ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´ ´ V PRAZE CESK E I TECHNICKE ´ FAKULTA ELEKTROTECHNICKA ´ KATEDRA ELEKTROMAGNETICKEHO POLE
´ RSK ˇ ´ PRACE ´ BAKALA A Mod´ aln´ı anal´ yza mikrop´ askov´ ych patch ant´ en
ˇ Vypracoval: Miloslav Capek Vedouc´ı pr´ace: Ing. Pavel Hazdra
ˇ e Budˇejovice 2007 Cesk´
i
Zad´ an´ı Seznamte se s dutinov´ ym modelem pouˇz´ıvan´ ym pro anal´ yzu mikrop´askov´ ych patch ant´en. Implementujte tento model (napˇr. v MATLABu) a propojte ho se st´avaj´ıc´ım frakt´alov´ ym IFS gener´atorem. Zamˇeˇrte se na mod´aln´ı vlastnosti vybran´ ych frakt´alov´ ych patch ant´en, stanovte rezonanˇcn´ı frekvence a rozloˇzen´ı proudov´e hustoty. Navrhnˇete moˇznosti propojen´ı dutinov´eho modelu a IFS gener´atoru s optimalizaˇcn´ı smyˇckou (napˇr. GA toolbox v MATLABu) pro minimalizaci rezonanˇcn´ı frekvence z´akladn´ıho modu.
ii
Podˇ ekov´ an´ı Velk´ y d´ık patˇr´ı vedouc´ımu pr´ace panu Ing. Pavlu Hazdrovi za poskytnut´ı odborn´e literatury a dalˇs´ıch materi´al˚ u a za poˇc´ateˇcn´ı osvˇetlen´ı problematiky, stejnˇe tak jako za motivaci a cenn´e rady bˇehem cel´eho semestru, ve kter´em tato pr´ace vznikala. D´ale bych chtˇel podˇekovat Ing. Pavlu Tiˇsnovsk´emu za moˇznost nahl´ednout do jeho pr´ace a Mgr. Janˇe K¨onigsmarkov´e za proveden´ı korektur.
iii
Prohl´ aˇ sen´ı T´ımto stvrzuji, ˇze tato pr´ace je m´e vlastn´ı d´ılo a ˇze vˇsechny pouˇzit´e zdroje jsou uvedeny v Literatuˇre (pˇr´ıpadnˇe na datov´em nosiˇci). D´ale souhlas´ım s pˇr´ıpadn´ ym vyuˇzit´ım m´e pr´ace pro nekomerˇcn´ı u ´ˇcely Katedry Elekromagnetick´eho pole na ˇ FEL-CVUT.
ˇ ych Budˇejovic´ıch dne 16. 7. 2007. V Cesk´
iv
Abstrakt C´ılem projektu je n´avrh a realizace funkˇcn´ıho gener´atoru a analyz´atoru IFS frakt´aln´ıch patch ant´en. Prvn´ı polovina pr´ace se zab´ yv´a popisem a realizac´ı vlastn´ı geometrie ant´eny bez nutn´e znalosti specifik ant´enn´ı techniky. Jsou zde pˇredstaveny druhy frakt´al˚ u a podm´ınky jejich vzniku, maticov´a podoba a realizace v programu MatLab. Vyuˇzit´ı MatLabu a variabiln´ıho vstupu, kter´ y kontroluje uˇzivatel, umoˇzn ˇuje vznik r˚ uznorod´ ych struktur. Jejich presentac´ı pr´ace pokraˇcuje. Druh´a polovina textu uv´ad´ı r˚ uzn´e pˇr´ıstupy k anal´ yze mikrop´askov´ ych patch ant´en. Jedna z tˇechto metod – dutinov´ y model – je vybr´ana a realizov´ana pomoc´ı PDE toolboxu a podrobnˇe popsan´ ych podp˚ urn´ ych program˚ u. Na z´avˇer je spolu s konkr´etn´ımi v´ ysledky uvedeno nˇekolik n´avrh˚ u, jak pr´aci v budoucnu vylepˇsit a rozˇs´ıˇrit. Velk´ y potenci´al pˇredstavuje optimalizaˇcn´ı algoritmus (GA pˇr´ıpadnˇe PSO) ˇci propojen´ı s extern´ım a pˇresnˇejˇs´ım simulaˇcn´ım softwarem (FemLab); i tˇemto eventualit´am je vˇenov´an dostateˇcn´ y prostor.
Kl´ıˇ cov´ a slova Frakt´al, IFS, dutinov´ y model, Neumannova hraniˇcn´ı podm´ınka, PDE, rezonanˇcn´ı frekvence, proudov´e rozloˇzen´ı, m´ody, genetick´ y algoritmus.
v
Abstract The aim of this project is a design and an implementation of IFS fractal patch antenna’s functional generator and analyzer. The first half of the thesis works with a description and an implementation of antenna’s own geometry without any necessary knowledge of the antenna technique specifics. It introduces kinds of fractals and terms of their creation, a matrix form and an implementation in the MatLab programme. The usage of MatLab and flexible input, which is under user’s control, enables an inception of varied structures. The thesis then carries on with their presentation. The second part of the itroduces various approaches to the microstrip patch antenna’s analysis. One of these methods, cavity model, is selected and carried out by PDE toolbox and in detail described supporting programmes. In conclusion along with particular outcomes there are presented several proposals of how to improve and extend the work in future. There is a great potential in optimization algorithm (GA eventually PSO) or interconnection with an external and more accurate simulation software (FEMLAB): a sufficient space is given even to these contingencies.
Keywords Fractal, IFS, cavity model, Neumann condition, PDE, resonant frequency, current distribution, modes, genetical algorithm.
vi
Pˇ redmluva S pojmem frakt´al jsem se poprv´e setkal pˇred lety v knize B. B. Mandelbrota [5], s term´ınem rezonanˇcn´ı frekvence a ant´ena na stˇredn´ı pr˚ umyslov´e ˇskole, s n´azvem MATLAB aˇz na ˇskole vysok´e, zkratka PDE se do toho vˇseho pˇripletla pˇr´ımo pˇri psan´ı Semestr´aln´ıho projektu, GA pˇri psan´ı Bakal´aˇrsk´e pr´ace a PSO vlastnˇe u ´plnˇe n´ahodou . . . Vˇsechny tyto pojmy zasahuj´ı do technick´e praxe. V jejich vz´ajemn´e propojen´ı v jeden program, jeˇz obsahuje des´ıtky tˇr´ıd a postupem ˇcasu zaˇc´ın´a ˇz´ıt vlastn´ım ˇzivotem bez vnˇejˇs´ıho pˇrispˇen´ı autora, jsem nikdy nedoufal. Tato pr´ace tak skuteˇcnˇe poslouˇzila sv´emu u ´ˇcelu v mnoha aspektech. Mimo jin´e uk´azala, jak tˇeˇzk´e je realizovat technick´ y projekt od poˇc´ateˇcn´ı ideje po z´avˇereˇcnou zpr´avu. Posouzen´ı nakolik u ´spˇeˇsn´ y tento proces byl z˚ ustane na ˇcten´aˇri n´asleduj´ıc´ıch str´anek. Je fascinuj´ıc´ı sledovat, jak vˇsechny entity frakt´aln´ı povahy vykazuj´ı stejnou mnoˇzinu vlastnost´ı. Skrze tyto vlastnosti lze do znaˇcn´e m´ıry pˇredv´ıdat jejich chov´an´ı a nal´ezat neˇcekan´e analogie napˇr´ıˇc rozliˇcn´ ymi obory. V tomto kontextu nen´ı moudr´e pˇristupovat k frakt´aln´ım ant´en´am jako k izolovan´emu probl´emu a naprosto se uzavˇr´ıt podnˇet˚ um z jin´ ych vˇedn´ıch obor˚ u. Striktn´ım zamˇeˇren´ım se na jedinou u ´zce specializovanou oblast se uzav´ıraj´ı dveˇre k ˇreˇsen´ı podobn´ ych probl´em˚ u zn´am´ ych jin´ ym odvˇetv´ım techniky. A pr´avˇe tato univers´alnost a jist´ y pansofick´ y“ ” n´adech jsou nejvˇetˇs´ım tajemstv´ım frakt´al˚ u, kter´e p˚ usob´ı i na autora t´eto pr´ace.
Obsah ´ 1 Uvod 1.1 Koncepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Konspekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1 1 2
2 Historie, vznik a v´ yvoj frakt´ al˚ u
3
3 Teorie frakt´ al˚ u 3.1 Definice frakt´alu . . . . . . . . . . . 3.2 Topologick´a a Hausdorffova dimenze 3.3 Sobˇepodobnost, sobˇepˇr´ıbuznost . . . 3.4 Uk´azky z´akladn´ıch frakt´al˚ u . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
6 . 6 . 7 . 10 . 11
4 Rozdˇ elen´ı frakt´ al˚ u 4.1 L-syst´emy . . . . . . . . . . . 4.2 Syst´em iterovan´ ych funkc´ı IFS 4.3 Dynamick´e syst´emy . . . . . . 4.4 Nepravideln´e frakt´aly . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
17 17 18 18 20
. . . . . . . . . . pokryt´ı . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
21 22 22 23 24 28
. . . .
30 31 35 36 39
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
5 Teorie generace IFS 5.1 Z´akladn´ı pojmy . . . . . . . . . . . . 5.2 Pevn´ y bod, kontraktivn´ı zobrazen´ı . 5.3 Hutchison˚ uv oper´ator, mnoˇzina bod˚ u, 5.4 Transformace . . . . . . . . . . . . . 5.5 Zkr´acen´a matice transformace . . . . 6 Gener´ ator IFS v MATLABu 6.1 GUI . . . . . . . . . . . . . 6.2 Export . . . . . . . . . . . . 6.3 Pˇr´ıklady generace . . . . . . ˇ 6.4 Casov´ a n´aroˇcnost . . . . . .
. . . .
. . . .
vii
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
OBSAH 6.5
viii Moˇzn´a vylepˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
7 Mikrop´ askov´ e patch ant´ eny 42 7.1 Princip ˇcinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 7.2 Nap´ajen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 7.3 Parametry patch ant´en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 8 Anal´ yza patch ant´ en 8.1 Dutinov´ y (Cavity) model 8.2 Veden´ı . . . . . . . . . . 8.3 MoM . . . . . . . . . . . 8.4 FEM . . . . . . . . . . . 8.5 FD . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
9 PDE analyz´ ator m´ od˚ u v MatLabu 9.1 Dutinov´ y model v MatLabu . . . 9.2 Optimalizaˇcn´ı smyˇcka . . . . . . . 9.3 GUI . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Analyzovan´e vzorky . . . . . . . . 9.5 Nepˇresnosti, vylepˇsen´ı . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
52 53 55 55 55 55
. . . . .
57 57 60 60 61 62
10 Zhodnocen´ı dosaˇ zen´ ych v´ ysledk˚ u 63 10.1 Rezonanˇcn´ı frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 10.2 Studie proudov´eho rozloˇzen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 ´ cinek ˇstˇerbin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 10.3 Uˇ 11 Optimalizaˇ cn´ı algoritmy, moˇ zn´ e vylepˇ sen´ı IFS + PDE 11.1 Potˇreba glob´aln´ı optimalizace 11.2 GA . . . . . . . . . . . . . . . 11.3 PSO . . . . . . . . . . . . . . 11.4 ACO . . . . . . . . . . . . . . 11.5 GSO . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
74 74 75 76 77 78
12 Z´ avˇ er
79
13 Pˇ r´ılohy 13.1 Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı . . . 13.1.1 Koˇrenov´ y adres´aˇr IFS-PDE-CM: 13.1.2 Sloˇzka Fractal Engine . . . . . . . 13.1.3 Sloˇzka Fractal GUI . . . . . . . .
85 85 85 86 87
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
OBSAH 13.1.4 Sloˇzka Fractal Others . . 13.1.5 Sloˇzka Generic Antenna 13.1.6 Sloˇzka PDE tool mesh . 13.2 Dodatek B - Obsah CD . . . . . 13.3 Dodatek C - V´ yvojov´e sch´ema . 13.4 Dodatek D - Okna programu . .
ix . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
89 90 90 91 92 93
Seznam obr´ azk˚ u 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
Bifurkaˇcn´ı graf . . . . . . . . . . . . . . . . Lorenc˚ uv atraktor . . . . . . . . . . . . . . . Mandelbrotova mnoˇzina, pohled na celek . . Mandelbrotova mnoˇzina, detail . . . . . . . Frakt´aln´ı struktura v Pascalovˇe troj´ uheln´ıku Frakt´al v Hegelovˇe syst´emu . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
12 13 14 15 16 16
5.1
Princip pokr´ yv´an´ı z´akladn´ıho objektu . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
6.1 Knofl´ık Mx = My aktivovan´ y (vlevo) a vypnut´ y (vpravo). . . . . 6.2 Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık, IFS gener´ator, pouze 3.iterace . . . . . . . . 6.3 Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık, IFS gener´ator, 6. iterace . . . . . . . . . . . 6.4 Sierpinsk´eho kobereˇcek, IFS gener´ator, 3 iterace . . . . . . . . . . . . 6.5 Cantorovo discontinuum, IFS gener´ator, 6 iterac´ı . . . . . . . . . . . . 6.6 Z´avislost doby v´ ypoˇctu (vlevo) a zobrazen´ı (vpravo) na stupni iterace a na poˇctu bod˚ u a transformac´ı. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
33 37 38 39 40
7.1 7.2 7.3
43 44
7.4
Mikrop´askov´a patch ant´ena. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . M´od proudov´eho rozloˇzen´ı frakt´aln´ı struktury. . . . . . . . . . . . . Nap´ajen´ı patch ant´eny: a) mikrop´askov´ ym veden´ım, b) koaxi´aln´ım veden´ım, c) pr˚ uˇrez ant´enou b) v rovinˇe stˇredn´ıho vodiˇce koaxi´aln´ıho nap´ajeˇce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nap´ajen´ı pomoc´ı vazebn´ı ˇstˇerbiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.1 8.2 8.3 8.4
Okrajov´e podm´ınky patch ant´eny. Frakt´al ˇc. 1, 1-2 iterace. . . . . . . Frakt´al ˇc. 2, 1-2 iterace. . . . . . . Frakt´al ˇc. 3, 1-2 iterace. . . . . . .
53 56 56 56
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
40
46 48
10.1 Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 1. frakt´al, vˇc. degenerovan´ ych m´od˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 x
´ U ˚ SEZNAM OBRAZK
xi
10.2 Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 1. frakt´al. . . 10.3 Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 2. frakt´al. . . 10.4 Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 3. frakt´al. . . 10.5 Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.1, m´ody 1,2,3,4,5 a 19. . . . 10.6 Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.2, m´ody 1,2,3,8,11 a 13. . . 10.7 Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.3, m´ody 1,3,5 a 29. . . . . . 10.8 Uk´azka chybn´eho (dominantn´ıho) m´odu. . . . . . . . . . 10.9 Uk´azka sousedn´ıch degenerovan´ ych m´od˚ u. . . . . . . . . 10.10Mutace frakt´alu ˇc.1 zmˇenou transformaˇcn´ıch parametr˚ u. 10.11Mutace frakt´alu ˇc.2 zmˇenou transformaˇcn´ıch parametr˚ u. 10.12V´ yvojov´e sch´ema GA, k v´ ykladu v kap.11. . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
67 68 68 69 70 71 72 72 72 73 73
13.1 13.2 13.3 13.4 13.5
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
92 93 94 95 95
V´ yvojov´e sch´ema programu Hlavn´ı panel programu . . . Generic tool . . . . . . . . . PDE anal´ yza . . . . . . . . PDE toolbox – MatLab . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
Seznam tabulek 3.1 3.2 3.3
Hodnoty Hodnoty Hodnoty frakt´al˚ u.
topologick´e dimenze. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hausdorffovy dimenze pro nˇekter´e pˇr´ırodn´ı u ´tvary. . . . . Hausdorffovy dimenze geometrick´ ych u ´tvar˚ u a z´akladn´ıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . tranformace
Struktura .txt souboru s body. . . . . . . . . . . Struktura .txt souboru s transformacemi. . . . . Struktura souboru data.3dt. . . . . . . . . . . . Struktura souboru data.txt. . . . . . . . . . . . R˚ ust sloˇzitosti v´ ypoˇctu. Pozn´amka: b. – body, t.
7.1 7.2
Hodnoty r podle pouˇzit´eho substr´atu. . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Zlepˇsen´ı parametr˚ u modifikac´ı struktury. . . . . . . . . . . . . . . . 50
9.1
Vlastnosti vybran´ ych z´aˇriˇc˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
10.1 10.2 10.3 10.4
Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 1. ant´ena. . . Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 2. ant´ena. . . Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 3. ant´ena. . . Srovn´an´ı v´ ysledk˚ u rezonanˇcn´ı frekvence frn [GHz].
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . .
. . . .
. . . . .
. . . .
. . . . .
9
6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
xii
. . . . –
7 8
. . . .
33 33 35 36 41
63 64 65 65
Seznam symbol˚ u Symbol r 0 µr µ0 Dt Dh ω MS , Mx , My Px , Py λ Γ Φ tan δ ω E H s11 j QT kn k Ez,n c0 P SV BW Pd Pc Pr Wt η
Veliˇ cina relativn´ı permitivita permitivita vakua (=) relativn´ı permeabilita permeabilita vakua (=) topologick´a dimenze Hausdorffova dimenze afinn´ı transformace transformace zmˇeny mˇeˇr´ıtka posun polygonu vlnov´a d´elka modul ˇcinitele odrazu R f´aze ˇcinitele odrazu R ztr´atov´ y ˇcinitel dielektrika u ´hlov´a rychlost vektor intenzity elektrick´eho pole vektor intenzity magnetick´eho pole ˇcinitel odrazu imagin´arn´ı jednotka ˇcinitel jakosti ant´eny vlastn´ı (n-t´e) ˇc´ıslo vlnov´ y vektor vlastn´ı funkce rychlost svˇetla ve vakuu pomˇer stojat´ ych vln ˇs´ıˇrka p´asma ant´eny (v % z pracovn´ı frekvence) ztr´aty v dielektriku ztr´aty v kovu ztr´aty vyzaˇrov´an´ım celkov´a energie u ´ˇcinnost
xiii
Seznam znaˇ cek a zkratek Oper´ ator ∇t Sm Pi=1 n
i=0
→ −→ dx ∂ ∂
×
PDE GA PSO GSO ACO IFS MoM FEM GUI PMC PEC TM TE
V´ yznam 2 Nabla oper´ator ∂∂2 x2 +
∂2 ∂ 2 y2
obecn´e sjednocen´ı (general consequence op.) suma od i = 0 do i = n bl´ıˇz´ı se zobrazen´ı diferenci´al x parci´aln´ı derivace vektorov´ y souˇcin
Zkratky Partial Differential Equation Genetic Algorithm Particle Swarm Optimization Genetic Swarm Optimization Ant Colony Optimization Iterated Function System Method of Moments Finite Element Method Graphical User Interface Perfect Magnetic Conductor Perfect Electric Conductor Transversal Magnetic Transversal Electric
Nadpis. Funkce, cizojazyˇcn´y v´yraz. Pˇ r´ ıkaz, menu. M atematika. Tlaˇ c´ıtko. Literatura.
xiv
Kapitola 1 ´ Uvod 1.1
Koncepce
Patchov´e ant´eny jsou zn´amy v´ıce jak 50 let. Stejnˇe dlouhou dobu existence oslav´ı v brzku i nˇekter´e frakt´aly, kter´e budou d´ale v pr´aci uvedeny. Pˇresto se spojen´ı mikrop´askov´ ych patch ant´en, frakt´al˚ u a dobˇre zvolen´e simulaˇcn´ı metody objevuje aˇz v posledn´ıch letech. Ve spojen´ı s robustn´ım optimalizaˇcn´ım algoritmem se toto t´ema st´av´a velice zaj´ımav´ ym a v posledn´ı dobˇe, kdy strmˇe roste v´ ypoˇcetn´ı v´ ykon poˇc´ıtaˇc˚ u, skuteˇcnˇe m´odn´ım“. Mnoho ˇcl´ank˚ u nebo studi´ı kop´ıruje podobn´e ” sch´ema, kdy je nastolen probl´em vyˇsetˇren´ı ˇs´ıˇrky p´asma ˇci velikosti rezonanˇcn´ı frekvence u konkr´etn´ıho typu frakt´aln´ı ant´eny. Tato je n´aslednˇe odsimulov´ana specializovan´ ym softwarem a na n´ı je aplikov´an optimalizaˇcn´ı algoritmus – ˇcasto genetick´ y, v posledn´ı dobˇe potom rojov´ y nebo jejich vz´ajemn´ y hybrid. Velk´a ˇc´ast pr´ace je zpravidla realizov´ana v programu MatLab. Autor t´eto pr´ace pˇrej´ım´a ust´alen´e sch´ema v uveden´e podobˇe, ale r´ad by se vˇenoval probl´emu od poˇc´atku, tedy od definice frakt´alu, aˇz po z´avˇereˇcn´ y v´ ybˇer vhodn´e optimalizace, a to takˇr´ıkaj´ıc bez vyuˇzit´ı vˇec´ı z druh´e ruky“. Dalˇs´ım ax” iomem postuluj´ıc´ım zad´an´ı je obecnost. Program, kter´ y dok´aˇze analyzovat jednu konkr´etn´ı strukturu jedn´ım konkr´etn´ım procesem, je sice n´azorn´ y a jednoduch´ y,1 ale jinak ne pˇr´ıliˇs pouˇziteln´ y. Jako ide´aln´ı se potom jev´ı vyuˇzit´ı pouze takov´ ych prostˇredk˚ u, kter´e byly samostatnˇe vyvinuty, nebo jsou jiˇz d´ale tˇeˇzko rozloˇziteln´ ym elementem (PDE toolbox v MatLabu). Pokud by se tento c´ıl podaˇrilo splnit, vznikl by vnitˇrnˇe konzistentn´ı a kompaktn´ı produkt, kter´ y nav´ıc dok´aˇze ˇreˇsit mnoho univers´aln´ıch probl´em˚ u. I z tohoto d˚ uvodu byl pro simulaci patchov´e ant´eny pouˇzit dutinov´ y model (cavity model ), kter´ y se – aˇckoliv poskytuje uspokojuj´ıc´ı pˇresnost 1
Coˇz je ne vˇzdy ˇspatnˇe; na jist´e partikul´arn´ı probl´emy se tento zp˚ usob ˇreˇsen´ı hod´ı.
1
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
1.2. Konspekt
– nem˚ uˇze mˇeˇrit s komerˇcn´ım softwarem. Pro z´abˇer pr´ace, ovˇsem i pro jin´e d˚ uvody je zˇrejm´e, ˇze ne vˇse bylo v BP vyˇreˇseno a dokonˇceno (ve skuteˇcnosti je tato pr´ace pouze v´ ychoz´ım bodem a shlukem myˇslenek pro navazuj´ıc´ı projekt vˇetˇs´ıch rozmˇeru, kdy mnoho probl´em˚ u st´ale ˇcek´a na vyˇreˇsen´ı). V u ´vodu je vhodn´e podotknout, ˇze charakter t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je implementaˇcn´ı a n´aslednˇe simulaˇcn´ı. Je tedy snaha naplnit ust´alen´e sch´ema pro podobn´ y druh prac´ı: teorie - anal´ yza - implementace - v´ ysledky - zhodnocen´ı. Tato pr˚ uvodn´ı zpr´ava byla koncipov´ana tak, aby pˇrehlednˇe a logicky vysvˇetlila krok po kroku vytv´aˇren´ı jak gener´atoru, tak analytick´eho bloku a na z´akladˇe tˇechto vˇedomost´ı presentovala v´ ysledky v ˇsirˇs´ıch souvislostech.
1.2
Konspekt
N´asleduj´ıc´ı ˇr´adky jsou vˇenov´any kr´atk´emu sezn´amen´ı se s obsahem bakal´aˇrsk´eho projektu. ´ Uvod do frakt´aln´ı geometrie, nast´ınˇen´ y v prvn´ıch tˇrech kapitol´ach, m´a reˇserˇsn´ı pˇresah, nebot’ na tomto stˇeˇzejn´ım pojmu je cel´a pr´ace vystavˇena. V t´eto oblasti tak plynule navazuje na Semestr´aln´ı projekt, z jehoˇz z´avˇer˚ u ˇcerp´a. Z´aroveˇ n je tento projekt pˇr´ıtomen v podobˇe nˇekolika poˇc´ateˇcn´ıch (pˇrepracovan´ ych) kapitol. Frakt´al˚ um je celkovˇe vˇenov´ano v´ıce pozornosti, neˇz by v pomˇeru k d˚ uleˇzitosti ostatn´ıch kapitol bylo adekv´atn´ı. Je tomu tak z d˚ uvodu, kter´ y – jak autor douf´a – nˇekolik str´anek ve prospˇech frakt´al˚ u ospravedlˇ nuje: nen´ı mnoho kvalitn´ı ˇcesk´e literatury vˇenuj´ıc´ı se frakt´al˚ um smˇerem j´ımˇz se vyd´av´a tato pr´ace. Nadto je u ´pln´e pochopen´ı frakt´aln´ı geometrie nezbytn´e. Rovnˇeˇz popisu jednotliv´ ych aplikaˇcn´ıch sekc´ı v programu MatLab je vˇenov´an dostatek prostoru v rozmez´ı kapitol 6. a 9. Odd´ıly 7. a 8. pak pojedn´avaj´ı o ant´enn´ı technice, konkr´etnˇe mikrop´askov´ ych ant´en´ach, jeˇz fyzik´alnˇe konkretizuj´ı doposud vytvoˇren´e matematick´e modely. Pˇredposlen´ı 11. kapitola,vˇenovan´a optimalizaˇcn´ım algoritm˚ um, reflektuje v´ yvoj v t´eto oblasti, kr´atce jednotliv´e druhy optimalizaˇcn´ıch metod popisuje a navrhuje vhodn´e moˇznosti realizace na jiˇz dokonˇcen´em simul´atoru. Z´avˇer kr´atce spravuje o dosaˇzen´ ych v´ ysledc´ıch, presentovan´ ych v pˇredch´azej´ıc´ıch kapitol´ach; navazuj´ıc´ı dodatky sumarizuj´ı fakta, jejichˇz uveden´ı uvnitˇr statˇe by text znepˇrehlednilo. Jedn´a se zejm´ena o u ´pln´ y v´ yˇcet realizovan´ ych funkc´ı a v´ ypis obsahu pr˚ uvodn´ıho CD. Pˇr´ılohy uzav´ır´a v´ yvojov´ y diagram pˇribliˇzuj´ıc´ı funkci programu a tak´e screenshoty rozhran´ı programu.
