´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ YRSTV ´ ´I FAKULTA STROJN´IHO INZEN ´ ˇ USTAV MECHANIKY TELES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS, MECHATRONICS AND BIOMECHANICS
´ ˇ ERU ´ ˇ AN ´ ´I NA PADAKOV ´ ´ KLUZAKU ´ NAVRH TRENAZ PRIST EM DESIGN OF PARAGLIDER LANDING SIMULATOR
´ PRACE ´ DIPLOMOVA MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE
Bc. PAVEL WERTHEIMER
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2011
ˇ´I KREJSA, Ph.D. Ing. JIR
Abstrakt Tr´enink pˇrist´av´an´ı na pad´akov´em kluz´aku je velice neefektivn´ı, protoˇze kaˇzd´ y let potˇrebuje ˇ dlouhou pˇr´ıpravu. Skoly paraglidingu proto hledaj´ı alternativu pro v´ ycvik zaˇc´ınaj´ıc´ıch ˇ sen´ım je trenaˇz´er l´et´an´ı na pad´akov´em kluz´aku, n´avrhem takov´eho zaˇr´ızen´ı pilot˚ u. Reˇ se tato diplomov´a pr´ace zab´ yv´a. N´avrh zahrnuje mechanickou ˇc´ast – konstrukce zavˇeˇsen´ı pilota stejn´e jako na re´aln´em pad´aku; elektronickou ˇc´ast – sn´ım´an´ı akˇcn´ıch z´asah˚ u pilota a ˇr´ızen´ı s´ıly v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach a softwarovou ˇca´st – n´avrh firmwaru pro ˇr´ıd´ıc´ı mikrokontrol´er. V r´amci pr´ace je tak´e vyroben funkˇcn´ı prototyp. Summary Practice of landing with paraglider is very inefficient since every flight requires lengthy preparation. Therefore paragliding schools look for a more efficient alternative how to train new pilots. A paraglider flying simulator, which is the subject of this Master‘s Thesis, could be that alternative. The design of the simulator includes three parts: a mechanical part – a frame to hang a pilot, that is the same as in real paraglider; an electronic part – scanning of pilot‘s control actions and control of force in breaks of a paraglider; and a software part – a design of firmware for a microcontroller. Within the Master‘s thesis a function prototype has been made. Kl´ıˇ cov´ a slova trenaˇz´er, pad´akov´ y kluz´ak, stejnosmˇern´ y motor, H-m˚ ustek, ATxmega, digit´aln´ı ˇr´ızen´ı Keywords simulator, paraglider, DC motor, H-bridge, ATxmega, digital control
WERTHEIMER, P.N´avrh trenaˇz´eru pˇrist´an´ı na pad´akov´em kluz´aku. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2011. 53 s. Vedouc´ı Ing. Jiˇr´ı Krejsa, Ph.D.
ˇ Cestnˇ e prohlaˇsuji, ˇze jsem diplomovou pr´aci na t´ema N´avrh trenaˇz´eru pˇrist´an´ı na pad´akov´em kluz´aku vytvoˇril samostatnˇe pod veden´ım sv´eho vedouc´ıho diplomov´e pr´ace s vyuˇzit´ım odborn´e literatury, kterou jsem vˇsechnu uvedl v seznamu literatury.
Bc. Pavel Wertheimer
R´ad bych t´ımto podˇekoval Ing. Jiˇr´ımu Krejsovi, Ph.D. za odborn´e veden´ı pˇri pˇr´ıpravˇe t´eto diplomov´e pr´ace. Dˇekuji tak´e Stanislavu Sl´amovi, Bc. Miroslavu Zezulovi a Bc. Daˇ liboru Sulcovi za pomoc pˇri realizaci prototypu trenaˇz´eru.
Bc. Pavel Wertheimer
Obsah ´ 1 Uvod
8
2 Formulace probl´ em˚ u a c´ıl˚ uˇ reˇ sen´ı 2.1 Pad´akov´ y kluz´ak . . . . . . . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı prvky pad´akov´eho kluz´aku . . . . 2.2 R´ ˇ ıd´ıc´ı ˇsn 2.2.1 R´ ˇ˚ ury (brzdy) . . . . . . . ˇ ızen´ı pomoc´ı n´aklonu v sedaˇcce 2.2.2 R´ 2.2.3 Speed syst´em . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
3 Mechanick´ aˇ c´ ast 3.1 Konstrukˇcn´ı ˇreˇsen´ı zavˇeˇsen´ı sedaˇcky . . . . . . 3.1.1 Speed syst´em . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Upraven´a konstrukce zavˇeˇsen´ı sedaˇcky 3.1.3 Volba a um´ıstˇen´ı sn´ımaˇc˚ u . . . . . . . 3.2 Proveden´ı ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Moˇzn´e zp˚ usoby proveden´ı tahu . . . . 3.2.2 Promˇenn´ y tah pomoc´ı DC motoru . . 3.2.3 Sn´ım´an´ı s´ıly . . . . . . . . . . . . . . . 4 Elektronika 4.1 V´ ykonov´a elektronika . . . . . . . . 4.1.1 H-m˚ ustky . . . . . . . . . . 4.1.2 Brzdn´ y odpor . . . . . . . . 4.1.3 Zdroje . . . . . . . . . . . . ˇ ıd´ıc´ı elektronika . . . . . . . . . . 4.2 R´ 4.2.1 Mikrokontrol´erov´ y modul . 4.2.2 Zesilovaˇc pro senzor zat´ıˇzen´ı 4.2.3 Akcelerometr . . . . . . . . 4.2.4 Enkod´ery . . . . . . . . . . 5 Programov´ a obsluha 5.1 Obsluha senzor˚ u. . . . . . 5.1.1 Analogov´e senzory 5.1.2 Digit´aln´ı senzory . ˇ ızen´ı motor˚ 5.2 R´ u . . . . . . . 5.2.1 Generov´an´ı PWM . 5.3 Komunikace s PC . . . . . 5.3.1 USART . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . .
9 10 12 12 13 13
. . . . . . . .
14 14 14 15 16 17 17 19 21
. . . . . . . . .
23 23 24 26 27 28 28 31 31 32
. . . . . . .
34 35 35 38 39 40 43 43 6
5.3.2
Komunikaˇcn´ı protokol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
6 Z´ avˇ er
47
Seznam pouˇ zit´ e literatury
48
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a symbol˚ u
50
Seznam pˇ r´ıloh
53
7
´ 1. Uvod L´et´an´ı na pad´akov´em kluz´aku l´ak´a v dneˇsn´ı dobˇe ˇc´ım d´al v´ıce lid´ı nadˇsen´ ych myˇslenkou jeho jednoduchosti. Pro jeho z´akladn´ı zvl´adnut´ı nen´ı potˇreba nˇekolikalet´eho studia a mnoha zkouˇsek. Naopak postaˇcuje (pˇreje-li alespoˇ n trochu poˇcas´ı) jednot´ ydenn´ı v´ ycvik, pˇri kter´em pozn´ate z´akladn´ı ovl´ad´an´ı a aerodynamiku pad´akov´eho kluz´aku a samozˇrejmˇe pro l´et´an´ı velice d˚ uleˇzit´e z´aklady meteorologie. Po absolvov´an´ı takov´eho v´ ycviku a n´asledn´em ˇ vyˇr´ızen´ı pilotn´ıho pr˚ ukazu u Leteck´e amat´ersk´e asociace CR m˚ uˇzete svobodnˇe vyletˇet nad krajinu. Dokonce i vybaven´ı pro paragliding nepotˇrebuje hang´ary ˇci dobrou pˇr´ıjezdovou cestu na m´ısto startu. Vˇse se d´a jednoduˇse sbalit do batohu a odn´est na start po vlastn´ıch. Vˇsechny tyto d˚ uvody d´avaj´ı ˇclovˇeku ˇcasto zmiˇ novan´ y pocit volnosti a nez´avislosti. T´ım vˇsak v´ yhody pad´akov´eho l´et´an´ı konˇc´ı. Velkou nev´ yhodou je pˇredevˇs´ım znaˇcn´a z´avislost na povˇetrnostn´ıch podm´ınk´ach. L´etat je moˇzno pouze pokud neprˇs´ı a rychlost vˇetru je v rozumn´ ych mez´ıch“ (tuto mez si urˇcuje kaˇzd´ y pilot s´am), avˇsak vˇseobecnˇe ” −1 v rozmez´ı 0 ÷ 8 m.s . Dalˇs´ı nev´ yhodou je finanˇcn´ı n´aroˇcnost, i pˇresto ˇze se jedn´a o nejlevnˇejˇs´ı leteck´ y sport. Napˇr´ıklad ve ˇskol´ach paraglidingu je tˇreba vynaloˇzit mnoho n´aklad˚ u pˇri hled´an´ı vhodn´eho leteck´eho ter´enu a ˇcek´an´ı na vhodn´e povˇetrnostn´ı podm´ınky, a to se v tˇechto ˇskol´ach uskuteˇcn ˇuj´ı pouze kr´atk´e, na podm´ınky ne pˇr´ıliˇs n´aroˇcn´e lety. Dalˇs´ı velk´a nev´ yhoda je nebezpeˇcnost. Dnes sice pad´aky (obzvl´aˇstˇe ty ˇskoln´ı) maj´ı vysokou u ´roveˇ n bezpeˇcnosti, nicm´enˇe l´et´an´ı je st´ale nevyzpytateln´e a obzvl´aˇstˇe u zaˇca´teˇcn´ık˚ u m˚ uˇze snadno doj´ıt ke zranˇen´ı. Paraglidingov´e ˇskoly proto hledaj´ı alternativy pro tr´enink letu i pˇri nepˇr´ızniv´em poˇcas´ı, pro uskuteˇcnˇen´ı prvn´ıch pokus˚ u leteck´ ych nov´aˇck˚ u, a nebo pro prost´ y tr´enink standardn´ıch letov´ ych situac´ı a pˇrist´an´ı. Vytvoˇren´ı takov´eho zaˇr´ızen´ı pro spoleˇcnost El Speedo s.r.o. je c´ılem t´eto pr´ace. Navrhovan´e zaˇr´ızen´ı mus´ı m´ıt veˇsker´e standardn´ı ovl´adac´ı prvky, kter´e m´a i pad´akov´ y kluz´ak - tj. ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury, ˇr´ızen´ı pomoc´ı n´aklonu v sedaˇcce, speed syst´em. V ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach by mˇela b´ yt generov´ana odpov´ıdaj´ıc´ı silov´a odezva (v z´avislosti na letov´em stavu). Jedn´a se o pomˇernˇe unik´atn´ı zaˇr´ızen´ı, na internetu lze jen tˇeˇzko naj´ıt zm´ınku o podobn´em, natoˇz o jeho vlastnostech.
8
2. Formulace probl´ em˚ u a c´ıl˚ uˇ reˇ sen´ı Pod pojmem trenaˇz´er m´ame namysli zaˇr´ızen´ı, kter´e bude pˇripojeno k poˇc´ıtaˇci podobnˇe jako joystick. A stejnˇe tak mu bude zprostˇredkov´avat hodnoty z r˚ uzn´ ych senzor˚ u, ud´avaj´ıc´ı akˇcn´ı z´asah uˇzivatele. Nejde vˇsak o stoln´ı zaˇr´ızen´ı, ale o zaˇr´ızen´ı, kter´e dok´aˇze napodobit pozici pilota pˇri letu, tzn. zaˇr´ızen´ı, na kter´e se m˚ uˇze pilot v postroji zavˇesit. Trenaˇz´er mus´ı nejen napodobit chod vˇsech ˇr´ıd´ıc´ıch prvk˚ u, ale tak´e vytvoˇrit jejich silov´e odezvy shodn´e s tˇemi u let´ıc´ıho pad´akov´eho kluz´aku. Na poˇc´ıtaˇci, ke kter´emu bude trenaˇz´er pˇripojen, pobˇeˇz´ı virtu´aln´ı realita letu a jej´ı vizualizace bude prom´ıt´ana na pl´atno pˇred pilota. N´avrh paraglidingov´eho trenaˇz´eru lze rozdˇelit na nˇekolik pod´ uloh. Prvn´ı je n´avrh hardwarov´e ˇca´sti, tedy samotn´a konstrukce s ohledem na napodoben´ı pˇripojen´ı na let´ıc´ı pad´akov´ y kluz´ak a s ohledem na um´ıstˇen´ı sn´ımaˇc˚ u a motor˚ u. D´ale je potˇreba navrhnout ˇr´ıd´ıc´ı elektroniku pro pohony, pro obsluhu senzor˚ u a pro komunikaci s nadˇrazen´ ym PC. Pot´e pro tuto elektroniku navrhnout firmware. Posledn´ım u ´kolem je n´avrh softwaru pro PC, kter´ y prob´ıh´a paralelnˇe v r´amci jin´e diplomov´e pr´ace. V´ ystupem pr´ace je i funkˇcn´ı prototyp. Neˇz vˇsak pˇristoup´ıme k samotn´emu n´avrhu, projdeme si z´akladn´ı prvky pad´akov´eho kluz´aku nutn´e pro pochopen´ı problematiky.
Obr´azek 2.1: L´et´an´ı na pad´akov´em kluz´aku. (pˇrevzato z [5])
9
2.1. Pad´ akov´ y kluz´ ak Vymezen´ı kategorie podle z´akona vyhl´aˇsky 108/1997 Sb. § 24, odstavec 2: Pad´akov´y kluz´ak je bezmotorov´e letadlo tˇeˇzˇs´ı vzduchu, kter´e je konstruov´ano maxim´ alnˇe pro dvˇe osoby a jehoˇz vzlet se uskuteˇcn ˇuje rozbˇehem pilota, aerovlekem nebo navij´akem, a jehoˇz charakter nosn´e plochy nen´ı urˇcov´an tuhou konstrukc´ı. náběžná hrana
odtoková hrana stažená levá řídící šňůra
vrchl´ık
galerie (vyv´az´an´ı ˇsn ˇ˚ ur)
voln´e konce s pˇripojen´ ym postrojem Obr´azek 2.2: Sch´ema pad´akov´eho kluz´aku. (zdroj [8])
Pad´akov´ y kluz´ak je jedn´ım z nejjednoduˇsˇs´ıch zaˇr´ızen´ı, kter´e umoˇzn ˇuje let, nen´ı urˇcen pro seskoky z letadla (nesnese takov´e dynamick´e zat´ıˇzen´ı - nen´ı pro nˇe ani konstruov´an). Pad´akov´ y kluz´ak je urˇcen´ y prim´arnˇe pro let a jeho konstrukˇcn´ı parametry jsou tomu podˇr´ızeny – snaha o co nejlepˇs´ı pomˇer dopˇredn´e rychlosti ku rychlosti kles´an´ı (tzv. klouzavost). U modern´ıch pad´ak˚ u se tento pomˇer, v z´avislosti zda jde o ˇskoln´ı a nebo z´avodn´ı kˇr´ıdlo, pohybuje od 7, 5 do 9, 5. Za dobr´ ych povˇetrnostn´ıch podm´ınek tak dovoluj´ı podniknout tzv. pˇrelety, tedy za vyuˇzit´ı termick´ ych ˇci svahov´ ych stoupav´ ych proud˚ u nastoupat do vˇetˇs´ıch v´ yˇsek, dovoluj´ıc´ıch pˇrelet do dalˇs´ıho regionu se stoupav´ ymi proudy. Kaˇzd´ y pilot kluz´aku by tedy mˇel m´ıt dobr´e povˇedom´ı o meteorologii a proudˇen´ı vzduchu v krajinˇe. Takov´ y pˇrelet pˇri dobr´ ych podm´ınk´ach m˚ uˇze trvat v z´avislosti na pilotov´ ych schopnostech 10
tˇreba cel´ y den (v noci by se l´etat nemˇelo). Vzd´alenosti uraˇzen´e pˇri pˇreletu pak mohou b´ yt des´ıtky aˇz stovky kilometr˚ u, evropsk´ y rekord ˇcin´ı 335, 94 km (pilot Karel Vejchodsk´ y, 28.7.2008) [13].
Obr´azek 2.3: Popruhy pad´akov´eho kluz´aku. Pad´akov´ y kluz´ak se skl´ad´a (viz obr. 2.2) z vrchl´ıku, galerie (vyv´az´an´ı ˇsn ˇ˚ urami) a z popruh˚ u, kter´e jsou spojeny do tzv. voln´ ych konc˚ u. Do ok na voln´ ych konc´ıch se pomoc´ı karabin pˇripojuje postroj pilota (nˇekdy t´eˇz sedaˇcka), ve kter´em je um´ıstˇen z´aloˇzn´ı pad´ak. Vrchl´ık je vyroben ze speci´aln´ı tkaniny (lehk´e a takˇrka nepropustn´e pro vzduch), seˇsit´e tak aby vytvoˇrila kapsu“, kter´a se po nafouknut´ı vytvaruje v leteck´ y profil. Galerii tvoˇr´ı ” syst´em ˇsn ˇ˚ ur vyv´azan´ ych v nˇekolika ˇrad´ach, kaˇzd´e ˇradˇe odpov´ıd´a jeden popruh voln´eho konce. Na jednom pad´aku je pouˇzito aˇz 350 m ˇsn ˇ˚ ury ze speci´aln´ıho materi´alu s dobrou st´alost´ı d´elky a pevnost´ı. Popruhy (obr. 2.3) jsou pˇri letu pro pilota nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇca´st´ı pad´aku, tak´e jedinou na kterou dos´ahne. Jsou na nich um´ıstˇeny veˇsker´e ovl´adac´ı prvky. Kaˇzd´ y voln´ y konec je sloˇzen ze 3 aˇz 4 ˇrad popruh˚ u (odpˇredu dozadu oznaˇceny A aˇz D a rozliˇseny barvami). Pad´akov´e kluz´aky se vyr´ab´ı v nˇekolika velikostech (S aˇz XL), kaˇzd´a velikost odpov´ıd´a urˇcit´emu rozsahu letov´e hmotnosti. Krom velikosti kluz´aku se jeho konstrukce tak´e liˇs´ı podle urˇcen´ı – ˇskoln´ı kˇr´ıdlo, kˇr´ıdlo pro zaˇc´ınaj´ıc´ı, pro pokroˇcil´e, z´avodn´ı a tandemov´e.
11
ˇ ıd´ıc´ı prvky pad´ 2.2. R´ akov´ eho kluz´ aku Nyn´ı si podrobnˇeji projdeme z´akladn´ı ˇr´ıd´ıc´ı prvky pad´akov´eho kluz´aku a jejich charakteristiky chodu, tak abychom je byli schopni napodobit pˇri n´avrhu simul´atoru.
