´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ YRSTV ´ ´I FAKULTA STROJN´IHO INZEN ´ ˇ USTAV MECHANIKY TELES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS, MECHATRONICS AND BIOMECHANICS
ˇ SE ˇ MOZNOST ˇ ´I VYPO ´ CTOV ˇ ´ ´ ´I RESER EHO MODELOVAN ´ ´I MOZKOVYCH ´ VYDUT TEPEN LITERATURE SEARCH OF POSSIBILITIES OF COMPUTATIONAL MODELLING OF BRAIN ANEURYSMS
´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA BACHELOR’S THESIS
´ AUTOR PRACE
ˇ LIPENSKY ´ ZDENEK
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2010
ˇ ı BURSA, ˇ Ph.D. doc. Ing. JIR´
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Zdeněk Lipenský který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Strojní inženýrství (2301R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: Rešerše možností výpočtového modelování výdutí mozkových tepen v anglickém jazyce: Literature search of possibilities of computational modelling of brain aneurysms Stručná charakteristika problematiky úkolu: Aneurysmata mozkových tepen představují vážný klinický problém s vysokou mortalitou pacientů v případě jejich ruptury. Jedná se o tenkostěnné útvary skořepinového typu, takže do posuzování rizika jejich ruptury se v poslední době prosazují výpočtové modely deformačně napěťových stavů, umožňující lépe odhadnout riziko ruptury. Cíle bakalářské práce: Zmapovat stav v oblasti posuzování rizika ruptury aneurysmat mozkových tepen a posoudit možný přínos výpočtové biomechaniky ke zlepšení predikce mezních stavů v této oblasti.
Seznam odborné literatury: W. Platzer: Atlas topografické anatomie. Grada, 1996 Ferko, Krajina: Arteriální aneurysmata. ATD, 1999. Ondráček, Janíček, Vrbka, Burša: Mechanika těles - pružnost a pevnost II.
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jiří Burša, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010. V Brně, dne 19.11.2009 L.S.
_______________________________ prof. Ing. Jindřich Petruška, CSc. Ředitel ústavu
_______________________________ prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakulty
Abstrakt Bakal´aˇrsk´a pr´ace je zamˇeˇrena na z´ısk´am´ı obecn´ ych informac´ı o mozkov´ ych v´ yduˇt´ıch. Toto onemocnˇen´ı se projevuje vyboulen´ım stˇeny nˇekter´e z mozkov´ ych tepen do kulov´eho tvaru. Na poˇc´atku pr´ace je uveden popis kardiovaskul´arn´ıho syst´emu ˇclovˇeka, kter´ y je d˚ uleˇzit´ y k pochopen´ı probl´emu mozkov´ ych v´ ydut´ı. Bakal´aˇrsk´a pr´ace d´ale ukazuje moˇznost ˇreˇsen´ı napˇet´ı ve stˇenˇe aneurysmatu za pomoci znalost´ı z´ıskan´ ych z pˇredmˇetu Pruˇznost a Pevnost II bˇehem ˇsest´eho semestru. Posledn´ı kapitola ukazuje shrnut´ı tˇr´ı prac´ı, kter´e se zab´ yvaj´ı v´ ypoˇctov´ ym modelov´an´ım mozkov´ ych v´ ydut´ı. Summary This bachelor thesis is focused on gathering general information about a cerebrovascular disorder called Cerebral Aneurysm (or also Brain Aneurysm) which is a medical condition consisting in an abnormal bulging outward of one of the arteries in the brain. The initial attention is given to the human cardiovascular system, a description of which is fatal for understanding the problem of brain aneurysm. The next attention is focused on the solution of eliminating the tension within the aneurysm by using knowledge gained in lectures ”Flexibility and Strength II” during the sixth semester. The last chapter shows a summary of three works dealing with computational modeling of cerebral aneurysm. Kl´ıˇ cov´ a slova kardiovaskul´arn´ı soustava, mozkov´a aneurysmata, ruptura mozkov´eho aneurysmatu, sakul´arn´ı aneurysma, fusiformn´ı aneurysma, v´ ypoˇctov´e modelov´an´ı Keywords cardiovascular system, cerebral aneurysms, rupture of cerebral aneurysm, saccular aneurysm, fusiform aneurysm, computational modeling
´ Z. RESER ˇ SE ˇ MOZNOST ˇ ´ CTOV ˇ ´ ´ I´ VYDUT ´ LIPENSKY, I´ VYPO EHO MODELOVAN I´ ´ MOZKOVYCH TEPEN. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2010. 38 s. Vedouc´ı doc. Ing. Jiˇr´ı Burˇsa, Ph.D.
Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakal´aˇrskou pr´aci zpracoval samostatnˇe, za pouˇzit´ı uveden´e literatury a podle pokyn˚ u vedouc´ıho pr´ace. Zdenˇek Lipensk´ y
Chtˇel bych vyj´adˇrit podˇekov´an´ı Doc. Ing. Jiˇr´ımu Burˇsovi, Ph.D., kter´ y mi pˇri kaˇzd´e konzultaci poskytl cenn´e informace. D´ale dˇekuji sv´ ym rodiˇc˚ um, kteˇr´ı mˇe po celou dobu studia podporovali. Zdenˇek Lipensk´ y
Obsah ´ 1 Uvod 2 Kardiovaskul´ arn´ı soustava 2.1 Homeost´aza . . . . . . . . . . 2.2 Krev . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Proudˇen´ı krve . . . . . 2.3 Srdce . . . . . . . . . . . . . . 2.4 C´evy . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Tepny . . . . . . . . . 2.4.2 Tepny svalov´eho typu . 2.4.3 Tepny elastick´eho typu ˇ ıly . . . . . . . . . . 2.4.4 Z´ 2.4.5 Vl´aseˇcnice . . . . . . .
3
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
5 5 5 6 6 6 6 7 8 9 9
3 Mozkov´ a aneurysmata 3.1 Klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Fusiformn´ı aneurysma . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 Sakul´arn´ı aneurysma . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.3 Mykotick´e aneurysma . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.4 Onkotick´e aneurysma . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.5 Sakularn´ı aneurysma spojen´e s tokem krve . . . . . . 3.1.6 Sakularn´ı aneurysma spojen´e s ˇziln´ım onemocnˇen´ım, s 3.1.7 Traumatick´a sakul´arn´ı aneurysmata . . . . . . . . . . 3.2 Ateroskler´oza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Stanoven´ı diagn´ozy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . uˇz´ıv´an´ım drog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 11 12 13 13 14 14 14 15 15 15
4 Aplikace pruˇ znosti a pevnosti na mozkov´ e v´ ydutˇ e 4.1 Vlastnosti stˇeny tepny . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Sakul´arn´ı aneurysma jako kulov´a skoˇrepina . . . . . . . 4.2.1 Line´arn´ı ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Neline´arn´ı ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Zhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Aorta jako v´alcov´a skoˇrepina a tlustostˇenn´a n´adoba . 4.3.1 Line´arn´ı ˇreˇsen´ı aorty jako skoˇrepiny . . . . . . . 4.3.2 Neline´arn´ı ˇreˇsen´ı aorty jako skoˇrepiny . . . . . . 4.3.3 Line´arn´ı ˇreˇsen´ı aorty jako tlustostˇenn´e n´adoby . 4.3.4 Neline´arn´ı ˇreˇsen´ı aorty jako tlustostˇenn´e n´adoby 4.3.5 Zhodnocen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
17 17 18 19 20 20 21 23 23 24 25 27
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
5 Reˇ serˇ se pˇ r´ıstupov´ ych metod v´ ypoˇ ctov´ eho modelov´ ani 29 ˇ 5.1 Inverzn´ı metoda napˇetov´e anal´ yzy mozkov´ ych v´ ydut´ı . . . . . . . . . . . . 29 5.2 Neline´arn´ı anizotropick´a napˇeˇtov´a anal´ yza anatomicky re´aln´e mozkov´e v´ ydutˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 5.3 Stanoven´ı napˇet´ı ve stˇenˇe aneurysmatu mozkov´e art´erie numerickou simulac´ı 30 5.3.1 Modelov´an´ı pomoc´ı NURBS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 1
5.3.2
Modelov´an´ı Marching Cubes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
6 Z´ avˇ er
34
2
´ Uvod
1
Mozkov´a v´ yduˇt1 je v podstatˇe porucha c´evn´ı stˇeny tepny zavinˇen´a urˇcit´ ym typem nemoci. Tato porucha stˇeny se projevuje vyboulen´ım a v d˚ usledku toho zeslabov´an´ım c´evn´ı stˇeny do tvaru bal´onu, kter´ y se vypln´ı krv´ı, coˇz bez patˇriˇcn´eho chirurgick´eho z´akroku vede k ruptuˇre2 . Pˇri ruptuˇre mozkov´e v´ ydutˇe se krev rozlije do subarachnoid´aln´ıch3 prostor. Pˇri krv´acen´ı do tˇechto prostor vznik´a poˇskozen´ı mozku a m˚ uˇze doj´ıt k mozkov´e mrtvici. D´ıky v´ ypoˇctov´emu modelov´an´ı je moˇzno ˇreˇsit biomechanick´ y probl´em predikace ruptury mozkov´ ych v´ ydut´ı. Toto t´ema spad´a do takzvan´e c´evn´ı biomechaniky. Biomechanika vyuˇz´ıv´a procesy a postupy bˇeˇzn´e inˇzen´ yrsk´e mechaniky k aplikaci pro ˇreˇsen´ı probl´em˚ uz oblasti medic´ıny. Toto m´a znaˇcn´ y vliv na v´ yvoj medic´ıny v oblasti efektivnˇejˇs´ıho zjiˇsˇtov´an´ı onemocnˇen´ı, konstrukce r˚ uzn´ ych n´ahrad apod. Jako p˚ uvodce aneurysmatu nemus´ı b´ yt jen nemoc. Cerebr´aln´ı aneurysma se m˚ uˇze objevit v kaˇzd´em vˇeku. Nejˇcastˇeji jsou zasaˇzeni lid´e od 30 do 60 let, ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u jsou to ˇzeny. Pˇr´ıˇcinou vzniku m˚ uˇzou b´ yt urˇcit´e dˇediˇcn´e vady, kter´e v souˇcasnost´ı nem˚ uˇzeme nˇejak´ ym zp˚ usobem ovlivnit. Mezi faktory, kter´e naopak m˚ uˇzeme ovlivnit a zp˚ usobuj´ı riziko ruptury aneurysmatu je vysok´ y krevn´ı tlak, kouˇren´ı, narkomanie. Pˇ r´ıznaky mozkov´ ych v´ ydut´ı: • Praskl´a mozkov´a aneurysmata
• Nepraskl´a mozkov´a aneurysmata
– Prudk´e bolesti hlavy – Zhorˇsen´e perifern´ı vidˇen´ı
– Pocit nevolnosti nebo zvracen´ı ˇ – Spatn´ y pohyb v ˇs´ıji
– Bolesti hlavy
– Zhorˇsen´ y zrak – Probl´emy s pˇrem´ yˇslen´ım
– Bolest v oˇcn´ı oblasti a rozˇs´ıˇren´e zornice
– Vady v ˇreˇci
– Trnut´ı konˇcetin – Ztr´ata koordinace
– Pˇrecitlivˇelost na svˇetlo
´ – Unava
– Poruchy dotykov´ ych vjem˚ u
Z pˇredeˇsl´eho v´ yˇctu symptom˚ u aneurysmatu je vidˇet, ˇze jsou podobn´e vˇetˇsinˇe symptom˚ um dalˇs´ıch nemoc´ı, proto nesm´ı chybˇet peˇcliv´e stanoven´ı diagn´ozy, neurologick´e a neuroradiologick´e vyˇsetˇren´ı[4]. Vˇetˇsinou se mozkov´a v´ yduˇt objevuje na Willisovˇe tepenn´em okruhu (circulus arteriosus cerebri) v jeho pˇredn´ı ˇca´sti. U mozkov´ ych v´ yduˇt´ı se lze setkat s n´azvy jako cerebr´aln´ı, intrakrani´aln´ı. Stejnˇe tak je v´ yduˇt naz´ yv´ ana jako aneurysma. 2 Ruptura je hranice, pˇri kter´e se dos´ahne mezn´ıho stavu pevnosti materi´alu 3 Prostory, kter´e se nach´ azej´ı kolem mozku. 1
3
Obr´azek 1.1: Willis˚ uv okruh postiˇzen´ y aneurysmaty[8]. Jsou zde dvˇe metody l´eˇcby – operativn´ı4 a endovaskul´arn´ı5 . Pokud lze, pouˇz´ıv´a se endovaskul´arn´ı l´eˇcba z d˚ uvodu menˇs´ı d´elce rekonvalescence. Dle statistik 10-15% lid´ı um´ır´a jeˇstˇe pˇred pˇr´ıvozem do nemocnice n´asledkem ruptury cerebr´aln´ıho aneurysmatu, 50% um´ır´a i pˇres spr´avnou l´eˇcbu a ti, co prodˇelaj´ı operaci, jsou ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u neurologicky postiˇzeni. Toto postiˇzen´ı je trval´e[4]. Tato pr´ace m´a za u ´kol zmapovat souˇcasn´ y stav v oblasti posuzov´an´ı rizika ruptury ´ aneurysmat mozkov´ ych tepen. Vzhledem k tomu, ˇze jsem podal pˇrihl´aˇsku na Ustav mechaniky tˇeles, mechatroniky a biomechaniky na VUT v Brnˇe, r´ad bych, aby moje pr´ace byla pˇr´ınosem nejnovˇejˇs´ıch poznatk˚ u v oblasti v´ ypoˇctov´eho modelov´an´ı mozkov´ ych aneurysmat.
