Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013
Bc. Tereza Grigarová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: finance
Daňová optimalizace s využitím daňových rájů na příkladu konkrétní společnosti v Hongkongu
Autor diplomové práce: Bc. Tereza Grigarová Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D. Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Daňová optimalizace s využitím daňových rájů na příkladu konkrétní společnosti v Hongkongu“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne podpis
Poděkování: Tímto bych rád poděkovala vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a připomínky při vypracování mé diplomové. Dále bych ráda poděkovala finančnímu řediteli společnosti za poskytnutí interních materiálnu, předané zkušenosti v oblasti podnikání firmy a za konzultace a rady v oblasti mezinárodního daňového plánování, které daly základ mé diplomové práci.
Anotace Mezinárodní daňové plánování se stává fenoménem posledních let. Čím dál více firem se snaží optimalizovat svoji daňovou povinnost a jednou z možností je právě využití daňově výhodných území, tzv. daňových rájů.
Diplomová práce ukazuje na příkladu konkrétní
společnosti, která expandovala na území Hongkongu, jak lze díky mezinárodnímu daňovému plánování dosáhnout daňové úspory a zvýšit tak čistý zisk firmy. Práce je členěna do čtyř kapitol, přičemž první z nich se zabývá teoretickými aspekty daňových rájů a mezinárodního daňového plánování. Druhá kapitola charakterizuje území Hongkongu se zaměřením na podnikatelské prostředí a daňový systém. Třetí kapitola popisuje konkrétní společnost, její činnost a finanční ukazatele a věnuje se expanzi firmy do Hongkongu. Čtvrtá, stěžejní část práce, pak vysvětluje princip daňového plánování mezi českou a hongkongskou společností a na základě analýzy navrhuje, jakým způsobem může firma dosáhnout maximálního zisku díky přesunu části svých zisků do Hongkongu, kde tyto zisky nepodléhají zdanění.
Klíčová slova Hongkong, daňová optimalizace, mezinárodní daňové plánování, daňové ráje, analýza
Annotation International tax planning belongs to a phenomena of recent years. Companies strive to maximize their profits and to cut costs, including their tax burden. One option is to use tax planning schemes involving tax havens to avoid their tax obligations. This diploma thesis demonstrates the example of a particular company which expanded to Hong Kong, and how to increase net profit due to international tax planning. The thesis is divided into four chapters. The first one deals with the theoretical aspects of tax havens and international tax planning. The second part characterizes the territory of Hong Kong focusing on the business environment and tax system. The third section describes the specifics of the company, its business and finance indicators. Particular attention is given to the expansion to Hong Kong. The fourth, the practical part, explains the principles of tax planning between Czech and Hong Kong companies, including an analysis of the tax planning options. Based on the analytic results, specific steps are recommended for how the company can achieve maximum profit by moving the majority of its revenue to Hong Kong. Key words Hong Kong, tax optimization, international tax planning, tax havens, analysis
Obsah
Úvod...................................................................................................................................... 1 1. Mezinárodní daňové plánování a daňové ráje ................................................................ 3 1.1 Definice a základní pojmy........................................................................................ 3 1.1.2
Offshore versus onshore .................................................................................. 4
1.1.3
Základní rysy offshore oblastí ........................................................................... 5
1.2
Historie a vývoj mezinárodního daňového plánování .............................................. 7
1.3
Zneužití daňových rájů ............................................................................................ 8
1.3.1 1.4
Boje proti daňovým únikům a praní špinavých peněz ....................................... 8
Využití daňových rájů .............................................................................................10
1.4.1 Mezinárodní obchod .............................................................................................11 1.4.2 Poskytování služeb (zejména poradenských) .......................................................11 1.4.3 Investování ze zahraničí .......................................................................................11 1.4.4 Financování společností .......................................................................................11 1.4.5 Příjmy z duševního vlastnictví...............................................................................12 1.4.6 Holdingové struktury a transferové ceny ...............................................................12
2.
1.5
Kritéria pro výběr daňového ráje.............................................................................17
1.6
Daňově zvýhodněné subjekty.................................................................................18
1.6.1
Společnosti .....................................................................................................18
1.6.2
Partnerships ....................................................................................................19
1.6.3
Trust................................................................................................................19
1.6.4
Nadace............................................................................................................20
1.6.5
Hybridní společnosti ........................................................................................21
Hongkong ......................................................................................................................22 2.1 Základní charakteristika Hongkongu ......................................................................22 2.2
Ekonomická situace ...............................................................................................23
2.2.1
Ekonomický výhled .........................................................................................24
2.2.2
Státní rozpočet a platební bilance ...................................................................25
2.2.3
Finanční sektor................................................................................................25
2.3
Podnikatelské prostředí ..........................................................................................26
2.3.1 2.4
Specifika podnikatelského prostředí ................................................................26
Druhy právnických osob v Hongkongu ...................................................................28
2.4.1
Private Limited Company ................................................................................29
2.4.2 Public Limited Company ......................................................................................31 2.4.3 Public Company Limited by Gurantee...................................................................31 2.4.4 Sole Proprietorship ...............................................................................................31 2.4.5 Partnership ...........................................................................................................32 2.4.6 Zahraniční společnosti ..........................................................................................33
2.5 Daňový systém ...........................................................................................................35 2.5.1 Daň ze zisku (corporate tax) .................................................................................35 2.5.2 Daň ze mzdy (personal tax) ..................................................................................37 2.5.3 Daň z nemovitostí .................................................................................................38 2.5.4 Celní systém.........................................................................................................38 2.5.5 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění ..................................................................39 2.6
3.
Vztah Hongkongu a České Republiky ....................................................................40
2.6.1
Obchodní a ekonomická spolupráce ...............................................................40
2.6.2
Smlouva o zamezení dvojího zdanění .............................................................41
Společnost XY...............................................................................................................43 3.1 Základní charakteristika .........................................................................................43 3.1.2
Specifika programů .........................................................................................43
3.2 Podnikatelský plán do roku 2015 ................................................................................46 3.4
Expanze na území Hongkongu ..............................................................................48
3.4.1 Hlavní činnost a cíle XY limited.............................................................................48 3.4.2 Proč Hongkong? ...................................................................................................48 3.4.3 Náklady spojené s expanzí ...................................................................................49 3.4.4 Plány do budoucna XY limited ..............................................................................50 4.
Daňové optimalizace společnosti XY s.r.o. a společnosti XY limited..............................51 4.1 Princip daňového plánování mezi XY s.r.o. a XY limited .............................................51 4.2 Praktické možnosti daňové optimalizace .....................................................................53 4.2.1 Analýza počtu programů uzavřených přes hongkongskou kancelář ......................54 4.2.2. Analýza prodejní marže .......................................................................................65 4.3 Závěr provedených analýz ..........................................................................................68 4.4
Zhodnocení přínosu expanze do Hongkongu .........................................................69
Závěr ....................................................................................................................................70 Seznam použité literatury .....................................................................................................72 Seznam zkratek....................................................................................................................76 Seznam obrázků ..................................................................................................................77 Seznam tabulek....................................................................................................................77 Seznam grafů .......................................................................................................................77 Příloha č. 1 ...........................................................................................................................78
Úvod Mezinárodní daňové plánování se stává fenoménem posledních let. Čím dál více firem se snaží optimalizovat svoji daňovou povinnost a jednou z možností je právě využití daňově výhodných území, tzv. daňových rájů nebo offshore finančních center. Mezinárodní daňové plánování nelze jednoznačně chápat jako obcházení daňové povinnosti, ale jako způsob, jak uskutečnit mezinárodní obchodní a finanční transakce co nejvýhodněji. V posledních letech se na trhu objevuje stále větší množství firem, které se zabývají zprostředkováním založení společnosti, popřípadě i poskytováním dalších služeb v daňových rájích. Toto offshore podnikání bývá pro firmy s většími zisky často opravdu daňově výhodné, avšak do podnikání pronikají i další faktory, které musí společnost zvážit. Je třeba zohlednit nejen finanční náklady, které zaplatí za založení a provoz společnosti v offshore zemi, ale také dodatečné náklady, které firmě vzniknout a rizika, které s sebou offshore podnikání přináší. Konkrétní firma, v diplomové práci přejmenovaná na firmu XY (s.r.o.) se sídlem v České republice, expandovala v roce 2011 z důvodu rozšíření klientely a prohloubení obchodních vztahů na asijský kontinent. Za danou zemi zvolila Hongkong. K tomuto výběru přispělo mnoho faktorů, zejména strategická poloha země, vyspělá ekonomická situace, vysoká životní úroveň, jednoduchý způsob podnikání a právě také příznivý daňový systém. Cílem diplomové práce je navrhnout konkrétní firmě, jakým způsobem lze díky mezinárodnímu daňovému plánování dosáhnout daňové úspory a zvýšit tak čistý zisk. Dílčím cílem je dále zhodnotit přínos expanze na území Hongkongu. Hlavním přínosem diplomové práce je doporučit společnosti XY, jak může v praxi využít poznatků a provedených analýz k optimálnímu využití hongkongské společnosti z daňového hlediska. Práce si neklade za cíl prozkoumat všechny možnosti daňové optimalizace, ale vypracovat analýzu, kterou lze následně použít jako výchozí bod analýzy dalších možností daňové optimalizace. Práce se zaměřuje zejména na daň z příjmu. Téma diplomové práce jsem si vybrala zejména proto, že v dané společnosti pracuji a byl mi umožněn přístup k interním informacím, na jejichž základě lze diplomovou práci postavit. Zároveň mě problematika mezinárodního daňového plánování velice zajímá a hodlám se v profesním životě touto oblastí dále zabývat. Za účelem podrobnějšího seznámení se s daňovými ráji a mezinárodním daňovým plánováním objasňuje první kapitola základní pojmy, popisuje hlavní rysy těchto daňově výhodných oblastí a také zmiňuje vznik a vývoj mezinárodního daňového plánování. Důraz 1
klade zejména na využití daňových rájů, objasňuje důvody pro mezinárodní daňové plánování, zabývá se problematikou transferových cen a popisuje hlavní právní formy v těchto daňově výhodných jurisdikcích. Není opomenuta ani problematika daňových úniků a praní špinavých peněz, která s daňovými ráji úzce souvisí. Druhá kapitola se pak věnuje konkrétně území Hongkongu, popisuje ekonomickou situaci pomocí základních makroekonomických ukazatelů a analyzuje podnikatelské prostředí. Zabývá se faktory, proč je Hongkong příznivým místem pro podnikání a podrobněji popisuje typy právnických osob a postup při založení společnosti. Důraz je kladen na daňový systém Hongkongu. Třetí kapitola se již věnuje konkrétní společnosti. Firma působí jako cestovní kancelář, jejíž hlavní činností je organizace specifických studijních pobytů do celého světa. Tato kapitola se pak danými programy zabývá podrobněji, popisuje jejich specifika a vývoj a věnuje se základním finančním ukazatelům firmy. V rámci této kapitoly byl pak vytvořen podnikatelský plán do roku 2015, který je důležitý pro praktickou část diplomové práce. V roce 2011 založila majitelka firmy společnost se stejným názvem, ale přídomkem limited v Hongkongu, která je pro účely diplomové práce přejmenována na XY limited. Závěr kapitoly se pak věnuje expanzi na toto území. Veškeré údaje o firmě jsou pro účely diplomové práce založeny na skutečnosti, avšak zjednodušeny a zaokrouhleny. Stěžejní část diplomové práce tvoří prakticky zaměřená čtvrtá kapitola, která propojuje poznatky z prvních tří kapitol a ukazuje, jak může konkrétní firma na území Hongkongu pomocí optimálního daňového plánování dosáhnout vyššího čistého zisku. V práci je vysvětlen princip daňového plánování mezi XY s.r.o. a XY limited (nově vzniklá hongkongská společnost) a na základě modelové analýzy je ukázáno, jakým způsobem může firma dosáhnout maximálního zisku díky přesunu části svých zisků do Hongkongu, kde tyto zisky nepodléhají zdanění. Poznatky z modelové analýzy jsou pak aplikovány na rok 2015, pro nějž je vytvořen finanční plán. Následná analýza je věnována převodním cenám mezi společnostmi XY limited a XY s.r.o. a je ukázáno, jak se mění čistý zisk a daňové zatížení firmy v závislosti na velikosti marže mezi těmito dvěma společnostmi. Na základě těchto analýz je firmě doporučen optimální způsob využití hongkongské společnosti. Závěr kapitoly pak shrnuje přínosy expanze do Hongkongu a zohledňuje i jiné než pouze daňové náklady.
2
1. Mezinárodní daňové plánování a daňové ráje Tato kapitola pojednává o problematice daňových rájů, objasňuje základní pojmy, popisuje hlavní rysy těchto daňově výhodných oblastí a také zmiňuje vznik a vývoj mezinárodního daňového plánování. Důraz klade zejména na využití daňových rájů, objasňuje důvody pro mezinárodní daňové plánování a popisuje hlavní právní formy v těchto daňově výhodných jurisdikcích. Není opomenuta ani problematika daňových úniků a praní špinavých peněz, která s daňovými ráji úzce souvisí.
1.1
Definice a základní pojmy
Jednotná definice daňových rájů neexistuje. Obecně můžeme říci, že daňový ráj je území, kde se vybírají pouze nízké či žádné daně nebo území, které nezdaňuje všechny ekonomické aktivity, majetek nebo subjekty [1, s. 7]. Definic daňových rájů existuje celá řada a nenajdeme je v žádném právním předpisu. Zpravidla se při posuzování, zda se jedná o daňový ráj či ne, bere v úvahu více hledisek. Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) [2] jsou za daňové ráje považovány ty země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a nevyžadují od firem finanční výkazy. Ovšem neexistence daní není dostatečným kritériem k tomu, aby daná jurisdikce mohla být považována za daňový ráj. OECD tedy definuje tři rozhodující faktory: 1. Jurisdikce neuvaluje žádné nebo pouze nominální daně (přitom je však zachována svoboda volby daňové politiky dané země), 2. nedostatek transparentnosti - dokumenty a informace nutné ke stanovení daňové povinnosti nejsou běžně dostupné (např. vedení účetnictví), 3. zákony nebo administrativní praxe, které brání efektivní výměně informací pro daňové účely jiných států ohledně poplatníků těžících z žádných nebo nominálních daní [2]. V roce 2000 seznam obsahoval i čtvrté kritérium, které lze označit jako absence požadavků na doložení skutečné aktivity společnosti. Toto kritérium naznačuje, že se daná jurisdikce snaží přilákat investice nebo transakce pouze za účelem snížení daní. Toto kritérium bylo však odmítnuto Spojenými státy a v roce 2002 ze seznamu OECD smazáno [2] Uvedenou definici splňuje v současné době 38 zemí. Podle OECD patří mezi daňové ráje Americké Panenské ostrovy, Andorra, Anguilla, Antigua a Barbuda, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Dominika, Gibraltar, Grenada, 3
Guernsey, Jersey, Kajmanské ostrovy, Kypr, Libérie, Lichtenštejnsko, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Monako, Montserrat, Nauru, Nizozemské Antily, Niue, Ostrov Man, Panama, Samoa, San Marino, Seychely, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Turkos a Caicos, Vanuatu [2]. Z širšího hlediska však za daňové ráje můžeme považovat veškerá území, která určitým způsobem zvýhodňují některou ekonomickou aktivitu či osobu. Z hlediska mezinárodního daňového plánování mají daňové ráje různé charakteristiky, které závisejí na hospodářských, politických, zeměpisných a historických faktorech. Na některých územích platí zákony, jejichž cílem je snížit celkové daňové břemeno. V jiných zemích podléhají zdanění pouze příjmy uskutečněné na daném území, zatímco příjmy dosažené mimo toto území jsou od zdanění zcela nebo částečně osvobozeny. Toto platí právě pro území Hongkongu. Na některých územích platí zvláštní zákony, které mohou být pro společnost výhodnější než na území, kde mají své sídlo [3, s. 13]. Mezinárodní daňové plánování nelze jednoznačně chápat jako obcházení daňové povinnosti, ale jako způsob, jak uskutečnit mezinárodní obchodní a finanční transakce co nejvýhodněji. Pro účely této diplomové práce budeme pojem daňový ráj chápat z širšího hlediska, tedy jako daňově zvýhodněné území, jelikož mezi ně se řadí právě Hongkong.
1.1.2 Offshore versus onshore Základním dělením daňových rájů je na offshore a onshore. V praxi bývá právě pojem daňový ráj často ztotožňován s pojmem offshore finanční centrum. Tyto pojmy jsou blízce propojené, avšak ne zcela totožné. Pro pochopení této problematiky je třeba objasnit rozdíl mezi onshore a offshore centrem. Onshore centra jsou většinou vyspělé státy, kde dochází k relativně vyššímu zdanění a legislativně jsou vyjmenovány ekonomické aktivity či oblasti, ve kterých je možné získat daňové úlevy, a to pro všechny subjekty, jak pro rezidenty, tak nerezidenty. Tato území bývají také označována jako Mezinárodní finanční centra1 (IFC). Typickým onshore centrem je třeba Nizozemí, Spojené státy nebo Irsko. Offshore centra jsou státy, které mají většinou malou rozlohu či jsou považovány za závislá území jiných států. Příjmy získávají většinou z turismu. Offshore společnosti jsou zde zakládány podle místního práva, avšak není jim povoleno na daném území podnikat. Mezi offshore centra patří například Seychely nebo Bahamy.
1
International Financial Centers
4
Zastavme se podrobněji u definice pojmu offshore. Offshore znamená všude mimo zemi, ve které má daná společnost sídlo. Offshore země jsou potom státy, které umožňují offshore podnikání. Offshore podnikání se uskutečňuje v jedné zemi a týká se podnikatelů nebo majetku v zemi jiné, přičemž úřady v první zemi na tyto podnikatelské aktivity z různých důvodů neuvalují daňovou povinnost či poskytují nadstandardní daňový režim - výrazné osvobození od daňových povinností [4] . Následující tabulky porovnávají hlavní rysy offshore a onshore území a společností v nich zakládaných. Tabulka 1: Offshore versus onshore centra
Offshore centra Menší státy, nezávislé oblasti, poblíž bohatých států Příjmy z turismu nebo z přilákaného zahraničního kapitálu Umožňují offshore podnikání - všude mimo oblast,kde má společnost sídlo Onshore centra Vyspělé státy Relativně vyšší zdanění Daňové úlevy pouze na určitý druh ekonomických aktivit Stejné podmínky pro rezidenty i nerezidenty Zdroj: [4], vlastní úprava
Tabulka 2: Offshore versus onshore společnosti
Offshore společnosti Založena podle místních zákonů Nesmí vyvíjet podnikatelské aktivity na území daného státu Výnosy z obchodních aktivit dané společnosti nejsou v této zemi zdaněny Platí v dané zemi pouze roční poplatky Zpravidla nemusí předkládat žádné účetnictví ani podávat daňová přiznání. Onshore společnosti Založena podle místních zákonů a Může obchodovat s jakýmikoli subjekty z různých zemí Je povinna platit daně z příjmů právnických osob v místě své rezidence Musí vést účetnictví, podávat daňová přiznání a zpravidla také podléhá auditu Zdroj: [4], vlastní úprava
Mezinárodní daňové plánování v praxi často splývá s pojmem offshore podnikání. Avšak mezinárodní daňové plánování zahrnuje i využívání tzv. onshore oblastí a je nutné tyto pojmy chápat jako pojmy podobné, které se částečně liší, splývají a překrývají se [5].
1.1.3 Základní rysy offshore oblastí Cílem daňových rájů většinou bývá přitáhnout do země obchod zaměřený na finanční a korporátní služby, které tvoří hlavní část jejich ekonomiky. Mají proto zákony specificky 5
vytvořené pro tyto účely. Jejich atraktivnost je dána zejména také elementem utajení a silným bankovním tajemstvím. Charakteristických faktorů daňových rájů existuje celá řada. Můžeme shrnout v několika bodech: 1. Žádné či velmi nízké zdanění 2. Výrazná ochrana bankovního tajemství 3. Pružné obchodní právo 4. Mírná finanční regulace 5. Minimální požadavky k založení společnosti 6. Nízká informační povinnost zakladatele společnosti 7. Velké množství finančních institucí provádějících operace se společnostmi sídlícími v zahraničí 8. Politická a ekonomická stabilita 9. Rozvinutá infrastruktura
6
1.2
Historie a vývoj mezinárodního daňového plánování
Mnoho autorů, zabývajících se problematikou mezinárodního daňového plánování, považuje za jeho počátky rok 1927, kdy byla na Bermudách založena první kaptivní pojišťovna 2. V Karibiku byly položeny základy legislativy, která umožňovala registraci společností s daňovým osvobozením. Skutečného rozvoje dosáhly země se zvýhodněným daňovým režimem až po druhé světové válce, kdy se světová ekonomika dostávala rychlým tempem vzhůru. Lidé kumulovali a chtěli efektivně zhodnocovat své bohatství a právě jednou z možností bylo optimalizovat daňovou povinnost. Této příležitosti využily v té době zaostalé státy a nabídly daňové výhody, aby přilákaly obchod. Některé státy tuto příležitost dokonale zúročily a dostaly se na první pozice významných daňových center (Bahamy, Kajmanské ostrovy). K rychlému růstu těchto jurisdikcí přispěla také dobrá dostupnost, jak z USA, tak z Evropy. K zásadnímu zlomu došlo v roce 1984, kdy se v Panamě dostal k moci diktátor Manuel Noriega. Nastal politický převrat, anulace demokratických voleb a následná nestabilita. Z obavy úpadku společností na Panamském území se začala hledat místa, kam by se společnosti mohly přemístit a to vedlo ke zrodu daňového ráje – Britských Panenských ostrovů. Byl přijat zákon o mezinárodních obchodních společnostech, který umožňoval levnou a nenáročnou registraci společností na tomto území. Tato událost vyvolala vysoký ohlas a i v ostatních zemích byly přijaty obdobné zákony. To vedlo ke značnému nárůstu daňových rájů nejen v Karibské oblasti, což pochopitelně nezůstalo bez povšimnutí nejvýznamnějších finančních institucí, obchodních společností a společností zabývajících se daňovým plánováním a poradenstvím. Proti této situaci začaly bojovat vyspělé země, a to zpřísněním legislativy proti daňovým rájům. V devadesátých letech se do kampaně zapojily i mezinárodní instituce zejména OECD s cílem zakázat kriminalitu spojenou s daňovými ráji např. tunelováním fondů nebo praním špinavých peněz. Legislativa daňových rájů musela být novelizována a byla do ní zahrnuta ustanovení proti praní špinavých peněz a legalizaci výnosů z trestné činnosti. V současnosti jsou daňové ráje neustále využívány i navzdory přísnějším legislativním opatřením. Společnosti využívají specifické právní formy, složitější struktury firem či jiná složitější schémata. Tlak ze strany mezinárodních institucí a vyspělých zemí neustále pokračuje, a to z důvodu boje proti organizovanému zločinu, daňovým únikům a snahy o získání kontroly nad mezinárodním pohybem kapitálu. 2
Jedná se o specifický druh pojišťovacích ústavů, které jsou zakládány z majetku určitého podnikatelského subjektu (nejčastěji skupiny spřízněných společností s podobnými zájmy) s cílem krýt pouze rizika spojená s jeho vlastní činností.