2
Kapitola 2 Historie, vznik a v´ yvoj frakt´ al˚ u
Clouds are not spheres, mountains are not cones, coastlines are not ” circles, and bark is not smooth, nor does lightning travel in a straight line.1 “ — Benoit B. Mandelbrot Euklidovsk´a geometrie, zrcadl´ıc´ı se v naˇsem zjednoduˇsen´em uvaˇzov´an´ı o svˇetˇe a vyuˇcuj´ıc´ı se na z´akladn´ıch ˇskol´ach, je ve sv´e podstatˇe naprosto primitivn´ı. Pˇredstavit si ˇctverec, kruh ˇci krychli nepˇredstavuje ˇz´adn´ y probl´em – vˇsak tak´e ˇ tyto u ´tvary byly objeveny jiˇz pˇred 3500 lety star´ ymi Reky a za tuto dobu se operace s nimi staly intuitivn´ımi a samozˇrejm´ ymi. Moˇzn´a pr´avˇe proto si prvn´ı struktury, pozdˇeji nazvan´e frakt´aly, vydob´ yvaly sv´e pozice tak obt´ıˇznˇe. Jednou z prvn´ıch takov´ ych konstukc´ı byla spojit´a funkce Karla Weierstrasse, kter´a ovˇsem nemˇela v ˇz´adn´em bodˇe derivaci2 . N´aslednˇe pˇrich´az´ı George Cantor s diskontinuem, Helge von Koch s nekoneˇcnˇe dlouhou kˇrivkou . . . Vˇsechny tyto struktury byly pˇrij´ım´any matematickou veˇrejnost´ı chladnˇe, dalo by se ˇr´ıci aˇz s odporem3 . Je to pochopiteln´e – byly nositeli vlastnost´ı, kter´e poukazovaly na nutnost revidovat dogmatick´ y a modern´ı vˇedou tˇeˇzce zkouˇsen´ y pohled na svˇet. Tvrdilo se, ˇze jsou matematick´ ymi straˇs´aky“ ˇci monstry“. Neodpov´ıdaly ” ” 1
Mraky nejsou kulovit´e, hory nejsou kuˇzele, pobˇreˇz´ı nen´ı kruhov´e a k˚ ura nen´ı hladk´a; ani svˇetlo necestuje pˇr´ımo. 2 Objevena roku 1872. 3 Ch. Hermite v dopise T. Stieltjesovi o Weierstrasseho kˇrivce: . . . odvr´ atil jsem se s hr˚ uzou a ” oˇsklivost´ı od toho politov´ an´ıhodn´eho zla, kter´ym jsou funkce bez derivace. . . “ [3]
3
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
totiˇz ani v nejmenˇs´ım matematick´ ym potˇreb´am symetrie a ˇcistoty“. Nadto se ” tyto obrazce obt´ıˇznˇe definovaly a popisovaly. Pro tyto vlastnosti se v obdob´ı na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı frakt´al˚ um vˇenuj´ı pouze nadˇsenci – mezi nˇeˇz patˇr´ı nˇekolik matematik˚ u a umˇelc˚ u. Bˇehem 20. stolet´ı se zaˇc´ın´a skuteˇcnˇe ukazovat, kterak jsou jist´e frakt´aln´ı struktury vhodn´e pro popis reality. Dokonce mnohem v´ıce neˇz euklidovsk´a geometrie. Frakt´aln´ı geometrie mnohem v´ıce zohledˇ nuje ˇclenitost a sloˇzitost naˇseho svˇeta. To je obrovsk´ y rozd´ıl oproti typicky hladk´e“ geometrii – ta mnoho ” relevanc´ı (ztr´atovˇe) aproximuje. Fyzika, obor, kter´ y tak ˇcasto a nadˇsenˇe reflektuje poznatky matematiky, nar´aˇz´ı t´eˇz na probl´emy. Popis pohybu dvou bod˚ u v sousy, ale jiˇz pˇri snaze popsat pohyb tavˇe a jejich vz´ajemn´a interakce4 je bezprobl´emov´ tˇr´ı tˇeles nar´aˇz´ıme na nepˇrekonateln´e obt´ıˇze. Analytick´e ˇreˇsen´ı t´eto situace neexistuje a celek se chov´a chaoticky a to i pˇres to, ˇze situace chaotick´a nen´ı. Syst´em˚ u, kter´e se takto chovaj´ı se postupem ˇcasu objevuje mnoho – turbulentn´ı pohyby tekutin, v´ yvoj poˇcas´ı, chov´an´ı na burze, rozloˇzen´ı hmoty ve vesm´ıru, v´ yˇska kter´e dosahuje ˇreka pˇri pravideln´ ych z´aplav´ach a mnoho dalˇs´ıch. Jelikoˇz pr´avˇe frakt´aly budou shled´any podivn´ ymi“ atraktory vˇetˇsiny tˇechto syst´em˚ u, nebo je alespoˇ n ” dok´aˇz´ı uspokojivˇe popsat, tuˇs´ıme zde rozs´ahl´e propojen´ı frakt´al˚ u se svˇetem a jeho z´akonitostmi. Pˇrich´az´ı 70. l´eta 20. st. a s nimi – jak ho pregnantnˇe naz´ yvaj´ı pˇr´atel´e – nekonvenˇcn´ı outsider“ Benoit B. Mandelbrot, oznaˇcovan´ y t´eˇz za otce frakt´al˚ u. Tento ” matematik se jednoho ˇst’astn´eho dne stˇret´av´a s probl´emem, kter´ y m´a frakt´aln´ı charakter. Snaˇz´ı se totiˇz odhalit z´akonitosti fluktuace cen bavlny. Na stejn´ y probl´em nar´aˇz´ı i u dalˇs´ıho u ´kolu – odhalen´ı chyb na telekomunikaˇcn´ı lince. U prv´eho probl´emu sice nedok´aˇze vysledovat chov´an´ı cen, celkov´ y trend se ovˇsem opakuje v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych mˇeˇr´ıtk´ach. U druh´eho probl´emu nach´az´ı podobnost v´ yskytu chyb s rozloˇzen´ım Cantorova diskontinua. Na z´akladˇe tˇechto dvou poznatk˚ u se zaˇc´ın´a o sobˇepodobnost5 bl´ıˇze zaj´ımat. Pr´avˇe v t´eto dobˇe vznikaj´ı knihy [5] a pˇredevˇs´ım slavn´a [4]. V tˇechto knih´ach uˇz´ıv´a Mandelbrot sv˚ uj typick´ y styl v´ ykladu, pomoc´ı nˇehoˇz postupuje vpˇred jaksi intuitivnˇe bez pˇresn´ ych vˇet a definic´ı napˇr´ıˇc mnoha vˇedn´ımi obory. Za tento pˇr´ıstup (dalece vzd´alen´emu od rigor´ozn´ıho stylu matematik˚ u) si vyslouˇzil ze strany koleg˚ u mnoho kritiky. Pˇresto d´ıky tˇemto dvˇema knih´am vznik´a nov´ y obor matem6 atiky – frakt´aln´ı geometrie. Na Mandelbrotovu poˇcest je po nˇem pozdˇeji pojmenov´an nejzn´amˇejˇs´ı z frakt´al˚ u – Mandelbrotova mnoˇzina. Sice Mandelbrot nebyl prvn´ım, kdo mnoˇzinu objevil, ale byl prvn´ım, kdo ji popsal a publikoval. 4
Za pˇr´ıklad poslouˇz´ı pohyb Zemˇe a Slunce vesm´ırem. Charakteristick´ a vlastnost frakt´al˚ u. 6 Teprve zde se poprv´e objevuje slovo Frakt´al. Mandelbrot ho odvodil z latinsk´eho slova fractus – rozl´ aman´ y, rozbit´ y“ [5, str.11]. ” 5
4
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Od t´e doby je frakt´al˚ um vˇenov´ana st´ale vˇetˇs´ı pozornost, a to jak pˇr´ım´ ym hled´an´ım a studiem nov´ ych struktur, ˇci nepˇr´ımo jejich vyuˇzit´ım (to je pˇr´ıpad i t´eto pr´ace). Frakt´aly naˇsly postupnˇe uplatnˇen´ı v chaotick´ ych“ vˇed´ach, softwarov´em ” inˇzen´ yrstv´ı, elektronice atd.
5
Kapitola 3 Teorie frakt´ al˚ u 3.1
Definice frakt´ alu
Chceme-li nad´ale uˇz´ıvat term´ınu frakt´al, je potˇreba ho (exaktnˇe) definovat. T´ım budeme schopni ˇr´ıci, co frakt´alem je a co nen´ı. Obecnˇe existuj´ı dva pˇr´ıstupy k t´eto definici, kter´e se vˇetˇsinou uv´adˇej´ı paralelnˇe. Prvn´ı tvrzen´ı poch´az´ı od B. B. Mandelbrota, druh´e je ˇcistˇe matematickou definic´ı. Frakt´al podle B. B. Mandelbrota: Frakt´alem je kaˇzd´y objekt, jehoˇz topologick´ a dimenze se liˇs´ı od dimenze ” frakt´aln´ı (Hausdorffovy).“ [5] tedy: Dt 6= Dh
(3.1)
Frakt´al podle matematiky:1 Frakt´al je objekt, jehoˇz geometrick´ a struktura se opakuje v nˇem ” sam´em. Frakt´aly se dˇel´ı na sobˇepodobn´e a sobˇepˇr´ıbuzn´e.“ [3] [4] Prv´a definice bude pro svou n´azornost probr´ana n´ıˇze. K tomu je potˇreba definovat nˇekolik dalˇs´ıch term´ın˚ u. 1
Ve skuteˇcnosti ˇz´ adn´ a korektn´ı matematick´a definice dodnes neexistuje. Uvedena pro u ´plnost; bez dalˇs´ıch podrobnost´ı.
6
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.2
3.2. Topologick´ a a Hausdorffova dimenze
Topologick´ a a Hausdorffova dimenze
Topologick´ a dimenze (Dt ) Topologick´a dimenze je jedn´ım z u ´daj˚ u, kter´ y potˇrebujeme z´ıskat pro porovn´an´ı klasick´eho hladk´eho u ´tvaru a frakt´alu. Tuto dimenzi dobˇre zn´ame a intuitivnˇe ch´apeme; naz´ yv´ame ji zpravidla mohutnost´ı prostoru, nebo tak´e stupnˇem volnosti. Topologick´a dimenze nab´ yv´a hodnoty cel´eho nez´aporn´eho ˇc´ısla, nejˇcastˇeji ˇ ıslo n´am ˇr´ık´a, kolika smˇery je moˇzn´e {0, 1, 2, 3}, obecnˇe vˇsak {0, 1, 2 . . . ∞}. C´ pohybovat po objektu s bodem, resp. kolika u ´daji se d´a pˇresnˇe popsat pozice bodu na/v u ´tvaru. V pˇr´ıpadˇe jednoho bodu Dt = 0, v pˇr´ıpadˇe spojit´e kˇrivky Dt = 1 a tak d´ale. To ovˇsem neznamen´a, ˇze kˇrivka s dimenz´ı jedna je zobrazov´ana v jednorozmˇern´em prostoru. Pˇrehlednˇeji to ukazuje tabulka:
Hodnota Dt 0 1 2 3 4
Pˇr´ıklad u ´varu bod kˇrivka plocha prostor ...
Moˇznosti pohybu Bez moˇzn´eho pohybu Pohyb po d´elce l Pohyb po ploˇse [x, y] Pohyb v prostoru [x, y, z] Pohyb napˇr. v hyperkomplexn´ı rovinˇe
Tabulka 3.1: Hodnoty topologick´e dimenze. Tato tabulka plat´ı ovˇsem pouze pro hladk´e, euklidovsk´e u ´tvary. At’ mˇeˇr´ıme hladkou kˇrivku v jak´emkoliv mˇeˇr´ıtku, dostaneme vˇzdy koneˇcn´e ˇc´ıslo. V pˇr´ıpadˇe frakt´al˚ u, jak dok´azal napˇr. Richardson pˇri mˇeˇren´ı d´elky pobˇreˇz´ı, je tento popis nedostateˇcn´ y, nebot’ do hry vstupuje mˇeˇr´ıtko. Ve sv´e studii totiˇz uk´azal, ˇze sloˇzitost (v tomto pˇr´ıpadˇe u ´daj o d´elce pobˇreˇz´ı) je u ´mˇern´a mˇeˇr´ıtku, v nˇemˇz pobˇreˇz´ı mˇeˇr´ıme.2 Budeme-li postupovat s pˇresnost´ı 1km, dostaneme ˇr´adovˇe jin´ y v´ ysledek, neˇz pokud kolem pobˇreˇz´ı p˚ ujdeme se ˇskoln´ım prav´ıtkem. Pokud bychom mˇeˇr´ıtko zmenˇsovali nadevˇsechny meze, dostali bychom nekoneˇcnou d´elku. Pr´avˇe z d˚ uvodu tohoto nar˚ ust´an´ı sloˇzitosti napˇr. v modern´ıch atlasech u ´daj o d´elce 2 Pro u ´plnost – na z´ akladˇe mnoha dat se mu povedlo empiricky odvodit n´asleduj´ıc´ı vztah z´ avislosti d´elky pobˇreˇz´ı na zvolen´em mˇeˇr´ıtku. Konstanta D je de-facto frakt´ aln´ı (Hausdorffovo) dimenz´ı. Jej´ı skuteˇcn´ y v´ yznam odhalil aˇz Mandelbrot.
K = N εD , kde: K – d´elka pobˇreˇz´ı, N – poˇcet u ´seˇcek nutn´ ych k aproximaci, ε – d´elka mˇeˇridla, D – frakt´ aln´ı dimenze.
7
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.2. Topologick´ a a Hausdorffova dimenze
pobˇreˇz´ı nebo d´elce hranic sousedn´ıch st´at˚ u chyb´ı. Tento u ´daj totiˇz nem´a ˇz´adn´ y 3 smysl, dokonce i na umˇele zvolen´ ych hranic´ıch, kter´e zn´ame ze st´at˚ u Afriky a USA. T´ım se dost´av´ame k druh´e ˇc´asti kapitoly.
Hausdorffova dimenze (Dh ) Pro vˇetˇsinu u ´tvar˚ u, vyskytuj´ıc´ıch se v okoln´ım svˇetˇe, dostaˇcuje uvaˇzovat pouze topologickou dimenzi, kter´a byla diskutov´ana v´ yˇse. Nikoliv ovˇsem pro frakt´aly. Na pˇr´ıkladu mˇeˇren´ı pobˇreˇz´ı bylo vidˇet, ˇze sloˇzitost kˇrivky roste do nekoneˇcna. Intuitivnˇe tedy zab´ır´a v prostoru v´ıce m´ısta“ neˇz kˇrivka hladk´a. Pˇresto ale nezab´ır´a ” vˇsechno m´ısto (pak by se stala plochou). Je tedy jasn´e, ˇze dimenze t´eto kˇrivky bude z intervalu (1, 2) a nebude cel´ ym ˇc´ıslem. Toto necel´e ˇc´ıslo se obecnˇe naz´ yv´a frakt´aln´ı dimenz´ı.4 Pro tuto vlastnost lze frakt´aly definovat jako u ´vary s neceloˇc´ıselnou dimenz´ı Dh , resp. dimenz´ı liˇs´ıc´ı se od dimenze topologick´e (ve shodˇe s Mandelbrotovo definic´ı frakt´alu). Nadto rozd´ıl ∆f = |Dh − Dt | ud´av´a m´ıru sloˇzitosti objektu. Tato hodnota m˚ uˇze limitnˇe nab´ yvat hodnoty ∆f → 15 a plat´ı, ˇze s rostouc´ı hodnotou roste i u ´roveˇ n ˇclenitosti objektu. Pro pˇredstavu je uvedena tabulka s frakt´aln´ımi dimenzemi nˇekolika pˇr´ırodn´ıch objekt˚ u tak, jak se uv´adˇej´ı v literatuˇre ([3] [W2] a jin´e): Pˇr´ırodn´ı u ´tvar Pobˇreˇz´ı Povrch mozku ˇclovˇeka Povrch neerodovan´ ych skal Obvod 2D pr˚ umˇetu mraku
Odhad Dh ∼ 1.26 ∼ 2.76 ∼ 2.2 − 2.3 ∼ 1.33
Tabulka 3.2: Hodnoty Hausdorffovy dimenze pro nˇekter´e pˇr´ırodn´ı u ´tvary. 3
Zde m˚ uˇze hodnota nekontrolovatelnˇe r˚ ust vlivem v´ yˇskov´ ych rozd´ıl˚ u. Casto pouˇz´ıvan´ ym term´ınem je tak´e Hausdorffova-Besicovicova nebo jen Hausdorffova dimenze, d´ ale se pouˇz´ıv´ a term´ın Kolmogorovova dimenze, nebo t´eˇz kapacita. 5 Tato hodnota plat´ı pouze pro kˇrivkov´ y“ frakt´al v ploˇse – Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık, Man” delbrotovu mnoˇzinu aj. Pokud by frakt´al byl stejn´e povahy, ale um´ıstˇen v objemu, tato limita by se mohla bl´ıˇzit dvˇema. 4ˇ
8
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.2. Topologick´ a a Hausdorffova dimenze
V´ ypoˇ cet Hausdorffovy dimenze Pro v´ ypoˇcet Dh plat´ı: ln N (ε) log N (ε) = lim , 1 ε→0 ln( ) ε→0 log( 1 ) ε ε
Dh = lim
(3.2)
kde N (ε) je minim´aln´ı poˇcet element´arn´ıch u ´tvar˚ u a ε je mˇeˇr´ıtko. ε je prvn´ım parametrem, kter´ y m´a zcela praktick´ y v´ yznam pro tuto pr´aci – jeho ˇc´asteˇcn´e analogie ke kontrakci vyuˇz´ıv´a IFS gener´ator. Pro mˇeˇr´ıtko ε plat´ı: 1
ε=
(3.3)
1
N Dh Pokud v´ yraz uprav´ıme: 1
log ε = − log N Dh
(3.4)
Tedy: Dh = kde N oznaˇcuje faktor zmˇeny d´elky a
1 ε
log N , log ( 1ε )
(3.5)
faktor zmˇeny mˇeˇr´ıtka.
Vztah (2.5) lze uˇz´ıt pouze u frakt´al˚ u tzv. sobˇepodobn´ ych, zat´ımco vztah (2.2) lze uˇz´ıt i u frakt´al˚ u sobˇepˇr´ıbuzn´ ych, kter´e jsou obecnˇeji definovan´e neˇz frakt´aly sobˇepodobn´e (nelze u nich proto vypustit lim ε → 0). Na z´avˇer uvedu pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch dimenz´ı Dh a mˇeˇr´ıtek ε. Geometrick´ yu ´tvar ´ cka Useˇ ˇ Ctverec Krychle Cantorovo diskontinuum Kochova kˇrivka Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık
ε
Dh
1 N 1 1
1 2
1
3
N2 1 N3 1 3 1 3 1 n (2)
0.6309 1.2619 1.5850
Tabulka 3.3: Hodnoty Hausdorffovy dimenze geometrick´ ych u ´tvar˚ u a z´akladn´ıch frakt´al˚ u.
9
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.3
3.3. Sobˇepodobnost, sobˇepˇr´ıbuznost
Sobˇ epodobnost, sobˇ epˇ r´ıbuznost
Sobˇ epodobnost Pro popis frakt´alu je tento pojem stˇeˇzejn´ı. Kaˇzd´ y frakt´al je pomoc´ı tohoto (nebo slabˇs´ı obdoby – sobˇepodobnosti) pojmu definov´an. Sobˇepodobnost6 je jedn´ım z hlavn´ıch znak˚ u frakt´aln´ıch u ´tvar˚ u. Sobˇepodobnost podle Mandelbrota: Kter´akoliv ˇc´ast frakt´alu je pˇresnou kopi´ı p˚ uvodn´ıho motivu.“ [3] [4] ” [W2] Mandelbrotov˚ uv pojem sobˇepodobnosti matematizoval Hutchinson,7 kter´ y vych´azel z toho, ˇze sobˇepodobn´e mnoˇziny jsou podobn´e celku, zmenˇsen´emu jist´ ym mˇeˇr´ıtkem. Jelikoˇz se se sobˇepodobn´ ymi frakt´aly lze setkat pouze v matematice a jsou pouhou idealizac´ı, kter´a v pˇr´ırodˇe nen´ı moˇzn´a, pokus´ım se sobˇepodobnost i matematicky zadefinovat. Definujme tedy sobˇepodobnou podmnoˇzinu W obecnˇe n-rozmˇern´eho euklidovsk´eho prostoru Rn tak, ˇze existuje koneˇcnˇe mnoho kontraktivn´ıch, pˇr´ıp. i afinn´ıch zobrazen´ı (transformac´ı).8 w1 , w2 , . . . , wm : Rn → Rn
(3.6)
takov´ ych, ˇze d´ale plat´ı: W =
m [
wi (W ) ,
(3.7)
i=1
pˇritom pro libovoln´a i 6= j obsahuje pr˚ unik wi (W ) ∩ wj (W )
(3.8)
jen koneˇcn´ y poˇcet prvk˚ u (nebo je pr´azdn´ y). Na potenci Rn je zobrazen´ımi definov´an oper´ator m [ w(X) = wi (X) , X ⊆ Rn (3.9) i=1
kter´ y se naz´ yv´a Hutchinson˚ uv oper´ator. V´ıce o tomto oper´atoru bude uvedeno v kapitole o generaci IFS, kde zast´av´a stˇeˇzejn´ı roli. 6
V matematice se pouˇz´ıv´ a term´ınu invariace vzhledem ke zmˇenˇe mˇeˇr´ıtka.“ ” V´ıce infomac´ı napˇr. ˇcl´ anek [A4] 8 D´ ale v´ yklad pokraˇcuje analogicky s [3], pouze s transkripc´ı symbol˚ u z [A4]. 7
10
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Mnoˇzina definovan´a pomoc´ı tohoto oper´atoru m´a nˇekolik velmi zaj´ımav´ ych vlastnost´ı: Sobˇepodobn´ a mnoˇzina vznik´a opakov´an´ım sebe sama pˇri urˇcit´e transformaci (zmˇena mˇeˇr´ıtka, rotace, posunut´ı, zkosen´ı. . . ). Sobˇepodobn´e mnoˇziny jsou invariantn´ı v˚ uˇci zmˇenˇe mˇeˇr´ıtka. Pˇri libovoln´em zvˇetˇsen´ı ˇci zmenˇsen´ı vypadaj´ı stejnˇe (viz obr´azky n´ıˇze). Sobˇepodobn´ a mnoˇzina vznik´a sama ze sebe, resp. vznik´a opakov´an´ım motivu.
Tato definice obsahuje velmi striktn´ı krit´eria, kter´a splˇ nuje jen mal´a ˇc´ast zkouman´ ych u ´tvar˚ u.9 Z tohoto d˚ uvodu se zpravidla zav´ad´ı dva druhy sobˇepodobnosti: pˇresn´a a statistick´a. Pro jejich ned˚ uleˇzitost v intenc´ıch t´eto pr´ace nebudou d´ale prob´ır´any. V´ıce informac´ı viz [3].
Sobˇ epˇ r´ıbuznost Definuje se n´asledovnˇe: Kter´akoliv ˇc´ast frakt´alu je podobn´ a vzoru. Jde o slabˇs´ı z´ avislost neˇz ” sobˇepodobnost; r˚ uzn´e pohledy nemus´ı b´yt nutnˇe tvarovˇe stejn´e, n´ybˇz podobn´e.“ [4] [W2] V pˇr´ırodˇe se jedn´a napˇr. o vˇetve, koˇreny strom˚ u, mraky, pouˇstn´ı duny, delty ˇrek, pohledy na pobˇreˇz´ı v r˚ uzn´ ych mˇeˇr´ıtk´ach apod. Pro komplikovanou matematickou formulaci se zde omez´ıme pouze na definici uvednou v´ yˇse.
3.4
Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Tato podkapitola byla zaˇrazena pro jednoduchost a n´azornost, s jakou je moˇzn´e presentovat frakt´aly ve formˇe ilustrace. Bylo vybr´ano nˇekolik z´akladn´ıch, navz´ajem r˚ uznorod´ ych frakt´al˚ u, d´ale doplnˇen´ ych o kr´atk´ y koment´aˇr. Naprost´a vˇetˇsina z nich jiˇz naˇsla sv´e uplatnˇen´ı, ˇcasto vnˇe vˇedecko-technick´eho r´amce, tak jako v pˇr´ıpadˇe frakt´alu uˇzit´eho filozofem Hegelem, skryt´ ym v Pascalovo pravdˇepodobnostn´ım troj´ uheln´ıku [W2] nebo frakt´aly vyzdoben´a bazilika v It´alii [3, Obr.8]. Tato ˇc´ast nen´ı nezbytnˇe nutn´a pro vlastn´ı v´ yklad; lze pokraˇcovat kapitolou 4. na stranˇe 17. 9 Frakt´ al ˇcasto nab´ yv´ a v r˚ uzn´ ych ˇc´astech r˚ uznˇe velk´e hodnoty Hausdorffovy dimenze, a proto je v´ ypoˇcet na z´ akladˇe sobˇepodobnosti obt´ıˇzn´ y.
11
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Brown˚ uv pohyb Brown˚ uv pohyb je dostateˇcnˇe zn´am´ ym fenom´enem, aby se obeˇsel bez ilustrace. Jedn´a se o nahodil´ y pohyb ˇc´asteˇcek hmoty vlivem nenulov´e absolutn´ı teploty tˇelesa. Tento pohyb je frakt´aln´ı povahy. Lze pomˇernˇe vˇernˇe simulovat na poˇc´ıtaˇci. Takto vytvoˇren´e programy se uˇz´ıvaj´ı napˇr´ıklad na generaci ˇreˇciˇst’ ˇrek apod. Bifurkaˇ cn´ı graf Tento proces m´a dynamickou povahu, protoˇze syst´em se vyv´ıj´ı v ˇcase. Tento typ frakt´alu tedy m˚ uˇzeme zaˇradit mezi dynamick´e syst´emy (kapitola 3.3).
Obr´azek 3.1: Bifurkaˇcn´ı graf R˚ ust v urˇcit´em obdob´ı z´avis´ı na stavu populace v obdob´ı minul´em. Pˇri pohledu zleva doprava, jak pˇrib´ yv´a ˇcas, vid´ıme efekt tzv. zdvojov´an´ı periody“. ” Tento jev se vyskytuje u mnoha dynamick´ ych syst´em˚ u tˇesnˇe pˇredt´ım, neˇz syst´em podlehne chaosu (fibrilace srdeˇcn´ıch komor, kap´an´ı vody z povolen´eho kohoutku). Posledn´ı tˇretina zcela napravo je chaotick´e povahy a o v´ yvoji populace nem˚ uˇzeme s jistotou dopˇredu nic ˇr´ıci. Dynamick´ y z´akon populaˇcn´ıho r˚ ustu: xn+1 = f (x, n) = xn + rxn (1 − xn ) Tento syst´em je stabiln´ı pouze pro dvˇe hodnoty (1 a 0). V´ıce [W2]. 12
(3.10)
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Lorenc˚ uv atraktor Tento podivn´ y atraktor je prvn´ı, kter´ y se kdy povedlo vygenerovat. Aˇckoliv tˇechto pr˚ ubˇeh˚ u existuje nekoneˇcnˇe mnoho, nikdy se ˇz´adn´ y neprotne s jin´ ym; a to ani pˇri 10 pr˚ ubˇehu mezi ov´aly“. ”
Obr´azek 3.2: Lorenc˚ uv atraktor Ed Lorenz se zab´ yval poˇcas´ım a moˇznostmi ho dostateˇcnˇe pˇresnˇe pˇredpovˇedˇet. Na jeho – z dneˇsn´ıho pohledu – staˇriˇck´em poˇc´ıtaˇci se mu povedlo nakonec vykreslit tento obr´azek vznikl´ y podle 3 dynamick´ ych rovnic. Pˇridrˇz´ıme-li se poˇcas´ı, je tento atraktor, jak s´am ˇr´ık´a, mapa podneb´ı. Neboli moˇzn´ ych stav˚ u syst´emu. Mimo tento atraktor tedy leˇz´ı takov´e stavy jako je sn´ıh na Sahaˇre nebo tropick´e poˇcas´ı na p´olech. Aˇckoliv tyto stavy mohou s jistou pravdˇepodobnost´ı kr´atkodobˇe nastat, jsou velmi rychle pˇritahov´any k tomuto atraktoru. Typick´e“ poˇcas´ı zkr´atka putuje ” po t´eto kˇrivce. Jak je ovˇsem vidˇet, je tento atraktor velmi sloˇzit´ y, de-facto nekoneˇcnˇe sloˇzit´ y. Nav´ıc je, tak jako vˇsechny chaotick´e syst´emy, velmi citliv´ y na poˇc´ateˇcn´ı hodnoty. ’ Z toho je patrn´e, ˇze stoprocentn´ı pˇredpovˇed poˇcas´ı nen´ı nikdy moˇzn´a. 10
Obr´ azek 2.2 zobrazuje koneˇcnˇe mnoho periodick´ ych pr˚ ubˇeh˚ u. Je to zp˚ usobeno omezuj´ıc´ımi podm´ınkami a skuteˇcnost´ı, ˇze frakt´al byl generov´an na poˇc´ıtaˇci s omezen´ ymi schopnostmi.
13
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Mandelbrotova mnoˇ zina Tento objekt je povaˇzov´an za jakousi ikonu vˇsech frakt´al˚ u. Jedn´a se o neline´arn´ı (viz rovnice 2.11) deterministick´ y frakt´al. Tento frakt´al, generovan´ y podle jednoduch´e rovnice (3.11) zn+1 = zn2 + c ; z, c ∈ C je t´ım nejsloˇzitˇejˇs´ım u ´tvarem, kter´ y lze vygenerovat. Jeho topologick´a dimenze je rovna 1, jeho frakt´aln´ı dimenze je ovˇsem 2. K pln´emu pochopen´ı je potˇreba si uvˇedomit, ˇze tento frakt´al je pouh´a kˇrivka, kter´a ovˇsem zab´ır´a v ploˇse prostor, kter´ y vid´ıme na obr´azku.
Obr´azek 3.3: Mandelbrotova mnoˇzina, pohled na celek Generace zaˇc´ın´a s jistou poˇc´ateˇcn´ı hodnotou z0 a n´aslednˇe se bˇehem iterace mˇen´ı zn na zn+1 s t´ım, ˇze c z˚ ust´av´a konstatn´ı. Nyn´ı mus´ıme rozhodnout, zda posloupnost zn konvegruje ˇci diverguje pro poˇc´ateˇcn´ı hodnoty z0 a c. Zn´ameli tedy nyn´ı posloupnost, kter´a po nekoneˇcn´em poˇctu iterac´ı podle funkce 2.11 nem´a body v nekoneˇcnu, m˚ uˇzeme posloupnoust tˇechto bod˚ u nazvat Mandelbro11 tovo mnoˇzinou. Zaˇc´ın´a se v nule, parametr je komplexn´ı ˇc´ıslo c. Obr. 3.4 ukazuje jeden z detail˚ u. V mnoˇzinˇe se d´a naj´ıt mnoho zaj´ımav´ ych m´ıst s pozoruhodn´ ymi vlastnostmi. Nˇekter´e oblasti jiˇz byly dokonce pojmenov´any.12 11 12
Anglicky Mandelbrot set nebo M-set Napˇr. Elephantine valley – pˇripom´ın´a u ´dol´ı na nˇemˇz stoj´ı v ˇradˇe se zvˇetˇsuj´ıc´ı sloni
14
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Obr´azek 3.4: Mandelbrotova mnoˇzina, detail Pascal˚ uv troj´ uheln´ık Tohoto troj´ uheln´ıku se vyuˇz´ıv´a v pravdˇepodobnostn´ı matematice. Prim´arnˇe nem´a s frakt´aly zcela jistˇe nic spoleˇcn´eho. O to vˇetˇs´ım bylo pˇrekvapen´ım naj´ıt v nˇem paralelu se Sierpinsk´eho troj´ uheln´ıkem (vzh˚ uru nohama). Pokud vybereme pouze sud´a ˇc´ısla, tedy opˇet zcela ne-frakt´aln´ı z´avislost a vyznaˇc´ıme je at’ uˇz tuˇcnˇe nebo pevnou hranic´ı jako na obr´azku, zobraz´ı se n´am frakt´al. Vzhledem k tomu, ˇze Pascal˚ uv troj´ uhel´ık nem´a pevnou z´akladnu a ˇze jej´ı ˇs´ıˇre se st´ale zvˇetˇsuje, bude frakt´al nekoneˇcn´ y. Pro vˇetˇs´ı n´azornost je lepˇs´ı obs´ahnout co nejv´ıce pater troj´ uheln´ıka. Hegel˚ uv syst´ em Hegel byl jedn´ım z nejvˇetˇs´ıch filozof˚ u a pravdˇepodobnˇe t´ım nejvˇetˇs´ım nˇemeck´ ym filozofem poˇc´atku 19. stolet´ı (nakolik snese srovn´an´ı s Schopenhauerem ˇci Nietzschem patˇr´ı asi do jin´e pr´ace). I v dneˇsn´ı dobˇe stoj´ı sv´ ym v´ yznamem bok po boku dalˇs´ım filozofick´ ym velik´an˚ um. Aˇckoliv nakonec Hegel ve sv´e filozofii ztroskot´av´a, z˚ ust´av´a jeho uˇcen´ı pro filozofii cenn´e. Tento obr´azek, um´ıstˇen´ y sp´ıˇse jako vsuvka, dokazuje jak jsou frakt´aly uˇziteˇcn´e.
