f oTo souTf ž
VTM
MIL1 ČTINÁlt , Jak JllJ•m• u..clll'I p'edchheJldch li•ladt, rodlfllí Jam• naJlfotoarafkkou tou• tlf. o d.blry • c:e1to""lho r\l
od::~1~'6t;°,71,~:~":tij~i::! !~~ ~."~y~i.1:1".:~~~ .~:~ ~lh~1a~o"~~;~
~lA:~:~f;i>.f:ZNoAĎ~:~~~~~~~:~rN~~~~:;l':·tr,~J~1NiJjEi~ DO aUOAPEŠTI . UpoaorlluJem• ltenife, l• riec:hny 1:a1lan6 1nl mky (tedy I ty, kter4o neflOu u••PeJnlny), budou "a dvlr soutlf.e ohodnoceny ••liftnl kom ld odbornlk6 . Z n•ll•pilch Jtrac:I bude utpoNdl.na •f1ta•ka . Autor! •yataventch 1nfmkO budou odmlnlnl 'llc:nfml c•n•ml. 'tAdl.m• vit, aby1te do 1outlle po1llall obnbky n• m•nll nel t x 14 cm.Sv• pri.ce potlleit• na adre1u 1 Redakce VTM, Praha•Nutla, Na kvltnk l J . Kaldf 1nlmek oi.natt.e kritkfm poplHm •Ob,..aen6ho oble.ktu a dlle : pflpllte I tech • nick6 fotolidaJ• (ap11rit, lu. clona a cltllvott filmu, pPlpadnl t61 laboratornl Informace).
Chum• b)'dl•t pohodl"I, mod•rnl a levnl. Al• rilldlnl d1c:•m• p•M•vllm v4t>.c: bydlet. NeJan u ni.1, kda poladavlcy n• potiodH, modernost I rouah byt.uJ1ou n•JYldl, ala v c:ai.m .vkA. Tedlnlh •nall, abrc.nto pobdavak •plnila. Domy •ta.vln• tnulll.nl & clhl wr•tlfdaly r)'Chle;I ro1toud •tavby a panalO. Po1lednl poku•r va sdtl vlak ukuuJI, la lld1tvo nabude nuceno brd lati•" v domech a.Jedlv4ho b.tonu, ale I v lcň1n6m pro1tfedlvytvoh:n'm li: novfch planld1fch hmot.
„
PLASTICKE
DOMY V :S~~~f;~uť1~~~h ~:o~!~';:l~ pl'evozn6 bytov6 Ponely pro bu~ky.
nf: se lisuji, mají rozmlry al „X 8 m, pfl femf vUI kolem 90-150 q {betonové panely srejn4 nosnosti viff asi I 000 k&)· S výstavbou domO J: plastických hmot ufall uf expe· ~lmenúlni v Sovltsk4m svaxu, SpoJených sd.tech, Japonsku , Francii, lůlll a pllpravuje •• tak6 v /:SSR. Jednou x nejzaflm\vijllch Je vilka, rozměrů 6x 6 m, postaveni v Mllině. Jejl nosnou konstrukci tvoff llsovan• polyesterov• skeln' panely rozponu S, 7 m. Celi vilka vill asi
Z OBSAHU Cfst.A 8s PlutJc.kf. domy • 2iUnkl •t•Y... ba.ti e SklHld e•tt• pro potra· \tlnY e Z..mJ • .,,.trv•I - poP. ~rial anka-tr e Cbeml• pJ'O z„ mld&tvJ IC&m pro vidomosti a kl11.bo"1t.J' • ff1dromecbanbovaa:f ddl • 'N• malfeb motocyklech do •.tki pouM e Ze d.kul1af ndJ m6dy • DUu na koleni e Mlboo4dach
e
•
H3 HOMBPA 11
JloMW KS turaCT~
e
YcnnM
.oJK>m.ritRtOTpOht•>Kffmmc •
XM.loul nOMOf'U'f ceMOCOSOSfl.crae.H• flOMf opc»alOACft1 Roau fts· HllKt • 'h61u1o•rcxn Mtm.:io. 111o-
e
3 t. Okennf rimy jsou t. polyamidu, z tvrzeného paplru. Povrch je
pl"U~ky
bud matový, čl potatený tapetami J: PVC. Kuchyňskt sestava je z llso. van~ho polyamidov,ho nábytku, výlevka a vana v koupelně ze speci;llntho plexiskla (polymety lmetakry· ljt). Ze steJntiho materiálu jsou I osvětlovacl tilesa. Kuchyňský kout se uzavírá pohyblivou P.fllkou x polyamidov6ho plitna. Žaluxie v oknech Jsou svislé, x púků PVC,
auad&\lcrn CPort.eUWI&) • O>emlt: ftlr die t...ndwirttch•ft • Woh!n fll.r KcnntnJ11e: BibUothdtt:o e Hydromecbanl1lt:nc GnJbc e Obe:r elne sro11e W'Uue autkld.oe:n Motonidcm e Hintu den KuU1ff.n umt.ru Mode
•
PROM Tl:IB CONTBN'TS OF Nr. 8 Plutli: bowea • Bulldlnf"uach: worltcn (roi:n z.ti.lna • Glusway Cor food..atufft • Btatnn uid 1tt.nd (contl.nuadoo) • Cbemimy ror wlcultute • Wbuc for knowlcd.aa: Llbrarit1 e H)'drom.ecbanbated mine • Thtou&h the bia de.cn whb 1m1.U motor..eydtt • o(
ou.r
•
e
~ ·~ · l'H.q:po.111c· n.mQ.Hpo...... UllXft
• AUS DBM INHALT :OBR N„, 8 flla1ildlc l:PUIU e Oq Oluwca filr Nlhrunpl'.llittd e Bt;Jnncn und
Bdllnd thc 1«nta
.-oauc.
V CfSLE 9 NAJDETEr P„d mJ6alt e M..U a„tra N.,... reck6 e Hnojiv• •• zkumavky e Po d6lnlctcb rychle • bupebi • :koamlc:kji Un.p.t,tlb e Kun pAJ.„ Mvu6 (pa„ka) • Jloufeiú • n„ kovl.na
VTI1
255
koberec Je z poJyamldové stflfe na plnlné polyuretanov6 podlofce. V lenlngradl postavili obdobný domek 1 dvoupokojovou bul\kou. Jeho nosnou kostru tvol'f panely ze skelných polyesterových lamln:itO , a to ve tvaru unvfeného rimu, o rozponu 6, 2 m. Pinhý polysty· r6n panely vypl~uje . Rimy jsou vd· jemn6 k sobf: lepeny. ť'.:elnl stina domku Je z plexiskla v lamtnitových rimech. S'rlovi vyrlbijl domek z plastlc· kých hmot v Japonsku . Tam vlak kombinuji plastlck6 hmoty s hllnl· kovou (6111 a nosnou kostrou z ten· kých ocelových plechů . Vypom,hajl sl I dfevinými llltami. Na rim z tenkých plechll, kter• jsou spojeny violkami z PVC a slepeny, osnuje se vnf:Jll panel slofený z alumlnlové fólie a desky PVC. Domek, jeho! výrobnf cena je z poplsovanjch sta· veb zadm nejmenll, je velmi lehký, snadno zmontovatelný a mi i dobrou tepelnou a zvukovou Izolaci. Lehk6, odoln' plutlck6 hmoty, kttr6 se da)f výborni probarvovat a Jsou pr0hledn6, prlnOejl suveb· nlctvf a archltektufe nov6 molnostl. Širllmu uplatninf tkhto hmot vlak dosud brinf jejich cena. Snffenl ceny nastane pouze na úkladi J6. riové, automatizované výroby tech· nicky dokonale promyšlených vý· rob kO. lnl, "UOOLf SÚDIK
llYCHLOPALNf POTOILllK ••••kod zafls-r •• súolhllkem foto•m•Nro•I „o4p611t" ryclllo d lott 1t1„k0Yfch tnfmlc6. ,,V,..."'9tl"' ~1-fch blHkoYfch linwolc ,rovM!f •• peuh'fm otohnlm knefllku na u.d"f ttra"I pPllltrol•·
11molA11Jo
„„u
ŽlllNSKÉ Pozemních stavbich v 2:111ni Je Jedna 1 prvnfch rad mladých odbor· n i k~. kter'- vznikly na Slovensku . loni a pfedlonl 11 tam jezdlll pro pouleni :z mnoha suvebnfch padni· kO . Vyptávali se na dobr6 zkulenostl ze spoluprice lnlenýrCI, techn lkO , projektantll a lniclatlvnfch dilnfkCI , n1 llnnost mlidefnlckých stavebních let, na výsledkx &vrtletf zleplon· tehl •.• Host' letll se úfmem I b.so· pls Mladý novitor vydivaný radou , ve kter6m vedle nezbytných orga· nlučnlch pokyn~ nůli I zaflmavostl o nov' technice v našem a uhranll· nim stavebnlctvl. Prtce rady lla Jako na dritku . Mlad l se l inii!. NapPllclad moal tleplo„clml "'" nhy, lctorfrnl &a role pomohli podniku uletPlt prot tOO 000 korun, byl I n4pad Miiana Remka a Prantillca Matvlllca 1 poh•nlt pPJmo mlchdlcou K·IOO m•• chan iclcou lopatu (pomoci prodloub· n4ho niho"odho hPldele, na nimi H upevni buben pro la"o 'PltahuJlcl m•· chanlckou lopatu1 no"I potfleba "aku· po•at kompletnf :r.aPl:r:anl • •lektromo· tory, ani tran1port4r, protol• lopata
t!tyll dny jedndnl, ltyli dny polemik, ndzorD, souhlasu I nesouhlasu, za]lmových zkufenostl I nemostnfch neslaných zprdv o lfnnosti, lty11 dny vzrufených debat na cltodbdch o plesrdvkdch. Óyll dny Jedndnl IV. sjezdu l'SM. Kdysi se o s}ezde<:h psdYolo o hovo1ilo jako o meznfcfch, ukonlujlclch Jednu etapu vývoje a zallnojlcfch novou. Jako by sjezd byl Jenom proto, aby vyme· zoyaf, slavnostnl vyhlafoval. IV. sjezd byl p1ede-rflm s}ezóem pracovnlm v nej/epf(m slovo smyslu. Vfcnijf /m zpósobem, nd býYalo zvykem, zhodnotil, }ak si Yedla mladd renerace v minulých letech, nevyhýbal se ani ost1e kritickým slovOm, kde to bylo zopotlebl. Plnfln
256
VTM
starosti a úspěchy :::;k;l~
r.:::í1!! :'~~:••n•d:.~:11:'~
UlpoPI phi• t • 700 Ktt pravl.
l•dn4
IOU•
BEZRADNÁ RADA! Koncem mlnul'-ho roku se nad radou mladých odborn lkll zaf&ly stahovat mraky. Došlo k organlue.. nim zminim. Sva.dcl se po nich dostali do neúvldinlhodn• situace. Zatlmco podnik fld l dtl fllln1k! stavbafe, a( pracuji v kterémkoli z osmi okresO , kde podnik stavl, mňfe celoúvodnl výbor mlidefe vf:st pouze mlad• umistnance Pozemnfch staveb v llllnsk'-m okrese. A to pochopltelnfi pricl rady brzd f. K organlz:al:nlm potflím s11 fe!d pfl· dala tuhi zima, kteii vlechno zdrfovala, takte na Jednin!, Jak dil lnl· elativu mladých lid i organizovat a vy„ ulit vfech molnostl celfho podniku, nebyl čas. (Plesco doktnll mladl f lll nftf stavbafl husarský kousek. Podnik jako celek sice loni n1prosU·
prdvem mohl sjezd prohldstt, fe se mladf lfd6 vfznamnl podllell v uplynul!m obdobl no vfech dOlefll~ch úkolech, kteri muselo nole ndrodn/ host>oddht'll Teflt. S-rf slovo, I kdyf ne vldycky nejpddn!Jll, lekl/ ve vfech hlavnlch oborech, kde bylo zvldf( potfebn' pomoci : v zemldflstvl. hornlctvl, stovebnictvl, hutnlctvl I doprovl. Svldlf o tom nlkter! dobr! vfsledky prdce mladfch lidi, ktell pi/Ill na dvacet pohranllnlch zoostdvajiclch stdtnlch stotl!;O; svldll o tom pf/klad Kordsl
vil 20 mlliónll korun , ale mlidef· nlck6 lety odvedly pricl n 60 000 korun navlc.) Roda, tak Jak byla ,.,. mvena z neJrllznfijlfch pl"l.covnfkl) cel6ho podniku, pllsobklho v rGz· ných okresech, se uf ft.vrt roku naellL Ale lld6, ktefl JI tYoflll, f ljl dli I 1 dobrými zkulenostml z do-savadnl elnnostl. Uplatnf Jel PPllefltord majl dort. Navfc Jedna velki, novi., je na obzoru. l'o„mftf lt..,„, llllna maJI po1taYlt • Hlvllftt v Onra.,- UH b1tt . taud• to „114111ti IV. •IHdv tSH ". K da1lt• k4m 1taYeb • ro1bnfch okr.„ch ltrado· tlonn1k6ho kraJ• pPlb-..da tady dalU, daleko n h,..nlcoml „dom&clho" okre"'' Hlull111 di motr.olt vplat,.,lt Yloc:hnJ doltN ktor6 H mHI mladfml I 1tartlml :r:kwlenfml odbornlky lllln• •kfch rs :r:ro411y. ,.,., I• I na nov•m p,..cO'tlltl pro1adlt. Nanl Jlc.h milo. J1ou me:r:l ftlml :u l6ftll••drobfto1tl, ktari &k, Jak praH ukhala, ulei:Pf hodni prAca, b1u a matarltlu. A J•ou m•:r:I ni• ml I t.ako••, kt„6 .a Yf•oJodm odilll· leftl Poumnfd1 ttawů ~Illy na 1't"lt topryo 1todbfto a mohou mlt calo1dt"'I Yfar+am.
„,p.c1„,
VÝVOJ UKAZUJE CESTU
Naprlklad samozdvlln6 montilnt plollna na n'kladn fm voze a novf typ kole na pPepravu betonu. V PS Žlllni se zrodily I hllnlkovi panely, prvn l v naši republice. Jsou pochoplteln~ daleko lehčl nef betonov' (1 m• dli 38 k&), ale I o 18 cm tenči a ma.J r leplf vlutnostl I flvotnost. OQleflt' je, fe o co jsou lehl:I panely, mOfe být I úsporniJll kostra stavby a úklady. Hlinlkov' panelt. H uf uplatnily pfl navbi budovy ČVUT y Praze v Oe]vldch, z dalllch vyroste budo-
va l:eskoslovensk4ho velvyslanectvf v Sofii a poulljl nov6 met.lnirodnf letilti v Ru· %)lni. Ovlem na statlsfce byta, kter' potfebujeme rychle postavit, hllnlkov• panely nettXf. Zadm musfme itavk :r. panelO, kter4 mOfeme snadnijl vy· robit kdekoli v republice. Zilell ovfem, aby to bylo tak6 ho1podirn,, Žlllnltl dobfl hospodáfl J1ou. Dokazuji to Jejich
zkul•nottl 1 ambulantnlml výrobnfmf llnkaml na panely. Linku vybuduji vfdy pflmo tam, kde mail stavit, Je celkem fednoduchi
a dají se na ni udfilat vlechny dlly stavebnice potPebn' pro domu .