ˇ ıd´ıc´ı ˇ 2.2.1. R´ sn ˇ˚ ury (brzdy) ˇ ıd´ıc´ı ˇsn R´ ˇ˚ ury (nˇekdy tak´e naz´ yvan´e brzdy) jsou hlavn´ım ovl´adac´ım prvkem pad´akov´eho kluz´aku. Jsou um´ıstˇeny jeˇstˇe za popruhy ˇrady D a tvoˇr´ı tak nejzadnˇejˇs´ı ˇradu ˇsn ˇ˚ ur (obr. 2.3). Vyv´az´any jsou zvl´aˇst’ pro levou a pro pravou polovinu kluz´aku na samotnou odtokovou hranu, kterou pˇri stahov´an´ı deformuj´ı (viz obr. 2.2) a mˇen´ı tak geometrii leteck´eho profilu na pˇr´ısluˇsn´e stranˇe kluz´aku. Na druh´em konci jsou ˇsn ˇ˚ ury pˇriv´az´any k madl˚ um, za kter´a jiˇz pˇr´ımo tah´a pilot. ˇn˚ Sˇ ury jsou nad madlem protaˇzeny kladiˇckou, kter´a usmˇerˇ nuje jejich chod. Kladiˇcka tak´e urˇcuje z´akladn´ı tzv. trimovou polohu ˇr´ızen´ı, je to poloha u ´plnˇe vypuˇstˇen´eho ˇr´ızen´ı (plnˇe odbrzdˇeno) a kluz´ak je tak pˇri aplikaci ˇr´ızen´ı (pomineme-li speed syst´em viz d´ale) schopen pouze zpomalovat. Pro naˇse u ´ˇcely si m˚ uˇzeme trimovou polohu nadefinovat jako nulovou - tj. nulov´e, tedy ˇz´adn´e staˇzen´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury. Pilot m˚ uˇze z trimov´e pozice ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uru stahovat aˇz po zaˇca´tek jej´ıho vˇetven´ı, tj. v z´avislosti na typu a velikosti pad´aku cca 200 ÷ 300 cm. V praxi se vˇsak takto hlubok´e staˇzen´ı ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur nevyuˇz´ıv´a, naopak pˇri hlubok´em staˇzen´ı za letu m˚ uˇze doj´ıt k odtrˇzen´ı proudnic od leteck´eho profilu a kolapsu cel´eho vrchl´ıku. Pˇri standardn´ıch reˇzimech letu a pˇrist´an´ı je obvykl´e maxim´aln´ı staˇzen´ı kolem 120 cm. Pˇri n´avrhu simul´atoru je tak´e potˇreba poˇc´ıtat se silou v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach, vznikaj´ıc´ı odporem vzduchu pˇri obt´ek´an´ı deformovan´eho profilu a samotn´ ych ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur vyv´azan´ ych na odtokovou hranu. Pr˚ ubˇeh velikosti t´eto s´ıly prim´arnˇe z´avis´ı na hloubce staˇzen´ı ˇr´ızen´ı, ne vˇsak line´arnˇe. Pˇri letu vˇsak m˚ uˇze doch´azet k r˚ uzn´ ym pˇr´ıdavn´ ym dynamick´ ym u ´ˇcink˚ um, 1 kter´e s´ılu v´ yraznˇe ovlivn´ı, napˇr. po pˇretaˇzen´ı kluz´aku s´ıla v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach prudce poklesne. Veˇskerou silovou odezvu v ˇr´ızen´ı by mˇel simul´ator b´ yt schopen napodobit. K simulaci nestandardn´ıch letov´ ych reˇzim˚ u, jako je odtrˇzen´ı proudnic, nen´ı simul´ator prim´arnˇe urˇcen, avˇsak pro u ´ˇcel v´ yuky by je mˇel alespoˇ n v mal´e m´ıˇre zvl´adat. Pˇresnˇejˇs´ı hodnoty a pr˚ ubˇehy s´ıly nebyly zat´ım promˇeˇreny, avˇsak dle odhad˚ u instruktora l´et´an´ı na pad´akov´em kluz´aku (zadavatel pr´ace) a zkouˇsek dosahuje maxim´aln´ıch hodnot kolem 150 N . Pro u ´ˇcely n´avrhu tak´e odhadneme obvyklou rychlost stahov´an´ı nebo sp´ıˇse povolov´an´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury. Tato hodnota se pohybuje okolo 1, 5 m/s. 1
pˇretaˇzen´ı – velk´e staˇzen´ı brzd pod bod, kdy deformace vrchl´ıku je natolik velk´a, ˇze doch´az´ı k odtrˇzen´ı proudnic od leteck´eho profilu
12
ˇ ızen´ı pomoc´ı n´ 2.2.2. R´ aklonu v sedaˇ cce Dalˇs´ı zp˚ usob ˇr´ızen´ı pad´akov´eho kluz´aku je n´aklonem do stran. Vyklonˇen´ım pilot pˇren´aˇs´ı v´ahu z jedn´e poloviny kluz´aku na druhou, ˇc´ımˇz stoup´a ploˇsn´e zat´ıˇzen´ı jedn´e poloviny a z´aroveˇ n kles´a u druh´e poloviny kˇr´ıdla. Pad´ak tak vlivem aerodynamick´ ych sil m´a tendenci zat´aˇcet na v´ıce zat´ıˇzenou stranu.
2.2.3. Speed syst´ em Posledn´ım z´akladn´ım ovl´adac´ım prvkem je tzv. speed syst´em, tedy syst´em, kter´ y prov´ad´ı zmˇenu d´elky jednotliv´ ych ˇrad popruh˚ u voln´ ych konc˚ u a upravuje tak geometrii leteck´eho profilu, resp. sniˇzuje u ´hel n´abˇehu (´ uhel pod kter´ ym je leteck´ y profil obt´ek´an, v´ıce v [9]). Po aplikov´an´ı speedu dojde ke zv´ yˇsen´ı dopˇredn´e rychlosti kluz´aku (zmenˇs´ı se totiˇz jeho ˇceln´ı odpor) na u ´kor vˇetˇs´ıho opad´an´ı, tj. rychlosti kles´an´ı (z´aroveˇ n totiˇz klesne vztlakov´a s´ıla). Ovl´ad´an´ı speed syst´emu se nach´az´ı na sedaˇcce, jedn´a se o 2 aˇz 3 hrazdiˇcky“ um´ıstˇen´e ” pod sed´akem, pilot tak m˚ uˇze jednoduˇse ovl´adat speed syst´em nohama. Chod speed syst´emu pˇri seˇslapov´an´ı je pomˇernˇe tˇeˇzk´ y, pilot totiˇz pro zmˇenu d´elky popruh˚ u mus´ı pˇres kladiˇcku jakoby zvedat svou vlastn´ı v´ahu.
13
3. Mechanick´ aˇ c´ ast Pod pojmem n´avrhu mechanick´e ˇca´sti se skr´ yv´a n´avrh samotn´eho zavˇeˇsen´ı pro pilota v postroji a um´ıstˇen´ı motor˚ u a senzor˚ u tak, aby byly schopny simulovat ˇr´ıd´ıc´ı prvky pad´aku a z´ısk´avat potˇrebn´e hodnoty jejich stav˚ u.
3.1. Konstrukˇ cn´ı ˇ reˇ sen´ı zavˇ eˇ sen´ı sedaˇ cky Konstrukce zavˇeˇsen´ı mus´ı vyˇreˇsit dobr´e napodoben´ı pro ˇr´ızen´ı pad´aku n´aklonem a tak´e speed syst´em. Vych´az´ıme proto z konstrukce hojnˇe vyuˇz´ıvan´e pro simulaci zavˇeˇsen´ı na pad´ak za u ´ˇcelem individu´aln´ıho nastaven´ı sedaˇcky kaˇzd´eho pilota. Kinematicky se jedn´a o soustavu zn´azornˇenou na obr. 3.1 vlevo. Konstrukce se skl´ad´a ze dvou z´avˇesn´ ych lan, na jednom konci pˇrichycen´ ych na nosnou konstrukci (napˇr. strop) - na druh´em konci maj´ı oka, do kter´ ych je moˇzno zacvaknout karabiny pad´akov´e sedaˇcky. D˚ uleˇzitou souˇc´ast´ı je rozpˇern´a tyˇc vloˇzen´a mezi z´avˇesn´a lana, tyˇc je moˇzno mezi lany v´ yˇskovˇe posouvat a takto nastavovat ˇzivost“ ˇr´ızen´ı pad´aku n´aklonem. Pro naˇse u ´ˇcely bude konstrukci potˇreba m´ırnˇe upravit. ” Prvn´ı u ´pravou konstrukce zavˇeˇsen´ı je zdvojen´ı lan nad rozpˇerou, obr. 3.1 vpravo. Samotnou rozpˇeru opatˇr´ıme na konc´ıch kratˇs´ımi pˇr´ıˇcn´ıky, tvar rozpˇery pˇripom´ın´a ˇsirok´e p´ısmeno H. Takto je zavˇeˇsen´ı odoln´e v˚ uˇci rotaci kolem vlastn´ı svisl´e osy, kterou by mohl zp˚ usobit napˇr´ıklad pilot vlastn´ımi pohyby v pr˚ ubˇehu simulace letu. V pˇr´ıpadˇe, ˇze bude vizualizace simulovan´eho letu prom´ıt´ana na pl´atno pˇred pilota, je takov´a rotace nepˇrijateln´a.
3.1.1. Speed syst´ em Pro dosaˇzen´ı realistick´eho chodu speed syst´emu bychom mohli pouˇz´ıt napˇr´ıklad dostateˇcnˇe tuh´e pruˇziny, uchycen´e k z´avˇesn´ ym lan˚ um. V´ yhodnˇejˇs´ı variantou je vˇsak vyuˇzit´ı voln´ ych konc˚ u z pad´aku, kter´e jiˇz na sobˇe speed syst´em pˇr´ımo maj´ı. Pouˇzit´ı voln´ ych konc˚ u m´ısto z´avˇesn´ ych lan tak´e d´ale zvyˇsuje m´ıru podoby s re´aln´ ym pad´akem. Umoˇzn ˇuje pˇripojen´ı postroje i ovl´ad´an´ı speed syst´emu obvykl´ ymi karabinami. Takto si pilot m˚ uˇze vz´ıt pro simulaci letu vlastn´ı postroj, na kter´ y je zvykl´ y a m´a jej pro sebe nastaven. Jednoduˇse jej pˇripoj´ı ke konstrukci simul´atoru standardnˇe jako k pad´akov´emu kluz´aku. Vˇetˇs´ı podoba s re´aln´ ym pad´akem d´av´a i re´alnˇejˇs´ı pocit ze simulace. Abychom mohli uv´azat voln´e konce k z´avˇesn´e konstrukci tak, aby z˚ ustala plnˇe zachov´ana funkˇcnost speed syst´emu, bude tˇreba druh´e zmˇeny proti p˚ uvodn´ı konstrukci. Jednotliv´e ˇrady popruh˚ u vyv´aˇzeme pod´el pˇr´ıˇcn´ık˚ u, s obdobn´ ymi rozestupy jako je tomu u re´aln´eho pad´aku. Aplikace speed syst´emu vyvol´a pomˇern´e zkr´acen´ı popruh˚ u a tedy sklopen´ı H-rozpˇery. Aby mohlo ke sklopen´ı doj´ıt, mus´ı b´ yt nosn´a lana pˇripojena k nosn´e konstrukci pˇres kyvnou tyˇc, viz obr. 3.2.
14
Obr´azek 3.1: Schema z´avˇesu sedaˇcky p˚ uvodn´ı (vlevo) a upraven´e (vpravo).
3.1.2. Upraven´ a konstrukce zavˇ eˇ sen´ı sedaˇ cky Zvolen´e konstrukˇcn´ı ˇreˇsen´ı je zn´azornˇeno na obr. 3.2. Lano je pouˇzito klasick´e ocelov´e pr˚ umˇeru 2, 5 mm. Rozpˇera tvaru H je svaˇrovan´a z ocelov´ ych uzavˇren´ ych profil˚ u se ˇctvercov´ ym pr˚ uˇrezem, standardn´ıho hutn´ıho materi´alu. Voln´e konce jsou pˇriv´az´any k pˇr´ıˇcn´ık˚ um, jejich poloha je zajiˇstˇena ˇsrouby. Pˇred mechanick´ ym poˇskozen´ım v m´ıstˇe pˇriv´az´an´ı jsou chr´anˇeny PVC buˇz´ırkou. Ocelov´e lano je spojeno do velk´e smyˇcky, a proto nen´ı potˇreba ˇreˇsit jeho upevˇ nov´an´ı ke konstrukci. Moˇznost v´ yˇskov´eho nastaven´ı rozpˇery je realizov´ana zah´aknut´ım smyˇcky na rozpˇeˇre v r˚ uzn´ ych pozic´ıch (viz obr. 3.2 – kol´ıky pro nastaven´ı v´ yˇsky rozpˇery). D´elka lana nad rozpˇerou se zkracuje (resp. prodluˇzuje) a rozpˇera stoup´a (resp. kles´a). Veˇsker´e rozmˇery jsou stanoveny experiment´alnˇe s d˚ urazem na napodoben´ı chov´an´ı re´aln´eho pad´aku. Cel´a konstrukce je velmi jednoduch´a a levn´a, sloˇzen´a ze standardn´ıch polotovar˚ u.
15
Obr´azek 3.2: Schema upraven´e konstrukce zavˇeˇsen´ı.
3.1.3. Volba a um´ıstˇ en´ı sn´ımaˇ c˚ u Konstrukce je d´ıky pouˇzit´ ym lan˚ um velice jednoduch´a, o to problematiˇctˇejˇs´ı je zabudov´an´ı ˇ sen´ı takov´eho probl´emu nˇejak´eho mechanick´eho senzoru pro mˇeˇren´ı n´aklonu v sedaˇcce. Reˇ proto obejdeme vyuˇzit´ım dnes jiˇz velice dostupn´ ych MEMS akcelerometr˚ u. Vyuˇzijeme toho, ˇze pˇri vykl´anˇen´ı v sedaˇcce se z´aroveˇ n v jist´e m´ıˇre klon´ı i rozpˇera. Nav´ıc pˇri pouˇzit´ı speed syst´emu se rozpˇera nakl´ap´ı. Referenc´ı pro mˇeˇren´ı je samozˇrejmˇe smˇer gravitaˇcn´ıho zrychlen´ı. Akcelerometrick´ y senzor um´ıst´ıme na rozpˇeru, pobl´ıˇz stˇredu. Pˇresn´e um´ıstˇen´ı nen´ı d˚ uleˇzit´e, protoˇze hodnoty ze senzoru budou upravov´any filtrem typu doln´ı propust s velkou ˇcasovou konstantou a dynamick´a zrychlen´ı pˇri pˇrechodov´ ych jevech se tedy do mˇeˇren´ı pˇr´ıliˇs neprojev´ı. Probl´emem by vˇsak mohlo b´ yt houp´an´ı konstrukce, kter´e m´a pomˇernˇe velkou periodu, veˇsker´e tˇren´ı u pohybuj´ıc´ıch se ˇc´ast´ı je tedy v´ yhodou. D˚ uleˇzitˇejˇs´ı je orientace senzoru, respektive jeho tˇr´ı os, ve kter´ ych zrychlen´ı mˇeˇr´ı. Podle jejich natoˇcen´ı vzhledem k rozpˇeˇre je potˇreba pro v´ ypoˇcet klonˇen´ı a klopen´ı pouˇz´ıt hod-
16
noty z pˇr´ısluˇsn´ ych os. Pro jednoduˇsˇs´ı v´ ypoˇcet u ´hl˚ u proto vol´ıme orientaci tak, aby vˇzdy jedna z os byla rovnobˇeˇzn´a s osou ot´aˇcen´ı. To znamen´a, ˇze u ´hel pak poˇc´ıt´ame z ostatn´ıch dvou os kolm´ ych. L´epe situaci objasˇ nuj´ı obr´azek 3.3 a rovnice pro v´ ypoˇcet u ´hl˚ u klonˇen´ı 3.1 a klopen´ı 3.2.
Obr´azek 3.3: N´akres orientace akcelerometru.
xacc yacc zacc klopen´ı = arctan yacc
klonˇen´ı = arctan
(3.1) (3.2)
´ Promˇenn´e xacc , yacc a zacc jsou hodnoty z jednotliv´ ych os akcelerometru. Uhel klonˇen´ı odpov´ıd´a m´ıˇre vyklonˇen´ı v sedaˇcce a klopen´ı odpov´ıd´a m´ıˇre aplikace speed syst´emu.
3.2. Proveden´ı ˇ r´ıd´ıc´ıch ˇ sn ˇ˚ ur Jak uˇz bylo ˇreˇceno na voln´ ych konc´ıch se krom speed syst´emu nach´azej´ı tak´e ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury. Jejich proveden´ı je tedy jiˇz pˇredem d´ano. Vˇetˇs´ım probl´emem ovˇsem bude generov´an´ı silov´e odezvy v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre v pr˚ ubˇehu letu. Tak´e je potˇreba vyˇreˇsit mˇeˇren´ı u ´rovnˇe staˇzen´ı ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur.
3.2.1. Moˇ zn´ e zp˚ usoby proveden´ı tahu Moˇznost´ı proveden´ı tahu pˇripad´a do u ´vahy v´ıc, kaˇzd´a m´a samozˇrejmˇe sv´e v´ yhody a sv´e nev´ yhody.