15
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
3.4. Uk´ azky z´ akladn´ıch frakt´ al˚ u
Obr´azek 3.5: Frakt´aln´ı struktura v Pascalovˇe troj´ uheln´ıku
Obr´azek 3.6: Frakt´al v Hegelovˇe syst´emu 16
Kapitola 4 Rozdˇ elen´ı frakt´ al˚ u Na obr´azc´ıch v minul´e kapitole bylo vidˇet, jak ˇclenit´e a r˚ uzn´e mohou frakt´aly b´ yt. Postupem ˇcasu je zaˇcali matematici (tak jako cokoliv jin´eho) na z´akladˇe nˇekter´ ych spoleˇcn´ ych vlastnost´ı rozdˇelovat do skupin. Tyto skupiny jsou v souˇcastn´e dobˇe ˇctyˇri. Aˇckoliv frakt´aly z r˚ uzn´ ych skupin se jinak generuj´ı, popisuj´ı a zpravidla se uˇz´ıvaj´ı i v jin´ ych oborech, nˇekter´e obrazce lze generovat i ve v´ıce syst´emech.1 Z´akladn´ı rozdˇelen´ı frakt´al˚ u: L-syst´emy IFS - syst´em iterovan´ ych funkc´ı Dynamick´e syst´emy Nepravideln´e frakt´ aly
4.1
L-syst´ emy
Lindenmayerovy syst´emy jsou skupinou frakt´al˚ u definovan´e pomoc´ı pˇrepisovac´ıch gramatik. Podstatou tvorby L-syst´em˚ u je pˇrepisov´an´ı ˇretˇezc˚ u podle urˇcit´ ych pravidel. Kaˇzd´emu symbolu v ˇretezci je pˇrisouzen jist´ y geometrick´ y v´ yznam, napˇr´ıklad transformaci ˇci generov´an´ı objektu. Frakt´alem se L-syst´emy st´avaj´ı po pouˇzit´ı iterace, tedy pouˇzit´ı iterace v gramatice.2 S pomoc´ı tˇechto syst´em˚ u lze vygenerovat frakt´aly, kter´e se podobaj´ı rostlin´am, strom˚ um a dalˇs´ım pˇr´ırodn´ım u ´tvar˚ um. 1 2
Napˇr. Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık lze vygenerovat pomoc´ı L-syst´em˚ u i pomoc´ı IFS. Pouˇz´ıv´ a se specifick´e dvojice znaˇcek, do kter´ ych se iterovan´ y v´ yraz uzavˇre.
17
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
4.2. Syst´em iterovan´ych funkc´ı IFS
Protoˇze vˇsak tyto syst´emy nemaj´ı nic spoleˇcn´eho se zadan´ ym u ´kolem, nebude si jimi pr´ace d´ale zab´ yvat. Tato problematika je dostateˇcnˇe zpracov´ana v literatuˇre o frakt´alech.
4.2
Syst´ em iterovan´ ych funkc´ı IFS
Soubor tˇechto fr´akt´al˚ u v pˇr´ırodˇe nenajdeme. Jsou pouhou idealizac´ı vzniklou v poˇc´ıtaˇc´ıch. Tyto frakt´aly jsou pˇr´ısnˇe sobˇepodobn´e a neobsahuj´ı ˇz´adn´e nepravidelnosti ve frakt´aln´ı struktuˇre. IFS ve sv´e podstatˇe nen´ı n´azvem druhu frakt´al˚ u, ale oznaˇcen´ım zp˚ usobu generace. Jak se tyto frakt´aly vytv´aˇrej´ı je uvedeno v kapitole 5. Pro sv˚ uj umˇel´ y p˚ uvod nach´az´ı uplatnˇen´ı ve vˇedeck´ ych aplikac´ıch. Tyto frakt´aly zab´ıraj´ı velmi m´alo m´ısta v pamˇeti poˇc´ıtaˇce – pˇredstavuj´ı je pouze seznamy vrchol˚ u a transformac´ı. I proto lze IFS vyuˇz´ıt jako kompresn´ı algorimus nebo jako editor pravideln´ ych textur apod. Pr´avˇe tˇechto struktur vyuˇz´ıv´a tato pr´ace pro generaci ant´en. V dalˇs´ıch kapitol´ach bude uk´az´an zp˚ usob jejich generace konkr´etnˇe, vˇcetnˇe implementace maticov´ ych struktur do programu MatLab. Zvl´aˇstn´ı moˇznost´ı doplˇ nuj´ıc´ı deterministickou generaci IFS tak jak byla pops´ana v´ yˇse, kdy je kaˇzd´a transformace v jednom kroku provedena pˇresnˇe jednou, je generace stochastick´a. Vˇse prob´ıh´a stejnˇe aˇz do chv´ıle, kdy se m´a prov´est transformace. Ty jsou totiˇz v tomto pˇr´ıpadˇe pops´any pravdˇepodobnost´ı, s jakou se maj´ı prov´adˇet (dohromady vˇzdy 1, tedy 100%). Takto vznikl´ y frakt´al nen´ı zcela pravideln´ y jako frakt´al vznikl´ y deterministickou cestou. Pˇresto vykazuje stejn´ y tvar a konverguje-li poˇcet iterac´ı k nekoneˇcnu, jsou identick´e.
4.3
Dynamick´ e syst´ emy
Dynamick´e syst´emy jsou t´ım typem frakt´alu, kter´ y m´a v praxi pravdˇepodobnˇe nejˇsirˇs´ı uplatnˇen´ı. Dynamick´ y syst´em je matematick´ y model z´avisl´ y na urˇcit´e promˇenn´e, zpravidla na ˇcase. Vych´az´ı z poˇc´ateˇcn´ıch podm´ınek, jimiˇz je jimi v ˇcase determinov´an. Existuj´ı dynamick´e syst´emy, kter´e se po urˇcit´em ˇcase neust´al´ı v pevn´em stavu, ale ani nediverguj´ı. Tento pˇr´ıpad, kter´ y pˇripom´ın´a iracion´aln´ı ˇc´ısla, m´a vˇetˇsinou frakt´aln´ı dynamiku a oznaˇcuje se term´ınem deterministick´ y chaos.“ ” Dynamick´ y syst´em sest´av´a ze stavov´eho prostoru, jehoˇz souˇradnice popisuj´ı stav syst´emu v dan´em ˇcase a z dynamick´ ych podm´ınek, kter´e popisuj´ı zmˇenu tohoto syst´emu v ˇcase. Stav syst´emu je potom pops´an vektorem, kter´ y cel´ y leˇz´ı
18
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
4.3. Dynamick´e syst´emy
ve stavov´em prostoru. Dynamick´e podm´ınky jsou vˇetˇsinou zad´any soustavou diferenci´aln´ıch rovnic popisuj´ıch zmˇenu stavov´eho vektoru v ˇcase. Zmˇena stavu dynamick´eho syst´emu se uskuteˇcn ˇuje proveden´ım tˇechto diferenci´aln´ıch rovnic a nahrazen´ım star´eho vektoru vektorem nov´ ym. Dynamick´ y syst´em m˚ uˇze b´ yt deterministick´ y nebo stochastick´ y (n´ahodn´ y). Deterministick´ y dynamick´ y syst´em lze pomˇernˇe pˇresnˇe popsat, zat´ımco u syst´emu stochastick´eho jsme odk´az´ani pouze na statistick´e vlastnosti takov´eho syst´emu (napˇr´ıklad stˇredn´ı hodnota, disperze, smˇerodatn´a odchylka, centr´aln´ı moment aj.).
Atraktor dynamick´ eho syst´ emu Atraktor3 dynamick´eho syst´emu je stav, do nˇehoˇz syst´em smˇeˇruje. Je to tedy lokace stavov´eho vektoru v nekoneˇcn´em ˇcase. Syst´em m˚ uˇze spˇet do jednoho z n´asleduj´ıc´ıch atraktor˚ u: pevn´ y bod (napˇr. u kyvadla) periodick´e body (napˇr. obˇeh Zemˇe kolem Slunce) kvaziperiodick´e body chaotick´ y atraktor (napˇr. sirka postaven´a na hlaviˇcku) podivn´ y atraktor (viz n´ıˇze)
Ze vˇsech tˇechto moˇznost´ı bude kr´atce zm´ınˇen pouze posledn´ı z v´ yˇctu, tedy podivn´ y atraktor. Podivn´ y atraktor4 je zdaleka nejzaj´ımavˇejˇs´ım pˇr´ıkladem atraktoru. Tento atraktor m˚ uˇze b´ yt velmi komplikovan´ y a chaotick´ y, pˇresto bude vˇzdy vykazovat nˇekter´e pravidelnosti a vlastnosti shodn´e s frakt´aly. Podivn´ y atraktor tedy m˚ uˇzeme povaˇzovat za frakt´al. Striktnˇe empirick´ y popis tˇechto objekt˚ u zat´ım nen´ı zn´am. Prvn´ı podivn´ y atraktor objevil Ed Lorenz v roce 1963 a je zn´am pod jeho jm´enem (v´ıce viz. kapitola 2.4). 3 4
Anglicky attractor – pˇritahovat, upoutat“ ” Anglicky strange attractor ; poprv´e zaveden roku 1970.
19
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
4.4
4.4. Nepravideln´e frakt´ aly
Nepravideln´ e frakt´ aly
Posledn´ı skupinou jsou frakt´aly nepravideln´e, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı ke sv´emu vzniku n´ahodu (resp. pravdˇepodobnost). Tato skupina nevznikla, jak by se ˇcten´aˇr mohl mylnˇe domn´ıvat, pro zaˇrazen´ı vˇsech zb´ yvaj´ıc´ıch frakt´al˚ u. Pro vznik tˇechto u ´tvar˚ u ’ se vyuˇz´ıv´a gener´atoru n´ahodn´ ych ˇc´ısel – at uˇz gaussovo ˇci jin´eho pr˚ ubˇehu. Ve vˇsech tˇrech pˇredchoz´ıch pˇr´ıpadech, s malou v´ yjimkou v pˇr´ıpadˇe stochastick´ ych IFS, vznikaly soumˇern´e a pravideln´e frakt´aly. Tento stav ovˇsem nen´ı vˇzdy ˇz´adouc´ı – napˇr´ıklad v poˇc´ıtaˇcov´e grafice, kdy je potˇreba vygenerovat strom tˇeˇzko pouˇzijeme klasick´ ych L-syst´em˚ u; strom v pˇr´ırodˇe tak´e neroste rovnomˇernˇe a jednotliv´e vˇetve jsou v r˚ uzn´ ych v´ yˇsk´ach a r˚ uznˇe dlouh´e. Pro tyto u ´ˇcely byla vyvinuta n´ahodn´a generace. N´ahodn´e frakt´aly mohou vznikat n´asleduj´ıc´ımi zp˚ usoby: 1. pomoc´ı simulace Brownova pohybu (jak v ploˇse, tak v prostoru) 2. metodou pˇresouv´an´ı stˇredn´ıho bodu5 3. spektr´aln´ı synt´ezou (vych´az´ı z Fourierovy ˇrady)6
5
Kr´ atk´ a uk´ azka pro Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık: Nakresleme na pap´ır 3 body, vrcholy troj´ uheln´ıka. D´ ale zvolme jeden bod libovolnˇe na pap´ıˇre. Dalˇs´ı zakresleme v polovinˇe u ´seˇcky spojuj´ıc´ı n´ aˇs bod a libovoln´ y vrchol, kter´ y si zvol´ıme. Budeme-li tento postup opakovat dostateˇcnˇe dlouho, objev´ı se n´ am frakt´ al. 6 Podle [W2].
20
Kapitola 5 Teorie generace IFS IFS algoritmy pracuj´ı s afinn´ımi transformacemi a zjednoduˇsenˇe ˇreˇceno nedˇelaj´ı nic jin´eho, neˇz ˇze v postupn´ ych iterac´ıch nad zvolen´ ym objektem a objekty postupnˇe vznikaj´ıc´ımi prov´adˇej´ı tyto transformace. Afinn´ı transformace lze reprezentovat r˚ uznˇe, ale ide´aln´ım zp˚ usobem se jev´ı z´apis a pr´ace s nimi v maticov´e podobˇe. To n´am tak´e pom´ah´a, pokud chceme gener´ator navrhnout v programu MatLab, kter´ y pracuje takt´eˇz s maticemi. V t´eto kapitole bude zm´ınˇena nejnutnˇejˇs´ı teorie generace IFS. Tato teorie mus´ı b´ yt, a tak´e je, pˇr´ımo implementov´ana do budouc´ıho gener´atoru. T´ım zde de-facto zaˇc´ın´a popis programu. Syst´em iterovan´ ych funkc´ı pracuje s mnoˇzinou bod˚ u, jakoˇzto objektem, a s transformacemi, kter´e vzniknou sloˇzen´ım (nˇekolika) tzv. afinn´ıch transformac´ı.1 Pomoc´ı tˇechto transformac´ı uˇzivatel pokryje“ z´akladn´ı objekt. V kaˇzd´em kroku bˇehu programu se naˇctou objekty ” vypoˇc´ıtan´e v minul´e iteraci a nad tˇemito objekty se realizuje aplikace jednotliv´ ych transformac´ı. Novˇe vznikl´e objekty se zap´ıˇs´ı na konec fronty a z´aroveˇ n se dokresl´ı do existuj´ıc´ı kol´aˇze. V dalˇs´ım kroku jsou jako z´akladn´ı objekty k v´ ypoˇct˚ um pouˇzity tyto. Sloˇzitost v´ ypoˇctu rychle nar˚ ust´a – operace se prov´adˇej´ı nad kaˇzd´ ym polygonem v ploˇse a spolu se vzr˚ ustaj´ıc´ım poˇctem zadan´ ych bod˚ u, transformac´ı nebo iterac´ı je ˇcas potˇrebn´ y pro ˇreˇsen´ı exponenci´alnˇe prodluˇzov´an. 1
Mezi afinn´ı transformace se poˇc´ıtaj´ı vˇsechny z´akladn´ı line´arn´ı transformace – zmenˇsen´ı, zvˇetˇsen´ı, rotace, zkosen´ı, posunut´ı, stˇrih. V´ıce viz 5.4
21
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.1
5.1. Z´ akladn´ı pojmy
Z´ akladn´ı pojmy
Line´ arn´ı algebra Generace IFS pˇripom´ın´a cviˇcen´ı z line´arn´ı algebry. Pro dalˇs´ı se pˇredpokl´ad´a zaveden´ı skal´ar˚ u a vektor˚ u (tj. mnoˇziny libovoln´ ych prvk˚ u) a podm´ınek pro vznik 2 line´arn´ıho prostoru. Maticov´ y poˇ cet Matice je uspoˇr´adan´e sch´ema re´aln´ ych ˇc´ısel v obecn´e formˇe m Ö n. M i n jsou pevnˇe dan´a ˇc´ısla mˇen´ıc´ı se pouze za zvl´aˇstn´ıch okolnost´ı jako je n´asoben´ı. Matice budou znaˇceny velk´ ymi p´ısmeny. Matici lze popsat bud’to jej´ı vlastnost´ı nebo ˇr´adkov´ ymi ˇci sloupcov´ ymi vektory. Metrika a metrick´ y prostor Metrick´ y prostor je teoretick´ y mezikrok, podstatn´ y pro odvozen´ı konktrakce a Banachovy vˇety. Jeho odvozen´ı je uvedeno na str´ance 90 v [3]. Z odvozen´ı je podstatn´a pouze podoba metrick´eho prostoru (X, d).
5.2
Pevn´ y bod, kontraktivn´ı zobrazen´ı
N´asleduj´ıc´ı ˇc´ast aplikuje vˇetu o Banachovˇe pevn´em bodu: Necht’ X je metrick´ y prostor s metrikou d. D´ale, necht’ f je funkce mapuj´ıc´ı mnoˇzinu A na mnoˇzinu X: f: A → U (5.1) pˇriˇcemˇz A je podmnoˇzinou mnoˇziny X. Jestliˇze d´ale pro funkci f existuje bod x0 takov´ y, ˇze plat´ı: f (x0 ) = x0
(5.2)
tj. bod x0 je funkc´ı f mapov´an s´am na sebe, pak se bod x0 naz´ yv´a pevn´ y bod. Pro pˇredstavu; bod [0, 0] je funkc´ı n´asoben´ı vˇzdy mapov´an s´am a sebe, tud´ıˇz v soustavˇe re´aln´ ych ˇc´ısel a funkce n´asoben´ı se jedn´a o pevn´ y bod. 2
Nad vektory je definov´ ano: sˇc´ıt´an´ı a n´asoben´ı, kumulativnost a asociativita sˇc´ıt´an´ı, existence opaˇcn´ ych vektor˚ u, platnost distributivn´ıho z´akona apod.
22
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.3. Hutchison˚ uv oper´ ator, mnoˇzina bod˚ u, pokryt´ı
Je-li X metrick´ y prostor s metrikou d a plat´ı i v´ yˇse uveden´e, pak zobrazen´ı f : X → X je kontraktivn´ı na mnoˇzinˇe A ⊆ X, pokud existuje δ ∈ (0, 1) takov´e, ˇze pro kaˇzd´a p, q ∈ A plat´ı: d(f (p), f (q)) ≤ δd(p, q).
(5.3)
Konstanta δ se naz´ yv´a kvocient kontrakce. Pro generaci IFS frakt´al˚ u je urˇcuj´ıc´ı, aby zobrazen´ı bylo kontrakc´ı. Vznikaj´ıc´ı kopie jsou tedy menˇs´ı neˇz objekt p˚ uvodn´ı, doch´az´ı ke zmenˇsov´an´ı vzoru a tato posloupnost m´a bodov´ y atraktor. Pokud zobrazen´ı nen´ı kontrakc´ı, velmi rychle rostou rozmˇery objektu. Tento stav nen´ı ˇz´adouc´ı.
5.3
Hutchison˚ uv pokryt´ı
oper´ ator,
mnoˇ zina
bod˚ u,
Hutchison˚ uv oper´ator je definov´an vztahem (3.9). V tomto vztahu figuruj´ı veliˇciny w a X – zobrazen´ı, tedy transformace a mnoˇzina bod˚ u. Mnoˇzina bod˚ u X je mnoˇzinou, nad kterou se realizuj´ı transformace w tak, aby se naˇsel spoleˇcn´ y pr˚ unik vˇsemi realizovan´ ymi transformacemi. Tento vztah je stˇeˇzejn´ı, ale v k´odu lehce provediteln´ y, proto se o nˇem d´ale nebudeme zmiˇ novat. Pokryt´ı z´akladn´ıho objektu je ve skuteˇcnosti zad´an´ı transformaˇcn´ıch matic. Na obr´azku n´ıˇze je vidˇet postup jak vˇse prob´ıh´a. V ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe uˇzivatel nakresl´ı / zad´a pomoc´ı bod˚ u z´akladn´ı objekt a zadefinuje t´eˇz podobu objekt˚ u vznikl´ ych prvn´ı iterac´ı programu. Vytvoˇren´ı takov´eho algoritmu je ovˇsem obt´ıˇzn´e a nav´ıc ruˇcn´ı zad´av´an´ı nen´ı dostateˇcnˇe pˇresn´e. IFS tedy vyuˇz´ıv´a popisu pomoc´ı transformac´ı z´akladn´ıho objektu. V t´eto pr´aci je vyuˇzito dvou vz´ajemnˇe ekvivaletn´ıch metod, a to bud’ zad´av´an´ı pomoc´ı parametr˚ u transformaˇcn´ıch matic uveden´ ych d´ale (jejich pˇrepoˇcet zaˇr´ıd´ı MatLab), nebo pomoc´ı naˇcten´ı extern´ıho souboru v pˇreddefinovan´em form´atu (vyuˇz´ıv´a matice tvaru [a b c d e f ], kter´a je normou pro zad´av´an´ı IFS transformac´ı v cizojazyˇcn´e literatuˇre). Je na uˇzivateli, zvol´ı-li prvn´ı ˇci druhou metodu. Program nav´ıc funguje jako velmi primitivn´ı pˇrevadˇeˇc mezi obˇema druhy z´apisu, jak je zm´ınˇeno v kapitole 6.
23
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.4. Transformace
Obr´azek 5.1: Princip pokr´ yv´an´ı z´akladn´ıho objektu
5.4
Transformace
Afinn´ı transformace je definov´ana vztahem: x(w) = AW + B
Tato rovnice m˚ uˇze b´ yt d´ale rozeps´ana: x2 a11 a12 x1 b1 w: = + y2 a21 a22 y1 b2
(5.4)
(5.5)
Jednotliv´e koeficienty matice A se uplatˇ nuj´ı pˇri rotaci, zkosen´ı a zmˇenˇe mˇeˇr´ıtka, koeficienty matice B pˇri posunut´ı. Souˇradnice xn a yn n´aleˇz´ı iterovan´emu bodu. V´ ysledn´a matice je tedy typu 3Ö3 a vznik´a sloˇzen´ım matic A a B tak, jak bude uvedeno d´ale. V nˇekter´e literatuˇre se daj´ı naj´ıt i metody, kdy se matice nech´avaj´ı rozdˇelen´e, ale to pouze ve chv´ıli, kdy m´ame jiˇz fin´aln´ı transformaˇcn´ı matici, tedy pˇr´ıpadn´ y souˇcin d´ılˇc´ıch parametrizovan´ ych afinn´ıch matic (transformac´ı). Vzhledem k tomu, ˇze u ´kolem t´eto pr´ace je nal´ezt obecn´e ˇreˇsen´ı, je potˇreba se pˇridrˇzet nejobecnˇejˇs´ıho zad´avan´ı matic. Z ˇreˇcen´eho v´ yˇse vypl´ yv´a tvar matice 3Ö3 ve vztahu (5.6) vpravo. a11 a12 0 w : [x2 , y2 , 1] = [x1 , y1 , 1] a21 a22 0 (5.6) tx ty 1 Kde tx resp. ty odpov´ıd´a b1 resp. b2 v (5.5). Tato matice bude d´ale v textu oznaˇcov´ana jako Mat . Tato u ´prava, aˇckoliv zd´anlivˇe nepodstatn´a, umoˇzn ˇuje vz´ajemn´e n´asoben´ı poˇzadovan´ ych matic, kter´e se navol´ı pˇred v´ ypoˇctem u ´lohy. Tak´e se pˇrehod´ı poˇrad´ı pro n´asoben´ı matice A s vektorem. Pˇred vyjmenov´an´ım vˇsech 24
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.4. Transformace
moˇzn´ ych transformac´ı provedeme jeˇstˇe rozn´asoben´ı naznaˇcen´e na (5.6). Tato soustava tˇr´ı rovnic n´azornˇe demonstruje vnitˇrn´ı mechanismy v´ ypoˇctu bodu a umoˇzn ˇuje rychle si ovˇeˇrit v´ ypoˇcet matice Mat . x2 = x1 a11 + y1 a12 + tx y2 = x1 a21 + y1 a22 + ty 1 = 0x1 + 0y1 + 1
(5.7) (5.8) (5.9)
Vztah (5.9) nen´ı potˇreba d´ale uv´adˇet. V matici pouze udrˇzuje kompaktnost 3Ö3. Uplatnil by se pouze v perspektivn´ım zobrazen´ı nebo v neline´arn´ı transformaci (ani jedno nebude pro plan´arn´ı n´avrh potˇreba). Pˇresto se v programu matice objevuje cel´a.
Z´ akladn´ı matice transformac´ı: Posun bodu v vektor [px , py ]. Zmˇena mˇeˇr´ıtka s koeficientem Ms . Horizont´ aln´ı zmˇena mˇeˇr´ıtka s koeficientem Mx . Vertik´ aln´ı zmˇena mˇeˇr´ıtka s koeficientem My . Horizont´ aln´ı zeˇsikmen´ı s koeficientem Sx . Vertik´ aln´ı zeˇsikmen´ı s koeficientem Sy . Rotace kolem poˇc´ atku o u ´hel α. (Pr´ azdn´a matice 3 .)
Nyn´ı budou podrobnˇe pops´any jednotliv´e transformace vˇcetnˇe parametr˚ u, a to v poˇrad´ı, v jak´em se vyskytuj´ı v gener´atoru IFS. Pˇridrˇz´ıme se u ´pravy z [W2]. Vˇsechny tyto operace lze vyuˇz´ıvat samostatnˇe, nebo v libovoln´ ych kombinac´ıch.4 3
Resp. jednotkov´ a matice:
1 0 0
0 1 0
0 0 1
Aˇckoliv tato matice nijak neovlivn´ı v´ ysledek, u ´myslnˇe byla pˇrid´ana. Vyskytuje se totiˇz v naprogramovan´em gener´ atoru. 4 Pro tento pˇr´ıpad obsahuje program funkce, kter´e jednotliv´e transformace naˇctou, vyn´asob´ı a uprav´ı.
25
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.4. Transformace
Posun bodu o vektor [px , py ]: Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x2 = x1 + px y2 = y1 + py Transformaˇcn´ı matice:
(5.10)
Mtrans1
1 0 0 = 0 1 0 px py 0
(5.11)
Tato transformace posune bod v souˇradnicov´em syst´emu x − y o zvolen´ yu ´sek. A to nez´avisle na dalˇs´ıch transformac´ıch. Je tˇreba poˇc´ıtat s t´ım, ˇze pokud napˇr. dalˇs´ı zvolenou transformaˇcn´ı matic´ı pro tuto transformaci bude zmˇena mˇeˇr´ıtka, je potˇreba velikost posunu vyn´asobit obr´acenou hodnotou mˇeˇr´ıtka. Kontrakce totiˇz prob´ıh´a vˇcetnˇe prvn´ı iterace. Zmˇ ena mˇ eˇ r´ıtka s koeficientem Ms : Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x 2 = Ms x 1 y2 = Ms y 1 Transformaˇcn´ı matice:
Mtrans2
Ms 0 0 = 0 Ms 0 0 0 1
(5.12)
(5.13)
Tato transformace vyn´asob´ı koeficientem Ms souˇradnice vˇsech bod˚ u. Obecnˇe !
plat´ı – m´a-li se jednat o IFS – ˇze Ms < 1. Jedn´a se tedy o kontrakci5 . Jako podm´ınka existence IFS frakt´alu totiˇz plat´ı n´asleduj´ıc´ı vztah: lim Mtrans2 w[xiter−1 , yiter−1 , 1] −→ 0
iter→∞
T´ım je zajiˇstˇen bodov´ y atraktor IFS syst´emu.
5
Tj. zmenˇsov´ an´ı rozmˇer˚ u cel´eho objektu.
26
(5.14)
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.4. Transformace
Horizont´ aln´ı zmˇ ena mˇ eˇ r´ıtka s koeficientem Mx : Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x 2 = Mx x 1 y2 = y1 Transformaˇcn´ı matice:
(5.15)
Mtrans3
Mx 0 0 = 0 1 0 0 0 0
(5.16)
Obdoba 2. transformace, nicm´enˇe tato mˇen´ı pouze mˇeˇr´ıtko x-ov´e souˇradnice. Opˇet by mˇelo Mx < 1. Vertik´ aln´ı zmˇ ena mˇ eˇ r´ıtka s koeficientem My : Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x2 = x1 y 2 = My y1 Transformaˇcn´ı matice:
Mtrans4
1 0 0 = 0 My 0 0 0 0
(5.17)
(5.18)
Jako (4.13), pouze pro y-ovou souˇradnici. Horizont´ aln´ı zeˇ sikmen´ı s koeficientem Sx : Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x 2 = x 1 + Sx y 1 y2 = y1 Transformaˇcn´ı matice:
Mtrans5
1 0 0 = Sx 1 0 0 0 0
(5.19)
27
(5.20)
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.5. Zkr´ acen´ a matice transformace
Vertik´ aln´ı zeˇ sikmen´ı s koeficientem Sy : Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x2 = x1 y 2 = y 1 + Sy x 1 Transformaˇcn´ı matice:
(5.21)
Mtrans6
1 Sy 0 = 0 1 0 0 0 0
(5.22)
Rotace okolo poˇ c´ atku o u ´ hel α: Z´apis pomoc´ı souˇradnic bod˚ u: x2 = x1 cos(α) − y1 sin(α) y2 = x1 sin(α) + y1 cos(α)
(5.23)
Transformaˇcn´ı matice:
Mtrans7
cos(α) sin(α) 0 = − sin(α) cos(α) 0 0 0 1
(5.24)
Nutno z´ad´avat v radi´anech.
Toto byly vˇsechny z´akladn´ı (line´arn´ı) transformaˇcn´ı matice, jejichˇz kombinac´ı (souˇcinem) vznikne v´ ysledn´a matice. Ta se uloˇz´ı jako jedna z transformac´ı 6 (tr1 , tr2 . . . trn ) .