montU
Cell linka stoji 800 000 af 1 000 000 korun a di se v ni rolni vyrobit 400 bytO. Pro srovninf: soubsn' velk4 pa.nelirny stoj i 16-20 milión(! korun a. rolni vyrob! 600-800 bytO. Pfitom doprava panel(! z nich na vzdileni StaYenllti Je drahl . r kdy! sl flllnld budou dilat panely v hlučfnsUm sldlll
POMÁHAT NEBO ZOll!OVATI
~ \.'./
O dobr' nápady nenl tedy nouze. V Žilin! udilall 1 radlltor ústfednlho topení z polyesterových sklol1m1„ nhO. VUme. fe a( uf jeho zkoulky dopadnou jakkoli, dostanou fillnltf odpovid. Jednu uf totlt t6mif tfl roky lekajl: od Výzkumn6ho ůstavu stavebnl výroby v Praze. V dubnu 1960 tam Ivan Jirouš poslal kom· pletnl dokumentaci uflzenl pro unlverzilnl rozvod elektrlck,ho proudu po stavbi. Byla to odpovid' na iJkol M·19, který vyhlúllo v roce 1960 tehdejll ministerstvo &taveb· nlctvl. Bude-li odpovid kladni, dosta· nou mladl I mrff odbornici v fllln· akých Pozemnlch mvbich, kterf vd.Jemni spolupracuj(, pPllelltost uv6st do flvota dalll novou vk. V fidném pflpadi by •• nemilo odpovfdat na Iniciativu mlfenlm, 1pfle radou. Je docela motn•. le prhi kolem nPfzenl pro rozvod elektrlck6ho proudu po stavbi bude jeltl hodni tHkosd. Jde o to, aby J• • Žlllni znali a mohli je fellt. Tfeba I • pomoci mladých odbornf„
~~.' .~~~~ud~~~. ~h~~~r~i pÍ~ir~ !~ 11
se s nRtm novým a narint tak na dobr' tradice RMO, kter4 - doufejme - pPerullla nepflzei'\ orsanlulnfch 'lmin a zimy Jen do&snl. Mlad t pPece 1'.Jem o nov6 budou mlt vfdycky. LUDIK LIHK1
noty a zk.rdtll los pot1ebnf k oprovl. S'tldll o tom konelni I 11/odvocet mladých prOl«>pnlkO soclo//11lckl prdce, klel/ se sjudu zúlastnlll ]oko lesr.nl host~ . Al poiud bylo Yfechno v pofddku. Sylo by chybn6, kdyby byl sjezd nehovofll o prdel CSM I kriticky. Srdle se jeltl pro· joovola mnoha formdlnostl, p1ede'tflm v arionl:r.oclch na l koldch, sedle Jdtf se ~ nutol pfito111vfm pro vidinu ml 'defe, dokonce ani pro vfechny ty. ktePI platl tlensU p11>1 • •ky. Vel/ký dluh md jeltl • plolnl jednoho z obtlfných úkoh., kterf mu svfPUa strano : rozhodným zp(lsobem sr: postarat o to, aby sl mladl lid6 zvyfovoll svou bali(ik.acl, aby studovati nejen na vfeobecnf vzdlldvaclch lk.oldch, ale I rOznýmf jinými zpOsoby, klerých se jim nablzl dou a dost. Vlechno odvltvl nofeho sk.ucelnf vyspllfho prOmyslu, prdvl tak I zemEdflstvl, doprava nebo stovebnlct'tl, budou potfebovat lim ddf v/c mladých I/dl s vysokým/ znafollml, //dl
kvallfllt.ovan9ch pro odbornou prdel, ktertm se budou moci bez obav ivfl'tt slof/t6 stroje: protofe pouze v automatizaci a 1>ln' mechanizaci 'lýraby je Jedind cesta k 1efen/ nep11)emných rýkyvO v nofem hospoddlst>1I. Tohle vfechno nejsou slova novd ; IV. sjezd, k.dyl se obrdcU usneseni k vdker' mlddefl, aby vldl o technice vlnovalo vellcou pozornost, jenom ofxtl
„
VTM
257
v mlékérnich. VÝSiedky byly tak dobré, že ji! v nisledujkím roce byla v provozu první ěcskoslovensU celoskleněn• mléilina ve Varnsdorfu. Teprve zavcdcnim skleněných mlékovodů se stávajf mlékárny velikými laboratofem.i, které zaručuj( chemickou i bakteriologickou čistotu mléka. Dnes se již použfv4 skleněného potrubf v našich mlék4rnácb zcela běžně. Každodennf ěiltění kovového potrubf, které bylo spojeno s rozebfránim celého potrubí, bylo nahra· zeno čištěním chemickým. Stačí propláchnout skleněné potrubí dezinfekčnlm roztokem louhu sodného; kovové potrubf by trvale takovouto dezinfekci ncsncalo. Skleněné potrubt se uplatnilo také pfi instalaci mlé.kovodó - pro centrálnl svod mléka ze sújf do místa sběru; zaručuje již od samého zdroje pfedpo. klady pro hygienické ošetlenf. Jed.nim z prvních družstev, která jsou takto vybavena, je JZD KnH:cves u Prahy. Ze skla ;e [Ůé ptfvod nap•jecl vody do stijl. Rozsáhlou možnost použití mé skleněné potrubí v konzerdrcnsk.ém průmyslu. Tradičnl kovové pa. trubf [rpilo ěisůcfmi a dez.i.nfekčnlmi prostředky, snižovalo jakost i kvalitu výrobků a časem se i zanA· ielo. V konzervárnkh se 1k.leo~ného pottubf po. užlvi pro dopravu rdznýcb drobných plodin: brálku, drobného ovoce, ovocné dřen!, ovocných itév, solných a OC[OVýcb roztoků i dezinfekčních a konzcrvač· nich proadcdk6. Skleo~ným putrubfm jsou vyba-
0 V
prvoich čtyflced letech 20. století apotfebovalo llcbtvo vice železa a nefeleznýcb kovd ne:! za celou dobu avi pfedchozi existence. Potet obyvatel 1vlta vlak neuetále atoup6 a tak~ tecluůcký rozvoj vede k roatoucJ. 1po-tfebl viech kov6. Proto ae dn.ee aetk'v'me v celim avltl ae 10.abam.1 nahrazovat kovy linfml, laato I vhodnllllmi hmotami. Sklo, vyráb!n~ z tuzcmskj"cb surovin, je jedním z takových matcriAlil. Jeho přednosti je i to, že nepodl~h' ltoroz.i. Po druh~ sv!tov~ v'1cc se :z:aw metil nél znárodnfoý sklitský pr~mysl na výrobu tcchnick~bo akta. Byla vyvinuta naše pó.vodní chemicky i tcpclnE odolnA borok.femičitA skla. Od roku 1951 se u nAs vydbf sklo značky SIAL, složen~ ze čtyf zAkladnfch prvkó.: klemJku, hlinfku, bóru a sodíku. Pozd!ji jsme začali vyd.bl!t tcpcln! vysoce odolné sklo SIMAX a nizkoalkalické sklo S 13. Z tf:cbto skel se dnes vydb!jf ncjrůzn!jlf druhy aklenEoého potrubf a celoskleoiné průmyslové aparatury. Sklcnioé potrubt má vynikající vlastnosti: che· mickou odolnost, prOhlednost, hladkost stěn, hygie· niěnost , odolnost vůči korozi. SloužJ k dopravě kapalin i 1ypkých hmot v řade pr\Unyslových odvhvi, hlavni v prOmyslu potraviu•tském, farma· ceutickém, chemickém a spotfcb.Wm, a také v ze· mMe!stvl. V CSSR je zatím nejvEdfm odběratelem skleněného potrubi potravináfský průmysl . V roce 19SO byly vyzkoušeny první kd.tké celoskleněné linky
vcny napf. Fruta ve Znojmu, Pribina v PfibyS'lavi, Pcktina v Hcfmanov~ Mlstci a mnoho dalškh lcon· zcrváteoských závod6. Prdhlednos[ skla a možnost prO.bUné kontroly čirosti zpracovávaných tekutin zvU.lť oceňuj( ve VÍ· nafslcjch úvodech, kde skleo~oé linky slouží 1c pfc-čc.rpbAni, rozvodu a filtraci hroznových vin. V SSSR se ho pou!fv4. k rozvodu šampaluikébo vína v Moskevské tovirol na lampa.6ské. Ze stejných důvodů je sklo obUbeno v lihovarnickém pr\lmysJu a také v pivovarech vytlaěi.lo dosud použ(vanou mld.
0
Leplt jakost výrobk.d zaručuje sklo i při dopravi lk.vafen~ho tidla v dvodech masn~ho prWnyslu. Stejni výhodn~ je pou:litl sklcnin~bo potrubi i v octárn.l;cbJ lkrobtrn6ch, 1ladovnich, cukrovarech a úvodech na výrobu polhkovýcb plipravk.ó. Mltto Netolice v jilnfch Cechich bylo at do•ud proslul~ hlavni chovem tažných konJ. V poslední dob! ae vlak proslavilo také tlm, že tam byl d4n do provozu celosk.leniný mlýn, k.de bylo tk.lcninébo pouubf použito k poeumatick~ doprav! zrní a vlech mlynifakých produktd. Zpdsobilo to mnoho rozruchu i pochyb v mlyo,ftkýcb kruzkb. Dnes už je vlak takto vybavena řada mJýo6 a jsme prakticky ndm jedinou zemi na svit!, kted. dnes pfi rekonatrukci nebo ttavbi nových mJýnó použtv• již výhradně 1klenintho potrubJ. Velkým úspichem byly dodhky našich kompletních mlýnd, vybavených 1klcn!ným potrubim, do Brazílie. Sklo vneslo do provozu mlýnd čistotu, svitlo i estetický vzhled a odstranilo starou svfzel mlýnských dvodO moučn~bo červa 1 který v dflve pou.žívan~m dlevbném pouubi ma vhodné životní podmínky. I jakost pitné nebo miner'1ní vody se cli zleplit použitfm sk:leninébo potrubJ. Kovové potrubJ totiž v zemi korodujeJ uvnitř trubek vznikajf n.6.róstky, kter~ snižuj! prdtok vody. Voda tak~ ndcl na jakosti i chuti. Proto byl oded•vna hled4n materi'1, který by tyto nedostatky odstranil. A opit se vynofila myl!cn.ka použít skla, a to dokonce již v minuUm stoletJ. Je doloženo, že od roku 1865 do roku 1885 fungoval v podk.rkonolské obci Cist4 u Horek sk.lenlnf vodovod. Zcela neporuiené trubky z tohoto vodovodu si můicte prohlédnout na výstavce Praž.. skfch vod4ren. Prvnf sltlenfot linl
výroba trub vertikilnim taženJm podstato~ snJžila jejich vjrobnf cenu a uruěila pfcdepsané technick~ hodnoty. Velkt úapory koVll p!ed>tavuje 1ltlentnt potrubf pro automatick~ dojlrny, kde nahrazuje pouubi z kvalitní nerezavijfcl oceli. Odbiratelsk~ po!adavky pro tento druh pfedstavujf celkovou 6sporu aai 3 milión6 kg nereuv!jlci oceli! Skleniné potrubí v ostatních pr6mytlových odv!tvfch nahrazuje vlak pfevilnl i nctelezn~ kovy. 100 km potrubf o prů m&u Jt 40 mm nahradJ asi 260 000 kg mosazi nebo 270 000 kg mtdi, p!lpadot 1 780 000 kg olova, kterých by bylo úeba ke zhotoveni atejnt dtlky kovovtho potrubf. Tyto úspory jsou vlak. jen úsporami poč6tečnfmi, protote 1klenloé potrubí ve 1rovntni s kovovými linkami m' ž.ivotno1t prakticky neomezenou. tat. ALBS VACBK
Alexandr Stepanovll Popov se narodil na Urale v rodlnl knhe. jlf od mlidf ho bavila matematika a v nf tak' vldil svoji budoucnost. Na pf"inf otce vlak musel jft studovat do semln,fe. Perspektiva knhe ho vl1bec nelikala. A tak po úspilných z.koulkich se pflhlúll na matematlck~ fyz.ik41nl fakultu v Petrohrad6. Svou plll a houfevnatosd brzy pfekvapll nejednoho profesora. ZvlUti sl ho oblfbll videcký pracovnlk V. V. Lermantov, který mu dokonce nabfdl mlsto ulstenta. Bylo to vl1bec poprv4 v hlstorll university, co takov' místo zasúval student. Po skonlenl studil nastoupil jako ulltel fyziky na votensk' fkole v Kronltati. Popov nejen lasto pi'ed· nilel, ale demonstroval všechny nejnoviJšl objevy, pfevUni z oboru elekt11ny. Proslýchalo se uk,. fe pracu)e na podlvn'm pffstrofi zcela nov' konstrukce. A. S. Popov nenechal na svllj vynilez dk>uho lekat. Dne 7. kvitna 189 5 ho poprv4 pfedvedl na nsedinl Rusk' fyzlkilnkhemlcU spolelnosti. Byl to prvnl ridlový p11jfmal na svitl. Velmi cttllvi rcq:oval Jak na umi" kmtty, tak I na kmity, vznlkajlcl výbojem pfi boul'ce. Po zdokonalenf oznamoval tento pffstroJ boufky v.dilen6 I 30 kilometru. 21. bfezna 1896 se podafilo Popovovi uskutečnit prvnl vysllhl na svitl. Vysllač a pfljlmač byly umlstlny v rllzných budo'ti.ch ve dvofe petrohrad1k4 university. K pfljfmat:I byl pflpojen normilnl telea:rafnl pffstroj, na Jehof pisce se pfi vysllinl objevllo: GENRICH GERC. Tato dvi slova byla vlastni prvnlm radiogramem. Prakticky se uplatnil vynilez v roce 1899. Tenkrl.t na)el u ostrova Hoa:landu na úskaH torpedoborec „Admlril Apnksln". Nehoda byla vUn' a piice na vyproštinl lodl mily trvat celou 'Zimu. Proto se uvafo· valo o tele1n.flcUm spofenl s pevninou. Nivrh na zffzenf normilnl telegrafni llnky byl zamltnut. Jednak pro zdlouhavost pracl, jednak pro xnaený penHnf niklad. Velttelstvf nimofnlctva se proto rozhodlo vy· ufft Popovovy nabldky a zrfdlt spojeni bezdritovi. Toto spoienl fun1ovalo potom bez z:ivad n6kollk mi· slcll, dokud nebyly úchrann' price skont:eny. Za tu dobu bylo na vz.dilenoct 60 kllometrll vyslino pfes ·HO úfednfch telegramO. Velký ú1pkh experimentu plni dokb.al význam radlotelegraOe v nimofnlctvu. Proto tak' v roce 1900 byl vydin rozkaz o zavedeni bezdritov6 telegrafie na 'ti.lelných lodlch rusk6 flotily. V roce 1901 byl Popov jmenovin fedltelem Elek· trotechnlck•ho ústavu a pfipravoval se novými výzkumy rozvinout obor, který sim zalolll. Mozkovi mrtvice vlak pferullla Jeho datli pliny a Popov umhl ve viku necelých 7 let. Dnes Je A. S. Popov uznbin jako :zakladatel bez· dritov' telea:rafle. Na Jeho pamitku bylo nikollk ústavl1 v SSSR I v zahranili pojmenovino Jeho jmtnem a 7. kvken je slaven Jako Den ridla. -mb-
„
VTH
259
SLOVO MAJ{ MLAD! Zatfm v nall anketl o mlid•ll • v611 hoYoPlll vo1ml1 d· 1tllpcl 1tai:ll 11noraca. Tantok"t J•mo poli.dal! nlkollk mladfch, aby Y'f'JidPlll 1'1'61 nhor. )IOU 'to prottl chlapci a dlvbta. J•ou 11 bllacl l•ty, al• r6anl H v. •vfch nho• rHh na llvot.
Petr Dobrý, sedmnictlletj učeň v Závodech 9, kvl!tna v Praze: OdJakllva bylo mým snem stit se motocyklovým Ú• vodnlkem, zvlilti v motocrossech. Nesmfrni se ml llblla dravost a bojovnost tohoto sportu, dokonal• ovli· dáni stroje, vyulfvinl ledlného okamflku :r.av4hánl sou· pefe, pfekonávinf pfekiiek a :úludnostf terénu .
Z ačni
,...,, ilta•,,..
Zaal Jsem uf ve 13 letech. MOJ prvnl trenér a vy· chovatel byl otec. Tady je snad úklad mého dndnlho úspkhu. Koupili Jsme starý vrů Jawy 250 a dali Jej spol~nE do poH.dku. Pfltom jsem dokonale poznal u.jemstvt motocyklových 0 vnltfnostl" a to Je Dkladn I podmlnka dobr,ho motoristy. Plk Jsme začall 1 tr4· nlnkem . Nenf snadn• dobfe ovlldat stroj. ZpoUtku to nello. Bylo tfeba zatnout zuby, nepolevit, prokousat se. Tita pomihal. Ovlidat stroj, to vyhduJe dobrou tech· niku Jlzdy. Jlzda na udnlm kole, daleU skoky, to pfed· pok"di use pol'idný kus lyzlck6 sily. K tomu sl pllmyslete jlzdu v bliti, bahni, písku, do strmých vrchO , prosti to nejhorif, v čem se vObec Jezdit di. Jak je to s vOlf u mých spolulikO a kamaridO I Nerad to rllcAm, ale nenf to pMllš valn,. Pozvali jsme Je na trjnlnk, d1ll jsme jim k dispozici stroje, mohli Jezdit. Poprv6 jich pf Illo hodni . Kdyf ale vldill, jak je to prun6 a le to nenf jen sednout sl na mašinku a vyhrivat D· vody, pfestalo Je to bavit. Podruh' Jich ptlllo pir a po· tletl nikdo. Byli plllll pohodlnl, nemili vOll vytrvat, 'pfekonivat n4mahu a únavu. To Je moje zkulenost s mladými (I kdyf k nim sim patflm). Svoji budoucnost sl pl'edsuvujl takto: Chdl bych ůtpUni reprezentovat republiku v motocroasu doma I (mofni) v clzlni. Chtll bych se setkat st zahranlinfml "esy", poznat jejich techniku, prosti sblrat zkulenostl, abych se mohl vypracovat na dobr,ho reprezentanta. MOJ vzor je mistr aportu tlfek, který je mOJ pomoc· nik a ridce. Ukazoval ml technik'\! Jfzdy a rOzn' „finty". Ze zahranil.nich JezdcO sl vHlm Tlbbllna; /e pro mne vzorem atletického, silného Dvodnfka. V dobi, kdy nez.ávodf, pracuje Jako drvoftip, aby il posflll avaly . Chtll bych se Jednou timto svým vzorOm pflbUflt.
"*"'
Vlednl prlbl!h mladého človlka, toullclho dosihnout vytčeného clle. A pfece kollk I• v Jeho slovech skryto pfemihinl, nezdafe· ných pokus!), bezesných noci, únavy a vypiti. Ale I mexl dlvkaml mateme najlt podobný prlklacl.
I "moci d•r'l"tokn.tlckfch nml lvropY bffuJr ·~" Hvoltounfch Hml Vfrchoclu 1v6J „mo• 1talllf MIMlernl ,r6myl1. pokrokovou vidu • tech· ftlku. Ve VIM1t•1MHrn rnlltl HMoJI ltyl ~udoYin ltoJ 1 tutt.rkul6aeu. Na obr6aku vlM:· Mmltl 16kall ......,...,, o„recl plic. Dt"Uhf obrt..Hk ukuuje ftOvt vybutlovaM ullnnl • extrakci rflo• vfe111 otnl&.. Z tohoto dJltH o4,...odho rn•Mrlilu .,,..., .. dt'l„ Jedlf ol•I • ma1tM k)'Hlhlr k Yfroltl ...,..l•I tov6rt'la byla po-.ve.na v Ran,6nu (hrrna). Oltr6zek J ukanl• rnodornl comondrnu, lwter6 H do9tavuJ• na oknJI dl-.nslo u mhta 'ftia,..anro v. ld94nl a.~.
260 .,.,..
••mim
Jarmila Ko1ová, 171etá, 1tudujícl hudebnl fakulty AMU v Praze: Jsem klavlrlstka. Studuji ve druh'm iemestru AMU u prof. Maxlina., resp. asistentky Mf.chov,, Mila jsem
ldstl, !e lsem byla plllata hned . jlnl licl mlvaJI obvykle rok na pflpravu. Mluvl se často o nadinl. Ano, nadinl Je nezbyt:nl tfeba. Bez niho nenf molno cokoliv dilat dobfe. Ale na· dinl samo, to dávno nestač[. K nimu se musf pflpojlt pevni vi'Jle, a teprve pak Je Jakúl nadiJe na ú1pkh. Hraji od svých sedmi let. Ted hraji asi pk hodin denni , nepolltaJe hodiny ve škole. Nikdy tak' od rina do veěera. Na dellf dobu odchblm od plana Jen v l'ti o do-
volen,, a to Jen ul na týden. Ale hran f nenl všechno.
vytrvej• Musfm taU dosti Wu vinovat teorii, harmonii, kontrapunktu , studiu hudebntch forem, a uk Je mOJ flvot od rina do vee.era plný hudby. Musfm sl ledacos odfíkat. Kino, prochizky, úbavu . Ale nechybf ml to, mám Jin' starosti. Bojlm se, abych stačila na vlechny úkoly. kter' ml dhá moje radost hudba. Občas se ·sice dostavf nijak' to pokulenf, ale privi v tom, Jak mu odolat, Je kus pevn' vOle.
