ˇ e vysok´e uˇcen´ı technick´e v Praze Cesk´ Fakulta elektrotechnick´a Katedra poˇc´ıtaˇc˚ u
Bakal´aˇrsk´a pr´ace
E-learningov´ e prostˇ redky ve v´ yuce technick´ ych pˇ redmˇ et˚ u Josef Vermach
Vedouc´ı pr´ace: Ing. Bc. David Vanˇeˇcek, Paed. IGIP, Ph.D.
Studijn´ı program: Elektrotechnika a informatika, strukturovan´ y, Bakal´aˇrsk´ y Studijn´ı obor: V´ ypoˇcetn´ı technika
28. kvˇetna 2010
iv
v
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem pˇredloˇzenou pr´ aci vypracoval zcela samostatnˇe pod veden´ım sv´eho vedouc´ıho pr´ ace Ing. Bc. Davida Vanˇeˇcka, Paed. IGIP, Ph.D. za pouˇzit´ı podklad˚ u, literatury a softwaru, uveden´ych v ˇca ´sti seznam pouˇzit´e literatury. Nem´ am z´ avaˇzn´y d˚ uvod proti zpˇr´ıstupˇ nov´ an´ı t´eto z´ avˇereˇcn´e pr´ ace v souladu se z´ akonem ˇc.121/2000Sb. o pr´ avu autorsk´em, o pr´ avech souvisej´ıc´ıch s pr´ avem autorsk´ym a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´ akon˚ u (autorsk´y z´ akon) v platn´em znˇen´ı. V Kladnˇe dne 28.5.2010 ......................................................
vi
vii
Podˇ ekov´ an´ı R´ ad bych podˇekoval sv´emu vedouc´ımu pr´ ace Ing. Bc. Davidovi Vanˇeˇckovi, Paed. IGIP, Ph.D., za veden´ı m´e pr´ ace – za pˇripom´ınky, rady, za poskytov´ an´ı materi´ al˚ u a za vysvˇetlen´ı LMS Moodle, zkr´ atka za velkou pomoc. V neposledn´ı ˇradˇe bych chtˇel velmi podˇekovat sv´e rodinˇe, zejm´ena rodiˇc˚ um, kteˇr´ı mˇe neust´ ale podporuj´ı a dod´ avaj´ı s´ılu v nelehk´em studentsk´em ˇzivotˇe.
viii -
ix
Abstrakt Hlavn´ım t´ematem pr´ace je spojen´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky a vzdˇel´av´an´ı. Ukazuje modern´ı trendy informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı techniky pr´avˇe v souvislosti se vzdˇel´av´an´ım. Nejvˇetˇs´ım trendem souˇcasn´eho vzdˇel´av´an´ı je e-learning, proto v teoretick´e ˇc´asti pr´ace vysvˇetluji e-learning, jeho sloˇzky a principy. V praktick´e ˇc´asti se zab´ yv´am kompletn´ı tvorbou e-learningov´ehu kurzu Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı moodle: od n´avrhu pˇres tvorbu vˇsech studijn´ıch materi´al˚ u po jejich zpˇr´ıstupnˇen´ı student˚ um.
Abstract The headline of my thesis is the connection between information technologies and education. It shows the modern trends of Information and Communication technologies in the view of education. E-learning is the biggest trend of the present education. I explain e-learning in theoretical part of my thesis. The practical part of theasis deal with complete project and implementation of e-learning course The work of course creator in moodle.
x
Obsah ´ 1 Uvod
1
1.1
Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.2
Kategorie bakal´aˇrsk´e pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.3
Vymezen´ı c´ıl˚ u bakal´aˇrsk´e pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
1.4
Struktura pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
1.5
Proˇc vytv´aˇret takov´ y kurz? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2 Modern´ı trendy a vyuˇ zit´ı ICT ve vzdˇ el´ av´ an´ı
3
2.1
Trend prvn´ı: Uˇcitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.2
Trend druh´ y: B´ yt online . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.3
Trend tˇret´ı: Soci´aln´ı s´ıtˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.3.1
Facebook . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.3.2
Twitter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.3.3
Konektivismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
2.4
Trend ˇctvrt´ y: Blogy a web-blogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.5
Trend p´at´ y: Metodick´e port´aly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
2.5.1
Metodick´ y port´al www.rvp.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
Trend ˇsest´ y: eTwinning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.6.1
Co je eTwinning? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.6.2
8
2.6.3
Pˇr´ınosy eTwinningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ eTwinning v jednotliv´ ych zem´ıch a v CR . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2.6.4
TwinSpace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
2.7
Trend sedm´ y: Interaktivn´ı tabule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
2.8
Dalˇs´ı modern´ı trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.8.1
Wikipedie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.8.2
Cloud computing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.8.3
Podcasting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.8.4
Youtube, Vimeo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
2.6
3 Elektronick´ e vzdˇ el´ av´ an´ı neboli e-learning 3.1
Pokus definovat e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xi
13 14
xii
OBSAH 3.1.1
E-learning z hlediska pedagogick´eho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.1.2
E-learning z hlediska technologick´eho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
V´ yvoj forem e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.2.1
Computer Based Training . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
3.2.2
Web based training . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
3.2.3
Blended learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
Elektronick´e kurzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.3.1
Z´akladn´ı sloˇzky e-learningov´eho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.3.2
Vzdˇel´avac´ı obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.3.3
Role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
3.4
E-learning a technick´e pˇredmˇety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.5
Souˇcasn´e trendy e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
3.2
3.3
4 LMS
19
4.1
Zkratky LMS a LCMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
4.2
Principy a n´astroje LMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2.1
N´astroje pro tvorbu a spr´avu kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2.2
N´astroje pro administraci kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2.3
N´astroje pro komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2.4
N´astroje pro verifikaci a z´ısk´av´an´ı zpˇetn´e vazby . . . . . . . . . . . . . .
20
4.2.5
N´astroje pro evaluaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
4.2.6
Standardizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
4.3
Od LMS k LCMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
4.4
Principy LCMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
5 Anal´ yza a n´ avrh ˇ reˇ sen´ı e-kurzu 5.1
5.2
Anal´ yza zad´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
5.1.1
Reˇserˇsn´ı ˇc´ast anal´ yzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
5.1.2
Pˇr´ıprava na n´avrh kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
5.1.3
Kurz zamˇeˇren´ y na obsah nebo komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
N´avrh elektronick´eho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
5.2.1
Postup pˇri vytv´aˇren´ı uˇcebn´ıch jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
5.2.2
V´ ysledn´ y n´avrh kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
6 V´ yvoj, realizace a hodnocen´ı e-kurzu 6.1
23
31
V´ yvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
6.1.1
Kategorie kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
6.1.2
Zdroje materi´al˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31
6.1.3
Grafick´a u ´prava materi´ al˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
6.1.4
V´ yvoj z n´avrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
xiii
OBSAH 6.1.5 6.2 6.3
Sc´en´aˇr kurzu – n´azvy lekc´ı, jejich anotace a c´ıle . . . . . . . . . . . . . .
32
Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
6.2.1
Pouˇzit´e studijn´ı materi´aly a ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
Hodnocen´ı kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
6.3.1
36
Hodnocen´ı v m´em kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7 Z´ avˇ er
37
Seznam pouˇ zit´ e literatury
37
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek
41
Pˇ r´ılohy
43
xiv
OBSAH
Seznam obr´ azk˚ u 2.1
Souˇcasn´e trendy ve vzdˇel´av´an´ı jsou silnˇe pod vlivem ICT . . . . . . . . . . . .
3
2.2
www.eTwinning.net . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
2.3
Interaktivn´ı tabule ACTIVboard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
2.4
Geocaching . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
3.1
Podstata e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
3.2
V´ yvoj e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
4.1
LMS Moodle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
4.2
Postup studuj´ıc´ıho v LMS a LCMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
5.1
ADDIE strategie tvorby kurz˚ u (pˇrevzato z [9] . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
5.2
Myˇslenkov´a mapa kaˇzd´e lekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
5.3
Myˇslenkov´a mapa cel´eho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
29
7.1
43
7.2
Osnova t´emat cel´eho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uvodn´ ı lekce - pˇred samotn´ ym zaˇc´atkem kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
7.3
Uk´azka ankety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
7.4
Uk´azka tvorby souhrnu lekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
xv
xvi
´ U ˚ SEZNAM OBRAZK
Seznam tabulek 3.1
Role a jejich ˇcinnosti v elektronick´em kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
3.2
Nejnovˇejˇs´ı trendy v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
5.1
ADDIE strategie tvorby elektronick´eho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
5.2
Kurz zamˇeˇren´ y na obsah ˇci komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
5.3
Prvotn´ı n´avrh kurzu, 1. ˇc´ast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
27
5.4
Prvotn´ı n´avrh kurzu, 2. ˇc´ast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
6.1
Z´akladn´ı studijn´ı materi´ aly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
6.2
Bonusov´e studijn´ı materi´aly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
xvii
Kapitola 1
´ Uvod 1.1
Motivace
Bˇehem studia na Katedˇre poˇc´ıtaˇc˚ u na Fakultˇe elektrotechnick´e jsem soubˇeˇznˇe studoval i ˇ ´ na Masarykovˇe u ´stavu vyˇsˇs´ıch studi´ı pˇri CVUT (d´ale jen MUVS) studijn´ı obor Pedagogika odborn´ ych pˇredmˇet˚ u. Tam jsem se v r´amci pˇredmˇetu Didaktick´a a v´ ypoˇcetn´ı technika sezn´ amil s elektronick´ ym vzdˇel´av´an´ım – e-learningem. Tato problematika mˇe zaujala zejm´ena proto, ˇze v sobˇe propojuje dvˇe t´emata, kter´ ym bych se r´ad v budoucnu vˇenoval: V´ ypoˇcetn´ı techniky a vzdˇel´av´an´ı. Proto jsem vyuˇzil moˇznosti, kterou mi nab´ıdl Ing. Bc. David Vanˇeˇcek, Paed. IGIP, Ph.D. a tvorbu e-learningov´eho kurzu jsem si vybral jako t´ema sv´e bakal´aˇrsk´e pr´ace na Fakultˇe elektrotechnick´e.
1.2
Kategorie bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace
V r´amci dˇelen´ı bakal´aˇrsk´ ych prac´ı na katedˇre poˇc´ıtaˇc˚ u do kategori´ı spad´a m´a pr´ace do kombinovan´e bakal´aˇrsk´e pr´ace. Jedn´a se o pr´aci reˇserˇsnˇe – implementaˇcn´ı, pˇriˇcemˇz stˇeˇzejn´ı ˇca´st je ˇc´ast implementaˇcn´ı, kde implementuji, neboli navrhuji a n´aslednˇe vytv´aˇr´ım e-learningov´ y kurz. T´eto implementaci pˇredch´az´ı teoretick´a ˇc´ast – reˇserˇse k dan´emu t´ematu, kter´ ym je problematika informaˇcn´ıch a komunikaˇcn´ıch technologi´ı (Information and Communication Technologies, d´ ale jen ICT) ve vztahu ke vzdˇel´av´an´ı.
1.3
Vymezen´ı c´ıl˚ u bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace
C´ıle m´e pr´ace jsou formulov´any v jej´ım zad´an´ı, kter´e je sloˇzeno ze tˇr´ı bod˚ u. Prvn´ı dva body jsou zad´ an´ım teoretick´e ˇc´asti, tˇret´ı bod je zad´an´ım praktick´e ˇc´asti pr´ace a je i z´aroveˇ n hlavn´ım c´ılem m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace.
1
´ KAPITOLA 1. UVOD
2 C´ıle m´e pr´ace tedy jsou:
1. Zhodnotit modern´ı trendy a vyuˇzit´ı ICT a pˇredevˇs´ım e-learningu ve v´ yuce technick´ ych pˇredmˇet˚ u. 2. Objasnit principy LMS (Learning Management System) – syst´em˚ u pro spr´avu v´ yuky a LCMS (Learning Content Management System) – syst´em˚ u pro spr´avu obsah˚ u kurz˚ u. 3. Navrhnout a realizovat e-learningov´ y kurz v LMS syst´emu Moodle na t´ema Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı Moodle: (a) Uk´ azat, jak se kurz vytv´aˇr´ı, spr´avu kurzu, nastaven´ı, role. (b) Pˇredv´est vˇsechny moˇznosti studijn´ıch materi´al˚ u (str´anky, popisky, odkazy a dalˇs´ı). (c) Pˇredv´est vˇsechny moˇznosti ˇcinnosti student˚ u (odevzd´an´ı soubor˚ u, anketa, f´orum, pˇredn´aˇska, test, datab´aze a dalˇs´ı).
1.4
Struktura pr´ ace
Pr´ace je ˇclenˇena do kapitol. Po t´eto u ´vodn´ı kapitole n´asleduj´ı tˇri kapitoly teoretick´e ˇc´asti pr´ ace. Kapitola druh´ a hovoˇr´ı o vyuˇzit´ı informaˇcn´ıch komunikaˇcn´ıch technologi´ı a modern´ıch trendech v tˇechto technologi´ı ve v´ yuce technick´ ych pˇredmˇet˚ u. N´asleduje kapitola pojedn´avaj´ıc´ı o elearningu a po n´ı kapitola rozeb´ıraj´ıc´ı principy LMS a LCMS. Cel´a pr´ace je koncipov´ana tak, aby smˇeˇrovala k naplnˇen´ı hlavn´ıho c´ıle pr´ace. To znamen´ a, ˇze informace, kter´e jsem nasb´ıral bˇehem psan´ı kapitol teoretick´e ˇc´asti pr´ace jsem pot´e vyuˇzil v praktick´ ych kapitol´ach – anal´ yza, n´avrh a realizace zmiˇ novan´eho e-learningov´eho kurzu. Posledn´ı ˇc´ıslovanou kapitolou je z´ avˇereˇcn´a kapitola, ve kter´e se snaˇz´ım zhodnotit naplnˇen´ı c´ıl˚ u sv´e pr´ace a tak´e nast´ınit, jak by se v pr´aci dalo pokraˇcovat. Po z´avˇereˇcn´e kapitole n´asleduj´ı jiˇz jen seznamy pouˇzit´e literatury a zkratek a pˇr´ılohy. V pˇr´ıloh´ach je uk´az´ana struktura cel´eho kurzu a tak´e screen-shoty jednotliv´ ych studijn´ıch materi´al˚ u z mnou vytvoˇren´eho kurzu.
1.5
Proˇ c vytv´ aˇ ret takov´ y kurz?