7
Naopak daňové ráje se snaží udržet svoji pozici v mezinárodním daňovém plánování, jelikož její ztráta by mohla vést k úpadku a ztrátě soběstačnosti daňových oáz. Opět by byly odkázány na hospodářskou pomoc jiných států, a proto raději zavádějí ve své legislativě prvky vedoucí k vyšší regulaci, která má za cíl odbourat využívání těchto území k organizovaným zločinům [1, s. 13].
1.3
Zneužití daňových rájů
Činnosti spojené s daňovými ráji se pohybují jak v rámci zákona, tak i mimo něj. Existují dvě možnosti, jak daňové ráje zneužít. V prvním případě se jedná o daňový únik. Na úvod je třeba vysvětlit dva pojmy, a to tax avoidance a tax evasion. Tax avoidance znamená v překladu vyhnutí se dani a jedná se o tzv. legální daňový únik, tudíž není trestný. Jde o daňovou optimalizaci v rámci zákona, jelikož ten má určité slabiny, které mohou být využity ve prospěch daňového poplatníka. Tax evasion překládáme jako daňový únik. Ten spočívá v porušování zákona v jedné či více zemích a je trestně stíhán. Rozlišujeme tři typy:
Daňová defraudace (zatajení určité části majetku),
daňová malverzace (nepřiznání části příjmu),
nadhodnocení daňových výdajů [6].
Druhým zneužitím daňových rájů, a to nad rámec zákona, považujeme praní špinavých peněz. Jedná se o legalizaci původu finančních prostředků získaných nelegálními aktivitami, většinou spadajících do sféry organizovaného zločinu.
1.3.1 Boje proti daňovým únikům a praní špinavých peněz Boj států proti daňovým únikům a praní špinavých peněz skrz daňové ráje probíhá koncentrovaně přes světové organizace OECD a její přidruženou částí FATF3. Na světovém summitu v Londýně v roce 2009 označily státy G20 za hlavní problém související s daňovými úniky a praním špinavých peněz nedostatečné sdílení informací o firmách, působících v offshore centrech, s daňovými orgány jiných států. Následně státy OECD přijaly standardy spolupráce v oblasti sdílení a poskytování informací4 (TIEAs), které omezující anonymitu firem působících v zahraničí. Na základě shody s těmito standardy došlo k rozdělení států do tří kategorií označovaných jako listiny [6].
3 4
Financial Action Task Force Tax Information Exchange Agreements
8
První, tzv. Bílá listina, uvádí státy, které zcela splňují veškeré dojednané požadavky na mezinárodní spolupráci v oblasti výměny daňových a bankovních informací. Mezi základní požadavky patří uzavření minimálně 12ti bilaterálních smluv a poskytování daňových informací. V současné době bylo mezi jednotlivými státy podepsáno již 511 smluv a mezi nejvíce spolupracující daňové ráje v této oblasti patří Faerské ostrovy a Nizozemí.. Na této listině se vyskytují téměř všechny státy OECD [7]. Druhá listina, tzv. Černá listina, je protipólem listiny Bílé. Figurovaly zde státy, které přijetí standardů odmítly. Tam byly zařazeny státy Kostarika, Labuan, Filipíny a Uruguay. Ty však byly z listiny později odstraněny, jelikož přislíbily dodržování daných mezinárodních pravidel a byly přesunuty na tzv. Šedou listinu. Na Černé listině se tedy v současnosti žádný ze států nevyskytuje. Na šedé listině jsou uvedeny státy, které dané standardy přijaly, avšak ještě je neimplementovaly do svého právního systému. Kromě výše uvedených států se na této listině vyskytují státy Guatemala, Monserrat, Niuve, Nauru, Panama a Vanuatu. [6]. Boj proti praní špinavých peněz probíhá zejména prostřednictvím organizace Financial Action Task Force (FATF). Jedná se o nezávislý orgán přidružený k OECD, který vznikl v roce 1989 na summitu G75 v Paříži. Jeho cílem je propagace boje proti legalizaci příjmů plynoucích z organizované trestné činnosti. V současnosti má 36 členů, 34 států a dvě regionální organizace, Evropskou komisi a Gulf Cooperation Council [8]. FATF již v roce 1990 zveřejnil 40 doporučení pro vlády zemí v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz. Doporučení byla revidována v roce 1996, v roce 2001 a v roce 2003 byla rozšířena o 9 nových, týkajících se boje proti financování terorismu. Vznikl tak konečný základní rámec 40 + 9 doporučení6, který byl přijat více než 180 státy. Poslední revize doporučení byla provedena v únoru v roce 2012, která jsou v současné době považována za platná [8]. Dne 28. října 2011 zveřejnil FATF dva dokumenty, které identifikují země a vážnými nedostatky v systému praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT)7. Identifikoval jurisdikce, které jsou považovány za nebezpečné a neimplementovaly opatření na ochranu mezinárodního finančního systému proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Na této listině se vyskytují Korejská lidově demokratická republika (KLDR) a Irán. Strategické nedostatky vykazují i další země, které s FATF nedostatečně spolupracují a nezavázaly se ke zlepšení svých nedostatků v systému AML/CFT. Tyto země jsou: Kuba, Bolívie, Etiopie, Ghana, Indonésie a Keňa [9]. 5
G7 je označení pro 7 nejvyspělejších států světa, v roce 1989 zde patřily: Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké 6 Doporučení lze najít na: http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/recommendations/pdfs/FATF_Recommendations.pdf 7 Anti-Money Laundering/Combating the Financing of Terrorism
9
Také Světová banka a Mezinárodní měnový fondy se zabývají problematikou AML/CFT. Tyto dvě organizace se sdružily s úsilím zvýšit povědomí nutnosti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v globálním měřítku a pořádají konference a semináře po celém světě, které se touto problematikou zabývají. V roce 2002 tyto instituce vydaly Metodologii boje proti praní peněz a financování terorismu [10].
1.4
Využití daňových rájů
Pohled na daňové ráje jako na viníka špatné ekonomické situace a praní špinavých peněž není jediným pohledem, kterým se na ně můžeme dívat. Přínosné je zaměřit se na využití daňově atraktivních destinací z jiného pohledu – co vlastníkům firem přinášejí a jakou hrají roli v moderním podnikatelském prostředí. Daňová optimalizace, respektive minimalizace celkového daňového zatížení, kterého dosáhneme jak díky nižší výsledné sazbě daně z příjmu, tak maximalizací počtu položek akceptovatelných jako náklad na dosažení příjmu, nebývá vždy na prvním místě využití daňových rájů. Využití mezinárodních struktur má podstatně výraznější a širší potenciál než pouhou daňovou optimalizaci. Hlavní výhodou těchto území je stabilní právní prostředí, ochrana majetku, popřípadě anonymita vlastnictví. Nejdůležitějším faktorem pro správné podnikání je eliminace rizik. Pokud se část struktury firmy nachází v zahraničí, dochází k určitému omezení právě právního rizika. V daňových rájích bývá právní systém většinou stabilní a snadněji predikovatelný, jelikož zde nedochází k tak častým změnám daňových zákonů. Navíc, pokud firma využívá ochrany zahraničního práva, může snadněji čelit útokům či konkurzním návrhům na danou společnost [11]. Silný důvod pro využití offshore společností spočívá v ochraně majetku, jelikož veškeré struktury ochrany majetku fungují na principu formálního oddělení majetku od jeho skutečných vlastníků. Klasickými právními formami, využívanými pro ochranu majetku a jeho právního oddělení od příjemců výnosů z něj, jsou především trusty, nadace a další speciální formy společností. K ochraně majetku lze rovněž použít také klasických offshore společností. Většina offshore center si velmi zakládá na maximální diskrétnosti údajů o společnostech, jejich majitelích a statutárních orgánech [12] . Podnikatelé se vystavují riziku také z důvodu nutnosti zveřejňovat citlivé informace. Pokud firma plní svoji zákonnou povinnost, odhaluje zisk, marži a řadu dalších informací, které by v konkurenčním boji měli zůstat tajemstvím firmy. Anonymita vlastnictví je tedy dalším významným motivem využití těchto oblastí a někdy i rozhodujícím faktorem při investování. Využívá se tehdy, pokud podnikatel nechce, aby bylo možné veřejně dohledat v obchodním rejstříku jméno vlastníka.
Anonymita vlastníka slouží jako určitý způsob ochrany před 10
organizovaným zločinem a také nalezla uplatnění například v konkurenčním boji firem, kdy v okamžiku prvotní fáze akvizice jiné společnosti může být neznámá identita investora značnou výhodou. V offshore zemích jsou veškeré společnosti evidovány v obchodním rejstříku, kde jsou jména akcionářů a ředitelů důvěrná a neveřejná. Existuje zde i silné bankovní tajemství, kdy mají banky zákonem zakázáno zveřejňovat informace o svých klientech [11] [12]. Nyní představíme jednotlivé druhý podnikatelských činností, pro které bývají daňové ráje využívány.
1.4.1 Mezinárodní obchod Nejtypičtějším příkladem podnikatelské činnosti, kdy může být efektivně využíváno mezinárodní daňové plánování, je mezinárodní obchod. Mezinárodní plánování probíhá nejčastěji pomocí optimalizačních struktur z amerických, anglických či mezinárodních obchodních společností založených v daňových rájích. Společnost zde založená může být vynikajícím řídícím centrem pro obchodní transakce všeho druhu [12].
1.4.2 Poskytování služeb (zejména poradenských) Výhodou služeb je jejich nemateriální povaha a snadná přenosnost. Z tohoto důvodu lze navrhnout funkční optimalizační řešení téměř pro každý typ služby. Nejčastěji se využívají společnosti založené v Evropské Unii nebo Spojených státech, které mají uzavřeno velké množství smluv o zamezení dvojího zdanění, které často umožňují nezdaňovat příjmy z krátkodobého poradenství na daném území [12].
1.4.3 Investování ze zahraničí Využitím společnosti z daňových rájů lze často dosáhnout nulového zdanění z každé investice i bez jakýchkoliv evidenčních povinností. V případě existence zajišťovací či srážkové daně vůči nerezidentům lze využít dohod o zamezení dvojího zdanění [12].
1.4.4 Financování společností Daňové ráje se také velmi často využívají pro účely financování společností a řízení finančních toků. Vydáním obligací prostřednictvím offshore společnosti může subjekt získat dodatečné finanční prostředky na rozvoj firmy [12].
11
1.4.5 Příjmy z duševního vlastnictví Firmy, které vlastní patent či značku know how a rozhodnou se profitovat formou prodeje licencí, musí příjem z prodeje zdanit v zemi, kde sídlí. Proto bývají tato nehmotná aktiva často držena v rukou zahraničních společností, kde příjmy z licenčních poplatků zdaněny nejsou, anebo umožňují využít smluv o zamezení dvojího zdanění [12]. Metod využití offshore i onshore společností je mnohem více. K nim patří například možnost registrace lodí, která je v určitých zemích finančně a administrativně náročná, možnost provozování internetových kasin, využití odlišností v systémech obchodního práva a devizové operace bez regulací.
1.4.6 Holdingové struktury a transferové ceny Dalším motivem je využití offshore společností jako základní prvek holdingové struktury. Jejich výhody vyplývají nejen z možnosti optimalizovat daňový základ celé skupiny, ale i z možnosti zajištění anonymity vlastnictví, vytvoření konsolidovaných účetních výkazů bez daňových efektů a v neposlední řadě i z možnosti využití dokonalejšího právního prostředí a snazší vymahatelnosti práva. Zde je důležité zmínit problematiku transferových cen. Transferové neboli převodní ceny jsou ceny uplatňované mezi dvěma sdruženými podniky. Pro daňové účely se dva podniky považují za sdružené v případě, jestliže se jeden z nich účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhého podniku, nebo jestliže se tytéž osoby účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění obou podniků Nejvýznamnější pravidla týkající se režimu převodních cen8 jsou obsažena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Návody a doporučení obsahují pokyny Ministerstva financí České republiky, které rozpracovávají Směrnici OECD o převodních cenách a Kodex chování. OECD vydala již několik zpráv a směrnic týkajících se převodních cen. K nejdůležitějším patří: Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy9, jejíž pravidla pro stanovování převodních cen hojně využívána. [14]. Podle směrnice je hlavní mezinárodně uznávaný princip pro zacházení s transferovými cenami princip tržního odstupu, na kterém se shodly členské státy OECD. Je definován následovně: „Jsou-li mezi dvěma podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích stanoveny podmínky, nebo jim jsou uloženy, které se liší od těch, které by existovaly mezi nezávislými podniky, pak jakékoliv zisky, kterých by dosáhl jeden z podniků, kdyby nebylo
8 9
transfer pricing Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprices and Tax Administrations
12
těchto podmínek, avšak z důvodu těchto podmínek jich nedosáhl, mohou být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny“ [15, s. 279]. Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění obsahují navíc ještě další ustanovení, které zabraňují dvojímu zdanění, tedy zdanění jednoho zisku ve dvou jurisdikcích zároveň. Princip tržního odstupu je považován za základní normu, kterou by měly používat jak skupiny nadnárodních podniků, tak daňové správy. Je to zejména proto, že tento princip zajišťuje přibližnou rovnost daňového zacházení pro nadnárodní podniky a nezávislé osoby. Staví tak sdružené a nezávislé podniky z daňového hlediska do stejného postavení a zabraňuje vytváření daňových výhod, které by zkreslovaly konkurenční prostředí. Existují však i nevýhody tohoto přístupu, a to zejména jeho praktická aplikace. Ta je často v podmínkách spojených osob složitá a někdy dokonce nemožná [15, s. 279]. Podle směrnice existuje několik základních metod stanovení převodních cen. Metody můžeme rozdělit na tradiční transakční metody, tradiční ziskové metody a ostatní metody. Tradičními transakčními metodami jsou: a) metoda srovnatelné nezávislé ceny10 (CUP): tato metoda využívá srovnání mezi cenou kontrolované transakce a cenou srovnatelné nezávislé transakce za srovnatelných podmínek. Jedná se o nejpreferovanější metodu ze strany správce daně. b) metoda ceny při opětovném prodeji11 (RPM): Tato metoda vychází z ceny, za kterou je produkt nakoupený od sdruženého podniku prodáván nezávislému podniku. c) metoda nákladů a přirážky12 (CPM): Tato metoda vychází z nákladů, které vzniknou dodavateli zboží nebo služeb v kontrolované transakci, ke které se připočítá zisk odvozený od tzv. ziskové přirážky, která bývá určena podle ziskové přirážky běžně uplatňované nezávislými subjekty ve srovnatelných transakcích [15, s. 290-94] V praxi se však může stát, že tradiční transakční metody se nemohou použít, jelikož jsou pro ně těžko dostupná či přímo neexistující data o srovnatelných transakcích. Pomocí transakčních ziskových metod se zkoumají zisky, které plynou z transakcí uskutečňovaných mezi spojenými podniky. Mezi tyto metody patří:
10
Comparable Uncontrolled Price Method Resale Price Method 12 Cost Plus Method 11
13
a) metoda rozdělení zisku13 (PSM): Tato metoda určuje rozdělení zisku mezi zúčastněné osoby předem stanoveným způsobem. Tento poměr musí odpovídat rozdělení, které by v obdobné situaci stanovily nezávislé subjekty. b) transakční metoda čistého rozpětí14 (TNMM): tato metoda zkoumá čisté ziskové rozpětí, které uskutečňuje subjekt z řízené transakce ve vztahu k přiměřenému [15, s. 294-98] Mezi další metody patří: a) metoda srovnatelných zisků15, která porovnává zisk kontrolovaného subjektu se srovnatelným subjektem; b) metoda očekávaného čistého výnosu16 vychází z objemu investovaného kapitálu jednoho sdruženého podniku do druhého podniku [15, s. 299-300] U transakcí mezi spojenými osobami je vždy důležité správně stanovit převodní cenu, k čemuž slouží celá řada metod a postupů. Stručné shrnutí metod je znázorněno v následující tabulce: Tabulka 3: Stručné shrnutí metod stanovení převodních cen
Metody založené na transakci
Metody založené na zisku
Metoda
Co srovnávat
Kdy ji použít
Jak ji použít
CUP srovnatelné nezávislé ceny
Výkon by měl být stejný nebo podobný
Převod běžného zboží a služeb
Převodní cena je cena zboží nebo služeb v nezávislé transakci (s možnými úpravami)
RPM ceny při opětovném prodeji
Výkon by měl být zhruba srovnatelný
Aplikuje se na výkony, k nimž podnik nepřidává žádnou podstatnou hodnotu
Převodní cena je stanovena tak, aby sdružený podnik dosáhl stejného zisku, jakého by dosáhl nezávislý podnik
CPM nákladů a přirážky
Výkon by měl být zhruba srovnatelný
Aplikuje se na převod nedokončené výroby nebo převod služeb
Převodní cena je stanovena tak, že k nákladům se připočte přiměřená zisková přirážka
PSM rozdělení zisku
Obvykle se srovnání neprovádí
Aplikuje se, když jsou transakce mezi sdruženými podniky velmi provázané
Přidělení zisku je založeno na rozdělení funkcí mezi sdruženými podniky navzájem
TNMM transakční metoda čistého rozpětí
Transakce by měla být zhruba srovnatelná
Aplikuje se tam, kde z důvodu rozdílů ve výkonech a trzích nelze nalézt srovnatelnou cenu
Převodní cena je odvozena od čistého ziskového rozpětí, které uskutečňuje nezávislý podnik, a to ve vztahu k přiměřenému základu (náklady, tržby apod.)
Zdroj: [15, s. 301]
Ovšem zásadní je také, jak stanovení ceny zdokumentovat. Firmám se doporučuje vyplnit dokumentaci k převodním cenám, která slouží obvykle jako důkazní prostředek při daňové 13
Profit Split Method Transactional Net Margin Method 15 Comparable Profits Method 16 Net Yield Expectation 14
14
kontrole před správcem daně, jestliže zjistí rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou obvyklou. V důsledku zvyšujícího se počtu daňových kontrol jednotlivých daňových správ v oblasti převodních cen mezi spojenými osobami se také zvyšují i požadavky na tvorbu dokumentace, neboť zkušenosti správců daně v daném ohledu přibývají. Nelze ani opomenout, že mezi státy existují rozdíly v pohledu na převodní ceny a je nezbytné, aby dokumentace byla pečlivě zpracována i dle příslušných principů a norem dané země. Přestože je mnohdy příslušná dokumentace obvykle časově i finančně náročná, dá se říci, že investice do správného nastavení převodních cen včetně jejich dokumentace převáží případná rizika z doměření daně a také umožní řídit a koordinovat rizika v rámci nadnárodní skupiny [16]. Ilustrativní příklad Existuje výrobní firma A v zemi 1, kde je 20% daň ze zisku a obchodní firma B v zemi 2, kde je 10% daň ze zisku. Obě firmy mají stejného vlastníka, kterého zajímá pouze zisk ze skupiny jako celku. Firma A podléhá většímu zdanění, než firma B. Vlastník se snaží vhodným nastavením cenové politiky dosáhnout co nejvyššího zisku. Následující schémata znázorňují dva příklady, první, který odpovídá realitě, jakoby se jednalo o dvě nezávislé firmy a druhé, kde je veškerý zisk převeden do země B. Případ 1: Firma A nakupuje od dodavatele za 100, vyrobí produkt, prodává firmě B za 180. Firma B prodává koncovému zákazníkovi za 250. Případ 2: : Firma A nakupuje od dodavatele za 100, vyrobí produkt, prodává firmě B za 100. Firma B prodává koncovému zákazníkovi za 250.
15
Případ 1
Dodavatel
100
Firma A 20% daň
180
Firma B 10 % daň
Zisk: 80
Zisk: 70
daň: 16
daň: 7
250
Koncový uživatel
250
Koncový uživatel
Celkový zisk: 150 Celková daň: 23 Celkový zisk po zdanění: 127
Případ 2
Dodavatel
100
Firma A 20% daň
100
Firma B 10 % daň
Zisk: 0
Zisk: 150
daň: 0
daň: 15
Celkový zisk: 150 Celková daň: 15 Celkový zisk po zdanění: 135
Schéma: Ilustrace fungování transferových cen, vlastní zdroj
Takto se dívá na celkový zisk vlastník. Existuje však ještě pohled daňových správ, v tomto případě pohled daňové správy v zemi 1, která nesouhlasí s tím, že zisk byl vyveden ze země a v zemi 1 nebyla zaplacena daň. Nastupuje tedy institut převodních cen, který určí na základě daňového práva v zemi 1 (s případnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, pokud je uzavřena se zemí 2) cenu obvyklou pro výrobek X, porovná ji s cenou, která byla fakturována B, a případný rozdíl zdaní [13].
16
Případ 3
Dodavatel
100
Firma A 20% daň
100
180
Nastoupení daňové správy určení prodejní ceny na 180, doměření daně ze zisku 80.
