tomto případě nehraje významnou roli. Pro přehrávání či prohlížení fotografií ve společnosti lze Pandoru připojit k televizi. Při přehrávání videa pro jednu osobu lze Pandoru držet v ruce a nastavit displej do pohodlné pohledové vzdálenosti. Experimentálně lze snadno zjistit, že obrazovka ve vzdálenosti zhruba 50 cm od očí poskytuje stejně rozměrný obraz, jako televize s úhlopříčkou 70 cm, ve vzdálenosti přibližně 4 m.

38

6. Závěr Závěrem můžeme odpovědět na otázku položenou v úvodu: “Jak dalece je použitelný kapesní počítač s operačním systémem Linux jako pracovní nástroj a pro ukrácení volného času?” Pandora je plnohodnotný počítač se vším všudy. Má kompletní klávesnici a displej s dostatečným rozlišením. Operační systém a softwarová základna umožňují stejné využití, jako u jakéhokoliv jiného počítače. Je pochopitelné, že malé rozměry vyžadují určité kompromisy při práci. Je vidět menší část dokumentu, než na velkém monitoru, nelze psát všemi deseti, jako na standardní klávesnici. Na druhou stranu je při práci u stolu možné monitor a klávesnici připojit. Jedinou slabinou je relativně nízký výkon ve srovnání se stolním počítačem nebo notebookem. Vždy bude platit, že výkon kapesního počítače, je nižší než výkon počítače stolního. Čím vyšší mobilita, tím více kompromisů je nutné přijmout. Zaklínadlem dnešní doby je mobilita a parametry mobilního pracovního nástroje splňuje Pandora dokonale. Do značné míry dokáže nahradit notebook a zastoupí i stolní PC. Pochopitelně že práce na stolním PC bude komfortnější, lze se však bez něj obejít. Jako zdroj zábavy poslouží Pandora bezesporu výborně. Ostatně pro zábavu byla přímo stvořena. Z hlediska pracovního nástroje ještě vyzdvihněme výborný poměr cena/výkon. Pro nasazení v komerční sféře je Pandoru vhodné doplnit kvalitním telefonem s GPS modulem. Případný uživatel tak získá konektivitu i na cestách. GPS modul pak využije vhodný software pro navigaci v Pandoře. Přitom malé rozměry Pandory uživatele neomezují tolik, jako například notebook. Důležitá a důvěrná data tak lze mít stále při sobě. Přitom není nutné se omezovat vláčením aktovky s notebookem, bát se jeho ztráty či poškození. Pandora není jediným zařízením svého druhu. Další podobné přístroje se objevují čím dál častěji. S příchodem vyspělejších technologií, tak jen dojde k urychlení nástupu zařízení nahrazujících klasické počítače.

39

7. Seznam literatury 1 GP32X. GP32 GP2X Pandora The Wiz - open source entertainment → Pandora [online diskusní fórum]. Vystaveno prosinec 2007 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z: http://www.gp32x.com/board/index.php?showforum=61 2 Rothwell Craig, Weston Michael, Mrozek Michael, Kilic Fatih Mehmet. OpenPandora.org - Pandora The OMAP3 Powered Handheld Linux Console [online].

Vystaveno

prosinec

2009

[cit.

2009-01-05].

Dostupné

z:

http://openpandora.org 3 Claws Mail Team. Claws Mail, The user-friendly, lightweight, and fast email client [online]. Vystaveno 31. 1. 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.clawsmail.org 4 The GNOME Project. GNOME Office / Gnumeric [online]. Vystaveno 2005 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://projects.gnome.org/gnumeric/ 5 AbiSource community. AbiWord [online]. Vystaveno 1998 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.abisource.com 6 Hrončok Miroslav. Linuxexpress, Xfce - správce souborů [online]. Vystaveno 28. 2. 2008 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/xfcespravce-souboru-editor-pruhledny-terminal 7 Kautto Juha. Orange [online]. Vystaveno 2007 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://www.kolumbus.fi/~w408237/orage/ 8 Pidgin Contributors. About Pidgin [online]. Vystaveno 2009 - 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: http://pidgin.im/about/ 9 Mrozek Michael. EvilDragon1717’s Channel [online videotéka]. Vystaveno 2008 2010 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z: http://www.youtube.com/user/EvilDragon1717 10 Kolektiv autorů. The Ångström Distribution | Embedded power [online]. Vystaveno 28. 9. 2006 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z: http://www.angstrom-distribution.org 11 Kolektiv autorů. Pandora Wiki [online encyklopedie]. Vystaveno 25. 2. 2008 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z: http://pandorawiki.org/Main_Page

40