4 5
Prov´ ad´ı se na vnˇejˇsku tepny. Prov´ ad´ı se uvnitˇr tepny.
4
2
Kardiovaskul´ arn´ı soustava
Kardiovaskul´arn´ı neboli c´evn´ı soustava je v uˇzˇs´ım vymezen´ı tvoˇrena srdcem a krevn´ımi c´evami. U ˇclovˇeka je tato soustava uzavˇrena. To znamen´a, ˇze krev nikdy neopust´ı s´ıˇt c´ev. V lidsk´em tˇele se nach´az´ı pˇribliˇznˇe ˇctyˇri aˇz pˇet litr˚ u krve a jej´ı cirkulaci zajiˇsˇtuj´ı art´erie, do kter´ ych je krev ˇcerp´ana pr´avˇe srdcem, kter´e vytv´aˇr´ı rytmick´e stahy a t´ım vyvol´av´a pulsuj´ıc´ı tlak. V c´evn´ı soustavˇe je mimo krve tak´e lymfa nebo-li m´ıza, kter´a se do c´evn´ı soustavy nezahrnuje a tvoˇr´ı svoji vlastn´ı lymfatickou soustavu (tato soustava je otevˇren´a). Kardiovaskul´arn´ı soustava se star´a o udrˇzen´ı homeost´azy, kter´a je funkc´ı st´alosti vnitˇrn´ıho prostˇred´ı tˇela. Ta je ˇr´ızena autonomn´ı nervovou soustavou, nem˚ uˇze b´ yt ˇr´ızena vˇedomˇe. Kardiovaskul´arn´ı soustava m´a tak´e za u ´kol udrˇzovat imunitu organismu, a proto postiˇzen´ı t´eto soustavy jsou vˇetˇsinou z´avaˇzn´a. V soustavˇe jsou s´eriovˇe propojen´e obˇehy a to mal´ y krevn´ı obˇehy a to velk´ y krevn´ı obˇeh.
2.1
Homeost´ aza
Je proces, kter´ y kontroluje a reguluje negativn´ı zmˇeny vnitˇrn´ıho prostˇred´ı. Tˇelo m´a nˇekolik tis´ıc mechanizm˚ u na udrˇzov´an´ı homeost´azy. Jedn´ım z nich je kardiovaskul´arn´ı syst´em. Technicky se popisuje homeost´aza jako zpˇetn´a vazba organismu na zmˇenu vnitˇrn´ıho prostˇred´ı tˇela. Ta pˇri negativn´ı zmˇenˇe spust´ı patˇriˇcn´ y mechanismus, aby se vr´atila zpˇet do stabiln´ıho stavu. Tˇelo m´a vˇzdy v´ıce mechanizm˚ u jak zajistit st´alost prostˇred´ı na jeden u ´kol. Intenzita, ˇci poˇcet souˇcasnˇe bˇeˇz´ıc´ıch mechanizm˚ u, z´avis´ı na charakteru probl´emu. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı regul´ator v tˇele je neuroendokrinn´ı syst´em[18].
2.2
Krev
ˇ ı se mezi neKrev se oznaˇcuje jako cirkuluj´ıc´ı tk´an ˇ, kter´a je ˇcerven´a, visk´ozn´ı. Rad´ newtonovsk´e tekutiny. Rozv´ad´ı kysl´ık, oxid uhliˇcit´ y a tˇeln´ı l´atky jako jsou hormony, vitam´ıny a jin´e chemick´e l´atky po tˇele. Hlavn´ımi sloˇzkami krve jsou krevn´ı elementy a plazma. Krevn´ı plazma je devades´atiprocentn´ı vodn´ı roztok obsahuj´ıc´ı pˇribliˇznˇe sedm procent plazmatick´ ych protein˚ u (albumin, globuliny, fibrinogen), jedno procento anorganick´ ych sol´ı a dalˇs´ı pˇren´aˇsen´e l´atky. Krevn´ı elementy: • ˇcerven´e krvinky (96%) – erytrocyty – zaruˇcuj´ı rozvod kysl´ıku v tˇele • b´ıle krvinky (3%) – leukocyty – z´aklad imunitn´ıho syst´emu – eliminuj´ı prvotn´ı pˇr´ıˇcinu infekce • krevn´ı destiˇcky (1%) – trombocyty – zp˚ usobuj´ı sr´aˇzlivost krve U ˇzen je pozorov´an menˇs´ı objem krve o zhruba 10% neˇz u muˇz˚ u, z ˇcehoˇz vypl´ yv´a i menˇs´ı mnoˇzstv´ı ˇcerven´ ych krvinek[1].
5
2.2.1
Proudˇ en´ı krve
Krev proud´ı d´ıky tlaku, kter´ y je vyvol´an naˇs´ı tˇeln´ı pumpou – srdcem. V kardiovaskul´arn´ım syst´emu m´ame vˇetˇsinou lamin´arn´ı proudˇen´ı, coˇz je v pˇr´ırodˇe zcela jedineˇcn´ y jev. V syst´emu m˚ uˇze t´eˇz nastat proudˇen´ı turbulentn´ı. To zapˇr´ıˇcin´ı ˇselest, kter´ y je slyˇsiteln´ y v m´ıstˇe zmˇeny proudˇen´ı z lamin´arn´ıho na turbulentn´ı. D´ıky metabolick´ ym proces˚ um je z´ısk´av´ana energie pro ˇcinnost obˇehu. Obˇeh je uzavˇren´ y, tedy zaˇc´ın´a i konˇc´ı v srdci a krev nikam neunik´a. Pomoc´ı tlakov´eho sp´adu mezi tepennou a ˇziln´ı soustavou je krev rozv´adˇena po cel´em tˇele. D´ale je rozvod zaruˇcen kontrakc´ı sval˚ u a pohybem hrudn´ıho koˇse. Kontrakce sval˚ u v´ yznamnˇe napom´ahaj´ı n´avratu krve do srdce ze spodn´ıch konˇcetin. Pˇri pohybu sval˚ u je vyv´ıjen intramuskul´arn´ı tlak na ˇz´ıly a krev je dopravov´ana k srdci pˇres jednocestn´e ventily. Proto se pˇri nedostatku pohybu m˚ uˇzeme setkat s rozostˇren´ ym zrakem. Ten je zp˚ usoben mal´ ym krevn´ım tlakem, zp˚ usoben´ ym pr´avˇe nedostatkem svalov´ ych konˇ trakc´ı. Ziln´ı n´avrat z oblast´ı, kter´e jsou nad u ´rovn´ı srdce prob´ıh´a na z´akladˇe hydrostatick´ ych sil a gravitace[1].
2.3
Srdce
Srdce je sval, kter´ y v lidsk´em tˇele pln´ı funkci pumpy. Je uloˇzeno v perikardu, coˇz je jeho obal. Hmotnost srdce je 230−340g. Kontrakce (systoly - stahy srdeˇcn´ıho svalu) a relaxace (diastoly) jsou f´aze srdeˇcn´ıho cyklu. M´a autonomn´ı syst´em ˇr´ızen´ı. Ten m˚ uˇze b´ yt ovlivnˇen 1 z mozkov´ ych center v prodlouˇzen´e m´ıˇse, hypotalamu, limbick´em syst´emu atd. Srdce se rozdˇeluje na dvˇe poloviny (lev´e a prav´e srdce), pˇriˇcemˇz kaˇzdou polovinu d´ale dˇel´ıme na pˇreds´ıˇ n a komoru. Ty jsou oddˇeleny chlopnˇemi. Mezi obvykl´e srdeˇcn´ı onemocnˇen´ı patˇr´ı arterioskler´oza, hypertenze nebo infarkt myokardu[2].
2.4
C´ evy
Souˇc´ast´ı kardiovaskul´arn´ıho syst´emu ˇclovˇeka jsou c´evy. Maj´ı trubkovit´ y tvar, dopravuj´ı krev po lidsk´em tˇele. C´evy dˇel´ıme na tˇri druhy popsan´e v dalˇs´ı ˇca´sti pr´ace, z kter´ ych jsou pro n´aˇs model nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı art´erie (tepny). Ve skuteˇcnosti z fyziologick´eho hlediska c´evy nejsou schopny aktivnˇe pˇrisp´ıvat k transportu krve tak, jako napˇr´ıklad tr´av´ıc´ı trubice peristaltick´ ymi stahy. Avˇsak art´erie a nˇekter´e v´eny maj´ı schopnost mˇenit pr˚ umˇer c´ev a t´ım regulovat vlastn´ı pr˚ utok krve.
2.4.1
Tepny
Tato kapitola ˇcerp´a z pr´ace viz. [3]. Tepny rozv´ad´ı krev od srdce k periferii. Krev v tˇele cirkuluje pomoc´ı d˚ umysln´eho propojen´ı tepen. Dˇel´ıme je na svalov´e a elastick´e (pro naˇsi pr´aci d˚ uleˇzit´e). D´ale na arterioly o pr˚ umˇeru menˇs´ım neˇz 100µm a kapil´ary (pr˚ umˇer 5 − 20µm). V tepn´ach je bˇeˇzn´ y tlak 16/10kP a (120/80mmHg). Prvn´ı hodnota tlaku ud´av´a systolick´ y a druh´a diastolick´ y.[14]. Stˇena c´ev, tedy tepen i ˇzil, m´a vrstevnatou strukturu.
1
Emoˇcn´ı centrum
6
ět v e
Obr´azek 2.1: Popis srdce v ˇrezu.[13] Vrstvy c´ evn´ı stˇ eny na: • Vnitˇrn´ı (tunica intima) – endotel2 a tenk´a vrstva vaziva. • Stˇredn´ı (tunica media) – hladk´a svalovina nebo elastick´e vazivo • Povrchov´a (tunica adventitia) – ˇr´ıdk´e vazivo, vyztuˇzen´e kolagenn´ımi vl´akny.
2.4.2
Tepny svalov´ eho typu
Tepnu, kter´a je svalov´eho typu urˇc´ıme podle charakteristiky stˇredn´ı vrstvy. Stˇena stˇredn´ı vrstvy je tvoˇrena z vˇetˇs´ı ˇca´sti svalovinou. Takov´e typy tepen vytv´aˇr´ı ve sv´e stˇenˇe napˇet´ı, kter´e se mˇen´ı v z´avislosti potˇreby r˚ uzn´eho pr˚ utoku. Z toho vypl´ yv´a, ˇze aktivnˇe mˇen´ı velikost sv´eho pr˚ umˇeru.[3]. 2
Jednovrstevn´ a v´ ystelka vˇsech krevn´ıch c´ev.
7
Obr´azek 2.2: Popis arteri´aln´ı stˇeny.[3]
2.4.3
Tepny elastick´ eho typu
Do t´eto kategorie spadaj´ı nejvˇetˇs´ı tepny v tˇele. Jsou velmi pruˇzn´e a d´ıky tomuto jevu pˇri stahu srdce pojmou velk´e mnoˇzstv´ı krve. Naz´ yvaj´ı se tak´e pruˇzn´ıkov´e, protoˇze jejich elasticitou je zaruˇcena kontinuita toku krve. Pˇri stahu srdce je tlakov´a energie krve pˇremˇenˇena v potenci´aln´ı energii elastick´ ych vl´aken tepny a tlak krve je udrˇzov´an, pˇriˇcemˇz v diastole se energie pˇremˇen´ı na pohyb krve. Jsou tvoˇreny elastick´ ymi vl´akny. Mezi pˇr´ıpady elastick´eho typu patˇr´ı napˇr´ıklad aorta.[3].