5.5
Zkr´ acen´ a matice transformace
Velice ˇcasto lze natrefit v souvislosti se zadav´an´ım transformac´ı na jin´ y druh z´apisu. Napˇr´ıklad [A1],[A10],[A11] a [3] preferuj´ı matici form´atu [a b c d e f ]. V tomto pˇr´ıpadˇe jde skuteˇcnˇe pouze o odliˇsn´ y zp˚ usob vyj´adˇren´ı jednotliv´ ych transformac´ı. Z prvn´ı na druhou jsou potom tyto matice pˇrevediteln´e. 6
V cizojazyˇcn´e literatuˇre se transformace zpravidla oznaˇcuj´ı (w1 , w2 . . . wn ) [A1] [A2].
28
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
5.5. Zkr´ acen´ a matice transformace
Jednotliv´e parametry definuje n´asleduj´ıc´ı rovnice, kter´a je pouze pˇrepisem vztahu (5.5): x1 a b x1 e w = + (5.25) x2 c d x2 f kde koeficienty a a d odpov´ıdaj´ı zmˇenˇe mˇeˇr´ıtka ve smˇeru x resp. y, koeficienty e a f representuj´ı posun ve smˇeru x resp. y a koneˇcnˇe b a c odpov´ıdaj´ı rotaci. Tento zp˚ usob je vyuˇz´ıv´an programem v pˇr´ıpadˇe zad´av´an´ı transformac´ı souborem .txt, jak je uvedeno v n´asleduj´ıc´ı kapitole. V´ yhodou je jednoduˇsˇs´ı formulace, probl´em nˇekdy m˚ uˇze b´ yt fakt, ˇze tato matice neodpov´ıd´a afinn´ı transformaci a v principu m˚ uˇze ud´avat libovolnˇe sloˇzitou transformaci (zpˇetnˇe je obt´ıˇznˇe rozloˇziteln´a). Pro potˇreby generace IFS to ale nen´ı podstatn´e.
29
Kapitola 6 Gener´ ator IFS v MATLABu Na z´akladˇe teorie uveden´e v kapitol´ach 3 a 5 byl naprogramov´an gener´ator, kter´ y bude nyn´ı pops´an. Skl´ad´a se z 33 funkc´ı, kter´e jsou vyjmenov´any v Dodatku A kapitoly 12. Protoˇze k´od i bez GUI obsahuje pˇres tis´ıc ˇr´adk˚ u, nelze ho zde detailnˇe popisovat – pˇr´ıpadn´ y zajemce si m˚ uˇze cel´ y program postupnˇe prohl´ednout na pˇriloˇzen´em CD; nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı funkce jsou podrobnˇe komentovan´e. Z´asadn´ım rozhodnut´ım byla volba promˇenn´ ych, protoˇze tyto se vyskytuj´ı i v PDE ˇc´asti a mus´ı b´ yt tedy kompaktibiln´ı. Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı promˇenn´e jsou: POINTS ARRAY Glob´aln´ı promˇenn´a, rozmˇer n × 3, kde n urˇcuje aktu´aln´ı poˇcet poˇc´ateˇcn´ıch bod˚ u (vrchol˚ u). D˚ uleˇzit´e jsou pouze sloupce ˇc.1 a 2, posledn´ı sloupec je implicitnˇe doplnˇen na hodnotu 1.1 Tato matice je tedy promˇenliv´e d´elky a representuje poˇc´ateˇcn´ı objekt. Lze do n´ı body pˇrid´avat, nebo vˇzdy od posledn´ıho zadan´eho odeb´ırat, a to i mezi bˇehy programu. Tato promˇenn´a se tak´e automaticky napln´ı body, uchovan´ ymi v 1. nebo 2. slotu, pokud je jeden z nich aktivov´an. Body zadan´e do t´e doby jsou smaz´any. Podobn´ y je postup, je-li naˇcten soubor bod˚ u. TRANSFORM ARRAY Kaˇzd´a submatice m × n z matice m × n × t odpov´ıd´a jedn´e zat´ım nevypoˇc´ıtan´e transformaci sloˇzen´e z jednotliv´ ych afinn´ıch transformac´ı (kde kaˇzd´a ˇr´adka m odpov´ıd´a jedn´e). Hodnota t koresponduje s celkov´ ym poˇctem transformac´ı. 1
Snaha dodrˇzet konvenci neust´ale doplˇ novat matici do prostorov´e podoby. Pozdˇeji je tˇret´ı sloupec opˇet odˇr´ıznut.
30
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.1. GUI
Tak jako u matice POINTS ARRAY lze transformace kdykoliv pˇrid´avat, nebo ub´ırat, zvolit naˇcten´ı z´asobn´ıku ˇci souboru. NOI Skal´arn´ı veliˇcina ud´av´a poˇcet iterac´ı. Jelikoˇz se tato hodnota mˇen´ı nejˇcastˇeji, je takt´eˇz glob´aln´ı. Volitelne funkce Matice 4 × 1 uchov´av´a informace o dodateˇcn´ ych volb´ach. Toto pole se samo napln´ı po spuˇstˇen´ı get IFS . COMPLETE CELL Cell naplnˇen´ y polygony zkonstruovan´eho frakt´alu. Kaˇzd´a buˇ nka obsahuje v´ıcerozmˇernou matici se seznamem bod˚ u pro danou iteraci.
6.1
GUI
Pro bˇeh programu je nezbytn´ y spuˇstˇen´ y MatLab. IFS gener´ator lze spustit pomoc´ı funkce fractal preamble.m, nebo zad´an´ım fractal preamble do promptu MatLabu, je-li souˇcasnˇe Workspace uvnitˇr koˇrenov´eho adres´aˇre programu IFS-PDE-CM. Po chvilce se naˇcte a na obrazovce zobraz´ı okno s hlaviˇckou Hlavn´ ı menu.Grafick´e rozhran´ı je zobrazeno na obr´azku 12.2. Jednotliv´e funkce budou probr´any d´ale.
Zad´ av´ an´ı bod˚ u K vkl´ad´an´ı jednotliv´ ych bod˚ u slouˇz´ı oblast nahoˇre vlevo. Vˇzdy je potˇreba zadat obˇe souˇradnice. S v´ yhodou lze body zad´avat i pomoc´ı matematick´ ych oper´ator˚ u, konstat, pˇr´ıpadnˇe funkc´ı, kter´e MatLab zn´a (π, cos, sin, . . .). Pro uloˇzen´ı bod˚ u do pamˇeti staˇc´ı stisknout tlaˇc´ıtko Add point . Pˇri prvn´ım akceptovan´em bodu by mˇelo tlaˇc´ıtko zezelenat. Program automaticky spoj´ı posledn´ı zadan´ y bod s prvn´ım, a tak vznikne poˇc´ateˇcn´ı uzavˇren´ y obrazec – polygon. Poˇcet bod˚ u by nemˇel pˇres´ahnout 10, ˇcas nutn´ y k vykreslen´ı frakt´alu potom roste s kaˇzdou iterac´ı velmi strmˇe. Pokud jsou body zad´any spr´avnˇe lze pˇrej´ıt k zad´av´an´ı transformac´ı. Uˇzivateli by t´eˇz mˇely pomoci pointery um´ıstˇen´e pod horn´ım okrajem okna.
31
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.1. GUI
Zad´ av´ an´ı transformac´ı Nejprve je potˇreba rozhodnout, kter´e z afinn´ıch transformac´ı budou pˇrid´any do konkr´etn´ı transformace. Budou to ty, u kter´ ych se aktivuje knofl´ık Pouˇz´ıt? . Zcela na prav´e stranˇe je legenda, kter´a kaˇzdou afinn´ı transformaci popisuje; jsou seˇrazeny v souladu s odstavcem 5.4. Po stisku Transform probˇehne pro kaˇzdou transformaci naˇcten´ı potˇrebn´ ych afinn´ıch matic ze zdroje a jejich vz´ajemn´e pron´asoben´ı. Zelen´a barva indikuje spr´avn´e naˇcten´ı, ˇcerven´a znaˇc´ı opak. Pokud uˇzivatel vybere nˇekterou z transformac´ı, ale nezad´a poˇzadovan´ y parametr nastane jedna z eventualit: Pokud nechal implicitnˇe zadanou hodnotu (tj. 0), program to akceptuje a n´asob´ı ostatn´ı matice s touto. V pˇr´ıpadˇe mˇeˇr´ıtka to znamen´a automaticky ˇspatn´ y v´ ysledek; v pˇr´ıpadˇe posunu nikoliv. Pokud vˇsak nebyla zad´ ana ˇz´adn´a hodnota a byla smaz´ana i nula, je na v´ ystup vyps´ana chyba a program d´al nepokraˇcuje. Spolu s t´ım se thread programu zastav´ı na m´ıstˇe, odkud jiˇz nelze pokraˇcovat.
Funkce Save / Load Seznam bod˚ u i transformac´ı m˚ uˇze b´ yt dlouh´ y nebo komplikovan´ y na vkl´ad´an´ı. Pak je vhodn´e tuto ˇcinnost prov´est pouze jednou. T´ım se uspoˇr´ı ˇcas a eliminuje moˇznost chyby pˇri zad´av´an´ı. Proto byly do programu implementov´any funkce podobn´e schr´ance z Windows. V pˇr´ıpadˇe potˇreby staˇc´ı stisknout Save1 , popˇr. Save2 . Pot´e se body uloˇz´ı do prvn´ı nebo druh´e schr´anky. Zde jsou k dispozici i po znovuspuˇstˇen´ı programu a daj´ı se ihned naˇc´ıst stiskem Load1 , popˇr. Load2 . Pˇri pr´aci s transformacemi je postup analogick´ y.
Pr´ ace se soubory Program umoˇzn ˇuje naˇc´ıtat pˇreddefinov´an´e soubory bod˚ u i transformac´ı. Je-li potˇreba cel´a datab´aze frakt´al˚ u, je tento postup v´ yhodn´ y. Dokonce lze body ˇci transformace zadan´e a otestovan´e v programu uloˇzit jako .txt soubor. Dalˇs´ı moˇznost´ı je editovat jiˇz existuj´ıc´ı soubory. Aby tyto byly akceptov´any programem, mus´ı korespondovat se vzory v tabulce 6.1 a 6.2. Oddˇelovaˇcem desetin´ ych m´ıst je pouze teˇcka, oddˇelovaˇcem hodnot mezera.
Zobrazit poˇ c´ ateˇ cn´ı body Tlaˇc´ıtko Show points na obrazovce vykresl´ı polygon z doposud naˇcten´ ych bod˚ u. Tato funkce je vhodn´a ke kontrole zad´an´ı. 32
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.1. GUI
x1 y1 x2 y2 x3 y3 .. . Tabulka 6.1: Struktura .txt souboru s body. a1 b1 c1 d1 e1 f1 a2 b2 c2 d2 e2 f2 a3 b3 c3 d3 e3 f3 .. . Tabulka 6.2: Struktura .txt souboru s transformacemi.
Zpˇ et Tlaˇc´ıtko Zpˇet lze vyuˇz´ıt pokud byly poslednˇe zadan´e koordin´aty chybn´e. Umoˇzn ˇuje totiˇz obebrat z glob´aln´ıch promˇenn´ ych posledn´ı matici. Je pouˇziteln´e i v pˇr´ıpadˇe naˇcten´ı bod˚ u ze souboru nebo schr´anky, a tak lze dos´ahnout zaj´ımav´ ych v´ ysledk˚ u. Lze vracet samostatnˇe bod po bodu, pˇr´ıpadnˇe transformace.
Stejn´ e / Variabiln´ı mˇ eˇ r´ıtko
Obr´azek 6.1: Knofl´ık
Mx = My aktivovan´ y (vlevo) a vypnut´ y (vpravo).
33
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.1. GUI
Umoˇzn ˇuje pˇrep´ınat zobrazen´ı. V drtiv´e vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u je vhodn´ y pomˇer mˇeˇr´ıtek defaultnˇe nastaven automaticky. V pˇr´ıpadˇe vypnut´ı t´eto volby m˚ uˇze nastat pˇr´ıpad, kdy nen´ı kol´aˇz zobrazena, nebo nastane chyba. Bohuˇzel pˇresn´ y d˚ uvod zat´ım nebyl lokalizov´an.
Poˇ cet iterac´ı D´ale je potˇreba zvolit poˇcet iterac´ı, tj. krok˚ u programu. Po spuˇstˇen´ı je nastavena hodnota 3, jeˇz se d´a libovolnˇe mˇenit. Je ovˇsem potˇreba db´at n´aroˇcnosti v´ ypoˇctu. Optim´aln´ı postup respektuje doporuˇcen´ı zad´avat nejprve hodnotu v rozmez´ı 1-3 iterac´ı, zobrazuje-li se frakt´al podle pˇredstav, lze postupnˇe poˇcet iterac´ı zvyˇsovat. Pro pouhou pˇredstavu o tvaru struktury jsou naprosto dostaˇcuj´ıc´ı 2 iterace.
Vˇ sechny transformace / Od transformace Tento knofl´ık je defaultnˇe aktivovan´ y. To znamen´a, ˇze program vypoˇc´ıt´a i vykresl´ı vˇsechny iterace. To je v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech nev´ yhodn´e.2 Deaktivace zajist´ı odkryt´ı nab´ıdky Od iterace: . Zde je moˇzn´e zadat, od kter´e iterace je vykreslov´an´ı poˇzadov´ano, pro zobrazen´ı samotn´e posledn´ı iterace se mus´ı shodovat hodnoty Poˇ cet iterac´ı: a Od iterace: .
Get IFS Po zadan´ı vˇsech v´ yˇse uveden´ ych parametr˚ u lze pomoc´ı tohoto tlaˇc´ıtka odstartovat vlastn´ı generaci frakt´alu. V MatLabu jsou parametry budouc´ıho frakt´alu spolu s voliteln´ ymi funkcemi znovu uvedeny. Frakt´al je vypoˇc´ıt´an a zobrazen, jsou vyps´any u ´daje o celkov´e dobˇe v´ ypoˇctu a dobˇe vykreslov´an´ı.
get PDE Tato volba nen´ı k dispozici, dokud nen´ı vypoˇc´ıt´an IFS frakt´al. Ten je vyuˇzit jako v´ ychoz´ı struktura. Umoˇzn ˇuje spustit PDE u ´lohu, d´ale je probr´ana v 9. kapitole. Z IFS je do PDE naˇctena struktura frakt´alu, d´ale vrcholy bod˚ u, transformace a poˇcet iterac´ı. 2
U Sierpinsk´eho troj´ uheln´ıka doch´az´ı k pˇrekreslov´an´ı hran vlivem zaokrouhlov´an´ı. Pokud se vykresl´ı pouze posledn´ı iterace je objekt hladk´ y a bez pˇreskok˚ u. Nav´ıc pro dalˇs´ı vyuˇzit´ı je vhodn´a vychoz´ı struktura s m´enˇe polygony umoˇzn ˇuj´ıc´ı rychlejˇs´ı v´ ypoˇcet. U vˇetˇsiny frakt´al˚ u je v pˇr´ıpadˇe simulace nezbytn´e tento knofl´ık deaktivovat, tedy potvrdit vykreslen´ı pouze posledn´ı iterace.
34
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.2. Export
GenTool fc. Podobn´a funkce jako get PDE, d´ale probr´ana v 9. kapitole.
Znovu Restartuje program, jenˇz je uveden do stavu bezprostˇrednˇe po spuˇstˇen´ı. Sloty s body a transformacemi nejsou regenerov´any.
Konec Pokus´ı se ukonˇcit hlavn´ı, ale i vˇsechna ostatn´ı okna a grafy. Uvnitˇr funkce je implementov´ana klausule try-catch snaˇz´ıc´ı se zachytit thread.
6.2
Export
Jednou z posledn´ıch voleb je export v´ ysledku. Program nab´ız´ı dva moˇzn´e form´aty v´ ysledn´eho souboru. Prvn´ı m´a pˇr´ıponou .txt, druh´ y pˇr´ıponou .3dt. Oba soubory ´pravu ukl´adan´ ych lze nal´ezt v adres´aˇri program output IFS gener´atoru. Za u soubor˚ u je zodpovˇedn´a funkce registry.m resp. registry3dt.m. Export lze bez probl´em˚ u modifikovat dle potˇreby. Ide´aln´ım zp˚ usobem je tvorba nov´e tˇr´ıdy, zakomponov´an´ı dalˇs´ıho radio buttonu do tˇr´ıdy fractal main window.m a drobn´a u ´prava zkop´ırovan´e funkce podle vlastn´ıho pˇr´an´ı.
POLY Σ α1 α2 0 β1 β2 0 γ1 γ2 0 POLY Σ .. . Tabulka 6.3: Struktura souboru data.3dt. Legenda k tab. 6.3: Σ oznaˇcuje poˇcet bod˚ u (v polygonu), α1,2 souˇradnice bodu x, β1,2 bodu y a γ1,2 bodu z v polygonu. Pouˇziteln´ y pro export napˇr. do Excelu. Legenda k tab. 6.4: X oznaˇcuje poˇr´adov´e ˇc´ıslo polygonu, α1,2 souˇradnice 35
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.3. Pˇr´ıklady generace
bodu x, β1,2 bodu y a γ1,2 souˇradnice z v polygonu X . Tento soubor lze naˇc´ıst do IE3D k n´asledn´e simulaci. PolyX : α1 α2 0 β1 β2 0 γ1 γ2 0 Poly(X + 1) : .. . Tabulka 6.4: Struktura souboru data.txt.
6.3
Pˇ r´ıklady generace
Nyn´ı budou uvedeny nˇekter´e vytvoˇren´e IFS kol´aˇze. Ke vˇsem objekt˚ um je uloˇzen soubor s polygony a obr´azek.
Sierpinsk´ eho troj´ uheln´ık Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık je jedn´ım z nejzn´amˇejˇs´ıch IFS frakt´al˚ u. K jeho generaci je zapotˇreb´ı 3 bod˚ u – vrchol˚ u troj´ uheln´ıka a 3 transformac´ı. Jednotliv´e transformace w1,2,3 obsahuj´ı afinn´ı transformace zmˇena mˇeˇr´ıtka“ a posun bodu“. ” ” Body, pomoc´ı jichˇz byl frakt´al generov´an: bod ˇc.1: x = 0 ; y = 0 bod ˇc.2: x = 100 ; y = 0 bod ˇc.3: x = 50 ; y = 70.71 Transformace: w1 : Ms = 21 w2 : Ms = 12 ; Px = 100 w3 : Ms = 12 ; Px = 50 ; Py = 70.71 ;3 3
Px znamen´ a posun ve smˇeru x, podobnˇe Py posun ve smˇeru y. Aby posuny odpov´ıdaly spr´avn´emu posunu v nult´e iteraci, je potˇreba je vyn´asobit mˇeˇr´ıtkem Ms . Toto n´asoben´ı totiˇz prov´ ad´ı s´ am gener´ ator a pˇri zad´ av´an´ı transformac´ı je nutno na to pomatovat.
36
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.3. Pˇr´ıklady generace
Obr´azek 6.2: Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık, IFS gener´ator, pouze 3.iterace
Sierpinsk´ eho kobereˇ cek Dalˇs´ım vygenerovan´ ym frakt´alem je Sierpinsk´eho kobereˇcek (Sierpinsky carpet, obr. 6.4). Tento frakt´al se generuje pomˇernˇe dlouho uˇz pˇri n´ızk´ ych iterac´ıch, protoˇze obsahuje 4 body, na kter´e se aplikuje 8 transformac´ı. Body, pomoc´ı jichˇz byl frakt´al generov´an: bod ˇc.1: x = 0 ; y = 0 bod ˇc.2: x = 50 ; y = 0 bod ˇc.3: x = 50 ; y = 50 bod ˇc.4: x = 0 ; y = 50 Transformace: w1 : Ms = 31 ; Px = 200 ; Py = 200 w2 : Ms = 13 ; Px = 200 ; Py = 50 37
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.3. Pˇr´ıklady generace
Obr´azek 6.3: Sierpinsk´eho troj´ uheln´ık, IFS gener´ator, 6. iterace w3 w4 w5 w6 w7 w8
: : : : : :
Ms Ms Ms Ms Ms Ms
= = = = = =
1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3
; ; ; ; ; ;
Px Px Px Px Px Px
= 200 ; Py = −100 = 50 ; Py = −100 = −100 ; Py = −100 = −100 ; Py = 50 = −100 ; Py = 200 = 50 ; Py = 200
Cantorovo discontinuum Jeden z prvn´ıch objeven´ ych frakt´al˚ u v˚ ubec. D´a se mimo jin´e generovat i pomoc´ı IFS. Potˇrebn´e body: bod ˇc.1: x = 0 ; y = 0 bod ˇc.2: x = 100 ; y = 0 38
ˇ 6.4. Casov´ a n´ aroˇcnost
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 6.4: Sierpinsk´eho kobereˇcek, IFS gener´ator, 3 iterace
Transformace: w1 : Mx = 13 ; Py = 3 w2 : Mx = 13 ; Px = 200 ; Py = 3 ;4 Dalˇs´ı frakt´aln´ı struktury vhodnˇejˇs´ı k simulaci budou pˇredstaveny v kapitole 9.
6.4
ˇ Casov´ a n´ aroˇ cnost
N´ıˇze uveden´e tabulky a grafy demonstruj´ı silnou neline´arn´ı z´avislost d´elky zobrazov´an´ı na poˇctu iterac´ı. Dokonce ani pomˇer ˇcasu potˇrebn´eho na vykreslen´ı jednoho polygonu nen´ı konstatn´ı. Aˇckoliv by program vyˇsˇs´ı iterace velmi rychle vypoˇc´ıtal, 4
Zde je potˇreba zadat pouze mˇeˇr´ıtko Mx , ne mˇeˇr´ıtko Ms – zmenˇsoval by se potom i vertik´aln´ı odstup ˇcar.
39
ˇ 6.4. Casov´ a n´ aroˇcnost
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 6.5: Cantorovo discontinuum, IFS gener´ator, 6 iterac´ı zobrazen´ı v´ ysledku by trvalo pˇriliˇs dlouho. D´ale je vidˇet, ˇze doba v´ ypoˇctu je relativnˇe kr´atk´a a s rostouc´ım poˇctem prvk˚ u se pˇr´ıliˇs nezvyˇsuje. Je to d´ano i t´ım, ˇze MatLab je na tento typ u ´loh uzp˚ usoben a v´ ypoˇcet nen´ı tak sloˇzit´ y jako vykreslen´ı.
Obr´azek 6.6: Z´avislost doby v´ ypoˇctu (vlevo) a zobrazen´ı (vpravo) na stupni iterace a na poˇctu bod˚ u a transformac´ı. Tyto hodnoty byly z´ısk´any na desktopu P4 Prescott, 3.03 GHz, 1 GB RAM, Dual Channel d´ıky funkc´ım tic-toc. Zaj´ımavost´ı je, ˇze na notebooku (AMD Turion) s v´ yraznˇe pomalejˇs´ım procesorem a poloviˇcn´ı pamˇet´ı, jiˇz t´emeˇr celou zab´ıral MatLab dosahoval pˇri vyˇsˇs´ıch iterac´ıch program lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u. Vysvˇetlen´ı by mohl podat pr´avˇe procesor Prescott, kter´ y na u ´loze pracoval vˇzdy jen jedn´ım ze dvou jader procesor.
40
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
6.5. Moˇzn´ a vylepˇsen´ı
Poˇ cet iterac´ı Doba v´ ypoˇ ctu [s] Doba vykreslov´ an´ı [s] 3 b., 3 t. 8 b., 5 t. 3 b., 3 t. 8 b., 5 t. 1 iterace 0.0939 0.0940 0.531 0.641 2 iterace 0.0939 0.0940 0.751 2.563 3 iterace 0.0940 0.1560 2.180 35.420 4 iterace 0.1250 0.2500 10.703 351.953 5 iterac´ı 0.1300 0.2562 73.297 6777.469 6 iterac´ı 0.2340 0.2630 364.906 > 120000 Tabulka 6.5: R˚ ust sloˇzitosti v´ ypoˇctu. Pozn´amka: b. – body, t. – tranformace
6.5
Moˇ zn´ a vylepˇ sen´ı
Z´avˇer t´eto kapitoly bude vˇenov´an dalˇs´ımu rozvoji gener´atoru. Velk´a ˇc´ast nedostatk˚ u z p˚ uvodn´ı verze byla odstranˇena – zkvalitnil se vstup parametr˚ u a jejich spr´ava, program byl zrychlen. Takt´eˇz byly vytvoˇreny funkce, kter´e postupem ˇcasu, jak se gener´ator vyuˇz´ıval, zaˇcaly b´ yt potˇrebn´e. Spolu s nimi ovˇsem vznikla nutnost dalˇs´ıch drobn´ ych u ´prav celku.
Shrnut´ı 1. Vylepˇ sen´ı proˇciˇstˇen´ı k´ odu sjednocen´ı funkc´ı, objekty vyˇreˇsit probl´em s tlaˇc´ıtkem
Kreslit:Mx = My ? 5
pˇri ukonˇcov´ an´ı programu, nebo nahl´aˇsen´e chybˇe opˇet naj´ıt thread
2. Rozˇ s´ıˇ ren´ı moˇznost zadat u ´vodn´ı objekt v grafick´em podobˇe, program najde vrcholy s´am editace jak´ehokoliv bodu ze seznamu nab´ıdka, zda frakt´ al vykreslit, nebo pouze vypoˇc´ıtat (´ uspora ˇcasu)
5
Pˇrepis funkce Axis. Ta implicitnˇe umoˇzn ˇuje vytvoˇren´ı osov´eho kˇr´ıˇze pouze pˇri 2, 4, 6 . . . elementech.
41
Kapitola 7 Mikrop´ askov´ e patch ant´ eny Prvn´ı koncepty mikrop´askov´ ych ant´en se objevuj´ı v 50. letech. V n´asleduj´ıc´ıch desetilet´ıch, s pˇr´ıchodem nov´ ych materi´al˚ u (jako jsou n´ızkoztr´atov´a dielektrika) a tak´e nov´ ych potˇreb zejm´ena ve vojenstv´ı, se tyto ant´eny st´avaj´ı nejen uspokojivˇe realizovateln´ ymi, ale i popul´arn´ımi. Jelikoˇz je pˇresn´ y n´avrh tˇechto ant´en obt´ıˇzn´ y, doch´az´ı ke skuteˇcn´emu boomu aˇz v letech osmdes´at´ ych s n´astupem poˇc´ıtaˇcov´e techniky a s t´ım spojen´e pˇresn´e a kvalitn´ı anal´ yzy. V souˇcasn´e dobˇe se jedn´a o velice rozˇs´ıˇren´ y typ ant´en pracuj´ıc´ıch v ˇr´adu kmitoˇct˚ u od 100MHz v´ yˇse. Pˇredstavu o podobˇe patchov´e ant´eny z mikrop´asku poskytuje obr´azek 7.1. Zaˇcnˇeme popis obr´azku od jeho spodn´ı ˇc´asti. Ta je tvoˇrena zemn´ı rovinou (Ground Plane), k n´ıˇz pˇril´eh´a tenk´a vrstva dielektrick´eho materi´alu (Antenna Substrate). Na n´ı je um´ıstˇen kovov´ yu ´tvar representuj´ıc´ı vlastn´ı fl´ıˇckovou ant´enu (Patch An1 tenna ). Tato ant´ena m˚ uˇze m´ıt teoreticky libovoln´ y tvar, jako je p´asek, ploˇska, elipsa, mezikruˇz´ı atp., ovˇsem v t´eto pr´aci si budeme d´ale vˇs´ımat pouze patch˚ u s frakt´aln´ım charakterem; konkr´etnˇe to znamen´a, ˇze na povrchu dielektrika je um´ıstˇena IFS kol´aˇz. Rozmˇer tohoto segmentu b´ yv´a λ2 . Je-li vhodnˇe um´ıstˇeno nap´ajen´ı (viz ˇc´ast 7.2), vznikne na povrchu motivu stojat´a proudov´a vlna. Tato je pak zdrojem vyzaˇrovan´eho elektromagnetick´eho pole. Tvar tohoto pole se naz´ yv´a m´od.2 V pˇr´ıpadˇe mod´aln´ı anal´ yzy se tedy v podstatˇe jedn´a o porovn´an´ı sn´ımk˚ u rozloˇzen´ı proud˚ u. Abychom tyto obr´azky z´ıskali, mus´ıme vyuˇz´ıt jednu z analyzaˇcn´ıch metod uveden´ ych v 8. kapitole. Za urˇcit´ ych podm´ınek je moˇzn´e vyuˇz´ıt plan´arn´ı rezon´ator i pro veden´ı postupn´e proudov´e vlny pod´el antenn´ı struktury. Ta je takt´eˇz schopna vyzaˇrovat elektromagnetickou vlnu do prostoru. Zpravidla se ale jedn´a o tvarovˇe jin´ y typ ant´eny, neˇz v pˇr´ıpadˇe prvn´ım. V´ıce o tˇechto ant´en´ach, stejnˇe tak jako jejich vyobrazen´ı viz [12]. 1
Anglick´ y term´ın patch v pˇrekladu znamen´a z´aplata, fl´ıˇcek“. Pˇrestoˇze se v nˇekter´e ˇcesk´e ” literatuˇre tento term´ın vyskytuje, z˚ ustala vˇetˇsina autor˚ u u p˚ uvodn´ıho pojmu patch ant´ena 2 Analogie s kovov´ ymi vlnovody.
42
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.1. Princip ˇcinnosti
Obr´azek 7.1: Mikrop´askov´a patch ant´ena.