Jak´a je motivace vytvoˇren´ı takov´eho kurzu? Na internetu uˇz existuj´ı n´avody, jak e-learningov´e ´ kurzy vytv´aˇret. Pˇresto MUVS stoj´ı o kurz vlastn´ı. ´ Z MUVS vych´azej´ı absolventi, budouc´ı uˇcitel´e technick´ ych pˇredmˇet˚ u. Ve vzdˇel´av´an´ı jako takov´em a pˇredevˇs´ım ve vzdˇel´av´an´ı technick´em se st´ale v´ıce vyuˇz´ıvaj´ı informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie. E-learning je v´ yborn´a pˇr´ıleˇzitost, jak udˇelat vzdˇel´av´an´ı efektivnˇejˇs´ı, pro studenty zaj´ımavˇejˇs´ı a dostupnˇejˇs´ı. Proto by bylo vhodn´e a uˇziteˇcn´e, aby budouc´ı uˇcitel´e technick´ ych pˇredmˇet˚ u mˇeli n´avod, jak jednoduˇse e-learningov´e kurzy vytv´aˇret. Vˇeˇr´ım, ˇze mnou vypracovan´ y kurz tento u ´ˇcel zcela napln´ı.
Kapitola 2
Modern´ı trendy a vyuˇ zit´ı ICT ve v´ yuce technick´ ych pˇ redmˇ et˚ u ICT zasahuj´ı v souˇcasnosti snad do vˇsech oblast´ı lidsk´ ych ˇcinnost´ı. Jedna z takov´ ych oblast´ı je i oblast vzdˇel´av´an´ı. Informaˇcn´ı technologie se vyv´ıj´ı – objevuj´ı se nov´e technologie a trendy. C´ılem t´eto kapitoly je shrnout a zhodnotit tyto nov´e trendy ve vztahu ke vzdˇel´av´an´ı a speci´ alnˇe ke vzdˇel´av´an´ı technick´ ych pˇredmˇet˚ u. Pod pojmem technick´ y pˇredmˇet se rozum´ı odborn´ y pˇredmˇet vyuˇcovan´ y na stˇredn´ıch pr˚ umyslov´ ych ˇskol´ach. Kapitolu jsem uspoˇr´adal tak, ˇze po kr´atk´em u ´vodu jsou popisov´any jednotliv´e trendy. Vysvˇetluji jejich z´akladn´ı princip a pˇrid´av´am hodnocen´ı (toto hodnocen´ı je ps´ano kurz´ıvou).
Obr´azek 2.1: Souˇcasn´e trendy ve vzdˇel´av´an´ı jsou silnˇe pod vlivem ICT [12] .
3
ˇ ´I ICT VE VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I KAPITOLA 2. MODERN´I TRENDY A VYUZIT
4
Zastˇreˇsuj´ıc´ı pojem informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie vych´az´ı z p˚ uvodn´ıho spojen´ı informaˇcn´ı technologie (IT), kter´ y zahrnoval veˇsker´e technologie pro pr´aci s informacemi. Postupem ˇcasu pˇri rozv´ıjen´ı komunikaˇcn´ıch technologi´ı (s´ıt´ı, internetu, apod.) se zavedlo souhrnn´e oznaˇcen´ı ve formˇe informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie, zkr´acenˇe ICT (z anglick´eho Information and Communication Technologies ), ale v ˇcesk´e literatuˇre se obˇcas m˚ uˇzeme setkat i se zkratkou IKT. Na obr´azku 2.1 je zn´azornˇeno mnoˇzstv´ı nov´ ych trend˚ u ICT ve vzdˇel´av´an´ı. Jak´ekoliv modern´ı z´aleˇzitosti ICT jsou pro technick´e pˇredmˇety velmi vhodn´e. DOPLNIT. Usnadˇ nuj´ı pr´aci ˇz´ak˚ um, uˇcitel˚ um, zvˇetˇsuj´ı n´azornost, dok´aˇzou udˇelat v´ yuky z´abavnˇejˇs´ı, rychlejˇs´ı, efektivnˇejˇs´ı. Obecnˇe bychom vyuˇzit´ı ICT mohli charakterizovat: • Vˇetˇsina informac´ı je st´ale snadnˇeji dostupn´a, mˇen´ı se a jejich mnoˇzstv´ı exponenci´ alnˇe stoup´a[3]. • Hlavn´ı v´ yukov´e c´ıle se pˇresouvaj´ı od znalost´ı ke schopnosti zpracov´avat informace[3]. • ICT neslouˇz´ı k usnadnˇen´ı dˇr´ıve pouˇz´ıvan´ ych vyuˇcovac´ıch metod, ale vyvol´avaj´ı potˇrebu tyto metody mˇenit — spolu s umˇen´ım integrovat technologie do v´ yuky mus´ı patˇrit ke z´akladn´ım schopnostem pedagoga[3]. • Nemal´a ˇc´ast trend˚ u je jako oheˇ n – dobr´ y sluha, zl´ y p´an. Daj´ı se velmi dobˇre vyuˇz´ıvat, ale velmi ˇcasto zjist´ıme, ˇze dan´a nov´ a technologie nen´ı ˇz´aky nevyuˇz´ıv´ana, n´ ybrˇz zneuˇz´ıv´ana.
2.1
Trend prvn´ı: Uˇ citel
Mohlo by se zd´at, ˇze s rozvojem ICT budou uˇcitel´e ztr´acet p˚ udu pod nohama, ale situace je zcela opaˇcn´a. Uˇcitel je st´ale nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı a tedy i nenahraditeln´ y ˇcinitel ve vzdˇel´av´an´ı[3]. Proto jsem ho tak´e uvedl na prvn´ım m´ıstˇe mezi trendy. Pˇrestoˇze (moˇzn´a sp´ıˇs pr´ avˇe protoˇze) je obklopen technologiemi, je jeho role d˚ uleˇzitˇejˇs´ı neˇz kdy jindy. Mus´ı technologi´ım kolem sebe rozumˇet a mus´ı ˇz´aky usmˇerˇ novat v jejich pouˇz´ıv´an´ı. Na uˇcitele v odborn´em ˇskolstv´ı pad´a rozvoj technologi´ı dvojn´asob. Mus´ı j´ıt s dobou v pouˇz´ıv´an´ı modern´ıch technologi´ı a neust´ale by mˇeli sledovat v´ yvoj ve sv´em oboru. Mohlo by se zd´at, ˇze v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı – e-learningu a speci´alnˇe v elektronick´ ych kurzech (na co se snaˇz´ım v pr´aci kl´ ast nejvˇetˇs´ı d˚ uraz) je uˇcitel zbyteˇcn´ y, ale i zde je jeho role d˚ uleˇzit´a. Pln´ı roli tzv. tutora, vedouc´ıho kurzu (vˇse vysvˇetl´ım v kapitole 3. Role uˇcitele je d˚ uleˇzit´a jeˇstˇe z jednoho d˚ uvodu: Uˇcitel nen´ı pouh´ ym zprostˇredkovatelem vzdˇel´av´an´ı, ale tak´e v´ ychovn´ ym ˇcinitelem. Mˇel by b´ yt ˇz´ak˚ um vzorem. Tato role v e-learningu trochu odpad´a, ale ve vˇsech ostatn´ıch zmiˇ novan´ ych trendech m´a svou velkou roli.
´ BYT ´ ONLINE 2.2. TREND DRUHY:
2.2
5
Trend druh´ y: B´ yt online
B´ yt online je pr˚ uvodn´ı znak dneˇsn´ı ml´adeˇze[12]. Ml´adeˇz (ˇz´aci, studenti) tr´av´ı online neuvˇeˇritelnˇe velk´e mnoˇzstv´ı ˇcasu. Internet je mocn´ y n´astroj. Dneˇsn´ı svˇet bez internetu si snad uˇz ani nejde pˇredstavit. ˇ Skoly se mus´ı snaˇzit pˇrimˇet ˇz´aky vyuˇz´ıvat ˇcas na internetu vhodn´ ymi zp˚ usoby (zapojovat se do diskus´ı, vyhled´avat informace, ad.).
2.3
Trend tˇ ret´ı: Soci´ aln´ı s´ıtˇ e
Navazuj´ı na trend b´ yt online. Je to volnoˇcasov´a aktivita dneˇsn´ıho ˇz´aka. Mlad´ı lid´e tr´ av´ı na soci´aln´ıch s´ıt´ı velkou ˇc´ast sv´eho voln´eho ˇcasu. Setk´avaj´ı se zde s pˇr´ateli, sd´ıl´ı radost i probl´emy[12]. Nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ımi soci´aln´ımi s´ıtˇemi v souˇcasn´e dobˇe jsou Facebook, MySpace a Twitter [statistika]. D´ıky tomu, ˇze kaˇzd´a ˇskola, tˇr´ıda m˚ uˇze m´ıt svou str´anku na soci´aln´ıch s´ıt´ı zdarma, m˚ uˇze je vyuˇz´ıvat k tomu, aby ˇz´aci neztr´ aceli na soci´aln´ıch s´ıt´ıch ˇcas. Vyuˇzit´ı je v ˇs´ıˇren´ı aktu´ aln´ıch informac´ı ke student˚ um ze stejn´e tˇr´ıdy, ale mimo tˇr´ıdnˇe, mimo ˇskolnˇe a dokonce i mimo mˇesto ba naˇs´ı republiku. Prostˇrednictv´ım soci´aln´ıch s´ıt´ı mohou ˇz´aci komunikovat se studenty z jin´ ych ˇskol, mˇest i st´at˚ u. Vznikla dokonce aktivita, kter´a se na spolupr´aci ˇskol z r˚ uzn´ ych zem´ı zamˇeˇruje - tzv. eTwinning (podkapitola 2.6.
2.3.1
Facebook
Facebook je n´astroj pro spoleˇcensk´ y styk, kter´ y lidem umoˇzn ˇuje b´ yt v kontaktu s pˇr´ateli a tˇemi, s nimiˇz pracuj´ı, studuj´ı a kteˇr´ı ˇzij´ı v okol´ı[facebook.com]. Jedn´a se o nejvˇetˇs´ı spoleˇcenskou s´ıt’ na svˇetˇe. Na jaˇre 2010 vyuˇz´ıvalo facebook pˇres 400 mili´on˚ u uˇzivatel˚ u [facebook]. Facebook funguje na www.facebook.com a je pˇreloˇzen´ y do 65 svˇetov´ ych jazyk˚ u.
2.3.2
Twitter
Twitter se nach´az´ı na rozhran´ı trend˚ u soci´aln´ıch s´ıt´ı a blog˚ u. Uˇzivatel zveˇrejˇ nuje na sv´e str´ ance kr´atk´e – 140 znak˚ u dlouh´e zpr´avy1 , kter´e se zobrazuj´ı na jeho str´ance a tak´e na str´ ank´ ach odbˇeratel˚ u jeho tweet˚ u a na str´ank´ ach jeho pˇr´atel. Kaˇzd´ y uˇzivatel m˚ uˇze nastavit okruh sv´ ych pˇr´atel.
2.3.3
Konektivismus
Nov´a koncepce, kter´a je zat´ım bohuˇzel nezn´am´a a ciz´ı souˇcasn´ ym pedagog˚ um a kter´a propaguje teorii vzdˇel´av´an´ı v prostˇred´ı soci´aln´ıch s´ıt´ı[12]. Konektivismus je podle m´eho n´azoru spr´avn´a cesta vyuˇzit´ı soci´aln´ıch s´ıt´ı pro vzdˇel´ av´ an´ı 1
tzv. tweety
ˇ ´I ICT VE VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I KAPITOLA 2. MODERN´I TRENDY A VYUZIT
6
a pr´aci s ml´adeˇz´ı. Uˇcitel´e mohou vyuˇz´ıvat facebook, twitter a dalˇs´ı, napˇr. ke zprostˇredkov´ an´ı sv´ ych myˇslenek, ale tˇreba i zad´an´ı dom´ac´ıch u ´kol˚ u, poˇzadavk˚ u na test apod.
2.4
Trend ˇ ctvrt´ y: Blogy a web-blogy
Blogy2 jsou elektronick´e z´apisn´ıky (web-blogy jsou webov´e z´apisn´ıky – den´ıky), v nˇemˇz mohou uˇzivatel´e (napˇr´ıklad pedagogov´e) prezentovat svoje myˇslenky a komentovat n´azory jin´ ych bloger˚ u. Je to m´ısto, kde m˚ uˇze autor publikovat vlastn´ı profesn´ı n´azory, sd´ılet je s ostatn´ımi a z´aroveˇ n k nim z´ısk´avat zpˇetnou vazbu[8]. D˚ uleˇzit´ y rys blog˚ u je, ˇze se jedn´a o pravidelnˇe aktualizovanou str´anku. Blogy mi pˇripadaj´ı jako nejlepˇs´ı forma, jak uˇcitel´e (i odborn´ ych technick´ ych pˇredmˇet˚ u) pˇred´avaj´ı sv´e poznatky a zkuˇsenosti. D´ıky diskus´ım pod kaˇzd´ ym pˇr´ıspˇevkem blogu, mohou hned pozorovat reakce ostatn´ıch uˇcitel˚ u. Na bloz´ıch mohou uˇcitel´e i studenti sd´ılet vzdˇel´avac´ı obsahy, coˇz m˚ uˇze v´est k dalˇs´ımu rozvoji vzdˇel´av´an´ı.
2.5
Trend p´ at´ y: Metodick´ e port´ aly
Metodick´e port´aly nab´ız´ı uˇcitel˚ um metodickou podporu a prostor pro sd´ılen´ı v´ yukov´ ych materi´al˚ u.
2.5.1
Metodick´ y port´ al www.rvp.cz
ˇ je nejv´ V CR yznamnˇejˇs´ı port´al na adrese www.rvp.cz, kter´ y realizuje a zajiˇst’uje V´ yzkumn´ y ´ u ´stav pedagogick´ y (d´ale VUP). Tento metodick´ y port´al funguje od roku 2005, ale v letech 2008 – 2009 zaznamenal velk´e zmˇeny, kter´e vyvolal v´ yvoj ICT technologi´ı, kter´e se projevily v kladn´ ych ohlasech pedagog˚ u[6]. Metodick´ y port´al RVP se stal v´ yznamnou vzdˇel´avac´ı soci´ aln´ı s´ıt´ı. Port´al tedy nab´ız´ı metodickou pomoc nejen uˇcitel˚ um mateˇrsk´ ych, z´akladn´ıch i speci´aln´ıch ˇskol a gymn´azi´ı, ale novˇe tak´e stˇredn´ım odborn´ ym ˇskol´am, jazykov´ ym a z´akladn´ım umˇeleck´ ym ˇskol´am. Pro uˇcitele je port´al z´asob´arnou dobr´ ych n´apad˚ u, informac´ı a metodick´ ych rad vznikaj´ıc´ıch ve ˇskol´ach v pr˚ ubˇehu reformy. Nab´ız´ı praktick´e zkuˇsenosti, kter´e s osvˇedˇcily a kter´e mohou pedagogov´e vyuˇz´ıt k modernizaci v´ yuky[8]. 2.5.1.1
C´ıl metodick´ eho port´ alu
• Podpoˇrit tvorbu ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u a jejich zav´adˇen´ı do praxe. • Inspirovat pedagogy a umoˇznit sd´ılen´ı zkuˇsenost´ı mezi nimi. • Vytvoˇrit kvalitn´ı, pestrou a komplexn´ı nab´ıdku metodick´ ych materi´al˚ u a podklad˚ u pro pedagogy [8] 2
V´ yraz blog, web-blog vych´ az´ı z anglick´eho slova log, kter´e znamen´ a z´ aznam, z´ apis.