Obr´azek 2.3: [15]Popis elastick´ ych a svalov´ ych typ˚ u tepen
8
2.4.4
ˇ ıly Z´
Naz´ yv´ame je tak´e v´eny, v tˇeln´ım obˇehu pˇriv´adˇej´ı pˇrev´aˇznˇe krev t´emˇeˇr bez kysl´ıku do srdce. Stavbu stˇeny maj´ı shodnou se stavbou stˇeny tepny, avˇsak maj´ı tenkou svalovinu. U doln´ıch konˇcetin jsou v´eny vybaveny chlopnˇemi, kter´e zabraˇ nuj´ı zpˇetn´emu toku krve pˇri uplatnˇen´ı gravitace v tˇeln´ım obˇehu[1].
2.4.5
Vl´ aseˇ cnice
Vl´aseˇcnice neboli kapil´ary poj´ı ˇz´ıly a tepny. Tˇemi je umoˇznˇen transport l´atek mezi krv´ı a tk´an ˇov´ ym mokem. Stˇena je tvoˇrena pouze endotelem. Pr˚ umˇer kapil´ar se pohybuje okolo 5 aˇz 20µm[1].
9
3
Mozkov´ a aneurysmata
Za aneurysma je povaˇzov´ana v´ yduˇt, kter´a je minim´alnˇe o 50% vˇetˇs´ı, neˇz norm´aln´ı pr˚ umˇer tepny. Pˇri urˇcen´ı se bere ohled na pohlav´ı[6]. U vˇetˇsiny pˇr´ıpad˚ u se na mozkov´e aneurysma pˇrijde aˇz pˇri ruptuˇre a v nˇekolika pˇr´ıpadech pˇri diagnostice jin´e nemoci. Jsou vˇetˇsinou v pr˚ umˇeru mal´a a nach´az´ıme jich v´ıce. Pˇri ruptuˇre aneurysmatu doch´az´ı k prudk´e bolesti hlavy, kter´a vede mnohdy ke ztr´atˇe vˇedom´ı. Statisticky je u ´mrtnost pˇri prasknut´ı prvn´ıho aneurysmatu kolem 50% a pacient je ohroˇzen kontrakc´ı mozkov´ ych c´ev a mozkov´ ym infarktem[5].
Obr´azek 3.1: Procentu´aln´ı rozloˇzen´ı n´alezu mozkov´ ych aneurysmat.[8]
10
3.1
Klasifikace
Klasifikace mozkov´ ych aneurysmat[8]: • Fusiformn´ı (Vˇretenovit´e) • Vakovit´e (Sakul´arn´ı) – Mykotick´e – Onkotick´e – Spojen´e s tokem krve – Spojen´e s ˇziln´ım onemocnˇen´ım, s uˇz´ıv´an´ım drog – V´ yvojov´e nebo degenerativn´ı – Traumatick´e • Disekuj´ıc´ı Prav´ a aneurysmata – jsou vlastn´ım rozˇs´ıˇren´ım c´evy ve vˇsech jejich vrstv´ach (Vakovit´e, fusiformn´ı). Rozˇsiˇrov´an´ı je zp˚ usobeno zeslabov´an´ım vˇsech vrstev c´evy.[7]. 1 Neprav´ a aneurysmata – C´evn´ı stˇena je rozˇsiˇrov´ana jako u prav´eho aneurysmatu s rozd´ılem, ˇze zahrnuje pouze nejzevnˇejˇs´ı vrstvu c´evn´ı stˇeny. Je to dutina, kter´a je lemovan´a krevn´ı sraˇzeninou. [7]. Podle velikosti mozkov´e v´ ydutˇe[6]: • Mal´e – 2–7mm v pr˚ umˇeru • Stˇredn´ı – 7–12mm v pr˚ umˇeru • Velk´e – 13–24mm v pr˚ umˇeru • Obrovsk´e – Vˇetˇs´ı neˇz 25mm v pr˚ umˇeru Nejˇcastˇejˇs´ım pˇr´ıpadem mozkov´ ych v´ ydut´ı jsou vakovit´a neboli sakul´arn´ı aneurysmata, kter´a postihuj´ı c´evn´ı stˇenu v jej´ım obvodu v m´ıstˇe vˇetven´ı. Z hlediska pruˇznosti a pevnosti je stˇena nam´ah´ana v´ıceosou napjatost´ı s v´ yraznou dynamickou sloˇzkou tahu[14]. Vznik je pˇr´ıˇcinou zvyˇsuj´ıc´ıho se napˇet´ı stˇeny tepny d˚ usledkem turbulentn´ıho proudˇen´ı krve uvnitˇr c´evy. T´ım jsou vrstvy c´evy nam´ah´any a ztenˇcov´any. Mozkov´e art´erie maj´ı na rozd´ıl od perifern´ıch art´eri´ı odliˇsnou stavbu stˇeny. Jej´ı adventitia a media je tenk´a. Pˇri vˇetven´ı art´eri´ı nav´ıc zcela chyb´ı lamina media. Ze statistiky vypl´ yv´a, ˇze za ˇzivot jedince vˇetˇsinou aneurysma nezakrv´ac´ı[6]. V pˇr´ıpadˇe ruptury aneurysmatu se klinick´ y stav pacienta klasifikuje podle Hunta a Hesse[6]: 1. stupeˇ n – Bolesti hlavy, pˇr´ıpadnˇe tlak v ˇs´ıji 2. stupeˇ n – Stupˇ nuj´ıc´ı se bolesti hlavy, pˇr´ıpadnˇe tlak v ˇs´ıji, dezorientace 1
Naz´ yv´ ana t´eˇz jako pseudoaneurysmata
11
3. stupeˇ n – Zmatenost, potlaˇcen´a osobnost, obvykl´ y neurologick´ y n´alez 4. stupeˇ n – Ochrnut´ı ˇca´sti tˇela, osoba m´a tzv. stupor, neboli setrv´av´a v nezvykl´ ych poloh´ach a trp´ı psychick´ ymi poruchami. 5. stupeˇ n – K´oma, decerebraˇcn´ı rigidita Po ruptuˇre se pacient vyˇsetˇruje na CT2 , kde se sleduje pr˚ ubˇeh a velikost zakrv´acen´ı a hodnot´ı se podle stupnice Hunta a Hesse. Mnoˇzstv´ı krve, kter´e je moˇzno pozorovat na CT, se hodnot´ı na stupnici podle Fishera[6]: • Nejev´ı se ˇz´adn´ y v´ yskyt krve v subarachnoid´aln´ıch prostor´ach • V´ yskyt krve difuznˇe nebo ve vertik´aln´ı vrstvˇe do 1 mm • Krev ve vertik´aln´ı vrstvˇe nad 1 mm nebo ohraniˇcen´a sraˇzenina krve • Krev v subarachnoidaln´ıch prostor´ach Dle srovn´an´ı statistick´ ych u ´daj˚ u z literatur a shrnut´ı jejich poznatk˚ u jsou mozkovou 3 v´ ydut´ı postiˇzeni pˇribliˇznˇe 2% populace a podle incidence SAK je pravdˇepodobn´e, ˇze v´ yduˇt nevykrv´ac´ı bˇehem cel´eho ˇzivota. Nejˇcastˇeji se ruptura a n´asledn´e SAK projevuje u postiˇzen´ ych jedinc˚ u ve vˇeku 55-60 let[6].
3.1.1
Fusiformn´ı aneurysma
Obr´azek 3.2: Fusiformn´ı aneurysma[16]. Kdyˇz se zn´azorn´ı fusiformn´ı aneurysma v ˇrezu, bude m´ıt vˇretenovit´ y tvar. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech z´avisl´ ych tˇreba na lokalizaci aneurysmatu se mus´ı aneurysma oˇsetˇrit jeˇstˇe pˇred rupturou, protoˇze n´asledky prasknut´ı mohou b´ yt fat´aln´ı. Vyskytuj´ı se v kardiovaskul´arn´ım syst´emu. Tvoˇr´ı se dilatac´ı ˇzil nebo art´eri´ı. Pokud bude dilatace dostateˇcnˇe velk´a, bude se zeslabovat tk´an ˇ a aneurysma m˚ uˇze prasknout, coˇz zp˚ usob´ı vnitˇrn´ı krv´acen´ı. Aneurysma m˚ uˇze b´ yt tˇeˇz lokalizov´ano za sraˇzeninou. To m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıˇcinou probl´emu s krevn´ım tlakem, protoˇze jej c´evy nemohou regulovat. Obvykle je aneurysma komplikac´ı pˇri ateroskler´oze. Proto se t´eˇz naz´ yv´a aterosklerotick´e aneurysma. Diagn´oza prob´ıh´a zobrazovac´ımi pˇr´ıstroji. Aneurysma se neoperuje pokud je mal´e, ale sleduje se pr˚ ubˇeh jeho r˚ ustu. Pokud aneurysma jev´ı zn´amky zmˇen, pacientu je doporuˇceno preventivn´ı opatˇren´ı. 2 3
Poˇc´ıtaˇcov´ a tomografie Subarachnnoid´ aln´ı krv´ acen´ı
12
V pˇr´ıpadˇe velk´eho aneurysmatu je nutn´a operace dˇr´ıve, neˇz nastane ruptura. Operuje se i v pˇr´ıpadˇe, kdy ruptura aneurysmatu ohroˇzuje okoln´ı org´any. Pˇr´ıznaky fusiformn´ıho aneurysmatu mohou b´ yt z´avratˇe, mdloby, bled´a pokoˇzka nebo probl´emy s krevn´ım tlakem. Operuje se pˇri celkov´e anestezii[9].
3.1.2
Sakul´ arn´ı aneurysma
Tato podkapitola ˇcerp´a ze ˇcl´anku [10]. Sakul´arn´ı aneurysma lze vzhledovˇe pˇrirovnat k mal´emu nepravideln´emu vaku. Tento typ aneurysmatu m´a vysokou pravdˇepodobnost v´ yskytu pr´avˇe v mozku. Nejˇcastˇeji se vyskytuje ve Willisovˇe okruhu a ve stˇredn´ı mozkov´e tepnˇe. Pravdˇepodobnost v´ yskytu aneurysmatu existuje v souvislosti s autosom´alnˇe dominantnˇe dˇediˇcnou polycyst´ozou ledvin (ADPKD). Mezi typick´e symptomy patˇr´ı poruchy zraku, znecitlivˇen´ı obliˇceje. V´ yvoj aneurysmatu se vˇetˇsinou sleduje u lid´ı mezi 40 aˇz 80 rokem jako n´asledek ateroskler´ozy.
Obr´azek 3.3: Sakul´arn´ı aneurysma[16]. Dalˇs´ı lokace, kde m˚ uˇzeme aort´aln´ı sakul´arn´ı aneurysma vyhledat, je na torak´aln´ı4 aortˇe. Jejich samotn´a operace z´avis´ı na m´ıstˇe, kde je tento typ vakovit´eho aneurysmatu lokalizov´an. V pˇr´ıpadˇe lokace na vzestupn´e aortˇe se operace doporuˇcuje pˇri velikosti aneurysmatu 5 cm. Symptomy torak´aln´ıho aneurysmatu jsou napˇr´ıklad bolesti v z´adech, ˇs´ıji, ˇcelisti, kaˇsel a porucha d´ ych´ani.
3.1.3
Mykotick´ e aneurysma
Mykotick´e aneurysma je podtypem sakul´arn´ıho aneurysmatu. Jeho pˇr´ıznaky jsou totoˇzn´e. M˚ uˇzou zde nastat dvˇe varianty pr˚ ubˇehu tvorby aneurysmatu. Jedna varianta zanesen´ı infekce do existuj´ıc´ıho aneurysmatu. Druh´a varianta je proniknut´ı infekce do tepenn´eho syst´emu a postupn´e zeslabov´an´ı stˇeny art´erie. T´ımto se vytvoˇr´ı nov´e aneurysma. Infekce v obou pˇr´ıpadech d´ale zeslabuje stˇenu a t´ım p´adem aneurysma roste. Tato z´avaˇzn´a infekce m˚ uˇze zp˚ usobit sepsi5 . Bˇeˇzn´a postiˇzen´a m´ısta jsou tepny bˇriˇsn´ı, stehenn´ı, krˇcn´ı a tepny na rukou. Raritnˇe se objevuje ve formˇe mozkov´eho aneurysmatu. L´eˇcba prob´ıh´a antibiotiky a operativnˇe[11]. 4 5
Hrudn´ı Otrava krve
13
ˇ Obr´azek 3.4: Sipka zn´azorˇ nuje cerebr´aln´ı aneurysma v communicans posterior[12].