7.1
Princip ˇ cinnosti
Pro popis mikrop´askov´e ant´eny je nutno zav´est nˇekolik zjednoduˇsen´ı. Postupujme d´ale ve shodˇe s [W3]. Potˇrebn´e vztahy pro jednotliv´e ztr´aty, u ´ˇcinnost a celkovou energii odvod´ıme na z´akladˇe [13] a [14]. λ Pro malou v´ yˇsku ant´eny ( < 10 ), tedy vzd´alenost patch–zemn´ıc´ı rovina, je zˇrejm´e, ˇze energie pole je smˇerov´ana pod patch. Toto pole je skrze substr´at d´ale ˇ ast energie odpov´ıd´a ztr´at´am, kvantifikovan´ vyzaˇrov´ano do prostoru. C´ ym vztahy (7.3), (7.4) a (7.6). D´ale si pro zjednoduˇsen´ı m˚ uˇzeme ant´enu pˇredstavit jako deskov´ y vlnovod s otevˇren´ ym koncem a zkoumat velikost ˇcinitele odrazu |Γ|e−jφ . Modul m˚ uˇzeme vyj´adˇrit: 2πh (7.1) Γ = e λ0 e−jΦ , f´azi Φ potom: 4h Φ= ln λ0
eλ0 γh
−
∞ X
(
i=1
sin −1
2h nλ0
2h − nλ0
) ,
(7.2)
. . kde e = 2.718 a γ = 1.781. Vyˇc´ıslit tyto vztahy je pro komplikovanou prov´azanost geometrie a materi´alu substr´atu s modulem i f´az´ı obt´ıˇzn´e. Probl´em je moˇzn´e 43
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.1. Princip ˇcinnosti
Obr´azek 7.2: M´od proudov´eho rozloˇzen´ı frakt´aln´ı struktury. v´ yznamnˇe redukovat zjiˇstˇen´ım, ˇze impendance je na (otevˇren´em) konci vlnovodu velmi (teoreticky nekoneˇcnˇe) vysok´a. Ze vztahu mezi elektrick´ ym a magnetick´ ym E polem Z = H a pˇri Z → ∞ dost´av´ame okrajovou podm´ınku H → 0. Tato skuteˇcnost, kdy m´a magnetick´e pole na hranici patche minimum, se naz´ yv´a dokonal´a magnetick´a stˇena PMC. Analogicky lze naproti tomu zemn´ı rovinu a z´aˇriˇc ohraniˇcit dokonalou elektrickou stˇenou PEC. Celkov´e pole pod patchem je tedy superpozic´ı jednotliv´ ych TEM vln (m´od˚ u) respektuj´ıc´ıch okrajov´e podm´ınky. Tyto pˇredpoklady d´ale rozv´ıj´ı Dutinov´ y model uveden´ y v ˇc´asti 8.1, umoˇzn ˇuj´ıc´ı analyzovat patch a z´ıskat numerick´e ˇreˇsen´ı pole, tj. jednotliv´e m´ody. Vztahy popisuj´ıc´ı mikrop´ askovou ant´ enu Ztr´aty v dielektriku Pd : ω tan δ Pd = 2 Ztr´aty v kovu Pc :
ZZZ
ZZ Pc = R s
44
|Ez |2 dυ
|H|2 ds ,
(7.3)
(7.4)
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.2. Nap´ ajen´ı
kde |H| je velikost proudov´e hustoty na horn´ı a spodn´ı ˇc´asti dokonal´e magnetick´e stˇeny a odpor Rs : r πfr µ0 Rs = (7.5) δc pro δ c vodivost kovu. D´ale z integr´aln´ıho vztahu pro Poynting˚ uv vektor odvodit ztr´aty vyzaˇrov´an´ım Pr : Z 2πZ π 1 |E|2 r2 sin θ dθ dυ (7.6) Pr = 4Z0 0 0 Na z´akladˇe vztah˚ u (7.3), (7.4) a (7.6) definujeme vyzaˇrovac´ı u ´ˇcinnost: η=
Pr P r + P d + Pc
Celkov´a energie pˇri rezonanci lze sumarizovat integr´alem: ZZZ WT = |Ez |2 dυ 2
(7.7)
(7.8)
ˇ Cinitel ztr´at tan δ ef f jako pomˇer ztr´at a celkov´e energie: tan δ ef f =
Psum , ωWT
(7.9)
kde Psum = Pr + Pd + Pc Vztah mezi ˇcinitelem ztr´at a ˇcinitelem jakosti: QT =
1 tan δ ef f
(7.10)
ˇıˇrka p´asma BW: S´ P SV − 1 √ , (7.11) QT P SV BW ∈ (0, 1), pomˇer stojat´ ych vln P SV ≥ 1. [14] dod´av´a, ˇze tento vztah je validn´ı pouze pokud se ant´ena chov´a jako jednoduˇse laditeln´ y RLC obvod. BW =
7.2
Nap´ ajen´ı
Nap´ajen´ı ant´eny je provediteln´e jedn´ım ze ˇctyˇr n´asleduj´ıc´ıch zp˚ usob˚ u. Prvn´ı dva kontaktn´ı zp˚ usoby jsou hojnˇe pouˇz´ıv´any, dalˇs´ı dvˇe mladˇs´ı a sofistikovanˇejˇs´ı metody vyuˇz´ıvaj´ı elektromagnetickou vazbu. Umoˇzn ˇuj´ı napˇr. zvˇetˇsit tlouˇst’ku substr´atu ˇci nap´ajet ant´enn´ı ˇradu bez vz´ajemn´ ych interakc´ı. 45
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.2. Nap´ ajen´ı
Mikrop´ askov´ e veden´ı Jedn´a se o nejjednoduˇsˇs´ı zp˚ usob nap´ajen´ı. Nap´ajec´ı veden´ı je na stejn´em substr´atu jako vlastn´ı ant´ena. Protoˇze je nap´ajec´ı p´asek spojen s vyzaˇruj´ıc´ım elementem, pod´ıl´ı se na vyzaˇrovac´ı charakteristice vlastn´ım parazitn´ım vyzaˇrov´an´ım. Dalˇs´ım faktorem prov´azej´ıc´ım tento druh zapojen´ı jsou ztr´aty na veden´ı a s nimi souvisej´ıc´ı sn´ıˇzen´ı celkov´e u ´ˇcinnosti ant´eny, stejnˇe tak nemoˇznost pouˇz´ıt substr´aty vˇetˇs´ıch elektrick´ ych tlouˇst’ek.
Obr´azek 7.3: Nap´ajen´ı patch ant´eny: a) mikrop´askov´ ym veden´ım, b) koaxi´aln´ım veden´ım, c) pr˚ uˇrez ant´enou b) v rovinˇe stˇredn´ıho vodiˇce koaxi´aln´ıho nap´ajeˇce. Mikrop´asek nap´ajej´ıc´ı ant´enu mus´ı b´ yt rovnˇeˇz impendanˇcnˇe pˇrizp˚ usoben – impendance ant´eny se mus´ı rovnat impendanci veden´ı. Toho lze dosahnout dvˇema zp˚ usoby: 1.
λ 4
-vlnn´ ym transform´ atorem
´ Usek veden´ı s elektrickou d´elkou λ4 m´a na obou konc´ıch stejnou impendanci. Tento poznatek lze vyuˇz´ıt pro pˇrizp˚ usoben´ı nap´ajen´ı. 2. zapuˇ stˇ en´ ym p´ askem Vyuˇz´ıv´a se znalosti proudov´eho rozloˇzen´ı na vodiv´ ych ˇc´astech ant´eny, vol´ı se vhodn´e m´ısto a hloubka zapuˇstˇen´ı tak, aby byly impendance shodn´e. Ant´eny nap´ajen´e mikrop´askem jsou jednoduch´e na s´eriovou v´ yrobu a daj´ı se snadno sdruˇzovat do ˇrad. Proto se st´ale pouˇz´ıvaj´ı. 46
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.2. Nap´ ajen´ı
Koaxi´ alnˇ e Koaxi´aln´ı vodiˇc je pˇripojen zespoda k zemn´ı rovinˇe, stˇredn´ı vodiˇc proch´az´ı substr´atem a je spojen se z´aˇriˇcem. Pouˇzit´ı koaxi´aln´ı sondy vede k potlaˇcen´ı parazitn´ıho vyzaˇrov´an´ı pˇr´ıtomn´eho v prvn´ım pˇr´ıpadˇe. Impendaˇcn´ıho pˇrizp˚ usoben´ı je opˇet dosaˇzeno vhodnou volbou pozice nap´ajen´ı, tedy um´ıstˇen´ım koaxi´aln´ıho konektoru. Za velk´ y klad lze oznaˇcit frekvenˇcn´ı nez´avislost, a tedy moˇznost budit struktury na vyˇsˇs´ıch m´odech, resp. o v´ıce r˚ uzn´ ych m´odech. Takto nap´ajen´e ant´eny je bohuˇzel t´emˇeˇr nemoˇzn´e sdruˇzovat do ˇrad, uspokojiv´e ˇreˇsen´e je obt´ıˇzn´e. Dalˇs´ım negativem je nutnost pouˇz´ıt koaxi´aln´ı konektor, na kter´em mohou vznikat neˇz´adnouc´ı odrazy. Probl´emu, jak nal´ezt optim´aln´ı pozice pro nap´ajen´ı se mj. vˇenuje [W4]. Doporuˇcuje se hledat vhodn´e m´ısto pro nap´ajen´ı nejprve na pod´eln´e ose z´aˇriˇce ve vzd´alenosti zhruba 13 ve smˇeru rezonanˇcn´ıho rozmˇeru L.3 Ide´aln´ı m´ısto pro nap´ajen´ı je vˇzdy nutno naj´ıt pˇred anal´ yzou konkr´etn´ıho vzorku, v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe jsou v´ ysledky zat´ıˇzeny chybou.
Vazebn´ı ˇ stˇ erbinou Z´aˇriˇc je vybuzen pomoc´ı elektromagnetick´e vazby. Tu zprostˇredkov´av´a ˇstˇerbina v zemn´ı rovinˇe, jak je vidˇet na obr.7.4. Jednou z pˇredn´ıch v´ yhod je moˇznost vyuˇzit´ı elektricky vyˇsˇs´ıch substr´at˚ u, coˇz je mnohdy ˇz´adouc´ı4 a sn´ıˇzen´ı interakce nap´ajen´ı a z´aˇriˇc˚ u v pˇr´ıpadˇe ant´enn´ıch ˇrad (podle [10]). Velk´a variabilita pˇrizp˚ usobov´an´ı koresponduje se sloˇzitost´ı tohoto procesu.
Otevˇ ren´ ym koncem veden´ı Jedn´a se t´eˇz o nevodiv´e spojen´ı. Nap´ajec´ı otevˇren´ y konec mikrop´asku je um´ıstˇen v niˇzˇs´ı vrstˇe substr´atu, vodorovnˇe s patchem. Mezi ant´enou a otevˇren´ ym koncem nen´ı zemn´ıc´ı rovina tak jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe, proto, aˇc podobn´e, jsou vlastnosti tohoto typu nap´ajen´ı horˇs´ı. Ilustraci k tomuto typu nap´ajen´ı lze nal´ezt napˇr. v [10] a [14].
3
Kde impendance kles´ a od hodnot 100 - 250Ω na hranˇe patche aˇz po teoretickou hodnotu 0Ω ve stˇredu patche. 4 V r´ amci zlepˇsen´ı konkr´etn´ıho parametru tento krok shrnuje tab. 7.2.
47
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.3. Parametry patch ant´en
Obr´azek 7.4: Nap´ajen´ı pomoc´ı vazebn´ı ˇstˇerbiny.
7.3
Parametry patch ant´ en
N´asleduje kr´atk´ y pˇrehled parametr˚ u typick´ ych pro patchov´e ant´eny uv´adˇen´e v literatuˇre. N´ıˇze uveden´e hodnoty jsou sjednoceny podle [10]. Rozsah pracovn´ı frekvence se pohybuje od stovek MHz do stovek GHz, pˇriˇcemˇz ˇs´ıˇrka p´asma je velice u ´zk´a, typicky 2-6% v oblasti GHz. D˚ uvodem mal´e ˇs´ıˇrky p´asma je vysok´ y ˇcinitel jakosti bˇeˇzn´ ych z´aˇriˇc˚ u pohybuj´ıc´ı se v ˇr´adu nˇekolika des´ıtek. Pouˇzit´ım vhodn´eho tvaru patche, tvaru a druhu substr´atu (feritov´ y, r = 9 − 16, pˇrirozen´a anizotropie, moˇznost pˇremagnetov´an´ı) a nap´ajen´ı je moˇzn´e dos´ahnout aˇz 30 i v´ıce procent pro stˇrednˇe vysok´e kmitoˇcty. Smˇerovost m˚ uˇzeme oˇcek´avat v rozmez´ı 5 aˇz 10 dBi, pro vyˇsˇs´ı substr´aty s niˇzˇs´ı relativn´ı permitivitou i v´ıce. Vyzaˇrovac´ı u ´ˇcinnost ant´eny se pohybuje kolem 80 procent (jedn´a se vˇzdy o u ´daj pro pˇr´ıpad bezeztr´atov´e ant´eny), celkov´a u ´ˇcinnost je potom od 40-50 do maxim´alnˇe 90 procent. Pokud je relativn´ı permitivita substr´atu vˇetˇs´ı neˇz jedna (vzduchov´a a pˇenov´a dielektrika), m˚ uˇze na rozhran´ı substr´at–vzduch doch´azet ke vzniku povrchov´ ych
48
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.3. Parametry patch ant´en
vln. Ty zhorˇsuj´ı impendanˇcn´ı i vyzaˇrovac´ı vlastnosti a sniˇzuj´ı u ´ˇcinnost ant´eny, coˇz je neˇz´adouc´ı. Problematick´a je t´eˇz v´ ykonov´a zat´ıˇzitelnost, pohybuje se kolem max. 100W. Relativn´ı permitivita r substr´atu oznaˇcuje schopnost dielektrika se polarizovat. ˇ C´ıseln´a hodnota d´av´a do pomˇeru tuto schopnost u mˇeˇren´eho materi´alu a u vakua. Ani u konkr´etn´ıho materi´alu nen´ı st´al´a – je ovlivnˇena tlakem, teplotou a tak´e provozn´ı frekvenc´ı. U vˇetˇsiny l´atek s v´ yjimkou feroelektrik se pohybuje v rozmez´ı 1-10. Krom dielektrick´e konstanty je pˇri n´avrhu nutn´e zv´aˇzit i velikost ztr´atov´eho u ´hlu, homogenitu materi´alu, rozsah pracovn´ıch teplot, pruˇznost, pevnost a opracovatelnost substr´atu.5 N´asleduj´ıc´ı tabulka shrnuje pouˇz´ıvan´e materi´aly:6 Substr´ at r [-] (vzduch) (1.00059) Eccofoam PP-4 1.06 Rohacell 51 1.07 RT Duroid 5880 (Teflon) 2.1 Polypropylen 2.18 Teflon (RT) + sklo 2.55 Polystyren. pˇena 3.2 plnˇen´a titan. oxidem
Substr´ at Kˇremenn´e sklo Korund Oxid hlinit´ y Saf´ır Polo-isolaˇcn´ı GaAs Ferit
r [-] 3.75 9.8 9.9 11 13 9-16
Tabulka 7.1: Hodnoty r podle pouˇzit´eho substr´atu. Na pˇr´ıkladu IFS kol´aˇze sloˇzen´e z hexagon´aln´ıch polygon˚ u pouˇzit´e pro srovn´an´ı v kapitole 9 a 10 a analyzovan´e pomoc´ı metody moment˚ u v [A2], lze doloˇzit pozitivn´ı vliv frakt´aln´ı struktury na parametry ant´eny. Pro pˇr´ıpad druh´eho m´odu uv´ad´ı autor v pˇr´ıspˇevku n´asleduj´ıc´ı parametry: fr2 = 1.403GHz, S11 = −21.88dB, BW = 0.19GHz a koneˇcnˇe pomˇer fr2 / fr1 = 5.33. Pro zaj´ımavost je uvedena t´eˇz ˇs´ıˇrka p´asma BW tˇret´ıho m´odu: BW = 0.95GHz, pˇri rezonanˇcn´ı frekvenci fr3 = 4.263GHz. Takto pˇr´ızniv´e hodnoty byly dosaˇzeny jiˇz pˇri druh´e iteraci. Tab. 7.2 cituje doporuˇcen´e u ´pravy struktury uveden´e v [12] vedouc´ı ke zlepˇsen´ı poˇzadovan´e vlastnosti.7
5
Napˇr´ıklad jinak v´ yhodn´ y korund se obt´ıˇznˇe obr´ab´ı. Tento probl´em odpad´a u jeho monokrystalick´e formy saf´ıru s velice kvalitn´ımi parametry. Dan´ı je vˇsak velmi vysok´a cena. 6ˇ C´ asti tabulky pˇrevzaty z [12] a [W10]. 7 Tabulka urˇcen´ a prim´ arnˇe pro obd´eln´ıkov´ y patch.
49
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.3. Parametry patch ant´en
Nutn´e vlastnosti ant´eny Poˇ zadavovan´ a vlastnost V´ yˇ ska substr. r substr. Plocha patche Vysok´a vyzaˇr. u ´ˇcinnost vysok´ y n´ızk´a rozs´ahl´a N´ızk´e dielektrick´e ztr´aty n´ızk´ y n´ızk´a — N´ızk´e vodivostn´ı ztr´aty vysok´ y — — Velk´a ˇs´ıˇrka p´asma vysok´ y n´ızk´ y rozs´ahl´a N´ızk´e postrann´ı vyzaˇr. n´ızk´ y n´ızk´a — Mal´a kˇr´ıˇzov´a polarizace — n´ızk´a — Lehk´e zat´ıˇzen´ı n´ızk´ y n´ızk´a — Velk´e zat´ıˇzen´ı vysok´ y vysok´a rozs´ahl´a Tabulka 7.2: Zlepˇsen´ı parametr˚ u modifikac´ı struktury.
Pro sv´e vlastnosti jsou ant´eny pouˇz´ıv´any zejm´ena v letectv´ı, satelitn´ı technice, vojensk´e technice (rakety apod.), mobiln´ıch telefonech, WLAN, biomedic´ınˇe a v mnoha dalˇs´ıch oblastech. V z´avˇeru kapitoly jsou shrnuty vlastnosti ovlivˇ nuj´ıc´ı z´asadn´ım zp˚ usobem nasazen´ı mikrop´askov´ ych patch ant´en v konkr´etn´ı aplikaci. Obs´ahleji se nˇekter´ ym z v´ yhod vˇenuje publikace [12]. 1. V´ yhody n´ızk´ y profil (zemn´ı rovina, substr´at, motiv) n´ızk´ a hmotnost jednoduch´ a a levn´a v´ yroba (tiˇstˇen´e obvody) mechanick´ a robustnost snadn´ a integrace do ant´enn´ıch ˇrad rychl´ y n´avrh podle poˇzadavk˚ u mohou b´ yt vz´ajemnˇe integrov´any do obvod˚ u moˇznost pˇrizp˚ usobit ant´enu samotn´ ym nap´ajen´ım plochou se m˚ uˇze pˇrizp˚ usobit okol´ı
Frakt´aln´ı patch ant´eny maj´ı nav´ıc n´asleduj´ıc´ı v´ yhody: uzp˚ usoben´ı pro v´ıcep´asmovou ˇcinnost niˇzˇs´ı rezonanˇcn´ı frekvence moˇznost simulace ant´enn´ı ˇrady (lokalizace proud˚ u)
50
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
7.3. Parametry patch ant´en
m´ırn´e sn´ıˇzen´ı rozmˇer˚ u
2. Nev´ yhody mal´ a ˇs´ıˇrka p´asma (velk´ y ˇcinitel jakosti Q) omezen´ y v´ ykon obt´ıˇzn´e dosaˇzen´ı ˇcist´e polarisace v´ ykonˇejˇs´ı ant´enn´ı pole vyˇzaduj´ı sloˇzit´ y syst´em nap´ajen´ı pro ˇspiˇckov´e hodnoty je potˇreba velmi kvalitn´ı (drah´ y) substr´at nelze pouˇz´ıt unifikovan´e nap´ ajen´ı pro vˇsechny typy ant´en
3. Podle pouˇzit´ı vyzaˇrov´ an´ı pouze do jedn´e poloroviny (pˇr´ıtomnost zemn´ı roviny)
51
Kapitola 8 Anal´ yza patch ant´ en Anal´ yza umoˇzn ˇuje – v´ıce ˇci m´enˇe pˇresnˇe – odhadnout parametry navrhovan´e ant´eny. Doch´az´ı k u ´spoˇre ˇcasu i materi´alu. M˚ uˇzeme tak studovat fyzicky neexistuj´ıc´ı struktury. Vlastn´ı v´ ypoˇcet je vˇsak komplikov´an mnoha faktory. Mezi nˇe patˇr´ı napˇr´ıklad pˇr´ıtomnost v´ıcevrstv´eho dielektrika, sloˇzit´ y tvar patche, vazba mezi v´ıce z´aˇriˇci nebo komplikovan´ y zp˚ usob nap´ajen´ı. Pro potˇreby anal´ yzy mikrop´askov´ ych ant´en existuje mnoho metod vyuˇz´ıvaj´ıc´ıch r˚ uzn´e pˇr´ıstupy k simulaci elektromagnetick´eho pole. Obecnˇe plat´ı, ˇze sloˇzitˇejˇs´ı metoda d´av´a pˇresnˇejˇs´ı v´ ysledky, ovˇsem za cenu delˇs´ıho ˇcasu v´ ypoˇctu a vˇetˇs´ıch n´arok˚ u na operaˇcn´ı pamˇet’. Proto je tˇreba nal´ezt optim´aln´ı pomˇer mezi navz´ajem ambivalentn´ımi poˇzadavky pˇresnosti a rychlosti. Metody lze v prvn´ım pˇribl´ıˇzen´ı rozdˇelit na tzv. analytick´e a numerick´e. D´ıky ˇcetn´ ym zjednoduˇsen´ım jsou analytick´e metody rychl´e a jednoduch´e na implementaci. Prakticky nejsou vyuˇz´ıv´any pro komerˇcn´ı software. Dutinov´ y model a model veden´ı patˇr´ı pr´avˇe do t´eto skupiny. Oproti tomu numerick´e metody pracuj´ı bez poˇc´ateˇcn´ıch zjednoduˇsen´ı a ˇcasto nejsou omezeny tvarem ani sloˇzen´ım struktury ant´eny. Poskytuj´ı pˇresnˇejˇs´ı v´ ysledky. Pro jejich efektivn´ı vyuˇz´ıv´an´ı je nutn´ y kvalitn´ı software i hardware. Mezi nejzn´amˇejˇs´ı patˇr´ı metoda koneˇcn´ ych prvk˚ u (FEM), momentov´a metoda (MoM) a metoda koneˇcn´ ych diferenc´ı (FD). Tyto metody lze d´ale dˇelit podle dom´eny, ve kter´e se hled´a ˇreˇsen´ı na ˇcasov´e a frekvenˇcn´ı. Prvnˇe jmenovan´e umoˇzn ˇuj´ı nal´ezt ˇreˇsen´ı pro libovoln´ y ˇcasov´ y pr˚ ubˇeh. Druh´ y typ strukturu analyzuje pro soubor diskr´etn´ıch frekvenc´ı. Nutn´ ym pr˚ ubˇehem je tedy harmonick´ y ust´alen´ y stav. Mezi obˇema dom´enami lze pˇrech´azet pomoc´ı (diskr´etn´ı) Fourierovy transformace. Nejv´ıce pozornosti bude vˇenov´ano dutinov´emu modelu, ostatn´ı metody budou zm´ınˇeny pouze okrajovˇe.
52
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
8.1
8.1. Dutinov´y (Cavity) model
Dutinov´ y (Cavity) model
Zrekapitulujme z´avˇery 7. kapitoly stˇeˇzejn´ı pro dutinov´ y model. Ten popisuje mikrop´askovou patch ant´enu jako dutinu obklopenou na okraji dokonalou magnetickou (PCM) a ze spodu a ze shora elektrickou (PEC) okrajovou podm´ınkou, v souladu s obr.8.1.
Obr´azek 8.1: Okrajov´e podm´ınky patch ant´eny. Matematicky lze tyto podm´ınky vyj´adˇrit n´asledovnˇe: E × z = 0, H.z = 0; pro z = 0, z = h
(8.1)
H × n = 0, E.n = 0; na hranici ant´eny.
(8.2)
Vztah pro dokonalou magnetickou stˇenu (PMC) ∂E∂nz,n = 0 je zn´am jako Neumannova okrajov´a podm´ınka. Zanedbateln´a v´ yˇska ant´eny umoˇzn ˇuje uvnitˇr dutiny zanedbat rozmˇer z, tedy: Ex = 0, Ey = 0, Hz = 0 .
(8.3)
T´ım zb´ yvaj´ı nenulov´e sloˇzky Ez , Hx a Hy . T´ımto krokem je probl´em omezen na dva rozmˇery, resp. m˚ uˇzeme oˇcek´avat ploˇsn´e proudov´e rozloˇzen´ı, ˇcili TM m´ody a tak´e vertik´aln´ı elektrick´e pole. Na tomto z´akladˇe lze nam´ısto p˚ uvodn´ı sloˇzit´e rovnice (7.1) odvodit z Maxwellov´ ych rovnic Helmholzovu vlnovou rovnici (8.4) pro sloˇzku Ez (Maxwellovy rovnice umoˇzn ˇuj´ı dodateˇcnˇe vypoˇc´ıtat i Hx a Hy ). (∇t + kn2 ) Ez,n = 0 , (8.4) ∂2 ∂2 kde diferenci´aln´ı oper´ator ∇t = ∂x2 + ∂y2 , kn2 jsou vlastn´ı ˇc´ısla odpov´ıdaj´ıc´ı jednotliv´ ym rezonanˇcn´ım frekvenc´ım frn , (n ∈ {1, 2, 3 . . . ∞}) a Ez,n jsou vlastn´ı funkce mapuj´ıc´ı rozloˇzen´ı Ez v dutinˇe. Nula na prav´e stranˇe rovnice indikuje stav
53
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
8.1. Dutinov´y (Cavity) model
bez buzen´ı. Protoˇze tato pr´ace studuje strukturu pr´avˇe v tomto stavu, pˇr´ıpadem s vnucenou proudovou hustotou se zab´ yvat nebudeme.1 ˇ sen´ı Helmholzovy rovnice v uzavˇren´em tvaru je zn´am´e pouze pro nˇekolik Reˇ element´arn´ıch tvar˚ u, sloˇzitˇejˇs´ı patche je nutno ˇreˇsit numericky. Pro tuto pr´aci byl zvolen PDE toolbox v MatLabu. Rozloˇzen´ı pole ukazuje grafick´ y v´ ystup toolboxu. Rezonanˇcn´ı frekvence vyˇc´ısl´ıme u ´pravou vztah˚ u (8.5) a (8.6): Definujme rovnost koeficientu λn vypoˇcten´eho MatLabem a vlastn´ıho ˇc´ısla kn : λn = kn2 ,
(8.5)
kn2 = k 2 ,
(8.6)
a obecnou podm´ınku rezonance:
p kde k = −jωµ(δ + jω). D´ale poloˇzme µr = 1, r = 1 a δ = 0. Rovnice pˇrejde do tvaru: λ = ω 2 µ0 0 , nyn´ı aplikujme vztahy c0 =
√1 0 µ0
(8.7)
a ω = 2πfr : λ=
4π 2 fr2 c20
a koneˇcnˇe vyj´adˇreme fr :
(8.8)
√ c 0 λn frn = . (8.9) 2π . Index n odpov´ıd´a n-t´emu m´odu struktury, c0 = 3.108 ms-1 je rychlost svˇetla ve vakuu. V´ yˇse popsan´ y zp˚ usob n´am tedy umoˇzn ˇuje urˇcit rezonanˇcn´ı frekvenci struktury a tvar proudov´eho rozloˇzen´ı jednotliv´ ych m´od˚ u. Pro sv´e omezuj´ıc´ı pˇredpoklady jsou v´ ysledky z´ıskan´e s pomoc´ı dutinov´eho modelu ve srovn´an´ı s komlexnˇejˇs´ımi postupy zat´ıˇzeny chybou. Handicapem DM je i striktn´ı poˇzadavek na typ z´aˇriˇc˚ u. Motiv obsahuj´ıc´ı v´ıce navz´ajem vodivˇe nespojen´ ych segment˚ u nelze z d˚ uvodu zanedb´av´an´ı vz´ajemn´ ych vazeb analyzovat. Sloˇzit´e je tak´e vyˇc´ıslen´ı ztr´at. Klady t´eto metody spoˇc´ıvaj´ı v n´azornosti, jednoduchosti a relativn´ı rychlosti. 1
V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe je nutno aplikovat napˇr´ıklad sloˇzitou tzv. mod´aln´ı expanzi.
54
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
8.2
8.2. Veden´ı
Veden´ı
Patch je nahrazen dvˇema vyzaˇruj´ıc´ımi ˇstˇerbinami (podobnost rozloˇzen´ı pole v ´ pravo´ uhl´e ˇstˇerbinˇe a na okraji patche). Usek mezi nap´ajen´ım a tˇemito ˇstˇerbinami je simulov´an odpov´ıdaj´ıc´ımi ˇc´astmi pˇrenosov´eho veden´ı. P˚ uvodn´ı model disponoval velmi omezen´ ymi schopnostmi. Zdokonalen´a varianta zahrnuje vztahy pro komplexn´ı popis ant´eny, vˇcetnˇe interakc´ı mezi z´aˇriˇci. Nerespektuje vybuzen´ı a vliv povrchov´ ych vln.