17
Soustava gumov´ ych provazc˚ u Nˇekolik gumov´ ych vl´aken (dostateˇcnˇe siln´ ych napˇr. model´aˇrsk´ ych) je spojeno paralelnˇe, tak aby ze zaˇc´atku stahov´an´ı ˇr´ızen´ı zab´ıralo nejprve jen jedno a postupnˇe s ˇc´ım d´al t´ım vˇetˇs´ım staˇzen´ım se pˇrid´avaly dalˇs´ı. Takto lze pomˇernˇe dobˇre (po mal´em experimentov´an´ı a upravov´an´ı) nastavit s´ılu a jej´ı pr˚ ubˇeh adekv´atnˇe k chov´an´ı re´aln´eho pad´aku. Dokonce i pˇretaˇzen´ı pad´aku, tedy n´ahl´ y pokles s´ıly v ˇr´ızen´ı na konci jeho rozsahu, by mohlo b´ yt realizov´ano napˇr´ıklad siln´ ymi magnety ze vz´acn´ ych zemin. Pˇri pˇrekroˇcen´ı kritick´e s´ıly by doˇslo k odtrˇzen´ı magnetu od podloˇzky, gumy pˇripojen´e na magnet by se st´ahly a s´ıla v ˇr´ızen´ı by pominula. Velkou v´ yhodou tohoto ˇreˇsen´ı je jednoduchost a n´ızk´a cena, tak´e mal´a setrvaˇcnost je velik´ ym plusem. Veˇsker´e setrvaˇcn´e hmoty v ˇr´ızen´ı pad´aku totiˇz pˇredstavuj´ı jen madlo ˇr´ızen´ı, kus tkaniny (odtokov´a hrana) pad´aku a vzduch v n´ı ukryt´ y. Celkovˇe tedy velice n´ızk´a setrvaˇcnost by mˇela b´ yt zachov´ana i na simul´atoru. Nev´ yhodou je nemoˇznost mˇenit velikost s´ıly v pr˚ ubˇehu simulovan´eho letu - v z´avislosti na aktu´aln´ım stavu a v˚ ubec sloˇzitˇejˇs´ı nastavov´an´ı velikosti s´ıly. Tak´e parametry gumy se mohou s ˇcasem mˇenit a ovlivˇ novat tak chov´an´ı ˇr´ızen´ı. Line´ arn´ı motor ˇ ıd´ıc´ı ˇsn Dalˇs´ı moˇznost´ı je vyuˇzit´ı line´arn´ıho motoru. R´ ˇ˚ ura by byla pˇrichycena pˇr´ımo na jeho pohyblivou ˇca´st. V´ yhodou je zachov´an´ı pomˇernˇe mal´e setrvaˇcnosti ˇr´ızen´ı pad´aku a moˇznost nastaven´ı velikosti s´ıly tahu v re´aln´em ˇcase. Z´aporem elektronick´eho ˇr´ızen´ı s´ıly tahu v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre je nutnost s´ılu i mˇeˇrit. Velkou nev´ yhodou tohoto ˇreˇsen´ı je vˇsak i vysok´a cena line´arn´ıho motoru a jeho mal´a s´ıla, pokud by nebylo vyuˇzito pˇrevod˚ u, avˇsak t´ımto vˇse nab´ yv´a na sloˇzitosti. Klasick´ y elektrick´ y motor Vyuˇzit´ı klasick´eho rotaˇcn´ıho motoru vyˇzaduje v´ yrobu bubnu, na kter´ y bude ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ura nav´ıjena. K motoru vˇsak m˚ uˇzeme pˇripojit standardn´ı senzor natoˇcen´ı (napˇr. enkod´er) pro jednoduch´e mˇeˇren´ı hodnoty staˇzen´ı ˇr´ızen´ı. Pro naˇse u ´ˇcely by elektrick´ y stroj mˇel m´ıt co nejvˇetˇs´ı pomˇer krout´ıc´ı moment/hmotnost (kv˚ uli co nejniˇzˇs´ı setrvaˇcnosti), z´aroveˇ n by vˇsak mˇel zvl´adat i dostateˇcnou rychlost potˇrebnou pˇri nav´ıjen´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury; to n´as pˇriv´ad´ı k uˇzit´ı synchronn´ıho nebo stejnosmˇern´eho stroje s permanentn´ımi magnety ze vz´acn´ ych zemin. Z d˚ uvod˚ u lepˇs´ı dostupnosti a jednoduˇsˇs´ı ˇriditelnosti bude vhodnˇejˇs´ı uˇz´ıt stejnosmˇern´ y motor. V´ yhody tohoto proveden´ı jsou pomˇernˇe n´ızk´a cena (v z´avislosti na kvalitˇe motoru) a opˇet elektronick´e ˇr´ızen´ı s´ıly.
18
Nev´ yhodou m˚ uˇze b´ yt nav´ıjen´ı ˇsn ˇ˚ ury na buben, tedy riziko jej´ıho zauzlen´ı, a opˇet nutnost s´ılu i mˇeˇrit.
3.2.2. Promˇ enn´ y tah pomoc´ı DC motoru Parametry stejnosmˇern´eho motoru nutn´e pro splnˇen´ı odhadnut´ ych hodnot rychlosti vmax = 1, 5 m/s a s´ıly Fmax = 150 N v ˇr´ızen´ı pad´akov´eho kluz´aku jsou vypoˇc´ıt´any podle jednoduch´ ych vzorc˚ u 3.3 a 3.4 a v z´avislosti na pr˚ umˇeru nav´ıjec´ıho bubnu zn´azornˇeny v grafu (obr. 3.4). Symbol Mm oznaˇcuje mechanick´ y moment motoru nutn´ y pro splnˇen´ı hodnot s´ıly, n jsou ot´aˇcky motoru nutn´e pro splnˇen´ı hodnot rychlosti a rb je polomˇer nav´ıjec´ıho bubnu. Mm = Fmax .rb [N m] vmax 60 [ot/min] n= rb 2π
(3.3) (3.4)
Parametry DC motoru 15
1500 Mm
1400
n 12
1200
10
1000
8
800
6
600
4
400
2
200
0 0.02
0.04
0.06
0.08 0.1 prumer navijeciho bubnu db [m]
0.12
0.14
potrebne otacky motoru n [ot/min]
potrebny mechanicky moment na hrideli Mm [Nm]
14
0 0.16
Obr´azek 3.4: Graf momentu a rychlosti DC motoru v z´avislosti na pr˚ umˇeru nav´ıjec´ıho bubnu. Podle vypoˇcten´ ych parametr˚ u motoru je jasn´e, ˇze k dosaˇzen´ı s´ıly je potˇreba pouˇz´ıt motor s pˇrevodovkou. Pˇrevodov´ y pomˇer vˇsak vol´ıme nejmenˇs´ı moˇzn´ y, aby nebyla omezena rychlost nav´ıjen´ı. Z d˚ uvod˚ u rychl´e dostupnosti a pˇredevˇs´ım ceny je pouˇzit starˇs´ı stejnosmˇern´ y motor s permanentn´ımi magnety. Jedin´e u ´daje otiˇstˇen´e na motoru jsou elektrick´e – 24 V /3 A. Ostatn´ı parametry m´ame namˇeˇreny pomoc´ı dynamometru na v´ ystupn´ı hˇr´ıdeli. Pˇrevodov´ y 19
nomin´aln´ı napˇet´ı Un nomin´aln´ı proud In pˇr´ıkon P1 konstanta motoru cφ pˇrevodov´ y pomˇer nomin´aln´ı ot´aˇcky nn nomin´aln´ı moment Mn z´abˇern´ y moment Mz odpor vinut´ı Ra indukˇcnost vinut´ı La
24 V 3A 72 W ≈ 0, 8 V.s/rad ≈ 12, 31 240 ot/min 2, 5 N m ≈ 10 N m 1, 5 Ω ≈ 6 mH
Tabulka 3.1: Parametry pouˇzit´eho motoru. ≈ 12, 31. Veˇsker´e zjiˇstˇen´e parametry motoru jsou pomˇer dvoustupˇ nov´e pˇrevodovky je 517 42 shrnuty v tabulce 3.1. Pˇr´ıkon motoru P1 dle rovnice 3.5 je v porovn´an´ı se zd´anlivˇe potˇrebn´ ym v´ ykonem mechanick´ ym Pmech (rovnice 3.6) - vypoˇcten´ ym z odhadnut´ ych parametr˚ u s´ıly Fmax a rychlosti vmax ˇr´ızen´ı, velice mal´ y. Mus´ıme si vˇsak uvˇedomit, ˇze maxim´aln´ı hodnoty s´ıly a rychlosti ve skuteˇcnosti nikdy nep˚ usob´ı z´aroveˇ n, nav´ıc m˚ uˇzeme motor kr´atkodobˇe pˇretˇeˇzovat. Tak´e je dobr´e br´at v potaz, ˇze maxim´aln´ı hodnoty s´ıly a rychlosti jsou jen odhadnut´e a ˇze simul´ator je vyv´ıjen jako prototyp, kter´ y pom˚ uˇze l´epe urˇcit hodnoty re´aln´e. Symboly Un a In oznaˇcuj´ı nomin´aln´ı hodnoty napˇet´ı a proudu DC motoru. P1 = Un .In = 24 V.3 A = 72 W
(3.5)
Pmech = Fmax .vmax = 150 N.1, 5 m.s−1 = 225 W
(3.6)
Z parametr˚ u motoru je jasn´e, ˇze pro doc´ılen´ı odhadnut´e s´ıly a rychlosti ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury bychom museli volit pokaˇzd´e jin´ y pr˚ umˇer nav´ıjec´ıho bubnu. Kompromisn´ı hodnota pr˚ umˇeru, s pˇrihl´ednut´ım na dostupn´e polotovary, je db = 68 mm. Teoreticky dosaˇziteln´e hodnoty s´ıly a rychlosti ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury za nomin´aln´ıho nap´ajen´ı motoru jsou vmax ≈ 0, 85 m/s pˇri Fmax ≈ 70 N . Pouˇzit´ y motor nem´a zabudovan´ y sn´ımaˇc natoˇcen´ı, vyuˇzili jsme proto nutnosti vyrobit nav´ıjec´ı buben. Souˇca´st´ı bubnu jsou vyfr´ezovan´e zuby pouˇziteln´e jako clonky pro optick´ y enkod´er. Z hlediska pouˇzit´e technologie v´ yroby je poˇcet zub˚ u stanoven na 18. S pouˇzit´ım klasick´eho dvoukan´alov´eho sn´ım´an´ı m˚ uˇzeme dos´ahnout rozliˇsen´ı 72 puls˚ u na ot´aˇcku. Se st´avaj´ıc´ım pr˚ umˇerem bubnu m˚ uˇzeme rozliˇsit pˇribliˇznˇe 3 mm na ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre, coˇz je postaˇcuj´ıc´ı. ˇ ıd´ıc´ı ˇsn Cel´ y motor je pomoc´ı pˇr´ıruby uchycen k zadn´ı ˇca´sti pˇr´ıˇcn´ıku rozpˇery. R´ ˇ˚ ura proch´az´ı vod´ıc´ım okem a je pˇriv´az´ana k bubnu. 20
3.2.3. Sn´ım´ an´ı s´ıly S´ılu tahu v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre m˚ uˇzeme d´ıky pouˇzit´ı DC motoru libovolnˇe mˇenit, abychom vˇsak mohli s´ılu ˇr´ıdit, mus´ıme ji i mˇeˇrit. D´ıky pouˇzit´ı DC motoru lze s´ılu nepˇr´ımo odhadovat z proudu prot´ekaj´ıc´ıho vinut´ım, z´ıskan´a hodnota s´ıly by vˇsak byla pomˇernˇe nepˇresn´a. Nepˇresnost d´ale zvyˇsuje pouˇzit´ı pˇrevodovky – zan´aˇsen´ı dalˇs´ıch tˇrec´ıch moment˚ u a setrvaˇcnost´ı. Tyto neduhy pom˚ uˇze odstranit pˇr´ım´e sn´ım´an´ı tahu v ˇr´ızen´ı. Pouˇzit´e tenzometrick´e sn´ımaˇce jsou dnes jiˇz d´ıky masov´e v´ yrobˇe pro digit´aln´ı v´ahy levn´e a jednoduch´e k pouˇzit´ı. Jedn´a se o tzv. jednobodov´ y sn´ımaˇc zat´ıˇzen´ı, obr´azek 3.5. Na v´aˇz´ıc´ım profilu z hlin´ıkov´e slitiny jsou nalepeny ˇctyˇri tenzometry zapojen´e do mˇeˇr´ıc´ıho mostu. Sn´ımaˇc firmy Zemic je schopen v´aˇzit do 35 kg a sn´est pˇret´ıˇzen´ı bezpeˇcnˇe na 52, 5 kg, popˇr´ıpadˇe extr´emnˇe aˇz 105 kg. Jednobodov´e sn´ımaˇce zat´ıˇzen´ı svoj´ı konstrukc´ı nejsou citliv´e na mimoosov´e zatˇeˇzov´an´ı (krut).
Obr´azek 3.5: Jednobodov´ y sn´ımaˇc zat´ıˇzen´ı. Sn´ımaˇc je vloˇzen mezi pˇr´ırubu motoru a rozpˇeru (uchycen vˇzdy dvojic´ı ˇsroub˚ u M6), tˇelo sn´ımaˇce je zasunuto do profilu pˇr´ıˇcn´ıku pro zajiˇstˇen´ı lepˇs´ı mechanick´e ochrany.
21
Obr´azek 3.6: Fotografie navrˇzen´e konstrukce.
22
4. Elektronika Abychom mohli ˇr´ıdit motory a mˇeˇrit hodnoty ze senzor˚ u, potˇrebujeme pro nˇe obsluhu v podobˇe elektronick´ ych obvod˚ u. Veˇsker´a elektronika simul´atoru se d´a rozdˇelit do dvou hlavn´ıch okruh˚ u - v´ ykonov´a a ˇr´ıd´ıc´ı. Vˇsechny obvody jsou tak´e navrhov´any v podobˇe modul˚ u, kter´e jsou pˇripojeny k jednomu hlavn´ımu (ˇr´ıd´ıc´ımu), kter´ y prov´ad´ı veˇskerou jejich obsluhu a komunikuje s nadˇrazen´ ym PC. V r´amci diplomov´e pr´ace jsou vˇsechny obvody tak´e vyrobeny. Ploˇsn´e spoje jsou navrˇzeny v programu EAGLE, soubory jsou souˇca´st´ı pˇr´ılohy.
Obr´azek 4.1: Sch´ema rozvrˇzen´ı elektroniky. ˇ ıd´ıc´ı Fyzick´e um´ıstˇen´ı jednotliv´ ych prvk˚ u elektroniky ukazuje sch´ema (obr. 4.1). R´ elektronika spolu s H-m˚ ustky a brzdn´ ym odporem je um´ıstˇena na stˇred rozpˇery, nach´az´ı se tak v pomyslen´em stˇredu veˇsker´ ych elektronick´ ych periferi´ı um´ıstˇen´ ych na konstrukci pad´akov´eho simul´atoru. Jedin´a elektronika um´ıstˇen´a mimo samotn´ y trenaˇz´er jsou zdroje. Napˇet´ı od zdroj˚ u je pˇriv´adˇeno pomoc´ı kabel˚ u, veden´ ych vrchem pˇres z´avˇesnou konstrukci, tak aby neomezovaly pohyb konstrukce simul´atoru.
4.1. V´ ykonov´ a elektronika V´ ykonovou elektronikou v naˇsem pˇr´ıpadˇe rozum´ıme zdroje a elektroniku spojenou s nap´ajen´ım motor˚ u. V´ ykon aktu´alnˇe pouˇzit´eho motoru nen´ı nijak velk´ y, nicm´enˇe motory budou dva
23
a s pˇrihl´ednut´ım na jejich pˇretˇeˇzov´an´ı se dost´av´ame k proudov´emu odbˇeru ˇra´dovˇe deseti amp´er. Elektronika by tak´e mˇela b´ yt pokud moˇzno pˇripravena na pouˇzit´ı motor˚ u silnˇejˇs´ıch.