3.1.4
Onkotick´ e aneurysma
Je vz´acn´e poranˇen´ı c´evy, kde krvetvorn´e metast´azuj´ıc´ı vmetky oslabuj´ı tunicu medii a vytv´aˇrej´ı pseudoaneurysma[19]. Intrakranialn´ı onkotick´e aneurysma je raritn´ı a je spojeno s prim´arn´ım nebo metast´azuj´ıc´ım tumorem. Intravaskul´arn´ı l´eˇcba se pouˇz´ıv´a jen pokud pacient projde ballon-testem, aby se zjistilo, jestli je schopen obˇetovat c´evu. Pokud pacient projde testem, n´asleduje okluze c´evy. Jin´a metoda operace je zaveden´ı p´orovit´eho stentu pˇres aneurysma, ze kter´eho se aneurysma vypln´ı vinut´ım[8].
3.1.5
Sakularn´ı aneurysma spojen´ e s tokem krve
Vyskytuj´ı se pod´el proxim´aln´ıch a dist´aln´ıch c´ev ˇziv´ıc´ıch AV malformaci. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´a o l´ezi na proxim´aln´ıch c´ev´ach, sakul´arn´ı aneurysmata lze lokalizovat ve Willisovˇe okruhu nebo c´ev´ach ˇziv´ıc´ıch AV malformaci a pravdˇepodobnˇe jsou spojeny se zv´ yˇsen´ ym hemodynamick´ ym stresem. V druh´em pˇr´ıpadˇe se l´eze vyskytuje v dist´aln´ıch ˇziv´ıc´ıch vˇetv´ıch k AV malformaci. Tyto l´eze maj´ı tenk´e c´evn´ı stˇeny bez elastick´ ych ˇci svalov´ ych vrstev[8].
3.1.6
Sakularn´ı aneurysma spojen´ e s ˇ ziln´ım onemocnˇ en´ım, s uˇ z´ıv´ an´ım drog
Nˇekolik c´evn´ıch onemocnˇen´ı jako FMD6 maj´ı asociaci se zv´ yˇzenou incidenc´ı aneurysmatu. 7 Dalˇs´ı jako SLE a Takayasu arteritis souvisej´ı s aneurysmaty. Zneuˇz´ıv´an´ı l´eˇciv, zvl´aˇstˇe s heroinem vede d´ıky jejich schopnosti k rapidn´ımu n´ar˚ ustu krevn´ıho tlaku. To m˚ uˇze b´ yt pˇr´ıˇcinou krv´acen´ı z AV malformac´ı, ˇci ze sakul´arn´ıho aneurysmatu[8]. 6 7
Fibromuskul´ arn´ı displazie Syst´emov´ y lupus erythematodes
14
3.1.7
Traumatick´ a sakul´ arn´ı aneurysmata
Je raritn´ı a nast´av´a jen u m´enˇe neˇz 1% pacient˚ u s mozkovou v´ yduˇt´ı. S rostouc´ım vˇekem ˇcetnosti v´ yskytu ub´ yv´a, pˇriˇcemˇz nejˇcastˇeji se vyskytuje u lid´ı mladˇs´ıch dvaceti let. Traumatick´e intrakrani´aln´ı aneurysma m˚ uˇze m´ıt mnoho pˇr´ıˇcin. Nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost vzniku traumatick´eho aneurysmatu jsou penetruj´ıc´ı poranˇen´ı jako napˇr´ıklad bodn´e r´any, pr˚ ustˇrely, ale pˇr´ıˇcinou mohou b´ yt i traumata z tup´ ych ran. Z histologick´eho hlediska m˚ uˇze b´ yt klasifikov´ano jako prav´e, neprav´e ˇci jako sm´ıˇsen´e[20]. Traumatick´e aneurysma m˚ uˇze b´ yt d´ale klasifikov´ano jako[20]: • zahrnuj´ıc´ı c´evy proxim´alnˇe k Willisovu okruhu • vyskytuj´ıc´ı se dist´alnˇe od Willisova okruhu Nejˇcastˇeji se vyskytuje nad kl´ıˇcn´ı kost´ı v ˇca´sti krkavice8 , pod´el pˇredn´ı mozkov´e tepny a jej´ıch vˇetv´ıch[20].
3.2
Ateroskler´ oza
Ateroskler´oza je onemocnˇen´ı postihuj´ıc´ı c´evy. Jej´ı hlavn´ı pˇr´ıˇcinou je ukl´ad´an´ı cholesterolu v c´ev´ach. C´evy se v pr˚ ubˇehu onemocnˇen´ı postupnˇe plnˇe uzav´ıraj´ı cholesterolem. Zvyˇsuj´ıc´ı se hladina cholesterolu omezuje tok krve pˇres tepnu a doch´az´ı k poˇskozen´ı org´an˚ u, ke kter´ ym proud´ı nedostatek krve. To m˚ uˇze zp˚ usobit r˚ uzn´a dalˇs´ı z´avaˇzn´a onemocnˇen´ı jako infarkt myokardu. Symptomy ateroskler´ozy jsou bolesti v hrudn´ıku, probl´emy s d´ ych´an´ım, bolesti doln´ıch konˇcetin. M´ame mnoho faktor˚ u, kter´ ymi m˚ uˇzeme ovlivnit vznik ateroskler´ozy, avˇsak existuj´ı zde i genetick´e pˇredpoklady v´ yvoje tohoto onemocnˇen´ı. Prevence proti vzniku ateroskler´ozy je zdrav´ y ˇzivotn´ı styl, kter´ y je u mnoha lid´ı z´avaˇzn´ ym probl´emem. Doporuˇcuje se omezit tuˇcn´a a sladk´a j´ıdla[17].
3.3
Stanoven´ı diagn´ ozy
Pokud pacient vykazuje symptomy mozkov´eho aneurysmatu, k diagn´oze se pouˇzije CT. To m´a za u ´kol pomoc´ı rentgenu v jednotliv´ ych ˇrezech odhalit aneurysma. Pokud CT aneurysma neodhal´ı a pacient d´ale trp´ı pˇr´ıznaky, pˇristoup´ı se na lumb´aln´ı punkci. Ta spoˇc´ıv´a v nap´ıchnut´ı p´ateˇrn´ıho kan´alu a nas´at´ı mozkom´ıˇsn´ıho moku. Pokud mok obsahuje krev, v´ıme, ˇze pacient jiˇz prodˇelal rupturu aneurysmatu. K urˇcen´ı jeho pˇresn´e polohy pouˇzijeme mozkovou angiografii, kde pomoc´ı kontrastn´ı l´atky zaveden´e pˇres katetr do pˇr´ısluˇsn´e ˇc´asti mozku a pomoc´ı rtg sn´ımku zobraz´ıme c´evn´ı syst´em, popˇr´ıpadˇe aneurysma. Speci´aln´ım pˇr´ıpadem zobrazen´ı bez nutnosti zaveden´ı katetru je spir´aln´ı CT-angiografie, kde je kontrastn´ı l´atka pod´avan´a do ˇz´ıly. V souˇcasn´e dobˇe se zde pouˇz´ıv´a tak´e magnetick´e rezonance, jej´ıˇz dostupnost znaˇcnˇe zv´ yˇsila procento odhalen´ı aneurysmatu[4].
8
arteria carotis
15
ˇ c´evou, kter´a je postiˇzena ateroskler´ozou[17]. Obr´azek 3.5: Rez
16
4
Aplikace pruˇ znosti a pevnosti na mozkov´ e v´ ydutˇ e
L´ekaˇri mus´ı pˇri posuzov´an´ı rizika ruptury aneurysmatu pˇrihl´ednout na ˇradu hledisek. V´ ypoˇctov´e modelov´an´ı zde hraje podstatnou roli. Napom´ah´a pˇri: • diagnostice aneurysmat • urˇcov´an´ı, kdy operovat a kdy ne, tedy zabraˇ nuje nepotˇrebn´e operaci • modelov´an´ı metody l´eˇcby u specifick´eho pacienta • pˇredpov´ıd´an´ı v´ yvoje aneurysmatu Pro modelov´an´ı v oblasti biomechaniky se st´ale ˇcastˇeji vyuˇz´ıv´a software ANSYS, kter´ y byl pouˇzit i v projektu @neurIST, kter´ y poskytuje integrovan´ y syst´em pro posouzen´ı mozkov´ ych aneurysmat[21]. V tomto projektu ANSYS pˇripravuje modelov´an´ı a simulace [22].
4.1
Vlastnosti stˇ eny tepny
Podkapitola ˇcerp´a ze studijn´ıch opor pro pˇredmˇet Biomechanika III od docenta Jiˇr´ıho Burˇsi[14]. Charakteristiky materi´alu tepny jsou z´avisl´e na mnoha faktorech. Materi´alov´e charakteristiky tepny vykazuj´ı: • strukturn´ı nehomogenitu c´evn´ı stˇeny - je sloˇzena z nˇekolika vrstev s r˚ uznou strukturou i vlastnostmi, kter´e jsou nav´ıc spojitˇe promˇenn´e i v osov´em smˇeru • neline´arn´ı z´avislost mezi napˇet´ım a deformac´ı • viskoelastick´e chov´an´ı - z´avisl´e na ˇcase • anizotropii - materi´alov´e vlastnosti z´avisl´e na smˇeru • pravdˇepodobnˇe odliˇsn´e hodnoty elastick´ ych parametr˚ u v oblasti tahov´ ych a tlakov´ ych napˇet´ı • velmi nepatrnou stlaˇcitelnost • v´ yraznou teplotn´ı z´avislost vlastnost´ı • z´avislost vlastnost´ı na historii zatˇeˇzov´an´ı • z´avislost na vˇeku jedince Stˇena c´evy m´a podstatn´e odchylky oproti rotaˇcn´ı symetrii. Tepna je zatˇeˇzov´ana zbytkovou napjatost´ı, pod´eln´ ym protaˇzen´ım a pulzuj´ıc´ım neharmonick´ ym zat´ıˇzen´ım zp˚ usoben´ ym vnitˇrn´ım tlakem a proudˇen´ım krve. Parametry vazeb c´ev jsou r˚ uznorod´e a tˇeˇzce parametrizovateln´e. C´eva podl´eh´a velk´ ym deformac´ım a pˇretvoˇren´ım a nezn´ame jednoznaˇcnˇe v´ ychoz´ı stav materi´alu c´evy. Tk´an ˇ je aktivn´ı a m˚ uˇze v´ yznamnˇe mˇenit mechanick´e vlastnosti. 17
Obr´azek 4.1: Deformaˇcnˇe napˇeˇtov´a charakteristika stˇeny tepen
4.2
Sakul´ arn´ı aneurysma jako kulov´ a skoˇ repina
Sakul´arn´ı aneurysma nahrad´ıme modelem kulov´e skoˇrepiny. Nejdˇr´ıve si urˇc´ıme konstanty potˇrebn´e pro v´ ypoˇcet. Pro modelov´ y v´ ypoˇcet pouˇzijeme stˇredn´ı velikost aneurysmatu, kter´emu odpov´ıd´a stˇredn´ı polomˇer rtI = 6mm. Tlouˇsˇtka stˇeny aneurysmatu je hI = 0, 15mm. Prvn´ım krokem v´ ypoˇctu pro n´asleduj´ıc´ı dvˇe varianty je urˇcen´ı objemu skoˇrepiny V . V = 4πrt2 h
(4.1)
= 4π · 62 · 0, 15 = 69, 56mm3 D´ale je potˇreba Laplacova rovnice pro v´ ypoˇcet napˇet´ı: p σm σt + = (4.2) rm rt h V naˇsem pˇr´ıpadˇe je meridi´anov´a kˇrivka kruˇznic´ı. Pro takov´ y pˇr´ıpad plat´ı, ˇze rm = rt = r. Pro v´ ypoˇcet deformace budeme potˇrebovat Young˚ uv modul pruˇznosti v tahu pro c´evu E = 300kP a[14] a Poissonovu konstantu µ = 0, 5. Tento v´ ypoˇcet bude prob´ıhat v k k cyklu, kde promˇenn´e hodnoty budou stˇredn´ı polomˇer rt , tlak p a tlouˇsˇtka stˇeny hk . D´ale plat´ı, ˇze σm = σt = σ. Provedeme u ´pravu do tvaru: rtk pk (4.3) 2hk Kde horn´ı index k znaˇc´ı ˇc´ıslo kroku v´ ypoˇctu i v n´asleduj´ıc´ıch rovnic´ıch. V pˇr´ıpadˇe, ˇze v horn´ım indexu bude i exponent, ˇc´ıslo opakov´an´ı je um´ıstˇeno do kulat´ ych z´avorek. Protoˇze v´ ypoˇcet bude prob´ıhat pˇr´ır˚ ustkovou metodou, bude nutn´ y pˇrepoˇcet ∆σ k : σk =
18
∆σ k = σ k − σ k−1
(4.4)
N´asleduje v´ ypoˇcet radi´aln´ıho posuvu ∆uk : rt k ) (∆σtk − µ∆σm E Protoˇze σt = σm = σ rovnici m˚ uˇzeme ps´at ve tvaru: uk = t rtk =
∆uk =
rtk σ k (1 − µ) E
(4.5)
(4.6)
A pˇrepoˇcet stˇredn´ıho polomˇeru rtk+1 : rtk+1 = rtk + ∆uk
(4.7)
Pro pˇrepoˇcet tlouˇsˇtky stˇeny plat´ı n´asleduj´ıc´ı u ´prava rovnice 4.1: (k)
(k+1)2 k+1
V = 4πrt h(k) = 4πrt
h
Tedy m˚ uˇzeme ps´at: (k)2
hk+1 = hk
rt
(k+1)2
(4.8)
rt1 Tyto vzorce jsou potˇreba pro n´asleduj´ıc´ı dva typy v´ ypoˇct˚ u.