8.3
MoM
ˇ s´ı Maxwellovy rovnice v integr´aln´ım tvaru. Diskretizujeme pouze vodiv´e Reˇ ploˇsky (resp. povrch tˇeles). Velice vhodn´a metoda pro ˇreˇsen´ı plan´arn´ıch struktur (mikrop´ask˚ u). Z´avˇer v´ ypoˇctu spoˇc´ıv´a ve zjednoduˇsen´ı a vyˇc´ıslen´ı rozs´ahl´e matice (rozloˇz´ıme-li strukturu na N d´ılk˚ u, obsahuje matice N × N d´ılk˚ u). K eliminaci velk´eho poˇctu line´arn´ıch rovnic se uˇz´ıv´a klasick´e Gaussovy eliminace, mnohdy i dalˇs´ıch, sofistikovanˇejˇs´ıch postup˚ u. Velikost N pˇr´ımo ovlivˇ nuje pˇresnost v´ ypoˇctu. Oproti dutinov´emu modelu poskytuje MoM v´ıce informac´ı o zkouman´e struktuˇre. Nev´ yhodou je striktn´ı poˇzadavek na um´ıstˇen´ı dielektrika a jeho homogenitu. Tento model je vyuˇz´ıv´an programem IE3D. Implementac´ı MoM do MatLabu se zab´ yv´a mj. diplomov´a pr´ace [W11], kde jsou uvedeny dalˇs´ı podrobnosti vˇc. matematick´eho popisu probl´emu.
8.4
FEM
Metoda koneˇcn´ ych prvk˚ u (FEM – Finite Element Method ) ˇreˇs´ı obecn´e parci´aln´ı diferenci´aln´ı rovnice. Jiˇz z toho je tedy patrn´e, ˇze jde o model umoˇzn ˇuj´ıc´ı analyzovat r˚ uznˇe sloˇzit´e a ˇclenit´e struktury. Nejsou zde kladeny tak pˇr´ısn´e poˇzadavky na tvar patche jako u dutinov´eho modelu. Tento model je vyuˇz´ıv´an nadstavbou MatLabu FEMLabem. Tato metoda v budoucnu nahrad´ı n´ami vyuˇz´ıvan´ y dutinov´ y model (PDE toolbox bude nahrazen FEMLabem).
8.5
FD
Maxwellovy rovnice v diferenci´aln´ım tvaru jsou diskretizovan´e v ˇcase a prostoru. Lze simulovat i pˇrechodov´e dˇeje. Nemeshuje pouze vodivou ˇc´ast jako dutinov´ y model, n´ ybrˇz celou oblast obklopuj´ıc´ı strukturu, a tak´e definuje tzv. absorpˇcn´ı hraniˇcn´ı podm´ınky. Nutn´a je velmi jemn´a diskretizaˇcn´ı s´ıt’. Jedn´a se o nejobecnˇejˇs´ı 55
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
8.5. FD
metodu bez omezuj´ıc´ıch poˇzadavk˚ u na geometrii nebo parametry zad´avan´e ant´eny. Obt´ıˇzn´a metoda na pˇr´ımou implementaci. Z´astupcem program˚ u vyuˇz´ıvaj´ıc´ıch tuto technologii je napˇr. hojnˇe pouˇz´ıvan´e CST Microwave Studio. N´ıˇze uveden´e frakt´aly se vztahuj´ı k n´asleduj´ıc´ı kapitole. Jsou zobrazeny ve stadiu po z´apisu do PDE toolboxu.
Obr´azek 8.2: Frakt´al ˇc. 1, 1-2 iterace.
Obr´azek 8.3: Frakt´al ˇc. 2, 1-2 iterace.
Obr´azek 8.4: Frakt´al ˇc. 3, 1-2 iterace.
56
Kapitola 9 PDE analyz´ ator m´ od˚ u v MatLabu 9.1
Dutinov´ y model v MatLabu
Nutnost pˇr´ım´eho propojen´ı IFS a PDE tak, aby mohl pro svou ˇcinnost jeden segment vyuˇz´ıvat v´ ysledk˚ u druh´eho, byla od poˇc´atku pr´ace st´ale zˇretelnˇejˇs´ı. Tato potˇreba byla vyˇreˇsena pomoc´ı 13 funkc´ı dohromady odpov´ıdaj´ıc´ıch dutinov´emu modelu probran´emu v 8.kapitole; tˇri z tˇechto funkc´ı jsou pozmˇenˇen´e m-fily p˚ uvodn´ıho PDE toolboxu z MatLabu. Pro pˇr´ıpadn´e osvˇetlen´ı ˇcinnosti jednotliv´ ych funkc´ı byl zaˇrazen Dodatek A kapitoly 13. N´asleduj´ıc´ı pojedn´an´ı o funkci modelu respektuje n´avaznost jednotliv´ ych operac´ı od spuˇstˇen´ı PDE po z´ısk´an´ı v´ ysledku. Otevˇren´ı nov´eho okna na obrazovce je pr˚ uvodn´ı jev bezprobl´emov´eho naˇcten´ı potˇrebn´ ych parametr˚ u. Tyto parametry jsou: seznam polygon˚ u (jejich vrchol˚ u) a p˚ uvodnˇe zadan´e u ´daje pro generaci IFS (v pˇr´ıpadˇe potˇreby slouˇz´ı k rekonstrukci p˚ uvodn´ıho frakt´alu, obsahuj´ı matici parametr˚ u). Nesnane-li se tak a nov´e okno se neobjev´ı, je nutn´e zkontrolovat prompt, kde se zobraz´ı pˇr´ıpadn´e upozornˇen´ı s chybou. V pˇr´ıpadˇe stisku tlaˇc´ıtka get PDE se rozhran´ı podob´a obr. 13.4, v pˇr´ıpadˇe stisku GenTool fc. je totoˇzn´e s obr. 13.3. Nejprve je velikost cel´e struktury modifikov´ana (zobrazen´ı ant´eny v re´aln´ ych hodnot´ach des´ıtek milimetr˚ u je n´azorn´e a praktick´e). Rozmˇery z´aˇriˇce se v kaˇzd´em kroku zmenˇsuj´ı na polovinu. A to tak dlouho, dokud vˇetˇs´ı z d´elek neklesne pod 70 mm.1 Nyn´ı je nezbytn´e obdrˇzen´e polygony zakreslit do PDE toolboxu a sjednotit tak, aby tvoˇrily ucelenou plochu.2 Program pˇridˇel´ı kaˇzd´emu segmentu unik´atn´ı label, 1
Parametr moˇzno zmˇenit na ˇra´dce ˇc.11 funkce modify cell.m. M˚ uˇze b´ yt libovolnˇe ˇclenit´ a a obsahovat ˇstˇerbiny, ale mezi vˇsemi polygony mus´ı existovat vodiv´e spojen´ı. 2
57
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
9.1. Dutinov´y model v MatLabu
zobrazuj´ıc´ı se pˇri naˇc´ıt´an´ı ve stavov´e ˇr´adce toolboxu. D´ıky nˇemu jsou spr´avnˇe zakresleny a sjednoceny vˇsechny polygony. Operace zakreslen´ı v u ´hrnu odpov´ıd´a pˇres 90 procent˚ um ˇcasu potˇrebn´eho na cel´ y v´ ypoˇcet. A to z d˚ uvodu, ˇze kaˇzd´ y krok z´apisu updatuje celkou strukturu. Z´apis se tedy s pˇrib´ yvaj´ıc´ım poˇctem polygon˚ u rapidnˇe zpomaluje. V z´avislosti na rychlosti poˇc´ıtaˇce se u ´nosn´a mez pohybuje v rozmez´ı 25 aˇz 50 polygon˚ u. Pro zv´ yˇsen´ı komfortu byla zakomponov´ana funkce nab´ızej´ıc´ı v pˇr´ıpadˇe vysok´eho poˇctu polygon˚ u odebr´an´ı cel´e posledn´ı iterace3 a tak´e stavov´ y panel vyskytuj´ıc´ı se v IFS ˇc´asti. Sjednocen´ı (odstranˇen´ı nepotˇrebn´ ych hranic) prov´ad´ı PDE automaticky. Dalˇs´ı krok pˇredstavuje pˇriˇrazen´ı Neumannovy podm´ınky hranici mikrop´asku. Tu lze nastavit jednotn´ ym pˇr´ıkazem pro vˇsechny ˇc´asti hranice. Pˇredevˇs´ım u ˇstˇerbin uvnitˇr patche vˇsak tento postup konˇc´ı chybou. Strukturu nelze d´ale upravovat a program nepokraˇcuje. Pro lepˇs´ı manipulaci s ˇclenit´ ymi u ´tvary byl na tomto m´ıstˇe k´od rozˇs´ıˇren o try-catch formuli vloˇzenou do for cyklu. Nyn´ı nehroz´ı v pˇr´ıpadˇe vnitˇrn´ıch probl´emov´ ych hranic p´ad programu. Ani bˇehem dlouh´e doby testov´an´ı toto ˇreˇsen´ı nevyk´azalo ˇz´adn´ y probl´em. V tuto chv´ıli je potˇreba plochu z´aˇriˇce rozdˇelit na element´arn´ı ploˇsky vhodn´e velikosti. S´ıt’ (mesh) mus´ı b´ yt nejen dostateˇcnˇe jemn´a, ale tak´e kvalitn´ı, ˇc´ımˇz je myˇsleno dalˇs´ı zjemnˇen´ı ok v oblasti tenk´ ych spojek a drobn´ ych v´ ystupk˚ u – tedy vˇsude tam, kde bude doch´azet k extr´emn´ım zmˇen´am pole. Pro vhodn´e u vhodn´ ych nameshov´an´ı je urˇcena funkce pde tool mesh.m. I pˇres existenci postup˚ k individu´aln´ımu urˇcen´ı poˇctu ok novˇe incializovan´e s´ıtˇe byla experiment´alnˇe zvolena hodnota 50 ok na jeden polygon.4 Jedn´a se o kompromis rychlosti a pˇresnosti. Plocha je tak dlouho refinov´ana, dokud nevyhov´ı t´eto podm´ınce. Aktu´aln´ı poˇcet segment˚ u diskretizaˇcn´ı mˇr´ıˇze se vypisuje do promptu MatLabu. Potˇrebn´ y rozsah pro nalezen´ı dostateˇcn´eho poˇctu vlastn´ıch ˇc´ısel, tedy i rezonanˇcn´ıch frekvenc´ı, je u ´mˇern´ y rozmˇeru patche, jeho tvaru a ˇclenitosti. Tvarem je v [A7] myˇslena frakt´aln´ı dimenze ant´eny a jej´ı hranice. Podle Berryho lze na z´akladˇe tˇechto dodateˇcn´ ych informac´ı aproximovat nezbytnou d´elku matice vlastn´ıch ˇc´ısel, pˇresnˇeji urˇcit poˇcet tˇechto mod˚ u n´asledovnˇe: N (k) =
MD k D D
( D2 )!(4π) 2
−
md k d d
4( d2 )!(4π) 2
+ ... ,
(9.1)
kde k → ∞ a hledan´ y poˇcet m´od˚ u kn < k, D odpov´ıd´a rozmˇeru oblasti, d rozmˇeru hranice oblasti, tedy d = D − 1, MD resp. md se rovn´a Hausdorffovˇe dimenzi oblasti, resp.hranice. 3 4
Dialog se objev´ı pˇri poˇctu vyˇsˇs´ım neˇz je 50. Tuto hodnotu lze upravit ve funkci modify cell.m. Opˇet lze zmˇenit, viz pde tool mesh.m, ˇr´adka 56.
58
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
9.1. Dutinov´y model v MatLabu
Aˇckoliv je vyˇc´ıslen´ı t´eto rovnice jednoduch´e, je nepravdˇepodobn´e, ˇze by uˇzivatel vˇzdy znal vˇsechny potˇrebn´e parametry. Pak je nutn´e pˇren´est povinnost z´ıskat tyto hodnoty na simulaˇcn´ı program. Implementace t´eto funkce je vˇsak pro u ´ˇcely PDE simul´atoru zbyteˇcnˇe pˇr´ıliˇs sloˇzit´a, nav´ıc pˇri pevnˇe zvolen´ ych mez´ıch nedoch´azelo k v´ yrazn´ ym rozd´ıl˚ um v poˇctu z´ıskan´ ych ˇreˇsen´ı.5 Tento zp˚ usob zad´an´ı z˚ ustal za6 chov´an. N´aslednˇe m˚ uˇzeme pˇristoupit k vlastn´ımu numerick´emu ˇreˇsen´ı rovnice (8.4). V´ ypoˇcet obstar´a PDE toolbox MatLabu spuˇstˇen´ y funkc´ı solve pde task.m, konkt´etnˇe pˇr´ıkaz na ˇr´adce 31. Bezprostˇrednˇe pˇredt´ım doch´az´ı k nastaven´ı dodateˇcn´ ych voleb pˇr´ıstupn´ ych t´eˇz v oknˇe toolboxu – zejm´ena se jedn´a o barevn´ y rast pro zobrazen´ı gradientu napˇet´ı, barvu a pˇr´ıtomnost ˇsipek ukazuj´ıc´ıch smˇer proudu. Obdrˇzen´e v´ ysledky jsou ve tvaru Lambda(n), n ukazuje poˇrad´ı m´odu. Pro pˇrepoˇcet na rezonanˇcn´ı frekvence je vyuˇzit vztah (8.9). Pˇri anal´ yze nˇekter´ ych frakt´al˚ u vych´azela frekvence dominantn´ıho m´odu nesmyslnˇe n´ızk´a, ˇcasto o 10 i v´ıce ˇr´ad˚ u niˇzˇs´ı neˇz dalˇs´ı frekvence v poˇrad´ı. Zaˇrazen´ım cyklu, kter´ y z pomˇeru fr3 a fr1 vypoˇcte strmost, s jakou frekvence stoup´a, a kter´ y 7 tuto strmost porovn´av´a se strmost´ı zadanou v programu, byl probl´em odstranˇen. Tato u ´prava se t´ yk´a nejv´ yˇse prvn´ıch dvou frekvenc´ı. Uˇzivatel je o odebr´an´ı hodnot informov´an v oknˇe MatLabu. Zobrazen´ı v PDE toolboxu nejsou tˇechto fiktivn´ıch frekvenc´ı zbavena. Je-li tabulka rezonanˇcn´ıch frekvenc´ı v poˇr´adku upravena, je pˇripravena na v´ ystup na obrazovku. O ten se staraj´ı funkce print result.m, type frequence, ych frekvenc´ı odpov´ıd´a poˇctu nalezen´ ych m´od˚ u, pˇr´ıpadnˇe pde tool.m. Poˇcet vypsan´ vˇcetnˇe m´od˚ u degenerovan´ ych (jedn´a se o neˇz´adouc´ı m´ody vznikl´e pravdˇepodobnˇe vinou nepˇresnosti v´ ypoˇctu; v´ıce viz kap.10). Poˇcet nalezen´ ych m´od˚ u se obvykle pohybuje mezi 5-20. V pˇr´ıpadˇe pˇr´ıstupu k PDE pˇres funkci GenTool fc. se v´ yˇse uveden´e sch´ema opakuje v kaˇzd´em kroku optimalizaˇcn´ı smyˇcky, kter´a je pops´ana v n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti. 5
Vlivy zp˚ usobuj´ıc´ı velkou rozd´ılnost ˇreˇsen´ı jsou do znaˇcn´e m´ıry eliminov´any. Rozmˇery i frakt´ aln´ı dimenze ant´en jsou srovnateln´e. Tot´eˇz plat´ı o jednotliv´ ych dimenz´ıch IFS patche. 6 Konkr´etnˇe je velikost [0 50000], ve vyj´ımeˇcn´em pˇr´ıpadˇe je nutn´e tento rozsah zvˇetˇsit u ´pravou funkce PDE tool mesh.m na ˇr´ adce 72. Pak lze oˇcek´avat vˇetˇs´ı poˇcet m´od˚ u. 7 Parametr orezavaci pomocny pomer na ˇr´adce 42 funkce solve pde task.m. Je rovn´ y 50.
59
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
9.2
9.2. Optimalizaˇcn´ı smyˇcka
Optimalizaˇ cn´ı smyˇ cka
Funkce mutate structure.m zav´ad´ı jednoduchou optimalizaci. V prvn´ım kroku jsou naˇctena data z minul´e generace. Je zhodnocela velikost rezonanˇcn´ı frekvence a t´ım urˇcena strategie pro dalˇs´ı krok. Sn´ıˇzila-li se frekvence prvn´ıho m´odu v minul´em kroku (od stavu pˇredminul´e generace), pokraˇcuje program dalˇs´ı zmˇenou stejn´eho parametru, naopak zv´ yˇsila-li se, je parametr vr´acen do p˚ uvodn´ıho stavu a zvolen dalˇs´ı v ˇradˇe. Parametry frakt´alu jsou naˇc´ıt´any v poˇrad´ı a, b, c, d, e, f . Poˇcet krok˚ u algoritmu je ˇr´ızen uˇzivatelem, skonˇc´ı tak´e ale, pokud struktura projde cel´ ym rozhodovac´ım s´ıtem. Prvn´ı a druh´a generace optimalizaci pouze inicializuj´ı. Je vhodn´e podotknout, ˇze se jedn´a o skuteˇcnˇe velice primitivn´ı funkci urˇcenou pouze pro studium IFS kol´aˇz´ı. Kvalitn´ı optimalizaˇcn´ı algoritmus bude pouˇzit v navazuj´ıc´ı diplomov´e pr´aci.
9.3
GUI
Pro ˇreˇsen´ı PDE u ´lohy jsou v programu k dispozici dvˇe odliˇsn´a okna. Na obr. 13.4 je zobrazeno okno PDE tool, j´ımˇz popis zaˇcneme. Okno otevˇreme, spust´ıme-li po generaci kol´aˇze v IFS gener´atoru novˇe odkryt´e tlaˇc´ıtko get PDE . Prvn´ı volba Ponechat iterace upravuje matici, kter´a representuje body pozdˇeji vykreslovan´e do toolboxu. Poˇzadujeme-li pouze posledn´ı iteraci, coˇz b´ yv´a obvykl´ y poˇzadavek, ponech´ame defaultn´ı nastaven´ı. GUI si s´am zjist´ı poˇcet iterac´ı v cellu a podle toho menu nastav´ı. Poˇcet iterac´ı se zobrazuje o ˇr´adku v´ yˇse, po stisknut´ı Modify jsou pologony pˇrevedeny na matici, jeˇz je po aktivaci Kreslit polyg.. . . zakreslena do PDE toolboxu. V pˇr´ıpadˇe velk´ ych matic je zobrazeno upozornˇen´ı. Dalˇs´ı tlaˇc´ıtko nastavuje hraniˇcn´ı podm´ınku (Neumannovu), hustotu diskretizaˇcn´ı s´ıtˇe a jin´e, v ˇc´asti 9.1 uveden´e parametry. Posledn´ı volba Vyˇ reˇsit PDE u ´lohu spust´ı pˇr´ıkazem solve PDE v´ ypoˇcet. Chyby z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u vniknuvˇs´ı bˇehem v´ ypoˇctu se ohlaˇsuj´ı standardnˇe zˇcerven´an´ım tlaˇc´ıtka. V pˇr´ıpadˇe vˇetˇs´ıho poˇctu polygon˚ u, ze kter´ ych je konstruov´an z´aˇriˇc nebo v pˇr´ıpadˇe, ˇze je struktura velmi ˇclenit´a, m˚ uˇze v´ ypoˇcet trvat dlouho (ˇr´adovˇe aˇz hodiny). V pˇr´ıpadˇe potˇreby lze program pˇreruˇsit pouze syst´emovˇe (zachytit uˇzivatelsk´ y sign´al k ukonˇcen´ı je v MatLabu retivnˇe obt´ıˇzn´e, odhl´edneme-li od primitivn´ı varianty s cyklick´ ym checkem glob´aln´ı promˇenn´e). Sloˇzitˇejˇs´ı variantou, nab´ızej´ıc´ı nav´ıc pˇr´ım´ y v´ ystup frekvenc´ı a optimalizaˇcn´ı smyˇcku z ˇc´asti 9.2, je okno Genetic Algorithm (obr. 13.3) spustiteln´e GenTool fc. v IFS gener´ atoru. Kromˇe ve vˇsech oknech se vyskytuj´ıc´ıch voleb 60
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
9.4. Analyzovan´e vzorky
Znovu a Konec obsahuje pouze tlaˇc´ıtko Evoluce , jeˇz proces optimalizace spouˇst´ı. Nalevo od nˇej se skr´ yv´a tabulka oznamuj´ıc´ı stav jednotlin´ ych operac´ı, rozbal´ı se aˇz po spuˇstˇen´ı programu. Dodateˇcn´a nastaven´ı jsou um´ıstˇena v doln´ı ˇc´asti. Knofl´ık S prodlevami? zajist´ı vloˇzen´ı kr´atk´e pauzy8 mezi jednotliv´e evoluce. Nastaven´ı OD: -- DO: odpov´ıd´a Ponechat iterace v PDE toolu, Poˇ cet evoluc´ ı (tedy krok˚ u optimalizace) se doporuˇcuje volit z intervalu {3, 20}. Je pravdˇepodobn´e, ˇze do hodnoty 20 smyˇcka projde vˇsechny moˇznosti, dalˇs´ı opakov´an´ı programu jiˇz nepˇrin´aˇs´ı zlepˇsen´ı struktury, z´aroveˇ n hodnoty menˇs´ı neˇz 3 nelze pouˇz´ıt (program ohl´as´ı chybu).
9.4
Analyzovan´ e vzorky
Pro analytickou ˇc´ast bakal´aˇrsk´e pr´ace v kapitole 10 byly zvoleny frakt´aly uveden´e na obr. 8.2, 8.3 a 8.4. Protoˇze variabilita IFS vstupu je velk´a a poˇcet potenci´alnˇe vznikl´ ych struktur je obrovsk´ y, m˚ uˇzeme specifikovat vlastnosti konvenuj´ıc´ı pro dan´ yu ´ˇcel. Shrˇ nme poˇzadavky hledan´ ych struktur: 1. moˇznost anal´ yzy dutinov´ ym modelem (celo-vodiv´ y patch) 2. n´ızk´ y poˇcet transformac´ı (20-30 polygon˚ u pˇri 2.iteraci) 3. ˇclenit´ y povrch jiˇz pˇri 2-3 iteraci (kvalita frakt´aln´ı hranice) 4. r˚ uzn´ y poˇcet vrchol˚ u poˇc´ateˇcn´ı struktury 5. min. 1 kol´aˇz studovan´a v literatuˇre (moˇzn´e srovn´an´ı apod.) 6. vz´ajemn´a rozd´ılost, zaj´ımav´ y vzhled Parametry uveden´ ych z´aˇriˇc˚ u, podstatn´e z hlediska generace: Frakt´ al
Poˇ cet Polygon˚ u iterace Vrchol˚ u Transformac´ı 0. 1. 2. 3. ˇc.1 (obr. 8.2) 4 4 1 5 25 125 ˇc.2 (obr. 8.3) 8 5 1 5 25 125 ˇc.3 (obr. 8.4) 6 6 1 6 36 216 9
Tabulka 9.1: Vlastnosti vybran´ ych z´aˇriˇc˚ u. 8
Okno PDE s v´ ysledn´ ym proudov´ ym rozloˇzen´ım dominantn´ıho m´odu se uzavˇre aˇz po uplynut´ı t´eto doby, trv´ a 2 sekundy.
61
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
9.5. Nepˇresnosti, vylepˇsen´ı
Frakt´al ˇc.1 je v literatuˇre pomˇernˇe hojnˇe realizovan´ y. Pro tuto pr´aci byl m´ırnˇe modifikov´an – byla pozmˇenˇena prostˇredn´ı spojka, upraveny rozmˇery a typ transformac´ı (jednotliv´e sekce jsou na sebe jinak nav´az´any). V poˇrad´ı druh´ y z´aˇriˇc je atraktivn´ı zejm´ena pro svou prostˇredn´ı z´ uˇzenou ˇc´ast. V horizont´aln´ım a vertik´aln´ım smˇeru u nˇej m˚ uˇzeme oˇcek´avat zcela odliˇsn´e vlastnosti, nav´ıc vykazuje velkou ˇclenitost. Se vzr˚ ustaj´ıc´ı iterac´ı se stˇredn´ı mezera noˇr´ı st´ale hloubˇeji do struktury10 Z pohledu symetrie je naopak posledn´ı frakt´al zcela rovnomˇern´ y. Rozloˇzen´ı polygon˚ u je podobn´e rozloˇzen´ı Sierpinsk´eho troj´ uheln´ıka, proto i zde m˚ uˇzeme oˇcek´avat zaj´ımav´e alokace proudu, resp. sklon k chov´an´ı patche coby ant´ennn´ı ˇrady. V´ ysledky anal´ yzy ze zab´ yv´a kapitola 10.
9.5
Nepˇ resnosti, vylepˇ sen´ı
Nepˇresnosti dutinov´eho modelu budou diskutov´any v 10. kapitole. Jiˇz nyn´ı je vˇsak vhodn´e zm´ınit experiment´aln´ı ovˇeˇren´ı imanentn´ıch nepˇresnost´ı t´eto metody. M´ıra chyby splnila u vˇetˇsiny vzork˚ u oˇcek´av´an´ı, pˇresto nˇekter´e struktury ve srovn´an´ı s referenˇcn´ımi v´ ysledky z´ıskan´ ymi FEMLabem vykazovaly naprosto odliˇsn´e vlastnosti (myˇslena rezonanˇcn´ı frekvence a posloupnost m´od˚ u). Z´asadn´ım probl´emem se uk´azalo i zaokrouhlov´an´ı MatLabu pˇri nevhodnˇe zvolen´e pˇresnosti. Pˇri zad´av´an´ı bod˚ u a transformac´ı s nulovou toleranc´ı11 nebyl PDE toolbox schopen celou strukturu sjednotit a doch´azelo k chyb´am. Pro eliminaci tohoto nedostatku je vhodn´e jiˇz pˇri zad´av´an´ı hodnot poˇc´ıtat s drobn´ ymi pˇresahy. Dalˇs´ım krokem pro zpˇresnˇen´ı v´ ysledk˚ u t´eto pr´ace je odebr´an´ı v´ yˇse popisovan´e smyˇcky a propojen´ı analyz´atoru s efektivn´ım optimalizaˇcn´ım algoritmem. Vhodn´ ymi alternativami se zab´ yv´a kapitola 11. Budeme-li i nad´ale trvat na vyuˇzit´ı PDE toolboxu, je tˇreba pˇristoupit k n´asleduj´ıc´ım u ´prav´am: zjednoduˇsit PDE, vyvarovat se refreshov´ an´ı polygon˚ u nov´ y GUI umoˇzn ˇuj´ıc´ı efektivnˇejˇs´ı pr´aci se strukturou a v´ ysledky pˇrev´est na objektov´e programov´ an´ı stabilizace a zachycen´ı vznikl´ ych chyb za bˇehu programu (pˇr´ıprava pro delˇs´ı v´ ypoˇcty) obecnˇe zlepˇsit exporty a v´ ystup 10
P Svislou d´elku mezery lze vyj´ adˇrit vztahem: v = h ni=0 h je celkov´ a v´ yˇska motivu a n odpov´ıd´a poˇctu iterac´ı. 11 Tedy body [0 5] a [5 0].
62
1 n+1 , 2
resp. v = h − h
1 n+1 2
, kde
Kapitola 10 Zhodnocen´ı dosaˇ zen´ ych v´ ysledk˚ u 10.1
Rezonanˇ cn´ı frekvence
V pˇr´ıpadˇe frakt´aln´ıch patch˚ u lze oˇcek´avat u dominantn´ıho m´odu sn´ıˇzen´ı rezonanˇcn´ı frekvence. Tento jev je velice ˇz´adouc´ı. Zda (a nakolik )k nˇemu doch´az´ı bylo zkoum´ano na zvolen´ ych tˇrech z´aˇriˇc´ıch. M´ od ˇ c. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
1. iterace 2. iterace 3. iterace 4. iterace fr1 [GHz] λ fr2 [GHz] λ fr3 [GHz] λ fr4 [GHz] λ 1.537 1036 1.081 512.6 0.723 229.4 0.505 112 2.264 2886 1.084 515.9 0.774 262.9 0.538 126.9 2.992 3929 1.155 589.5 0.778 265.5 0.538 126.9 3.079 4160 3.156 4370 2.221 2163 1.515 1007 4.017 7078 3.793 6313 2.466 2669 1.687 1250 4.634 9420 3.800 6336 2.467 2670 1.689 1252 5.158 11670 3.872 6579 2.467 2670 1.689 1252 5.311 12380 5.155 11660 2.472 2682 1.703 1272 5.389 12740 6.266 17230 2.575 2908 1.760 1360 6.029 15950 6.282 17310 2.578 2916 1.761 1361 Tabulka 10.1: Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 1. ant´ena.