ˇ ´ ETWINNING 2.6. TREND SEST Y: 2.5.1.2
7
Novinky v RVP port´ alu
• Zapojen´ı uˇzivatel˚ u – mohou ovlivˇ novat obsah port´alu a komunikovat vz´ajemnˇe mezi sebou. • Vyhled´av´an´ı – hledan´ y v´ yraz vyhled´av´a ve vˇsech modulech. • Grafika – nov´a a jednotn´a grafick´a u ´prava modul˚ u slouˇz´ı k lepˇs´ımu porozumˇen´ı a orientaci v port´alu. 2.5.1.3
Modularita port´ alu
Nejvˇetˇs´ı zmˇenou je ale struktura port´alu. Novˇe je port´al rozdˇelen na moduly, kter´e nab´ızej´ı odliˇsn´ y obsah a rozd´ıln´e zapojen´ı uˇzivatel˚ u port´alu [6]. Kromˇe modul˚ u popsan´ ych v jin´ ych kapitol´ach moj´ı pr´ace jako blogy (podkapitola 2.4) a e-learning (kapitola 3) nab´ız´ı RVP metodick´ y port´al n´asleduj´ıc´ı dva nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı moduly. Prvn´ım modulem jsou ˇcl´anky. Nejjednoduˇsˇs´ı a nejstarˇs´ı ˇc´ast port´alu. Vyjadˇruj´ı n´ azory uˇzivatel˚ u – popisuj´ı zaj´ımav´e projekty ˇci popisuj´ı metodiku pouˇz´ıvanou ve vyuˇcov´ an´ı. Jsou recenzov´ any a novˇe je k nim moˇzn´e pˇrid´avat koment´aˇre a hodnocen´ı[6]. A druh´ ym d˚ uleˇzit´ ym modulem jsou digit´aln´ı uˇcebn´ı materi´aly – recenzovan´e uˇcebn´ı texty, pracovn´ı listy, prezentace, testy, videa, animace, kter´e lze zdarma st´ahnout pouˇz´ıt ve v´ yuce. Jsou tvoˇreny uˇcitely pro uˇcitele[12].
2.6
Trend ˇ sest´ y: eTwinning
N´azev je sloˇzenina z p´ısmena e – elektronick´ y, evropsk´ y a slova Twinning – p´arov´an´ı, s´ıt’ov´ an´ı3 .
Obr´azek 2.2: www.eTwinning.net - spolupr´ace ˇskol v Evropˇe [2]
2.6.1
Co je eTwinning?
eTwinning je aktivita zaloˇzen´a v roce 2005 Evropskou komis´ı[4]. Jedn´a se o formu mezin´ arodn´ı spolupr´ace mezi zapojen´ ymi uˇzivateli prostˇrednictv´ım ICT[4]. Tˇemito uˇzivateli mohou b´ yt 3
twinnig = mezin´ arodn´ı projekt (program) dvoustrann´e spolupr´ ace a pˇred´ av´ an´ı zkuˇsenost´ı (ABZ Slovn´ık
ciz´ıch slov)
ˇ ´I ICT VE VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I KAPITOLA 2. MODERN´I TRENDY A VYUZIT
8
uˇcitel´e, skupiny uˇcitel˚ u, knihovn´ıci – ˇskoln´ı knihovny, ˇreditel´e – cel´e ˇskoly, jednotliv´ı ˇza´ci ˇci cel´e tˇr´ıdy, skupiny tˇr´ıd apod.[7]. Uˇzivatel˚ um je nab´ızeno z´azem´ı, n´astroje a sluˇzby na port´alu www.etwinning.net. Cel´ y port´ al je pˇreloˇzen do jazyk˚ u vˇsech zem´ı, kter´e eTwinning ˇ pouˇz´ıvaj´ı[4](napˇr. Belgie, Cesk´a Republika, D´ansko, Estonsko, Finsko, Francie ad.[7]). Poˇcet uˇzivatel˚ u se zvˇetˇsuje kaˇzd´ ym rokem4 .
2.6.2
Pˇ r´ınosy eTwinningu
eTwinning pˇrisp´ıv´a k rozv´ıjen´ı ICT gramotnosti vˇsech uˇzivatel˚ u. D´ale podporuje uˇcen´ı se ciz´ıch jazyk˚ u, pr´aci v projektu, komunikaci[12] a tak´e ukazuje pohledy jin´ ych zem´ı a kultur na danou problematiku.
2.6.3
ˇ eTwinning v jednotliv´ ych zem´ıch a v CR
V kaˇzd´e zemi zapojen´e do projektu eTwinning koordinuj´ı ˇcinnost N´arodn´ı podp˚ urn´a stˇrediska ˇ pro eTwinning (NSS). V CR je NSS souˇc´ast´ı N´arodn´ı agentury pro evropsk´e vzdˇel´avac´ı proˇ organizuje semin´aˇre pro uˇcitele, kde se mohou bl´ıˇze z celou aktivgramy (NAEP). NSS v CR ˇ tak´e spravuje n´arodn´ı informaˇcn´ı port´al www.eTwinning.cz[4], kde itou sezn´amit NSS v CR uˇzivatel´e najdou vˇse nezbytn´e a potˇrebn´e k u ´ˇcasti v aktivitˇe eTwinning[7].
2.6.4
TwinSpace
TwinSpace je prostˇred´ı vytvoˇreno v´ yhradnˇe pro eTwinningov´e projekty. Jedn´a se o jakousi virtu´aln´ı uˇcebnu, do kter´e mohou vstoupit jen uˇzivatel´e pozvan´ı spr´avci uˇcebny – administr´atory projektu (uˇcitel´e, kteˇr´ı dan´ y projekt zakl´adali). To zp˚ usob´ı, ˇze ˇz´aci pracuj´ı v bezpeˇcn´em prostˇred´ı (nenaraz´ı na nebezpeˇcn´e lidi, ˇci nevhodn´ y obsah). Prostˇred´ı je intuitivn´ı a jednoduch´e – uˇzivatel´e nemus´ı b´ yt experti na ICT[4]. Moˇznost´ı, kter´e TwinSpace kromˇe jin´ ych nab´ız´ı[4]: • Tˇr´ıda, do kter´e uˇcitel´e zvou ˇz´aky, aby realizovali projekt. • Sborovna, ve kter´e spolu uˇcitel´e diskutuj´ı a pˇripravuj´ı aktivity pro ˇz´aky5 . • Knihovna dokument˚ u, kde jsou shromaˇzd’ov´any vˇsechny dokumenty projektu (v´ ysledky pr´ace, videa, audio nahr´avky, odkazy, fotografie). • V´ ykladn´ı skˇr´ıˇ n, ve kter´e jsou zpˇr´ıstupnˇeny v´ ysledky projektu veˇrejnosti. ˇ akovsk´ • Z´ y port´al, na kter´em se ˇz´aci zapojen´ı do port´alu mohou setk´avat, chatovat a ukl´adat a prohl´ıˇzet dokumenty. 4
Na konci roku 2009 bylo do projektu zapojeno 32 evropsk´ ych zem´ı, zaregistrov´ ano bylo necel´ ych 80000
uˇcitel˚ u, kteˇr´ı spolupracovali na 4000 projektech[4] 5 Sborovna nen´ı pˇr´ıstupn´ a ˇz´ ak˚ um.
´ INTERAKTIVN´I TABULE 2.7. TREND SEDMY:
2.7
9
Trend sedm´ y: Interaktivn´ı tabule
St´av´a se synonymem modern´ı v´ yuky[12]. Interaktivn´ı tabule je modern´ı v´ yukov´a pom˚ ucka6 , kter´a kombinuje v´ yhody klasick´e zelen´e tabule a velk´e dotykov´e plochy[16].
Obr´azek 2.3: Interaktivn´ı tabule ACTIVboard [18] Interaktivn´ı tabule je vynikaj´ıc´ı pom˚ ucka. Protoˇze v souˇcasn´e dobˇe pracuji jako lektor interaktivn´ıch tabul´ı dok´aˇzu posoudit, v jak´ ych ˇskol´ach se d´a interaktivn´ı tabule vyuˇz´ıt. Kdyˇz jsem s nimi zaˇcal pracovat, vn´ımal jsem je jako hraˇcku pro menˇs´ı dˇeti, ale nyn´ı uˇz v´ım, ˇze se dobˇre hod´ı i na stˇredn´ı ˇskolu a dokonce i do technick´ ych pˇredmˇet˚ u na odborn´ ych ˇskol´ ach. Interaktivn´ı tabule vyˇzaduje obrovskou v˚ uli ze strany uˇcitel˚ u, pˇripravit si hodinu jim ze zaˇca´tku totiˇz zabere vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı ˇcasu neˇz byli doposud zvykl´ı. 6
Jedn´ a se o zaˇr´ızen´ı, kter´e bylo vyvinuto speci´ alnˇe pro vzdˇel´ avac´ı u ´ˇcely, ale v souˇcasnosti se pouˇz´ıv´ a i mimo
vzdˇel´ avac´ı sf´eru (ve spr´ avn´ı sf´eˇre, v m´edi´ıch aj.)[5]
ˇ ´I ICT VE VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I KAPITOLA 2. MODERN´I TRENDY A VYUZIT
10
2.8 2.8.1
Dalˇ s´ı modern´ı trendy Wikipedie
Wikipedie (otevˇren´e encyklopedie) jsou v souˇcasnosti jedn´ım z nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch vyhled´avaˇc˚ u ˇuj´ı uˇzivatel˚ um rychle potˇrebn´ ych informac´ı7 Neslouˇz´ı jen jako archiv informac´ı, ale tak´e umoˇzn editovat vˇsechny z´aznamy (a v tom, je nejvˇetˇs´ı nebezpeˇc´ı wikipedi´ı, protoˇze uˇzivatel nikdy nev´ı, ˇ zda je obsah, kter´ y si vyhled´a odbornˇe spr´avn´ y. Casto tak´e b´ yvaj´ı informace na wiki struˇcn´ y. Wikipedie jsou pro studenty nesm´ırnˇe uˇziteˇcn´e n´astroje. Naraz´ı-li nˇekde na nezn´ am´ y pojem, prvn´ı m´ısto, kde hledaj´ı vysvˇetlen´ı, je wikipedie. Jak jsem jiˇz zm´ınil, ˇclovˇek mus´ı b´ yt opatrn´ y, protoˇze obsah nemus´ı b´ yt zcela pravdiv´ y. Osobnˇe wikipedii nepouˇz´ıv´am u ´plnˇe r´ad, v pˇr´ıpadˇe nutnosti ale vˇzdy anglickou wikipedii na http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page.
2.8.2
Cloud computing
Cloud computing je poskytov´an´ı sluˇzeb (dat ˇci program˚ u), kter´e jsou uloˇzeny na serverech. Je moˇzn´e k n´ım pˇristupovat pomoc´ı webov´eho prohl´ıˇzeˇce (odkudkoliv a kdykoliv). Nab´ıdka takto dostupn´ ych aplikac´ı je pomˇernˇe velk´a a pravdˇepodobnˇe se bude i nad´ale rozˇsiˇrovat. Jsou to nejr˚ uznˇejˇs´ı operaˇcn´ı syst´emy, ale i menˇs´ı aplikace jako kancel´aˇrsk´e aplikace ˇci aplikace pro n´aroˇcn´e v´ ypoˇcty. ˇ Skoly by r´ady vyuˇz´ıvaly programy, kter´e jsou placen´e a vˇetˇsinou dost drah´e. Cloud computing umoˇzn ˇuje vyuˇz´ıt programy a zaplatit jen za pouˇzit´ı a ne za vlastnˇen´ı softwaru.
2.8.3
Podcasting
Pravidelnˇe odeb´ıran´e video z´aznamy nebo zvukov´e nahr´avky z r˚ uzn´ ych server˚ u. Skvˇel´ y zp˚ usob sledov´an´ı vzdˇel´avac´ıch poˇrad˚ u nebo report´aˇz´ı ˇz´ak˚ u vaˇs´ı ˇskoly.[12] ˇ y Rozhlas Leonardo. Poˇrady jako Meteor ˇci Nula–Jedniˇcka Obrovsk´e moˇznosti nab´ız´ı Cesk´ jsou popul´arnˇe–vˇedeck´e magaz´ıny pln´e report´aˇz´ı, rozhovor˚ u a dokument˚ u o vˇedˇe a o vˇsem, co stoj´ı zato vˇedˇet.
2.8.4
Youtube, Vimeo
Dva nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı n´astroje sd´ılen´ı videa. Kromˇe obrovsk´eho mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych praˇstˇen´ ych aˇz zbyteˇcn´ ych vide´ı zde nalezneme tak´e velk´e mnoˇzstv´ı vide´ı uˇziteˇcn´ ych. Metodick´e postupy, pokusy, n´avody apod. Kaˇzd´ y m˚ uˇze natoˇcit sv˚ uj kr´atk´ y film a uk´azat ho svˇetu[12]. Umoˇzn ˇuje v´ yˇse zm´ınˇen´ y podcasting – odeb´ırat videa pˇridan´a ˇz´aky, uˇciteli apod. Odeb´ır´ an´ı ˇz´akovsk´ ych vide´ı m˚ uˇze slouˇzit zejm´ena jako monitoring ˇz´akovsk´e ˇcinnosti. Je dobr´e, kdyˇz uˇcitel´e vˇed´ı o ˇcinnostech sv´ ych ˇz´ak˚ u. 7
N´ azev wiki poch´ az´ı z havajsk´eho wikiwiki, coˇz znamen´ a rychle[9].