4.1.1. H-m˚ ustky Pˇri n´avrhu vych´az´ıme z [10]. Jelikoˇz potˇrebujeme elektrick´ y stroj pouˇz´ıvat ve tˇrech ze ˇctyˇr pracovn´ıch kvadrant˚ u, je nutn´e pouˇz´ıt pro nap´ajen´ı ˇctyˇrkvadrantov´ y mˇeniˇc, tzv. H-most. ˇ ızen bude sign´aly PWM z mikrokontrol´eru. R´ Pro n´avrh H-m˚ ustku je rozhoduj´ıc´ı napˇet´ı a proud, kter´e mus´ı b´ yt schopen dod´avat. Podle toho jsou pak vybr´any vhodn´e sp´ınac´ı prvky. V naˇsem pˇr´ıpadˇe z d˚ uvodu pouˇzit´ı n´ızk´eho napˇet´ı nejsp´ıˇse p˚ ujde o sp´ınac´ı prvky typu MOSFET, tedy unipol´arn´ı tranzistory. Nomin´aln´ı napˇet´ı motor˚ u je 24 V , pokud chceme motor kr´atkodobˇe pˇretˇeˇzovat, bude l´epe pouˇz´ıt napˇet´ı vyˇsˇs´ı. S vyˇsˇs´ım napˇet´ım budeme schopni, podle zn´am´eho vztahu pro indukovan´e napˇet´ı ui DC motoru 4.1, dosahovat vyˇsˇs´ıch ot´aˇcek (resp. u ´hlov´ ych rychlost´ı ω). Abychom mohli motor pˇretˇeˇzovat i do oblast´ı vyˇsˇs´ıho momentu na hˇr´ıdeli M , rovnice 4.2, bude tˇreba zdroj, kter´ y dok´aˇze dodat vyˇsˇs´ı neˇz nomin´aln´ı hodnotu proudu i (v´ıce neˇz 3 A). Symbol cφ oznaˇcuje napˇet’ovou a momentovou konstantu stejnosmˇern´eho motoru s permanentn´ımi magnety. ui = cφ.ω
(4.1)
M = cφ.i
(4.2)
Pˇri pˇretˇeˇzov´an´ı vyˇsˇs´ım napˇet´ım hroz´ı motoru pouze elektrick´e proraˇzen´ı izolace vinut´ı. Pouˇzit´e napˇet´ı bude st´ale dostateˇcnˇe n´ızk´e a pr˚ uraz izolace nehroz´ı. Horˇs´ı situace plyne z proudov´eho pˇretˇeˇzov´an´ı. Pr˚ uchodem elektrick´eho proudu vinut´ım motoru se samotn´e vinut´ı ohˇr´ıv´a Jouleov´ ymi ztr´atami a pˇri pˇrekroˇcen´ı urˇcit´e teploty m˚ uˇze doj´ıt k tepeln´emu zniˇcen´ı izolace vinut´ı. Pˇretˇeˇzov´an´ı motoru proudovˇe je moˇzn´e jen v kr´atk´ ych ˇcasov´ ych u ´sec´ıch, kdy vˇetˇs´ı Jouleovy ztr´aty pojme tepeln´a kapacita vinut´ı. Pokud nechceme nap´ajec´ı zdroj vyr´abˇet, bude lepˇs´ı uˇz´ıt standardn´ı hodnotu napˇet´ı 36 V – coˇz je nejbliˇzˇs´ı vyˇsˇs´ı k nomin´aln´ım 24 V . Odeb´ıran´ y proud pˇredimenzovan´ y kv˚ uli pˇretˇeˇzov´an´ı a n´asoben´ y dvˇema (pouˇz´ıv´ame 2 motory) ˇcin´ı kolem 8 A. Celkov´ y v´ ykon v´ ykonov´eho zdroje by tedy mˇel b´ yt asi 300 W . Pro samotn´ y mˇeniˇc je nejlepˇs´ı, vzhledem ke zvolen´ ym parametr˚ um nap´ajen´ı, pouˇz´ıt jako sp´ınac´ı prvky unipol´arn´ı tranzistory. Jsou pro uvaˇzovan´e hodnoty napˇet´ı a proud˚ u dobˇre dostupn´e, levn´e a disponuj´ı nejlepˇs´ımi vlastnostmi, jako rychlost´ı sepnut´ı/rozepnut´ı a odporem v sepnut´em stavu. Pˇri n´avrhu mˇeniˇce je dobr´e m´ıt na mysli jejich n´achylnost na pˇrepˇet´ı a volit souˇca´stky dimenzovan´e alespoˇ n na dvojn´asobek sp´ınan´eho napˇet´ı. Tak´e sp´ınan´ y proud m˚ uˇze, napˇr´ıklad pˇri rozjezdu nebo reverzaci motoru, nar˚ ust na nˇekolikan´asobnˇe vyˇsˇs´ı hodnoty neˇzli nomin´aln´ı. 24
Pro naˇse u ´ˇcely bude jednoduˇsˇs´ı vyuˇz´ıt integrovan´ y obvod DRV8402 firmy Texas Instruments. Jedn´a se o dvojit´ y H-m˚ ustek sloˇzen´ y z tranzistor˚ u MOSFET s budiˇci a nˇekolika ochranami. M˚ ustek je schopen sp´ınat napˇet´ı aˇz 50 V a proud 5 A (ˇspiˇckov´a hodnota 12 A) jednou vˇetv´ı a pracovat na frekvenci aˇz 500 kHz. Obvod DRV8402 je zapojen v reˇzimu, kdy oba H-m˚ ustky pracuj´ı paralelnˇe, m˚ uˇzeme takto sp´ınat 10 A (ˇspiˇckovˇe 24 A). Integrovan´ y obvod potˇrebuje pro buzen´ı tranzistor˚ u nap´ajen´ı 12 V . M´a automatickou ochranu proti pˇrehˇr´at´ı, kter´e signalizuje pˇri 125 ◦ C a pˇri 150 ◦ C odstavuje vˇsechny tranzistory. D´ale automaticky detekuje podpˇet´ı pˇri nap´ajec´ım napˇet´ı pod 9, 8 V a odstavuje vˇsechny tranzistory, pˇri nedostateˇcnˇe vysok´em napˇet´ı pro buzen´ı tranzistor˚ u by nemuselo doch´azet k jejich pln´emu sepnut´ı. Posledn´ı ochranou, kterou DRV8402 disponuje, je automatick´e omezov´an´ı proudu, hodnota proudu, pˇri kter´em zaˇcne omezov´an´ı pracovat, je uˇzivatelsky nastaviteln´a. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je nastavena na 9, 3 A. Pro signalizaci moˇzn´ ych poruch m´a integrovan´ y obvod dva logick´e v´ ystupy, piny 1 2 F AU LT a OT W . DRV8402 automaticky ˇreˇs´ı i tzv. dead-time , ovl´ad´an´ı je velice jednoduch´e – H-m˚ ustek ˇr´ıd´ıme pouze dvˇema sign´aly PWM (pro kaˇzdou vˇetev), piny P W M A a P W M B. Logick´a jedniˇcka znamen´a sepnut´e horn´ı tranzistory, logick´a nula sepnut´e doln´ı. D´ale jsou k dispozici dva sign´aly RESET (pro kaˇzdou vˇetev zvl´aˇst’ – piny RESET AB a RESET CD), kter´e vyˇrad´ı z provozu tranzistory pˇr´ısluˇsn´e vˇetve.
Obr´azek 4.2: Zjednoduˇsen´e sch´ema zapojen´ı H-m˚ ustku – pˇripojen´ı k mikrokontrol´eru. Elektronick´e zapojen´ı je pomˇernˇe jednoduch´e, DRV8402 nepotˇrebuje mnoho extern´ıch prvk˚ u. Vˇetˇsina jsou pouze blokovac´ı kondenz´atory. Protoˇze tranzistory H-m˚ ustku jsou velice kvalitn´ı a dosahuj´ı velik´e strmosti sp´ınan´eho napˇet´ı: dU ≈ 4 kV /µs dt 1 2
OverTemperature warning Dead-time je ˇcasov´ a prodleva mezi sepnut´ım horn´ıho a spodn´ıho tranzistoru jedn´e vˇetve.
25
je d˚ uleˇzit´e, pro sn´ıˇzen´ı kapacitn´ıch proud˚ u a ruˇsen´ı, zapojit tlumivku do s´erie ke kaˇzd´emu v´ ykonov´emu v´ ystupu. Tlumivky mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dimenzov´any k proch´azej´ıc´ımu proudu, aby nedoch´azelo k jejich pˇresycov´an´ı a ztr´atˇe funkce. Elektrick´e zapojen´ı je d´ıky integrovan´emu obvodu DRV8402 velice jednoduch´e, n´aroˇcnˇejˇs´ı je vˇsak jednotliv´e v´ ykonov´e prvky spr´avnˇe um´ıstit na desku ploˇsn´eho spoje. Popsan´e parametry jsou pˇrevzaty z [11]. Obr´azek 4.3 ukazuje v´ yˇrez desky ploˇsn´ ych spoj˚ u kolem integrovan´eho obvodu DRV8402. D˚ uleˇzit´e je fyzicky um´ıstit keramick´e blokovac´ı kondenz´atory C24 a C28 aˇz C30 co nejbl´ıˇze nap´ajec´ım v´ ykonov´ ym v´ yvod˚ um dvojit´eho H-m˚ ustku. Paralelnˇe je pˇripojen i velk´ y elektrolytick´ y kondenz´ator s n´ızk´ ym vnitˇrn´ım odporem.
3,0 C22
C40
C25
IC1
C24 C29
C30
C31
C26
C38
C27 C21
C39
JP2
C37 C36 R4
DRV8402
C23
C28
I_mot 12V GND OTW FAULT RST_B RST_A PWM_B PWM_A
Obr´azek 4.3: V´ yˇrez vrchn´ı vrstvy DPS kolem integrovan´eho obvodu DRV8402. Oznaˇcen´e blokovac´ı kondenz´atory je tˇreba um´ıstit co nejbl´ıˇze H-m˚ ustku. Kromˇe H-m˚ ustku je na stejn´em ploˇsn´em spoji i senzor proudu ACS712 firmy Allegro MicroSystems [1]. Je pˇripojen do s´erie na jeden z v´ ystup˚ u H-mostu pro DC motor. Senzor je zaloˇzen na principu Hallovy sondy, d´ıky tomu je analogov´ y v´ ystup sn´ımaˇce od v´ ykonov´eho obvodu galvanicky oddˇelen. Nap´ajen je 5 V , kter´e pro nˇej vyr´ab´ı z 12 V u ´rovnˇe line´arn´ı napˇet’ov´ y regul´ator 78L05. Sn´ımaˇc m´a rozsah ±20 A a citlivost 100 mV /A. V´ ystup sn´ımaˇce pro hodnotu proudu 0 A je polovina nap´ajec´ıho napˇet´ı, ˇcili 2, 5 V . V´ ystupn´ı sign´al se pohybuje v pomˇernˇe vysok´ ych hodnot´ach napˇet´ı, takˇze pˇred pˇriveden´ım na A/D pˇrevodn´ık jej bude nutno sn´ıˇzit napˇet’ov´ ym dˇeliˇcem.
4.1.2. Brzdn´ y odpor Pouˇzit´e DC motory jsou jiˇz pomˇernˇe v´ ykonn´e a maj´ı nezanedbateln´ y moment setrvaˇcnosti. Proto napˇr´ıklad pˇri reverzaci nebo pˇri chodu motoru v gener´atorov´em reˇzimu (rychl´e stahov´an´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury proti silov´emu p˚ usoben´ı motoru) mohou v jist´e m´ıˇre vyr´abˇet elek26
T1 TIP122
15R/20W
2 1
P$1
R_PWR
39V
D1
P$2
VCC
trickou energii a zvyˇsovat takto napˇet´ı (na kondenz´atorech) meziobvodu. Pokud nebude vyroben´a energie nˇekde vyuˇzita, m˚ uˇze zp˚ usobit takov´ y n´ar˚ ust napˇet´ı, kter´ y v krajn´ım pˇr´ıpadˇe poˇskod´ı prvky elektrick´eho obvodu a nebo vyˇrad´ı z ˇcinnosti cel´ y v´ ykonov´ y zdroj. Zabr´anit pˇrepˇet´ı meziobvodu m´a tzv. brzdn´ y odpor. Jedn´a se o v´ ykonov´ y odpor, kter´ y je analogov´ ymi prvky automaticky pˇripojov´an mezi nap´ajec´ı svorky meziobvodu a zkra” tov´av´a“ je. Elektrick´e sch´ema zapojen´ı odporu ukazuje obr´azek 4.4. Napˇet´ı meziobvodu kontroluje Zenerova dioda D1 s pr˚ urazn´ ym napˇet´ım UZ = 39 V , pˇri pˇrekroˇcen´ı Zenerova napˇet´ı zaˇc´ın´a v´est proud, kter´ y vstupuje do b´aze Darlingtonova tranzistoru T1. Vybuzen´ y tranzistor s velk´ ym zes´ılen´ım dovoluje pr˚ uchod kolektorov´emu proudu, ˇc´ımˇz pˇres brzdn´ y ykonov´e svorky meziobvodu. Pˇred b´azi Darlingtonova tranodpor R PWR zkratov´av´a v´ zistoru je pˇripojen odpor R2, kter´ y m´a za u ´kol omezovat b´azov´ y proud v pˇr´ıpadˇe vyˇsˇs´ıho n´ar˚ ustu napˇet´ı meziobvodu.
R2 220R/0.5W GND
Obr´azek 4.4: Elektrick´e sch´ema zapojen´ı brzdn´eho odporu. Kromˇe t´eto automatick´e hardwarov´e ochrany pˇred pˇrepˇet´ım je napˇet´ı obvodu pˇrivedeno k ˇr´ıd´ıc´ımu modulu. Mikrokontrol´er m˚ uˇze napˇet´ı monitorovat a v pˇr´ıpadˇe potˇreby prov´est dalˇs´ı softwarov´e z´asahy (napˇr. odstaven´ı H-m˚ ustku). Na DPS s brzdn´ ym odporem je um´ıstˇeno tak´e pole elektrolytick´ ych kondenz´ator˚ u, kter´e maj´ı za u ´kol blokovat napˇet´ı v´ ykonov´eho zdroje bl´ızko pulsn´ıho proudov´eho odbˇeru H-m˚ ustk˚ u. Odstraˇ nuj´ı tak parazitn´ı indukˇcnost delˇs´ı kabel´aˇze. Kv˚ uli zv´ yˇsen´ı proudov´e propustnosti je l´epe pouˇz´ıt v´ıce menˇs´ıch kondenz´ator˚ u zapojen´ ych paralelnˇe, v naˇsem pˇr´ıpadˇe je zapojeno 10 elektrolytick´ ych kondenz´ator˚ u, kaˇzd´ y o kapacitˇe 330 µF .
4.1.3. Zdroje Nem´enˇe d˚ uleˇzit´a ˇca´st v´ ykonov´e elektroniky jsou zdroje. Pro v´ ykonovou ˇca´st jsou parametry zdroje jiˇz jasn´e, viz podkapitola 4.1.1. V´ yroba v´ ykonov´eho AC/DC zdroje by byla 27
sama o sobˇe tˇeˇzk´a u ´loha, jednoduˇsˇs´ı bude vyuˇz´ıt snadno dostupn´e pr˚ umyslov´e zdroje stejnosmˇern´eho napˇet´ı. Pouˇzit´ y zdroj m´a jmenovitou hodnotu napˇet´ı 37 V a maxim´aln´ı proudov´ y odbˇer 8 A. Zdroj vˇsak potˇrebuje i ˇr´ıd´ıc´ı elektronika. Samotn´ y mikrokontrol´er a jeho periferie potˇrebuj´ı pro sv˚ uj chod 3, 3 V , avˇsak pro nap´ajen´ı H-m˚ ustk˚ u a senzor˚ u zat´ıˇzen´ı (viz podkapitola 4.2.2) potˇrebujeme napˇet´ı 12 V . Nab´ız´ı se moˇznost z´ısk´avat 12 V z jiˇz usmˇernˇen´eho napˇet´ı 37 V , pˇri pouˇzit´ı line´arn´ıho napˇet’ov´eho regul´atoru by vˇsak vznikaly ne´ unosnˇe velk´e ˇ v´ ykonov´e ztr´aty. Reˇsen´ım je pouˇzit´ı sp´ınan´eho zdroje, at’ uˇz s´ıt’ov´eho nebo DC/DC napojen´eho na v´ ykonov´ y zdroj. Proudov´ y odbˇer cel´e ˇr´ıd´ıc´ı elektroniky by nemˇel pˇrekroˇcit 0, 5 A, coˇz odpov´ıd´a v´ ykonu zdroje nad 5 W . Z´ıskat niˇzˇs´ı hladiny napˇet´ı pro mikrokontrol´er atd. jiˇz jednoduchou line´arn´ı regulac´ı nen´ı probl´em. Jako prozat´ımn´ı ˇreˇsen´ı pouˇz´ıv´ame 12 V vˇetev PC zdroje.
ˇ ıd´ıc´ı elektronika 4.2. R´ Pojem ˇr´ıd´ıc´ı elektronika v naˇsem pˇr´ıpadˇe oznaˇcuje krom ˇr´ıd´ıc´ıho mikrokontrol´eru tak´e elektrick´e obvody obsluhuj´ıc´ı senzory (ˇci senzory samotn´e) a obvody pro komunikaci s nadˇrazen´ ym PC. Z d˚ uvodu n´achylnosti ˇr´ıd´ıc´ıch obvod˚ u na ruˇsen´ı plynouc´ı z jejich um´ıstˇen´ı bl´ızko v´ ykonov´e elektroniky (t´ım sp´ıˇse ˇze je vyuˇz´ıv´ana pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´a modulace) je dobr´e zajistit elektromagnetick´e st´ınˇen´ı. Nejjednoduˇsˇs´ı je vloˇzit mezi v´ ykonovou a ˇr´ıd´ıc´ı ˇca´st plech vodiv´ y magneticky i elektricky, napˇr. bˇeˇzn´ y ˇzelezn´ y (resp. ocelov´ y). Mus´ı b´ yt dostateˇcnˇe tlust´ y, aby nedoch´azelo k jeho magnetick´emu pˇresycov´an´ı a elektricky uzemnˇen´ y. Na prototypu m´ame elektroniku um´ıstˇenou na desce pˇriˇsroubovan´e k ocelov´e rozpˇeˇre. Rozpˇera rozdˇeluje elektroniku na ˇr´ıd´ıc´ı a v´ ykonovou a sama tak p˚ usob´ı jako st´ınˇen´ı. Pˇri rozm´ıstˇen´ı na desce jsou nav´ıc obˇe ˇca´sti od sebe pomˇernˇe daleko.
4.2.1. Mikrokontrol´ erov´ y modul ˇ ıd´ıc´ı mikrokontrol´er mus´ı zvl´adat nˇekolikero ˇcinnost´ı. Konkr´etnˇe se jedn´a o: R´ z´ısk´av´ an´ı dat ze sign´al˚ u senzor˚ u, jak analogov´ ych tak digit´aln´ıch PWM modulaci pro dva DC motory (resp. pro dvojici H-m˚ ustk˚ u) komunikaci s PC pomoc´ı USB obsluhu signalizaˇcn´ıch LED atp. v´ ypoˇcty regulace pro dva DC motory v´ ypoˇcty filtr˚ u ˇci jin´eho zpracov´an´ı dat ze senzor˚ u.