Prvn´ım krokem bylo ovˇeˇren´ı platnosti metody pro element´arn´ı patche v programu FEMLab (FEM metoda). Porovn´ana byla frekvence prvn´ıho a druh´eho m´odu patche 50mm × 30mm, 100mm × 60mm a patche se ˇstˇerbinou. Velikost frekvenc´ı se liˇsila v ˇr´adu MHz, coˇz konkr´etnˇe pˇri rezonanci na 3GHz znamen´a chybu nˇekolik promile aˇz jednotek procent1 . Na z´akladˇe jsme pˇristoupili k vlastn´ı 1
Chyba je mj. z´ avisl´ a na hustotˇe diskretizaˇcn´ı mˇr´ıˇze a sloˇzitosti u ´tvaru, [A12] uv´ad´ı chybu DM
63
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
M´ od ˇ c. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
10.1. Rezonanˇcn´ı frekvence
1. iterace 2. iterace 3. iterace fr1 [GHz] λ fr2 [GHz] λ fr3 [GHz] λ 2.040 1832 1.695 1261 1.448 920 3.236 4594 3.155 4366 2.989 3920 4.383 8425 4.127 7474 3.746 6156 6.774 20130 4.943 10720 3.983 6959 7.150 22430 4.949 10740 3.988 6977 7.239 22990 6.217 16960 5.114 11470 9.274 37730 6.542 18780 5.491 13230 10.440 47820 6.616 19200 6.483 18440 10.450 47980 7.118 22230 6.683 19590 10.590 49240 8.832 34220 8.275 30040 Tabulka 10.2: Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 2. ant´ena.
anal´ yze. Podle tabulek je zˇrejm´e, ˇze frekvence zvyˇsuj´ıc´ı se s iterac´ı skuteˇcnˇe kles´a. Zaj´ımav´e by bylo studovat, do kolik´at´e iterace a jak strmˇe se frekvence sniˇzuje (velikost jej´ıho gradientu pod´el iterac´ı). Tempo sniˇzov´an´ı nemohlo b´ yt zaznamen´ano, protoˇze nebyl (pro n´aroˇcnost v´ ypoˇctu vyˇsˇs´ıch iterac´ı) z´ısk´an potˇrebn´ y poˇcet u ´daj˚ u pro zkonstruov´an´ı grafu. Pˇresto lze tvrdit, ˇze vliv iterace na sn´ıˇzen´ı frekvence konkr´etn´ıho u ´tvaru je velik´ y. Proto je ˇz´adouc´ı volit velikost iterace na hranici u ´nosn´e pro anal´ yzu a v´ yrobu. Tuˇcn´e u ´daje v tabulk´ach representuj´ı tzv. degenerovan´e m´ody. Tyto m´ody maj´ı hodnotu frekvence velice bl´ızkou pˇredchoz´ımu m´odu. Nejedn´a se o nov´ y typ proudov´eho rozloˇzen´ı, pouze o jinou orientaci stejn´eho m´odu. Tyto hodnoty nemohou b´ yt akceptov´any, chceme-li sledovat chov´an´ı a frekvenci jednotliv´ ych m´od˚ u. Obr´azek 10.1 vych´az´ı ze seznamu, kter´ y takov´e m´ody obsahuje. U vˇsech pr˚ ubˇeh˚ u jsou vidˇet vodorovn´e linky, stavy kdy stupeˇ n m´odu roste, ale frekvence nikoliv. Tento neˇsvar byl eliminov´an v pˇr´ıpadˇe obr´azk˚ u 10.2 - 10.4, jeˇz lze povaˇzovat za 2 relevantn´ı pr˚ ubˇehy sniˇzov´an´ı frekvence . Tyto grafy obsahuj´ı m´enˇe hodnot, neˇz graf na obr. 10.1. To je d´ano t´ım, ˇze po vyˇrazen´ı degenerovan´ ych m´od˚ u zbyde m´enˇe hodnot (z 10-15 mod˚ u PDE toolboxu z˚ ustalo po selekci kolem 8 hodnot, pro konstrukci smˇerodatn´eho grafu st´ale akceptovateln´e ˇc´ıslo). Po simulaci frakt´al˚ u v PDE toolboxu byla provedena srovn´avac´ı anal´ yza jednotliv´ ych struktur v programu FEMLab. Frekvence prvn´ıho a druh´eho patche se max. 5-15%. 2 Grafy jsou zn´ azornˇeny pomoc´ı spojit´eho pr˚ ubˇehu. Ten byl zvolen pro vˇetˇs´ı n´azornost. Ve skuteˇcnosti tomu tak nen´ı.
64
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
M´ od ˇ c. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
10.1. Rezonanˇcn´ı frekvence
1. iterace 2. iterace 3. iterace fr1 [GHz] λ fr2 [GHz] λ fr3 [GHz] λ 3.280 4720 3.019 3998 2.468 2673 3.280 4720 3.019 3999 2.469 2671 5.387 12730 5.560 13560 4.552 9091 5.387 12730 5.562 13570 5.490 13220 6.855 20620 6.810 20350 9.164 36840 6.855 20620 9.883 42850 9.193 37070 8.181 29360 10.09 44690 9.194 37080 9.423 38950 10.30 46590 9.205 37170 9.428 39000 10.30 46620 9.227 37340 9.502 39600 10.62 49550 9.227 37350 Tabulka 10.3: Vlastn´ı ˇc´ısla a rezonanˇcn´ı frekvence, 3. ant´ena.
M´ od ˇ c. Obd´ el. patch PDE FEM 1. 3.007 3 2. 5.0053 5 3. – –
Frakt´ al ˇ c.1 Frakt´ al ˇ c.2 Frakt´ al ˇ c.3 PDE FEM PDE FEM PDE FEM 1.444 1.43 1.448 1.431 2.468 1.431 1.542 1.611 2.789 2.002 2.469 1.547 2.435 2.563 3.746 3.895 4.552 1.796
Tabulka 10.4: Srovn´an´ı v´ ysledk˚ u rezonanˇcn´ı frekvence frn [GHz]. po odebr´an´ı degenerovan´ ych mod˚ u rovnaly (s jistou chybou), ovˇsem tˇret´ı patch vyˇsel odliˇsnˇe. Pro u ´ˇcel t´eto pr´ace je FEMLab povaˇzov´an za pˇresn´ y referenˇcn´ı analyz´ator, proto je potˇreba hledat chybu v nastaven´ı PDE toolboxu nebo v propojovac´ım programu. Tento nedostatek byl odhalen kr´atce pˇred dokonˇcen´ım pr´ace, proto jiˇz nebylo moˇzn´e jej odstranit. Efektivn´ım ˇreˇsen´ım se jev´ı propojen´ı IFS pˇr´ımo s FEMLabem, s ˇc´ımˇz tato pr´ace v budoucnu poˇc´ıt´a. Proudov´e rozloˇzen´ı je v pˇr´ıpadˇe obou metod totoˇzn´e. Srovn´an´ı chyb prvn´ıch dvou frakt´al˚ u pomˇernˇe pˇresnˇe koresponduje s pˇredpoklady, pˇr´ıpad tˇret´ıho frakt´alu byl diskutov´an v´ yˇse. Dalˇs´ıho sn´ıˇzen´ı frekvence lze dos´ahnout vhodnou u ´pravou struktury, v´ıce v ˇc´asti 10.3.
65
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
10.2. Studie proudov´eho rozloˇzen´ı
Obr´azek 10.1: Graf klesaj´ıc´ı frekvence vˇc. degenerovan´ ych m´od˚ u.
10.2
s
iterac´ı a
m´odem,
1. frakt´al,
Studie proudov´ eho rozloˇ zen´ı
Proudov´e rozloˇzen´ı vybran´ ych m´od˚ u je zobrazeno na obr. 10.5 - 10.7. Nejprve vˇsak upozornˇeme na obr. 10.8 a 10.9. 10.8 ukazuje jeden z nesmysln´ ych m´od˚ u, kter´e PDE toolbox obˇcas vyd´av´a za dominantn´ı m´od. Hodnota vlastn´ıho ˇc´ısla je vˇsak pˇr´ıliˇs n´ızk´a a rozloˇzen´ı proud˚ u nelze fyzik´alnˇe interpretovat. Tyto m´ody jsou pro u ´ˇcely optimalizace odstraˇ nov´any, jinak by je algoritmus vyd´aval za ide´aln´ı nalezen´e struktury (s nejniˇzˇs´ı fr ). Takt´eˇz na obr. 10.9 je zobrazen jeden z neˇz´adouc´ıch jev˚ u. Jedn´a se o sousedn´ı, vz´ajemnˇe degenerovan´e m´ody. V t´eto pr´aci byly jiˇz zm´ınˇeny. Za ˇreˇsen´ı m˚ uˇzeme povaˇzovat vˇzdy pouze jeden, dalˇs´ı je jen variac´ı pro jinou osu symetrie. Vysvˇetluje se zde, proˇc v tabulce 10.3 nal´ez´ame pro vyˇsˇs´ı iterace mnoho degenerovan´ ych m´od˚ u – v´ ysledn´ y frakt´al se skl´ad´a z ˇsesti, od stˇredu stejnˇe vzd´alen´ ych, shodn´ ych polygon˚ u. Studovan´e patche daly dostateˇcnou odpovˇed’ na ot´azky poloˇzen´e v zad´an´ı t´eto pr´ace. Pro vyˇsˇs´ı m´ody lze skuteˇcnˇe m˚ uˇzeme vidˇet zaj´ımav´e alokace proud˚ u (10.5 vpravo dole, 19. m´od, d´ale 10.6 vpravo dole, 13. m´od), pˇr´ıpadnˇe sklon k chov´an´ı patche jako ant´enn´ı ˇrady (10.7 vpravo dole, 29. m´od). Pozn.: m´ody na obr´azc´ıch jsou seˇrazeny zleva doprava, zezhora dol˚ u.
66
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.2: Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 1. frakt´al.
10.3
´ cinek ˇ Uˇ stˇ erbin
Program GenTool fc. byl vyuˇzit pro studium vlivu zmˇeny parametr˚ u na rozloˇzen´ı proud˚ u. Uk´azalo se, ˇze alokace proud˚ u je skuteˇcnˇe z´avisl´a na geometrii struktury. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe (viz struktura uveden´a na obr´azku 10.10) vznikla jiˇz po 6 generac´ıch programu. Doˇslo ke zmenˇsen´ı frekvence prvn´ıho m´odu z 0.723GHz na 0.67GHz (na obr´azku uvedena hodnota vlastn´ıho ˇc´ısla). Pro tyto u ´ˇcely nen´ı d˚ uleˇzit´a absolutn´ı hodnota frekvence, ale velikost jej´ı zmˇeny. M´odu zobrazen´emu na 10.11 vlevo odpov´ıd´a frekvence 1.1577GHz, zhruba o 20% m´enˇe neˇz bez modifikace. Podobnˇe upraven´ ych struktur lze vytvoˇrit mnoho, probl´emem z˚ ust´av´a jejich realizovatelnost (pˇr´ıliˇs tenk´e spojky / velk´a ˇclenitost / obt´ıˇzn´a anal´ yza). Rozbor vlivu zmˇen parametr˚ u uk´azal nutnost zaveden´ı glob´aln´ı optimalizace. Touto moˇznost´ı se zab´ yv´a 11. kapitola.
67
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.3: Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 2. frakt´al.
Obr´azek 10.4: Graf klesaj´ıc´ı frekvence s iterac´ı a m´odem, 3. frakt´al.
68
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.5: Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.1, m´ody 1,2,3,4,5 a 19.
69
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.6: Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.2, m´ody 1,2,3,8,11 a 13.
70
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.7: Proudov´e rozloˇzen´ı, ant´ena ˇc.3, m´ody 1,3,5 a 29.
71
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.8: Uk´azka chybn´eho (dominantn´ıho) m´odu.
Obr´azek 10.9: Uk´azka sousedn´ıch degenerovan´ ych m´od˚ u.
Obr´azek 10.10: Mutace frakt´alu ˇc.1 zmˇenou transformaˇcn´ıch parametr˚ u. 72
´ cinek ˇstˇerbin 10.3. Uˇ
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Obr´azek 10.11: Mutace frakt´alu ˇc.2 zmˇenou transformaˇcn´ıch parametr˚ u.
Obr´azek 10.12: V´ yvojov´e sch´ema GA, k v´ ykladu v kap.11. 73
Kapitola 11 Optimalizaˇ cn´ı algoritmy, moˇ zn´ e vylepˇ sen´ı IFS + PDE Optimalizace je pro potˇreby elektroniky, konkr´etnˇe ant´enn´ı techniky, hojnˇe vyuˇz´ıv´ana. Jiˇz bylo publikov´ano mnoho ˇcl´ank˚ u a knih vˇenuj´ıc´ıch se nalezen´ı ide´aln´ı struktury pro zadan´e parametry. Tento u ´kol je nejˇcastˇeji realizov´an pomoc´ı genetick´eho algoritmu (viz sekce 11.2) v MatLabu (GA toolbox). Autor si klade za c´ıl kr´atce sezn´amit ˇcten´aˇre s moˇznostmi implementace optimalizaˇcn´ıch algoritm˚ u na probl´em mikrop´askov´ ych frakt´aln´ıch patch ant´en. Rozhodnˇe se tedy nejedn´a o ucelen´ y popis problematiky. Nejprve bude demonstrov´ana situace, kdy nelze pouˇz´ıt klasick´e funkce hledaj´ıc´ı extr´em.
11.1
Potˇ reba glob´ aln´ı optimalizace
Nyn´ı bude nastolena ot´azka, na kter´e se d´a uˇziteˇcnˇe uk´azat potˇrebnost genetick´ ych algoritm˚ u, pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ıch modifikac´ı tohoto postupu. Pˇredstavme si naprosto jednoduch´ y spojin´ y pr˚ ubˇeh jist´e funkce – v tomto pˇr´ıpadˇe nerozhoduje zda line´arn´ı ˇci nikoliv. Pokud budeme u tohoto pr˚ ubˇehu hledat maximum nebo minimum v rozumn´em rozpˇet´ı promˇenn´e veliˇciny, jev´ı se ide´aln´ım iterativn´ı algoritmus prohled´avaj´ıc´ı c´ılenˇe dan´ y interval z jedn´e ˇci druh´e strany, a to s pevnˇe zadanou selektivitou. V´ ystupem z´avˇereˇcn´e komparace je hodnota, kter´a nejl´epe splnila zadan´e krit´erium (max./min. apod.). Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt hledan´a hodnota teploty t´an´ı konkr´etn´ıho vzorku moˇrsk´e vody s pˇresnost´ı na 0.1, kdy s jistoutou v´ıme, ˇze tato hodnota bude v intervalu ϑ ∈ (-10°C,0°C). Je zde pouze jeden stupeˇ n volnosti, j´ımˇz je teplota; ttani = f (ϑmor.vody ) . 74
(11.1)
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
11.2. GA
Avˇsak nastolen´ y probl´em nemus´ı b´ yt funkc´ı jedn´e promˇenn´e, nemus´ı b´ yt line´arn´ı, jednotliv´e parametry se mohou vz´ajemnˇe ovlivˇ novat a jejich platnost m˚ uˇze b´ yt omezena intervalem, kter´ y nezn´ame. Nadto nemus´ı b´ yt zn´ama u ´roveˇ n hledan´eho ˇreˇsen´ı. Potom se mus´ıme spokojit nikoliv s nejlepˇs´ım ˇreˇsen´ım, ale s ˇreˇsen´ım dostateˇcnˇe kvalitn´ım, jeˇz se v jist´em toleranˇcn´ım intervalu tomu ide´aln´ımu bl´ıˇz´ı. Takov´ y probl´em pˇredstavuje i optimalizace frakt´aln´ıho patche, kde zn´ame jednotliv´e transformace a celkovou podobu patche a hled´ame nejniˇzˇs´ı rezonanˇcn´ı frekvenci dominantn´ıho m´odu. Vˇsechny parametry maj´ı pˇr´ım´ y vliv na geometrii z´aˇriˇce, jejich modifikace ovˇsem pˇrisp´ıv´a k podobˇe v´ ysledn´e struktury, a t´ım velikosti frekvence, nedeterministick´ ym zp˚ usobem. Pˇri zmˇenˇe jedn´e hodnoty je vlivem vz´ajemn´e interakce pozmˇenˇen charakter cel´e ant´eny. A tak po s´erii u ´spˇeˇsn´ ych u ´prav parametru m˚ uˇze s dalˇs´ım krokem nastat skokov´a zmˇena hledan´e frekvence smˇerem vzh˚ uru (nalezen´ı jednoho z mnoha lok´aln´ıch extr´em˚ u). Dost´av´ame se do slep´e uliˇcky. Pro ˇreˇsen´ı tˇechto u ´loh byly vynalezeny optimalizaˇcn´ı algoritmy, v naprost´e vˇetˇsinˇe inspirovan´e pˇr´ırodou. Uved’me kr´atce typick´e poˇzadavky na optimalizaˇcn´ı algoritmus (OA): 1. odolnost v˚ uˇci konvergenci do lok´aln´ıho extr´emu 2. rychlost 3. pˇresnost nalezen´eho ˇreˇsen´ı 4. jednoduchost implementace 5. n´aroky na v´ ypoˇcetn´ı v´ ykon PC 6. universalita, obecn´e vyuˇzit´ı
11.2
GA
K rozvoji doch´az´ı v 60. letech. Genetick´e algoritmy jsou analogi´ı Darwinovy teorie o v´ yvoji druhu. Smˇeˇrov´an´ı populace je rozhodov´ano na z´akladˇe cel´eho druhu, nikoliv konkr´etn´ıho jedince, byt’ by byl v r´amci ˇreˇsen´ı t´ım nejlepˇs´ım (jak je tomu u pˇr´ıkladu vu ´vodu kapitoly). Nejprve mus´ıme vytvoˇrit jedince prvn´ı generace. Ti mohou vzniknout bud’to n´ahodnˇe nebo podle zadan´ ych parametr˚ u transformac´ı. Je nutn´e, aby jedinci, 1 pˇr´ıpadnˇe tvz. fitness funkce , respektovali alespoˇ n z ˇc´asti vlastnosti poˇzadovan´e 1
Ud´ av´ a kvalitu jedince v porovn´an´ı s ostatn´ımi, tedy schopnost jedince dos´ahnout maxima.
75
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
11.3. PSO
struktury. Pokud nikterak neomez´ıme podobu poˇc´ateˇcn´ıch jedinc˚ u, obdrˇz´ıme zcela n´ahodnou strukturu (m´a-li m´ıt fin´aln´ı struktura jist´e parametry, zaˇrad´ıme tyto poˇzadavky do operace selekce a nevhodn´e jedince vyˇrazujeme, tak n´asilnˇe korigujeme evoluci). Jedincem je bin´arn´ı ˇretˇezec. Jednotliv´e bity (nebo jejich skupiny) representuj´ı urˇcitou vlastnost (v´ıce viz [W5]). V dalˇs´ım kroku jsou jedinci testov´ani fitness funkc´ı. Pro uspokojivou ˇclenitost populace jsou jedinci dostateˇcnˇe kvalitn´ı doplnˇeni nˇekolika m´enˇe kvalitn´ımi. Pokud budou neust´ale vyb´ır´any pouze prvky s nejlepˇs´ımi v´ ysledky, hroz´ı uv´ıznut´ı v lok´aln´ım maximu. Vhodn´ y typ selekce je zn´am pod n´azvem proporcion´aln´ı, viz [W4]. Tento postup zajist´ı ohodnocen´ı jedinc˚ u fitness funkc´ı a podle jej´ı velikosti idividu´alnˇe pˇriˇrad´ı pravdˇepodobnost v´ ybˇeru do nov´e generace. Velice kvalitn´ı prvky maj´ı vˇetˇs´ı ˇsanci, ˇze budou vybr´any, pˇresto jsou v nov´e populaci vˇzdy zastoupeny i ty m´enˇe kvalitn´ı. Po v´ ybˇeru vhodn´ ych jedinc˚ u mus´ıme vytvoˇrit n´asleduj´ıc´ı generaci. Poˇzadavkem je dostateˇcn´a r˚ uznorodost nov´ ych prvk˚ u. K dispozici m´ame dva oper´atory. Kˇr´ıˇzen´ı a mutaci. Prvnˇe jmenovan´ y kombinuje ˇc´asti k´odu dvou rodiˇc˚ u. Oper´ator lze nastavit tak, ˇze kˇr´ıˇz´ı bity na konstatnˇe udan´ ych pozic´ıch, nebo je vyb´ır´a n´ahodnˇe. Velikost´ı kˇr´ıˇzen´ ych ˇretˇezc˚ u lze strukturu takt´eˇz ovlivnit. Zb´ yvaj´ıc´ı oper´ator, mutace, pracuje stejn´ ym zp˚ usobem, jak´ ym se objevuj´ı mutace v pˇr´ırodˇe. Oper´ator realizujeme aplikac´ı bitov´e negace na n´ahodnˇe zvolen´ y bit. Komplikac´ı GA je skuteˇcnost, ˇze nezn´ame fitness funkci (tedy velikost frekvence, ke kter´e m´a struktura spˇet a proti kter´e maj´ı b´ yt jednotliv´ı jedinci testov´ani). Nev´ıme totiˇz nic o c´ılov´e struktuˇre, jej´ıch parametrech ˇci rezonanˇcn´ı frekvenci. Zvol´ıme-li tuto mez n´ahodnˇe, nemus´ıme dospˇet k ˇreˇsen´ı v˚ ubec, nebo naopak jich m˚ uˇzeme mnoho, ovˇsem nepˇr´ıliˇs vysok´e kvality. Provizoriem se jev´ı ruˇcn´ı nastavov´an´ı, podobnˇe jako v pˇr´ıpadˇe hled´an´ı uspokojiv´e velikosti iterace IFS. Tento postup je vˇsak pomal´ y a neefektivn´ı. Jin´a alternativa spoˇc´ıv´a v nalezen´ı vhodn´eho vztahu, jenˇz popisuje teoretickou minim´aln´ı rezonanˇcn´ı frekvenci souboru struktur totoˇzn´eho charakteru. Tento probl´em zat´ım nebyl zcela vyˇreˇsen.
11.3
PSO
PSO (Particle Swarm Optimization) patˇr´ı spolu s ACO (Ant Colony Optimization) k technik´am tzv. rojov´e inteligence. Mezi obˇema metodami existuj´ı rozd´ıly (zejm. feromonov´e stopy v ACO), ale i v´ yznamn´e paralely. V obou pˇr´ıpadech studujeme kolektivn´ı chov´an´ı decentralizovan´ ych samoorganizuj´ıc´ıch se syst´em˚ u. Tento syst´em m˚ uˇze tvoˇrit hejno pt´ak˚ u, vˇcel, bakteri´ı, mravenc˚ u atp. V´ yˇse jmenovan´e, zpravidla velice poˇcetn´e skupiny jedinc˚ u, se nauˇcily v pˇr´ırodˇe komu76
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
11.4. ACO
nikovat a kooperovat tak, aby u ´spˇeˇsnˇe splnily potˇrebn´ yu ´kol – m˚ uˇze se jednat o nalezen´ı potravy nebo jen o prost´e pˇreˇzit´ı. V r´amci efektivn´ı ˇcinnosti hejna (´ uspory sil, ˇcasu ˇci ˇsanc´ı na pˇreˇzit´ı) je tendence tento proces optimalizovat. Jedinec, kter´ y je ˇclenem onoho spoleˇcenstv´ı, je pro u ´ˇcely PSO/ACO definov´an nejˇcastˇeji jako agent. Agenti interaguj´ı mezi sebou navz´ajem a s okoln´ım prostˇred´ım. Komunikace m˚ uˇze prob´ıhat pˇr´ımo nebo nepˇr´ımo p˚ usoben´ım na okoln´ı prostˇred´ı. Pˇrestoˇze tyto syst´emy nejsou centr´alnˇe ˇr´ızeny ani kontrolov´any, lok´aln´ı interakce mezi agenty a jednoduch´e vzory chov´an´ı ˇcasto vedou k emergenci glob´aln´ıho chov´an´ı ([L8]). PSO je velice efektivn´ı metoda. V literatuˇre je pozitivnˇe hodnocena vysok´a odolnost proti uv´ıznut´ı v lokaln´ıch extr´emech. Lze ji s u ´spˇechem aplikovat na ˇreˇsen´ı velice n´aroˇcn´ ych optimalizaˇcn´ıch u ´loh. Mutace PSO a GA – GSO – je zvaˇzov´ana pro implementaci do upraven´e verze IFS-PDE programu. Realizace poˇc´ıt´a s vytvoˇren´ım velk´eho poˇctu agent˚ u (r˚ uzn´e vzorky ant´eny) a programovou simulac´ı soci´aln´ı struktury podobn´e hejnu. V kaˇzd´em kroku mus´ı b´ yt jedincovo chov´an´ı ohodnoceno (IFS frakt´al z transformac´ı, z nˇej rezonanˇcn´ı frekvence pomoc´ı PDE/FEMLabu) a jeho u ´spˇechy sdˇeleny hejnu. Na z´akladˇe d´ılˇc´ıch u ´spˇech˚ u agent˚ u a vjem˚ u z okol´ı (mus´ı b´ yt vhodnˇe v´ahov´any) doch´az´ı ke zmˇenˇe konstelace cel´eho roje. Kl´ıˇcov´ y je design vz´ajemn´ ych interakc´ı mezi agenty a nastaven´ı adekv´atn´ıho chov´an´ı tak, aby koneˇcn´ ym bodem vˇetˇsiny agent˚ u byl bod ukazuj´ıc´ı optimalizovanou strukturu/frekvenci.
11.4
ACO
Tato optimalizace se inspiruje chodem skuteˇcn´eho mraveniˇstˇe. I pˇres velice omezenou inteligenci jedinc˚ u a relativn´ı trivialitu pravidel, jimiˇz se komunita ˇr´ıd´ı, lze optimalizovat i velice komplikovan´e u ´lohy. Mravenci jsou (podobnˇe jako vˇcely) povaˇzov´ani za soci´aln´ı hmyz – jejich chov´an´ı smˇeˇruje k zachov´an´ı kolonie (viz [W7]). Nav´ıc pˇr´ısn´a stratifikace rol´ı jedinc˚ u v r´amci dan´e soci´aln´ı struktury si vyˇz´adala stabilizaci pˇr´ısunu potravy. Tento proces je silnˇe optimalizov´an. Velkou zbran´ı mravenc˚ u pˇri honbˇe za potravou je chemick´a l´atka feromon, kterou kaˇzd´ y mravenec vyluˇcuje. Ostatn´ı mravenci um´ı detekovat feromony zanechan´e jin´ ym mravencem, a tak si vyb´ıraj´ı cestu s nejvˇetˇs´ı koncentrac´ı feromonu (nevˇedomky tak zvyˇsuj´ı svou ˇsanci na nalezen´ı potravy). Jeli na dan´em m´ıstˇe feromon pˇr´ıtomen ve vˇetˇs´ım mnoˇzstv´ı, znamen´a to, ˇze tudy proˇslo v´ıce mravenc˚ u. To indikuje bl´ızkost potravy, resp. vysokou frekventovanost cesty v obou smˇerech. Pravdˇepodobnost volby t´eto cesty dalˇs´ım mravencem se opˇet zv´ yˇs´ı. Zmiz´ı-li zdroj potravy na c´ılov´em m´ıstˇe, musej´ı mravenci pokraˇcovat
77
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
11.5. GSO
d´ale a vracej´ı se jinou (kratˇs´ı) cestou.2 Ukazuje se, ˇze poˇc´ıtaˇcov´ y program schopn´ y simulovat mravenˇc´ı kolonii m˚ uˇze ˇreˇsit sloˇzit´e probl´emy. Samoorganizuj´ıc´ı se struktura generuje poˇzadovan´e patche bez jak´ehokoliv centr´aln´ıho (vnˇejˇs´ıho) ˇr´ızen´ı. M˚ uˇzeme naj´ıt i pr´ace, kter´e uvaˇzuj´ı o nˇekolika druz´ıch feromon˚ u. V´ ysledn´a realizace je do jist´e m´ıry obt´ıˇznˇejˇs´ı, na druhou stranu jsou ˇreˇsen´ı z´ısk´ana ve v´ yraznˇe kratˇs´ım ˇcasov´em intervalu. Bohuˇzel je implementace t´eto metody obt´ıˇzn´a (pˇresnˇeji implementace v MATLabu pro IFS), a proto nebude pro naˇse u ´ˇcely preferov´ana.
11.5
GSO
Jak bylo ˇreˇceno v´ yˇse, jedn´a se o kombinaci GA a PSO. Podle [A5] je tato metoda velice rychl´a a u ´spˇeˇsn´a, z p˚ uvodn´ıch metod pˇreb´ır´a jednotliv´e v´ yhody. Lze ji aplikovat na obecnou optimalizaˇcn´ı u ´lohu. Polovina jedinc˚ u prvn´ı generace je zpracov´ana pomoc´ı PSO, druh´a pomoc´ı GA, prvky mohou b´ yt voleny stˇr´ıdavˇe. V z´avˇeru kroku jsou vybran´a ˇreˇsen´ı prom´ıch´ana a operace se opakuje. Metoda vyuˇz´ıv´a t´eˇz GA oper´atory selekce, kˇr´ıˇzen´ı a mutace. Pravdˇepodobnˇe jde o ide´aln´ı metodu optimalizace geometrie patch z´aˇriˇce. Nev´ yhodnou je nutn´a znalost GA i PSO.
2
Chov´ an´ı jedinc˚ u pˇri n´ avratu do mraveniˇstˇe, pokud je nejkratˇs´ı cesta bez feromonov´e stopy, je komplikovanˇejˇs´ı.