2.8. DALSˇ´I MODERN´I TRENDY 2.8.4.1
11
Hry
Dalˇs´ım trendem, kter´ y je v souˇcasnosti v digit´aln´ı podobˇe bohuˇzel st´ale m´alo vyuˇz´ıv´ an jsou hry. Hry jsou pro ˇz´aky pˇrirozen´ ym zp˚ usobem uˇcen´ı a jsou velmi obl´ıben´e. Z vlastn´ı zkuˇsenosti uˇcitele na stˇredn´ı odborn´e ˇskole v´ım, ˇze studenti si r´adi hraj´ı. Proto jsem se snaˇzil tuto formu vyuˇz´ıvat formou h´adanek, probl´emov´ ych u ´loh apod. 2.8.4.2
Geocaching
Jedna z her, kterou mohou ˇz´aci spolu s uˇcitelem hr´at je geocaching. Geocacheˇri hledaj´ı keˇsky (schovan´e poklady) dle urˇcen´ ych GPS souˇradnic a jednoduch´eho popisku.[12] Tento trend nespad´a pˇr´ımo do v´ yuky, protoˇze vyˇzaduje, aby se setkal uˇcitel s ˇza´ky i os v˚ uj voln´ y ˇcas, ale je pozitivn´ı v tom, ˇze je spolu tˇr´ıda pr´avˇe i mimo vyuˇcovac´ı dobu, navazuje uvolnˇenˇejˇs´ı vztahy ˇz´aci – uˇcitel. Tak´e je dobr´e to, ˇze ˇz´aci maj´ı pohyb a jsou na ˇcerstv´em vzduchu, coˇz jsou dvˇe z´aleˇzitosti, kter´e souˇcasn´ ym dˇetem st´ale v´ıc a v´ıc chyb´ı.
Obr´azek 2.4: Geocaching
2.8.4.3
E-learning
Elektronick´e vzdˇel´av´an´ı je dalˇs´ım a moˇzn´a nejvˇetˇs´ım trendem ICT ve vzdˇel´av´an´ı. Proto je mu vˇenov´ana n´asleduj´ıc´ı samostatn´a kapitola (kapitola 3).
12
ˇ ´I ICT VE VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I KAPITOLA 2. MODERN´I TRENDY A VYUZIT
Kapitola 3
Elektronick´ e vzdˇ el´ av´ an´ı neboli e-learning Jedn´ım z nejvˇetˇs´ıch trend˚ u souˇcasn´eho vyuˇz´ıv´an´ı ICT ve vzdˇel´av´an´ı je tzv. elektronick´e vzdˇel´av´an´ı neboli e-learning. Tato kapitola vysvˇetluje vˇsechny z´akladn´ı pojmy spojen´e s elearningem, objasˇ nuje jeho v´ yvoj a hodnot´ı jeho vyuˇzit´ı v technick´ ych pˇredmˇetech.
Obr´azek 3.1: Podstata e-learningu
Pojem e-learning se do ˇceˇstiny pˇrekl´ad´a jako elektronick´e vzdˇel´av´an´ı nebo elektronick´e uˇcen´ı, ale v souˇcasnosti je pojem e-learning ust´alen´ y uˇz i v ˇceˇstinˇe8 . E-learning se objevil v okamˇziku, kdy se poˇc´ıtaˇce zaˇcaly pouˇz´ıvat pro vzdˇel´av´an´ı lid´ı[15].
8
Proto budu i j´ a hovoˇrit o elektronick´em vzdˇel´ av´ an´ı nad´ ale jako o e-learningu
13
´ VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I NEBOLI E-LEARNING KAPITOLA 3. ELEKTRONICKE
14
3.1
Pokus definovat e-learning
Definovat e-learning nen´ı v˚ ubec jednoduch´e. V dostupn´e odborn´e literatuˇre existuje velk´a nejednotnost – neexistuje jedna ucelen´a ust´ alen´a definice e-learningu. Vybral jsem jednu definici, kter´a mˇe osobnˇe pˇrijde nejv´ ystiˇznˇejˇs´ı. Kamil Kopeck´ y definuje e-learning takto: E-learning je multimedi´ aln´ı podpora vzdˇel´ avac´ıho procesu s pouˇzit´ım modern´ıch ICT, kter´e je zpravidla realizov´ ano prostˇrednictv´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı. Jeho z´ akladn´ım u ´kolem je v ˇcase i prostoru svobodn´y a neomezen´y pˇr´ıstup ke vzdˇel´ av´ an´ı[9]. V ˇcem se ale literatura shoduje je fakt, ˇze m˚ uˇzeme definice, ˇci pojet´ı e-learningu rozdˇelit na nˇekolik z´akladn´ıch smˇer˚ u. Na e-learning se m˚ uˇzeme d´ıvat ze dvou (nˇekter´e zdroje uv´ad´ı ze tˇr´ı) z´akladn´ıch pohled˚ u[16][15].
3.1.1
E-learning z hlediska pedagogick´ eho
V pedagogick´em pojet´ı jde pˇredevˇs´ım o samotn´ y proces uˇcen´ı a vzdˇel´av´an´ı. Dle Mareˇse je elearning takov´ y typ uˇcen´ı, pˇri nˇemˇz z´ısk´ av´an´ı a pouˇz´ıv´an´ı znalost´ı je prim´arnˇe distribuov´ ano elektronick´ ymi zaˇr´ızen´ımi[15].
3.1.2
E-learning z hlediska technologick´ eho
Z tohoto hlediska ch´apeme e-learning jako uˇcen´ı zprostˇredkovan´e elektronick´ ymi technologiemi. Tˇemito technologiemi jsou online technologie jako webov´e str´anky, aplikace, e-maily, konference aj. ale tak´e poˇc´ıtaˇc samotn´ y[15]. Osobnˇe se mi l´ıb´ı i n´azor Kamila Kopeck´eho: E-learning je soubor technologick´ ych n´astroj˚ u (hardware i software), kter´e sou vyuˇz´ıv´any ve vzdˇel´av´an´ı a podporuj´ı studium - respektive samostudium[9]. V´ yˇse jsem zm´ınil, ˇze existuj´ı dvˇe, ale nˇekdy tˇri hlediska, z kter´ ych m˚ uˇzeme na e-learning nahl´ıˇzet. Ono tˇret´ı hlediska bych j´a osobnˇe zaˇclenil do technologick´eho. Jedn´a se totiˇz na hledisko s´ıt’ov´e, kter´e ˇr´ık´a, ˇze e-learning spoˇc´ıv´a ve vyuˇzit´ı poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı9 pro pˇrenos dovednost´ı a znalost´ı[16].
3.2
V´ yvoj forem e-learningu
E-learning se zaˇcal vyv´ıjet od doby, kdy se vyvinuly n´astroje, kter´e umoˇzn´ı distribuci obsahu, administraci kurzu a pˇredevˇs´ım komunikaci mezi uˇzivateli[9].
3.2.1
Computer Based Training
Prvn´ı formou e-learningu byl Computer Based Training (d´ale CBT), ˇcili vzdˇel´av´an´ı (tr´enov´an´ı) na b´azi poˇc´ıtaˇc˚ u. Vzdˇel´avac´ı obsah byl distribuov´an pˇredevˇs´ım na CD-ROM, jednalo se tedy o off-line formu vzdˇel´av´an´ı. 9
internetu a intranetu
´ 3.2. VYVOJ FOREM E-LEARNINGU
15
Obr´azek 3.2: V´ yvoj forem elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı, pˇrevzato z [9]
CBT zahrnoval v´ yukov´e programy, texty, simulace, hry atd. Mezi jeho nev´ yhody patˇrila zejm´ena absence moˇznosti komunikovat s tv˚ urci materi´al˚ u a zejm´ena mezi uˇzivateli navz´ ajem. Chybˇela tak´e moˇznost programy aktualizovat. Vzhledem k tehdejˇs´ı (hovoˇr´ıme o 90. letech) nestabilitˇe operaˇcn´ıch syst´em˚ u a n´ızk´e rychlosti poˇc´ıtaˇc˚ u dostaneme lehce dalˇs´ı nev´ yhodu). Tvorba v´ yukov´ ych program˚ u byla tehdy tak´e velice n´akladn´a (neexistovalo tolik free dostupn´ ych program˚ u jako v souˇcasn´e dobˇe)[9]
3.2.2
Web based training
Po rozvoji CBT a poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı, se vyvinula nov´a forma e-learningu a sice Web Based Training10 (d´ale WBT) ˇcili vzdˇel´av´ an´ı vyuˇz´ıvaj´ıc´ı s´ıtˇe. Jedn´a se o prvn´ı formu e-learningu realizovanou online. Kurzy, nebo v´ yukov´e programy jsou ˇs´ıˇreny prostˇrednictv´ım s´ıt´ı, takˇze ke vzdˇel´ avac´ımu obsahu m´a pˇr´ıstup kaˇzd´ y, kdo m´ a k dispozici pˇr´ıstup do dan´ ych s´ıt´ı. Oproti CBT nab´ız´ı jednu obrovskou v´ yhodu – komunikaci. Komunikaci mezi tutory (vedouc´ımi kurz˚ u – viz. podkapitola 3.3.3) a studuj´ıc´ımi a mezi studuj´ıc´ımi navz´ajem. Tato komunikace m˚ uˇze b´ yt synchronn´ı (videohovory, skype, chat aj.) ˇci asynchronn´ı (diskuse, e-maily aj.). Dalˇs´ı v´ yhoda oproti CBT spoˇc´ıv´a ve snadn´e aktualizaci informac´ı[9]. Stejnˇe jako CBT m´a ale i WBT jednu nev´ yhodu – nestandardizace. Chyb´ı pravidla pro tvorbu, strukturu a distribuci vzdˇel´avac´ıch obsah˚ u. Probl´em se standartizac´ı ˇreˇs´ı syst´emy pro spr´avu v´ yuky, kter´ ymi se zab´ yv´am v kapitole 4.
3.2.3
Blended learning
Malinko mimo zmiˇ novan´e formy elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı stoj´ı pojem Blended learning. Jedn´ a se o kombinaci e-learningu a prezenˇcn´ı formy v´ yuky. Blended learning je v souˇcasnosti skoro kaˇzd´a vysokoˇskolsk´a v´ yuka. Ne ˇze by vˇsechny vysokoˇskolsk´e pˇredmˇety mˇely podporu v elektronick´em kurzu, ale maj´ı podporu v materi´alech na webu apod. 10
Za rok vniku WBT m˚ uˇzeme povaˇzovat rok 1997
´ VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I NEBOLI E-LEARNING KAPITOLA 3. ELEKTRONICKE
16
3.3
Elektronick´ e kurzy
Nˇekolikr´at jsem zm´ınil pojem jako elektronick´ y kurz, e-learningov´ y kurz ˇci jenom kurz11 . Je na ˇcase tuto problematiku vysvˇetlit. Elektronick´e kurzy jsou z´akladn´ı jednotkou elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı. Elektronick´ y kurz je tvoˇren podobnˇe jako pˇredmˇet pˇri prezenˇcn´ı formou studia uspoˇr´adan´ ymi studijn´ımi bloky, kter´e na sebe navazuj´ı.
3.3.1
Z´ akladn´ı sloˇ zky e-learningov´ eho kurzu
V literatuˇre je ˇcasto elektronick´ y kurz charakterizov´an tˇemito tˇremi sloˇzkami[16]: 1. Vzdˇel´avac´ı obsah studijn´ıch materi´al˚ u (podkapitola 3.3.2). 2. Distribuce vzdˇel´avac´ıho obsahu (kapitola 4). 3. Spr´ava e-learningov´eho kurzu (kapitola 4). Osobnˇe bych k tˇemto tˇrem sloˇzk´am pˇripojil dva d˚ uleˇzit´e term´ıny pouˇz´ıvan´e pˇri elektronick´em vzdˇel´av´an´ı: Tutor a e-student. Oba pojmy vysvˇetluje podkapitola 3.3.3.
3.3.2
Vzdˇ el´ avac´ı obsah
Hovoˇr´ıme-li o learningu, ˇcasto m´ame na mysli jen technologickou str´anku vˇeci. Nesm´ıme zapomenout ale ani na opaˇcnou str´anku e-learningu a tou je obsah samotn´ ych materi´al˚ u. Hovoˇr´ıme o vzdˇel´avac´ım obsahu elektronick´eho kurzu, ˇcasto se pouˇz´ıvaj´ı term´ıny elektronick´ y obsah ˇci anglick´ y v´ yraz e-content. N´apln´ı elektronick´eho obsahu m˚ uˇze b´ yt vˇsechno, co je pˇrenosn´e v digit´aln´ı podobˇe (texty, nahr´avky, videa, testy, obr´azky, atd. ). Ale je d˚ uleˇzit´e si uvˇedomit, by vzdˇel´avac´ı obsah nemˇel b´ yt jen digit´aln´ı podobou pap´ırov´e uˇcebnice. Jak se tvoˇr´ı vzdˇel´avac´ı obsah a jak vypad´a ukazuji podrobnˇeji v kapitol´ach o n´avrhu a realizaci sv´eho e-learningov´eho kurzu (kapitola 5 a kapitola 6).
3.3.3
Role
Stejnˇe jako klasick´e prezenˇcn´ı vyuˇcov´ an´ı, m´a i e-learning svoje role. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi rolemi jsou jiˇz zmiˇ novan´ y tutor a e-student. Tutor je vyuˇcovac´ı v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı. Dohl´ıˇz´ı na ˇcinnost student˚ u v kurzu, usmˇerˇ nuje ji a ˇr´ıd´ı[9]. E-student je potom student elektronick´eho kurzu. Pˇred samotn´ ym studiem elektronick´eho kurzu mus´ı dan´ y kurz nˇekdo pˇripravit. Toho kdo vytv´aˇr´ı studijn´ı materi´aly, pˇripravuje ˇcinnosti pro studenty (jako testy apod.) naz´ yv´ ame autorem (tv˚ urcem) elektronick´eho kurzu. Autor m˚ uˇze, ale i nemus´ı, b´ yt posl´eze tutorem dan´eho 11
Osobnˇe se mi nejv´ıc l´ıb´ı term´ın elektronick´ y kurz, a proto budu tento pojem nad´ ale pouˇz´ıvat.
´ PREDM ˇ ˇ 3.4. E-LEARNING A TECHNICKE ETY
17
kurzu. Nˇekter´a dostupn´a literatura zmiˇ nuje jeˇstˇe jednou d˚ uleˇzitou roli: Manaˇzera vzdˇel´ av´ an´ı. Jeho funkc´ı je ˇr´ıdit a realizovat cel´e studium. V literatuˇre jsem tuto roli nenaˇsel, ale mysl´ım si, ˇze by bylo dobr´e nezapomenout taky zm´ınit administr´atora. Administr´ator pˇridˇeluje pr´ava jednotliv´ y uˇzivatel˚ um, ty potom mohou vytv´aˇret kurzy, apod. ˇ Cinnost a funkce vˇsech rol´ı vyskytuj´ıc´ı se v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı shrnuje n´asleduj´ıc´ı tabulka (tabulka 3.1). Role
ˇ Cinnost
Administr´ator LMS
Vytv´ aˇr´ı, edituje a maˇze kurzy, uˇzivatele a materi´aly. Vid´ı vˇsechny ˇcinnosti v LMS.
Tv˚ urce kurzu
Vytv´ aˇr´ı kurzy, pˇrid´av´a do nich a maˇze z nich existuj´ıc´ı uˇzivatele a materi´aly. Vid´ı vˇsechny ˇcinnosti v kurzu v kter´em je tv˚ urcem.