4.2.1
Line´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı
Pro line´arn´ı ˇreˇsen´ı pouˇzijeme hodnotu tlaku pI = 8kP a, aby byl v´ ypoˇcet snadno porovnateln´ y s n´asleduj´ıc´ım v dalˇs´ı podkapitole. Podle rovnice 4.3 vypoˇc´ıt´ame σ I : 6·8 = 160kP a 2 · 0, 15 Pro line´arn´ı v´ ypoˇcet se obejdeme bez tohoto kroku a d´ale m´ısto ∆σ I m˚ uˇzeme poˇc´ıtat I jen s σ . Jen pro n´azornost je zde uveden tento krok. Pro nult´e opakov´an´ı zavedeme σ 0 = 0kP a a dosad´ıme do rovnice(4.4): σI =
∆σ I = 160 − 0 = 160kP a D´ale podle rovnice (4.6) z´ısk´ame posuv ∆uI : (162 − 0, 5 · 160) = 1, 6mm 300 podle (4.7):
∆uI = 0, 15 · Pˇrepoˇc´ıt´ame nov´ y polomˇer rtII
rtII = 6 + 1, 6 = 7, 6mm Fin´aln´ım krokem je pˇrepoˇcet nov´e tlouˇsˇtky aneurysmatu podle rovnice (4.8): hII = 0, 15 ·
62 = 0, 9349mm 7, 62 19
4.2.2
Neline´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı
V´ ypoˇcet bude prob´ıhat od pI = 1kP a po kroku 1kP a. Prvn´ım krokem bude v´ ypoˇcet napˇet´ı podle (4.3): σI =
6·1 = 20kP a 2 · 0, 15
Nyn´ı mus´ıme pˇrepoˇc´ıtat ∆σ I dle vzorce(4.4), kde σ 0 = 0kP a a dosad´ıme do rovnice: ∆σ I = 20 − 0 = 20kP a N´asleduje v´ ypoˇcet radi´aln´ıho posuvu ∆uI z rovnice (4.6) 6 · 20 · (1 − 0, 5) = 0, 2mm 300 D´ale pˇrepoˇc´ıt´ame nov´ y stˇredn´ı polomˇer aneurysmatu rtII podle (4.7): ∆u1 =
rtII = 6 + 0, 2 = 6, 2mm Vypoˇc´ıt´ame novou tlouˇsˇtku hII z rovnice (4.8): hII = 0, 15 ·
6 = 0, 1405mm 6, 2
Dalˇs´ı kroky probˇehnou obdobnˇe pomoc´ı tohoto algoritmu. Tabulka n´azornˇe ukazuje v´ ysledky u dalˇs´ıch opakov´an´ı. Tab. 4.1 V´ysledky neline´arn´ıho ˇreˇsen´ı sakul´arn´ıho aneurysmatu jako kulov´e skoˇrepiny Tlak σ ∆σ ∆u Stˇredn´ı Tlouˇsˇtka [kPa] [kPa] [kPa] [mm] polomˇer [mm] [mm] 1 20 20 0,2 6,2 0,1405 2 44,13 24,13 0,2494 6,449 0,1299 3 74,50 50,37 0,5417 6,991 0,1106 4 126,4 76,03 0,8857 7,877 0,08711 5 226 150 1,969 9,846 0,05576 6 530 380 6,237 16,08 0,0209 7 2694 2314 62 78,08 0,0008866 8 352200 349900 45530 46110 0, 2599 · 10−8 14 14 16 16 9 0, 7895 · 10 0, 7895 · 10 0, 6 · 10 0, 6 · 10 0, 1502 · 10−30
4.2.3
Zhodnocen´ı
Ve v´ ypoˇctech je n´azornˇe uk´az´an pˇr´ıklad ˇreˇsen´ı kulov´e skoˇrepiny pomoc´ı line´arn´ı a neline´arn´ı metody. Polomˇer aneurysmatu pro tento v´ ypoˇcet je rtI = 6mm, tlouˇsˇtka stˇeny I h = 0, 15mm. Po aplikaci tlaku 8kP a na line´arn´ı model vyˇsel posuv uI = 1, 6mm. Posuv je tedy mnohem vˇetˇs´ı neˇz tlouˇsˇtka p˚ uvodn´ıho nepˇretvoˇren´eho aneurysmatu. Line´arn´ı ˇ metoda je pro ˇreˇsen´ı nevhodn´a, nebot se zde projevuj´ı pˇredevˇs´ım velk´e posuvy a velk´a pˇretvoˇren´ı, kter´a jsou pro line´arn´ı v´ ypoˇcty nepˇr´ıpustn´a. 20
Proto je zde provedena neline´arn´ı metoda. V´ yˇcet hodnot z tabulky 4.1 pro neline´arn´ı ˇreˇsen´ı ukazuje, ˇze materi´al je neHookeovsk´ y. Mez linearity je povaˇzov´ana do jednoho procenta pˇretvoˇren´ı . Toto pravidlo je poruˇseno jiˇz pˇri prvn´ım opakov´an´ı. Nyn´ı bude proveden v´ ypoˇcet pˇr´ıpustn´eho tlaku pro zachov´an´ı linearity. Ze vzorce pro posuv (4.6) bude vyj´adˇrena σ a za dosazena hodnota pro 1%: σI =
0, 01 · 300 E = = 6kP a 1−µ 1 − 0, 5
Pot´e dosad´ıme σ I do vzorce, kter´ y z´ısk´ame upraven´ım (4.3): pmez =
2σ I h 2 · 6 · 0, 15 = = 0, 3kP a I 6 rt
Z v´ ypoˇctu vypl´ yv´a, ˇze do tlaku pmez = 0, 3kP a se neporuˇs´ı linearita.
4.3
Aorta jako v´ alcov´ a skoˇ repina a tlustostˇ enn´ a n´ adoba
Model pro tento v´ ypoˇcet bude aorta v bˇriˇsn´ı ˇca´sti. Zdrav´a aorta m´a vnitˇrn´ı polomˇer riI = 8, 5mm a tlouˇsˇtku stˇeny hI = 1, 5mm. Stˇredn´ı polomˇer tedy bude souˇctem vnitˇrn´ıho polomˇeru a poloviny v´ yˇsky: h 1, 5 = 8, 5 + = 9, 25mm (4.9) 2 2 Pro pˇrepoˇcet tlouˇsˇtky skoˇrepiny pro rotaˇcnˇe symetrickou skoˇrepinu pouˇzijeme obsah mezikruˇz´ı, kter´ y pˇri krokov´an´ı bude konstantn´ı, protoˇze axi´aln´ı posuv aorty je zamezen. rtI = riI +
S = π(ri2 − ro2 )
(4.10)
S = 2π(102 − 8, 52 ) = 87, 19mm2 V´ ypoˇcet skoˇrepiny bude proveden pomoc´ı n´asleduj´ıc´ıch rovnic. Pro meridi´anovou kˇrivku, kter´a m´a pr˚ ubˇeh pˇr´ımky plat´ı v Laplacovˇe rovnici (4.2) rm = ∞. Tud´ıˇz bude m = 0 a m˚ uˇzeme j´ı ps´at ve tvaru: zlomek σrm σt p = rt h
(4.11)
Z t´eto rovnice si vyj´adˇr´ıme a vypoˇc´ıt´ame σtk : pk rtk = k h Z rovnice pro pˇretvoˇren´ı z dostaneme napˇet´ı σz : z =
σtk
(4.12)
1 (σz − µσt ) = 0 E
(4.13)
σzk = µσtk N´asleduj´ıc´ı krok pˇrepoˇcte pˇr´ır˚ ustky napˇet´ı: 21
(4.14)
∆σt2 = σt2 − σt1
(4.15)
∆σz2 = σz2 − σz1
(4.16)
D´ale bude proveden v´ ypoˇcet radi´aln´ıho posuvu podle vzorce (4.6), kter´ y pˇrep´ıˇseme do tvaru: ∆uk = rtk
∆σtk − µ∆σzk E
(4.17)
(k+1)
Pˇrepoˇcteme nov´ y stˇredn´ı polomˇer rt podle vzorce (4.7). Pot´e vypoˇc´ıt´ame novou k ˇ tlouˇstku h podle upraven´eho vzorce pro obsah mezikruˇz´ı (4.10): S
h(k+1) =
(4.18)
(k+1)
2πrt
Po tento krok potˇrebujeme vzorce pro line´arn´ı a neline´arn´ı ˇreˇsen´ı. Pro ˇreˇsen´ı tlustostˇenn´e n´adoby bude potˇreba vzorec pro σr a σt . Index o znaˇc´ı veliˇciny pro vnˇejˇs´ı ˇca´st v´alce a i pro vnitˇrn´ı a r je promˇenn´ y polomˇer, kter´ y budeme dosazovat v z´avislosti na kter´em polomˇeru budeme napˇet´ı poˇc´ıtat: σt =
ri 2 ro 2 1 pi ri 2 − po ro 2 + (p − p ) i o ro 2 − ri 2 ro 2 − ri 2 r2
(4.19)
σr =
ri 2 ro 2 1 pi ri 2 − po ro 2 − (p − p ) i o ro 2 − ri 2 ro 2 − ri 2 r2
(4.20)
Pro tlaky pouˇzijeme pko = 0kP a, protoˇze na vnˇejˇsku aorty ˇz´adn´ y tlak nep˚ usob´ı. Tedy rovnice pˇrep´ıˇseme: (k)2
σtk
=
pki ri ( ro k)2
−
(k)2 r1
·
(k)2 (k)2 ro (k)2 (k)2 ro − ri
1 r
(4.21)
− pki ·
(k)2 (k)2 ro (k)2 (k)2 ro − ri
1 r
(4.22)
+
pki
(k)2
σrk
=
pki ri (
(k)2
ro k)2 − r1
r1
r1
Nyn´ı uvedeme vzorec pro pˇretvoˇren´ı z : 1 · [σz − µ · (σt + σr )] = 0 E Z tohoto vzorce vypoˇc´ıt´ame dalˇs´ı napˇet´ı σzk : z =
σzk = µ(σtk + σrk ) = konst.