Silná v61e - to je vydrfet v práci vzdor pfekllkám a pokulenlm. Dokonalo1t se vykupuje odfíkánim a 1oustfedlnfm, pfln:i.li vlak nejkrásnl!Jli odmlnu: rado1t z vykonan' práce a u1pokojeni z toho, le nelijeme na· darmo. Jenle mezi námi lije také mnoho takových mladých, ktefl jeltl 1vou ce1tu ne• nalll, nebo JI ani nehledajl. Pro1tl pracuji a 1pi, dýchajl, bavi se a - dost. Vlak po1ucfte sami. Frantllek Bafant, 16 let, ulell ze 1tfedl1ka truhláf6 OSP Praha 1 O: Hraju kopanou a hokej . Jen tak nepravldelni, nikdy vlc, Jindy mfi\. Jinak ve voln'm We chodím s partou. Jednou tP:eba do klna, Jindy Jen tak, jak se parta rozhodne. Na výlety neJeidfm, ale s Jednfm kamaridem do chaty v Čelikovldch. Drlve Jsme s partou Jezdili tak'
do pP:lrody, ale nebylo to k nlt:emu. TP:eba Jsme sl uJell do TPebini, usadili Jsme se u vody a zplvall. No - bylo mb snad trochu vit slylet, to p„lpouldm , a tak n's okolnr chatafl a osadníci vyhodlll, fe rulfme klid. Tak ted uf parta do pffrody nejezdi. Co chci v flvoti dokizat? O tom jsem nikdy nepfe· mýllel. A kdyl ted o tom pfemýllrm. tak mi nic nenapadá. Na to Je dost Wu, tfeba af po vojni. Jaki je dnešnl mlidef. jsem ta.k' nepfemýllel. O tom my v parti nikdy nemluvfme.
Pravda, podobných nenl mnoho. J1ou I ta· kovl, le Jevi zdánllvou pulvltu, zvláltl! Jde·ll o tzv. organlzovan' akce. To proto, fe •• treba zklamali. Jinak vlak majl 1d tulby a práni I nároen' clle, kterých chllJi do1áh· nout. Kvl!ta Popelková, Praha..Stfelovlce: My mladf (Květi bude zanedlouho 18 let) mOieme dokázat velice mnoho. Ale sami. Staril nú spfle strhi·
vaJI net pom•haJI. Mysllm, fe bychom dokázali mnohem vice, kdyby nám starlf stále neporu~nlkovall, prosti kdyby nú ne· vodlll u ručičku jako batolata. Mim ri.da pffrodu. Al• nikdy bych uf nella na výlet tak flkaJlc or1anlzovan6. Mim smutn• xkulenostl . Jednou jsme se v úvodi dohodli - sami mladi, fe v nedill pojedeme do okoU Dok.s. Nakonec jelo vice staršlch, moudrých soudruhO (aby
Jako na nú
dlvčau dohl~fl) .
A Jak to dopadlo! My se
chtily koupat. Oni , fe to nejde. My se chtily projft. Oni fe to nejde. Nu a nakonec jsme se roxdlllll. Oni Ill do hospody a my -se pfece jen vykoupaly. Proto dnes radiJI fezdfm se svou „partou" - na Kladensko. Mime kytaru , zpfvime sl a Je nim dobfe. Odsuzuji nll&k4 drancovinf chat a jezdlnf do pflrody za úlelem rumových seanci. Chceme se venku pobavit, vyblbnlt. ale v pravých mez.leh. A tomu privi asi surll nerozumijf. Rida bych v flvoti nico dokizala. Jak se flk,, u&· rovalo ml divadlo. Rida hraju - cfebu I malinkou roll. Je to pro mi úplný svitek. Hri.l;a Jsem Jlf v divadle na Mal6 Strani. A myslfm, fe ne nejhOf. A proto chci stu· dovat. Budu navltivovat večernl kursy Jedentctiletky. A pak mofnt na AMU .
Bjvá tomu tak. Mladl majl plno elánu, zájmu a najednou prljdou starll a 1vou „po• moci" vle pokaz(. lilladý llovlk pak hledá Jinou cestu - svou vlastni. Josef Hou1ar - obvodni 1tavebnl podnik Praha 6: Mlad! nepotfebujl pomoc starfCch tou formou, fe Je plezlraJI, !e I• pfehfl!eJI, !e Jim bito nopomihajl, ole dokonce lkodf. S'm Jsem to poznal na sobi. MOJ p1ed•· llý mistr mi svou vllll a snahou po dosafenl sobeck'ho elfe (prosti chtil, abych byl jeho nástrojem - on odpočíval a fi pracoval, pfl čemf jsem musel pd.t výkazy
pric:e I pro nil), pllvedl k tomu, !e Jsem ztratil djom o pticl. Byl jsem z::akritko povafovin za nejhorlfho pra· covnlka. Nechdlo 11 ml takto pracovat. A proto H na m4m kontl objevila neomluveni absence. Mistrovi to samo1fejmi nello pod fousy. A proto ml ozn~ll za
l1Jd'ka. který se vyhýbt pric:I. Dnes pracuJI s Jiným mistrem . Vidí ve mni mladllho spolupracovnlka. s kterým se I nikdy porad!. Za nic na svitl bych ho nechtll i.klamat. VTH
261
V loft1Um 6. lflla(ur. t U1S.l1kichemla)J1maHamfnlllo niko Ilka nejnovlillch po1.nacclch chamla, kter• 1loulf aamldlltt'fl, a uv.dllJ1ma I nlktar6 penpektl•y chamla.aca. NlktaPl ltantfl nb potom Udall, abychom o chaml:u.cl prlna1ll nlco oblfrnlJllho. Ridl bychom byll vyhovlU t1.I dPlwe - ale pod pojmem chamla.aca :1.amld6l1tvl H toho 1krfvi tollk, h vylerpbajlcl lllnak by u.bral pOlku lllla. (Chamlncaumlc:lll1tvl nanl totll Jan pc>ulfrinl um&. lf
ZEM~D~lSTY 161
VTH
RETARDACE ORGANISMŮ (brzděni růstu nebo temperamentu)
d•k I•••· lS % N; 0
KLASICKÁ Pfli0MYSLOVÁ HNOJIVA
o
'C:~:,
1 fo11ic Pho„ho.u. Ca(H
pl. i• '"P"· 1' %
~~rb:!
0
fc»forltod huj• '.20-10
,
1 s ~~p b~; C.1(POJ1 o'bu.
I huj• "'""'"t l-~i'% f~ 48-S')
%
KOMBINOVAN.4 HNOJIVA (ob„huJld vice IMn) citr•mfotka - (NH.)1 so. +I hor-tu• - (NHJ1 so. + (NH.) 1 + CaHPOi+ KCl-obJahuje 6-8% HPO.+ K1 50f-obuhuje 10% N,
~~0~·:~1~\,_1o':•o,, Smf11jl
te
H-19 %
rtdldady no dopravv,
11~;~·p!,~K/o~~
HNOllVA aAKTEflilÁLNI (olkovac:l litky) Nitruon k olko'llnl Htn•n bobovirfch kuhul' (napf. vojtUky, hrachu •).) hllzkovýml bakttrlemi, kc•r' majl .chopno1t pouuc ndulný d111lk. Tlm :r.vylujl vfnos bobovicfch kultur a l„tl oboh.ac:ujl pCld11 d11slk•m. Dbka '/1 I rouoku na 1 hL
u c1trom-
foskr .
111.Jodcwdnl, ntunet6nf a :r.obrali111• se chrWm pn mldtdnf hno;/'w.
_i-il!/.~TÁ J~~~:j;~~~::,:;;,c;'/sk~~~;:,.r.1nlnt) •
SORBENTY biamln•r"nl hnoilvo Oxyhumolit (po„lnat' uhll + v'pno + prllmyalov4i odp•dnl vody) nahradl chl6vskou mrvu ul v porhfiru 1 :4.
+
HNOJIVA TROŠKOVA (ltopod prvlrr) - borax N•a
;1~1~ OM~·~;n;a~·:).% B~~~~2 ;;t~::;:~~f;.~:'!u':;~P,/ lnten:r.lwnlm zetMdf!lrrwf.
MO(OVINA - kairbamld (CO(NHJJ Poufl'll H k ...Ykrmu pNfV'YkavcO. MOie nstouplt ui 15 % pothoby bllkovin, 100 1 moloviny ntll dojivoac o 1-1,S I nebo pflr01tky o 1oy„
co~~~~~:~~!tc~,):.c~(~'.i°~!lci~Jt·
rCH(NH.) Poutlnjf H k Yfkrmu pnut • drObefe. Snilujl pocfebu fivodld bllkoviny, Napr. medonin :r.výlll prOmlrnou vihu kuru o 9 % a snili! tpotfebu krmiv o 7 %.
Pou~~!.~
~~~~T~=v~=.::~ 'C.t~~l!.~~::r.ui•
f ku... bllkovlny v krmn4i dive•. 1 ks kyt, uhllf. •monn4iho Jvýll dojivou o 4 I m"ka n.bo pflrOu•k o 1 ks. ČPAVEK NH 1 Poulld H pfl :r.krmovinl 1l1He aj, c!btelnl nahru:uj• bllkovlny v krmn6 dive•. Pr! i.krmov,nl 1'ii.k0 bylo vyrobeno "' 1 k& NH 1 l,Sk1mua.
ANTlalOTIKA: penlc:llln, chlorutr•cyklln, au.romycln (znalka t.chnlcUho chlortetracyklinu I„ „Au•rovit"). Zvylujl ulit• kovott zvlfat o 10 %, sniluJr 1pot1tbu krmiv o 5-10 %, 1nifujl hynud nlnt o 25-50%. MAKROELEMENTY - ůkladnf mlne"lnl litky foafor P - ripnlk Ca - holl/k M1 - 1odlk Na - drullk K - c:M6r Cl 1lra S , Nubytn6 1oulltstl yfllvr vhc:h livolkhll. Nutno dodivat ve 1privnfch pomlrec:h. Mail 1hadnf vý2nam pro valko\'frobu. MIKROELEMENTY - 1topoY6 prYkr l•l„o Fe - mld' Cu - kobitt Co - man11n Mn - nikl NI. Nnbytn' soulinl vtU~y vlech llvoUchO, DETERGENTNI LÁTKY napr. 1odn' sOl aralkrl-1ulfon,1u, obch, :r.nalka Oubo•ol. - Or1anlck4i slouleniny st slinou povrchovou aktivitou. Pfitplva/1 k dokonaltlllmu vsthb'v'nf zktmovanfch fivin a clm I k l•ilch racion"nfjllm\I vyu!id.
...........
Vitamin A
Vkarrlfn D lu.kiferal VJwnln E tokoferol
"'· STIMULACE ROSTLIN 11nh h•tero111xlnu + kyHllny nlkocinov' + krsellny ukotbov' (1tlmulac• 01lva mtkY•, zvft.nlYfno1Cl o 8-17%) 1ibtir•llny (:r. kultúr" houby FuHrium moniliform•} - stimulace luf· nlho porouu, njJcnl výno10 Hna o 1- 11 q/ha
~„z.:::kt.:~:.~::.
Ptali .,..kt yfmam pro vetkodle'IJ' - umolftujl UY.Unl velmi i.ntM:r.lvnl vltlltoytr~r.
STIMULACE zvllAT hormonllnl preparhy, n•PP. Stilb„ttol pod'"'"' v krmivu ml1d6mu ffrn6mu 1kotu. (PrOmlrnf pflrO~Hk vyBI o '-'21 %-)
flilTAfliDACI ROSTLIN kytlllnlk ut.lilitf 1nlful• Intenzitu dý~~~ zpomalui• :r.rlinl
konc:•ntrece CO, '200/.
"'altlnhylllrnld anlluje mnobtvl vsrOst•jklch cibuli u•
konc:en1rac• 0,25 vodn6ho rouok11
%
N1&rofura:r.on Fura:r.oUdon 1 jln6.
keTAflDACI 2.IVOČICHO u hrulek, m•runlk apod. - doba uchova~ t•lnostl •• prodlufuje ultrlktb
pouflk•• provf.61 l •1 l tfdny pPed skll:ml
o'/, POU!IVAJI SE 1 o k mukho.,.nl pOdy (ti i•1l ukrtdnl mul rostlinami proti vfparu) O na poklopy a skltnlky • n• trubky pro dvlahy I odvodninl 1 hl· dodnl O k sillforit!I O Jako krmftka, tl1by • l•ko dtobnlkr atd.
Id. ft. RUFRA
VTM
26)
•• •• ••
:
tj. knihy, č11opisy, patentní 1pi1y, mikrofilmov~ re-produkce atd. O tom, jak. se 1ou1tavnE: sleduji v určjt~m oboru vlcchny nov~ poznatky, a jak se systematicky tffdJ, j1me psali ve VTM 6. Navíc ttudijnJ technici ob1tadvajl tzv. relerlc; vyhledhajf vlechny poznatky, ktcr~ se za určit~ obdobl týkaji určit~ problematiky. Tak napf. je·li ůeba zjistit, co bylo vykon•ao a co je znl.mo od r. 1945 v oboru výroby chladičd k automobilům, zjistfmc to v relcrli na toto tima.
pro
POtlú>EK MUSf BÝT
: vidomosti
O fidný pflaun informaci odbornlkQm je v CSSR postadoo dm, fc z pracovišť, kted ae ioformačnl čin.nosů zabfvajf, byla vytvofena tzv. aouatava vldeckfch,. tecluůckfch a ekonomických inlor· macl a propaaaody. Mi několik atupl>Q. Ncjěctnějll jaou zUJadul loforma~lll ótvary v podstat! jednoducb~ poclolkovi a z'voclol knihovny; starajJ ae o bUoou knihovnickou 1lu!bu čteoéfdm z vlaatnibo podnlltu.
T
OBOROVÁ STAEDISICA TECHNICICfCH A EICONOMICICfCH INFORMACI zajiltuji vdkerou informační 1lutbu pro určitt obor 1 jsou nejdtllefitE:jllm typem informačních útvarll. Tkhto oborových atfediack, ktcr4 Jsou zfizcna pfi významnějllch výzkumných úsravcch a podniclcb, je v Ce1tosJoveo1ku nlkolik set. Kddi z nich pfetnf vymezen obor pdsobnoati, např. 1tfedisko pfi n. p. Chirana Praha pečuje o obor výroby zdravotnick~ technlk:y, 1tfcdi1ko pfi StjtnJm dfevafsk~m vtzkumn~m Ílltavu v Braůllavl o obor prllmyalovl:bo zpracovjnf dfeva apod. Oborovi informační 1tfedi1b obttadvajf vlechny druhy informačních prad ve svl:m oboru. Zpracov4vaji
m•
BOHATSTYI POZNATKO Y NASICH KNIHOYNACH informace z odbomfch knih, čaaopisd, patentnfch 1pi1d (českolloven1kých i uh.ranJčních) i z jiných pramenů. Z nich vypracov,vajl úznamy (anotace), ze kterých pik poUdaji pravidelnl, např. mhfčnl, informačnf soubory 1viho oboru, tzv. lnformačnl zpravodaje o nov~ technice. Tyto zpravodaje rozcsJlaji Ujemclm v jiných podnic.fch. Oborod 1tlediska settavujf tak~ rderše pro odbornfky z podnikd a vtzkumntch úttavd sv~ho oboru, zejml:na rdcrle, kterým.i te zjišťuje stav techniky pfed zač•t ltem vlastni výzk:umnl: pnce. To umožní, aby
1
M':9~h,=~.!~'71=:m:=::::::.:h. ~
udm „mtri.ao dlwMomf, Mnoho mlad;fch tldJ pl#M allamJ tlm, te f.U p1'0blfm}', kc•N u.I Jlnf V1fdlll a J.ov I popda)' • odbotui llteratufe, Chyt.. bfri ob)'hjd •tom. te •au..mllf •• ...,, t'Y6.Pef &.:.o.tJ nariut pri•• tam, M• J•Jlch „um 9koKUJ. PrYDI phdpokl•d k tom• J• oaJh • Uceratuh d ~f " .... ctic.halky d.a.ú.bo oboru .
pfedc.hGdcl
Nynějll produkoc odbornfch liced.rnich prací (čt•nků, patcot-
nlch 1pi1'1 1pod.) v ccl~m svitl te odhaduje na 10 000 000 ročn!.
Vyznat se v takovim mnotatv1 není pochopitelnl 1oadn~ a pro jednotlivec je to óplnl ncmot.n~, i kdy! by ac toažil pfečftt jenom to, co 1e týki oboru jeho pr•ce. Proto je nutni: d!.lat vfbEr a pli tom organizovat prici ul:, aby pozornosti odbornfk'll. neuJJo nic ddle:lit~ho , aby mohli svou pr•ci udělat dobfe i bo1po
264
YTI1
lf,,_ ~ - 1
A
ICATION. E.
„
a~a
""
•Z••1
c.
eRICATED BCARI ecNNETT . ' 1
C EA
Uvedenou 1ouatavu vfdc<> kfch, technlckfch a eltonomiottch informacf a propaaandy dopl.6.uje jcltl IOUStava •t•tnlch v~ deckfch knihoven, do kccrf patft 1t6tnJ vldeckf Ju1lbovoy, umf1tlnt prakticky ve vlech ltrajlch.
NEBOJTE SE ZEPTAT Velmi dó.letit' je poradeneU ll.nnoet informačnfch zafinnl (knlboven a oborových 1tfedi1elt). Knihovny potkytujJ informace Wdtmu, oborov6 1tfed11ka vynilucWn a z.JeplovatelOm svlbo oboru. Vlechoy knihovny po celt republice majl mez.i tebou mez.l„ V'fůu.mnfci
mohli navázat na mhnf stav a vynalbt nlco lepltho, nd u! je .znimo.