Tutor
Vytv´ aˇr´ı, edituje a maˇze studijn´ı materi´aly ve sv´ ych kurzech. M˚ uˇze materi´aly skr´ yvat pˇred studenty a vylouˇcit studenty ze sv´ ych kurz˚ u.
Student
Prohl´ıˇz´ı si materi´aly v kurzech, ve kter´ ych je zaps´an. M˚ uˇze sv´ ym jm´enem vyplˇ novat testy a ankety a vyjadˇrovat se v diskus´ıch.
Host
Prohl´ıˇz´ı si materi´aly v kurzech, kter´e umoˇzn ˇuj´ı pˇr´ıstup pro hosty. Nem˚ uˇze ale vyplˇ novat testy, ankety, diskuse atd. Tabulka 3.1: Role a jejich ˇcinnosti v elektronick´em kurzu
3.4
E-learning a technick´ e pˇ redmˇ ety
E-learning ve vˇsech sv´ ych form´ach je pro technick´e pˇredmˇety velmi vhodn´ y. Pro vyuˇcov´ an´ı v oboru, kter´emu bych se chtˇel vˇenovat j´a (sice v´ ypoˇcetn´ı technika, programov´an´ı, s´ıt’ov´e technologie apod.) je e-learning prakticky pˇrirozen´ y. Bud’ ve formˇe klasick´eho distanˇcn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı ˇci ve formˇe blended learningu – sice prezenˇcn´ıho vzdˇel´av´an´ı podporovan´e nˇejak´ ym elektronick´ ym kurzem. Z vlastn´ı zkuˇsenosti studia na FEL v´ım, ˇze byly pro mˇe vˇzdy lepˇs´ı pˇredmˇety, kter´e mˇely materi´aly dostupn´e online. Kdyˇz s etak zam´ yˇsl´ım, byly to snad vˇsechny pˇredmˇety ˇci jejich naprost´a vˇetˇsina. Mezi odborn´e technick´e pˇredmˇety vˇsak m˚ uˇzou patˇrit i pˇredmˇety z obor˚ u strojn´ıch, stavebn´ıch, biomedic´ınsk´ ych, a i z dalˇs´ıch. Vˇeˇr´ım, ˇze i takov´e pˇredmˇety jsou velmi vhodn´e pro podporu elektronick´ ymi kurzy. A osobnˇe si mysl´ım,ˇze simulace, videa a vˇsechny r˚ uzn´e
´ VZDEL ˇ AV ´ AN ´ ´I NEBOLI E-LEARNING KAPITOLA 3. ELEKTRONICKE
18
formy multimedi´aln´ıch studijn´ıch materi´ al˚ u jsou vhodn´ ym doplnˇen´ım jak´ehokoliv technick´eho smˇeru.
3.5
Souˇ casn´ e trendy e-learningu
Tabulka 3.5 ukazuje nejmodernˇejˇs´ı trendy v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı. Nov´ y trend
Struˇ cn´ a charakteristika
Blended learning
Prezenˇcn´ı vzdˇel´av´an´ı podpoˇren´e elektronick´ ym kurzem
LCMS
Syst´emy pro spr´avu obsahu elektronick´ ych kurz˚ u
Live e-learning
Vytv´aˇren´ı online virtu´aln´ıch tˇr´ıd, semin´aˇr˚ u apod.
Learning games
V´ yukov´e hry, pˇr´ıbˇehy. Zamˇeˇreno na tvoˇrivost ˇz´ak˚ u.
Knowledge sharing
Vzdˇel´ av´an´ı bez uˇcitel˚ u prostˇrednictv´ım sd´ılen´ı znalost´ı. ´ ziˇstˇe vzdˇel´avac´ıch objekt˚ Uloˇ u, kolekc´ı.
Digit´aln´ı knihovny a u ´loˇziˇstˇe dat ME learning
Vzdˇel´ av´an´ı prostˇrednictv´ım mobiln´ımi technologiemi. Tabulka 3.2: Nejnovˇejˇs´ı trendy v elektronick´em vzdˇel´av´an´ı.
Kapitola 4
LMS V´ yvoj forem e-learningu jsem v podkapitole 3.2 ukonˇcil u tzv. LMS a LCMS syst´em˚ u. Jedn´ a se o syst´emy, kter´e ˇreˇs´ı spr´avu elektronick´ ych kurz˚ u. O tˇechto syst´emech pojedn´av´a tato kapitola. kapitola.
Obr´azek 4.1: Jedn´ım z nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ıch LMS syst´em˚ u je moodle
4.1
Zkratky LMS a LCMS
V anglick´em jazyce se pro takov´e syst´emy ˇreˇs´ıc´ı spr´avu e-learningov´ ych kurz˚ u zavedl term´ın Learning Management System (d´ale LMS). Do ˇceˇstiny m˚ uˇzeme tento term´ın pˇreloˇzit dvˇema zp˚ usoby: Syst´emy ˇr´ızen´eho vzdˇel´ av´ an´ı12 , ˇr´ıd´ıc´ı vzdˇel´avac´ı syst´emy popˇr. syst´emy pro spr´ avu v´ yuky. Z LMS se postupnˇe vyvinuly dalˇs´ı syst´emy oznaˇcov´any jako Learning Content Management System (d´ale LCMS) ˇcili Syst´emy pro spr´avu vzdˇel´avac´ıho obsahu. 12
Tento term´ın vych´ az´ı pravdˇepodobnˇe z britsk´eho Managed Learning environment (d´ ale MLE)
19
20
KAPITOLA 4. LMS
4.2
Principy a n´ astroje LMS
LMS jsou postaveny na b´azi WBT – maj´ı za u ´kol poskytnout vzdˇel´avac´ı obsah prostˇrednictv´ım webov´ ych technologi´ı[9]. Kv˚ uli tomu se nejˇcastˇeji jedn´a o webov´e aplikace, kter´e disponuj´ı mnoˇzstv´ı druh˚ u n´astroj˚ u, kter´e umoˇzn ˇuj´ı podporu elektronick´eho vzdˇel´av´an´ı.
4.2.1
N´ astroje pro tvorbu a spr´ avu kurzu
Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ımi n´astroji kaˇzd´eho LMS syst´emu jsou n´astroje pro tvorbu a spr´avu kurzu. Tyto n´astroje umoˇzn´ı tutorovi (tv˚ urci kurzu) samotn´ y kurz vytvoˇrit. Rozdˇelit vzdˇel´avac´ı obsah do t´ematick´ ych (nebo ˇcasov´ ych) u ´sek˚ u, pˇridˇelovat role v dan´em kurzu, aktualizovat materi´aly, reagovat na zpˇetnou vazbu od student˚ u, sledovat studium apod.
4.2.2
N´ astroje pro administraci kurzu
Tyto n´astroje umoˇzn ˇuj´ı celkovou administraci kurz˚ u[9]. Umoˇzn´ı v´est nejr˚ uznˇejˇs´ı studijn´ı evidence[16] jako napˇr. evidence vˇsech discipl´ın, student˚ u (adres´aˇre, kontakty), studijn´ıch v´ ysledk˚ u student˚ u, ˇcinnost tutor˚ u aj.
4.2.3
N´ astroje pro komunikaci
Zahrnuj´ı veˇsker´e n´astroje, kter´e slouˇz´ı ke komunikaci. Existuj´ı dva druhy komunikace: 1. Synchronn´ı komunikaˇcn´ı n´astroje – n´astroje umoˇzn ˇuj´ıc´ı komunikovat okamˇzitˇe. Jsou to napˇr. chaty, hovory, videohovory, konference, aj. 2. Asynchronn´ı komunikaˇcn´ı n´astroje – n´astroje pro asynchronn´ı – neokamˇzitou komunikaci. Jedn´a se zejm´ena o e-maily, d´ale pak o diskuse, aj. K tˇemto n´astroj˚ um bych osobnˇe zaˇradil i n´astroje pro v´ ymˇenu soubor˚ u v r´amci kurzu.
4.2.4
N´ astroje pro verifikaci a z´ısk´ av´ an´ı zpˇ etn´ e vazby
K d˚ uleˇzit´ ym n´ astroj˚ um kaˇzd´eho LMS patˇr´ı tak´e n´astroje pro verifikaci – testov´an´ı a z´ısk´av´ an´ı zpˇetn´e vazby[9]. K testov´an´ı slouˇz´ı testy. testy nab´ız´ı r˚ uzn´e druhy ot´azek (napˇr. vyb´ır´an´ı jedn´e ˇci v´ıce spr´avn´ ych odpovˇed´ı, ot´azka pravda/nepravda, pˇriˇrazov´an´ı, doplˇ nov´an´ı tvoˇren´ ych odpovˇed´ı aj.) Kromˇe test˚ u mohou k verifikaci slouˇzit tak´e pr˚ ubˇeˇzn´e samostatn´e dom´ac´ı u ´koly, kter´e studenti odevzd´avaj´ı v poˇzadovan´em form´atu ˇci z´avˇereˇcn´e samostatn´e pr´ace. Zpˇetn´a vazba slouˇz´ı tutorovi k tomu, aby vˇedˇel zda ke kurz v poˇr´adku. Zda jsou dostupn´e materi´aly smyslupln´e a jak je studuj´ıc´ı hodnot´ı. K z´ısk´av´an´ı zpˇetn´e vazby slouˇz´ı ankety, koment´aˇre, diskuse ˇci e-maily tutorovi.
4.3. OD LMS K LCMS
4.2.5
21
N´ astroje pro evaluaci
Nem´enˇe d˚ uleˇzit´e n´astroje jsou — i kdyˇz se na nˇe ˇcasto zapom´ın´a — n´astroje pro evaluaci – hodnocen´ı. Moˇzn´a by se dali zaˇradit i k pˇredch´azej´ıc´ım n´astroj˚ um pro z´ısk´av´an´ı zpˇetn´e vazby, protoˇze hodnocen´ı slouˇz´ı tak´e k z´ısk´an´ı zpˇetn´e vazby. Evaluaˇcn´ı n´astroje slouˇz´ı k hodnocen´ı ˇ kurzu. Casto se pouˇz´ıv´a evaluaˇcn´ıch dotazn´ık˚ u, kter´e se daj´ı v e-learningov´ ych kurzech realizovat napˇr. pomoc´ı ankety.
4.2.6
Standardizace
V podkapitole 3.2.2 jsem uvedl jako nev´ yhodu WBT absenci standard˚ u. To LMS kompenzuj´ı tou vlastnost´ı, ˇze e-learningov´e standardy podporuj´ı. Standardy se rozum´ı normy, jejichˇz respektov´an´ım dos´ahneme vz´ajemnou pˇrenositelnost a pouˇzitelnost softwarov´ ych produkt˚ u vyvinut´ ych r˚ uzn´ ymi firmami. Standardy umoˇzn ˇuj´ı na jedn´e stranˇe velmi snadn´ y export a n´asledn´ y import kurz˚ u do r˚ uzn´ ych standardizovan´ ych LMS, a na stranˇe druh´e pracovat s kurzy vyvinut´ ych dle standard˚ u jako s objekty elektronick´eho obchodu[9]. Aplikace standard˚ u umoˇzn´ı tak´e zlevnˇen´ı dosavadn´ıch drah´ ych kurz˚ u, protoˇze zabr´an´ı opˇetovn´emu vytv´aˇren´ı jiˇz hotov´ ych kurz˚ u. V´ ysledkem t´eto standardizaˇcn´ı ˇcinnosti je jak´ ysi soubor doporuˇcen´ı SCORM (Sharable Content Object Reference Model). coˇz je jednotn´ y souhrn kl´ıˇcov´ ych specifikac´ı a standard˚ u pro obsah a sluˇzby spojen´e s e-learningem[16].
4.3
Od LMS k LCMS
LMS se tedy zamˇeˇruje na kompetence, administraci a logistiku dod´av´an´ı studijn´ıch materi´ al˚ u (vzdˇel´avac´ıho obsahu). Nezab´ yv´a se vˇsak procesem vytv´aˇren´ım tohoto vzdˇel´avac´ıho obsahu[13]. LCMS je zamˇeˇren jako LMS, ale pˇribyly n´astroje pro tvorbu, sestavov´an´ı vzdˇel´ avac´ıho ˇ s´ı tedy jeho tvorbu, znovu obsahu[9]. A oproti LMS se na vzdˇel´avac´ı obsah pˇr´ımo zamˇeˇruje. Reˇ pouˇz´ıv´an´ı, dod´av´an´ı, ˇr´ızen´ı a vylepˇsov´an´ı[13]. Rozd´ıl LMS a LCMS objasˇ nuje obr´azek 4.4
4.4
Principy LCMS
Principy LCMS jsou: • Syst´emov´ y a systematick´ y pˇr´ıstup k budov´an´ı vzdˇel´avac´ıho obsahu. • T´ ymov´ y proces tvorby obsahu. • Spr´ava a znovu pouˇz´ıv´an´ı zdroj˚ u obsahu. • Dekompozice a kompozice obsahu na uˇcebn´ı jednotky. • Detailn´ı sledov´an´ı aktivit uˇzivatel˚ u nad uˇcebn´ımi jednotkami.
22
KAPITOLA 4. LMS
Obr´azek 4.2: Postup studuj´ıc´ıho v LMS a LCMS [9] LMS vych´az´ı u pˇredpokladu ˇze, ˇze nˇekter´e ˇc´asti discipl´ın/modul˚ u nemus´ı b´ yt pro vˇsechny studuj´ıc´ı stejnˇe d˚ uleˇzit´e a zaj´ımav´e. Tj. studuj´ıc´ı se z´ajmem o studium si m˚ uˇze vytvoˇrit ze vzdˇel´avac´ıch objekt˚ u individu´aln´ı studijn´ı pl´any. Proto jsou LCMS v´ıce otevˇren´ ym syst´emem. Nelze ale ˇr´ıct, ˇze by LCMS byly lepˇs´ım syst´emem. Oba druhy syst´em˚ u jsou hojnˇe pouˇz´ıvan´e, i kdyˇz nal´ezt hranici mezi nimi je v souˇcasnosti jiˇz dost obt´ıˇzn´e.
Kapitola 5
Anal´ yza a n´ avrh ˇ reˇ sen´ı e-kurzu Touto kapitolou vstupujeme do praktick´e ˇc´asti m´e pr´ace, jej´ıˇz c´ılem je vytvoˇrit konkr´etn´ı elektronick´ y kurz s n´azvem: Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı Moodle.