(4.23)
(4.24)
Tento krok je nutn´ y hlavnˇe pro neline´arn´ı v´ ypoˇcet. Pro pˇr´ır˚ ustkovou metodu pˇrepoˇcteme napˇet´ı: (k−1)
∆σtk = σt 2k − σt
∆σrk = σrk − σr(k−1) 22
(4.25) (4.26)
∆σzk = σzk − σz(k−1)
(4.27)
V tomto kroku vypoˇcteme radi´aln´ı posuv ∆uki a ∆uko : r [∆σtk − µ(∆σrk + ∆σzk )] (4.28) E Pˇrepoˇcteme polomˇery rik a rok dle rovnice(4.7) a vypoˇc´ıt´ame novou tlouˇsˇtku v´alce: ∆u = r =
hk+1 = rok − rik
4.3.1
(4.29)
Line´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı aorty jako skoˇ repiny
Line´arn´ı ˇreˇsen´ı bude provedeno pro tlak p = 16kP a. Prvn´ım krokem je zjiˇstˇen´ı napˇet´ı σtI dle rovnice (4.12). σzI dle rovnice (4.14): σtI =
16 · 9, 25 = 98, 67kP a 1, 5
σzI = 0, 5 · 98, 67 = 49, 34kP a N´asleduje v´ ypoˇcet radi´aln´ıho posuvu uI dle rovnice (4.17): uI = 9, 25 ·
8, 719 · 10−2 = 2, 282mm 2π · 9, 25
Z posuvu vypoˇcteme nov´ y stˇredn´ı polomˇer rtI podle rovnice (4.7): rtI = 2, 282 + 9, 25 = 11, 53mm A zjist´ıme novou tlouˇsˇtku skoˇrepiny hI podle rovnice (4.18): hI =
4.3.2
8, 719 · 10−2 = 1, 204mm 2 · π · 11, 53
Neline´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı aorty jako skoˇ repiny
Neline´arn´ı ˇreˇsen´ı bude prob´ıhat v cyklu od tlaku pI = 1kP a po skoku 1kP a. Dle rovnice (4.12) spoˇc´ıt´ame σtI : σtI =
1 · 9, 25 = 6, 167kP a 1, 5
D´ale napˇet´ı σzI podle rovnice (4.14): σzI = 0, 5 · 6, 167 = 3, 084kP a Pˇrepoˇc´ıt´ame napˇet´ı σtI , σzI pro pˇr´ır˚ ustkovou metodu podle (4.15) a (4.16), kde σt0 = 0, σz0 = 0 ∆σt2 = 12, 72 − 6, 167 = 6, 553kP a ∆σz2 = 6, 36 − 3, 084 = 3, 276kP a 23
Vypoˇc´ıt´ame radi´aln´ı posuv uI dle rovnice (??): 6, 167 − 0, 5 · 3, 084 = 0, 1426mm 300 Pˇrepoˇc´ıt´ame nov´ y stˇredn´ı polomˇer rtI I podle (4.7): ∆uI = 9, 25 ·
rtII = 9, 25 + 0, 1426 = 9, 393mm A vypoˇc´ıt´ame novou tlouˇsˇtku podle vzorce (4.18): II
h
8, 719 · 10−2 = 1, 477mm = 2 · π · 9, 393
Dalˇs´ı opakov´an´ı bude pro tlak pII = 2kP a. Tento algoritmus poslouˇz´ı pro dalˇs´ı opakov´an´ı. Poˇc´ıt´ame aˇz do hodnoty systolick´eho tlaku 16kP a. Tabulka uv´ad´ı vypoˇc´ıtan´e hodnoty. Tab. 4.2 V´ysledky Tlak σt [kPa] [kPa] 1 6,167 2 12,72 3 19,7 4 27,19 5 35,29 6 44,1 7 53,71 8 64,4 9 76,35 10 89,94 11 105,7 12 124,6 13 148 14 178,6 15 222 16 290,8
4.3.3
neline´arn´ıho ˇreˇsen´ı aorty jako v´alcov´e skoˇrepiny ∆σt σz ∆σz ∆u Stˇredn´ı Tlouˇsˇtka [kPa] [kPa] [kPa] [mm] polomˇer [mm] [mm] 6,167 3,084 3,084 0,1426 9,393 1,477 6,553 6,36 3,276 0,1539 9,547 1,454 6,98 9,85 3,49 0,1666 9,714 1,429 7,49 13,6 3,75 0,1818 9,896 1,402 8,1 17,64 4,04 0,2006 10,1 1,374 8,81 22,05 4,41 0,2224 10,32 1,345 9,61 26,86 4,81 0,2479 10,57 1,313 10,69 32,2 5,34 0,2826 10,85 1,279 11,95 38,18 5,98 0,3241 11,17 1,242 13,59 44,97 6,79 0,3797 11,55 1,201 15,76 52,85 7,88 0,455 12 1,156 18,9 62,3 9,45 0,5673 12,57 1,104 23,4 74 11,7 0,7353 13,31 1,043 30,6 89,3 15,3 1,018 14,33 0,9684 43,4 111 21,7 1,555 15,88 0,8738 68,8 145,4 34,4 2,731 18,61 0,7457
Line´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı aorty jako tlustostˇ enn´ e n´ adoby
Pro line´arn´ı ˇreˇsen´ı aplikujeme na model aorty vnitˇrn´ı tlak pi = 16kP a pro srovn´an´ı s neline´arn´ı metodou. N´aslednˇe bude vypoˇcteno napˇet´ı σt podle vzorce (4.21). Index i znaˇc´ı nitro a index o znaˇc´ı vnˇejˇs´ı stranu n´adoby: σtIi =
16 · 8, 52 102 · 8, 52 1 + 16 · = 99, 32kP a 102 − 8, 52 102 − 8, 52 8, 52
σtIo =
16 · 8, 52 102 · 8, 52 1 + 16 · = 83, 32kP a 102 − 8, 52 102 − 8, 52 102 24
Napˇet´ı σriI a σroI zavedeme jako podm´ınky: σriI = −pi = −16kP a σroI = −po = 0kP a uˇrezu konstatn´ı. M˚ uˇzeme tedy ps´at dle Dalˇs´ı napˇet´ı v ose z σzI bude po cel´em pr˚ rovnice(4.24): σzI = 0, 5 · (99, 32 − 1) = 0, 5 · (83, 32 − 0) = 41, 66kP a Jsou spoˇcteny vˇsechny sloˇzky napˇet´ı. Nyn´ı dosad´ıme do vzorce (4.28) pro posuv uIi a uIo : uIi =
8, 5 · (99, 32 − 0, 5 · (−16 + 41, 66)2, 45mm 300
10 · (83, 32 − 0, 5 · (0 + 41, 66) = 2, 083mm 300 Po pˇriˇcten´ı posuv˚ u k p˚ uvodn´ım polomˇer˚ um podle rovnice (4.7) dostaneme nov´e: uIo =
riII = 8, 5 + 2, 45 = 10, 95mm roII = 10 + 2, 083 = 12, 083mm A dosazen´ım do rovnice (4.29) dostaneme novou tlouˇsˇtku hII : hII = 12, 083 − 10, 95 = 1, 133mm
4.3.4
Neline´ arn´ı ˇ reˇ sen´ı aorty jako tlustostˇ enn´ e n´ adoby
V´ ypoˇcet zapoˇcne na vnitˇrn´ım tlaku pi = 1kP a. Vypoˇcteme napˇet´ı σtI na vnitˇrn´ım i vnˇejˇs´ım polomˇeru n´adoby podle rovnice (4.21). σtIi
1 · 8, 52 102 · 8, 52 1 +1· 2 = 6, 28kP a = 2 10 − 8, 52 10 − 8, 52 8, 52
σtIo =
1 · 8, 52 102 · 8, 52 1 + 1 · = 5, 28kP a 102 − 8, 52 102 − 8, 52 102
Napˇet´ı σriI a σroI urˇc´ıme jako okrajov´e podm´ınky: σriI = −pi = −1kP a σroI = −po = 0kP a Napˇet´ı σzI je po pr˚ uˇrezu konstatn´ı. Podle rovnice (4.24) p´ıˇseme: σzI = 0, 5 · (6, 28 − 1) = 0, 5 · (5, 28 − 0) = 26, 04kP a 25
Nyn´ı provedeme posun souˇradnicov´eho syst´emu do nov´e v´ ychoz´ı pozice pro nov´e hodnoty pomoc´ı v´ ypoˇctu ∆σ vˇsech napˇet´ı podle (4.25), (4.27), (4.27): ∆σtiI = 12, 8 − 6, 28 = 6, 592kP a I ∆σto = 10, 8 − 5, 28 = 5, 592kP a
∆σzI = 5, 4 − 2, 604 = 2, 796kP a I = −2 − (−1) = −1kP a ∆σri
Posuv urˇc´ıme z rovnice(4.28): ∆uIi =
8, 5 · (6, 208 − 0, 5 · (−1 + 26, 04) = 0, 1532mm 300
10 · (5, 208 − 0, 5 · (0 + 26, 04) = 0, 1302mm 300 Spoˇc´ıt´ame nov´e polomˇery podle rovnice (4.7): ∆uIo =
riII = 8, 5 + 0, 1532 = 8, 653mm roII = 10 + 0, 1302 = 10, 13mm Pouˇzit´ım (4.29) dostaneme novou tlouˇsˇtku hII : hII = 10, 1302 − 8, 6532 = 1, 477mm A pokraˇcujeme v opakov´an´ı podle uveden´eho algoritmu. Tabulka zn´azorˇ nuje souhrn vypoˇcten´ ych hodnot do p = 16kP a.
26
Tab. 4.3 V´ysledky Tlak ∆σti [kPa] [kPa] 1 6,208 2 6,592 3 7 4 7,54 5 8,07 6 8,44 7 9,13 8 10,12 9 10,23 10 11,41 11 11,8 12 13,46 13 15,2 14 15,7 15 18,5 16 20
4.3.5
neline´arn´ıho ˇreˇsen´ı aorty jako tlustostˇenn´e n´adoby ∆σto ∆σzi ∆ui ∆uo ri ro Tlouˇsˇtka [kPa] [kPa] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] 5,208 2,604 0,1532 0,1302 8,653 10,13 1,477 5,592 2,796 0,1642 0,1416 8,817 10,27 1,453 6 3 0,1763 0,154 8,993 10,42 1,427 6,54 3,27 0,192 0,1704 9,185 10,59 1,405 7,07 3,53 0,2084 0,1873 9,393 10,78 1,387 7,44 3,72 0,2217 0,2005 9,615 10,98 1,365 8,13 4,07 0,2434 0,2231 9,858 11,2 1,342 9,12 4,56 0,2741 0,2553 10,13 11,46 1,33 9,23 4,61 0,2845 0,2645 10,41 11,72 1,31 10,42 5,21 0,3229 0,3051 10,73 12,03 1,3 10,79 5,4 0,3434 0,3246 11,07 12,35 1,28 12,46 6,23 0,4 0,3847 11,47 12,73 1,26 14,2 7,1 0,4645 0,4519 11,93 13,18 1,25 14,7 7,35 0,4979 0,4841 12,43 13,66 1,23 17,5 8,75 0,6057 0,5974 13,04 14,26 1,22 19 9,5 0,6847 0,6773 13,72 14,94 1,22
Zhodnocen´ı
Pro line´arn´ı ˇreˇsen´ı hodnoty napˇet´ı σtI = 98, 67kP a v´alcov´e vyˇsly t´emˇeˇr shodnˇe jako napˇet´ı I σtiI = 99, 32kP a a σto = 83, 32kP a tlustostˇenn´e n´adoby, kde pro skoˇrepinu m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze napˇet´ı σt je bran´e pro stˇredn´ı polomˇer. Ovˇsem s pˇrihl´ednut´ım na posuvy u skoˇrepiny – uI = 2, 282mm a tlustostˇenn´e n´adoby – uIi = 2, 45 a uIo = 2, 083 dostaneme opˇet velk´e posuvy a pˇretvoˇren´ı vˇetˇs´ı neˇz 1%, tud´ıˇz je line´arn´ı v´ ypoˇcet nepouˇziteln´ y. U neline´arn´ıch v´ ypoˇct˚ u aorty jako v´alcov´e skoˇrepiny byly hodnoty vypoˇc´ıt´av´any na z´akladˇe podm´ınky zachov´an´ı objemu. Pˇri podrobnˇejˇs´ım zkoum´an´ı tabulky 4.2 m˚ uˇzeme ˇr´ıct, ˇze v´ ypoˇcet se chov´a line´arnˇe do tlaku 8kP a. Kdyˇz tabulky 4.2 a 4.3 porovn´ame, zjist´ıme ˇze do tˇechto hodnot maj´ı pomˇernˇe dobrou shodu. Jelikoˇz byl neline´arn´ı v´ ypoˇcet ˇ tlouˇstky stˇeny u aorty jako tlustostˇenn´e n´adoby proveden pomoc´ı rozd´ılu posuv˚ u na vnitˇrn´ım a vnˇejˇs´ım polomˇeru, bude proveden v´ ypoˇcet, zda byla zachovan´a podm´ınka konstantn´ıho obsahu pomoc´ı pˇrepoˇctu obsahu v jednotliv´ ych kroc´ıch dle vzorce (4.10) upraven´eho do tvaru, kde k je ˇc´ıslo opakov´an´ı: (k)2
S k = π(ri
− ro(k)2 )
(4.30)
N´asleduj´ıc´ı tabulka ukazuje v´ yˇcet obsah˚ u pˇri jednotliv´ ych opakov´an´ı. Tab. 4.4 Hodnoty pˇrepoˇc´ıtan´ych obsah˚ u bˇehem kroku v´ypoˇctu Tlak [kP a] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obsah [mm2 ] 87,19 87,13 87,22 87,13 87,16 87,88 88,45 88,67 90,18 Tlak [kP a] 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Obsah [mm2 ] 88,67 90,18 91,12 93 94,26 95,83 98,66 100,9 104,6
27
Na z´akladˇe anal´ yzy v´ ysledk˚ u se dostaneme k z´avˇeru, ˇze podm´ınka zachov´an´ı hmotnosti bude poruˇsena tˇeˇz pˇri tlaku 8kP a. Z tohoto d˚ uvodu pˇredpokl´ad´ame, ˇze v´ ypoˇcet aorty jako skoˇrepiny je smˇerodatnˇejˇs´ı.