Firma B
Zisk:150 daň: 15
Daň: 16
Koncový uživatel
10 % daň
Firma B musí podat dodatečné daňové přiznání a dokázat, že nakoupila zboží s náklady 180 a ne 100. Možné vrácení daně ze zisku 80, tedy 8.
Schéma: Ilustrace fungování transferových cen, vlastní zdroj
V zemi 1 by nastoupil institut převodních cen a doměřil by firmě A daň. Pomocí systému Amadeus, což je databáze firem, ve které lze najít, za kolik a komu jaké zboží prodávají, určí firmě A cenu obvyklou, na 180 a doměří jí daň, tedy 16. Tuto daň musí firma A v zemi 1 doplatit. V zemi 2 musí firma B podat dodatečné daňové přiznání a sama dokázat, že zboží nakoupila za 180 a ne za 100. Toto musí sama prokázat i bez ohledu na to, že finanční úřad v zemi 1 tuto daň doměřil. Jestli dostane zaplacenou daň v zemi 2 nazpátek, zaleží, zda se firmě B povede dokázat, že zboží koupila za 180 a ne za 100.
1.5
Kritéria pro výběr daňového ráje
Je zřejmé, že jednotlivé daňové ráje se od sebe odlišují. Mají jiné daňové zákony, jiná zvýhodnění, a proto jejich volba závisí na individuální společnosti. Často však souvisí výběr daňového ráje s územím, se kterým mají dané společnosti určitý obchodní vztah, např. zde vyvážejí služby či mají své klienty. Pokud se firmy rozhodnou pro vytvoření sídla společnosti v jiné zemi, potom rozhodujícími faktory jsou: 1. Politická a ekonomická stabilita, 2. stabilní bankovní systém, 3. důvěryhodná legislativa, 4. existence dohody o zamezení dvojího zdanění, 5. používané obchodní právo, 17
6. absence na seznamech podporující praní špinavých peněz (OECD, FATF), 7. dostupnost dané země neboli kvalitní infrastruktura [14].
1.6
Daňově zvýhodněné subjekty
Existuje několik základních forem podnikání využívaných v daňových rájích, které jsou označovány za tzv. daňově zvýhodněné subjekty. Mezi nejčastěji využívané patří společnosti. Další formou mohou být nadace, hybridní společnosti, partnerships a trusty. Také lze zde zařadit banky a pojišťovny, které využívají preferenčních daňových režimů.
1.6.1 Společnosti Běžné společnosti jsou nejpoužívanější právní subjekty založené pro účely mezinárodního daňového plánování, a to především díky jejich univerzálnosti, rychlosti založení a nízkým nákladům. Rozdělujeme je na dvě skupiny podle kritéria zvýhodnění. 1. Společnost založená podle speciálních zákonů, které vymezují vznik, podmínky existence právnické osoby i jejich daňový režim. 2. Společnosti založené podle všeobecného právního předpisu, které splňují určité podmínky, díky kterým mohou využívat určitých daňových výhod. Společnosti založené podle speciálních zákonů jsou charakteristické tím, že existují minimálně dva zákony týkající se obchodních společností, přičemž jeden upravuje domácí společnosti a další offshore společnosti, jejich vznik, fungování a zánik. Zákon o mezinárodních obchodních společnostech byl poprvé vydán v roce 1984 na Britských Panenských ostrovech. Podle tohoto zákona se tyto společnosti nazývají Mezinárodní obchodní společnosti17 (IBC) a musí mít přídomek vyjadřující určité ručení (Ltd, Corp, Inc., SA, NV nebo GmbH). Neexistuje jednotná podoba IBC, avšak lze je charakterizovat společnými znaky, a to:
Osvobození od daňové povinnosti: daň z příjmu je nahrazena ročním paušálním poplatkem nezávisejícím na výši dosaženého zisku.
Absence povinnosti předkládat účetní výkazy: evidence a administrativa je vedena pouze pro interní účely.
17
Zákaz podnikání a generování příjmů na území státu, kde je založena.
International business company
18
Povinnost mít v zemi založení tzv. registračního agenta a registrované sídlo. Jedná se většinou o specializovanou firmu, která obvykle odpovídá za správu společnosti a dohlíží na dodržování zákona. V této společnosti uchovává IBC seznam akcionářů a členů statutárních orgánů. Za tyto služby odvádí dané firmě pravidelné roční poplatky.
Vysoký stupeň anonymity: údaje týkající se vlastníků a statutárních orgánů se většinou nezapisují do obchodního rejstříku a navíc anonymita může být zajištěna i prostřednictvím akcií na doručitele [15, s. 28].
Jako příklad zemí, které přijaly zákon umožňující založení IBC společnosti, a tím si zajistily pravidelný příjem státního rozpočtu, lze uvést: Britské panenské ostrovy, Libérii, Mauricius, Seychely, Bahamy a mnoho dalších. Společnosti založené podle všeobecného zákona jsou typické pro legislativní prostředí, v němž existuje právní předpis společný pro všechny společnosti, jak domácí, tak zahraniční. Tyto offshore společnosti se nazývají jako nerezidentní, jelikož jsou osvobozeny od daně na základě toho, že nepodnikají ani nemají žádné příjmy ze země založení, popřípadě splňují další podmínky. Jsou typické například pro Hongkong, Irsko, Kajmanské ostrovy, ostrov Man, Panamu a další.
1.6.2 Partnerships Jedná se o zvláštní formu podnikání, pro kterou nenajdeme v České Republice přesný ekvivalent. Jednalo by se o něco mezi českým sdružením, komanditní společností a veřejnou obchodní společností. Partnerships musí být založena minimálně dvěma partnery. Nemá právní subjektivitu a běžně bývá zakládána např. lékaři či architekty. Dělí se na General partnerships, kde všichni společníci ručí neomezeně celým svým majetkem za závazky partnerships, a Limited partnerships, kde jeden z partnerů ručí neomezeně za závazky společnosti celým svým majetkem a alespoň jeden partner ručí pouze do výše svého vkladu. K výhodám tohoto typu podnikání řadíme nízké finanční náklady při založení, větší svobodu podnikání, vyšší daňové úlevy a nižší paušální poplatek. Mezi nevýhody patří především neomezené ručení a doba uskupení, jelikož po smrti jednoho z partnerů uskupení zaniká [16].
1.6.3 Trust Trust je speciální forma podnikání, která vznikla a používá se především v anglosaských systémech. Jedná se o formu smluvního vztahu, při níž prospěch z majetku, který vlastní 19
jedna strana (správce trustu), plyne druhé straně (beneficientovi). Podmínky upravující tento vztah jsou řešeny v trustové smlouvě (trust deed). Mezi hlavní výhody patří ochrana majetku. Typickým příkladem může být vznik trustu na základě závěti, prostřednictvím které zůstavitel odkazuje svůj majetek důvěryhodné osobě a jmenuje jej správcem trustu. Ze závěti, která se považuje za určitou formu trustové smlouvy, pak správci vyplývá povinnost spravovat zděděný majetek ve prospěch beneficientů, kterými je obvykle manželka a potomci zůstavitele. Tato povinnost může být časově omezena a po vypršení stanoveného období majetek trustu definitivně připadne beneficientům. Výhody trustu lze shrnout následovně:
Trust představuje dokonalou ochranu majetku před jakýmikoli nároky ze strany třetích osob.
Trust je elegantním nástrojem sloužícím k legální minimalizaci daňové povinnosti nejrůznějšího druhu. Zejména trusty založené v některém offshore centru mohou výrazně omezit dědické a majetkové daně.
Sestavování trustové smlouvy je plně v kompetenci zakladatele, tudíž správce trustu může být v rámci hospodaření s majetkem pověřen jakoukoli aktivitou. Trust tedy může být, zpravidla prostřednictvím vlastnictví akcií společnosti, využit i k rozsáhlé investiční činnosti nebo jiným obchodním účelům.
Na rozdíl od společností, které podléhají dozoru ze strany vlády, jsou trusty jakékoliv kontroly ušetřeny. Správci trustu nemají povinnost sdělovat informace o majetku, struktuře trustového vztahu ani o identitě účastníků.
Trust má ovšem i svoji nevýhodu, a to právě z důvodu, že zakladatel ztrácí vlastnická práva ke svému majetku, nemůže o něm tedy rozhodovat. Proto je důležité být ve výběru správce trustu velice opatrný [15, s. 29], [16].
1.6.4 Nadace Nadace je právnická osoba, jejíž majetek je složen z vkladů zakladatelů a v průběhu fungování nadace je oddělen od jejich vlastního majetku. Hlavním znakem nadace je, že musí být založena pro předem určený nekomerční účel. Aby mohla vzniknout, musí být nejdříve registrována u příslušného úřadu. Bývá také často, stejně jako trust, používána k ochraně majetku, avšak existuje několik odlišností mezi nadací a trustem.
20
Nadace je právnická osoba definovaná příslušnými zákony, trust je v podstatě vztahem dvou osob.
Nadace vzniká v důsledku registrace, zatímco registrace klasického trustu pouze osvědčuje, ale nezakládá jeho existenci.
Doba trvání nadace bývá neomezená, trustový vztah musí být časově omezen.
Použití trustu je mnohostrannější.
Majetek nadace může být spravován i samotným zakladatelem, klasická trustová struktura přímý vliv zakladatele vylučuje [16].
1.6.5 Hybridní společnosti Tyto společnosti jsou využívány především ve Spojených státech, kdy nerezidentům pomáhají uniknout všem federálním daním za předpokladu, že její příjem pochází z území mimo Spojené státy. Mezi její největší devizy patří kombinace dvou hlavních výhod odlišných právních forem a to partnerships a běžných společností [16].
21
2. Hongkong Tato kapitola charakterizuje území Hongkongu, popisuje ekonomickou situaci pomocí základních makroekonomických ukazatelů a zejména analyzuje podnikatelské prostředí. Zabývá se faktory, proč je Hongkong příznivým místem pro podnikání a podrobněji popisuje typy právnických osob a postup při založení společnosti. Důraz je kladen na daňový systém Hongkongu. Hlavním zdrojem pro tuto kapitolu je internetový portál Guide me Hong Kong [17].
2.1
Základní charakteristika Hongkongu
Hongkong je čínské město, které leží na pobřeží Jihočínského moře. Dle ústavy se nachází na vysokém stupni autonomie. Pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu. Od roku 1842 byl Hongkong pod správou Velké Británie až do roku 1997, kdy se stal zvláštní správní oblastí18 (SAR) Čínské Lidové republiky. Společná deklarace Činy a Velké Británie stanovuje, že bude zachováno britské zvykové právo, svobodný pohyb osob, zboží a kapitálu a vysoký stupeň autonomie ve vnitřních záležitostech [18]. Hlavním městem je Victoria, která je rovněž vedoucím obchodním střediskem. Úředními jazyky jsou kantonština a angličtina, což zcela jistě přispívá ke konkurenceschopnosti Hongkongu. Celková rozloha činí 1 140 km2 což je pro srovnání přibližně sedmkrát menší než rozloha České Republiky. Populace Hongkongu byla k červnu 2012 7 153 519. Jedná se o čtvrtou nejhustěji osídlenou oblast světa, po Singapuru, Monaku a čínské správní oblasti Macao, kdy na jeden km2 připadá průměrně 6 480 obyvatel. Vysoká hustota obyvatel je dána nejen celkovou malou rozlohou, ale i hornatým terénem, díky kterému je zastavěno pouze 50 % celkové plochy. Tato geografická charakteristika vedla k tomu, že Hongkong má vůbec největší hustotu mrakodrapů na světě. [18], [19]. Oficiální měnou je Hongkongský dolar, který je volně směnitelný. Jeho kurz byl ke 12. 3. 2013 1 HKD = 2.54043 CZK, 1 USD = 7.75683 HKD19. Hongkong je hlavní offshore centrum pro mezinárodní juanový obchod. Následující obrázky ukazují územní mapu Hongkongu a hongkongskou vlajku.
18 19
Special Administrative Region Kurz platný k 12. 3. 2013 podle www.xe.com
22
Obrázek 2: Mapa Hongkongu
Obrázek 1: Vlajka Hongkongu
Zdroj: [18]
Zdroj: [18]
2.2
Ekonomická situace
Hongkong je jednou z nejotevřenějších a nejdynamičtějších světových ekonomik a současně jedno z nejvýznamnějších světových finančních center a spolu s Londýnem a New Yorkem určuje směr globální ekonomiky. V porovnání HDP na obyvatele se Hongkong umístil na 13. místě [18]. Podle zprávy, kterou společně vydaly The US Heritage Foundation a deník Wall Street Journal patří Hongkong ve srovnání ekonomických svobod svých obyvatel na první místo na světě. Hongkong je 13. největším obchodním centrem se spotřebním zbožím a hi-tech výrobky a 2. největším nákladním letištěm světa. Díky své strategické poloze a nízké státní byrokracii je Hongkong ideální vstupní bránou na asijské trhy [20]. I navzdory útlumu ekonomického vývoje v Evropě a USA vykazuje hongkongská ekonomika stále velkou odolnost, a to zejména díky stálému pozitivnímu vývoji v Číně, pro jejíž jižní část představuje Hongkong finanční, obchodní a turistické centrum. Hongkongská metropole je také 3. největším obchodním partnerem Číny, v roce 2012 se přes Hongkong uskutečnilo více než 15 % čínského zahraničního obchodu [21]. 23
Na tvorbě HDP se v Hongkongu nejvíce podílejí finanční, bankovní, obchodní, dopravní, turistické a ostatní služby, které tvoří více než 92 %. Nejmenší podíl na HDP má zemědělství a rybolov. Razantní růst v sektoru služeb byl způsoben hlavně díky poptávce z kontinentální Číny, a to zejména v oblasti finančních služeb, obchodu a logistiky [22]. V roce 2012 byl ekonomický růst Hongkongu pouze 1,8 %, což leží na spodní hranici rozmezí, které vláda pro rok 2012 předpokládala. To bylo zapříčiněno zejména oslabením celosvětové poptávky způsobené nestabilním ekonomickým vývojem v Evropě a USA. Celkový export za rok 2012 vzrostl pouze o 1,2 %. Hlavní silou ekonomiky byla v roce 2012 domácí poptávka, která zaznamenala nárůst o 4 %. Míra nezaměstnanosti činila 3,4 %, což je ve světovém měřítku 28. místo. Míra inflace klesla z 5,3 % na 3,7 %, vláda však předpokládala ještě větší pokles [18]. Následující tabulka ukazuje vývoj základních ukazatelů od roku 2008 do roku 2012. Pro porovnání jsou uvedeny i údaje pro Českou republiku. Tabulka 4: Základní makroekonomické údaje Hongkongu a České republiky, 2008-2012
Hongkong Růst HDP míra nezaměstnanosti míra inflace
2008 3,8% 3,6% 4,3%
2009 -3,3% 5,4% -0,5%
2010 7,5% 3,8% 4,5%
2011 5,8% 3,3% 5,3%
2012 1,8% 3,4% 3,7%
Česká republika Růst HDP míra nezaměstnanosti míra inflace
2008 3,1% 4,4% 6,3%
2009 -4,5% 6,7% 1,0%
2010 2,5% 7,3% 1,5%
2011 1,9% 6,7% 1,9%
2012 -1,3% 7,3% 3,3%
Zdroj: [23], [19], [24] vlastní úprava
2.2.1 Ekonomický výhled Nejistý výhled v Evropě a USA odráží riziko i v ekonomickém vývoji Hongkongu. Avšak i přes vysokou nejistotu v globální ekonomice spatřuje hongkongská vláda ekonomický vývoj ve střednědobém horizontu pozitivně. Uvolňování monetárních politik většiny asijských zemí může, v průběhu neustále trvající krize v Evropě, pomoci globální ekonomice. Hongkong i v tomto směru opět spoléhá na pevninskou Čínu, která má mnoho prostoru při zavádění různých opatření na zajištění ekonomického růstu. Hodnota růstu HDP se předpokládá v rozmezí 1,5 – 3,5 %, vývoj inflace v rozmezí 4,2 – 4,5 % a zpočátku roku se předpokládá i mírné oslabení hongkongského exportu [21].
24
2.2.2 Státní rozpočet a platební bilance V roce 2012 byl naměřen rozpočtový přebytek o velikosti 3,2 %/HDP, což je v daném roce 17. místo na světě a státní dluh činil 30%/HDP [18]. Podle stejného zdroje byl V České republice naměřen v roce 2013 deficit státního rozpočtu ve výši 3,2 %/HDP, což je 113. místo na světě a státní dluh činil 43,9 %/HDP [25]. Obchodní bilance je od roku 2008 vždy záporná, i přesto, že Hongkong vyváží 80 % vyrobených výrobků. Je však závislý na dovozu mnoha surovin, jako jsou paliva a potraviny. Kladná bilance služeb dokazuje převahu a důležitost sektoru služeb v Hongkongu. Bilance přímých investic se mění. Přímé investice jsou pro Hongkong velice důležité, především ve vzájemném vztahu s Čínou, jelikož jsou si navzájem jedni z největších přímých investorů. Celková platební bilance zaznamenala v každém roce přebytek [22]. Hongkong nikdy neměl a pořád nemá žádný problém s prodlením ve splácení zahraničního dluhu. Díky relativně nízké úrovni dluhu a vysoké hodnotě devizových rezerv, je riziko platební neschopnosti Hongkongu téměř nulové [23].
2.2.3 Finanční sektor Hongkong je řazen mezi největší světová finanční centra, kde působí celá řada významných světových bank a zároveň je v Hongkongu vůbec největší koncentrace bankovních institucí na světě. Největší podíl na trhu má banka Hongkong and Shanghai Banking Corporation (HSBC). Finanční trh se vyznačuje především vysokou úrovní likvidity, efektivní a transparentní regulací řídící se mezinárodními standardy, minimálními zásahy vlády do fungování trhu a nulovými bariérami vstupu zahraničních firem na hongkongský trh [24]. Hongkong nemá jednu centrální emisní banku, v oběhu jsou bankovky různých vzorů ve stejné nominální hodnotě, jejichž vydáváním jsou pověřeny tři banky - banka HSBC, londýnská Standard Chartered Bank a čínská Bank of China. Od roku 1993 funguje jako centrální banka Hong Kong Monetary Authority (HKMA), která vykonává funkce řízení oběhu peněz a bankovní dohled. Čína je jedním z nejvýznamnějších investorů v Hongkongu a platí to i naopak. V lednu roku 2012 bylo v Hongkongu registrováno sedm čínských bank, přičemž Bank of China je v současné době druhou největší bankovní skupinou po HSBC operující v Hongkongu [23], [24]. Kurz HKD je pevně navázán na USD, stanoven na 7,8 HKD/USD, přičemž obchodování je možné v rozsahu 7,75-7,85. Díky konkurenčnímu boji mezi hongkongskými bankami dochází jen k velmi malým výkyvům v poskytovaných úrokových sazbách [23]. Hongkongská burza Stock Exchange of Hong Kong (SEHK) je z hlediska tržní kapitalizace v obchodování s cennými papíry sedmá největší na světě a třetí v Asii. Koncem roku 2012 25
bylo na burze kótováno 1477 firem s celkovou tržní kapitalizací cca 16.985,4 trilionů. HKD Obchodování na SEHK je prováděno skrze systém zvaný Automatic Order Matching and Execution System (AMS/3), který poskytuje základní platformu pro obchodování a propojuje investory, makléře a další účastníky burzy [23], [24]. Úspěšnost bankovního systému je zcela jistě posílena příznivým daňovým systémem, jelikož nejsou zdaněny ani úroky ani kapitálové výnosy.
2.3
Podnikatelské prostředí
V této podkapitole jsou rozebrány důvody, proč si vybrat právě Hongkong pro založení firmy a podnikání. Následně jsou podrobně popsány hlavní formy právnických osob a postup při založení nejobvyklejší formy Private Limited Company.
2.3.1 Specifika podnikatelského prostředí V dnešní době mnoho investorů a podnikatelů expanduje na území Hongkongu. Primárním logickým důvodem je prohloubení mezinárodního obchodu, přiblížení se čínskému trhu a těžba z daňově výhodných podmínek této jurisdikce. Hongkong je považován za jedno z nejlepších podnikatelských prostředí, a to z důvodu strategické polohy, snadnosti zahájení podnikání, stabilního ekonomického a politického prostředí, volnosti ekonomiky, atraktivního daňového systému, vysoké pracovní síle, příznivé migrační politice, vysoké životní úrovně a rozvinuté infrastruktury a efektivního právního systému. Strategická poloha Hongkongu představuje jednu z hlavních konkurenčních výhod, jednoznačně přispívá k obchodní atraktivitě a neustálému ekonomickému rozvoji, hlavně díky spojení s kontinentální Čínou. Hongkong je umístěn přímo v „srdci“ jihovýchodní Asie. Během osmihodinového letu je v dosahu většiny asijských trhů. Zároveň v okruhu asi 150 km leží spádová oblast několika set milionu lidí. Hned za hranicemi s Činou, dostupné vlakem, leží dvě velkoměsta - Shenzen s populací přibližně 20 miliónů a Guangzhou s populací přibližně 15 miliónů obyvatel. Toto přivedlo mnoho mezinárodních firem k založení obchodní centrály
na
hongkongském
území.