JNFORMACNI '()STAVY PRO JBDNOTUV Á ODv1!Tvl pracuji podobo! jůo oborov• 1tfedilb, ovlelĎ rozsah jejich činnosti je lirlf a zahrnuje vfdy celt velkt odvltvl nirodnlho hospod.ihtvJ. Tak n1pf. Ústav vldeckých a tecbnlckýcb informaci ministentva zem!dilttvf v Pr12e zpracovAv' odborn~ vbdeck~ a technick~ informace ze zem~dHnvt SoučAH.1 takových ústavtl býv6 zpravidla odbornA knihovna, pffstupni vefejnosri. Tak např. 1oučisú Sůtnlho 61tavu pro l&hkou dokumcntačnJ a knlbovnlckou slutbu je ltW1ki knihovna atd. Inform1čnJ ů1tavy po1kytujf informace vlcho druhu - včetn~ relerlf, kter~ vypracovhajf na objedntvltu u malt poplatek - lirok~ vdej· no1ti. Takov~ ústavy zpravidJa vypracovivajf dznamy (anotace) z odborn~ literatury, vyd,vajf z nich informačnJ zpravodaje, obttiravajf a pó.j čujf knihy, časo· pity, patentnJ spisy a na objed· n'vk:u zhotovuji fotokopie č1'nk6 z ča1opi10, určittch vylidanýcb panil z knih apod. M•IY711!ca typem pnco\'llt celo·
t~'b'. ::'i:!~e:t:beci!t:!;,.!~':r!:
pesa.ady J10u.
d.•t••Y • cal o„ at•tnCm •amlfanlm, Jt.outo St•ta( Jecbahll.' 11.athoYaa •Prase a Slo••n•k• tacb.. alck6 ka.lbovoa • Bratl•· I a•~ 01t.a• pro tKb&lcW a •koao-
ó",:1t.lafor;:::; :;.~~ • O::J:°pra 111>rmalisacl a mihni
• Pnaa,
V celo1t6tnlch tecbnlckfch knibovn4ch v Pr12c a Bratillavl: jsou technick~ kniQy všech obor\\ (vyjma zcml:dllstvi a zdravotnictvl), čuopily tl:chfe obora. a firemnf tecb.nictA llteratur1. Pro orientaci čteni.hl o knihich 1louti reJ1tffky autonkl: a vfcnE, o b1opi1ech kartotlky vl:cn~ tlfdtných zhoamO (anotaci) z čs1opiseckfch člinkll (podle mezinirodnlho desetinn~ho tfldlnJ). Flremnf literatura je cvidov6oa v rej1tflkli !Irem (podnlkll);
tlidl:na je vl:cnl: rovna podle me.zio6rod.o.lho detetinn~bo tffdtnl. Obl: knihovny zpracovAvajl I blbllorrafle k jednotlivým ttmatóm (Je to zhruba řečeno určit• obdoba rderli, ovšem 1 tim rozdllem, tc obsahuje v podstat! jen 1oupit odborn~ literatury k dan~mu tl:matu.) 01tav pro technickl: a ekonom.lekl: informace v Prase je 1pecializovaný ú1tav informačnl služby, jehož hlavntm úkolem je zpncovivat pfchledovl: a 1ouhrnn~ informace pro oejvyll{ stAtnl ora:Any, jako je např . St6tni .komile pro rozvoj a koordinaci vl:dy a techniky, St6tnf plinovacl komi1c apod.; jeho úkolem tedy
.&
ll(nl b Eld;trcKlatlckf llftftt'
cros
uUltute ceh•u publlkatnl l:IWM1st n-llk$'ch knihowcn, Obdobnfl uflr
nnt polllJri n rf. scAtnl „ahfn.i vide ko-.t..chnh:k' blha'VD• v Mo k.v
nenJ poskytovat iM'ormace jed· notlivým 01ob•m. Důlditým zafJzenJm, 1louf1dm lirok~ vefejno1ti, zejm~na zleplovaceh1m, je kalbovna (Í fa du pro patent)' a vyn6· Jezy. Obtahuje Hi 8 miliónO pacentnJch spi1fl 11i ze 30 1t4cd 1vlta, I sblrky ročnlkO úlednlch vlstn.lktl zahraničnkh patentních dfadO , takte lze zjišťovat i údaje o platno1ti, úniku, omezeni patentO v cizinl. DallJm cenným materi'1em v t~to knibova~ jsou výtahy z patcntnfch 1pisfl nlktcrých c:Wch 1t6td.
knlhovtú vti>4Jetú alufbu. Jejl pomocf obscadvajf čtenUOm l UteraturuJ ktcd je k dispozici v jin~ knibovnl. Pro informaci čtcnil6, ktell ae v knihoval a jejich fondech tam.i nevyznajf, mA ltatd6 knihovna zffzcnu la.formabi alulbu, popf. mO.fc ve 1lotitlj. llch plfpadech poradit čtenill metodlckf kabinet knlbovny. Motnostl je tedy hodnl, jen jich vyu!ft.
ZDBNt!K clRMAN Snlmk.y • ~l&N.u Jtot.1.11 sarcbl.u. Stl.U'l.I iKhn.lcU knihovny • Pnze.
YA TECHNIKA Y KNIHOYNACH Zvl,dnout mnofltvl informacJ a vyhovit velikbnu počtu potadavk6 čtenUO a ulivatelll informačnfch llufcb je stUcjnfm probltmem Wdt knlbovoy.
Proto se zav•dEjl pohotov~ pronfedky reprodukce , dopravy, roztffd~nt a vyd,v'1ú informacl o nov~ literatulc. JednJm takovtm prostfedkem VTH
265
0
:::" c : "
!
O
je mlkrofllm, kterY umožnJ ro-produkci i tUko dostupných informačnfch materiáld. Na mi~ kroftlmovt pAs Ilfe 35 mm a délky 30 mlze zachytiti 750 stran, přlpadnč
1500 stroo.
Zahraničnl
~ mikrokarta -
obr. 1 - (na fotoaraftckém papfru) a mikrofil X (na plochém filmu) umožflujl tak U miniaturní zmenšen!, te lze na oC kartu velikostj 70x 105 mm d 90 X 120 mm umístit 120 - na > obou1trannč mikrokany U 400 O atr&n publikace. Tato technika
ženin. Na pf. zaffzenf Dokufo (z MLR) nebo Tempokop ( z NDR) umot6ujl rychlt pfeno1
textu bez zdlouhavého procetu nutného pfi fotografických postupech. NcjvýhodnEjlf 2 tl:chto reprodukčních metod je xcro1rafie. Jejf podstatou je suchf vyvo-
z
:C
i
~
>
c
~ -
Z
% U u.I
t'C
> 0 Z
=~žň;~~e f~~:1~toka~~~:etr~
Kde ani velbloud nikdy
obr. S, 8. - Ctent mikrofilmO, mikrokarct a mikrofiši vyžaduje ~tec( pfi1troje, U nl\s je rozif~ !ent nčmeckt vtrobek fy Zeiss Dokumator, na němž pomod speciiln.lbo adaptoru - obr. 2 inf. V. Vl\vry z Fyziltilnibo ústavu Karlovy univcnity v Praze lze číst i mikrokarty, k-ceré bUně vyfadujf spcci'1n1 čtccl pffgtrojc. V současné době se zabývajf naši zleplovatclé jak sestavením mikrokany tak jcjfm zpl.tnYm zvčtše nJm. llada pracovrúkO ncm6 možnost použít čtecfch pffstrojil a proto je třeba šifit informace formou pozitivnich či ncgativnkh zvčtlenin nebo formou rozm.no-
nevydrlf
6 - Fond Stt\tn! technlckiE •nlhov· ay v• form! mikrob.ret by poth• bo•al to takovýchto ••fJnf1 aatfmco •klacllicl knih sablri 1200 m• a J• n•proHo acdonatttn• pro ooyj pHllv lhere.tury.
••I
lávacl proces pomoci polovof;2 vých fólií, které se pfed snímkem oabijeji statickou elektřin o u. Di se použ.lt nejen k reprodukci a rozmnoženi libovolného počtu exemp1'f0, ale i ke zvlcšovinf z fotografických materi'1ů obr. 4. - HojoE 1e použJvi např . v knihovn6ch sovčtskYch, ~me rickYch, u n4s zatím bohužel ne . NeménE dOležité je množstv.I zfskanýcb informaci utřídit . 1 zde se zkoušejí nové metody. Dčlajf se pokusy s rdznými analyz6tory na ltltky 1 dlrntm.I okraji, s dEmoltitk.ovým.i ttroji a s elekuickfmi počhači . KombinacJ dbnýcb ltltk6 a mlkrofilm6 ěl m.lkrokaret vzniká možnost uložit a rychle vyhledat informační pramen. Ctenil chce st'1e více zislcivat i 1pcciálnf informace rychle a snadno. Před techriiky stoji mnoho problémd, jak postavit plně automatizovanou knihovnu, kteri stiskoutlm knofliku bEhem minuty - obr. 3 - poskytne čteoili potřebné informace o nových cbem.ickfch vliknecb, strukturich nových litek nebo kybernetických strojfcb.
Dr. Anna VEJSOVÁ
266
VTM
O dálkové Jlzdl nejmenllch leskoslo· venských vozidel do oblutl Afriky a Asie, kam dosud neprojel motocykl, plle pro VTM úlastnlk výpra· vy, MUDr. Václav Po· tufnlk.
Po čtyi'ech slunných dnech na Stfedozemnfm mofl jsme :za eupt· skou Alexa.ndrlf vkročil! rovnou do Afriky. Svědčil o tom obru prav'-, nefallovan6 poultě a dosvf:dl:oval to I teploměr, který udy ukazoval pfes ~S stuplhl ve stfnu. Kamkoliv Jsme pohl~ll, vlude plsek. Někde srovnaný do tabule, jinde zvlněný do kopcO, vlude stejni flutý, Jen na obzoru trochu nahnědlý . Stlal Urem afrlcUho slunce. V hlavě hulelo, v ústech se lepil jazyk na vyschli patro, myllen· kyv padesitjstupl\ov'm liru Jako by se nechtěly vObec rodit. Spic:hali Jsme, proto jsme vyjeli na dv&tkflcetlkllometrovu poultnf truu :r Alexandrie do Kihlry bez jaUkollv aklimatizace. V prv'- tfe· tlně cesty Jsme mlnull leffclho velblouda. Z tlamy mu tekla Jeltě polosrafeni krev, ale chflpt se uf nehýbalo. Nedošel ... Divný pohled n'm oflvll vzpo· mfnky na dobrodrutn• knffky klu· kovských let. Uvidomlli jsme sl, fe poulť vlastně odjakflva vyzývi na úpu ... Nafe stroje čekaly v pffl~ tich týdnech na afrlckf. a asljsk• plldě taU zápasy s poultf. A my Jsme si (':;\, hned tohoto prvnlho dne v Africe
0
0
DO VELKÉ POUŠTĚ na malých cyklech kladli otbku, 1da nás nezklamou tam, kde nikdy 1nl velbloud nevydrlf. V Umornim vedru utlm pracovaly spo~hllvijl net my a d~ pn.vlly nis hned prvnlho dne :r Alexandrie do Kihlry. V hlavnfm ea:yptsUm misti 1 v dvup01mlli6nov' metropoU afric· Uho kontinentu, kde lld' fijf ve sdnu starých mellt I nových mnko. drapO, Jsme rozblll svOj hlavni nan.
Vfechny naše snahy smUovaly k Jed· nomu bodu: chtill Jsme projet tam, kam dosud na motocyklu nikdo neprojel. Slnljski pouJ( a hory Sln•j· sUho poloostrova. který JI! patfl asijsUmu svkadflu, byly takovým mlnem. Klič k t6to oblanl byl tady v K•hlle. Ale e1yptsk6 úlady ne· chtily o nRem podobnfm ani slylet. Pfed m&lcem totlf v slnajsk• oblud nchnillonly vrtulnlky n~· jak' aeolocy. p1ed rokem sl tyto pust' konllny vylidaly fivoty amerických motorlml ... Chi.pal! jsme, fe o nú majf strach, ale trvali jsme na svf:m ú.· m'ru I nakonec S pomocf eCYpt· ských p~.tel Jsme prosadili povoleni slnajsk6 výpravy. 1 l. srpna 1962 jdti plod svlúnfm vyrazily z K'hlry tff neJmenJI leskoslovensU uroJe, doprovh:eni dvima vozy Skod1 1200 STW, kter' upOjčili núl kihhitl p1\ltel6 pro "'klad potn.vln, tropicki výstroje, 300 lltrťi pohonných hmot. a 200 lltrO pltn6 vody. Výprava. se roz.· lfl'ila o tf'! arabsU rldlee tkhto vod a Jejich vedouclho, dobr,ho a statK·
n6ho Karla Kundrita, takto „v cl· vilu'' technlckiho Inspektora našeho Pra1a-servisu v K'hlfe. Na trati K'hlra-Suez. vede a.sf1J. tovi silnice mul plsečnýml kopci Arabské pouftf, kteri se hlisf uf tbně n okrajem hlavnlho •&Ypt· sk6ho mhta.. Jejl asijsU sestra (\a druhfm bl'ehu Rud6ho mol'e byla našim ctlem. Tam nejsou adaltov• silnice, jen písek a pisty, a rtu( teploměru ješd: výle •••
Do tPetího 1vltadllu Dvanict kilometrů na sever od Suez.u, v EI Kubr!, Jsme se pl'eplavill na asijský bfeh Sueuk6ho průplavu . A p•k, po pOlhodlnce jlzdy, n•m zmizel poslednl úblesk hladiny Rud6ho more a pohltily n:b neko· nečnt plsečnt plini Slnajsk6 poulti. C.ekinl na pl'evoz v EI Kubrl nis z.drfelo a soumrak nenechal na sebe dlouho lekat. Plsečn6 kopce a kulisa ledých hor, Jef se ob(evlly v dill na východi, dostaly tajemný narudlý pflsvlt. Poul( se rula tllll a pocit umoty dolehl jdti dOniznijl. Nall kihlrftf pH.tel6 nim radili, abychom nejezdili v noci, pl"Otofe prý poult v těchto konllnich nenf bezpelni a pl'epa.dy nejsou vúcnosti. Ovlem v tkhto chvfllch nim Jdti do nejbllill ohy Abu Zenelmy •bývalo
t. J'l•ta v ede do Sln•hkfct. hor, 1. Na kamenltfch phtich '+' SlnaJ1kfch hon.ch f•'"9 tak• nalll pfftel•. ). Obr&zek li: potddů Thlc• a fedn• noci n .bo a n•i•ltlfho mltta a rrlckMto 1Yftad llu! (tuhlra)
dobrých osmdesit kllometrň - a tak nezbylo nef jet dil. Jlzda nolnf ztichlou poušti pl'I svitu mislce a. klenby nespoletných svit~lek Jlfnf oblohy úl'ld nad plselnýml kopci a duna.ml, Jet vrhaJf taJemn• stlny. Je úfltkem pro dobrodrufnou klu· kovskou letoru. Ale mil! Jsme tak' surostl. Stroje sice absolvovaly prvnl den výpravy na. výbornou a po celou dobu jsme nezpoi:orovall ani v neJvklfm vedru podstatn6 snlfenf výkonu. Naopak spkh n:b nutll vpfed a moped I Pionýr musely Jet t6mil' neusúle naplno. Mill jsme vlechny dOvody neslevit z rychlosti ani pl'i nOCnf JI-zdi. reflektor pionýra vlak odmftal svltlt. Oprava by byla znamenala dalšf z.drlenf - ale co nemi jeden, mi pfi kolektlvnf výpravi druhý: reflektory mily v po-H.dku všechny ostatnf stroje. A tak v6dl manet se roz)el po boku menll· ho Pionýra a svltll mu na cestu. Naše duo milo na rychlomirech fedesitku a byl z toho blhnlvý let noěnl pouJtl. Ze stlnO ú1kých údolf mezi pfseč nýml kopci vybihl hkal • utlkal chvlll pfed mým reflektorem . Misie osvětloval všelijak 1krouceni pfseč· n' duny a atmosff:ra skoro nesku· teln' krajiny divala dosti motlvO fantazii - tak trochu mufn6 a trochu klukovsk6 - pro dobrodrufn6 prl· blhy ... K smrti· unaveni Jsme dojeli ke
~~~i~e':~!;~ v1ojr:":i~~1~111~v'1 ~:~~
kovací matrace na 1bytek noci k U· sloufen6mu odpočinku. Dalšl den nú mila čekat hlavnf bitva. Měll jsme projet do mlst, kam motocykl dosud nepro)el.
r::\
0
Pod neJv7IU slnaJtU vrcholky proJeta fteJmenll h. J.clno•top6. woaldla Jako pnftl • ••
Kde byl motocykl poprvé Dvacet kllometril za Abu Zenel· mou jsme vJell "' poultnl pistu. Kola se nfeúvala do ptsku, vjeli jsme do prvnlch dun . Vllchnl unikli . To. o lem se dMve mluvilo a co vidina 1 nú sl dovedla jen matni pPed· stavit, sesulo skutelnosd. Pot z nis Jll, sblrali jsme první zkulenostl s jlxdou v plsku. Malé stroje vlak pr.kvapily. Kola se nei.afeúvala do Cipln•ho nblokovtnr. Poznali jsme, fo J• moln' Jet, dodrluJl·ll se Ú· kladnl pravldlL J• nutno pfedevllm Jet nap1no do pfs~ných nbijf, vbs sukollt, kdyl se strof za!lni dusit, a nup6llt spoJku. Nes!etnikrit Jsme 1.0ttall trčet v plsku, Jfzda se 1.mi· nil• v boj o koldý metr. Plsek doslova rval fldftka J. rukou ; fyzlck' nimaha v rodhavené poultl je nepfedrtavltelni pro toho, kdo to nezalil . .. Tudy vedla 1tui karavannl cesta do nitra Slnajsk,ho poloostrova. Na obzoru se obfevllyokrov' kopce ; a od nich nú hki je!ti dalllch sto
~a,~hF!~~~:h~: ~~,;:~1~i~ 0
a plse!ným dnem nikdejll feky. Prvnl dojem n'm znovu vu.1 PK a pQvodnl optlmlJtlcké: „Ono to
nebude tak z"I" pl'ello ve vihavou oúzku : „DoJedemel" Na Pionýru praskla fadlcl pika. S arabským fldl!em Jedné !kodovky jsem se l'{'lusel vnltlt strastiplnou cenou zpět k Rudému moPI a vyhledat pomoc pri opravi v úbofe nafufG. Mill outogen, svalili prask· lou piku a my jsme se vritlll s novou nadijl do dalll cesty ke svým pH.teIOm do tibora v pou[tl. Nikollka· hodlnov6 ~ekinl pod lhavým sluncem (ve stfnu Jsme namUlll S1 stup. 1\\1 Celsia!) rozlof.ilo výpravu. Objevily se prvnf pPfxnaky úpalu, ne· moci ze slunce . . . Museli Jsme se vritlt k pobfell a v tibofe naftafG nim dala noc a núledujfd den upomenout na útrapy prvnlho pokusu. A pak Jsme vyrazili Jefti pfed ro1.b,eskem opit se surou bojov· nostl v srdcfch. Kilometr u kllometrem se kola Stadlona. Plonýn I Maneta zakusovala do plsku poulti a pak do plse!ných I kamenitých nivijl Vidf Feran. Krajina se ufala min lt , vidf se uvrtalo do horských údoll 1 romantických strff, pista u.Zala prudce stoupat. Pod palmami Jedln' oby tfto pust' konllny Jsme sl trochu odpočinuli, a pak t.novu pokralovala bitva s pískem, kamenfm , horkem I fit.n f. Z ohy Fe.ran odpohtly rychlomiry na!lch stroJO padesit kilometrG, kdyl po prudk6m stoupinl se v bolnfm údoll obJevlly na úpad horsUho fulov•ho velikina vysokf: zdi starého kliltera, u nlmlf vytuhovaly cypflle a vH. Uprost1ed nepfedstavtteln' únavy, kteri nim stětí dovollla udrfet se na nohou, jsme ucltlll opofnY pocit vfthstvl. Pod neJvyfll slnaJské vrcholky Mt. Sinal a Mt. Catherlne, dosahujfcf výle 2600 metrO , ph:konala na!e výprava výlkový rozdll 1800 metrO pft teploti vice nef 50 stupňO Celsia (mf:f'eno ve stfnu). V pamhnl knize star,ho kliltera z 11 . stoled bylo slavnostni. uprotokolorino, fe 16. srpna 1962 poprv6 projela pod Mt. Sinal jednostopl. vozidla. A rodni lm•na tkhto strojO jsou Jm6na našich nejmenlích z Povibk' 6ynrl· ce a 1. Rakovnlka. (Pokralovinl pfllti)
VODA VERSUS UHLI Podnata hyclraullclu!ho dobýv4nf spočlvá v tom, že se z hydromoniroru vrb4 proud tlakové vody na uhelnou 1t!nu a uhU je jcjf aUou rozpojovlno. Odtékajld voda odn4!1 ku1y uhli od uhcln~ 1tfoy do žlab6, kter~ úst! na vbodn~m mlst~ v jfmcc. Po rozdrcenJ na maxim'1ni velikost 60 mm nas4v4 uhli bagrovad čerpadlo a podává ho do potrubl. Dopravu ubU tfmto potrublm za;išťujf vysoce výkonné. bagrovacf čerpadla, a to jak ve vodorovném 1mhu (k j6ml), rak i ve svislém smhu (jamou) až do úpravny oa povrchu dolu. Hlavnlm účelem uhdných úpraven je rozdrufovat v rllznfch mojnlch zeflzenlch čist~ uhli od břidlic a jiných hornin, tzv. hluliny. Pfi zpncov6v•nJ uhli vydo· byt~bo hydraulicky je úkol úpravny rozlffeo o nutnost odd!lit od ubil značné množstvi vody. Uhli se po prvním odvodnlnf roztffdf na odvodnlné uhlf frakce 3 af 60 mm a jemnozrnnou frakci 0-3 mm s vodou. (Hrubokus6 odvodn!ná frakce je rozdružov6na v 11zečklich, v nichž se uhU ve 1tffd1v~m svislém proudu oddtluje'od hluliny na základ! rozdilných m!rných vab. jemnozrnni frakce - O- 3 mm s vodou - je rozdrutov6na v hydrocyklónech pťasobcnfm odstředivé aUy; zlskan~ uheln~ kaly prochbejl pak jelt~ úpravou flotad. Tlakovou vodu k hydromonitor~ dodévaji čerpací stanice oa povrchu. Do stanice IC rovnU pfiv6df odpadov• voda z úpravny, takže se vytvoll uzavlcný oblh vody.