Obr´azek 5.1: ADDIE strategie tvorby kurz˚ u (pˇrevzato z [9] Pˇri tvorbˇe kurzu jsem se drˇzel postupu n´avrhu kurzu, s kter´ ym jedin´ ym m´am drobnou zkuˇsenost. Jedn´a se o tzv. ADDIE strategii. Princip strategie odhaluje tabulka 5. A
Analysis
Anal´ yza
vstupn´ı anal´ yza probl´emu a c´ılov´e skupiny
D
Design
N´avrh
n´avrh struktury kurzu
D
Development
V´ yvoj
tvorba studijn´ıch materi´al˚ u
I
Implemetation
Realizace
implementace obsahu do prostˇred´ı
E
Evaluation
Hodnocen´ı
pr˚ ubˇeˇzn´e a z´avˇereˇcn´e hodnocen´ı
Tabulka 5.1: ADDIE strategie tvorby elektronick´eho kurzu Praktickou ˇc´ast pr´ace jsem rozdˇelil do dvou kapitol. Tato pop´ıˇse anal´ yzu a n´avrh elektronick´eho kurzu Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı Moodle. 23
´ ´ ˇ SEN ˇ ´I E-KURZU KAPITOLA 5. ANALYZA A NAVRH RE
24
5.1
Anal´ yza zad´ an´ı
Anal´ yza zad´an´ı je pˇr´ıpravou na n´avrh kurzu. Pˇred vlastn´ı anal´ yzou je dobr´e poohl´ednout se po tom, zda jiˇz neexistuje ˇreˇsen´ı podobn´e naˇsemu.
5.1.1
Reˇ serˇ sn´ı ˇ c´ ast anal´ yzy
N´azev kurzu zn´ı Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı Moodle. O tom jak vytv´aˇret kurzy v Moodle ´ jiˇz nˇekter´e materi´aly existuj´ı, ale protoˇze MUVS stoj´ı o vlastn´ı kurz, proto vytvoˇr´ım vˇsechny studijn´ı materi´ aly samostatnˇe. Vych´azet budu ze sv´e zkuˇsenosti pr´ace s Moodle a z dostupn´ ych materi´al˚ u.
5.1.2
Pˇ r´ıprava na n´ avrh kurzu
V t´eto ˇc´asti anal´ yzy je dobr´e rozmyslit si odpovˇedi na n´asleduj´ıc´ı ot´azky21 [1]. 5.1.2.1
Jak´ e budou c´ıle kurzu?
C´ıle kurzu = co budou studenti po absolvov´an´ı kurzu umˇet. Kaˇzd´ y absolvent m´eho kurzu by umˇet a b´ yt schopen. 1. Orientovat se v LMS prostˇred´ı moodle. 2. Vˇedˇet jak v moodle vytvoˇrit nov´ y kurz a jak mˇenit jeho z´akladn´ı nastaven´ı (uspoˇr´ad´an´ı, poˇcet lekc´ı (t´ ydn˚ u)) a jak pˇridˇelovat pˇrid´avat do kurzu studenty, uˇcitele. 3. Umˇet pouˇz´ıvat vˇsechny dostupn´e moˇznosti studijn´ıch materi´al˚ u. 4. Umˇet pouˇz´ıvat vˇsechny dostupn´e moˇznosti ˇcinnost´ı student˚ u. 5.1.2.2
Kdo jsou adres´ ati kurzu?
´ Kurz je zad´av´ an MUVS proto aby byl pˇr´ınosem pro jeho studenty i uˇcitele. Adres´ati kurzu jsou ´ tedy posluchaˇci studijn´ıho programu Specializace v pedagogice na MUVS a samozˇrejmˇe tak´e uˇcitel´e tohoto programu. 5.1.2.3
Jak´ y bude ˇ casov´ y pl´ an kurzu – jak bude kurz ˇ clenˇ en?
Kurz bude ˇclenˇen tematicky, nikoliv t´ ydennˇe. To znamen´a ˇze jednotliv´a t´emata budou pˇr´ıstupn´ a pro studenty vˇsechny najednou a studenti si budou kurz proch´azet individu´alnˇe. Poˇcet t´emat rozmysl´ım v n´ avrhu kurzu. 21
Posledn´ı tˇri ot´ azky se mˇe a m´eho kurzu pˇr´ımo net´ ykaj´ı, ale chtˇel jsme uk´ azat vˇsechny hlediska, kter´e by mˇeli
tv˚ urci kurz˚ u zohledˇ novat.
´ ´ ´I 5.1. ANALYZA ZADAN 5.1.2.4
25
V jak´ em v´ yukov´ em prostˇ red´ı bude kurz realizov´ an?
Vzhledem k tomu, ˇze kurz pojedn´av´a o v´ yukov´em prostˇred´ı moodle, s kter´ ym jako jedin´ ym LMS m´am praktick´e zkuˇsenosti, rozhodl jsem se realizovat kurz opˇet v tomto prostˇred´ı. Kurz ´ pobˇeˇz´ı na moodle MUVS na internetov´e adrese http://moodle.muvs.cvut.cz . 5.1.2.5
Jak´ a bude organizace pr´ ace v kurzu?
V kurzu budou pracovat studenti individu´alnˇe, nebudou proto organizov´ani do ˇz´adn´ ych paralelek ˇci skupin. 5.1.2.6
Jak bude kurz akreditov´ an?
´ Tento kurz nebude akreditov´an. Bude v´ yhradnˇe urˇcen pro vnitˇrn´ı z´aleˇzitosti MUVS. 5.1.2.7
Jak´ y bude rozpoˇ cet?
Pˇri tvorbˇe kurzu mus´ı autor myslet i na finanˇcn´ı z´aleˇzitosti. Zda se mu vyplat´ı kurz vytv´ aˇret nebo v pˇr´ıpadˇe, ˇze nˇejak´a jin´a instituce jiˇz m´a kurz realizovan´ y, tento kurz od n´ı odkoupit22 . 5.1.2.8
M´ ame k dispozici realizaˇ cn´ı t´ ym?
Realizaˇcn´ı t´ ym se m˚ uˇze skl´adat z tv˚ urce kurzu, tutora, a manaˇzera. V m´em pˇr´ıpadˇe budu vˇsechny role zast´avat j´a.
5.1.3
Kurz zamˇ eˇ ren´ y na obsah nebo komunikaci
V t´eto ˇc´asti si tak´e mus´ı kaˇzd´ y kurz rozmyslet, jak´ y jeho kurz bude. Rozhoduje se podle dostupnosti ˇci n´aroˇcnosti vytvoˇrit studijn´ıch materi´al˚ u. Podle ˇcasov´ ych moˇznost´ı v dobˇe, kdy m´a kurz b´ yt realizov´an, podle sv´ ych zkuˇsenost´ı apod. V Z´asadˇe existuj´ı dva pˇr´ıstupy, jak takov´ y kurz realizovat. Tyto pˇr´ıstupy ukazuje tabulka 5.1.3. Samozˇrejmˇe, ˇze hranice mezi obˇema zp˚ usoby zpracov´an´ı kurz˚ u nemus´ı b´ yt jasnˇe dan´a a autor m˚ uˇze zvolit zlatou stˇredn´ı cestu. Tutorov´ an´ı je ale n´aroˇcn´a ˇcinnost a spr´avnou hranici mezi obˇema zp˚ usoby z´ıskaj´ı autoˇri kurz˚ u aˇz s pˇrib´ yvaj´ıc´ımi zkuˇsenostmi. Protoˇze m˚ uj kurz pobˇeˇz´ı dlouhodobˇe, a tˇreba nebudu m´ıt ˇcas kurz neust´ale sledovat a pˇr´ıpadnˇe ho tutorovat, zvolil jsem kurz zamˇeˇren´ y na obsah.
22
V Souˇcasnosti nen´ı prodej kurz˚ u mezi jednotliv´ ymi institucemi nic neobvykl´eho.
´ ´ ˇ SEN ˇ ´I E-KURZU KAPITOLA 5. ANALYZA A NAVRH RE
26 Kurz zamˇ eˇ ren´ y na
Struˇ cn´ a charakteristika
Obsah
Kvalitnˇe a podrobnˇe zpracovan´e t´ema po obsahov´e str´ance. Vyˇzaduje d˚ ukladn´e zpracov´an´ı podklad˚ u z dan´eho oboru, ale n´aroky na veden´ı a ˇr´ızen´ı kurzu (tzv. tutorov´an´ı jsou minim´aln´ı).
Komunikaci
C´ılem kurzu je, aby studenti z´ısk´avali poznatky a kompetence pˇredevˇs´ım prostˇrednictv´ım komunikace s tutorem a hlavnˇe spolupr´ace mezi sebou navz´ajem. Zveˇrejˇ novan´e podklady nemus´ı b´ yt tak podrobn´e, ale n´aroky na pozdˇejˇs´ı tutorov´an´ı jsou mnohem n´aroˇcnˇejˇs´ı. Tabulka 5.2: Kurz zamˇeˇren´ y na obsah ˇci komunikaci
5.2
N´ avrh elektronick´ eho kurzu
V´ ystupem z anal´ yzy jsou informace o to jak´ y kurz bude, pro koho je urˇcen a jak bude pˇribliˇznˇe uspoˇr´ad´an. Nyn´ı v r´amci n´avrhu pˇriprav´ım rozdˇelen´ı kurzu na uˇcebn´ı jednotky. Uˇcebn´ı jednotky – hodiny budou v m´em pˇr´ıpadˇe jednotliv´e lekce.
5.2.1
Postup pˇ ri vytv´ aˇ ren´ı uˇ cebn´ıch jednotek
Abych dobˇre rozdˇelil danou problematiku na uˇcebn´ı jednotky, budu je navrhovat tak, ˇze si ke kaˇzd´e uˇcebn´ı jednotce pˇriprav´ım (lekci) odpovˇedi na tyto z´akladn´ı ot´azky[1] (d´a se ˇr´ıci, ˇze t´ım si pˇredpˇriprav´ım sc´en´aˇr kurzu): 5.2.1.1
Jak´ e bude jm´ eno jednotky?
Mˇelo by b´ yt kr´atk´e a v´ ystiˇzn´e. Aby si kaˇzd´ y student kurzu dok´azal ihned pˇredstavit, co ho v dan´e lekci ˇcek´ a. 5.2.1.2
Co budou studenti umˇ et?
Co bude poˇzadov´ano, aby po absolvov´ an´ı jednotky studenti umˇeli, neboli jak´e jsou v´ yukov´e c´ıle studijn´ı jednotky. 5.2.1.3
Jak dan´ ych c´ıl˚ u dos´ ahnu?
Co budou studenti dˇelat, aby stanoven´ ych c´ıl˚ u dos´ahli. Jak´e pouˇzij´ı materi´aly a zdroje. 5.2.1.4
Jak zjist´ım, ˇ ze to opravdu zvl´ adli
Kaˇzd´a jednotka by mˇela obsahovat ˇcinnost, kter´a zajist´ı mˇeˇritelnost dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u. Mˇeli by pˇrev´est to, co se nauˇcili na nˇejak´e ˇcinnosti jako udˇelat u ´kol, napsat test apod.
´ ´ 5.2. NAVRH ELEKTRONICKEHO KURZU
5.2.2
27
V´ ysledn´ y n´ avrh kurzu
Vytvoˇril jsem si n´avrh kurzu. A protoˇze toto nen´ı prvn´ı elektronick´ y kurz, kter´ y vytv´aˇr´ım, z´ıskal jsem zkuˇsenost, ˇze je opravdu tento n´avrh vytvoˇrit a snaˇzit se podle nˇej ˇr´ıdit. Samozˇrejmˇe, ˇze pˇri v´ yvoji a realizace m˚ uˇze doj´ıt k drobn´ ym zmˇen´am, ale tyto zmˇeny by nemˇely b´ yt radik´ aln´ı. Jeˇstˇe pˇresnˇe nev´ım, jak´e vˇsechny materi´aly budou v lekci, ale kaˇzd´a lekce bude vytv´ aˇrena dle n´asleduj´ıc´ı myˇslenkov´e mapy (obr´azek 5.2.2.2), kterou vysvˇetl´ı tabulka 5.3. 5.2.2.1
Myˇ slenkov´ e mapy
Pˇri vytv´ aˇren´ı kurzu jsem pracoval s myˇslenkov´ ymi mapami. Myˇslenkov´e mapy mi pomohly uspoˇr´adat cel´ y kurz do t´emat a tak´e kaˇzdou lekci samu o sobˇe. Myˇslenkov´e mapy ukazuj´ı obr´azky 5.2 a 5.3.
Obr´azek 5.2: Myˇslenkov´a mapa kaˇzd´e lekce
5.2.2.2
N´ avrh kurzu
Lekce N´ azev 0
Pˇred
zaˇc´atkem
kurzu
Zam´ yˇ slen´ e c´ıle
Stˇ eˇ zejn´ı studijn´ı materi´ al
1. Nadchnout se pro prob-
Text – informace o kurzu
lematiku. 2.Sezn´ amit se s organizac´ı a autorem kurzu.
1
Zaloˇzen´ı kurzu
1. Umˇet vytvoˇrit v moodle
Video vytvoˇren´ı kurzu
nov´y kurz 2.Nauˇcit se pˇridˇelovat role v moodle. 2
Spr´ava
a
taven´ı kurzu
nas-
1. Umˇet mˇenit a ukl´ adat nas-
Text o spr´avˇe a nastaven´ı
taven´ı kurzu.
kurzu
2. Vˇedˇet, jak spravovat kurz. Tabulka 5.3: Prvotn´ı n´avrh kurzu, 1. ˇc´ast
´ ´ ˇ SEN ˇ ´I E-KURZU KAPITOLA 5. ANALYZA A NAVRH RE
28 Lekce N´ azev 3 4
Studijn´ı
ma-
Zam´ yˇ slen´ e c´ıle
Stˇ eˇ zejn´ı studijn´ı materi´ al
1. Sezn´ amit se se vˇsemi dos-
Text o studijn´ıch materi´alech
teri´ aly
tupn´ymi studijn´ımi materi´ aly
Popisky a str´anky
1. Nauˇcit se vkl´ adat do lekc´ı Video popisky popisky 2. Nauˇcit se pˇrid´ avat textov´e
Video str´anky
a html str´ anky 5
Odkazy
a
1. Nauˇcit se pouˇz´ıvat odkazy
Video odkazy a adres´aˇre
2. Vˇedˇet jak prohl´ıˇzet adres´ aˇre
video adres´aˇre
adres´aˇre 6
ˇ u Cinnosti student˚ u 1. Vˇedˇet jak´e moodle nab´ız´ı Text ˇcinnosti student˚ ˇcinnosti student˚ u
7
Ankety,
chaty,
f´ora a pr˚ uzkumy 8
1. Umˇet pouˇz´ıvat ankety a
Video ankety a pr˚ uzkumy
pr˚ uzkumy 2. Umˇet pouˇz´ıvat f´ ora a chaty
Video f´orum
Datab´aze,
1. Umˇet pˇrid´ avat datab´ aze,
Video datab´aze
pˇredn´aˇsky,
pˇredn´ aˇsky
slovn´ıky 9
Testy, wiki, Work-
1. Nauˇcit se vytv´ aˇret testy
Video a text testy
2. Nauˇcit se pouˇz´ıvat wiki
Text wiki
1. Sezn´ amit se s u ´koly, kter´e
Video a text u ´koly
shop 10
´ Ukoly
moodle nab´ız´ı 11
Z´avˇer
1. Dozvˇedˇet se o standardech
Text standardy
SCORM 2. Uˇz´ıt si z´ avˇereˇcn´y test Tabulka 5.4: Prvotn´ı n´avrh kurzu, 2. ˇc´ast
´ ´ 5.2. NAVRH ELEKTRONICKEHO KURZU
Obr´azek 5.3: Myˇslenkov´a mapa cel´eho kurzu
29
30
´ ´ ˇ SEN ˇ ´I E-KURZU KAPITOLA 5. ANALYZA A NAVRH RE
Kapitola 6
V´ yvoj, realizace a hodnocen´ı elektronick´ eho kurzu Pr´ ace tv˚ urce v kurzu prostˇ red´ı Moodle Po anal´ yze a n´avrhu ˇreˇsen´ı elektronick´eho kurzu pˇrijde na ˇradu v´ yvoj vzdˇel´avac´ıho obsahu a n´asleduje realizace samotn´eho kurzu. Nesm´ım tak´e opomenout na hodnocen´ı kurzu. Vˇsechny tyto tˇri ˇc´asti tvorby elektronick´eho kurzu popisuje tato kapitola.