Hongkongské
mezinárodní
letiště
(HKIA)
je
5. nejfrekventovanějším na světě. Bývá často hodnoceno jako „Nejlepší letiště světa“ a obdrželo již několik vyznamenání. Hongkong je také ústředním bodem všech námořních činností v jižní Číně a je jedním z hlavních přístavů světa z hlediska dopravní tonáže, nákladní manipulace a počtu přepravených cestujících [25]. Hongkong je územím, kde založení podniku je velice jednoduché a rychlé. Podle ratingu Světové banky20 je Hongkong na 2. místě na světě v hodnocení jednoduchosti založení 20
Ease of doing business index, dostupný zde: http://www.doingbusiness.org/rankings
26
firmy. Česká republika je až na 65. místě. Jednodušší systém již existuje pouze v Singapuru. Podrobnosti o založení společnosti jsou podrobně rozebrány níže. Hongkong je jednou ze světových ekonomik založených na principech volného podnikání, obchodu a trhu. Neexistují zde omezení v oblasti přílivu ani odlivu zahraničních investic, devizové kontroly ani omezení zahraničního vlastnictví. Podle indexu ekonomické svobody21 je Hongkong již po devatenácté za sebou uznán za území s nejsvobodnější ekonomikou světa. Index ekonomické svobody dosáhl v roce 2013 počtu 89,3 bodů ze 100 možných. Pouze o jeden bod méně má Singapur. Česká republika je na 29. místě a dosahuje 70,9 bodů. Tento rating bere v úvahu 10 faktorů, jako například stupeň ekonomických a obchodních svobod, investiční otevřenosti, zasahování státu do ekonomiky a korupci [26]. Navíc, podniky založené v Hongkongu můžou nyní těžit z preferenčního přístupu k čínskému trhu na základě dohody Closer Economic Partnership Arrangement (CEPA) podepsané v roce 2004. Jedná se o dohodu o volném obchodu zaručující bezcelní a snadnější přístup hongkongským společnostem na trh pevninské Číny a naopak. Dne 29. června 2012 byl v Hongkongu podepsán devátý dodatek, který zvýšil počet liberalizovaných sektorů služeb [25]. V Hongkongu také existuje silná podpora v oblasti podnikání ze strany státu. Hongkongská vláda podporuje podnikání různými prostředky, poskytuje jak finanční asistenci, tak i poradenství. Podpora je poskytována jak lokálním, tak zahraničním společnostem. Pro lokální společnosti, zejména pro malé a středně velké společnosti, existuje informační a poradenské centrum Support and Consultation Centre for SMEs (SUCCESS)22. Další organizací, která pomáhá se založením firmy, a to jak hongkongským, tak zahraničním společnostem, je organizace Hong Kong Trade Development Council (HKTDC)23. Finanční podpora středně velkých lokálních podniků je poskytována skrze vládou založené finanční fondy. Tři trvalé fondy jsou SME Loan Guarantee Scheme (SGS), SME Export and Marketing Fund (EMF) a SME Development Fund (SDF), které pomáhají firmám získat půjčky, expandovat do zahraničí nebo zvýšit svoji konkurenceschopnost. V prosinci roku 2008 byl vytvořen čtvrtý fond Special Loan Gurantee Scheme (SpGS) na pomoc v boji s hospodářskou krizí [27]. Neméně důležitý faktor, ovlivňující rozhodnutí o založení firmy, je právě daňový systém. Ten je v Hongkongu velice přívětivý, daňová zátěž je minimální a jeho struktura velice jednoduchá a přehledná. Podrobněji je rozebrán v kapitole daňový systém.
21
Index of Economic freedom, dostupný zde: http://www.heritage.org/index/ Dostupný na: http://www.success.tid.gov.hk/eindex.html 23 Dostupný na: http://www.hktdc.com 22
27
2.4
Druhy právnických osob v Hongkongu
V Hongkongu existují čtyři základní typy podnikatelských subjektů: tzv. Limited Liability Company, kterou dále dělíme na Private Limeted Company, Public Limited Company a Public Limited Company by Guarantee; dále pak Sole Proprietorship, Partnership, kde rozlišujeme General Partnership a Limited Partnership a Foreign Company Office (zahraniční společnosti), která může být v podobě Branch office (pobočky), Subsidiary (dceřiné společnosti) nebo Representative Office (zastoupení). Legislativa Hongkongu nezná pojem a model IBC společnosti. Všechny firmy jsou zde vedeny v režimu onshore, tedy plně zdanitelné a nerozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Trend vývoje zakládání společností v Hongkongu je rostoucí, a to jak lokálně založených společností, tak společností z ostatních zemí světa. V roce 2012 bylo v Hongkongu zaregistrováno celkově 1 044 64424 lokálně založených společností, z toho 1 033 08625 soukromých a 11 55826 státních. Právě v roce 2012 jich bylo založeno 88 25227. Jiných než hongkongských společností bylo v roce 2012 zaregistrováno 8 84828 ze 79 zemí světa. Každý rok zde ukončí svoji činnost okolo 800 – 1 000 společností z důvodu vysoké konkurence [28], [29], [30]. Tabulka 5: Počet společností založených a zaniklých v Hongkongu
ROK Počet lokálně založenýnch společností Počet zahraničních společností Počet likvidací
2008
2009
2010
2011
710 766
722 253
863 762
956 392 1 044 644
8 487 1 907
7 912 2 105
8 165 1 912
Zdroj: [28], [29], [30], vlastní úprava
24
Dostupné z: http://www.cr.gov.hk/en/statistics/statistics_01.htm Tamtéž 26 Tamtéž 27 Tamtéž 28 Dostupné z: http://www.cr.gov.hk/en/statistics/statistics_03.htm 25
28
8 554 1 913
2012
8 848 1 930
2.4.1 Private Limited Company Private Limited Company (zakládány jako Private limited by shares) jsou nejčastějším typem společností zakládaných v Hongkongu. Obvykle si ho volí malé a střední podniky. Společnost musí mít minimálně jednoho ředitele, který je starší 18ti let, maximální množství není omezeno. Ředitelé nebo vedoucí společnosti nemusí mít ve společnosti žádný vklad ani nemusí být občany Hongkongu. Akcionář musí být minimálně jeden a maximálně padesát. Platí pro ně stejná pravidla jako pro ředitele, nemusí být občany Hongkongu. Akcionář i ředitel může být stejná osoba. Akcionářem může být fyzická i právnická osoba. Společnost musí mít tajemníka, který je rezidentem Hongkongu. Pokud je akcionář a ředitel jedna a tatáž osoba, nesmí být zároveň tajemníkem. Private Limited Company má akciový kapitál rozdělený do určitého počtu akcií s určitou hodnotou, který může být vyjádřen v jakékoliv měně, a neexistuje jeho oficiální minimální výše. Je však doporučena hodnota 10 000 HKD rozdělená do 10 000 akcií v nominální hodnotě 1 HKD. Základní kapitál nemá žádné horní omezení, může být kdykoliv navýšen, ale pokud hodnota základního kapitálu přesáhne 10 000 HKD, podléhá kapitálové dani 0,1 %. Investoři vlastnící akcie mají v případě ziskovosti společnosti nárok na vyplácení dividend, v případě neziskovosti se jim nevyplácí nic. Akcionáři ručí za jmění společnosti pouze do výše svého podílu. Jsou dovoleny běžné a preferenční akcie a zakázány jsou akcie na majitele, z důvodu zamezení anonymity a nepřehlednosti při předávání akcií. Je dovoleno převádění podílů i vlastnictví, ale pouze aniž by to mělo vliv na současné podnikání společnosti. Každá společnost musí být registrována ve veřejném obchodním rejstříku. Private Limited Company má povinnost zveřejňovat údaje o svých akcionářích, jednatelích, tajemníkovi a kapitálové
struktuře.
Obecně
je
Private
Limited
Company
považována
za
nejdůvěryhodnější typ společnosti a investoři jsou do ní ochotni více investovat. Největší výhodou akcionářů je neexistence daně z dividend. Mezi další povinnosti společnosti patří ověřit jednou ročně účetní záznamy auditorem, který musí být členem hongkongské účetní komory. K účetním záznamům pak musí přiložit výroční zprávu a odeslat ji společně obchodnímu rejstříku [25].
29
2.4.1.1 Postup při založení společnosti V první řadě je potřeba připravit zakladatelské dokumenty, tedy zakladatelskou smlouvu a stanovy společnosti. Povinné položky zakladatelské smlouvy jsou následující:
jméno společnosti,
adresa registrovaného sídla společnosti na území Hongkongu,
měna a výši použitého kapitálu,
předmět obchodní činnosti společnosti,
deklarace omezenosti ručení jednotlivých členů,
druhy emitovaných akcií, adresy a jména upisovatelů akcií,
podpisy zakladatelů.
Stanovy společnosti musí minimálně obsahovat:
počet členů společnosti,
podmínky svolávání valných hromad společnosti, úpravu jednání na hromadách, popis způsobu hlasování, hlasovací kvóta,
práva a povinnosti tajemníka a jednatelů společnosti, možnosti jejich zastoupení,
podmínky vedení účetnictví a auditu [31], [32].
2.4.1.2 Registrační proces V první řadě musí být schváleno jméno společnosti, které se nesmí shodovat s již existujícím jménem a nesmí vytvářet asociaci s vládou nebo královskou rodinou, musí končit slovem Limited a musí být v angličtině nebo čínštině. Speciální povolení pak vyžadují slova jako je například Bank, Insurence, Trust, British, atd. Po schválení jména se podá žádost o založení společnosti do registru společností, tzv. Companies Registry. Registrace stojí 1 720 HKD a celý proces je většinou schválen do sedmi pracovních dnů. V roce 2011 byla zavedena možnost založit společnost elektronicky přes internet a doba založení se tak může zkrátit až na jeden den [32]. Po založení musí společnost splnit určité náležitosti, a to:
předložit potvrzení o jmenování ředitele a potvrzení o sídle společnosti (do čtrnácti dnů od založení), 30
založit firemní bankovní konto,
zaregistrovat se u Inland Revenue Department (do jednoho měsíce po založení), který společnosti přidělí identifikační číslo a obchodní osvědčení o registraci,
zažádat o udělení speciální licence, ale jen v případě, že se jedná o finanční služby, cestovní agenturu, vzdělávací institut, restauraci atd. [32].
2.4.1.3 Likvidace společnosti Likvidace společnosti je také složitější a dražší než u ostatních podnikatelských subjektů v Hongkongu. Rozlišujeme likvidaci dobrovolnou a nedobrovolnou. Při dobrovolné likvidaci musí s ukončením činnosti souhlasit všichni členové společnosti. Minimálně tři měsíce před podáním požadavku nesmí společnost provádět žádné obchodní aktivity a ani nesmí mít žádné nevyřízené závazky. Nedobrovolně společnost zaniká, pokud není schopna splatit dluh v minimální výši 10 000 HKD nebo o tom z jiného důvodu rozhodne soud [32].
2.4.2 Public Limited Company Public Limited Company je takový druh společnosti, kde může být více než 50 akcionářů a akcie a dluhopisy jsou nabízeny veřejnosti. Tato společnost obvykle vzniká ze středních až velkých soukromých společností, které již dosáhly vysokého růstu v daném odvětví a rozhodly se rozšířit svoji akcionářskou základnu a získat tak prostředky od více subjektů. Většina těchto společností je obchodována na burze.
Z důvodu spoluúčasti veřejnosti
podléhá tento typ společnosti vyššímu dohledu, přísnějším regulačním požadavkům a administrativní zátěž na založení a správu společnosti je zde také vyšší [25].
2.4.3 Public Company Limited by Gurantee Jedná se o typ společnosti určený zejména pro neziskové organizace. Společnost nemá žádné akcionáře, ale pouze členy. Na financování společnosti se podílejí investoři, kteří se podílejí na řízení společnosti a nejsou jim vypláceny žádné dividendy [25].
2.4.4 Sole Proprietorship Sole Proprietorship je nejjednodušší forma podnikání, kde vystupuje pouze jeden vlastník. Hlavní výhodou této formy je tedy zejména rychlost, a to v procesu založení, řízení i likvidaci, jelikož jeden majitel o všem rozhoduje sám. Ovšem nejrychlejší a nejjednodušší forma podnikání je zároveň považována za nejriskantnější, jelikož nedochází k ochraně majetku vlastníka. Majitel ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Kapitál do společnosti může vkládat také pouze majitel, tudíž je jeho množství omezeno a může být obtížnější a pomalejší expandovat. Také převod či prodej obchodní společnost je složitější [25].
31
2.4.5 Partnership Partnership je definována jako forma podnikání založena a vlastněna dvěma či více osobami, kteří díky společnému sdílení vlastnictví dosahují většího základního kapitálu. Existují dvě základní podoby - General partnership a Limited partnership, které se navzájem liší hlavně mírou odpovědnosti a možností účasti na řízení jednotlivých partnerů. V případě general partnership ručí všichni partneři celým svým majetkem za celkové závazky všech partnerů a mají stejné právo podílet se na řízení a rozhodování. V limited partnership existují dva typy partnerů. Jedni, tzv. General partners, kteří ručí neomezeně do výše svého nesplaceného vkladu, avšak nemůžou zasahovat do vedení společnosti. A druzí, tzv. Limited partners, kteří ručí neomezeně celým svým majetkem a podílí se na správě a řízení partnership. Tato forma patří mezi oblíbenější. Partnerships jsou obvykle regulovány prostřednictvím uzavřené partnerské dohody. S výjimkou některých profesionálních partnerships může být maximální počet společníků 20. Založení je velice jednoduché, jediným nutným krokem je získání obchodního osvědčení o registraci.
Limited
partnership
musí
být
zapsáno
v
obchodním
rejstříku,
jinak
je považováno za General partnership [25]. Následující tabulka ukazuje přehled hlavních výhod a nevýhod všech typů lokálních společností.
32
Tabulka 6: Výhody a nevýhody právních forem podnikání
Limited Liability Company Samostatný právní subjekt Ručení pouze do výše svých podílů Jednoduchý převod podílů a vlastnictví Výhody Jednoduchý způsob navýšení kapitálu Nejdůvěryhodnější typ společnosti Větší ochota investorů do nich investovat Složitější na založení než další formy Vyšší administrativní zátež na vedení společnosti Povinnost zveřejnit údaje v obchodním rejstříku Nevýhody Složitější likvidace společnosti Účetní záznamy musí být ověřeny auditorem General Partnership Jednodušší způsob dosažení vlastního kapitálu Jednoduchý způsob založení Výhody Nižší administrativní zátěž než u společností Efektivnější společné rozhodování Neomezené ručení Neexistence ochrany osobního majetku Nevýhody Spory v rozhodování a vedení Sdílení veškerého zisku Zodpovědnost za jednání ostatních partnerů
Sole Proprietorship Jednoduché a rychlé založení Rychlé rozhodnování a jednání - sám majitel Majitel se nemusí dělit o zisky Jednodušší a rychlejší likvidace
Není to samostatný právní subjekt - majitel a firma považovány jako jeden Majitel ručí za závazky celým svým majetkem Omezený kapitál - vkládá pouze majitel Riskantnější forma - menší ochota investovat Složitý převod nebo prodej obchodní činnosti Limited Partnership Jednodušší způsob dosažení vlastního kapitálu Jednoduchý způsob založení Nižší administrativní zátěž než u společností Omezené ručení "Limited" partnerů Snadná nahraditelnost "Limited" partnerů Neomezené ručení "General" partnerů Omezená role "Limited" partnerů Dražší na založení než General partnership
Zdroj: [25], vlastní úprava
2.4.6 Zahraniční společnosti Území Hongkongu využívají pro své podnikatelské záměry i zahraniční společnosti, které se na daném území pouze určitým způsobem reprezentují. Existují tři možné způsoby prezentace, a to prostřednictvím pobočky, zastoupení nebo dceřiné společnosti. Velké firmy dávají přednost pobočce, malé a střední podniky pak volí spíše dceřinou společnost nebo zastoupení. Dceřiná společnost (Subsidiary) je vlastně společnost Private Limited Company založená zahraniční společností v Hongkongu, přičemž na území Hongkongu je dovoleno 100% vlastnictví firem zahraničním subjektem. Tato forma je velice oblíbená zejména z důvodu omezeného ručení a daňových výhod. Jedná se o samostatný právnický subjekt, tudíž nemůže svými závazky ohrozit mateřskou společnost. Výhodou lokálně založené pobočky je pak také lehčí přístup na čínský trh a možnost využívat dohodu o volném obchodu mezi pevninskou Čínou a Hongkongem [33]. Pobočka (Branch Office) je také subjekt založený v Hongkongu, avšak se nejedná o samostatný právnický subjekt. Tudíž mateřská společnost je zodpovědná za veškeré 33
závazky dané pobočky. Stejně jako dceřiná společnost, i pobočka musí být zaregistrována v hongkongském obchodním rejstříku [33]. Další možností, jak prezentovat firmu na území Hongkongu, je pomocí zastoupení (Representative office). V tomto případě se nejedná o samostatný právní subjekt, v rámci zastoupení se nelze účastnit obchodních aktivit přinášejících zisk, uzavírat smlouvy, vystavovat účty ani obchodovat. Zakládají ji tedy zejména společnosti, které chtějí podrobněji prozkoumat hongkongský trh nebo zde firmu pouze reprezentovat, tudíž zastoupení slouží k propagaci mateřské firmy [33]. Jakou formu tedy zvolit? Obecně platí, že společnosti, které se do Hongkongu chtějí dostat kvůli výdělečné činnosti, vybírají mezi dceřinou společností a pobočkou, přičemž v případě dceřiné společnosti mateřská společnost za její závazky neručí, v případě pobočky ano. Pokud je záměrem zahraniční firmy pouze průzkum trhu, investice na dané území nebo propagace, může firma zvolit zastoupení. Následující tabulka souhrnně porovnává tyto tři možnosti prezentace zahraniční formy na území Hongkongu. Tabulka 7: Porovnání Pobočky, dceřiné společnosti a zastoupení.
Samostatný právnický subjekt Mateřská společnost ručí za závazky Jméno společnosti musí být stejné jako jméno mateřské společnosti Předmět podnikání Doba registrace
Pobočka (Branch Office)
Dceřiná společnost (Subsidiary)
Zastoupení (Representative Office)
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
NE
ANO
Stejný jako mateřská společnost
Stejný jako mateřská společnost
Může provádět pouze reklamu, marketing, průzkum, další neziskové
14 pracovních dnů
4 - 7 pracovních dnů
1 -2 pracovní dny
Zdanění stejné jako u lokálně založených společností
ANO
ANO
-
Podání ročních příjmů
ANO
ANO
-
Odvod daně z příjmů
ANO
ANO
-
Záleží na podmínkách
ANO
-
ANO
ANO
ANO
1 tajemník (rezident), 1 ředitel (rezident nebo nerezident), 1 akcionář (rezident nebo nerezident)
1 manažer či vedoucí pocházející z mateřské společnosti
Předkládání účetnictví Může mít bankovní konto založené v Hongkongu
Minimální požadavky na počet a 1 zplnomocněný zástupce druh členů společnosti (rezident)
Zdroj: [33], vlastní úprava
34
2.5 Daňový systém Celkově je daňové zatížení Hongkongu nízké. V porovnání s Evropou je většina daní nízká a některé daně nejsou vůbec zavedeny, jako je daň z přidané hodnoty a srážková daň týkající se dividend a úroků. Do budoucna se uvažuje o zrušení i daně z prodeje nemovitosti. Daňový systém je velice jednoduchý a přehledný. Důkazem jednoduchosti a přívětivosti místního daňového systému je tzv. eTax. Jedná se o online systém, ve kterém si plátci daně vytvoří vlastní účet, který si přizpůsobí svým konkrétním představám. Mají pak přehled o svých daňových povinnostech, mohou si předběžně spočítat odhadovanou daň, zobrazují se mu informace o přeplatcích či nedoplatcích apod. [34]. Globálně Hongkong patří na 4. místo světa v jednoduchosti placení daní. Průměrně každá společnost platí daně třikrát ročně a stráví 78 hodin administrativou spojenou s daněmi, což je přibližně šestkrát měně hodin než v České republice [35].
2.5.1 Daň ze zisku (corporate tax) Tabulka 8: Daň ze zisku společnosti, 2013
Daň Korporátní daň Daň z kapitálových výnosů Daň z dividend Daň z příjmů mimo území Hongkongu
Sazba 16.5 % 0% 0% 0%
Zdroj: [36], vlastní úprava
Daňová sazba pro společnosti je 16,5 %, která se od roku 1998 pohybuje téměř na stejné úrovni v rozmezí 16 % a 17.5 %. Pro osoby samostatně výdělečně činné platí sazba 15 %. Neexistuje zde daň z kapitálových výnosů ani daň z dividend. Některé položky a výdaje jsou odečitatelné od zisku za účelem snížení základu daně. Patří sem například dobročinné dary, zaplacené daně z nemovitosti, odpisy, výdaje na modernizaci strojů a zařízení a třeba také příspěvky zaměstnavatele na důchody zaměstnanců [37]. Podle vyhlášky Inland Revenue Ordinance29 (IRO), účetní jednotka podléhá zdanění v případě, že:
29
Subjekt provádí obchod, je zaměstnán, anebo podniká v Hongkongu;
dosahuje zisků z těchto aktivit;
zisky vznikají nebo jsou odvozeny z Hongkongu (tj. zisky pocházejí z Hongkongu).
Dostupné na: http://www.hklii.hk/eng/hk/legis/ord/112/
35
Je zde aplikován již výše zmíněný teritoriální princip. Ten znamená, že korporátní daň se vztahuje pouze na zisky vygenerované na území Hongkongu. Jinými slovy, pokud hongkongská firma vyprodukuje zisky na jiném území, není povinna z nich platit daň, bez ohledu na to, zda jsou následně do Hongkongu převedeny. Tato zásada nerozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Můžete být rezidentem Hongkongu, ale pokud jsou vaše zisky zahraničního původu, nejste povinni platit žádnou daň z těchto zisků. Stejně tak, pokud nejste rezidentem a máte příjem z území Hongkongu, je vaší povinností z něj zaplatit daň. Není však vždy jednoznačné určit, jestli je původ zisku přímo v Hongkongu. K zodpovězení této otázky pomohou precedenty hongkongských soudů a dalších soudů ze zemí uznávajících common law [38]. 2.5.1.2 Obecné zásady rozhodující o původu příjmu Co přesně představuje původ zisku je sporné a nejisté. Zdali jsou zisky považovány za vzniklé v Hongkongu, nebo odvozené z Hongkongu, závisí na povaze zisků a transakcí, které k takovým ziskům vedly. Jinými slovy, původ zisku je pokaždé otázkou individuálního případu a neexistuje univerzální pravidlo, které by řešilo každou situaci. Nicméně, Inland Revenue Department nám ukazuje některé hlavní zásady na základě různých soudních rozhodnutí. Hlavní zásady při určování původu zisků jsou:
Identifikace operací, které produkují příslušné zisky a určení, kde tyto operace probíhají. Při určování, zda zisky z podnikání jsou použitelné na zdanění, musí být stanoveno místo, odkud pocházejí. Pokud aktivita, která produkovala zisky, byla provedena v Hongkongu, zisky budou podléhat zdanění.