VODNI Dt!LA Hydromooitory jsou nl.zné konstrukce a majf trysky s prllm!ry otvoru 3 - 25 mm. Pli tla· dch 50-80 atp. pou!lvA se trylek 13 - 22 mm. Podle toho tU kollsi spotřeba vody jednlm bydromonitonm mezi 70 až 120 m 1/hod. Tlak vody, vržen~ na uhelnou stEou, se zpravidla pohybuje mezi 40-80 atp a výkon jednoho byd.romonitoru kolisá podle daných podmlnek mezi 12-40 t uhli za hodinu. V ojedintlých pflpadech je tfeba uhelnou sloj pled hydraulickým dobýv6nfm nakypřit, tzn. vytvořit v uhelné celin~ ubliny, kteri rozpojov6nl uhlf vodn1m proudem usnadňujf. K tomu se zpravidla používá trhavinových ntlo!l. Výzkumnici zkoušej! zc1ilovač tlaku vodniho proudu a! do 300 atp; tlm odpadnou pflpadn~ uhad pd.ce a bude moloé roz.. pojovat i velmi pevné uhli a jini horniny. Podstatné zjednodušení cesty, kterou musf vykonat ub.lf z porubu 01 povrch, znamení by„ draullckA doprava uhli !laby a potrublm. Pli normálnlch
sobu dopravy, tzn. 1 že by za da· ntch okolno1d byla !eleznifol doprava levn!jlf. Proto bylo tfeba vyvinout v eleku,rn~ rošty, na nichž by bylo možno spalovat uhelný rmut se značnÍ'm obsahem vody. V praxi se ukbalo, že pouubfm lze dopravovat amb 60 % uhli a 40 % vody. práce. Také celkové ntklady se Tento úsptch vedl k fadt jinýcb projektO pouubi pro d'1kopodstam~ snížily, takže vynaložené investice nahradí úspory. Už • vou dopravu uhlJ . Tak se napt. za zkušebnJho provozu byly v USA projektuje potrubf z uhelvlastni n4klady na 1 t uhli něho revfru ve stétl ZApadni Virginie do spotlebitd1kých o Kčs 9, - nižlf než pfi bHném zp6sobu dob)lvinl. oblast! v okoU Filadelfie a New Yorku. Toto potrubt mA uút prllHo\l'ollli jsme dosud jen o hydraulicklm dobtv4nl uhli v hlum!.r 760 mm a jeho d6lka bude binných dolech . Tohoto způsobu ~~b li~~g:g ~~~· rolt doprav! práce se vlak v SSSR s ůspkhem použtv• i na povrchovfch dolech Podobn!. se plénuje ve Velké jak k rozpojovtnf a odklizu skrfv· Britinii potrubí z revfru Midkových hornin, tak i pro vlastni lands do Londýna, je! bude asi dobývin.t uhli. Pro naše povrcho~ 200 km dlouhé a dopraví za rok vé doly se však tento zpllsob práce I mil . t uhll. V NSR projektuj! nehodí, protože vyžaduje obrovpouubt z Porúrské ubeln~ ptnve ské množstvJ vody. do 1tezna na Dunaji, jež mA zejm~na usnadnit vývoz uhli po UHLI TBCB NA ROŠT Dunaji do Rakouska. RočnJ výkon tohoto potrubf o prOmbu 400 mm Vodnl energie mA velkt výse mA rovnat 3 miliónllm tun. znam i pro dopravu uhli od dolu
Hydraulicke- dobyvam uhli, při němi se uhli „ozpo1u1e p„011dem tl."lkove vody, 1e 1edmm z ne1mode„ně1s1ch zpusobu dobyvac1ch p„ac1 Nevyžadure pntomnost ho„n1ka v po„ubu, potřebne sl„OJnt z,u1zem lze totiž dalkově ř"id1t z dobre vyztužene chodby Nav1c ' l ' P' 1 hyd„aullckt>m dobyv ani neuvolnu1e iadny uhelny prach a to značnc zvysu1e bezpečnost 1 lu1ltu„u horn1kovy prace
dobýv1cJch zpOsobecb toti1 uhli z porubu vyklizuje porubovf a. chodbový dopravník. V hlavních chodb,ch pak bfv• lokomotivov' doprava. Proto se must uhlls chodbového dopravníku pfek1'dat ve zvlUtnich stanickh do vozJků. Ty musl na povrch vyvht tHni klec. Není proto divu, že i ve at•· tech, kde se dosud nepoufJvé hydraulicklho dobtyinl uhli (napf. ve Velkl Brit•nii), dtlajf alespoA pokusy 1 hydraulickou dopravou uhli na povrch.
NEJLEPSI ZKUŠENOSTI V SSSR vydobyli hydraulickým zpOaobem v r. 1962 3 milióny tun uhU, což je o mAlo vk nct plll procenta celkové tUby (516 miliónO tun) . Je tomu tak v neposlední fad! proto, že ani
6
HYDRO MECHANIZACE sov!.tltJ Odborníci dosud nedoře šili vlechny problémy nové technologie, zejména dosavadnl d4vkovače (pro dopravu uhli z velk9'ch hloubek) a dopravní čer padla. V pfiltlch letech se však počltA se značným rozšlfentm tohoto zp01obu dobýrinl a do r. 1980 ho mt být použito asi pro 20 % velkerl hlubinnl tUby uhli. U NÁS? V CSSR se dElaff pokusy 1 hydraulicktm dobtv4nlm uhli ut od r . 1955. V komplexnfm rozsahu (dobývtn.f, doprava a úprava) byl tento zpOsob pr4ce zaveden na Dole Trojice v ostravskokarvJnském revfru. Používalo se hydromonitorll če1ko1loven1ké výroby DH 30 - i d4lkovt ovl4dantch. Jejich hlavni lze pohybovat ve svit16 rovin~ v ro:uahu - 1O d + eo0 a ve vodorovn~ raviol v rozsahu 150°. Samosp•dovou hydraulickou dopravu obstadvaly plechové llaby lichobUnlkovlho profilu. Pro rozdrcení nadmhných kusO. uhl1 byl zkoostruov4n kladivový drtlC KD-30, jehož rolt propou!d kusy uhli o maximélnf velikosti 60 mm. Postupo!. se zkoušelo nEkollk typO různých bagrovacJch čerpadel. Nakonec zvolen~ Cerpadlo rypu 200-DUD je urCcno pro dopravu uhli do vý'šky 230 m . Po počátefo!ch obdžfch dosihli na Dole Trojice pfi tomto zpOsobu price podstato~ vyllfho výkonu v rubAn.f - at o 100 % ne! pf! dffy!jl!ch zp6aobech
k velkospotřebitelům, jako jsou např. clektdrny, koksovny, hutni a chem.ick6 úvody atd. Prvnf rozséhlou potrubní dopravu uhli zavedli v USA : z úpravny v Georgetown ve st4t!. Ohio do elektrbny v Clevelandu, vzdálené 173 km . PotrubJ mé průmlr 254 mm a na jeho trase jsou 4 čerpad stanice. Uhli se do~ pravuje rychlo1tJ 5,6 km/hod., taile potlebuje pro svou cestu do elektrirny 32 hodin. P6vodnl byla potrublm dopravovtna smh tvořené. rovnými vihovými dily uhli i vody. Odvod.Aov4nl uhli v elektr6rnl na konci potrubf bylo však pom~rnl nikladn~ a ohrožovalo hospod•most tohoto zpO-
Krom~ hospod4rnoati ná d'1kové doprava uhli lelt~ jinou velkou vthodu. V uhelných revfrech se totiž často 1ousůedujJ zivody nejr.Unlfllch prCunydoytch odv!.tvf a proto tyto oblasti patl:f k nejlidnattjllm oblastem 1 nejalo!itEjšlm a nejzatl!entjllm dopravním systémem. Je-li možno umlstit prostředek pro dopravu značného mnofstv( uhli pod úro· veň povrchu, mimo vlecbny dosavad.ni dopravnJ trasy, znamen' to nesporn!. velký pffnos. Z tohoto dOvodu se i u n41 uvaluje o pou1itJ tohoto zpdsobu dopravy, zejm~na na Ostravstu.
Dr. Jlndflch FANTL V1'M
269
>I.U
Z
Cf
al!:
I;; :I
O
> Cl
lilll
Z
>
IU
$
...._
ID
~
HYDRO MECHANIZACE
RO ANIZACE
Odnfldlri brpedlo (t) vhlnl TOClu & li.-.. ~ 1wkt aprtvldla pod tl•ktrl'I '40 HP NU'UWm (1) do polírdn6ho hydromonh:on1
v hh1b!ftidl doht. Vodnl pf'Olld
1
tmkr
hydromonkon1 I• Plnn 111 uhelnou ninu rolNhtlt uhtl (J). Voda un•lr rozpojtM
1
~!i!°c~ul~l'1::"'~:!:(.)~.·~,:
Ntdmlrd llufY itehyc.1n6 1lt1m jtou rot• drcen1dnlltn1(7)auhll}edilt11Mltno 4o llmky (I~ ~tll4 Ito pocl1....Z: dodM do llO(ruW1lt>r!lldlo(t)dopn\'frm11c 1Y04r t 11hllkUllfm11 do"1'lfllmUttl'padlu (10) "Y)'llhn patf-1. hkvq 11111Minlt dopruu uhll Hla6wlt111 nd11ehtrn('1)„11tonld· eit,, Nt poYrdlu pPkhúf1111ll\'Ody111hll dodpn.'tlly(tl),kd1u111lpn-1od1mlluj1 vitll111. \'Ody, Po roi:cPldlnf na 1'111 td• hniboluu• uhll do 1utlky 1 Jemnoun"' 0
~:utí'%ii:n11!11~:~. it,?; ~:':t,á°r! C)'kl6n0/1p1kdod6rinpNtnMtf(t4)do
~"'::~,'~~kt·~t~:; tik: c:~
8klnou 'l'Odu ltrP1dlo (1) niti do 'l'OC!nrtio oWhu.
VILIAM ŠTARKE ~
PSYCt-IOLO~~."'"
t'l,t\R·r ,t\~I O V
(N•ulnofanta1tlcká povledka o l.o vo
svetll( prlrodteným s}:t&sobom, bez
~ ::~n:~~~I~k;!;~s~~ll ~ls;~~~!ÝP~
p&sobenla Rozumu . V ten dei'I lnllnler PrUb. - ~lovek ducha vnlmav•ho, nepokojn•ho, muf s olaml, brinlaciml sa v debad.ch k~ovltým Usmevom, spolofofk so Jlrokým klasickým vzdelanfm - p&sobll dojmom vyrulovan•ho llo· veka. Navlac jeho reakcle na dlanle okolo vzbudz.ovall ned&veru. Niekofkokrit sa p r e k v a p e· ne zad lval na brzd lacl automobil . Pohyby J~ho končatfn prlpomfnall pricu lpatne vy~ftan•ho mecha· nlzmu . Zrazu zvolal na kolegu , stojaceho u mlslarskeho výkladu , a vritll mu výtlalok Woplsu . Ovlem sp6sobom, nezvyklým v našel debatnej spololnostl. Časopis vrhol smerom k prlaterovl, no tak , le spadol v ne· celel tretlne z: a m ý I r a n e ), potrebnej vzdlalenostl. Prl Jeho do. pade na zem Prúlova tvir vyjad· rovala vrcholný údiv, zmlelanj s roz:pakml.
Bolo to vytrva"
11o1
·a
boku
čftanle ,
lntelektutlneho
spoločnlka.
~ ske~~ekl~ ~~. :d~~ e;llj~mkn~:'~~~: 1
5
1
„o
hovore bkafú klub„tl na nivrat onoho neuveriterne presn,ho sentlemana, ktorý sa neskorile stal slivZ nou rominovou predlohou , :r cesty D okolo sveta. Po1ltfvny dojem vo mne une-
l
§
~ ~~~:čk~ i!~~!fm 1:~~~~~0~!~~ 1
i ~~~l:~n7; r:es~e~:~Zuvy~~~~o~ 1
uridnl doktora v strnulý úfas . Tito niklonnosť ma prlvledla do debatnej spoločnostl , ktori sa :rhluc kufe na chodnlku pred výkladml ~- v obchodnef ltvrtJ nilho rýchlo sa ro:rvljajůceho mesu. K tejto koncentricll dochid u "' :rjavne nbledkom spreneverenla sa
H
t
E ~~~t~~k:~'~:~~r::::t',„~~~~~ ·a sUmu poslanlu, povedan' jnykom j
2 ~
... z
o ~
~
...z :
!9:n~~~,~~;!,;:~c~~~:rn:~:P~:;~:
vynavovaných predmetov. Arzumenticla, poullvani v našej neDvlsleJ debatne) spololnostl, je naoDj o poinanle serl6z.nejlla nef v dortupne) tla~I; úvery prednesen• dlskut,rml bývaJú sme16, penp•k· tfvne a nepostridajú prfsnu lozlku .
V osudný del\
pretrluall
sme loglcky bezchybný, ale senniný
> !:c':J~ ~~~~vz~,'r:~' v~~~j~:t~f <(
dostatočne
z.nime - vefml suzestfv-
~ ~·~ 1::1:i:,11~:0~a':c,~:o1~; 0~ Oel-
Postol &.st1 na!ej spololnostl k pretrlanne) t'matlke, ako by na .., prahu prlameho výskumu Martu !>o--
~ ~k~~'tC:~ar ::::i~ť ~:::~1~10~~ 2
sme d&rnne odmletll. Ved smel4 dohady, vysloven' na úklade kusých lnformú:U astron6mie, urobla cestu medz.lplanedrnych stanfc k Manu O úhsne naplnavou . lnformtcle vy· .; slelanf: ttanlcou budú v kaldom prlpade senzaln' - a to, aj ked poo. 0 tvrdla exlstenclu Života, ba dokonca R o zumu na Marse, aJ ked na Marse nenijdu nlě. Senzatnosť tohH t o d r u h ' h o prlpadu je samozrefme sp&sobeni prive nidejaml z prebudenýml smelýml te6rlaml.
E u::b~::1 m:;:~:v :1ii~jud~~a~~:i
>
spololnostl. Najvznešenejlle túlby pozemsk,ho rudstva - prerazl( lz.ol'clu Rozumu - dostali novíi nidej . ~ Vz.nlk meslacov Marsu nedi sa vyl.