28
5
Reˇ serˇ se pˇ r´ıstupov´ ych metod v´ ypoˇ ctov´ eho modelov´ ani
5.1
Inverzn´ı metoda napˇ eˇtov´ e anal´ yzy mozkov´ ych v´ ydut´ı
Tato podkapitola ˇcerp´a z pr´ace viz. [23]. Zab´ yv´a se predikac´ı napˇet´ı u mozkov´ ych v´ ydut´ı. Je zaloˇzena na inverzn´ı formulaci elastostatick´e rovnov´ahy. Jako vstupn´ı hodnoty jsou br´any deformaˇcn´ı konfigurace a odpov´ıdaj´ıc´ı tlak. Z toho je predikov´ano napˇet´ı v dan´em deformovan´em stavu. Tato metoda je pozoruhodn´a t´ım, ˇze dok´aˇze bez pˇresn´e znalosti elastick´ ych vlastnost´ı stˇeny urˇcit napˇet´ı. ´ Ukol ˇreˇsit mechanick´e probl´emy mozkov´ ych v´ ydut´ı je st´ale velkou v´ yzvou, protoˇze st´ale nen´ı dostatek informac´ı pro pˇresn´e pevnostn´ı v´ ypoˇcty. Zvl´aˇstˇe pokud jsou rozd´ıly mezi jednotliv´ ymi pacienty, kaˇzd´ y m´a specifick´e mechanick´e vlastnosti tk´an´ı, kter´e dosud nelze analyzovat jinak neˇz invazivnˇe. Mimo jin´e, v´ ychoz´ı konfiguraci (myˇsleno bez napˇet´ı) mozkov´ ych v´ ydut´ı nem˚ uˇzeme z´ıskat z obr´azk˚ u in vivo1 , protoˇze aneurysma je v norm´aln´ıch podm´ınk´ach vˇzdy pod tlakem. Tato metoda m˚ uˇze vyˇreˇsit pr´avˇe nˇekter´e z tˇechto probl´em˚ u pr´avˇe inverzn´ım pˇr´ıstupem, protoˇze jako vstup je zde pouˇzita deformovan´a konfigurace. V´ ychoz´ı stav aneurysmatu ˇ vˇsak m˚ uˇze m´ıt v´ıcen´asobn´e beznapˇetov´e stavy. Tato metoda vˇsak zde nen´ı proto, aby naˇsla v´ ychoz´ı stav, ale pro zjiˇstˇen´ı napˇet´ı v dan´em tlakov´em z´atˇeˇzov´em stavu pomoc´ı inverzn´ıho poˇc´ıt´an´ı. V t´eto pr´aci jsou uk´az´any formulace koneˇcn´ ych prvk˚ u pro inverzn´ı metodu.
5.2
Neline´ arn´ı anizotropick´ a napˇ eˇtov´ a anal´ yza anatomicky re´ aln´ e mozkov´ e v´ ydutˇ e
Tato podkapitola ˇcerp´a z ˇcl´anku[24]. Pomoc´ı CTA byli zrekonstruov´any tˇr´ıdimenzion´aln´ı modely sakul´arn´ıch aneurysmat od 27 pacient˚ u (18 bez ruptury a 9 s rupturou). Stˇena aneurysmatu byla vymodelov´ana pomoci neline´arn´ıho, anizotropick´eho, hyperelastick´eho modelu materi´alu (typu Fung). Orientace u ´ˇcinn´ ych materi´alov´ ych vl´aken je podle pˇredpokladu zarovn´ana k z´akladn´ımu zakˇriven´ı povrchu. Statick´a deformace anerysmatu byla simulov´ana za st´al´e tlouˇsˇtce stˇeny anerysmatu a vnitˇrn´ıho tlaku 100 mm Hg (13, 4kP a). Numerick´a anal´ yza byla ovˇeˇrena porovn´an´ım s v´ ysledky v literatur´ach. Rovinn´e napjatosti u model˚ u jednotliv´ ych pacient˚ u ve stˇenˇe aneurysmatu pod´el smˇer˚ u vyztuˇzen´ ych a nevyztuˇzen´ ych vl´aken uk´azaly znateln´e m´ıstn´ı odchylky v˚ uˇci p˚ uvodn´ımu napˇet´ı, kter´e bylo vyˇsˇs´ı. Maxim´aln´ı napˇet´ı v prostoru bylo v rozmez´ı 3kP a u mal´eho aneurysmatu a aˇz 10, 6kP a u gigantick´eho. Vzorky distribuce pˇretvoˇren´ı, napˇet´ı a povrchu zakˇriven´ı se uk´azaly jako podobn´e. Citlivostn´ı anal´ yza prok´azala, ˇze vypoˇc´ıtan´e napˇet´ı je nez´avisl´e na vytvoˇren´em ”meshy” a m´alo citliv´a na m´ırn´e odchylky v modelov´ ych parametrech. D´ale uk´azala krit´erium zaloˇzen´e na zakˇriven´ı pro vl´akna, kter´e maj´ı tendenci minimalizovat celkovou elastickou energii 1
za ˇziva
29
napˇet´ı ve stˇenˇe anerysmatu. Pˇrestoˇze tato studie byla provedena jen na nˇekolika jedinc´ıch, nebyly zde ˇz´adnˇe znateln´e rozd´ıly v hodnot´ach prostorov´ ych maxim´aln´ıch napˇet´ı a pˇretvoˇren´ı mezi skupinou s praskl´ ym a nepraskl´ ym aneurysmatem. Nicm´enˇe pomˇer mezi zat´ıˇzen´ım ve smˇerech vyztuˇzen´ ych a nevyztuˇzen´ ych vl´aken byl v´ yraznˇejˇs´ı u praskl´ ych aneurysmat. Tato metoda m˚ uˇze b´ yt vyuˇzita pro pˇresnˇejˇs´ı urˇcen´ı pˇretvoˇren´ı a napˇet´ı, neˇz u dˇr´ıvˇejˇs´ıch metod a m˚ uˇze usnadnit dalˇs´ı napˇeˇtov´e studie.
5.3
Stanoven´ı napˇ et´ı ve stˇ enˇ e aneurysmatu mozkov´ e art´ erie numerickou simulac´ı
Tato podkapitola ˇcerp´a z pr´ace [25]. Spoˇc´ıv´a ve v´ yvoji v´ ypoˇctov´eho modelu pro simulaci interakce kapaliny a struktury mozkov´eho aneurysmatu specializovan´eho na geometrii l´eze u urˇcit´eho pacienta se zamˇeˇren´ım na napˇet´ı ve stˇenˇe. Obrazov´a data byla poˇr´ızena od ˇsedes´ati osmi let´e pacientky s nerupturovan´ ym aneurysmatem v arteria cerebri media na CT-angiografii pomoc´ı kontrastn´ı l´atky. Byla vyuˇzita metoda ”Vascular Pipeline”. Je to sekvence procedur, kter´a umoˇzn ˇuje pˇrev´est obrazov´a data na simulaci v tˇechto ˇctyˇrech hlavn´ıch kroc´ıch: 1. Preprocessing – vylepˇsen´ı kvality obrazov´ ych dat a segmentace 2. Konstrukce povrchov´eho modelu a z´ısk´an´ı arteri´aln´ıch cest 3. Anal´ yza a konstrukce pevn´e ˇca´sti pomoc´ı NURBS 4. Anal´ yza interakce kapaliny a struktury aneurysmatu Nejdˇr´ıve se 16-bitov´a data z CT-angiografie pˇrevedou do open-source software ImageJ a pˇrevzorkuj´ı se do 8-bitov´eho RAW obrazov´eho form´atu o velikosti 256x256xN, kde N v tomto pˇr´ıpadˇe znaˇc´ı poˇcet obraz˚ u z´ıskan´ ych v osov´em smˇeru. Pot´e se tato z´ıskan´a objemov´a data naˇctou v softwaru CustusX, kde se renderuj´ı. CustusX je software pro pl´anov´an´ı a navigaci u obrazovˇe nav´adˇen´e operace. Obsahuje modul pro segmentaci a 3D generaci povrchu. Aneurysma se identifikuje a poˇca´tek segmentace se urˇc´ı na stˇred. Urˇc´ı se horn´ı a doln´ı meze pro algoritmus r˚ ustu aneurysmatu. M´ısto, kter´e podrobujeme anal´ yze obsahuje strukturu aneurysmatu spolu s napojen´ ymi c´evami. 3D povrch rozˇclenˇen´e struktury aneurysmatu je definov´an pomoc´ı segmentovan´eho objemu, kter´ y projde procedurou ”Marching Cubes”. Pot´e se povrch uloˇz´ı do STL form´atu, kter´ y je vhodn´ y pro vytvoˇren´ı geometrick´eho modelu na anal´ yzu. Obr´azek 5.2 ukazuje n´azorn´ y posuv stˇeny pˇri diastole a systole. Z obr´azku vypl´ıv´a, ˇze pˇri dynamick´e anal´ yze nelze zanedb´avat posuv stˇeny. Na dalˇs´ım obr´azku 5.3 je vidˇet velikost posuvu a napˇet´ı v ˇcase 0, 6s, ve kter´em byla pr´avˇe systola a nastal vrchol hodnot. Posuv je pˇribliˇznˇe tˇrikr´at vˇetˇs´ı, neˇz je tlouˇsˇtka stˇeny aneurysmatu. Stˇredisko nejvˇetˇs´ıho posuvu se pˇri dynamick´e simulaci nezmˇenilo a korespondovalo s m´ıstem s nejvˇetˇs´ım napˇet´ım, kter´e bylo pˇr´ımo nad vtokovou rovinou.
30
Obr´azek 5.1: V´ ypoˇctov´ y model aneurysmatu u specifick´eho pacienta na arteria cerebri media zn´azorˇ nuje geometrii a okrajov´e podm´ınky [25].
Obr´azek 5.2: Posuv stˇeny aneurysmatu pˇri systole a diastole [25]. Na posledn´ım obr´azku 5.5 je zn´azornˇen pohyb krve v aneurysmatu bˇehem cyklu srdce. Rychlost krve je nejvˇetˇs´ı pobl´ıˇz krˇcku aneurysmatu a uvnitˇr pod´el stˇeny. Uvnitˇr aneurysmatu prob´ıh´a recirkulace2 . Reynoldsovo ˇc´ıslo nebylo dosti velk´e, aby nastalo turbulentn´ı proudˇen´ı, ale tok byl nest´al´ y a dosti komplexn´ı. Tato pr´ace ukazuje v´ yvoj v´ ypoˇctov´eho modelu pacienta s elastick´ ymi stˇenami pro simulaci interakce krevn´ıho toku a c´evn´ıch stˇen v mozkov´ ych arteri´aln´ıch aneurysmatech. Simulace odhalila oblasti, kter´e jsou nejv´ıce vystaveny vysok´emu napˇet´ı a posuvu. V tˇechto oblastech aneurysma nejˇcastˇeji projde rupturou. Tato studie m˚ uˇze pomoci vyvinout metodu pro lepˇs´ı predikaci ruptury u individu´aln´ıch pacient˚ u.