V úvahu se berou jen ty aktivity, které přímo produkují hrubé zisky. Například, všeobecné administrativní činnosti nejsou považovány za činnosti generující zisk.
Místo, kde se konají všední investiční rozhodnutí, nemusí být nutně místem původu zisku.
Pokud se hlavní místo podnikání účetní jednotky nachází v Hongkongu a společnost nepodniká v zámoří, je pravděpodobné, že zisky z této jednotky budou daněné Hongkongem [38].
Inland Revenue Department vydal návod pro určování původu zisku pro specifické typy zisků, jako například zisky z obchodování, výroby, prodeje a nákupu majetku a další. Je ovšem nutné si uvědomit, že neexistuje jednoznačné pravidlo a každý případ musí být posuzován samostatně na základě konkrétní situace a okolnosti [38].
36
V Hongkongu neexistuje systém dvojího zdanění. Je zde uplatňován Single-tier systém (STS). To znamená, že veškeré zisky jsou zde zdaněny pouze jednou, a to korporátní daní. Pokud se společnost rozhodne vyplatit dividendy, ty už dalšímu zdanění nepodléhají. Srážkové dani nepodléhají již zmíněné dividendy ani úroky, avšak existují příjmy, na které je srážková daň uvalována. Těmi jsou licenční poplatky nerezidentům za určitých konkrétních podmínek taxativně vyjmenovaných v zákoně [37]. Jelikož se Hongkong snaží o co největší podporu podnikání, existuje řada pobídek v podobě daňových úlev. Zdaňovacím obdobím je jeden rok, který začíná 1. 4. a končí 31. 3. následujícího roku.
2.5.2 Daň ze mzdy (personal tax) Tabulka 9: Daň ze mzdy, 2013
Příjem 1 – 40,000 HKD 40,001 – 80,000 HKD 80,001 – 120,000 HKD Above 120,000 HKD Daň z kapitálových výnosů Daň z příjmů mimo území Hongkongu Daň z dividend z Hongkongské společnosti
Sazba 2% 7% 12% 17% 0% 0% 0%
Zdroj: [36], vlastní úprava
Existují dvě možnosti jak spočítat daň ze mzdy. První možností je uplatnit standardní sazbu ve výši 15 % po odečtení všech odpočtů a příspěvků. Druhou pak uplatnit progresivní daň, jejíž sazby jsou uvedeny v tabulce. Od nuly do 40 000 HKD je 2%, od 40 000 do 80 000 HKD je 7%, od 80 000 HKD do 120 000 HKD je 12% a nad 120 000 HKD je progresivní sazba 17%. Přičemž platí, že se použije vždy taková z možností, při které vychází nižší celková daň ze mzdy [39]. Následující schéma ukazuje postup při výpočtu čistého příjmu, který podléhá daňové sazbě a slouží tedy k výpočtu daně. Co patří pod jednotlivé položky, je uvedeno v hongkongském daňovém zákoně nebo opět na stránkách Guide me Hong Kong.
37
Schéma 1: Výpočet daně ze mzdy
Celkový příjem mínus Příjem osvobozený od daně se rovná Zdanitelný příjem mínus Odpočty od daně se rovná Čistý zdanitelný příjem mínus Osobní slevy na dani se rovná Čistý příjem podléhající dani Zdroj: [39], vlastní úprava
Neexistuje daň z dividend. Kapitálových výnosů ani dědická daň. Opět zde platí teritoriální princip a dani podléhají pouze příjmy z činnosti uskutečněné na území Hongkongu. Zdaňovacím obdobím je, stejně jako u korporátní daně, jeden rok, začínající 1. 4. a končící 31. 3. následujícího roku. Každá fyzická osoba může podat individuální daňové přiznání a dosáhnout tak většího snížení daňové povinnosti použitím progresivní daňové sazby na veškerý příjem. Manželé můžou podat hromadné daňové přiznání, pokud jim to sníží daňovou povinnost [39].
2.5.3 Daň z nemovitostí Vlastníci nemovitosti musí platit daň z nemovitosti, která je určena ve výši 15 % ze zdanitelné hodnoty majetku. Zdanitelná hodnota je určena jako součet příjmů z nájmu a ostatních poplatků vlastníkovi mínus 20 % na opravy a údržbu. Společnosti, které platí daň z nemovitosti, si ji mohou následně odečíst od daně ze zisku [36].
2.5.4 Celní systém Celní systém Hongkongu je velice liberální. Neexistují zde žádná množstevní omezení, dovozní přirážky a ani cla zde v podstatě zavedena nejsou. Výjimku tvoří pouze alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 30 %, tabákové výrobky, hydrokarbonový olej a směsi obsahující v určité míře metanol [36].
38
2.5.5 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění „Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou mezistátní smlouvy, jejichž účelem je jednak zabránit dvojímu zdanění téhož příjmu, popř. téhož majetku, jak ve státě zdroje, tak i ve státě příjemce, a jednak i zabránit tomu, aby některý příjem nebyl zdaněn vůbec. Smlouvy upravují rovněž podrobněji než vnitrostátní právní předpisy definici rezidenta, resp. daňový domicil. Smlouvy rovněž upravují způsoby výměny informací mezi smluvními státy“ [41]. Smlouva o zamezení dvojího zdanění se vždy vztahuje pouze na rezidenty Hongkongu a rezidenty příslušné země, se kterou je daná smlouva uzavřena. Do roku 2001 neměl Hongkong uzavřenou žádnou smlouvu a zamezení dvojího zdanění a platil pouze teritoriální přístup. Avšak v dnešní době Hongkong uzavírá neustále nové smlouvy s ostatními zeměmi, které mu pomohly zesílit jeho ekonomickou pozici, odstranily daňové bariéry v mezinárodním obchodě a přispěly k vyššímu investování mezi Hongkongem a zbytkem světa. Hongkong má právo uzavírat tyto smlouvy samostatně, nezávisle na Čínské Lidové Republice [40], [41]. Vstoupení legislativy v platnost v březnu roce 2010 umožnilo Hongkongu se připojit se do systému Comprehensive STAs (úplné smlouvy o zamezení dvojího zdanění) a začlenit mezinárodní standardy OECD na výměnu informací. Zpočátku existovaly obavy, že by Hongkong mohl být na tzv. Černé listině, vydané OECD z důvodu neimplementování mezinárodně dohodnutých standardů na Daňovou transparentnost a výměnu informací podepsaných na summitu G20 v dubnu 2009 v Londýně. Hongkong však dané standardy implementoval v květnu 2010 a na tzv. Černé listině se neobjevil [40], [41]. V posledních dvou letech udělal Hongkong velký pokrok v oblasti uzavírání mezinárodních daňových smluv. V současné době30 má uzavřených 23 úplných smluv o zamezení dvojího zdanění31. Tato bilaterální dohoda zabraňuje dvojímu zdanění u všech typů příjmů. V příloze 1 jsou uvedeny země, se kterými má Hongkongu smlouvu uzavřenou, datum, kdy byla smlouva podepsána a kdy vstoupila v platnost. Hongkong má uzavřené i další smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se týkají pouze určitých příjmů, a to příjmů z letecké a námořní dopravy. Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která se vztahuje na příjmy jak z letecké, tak z námořní dopravy32, má Hongkong uzavřenou se Singapurem a se Srí Lankou. Smlouva o zamezení dvojího zdanění, která se vztahuje pouze na příjmy z námořní dopravy, má uzavřenou s Dánskem, Německem, Nizozemím, Norskem a Spojenými státy. Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která se 30
K 1.4.2013 Comprehensive double tax agreement, dostupné z : http://www.ird.gov.hk/eng/tax/dta_inc.htm 32 Airline a shipping income treaties 31
39
vztahuje pouze na příjem z letecké dopravy, má uzavřenou s Bangladéšem, Belgií, Čínou, Estonskem, Etiopií, Finskem, Chorvatskem, Islandem, Izraelem, Jordánskem, Keňou, Koreou, Kuvajtem, Kanadou, Laosem, čínskou oblastí Macau, Mauriciem, Mexikem, Německem, Novým Zélandem, Ruskem, Spojenými státy, Švédskem a Švýcarskem [41].
2.6
Vztah Hongkongu a České Republiky
Hospodářská spolupráce mezi Českou republikou a Hongkongem je stále na dobré úrovni.
2.6.1 Obchodní a ekonomická spolupráce S Hongkongem nemá Česká republika sjednanou žádnou obchodní dohodu, tudíž obchodní vztahy se řídí mezinárodním obchodním právem veřejným. Dlouhodobě má Česká republika s Hongkongem aktivní saldo vzájemné obchodní bilance. Hongkong je pro Českou republiku jedním z největších exportních trhů na asijském kontinentu, je významným zdrojem příjmů z turistiky a potenciálním zdrojem investic. Na rozdíl od většiny asijských teritorií má zde Česká republika nepřetržitě od roku 1999 aktivní obchodní bilanci. Obchodní obrat v roce 2012 dosáhl 511,7 mil. USD, přičemž vývoz z České republiky činil 406,6 mil. USD. Následující tabulka a graf ukazují vývoj obchodní bilance mezi Českou Republikou a Hongkongem od roku 2007 do roku 2012. [42] Tabulka 10: Obchodní výměna České republiky a Hongkongu (v tis. USD)
ROK 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoz 339 560 251 072 292 581 318 649 432 422 406 568
Dovoz 118 225 96 596 62 969 96 309 126 219 105 127
Obrat 456 785 347 668 355 550 414 958 558 792 511 695
Zdroj: [42], vlastní úprava
40
Saldo 221 335 154 476 229 612 222 340 306 354 121 761
Graf 1: Obchodní výměna České republiky a Hongkongu (v tis. USD)
zdroj: [42], vlastní úprava
Hlavními položkami českého vývozu do Hongkongu jsou: základní elektronické součástky a materiály, induktory a části odporů a transformátorů, telefonní přístroje a přístroje pro vysílání a příjem dat, skleněné komponenty, průmyslové výrobky, elektrické stroje a přístroje, průmyslové stroje a jejich náhradní díly, komponenty, hračky, videohry pro TV přijímače, plastový odpad. Z Hongkongu Česká republika dováží hlavně elektroniku, počítačové periferie, integrované obvody, nenahraná elektronická média, textil, oděvy a oděvní doplňky, obuv, hračky, hodiny a hodinky, šperky a další spotřební zboží [42]. Jak při dovozu tak ve vývozu z Hongkongu jde především o reexporty z Číny nebo do Číny. Z tohoto důvodu slouží Hongkong jako most a zázemí pro české podnikatele při pronikání na čínský trh. V oblasti služeb má ČR s Hongkongem pasivní bilanci, služby však představují zanedbatelný podíl na celkovém obchodu se zbožím (cca 3 %). Pro české investice jsou perspektivními odvětvími zejména obchod, bankovnictví, finančnictví a další služby [42].
2.6.2 Smlouva o zamezení dvojího zdanění Dne 6. 6. 2011 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oboru daní z příjmů mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu. Smlouva měla přispět k podpoře oboustranných hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Hongkongem. Smlouva upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění veškerých druhů příjmů. Současně také zajišťuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran, umožňuje řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy, výměnu informací v kontextu daní. Rovněž usnadňuje koordinaci činností daňových úřadů obou zemí směřující k omezení případných daňových úniků a podvodů [43]. 41
Smlouva vstoupila v platnost 24. 1. 2012 a je zapsaná ve sbírce mezinárodních smluv pod číslem 49/2012 Sb. m. s.33 Současně bylo vyhlášeno české i anglické znění smlouvy, přičemž anglické znění je pro její výklad rozhodné. Smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jedné nebo obou smluvních stran. Daně, na které se smlouva v současné době vztahuje, jsou v případě Hongkongu daň ze zisku, daň ze mzdy a daň z majetku a v případě České republiky daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Ustanovení v této smlouvě se vztahují v Hongkongu k příjmům od zdaňovacího období od 1. 4. 2013. V případě České republiky na veškeré příjmy od 1. 1. kalendářního roku 2013. 2.6.2.1 Další smlouvy mezi Českou republikou a Hongkongem Dne 4. 3. 2013 byly podepsány tři dohody v oblasti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech mezi Hongkongem a Českou republikou. Jedná se o Dohodu o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, Dohodu o předávání odsouzených osob a Dohodu o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Datum účinnosti výše uvedených dohod bude stanovena po ukončení ratifikačního procesu [46].
33
Plné znění smlouvy lze nalézt na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/prehled_smluv_3762.html
42
3. Společnost XY Jelikož většina informací o společnosti jsou důvěrné a citlivé na trhu, je firma přejmenovaná na společnost XY a veškerá konkrétní čísla neodpovídají plně skutečnosti a jsou pro účely diplomové práce upraveny o určité koeficienty a zaokrouhleny.
3.1
Základní charakteristika
Jedná se o společnost s ručením omezeným, která vznikla v roce 1999 v České republice, v Praze. Firma má jednu majitelku, tedy 100% vlastníka a je zároveň jediným jednatelem společnosti. Majitelka je původem z Velké Británie. Firma působí jako cestovní kancelář, jejímž oborem podnikání je specifická část cestovního ruchu. Hlavní, a téměř jedinou činností, je organizace studijních pobytů. Jedná se o specifické programy, o unikátní obor podnikání, ve kterém působí celosvětově jen několik firem. Společnost organizuje tyto programy pro MBA34 nebo EMBA35 studenty převážně amerických univerzit s hlavním cílem poznat, jak funguje podnikání a jaká je ekonomická situace dané země. Programy jsou většinou krátkodobé, v průměrné délce 7 až 14 dní, během kterých studenti navštěvují odborné prezentace a přednášky v korporacích, místních společnostech či jiných institucích. Nejčastější destinace jsou jihovýchodní Asie, Evropa a Latinská Amerika. Společnost většinou zajišťuje pro své klienty veškeré služby související s daným programem, a to dopravu, ubytování, odborné prezentace v nasmlouvaných institucích, prohlídky kulturních památek, program pro volný čas a jiné. Společnost je specifická tím, že sice má v České republice sídlo, avšak s ní není nijak svázána.
Respektive žádný její klient ani klíčový dodavatel, kromě dodavatelů běžné
operativy nutné pro chod kanceláře, nesídlí v České republice. Avšak do České republiky (do Prahy) je organizováno poměrně velké množství programů. Momentálně má společnost jednu kancelář v Praze se 42 zaměstnanci pocházejícími z různých zemí světa. V roce 2011 se firma rozšířila na území Hongkongu, kde majitelka založila vlastní samostatnou firmu, ve které je opět jediným vlastníkem a je v ní také jediným zaměstnancem. Expanzi na území Hongkongu bude věnována samostatná podkapitola 3.4.
3.1.2 Specifika programů Jak již bylo zmíněno, jedná se o speciální studijní programy, které nejsou běžně nabízeny jinými cestovními kancelářemi. Hlavním cílem daného studijního pobytu je pochopit, jak
34 35
Maters of Business Administration Executive Masters of Business Administration
43
funguje
podnikání
v dané
oblasti,
seznámit
se
s ekonomickou
situací
destinace
a samozřejmě také poznat kulturu, prostředí a zvyklosti dané země. Programy jsou organizovány pro MBA a EMBA studenty, tudíž klienti jsou univerzity poskytující daný druh vzdělání. Síť univerzit, se kterými společnost pracuje, se neustále rozšiřuje a v současné době firma organizuje pobyty pro 140 univerzit. Jednoznačně nejvíce je z území amerických států. Následující tabulka udává počet programů podle hlavních trhů od roku 2009 do roku 2012. Tabulka 11: Rozdělení programů dle hlavních trhů
Destinace klienta
2009
2010
2011
2012
USA
74
87
113
115
Evropa
7
11
2
4
Asie + Austrálie
2
3
16
10
Celkem
83
101
131
129
Celkem 389 24 31 444
Zdroj: Interní materiály společnosti XY, vlastní úprava
Z tabulky je jasně vidět, že dominantní podíl tvoří americký trh, pro který firma zorganizuje přibližně 90 % programů. V roce 2011 lze vypozorovat vysoký nárůst programů pro klienty na asijském a australském kontinentu. Zvýšená koncentrace na neamerické klienty byla jedním z hlavních důvodů expanze na území Hongkongu. Naopak počet programů pro evropské univerzity má spíše klesající charakter. Programy jsou organizovány do zemí po celém světě, nejčastěji do jedné či dvou destinací (někdy jsou to dvě města v rámci jednoho státu, jindy dva různé státy a v ojedinělém případě i různé kontinenty). Existují však i skupiny studentů, kteří jedou i do pěti destinací v rámci jednoho programu. Nejvíce programů je organizovaných na asijský kontinent, v těsném závěsu na kontinent evropský a minoritní část pak na kontinent americký. Z asijského kontinentu jednoznačně převažuje Čína, která tvoří přibližně 60 % všech asijských programů. Programy směřují obvykle do města Peking a Šanghaj. Z tohoto důvodu je třeba zde neustále budovat a rozšiřovat síť společností, se kterými firma spolupracuje. Tento fakt je dalším důvodem expanze na území Hongkongu. Jelikož Čína je územím s největším počtem zorganizovaných programů, je třeba zde neustále budovat a rozšiřovat síť společností, se kterými firma spolupracuje. Tento fakt je dalším důvodem expanze na území Hongkongu. Jak již bylo řečeno, programy jsou specifické právě tím, že během pobytu studenti navštěvují určité firmy či instituce. Tyto návštěvy jim v drtivé většině případů organizuje společnost XY. Návštěva zahrnuje prezentaci vedenou vysoce postaveným manažerem společnosti, diskuzi 44
a v některých případech výrobních podniků, prohlídku továrny. Jaké firmy navštíví a jaká budou témata prezentací, záleží na požadavcích klienta. Ve většině případů jsou uzpůsobeny tak, aby co nejlépe korespondovaly se studijním oborem či specializací. Díky těmto prezentacím a diskuzím s top manažery navštívených firem a institucí, si studenti umějí lépe představit, jak funguje podnikání v konkrétní zemi, více si uvědomí rozdíly v ekonomikách různých států a lépe proniknou do podnikatelského prostředí dané země. Průměrný počet návštěv v každém programu je mezi šesti až deseti. Mimo ekonomickou stránku země jsou programy zaměřeny i na oblast kulturní a poznávací. Společnost XY organizuje prohlídky městem a výlety za hlavními kulturními památkami. Společnost také zprostředkovává veškerou dopravu v dané destinaci, ubytování v hotelech a společné obědy a večeře ve vyhlášených restauracích. Se studenty jsou po celou dobu programu vždy jeden čí více profesorů z univerzity a buď zaměstnanec firmy XY a nebo externí pracovník ze země, kde se pobyt uskutečňuje. Každý program je vytvořen zcela na míru podle požadavků klienta, společnost neprodává žádné konkrétní již zcela předem připravené programy. Příklad programu jednoho dne znázorňuje následující schéma: Schéma 1: Příklad jednoho dne programu
Čína, Peking & Shanghai, 21. 5. - 30 .5. 2013 Den 3 - Specifika čínského trhu 9:00 Návštěva číslo 3: Americká ambasáda v Pekingu téma: Jak podnikat v Číně 12:00 Společný oběd 14:00 Návštěva číslo 4: Jinmao Textile téma: Neustálý vývoj textilního průmyslu v Číně 17:00 Výlet na Velkou Čínskou zeď 20:00 Společná večeře Zdroj: vlastní
V následující tabulce jsou ilustrována finanční specifika jednoho programu. Data nepřipadají konkrétnímu programu, ty jsou důvěrná, avšak pro účely diplomové práce byl zkonstruován program s průměrnými hodnotami, na jehož základě budou postaveny analýzy.
45
Tabulka 12: Finanční specifika programu
Finanční specifika programu Čína Peking, Šanghaj
Destinace: Města: Počet dní Počet studentů: Náklady celkem v EUR: Celková cena pro klienta v EUR: Zisk celkem v EUR: Hrubá marže: Kurz měny EUR/CZK: Zisk celkem v CZK :
9 27 35 000 50 000 15 000 30,00% 25,76 386 400
Zdroj: Interní materiály firmy, upravená data, kurz měny: www.xe.com, 21. 4. 2013, vlastní úprava
Z tabulky vidíme, že cena průměrného programu je 50 000 euro. Při této ceně jsou náklady 35 000 euro. Do těchto nákladů jsou zahrnuty pouze náklady, za které firma daný program dokáže vytvořit. Tedy ceny od dodavatelů, jak už hotelů, restaurací či kulturního programu, tak poplatky za návštěvy ve firmách, které si společnost účtuje ve fixní částce za každou jednotlivou návštěvu. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty mzdové náklady, tedy čas a kompetence pracovníka firmy potřebný k vytvoření daného programu. Tyto náklady jsou součástí režijních nákladů, které jsou rozebrány níže.
Hrubá marže na jeden průměrný
program odpovídá 15 000 euro, tedy 30 %. Tato čísla jsou důležitá pro praktickou část práce, veškeré analýzy povedené v poslední kapitole počítají s průměrnými náklady a výnosy uvedenými výše. Firma udává ceny jednotlivých programů buď v eurech, nebo v dolarech, záleží, jaká měna je nasmlouvaná s klientem a o jaký se jedná region. Přepočet na koruny byl uveden pouze pro lepší představu.