272
Y'l'M
Po:zd•Jlle prl llernej kive sa Prú·
la ospravedlnil kolegovl: „ Prepil,"
r::j~;t as:~~~·~. „~~~,~~ nt~~ 11
psychol6&1ou Marú.nov." Prúla nem' vo zvyku vyjadrovať sa nepresne - ani za cenu orlatnallty - a Uk sme mleky vylklvall podrobneJll• vysvetlenle. „Sil r&zne druhy nemO(:f z povolanla. U mi'la sa zjavlll prlznak)' „psych6zy modelu " . . . Vlete, le dlhšl bs pracul•m na 1nal61ovom ~ltall. Simulujeme na ňom verml roz.slahly úsek re1ulalných sústav. Pri pozorovanl odozvy modelovanej 1Ustavy na obrazovke, u nepretrll· tf:ho roz.boru a im•ny koeflclentov dlferenciilnych rovnic, nl:fna llovtk p r I a m o vnlmať fyz.lkilne sku·
t-'nostl, n1dobúd1 1chopnos( prla· mo vn Imať, cf t I ( rovnice &... " bolo vldlet, fe ho tripl nedostaěujú·
ca schopnost rell prenila( lnfor· micle o dulevnom llvote l:loveka " . , . a . .• nedivno som sl, len tak pre uujlmavost, ro:zoberal parametre Marsu. Ob:zvlilť ma nujalo, ie 1nv\ú.cla na Marse Je len tretl· nou zravlticlt pozemskej a tlak pl)'nn•ho obalu na povrchu , ako u nú, al vo výlke 20 kllometrov. Tleto údaje som uk dlho vstrebival, al som dospel do !tídla „modelu psycholózle Marťanov" . Z&l:fnam sl uvedomovat leh tlvotn• podmlenky, vyfuňujem sl funkclu a potrebu umelých meslacov v leh llvote." „Varl neverll tomu, le by sl ro· zumn6 bytosti, ktor6 vytvorJll pred sto rokml 1lgantlck' druflce Marsu ,
elte n•ndll W , aby nis navJdvlll l" nadhodll 1om PrúJovl s url:ltou div· kou obavy, fe moJa poznimka d• fln ltfvne ukonlf tento u k uujfmtvj rozhovor. „Ak sů dva fakty v :zdanllvom rozpore, je to tým , ft leh vtťah posudzu)eme podfa nesprivneJ tt6rle. V tomto prlpade treba tdanllvý roz:por domysl!e( do konca a vy· tvor!( novú teórlu . Predpoklad,m , le mite mater"I dostatofn ~ preltudovaný a tak budete 10 mnou 1Uhlasl(, fe p o p r v ' · mes lace Marsu by skutolne mohli byt ume1'ho p&vodu a - ako súdl docent Zl&el, na rozd lel od profesora ŠklovsUho nennlkll pred mlllónml rokov, afe pred sto rokml, a po d r u h '· le Marů.nov u nis elte nlkto nevl· del. Rlešenle, ktor• by vyhovovalo obom fa.ktom , nle Je len Jedno. Predlolim vim nlektor' mofn' rle· lenle," rozvravel sa PrUla a za~al neprlfetne mlela( k4.vovú usadenlnu. Po p r v 6 : sÍlstava, ktori vynlesla Fobos a Delmos na. orbit Martu, fun1uJe I e n tam u nich, na Marse. Po druh' : veda Manu ntpotrebuje nevyhnutne navldvl( Zem alebo lné plan•ty, a to prive preto, le vlastn la Fobos a Delmos , obrovské po z. o r o v a c I e 1yst4imy vy· ho v u J ú c e ho typu. Po t r e t I e : totilna sterilnost marůnskeJ Htronautlky. Vllmll ste sl, le raketa, letlaca na Mesl&c. bola sterlll:zovan,, aby nezanlesla na Me· slac llvot. Aki to ohromuJUca opatrnosť rudskej vedy I Aký strach pred z.neu fltfm sily fudsk•ho 1•n1a -
nenakazme vesmír našim flvotoml O kofko opatrnejlle vlak musla byt flv' bytosti prl exporte Rozumu. Predstavme sl len prllet Marta.nov na Zem roku 1870. Ak' strůn6 ~ nlfenle by to bolo bjvalo pre fud· stvo bu letectva, bez modernej fy· ~lky , bez elektrlny, pre rudstvo, uplace v okodch nevedomostl a soclilnej nevyspelostl a pokladajúce sa prl tom za vlidcu vesmlru, ak• ochromenle v&le rudstva by muselo na.stať! " zvolal nakonlec vzrulene. „Ani tú:lba po po1nan/ nem&fe ospravedlnlť zlolln tak4ho kardln~.I· neho ponífenla. rudstval" 01valo sa nakonlec tlmivo zo lilky, kde Prúša zúfalo hfadal poslednú kvapku kávy. „V tom prfpade, myslfm, ne!lo by Marťanom ani tak o morálku, ako sk6roto,aby neovplyvnlli za.ujímavý pokus s vývojom tvorstva na lnef plan6te," mlenil chladne mladý profesor fyziky, uvidzajúcl často našu deba.tnú spololnost do zůfa)stva svojlm skeptlclzmom, ukrývanym za typicky povn:hn' vedomostl pri'te vyštudovan6ho čtoveka. „0 kofko zaujlmavých astronautic· kých romfnov by prilll operitorl obrovských optických syst6mov vy h o v u j ú c e h o typu na Del· mase, sledufúcl v oddelenl cudzo. planetirnej tlače pozemských chod· cov na uliclach vefkých mlest, ne· ukiznene lJtajúclch na krlfovatk,ch nol./iny, eventuilne v magnf:tofónovom oddelenl zb.nam vyslelanla ro1hlasu zo Zeme." Vo vznlknutej hidke, čl nlektor• dftky vfn, pouflvan• našimi stanl· caml, prenlkajú do kozmu cez Ionosféru, ktori viBlnu vln odrih nazad, smesi ani nevlimll podivných nikresov, ktor6 Prúla mafoval na stole a ktor•, ako vysvitlo, znborňovall prfve pozorovacle syst6my vyho· vujúceho typu. Aby nú presvedčll o reilnostl svojho modelu, začal vytrlasať z oblJanskeho preukazu výstrltky z b·
soplsu INTERAVIA, z CONTRO· LENGINEERING, a r&zne ln• pa· plerlky s poznámkami. Vzrušene a bez porladku leh ěltal a my sme čfm cfaleJ tým vlac zaěfnall tušit čosl ohromného.
Tu Ylm predkladlm nlekorko
ho pozná.mok a výstrlfkov.
J•·
Pl\ŤMBTROV'f RBPRAKTOR NA
~~ a~:~.1::.:~fflr;>~o;:u ~em':
detally velkottJ 8 km. Vtduint
obaÍ
:o:uJ:.:=.vac~:taÚbC:::i1 ~ 110 .....
ABY SA ROZOZNALA POSTAVA Mane, musel by m11t daldr.o-
č.loveb. n.
~c:1 o';,ti~ ::vi~·r!':ri"=. •chos>PROJEKT ASTRONOMICKBJ ORU2ICE. V6ha 1500 q. Rodllovacla •cboPQOt( v191a ako na Mont Palo-
m•r.
ANTID<\' PRB NAVAl>ZANJB RAIC..IBT. Mcrlj6 al taml v r6znycb nůntach ddotmliclu nnlknuc6 vlut.nou dbou. Počllač koriauJe nnlbutl chyby.
FOTOGRAFIE ZADNBJ STRANY MBSIACA tpracodvall trl mnlac• ltatJstkkou met6dou. Bolo urhnfc.h 500 dctaUov, kltbemetlka zvyluJe roz.. lllovac:iu achopno.t optllly. LASSBR - SKUTOCN't PRlAMY ZOSILOVAC SVBTLA. Pokwn' norka laue.ru fy Huabca Aircn.ft, cllh6 12,7 mm len elcktromqncdcli:l vlny, poltupuJ11ce pr e 1 n c v ose cytinky, talt!c roz_pcyl h'.lta je Jen Jedna noůna atupf!.a. Sp1tkovf výkon tobto vzorku je 10 KW, Potha aa, lc 1 luscrom bude moino
zodlň~.ijc
:=~ =~"et~tót t~':runic {~tec~
rentnf • íe ceda schopný mcxtul,cic ak.o ka!dJ ini rjdlovi vlna. Infraterve.nf typ luse.ru H vol' irascr. Luser umolnt pozcmakě a kozmicltl •poje:nie: n• modulova-
~fnC:ch. nÚ':i':/:t' pr~~e:nb: ,idf;!k6ci~ 9~
vlutne nrctJoloU.ciu -
Mc~llCll
a
plan~c.
K PRBSNaMu URCBNIU UHL.U, pod ktortm prlch,du ridlov6 t.larenle:r:salWl,poutivaH lDterferomctn. RozliloY•cl•achopnostlntef'ferometr• JeneporovnatefQevyUlaakoscbopno1( •nth., 2 ktorých Je tlotnf.
Pri posledných dvoch výstrlf· koch sa Průša úplne roztrlasol. Stlfeným hlasom, pretofe sme uf Vlbudlll pozornosť okolla, sa nim priznal, fe vymyslel nový princip pozorovanla.
So zmlelanýml pocltml sme vylll ria v1duch. Prl prlamom styku s ob-
Jektom merania - podtlll sme nad hlavou hvlezdy - stratlll sme lstotu, fe sme pod kontrolou cudzeJ plan6ty. lba Prúlu a profesora fyziky pohfad na hvlezdy vybičoval k xúfa· l~mu úsiliu nijst blokovú sch6mu pol:ltača, ktori. by v retazcl rladkový rozklad - lasser - lnterferometer pol~ač, umlntnenom mimo atmosf6ru a v bezgravltačnom poli, umoi· nlla vysokú rozlišovaclu schopnost Aby sa ma z toho nezblbnlll, zavledol som rot.hovor na konkr6t.neJšle probl,my: „Karko Je potrebn' na uvedenle drufice na orbit Marsu l'' „3600 m/sec. a z toho 250 met· rov poskytne oúlanle Marsu. A v&bec, ja mysllm," začal Průša bez prechodu, „fe vynilanle materlflu na orbit je u nich úlelitoslou letectva. Priamo na povrchu Marsu m&fe dosiahnuť !letadlo rýchlosť 1 500 m/sec. Okrem toho, fe le u nich rledka atmosf6ra, elte aj vi1'a !letadla Je len tretlno~ a ·potrebuJe menši vztlak. Nepozna/ú pravda spafovacl motor. V atmosf6re nle Je kysllk, a nosiť ho so sebou je ohrom· ne nevýhodn,. lnfraflarenle, presne usmernen6 lasserom na motor lleudla, ohrieva plyn nasivaný z. atmosf~ry. ten vyteki dýzou. „. skritka prúdový motor, ale energla je vyslelani z povrchu Marsu. Vihu !letadla tvorf len kompresor, komora a ufltolný niklad. Čim vyHle stúpa orbiú.lne lletadlo, tým je nasivaný vzduch redšf, ale rýchlosť lleudla viBia, nasivan6 mnofstvo sa nemenl. Prob16m Je vo vefkeJrelatfvneJ rýchlostl plynu voli komore ••. ale, pinl ..• v tomto Ja nle som odbor· nikom. Tak,to lletadli sa m&fu vra· cat pre niklad af nlekoFkokrit. Samozrejme, nem6fu podnlkať me-
dzlplanetirne lety. A na pOYrchu," chrlil Průša, úplne podfahnúc absor· bovaným parametrom Marsu , „majú vysunutú feleznleu. Ekonomická rýchlost vzhfadom k maleJ hustote atmosfl:ry Je asi trl razy vylfla. Odstred lvá sila v zatičke Je rovnak' ako na Zemi, ale stabilizačný moment je tretinový. Polomery ntáčiek pri týchto podmlenkach by musel! byť dvadsaťsedem razy vičšle ako na Zemi. Za takých okolnost! je motni len vysunuti teleznica. Stavba sdpov nerobí ťaikostl, preto· fe ako materiál, -cak af •.• " Tempo argumentov sa začalo xvylova(. Nevlem, ako som n dostal domov . „,
Zastal vo mne len stav fantasticky tupej uprenostl k jedlnl:mu problé· mu. Myšllenky neodbytne krúfia stile rovnakým sledom: Automatika mozgu na scestl - Neodbytn6 útoky loglcUho aparitu jedlnca na. úlohu, ktorej rielenle male uskutočnlt len vara celej generácie. Hudba z rádia zdanllvo zvyšuje rytmus a logickú prlebojnosť myslenia. V skutočnosti vlak len otupuje kontrolnú íunkclu centler. Tu - cC divoký dleL Korekcie prijlmača neprlrodzene 1osili\ujú brnkanle a u
~~~~l~r~~;~,~~·a:M~~z~l~~~b~~ „
COPIRIN C~ . . . Stmleva. sa. Pocit, ie neexlstujú
.
-4!
:E
~;~~k~~d~=· m~šl~enn~~ ~~';.~
4
(Pokralov6nle)
-'
RIN C~ ... kvllllll ... ACHTUNG - ACHTUNG„ unter den za.hl· relchen Vorschligen filr Marsfa.hrzeuge nlmmt. , . horúčkovlt' vy- j ladovanle rádla ... fjflf • „ • astro· navl1acla s dopolnltelnym dvlaa· telem dof1ovremenno10 dej1t . . . V> . .. presun na stupnici prljfmaěa.. . :">
VTH
273
PňlPRAYKA budoucich Pokus
e.
8
objevitelů
11
V kidince (250 ml) zfedrme asi 100 ml vodnlho skla stejným mnof.stvlm vody a získaný ronok zahfejeme. Do horkého roztoku vhodlme na dno po nf:kollka krystalclch (na oddělené hromidky) rOzných soli tUkých kovů , které mime k dispozici (síran mědnatý , chlorid m~dnatý, sfran feleznatý, slran hlinitý, dusičnan olovnatý, síran manganatý a dalšl) . Aby se roztok neodpafoval , ukryjeme kidinku hodinovým sklem. Po několika minuúch se začnou tvoflt na krystalech na dně kidlnky různé mechovité, fasnad. a pllsi\ovlté útvary, které za nikolik hodin vyrostou af k hladině rottoku. V kritkém čase vypěstujeme v kádince krtinou „chemickou zahradu" . Kdy! nim zahrada vzroste, můfeme opatrně odstranit (napf. pipetou) roztok vodnfho skla, a vytvofené „chem lcU rostliny" zllstanou trčet I na vzduchu (vodnl sklo ne.smlme ponechat v nidobi dlouho, jinak vyschne a nvrdne tak, le H nedi odstranit). Je vhodn' provést popsaný pokus oddf:leni ve zkumavkich vidy jen s jedinou kovovou soli a pozorovat z.měny. ZJistlme tak, jak se jednotliv' kovov4: soll podlleJ f na tvorbf: „chemlck4: zahrady" . Rukcl mul •ol•ml tllkfch ko•6 a \'odnlho •k la (alkallckf kr.mil:itan) vanlkaJI rllh:nl barHn' •ralenlnr ko•o'tfch hydro• xyd6 a aelu ky„llny kr.mlUtfi. Vi:nlk" srat.nlny obaluJI po• vrch kry1tal6 t.,.1kou 01motlckou bltnou, kt•ri I• proputtnl jen pro mol•kuly \'ody. Molekuly •ody dltunduJI do•nltf, kde ro:.:poultlJI krytta.I kovov• 1011 a neuttil• u·ltlujl objem kapaliny, u:.:.av„•n• osmotickou blinou , V ure'lt4m okamllku dochh:I k J•Jlmu porufenl • roll.tok kovov• toll •• YJ'lija. l'roc:a1 •• op11kuja, a tlm dochlal k po1tupn•mu rO•tu „chem lck• ro1tlln1 ''.
Pokus
~
e.
22
z velk' lirokohrd"
lihve, korkov' útky a sklenlných trubic sl sestavlme jednoduchý hasld pffstroj (obr.), Uhev naplnfme asi do 1/ 1 koncentrovaným roztokem kyse14:ho uhličitanu sodn4:ho (Na HCO, - kouplme jako tzv . jedlou sodu). Uzavfeme korkovou zátkou , dobfe těsnfcl, a do ni zasuneme (pokud mofno t&ni) útkou sklenf:n..ou trubici (svitlost asi '4 mm), sahaflcl al ke dnu nidoby, a flrlf skleněnou trubici (sv&lost asi 1 S mm), kteri sahi jen nad hladinu roztoku a Je uuvfena celofánem . Do llrok' trubice nalljeme zfeděnou kyselinu octovou (CH 1 COOH). Misto kyseliny octov' mllleme poulit ocet. i:-rubici unvfeme korkovou útkou , kterou prochbf pletacf drit. Tlmto dritem proplchneme celofinový urivlr v okamflku, kdy pot1ebujeme hasit.
S -
~
„
"'-~
J! 0. I: ~
f
o..
274
VTH
Pfl protrhn"tl caloft.no,-•ho "Q„lru vt•kt do roatok" kytaltho uhlllltan" 1odnfho ky1allna octori , kteri I• tlln-IJJI nal kyselina uhllllti, a proto Ji vytltftuJ• a l•JI toll. Kytellna "hlle'lti Ylak nanl ttill - ros.klld:A •• Jll pPI 1anMm vanlk" na kytlllnlk "hlltltf •vodu. l'fl reakci nnlklf ky1lllnlk uhlllltf vhinl kapallnu do uUI tNblca ta.k prudce, I• kapalina 1tflki 1'1& ndilenolt niko Ilka mat.ré. Rotklad probl~ podle ro'lnlc• t
NaHco, + CH.COOM - cH. COONa + co,+ H,O
Pokus l. ll Zbytky stari6ho nepouflteln4:ho tuku mUleme xulltkovat k pflpravl mýdla. V porcelinové misce vaflme asi S minut za sůl4:ho mfchinl skleněnou tylln· kou S I tuku a S ml vody. Po plti mlnuúch vafenl pfillJeme rouok 1 g hydroxydu sodn4:ho nebo hydroxydu draselného v S ml vody ;a n súl'ho mlchánf zahfl· vtme asi 20-30 minut. Prot.ofe se blhem uhfívinl neusůle voda odpafuje, mudme ji vfdy po 2-3 minu · tich dol4:vat a udrfovat pflblifně stejný objem ronoku. Poufljeme-li ke xmýdel· nf:nl tuku hydroxydu sodn,ho. xískime mýdlo pevné, pf! poufld hydro· xydu draselného mýdlo mula.v,. Dobfe uvafen4: mýdlo se musl rozpouštět v de.stllovan' vodi na pomlrni čirý rouok, dokonale pěnici . Pfl rot· poultinf mýdla v obyl:ejn4: vodě z vodovodu vznik! mýdlový ronok silně nkalený. Pfldintm slln4: kyseliny (HCI, H,S04 ) se z mýdlov4:ho ronoku vysriff jemné lehk6 violky, kter6 Jlf nemajl vlastnosti mýdla. Jed noduc hY haiicl pfhtro j Rostllnn' oleje (olivový, slunel:nlcový, pod· xemnlcový aj .) a tuky (vepfov' sidlo, lllj, máslo aj.) Jsou v podstatě smlsl tzv. glyceridO vyfllch mastných kyselin, nn . sloulenlny trojsytn,ho orsanlckého alkoholu g I y c e r I n u (CH 10H.CHOH.CH 10H) a organických kyselin (napf. kysellny miseln4:, kyseliny palmttov6 , kyseliny olejové, kyseliny stearové apod.). Vafenlm olejU a tukO s alkalickým hydroxydem dochbt ke ltf:penl molekul t!chto litek . Produkty reakce, které tikáme x m ý de I ň o v á n I, jsou alkalické soli (sodné nebo draseln6) vyšfich mastných kyselin, a glycerín . Alkallck6 soU vyHfch mastných kyselin jsou na roz.díl od olelO a tukú látkami dokonale rozpustnými v m!kk' (delťov') nebo destllovan6 vodl a vyznačuji se myct schopnosti· Tvoff podstatu tukových mýdel. Nedostatkem tukových mýdel je jejich schopnost srilet se napf. vipenatýml solemi. Vxnlkaj( pf! tom vápenaů mýdla, kteri jsou ve vodf: nerozpustná. Proto se snlfuje mycl schopnost tukov~ho mýdla pfl, pouliti tvrd' vody, kteri obsahuje dpenat4: soll. Ullnkem silných mlnerilnlch kyselin (napf. HCl,H 1 SOJ se tuková mýdla rozkládal! na vylll mutn4: kyseliny, kter4: jsou ve vodě nerozpustn'. Uveden6 nedostatky nemajl tzv. saponáty, kterých se dnes pouild ve značn.é mlh mfsto klasických tukových mýdel xejm,na k vyrobě praclch prostfedkU.