28
Zvolen´ y mikrokontrol´er by mˇel, kv˚ uli jednoduˇsˇs´ı a spolehlivˇejˇs´ı implementaci, m´ıt pro tyto ˇcinnosti hardwarovou podporu a samozˇrejmˇe dostateˇcn´ y v´ ypoˇcetn´ı v´ ykon. Vˇsechny poˇzadavky dobˇre splˇ nuj´ı mikrokontrol´ery z rodiny ATxmega firmy Atmel [4]. Pˇresto, ˇze mikrokontrol´ery maj´ı velk´e mnoˇzstv´ı modul˚ u a periferi´ı, jsou postaveny na jednoduch´ ych 8-bitov´ ych procesorech. Jedin´e, ˇc´ım mikrokontrol´ery nedisponuj´ı, je hardwarov´a podpora USB. Maj´ı vˇsak podporu pro USART, kter´ y lze pomoc´ı specializovan´ ych integrovan´ ych obvod˚ u jednoduˇse na USB pˇrev´est. Pro pouˇzit´ı je vybr´an typ ATxmega128A1, skupina ATxmega A1 je totiˇz z rodiny nejstarˇs´ı a m´a jiˇz dostatek podpory z hlediska dostupn´ ych program´ator˚ u ˇci dostupnosti mikrokontrol´er˚ u samotn´ ych. V prototypu je pouˇzita jednoduch´a v´ yvojov´a deska osazen´a pouze samotn´ ym mikrokontrol´erem s nezbytn´ ymi blokovac´ımi kondenz´atory u nap´ajec´ıch pin˚ u; krystalov´ ymi oscil´atory o hodnot´ach 8 M Hz (pro taktov´an´ı j´adra procesoru) a 32, 768 kHz (pro ˇc´ıtaˇc re´aln´eho ˇcasu); a napˇet’ov´ ym regul´atorem pro nap´ajen´ı mikrokontrol´eru (d´ıky nˇemu m˚ uˇzeme pro nap´ajen´ı pouˇz´ıt napˇet´ı z ˇsirok´eho rozsahu od nomin´aln´ıho 3, 3 V aˇz po 15 V ). Na v´ yvojov´e destiˇcce jsou na standardn´ı kol´ıky vyvedeny vˇsechny piny mikrokontrol´eru a jeˇstˇe zvl´aˇst’ piny pro program´ator. Vyuˇzit´ım v´ yvojov´e desky odpad´a probl´em s v´ yrobou vlastn´ı desky a osazen´ım integrovan´eho obvodu s malou rozteˇc´ı pin˚ u, a v˚ ubec ulehˇcuje manipulaci pˇri v´ yvoji prototypu. K v´ yvojov´e desce s mikrokontrol´erem je navrˇzena rozvodn´a DPS, zajiˇst’uj´ıc´ı vyveden´ı nap´ajec´ıch napˇet´ı a sign´al˚ u k a od mikrokontrol´eru. Krom toho jsou na rozvodn´e desce um´ıstˇeny tak´e filtry, pˇrevodn´ık USART USB, napˇet’ov´a reference A/D pˇrevodn´ıku a signalizaˇcn´ı LED. Nap´ajec´ı napˇet´ı 3, 3 V pro mikrokontrol´er, ale i pˇripojovan´e moduly, zajiˇst’uje line´arn´ı napˇet’ov´ y regul´ator na v´ yvojov´e desce. Moduly jsou k rozvodn´e desce pˇripojov´any pomoc´ı kol´ıkov´ ych konektor˚ u se z´amkem, maj´ı tak jednoznaˇcnou moˇznost zasunut´ı a ochranu proti samovoln´emu vysunut´ı. Sign´aly z jednotliv´ ych modul˚ u jsou pˇrivedeny na patˇriˇcn´e piny, kter´e dan´e vyuˇzit´ı umoˇzn ˇuj´ı, jak je pops´ano v [3]. Analogov´e sign´aly, tj. ze senzor˚ u zat´ıˇzen´ı, z proudov´ ych senzor˚ u, z akcelerometru a napˇet´ı meziobvodu, jsou pˇrivedeny na piny analogov´ ych“ port˚ u A a B. Veˇsker´e ana” logov´e vstupy proch´az´ı low-pass filtrem, kv˚ uli vysokofrekvenˇcn´ımu odruˇsen´ı. Keramick´e kondenz´atory filtr˚ u jsou um´ıstˇeny vˇzdy co nejbl´ıˇze vstupn´ım pin˚ um A/D pˇrevodn´ıku. Pro A/D pˇrevodn´ık je zajiˇstˇeno extern´ı referenˇcn´ı napˇet´ı 2, 5 V pomoc´ı integrovan´eho obvodu REF2925 firmy Texas Instruments. S touto hodnotou referenˇcn´ıho napˇet´ı m´a 12-bitov´ y pˇrevodn´ık rozliˇsen´ı 0, 61 mV . Analogov´e sign´aly sn´ımaˇc˚ u mus´ı b´ yt upraveny tak, aby pˇri mˇeˇren´ı nedoch´azelo k saturaci A/D pˇrevodn´ıku, tedy aby maxim´aln´ı hodnoty pˇriv´adˇen´eho sign´alu byly do 2, 5 V . Z´aroveˇ n by vˇsak tak´e nemˇely b´ yt pˇr´ıliˇs n´ızk´e, aby vyuˇzily cel´ y rozsah.
29
Digit´aln´ı sign´aly jsou pˇriv´adˇeny na vstupnˇe-v´ ystupn´ı piny mikrokontrol´eru, kter´e jsou napojeny na dobˇre propracovan´ y syst´em ud´alost´ı (event syst´em) s hardwarovou podporou. Kromˇe generov´an´ı r˚ uzn´ ych pˇreruˇsen´ı dok´aˇze syst´em napˇr. zpracov´avat kvadraturn´ı sign´al z enkod´er˚ u. Aby vˇsak kvadraturn´ı sign´al z enkod´er˚ u mohl event syst´em mikrokontrol´eru zpracov´avat mus´ı b´ yt dva kan´aly enkod´eru pˇrivedeny na po sobˇe jdouc´ı piny jednoho portu. Enkod´ery m´ame pˇripojeny na piny PD0 aˇz PD3. D´ale jsou pˇrivedeny sign´aly chybov´ ych hl´aˇsen´ı z H-m˚ ustku na piny PK0 aˇz PK3 a v´ ystupn´ı sign´aly pro reset H-m˚ ustk˚ u, piny PK4 a PK5. Pˇripojen´ y m´ame jeˇstˇe jeden d˚ uleˇzit´ y vstup (na pin PE2), urˇcen´ y pro stop tlaˇc´ıtko – pro potˇreby nouzov´eho odstaven´ı v´ ykonov´e elektroniky. Na piny PJ2 aˇz PJ5 m´ame pˇripojeny stavov´e LED, pro potˇreby ladˇen´ı a pro signalizaci stav˚ u simul´atoru. Sign´aly PWM pro ˇr´ızen´ı motor˚ u generuje mikrokontrol´er pomoc´ı ˇc´ıtaˇc˚ u, kaˇzd´emu pˇr´ısluˇs´ı urˇcit´e piny mikrokontrol´eru – H-m˚ ustky m´ame pˇripojeny na piny PC4, PC5 (ˇc´ıtaˇc TCC1) a PE4, PE5 (ˇc´ıtaˇc TCE1). Vyvedeny m´ame tak´e 2 s´eriov´e linky USART, na pinech PF2, PF3 (USARTF0) a PF6, PF7 (USARTF1). Piny USARTF1 jsou vyvedeny pˇr´ımo na kol´ıky konektoru a jsou urˇceny pro komunikaci pomoc´ı s´eriov´eho portu poˇc´ıtaˇce pro potˇreby ladˇen´ı aplikace, popˇr´ıpadˇe pro kontroln´ı v´ ypisy. USARTF0 slouˇz´ı jako hlavn´ı linka pro komunikaci s nadˇrazen´ ym PC, na kter´em pobˇeˇz´ı simulace letu. Kv˚ uli kompatibilitˇe s modern´ımi PC je s´eriov´a linka pˇrevedena na USB pomoc´ı integrovan´eho obvodu FT232R firmy FTDI. Jedn´a se o jednu z velice jednoduch´ ych metod z´ısk´an´ı pln´e kompatibility zaˇr´ızen´ı s rozhran´ım USB. Obr´azek 4.5 zn´azorˇ nuje jeho elektrick´e zapojen´ı podle [6]. USB_1 R23
PN61729-S
4k7
USB_3 USB_2
GND
100n
C3
GND
USB_1 USB_2 USB_3 GND
VCC VCCIO
19
RESET
27 28
OSCI OSCO
470n
1 2 3 4
PC
USB
C15
10k
R4
R3
IC1 20 4
17
3V3OUT
15 16
USBDP USBDM
25
GND
FT232RL
TXD RXD RTS CTS DTR DSR DCD RI
1 5 3 11 2 9 10 6
CBUS0 CBUS1 CBUS2 CBUS3 CBUS4
23 22 13 14 12
TEST
26
GND GND GND
7 18 21
390R
R24
PF2 PF3
390R
GND
Obr´azek 4.5: Elektrick´e sch´ema zapojen´ı pˇrevodn´ıku USB.
30
4.2.2. Zesilovaˇ c pro senzor zat´ıˇ zen´ı Pouˇzit´ y jednobodov´ y sn´ımaˇc zat´ıˇzen´ı firmy Zemic m´a podle katalogov´eho listu [14] zes´ılen´ı tenzometrick´eho mostu pˇri pln´em zat´ıˇzen´ı 2 mV /V . Doporuˇcovan´emu bud´ıc´ımu napˇet´ı 10 V odpov´ıd´a pˇri zat´ıˇzen´ı 35 kg napˇet´ı na v´ ystupu tenzometrick´eho mostu 20 mV . Abychom byli schopni pomoc´ı A/D pˇrevodn´ıku v ˇr´ıd´ıc´ım mikrokontrol´eru z´ısk´avat rozumn´e hodnoty, mus´ıme sign´al ze sn´ımaˇce zat´ıˇzen´ı zes´ılit. Firma Texas Instruments vyr´ab´ı integrovan´ y obvod pˇr´ımo urˇcen´ y pro pr´aci s elektrick´ ymi odporov´ ymi mosty. Jedn´a se o obvod INA125, kromˇe zesilovaˇce s diferenci´aln´ım vstupem v sobˇe ukr´ yv´a i regulovan´ y referenˇcn´ı zdroj napˇet´ı pro buzen´ı mostu. Nap´ajen´ı zesilovaˇce m˚ uˇze b´ yt i nesymetrick´e3 , coˇz je v´ yhodn´e, protoˇze nemus´ıme ˇreˇsit zdroj z´aporn´eho potenci´alu, nav´ıc vzhledem k tomu ˇze v´ ystupn´ı sign´al bude pˇriveden na A/D pˇrevodn´ık schopn´ y zvl´adat jen kladn´a napˇet´ı, nen´ı ani z´aporn´ y v´ ystup ˇz´adouc´ı. Zesilovaˇc umoˇzn ˇuje zes´ılen´ı v rozsahu 4÷10000 kr´at, d´ale umoˇzn ˇuje nastavit napˇet’ov´ y 4 offset v´ ystupu a posouvat tak nulu v´ ystupu zesilovaˇce, pr´avˇe pro pˇr´ıpady nesymetrick´eho nap´ajen´ı. INA125 m´a ˇctyˇri u ´rovnˇe referenˇcn´ıho napˇet´ı pro nap´ajen´ı mostu 1, 24 V ; 2, 5 V ; 5 V a 10 V . Zesilovaˇc m´a tak´e ˇsirok´e p´asmo nap´ajec´ıho napˇet´ı – pro nesymetrick´e 2, 7 ÷ 36 V . Nap´ajen´ı by vˇsak mˇelo b´ yt vˇzdy alespoˇ n o 1, 2 V vyˇsˇs´ı neˇz pˇr´ıpadn´e v´ ystupn´ı napˇet´ı a o 1, 25 V vyˇsˇs´ı neˇz pouˇzit´e referenˇcn´ı (bud´ıc´ı) napˇet´ı. Frekvenˇcn´ı propustnost zesilovaˇce je z´avisl´a na velikosti zes´ılen´ı a pohybuje se v rozsahu asi 150 kHz (pˇri zes´ılen´ı 4 kr´at) aˇz po 0, 9 kHz (pˇri zes´ılen´ı 500 kr´at). Veˇsker´e technick´e u ´daje pˇrevzaty z [12]. Na obr´azku 4.6 je sch´ema zapojen´ı integrovan´eho obvodu INA125. Jako bud´ıc´ı napˇet´ı tenzometrick´eho mostu je pouˇzito v´ yrobcem doporuˇcen´ ych 10 V . Dobr´ y regulovan´ y zdroj poskytuje referenˇcn´ı napˇet´ı obvodu INA125, abychom jej vˇsak mohli pouˇz´ıt mus´ı b´ yt samotn´ y INA125 nap´ajen 12 V. Referenˇcn´ı napˇet´ı 10 V je proudovˇe pos´ıleno pomoc´ı tranzistoru T1, krom nap´ajen´ı tenzometrick´eho mostu je totiˇz tak´e pouˇzito (po sn´ıˇzen´ı nastaviteln´ ym odporov´ ym dˇeliˇcem) jako offsetov´e napˇet´ı – pˇrivedeno na pin 5 (sign´al IAREF ). Promˇenn´ ym odporem R4 m˚ uˇzeme offsetov´e napˇet´ı nastavovat v rozmez´ı pˇribliˇznˇe 0 ÷ 1, 96 V . Zes´ılen´ı diferenci´aln´ıho zesilovaˇce lze nastavovat pomoc´ı promˇenn´eho odporu R2, v rozmez´ı pˇribliˇznˇe 49 ÷ 186 kr´at.
4.2.3. Akcelerometr Je pouˇzit akcelerometr firmy Analog Devices, typ ADXL327 (viz [2]). Jedn´a se o mal´ y akcelerometr v SMD pouzdˇre se tˇremi osami a rozsahem ±2 g. D´ıky mal´emu rozsahu m´a pomˇernˇe velkou citlivost 420 mV /g a dobˇre se tak hod´ı pro sn´ım´an´ı n´aklonu. 3
Pro nap´ ajen´ı staˇc´ı kladn´e napˇet´ı v˚ uˇci zemi, na rozd´ıl od symetrick´eho nap´ajen´ı, kde je potˇreba napˇet´ı kladn´e i z´ aporn´e. Nesymetricky nap´ ajen´ y zesilovaˇc vˇsak tak´e nedok´aˇze ˇr´ıdit v´ ystupn´ı napˇet´ı i pod nulov´ y potenci´ al (zem). 4 Hodnota napˇet´ı pˇriˇcten´eho k v´ ystupu zesilovaˇce.
31
+12V
IC1 GND
T1 BC847
V_REF-BG 13
GND
V_REF-2.5 14 V_REF-5 15
JP1
8K2
GND
10
V_O
11
100n
+
+12V E A
R4 2K
GND
C1
C2 470u
V_IN+
8
R_G1
R1 330R
IA_REF
S
6
S
TensoBridge
V_O
+12V
V_REF-10 16 V_REF-OUT4
V_IN+ V_INR3
1 2 3 4 5
12
5 1
V+
3
V-
SLEEP
9
R_G2
7
V_IN-
2
+12V
E
A
1K R2
INA125P
GND
Obr´azek 4.6: Elektrick´e sch´ema zapojen´ı zesilovaˇce (INA125). Elektrick´e zapojen´ı je velice jednoduch´e, ADXL327 totiˇz nepotˇrebuje ˇz´adn´e extern´ı elektronick´e prvky kromˇe blokovac´ıch kondenz´ator˚ u na nap´ajen´ı, kter´e m´a hodnotu 3, 3 V . V´ ystupy jsou tˇri analogov´e sign´aly odpov´ıdaj´ıc´ı namˇeˇren´emu zrychlen´ı ze tˇr´ı os, analogov´e hodnoty maj´ı offset polovinu nap´ajec´ıho napˇet´ı. Na kaˇzd´em analogov´em v´ ystupu jsou intern´ı s´eriov´e odpory velikosti pˇribliˇznˇe 32 kΩ, low-pass filtry ke kaˇzd´emu sign´alu jsou ˇreˇseny uˇz pouze paraleln´ım kondenz´atorem. Kapacita kondenz´atoru urˇcuje ˇs´ıˇrku p´asma v´ ystupn´ıho sign´alu, v naˇsem pˇr´ıpadˇe pouˇz´ıv´ame kondenz´atory o velikosti 470 nF , coˇz zajiˇst’uje ˇs´ıˇri p´asma propustnosti do 10 Hz (pro pokles o 3 dB). Kondenz´atory vˇsak nejsou um´ıstˇeny na DPS s akcelerometrem, ale (z d˚ uvodu lepˇs´ı odolnosti proti ruˇsen´ı) aˇz u ˇr´ıd´ıc´ıho mikrokontrol´eru co nejbl´ıˇze pin˚ um A/D pˇrevodn´ıku. Podle nastaven´ı A/D pˇrevodn´ıku (viz podkapitola 4.2.1) m˚ uˇzeme teoreticky rozliˇsit aˇz 688 d´ılk˚ u na 1 g, mˇeˇren´ı je vˇsak zat´ıˇzeno ˇsumem. Prakticky namˇeˇren´a data po zpracov´an´ı (tedy ve formˇe u ´hlu n´aklonu) a po softwarov´e filtraci d´avaj´ı pouˇziteln´e hodnoty s rozliˇsen´ım 0, 5◦ . Pro potˇreby paraglidingov´eho trenaˇz´eru je rozliˇsen´ı dostateˇcn´e, zajiˇst’uje kolem 50 u ´rovn´ı v cel´em rozsahu vykl´anˇen´ı v sedaˇcce a pˇribliˇznˇe 30 u ´rovn´ı pro pr˚ ubˇeh speed syst´emu.
4.2.4. Enkod´ ery Enkod´ery jsou pouˇzity pro mˇeˇren´ı u ´hlov´e polohy motoru, ˇcili pˇr´ımo odpov´ıdaj´ı hodnotˇe staˇzen´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury. Nejsou pouˇzity komerˇcn´ı v´ yrobky, kter´e jsou pomˇernˇe drah´e a tˇeˇzko by se u nich ˇreˇsilo mechanick´e pˇripojen´ı k motor˚ um. Enkod´ery jsou poskl´ad´any z diskr´etn´ıch 32
souˇc´astek, viz elektrick´e sch´ema obr. 4.7. St´ın´ıc´ı clonky enkod´eru jsou souˇc´ast´ı nav´ıjec´ıho bubnu jak je pops´ano v podkapitole 3.2.2. Hodnoty odpor˚ u R3 a R4 omezuj´ıc´ıch proud infraˇcerven´ ymi LED a pull-up odpory R1 a R2 u fototranzistor˚ u jsou stanoveny tak, aby elektronika enkod´eru byla kompatibiln´ı s 3, 3 V nap´ajen´ım i logikou mikrokontrol´eru. CERVENA
PAD1
PAD3
T1
T2
B CERNA
180R
180R
R4 LED2
BILA
0
A
R3
270R
R2
270R
PAD2
LED1 R5
ZELENA
R1
+3.3V
PAD4 GND
Obr´azek 4.7: Elektrick´e sch´ema fotoelektrick´eho enkod´eru. Oba v´ ystupy enkod´eru jsou jeˇstˇe vyhlazeny filtrem typu doln´ı propust, kter´ y je z d˚ uvodu lepˇs´ı odolnosti proti ruˇsen´ı um´ıstˇen aˇz co nejbl´ıˇze vstupn´ım pin˚ um mikrokontrol´eru. Filtr je sloˇzen ze s´eriov´eho odporu o hodnotˇe 1 kΩ a paraleln´ıho keramick´eho kondenz´atoru ˇ o kapacitˇe 100 nF . Casov´ a konstanta filtru τ m´a hodnotu: τ = 1 kΩ.100 nF = 0, 1 ms.
33
5. Programov´ a obsluha Posledn´ı prvek, kter´ y je nutno navrhnout, je program (nˇekdy t´eˇz naz´ yvan´ y firmware) pro ˇr´ıd´ıc´ı mikrokontrol´er. Firmware je z´avisl´ y od typu pouˇzit´eho mikrokontrol´eru. Mus´ı b´ yt sloˇzen jen z pˇr´ıkaz˚ u dostupn´ ych v instrukˇcn´ı sadˇe procesoru. Odliˇsovat se m˚ uˇze tak´e podle bitov´e ˇs´ıˇrky slova procesoru. Firmware je psan´ y v jazyku C, ˇc´ımˇz je alespoˇ n v jist´e m´ıˇre zajiˇstˇena jeho pˇrenositelnost pro pˇr´ıpad pouˇzit´ı jin´eho mikrokontrol´eru. Zdrojov´ y k´od je zpracov´an pomoc´ı pˇrekladaˇce a assembleru v´ yvojov´eho prostˇred´ı IAR Embedded Workbench. V´ ystupem je soubor typu Intel-Hex, kter´ y je moˇzno pˇr´ımo pomoc´ı program´atoru nahr´at do programov´e pamˇeti mikrokontrol´eru. Zdrojov´ y k´od i zkompilovan´ y v´ ystup jsou v elektronick´e pˇr´ıloze.