3.2 Podnikatelský plán do roku 2015 Tato podkapitola se věnuje podnikatelskému plánu firmy, jejímž cílovým rokem je rok 2015. Na tomto roce bude provedena analýza v rámci daňové optimalizace a doporučeny postupy a možnosti mezinárodního daňového plánování. Podnikatelský plán jsem vypracovala samostatně na základě některých údajů, které mi byly z firmy poskytnuty. Tyto údaje jsou opět z důvodu ochrany důvěrných informací upraveny a nepředstavují reálná data. Po konzultaci s finančním ředitelem společnosti mi však bylo schváleno, že se navrhnutý plán příliš neodchyluje od reality a je na jeho základě možné analýzu postavit. Na úvod je potřeba vysvětlit, jak jsou kontrakty na programy v dané firmě vytvářeny. Jednání o programu probíhá mezi společností a klientem obvykle dva roky až rok před začátkem programu. S některými univerzitami má společnost programy nasmlouvány již na několik let 46
dopředu. Proto již nyní společnost může s velkou pravděpodobností určit, kolik programů bude organizovat v příštích letech. Firma předpokládá nárůst programů, a to pro americké klienty přibližně o 10 % ročně, pro evropské klienty je cílové číslo pro rok 2015 16 programů a pro klienty z Austrálie a Asie programů 30. Nárůst na australském a asijském trhu je zcela jistě podmíněn koncentrací hongkongské pobočky na tuto oblast. Následující tabulka udává počet programů pro rok 2012, 2013 a odhadovaný počet programů pro rok 2014 a 2015 pro jednotlivé trhy. Tabulka 13: Plánovaný počet programů, 2012-2015
Destinace klienta
2012
2013
2014
2015
115
127
140
154
Evropa
4
6
10
16
Asie + Austrálie
10
16
22
30
129
149 16%
172 15%
200 16%
USA
Celkem Meziroční růst
-
Zdroj: Interní materiály firmy, vlastní úprava
S růstem programů se předpokládá i nárůst obratu a hrubé marže. Tato data jsou zaokrouhlená a založena na odhadu, kdy je počítáno s průměrným objemem programu ve výši 50 000 a s lehce rostoucí ziskovou marží. Ta je v roce 2012 27,35%, jejíž cíl do roku 2015 je 30 %. Režijní náklady firmy dělíme na fixní a variabilní. Mezi hlavní položky fixních nákladů řadíme náklady na pronájem prostor a ostatní náklady s tím související, marketingové náklady, náklady na informační systémy a jejich údržbu a náklady na spotřebu a služby. Mezi variabilní náklady pak patří mzdové náklady, které tvoří přibližně 70 % veškerých režijních nákladů. Mezi ně řadíme i náklady na školení zaměstnanců. Další významnou položkou variabilních režijních nákladů je pojištění cestovní kanceláře. V následující tabulce jsou uvedeny odhadované údaje pro rok 2012 až rok 2015: Tabulka 14: Finanční plán 2012- 2015
2012
Obrat Meziroční růst
Obchodní marže Meziroční růst
Režijní náklady
6 475 000 1 770 700 1 000 000
2013
7 450 000 15%
2 086 000 18%
1 180 000
2014
2015
8 600 000 10 000 000 15%
2 494 000 20%
1 416 000
Zdroj: Interní materiály firmy, vlastní úprava
47
16%
3 000 000 20%
1 700 000
3.3
Expanze na území Hongkongu
V červnu v roce 2011 založila majitelka společnosti XY společnost se stejným jménem, avšak přídomkem limited v Hongkongu. Pro účely diplomové práce se bude společnost nazývat XY limited. Jedná se o společnost typu Private Limited Company, jejíž specifika jsou podrobně popsána v kapitole 2.5.1. Společnost má stejnou a opět jedinou majitelku jako společnost XY. Majitelka je zároveň jediným akcionářem, jednatelem a zaměstnancem společnosti. Firma zde působí pouze jako obchodní složka.
3.3.1 Hlavní činnost a cíle XY limited Hlavní důvody založení hongkongské firmy můžeme shrnout ve třech bodech:
Rozšiřování klientely na neamerickém trhu,
podpora programů na asijském území (zejména Číny),
daňová optimalizace.
Hlavní činností XY limited je koncentrace na klienty neamerických univerzit. Cílovým trhem je v první řadě trh australský a čínský, kde se majitelka soustředí jak na oslovení nových univerzit, tak na budování vztahů již se stávajícími klienty s cílem zvýšit množství programů pro tyto univerzity. Programy pro tyto klienty jsou pak nejčastěji organizovány do Spojených států, ale mají zájem i o evropské či asijské destinace. V druhé řadě se společnost soustředí na podporu programů na území Číny a Hongkongu a na upevnění a rozšíření sítě spolupracujících firem a dodavatelů na daném území. Území Číny, města Peking a Šanghaj jsou nejčastějšími místy na asijském kontinentu, kam jsou programy organizovány. Daňovým aspektům mezi firmami XY s.r.o. a XY limited se věnuje následující samostatná kapitola.
3.3.2 Proč Hongkong? Firma si vybrala území Hongkongu z několika důvodů. Veškeré faktory, proč je Hongkong vhodným územím pro podnikatelskou činnost, jsou rozebrány v podkapitole 2.3. Nejdůležitějšími důvody pro společnost XY byla výhodná strategická poloha, jednoduchost založení a vedení společnosti a přívětivý daňový systém. Založení společnosti znamenalo pro majitelku přestěhování se na dané území, tudíž musely být brány v potaz i neekonomické faktory. K výběru destinace tak přispěla vyspělá životní úroveň, anglicky mluvící prostředí a vysoká kumulace zahraničních zaměstnanců. 48
Společnost kromě o Hongkongu uvažovala i o čínském městě Šanghaj. V roce 2006 byla provedena firmou XY analýza, na jejímž základě se rozhodlo o území Hongkongu. V Šanghaji je celý proces založení a vedení společnosti složitější a možnosti daňové optimalizace menší. Také podmínky pro život jednoznačně hrály pro Hongkong. Následně se uvažovalo o založení reprezentativní společnosti hongkongské firmy XY limited ve městě Šanghaj, ale zůstalo se pouze na úrovni úvah.
3.3.3 Náklady spojené s expanzí Zde rozlišujeme přímé náklady související se založením a vedením společnosti v Hongkongu a náklady nepřímé, které vznikly v důsledku přestěhování majitelky do Hongkongu. Firma XY využila služeb specializované agentury k registraci a vedení účetnictví společnosti XY limited. Zprostředkovatelská společnost poskytla komplexní servis související se založením firmy, tzn. přípravu potřebných zakladatelských dokumentů, jejich legalizaci, registraci akcií a veškerou administrativu na jeden rok od data založení. Firma také vede po celou dobu existence společnosti XY limited účetnictví. Účty musí být jednou ročně ověřeny auditorem, který je členem hongkongské účetní komory, a zaslány spolu s výroční zprávou daňovému úřadu a obchodnímu registru. Poplatek specializované firmě na založení a první rok vedení činil přibližně 2000 EUR. V této částce je zahrnut registrační poplatek státu na založení firmy ve výši 1720 HKD (170 EUR) a tato částka je každý rok opět placena jako licenční poplatek. Za každý další rok vedení společnosti se částka placená specializované firmě odhaduje na 1000 EUR, která již zahrnuje licenční poplatek. V důsledku přestěhování majitelky za novou společností do Hongkongu vznikly společnosti další náklady. Mezi ně patří prvotní zkušební tříměsíční náklady na provoz kanceláře, kdy se testovalo, zda bude majitelce nové prostředí vyhovovat a firma tam bude moci fungovat a dále pak přerozdělení funkcí majitelky ve společnosti v Praze. S tím souviselo zvýšení platů stávajících manažerů a dodatečné najmutí nových lidí. Tato částka byla firmou odhadována přibližně na 1 000 000 korun, tedy přibližně na 40 000 euro. Režijní náklady hongkongské společnosti činí přibližně 60 000 euro. Tyto náklady jsou znatelně nižší než režijní náklady české společnosti. Jelikož má firma v Hongkongu jediného zaměstnance, a to samotnou majitelku firmy, je hlavní složka, mzdové náklady znatelně nižší. Firma XY limited není cestovní kancelář, tudíž zde odpadají i náklady na pojištění cestovní kanceláře. Do režijních nákladů se tedy řadí zejména fixní náklady v podobě nájmu a údržby kanceláře. Jejich výše se předpokládá v příštích letech přibližně stejná.
49
3.3.4 Plány do budoucna XY limited Plán firmy by měl po několik let zůstat stejný, s hlavním cílem koncentrace na asijské a australské trhy. Plán pro rok 2015 je uzavřít 30 programů s těmito univerzitami. Společnost neplánuje přesouvat žádné činnosti ani zaměstnance z území České republiky na území Hongkongu. Hongkong však nabízí řadu nových možností a příležitostí. Je tedy možné, že se v budoucnu XY limited stane generátorem nových produktových řad a jiného podnikání. Společnost však plánuje zůstat na úrovni vzdělávání a cestovního ruchu.
50
4. Daňové optimalizace společnosti XY s.r.o. a společnosti XY limited
Tato kapitola je praktickou a stěžejní částí diplomové práce. Jejím cílem této názorně ukázat, jak lze díky mezinárodnímu daňovému plánování minimalizovat daňovou povinnost a dosáhnout tak vyšších čistých zisků. Kapitola propojuje teoretické poznatky z prvních dvou kapitol a konkrétní informace o společnosti popsané ve třetí kapitole, na jejichž základě bude provedena detailní analýza s následným vyhodnocením ke stanovenému cíli a porovnáním jednotlivých variant. Společnost tak může v praxi použít poznatky a doporučení a optimálně využít hongkongské společnosti z daňového hlediska. Tato kapitola nezkoumá všechny možnosti daňové optimalizace mezi společností XY s.r.o. a XY limited, ale vypracovanou studii lze následně použít jako výchozí bod analýzy dalších možností. V první řadě bude popsán princip, jak mezi sebou firma XY limited a firma XY s.r.o. spolupracují a jaká je jejich vzájemná role. Dále bude vysvětlen mechanismus fungování z daňového hlediska, za jakých podmínek je výhodné převést zisk z České republiky do Hongkongu a jakým způsobem toho lze dosáhnout. Následně budou provedeny již zmíněné analýzy a navrhnut firmě způsob daňové optimalizace. Na závěr kapitoly bude zhodnocen přínos hongkongské společnosti se zohledněním ostatních faktorů, které se díky expanzi promítají do podnikání firmy.
4.1 Princip daňového plánování mezi XY s.r.o. a XY limited V případě založení společnosti v Hongkongu se otevírá možnost daňové spolupráce mezi těmito firmami a dochází tak k mezinárodnímu daňovému plánování. XY limited působí v Hongkongu jako obchodní firma, kde majitelka uzavírá kontrakty s klienty společnosti XY s.r.o. pro některé programy. Hongkongská společnost nemá status cestovní kanceláře ani potřebné zaměstnance a zdroje k zorganizování programu. Program proto prodá české společnosti a ta ho pro klienta vytvoří. Pro ilustraci si představme, že majitelka v Hongkongu podepíše smlouvu s klientem z Ameriky na program do Číny (Peking a Šanghaj) v hodnotě 100 000 euro a prodá ho následně české firmě. Za jakou cenu může společnost XY limited kontrakt prodat společnosti XY s.r.o. je první otázkou, kterou je třeba se zabývat. Prodejní cena musí být v souladu s transferovými cenami. Musí odpovídat principu tržního odstupu a být stanovena v takové 51
výši, v jaké by byla stanovena v případě, kdy by se jednalo o dvě nezávislé společnosti. Firma provedla analýzu trhu a určila prodejní marži ve výši 10 %, jelikož tato výše přibližně odpovídá marži ostatních cestovních agentur, za kterou prodávají zájezdy cestovních kanceláři. Hongkongská společnost tedy prodá české společnosti kontrakt na program ve výši 90 000 euro. Zisk 10 000 euro připadá společnosti XY limited. Firma XY s.r.o. vytvoří program s náklady 70 000 euro. Zisk pro českou firmu je tak 20 000 euro. V České republice podléhá zisk dani z příjmu právnických osob ve výši 19 %. V Hongkongu tento zisk dani ze zisku nepodléhá. Jak je vysvětleno v kapitole 2.5.1, v Hongkongu platí teritoriální přístup a zisky jsou zdaněny pouze v případě, když jsou vygenerovány na území Hongkongu. K určení, kde jsou zisky vytvořeny, je v tomto případě rozhodující, na jakém území se uskutečňuje činnost, která vede k dosažení zisku. Tedy veškeré programy kromě programů konaných v Hongkongu nepodléhají dani ze zisku. V tomto případě na území České republiky firma odvede daň 3 800 euro (19 % z 20 000) a na území Hongkongu daň 0. Za situace, že by byl kontrakt ve stejné výši uzavřen přes českou společnost, byla by odvedena daň 5 700 euro (19 % z 30 000). Pro lepší názornost je celý proces zobrazen na následujících schématech. Schéma: Mechanismus daňového plánování mezi XY s.r.o. a XY limited Obrázek 3: Existence pouze české společnosti
Zdroj: vlastní
52
Obrázek 4: Existence české i hongkongské společnosti
Zdroj: vlastní
4.2 Praktické možnosti daňové optimalizace Díky příznivému daňovému systému a teritoriálnímu přístupu uplatňovanému v Hongkongu je pro firmu výhodné zvýšit zisk na území Hongkongu a snížit ho na území České republiky. Zde nastávají dvě možnosti, jak toho v tomto případě dosáhnout: 1. zvýšit počet programů podepsaných přes hongkongskou společnost, 2. zvýšit prodejní marži mezi XY limited a XY s.r.o. Za prvé se podíváme na bod č. 1, kdy budeme počítat s explicitně danou prodejní marží mezi XY limited a XY s.r.o. ve výši 10 % a provedeme první analýzu, která se bude skládat ze dvou dílčích analýz. A. Provedeme modelovou analýzu, kde si zvolíme modelová data na jeden rok hospodaření firmy. Jejím cílem je zjistit, jaký je optimální počet programů podepsaných přes hongkongskou kancelář s cílem maximalizace čistého zisku firmy. B. Poznatky z modelové analýzy pak aplikujeme na reálná data konkrétní společnosti pro rok 2015, jež jsou definována v podnikatelském plánu v podkapitole 3.3, a v modelu zohledníme v praxi reálná omezení.
53
Za druhé se podíváme na bod č. 2 a budeme zkoumat vliv prodejní marže na daňovou zátěž a čistý zisk firmy. Jako výchozí data si vezmeme výsledky zjištěné v předchozí analýze postavené na konkrétních reálných údajích společnosti.
4.2.1 Analýza počtu programů uzavřených přes hongkongskou kancelář V této analýze předpokládáme, že:
Jedinou výdělečnou činností firmy XY s.r.o. je organizování programů, tudíž veškeré zisky jsou získány z této činnosti.
Jedinou výdělečnou činností firmy XY limited je prodej programů vytvořených společností XY s.r.o. klientům, respektive uzavření kontraktu s klientem a jeho následný prodej společnosti XY s.r.o. k vytvoření.
Všechny programy jsou rovnocenné, mají stejné náklady i výnosy odvozené od průměrného programu.
Abstrahujeme od veškerých administrativních nákladů souvisejících se založením a vedením obou společností.
Abstrahujeme od odpisů, veškerých odpočtů i slev na dani.
Veškeré údaje jsou v eurech.
Uvažujeme dvě situace, buď si majitelka vyplatí veškerý, nebo žádný zisk z obou společností.
Obě společnosti, XY limited a XY s.r.o. mají stejnou majitelku. Ta je rezidentem Hongkongu. Při vyplácení podílu na zisku platí, že zisk vyplacený v České republice musí být zdaněn srážkovou daní 15 %. Pokud si majitelka vyplatí zisk z hongkongské společnosti, který zůstane na území Hongkongu, tento zisk zde nepodléhá srážkové dani, jelikož ta na území Hongkongu neexistuje.
54
4.2.1.1 Modelová analýza V této analýze si stanovíme hypotézu: Počet programů podepsaných přes hongkongskou společnost zvyšuje čistý zisk firmy. Pro ověření této hypotézy si vytvoříme model v Excelu, kde budeme postupně zvyšovat počet programů podepsaných přes hongkongskou společnost a sledovat, jak se mění zisk v české a hongkongské společnosti a celkový zisk společnosti XY před zdaněním, po zdanění a po výplatě dividend. Všechny varianty pak budou porovnány se situací, kdy existuje pouze česká společnost. V analýze budeme sledovat tyto modelové situace: 1. Všechny kontrakty jsou uzavřeny přes XY s.r.o., XY limited neexistuje. 2. Všechny kontrakty jsou uzavřeny přes XY s.r.o., XY limited existuje. 3. Takový počet kontraktů uzavřených přes XY limited, kdy existence hongkongské společnosti již firmě přináší vyšší zisk. 4. Polovina kontraktů je uzavřena přes XY s.r.o., polovina kontraktů přes XY limited. 5. Všechny kontrakty jsou uzavřeny přes XY limited. Vstupní data: Celkový počet programů za rok: Počet programů do Hongkongu: Cena za jeden program: Náklady na jeden program: Obchodní marže mezi XY s.r.o. a XY limited: Režijní náklady pro XY s.r.o. Režijní náklady XY limited: Daň z příjmů právnických osob v České republice: Daň ze zisku v Hongkongu získaných ze zisků mimo území Hongkongu: Daň ze zisku v Hongkongu získaných ze zisků z území Hongkongu: Srážková daň z podílu na zisku v České republice: Srážková daň z dividendy v Hongkongu:
55
100 5 100 000 70 000 10% 1 500 000 60 000 19% 0% 16,5% 15% 0%
Varianta 1: Existuje pouze česká společnost XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Náklady:
10 000 000 7 000 000
Hrubá marže:
3 000 000
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
1 500 000
Daň (19%): Čistý zisk: Srážková daň (15 %): Vyplacený zisk
285 000 1 215 000 182 250 1 032 750
Takto vypadá zjednodušená výsledovka v případě existence pouze české firmy. Čistý zisk společnosti činí 1 215 500 euro. Daň z příjmů právnických osob činí 19 %, firma odvede státu 285 000 euro. V případě, že by si majitelka chtěla vyplatit veškerý zisk, musela by zaplatit srážkovou daň ve výši 15 % a odvést státu dalších 182 250 euro. Majitelka by pak měla konečný zisk ve výši 1 032 750 euro a celkově na dani by odvedla 467 250 euro. Varianta 2: Všechny kontrakty jsou uzavřeny přes českou společnost, XY limited existuje. XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
10 000 000 0
XY limited Výnosy: Náklady:
0 0 0
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
3 000 000
Režie:
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
1 500 000
Daň (16,5%, 0%):
Daň (19%): Čistý zisk: Srážková daň:
285 000 1 215 000 182 250
Vyplacený čistý zisk
1 032 750
Čistý zisk celkem:
1 155 000
Vyplacený zisk celkem:
1 032 750
Daň celkem:
Čistý zisk:
60 000 -60 000 0 -60 000
Srážková daň:
0
Vyplacený čistý zisk
0
467 250
Na tomto příkladu jasně vidíme, že pokud jsou všechny kontrakty uzavřeny přes českou firmu a hongkongská společnost nevykazuje jiné zisky, pak je její existence ztrátová a firmě to snižuje čistý zisk.