KONTROLNÍ OTÁZKA č. 8: Proč použ1van•e k hašeni ohně kysltčn1ku uhli· č1teho 1
--------- ------ ---- -------------- ---- -- ---- -- -- -Pro VTM píle KAREL Nt!.MEC
Ill 8AREYNA ST EREOFOTOGllAFI I 10. Tak zvanA „umf.J.ccli ne01trost„, o kterou se často pokoušejf amatéři
v bU.né technice fotografovánil
je pro atcreofotografil nepflpuatn,. Rovněž vylučme o „zm8cčovad
všechny
pokusy
efekty". Hloubka oatrosti ae musí rozprotdrat v celém prostoru snímku. 11 . Pfi préci se stercopřcdsédkami „d&iči
paprskll:u) dbejme, aby dbv zrcadlovém hledáčku bMela obou d.ilč:lch obrazil a kolmo. (Viz ttž pravidlo č. 8). 12. Stercosnimky pozorujeme pod takovým zrakovým nebo obrazovým úhlem, pod ktcrjm byly fotografovány. Cočky stereoprohlifečky majl mít takovou ohniskovou vzdálenost jako objektivy stereopřfstrojc . V praxi to znamcnA, že čočky s přiliš dlouhou ohniskovou vzdá.lcnosú vytvoří ncpfirozeoé bypersrereoskopické (s přehnanou hloubkou) prohloubeni dojmu. Hypostcreoskopické (prosrorovl: ztlačcné, a ncpřirozcn! zmenšenou hloubkou) zplošt!ní „o~ starajl" zase čočky s příliš krátkou ohniskovou vzdAlcnoaú. (tzv.
licl čára středem
STEREO JEDNODUŠE Stereopfedddty a celé výbava pro stereofotografii je nilladná podle toho, k jakému účelu má sloužit. (V našich fotoprodejnách stoji např. stereopřed ddka pro Enktu 900 Kčs. ) Pro za-
čátek stačí ov!em také bMný fotopf:fsuoj s jedním objektivem. Možnosti je nikolik. I. Oba dllčl snlmky můžeme polidit z volné ruky „ momcntkou 0 jedním fot~ přfstrojem s bHnou optikou (lépe s kratším ohniskem) tak.1 že přeneseme váhu těla z jedné nohy na druhou. Z každé polohy exponujeme jeden snímek s rozdllem asi 65 mm kritce za sebou1 při stejné clon!, rychlosti uzávěrky i stejném obsahu sním.ku (viz pravidla). U zrcadlovek ná.m velmi dobře poslouží vlákno kříže na matnici zrcadlového hledáčku. 2. Upevníme-li běžný přistroj na akláplcl hlavici stativu (obr. 1), zkrátíme značně časový rozdil mezi občma dilčimi snímky. Toto zaflzcnf již zaručuje správný obsah snímku na druhém konci bize 65 mm.
3. Jiné zafizenJ máme na obr. 2. Jednooký fotopřístroj je upevněn na pohyblivých stereosankh z tvrdého dřeva, na jejichž zadní liště jsou na obč strany od středu pfipevn&ta měřítka v mm. Tato úprava dovoluje nastaveni libovolně zmenšené bbe pro sn.ímky zbl..izka (viz dále). Stcreosaně i sklopntJu hlavici stativu si mOžcte vyrobit v krouž-
ku i doma. Na obr. 3 vidíme precizní stereoloup4tko (sanl:) v kovovém provedení s vodovébou a upevň.ovaclm šroubem pro zrcadlovku 11 Rolleiflcz 0 apod. Jcdnook;ým pffsttojem s popsaným zařízením mOžeme fotografovat takové objekty, u nichž je zajištěna stejná forma, osvl:tlcn1 a postavení pro oba dílčí snímky. Protože jde o objekty nepobybliv~ podafi se nám ve volné pffrodě (vzhledem k intenziti svl:tla) jen za zvlášť dobrých podmínek. Upe zařfzenJ využijeme pfi uml:lém osvětlcnJ pro snimky zbliůa . SNfMKO~ PROSTOR
I. NormA.bd animky. Jsou poiizeny na bázi 65 mm, ve vzdálenosti 3 m až 50 m. Objekty, které jsou položeny dále, nevidíme prakticky ani očima prostorovl:, proto stereosnímck nezaručuje v této oblasti prostorový dojem. Zvolíme-li však prostorové účinné popředí, můžeme do obrazu pojmout i nekonečno . Toto určité omezení nás zavazuje, abychom obsah snímku zvolili co nejlépe (viz pravidlo č. 6). Dodatečná úprava snímku výře zem není možné, protože by se zmenšil lidaný stcreoformét. Hledáček přistroje nesmí mít paralaxu a obsah· musí souhlasit s obrazem na filmu . Tady je zase výhodný hledáček zrcadlovky.
ll. Snímky zblúlta Pfedml:ty ležfd bllžc než 3 m je naše oko schopno prostorově vnfmat až do vzdálenosti 25 cm (zřetelná zraková vzdálenost). Protože pro zobrazování objekn1 do této vzdálenosti pouf.ijeme normiln.i bize 65 mm, spokojíme se s nejbliillmi body od 30cm . Přisnlmclch
zblfzka zmenšuje se prostorová hloubka; ke každému blizkému bodu patff určitá oblast, kterou nesmim.e překročit. TABULIC.A I Optlmáhú pl'01tol'O-.ý ~lnd. neJbllWch • neJvzd61enfjilcb obJekh)
Nejblilil vulilenost. S m 2,5 m
2m
f'mm
..„••""== 30
cm
Pflpust.ni proaforov4 hloubka
<& m
&m
3, 5 m 1,5 m cm 23 c m 4~
""" •= cm S
VEtšina fotopřístrojů umožňuje zaod 1 m. Pro ltratšf vzdálenosti použijeme obvyklých proxarových čo ček. (až do 30 cm) nebo tubusovfch mez:ikroužků . Tyto pomllclty jsou určeny pro jednooké fotopffstroje ve spojeni se zaři zenfm podle obr. 1a2, tj. pro nepohyblivé objekty (pfedmEty), nebo spojené ostřováni
TABULKA O
Stereoskopk:M' xilladaa - 'n4Hleaost obJekd...._ dvoG ateto.tch fotopffstt.oJ6
Optl.málnf
6.5 cm
S.Saal ll m ; mal 17 tn i.á mal Hm Hlmd33m 15 m af Hm ?Umaf:69m t5mat85m 50mdl?ftm
10 cm 15 cm
stejné fotopfistroje (viz .VTM č. 7), tj. pro pohyblivt objekty. Pohybllv~ objekty zobrazujeme stereoskopicky zb_Uzka tH pomoci stereopředsidek, tlind, prizma (pro pi'avé atcrcokamcry).
m. Snímky do dfily. Sem patfí plastické zobrazoviní objektů lcžJdch dále než 50 m na rozš.ffeoé stereoakopiclté bázi. Chceme-li zjiatit míru základny pro plastický úči nek proatorového obrazu vzdálcnl:jšlch objckt.'1, bude touto mírou 1tereo1t~ pický iades. I. který ae rovná podilu ze vzd'1enosů objektu • a bbe b; _ vzdálenost vi!cf = _.!.._ 1 bbe b Je-li nejbli!ll zobrazovaný bod 30 m od fotopff.atroje, vypočteme snadno Udanou bizi s k doražení optima:
46,15 -
3000 cm; x s.cm
~Ir. -
onJ,
J
65cm
Velmi vzdálená pohofi dosahuj! stereoskopické Wze i nlkolik desítek metrů. Ntjlcplf plastičnost pfi normálnl bizi 65 mm 1e rozpro1tfri od 3,2 m do 11 m (dobrý prottorovf ťačinelt zasahuje i oblast kolem 22 m). Optimá1nl prost~ rovt '1činclt pfi jiných bizich ukazuje
p~oro"1
:~~:.;
!O cm !IO cm 40 cm $0 cm lm
Úpravu dvou naprosto stejných fotoplistrojd se synchronizovanjmi uz.iv!rkami pro zobrazováni na rozlffcné bbi (25 cm) ukazuje obr. 4. Na tomto zaf:fzení můžeme bbc libovolnl: mWt. Vodici koleje mohou bft dřcv!né nebo kovové. Hotové 1oimky montujeme (justujeme) samozřcjml: opit v rozpl:d 65 mm. Protože nllic.ré pom'1cky pro stereofotografii jsou dost nlliadni, spokojlm.e se pro zač4tck s levnou prohlli:cčkou, pffpadn! si ji sami udl:U.me ze starého divadclnfho ku.Ulka, jehož objekůvy jsou achromatické plankonve.mf čočky, oltu!Ary biltonltivnl rozpcyllty, jejich!
0,
Dobrf prostoro'l'j ó&ell Jdtl do
Hm 3( m
51 m 68 m IOI m 135 m 170 m
340m
vzdMenost ae rovni rozdllu obou jejich ohniskových vzdáleností. Okuláry odstraníme, objektivní čočky obrlltime v objlmkich plochou stranou vcnaméme prohlfžečku pro nthledové snímky. (Univerzální stereoskop je na obr. 5.)
BUDOUCNOST BARE\'M! STEREOFOTOGRAFIE Barevn.6 1teniofocosn8e nabfv' •tAle dcltho 'Yfznamu jako d61etltf pomocnlk vidy. Pomihá napf, doliomleJI roznn'vac vtv~ lové fonn7 zemůfch vncev, rud, miaeriJ'I\ • lr.rystal6. V medlc.l.Jii umof6ule •privné urleni dlapó.s lolekt:aJcb nemoci, údor6 • n.Worfcb otrav. Telr.i v zoolotll. utroaomll 1 krimlnall•dc. aac:bád ..,, upt.tD&:d. V llroW oblud modenai teclmJ.kJt 'Ullad.6uJ• rychlo• lr.onlroucacl --.i nart-ovantmi p1'DJ' • m.o-dd7 budotldc:b eoalúd, m.dlum vlcobecnjcb pomin kompUMvaa.fcb mechaA!n:t:6
.......
Barev.I •t.....,.almek 1lal&d!iaJc ro~ .-riai: ~•• '-kd, orleatad. Ye amid ~ matH. clftt6 • mWatm'akb. ~.Mt~ etl'Of6 • •HscDJ.
©..1ér naJcl• doet
proet:oroň ;ůoblvfc.b
Kál 'Y pfůodl, Da uJJcl. - růreabkb • Judech. Dobfe p6MW at4ehltekc""- eaJmb s 'Yfstm• • Jl.aé lnterié17. ZJaaste to taM • soo.
VýrazovA sila tffrozm!rného barevného snimku je nepfekonatcln6. Krisa ptostorového účinku zajišťuje nejlépe spd.vnou reprodukci objektivní skutečnosti. Tak tedy „Dobré sv&:o I" Uteratv.rat S. P. IWUM>'t: ,J)ie dlcidime:n1ioaale FarbfotoSftfSc"; B. F. IJ.o.en: „siereo. Pbotopa:phy in Pnctice"; H. l..lbchu: „Ster~ fotopll6t"; G. Fiedler: ,,Buk„ Makro-- und MiJuo.Focopw:lk"; Pboce>IDduatrie u. H.mdd, Hát 8: ,,St.c:rcolkopbc:be Tidcmone, Ali.~ ÚCID. und JCoaftraenz"; Pbototcc:bnJ.k und Winw::hllft, Helt t: „Zur Wllhl der Formaie
•ratl•law. NaJsou t.ciJ - anebo Y n•JbllUI dob& 1,1J n•budo1,1 obyvat•" naleho venkova odkidnl na pPlldltostM úju:d1 do hlavt1lho ml•ta. Nem~• Yf„dnf vliv ani na vf•oJ ocUYinf. „odlll ••na nim I nd• vePeJnoH. Mnoho mladfch •I napPlklad d'ri Jlt odivy riebo Jejich Jednotllv• •ouU.tl na :ir:althku. J• to touha po mlmoffd~m orl1ln"nlm 1tPlh1,1, Abychom nbrt.nlll neorpnlck• llHI• noul a pPHto umolnlll opri'W'nlnf podll mladfch na vyh''-„nl m6d1, 1upoffdall l•m• v bPeznu za podpo,.., Mlad• fronty a Mlad•ho .vita rou'-hlo1,1 anketu , Zeib•tnlll JI •vaú.cl :ir: THIJ Karlin, CKD Sokol vo Va16nky Tatra, Y)'•ok• lkol1 ekoriomlck6 a str.dni "''" ..,.,Y v6- lk
„
~iE~·~·=::=~f=
aDom1,1 nallch dodavat.l•kfch m6dy, „ololl 11 l•m• I Co po•trt.dit• v kolekci o •I pH.lil
VTH: jaké jsou výsl u vis
důsledky l
D6m m6d11 NeJdPI m6dnl h'orbJ. MJ url1,1J•m•
PO ff
• Ha 1aro
Operace „Natt6u v pln6m proudu • Co ae skrfv6 za anketou „Hladf hledaj( nové odivy 0 • Nové hmoty v 1tarfch 16tk6ch • Hyrlan, chemlon a kaJmlfon v ofenzlvi - tvid bránf sv6 pozice • Hi i nale móda své vládce? Společenský
úkol odfvinf
nespočfvá
jen v tom, fe se
člověk oddf:li od vnf:Jllch vllvll uhalenfm v pfedmf:ty
lzolujld proti chladu, vlhku, znečistěni a pfebytkúm slunelnlho zUent Odldnl nenl uf dtvno jednoduchou zálefltostl, ale fednlm z vnějlích projevil společnosti. Pro záhadnf, obyčejnfmu smrtelnfku nesrozumlteln~ zákonitosti Je v obf:hu srozumltelnějšl pojem „móda". Záludný ekonomický vztah, který má „módnost" k podnlkatelským zlskňm v kapitallstlckém světě, by mohl vést k domněnce, fe I u nás je móda jen z.álefitostf akumulace. Mt I naše móda tak spolelensky nesprivné postaven tf Súlo za to podlvat se Jednou na kloub panf Módf: totll tomu, Jak u nis dobr' odfvánl vzniká a jak se roz· šlfuje. Vypravte se t námi a z(lčastnk.e se rozhovoru VTM s Domem módy, vládcem b:. módy a naleho odlvinf. VTM: nmH kafdý, kdo pflfede do Prahy, Jde se podlvat do Domu módy. Povaluje jej u stfedisko a jediný autoritatlvnf pramen novinek v odlvánf. Jste doopravdy vládcem ndl módyl D 6 m m 6 d 1 1 U nt.•, kd• •tyl odlvt.nl n•nl úl•llto•tl Yf•tledrilc.h j.cllnc6, •I• c.i. •poletno•tl, nel:uiml1,1'fit o „vlid· dch m6d1", riatol o vlidcl Jedln6m . Úkolem Dom1,1 m6d1 l• prodeJnf c••tou roaJlro ... t novlnk1• :ir:boll mlmoffdn6 kvalltJ. Nenl to po•ta••nl YfHdnl, Y •oula•n• dob& v.nlkaJI n•bo ul exl•tuJI podob"' prodeJnJ t•mlP v• vlech kr•J•kfch n•bo Yf::11.namnfch ml•tedt, Namt.tkou Jm•nu)m• napP. „h1eft, Karlovy Vary, Tatnn•kou Lomnici, č„k, lhuflJovlc:•, Gottwaldov,
•POl1,1pracuJ•m• • nivrht.PI. Z ni„rh6 nnlknou pnnl uk•:ir:· kov6 n:orJ, na kt•rtch H Jll podll•Jf Yfrobnl úvod1, a ktar6 po•o1,1dl •chvalovacl r•tortnl koml••· V ni •pol1,1pracuJI ú•tupd „nltPnlho obchod1,1, •potPebnlho pr4my•l1,1, mlnl•t•r•h'• financi, praco„nlcl ••t•tlc*• a umllac:k• „fchov1 • P•d•101lckfml akuleno•tml. Vfrobnf podnlkJ v1pnc1,1Jf podle vf· •l•dk6 anket1mladfch kolekcl nlkollka lidarifch ty~ odlv6.
VTM: Uplatl\ujl se I tady mě11tka estetlckfho a har· manického sladěni celku l DO m m 6 d J : Uri!ltl. „odlHJt• •• tPebH na neJnovlJff vzo,.., v nallch Yfloht.ch •n•bo na núe lolhk6mod•ly, kter6 •• leto• lil objavll1 v prodeJnich bUn6 konfekce: pozn•t•, la •k"• hrt.I Aloh1,1 pPlm1Pano1,1,
VTH: Máme tomu rozumět tak. fe OOm módy nenl jenom prňz.kumnfkem . ale I „výcvikovým prostorem" naši módy, na kterém se ověfujf v ostré palbě kritiky, úfmu a neújmu ty vzory odlvánf, které v nejblilll sezóně pJ'evezme hromadná výroba.l D ti m m 6 d 1 : Ano, t6mlP do•lova tak to plad. Uplat• A1,1l•m• - ve vztalllch k tzv. nko•• m6dl - vl„tnl •tPlzllYf nhor, I lcd)'I. na nb maJf wllv nlkt•r• l•il pr'flcy. Ale n•n•podobuJ•m• desa'. Horellcowltfm, bezmJil•nko•ltfm pPeJlmi• nim nlkt•rtc:h t1pO odl„6, kur' mtvaJI Jepifl livot, b1chom pflllll ani vk1,1•1,1 mladfch, ani Jejich kapse napro1plll, A tak nU pr6akumnf prodej chr•nt obA urany - v#rob1,1 I lcupuJfcl.
VTM: Pfed k nitkou dobou proběhla dennlm tiskem zpri.va o tom , fe v Jistých výrobnlchoděv· ních úvodech objevili mladf „všudybylové" obrovské zásoby z.asta· ralých odbnlch souUs· tek, které odmltla distribuce pfevzft. DOm m6d1 : Nepr1,1lni linno1t plino„a· clch a ú•obovacfch 110· l•k, neochota poami• nit ublhn1,1tou linku vt• rob1 v úvodech tomu
a VTH
277
vfroby v tvorbl U•ny a v pozornljll zakjzkov6 prf.cl. Vzhled ur.!:uJ• I to , I• pru:ui•m• s• •u rovinami odlllnfmi od nv. 1ene• rilnf kolekce, tf. od materlilu vyribln•ho podl• 11:kulenostl nall minu" uz6ny. Pokusnfm polem i•ou pro ni• pP-ednl specitlnl módnl novinky urhn• pro DOm módy, za druh• 11:boll odllln• od 1•nerilnf kolekce tlm, I• bud poch6s.I z e•· portnlho •oublhu nebo z dovozu , ~ tP-etl zboll z doplftko· v•ho 1ortlm•ntu 1ener61nl kolekc•, tj . materljly o•vldlen•, kt•r• •I :r.uloull tr'nlejllho upl:r.tnlnl v odlrinf.
VTM: Jak n posláni"!
projevuje v praxi vafe
„společensk'
DO m m 6 d y : Ano, I• Jich m•nf, nel bychom chtlll i my. Ale vlattnl výroba chemlckfch surovin neroste tak rychle,J 1k: pP-edpokliditpothbltal I my, A to i• velki chyba . Zula urlltl majl tkaniny t„ba Jen oboh•
VTM: Co flkáte obrizku, který nuveme tfebas Al D 4m m 6 d y : Obl•k pro domicl prlice z novfch t••tllll, v tomto pPlpadl Z• •yla1tlku, vfrob•k Syntea KG, NDfl:;
:::,::~tka•:::::~ ;;';:;:1„:~!:~ 1::t:~:.~n:. ~~a~~~:,r:b~:::.