Obr´azek 5.1: Sch´ema bˇehu programu. ´ Na obr´azku 5.1 je zn´azornˇeno sch´ema bˇehu programu. Ulohy jsou rozdˇeleny mezi hlavn´ı program, obsluhu pˇreruˇsen´ı od ˇc´ıtaˇce a obsluhu pˇreruˇsen´ı pˇri pˇr´ıchodu znaku z PC. V obsluze pˇreruˇsen´ı od ˇc´ıtaˇce, kter´a je spouˇstˇena s frekvenc´ı 5 kHz prov´ad´ıme ty ˇc´asti v´ ypoˇctu, u kter´ ych je nutno zajistit pˇresn´e ˇcasov´an´ı a to v n´asleduj´ıc´ım sledu: mˇeˇren´ı hodnot sil v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach a proud˚ u prot´ekaj´ıc´ıch motory
34
v´ ypoˇcet regul´atoru s´ıly ˇcten´ı hodnot z enkod´er˚ u zajiˇstˇen´ı softwarov´ ych doraz˚ u1 motor˚ u odeˇc´ıt´ an´ı hodnot z akcelerometru
V obsluze pˇreruˇsen´ı pˇri pˇr´ıchodu znaku z PC je pˇr´ıjmov´a ˇca´st komunikaˇcn´ıho protokolu (po pˇrijet´ı cel´e zpr´avy doch´az´ı k nastaven´ı pˇr´ıznaku pro odesl´an´ı odpovˇedi). A koneˇcnˇe v hlavn´ım programu bˇeˇz´ı procesy, u kter´ ych nez´aleˇz´ı na pˇresn´em ˇcasov´an´ı a procesy zab´ıraj´ıc´ı delˇs´ı ˇcasov´e u ´seky. Konkr´etnˇe se jedn´a o odes´ılac´ı ˇc´ast komunikaˇcn´ıho protokolu a pˇr´ıpadn´e odes´ıl´an´ı kontroln´ıch zpr´av, napˇr. pro ladˇen´ı softwaru.
5.1. Obsluha senzor˚ u Jedn´ım z hlavn´ıch u ´kol˚ u programu je z´ısk´an´ı, zpracov´an´ı a pot´e odes´ıl´an´ı dat ze senzor˚ u. Na simul´atoru jsou dvˇe skupiny senzor˚ u. V prvn´ı skupinˇe jsou senzory ovl´adac´ıch prvk˚ u, coˇz jsou enkod´ery u ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur a akcelerometr pro zjiˇstˇen´ı n´aklonu. Ve druh´e skupinˇe jsou senzory pouˇz´ıvan´e pro ˇr´ızen´ı motor˚ u, tedy sn´ımaˇce zat´ıˇzen´ı (s´ıly v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach), senzory proudu proch´azej´ıc´ıch motory a mˇeˇren´ı napˇet´ı meziobvodu. Za ˇr´ıd´ıc´ı senzor m˚ uˇzeme povaˇzovat tak´e bezpeˇcnostn´ı stop tlaˇc´ıtko. Aˇckoliv pro funkci simul´atoru jsou nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı data ze senzor˚ u ovl´adac´ıch prvk˚ u, pro chod samotn´e hardwarov´e ˇca´sti jsou mnohem d˚ uleˇzitˇejˇs´ı data z ˇr´ıd´ıc´ıch senzor˚ u. Pro zajiˇstˇen´ı kvalitn´ı regulace motor˚ u je potˇreba sn´ımat ˇr´ıd´ıc´ı data v pˇresn´ ych intervalech na pomˇernˇe vysok´e frekvenci. Senzory m˚ uˇzeme tak´e rozdˇelit podle jejich v´ ystupu na analogov´e a digit´aln´ı. Zpracov´an´ı jejich sign´alu se podle toho znaˇcnˇe liˇs´ı.
5.1.1. Analogov´ e senzory Senzory analogov´e jsou pˇrivedeny na vstupy analogovˇe digit´aln´ıch pˇrevodn´ık˚ u. ATxmega128A1 m´a pˇrevodn´ıky dva, kaˇzd´ y z nich m´a 4 multiplexovan´e kan´aly. Na A/D pˇrevodn´ık A jsou pˇripojeny senzory s´ıly a senzory proudu, na pˇrevodn´ık B jsou pˇrivedeny vˇsechny tˇri osy akcelerometru a napˇet´ı meziobvodu. Nastaven´ı pˇrevodn´ıku prov´ad´ıme pomoc´ı ovl´adac´ıch registr˚ u. Oba pˇrevodn´ıky m´ame nastaveny stejnˇe: referenˇcn´ı napˇet´ı 2, 5 V na pinu AREFA hodinov´ y zdroj pro bˇeh pˇrevodn´ıku (maxim´aln´ı moˇzn´ y) 2 M Hz 1
Podle hodnot z enkod´er˚ u zamezuje dalˇs´ımu nav´ıjen´ı, resp. odv´ıjen´ı ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury.
35
pˇrevod prob´ıh´ a jednor´azovˇe (na vyˇz´ad´an´ı) rozliˇsen´ı pˇrevodn´ıku 12-bit˚ u neznam´enkov´ y pˇrevod (pˇrev´ad´ıme pouze kladn´a napˇet´ı)
Pomoc´ı registr˚ u tak´e pˇriˇrazujeme piny k jednotliv´ ym kan´al˚ um pˇrevodn´ıku. Pˇr´ıklad nastaveni pˇrevodn´ıku A, d´ıky vyuˇzit´ı od v´ yrobce dobˇre propracovan´eho syst´emu maker je nastaven´ı patrno i ze samotn´eho zdrojov´eho k´odu: 1 2 3 4 5 6 7
// ADCA - mereni sily a proudu ADCA.REFCTRL = ADC_REFSEL_AREFA_gc; // nastaveni reference ADCA.PRESCALER = ADC_PRESCALER_DIV16_gc; // nastaveni preddelicky hodin ADCA.CTRLA = ADC_ENABLE_bm; // povoleni A/D prevodniku ADCA.CH0.CTRL = ADC_CH_INPUTMODE_SINGLEENDED_gc; // neznamenkovy prevod ADCA.CH0.MUXCTRL = ADC_CH_MUXPOS_PIN1_gc; // prirazeni pinu ke kanalu 0 ... Pro spuˇstˇen´ı pˇrevodu je nadefinov´ana funkce convert A(), kter´a spouˇst´ı pˇrevod vˇsech 4 kan´al˚ u pˇrevodn´ıku a vyˇck´a na jeho dokonˇcen´ı. Funkce nem´a ˇza´dn´e vstupy ani v´ ystupy, v´ ysledn´e hodnoty m˚ uˇzeme libovolnˇe ˇc´ıst z v´ ysledkov´ ych registr˚ u pˇr´ısluˇsn´eho kan´alu, napˇr. ADCA.CH0RES. Senzory ˇ r´ızen´ ych veliˇ cin Hodnoty nutn´e pro ˇr´ızen´ı motor˚ u mˇeˇr´ıme vˇzdy pˇred v´ ypoˇctem regul´atoru. Kv˚ uli potlaˇcen´ı ˇsumu mˇeˇren´ ych veliˇcin je kaˇzd´a namˇeˇren´a hodnota pr˚ umˇerem z osmi po sobˇe jdouc´ıch vzork˚ u. Od namˇeˇren´ ych hodnot jsou jeˇstˇe odeˇcteny offsety, tak abychom z´ıskali znam´enkovou hodnotu odpov´ıdaj´ıc´ı mˇeˇren´e veliˇcinˇe. Zdrojov´ y k´od z´ısk´av´an´ı hodnot s´ıly v lev´e ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre a proudu v lev´em motoru, kl´ıˇcov´e slovo s16 oznaˇcuje celoˇc´ıseln´ y 16-bitov´ y znam´enkov´ y (signed) datov´ y typ:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
// mereni sily a proudu - prumer osmi vzorku s16 suma = 0; // deklarace souctovych promennych s16 suma2 = 0; for(u8 i=8; i; i--) //ziskani 8 vzorku { convert_A(); suma += SILA_1; // pricteni prave namereneho vzorku suma2 += PROUD_1; } force = suma>>3; // deleni osmi (bitovym posunem) force = force - 2000; // odecteni offsetu sily 36
12 13
current = suma2>>3; // deleni osmi current = current - 2250; // odecteni offsetu proudu Akcelerometr Hodnoty z akcelerometru mˇeˇr´ıme na konci zpracov´an´ı pˇreruˇsen´ı od ˇcasovaˇce. Protoˇze nakl´anˇen´ı a nakl´apˇen´ı akcelerometru neprob´ıh´a pˇri provozu nijak rychle a mal´e dopravn´ı zpoˇzdˇen´ı hodnot z akcelerometr˚ u nevad´ı, m˚ uˇzeme si dovolit pouˇz´ıt jako filtr setrvaˇcn´ y ˇcl´anek prvn´ıho ˇr´adu s relativnˇe velkou ˇcasovou konstantou. Kromˇe ˇsumu se tak zbav´ıme i vlivu parazitn´ıch“ zrychlen´ı vznikaj´ıc´ıch pohybem konstrukce. ” Filtrov´an´ı digit´aln´ım setrvaˇcn´ ym ˇcl´ankem prob´ıh´a podle rovnice 5.1 vych´azej´ıc´ı z [7]. Symbol yk+1 oznaˇcuje v´ ystupn´ı hodnotu z filtru, yk hodnotu z pˇredchoz´ıho kroku filtrace, xk aktu´alnˇe namˇeˇrenou hodnotu a Cf filtraˇcn´ı konstantu. Konstantu Cf lze vypoˇc´ıtat podle vzorce 5.2, je z´avisl´a na periodˇe (d´elce kroku) digit´aln´ıho filtru Tf a poˇzadovan´e ˇcasov´e konstantˇe filtru τ .
yk+1 = yk − Cf .yk + Cf .xk Tf Cf = τ
(5.1) (5.2)
Protoˇze v´ ypoˇcet filtru prob´ıh´a s frekvenc´ı 5 kHz a ˇcasovou konstantu filtru vol´ıme pˇribliˇznˇe 0, 5 s, vych´az´ı konstanta filtru Cf =
1 . 2500
Mikrokontrol´er nem´a hardwarovou podporu pro dˇelen´ı, ˇcili takov´ yto v´ ypoˇcet bˇeh programu ne´ umˇernˇe zpomaluje. Z d˚ uvodu implementace uprav´ıme hodnotu konstanty na Cf =
1 , 2048
ˇc´ıslo 2048 je totiˇz celoˇc´ıselnou mocninou ˇc´ısla 2 a v takov´ ychto pˇr´ıpadech m˚ uˇzeme dˇelen´ı ˇ v mikroprocesoru nahradit jednoduch´ ym bitov´ ym posunem. Casov´a konstanta filtru se sice m´ırnˇe posune, ale na jej´ı pˇresn´e hodnotˇe n´am pˇr´ıliˇs nez´aleˇz´ı. Nov´a hodnota ˇcasov´e konstanty je τ = 0, 4096 s. Aby pˇri dˇelen´ı nedoch´azelo k velk´ ym zaokrouhlovac´ım chyb´am prov´ad´ıme v´ ypoˇcet s 32bitov´ ymi promˇenn´ ymi. Aˇz pˇri ˇcten´ı v´ ysledku pˇrev´ad´ıme hodnotu zpˇet na 16-bitovou. Implementace filtru v jazyce C, kl´ıˇcov´e slovo s32 oznaˇcuje celoˇc´ıseln´ y 32-bitov´ y znam´enkov´ y (signed) datov´ y typ: 1 2
// filtr akcelerometru s32 akcel_x = 0; // promena pro prubezne ukladani hodnoty 37
3 4 5 6
convert_B(); // spusteni A/D prevodu // vypocet low-pass filtru akcel_x -= akcel_x>>11; akcel_x += ((s32)AKCEL_X<<16)>>11;
7 8
s16 akcel_x_res = akcel_x>>16; // vysledna filtrovana hodnota
5.1.2. Digit´ aln´ı senzory Typ˚ u digit´aln´ıch sign´al˚ u je dlouh´a ˇrada a v posledn´ı dobˇe se st´ale rozr˚ ust´a. Kaˇzd´ y typ si ˇza´d´a patˇriˇcn´e zpracov´an´ı, s porozumˇen´ım jeho podstaty. V naˇsem pˇr´ıpadˇe pouˇz´ıv´ame typy dva. Kvadraturn´ı sign´al z enkod´er˚ u a logick´ y sign´al ze stop tlaˇc´ıtka. Enkod´ ery Sign´al enkod´eru se skl´ad´a ze dvou kan´al˚ u. Pˇri ot´aˇcen´ı hˇr´ıdelky enkod´eru v obou kan´alech prob´ıhaj´ı podobn´e obd´eln´ıkov´e sign´aly, vz´ajemnˇe jsou vˇsak f´azovˇe posunuty o 90◦ . Podle jejich poˇrad´ı m˚ uˇzeme urˇcit smˇer ot´aˇcen´ı a kaˇzd´a logick´a zmˇena v kter´emkoli kan´alu odpov´ıd´a otoˇcen´ı o jeden d´ılek enkod´eru. ATxmega disponuje hardwarov´ ym zpracov´an´ım kvadraturn´ıch sign´al˚ u. Zvyˇsuje tak spolehlivost a zjednoduˇsuje pr´aci s nimi. Nev´ yhodou m˚ uˇze b´ yt pouze 16-bitov´ y ˇc´ıtaˇc puls˚ u enkod´eru, pro naˇse u ´ˇcely vˇsak dostaˇcuje, jelikoˇz m´ame enkod´ery s n´ızk´ ym poˇctem puls˚ ua do pracovn´ı oblasti se vejde pˇribliˇznˇe sedm ot´aˇcek. Dek´odov´an´ı prob´ıh´a pomoc´ı jednoho kan´alu event syst´emu, vstupem do nˇej jsou piny pˇripojen´e na enkod´er. Na v´ ystup tohoto kan´alu je pˇripojen jeden z 16-bitov´ ych ˇc´ıtaˇc˚ u. Hodnota ˇc´ıtaˇce pˇr´ımo odpov´ıd´a mˇeˇren´emu u ´hlu natoˇcen´ı. Postup nastaven´ı registr˚ u ATxmegy pro zpracov´an´ı kvadraturn´ıho sign´alu je n´asleduj´ıc´ı. Dva po sobˇe jdouc´ı piny jednoho vstupnˇe-v´ ystupn´ıho portu, na kter´e jsou pˇrivedeny kan´aly enkod´eru, mus´ı b´ yt nastaveny jako vstupn´ı sn´ımaj´ıc´ı n´ızkou u ´roveˇ n. Prvn´ı z pin˚ u mus´ı b´ yt namapov´an na jeden z kan´al˚ u event syst´emu. Pˇr´ısluˇsn´emu kan´alu mus´ıme povolit dek´odov´an´ı kvadraturn´ıho sign´alu a nastavit poˇcet vzork˚ u digit´aln´ıho filtru kan´alu, od jednoho aˇz po osm. D´ale mus´ıme nastavit zdroj ˇc´ıtaˇce na dek´odov´an´ı kvadraturn´ıho sign´alu a namapovat na pouˇzit´ y kan´al event syst´emu. Nakonec ˇc´ıtaˇc spust´ıme. Nastaven´ı registr˚ u pro dek´odov´an´ı enkod´eru na lev´em motoru: 1 2 3 4 5 6
// nastaveni pinu na snimani nizke urovne PORTD.PIN0CTRL |= PORT_ISC_LEVEL_gc; PORTD.PIN1CTRL |= PORT_ISC_LEVEL_gc; // prirazeni pinu na kanal 0 event systemu EVSYS.CH0MUX = EVSYS_CHMUX_PORTD_PIN0_gc; // kanal 0 ev. sys. snimani kvadratury a dig. filt. z~8 vzorku 38
7 8 9 10 11
EVSYS.CH0CTRL = EVSYS_QDEN_bm | EVSYS_DIGFILT_8SAMPLES_gc; // citame kvadraturu a vstup z~kanalu 0 ev. sys. TCD0.CTRLD = TC_EVACT_QDEC_gc | TC_EVSEL_CH0_gc; // spusteni citace TCD0 TCD0.CTRLA = TC_CLKSEL_DIV1_gc; Stop tlaˇ c´ıtko Bezpeˇcnostn´ı tlaˇc´ıtko slouˇz´ı pro nouzov´e zastaven´ı motor˚ u, respektive odstaven´ı H-m˚ ustk˚ u. Po jeho stisknut´ı mikrokontrol´er bezprostˇrednˇe uvede H-m˚ ustky do stavu RESET, ˇc´ımˇz vˇsechny v´ ykonov´e tranzistory pˇrejdou do stavu vysok´e impedance, tj. stav podobn´ y rozˇ pojen´ı elektrick´eho obvodu motoru. Cinnost obvodu s brzdn´ ym odporem vˇsak z˚ ust´av´a zachov´ana. Sign´al stop tlaˇc´ıtka je pˇriveden na pin mikrokontrol´eru schopn´ y generovat pˇreruˇsen´ı. Aby byla zajiˇstˇena rychl´a odezva nastav´ıme nejvyˇsˇs´ı prioritu pˇreruˇsen´ı.