78
Kapitola 12 Z´ avˇ er V programu MatLab byl implementov´an proces generuj´ıc´ı IFS frakt´aly. Parametry pro jejich vznik lze zad´avat nˇekolika zp˚ usoby. Z´aroveˇ n tato technika poskytuje v´ ysledky pro rozumnˇe velk´ y poˇcet iterac´ı, kdy hodnoty vyˇsˇs´ı neˇz 4 jiˇz mohou dˇelat pot´ıˇze. Program byl d´ale rozˇs´ıˇren o moˇznost exportu a moˇznost ukl´ad´an´ı bod˚ ui transformac´ı. Gener´ator m´a jiˇz fin´aln´ı podobu a nebude v´ yznamnˇe rozˇsiˇrov´an. D´ale byla implementov´ana metoda zaloˇzen´a na anal´ yze v gener´atoru vznikl´ ych plan´arn´ıch struktur, a to pomoc´ı PDE toolboxu propojen´eho s gener´atorem. Dutinov´ y model, simuluj´ıc´ı patch ant´enu, patˇr´ı mezi jednoduˇsˇs´ı analytick´e metody, pˇresto poskytuje v´ ysledky srovnateln´e s programem FEMLAB. Pˇri realizaci se muselo vyˇreˇsit nˇekolik d´ılˇc´ıch probl´em˚ u uveden´ ych v 9. kapitole. Nˇekter´e z nich budou d´ale ˇreˇseny. Tak´e je nutno program zjednoduˇsit. V 11. kapitole byly nast´ınˇeny varianty pouˇziteln´ ych optimalizaˇcn´ıch algoritm˚ u. Kaˇzd´a z moˇznost´ı nab´ız´ı jist´e v´ yhody, ale oproti ostatn´ım zahrnuje i z´aporn´e vlastnosti. Volba spr´avn´eho vyhled´avac´ıho algoritmu se tedy mus´ı podˇr´ıdit jednomu ze z´akladn´ıch poˇzadavk˚ u, kter´ ym m˚ uˇze b´ yt kr´atk´a doba v´ ypoˇctu, pˇresnost, odolnost proti konvergenci do lok´aln´ıho maxima apod. Pro sv´e vlastnosti – obecnost a rychlost – je v´ yraznˇe preferov´an GSO algoritmus, jehoˇz podoba je nast´ınˇena v [A5] a s jehoˇz propojen´ım se st´avaj´ıc´ım programem se poˇc´ıt´a do budoucna. Projekt pˇredstaven´ y v t´eto pr´aci umoˇzn ˇuje nejen optimalizaci jedn´e, pˇredem dan´e a nemˇenn´e struktury, ale cel´eho souboru struktur (u nichˇz staˇc´ı splnit IFS teor´em) a d´ale simulovat tu nejlepˇs´ı variantu podle GA/PSO. Je ot´azkou, zda budou vˇsechny moˇzn´e sc´en´aˇre (pro r˚ uzn´e poˇc´ateˇcn´ı struktury) vˇzdy konvergovat k urˇcit´e jedn´e struktuˇre, nebo pro r˚ uzn´e struktury najde optimalizace vˇzdy r˚ uzn´a ˇreˇsen´ı. Prvn´ı z moˇznost´ı by v´ıce odpov´ıdala povaze frakt´al˚ u a jejich vlastnostem, pˇresto je pravdˇepodobnˇejˇs´ı varianta druh´a – vyhled´avac´ı algoritmy pracuj´ı s velk´ ym 79
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
poˇctem zcela n´ahodn´ ych promˇenn´ ych, kter´e do kaˇzd´e individu´aln´ı struktury vn´aˇs´ı chaos a neuspoˇr´adanost. Kaˇzd´ y v´ ysledek se potom liˇs´ı, i kdyˇz byla poˇc´ateˇcn´ı struktura ve vˇsech pˇr´ıpadech stejn´a. D´ılˇc´ı v´ ysledky uveden´e v 6., 9. a 10. kapitole je vhodn´e pro absenci optimalizace povaˇzovat sp´ıˇse za vedlejˇs´ı produkt nadˇrazen´eho, ale nekompletn´ıho procesu. Jeho dopracov´an´ı by mohl b´ yt v´ ychoz´ı u ´kol pro navazuj´ıc´ı diplomovou pr´aci. I tak bylo ovˇeˇreno nˇekolik tvrzen´ı – prok´azala se zavislost velikosti iterace, druhu struktury (pˇr´ıpadnˇe modifikace parametr˚ u IFS) na rezonanˇcn´ı frekvenci a rozloˇzen´ı proud˚ u. Byl potvrzen v´ yskyt lokalizace proud˚ u u vyˇsˇs´ıch mod˚ u, nˇekter´e z nich mˇely charakter ant´enn´ı ˇrady. Dalˇs´ı lze oznaˇcit za degenerovan´e. Kl´ıˇcov´a je t´eˇz stratifikace patch˚ u na struktury s frakt´aln´ım obvodem a frakt´aln´ım obsahem. Prvnˇe jmenovan´e lze ˇreˇsit metodou plan´arn´ıho rezon´atoru (tedy CM), druh´e pro nemoˇznost zanedb´an´ı vz´ajemn´ ych vazeb nikoliv. Vytvoˇren´e .txt soubory frakt´al˚ u mohou v budoucnu poslouˇzit za v´ ychoz´ı mustr antenn´ıch struktur se zaj´ımav´ ymi v´ ysledky. Pro u ´plnost je vhodn´e upozornit na to, ˇze diskutovan´a metoda optimalizace (i jak´akoliv pˇr´ıbuzn´a) je znaˇcnˇe ˇcasovˇe n´aroˇcn´a a bude tedy potˇreba upravit cel´ y program tak, aby pro rozumn´ y poˇcet populac´ı nebyl ˇcas nutn´ y pro vyˇreˇsen´ı u ´lohy pˇr´ıliˇs vysok´ y. Nav´ıc bude potˇreba zajistit vysokou stabilitu programu a koneˇcnˇe tak´e kvalitn´ı v´ ypoˇcetn´ı techniku. Lze vhodnˇe vyuˇz´ıt toho, ˇze komparace jedinc˚ u prob´ıh´a na z´akladˇe srovn´an´ı s fitness funkc´ı. Ani v tomto pˇr´ıpadˇe nejsou d˚ uleˇzit´e pˇresn´e hodnoty, ale jejich pomˇer, kdy n´am za v´ ysledek poslouˇz´ı hodnota spadaj´ıc´ı do vˇetˇs´ıho intervalu neˇz b´ yv´a bˇeˇzn´e.1 Pˇresn´a metoda anal´ yzy potom m˚ uˇze b´ yt vyuˇzita na v´ ysledn´em jedinci.
1
Jedinec nemus´ı fitness funkce dos´ahnout, pouze se j´ı s jistou toleranc´ı pˇribl´ıˇzit.
80
Literatura Monografie [1] Karel Zaplat´ılek, Bohuslav Doˇ nar: MATLAB pro zaˇc´ ateˇcn´ıky. 2.vyd´an´ı, BEN, Praha, 2005. ISBN 80-7300-175-6 [2] Karel Zaplat´ılek, Bohuslav Doˇ nar: MATLAB tvorba uˇzivatelsk´ych aplikac´ı. 1.dotisk 1.vyd´an´ı, BEN, Praha, 2005. ISBN 80-7300-133-0 ˇ [3] Ivan Zelinka, Frantiˇ sek Vˇ celaˇ r, Marek Cand´ ık: Frakt´ aln´ı geometrie: principy a aplikace. BEN, Praha, 2006. ISBN 80-7300-191-8 [4] Benoit B. Mandelbrot: The Fractal Geometry of Nature. W.H.Freeman, 1982. [5] Benoit B. Mandelbrot: Frakt´ aly: tvar, n´ ahoda a dimenze. 1.vyd´an´ı, Kolumbus, Praha, 2003. Edice Kolumbus – Svazek 163. ISBN 80-204-1009-0 [6] Peter Coveney, Roger Highfield: Mezi chaosem a ˇr´ adem. 1.vyd´an´ı, Kolumbus, Praha, 2003. Edice Kolumbus – Svazek 160. ISBN 80-204-0989-0 ˇ ad z chaosu. 1.vyd´an´ı, Kolumbus, [7] Ilya Prigogine, Isabelle Stengersov´ a: R´ Praha, 2001. Edice Kolumbus – Svazek 158. ISBN 80-204-0910-6 [8] The MathWorks: Genetic Algorithm and Direct Search Toolbox. ver. 2., User’s Guide, The MathWorks, 2006. [9] The MathWorks: Partial Differential Equation Toolbox. ver. 1., User’s Guide, The MathWorks, 2002. ˇıˇren´ı elektromagnetick´ych vln a ant´eny. [10] Miloˇ s Maz´ anek, Pavel Pechaˇ c: S´ ˇ ˇ dotisk 2.vyd´an´ı, CVUT, Praha, 1998. Nakladatelstv´ı CVUT, 10931. publikace. ISBN 978-80-01-03032-5
81
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Literatura
[11] Blanka Heringov´ a, Petr Hora: MatLab. D´ıl I. - Pr´ ace s programem.. Plzeˇ n, 1995, H-S. [12] J. R. James, P. S. Hall: Handbook of Microstrip Antennas vol.1. London, 1989. Peter Peregrinus Ltd. ISBN 0-86341-150-9. chapter 1 − 3 [13] Microstrip Antenna Design Handbook. chapter: Analytical Models for Microstrip Antennas, pgs. 90 − 111 [14] Basic methods of calculation and design of patch antennas. pgs. 71 − 87
ˇ anky a pˇ Cl´ r´ıspˇ evky [A1] Jordi Romeu, Yahya Rahmat-Samii: Fractal Elements and Their Applications to Frequency Selective Surfaces. IEEE Antennas and Wireless, 2000. [A2] P.W.Tang, P.F.Wahid: Hexagonal Fractal Multiband Antenna. IEEE Antennas and Wireless letters, vol.3, 2004. [A3] Krzysztof Gdawiec: Fractals. 2006. [A4] Carla M. Riggi: Hutchinson Operators In R3 . http:/facweb.uofs.edu/ [A5] A. Gandelli, F. Grimaccia, M. Mussetta, P. Pirinoli, R. E. Zich: Genetical Swarm Optimization: an Evolutionary Algorithm for Antenna Design. AUTOMATIKA 47 (2006) 3 − 4, str.105 − 112 [A6] J. L´ aˇ c´ık, Z. Raida: Anal´yza plan´ arn´ıch struktur pomoc´ı metody moment˚ ua jejich optimalizace. VUT v Brnˇe, grantov´ y pˇr´ıspˇevek [A7] M. V. Berry: Distribution of Modes in Fractal Resonators. University of Bristol, Bristol. 1986. [A8] M. V. Berry: Improved Eigenvalue Sums for Inferring Quantum Billiard Geometry. University of Bristol, Bristol. 1986. [A9] Sachendra N. Sinha, Manish Jain: A Self-Affine Fractal Multi-band Antenna. AWPL 0126-2006. [A10] D. H. Werner, P. L. Werner, K. H. Church: Genetically Engineered Multiband Fractal Antennas. ELECTRONICS LETTERS, Vol. 37, No. 19. 2001. 82
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Literatura
[A11] Z. Baharav: Fractal Arrays Based on Iterated Function System. IEEE, 1999. 0-7803-5639-X/99. [A12] P. Hazdra, M. Pol´ıvka, V. Sokol: Microwave Antennas and Circuits Modeling Using Electromagnetic Field Simulator.
Pr´ ace vˇ etˇ s´ıho rozsahu [W1] Pavel Hazdra: Compact Fractal Antenna Structures. Technical Thesis, dep. of Electromagnetic Field, CTU. Prague, 2005. [W2] Pavel Tiˇ snovsk´ y: Interaktivn´ı editor afinn´ıch transformac´ı. Diplomov´a pr´ace, VUT. Brno, 1999. ˇ [W3] Pavel Hazdra: Frakt´alov´e ant´eny. Diplomov´a pr´ace, CVUT. Praha, 2003. [W4] Jan Rohan: N´avrh patchov´e ant´eny pomoc´ı genetick´eho algoritmu. Bakal´aˇrsk´a pr´ace, VUT. Brno, 1999. [W5] Genetick´e algoritmy. Diplomov´a pr´ace, Praha. [W6] Miroslav Janoˇ s´ık: Algoritmy pro optimalizaci s´ıt´ı GAME. Bakal´aˇrsk´a ˇ pr´ace, CVUT. Praha, 2006. [W7] Miloˇ s Nˇ emec: Optimalizace pomoc´ı mravenˇc´ıch koloni´ı. Diplomov´a pr´ace, ˇ CVUT. Praha, 2006. ˇ [W8] Martin Stumpf: Frekvenˇcnˇe selektivn´ı struktury s frakt´ aln´ımi motivy. ´ v Brnˇe. Bakal´aˇrsk´a pr´ace, VUT [W9] Vlastimil Koudelka: Neuronov´ a s´ıt’ pro n´ avrh ˇsirokop´ asmov´e ant´eny.. ´ Bakal´aˇrsk´a pr´ace, VUT v Brnˇe. Brno, 2007. [W10] Aleˇ s Marˇ s´ alek: Multifrekvenˇcn´ı ozaˇrovaˇc mal´e parabolick´e ant´eny s ´ v Brnˇe. kruhovou polarizac´ı.. Diplomov´a pr´ace, VUT [W11] Pavel Hamouz: Anal´yza ant´en metodou charakteristick´ych m´ od˚ u.. Diploˇ mov´a pr´ace, CVUT v Praze. Praha, 2007.
83
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
Literatura
Internetov´ e zdroje [L1] www.root.cz: Frakt´aly v poˇc´ıtaˇcov´e grafice. Seri´al. I.–IV. 2006. [L2] www.fractalus.com: Galleries and Resources. Otevˇren´a galerie frakt´al˚ u. [L3] www.ai-junkie.com/ga/intro/gat1.html, gat2.html, gat3.html: Genetic Algorithms in Plain English. [L4] http://artax.karlin.mff.cuni.cz/ beda/cz/matlab/primercz/: MatLab tutorial. [L5] http://uprt.vscht.cz/majerova/matlab/lekce2.html, . . . ,lekce9.html: MatLab. [L6] Pavel Hazdra: Simulace elektromagnetick´eho www.elmag.org / www.rfprop.com).
pole.
Presentace (na
[L7] Pavel Hazdra: Numerick´ a simulace elektromagnetick´eho pole – Simul´ atory elmag. pole. Presentace k pˇredmˇetu. [L8] www.milosnemec.cz Rojov´ a inteligence, mravenˇcn´ı kolonie.. str´anky zab´ıvaj´ıc´ı se mj. rojovou optimalizac´ı.
84
Osobn´ı
Kapitola 13 Pˇ r´ılohy 13.1
Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
13.1.1
Koˇ renov´ y adres´ aˇ r IFS-PDE-CM:
K tˇemto funkc´ım, um´ıstˇen´ ym v koˇrenov´em adres´aˇri, je k dispozici obs´ahl´a n´apovˇeda. Staˇc´ı editovat pˇr´ısluˇsn´ y m-file nebo zadat help jm´ eno funkce do promptu MatLabu. Funkce (fce) v tomto adres´aˇri zpravidla obsahuj´ı GUI, nebo funguj´ı jako pˇrep´ınaˇce. Jsou to z´akladn´ı fce programu, kter´e volaj´ı niˇzˇs´ı procedury. all in one generic function.m Respektuje glob´aln´ı promˇenn´e z IFS ˇc´asti. Obsahuje GUI inicializuj´ıc´ı uˇzivatelsk´e okno. Zpracuje vstupn´ı informace a vol´a fci ysledek. gate between aiog and genere, ta vol´a dalˇs´ı funkce a vrac´ı v´ Ten je d´ale zpracov´an a vyps´an. fractal preamble.m Touto funkc´ı se spouˇst´ı cel´ y program. Obsahuje vˇetven´ı try-catch pro vˇsechny dalˇs´ı ˇcinnosti. Definuje glob´aln´ı promˇenn´e, generuje GUI hlavn´ıho okna, dok´aˇze ukonˇcit vˇsechna okna, pˇr´ıpadnˇe je restartovat. fractal preamble pde switch.m Po vyˇreˇsen´ı IFS u ´lohy umoˇzn ˇuje spuˇstˇen´ı navazuj´ıc´ıch funkc´ı (skryt´a tlaˇc´ıtka get PDE a GenTool fc.). Dokud nen´ ı spr´avnˇe vypoˇcten IFS frakt´al, nejsou tato tlaˇc´ıtka zobrazena. gate between aiog and genere.m Obsahuje dvˇe vˇetve – funkce se vol´a poprv´e nebo jiˇz po nˇekolik´at´e. Podle
85
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.1. Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
tohoto pˇristupuje r˚ uznˇe ke generaci frakt´alu.1 D´ale vol´a fce, kter´e strukturu meshuj´ı, ohraniˇcuj´ı a koneˇcnˇe poˇc´ıtaj´ı. gate between gui and genere.m Zpracov´av´a zadan´e u ´daje, kontroluje jejich spr´avnost event. vypisuje chybov´ y dialog. Vol´a funkci engine, kter´a generuje frakt´al. pde tool.m Tato funkce ˇreˇs´ı PDE u ´lohu po kroc´ıch, kter´a kontroluje uˇzivatel. Obsahuje vlastn´ı GUI. V´ ysledek je zobrazen v PDE toolboxu a vyps´an na v´ ystup. points array.mat V t´eto promˇenn´e jsou uloˇzeny souˇradnice bod˚ u, kter´e zadal uˇzivatel a uloˇzil tlaˇc´ıtkem Save1. points array2.mat Podobnˇe jako u points array.mat, jedn´a se o druh´ y z´asobn´ık. transform matrix.mat Zde jsou uloˇzeny transformace zadan´e uˇzivatelem. Tato funkce se d´a vyuˇz´ıt k pˇrevodu afinn´ıch transformac´ı do form´atu [a b c d e f ]. transform matrix2.mat Podobnˇe jako transform matrix.mat, jedn´a o se slot 2.
13.1.2
Sloˇ zka Fractal Engine
Zde jsou uloˇzeny funkce, kter´e se pod´ılej´ı na generaci frakt´alu. affine transform source.m Zdroj afinn´ıch transformac´ı. Koncipov´an tak, aby ˇsla z´akladn´ı transformace kdykoliv pˇridat.2 Odsud jsou naˇc´ıt´any ty matice, kter´e jsou potˇreba ke kompletaci vstupn´ıch parametr˚ u. complete cell.mat Promˇenn´a typu cell ukr´ yv´a souˇradnice vˇsech zadan´ ych / jiˇz vypoˇc´ıtan´ ych polygon˚ u. 1
V druh´em pˇr´ıpadˇe jiˇz existuje tabulka z parametry z minul´e generace. Ta se naˇcte a frakt´al se generuje znovu s pozmˇenˇen´ ymi parametry z t´eto tabulky 2 S t´ım je nutno zmˇenit GUI Hlavn´ıho menu.
86
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.1. Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
core.m Vlastn´ı v´ ypoˇcetn´ı j´adro. Poˇc´ıt´a matice polygon˚ u. 4 zanoˇren´e for cykly. Vrac´ı cell. engine.m Spr´avce generace IFS. Podle n´avˇeˇst´ı (FLAG) sjednocuje transformace na stejn´ y form´at, zjiˇst’uje poˇcet poˇc´ıtan´ ych polygon˚ u pro waitbar edit, vol´a core a ukl´ad´a seznam polygon˚ u do glob´aln´ı promˇenn´e. finalization transform matrix.m Naˇc´ıt´a jednotliv´e afinn´ı transformace ze zdroje, n´asob´ı je a ukl´ad´a do jedn´e matice. Takto postupuje se vˇsemi zadan´ ymi transformacemi. number of polygons.m Fce dok´aˇze ze seznamu bod˚ u, zadan´ ych transformac´ı a poˇctu iterac´ı urˇcit poˇcet polygon˚ u. To se hod´ı pro hrub´ y odhad doby v´ ypoˇctu, pˇr´ıpadnˇe z´apisu.
13.1.3
Sloˇ zka Fractal GUI
Sloˇzka obsahuje jednotliv´e fce, kter´e obsluhuj´ı tlaˇc´ıtka v Hlavn´ım menu. add point.m Pˇrid´a bod do glob´aln´ı promˇenn´e POINTS ARRAY, nav´ yˇs´ı poitery. add transform.m Pˇrid´a koordin´aty transformace FORM ARRAY, nav´ yˇs´ı pointery.
do
glob´aln´ı
promˇenn´e
TRANS-
back points.m Smaˇze posledn´ı zadan´ y bod. Funguje i na seznam bod˚ u naˇcten´ y ze souboru, nebo z´asobn´ıku. back trans.m Smaˇze posledn´ı transformaci. Nelze pouˇz´ıt na smaz´an´ı posledn´ı transformace z naˇcten´eho souboru. by with iteration.m Obsluhuje skrytou nab´ıdku Od iterace:. level up.m Pˇrepne bˇeˇz´ıc´ı thread o u ´roveˇ n v´ yˇse v adres´aˇrov´e struktuˇre.
87
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.1. Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
load points.m Naˇcte body z promˇenn´e points array.mat. load points from file.m Otevˇre dialog pro vloˇzen´ı souboru s body. Tento soubor mus´ı m´ıt strukturu uvedenou v kapitole 6. Tyto body se pokus´ı naˇc´ıst a zobraz´ı v´ ysledek. Defaultn´ı adres´aˇr je um´ıstˇen v: IFS-PDE-CM\ program output\Polygony. load points2.m Naˇcte body z promˇenn´e points array2.mat. load transform from file.m Otevˇre adres´aˇr IFS-PDE-CM\ program output\Transformace a pokus´ı se naˇc´ıst zadan´ y soubor s transformacemi. load transform.m Naˇcte transformace ze z´asobn´ıku. Promˇenn´a transform matrix.mat. load transform2.m Naˇcte transformace z promˇenn´e transform matrix2.mat save points.m Uloˇz´ı body do prvn´ıho slotu. save points2.m Uloˇz´ı body do druh´eho slotu. save points to file.m Otevˇre dialogov´e okno vyz´ yvaj´ıc´ı k uloˇzen´ı bod˚ u do souboru. save transform.m Uloˇz´ı transformace do prvn´ıho slotu.3 save transform2.m Uloˇz´ı transformace do druh´eho slotu. save trans to file.m Analogie k ukl´ad´an´ı bod˚ u do souboru. show start points.m Zobraz´ı naˇcten´e / zadan´e poˇc´ateˇcn´ı body. Vol´a fci draw points. 3
Sloty pro body a transformace nejsou spoleˇcn´e, jedn´a se tedy o 4 rozd´ıln´e z´asobn´ıky.
88
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.1.4
13.1. Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
Sloˇ zka Fractal Others
Obsahuje fce pro vykreslen´ı, export apod. Nˇekter´e z tˇechto procedur jsou vol´any v´ıcekr´at za bˇeh programu, pˇr´ıp. jsou pˇretˇeˇzov´any. close all.m Zavˇre vˇsechna okna. count resonant frequency.m Vypoˇc´ıt´a rezonanˇcn´ı frekvenci podle [A7]. Tato funkce nen´ı zakomponov´ana do programu. draw points.m Vykresl´ı frakt´al. Hranice jsou pr˚ ubˇeˇznˇe upravov´any tak, aby se do v´ yˇrezu 4 ˇ veˇsel cel´ y obrazec. Casovˇe velmi n´aroˇcn´a funkce. draw points from incoming matrix.m Vykresl´ı body poˇc´ateˇcn´ı body. registry3dt.m Zajiˇst’uje export do souboru .3dt (IE3D). Zapisuje polygony v takov´em form´atu, kter´ y lze exportovat pˇr´ımo jako geometrii. V´ ysledn´ y soubor se jmenuje polygons.3dt a je uloˇzen v adres´aˇri program output. registrytxt.m Zapisuje v´ ysledn´e vrcholy do souboru .txt. Soubor se jmenuje polygons.txt a je uloˇzen v adres´aˇri program output. show start polygons.m Zajiˇst’uje vykreslen´ı bod˚ u a souˇcasnˇe vol´a funkci waitbar edit. Respektuje meze iterac´ı zadan´e uˇzivatelem. waitbar edit.m Pˇrepsan´a funkce waitbar, kterou obsahuje MatLab. Zobrazuje horizont´aln´ı stavovou stupnici. Informuje o pr˚ ubˇehu vykreslen´ı / z´apisu apod. Mus´ı b´ yt vˇzdy zavˇrena. I kdyˇz je vol´ana pro kaˇzd´ y krok zvl´aˇst’, nezab´ır´a mnoho v´ ypoˇcetn´ıho ˇcasu. Aˇckoliv je frakt´ al o 7 iterac´ıch vypoˇc´ıt´an za 1˜3 sekundy, vykresluje se i nˇekolik hodin. Zpravidla vˇsak staˇc´ı frakt´ al o 3 iterac´ıch, kter´e jsou bez probl´em˚ u zvl´adnuteln´e v ˇr´adu nejv´ıˇse des´ıtek sekund. 4
89
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.1.5
13.1. Dodatek A - Seznam a popis funkc´ı
Sloˇ zka Generic Antenna
Zde jsou uloˇzeny fce, kter´e souvisej´ı s u ´pravou geometrie patchov´e ant´eny. genere new structure.m Znovu generuje frakt´al. Zde v rozhran´ı PDE. Obsahuje vol´an´ı, kter´a informuj´ı uˇzivatele o stavu procesu. mutate structure.m Jednoduch´ y algoritmus, kter´ y upravuje geometrii ant´eny. Thread prob´ır´a postupnˇe jednotliv´e parametry. Nerespektuje jejich vz´ajemnou prov´azanost. print results.m Vypisuje v´ ysledky. Zobrazuje nejmenˇs´ı nalezenou frekvenci a vykresluje graf jej´ı zmˇeny pˇri zmˇenˇe parametr˚ u. type frequence.m Vypisuje aktu´aln´ı nalezen´e rezonanˇcn´ı frekvence do okna PDE.
13.1.6
Sloˇ zka PDE tool mesh
N´asleduj´ıc´ıch 6 funkc´ı zajiˇst’uje bˇeh PDE toolboxu. draw polygons to the pde toobox.m Zapisuje jednotliv´e polygony do PDE toolboxu. Nejprve inicializuje waitbar edit a nastav´ı pˇresahy u okna zobrazuj´ıho polygony v PDE, potom spust´ı vlastn´ı zapisov´an´ı odehr´avaj´ıc´ı se ve volan´e funkci low level mesh drawing. low level mesh drawing.m Hl´ıd´a hranice vykreslov´an´ı, nastavuje pdeinit a pde fig, vol´a vnoˇrenou fci pdepoly time optimal modify cell.m Upravuje rozmˇery ant´eny tak, aby jej´ı parametry byly re´aln´e, at’ uˇz uˇzivatel zad´a jakoukoliv velikost. Tak´e upozorˇ nuje na pˇr´ıliˇs mnoho polygon˚ u, kter´e m´ıˇr´ı k z´apisu do PDE – proces z´apisu by se t´ım stal ne´ unosnˇe dlouh´ y. pde tool mesh.m Zjist´ı poˇcet relevatn´ıch hranic polygon˚ u a tyto hranice nastav´ı – po sjednocen´ı – na Neumanovu podm´ınku. Inicializuje a refinuje meshovou s´ıt’. Podle poˇctu troj´ uheln´ıku refinuje s´ıt’ tak dlouho, dokud jeden polygon neobsahuje alespoˇ n 50 element´arn´ıch troj´ uheln´ıˇck˚ u.
90
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.2. Dodatek B - Obsah CD
pdepoly time optimal.m Zjednoduˇsen´a fce z PDE toolboxu MatLabu. Vˇsechny nepotˇrebn´e sekce byly pro u ´sporu v´ ypoˇcetn´ıho ˇcasu zakomentov´any. Zakresl´ı jeden objekt do okna PDE toolboxu a updatuje strukturu. solve pde task.m Vypoˇc´ıt´a vlastn´ı ˇc´ısla. Obsahuje uˇzivatelsk´e nastaven´ı toolboxu – barvy vykreslov´an´ı, pˇr´ıtomnost ekvidistant atd. Poˇc´ıt´a frekvence a je nˇekolik poˇc´ateˇcn´ıch nesmysln´ ych, oˇr´ızne je.
13.2
Dodatek B - Obsah CD
CD odevzdan´e spoleˇcnˇe s prac´ı obsahuje: 1. Vlastn´ı text t´eto pr´ace ve form´atu .pdf. 2. Dosaˇzen´e v´ ysledky (tabulky, obr´azky, grafy . . . ). 3. Zdrojov´ y k´od (soubory m-file a mat-soubory) v adres´aˇri IFS-PDE-CM. 4. Zdrojov´ y k´od v .zip archivu. 5. Vybran´e ˇcl´anky ze seznamu literatury, nebo ˇcl´anky s nimi souvisej´ıc´ı. 6. Video fractals.mpg zobrazuj´ıc´ı r˚ ust Mandelbrotovy mnoˇziny. 7. Video PSO.avi. 3D-graf z MatLabu ukazuje konvergenci hejna ke glob´aln´ımu extr´emu. 8. Program PSODemo.exe simuluj´ıc´ı chov´an´ı hejna, tedy rojovou optimalizaci.
91
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.3
13.3. Dodatek C - V´yvojov´e sch´ema
Dodatek C - V´ yvojov´ e sch´ ema
Obr´azek 13.1: V´ yvojov´e sch´ema programu ˇ V´ yˇse uveden´ y obr. 13.1 respektuje souˇcasn´ y stav programu. Cervenˇ e vyznaˇcen´e bloky nejsou zat´ım realizov´any. P˚ ujde o optimalizaˇcn´ı algoritmus, o nˇemˇz pojedn´avala kapitola 10, resp. o realizaci PDE u ´lohy v programu FemLab. Zelen´e a modr´e segmenty naznaˇcuj´ı n´avaznost ˇcinnost´ı uvnitˇr IFS a PDE.
92
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.4
13.4. Dodatek D - Okna programu
Dodatek D - Okna programu
Obr´azek 13.2: Hlavn´ı panel programu Na obrazc´ıch 13.2 − 13.5 jsou screenshoty z programu. Tato okna jsou seˇrazena v takov´e posloupnosti, v jak´e se s nimi m˚ uˇze setkat uˇzivatel. K´od jednotliv´ ych uˇzivatelsk´ ych rozhran´ı je uloˇzen ve funkc´ıch fractal preamble, all in one generic function, pde tool a pdetool. Protoˇze byl GUI naps´an ruˇcnˇe, m˚ uˇze b´ yt jednoduˇse modifikov´an.
93
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.4. Dodatek D - Okna programu
Obr´azek 13.3: Generic tool
94
Mod´ aln´ı anal´yza frakt´ aln´ıch ant´en
13.4. Dodatek D - Okna programu
Obr´azek 13.4: PDE anal´ yza
Obr´azek 13.5: PDE toolbox – MatLab 95