6.1 6.1.1
V´ yvoj Kategorie kurzu
Kaˇzd´ y vytv´aˇren´ y kurz spad´a podle toho, jak je vytv´aˇren a tutorov´an, do urˇcit´e kategorie elektronick´ ych kurz˚ u. M˚ uj kurz patˇr´ı do kategorie: Pˇredem pˇripraven´ y cel´ y kurz. To znamen´ a, ˇze nejprve pˇriprav´ım d˚ ukladnˇe sc´en´ aˇr cel´eho kurzu a vˇsechny v´ yukov´e materi´aly a n´aslednˇe je zpˇr´ıstupn´ım student˚ um. Nebudu ˇcekat na jejich reakce, kter´e bych mohl vz´ıt v potaz a pˇristoupit ke zmˇenˇe u ´pravy a formy materi´ al˚ u, a v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe nebudu zasahovat do pˇripraven´eho sc´en´aˇre kurzu.
6.1.2
Zdroje materi´ al˚ u
Jiˇz jsem uvedl, ˇze jsem si vˇsechny zdroje studijn´ıch materi´al˚ u vytvoˇril s´am. Pˇri tvorbˇe materi´ al˚ u je dobr´e br´at v potaz obrovskou v´ yhodu dneˇsn´ı doby. Materi´aly mohou b´ yt multimedi´ aln´ı, m˚ uˇzou to b´ yt animace, videa, zvuk. Bylo by totiˇz smutn´e, kdyby pˇri takov´ ychto moˇznostech byly vˇsechny studijn´ı materi´aly v textov´em form´atu. Samozˇrejmˇe, ˇze text taky vyuˇz´ıv´am, ale stˇeˇzejn´ı ˇc´ast v´ yukov´ ych materi´al˚ u se snaˇz´ım realizovat v prostˇred´ı FLASH. Problematika prostˇred´ı moodle je pomˇernˇe rozs´ahl´a, proto ˇcerp´am z r˚ uzn´ ych materi´ al˚ u. Pˇr´ımo je necituji, ale r´ad bych je zde uvedl a tak´e je uvedu v seznamu pouˇzit´e literatury. 31
´ KAPITOLA 6. VYVOJ, REALIZACE A HODNOCEN´I E-KURZU
32
Prvn´ı je pˇr´ıruˇcka Moodle v s´ıti od Tamary a Anny V´an ˇov´ ych. Je to metodick´ y materi´al pro vzdˇel´avatele vˇsech vˇekov´ ych skupin. Je ps´ana pro smyslupln´a zav´adˇen´ı ICT do vzdˇel´avac´ıho procesu prostˇrednictv´ım moodle[17]. D´ ale jsem ˇcerpal z pˇr´ıruˇcky pro tutory od Evy Matˇejov´e a Jana Hejla[10]. Nejv´ıc jsem ale asi ˇcerpal z ˇcesk´ ych str´ank´ach moodle[11].
6.1.3
Grafick´ au ´ prava materi´ al˚ u
Pˇri v´ yvoji studijn´ıch materi´al˚ u je dobr´e db´at na jejich grafickou u ´pravu. Jednotn´a grafika materi´al˚ u v r´ amci cel´eho kurzu vede k pˇrehlednosti a snazˇs´ı orientaci studuj´ıc´ıch. Pˇr´ıliˇsn´e dodrˇzov´an´ı jednotn´ ych u ´prav d˚ uslednˇe dodrˇzovan´e opravdu v cel´em kurzu m˚ uˇze na druhou stranu ale pˇrispˇet aˇz k stereotypnosti, kter´a nen´ı ˇz´adouc´ı. Proto je dobr´e (a taky jsem se o to snaˇzil) zaˇradit obˇcas do kurzu nˇeco pro oˇziven´ı kurzu (napˇr. nˇejak´e vtipn´e video, vtip, bonusov´ y studijn´ı materi´al apod.)
6.1.4
V´ yvoj z n´ avrhu
V podkapitole 5.2.2.2 jsou tabulky, ukazuj´ıc´ı prvotn´ı n´avrh kurzu. Nyn´ı z tohoto n´avrhu zaˇcnu sestavovat sc´en´aˇr kurzu. V r´amci V´ yvoje se mi ust´al´ı koneˇcn´ y poˇcet t´emat a jejich c´ıle. Modlo by se st´at, ˇze se zmˇen´ı poˇcet t´emat oproti n´avrhu. To proto, ˇze bych zjistil, ˇze by nˇekter´e lekce byly moc kr´atk´e, jin´e moc rozs´ahl´e apod. J´a jsem nechal koneˇcn´ y poˇcet t´emat pˇresnˇe dle n´avrhu.
6.1.5 6.1.5.0
Sc´ en´ aˇ r kurzu – n´ azvy lekc´ı, jejich anotace a c´ıle Pˇ red samotn´ ym zaˇ c´ atkem kurzu
´ Uvodn´ ı lekce V´as uvede do elektronick´eho kurzu Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı moodle. Sezn´am´ıte se s organizac´ı kurzu a tutorem. C´ıle lekce: 1. Nadchnout se pro problematiku. 2. Sezn´ amit se organizac´ı kurzu a s jeho tutorem.
6.1.5.1
Zaloˇ zen´ı kurzu
Lekce V´as nauˇc´ı, jak v moodle vytvoˇrit kurz a jak v nˇem pˇridˇelovat uˇzivatel˚ um moodle role. C´ıle lekce: 1. Umˇet vytvoˇrit v moodle nov´y kurz. 2. Nauˇcit se pˇridˇelovat role kurzu uˇzivatel˚ um moodle.
´ 6.1. VYVOJ 6.1.5.2
33
Spr´ ava a nastaven´ı kurzu
Lekce V´ as nauˇc´ı mˇenit nastaven´ı kurzu a ukl´adat ho. Nauˇc´ıte se vˇse o spr´avˇe kurzu. C´ıle lekce: 1. Umˇet mˇenit a ukl´ adat nastaven´ı kurzu. 2. Vˇedˇet, jak spravovat kurz.
6.1.5.3
Studijn´ı materi´ aly
Lekce V´ as uvede do ˇc´asti kurzu, v kter´e se budeme vˇenovat studijn´ım materi´al˚ um, kter´e moodle nab´ız´ı. C´ıle lekce: 1. Sezn´ amit se se vˇsemi dostupn´ymi studijn´ımi materi´ aly.
6.1.5.4
Popisky a str´ anky
Lekce uk´aˇze nejjednoduˇsˇs´ı studijn´ı materi´al – text (ve formˇe popisk˚ u a str´anek. C´ıle lekce: 1. Nauˇcit se vkl´ adat do lekc´ı popisky. 2. Nauˇcit se pˇrid´ avat textov´e a webov´e str´ anky.
6.1.5.5
Odkazy a adres´ aˇ re
Nejˇcastˇeji vyuˇz´ıvan´ ym studijn´ım materi´alem jsou odkazy. Bud’ na soubory v kurzu, nebo v r´amci internetu. Odkaz˚ um a adres´aˇr˚ um se soubory kurzu se vˇenuje tato lekce. C´ıle lekce: 1. Nauˇcit se pouˇz´ıvat odkazy. 2. Vˇedˇet, jak prohl´ıˇzet adres´ aˇre se soubory.
6.1.5.6
ˇ Cinnosti student˚ u.
Kromˇe studijn´ıch materi´al˚ u nab´ız´ı moodle i celou ˇrad˚ u studijn´ıch ˇcinnost´ı. Touto lekc´ı vstupujeme do ˇc´asti kurzu, kde se vˇenujeme tˇemto ˇcinnostem. C´ıle lekce: 1. Sezn´ amit se se vˇsemi studijn´ımi ˇcinnosti, kter´e moodle nab´ız´ı.
´ KAPITOLA 6. VYVOJ, REALIZACE A HODNOCEN´I E-KURZU
34 6.1.5.7
Ankety, chaty, f´ ora a pr˚ uzkumy
Lekce uk´aˇze z´akladn´ı studijn´ı ˇcinnosti jako ankety a f´ora. Zm´ın´ıme i chaty a pr˚ uzkumy. C´ıle lekce: 1. Nauˇcit se pouˇz´ıvat ankety a f´ ora. 2. Vˇedˇet o chatech a pr˚ uzkumech. 6.1.5.8
Datab´ aze a pˇ redn´ aˇ sky
tato lekce se zab´ yv´a sloˇzitˇejˇs´ımi ˇcinnosti pro studenty: datab´aze a pˇredn´aˇsky. C´ıle lekce: 1. Umˇet vytv´ aˇret datab´ aze a pˇredn´ aˇsky. 6.1.5.9
Testy a wiki
Z hlediska zpˇetn´e vazby je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı tato lekce. Nauˇc´ıte se zde vytv´aˇret a pouˇz´ıvat testy a zm´ın´ıme tak´e pouˇzit´ı wiki syst´emu v moodle. C´ıle lekce: 1. Umˇet vytv´ aˇret a pouˇz´ıvat testy. 2. Vˇedˇet, jak´e druhy testov´ych ot´ azek moodle nab´ız´ı. 3. Pod´ıvat se na vytvoˇren´ı wiki v moodle. 6.1.5.10
´ Ukoly
Posledn´ı v´ yukov´a lekce uk´aˇze, jak zad´avat student˚ um elektronick´eho kurzu dom´ac´ı u ´koly. C´ıle lekce: 1. Sezn´ amit se s u ´koly, kter´e moodle nab´ız´ı. 6.1.5.11
Z´ avˇ er kurzu
V z´avˇereˇcn´e lekci je shrnut´ı cel´eho kurzu, jsou zm´ınˇeny nˇekter´e zaj´ımavosti a tak´e je pro pˇripraven´ y z´avˇereˇcn´ y test. C´ıle lekce: 1. Vyj´ adˇrit se v anketˇe a diskusi. 2. Uˇz´ıt si z´ avˇereˇcn´y test.
6.2. REALIZACE
6.2
35
Realizace
V r´amci v´ yvoje se mi ust´alil poˇcet t´emat. Po u ´vodn´ı lekci n´asleduje 10 v´ yukov´ ych lekc´ı – t´emat a z´avˇereˇcn´a lekce. Volil jsem t´emata menˇs´ı, aby studenti snadnˇeji naplˇ novali c´ıle jednotliv´ ych lekc´ı. Proto jsou lekce kr´atk´e. Pˇripravil sem si vˇsechny materi´aly a rozmyslel vˇsechny ˇcinnosti student˚ u. Vˇsechno jsem nahr´al na moodle a nyn´ı m´am cel´ y pˇripraven´ y kurz. Sc´en´aˇr kurzu je urˇcen podkapitolou 6.1.5, kde jsou vˇsechny uˇcebn´ı jednotky kurzu, jejich anotace a c´ıle a pˇr´ılohou 2, kter´a ukazuje cel´ y kurz.
6.2.1
Pouˇ zit´ e studijn´ı materi´ aly a ˇ cinnosti
• Souhrn – Text psan´ y ve form´atu html, kter´ y vˇzdy uv´ad´ı n´azev lekce a kr´atkou anotaci, co posluchaˇce v lekci ˇcek´a. • Textov´ a str´ anka – Str´anka ve form´atu ˇcist´eho textu nebo html. Takto jsem tvoˇril odkazy na videa, kontroln´ı ot´azky a odpovˇedi a souhrny lekc´ım. • Odkaz na soubor nebo web – Odkaz na libovoln´ y soubor z adres´aˇrov´eho syst´emu kurzu nebo na internetovou str´anku. Pouˇz´ıval jsem odkazy na soubory ve form´atu pdf, ve kter´em jsem psal studijn´ı texty k jednotliv´ ym lekc´ım a tak´e odkazy na FLASH soubory, v kter´ ych jsou videa k jednotliv´ ym lekc´ım. Taky jsem pouˇz´ıl odkaz na zvukov´ y soubor pro uv´ıt´ an´ı posluchaˇc˚ u v kurzu. • Zobrazit adres´ aˇr – Zobraz´ı poˇzadovanou sloˇzku z adres´aˇrov´eho syst´emu kurzu. • Anketa – Ankety na jednoduch´e ot´azky. Pouˇz´ıval jsem je pro z´ısk´an´ı zpˇetn´e vazby a k hodnocen´ı kurzu. • F´ orum – Diskuse k jednotliv´ ym lekc´ım. • Test – Jednotliv´e kontroln´ı testy a z´avˇereˇcn´ y souhrnn´ y test. • Odevzdat soubor – Dom´ac´ı u ´koly - u ´kolem vˇzdy bylo vytvoˇrit nˇejak´ y soubor a ten za pomoc´ı tohoto formul´aˇre odevzdat. 6.2.1.1
Z´ akladn´ı studijn´ı materi´ aly
6.2.1.2
Bonusov´ e studijn´ı materi´ aly
6.3
Hodnocen´ı kurzu
Posledn´ı f´azi tvorby kurzu je hodnocen´ı – evaluace. Pro hodnocen´ı zaˇrad´ıme do kurzu dotazn´ıky, testy, ankety, diskusn´ı f´ora, pr˚ uzkumy aj. Hodnocen´ı tak prob´ıh´a s r˚ uznou intenzitou a v r˚ uzn´ ych form´ach v pr˚ ubˇehu cel´eho kurzu. Pr˚ ubˇeˇzn´emu hodnocen´ı bˇehem kurzu se ˇr´ık´a formativn´ı a
´ KAPITOLA 6. VYVOJ, REALIZACE A HODNOCEN´I E-KURZU
36 Studijn´ı materi´ al
Struˇ cn´ a charakteristika
Anotace
Kr´atk´ yu ´vodn´ı text, kter´ y studenty uvede do dan´e lekce.