5.3.1
Modelov´ an´ı pomoc´ı NURBS
Neuniformn´ı racion´aln´ı B-spline kˇrivky. Plochy modelovan´e pomoc´ı NURBS jsou funkce dvou parametr˚ u zobrazuj´ıc´ı povrch v 3D prostoru. Jeho tvar je pak urˇcen kontroln´ımi ˇ body. Nab´ız´ı vysokou flexibilitu a pˇresnost u analytick´ ych i voln´ ych tvar˚ u. Casto se vyuˇz´ıv´a v CAD a CAM syst´emech[26]. 2
v´ıcen´ asobn´ y uzavˇren´ y obˇeh
31
Obr´azek 5.3: Posuv stˇeny aneurysmatu pˇri systole a diastole [25].
Obr´azek 5.4: Zn´azornˇen´ı proudˇen´ı krve[25].
Obr´azek 5.5: Uk´azka NURBS modelov´an´ı[27].
32
5.3.2
Modelov´ an´ı Marching Cubes
Je algoritmus, kter´ y pomoc´ı troj´ uheln´ıkov´e mˇr´ıˇzky o stejn´e hustotˇe, modeluje 3D povrch. Nejˇcastˇeji se pouˇz´ıv´a pro medick´e aplikace. Data pro tento algoritmus mohou b´ yt v´ ystupem z CT, magnetick´e rezonance a jin´ ych zobrazovac´ıch metod[28].
33
6
Z´ avˇ er
Tato bakal´aˇrsk´a pr´ace je shrnut´ım informac´ı o kardiovaskul´arn´ı soustavˇe a mozkov´ ych v´ ydut´ıch. N´asleduje aplikace poznatk˚ u pruˇznosti a pevnosti na model sakul´arn´ıho mozkov´eho aneurysmatu a aorty, na kter´em bylo provedeno vyhodnocen´ı v´ ysledk˚ u. Posledn´ı kapitola ukazuje reˇserˇsi nˇekolika prac´ı, zab´ yvaj´ıc´ıch se v´ ypoˇctov´ ym modelov´an´ım mozkov´ ych aneurysmat a zlepˇsen´ım moˇznost´ı predikace jejich ruptury. Ruptura u mozkov´ ych v´ ydut´ı znamen´a ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u trval´e neurologick´e poˇskozen´ı nebo smrt. Mozkov´e aneurysma se vˇsak jen v m´alo pˇr´ıpadech diagnostikuje na z´akladˇe ˇ eji se objevuje aˇz po prodˇel´an´ı ruptury nebo pˇri vyˇsetˇren´ı jin´ pˇr´ıznak˚ u. Castˇ ych nemoc´ı. Pokud je aneurysma odhaleno, spr´avn´a predikace je nutn´a pro u ´spˇeˇsnost l´eˇcby. Biomechanika v tomto pˇr´ıpadˇe hraje nepostradatelnou roli. D´ıky v´ ypoˇctov´emu modelov´an´ı je moˇzno sestavit model aneurysmatu a m˚ uˇzeme snadnˇeji porozumˇet jeho chov´an´ı a urˇcit dokonaleji smˇer, kter´ ym se bude l´eˇcba nebo operace uch´azet. V´ ypoˇcet, kter´ y byl uveden, ukazuje chov´an´ı materi´alu c´evy jako neline´arn´ıho a zn´azorˇ nuje, do jak´e hodnoty tlaku se c´eva postiˇzen´a aneurysmatem chov´a line´arnˇe. D´ale zn´azorˇ nuje pˇr´ır˚ ustkov´ y v´ ypoˇcet obdobnou cestou, jakou jej prov´ad´ı modern´ı v´ ypoˇctov´e programy. V z´avˇeru v´ ypoˇctu je provedeno vyhodnocen´ı hodnot. Prvn´ı pr´ace [23] pojedn´av´a o moˇznosti napˇeˇtov´e anal´ yzy pomoc´ı inverzn´ıho pˇr´ıstupu. Tato metoda je bezpochyby revoluˇcn´ı neboˇt vych´az´ı z deformovan´e konfigurace aneurysmatu. D´ıky tomuto nen´ı potˇreba zn´at elastick´e vlastnosti materi´alu. Druh´a reˇserˇse [24] pojedn´av´a o anizotropick´e napˇeˇtov´e anal´ yze aneurysmatu, kter´e bylo vymodelov´ano na z´akladˇe 27 vzork˚ u od re´aln´ ych pacient˚ u. Tato anal´ yza uk´azala urˇcit´e z´akony vl´aken. D´ale zde byly porovn´av´any hodnoty napˇet´ı u jednotliv´ ych pacient˚ u. V´ yzkum uk´azal, ˇze maxim´aln´ı napˇet´ı nem´a mezi vzorky velk´e odchylky. Dalˇs´ı studie [25] ukazuje jin´ y pohled na vytvoˇren´ı modelu pro stanoven´ı napˇet´ı aneurysmatu. Model je vytvoˇren na z´akladˇe re´aln´eho pacienta pomoc´ı CT-angiografie. Tato technologie umoˇzn ˇuje nasn´ımkov´an´ı jednotliv´ ych ˇrez˚ u mozku a pˇred´an´ı tˇechto dat do poˇc´ıtaˇce. Zde jsou pomoc´ı jednotliv´ ych procedur data vyhodnocena. Z tˇechto dat je vytvoˇren 3D model aneurysmatu vhodn´eho pro napˇeˇtovou anal´ yzu.
34
Bibliography [1]
Moje krev [online]. 2009 [cit. 2010-01-02]. Dostupn´e z WWW:
.
[2]
MUDr. Zbynˇek Mlˇcoch. MUDr. Zbynˇek Mlˇcoch[online]. 2009 [cit. 2010-03-08]. Lidsk´e srdce, srdce ˇclovˇeka - obr´azky, anatomie, popis funkce, fyziologie. Dostupn´e z WWW:
.
[3]
Naˇ nka, Ondˇrej. C´evy hlavy a krku. C´evy hrudn´ıku, bˇricha a p´anve. Port´aln´ı obˇeh. Portokav´aln´ı anastomosy. [online]. 2009 [cit. 2010-03-08]. Dostupn´ y z WWW: .
[4]
Brain Aneurysm Resources [online]. 2010 [cit. 2010-03-02]. Dostupn´e z WWW: .
[5]
Vitalion: Aneurysma a disekce [online]. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupn´e z WWW: .
[6]
FERKO, Alexander; KRAJINA, Anton´ın. Arteri´aln´ı aneuryzmata: Z´aklady endovaskul´arn´ı a chirurgick´e l´eˇcby. Hradec Kr´alov´e : ATD, 1999. 166 s.
[7]
www.brain-aneurysm.com [online]. 2005 [cit. 2010-05-08]. Dostupn´e z WWW: .
[8]
L BRISMAN, MD, Jonathan. Cerebral Aneurysm [online]. 2009 [cit. 2010-05-08]. Dostupn´e z WWW: .
[9]
S.E. Smith. What Is a Fusiform Aneurysm? 2003 [cit. 2010-05-08]. [online]. Dostupn´e z WWW: .
[10]
Brenda ScottOnline. What Is a Saccular Aneurysm? 2003 [cit. 2010-04-03]. [online] Dostupn´e z WWW: .
[11]
FreeMD [online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. Mycotic Aneurysm Types. Dostupn´e z WWW: .
35
[12]
Kidney International [online]. 2009 [cit. 2010-02-03]. Dostupn´e z WWW: .
[13]
FreeMD [online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. Mycotic Aneurysm Types. Dostupn´e z WWW: .
[14]
doc. Ing. Jiˇr´ı Burˇsa, Ph.D. S tudijn´ı opory k pˇredmˇetu BIOMECHANIKA III
[15]
C´evy - Obecn´y pˇrehled [online]. 2009 [cit. 2009-12-20]. Dostupn´e z WWW: .
[16]
Health and Fitness [online]. 2008 [cit. 2010-03-03]. Aneurysm. Dostupn´e z WWW: .
[17]
FreeMD [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Atherosclerosis Definition. Dostupn´e z WWW: .
[18]
Anamn´eza [online]. 2010 [cit. 2010-02-05]. Homeost´aza. Dostupn´e z WWW: .
[19]
Medcyclopaedia[online]. 2010 [cit. 2010-01-02]. Oncotic Aneurysm. Dostupn´e z WWW: .
[20]
LARSON, M.D., Paul S. , et al. Medscape [online]. 2000 [cit. 2010-05-01]. Traumatic Intracranial Aneurysms. Dostupn´e z WWW: .
[21]
@neurIST [online]. 2009 [cit. 2010-03-05]. Dostupn´e z WWW: .
[22]
Patient-Specific Simulation to Improve Understanding of Cerebral Aneurysms[online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. Dostupn´e z WWW: .
[23]
LU, Jia ; ZHOU, Xianlian ; L. RAGHAVAN, Madhavan. SpringerLink Jia Lu, Xianlian Zhou, Madhavan L. Raghavan: Inverse method of stress analysis for cerebral aneurysms.[online]. 2007 [cit. 2010-05-09]. Inverse method of stress analysis for cerebral aneurysms. 36
Dostupn´e z WWW: . [24]
B, Ma, et al. PubMed [online]. 2007 [cit. 2010-02-09]. Nonlinear anisotropic stress analysis of anatomically realistic cerebral aneurysms. Dostupn´e z WWW: .
[25]
ISAKSEN, MD, Jorgen Gjernes, et al. Stroke [online]. 2008 [cit. 2010-05-09]. Determination of Wall Tension in Cerebral Artery Aneurysms by Numerical Simulation. Dostupn´e z WWW: .
[26]
Rhinoceros [online]. 2007 [cit. 2010-04-06]. Dostupn´e z WWW: .
[27]
CADauno [online]. 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupn´e z WWW: .
[28]
Marching cubes: A high resolution 3D surface construction algorithm [online]. 1987 [cit. 2010-05-09]. Dostupn´e z WWW: .
37
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a oznaˇ cen´ı Seznam pouˇ zit´ ych zkratek Zkratka VUT CT 2D 3D SAK ADPKD AVM FMD SLE CTA CAD CAM
V´ yznam Vysok´e uˇcen´ı technick´e Computed tomography; poˇcitaˇcov´a tomografie Dvourozmˇern´ y Tˇr´ırozmˇern´ y Subarachnoid´aln´ı krv´acen´ı Autosomal Dominant Polycystic Kidney Disease Arterio-Venous Malformation Fibromuskul´arn´ı displazie Syst´emov´ y lupus erythematodes Computed tomography-angiography; poˇcitaˇcov´a tomografie angiografie Computer Aided Design - poˇc´ıtaˇcem podporovan´e navrhov´an´ı Computer Aided Manufacturing - poˇc´ıtaˇcem podporovan´a v´ yroba
Seznam pouˇ zit´ ych veliˇ cin Veliˇ cina V S rt rm ri ro σm σt σz σr σri σro σti σto σ ∆σ p h E µ u ui uo ∆u
V´ yznam [m3 ]Objem [m2 ]Obsah [m]Stˇredn´ı polomˇer [m]Meridi´anov´ y polomˇer [m]Vnitˇrn´ı polomˇer [m]Vnˇejˇs´ı polomˇer [Pa]Meridi´anov´e napˇet´ı [Pa]Teˇcn´e napˇet´ı [Pa]Napˇet´ı v z-souˇradnici [Pa]Radi´aln´ı napˇet´ı [Pa]Radi´aln´ı napˇet´ı na vnitˇrn´ım polomˇeru [Pa]Radi´aln´ı napˇet´ı na vnˇejˇs´ım polomˇeru [Pa]Teˇcn´e napˇet´ı na vnitˇrn´ım polomˇeru [Pa]Teˇcn´e napˇet´ı na vnˇejˇs´ım polomˇeru [Pa]Napˇet´ı [Pa]Rozd´ıl dan´eho napˇet´ı podle indexu [Pa]Tlak [m]Tlouˇsˇtka stˇeny [kPa]Young˚ uv modul pruˇznosti v tahu [-]Poissonova konstanta [m]Posuv [m]Posuv na vnitˇrn´ım polomˇeru [m]Posuv na vnˇejˇs´ım polomˇeru [mm]Rozd´ıl posuv˚ u [-]Pomˇern´e d´elkov´e pˇretvoˇren´ı 38