56
Pokud firma začne uzavírat kontrakty přes hongkongskou společnost, zisky firmy se rozloží mezi společnost XY s.r.o. a společnost XY limited. 10 % zisku z jednoho programu uzavřeného přes hongkongskou společnost připadne společnosti v Hongkongu a 20 % zisku společnosti české. Výnosy pro českou firmu z kontraktů koupených od hongkongské společnosti budou zároveň náklady pro společnost hongkongskou. Díky nulové daňové zátěži v Hongkongu bude odváděna daň pouze ze zisku generovaných českou firmou. Hongkongská firma však vykazuje režijní náklady, které je třeba pokrýt. Nyní provedeme citlivostní analýzu a zjistíme, kolik je minimálně potřeba uzavřít programů přes hongkongskou společnost, aby již firma díky úspoře na dani dokázala pokrýt režijní náklady Hongkongu a vykazovala vyšší zisk než při existenci pouze české společnosti. Analýzu provedeme způsobem, kdy budeme v modelu postupně zvyšovat počet programů podepsaných přes Hongkong až do té situace, kdy celkový čistý zisk společnosti převýší zisk vygenerovaný v případě existence pouze české firmy. Čistý zisk společnosti v případě, kdy hongkongská firma neexistuje, je 1 215 000 euro. Při 31 programech podepsaných přes Hongkong je čistý zisk společnosti 1 213 900 euro, tedy nižší. Avšak při 32. programu se čistý zisk již zvýší na 1 215 800 euro a je tedy o 800 euro vyšší. Aby tedy existence hongkongské společnosti byla zisková, musí za daných podmínek společnost uzavřít minimálně 32 programů přes XY limited. Varianta 3: 32 kontraktů uzavřených přes XY limited, 68 programů přes XY s.r.o. XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
6 800 000 2 880 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 680 000
Režie:
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
1 180 000
Daň (16,5%, 0%):
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
Daň (19%):
224 200
Čistý zisk:
Čistý zisk:
955 800
Srážková daň:
Srážková daň:
143 370
Vyplacený čistý zisk
Vyplacený čistý zisk
812 430
Čistý zisk celkem:
1 215 800
Vyplacený zisk celkem:
1 072 430
Daň celkem:
367 570
57
3 200 000 2 880 000 320 000 60 000 260 000 0 260 000 0 260 000
Varianta 4: 50 kontraktů uzavřeno přes Hongkong, 50 kontraktů přes Českou republiku. XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
5 000 000 4 500 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 500 000
Režie:
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
1 000 000
Daň (16,5%, 0%):
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
Daň (19%):
190 000
Čistý zisk:
Čistý zisk:
810 000
Srážková daň:
Srážková daň:
121 500
Vyplacený čistý zisk
Vyplacený čistý zisk
688 500
Čistý zisk celkem:
1 250 000
Vyplacený zisk celkem:
1 128 500
Daň celkem:
5 000 000 4 500 000 500 000 60 000 440 000 0 440 000 0 440 000
311 500
V případě, kdy je polovina kontraktů uzavřena přes českou a polovina přes hongkongskou společnost, je situace pro firmu výhodná. Čistý zisk je vyšší o 35 000 euro než v případě existence pouze české firmy a při vyplacení veškerého zisku je vyšší o 94 250 euro. Varianta 5: a. Všechny programy podepsány přes XY limited XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
0 9 000 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 000 000
Režie:
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
500 000
Daň (19%):
95 000
Čistý zisk:
405 000
Srážková daň: Vyplacený čistý zisk
Daň (16,5%, 0%): Čistý zisk: Vyplacený čistý zisk
344 250 1 336 750
Vyplacený zisk celkem:
1 276 000
10 000 000 9 000 000 1 000 000 60 000 940 000 8 250* 931 750
Srážková daň:
60 750
Čistý zisk celkem: Daň celkem:
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
0 931 750
*daň z pěti programů na území Hongkongu
164 000
Ve čtvrtém případě, kdy je všech 100 kontraktů uzavřeno přes hongkongskou kancelář, se stává situace pro firmu nejvýhodnější. Celkový čistý zisk vzroste na 1 336 750 euro, je tedy 58
o 121 750 euro větší než v případě existence pouze české firmy. V tomto případě odvede daň ze zisku i společnost XY limited, jelikož 5 programů se koná na území Hongkongu. Zisky generované na tomto území podléhají dani ze zisku ve výši 16,5 %. Tudíž zde bude odvedena daň ve výši 8 250 euro. V České republice bude pak odvedena daň z příjmů ve výši 95 000 euro. Pokud by si majitelka vyplatila veškerý zisk, opět platí, že odvede srážkovou daň pouze ze zisku v české firmě, a to ve výši 60 750 euro. Celkově by na dani odvedla 164 000 euro a vyplatila si zisk ve výši 1 276 250 euro. Ten je tedy o 243 250 euro větší než v případě existence jen České společnosti. V tomto případě nastává ještě další možnost, a to, uzavřít 95 programů jedoucích na území mimo Hongkong přes XY limited a daných 5 programů do Hongkongu přes XY s.r.o. Situace by vypadala následovně: Varianta 5: b. Všechny programy mimo Hongkong podepsány přes XY limited, 5 programů do Hongkongu přes XY s.r.o. XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
500 000 8 550 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 050 000
Režie:
Režie:
1 500 000
Zisk před zdaněním:
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
Zisk před zdaněním:
550 000
Daň (16,5%, 0%):
Daň (19%):
104 500
Čistý zisk:
Čistý zisk:
445 500
Srážková daň:
Srážková daň: Vyplacený čistý zisk
66 825
950 000 60 000 890 000 0 890 000 0 890 000
378 675
Čistý zisk celkem:
1 335 500
Vyplacený zisk celkem:
1 268 675
Daň celkem:
Vyplacený čistý zisk
9 500 000 8 550 000
171 325
V tomto případě vidíme, že celkový čistý zisk je nižší než při první variantě a pokud si majitelka veškerý zisk vyplatí, je tento rozdíl ještě znatelnější. Tudíž je výhodnější uzavřít přes hongkongskou společnost všechny programy i přes to, že programy do Hongkongu dani ze zisku podléhají. Hypotéza v této analýze byla potvrzena a bylo dokázáno, že čím více programů je uzavřeno přes hongkongskou společnost, tím se firmě zvyšuje čistý zisk. 59
Následující tabulka udává srovnání všech variant: Tabulka 15: Porovnání variant modelové analýzy
Pouze česká společnost Daň z příjmů Srážková daň Daň celkem Čistý zisk Vyplacený zisk
Všechny kontrakty přes ČR, HK společnost existuje
285 000 182 250 467 250 1 215 000 1 032 750
285 000 182 250 467 250 1 155 000 1 032 750
50 32 kontraktů kontraktů přes HK, 68 přes HK, 50 kontraktů kontraktů přes ČR přes ČR 224 200 143 370 367 570 1 215 800 1 072 430
190 000 121 500 311 500 1 250 000 1 128 500
Všechny kontrakty přes HK 103 250 60 750 164 000 1 336 750 1 276 000
95 přes Hongkong, 5 programů jedoucích do HK přes ČR 104 500 66 825 171 325 1 335 500 1 268 675
V roce 2012 firma uzavřela přes hongkongskou společnost pouze 15 programů, jelikož většina kontraktů byla již podepsána či nasmlouvaná o rok dříve s českou společností před založením hongkongské firmy. Nynější situace není pro společnost výhodná; při připočtení nákladů, které vznikly v důsledku založení společnosti, je investice expanze do Hongkongu ztrátová. V budoucích letech se však předpokládá rostoucí počet programů, a pokud společnost bude správně využívat daňových výhod, které Hongkong přináší, může dosáhnout díky daňové úspoře vyššího čistého zisku. 4.2.1.2 Praktická analýza Nyní aplikujeme závěry z modelové analýzy na reálná data. Použijeme podnikatelský plán pro společnost XY na rok 2015 vytvořený v kapitole 3.2. Cílem této analýzy je kvantifikovat daňovou úsporu a výši čistého zisku v důsledku realizace hongkongské firmy v roce 2015. V analýze budou zohledněny reálná omezení podepsání kontraktů přes Hongkongskou společnost, aby situace co nejvíce odpovídala skutečnosti. Z modelové analýzy vyplývá, že čím více programů je uzavřeno přes hongkongskou společnost, tím méně zaplatí společnost na daních a dosáhne vyššího zisku. Vyplatí se podepsat v Hongkongu i programy jedoucí do Hongkongu i přesto, že zde dani podléhají, jelikož v České republice je daňová zátěž vyšší. V této analýze si ukážeme 4 situace: 1. Existuje pouze česká společnost.
60
2. Takový počet kontraktů uzavřených přes XY limited, kdy existence hongkongské společnosti již firmě přináší vyšší zisk. 3. Všechny kontrakty jsou uzavřeny přes XY limited. 4. Maximální počet kontraktů uzavřených přes XY limited při zohlednění reálných omezení. V analýze abstrahujeme o změny daňového systému a daňových sazeb a použijeme zde sazby platné pro rok 2013. Vstupní data: Celkový počet programů za rok: Počet programů do Hongkongu: Cena za jeden program: Náklady na jeden program: Obchodní marže mezi XY s.r.o. a XY limited: Režijní náklady pro XY s.r.o. Režijní náklady XY limited: Daň z příjmů právnických osob v České republice: Daň ze zisku v Hongkongu získaných ze zisků mimo území Hongkongu: Daň ze zisku v Hongkongu získaných ze zisků z území Hongkongu: Srážková daň z podílu na zisku v České republice: Srážková daň z dividendy v Hongkongu: Varianta 1: Existuje pouze česká společnost Výsledovka 2015 XY s.r.o. Výnosy: Náklady:
10 000 000 7 000 000
Hrubá marže:
3 000 000
Režie:
1 700 000
Zisk před zdaněním:
1 300 000
Daň (19%): Čistý zisk:
247 000 1 053 000
Srážková daň:
157 950
Vyplacený zisk
895 050
61
200 10 50 000 35 000 10% 1 700 000 60 000 19% 0% 16,5% 15% 0%
Varianta 2: 64 kontraktů uzavřených přes XY limited, 136 programů přes XY s.r.o. Výsledovka 2015 XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
6 800 000 2 880 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 680 000
Režie:
Režie:
1 700 000
Zisk před zdaněním:
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
Zisk před zdaněním:
980 000
Daň (16,5%, 0%):
Daň (19%):
186 200
Čistý zisk:
Čistý zisk:
793 800
Srážková daň:
Srážková daň:
119 070
Vyplacený čistý zisk
Vyplacený čistý zisk
674 730
Čistý zisk celkem:
3 200 000 2 880 000 320 000 60 000 260 000 0 260 000 0 260 000
1 053 800
Vyplacený zisk celkem:
934 730
Daň celkem:
305 270
Na základě citlivostní analýzy dosazením do modelu bylo zjištěno, že společnost musí podepsat minimálně 64 programů přes hongkongskou společnost, aby její existence byla zisková. Varianta 3: Všechny programy podepsány v Hongkongu. Výsledovka 2015 XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
0 9 000 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 000 000
Režie:
Režie:
1 700 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
300 000
Daň (19%):
57 000
Čistý zisk:
243 000
Srážková daň: Vyplacený čistý zisk
Daň (16,5%, 0%): Čistý zisk: Srážková daň:
36 450
Vyplacený čistý zisk
206 550
Čistý zisk celkem:
1 174 750
Vyplacený zisk celkem:
1 138 300
Daň celkem:
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
101 700
62
10 000 000 9 000 000 1 000 000 60 000 940 000 8 250 931 750 0 931 750
V případě podepsání všech kontraktů přes hongkongskou kancelář dosáhne firma čistého zisku 1 174 750 euro, což je o 121 750 euro více než v případě existence pouze české firmy. V případě vyplacení veškerého zisku připadne majitelce 1 138 300 euro, což je o 243 250 euro více. Na dani z příjmů tak odvede 65 250 euro a celkově na dani 101 700 euro. To je přibližně čtyřikrát méně než při existenci pouze české firmy. Maximalizace zisku dosáhne firma tím, že budou všechny kontrakty podepsány přes hongkongskou společnost, tudíž z daňového hlediska bude veškerá obchodní činnost firmy prováděna v Hongkongu. Reálně je obchodní činnost firmy vykonávána zejména v České republice. Majitelka sama veškeré kontrakty v Hongkongu zcela jistě neuzavře. Avšak jedinou podmínkou, aby mohly být po daňové účely kontrakty uznány jako uzavřené přes hongkongskou společnost je, aby byla ve smlouvě uvedena hongkongská firma a kontrakt podepsán majitelkou firmy, která je rezidentem Hongkongu a majitelkou a zaměstnankyní hongkongské společnosti. To však není problém, jelikož kontrakty jsou uzavírány elektronickou formou, přes e-mail či fax na základě elektronického podpisu. Situace uzavření veškerých kontraktů v Hongkongu se jeví jako optimální, avšak v praxi existují určitá omezení, která zabraňují podpisu kontraktu přes hongkongskou firmu. Společnost XY s.r.o. uzavřela s některými klienty rámcové smlouvy na několik let dopředu, tudíž s těmito univerzitami musí být i nadále kontrakty podepisovány přes českou společnost. Některé univerzity mají speciální interní procesy, kde mají zaevidovanou českou společnost a nechtějí nebo ji ani nemůžou změnit na jinou (hongkongskou společnost). Navíc, některé univerzity přímo vyžadují, aby společnost měla status cestovní kanceláře, a ten má pouze česká firma. Za další omezení lze považovat online platební systém, přes který některé univerzity posílají platby právě do Prahy. Toto omezení by však mělo být do roku 2015 eliminováno vytvořením nového platebního systému a neměl by být problém posílat veškeré platby do Hongkongu. Reálně se v roce 2015 odhaduje 20 programů, tedy 10 % všech programů, které nebudou moci být uzavřeny přes XY limited. Takto vypadá výsledovka v roce 2015, která již počítá s danými omezeními. Předpokládáme 180 programů uzavřených XY limited a 20 programů přes XY s.r.o. 10 programů konaných do Hongkongu bude uzavřených přes XY limited.
63
Varianta 2: 180 kontraktů uzavřených přes XY limited, 20 kontraktů přes XY s.r.o. Výsledovka 2015 XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
1 000 000 8 100 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 100 000
Režie:
Režie:
1 700 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
marže 10 %
400 000
Daň (19%):
76 000
Čistý zisk:
324 000
Srážková daň:
9 000 000 8 100 000 900 000 60 000
Daň (16,5%, 0%): Čistý zisk:
840 000 8 250 831 750
Srážková daň:
48 600
Vyplacený čistý zisk
XY limited Výnosy: Náklady:
0
Vyplacený čistý zisk
831 750
275 400
Čistý zisk celkem:
1 155 750
Vyplacený zisk celkem:
1 107 150
Daň celkem:
132 850
V této situaci dosáhne firma čistého zisku 1 155 750 euro a po zaplacení srážkové dani zůstane majitelce 1 107 150 euro. Následující tabulka udává srovnání jednotlivých variant: Tabulka 16: Porovnání variant praktické analýzy
Pouze česká společnost Daň z příjmů Srážková daň Daň celkem Čistý zisk Vyplacený zisk
247 000 157 950 404 950 1 053 000 895 050
64 kontraktů přes HK, 136 kontraktů přes ČR 186 200 119 070 305 270 1 053 800 934 730
64
Všechny kontrakty přes HK 65 250 36 450 101 700 1 174 750 1 138 300
180 přes Hongkong, 20 programů přes ČR 84 250 48 600 132 850 1 155 750 1 107 150
4.2.2. Analýza prodejní marže Další možností, jak dosáhnout vyššího zisku, je maximalizovat prodejní marži mezi XY limited a XY s.r.o. 4.2.2.1 Stanovení velikosti marže V případě správného stanovení převodní ceny je nutné se podívat na problematiku transferových cen, která je vysvětlena v kapitole 1.4.6. Transferové ceny jsou uplatňovány mezi sdruženými podniky nebo spojenými osobami. V našem případě se musíme podívat do smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Hongkongem, která podle článku 9 udává, že sdružené podniky jsou: „Jestliže se podnik jedné smluvní strany podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhé strany, nebo tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jedné smluvní strany i podniku druhé smluvní strany.“ [54, s. 1063]. Společnosti XY limited a XY s.r.o. splují podmínku sdružených podniků. Správné stanovení výše převodních cen je obtížné a je potřeba jej podrobit důkladné analýze. Cena musí v prvé řadě odpovídat principu tržního odstupu. Podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění platí: „jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy, a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny“ [54, s. 1063]. Metod, jak transferovou cenu určit, existuje několik a je na firmě, jakou z nich si zvolí. Jejich popis je uveden v kapitole 1.4.6 a jejich stručný přehled znázorněn v tabulce číslo 3 na straně 18. Nejčastěji se však cena určí na základě srovnatelných cen na trhu, jako to udělala společnost XY. Zde je však důležité podotknout, že programy vytvářené společností jsou specifické, vytvářené přímo na míru pro klienta a firma nemá ve svém oboru přímo konkurenci na trhu, respektive na trhu se podobné produkty přímo nevyskytují. Proto je těžké marži určit pouze na základě ceny, za jakou prodávají zájezdy cestovní agentury. Nejenže firma musí správně stanovit cenu tak, aby odpovídala principům transferových cen, ale musí ji také správně zdokumentovat. Firma musí být schopna před správcem daně cenu obhájit. Doporučuji firmě vyplnit dokumentaci k převodním cenám, která slouží jako důkazní prostředek při daňové kontrole před správcem daně, jestliže zjistí rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou obvyklou. Je nezbytné, aby dokumentace byla pečlivě zpracována dle 65
příslušných principů a norem dané země. Dokumentace je časově i finančně náročná, avšak díky jejímu zpracování dochází ke zmírnění a minimalizování sporů ohledně stanovení správných cen. V rámci této diplomové práce se nebudeme stanovením konkrétní ceny (marže) zabývat. Tato problematika vyžaduje vstupní znalosti a vědomosti, jejichž získání a analýza by vyžadovaly podrobnější zkoumání, než dovoluje tato diplomová práce. V současné době je stanovena marže mezi XY limited a XY s.r.o. na 10 %. Pro účely diplomové práce předpokládáme, že by se její velikost mohla pohybovat v rozsahu mezi 10 a 15 % a na tomto předpokladu postavíme analýzu. 4.2.2.2 Analýza závislosti marže na zisku firmy Analýza bude aplikována opět pro společnost XY na rok 2015. Je postavena na závěru předešlé analýzy, kdy jsme dospěli k závěru, že nejvýhodnější reálná možnost je podepsat 180 programů přes XY limited a 20 programů XY s.r.o.
Pro připomenutí je přiložena
výsledovka této varianty. Výsledovka 2015, 180 kontraktů uzavřených přes XY limited, 20 kontraktů přes XY s.r.o. XY s.r.o. Výnosy z kontraktů v ČR: Výnosy z kontraktů v HK:
1 000 000 8 100 000
Náklady:
7 000 000
Hrubá marže:
Hrubá marže:
2 100 000
Režie:
Režie:
1 700 000
Zisk před zdaněním:
Zisk před zdaněním:
400 000
Daň (19%):
76 000
Čistý zisk:
324 000
Srážková daň: Vyplacený čistý zisk
Daň (16,5%, 0%): Čistý zisk: Srážková daň:
48 600
Vyplacený čistý zisk
9 000 000 8 100 000 900 000 60 000 840 000 8 250 831 750 0 831 750
275 400
Čistý zisk celkem:
1 155 750
Vyplacený zisk celkem:
1 107 150
Daň celkem:
marže 10 %
XY limited Výnosy: Náklady:
132 850
V této analýze si stanovíme hypotézu: Vyšší prodejní marže mezi XY limited a XY s.r.o. zvyšuje celkový čistý zisk firmy. Na vytvořeném modelu v Excelu budeme zkoumat, jak se mění velikost daňové zátěže a velikost čistého zisku firmy v důsledku změny velikosti marže, jejíž hodnoty jsou stanoveny na 10, 11, 12, 13, 14 a 15 %. 66
Tabulka 17: Analýza závislosti prodejní marže na čistém zisku firmy
Marže mezi XY limited a XY s.r.o. 10%
11%
12%
13%
14%
15%
XY s.r.o. Výnosy z kontr. v ČR: Výnosy z kontr. z HK:
1 000 000 8 100 000
1 000 000 8 010 000
1 000 000 7 920 000
1 000 000 7 830 000
1 000 000 7 740 000
1 000 000 7 650 000
Náklady:
7 000 000
7 000 000
7 000 000
7 000 000
7 000 000
7 000 000
Hrubá marže:
2 100 000
2 010 000
1 920 000
1 830 000
1 740 000
1 650 000
Režie:
1 700 000
1 700 000
1 700 000
1 700 000
1 700 000
1 700 000
400 000
310 000
220 000
130 000
40 000
-50 000
Daň (19%):
76 000
58 900
41 800
24 700
7 600
0
Čistý zisk:
324 000
251 100
178 200
105 300
32 400
-50 000
48 600
37 665
26 730
15 795
4 860
0
275 400
213 435
151 470
89 505
27 540
0
9 000 000 8 100 000
9 000 000 8 010 000
9 000 000 7 920 000
9 000 000 7 830 000
9 000 000 7 740 000
9 000 000 7 650 000
900 000
990 000
1 080 000
1 170 000
1 260 000
1 350 000
60 000
60 000
60 000
60 000
60 000
60 000
840 000
930 000
1 020 000
1 110 000
1 200 000
1 290 000
8 250
8 250
8 250
8 250
8 250
8 250
831 750
921 750
1 011 750
1 101 750
1 191 750
1 281 750
0
0
0
0
0
0
831 750
921 750
1 011 750
1 101 750
1 191 750
1 281 750
1 155 750
1 172 850
1 189 950
1 207 050
1 224 150
1 231 750
1 107 150
1 135 185
1 163 220
1 191 255
1 219 290
1 231 750
132 850
104 815
76 780
48 745
20 710
8 250
Zisk před zdaněním:
Srážková daň: Vyplacený čistý zisk XY limited Výnosy: Náklady: Hrubá marže: Režie: Zisk před zdaněním: Daň (16,5%, 0%): Čistý zisk: Srážková daň: Vyplacený čistý zisk Čistý zisk celkem: Vyplacený zisk celkem: Daň celkem:
Z analýzy vyplývá, že čím je marže vyšší, tím se zvyšuje zisk hongkongské firmy a snižuje zisk firmy české. V případě 15% marže dosahuje dokonce česká společnost ztráty a veškerý zisk je kumulován pouze v Hongkongu. Tato situace již však pro firmu není žádoucí. Na závěr můžeme shrnout, že při této variantě je pro firmu nejvýhodnější stanovit marži na velikost 14 %. V tomto případě by firma dosahovala čistého zisku 1 224 150 euro, při vyplacení veškerého zisku by majitelka obdržela 1 219 290 euro. Na dani by bylo celkem odvedeno pouze 20 710 euro.
67
Avšak jak je uvedeno výše, nejdůležitější je, aby si firma dokázala danou marži před správcem daně obhájit, a nyní nemůžeme říci, že marže o velikosti 14 % je reálným předpokladem.
4.3 Závěr provedených analýz V rámci modelové analýzy jsme potvrdili hypotézu, že počet programů podepsaných přes hongkongskou společnost zvyšuje čistý zisk firmy. Maximálního zisku tedy firma dosáhne v případě, kdy uzavře všechny programy přes hongkongskou společnost. Platí to i pro programy konané v Hongkongu, i přes to, že zde dani ze zisku podléhají, jelikož daňová zátěž je v Hongkongu nižší než v České republice. V praktické analýze provedené pro rok 2015 na reálných datech společnosti jsme pak zjistili, že firma musí z plánovaných 200 programů uzavřít minimálně 64 programů přes hongkongskou společnost, aby se již její existence z hlediska velikosti čistého zisku vyplatila. Maximálního zisku by společnost dosáhla v případě podepsání všech kontraktů přes Hongkong. V praxi musí být zohledněna omezení zabraňující podepsání kontraktu přes hongkongskou firmu, která jsou reálně odhadnuta na 10 % programů. Závěrem analýzy je tedy reálný předpoklad podepsání 180 programů uzavřených přes XY limited a 20 programů přes XY s.r.o. V tomto případě dosáhne firma čistého zisku 1 155 750 euro, což je o 102 750 euro více než při neexistenci hongkongské firmy. Na dani z příjmu odvede 84 250 euro, tedy o 162 750 euro méně. Po zaplacení srážkové daně zůstane majitelce 1 107 150 euro, tedy o 212 100 euro více. Celkově odvede na dani 132 850 euro, přičemž při existenci pouze české firmy by odvedla 404 950 euro. Celková daňová úspora za rok 2015 je tedy rovna 272 100 euro. Při analýze velikosti marže, která musí být stanovena v souladu s transferovými cenami, bylo zjištěno, že maximálního čistého zisku firma dosáhne v případě stanovení marže ve výši 14 %. V této situaci je téměř veškerý zisk převeden do Hongkongu, firma dosáhne čistého zisku 1 224 150 euro, po zaplacení srážkové daně zisku 1 219 290 euro a celkem na dani odvede 20 710 euro. Celková daňová úspora se rovná 384 240 euro. V případě vyšší marže by již česká společnost dosáhla ztráty a tato situace pro firmu není žádoucí. Existuje však řada dalších možností, jak lze využít příznivého podnikatelského prostředí a přívětivého daňového systému Hongkongu. Jako příklad lze uvést vytvoření holdingové struktury, přičemž mezi mateřskou společností XY limited a dceřinou společností XY s.r.o. by podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mohlo docházet k převodu podílu zisku a výplat dividend s maximální srážkovou daní ve výši 5 %. Prozkoumány by mohly být i jiné možnosti 68
převodu zisku z České republiky do Hongkongu, například pomocí loga firmy, kdy logo vlastní hongkongská společnost a česká společnost za její používání platí. Možností daňového plánování existuje mnohem více a bylo by přínosné je podrobněji prozkoumat. Tato diplomová práce určitě poslouží jako výchozí bod pro další analýzu.