ˇ ızen´ı motor˚ 5.2. R´ u Stejnosmˇern´e motory ovl´ad´ame pomoc´ı napˇet´ı pˇriloˇzen´eho na jeho svorky, jedn´a se o nejefektivnˇejˇs´ı zp˚ usob. D´ıky modulaci PWM m˚ uˇzeme napˇet´ı mˇenit plynule v rozmez´ı −37 ÷ 37 V . Motory ˇr´ıd´ıme tak, abychom dos´ahli poˇzadovan´e hodnoty s´ıly v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre. Regul´ator si m˚ uˇzeme pˇredstavit jako blok, do kter´eho vstupuje aktu´alnˇe namˇeˇren´a hodnota a poˇzadovan´a hodnota s´ıly tahu v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre, a na v´ ystup pos´ıl´a hodnotu napˇet´ı, kter´e m´a b´ yt pˇriloˇzeno na svorky motoru. Poˇzadovanou hodnotu s´ıly n´am pos´ıl´a hlavn´ı ˇr´ıd´ıc´ı PC. Vzhledem k tomu, ˇze simulace nebˇeˇz´ı na PC s real-time operaˇcn´ım syst´emem, ˇcasov´an´ı pˇr´ıchoz´ıch zpr´av nen´ı z podstaty pravideln´e. Za aktu´aln´ıch podm´ınek z´ısk´av´ame poˇzadovanou hodnotu pˇribliˇznˇe 65-kr´at za sekundu. Regul´ator vˇsak bˇeˇz´ı na frekvenci 5 kHz, pr˚ ubˇeh hodnoty poˇzadovan´e s´ıly tak m˚ uˇze obsahovat relativnˇe velk´e skoky. Tyto skoky se mohou projevit i na v´ ystupu z regul´atoru a zp˚ usobit nepˇrirozen´e pulsace s´ıly v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre. Z tohoto d˚ uvodu nefiltrujeme hodnotu mˇeˇren´e s´ıly tahu, ale aˇz hodnotu regulaˇcn´ı odchylky, tedy hodnotu rozd´ılu poˇzadovan´e a aktu´alnˇe namˇeˇren´e hodnoty s´ıly. Takto jedinou filtrac´ı omez´ıme ˇsum sn´ımaˇce s´ıly i skoky poˇzadovan´e hodnoty s´ıly. Pouˇz´ıv´ame filtr typu setrvaˇcn´ y ˇcl´anek 1. ˇr´adu, stejn´ y jak´ y je pops´an v podkapitole 5.1.1 v odstavci o akcelerometru, pouze s menˇs´ı ˇcasovou konstantou: τ = 0, 0512 s. Hodnota je opˇet volena s d˚ urazem na jednoduch´ y (rychl´ y) v´ ypoˇcet v mikrokontrol´eru – dˇelen´ı pouze ˇc´ısly rovn´ ymi celoˇc´ıseln´e mocninˇe dvojky.
39
Odzkouˇseny m´ame regul´atory P a PI. Z nichˇz se l´epe osvˇedˇcil jednoduˇsˇs´ı P regul´ator. Zav´adˇen´ım integraˇcn´ı sloˇzky se sice regulace (pˇrev´aˇznˇe pro ust´alen´e hodnoty) zpˇresˇ nuje, avˇsak zvyˇsuje se setrvaˇcnost pohybu ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury. D´ale budeme zkouˇset PD regul´ator, jehoˇz implementace m˚ uˇze b´ yt kv˚ uli ˇc´ıslicov´e derivaci sloˇzitˇejˇs´ı. Aktu´alnˇe pouˇz´ıvan´ y P regul´ator je ladˇen metodou pokus-omyl, hodnota zes´ılen´ı KP = 1, ˇcili hodnota regulaˇcn´ı odchylky je v nezmˇenˇen´e podobˇe pos´ıl´ana na v´ ystup regul´atoru. Soustava s t´ımto regul´atorem nekmit´a, h˚ uˇre vˇsak zvl´ad´a niˇzˇs´ı hodnoty sil, respektive rychlost nav´ıjen´ı ˇsn ˇ˚ ury pˇri niˇzˇs´ıch hodnot´ach poˇzadovan´e s´ıly je mal´a. Implementace pouˇzit´eho regul´atoru je natolik trivi´aln´ı, ˇze nebudeme zdrojov´ y k´od uv´adˇet, v pˇr´ıpadˇe z´ajmu si jej lze prohl´ednout v elektronick´e pˇr´ıloze. K ˇr´ızen´ı motor˚ u patˇr´ı i tzv. softwarov´e dorazy, kter´e nahrazuj´ı funkci koncov´ ych sp´ınaˇc˚ u. Na z´akladˇe hodnot z enkod´eru pˇr´ısluˇsn´eho motoru zabr´an´ıme dalˇs´ımu nav´ıjen´ı ˇci odv´ıjen´ı ˇsn ˇ˚ ury. Pˇri pˇrekroˇcen´ı nastaven´ ych mez´ı dovol´ıme pohyb pouze ve smˇeru, kter´ y vrac´ı motor do pracovn´ı oblasti. Implementace v jazyce C, pro lepˇs´ı pochopen´ı vysvˇetleme, ˇze hodnota z enkod´eru se pˇri odv´ıjen´ı ˇsn ˇ˚ ury z poˇc´ateˇcn´ı polohy pohybuje od 0 do z´aporn´ ych ˇc´ısel a kladn´a hodnota napˇet´ı na motoru zp˚ usobuje nav´ıjen´ı: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
// softwarove dorazy motoru_1 s16 enkoder = ENKODER_1; // nacteni hodnoty z~enkoderu if(enkoder >= 0) // vrchni doraz { if(voltage > 0) voltage = 0; } else if(enkoder <= -700) // spodni doraz if(voltage < 0) voltage = 0; // vystup z~regulatoru motor_1(voltage); Pracovn´ı oblast je (0; −700) v pulsech enkod´eru. Funkce motor 1() je bl´ıˇze pops´ana v n´asleduj´ıc´ı podkapitole 5.2.1.
5.2.1. Generov´ an´ı PWM Modulace PWM m´a nˇekolik parametr˚ u. Pˇrednˇe je vˇsak dobr´e podotknout, ˇze vyuˇzijeme unipol´arn´ı ˇr´ızen´ı H-m˚ ustk˚ u, kter´e m´a dvojn´asobnou frekvenci v´ ystupn´ıho PWM vzhle40
dem k frekvenci sp´ın´an´ı tranzistor˚ u, ˇc´ımˇz zajiˇst’uje niˇzˇs´ı zvlnˇen´ı proudu proch´azej´ıc´ıho motorem. S vyˇsˇs´ı frekvenc´ı se tak´e v´ yraznˇe sniˇzuje akustick´ y hluk. [10] ATxmega m´a hardwarovou podporu PWM, zaloˇzenou na ˇc´ıtaˇci a porovn´avac´ıch reˇ ıt´an´ım puls˚ gistrech. C´ u taktovac´ı frekvence vznik´a virtu´aln´ı troj´ uheln´ıkov´ y sign´al, jehoˇz hodnota je neust´ale porovn´av´ana s hodnotami zapsan´ ymi v porovn´avac´ıch registrech. Logick´e hodnoty v´ ystup˚ u z tˇechto porovn´an´ı jsou vyvedeny na piny ˇc´ıtaˇce, kter´e tak tvoˇr´ı jednotliv´e kan´aly pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´e modulace. Mikrokontrol´er m´a tak´e hardwarovou podporu pro spr´avnˇe naˇcasovan´e obnovov´an´ı hodnot v porovn´avac´ıch registrech, vˇse zajiˇst’uje automaticky. Rozhoduj´ıc´ım parametrem pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´e modulace je frekvence sp´ın´an´ı tranzistor˚ u. Vzhledem k implementaci do mikrokontrol´eru jsme omezeni velikost´ı nejvyˇsˇs´ı frekvence, kterou m˚ uˇzeme pouˇz´ıt jako zdroj ˇc´ıtaˇce, coˇz je v naˇsem pˇr´ıpadˇe frekvence j´adra mikroprocesoru o hodnotˇe fµP = 32 M Hz. D´ale n´as omezuje rozliˇsen´ı v´ ystupn´ı hodnoty napˇet´ı, jak´e potˇrebujeme dos´ahnout. Mus´ıme tedy zvolit kompromis, pˇri kter´em je dostaˇcuj´ıc´ı frekvence i rozliˇsen´ı. Zaˇcnˇeme rozliˇsen´ım, pro zajiˇstˇen´ı plynul´e regulace je takt´eˇz potˇrebn´a i plynule se mˇen´ıc´ı hodnota v´ ystupn´ıho napˇet´ı. Dostateˇcn´e by mohlo b´ yt 10-bitov´e rozliˇsen´ı, kter´e n´am na cel´em rozsahu h−37 V ; 37 V i d´av´a teoretickou moˇznost rozliˇsen´ı v´ ystupn´ıho napˇet´ı: 37 V − (−37 V ) ≈ 0, 07 V. ∆U = 210 Pˇri t´eto hodnotˇe rozliˇsen´ı a pouˇzit´ı symetrick´eho troj´ uheln´ıkov´eho sign´alu jsme schopni dos´ahnout frekvence sp´ın´an´ı tranzistor˚ u: fs =
32 M Hz = 15625 Hz. 2.210
V´ ysledn´a hodnota frekvence PWM bude fP W M = 2.15625 Hz = 31250 Hz, tato hodnota je dokonce nad slyˇsiteln´ ym spektrem, takˇze akustick´ y hluk mˇeniˇce je minim´aln´ı. Velikost zvlnˇen´ı proudu proch´azej´ıc´ıho motorem m˚ uˇzeme odhadnout z velikosti elektrick´e ˇcasov´e konstanty motoru vypoˇc´ıtan´e z parametr˚ u vinut´ı motoru τe =
La 6 mH = = 4 ms. Ra 1, 5 Ω
Protoˇze vinut´ı motoru pˇredstavuje setrvaˇcn´ y ˇcl´anek 1. ˇr´adu, m˚ uˇzeme vypoˇc´ıst i ˇs´ıˇri p´asma propustnosti, resp. kritickou frekvenci fc (pˇri poklesu o 3 dB) za kterou m´a setrvaˇcn´ y ˇcl´anek u ´tlum 20 dB/dek fc =
1 1 = ≈ 39, 8 Hz. 2.π.τ 2.π.4 ms
Frekvence PWM je pˇribliˇznˇe o tˇri ˇra´dy vˇetˇs´ı neˇz frekvence kritick´a. To znamen´a, ˇze u ´tlum proudov´ ych pulsac´ı je pˇribliˇznˇe 60 dB. Hodnota u ´tlumu je vysok´a a frekvence pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´e modulace tak postaˇcuje. 41
Nastaven´ı registr˚ u mikrokontrol´eru pro zajiˇstˇen´ı v´ yˇse popsan´e PWM je n´asleduj´ıc´ı. Pˇrednˇe je nutn´e nastavit piny kan´al˚ u PWM jako v´ ystupn´ı. D´ale uˇz nastavujeme registry ˇc´ıtaˇce, nejprve povol´ıme, aby hardware ˇc´ıtaˇce pˇrevzal kontrolu nad v´ ystupn´ımi piny. D´ale nastav´ıme m´od ˇc´ıt´an´ı na symetrick´ y troj´ uheln´ıkov´ y s obnovov´an´ım porovn´avac´ıch registr˚ u pˇri pr˚ uchodu nulou. Zap´ıˇseme hodnotu rozliˇsen´ı, resp. hodnotu horn´ı u ´vrati ˇc´ıtaˇce. Do porovn´avac´ıch registr˚ u obou kan´al˚ u zap´ıˇseme shodnou inicializaˇcn´ı hodnotu (aby na v´ ystupu H-m˚ ustku bylo 0 V ) a ˇc´ıtaˇc spust´ıme. Konkr´etn´ı nastaven´ı registr˚ u pro lev´ y motor na pinech ˇc´ıtaˇce TCC1: 1 2 3 4 5 6 7 8
// nastaveni TCC1 - PWM pro motor_1 PORTC.DIRSET = (1<<4) | (1<<5); // vystupni piny // TCC1 ovlada vystupni piny a dual-slope mod TCC1.CTRLB = TC1_CCBEN_bm | TC1_CCAEN_bm | TC_WGMODE_DS_T_gc; TCC1.PER = 1024-1; // rozliseni 10 bitu (hodnota TOP) TCC1.CCA = 511; // inicializace stridy TCC1.CCB = 511; TCC1.CTRLA = TC_CLKSEL_DIV1_gc; // spusteni citace Pro ovl´ad´an´ı motor˚ u je d´ale nadefinov´ana funkce motor(voltage) s parametrem voltage. Funkce ovl´ad´a stˇr´ıdu PWM, coˇz odpov´ıd´a v´ ystupn´ımu napˇet´ı H-m˚ ustku. Pˇr´ıpustn´a hodnota parametru vzhledem k rozliˇsen´ı modulace je v rozmez´ı h−511; 511i, funkce je vˇsak proti hodnot´am mimo definiˇcn´ı obor oˇsetˇrena – hodnotu vstupn´ıho parametru saturuje na -511 (pˇr´ıp. 511). Pro zmˇenu hodnoty v porovn´avac´ıch registrech pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´e modulace pouˇz´ıv´ame z´asobn´ıky, do kter´ ych novou hodnotu uloˇz´ıme, mikrokontrol´er automaticky zajist´ı pˇreps´an´ı hodnoty ze z´asobn´ıku do porovn´avac´ıho registru v momentˇe, kdy ˇc´ıtaˇc dos´ahne hodnoty 0. Pˇred z´apisem nov´ ych hodnot do z´asobn´ık˚ u zak´aˇzeme automatick´e pˇrepisov´an´ı hodnot do porovn´avac´ıch registr˚ u, zabr´an´ıme tak pouˇzit´ı ne zcela aktualizovan´ ych (chybn´ ych) dat. Zdrojov´ y k´od funkce motor(voltage) pro lev´ y motor, makro SATURATE provede saturaci promˇenn´e (prvn´ı parametr) do zadan´ ych interval˚ u (2. a 3. parametr):
1 2 3 4 5 6 7 8 9
void motor(s16 voltage) { SATURATE(voltage,-511,511); // saturace vstupni hodnoty // zakaz aktualizace porovnavacich registru TCC1.CTRLFSET = TC1_LUPD_bm; // zapis nove hodnoty do zasobniku TCC1.CCABUF = 511+voltage; // unipolarni PWM TCC1.CCBBUF = 511-voltage; // povoleni aktualizace porovnavacich registru
42
TCC1.CTRLFCLR = TC1_LUPD_bm;
10 11
}
5.3. Komunikace s PC Komunikace hardwaru trenaˇz´eru s poˇc´ıtaˇcem, na kter´em simulace bˇeˇz´ı prob´ıh´a pomoc´ı s´eriov´eho portu. Na dneˇsn´ıch komerˇcn´ıch PC se vˇsak konektor s´eriov´e linky (RS-232) v´ıcem´enˇe nevyskytuje. Proto je pouˇzit integrovan´ y obvod FT232R (viz kapitola 4.2.1), kter´ y hardwarovˇe emuluje USB. V´ ysledn´ y efekt je, ˇze komunikujeme po jednoduch´e s´eriov´e lince, ale fyzicky jsme pˇripojeni pˇres USB.
5.3.1. USART Modul USART mikrokontrol´eru ATxmega128A1 zajiˇst’uje hardwarovou podporu pro komunikaci po s´eriov´e lince. S´eriov´a komunikace m˚ uˇze, jak uˇz n´azev Universal Synchronous/Asynchronous Receiver and Transmitter napov´ıd´a, prob´ıhat ve v´ıce variant´ach. Vyuˇz´ıv´ame variantu asynchronn´ı, pro kterou je integrovan´ y obvod FT232R urˇcen. [6] Nastaven´ı modulu prov´ad´ıme opˇet pomoc´ı registr˚ u mikrokontrol´eru. Parametry asynchronn´ı komunikace nastavujeme na hodnoty: rychlost komunikace 115200 bit/s osm datov´ ych bit˚ u jeden stop bit ˇza´dn´ a kontrola parity
Takov´eto nastaven´ı dovoluje odes´ılat/pˇrij´ımat 11520 Byte/s. Postup nastaven´ı mikrokontrol´eru je n´asledn´ y. Pin pˇrij´ımac´ı (tzv. RxD) nastav´ıme jako vstupn´ı s intern´ım pull-up rezistorem. Vys´ılac´ı pin (tzv. TxD) nastav´ıme jako v´ ystupn´ı. Pot´e jiˇz n´asleduje konfigurace samotn´eho modulu USART. Nastaven´ı rychlosti komunikace (tzv. Baud Rate) je sloˇzitˇejˇs´ı, v´ıce v [4]. Zde jen tolik, ˇze pro nastaven´ı poˇzadovan´e rychlosti mus´ıme do registr˚ u BAUDCTRLA a BAUDCTRLB uloˇzit hodnoty vypoˇcten´e podle vzorc˚ u v [4]. D´ale povol´ıme pˇreruˇsen´ı pˇri pˇr´ıchodu znaku a nastav´ıme mu n´ızkou prioritu, komunikace je totiˇz ve srovn´an´ı s bˇehem ostatn´ıch ˇc´ast´ı programu pomal´a a nez´aleˇz´ı tolik na pˇresn´em naˇcasov´an´ı zpracov´an´ı. Pot´e uˇz staˇc´ı nastavit jen poˇcet datov´ ych bit˚ u a povolit pˇr´ıjem i odes´ıl´an´ı. Ostatn´ı zd´anlivˇe nenastaven´e parametry jsou v´ ychoz´ı konfigurac´ı mikrokontrol´eru. Zdrojov´ y k´od nastavuj´ıc´ı parametry modulu USART:
43
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
PORTF.PIN6CTRL = PORT_OPC_PULLUP_gc; // pull-up na RXD pinu PORTF.DIRSET = 1<<3; // nastavime TXD pin jako vystupni // nastaveni Baud Rate na 115.2kbaud USARTF0.BAUDCTRLA = 131; USARTF0.BAUDCTRLB = (u8)((-3) << USART_BSCALE_gp); // generuj preruseni pri prijmu znaku USARTF0.CTRLA = USART_RXCINTLVL_LO_gc; USARTF0.CTRLC = USART_CHSIZE_8BIT_gc; // 8 datovych bitu // povolime prijem i vysilani USARTF0.CTRLB = USART_RXEN_bm | USART_TXEN_bm;
Pozn´amka: Stejnˇe je nastaven i druh´ y USART pouˇzit´ y pro kontroln´ı v´ ypisy, pouze negeneruje pˇreruˇsen´ı pˇri pˇrijmu znaku. Odesl´an´ı zpr´avy obsluhuje funkce putchar(c), parametr c je 8-bitov´a promˇenn´a – tj. osm datov´ ych bit˚ u poslan´ ych v jedn´e zpr´avˇe. Odes´ılan´e datov´e bity se uloˇz´ı do registru DATA a mikrokontrol´er automaticky zajist´ı jejich odesl´an´ı. Zdrojov´ y k´od: 1 2 3 4 5 6 7
void putchar(u8 c) { // pockame na uvolneni registru DATA while(!(USARTF0.STATUS & USART_DREIF_bm)); // zapiseme zpravu k~odeslani USARTF0.DATA = c; } Pro jednoduˇsˇs´ı pr´aci s odes´ılan´ ymi daty m´ame nadefinov´ano funkc´ı v´ıce. Napˇr´ıklad pro odes´ıl´an´ı promˇenn´e v z´apisu ˇsestn´actkov´e soustavy puthex16(h) a mnoho dalˇs´ıch. Vˇsechny vˇsak vyuˇz´ıvaj´ı jako z´aklad funkci putchar(c) a jsou k nahl´ednut´ı v pˇriloˇzen´em zdrojov´em k´odu firmwaru. Pˇrijat´e zpr´avy jsou ukl´ad´any do hardwarov´ ych z´asobn´ık˚ u, ˇc´ıst je m˚ uˇzeme opˇet z registru DATA. Moduly USART maj´ı registr pro pˇr´ıchoz´ı i odchoz´ı data spoleˇcn´ y, liˇs´ı se pouze funkc´ı pˇri ˇcten´ı nebo pˇri z´apisu z/do nˇej.