C´ıle
Dovednosti a znalosti, kter´e by mˇely studenti v dan´e lekci zvl´adnout.
FLASH
Studjn´ı materi´al ve form´atu FLASH.
Studijn´ı text
Textov´ y studijn´ı materi´al
Kontroln´ı ot´azky
Studenti budou m´ıt hned moˇznost ovˇeˇrit si sv´e znalosti.
Diskuse
V kaˇzd´e lekci se m˚ uˇzou studenti vyj´adˇrit.
Anketa
Pro hodnocen´ı dan´e lekce a studijn´ıch materi´al˚ u.
Shrnut´ı
Vyp´ıchnut´ı d˚ uleˇzit´ ych informac´ı z lekce a pouˇzit´a doporuˇcen´a literatura. Tabulka 6.1: Z´akladn´ı studijn´ı materi´aly
Studijn´ı materi´ al
Struˇ cn´ a charakteristika
Test
Test vyzkouˇs´ı znalosti student˚ u. Zaˇrazen v kaˇzd´e druh´e lekci. Tabulka 6.2: Bonusov´e studijn´ı materi´aly
slouˇz´ı jako zpˇetn´a vazba. V pˇr´ıpadˇe,ˇze je nˇeco ˇspatnˇe, m´a ˇsanci tutor sjednat n´apravu. Druh´ ym typem hodnocen´ı je tzv. sumativn´ı neboli souhrnn´e. Je zamˇeˇreno na posouzen´ı cel´eho kurzu a proto je prov´adˇeno vˇzdy na konci kurzu[14]. Hodnocen´ı slouˇz´ı vyuˇcuj´ıc´ımu nejen jako u ´daje o u ´spˇeˇsnosti student˚ u, jejich n´azorech apod., ale napom´ahaj´ı vlastn´ımu procesu uˇcen´ı[14].
6.3.1
Hodnocen´ı v m´ em kurzu
Pro formativn´ı hodnocen´ı jsem pouˇz´ıval ankety v kaˇzd´e lekci, kde se pt´am, jak dan´e l´atce porozumˇeli. Tak´e je v kaˇzd´e lekci pˇripraven´e diskusn´ı f´orum, kde mohou studenti vyjadˇrovat sv´e n´azory, pˇripom´ınky, pokl´adat dotazy apod. K z´ısk´av´an´ı zpˇetn´e vazby slouˇz´ı pr˚ ubˇeˇzn´e testy. Sumativn´ı hodnocen´ı je opˇet provedeno dvˇema zp˚ usoby. Studenti maj´ı moˇznost ozn´amkovat cel´ y kurz jako ve ˇskole. A tak´e na nˇe ˇcek´ a z´avˇereˇcn´ y test, kter´ y provˇeˇr´ı nasb´ıran´e znalosti bˇehem cel´eho kurzu.
Kapitola 7
Z´ avˇ er Elektronick´e vzdˇel´av´an´ı – e-learning se v modern´ı dobˇe ukazuje jako v´ yborn´e vyuˇzit´ı v´ ypoˇcetn´ı techniky ve vzdˇel´av´an´ı. Z´akladem e-learningu jsou e-learningov´e kurzy. Jsem r´ad, ˇze jsem mohl ´ vytvoˇrit tento kurz, kter´ y snad povede k zdokonalen´ı m´ ych koleg˚ u student˚ u na MUVS v t´eto zaj´ımav´e problematice. Snaˇzil jsem se postupovat spr´avn´ ym metodick´ ym postupem, tak i snad v´ ysledek bude v poˇr´adku. E-learning je vhodn´ y pro podporu d´alkov´eho vzdˇel´av´an´ı, ale z vlastn´ı zkuˇsenosti mohu ˇr´ıct, ˇze m˚ uˇze slouˇzit i jako podpora student˚ u denn´ıho studia. Hlavn´ım u ´kolem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace bylo navrhnout a realizovat e-learningov´ y kurz Pr´ace tv˚ urce kurzu v prostˇred´ı moodle. Kurz je aˇz na p´ar chybˇej´ıc´ıch detail˚ u (jako zpˇr´ıstupnˇen´ı student˚ um a p´ar chybˇej´ıc´ıch anket apod. )dokonˇcen. Bˇeˇz´ı na Moodle Masarykova u ´stavu vyˇsˇs´ıch studi´ı. Odkaz je na pˇriloˇzen´em cd. Douf´am tedy, ˇze jsem naplnil nejen hlavn´ı c´ıl svoj´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace, ale i ostatn´ı c´ıle, kter´e byly zad´an´ım teoretick´e ˇc´asti pr´ace. Pˇri tvorbˇe kurzu jsem postupoval podle pˇredem pˇripraven´eho n´avrhu, ale v pr˚ ubˇehu pr´ace jsem se nevyhnul nˇekter´ ym jeho u ´prav´am. Zpˇetnˇe mus´ım ˇr´ıct, ˇze pˇr´ıpravn´a a n´avrhov´a f´aze realizace kurzu je velmi d˚ uleˇzit´ a a je tˇreba vˇenovat j´ı delˇs´ı dobu. V pˇr´ıloh´ach jsou uk´azky kurzu: V pˇr´ıloze 1 jsou uk´azky jednotliv´ ych druh˚ u studijn´ıch materi´al˚ u. V pˇr´ıloze 2 je cel´ y kurz exportov´an do pdf.
37
38
´ ER ˇ KAPITOLA 7. ZAV
Literatura [1] Metodick´ a doporuˇcen´ı pro jazykovou v´yuku on-line. 2009. Dostupn´e na
. [2] www.etwinning.net. 2010. Dostupn´e na . [3] B. Brdliˇcka. Difuze technologie ve ˇskole 21. stolet´ı. Informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie ve ˇskole, metodick´ a pˇr´ıruˇcka, pages 15 – 19, 2010. ISBN 978-80-87000-31-1. ˇ [4] P. Chaluˇs and P. Sabatkov´ a. eTwinning – spolupr´ace ˇz´ak˚ u partnersk´ ych ˇskol v Evropˇe. Informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie ve ˇskole, metodick´ a pˇr´ıruˇcka, pages 27 – 29, 2010. ISBN 978-80-87000-31-1. ˇ [5] J. Dost´al. Interaktivn´ı tabule ve v´ yuce. Casopis pro technickou a informaˇcn´ı v´ychovu, 2009. ISSN 1803-537X. ˇ [6] A. Cern´ a and Z. Slejˇska. Metodick´ y port´al. Informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie ve ˇskole, metodick´ a pˇr´ıruˇcka, pages 23 – 26, 2010. ISBN 978-80-87000-31-1. [7] eTwinning. eTwinning – komunita evropsk´ych ˇskol. 2010. Dostupn´e na . [8] A. Kol´ınsk´a. Metodick´ y port´al rvp v nov´e podobˇe. 2010. [9] K. Kopeck´ y. E-learning nejen pro pedagogy. HANEX Olomouc, 2006. ISBN 80-85783-50-9. [10] E. Matˇejov´a and J. Hejl. Metodick´ a pˇr´ıruˇcka: Metodika tvorby distanˇcn´ıch opor. Univerzita Pardubice, 2008. ISBN: 978-80-7395-093-4. ˇ e str´anky moodle, 2010. Dostupn´e na . [11] Moodle. Cesk´ [12] O. Neumajer and D. R˚ uˇziˇckov´ a. Abeceda ICT ve vzdˇel´av´an´ı. 2010. [13] J. Pejˇsa. LCMS a LMS, v´ yvoj kurz˚ u. Dostupn´e na , ‘2008. [14] J. Pr˚ ucha. Jak testovat v´ ysledky v´ yuky. Praha: N´arodn´ı centrum distanˇcn´ıho vzdˇel´ av´ an´ı, 2003. Dostupn´e na . 39
40
LITERATURA
ˇ ek a vzdˇel´ [15] P. Sak, J. Skalkov´a, J. Mareˇs, and K. Sakov´a. Clovˇ an´ı v informaˇcn´ı spoleˇcnosti. [16] C. s.r.o. Interaktivn´ı tabule ACTIVboard. 2010. Dostupn´e na : . ˇ a technika, 2008. [17] D. Vanˇeˇcek. Informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie ve vzdˇel´ av´ an´ı. Cesk´ ISBN: 978-80-01-04087-4. [18] T. V´an ˇov´a and A. V´an ˇov´a. Moodle v s´ıti. Prago data consulting, 2010.
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek ´ MUVS Masaryk˚ uv u ´stav vyˇsˇs´ıch studi´ı IT Information Technologies – informaˇcn´ı technologie ICT Information and Communication Technologies – informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie IKT Informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı technologie ´ V´ VUP yzkumn´ yu ´stav pedagogick´ y CBT Computer Based training WBT Web Based Training LMS Learning management system – Syst´emy pro spr´avu v´ yuky MLE Managed Learnig Environment – Syst´emy ˇr´ızen´eho vzdˇel´av´an´ı LCMS Learning Content Management System – Syst´emy pro spr´avu vzdˇel´avac´ıho obsahu ADDIE Strategie tvorby elektronick´ ych kurz˚ u – Analysis, Design, Development, Implementation, Evaluation.
41
42
LITERATURA
Pˇ r´ılohy Pˇ r´ıloha 1: Uk´ azka studijn´ıch materi´ al˚ u
Obr´azek 7.1: Osnova t´emat cel´eho kurzu
43
´ Obr´azek 7.2: Uvodn´ ı lekce - pˇred samotn´ ym zaˇc´atkem kurzu
Obr´azek 7.3: Uk´azka ankety
Obr´azek 7.4: Uk´azka tvorby souhrnu lekce
44
PĜíloha 2: Struktura skuteþného e-learningového kurzu PĜed samotným zaþátkem kurzu Tato úvodní lekce vás uvede do elektronického kurzu Práce tvĤrce kurzu v prostĜedí moodle. Seznámíte se s organizací kurzu a tutorem. • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Vítejte v kurzu (mluvené slovo) Zvukový soubor WAV Vítejte v kurzu (text) Dokument PDF Organizace pĜedmČtu Dokument PDF Diskuse k úvodní lekci Fórum Otázka k zamyšlení do pĜíští lekce
1 – Založení kurzu Lekce Vás nauþí, jak v moodle vytvoĜit kurz a jak v nČm pĜidČlovat uživatelĤm moodle role.. • • • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál OdpovČć na otázku k zamyšlení z minulé lekce Studijní materiál Vaše zkušenosti s moodle Anketa Otázka k zamyšlení? Studijní materiál Založení kurzu Dokument PDF Videa k lekci 1 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Diskuse k lekci 1 Fórum Shrnutí lekce 1
2 – Správa a nastavení kurzu Lekce Vás nauþí mČnit nastavení kurzu a ukládat ho. Nauþíte se vše o správČ kurzu.. • • • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Správa a nastavení kurzu Dokument PDF Videa k lekci 2 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Diskuse k lekci 2 Fórum Hodnocení Anketa Otázka k zamyšlení? Studijní materiál Shrnutí lekce 2 Studijní materiál Kontrolní test 1 (založení, správa a nastavení kurzu)
45
3 – Studijní materiály Lekce Vás uvede do þásti kurzu, v které se budeme vČnovat studijním materiálĤm, které moodle nabízí. • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Studijní materiály Dokument PDF Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Studijní materiály 1 Anketa Diskuse k lekci 3 Fórum Shrnutí lekce 3
4 – Popisky a stránky Lekce ukáže nejjednodušší studijní materiál -- text (ve formČ popiskĤ a stránek. • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Popisky a stránky Dokument PDF Videa k lekci 4 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Diskuse k lekci 4 Fórum Shrnutí lekce 4
5 – Odkazy a adresáĜe NejþastČji využívaným studijním materiálem jsou odkazy. Buć na soubory v kurzu, nebo v rámci internetu. OdkazĤm a adresáĜĤm se soubory kurzu se vČnuje tato lekce. • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Odkazy a adresáĜe Dokument PDF Videa k lekci 5 Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Studijní materiály 2 Anketa
Diskuse k lekci 5 Fórum Shrnutí lekce 5 Kontrolní test 2 (studijní materiály)
46
6 – ýinnosti studentĤ KromČ studijních materiálĤ nabízí moodle i celou ĜadĤ studijních þinností. Touto lekcí vstupujeme do þásti kurzu, kde se vČnujeme tČmto þinnostem. • • • •
Cíle lekce Studijní materiál ýinnosti studentĤ Dokument PDF Diskuse k lekci 6 Fórum Shrnutí lekce 6 Studijní materiál
7 – Ankety, chaty, fóra a prĤzkumy Lekce ukáže základní studijní þinnosti jako ankety a fóra. Zmíníme i chaty a prĤzkumy. • • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Ankety, fóra Dokument PDF Chaty a prĤzkumy Dokument PDF Videa k lekci 7 Studijní materiál Ankety, fóra, chaty a prĤzkumy Anketa Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Diskuse k lekci 7 Fórum Shrnutí lekce 7
8 – Databáze a pĜednášky Tato lekce se zabývá složitČjšími þinnosti pro studenty: databáze a pĜednášky. • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Databáze a pĜednášky Dokument PDF Videa k lekci 8 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Diskuse k lekci 8 Fórum Shrnutí lekce 8 Kontrolní test 3 (ankety, fóra, pĜednášky, databáze)
47
9 – Testy a wiki Z hlediska zpČtné vazby je nejdĤležitČjší tato lekce. Nauþíte se zde vytváĜet a používat testy a zmíníme také použití wiki systému v moodle. • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Testy a wiki Dokument PDF Videa k lekci 9 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Testy, wiki Anketa Diskuse k lekci 9 Fórum Shrnutí lekce 9 Studijní materiál
10 – Úkoly Poslední výuková lekce ukáže, jak zadávat studentĤm elektronického kurzu domácí úkoly. • • • • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Úkoly Dokument PDF Videa k lekci 9 Studijní materiál Kontrolní otázky Studijní materiál OdpovČdi Studijní materiál Úkoly Anketa Diskuse k lekci 9 Fórum Shrnutí lekce 9 Studijní materiál Kontrolní test 4 (testy, wiki, úkoly)
10 – ZávČr kurzu V závČreþné lekci je shrnutí celého kurzu, jsou zmínČny nČkteré zajímavosti a také je pro pĜipravený závČreþný test.. • • • • • •
Cíle lekce Studijní materiál Slovo na závČr Dokument PDF Oznámkujte kurz Anketa Velký závČreþný test Diskuse k závČreþné lekci Fórum Doporuþená literatura - zajímavé odkazy
48