4.4 Zhodnocení přínosu expanze do Hongkongu Provedené analýzy vycházejí z daňového hlediska matematicky velmi výhodně. V realitě však existuje mnoho dalších faktorů, které musí vzít společnost v potaz v případě, kdy se rozhodne expandovat do daňově výhodného území. Za prvé musí společnost zohlednit přímé i nepřímé náklady na založení společnosti. Ty v našem případě činily přibližně 42 000 euro. Náklady na povoz hongkongské společnosti placené speciální firmě v Hongkongu pak činí přibližně dalších 1000 euro ročně. Tato částka je však v porovnání s daňovou úsporou, kterou může správná daňová optimalizace přinést, zanedbatelná. V druhé řadě pak musí firma vzít v potaz i ostatní faktory, které se promítají do podnikání firmy a přinášejí společnosti tak dodatečné náklady. Mezi tyto faktory můžeme v případě společnosti XY zařadit: dopad expanze na firemní kulturu, vypořádání se s kulturními rozdíly v destinacích, vliv časového posunu na rychlost zpracování nabídek, potřebná změna některých firemních procesů, jako například kontrola kvality, školení zaměstnanců, úprava interfiremní komunikace, úprava IT infrastruktury a systému tak, aby podporovaly přístup z obou destinací ve stejné kvalitě a mnoho dalších. Firmě tak vznikají dodatečné náklady a činnosti, které musí najednou řešit. Zejména kulturní odlišnosti a dopad na firemní kulturu jsou oblasti, které se musí budovat dlouhodobě a je třeba je pečlivě zvážit. V současné době společnosti XY expanze na území Hongkongu zatím nepřinesla vyšší zisky, avšak plán na budoucí roky je pozitivní. V případě jeho naplnění hongkongská společnost přinese firmě nové klienty, zvýší se celkový počet programů i jejich rentabilita. Díky daňové úspoře, kterou firma může při výše navrženém optimálním daňovém plánování generovat, dosáhne vyššího čistého zisku a i při zohlednění výše uvedených nákladů bude expanze výhodná.
69
Závěr Cílem diplomové práce bylo navrhnout konkrétní firmě, jakým způsobem lze díky mezinárodnímu daňovému plánování dosáhnout daňové úspory a zvýšit tak čistý zisk. Tento cíl byl splněn a v rámci analýzy jsme dospěli k závěru, že založení hongkongské firmy při správném využití možností daňového plánování, je pro společnost z pohledu maximalizace zisku a minimalizace daňové zátěže výhodné. Analyzovaná společnost působí jako cestovní kancelář organizující specifické programy do celého světa. Firma díky založení hongkongské společnosti, která zde působí jako obchodní složka, dokáže přesunout část zisku do Hongkongu. Hongkongská firma uzavírá některé kontrakty s klienty a následně je prodává české společnosti k vytvoření. Vznikly tak dvě výzkumné otázky. Jaký je optimální počet programů, jež má společnost uzavřít v Hongkongu a za jakou cenu je prodat české společnosti. K dosažení cíle práce jsme provedli detailní analýzu těchto dvou faktorů. V rámci modelové analýzy počtu programů uzavřených přes Hongkong jsme si stanovili hypotézu, že počet programů podepsaných přes hongkongskou společnost zvyšuje čistý zisk firmy. Tato hypotéza byla potvrzena a bylo zjištěno, že maximálního zisku firma dosáhne v případě, kdy uzavře všechny programy přes hongkongskou společnost. Poznatky modelové analýzy byly aplikovány na reálných datech společnosti na rok 2015. Při analýze bodu zvratu jsme zjistili, že firma musí z plánovaných 200 programů uzavřít minimálně 64 programů přes hongkongskou společnost, aby se již její existence z hlediska velikosti čistého zisku vyplatila. Maximálního zisku by společnost dosáhla v případě podepsání všech kontraktů přes Hongkong. V praxi však musí být zohledněna omezení zabraňující podepsání kontraktu přes hongkongskou firmu, která jsou reálně odhadnuta na 10 % programů. Při analýze velikosti marže jsme zkoumali, jak se mění velikost čistého zisku a daňové zátěže při změně prodejní marže. Bylo zjištěno, že maximálního čistého zisku firma dosáhne v případě stanovení marže ve výši 14 %, tedy o 4 p.b. vyšší, než je v současné době stanovena. Určení velikosti marže je problematikou složitou v oblasti transferových cen a pro firmu je kromě nastavení její optimální výše také důležité ji korektně zdokumentovat. Doporučuji firmě vyplnit dokumentaci k převodním cenám, na jejímž základě bude určena maximální možná marže v souladu s transferovými cenami a také poslouží jako důkazní prostředek při daňové kontrole před správcem daně. Na základě povedených analýz firmě doporučuji převést z daňového hlediska veškerou obchodní činnost společnosti do Hongkongu, uzavřít zde maximální množství programů a na
70
základě odborného pohledu se pokusit zvýšit prodejní marži mezi českou a hongkongskou společností. Díky vysoké daňové úspoře pak dosáhne mnohem vyšších čistých zisků. Provedená analýza však nepoukazuje na všechny možnosti daňového plánování. Existuje řada dalších možností, jak lze příznivého podnikatelského prostředí a přívětivého daňového systému Hongkongu využít. Jako příklad lze uvést vytvoření holdingové struktury mezi českou a hongkongskou společností nebo převod zisku z České republiky do Hongkongu pomocí plateb za logo firmy. Možností daňového plánování existuje mnohem více a bylo by přínosné je podrobněji prozkoumat. Tato diplomová může posloužit jako výchozí bod pro další analýzu. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit přínos expanze na území Hongkongu. Na základě výše provedených analýz bylo zjištěno, že z matematického hlediska se v jeví expanze jako velice přínosná a dokáže firmě přinést vysokou daňovou úsporu a zvýšit čistý zisk. Avšak v realitě existuje mnoho dalších faktorů, které musela vzít společnost v potaz. V první řadě to pro majitelku firmy znamenalo přestěhování se do nové destinace a vypořádání se s kulturními rozdíly. S danou expanzí také vznikly firmě další náklady, a to nejen přímé a nepřímé náklady na založení společnosti, ale také dodatečné náklady vzniklé v důsledku promítání vnějších faktorů expanze do podnikání firmy. Všechny tyto náklady je třeba také zohlednit a nelze se na expanzi dívat pouze z hlediska velikosti čistého zisku a daňové úspory, kterou s sebou rozšíření do Hongkongu přineslo. Na závěr můžeme říci, Že expanze zatím nepřinesla společnosti XY vyšší zisky, avšak její plán na budoucí roky je pozitivní. V případě jeho naplnění hongkongská společnost přinese firmě nové klienty, zvýší se celkový počet programů i jejich rentabilita. Díky daňové úspoře, kterou firma může při výše navrženém optimálním daňovém plánování generovat, dosáhne vyššího čistého zisku a i při zohlednění výše uvedených nákladů bude expanze výhodná. Věřím, že diplomová práce je pro společnost přínosná a závěry z provedených analýz použije v praxi. Na základě poznatků a doporučení z daňového hlediska optimálně využije existence hongkongské společnosti.
71
Seznam použité literatury
1.
ŠTĚPÁN, K. Daňová ráje….aby nebyly daňovým peklem. Ostrava: Sagit, 1998. ISBN 80-720-8074-1.
2.
OECD. taxjustice.net. In: Identifying Tax Havens and Offshore Finance Centres [online]. 2007 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.taxjustice.net/cms/upload/pdf/ Identifying_Tax_Havens_Jul_07.pdf
3.
LUCIO VELO, JOSEF RUDOLF BENEŠ. Daňové ráje světa. In: Daňové ráje světa. Rebo, 1997, s. 167. ISBN 8085815931.
4.
AKONT. Akont.cz. Offshore a onshore mezinárodní daňové plánovaní - I. díl [online]. 2009 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/268.offshore-a-onshoremezinarodni-danove-planovani-i-dil
5.
AKONT. Akont.cz. Seriál o offshore podnikání a mezinárodním daňovém plánování [online]. 2006 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/47.serial-o-offshorepodnikani-a-mezinarodnim-danovem-planovani-1
6.
LUKESLOVÁ, Ž. Daňové ráje a jejich využití. 2011. Diplomová páce. Univezita Padubice, Fakulta ekonomicko-spávní [cit. 2012-04-06].
7.
OECD. OECD. In: OECD. A progress report on the jurisdictions surveyed by the oecd global forum in implementing the … [online]. 2. 4. 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.investbarbados.org/docs/OECD%20List%20No.1.pdf
8.
OECD. oecd.org. Tax Information Exchange Agreements (TIEAs) [online]. [cit. 2013-0317]. Dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/exchange-of-tax-information/ taxinformationexchangeagreementstieas.htm
9.
FATF. atf-gafi.org. About the FATF [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http:// www.fatf-gafi.org/pages/aboutus/
10. FATF. atf-gafi.org. FATF Public Statement - 16 February 2012 [online]. 2012 [cit. 201317-03]. Dostupné z: http://www.fatf-gafi.org/topics/high-riskandnoncooperativejurisdictions/documents/fatfpublicstatement-16february2012.html 11. MFCR. mfcr.cz. Mezinárodní spolupráce - Boj proti praní peněz a financování terorismu [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ eu_mezinarodnivztahy_bojprotipranipenez.html 12. AKONT. Akont.cz. Mezinárodní optimalizace dávno není jen o daních [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/544.mezinarodni-optimalizace-davnoneni-jen-o-danich 13. STEHNO, P. Byznys.ihned. Využití offshore podnikání: Myslíte, že se vás to netýká? [online]. 2006 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://ihned.cz/c3-19952180-006C00_dvyuziti-offshore-podnikani 14. www.financni-rizeni.cz. Metodika stanovení převodních cen a dokumentace k převodním cenám [online]. 2010 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.financni-rizeni.cz/content/ uploaded/1297848800teorie%20prevodnich%20(transferovych)%20cen.pdf 15. RYLOVÁ, Z. Mezinárodní dvojí zdanění. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009 [cit. 2013-05-10]. ISBN 978-80-7263-511-5. 72
16. DANĚ A PRÁVO V PRAXI. danarionline.cz. Dokumentace k převodním cenám v Evropské unii a České republice [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http:// www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d26637v35006-dokumentace-k-prevodnimcenam-v-evropske-unii-a-ceske-republice/ 17. AKONT. Akont.cz. Transferové ceny [online]. 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http:// www.akont.cz/cz/344.transferove-ceny 18. CCBCOMPANY. CcbComapny.cz. Daňové ráje v širším kontextu [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ccbcompany.cz/cz/da%C5%88ov%C3%A9r%C3%A1je.html 19. PAVEL, P. Encyklopedie mezinárodního daňového plánování.. Beroun: Newsletter, 2002 [cit. 2013-03-20]. 80-0863-9481-6. 20. offshore.kkp. Daňově zvýhodněné subjekty [online]. 1999 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://offshore.kkp.cz/main-pojmy.html 21. Guide me Hong Kong. Guide me Hong Kong [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com 22. CENTRALL INTELLIGENCE AGENCY. cia.gov. The World fact book - Hong Kong [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/hk.html 23. Emporis. Hong Kong [online]. 2013 www.emporis.com/city/hongkong-china
[cit.
2013-03-25].
Dostupné
z:
http://
24. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR. Businessinfo. Hongkong: 17 let nejsvobodnější ekonomika světa [online]. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http:// www.businessinfo.cz/cs/clanky/hongkong-17-let-nejsvobodnejsi-ekonomika-sveta24688.html 25. BUSINESSINFO. Businessinfo.cz. Hongkong (Čína): Ekonomická charakteristika země [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ hongkong-cina-ekonomicka-charakteristika-zeme-18700.html 26. CENSUS AND STATISTICS DEPARTMENT. gov.hk. Hong Kongu: The facts - Statistics [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/about/abouthk/ factsheets/docs/statistics.pdf 27. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. czso.cz. Makroekonomické údaje [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky 28. CENTRAL INTELLIGENT AGENCY. cia.gov. The world factbook [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ geos/ez.html 29. CENCUS AND STATISTIC DEPARTMENT. Cencus and Statistic Department. Balance of Payments [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.censtatd.gov.hk/ hkstat/sub/sp260.jsp 30. BUSINESSINFO. BusinessInfo. Hongkong (Čína): Finanční a daňový sektor [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/hongkong-cinafinancni-a-danovy-sektor-18761.html#sec1 31. INFORMATION SERVICES DEPARTMENT, H. K. S. A. R. G. gov.hk. In: Hong Kong: The Facts, Financial Services [online]. 2011 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http:// www.gov.hk/en/about/abouthk/factsheets/docs/financial_services.pdf 73
32. GUIDE ME HONG KONG. guidemehongkong.com. Hong Kong Incorporation Advantages [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http:// www.guidemehongkong.com/incorporation/introduction/hong-kong-incorporationadvantages 33. HERITAGE. heritage.com. 2013 Index of Economic Freedom - Hong Kong [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/country/hongkong 34. gov.hk. In: Hong Kong: The Fatcs - Trade and Industry [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/about/abouthk/factsheets/docs/trade&industry.pdf 35. REGISTRY, C. cr.gov.hk. Number of Local Companies on Register [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cr.gov.hk/en/statistics/statistics_01.htm 36. REGISTRY, C. cr.gov.hk. Non-Hong Kong Companies [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cr.gov.hk/en/statistics/statistics_03.htm 37. COMPANIES REGISTRY. cr.gov.hk. Liquidations [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cr.gov.hk/en/statistics/statistics_05.htm 38. PETROVIČ, P. akont.cz. Daňové ráje IV [online]. 1998 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/15.danove-raje-iv 39. GUIDE ME HONG KONG. Guidemehongkong.com. Hong Kong Company Registration Guide [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/ incorporation/company/hong-kong-company-registration-guide 40. GUIDE ME HONG KONG. Guidemehongkong.com. Foreign Company Registration Options in Hong Kong [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.guidemehongkong.com/incorporation/foreign-company/foreign-companyregistration-options-hong-kong 41. gov.hk. eTax [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/ residents/taxes/etax/ 42. doingbusiness.org. In: BANK, T. W. Doing Business in Hong Kong SAR, China [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/giawb/ doing%20business/documents/profiles/country/HKG.pdf 43. GUIDE ME HONG KONG. Guidemehongkong.com. Hong Kong Tax Rates and Income Tax System [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.guidemehongkong.com/taxation/topics/hong-kong-tax-rates 44. GUIDE ME HONG KONG. GuidemeHongKong.com. Hong Kong Profits Tax Guide [online]. GUIDE ME HONG KONG, ed. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/hong-kong-profits-corporate-taxguide 45. GUIDE ME HONG KONG. Guidemehongkong.com. Hong Kong Tax Policy On ForeignSourced Income [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/hong-kong-tax-on-foreign-sourcedincome 46. GUIDE ME HONG KONG. guidemehongkong.com. Hong Kong Salaries Tax Guide [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/taxation/ personal-tax/hong-kong-salaries-personal-tax-guide 47. SAGIT. sagit.cz. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/ 74
lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_438.htm). 48. GUIDE ME HONG KONG. guidemehongkong.com. Hong Kong Double Tax Treaties Guide [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/ taxation/reports/hong-kong-dta-guide 49. LOWTAX. lowtax.net. Hong Kong: Double Tax Treaties [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/hongkong/jhk2tax.html 50. BUSINESSINFO. businessinfo.cz. Hongkong (Čína): Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http:// www.businessinfo.cz/cs/clanky/hongkong-cina-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s18763.html 51. GENERÁLNÍ KONZULÁT ČESKÉ REPUBLIKY V HONGKONGU. mzv.cz. Česká republika a Hongkong podepsaly smlouvu o zamezení dvojímu zdanění [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/hongkong/cz/obchod_a_ekonomika/ aktuality_z_ekonomickeho_useku/ceska_republika_a_hongkong_podepsaly_1.html 52. GENERÁLNÍ KONZULÁT ČESKÉ REPUBLIKY V HONGKONGU. mzv.cz. Česká republiky a Hongkong podepsaly tři bilaterální dohody o mezinárodní justiční spolupráci [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/hongkong/cz/ archiv_zprav_a_udalosti/ceska_republiky_a_hongkong_podepsaly.html 53. VĚCÍ, M. Z. Smlouva mezi vládou České republiky a Vládou Hongkongu - zvláštní administrativní oblasti čínské …. Praha: 2011. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění. Ministerstvo zahraničních věcí [cit. 2013-05-10]. 54. INLAND REVENUE DEPARTMENT. ird.gov.hk. Comprehensive Double Taxation Agreements concluded [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.ird.gov.hk/eng/tax/dta_inc.htm 55. RYLOVÁ, Z. Mezinárodní dvojí zdanění. Olomouc: ANAG, 2009. 56. ucetnikavarna.cz. Mateřská a dceřiná společnost z pohledu daní a účetnictví [online]. 2009 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/docd4979v6996-materska-a-dcerina-spolecnost-z-pohledu-dani-a-ucetnictvi/
75
Seznam zkratek s.r.o. OECD IFC USA FATF TIEAs AML/CFT KLDR CUP RPM CPM PSM TNMM IBC Ltd SAR HKD CZK EUR USD HDP HSBC HKMA SEHK AMS/3 HKIA CEPA SUCCESS SME HKTDC SGS EMF SDF SpGS IRO STS MBA EMBA
Společnost s ručením omezeným Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Mezinárodní finanční centrum Spojené státy americké Financial Action Task Force Tax Information Exchange Agreements Anti-Money Laundering/Combating the Financing of Terrorism Severokorejská lidově demokratická republika Comparable Uncontrolled Price Method Resale Prince Method Cost Plus Method Profit Split Method Transactional Net Margin Method International business company Limited company Special Administrative Region Hongkongský dolar Česká koruna Euro Americký dolar Hrubý domácí produkt Hongkong and Shanghai Banking Corporation Hong Kong Monetary Authority Stock Exchange of Hong Kong Automatic Order Matching and Execution Systém Hong Kong International Airport Closer Economic Partnership Arrangement Support and COnsultation Centre for SMEs Small and Medium Enterprises Hong Kong Trade Development Council SME Loan Guarantee Scheme SME Export and Marketing Fund SME Development Fund Special Loan Gurantee Scheme Inland Revenue Ordinance Single-tier systém Maters of Business Administration Executive Masters of Business Administration
76
Seznam obrázků Obrázek 2: Mapa Hongkongu ...............................................................................................23 Obrázek 1: Vlajka Hongkongu ..............................................................................................23 Obrázek 3: Existence pouze české společnosti ....................................................................52 Obrázek 4: Existence české i hongkongské společnosti .......................................................53
Seznam tabulek Tabulka 1: Offshore versus onshore centra ........................................................................... 5 Tabulka 2: Offshore versus onshore společnosti ................................................................... 5 Tabulka 3: Stručné shrnutí metod stanovení převodních cen ...............................................14 Tabulka 4: Základní makroekonomické údaje Hongkongu a České republiky, 2008-2012 ...24 Tabulka 5: Počet společností založených a zaniklých v Hongkongu .....................................28 Tabulka 6: Výhody a nevýhody právních forem podnikání ....................................................33 Tabulka 7: Porovnání Pobočky, dceřiné společnosti a zastoupení. ......................................34 Tabulka 8: Daň ze zisku společnosti, 2013 ...........................................................................35 Tabulka 9: Daň ze mzdy, 2013 .............................................................................................37 Tabulka 10: Obchodní výměna České republiky a Hongkongu (v tis. USD) ..........................40 Tabulka 11: Rozdělení programů dle hlavních trhů...............................................................44 Tabulka 13: Finanční specifika programu .............................................................................46 Tabulka 14: Plánovaný počet programů, 2012-2015 ............................................................47 Tabulka 15: Finanční plán 2012- 2015 ................................................................................47 Tabulka 16: Porovnání variant modelové analýzy.................................................................60 Tabulka 17: Porovnání variant praktické analýzy ..................................................................64 Tabulka 18: Analýza závislosti prodejní marže na čistém zisku firmy ...................................67
Seznam grafů Graf 1: Obchodní výměna České republiky a Hongkongu (v tis. USD) .................................41
77
Příloha č. 1 Uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Země Belgie Brunei Čeká republika Čína 1. protocol 2. protocol 3. protocol Francie Indonésie Irsko Itálie Japonsko Jersey Kanada Kuwait Lichtenštejnsko 1. protocol Lucembursko Maďarsko Malaysia Malta Mexico Nizozemí Nový Zeland Portugalsko Rakousko Španělsko Švýcarsko Thajsko Velká Británie Vietnam
Datum podpisu Datum vstoupení v smlouvy platnost 10.12.2003 7.10.2004 22.6.2010 19.12.2010 6.6.2011 24.1.2012 11.2.1998 10.4.1998 21.8.2006 8.12.2006 30.1.2010 11.6.2008 27.5.2010 20.12.2010 21.10.2010 1.12.2011 23.3.2010 28.3.2012 22.6.2010 10.2.2011 14.1.2013 * 9.11.2010 14.8.2011 22.2.2012 * 11.11.2012 * 13.5.2010 * 12.8.2010 8.7.2011 11.11.2010 17.8.2011 2.11.2007 20.1.2009 12.5.2010 23.2.2011 25.4.2012 * 8.11.2011 18.7.2012 18.6.2012 7.3.2013 22.3.2010 24.10.2011 1.12.2010 9.11.2011 22.3.2011 3.6.2012 25.5.2010 1.1.2011 1.4.2011 13.4.2012 4.10.2011 15.10.2012 7.9.2005 7.12.2005 21.6.2010 20.12.2010 16.12.2008 12.8.2009
Zdroj: [44], vlastní úprava
78