5.3.2. Komunikaˇ cn´ı protokol Komunikace s nadˇrazen´ ym PC prob´ıh´a podle domluven´eho protokolu formou ot´azky a odpovˇedi. Komunikaci vˇzdy zaˇc´ın´a nadˇrazen´e PC zasl´an´ım zpr´avy v urˇcit´em tvaru, mikrokontrol´er odpov´ıd´a.
44
Zpr´ava pˇrich´azej´ıc´ı z PC obsahuje aktu´aln´ı poˇzadovan´e s´ıly v prav´e a lev´e ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre. A zpr´ava pos´ılan´a z mikrokontrol´eru nazp´atek obsahuje hodnoty ze senzor˚ u, tj. velikost staˇzen´ı ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur a filtrovan´e hodnoty zrychlen´ı ze vˇsech tˇr´ı os akcelerometru. Form´at zpr´av je v obou pˇr´ıpadech stejn´ y. Zpr´ava zaˇc´ın´a startovac´ım znakem ’x’, za kter´ ym nasleduj´ı pˇren´aˇsen´e hodnoty. Hodnoty jsou pos´ıl´any ve formˇe znak˚ u ˇc´ısel ˇsestn´actkov´e soustavy, tzn. ˇze jedna 16-bitov´a promˇenn´a odpov´ıd´a ˇctyˇrem pˇren´aˇsen´ ym znak˚ um. Jednotliv´e hodnoty nejsou ve zpr´avˇe nijak oddˇeleny, ani nemaj´ı ˇz´adn´e identifik´atory. Komunikaˇcn´ı protokol tedy pˇresnˇe definuje poˇrad´ı jednotliv´ ych hodnot ve zpr´avˇe i jejich velikost (v bytech). Pˇr´ıklad zpr´avy pˇrich´azej´ıc´ı z hlavn´ıho PC s oznaˇcen´ım jej´ıho k´odov´an´ı, 2 byte M SB LSB 1 byte
z }| { z}|{ z}|{ z}|{ x 01af | {z } |a5 {z b6} |ab {z } |{z}
start
FL
FP
status
hodnoty FL a FP jsou velikosti poˇzadovan´ ych sil v lev´e a pravˇe ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre – obˇe 16bitov´e promˇenn´e. Byte status je zat´ım nevyuˇz´ıvan´ y, nachyst´an je pro pos´ıl´an´ı pˇr´ıkaz˚ u typu spust’ ˇr´ızen´ı motor˚ u“ (pˇri zah´ajen´ı simulace) atp. V´ıcebytov´e hodnoty jsou pos´ıl´any ” od vyˇsˇs´ıho bytu (MSB) k niˇzˇs´ımu bytu (LSB). Pˇr´ıklad zpr´avy pos´ılan´e jako odpovˇed’ z mikrokontrol´eru, x 26d1 |{z} | {z } a5b6 | {z } a35c | {z } 9e0d | {z } dd91 | {z }
start
lL
lP
xacc
yacc
zacc
lL a lP jsou hodnoty staˇzen´ı lev´e a prav´e ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury a xacc , yacc a zacc jsou hodnoty zrychlen´ı v os´ach akcelerometru – vˇsechny 16-bitov´e promˇenn´e. Zpracov´an´ı pˇr´ıchoz´ı zpr´avy prov´ad´ı funkce pˇreruˇsen´ı pˇri pˇr´ıjmu znaku z PC. Po pˇrijet´ı startovac´ıho znaku ’x’ zaˇcne funkce ukl´adat pˇr´ıchoz´ı znaky do softwarov´eho z´asobn´ıku. Pˇred vloˇzen´ım novˇe pˇr´ıchoz´ıho znaku do z´asobn´ıku ovˇeˇr´ı, zda je z mnoˇziny ˇc´ıslic ˇsestn´actkov´e soustavy, tj. ’0’ö’9’ a ’a’ö’f’2 . Pokud nen´ı, zahazuje cel´ y z´asobn´ık a ˇcek´a na nov´e pˇrijet´ı startovac´ıho znaku. Pokud vˇse probˇehne v poˇr´adku, tedy pˇrijme 10 spr´avn´ ych znak˚ u, rozloˇz´ı a pˇrevede celou zpr´avu na jednotliv´e hodnoty a zap´ıˇse pˇr´ıznak pro odesl´an´ı odpovˇedi. Zdrojov´ y k´od zpracov´an´ı pˇr´ıjmu je pomˇernˇe dlouh´ y, z´ajemce m˚ uˇze nahl´ednout do pˇriloˇzen´eho zdrojov´eho k´odu firmwaru. Pokud hlavn´ı program zjist´ı, ˇze je nastaven pˇr´ıznak pro odesl´an´ı odpovˇedi, neprodlenˇe tak uˇcin´ı. Ze senzor˚ u ˇcteme data s frekvenc´ı 5 kHz, takˇze odes´ılan´e hodnoty jsou vˇzdy aktu´aln´ı. Pro odesl´an´ı 16-bitov´e promˇenn´e vyuˇz´ıv´ame funkci puthex16(h) (viz podkapitola 5.3.1), kter´a se jiˇz sama postar´a o pˇrevod ˇc´ısla na znaky ˇc´ısel ˇsestn´actkov´e soustavy. Komunikace m˚ uˇze pomoc´ı tohoto protokolu a za st´avaj´ıc´ıho nastaven´ı s´eriov´e linky, bˇeˇzet s frekvenc´ı pˇribliˇznˇe 500 cykl˚ u3 za sekundu. Skuteˇcn´a rychlost se vˇsak m˚ uˇze mˇenit 2 3
Veˇsker´e znaky (vyjma ˇc´ıslic) mus´ı b´ yt minuskule, neboli mal´a p´ısmena. Jeden cyklus je pˇr´ıjem zpr´ avy z PC a odesl´an´ı odpovˇedi.
45
a z´avis´ı na ˇr´ıd´ıc´ım poˇc´ıtaˇci, s jakou frekvenc´ı si data bude ˇza´dat. Protoˇze pˇrev´ad´ıme bin´arn´ı data na znaky ˇc´ısel ˇsestn´actkov´e soustavy4 , mus´ıme odes´ılat dvakr´at v´ıce byt˚ u neˇz je obsaˇzeno v pˇren´aˇsen´ ych promˇenn´ ych. Avˇsak rychlost komunikace je i tak dostateˇcn´a. Nav´ıc z´ısk´ame jistou d´avku ochrany pˇred chybami pˇri pˇrenosu dat, a tak´e jednoduchost a variabilitu pos´ılan´ ych zpr´av.
4
Jednomu bytu odpov´ıdaj´ı dvˇe ˇc´ıslice ˇsestn´actkov´e soustavy a jeden odes´ılan´ y znak je byte.
46
6. Z´ avˇ er ´ Ukol navrhnout trenaˇz´er pˇrist´an´ı na pad´akov´em kluz´aku byl splnˇen. Navrˇzen´a konstrukce je jednoduch´a, rozeb´ırateln´a a umoˇzn ˇuje nastaven´ı v´ yˇsky rozpˇery1 . Zavˇeˇsen´ı sedaˇcky na konstrukci je stejn´e jako na re´aln´em pad´aku. Umoˇzn ˇuje n´acvik ˇr´ızen´ı pad´aku pomoc´ı vˇsech z´akladn´ıch ovl´adac´ıch prvk˚ u. Coˇz je kromˇe ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur a speed syst´emu tak´e ˇr´ızen´ı pomoc´ı n´aklonu v postroji. Nepˇr´ıjemnou vlastnost´ı je houp´an´ı“ konstrukce pˇri pohybu ” pilota v postroji, nen´ı vˇsak nijak markantn´ı. Elektronika simul´atoru zahrnuje v´ ykonovou ˇc´ast, kter´a zajiˇst’uje nap´ajen´ı motor˚ u pomoc´ı H-m˚ ustk˚ u i ˇr´ıd´ıc´ı ˇca´st postavenou na mikrokontrol´eru ATxmega128A1. Kromˇe obvod˚ u jsou navrˇzeny i veˇsker´e DPS. Jejich funkˇcnost je odzkouˇsena na prototypu. Elektronika je dostateˇcnˇe nadimenzov´ana, aby se dala pouˇz´ıt i s v´ ykonnˇejˇs´ımi motory. DPS pro fin´aln´ı v´ yrobek by se mˇely kv˚ uli vyˇsˇs´ı spolehlivosti nechat vyrobit pr˚ umyslovˇe. Program pro ˇr´ıd´ıc´ı mikrokontrol´er je ps´an v jazyce C a obsahuje inicializace pouˇz´ıvan´ ych modul˚ u a perif´eri´ı a z´akladn´ı obsluˇzn´e funkce pro pr´aci s nimi. Navrˇzena je i jednoduch´a regulace s´ıly v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach. St´avaj´ıc´ı rozvrˇzen´ı umoˇzn ˇuje snadn´e zkouˇsen´ı a ladˇen´ı aplikace. Ovl´adac´ı prvky navrˇzen´eho zaˇr´ızen´ı jsou velice podobn´e s tˇemi re´aln´eho pad´aku. Elektronick´e ˇr´ızen´ı tahu v ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur´ach zajiˇst’uje vysokou variabilitu, tud´ıˇz m˚ uˇzeme jednoduˇse simulovat ˇr´ızen´ı r˚ uzn´ ych typ˚ u pad´ak˚ u a nebo r˚ uzn´e letov´e situace (nejen pˇrist´av´an´ı). Trenaˇz´er tak m˚ uˇze slouˇzit i pro prvn´ı pˇribl´ıˇzen´ı pˇri n´acviku nebezpeˇcn´ ych letov´ ych reˇzim˚ u. Dalˇs´ı postup bude testov´an´ı vyroben´eho prototypu s instruktorem pad´akov´eho l´et´an´ı a co nejlepˇs´ı naladˇen´ı ˇr´ızen´ı s´ıly tahu. Pomoc´ı senzor˚ u trenaˇz´eru m˚ uˇzeme tak´e l´epe odhadnout s´ıly a rychlosti pohybu ˇr´ıd´ıc´ıch ˇsn ˇ˚ ur re´aln´eho pad´akov´eho kluz´aku. A koneˇcnˇe na z´akladˇe vˇsech z´ıskan´ ych dat a zkuˇsenost´ı z prototypu vyrobit fin´aln´ı zaˇr´ızen´ı.
1
Nastaven´ı v´ yˇsky rozpˇery urˇcuje (jak je pops´ano v kapitole 3.1) ˇzivost“ ˇr´ızen´ı pad´aku n´aklonem. ”
47
Seznam pouˇ zit´ e literatury [1] Allegro MicroSystems, Inc. ACS712 : Fully Integrated, Hall Effect-Based Linear Current Sensor IC with 2.1 kVRMS Isolation and a Low-Resistance Current Conductor [online]. Rev. 13. [s.l.] : [s.n.], [200?] [cit. 2011-05-16]. Dostupn´e z WWW:
. [2] Analog Devices, Inc. ADXL327 : Small, Low Power, 3-Axis ±2 g Accelerometer [online]. Rev 0. [s.l.] : [s.n.], 08/2009 [cit. 2011-05-14]. Dostupn´e z WWW: . [3] Atmel Corporation. XMEGA A1 Microcontroller : ATxmega64A1/128A1/192A1/256A1/384A1 Preliminary [online]. revision M. [s.l.] : [s.n.], 2008, updated 9/10 [cit. 2011-05-14]. Dostupn´e z WWW: . [4] Atmel Corporation. XMEGA A Microcontroller : XMEGA A Manual Preliminary [online]. revision H. [s.l.] : [s.n.], 2008, updated 12/09 [cit. 2011-05-14]. Dostupn´e z WWW: . [5] El Speedo s.r.o. El Speedo [online]. c2002 [cit. 2011-04-28]. Dostupn´e z WWW: . [6] Future Technology Devices International Ltd. FT232R : USB UART IC [online]. Version 2.09. [s.l.] : [s.n.], August 2005, April 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupn´e z WWW: . [7] KL´IMA, Bohumil. Mikroprocesorov´e ˇr´ızen´ı elektrick´ych pohon˚ u Brno : skripta VUT, 2007. 43 s. [8] NOVA Vertriebsges.m.b.H. Nova International [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupn´e z WWW: . [9] PLOS, Richard, a kol. Paragliding. Cheb: Svˇet kˇr´ıdel, 2010. 232s. ISBN 978-80-8680878-9. ´ Jiˇr´ı. Elektrick´e regulovan´e pohony. Brno : skripta VUT, 2007. 123 s. [10] SKALICKY, [11] Texas Instruments Incorporated. DRV8402 : Dual Full Bridge PWM Motor Driver [online]. [s.l.] : [s.n.], Feb 2009 [cit. 2011-05-10]. Dostupn´e z WWW: .
48
[12] Texas Instruments Incorporated. INA125 : Instrumentation Amplifier [online]. [s.l.] : [s.n.], 1997, 27 Sep 2000 [cit. 2011-05-14]. Dostupn´e z WWW: . [13] World XContest 2011 : XContest — biggest worldwide online paragliding & hanggliding contest [online]. c2006 [cit. 2011-04-27]. Dostupn´e z WWW: . [14] Zemic Europe B.V. L6D load cell [online]. Rev6. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-0514]. Dostupn´e z WWW: .
49
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a symbol˚ u A/D
analogovˇe digit´aln´ı (pˇrevodn´ık)
DC
z angliˇctiny Direct Current (stejnosmˇern´ y proud)
DPS
deska ploˇsn´ ych spoj˚ u
LSB
z angliˇctiny Least Significant Byte (nejniˇzˇs´ı byte)
MEMS
z angliˇctiny Micro-Electro-Mechanical Systems (mikroelektromechanick´e syst´emy)
MSB
z angliˇctiny Most Significant Byte (nejvyˇsˇs´ı byte)
P
proporˇcn´ı (regul´ator)
PC
z angliˇctiny Personal Computer (osobn´ı poˇc´ıtaˇc)
PD
proporˇcnˇe-derivaˇcn´ı (regul´ator)
PI
proporˇcnˇe-integraˇcn´ı (regul´ator)
PWM
z angliˇctiny Pulse Width Modulation (pulsnˇe ˇs´ıˇrkov´a modulace)
USART
z angliˇctiny Universal Synchronous / Asynchronous Receiver and Transmitter (Synchronn´ı / asynchronn´ı s´eriov´e rozhran´ı)
USB
z angliˇctiny Universal Serial Bus (univerz´aln´ı s´eriov´a sbˇernice)
50
τ [s]
ˇcasov´a konstanta filtru typu doln´ı propust
τe [s]
elektrick´a ˇcasov´a konstanta motoru
ω [rad/s]
u ´hlov´a rychlost motoru
cφ [V.s/rad]
napˇet’ov´a a momentov´a konstanta DC motoru s permanentn´ımi magnety
Cf [1]
filtraˇcn´ı konstanta digit´aln´ıho filtru typu doln´ı propust
db [m]
pr˚ umˇer nav´ıjec´ıho bubnu
fµP [Hz]
taktovac´ı frekvence mikroprocesoru
fc [Hz]
kritick´a frekvence filtru typu doln´ı propust
FL , FP [N ]
tahov´a s´ıla v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre lev´e a prav´e
Fmax [N ]
maxim´aln´ı tahov´a s´ıla v ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ uˇre
fs [Hz]
frekvence sp´ın´an´ı tranzistoru H-m˚ ustku
fP W M [Hz]
frekvence PWM pro motory
i [A]
proud motorem
In [A]
nomin´aln´ı proud motorem
KP [1]
konstanta (zes´ılen´ı) P regul´atoru
La [H]
indukˇcnost vinut´ı motoru
lL , lP [m]
d´elka odvinut´e ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury lev´e a prav´e
M [N m]
moment na hˇr´ıdeli motoru
Mm [N m]
mechanick´ y moment motoru
Mn [N m]
nomin´aln´ı moment motoru
Mz [N m]
z´abˇern´ y moment motoru
n [ot/min]
ot´aˇcky motoru
nn [ot/min]
nomin´aln´ı ot´aˇcky motoru
P1 [W ]
pˇr´ıkon motoru
Pmech [W ]
mechanick´ y v´ ykon motoru 51
Ra [Ω]
odpor vinut´ı motoru
rb [m]
polomˇer nav´ıjec´ıho bubnu
t [s]
ˇcas
Tf [s]
d´elka kroku digit´aln´ıho filtru
U [V ]
napˇet´ı
ui [V ]
indukovan´e napˇet´ı motoru
Un [V ]
nomin´aln´ı napˇet´ı motoru
UZ [V ]
pr˚ urazn´e napˇet´ı Zenerovy diody
vmax [m/s]
maxim´aln´ı rychlost pohybu ˇr´ıd´ıc´ı ˇsn ˇ˚ ury
xacc , yacc , zacc [m/s2 ]
zmˇeˇren´e hodnoty z jednotliv´ ych os akcelerometru
xk
aktu´alnˇe namˇeˇren´a hodnota k filtraci
yk+1
v´ ystupn´ı hodnota z digit´aln´ıho filtru
yk
hodnota z pˇredchoz´ıho kroku filtrace digit´aln´ıho filtru
52
Seznam pˇ r´ıloh K diplomov´e pr´aci je pˇriloˇzen kompaktn´ı disk s n´asleduj´ıc´ımi dokumenty v elektronick´e podobˇe. El. schemata a DPS
Veˇsker´a elektronick´a schemata zapojen´ı a navrˇzen´e DPS, ve form´atu projekt˚ u programu EAGLE.
Firmware
Ve form´atu projektu v´ yvojov´eho prostˇred´ı IAR Embedded Workbench. Obsahuje zdrojov´ y k´od v jazyce C i zkompilovan´ y program.
Diplomov´ a pr´ ace
Elektronick´a podoba pr´ace ve form´atu pdf a jej´ı zdrojov´ y k´od v LATEXu.
53