- ·.4..fl',_ _,._,.liW~l~""°l
D Om m 6 d y : SpolupracuJ•m•• „Úbok•m", tJ,em bytov• a odhni kult\lry , roir.hodujlcl •lovo pro a&IJ,r4allf llnnostmi •pol•lni komhe pro 1
VTM: Kolik m'te vObec dodaYJ.telGl
„,„
DOm m6dy 1 pa· detit hlavnlch dodavatelO na llrovnl nirodnlch podnik O a Jel· ti letn' Hn• z.tvody a provo· zovny 1ocialhtic:k•ho Hktoru. l'odlvalt• se, tyhle novf,, pettr. tkan• bavlnln• latovky pro le· tolnt letní tei:6nu - budou 1e 1kv&le hodit I na pintk• ro:t.ha• lenky-vyribl Tepna v Nichodl, Perla v Ú1tl nad Orlici, Orb•n w 'f:amberku . Dlvfl • d!msk' laty n'-m z. nlc:h llJI v pral1k•m l'rarodfvu a H6dnkh ů.vodech , a Vkut v Br•tltlavl. A ty pj,nsk• rozhalenky ullJI va Vimperk1,1 a v Klatovtte:h - znalku Šumawan
nJ oblelc,y offlm
P
nejto
ail'o&
_...,,'".c""·
~11 „komti•tel\cl"I
VTM: Že by pak byly i ll\Ón"6rky pohledné a m6dnll A'1- ,~bec jsme Hl nezeptah J1 to skut~ně "módnf" vrhnlme tedy ~ohled .na Jaro".lpdfveJme '• 01 ,,Jarni 'loul!asné m6dy. _
lmn'
)t.6rn m 6 d y : Hů• llni• l• i„110duch6, •~bl fvt, v ,...
u...:.
le~~· ela1antlil~ tazlch 1 kt'er,"ftHnůval'ulfutatomlckf ·
itva.,..I funk:lnl
;o
f•nl odlvt.t.,
'\
~ • Odpoy(pi te~hle ~"'nll!nl m6dnl typ na ' obr" 8.. vašim nú'onlml
m 6 d y t 'l~b c , I Jédyi Jde o tout„nf kompfet obvykla vkutn' latolnl lbl•k• kolekce, rull na nim n•vkusn• a nefunklnl pouliti klobouku . StaH potornlJll pohled . A oc:bka : k ternu Je to dobr'1
:t.
VTM: A dlvka na obAlce tohoto
člsla
VTMl
DOm m6dy 1 Hytllte tan larnl kottfml Klatlckf typ 1ttlzllv•ho ko•tfmk1,1 pro vidinu dlvak, typolo1le, kterou bychom 1chrillll, po1torni price opra ...du dobr6ho parlltk•ho nivrh6'e. ČteniPkim VTM doporul1,1Jame. Mim• nlco po• dobn•ho . A tak' z Jamn6 luan• ptlu .
.a:;:~::~: pouze touli1tl, 'TI
,,,„_„
hladkfd• - - · ·-
deset let t• no1l• platl o „ natt•" hbl. pomalu I do
. . . . ., ...
uchost a vkus.
VZORY NOV'fCH SATOVEK, VHODNfCÚ I PRO ROZHAU!.NXY (• podtisku)
H
A
aj.
MALÁ ENCYKLOPEDIE NOYi'CH VLAKEM A TEXTILII A.cetUo•• C
D E
he4ribl - velmi odolnl vlikno, nspt. n1 pylam1: ndlll ne· lahht, 1ni„vld!nl" elul6u - bll,, vlik"ld hmota, bunllin1, polync:hsrld, nlolenf n• 1lu· k6u, 1t1vebnl litca rottllnnfch bl1n bunM!nfch. vit flleyan tlderon (NOk) • Oacron • Dynel (USA) - ch1mkli vlikn1 „umofehlkkh" vlutno1tf nkalon (Hol1ndsko) - poly1mklov6 vl4kno pro vrcaGlalovf tbnlny
~ ::1:: rl:t~~r~ :!:;,;:~0~; 1
0
' obvyklfml vlutna.tml
278
VTM
ffyibl umllt - 'li:t. 1c:at,co'16 hed'l6bl
2
heddbl
CH emlon -l•ko ie:1ulll• 1mh b1'llnln6ho a chemlonov,ho vl6kn1: podobnf bn· l.Mlu, 11• dhovl l•hll I zotetll - no\'f & . vtrobak dobrfch vlucno1d, hodfcl •• k nápoclobi ni· kcarfch k~kkfch odlvnlc.h m1terii1Q • lronfl11 - povrchovl prepuonn6 bavlnlnf ... 16kno valml odolnf, mulf •• fahllt, ala opurnl K almllon • lltreptllon • Katllon • Kapron - no"' '116kn• r0rn6ho pO· vodu a pouliti. chr6nl pP•d chl1dem, sn1dnoseli1tl L anltal - vyrtbl H v ldlll r kuainu odufedin,ho ml6h H lrlon (! ... tc.)- mac:hanicky valml odoln• vl6kno: vyribl •e I u nú, 11• 1 „ 1" j1ko Hlrla.n N rlon (USA) - dn„ )li: leaendúnl praotec rodiny novodobfch vl4bn; i•ho
O
P
ft
S T
V
ml1dtfm bmrem i• Nltrllon (SSSR.), ..,nuky obou vir pod S r1on {USA) - umllahed.,.bn6 v16kno z polymerlro'l1n6ho1krylnitrllu,odoln' pn;itl vh..,Qm PQ&•I , l'lkl•, moh)m •i. .z,..liltl vhodn' pro troptcU podmfnky •na pracovnfobleky •rlon • l'ralana (NDk) - vl6kn1 odoln6 I proci chamlclifm 1di,..am, j1ko •urovln1 1loutr I pro vfrobu izol, pfadmltO •ron - druh umil6ho heddbl : vy· rf.bl •• r celu16ry Ilon (CSSR) • Stel Ion (Polsko) - viz N „11 (~SSR.) • Tr•lon • T•rylane (Anal.) -jadn1k ch1mkk6 ..,/f.kn1, jedn1k i t uti!;. v• smlsl s vlnlnou nabo ba· ... 111lnou pPlrl hk6:t.nl v"kna - vyri.bfjl H 1 'lis· k6znl tekutiny buniltt6ho pOvodu protl1fo'linrm tr)'lklml. J1ou to nekonelnl vlikn1, kterl p01obenlm vzduchu nebo vliodnfch rortoki!I tuhnou. ·har·
z
El•ktrotty, procony , n•utrony I vf•chny o•C.~nl U..tlc• •• c;hova.jl J•ko vlny. Mladf franc:ouukf v6d•c Loul• d• aro1U•, '-!anivan; &akladatel u.v. Ylnov• mM;ha· nik,-, al I• p,..d,tavoYal jako do}llroYodn• vln,-, Jd dopro't'h:ejl a "dt pohrb ffttke.
Podle jeho domn Enky pi'blušf kafdé ěúc:icl o hmotě m a rychlostl v hmatová vlna. její! vl novi délka A (lambda} 1e: h Á=Jn7
kde h Je nám Jlf známé Planckovo účinkové kvantum (viz VTM č lslo 3/ 63). U vln rozeznáváme: vlnovou dilku (obr. 1), amplitudu a frekvenci. Vlnové vlastnosti částic byly prokáúny na mnoha pokusech. Pro elektron letícf napi'. rychlostf asi 1 S 000 km /s vychhl d61ka vlny téhof fádu, jaký majl rentgenové paprsky. Proud elektronO s touto
energU se skutečni chov! jako rentgenové :úfenf: dopadi-11 na stejný krystal . vytvoi'I na pi'ilofené fotografické desce podobné sou stfeděné krufnlce Jako rentgenové paprsky (obr. 2) ~:z. rozlofen l krut-
nic mOžeme přesnE zmii'll' délku hmotové vlny. Elektrony o malé energii (obr. 3) majl tak velkou d"ku vlny, ie obejdou i elektronovou slupku ato. mu . Pr:i vyššl energii (ul 1 S MeV) již můžeme pomoci elektronů zasahovat af do samého jádra. Elektrony s energif kolem 1 mllrardy eV mohou zasahovat i jaderné Ustice . Prochází-li světlo dvěma malllký· mi otvory, dochhí na st~ně v pozadí k u:v. interferenci, kteri se projev l světlým i a bílými pruhy, vznlkafldm I sčftánfm a oderúnlm vrcholkO a důhl vln (obr. ~) . Elektron je vlak nedělitelný a mňfe proletět jen Jed iným otvorem . Vysvětleni Interference spočlvá v tom, že jde o velké mnobtvl elektronů. Pro ně platf statlstické dkony : světlé pruhy se objevuji tam, kam dopadá hodně elektron~. tmavé pruhy vznikají v mlstech, kam dopadá jen málo elekcront1. Statistické vysvitlovánf je bllz.ké kvantov6 mechanice, kteri nám dnes uspokojivě vysvkluje větllnu jevil ve světE mlkrol:útlc. NeJ1t&šl obtlfe však vyplynuly :z. u:v. principu neureltostl. Kvantová mecha~ nika nám nemOfe udat pfesnou polohu a současně I rychlost nijaké ~lce v daném okamflku. Dejme tomu. fe chceme ~tlel zachytit v nějakém ohraničeném mlstE - te chceme vymezit jakousi komilrku nepřesnosti . Sei'fdlme-11 detekčn f pfístroj tak, a.bychom zac:hycovall astlce ve velmi úzkém rozpiti rychlosti, budou mft registrované Ustice velký rozptyl v poloz.e (obr. Sa). Naopak, sefldlme-11 pflstroj do určitého mlsta (obr. Sb), z.jlsdme velký rozptyl v rychlos·
Z této neurl itostl vychi:r:ejf ne· správné názory Idealistických filo- sofa). Tvrdl napJllklad , fe nelze-li ..a Mstlce pfesnE ust lhnout, pak bud > vůbec neexistuji, nebo ex lstuj f· ll, 4: jsou „ nadány" takovou svobodou z pohybu , !e nutné pfíl!tnné zákonitosti nemO feme nikdy po:r.nal' . ...:.. Z toho vyvoz.ují, fe všechny f lvotnl •• děje , vletnE našeho myšleni, llvlsl jen na nihodn'm pohybu Ustlc ; v našem tEle. Z této pozice čin( • výpady proti pavlovovské fyz iologii ._ a proti marxismu vllbec. w Vědecký pokrok však ukazuje něco Jln•ho: 5tud ~em velkého pol!tu • Ustlc lze ure.lt Jistou st~ednr rychlost nebo jistou pravděpodobnou c( polohu Ustlce, a ostatnl budou Jevit X u:v. statistický roz.ptyl v mezlch známých zákonů . Lze to p'"irovnat •::> ke korkovým ůtkám roz.hozeným tna roz.bou fen• hladlnE: po jlst4 dob~ • se soust ř ed l zítky husti li v místech klidu. Ve skutečnost i jsou pomEry ~ slofltějšl, nebot na roz.d l! od korku c se Urtlce sama měnf, je neoddělltel- -
nou sou~tf pole a z.účastl\uje se všech jeho slofltých vnltfnich po-hybll. Pravdou je, fe sama kvantová mechanika nestali k vysvětlen i všech jevil. V .současné době však z. nf vyrónajf nové, dokonalejší teorie podrosty mlkrosvka.
tech. VTH
279
RÁMOVt ANTtNY PRO TRANZISTOROVi' l'lllJfMAČ l:r.e pouflt na xesflenf pl'lfmu stanic stl'edovlnn,ho rouahu pro vlechny druhy tnnzlstorových pl'ljfmaeo v klidové poloze. Potfebu)eme k tomu pásek plexiskla (ro1miry podle pfljlmače), drát Cu email 0 O, 12 al 0,2 mm (S m), otočný kondenzátor (hodnota llbovolnt). lzola,ni pásku (a.si 2 m). Podle rozmirú p"Jlmab u tepla ohneme rimeček 1 plexiskla, na který po slepeni navineme 17 úvltO dritu npoJen,ho na vývody kondenzátoru v rohu rimečku . lzolafol páskou drlit pl'lpevnfme. Ant4:na velml zeslll poslech nl'ednfch vln , hlavně vzdtlenějlich stanic. Počet :ú.vitll (17) byl vzato zkusmo Jako nejvhodněji!. -nn·
Kaldt vtlpnf nimlt, uv.PaJnlnt Yrubrice „Dllna na kolanl" , al•kiYi fOO Kh • Zull•lt• pou:r.e p1hodnt, do1ud nikde naunPajnln4i prica1 opl•r a pr.klady a cldch pramanG YJ'lul11Jam• • Po & o r - pPf1phky, kter• plni nevyhoYuJI pod· mtnldm rubriky „Ollna na kolanl", ala 1tojl za uYahJnlnl, otl1knama Y jin• ff.Id luopl111 a odmlnlm• obYJ'klfm honoriP.m • PPl1plvak (n•l"P• ltroJo• pl1) Yknl 1trulnf natml ronahoYI pf•· krollt 10 ffd•k • PoPlaoncf una Yf•
;:~~"t4i·~r:o~:·:~:::;. :t~~~ 1~::~:
duch•m nilrtku , nU mallf J• pPakratH • PPI odatllinl pf11plykQ pflpllt• do l•••ho rohu aWlkr oanalanl „ Dllna na kola.ni.'' 1'tlajl adra1u U'llad'te I na pf11p1Yku • bdtma ftanifa, kt•PI plll pflmo auto~m nimlta „Dllnr na kala· ni" o dalll podrobno1tl a rady, aby neupomfnall pfllollt x...tmku na odpovld
·--- ~
RYCHLt ZAVlšENI l'RÁDELNI šillůRY Prádelnl šfiOru z konopl nebo silonu proYlekneme nikollka kroufky :r. plastlku čl neťezu o fZJ asi 2-3 cm . Prvnl kroufe:k uv4feme napevno. dallf nechime volně posouva.t po šňú„e ; prvnl kroufek zavhime na skobu a pak postupujeme k dallim stabilním skobim v pridelni nebo suffrni, navěsíme kroulky a tlm I lt'\úru 11ejvýhodnljffm syst'· mem. Na poslednf skobf uv&lme poslední kroufek, odm11fme JňúrU' a na poslednf kroulek ji deflnltivni upevnfme. P1i dalllm poufld fll lňOru rychle podle sttl,ho syst~mu u.visíme. kdyt uf nenf dostatet'ně napjati, napneme ji pot1ebným prot«enfm nfkterých kroufk~ pi"'ed zavHenfm , Dalibor 8oubln, Kopernlkova O, fll:uft
KOLENĚ Z úmln\ zul•nlcb redakci vybrali •polaW a odbol'll#ml pondci VTM pro d..DdlÚ atnlnku „Dilay n. kole.ni" nall ~tesú.*1•polupra~vnJcil Vúla• B •s o o.-
k a, mlKr Y#robniho v1cviku Od„
o\..s-~o~~~
J•domlc,, okr. BJao.tko.
·-----
280
boftlibo al!Wld •poJ6 Pft\11• -
Zdenlk ltaAka, tik SPŠHG Pffhnm - VoJtlch X • p k a, ulltlll svvs Prah• - Zd.enlk A i b • a Svatopluk I u a t e k. 16.d SPŠS
YTM
lrt• mnohf čltatella majú doma br(lsku, fl uf ručnú, alebo elektrlckó. No nle vidy je mofn' kúplť brúsny kotúě 1 potrebnjm otvorom. Preto 1om upravil otvor na pofadovaný prlemer z.o 1 <4 na 8 mm . Potreboval som lepidlo Epoxy 1200 a valček i: kovu, ktorý mi ul o 0,<4 mm viBI prlemer nef oska motora. je vysoký <40 mm. Postupo'lll som takto: Na kúsok kartóna som kolmo prlpevnll (zospoda prlskrutkoval) kovový vallek - obr. 1. Vletko som dobre natrel olefom na kolo. Potom 1om nu&dll kotúl! na vall!ek tak, aby sa leh stredy :zhodo'll.11. Podra nivodu som prlpravll potrebné mnof.stvo Epoxy 1200 a :zallal som nim prlestor med:rl valčekom a otvorom kotúl!a - obr, 2. Asi u d'll dn I pryskyrlca nuhne a kotúl! mofno z valčeka stlahnuť a nasadil na os br(u1ky. Mluto vall!eka sa m&fe poufll I skrutka, ktori mi taký litý d.vlt, ako Je na oske moton. Po oclliatl sa kotút jednoducho na brúsku uskrutkuje a prltlahne matlcou. Msrlin l1i1rllc, Pod $okoll<• f, Tren«!ln
Na hotové modely často malujeme linky nebo ohraničené zakfivent barevné plochy. V~tlinou pou!Jvimc rýsovacibo pera a acetonové barvy, n~kdy maskujeme linky i plochy pfcd malovántm papirovou lepid pbkou. často se však páska dokonale ncpfilcpl a okraj barevné plochy je pak nerovný, pouhaoý. S úsp~chcm jsem vyzkoušel prťlhlcdoou lepicl pásku Izolep. Po zaschnuti barvy a odužent pásky je okraj barevné plochy dokonale rovnf. Pfcd barvcnim modelu je vlak nejlépe oejdffvc vyzltoulet na vzorku, v jakém okamžiku schnud barvy je nutno pásku oduhnout. Na modely také potřebujeme napaat různé nápisy. Já pou!ivám k psanl barevných tuli a rozfedtných temperových barev. Po zaachnutl pfcadik6m fixJrkou nápis třikrát až čtyfikdt bezbarvým niuolaltcm. Za 48 hodin nitrolak pfclc!itlm Silichromem do vy1oktho lesku. Ladhln S11·ú.1kt1 Juso11'wU 1082, Novi Paka
D~LÁTE TO TAKt TAK? D~LÁTE TO TAKÉ TAK! Do Hrl61u Dllite to tak' takfmohou :aHllat "'' pP11phkr kt.Pf na nlco 'ttlPft•ho prtlll pPI obr6blnl koY6 a d,.,. on, lepettl I tmelenl 1i1m61tch hmot, p6Jenl, kterl H akritka fort•lnl umlJJ ohink ve"'' domid dllnl. KaJdf a lilffhJnl• nfdl "'padO bud• mimo obvykl•ho honori.Pa odmlftln knll· kou s odborn' literatury. ~PJ.
D~LÁTE TO TAKt TAK! D~LÁTE TO TAKÉ TAK!
STÁTN(HO NAKLADATBLSTVI KNIHY
DtlTSIIB
So6a Vorll~ková, VBSBLA ZVlilATKA Vyatfihodnky a nalcpov6nky barC"Vných papírů s pfitaflivými ntm~ty zvíf6tek pobavJ ncjmcnlf „znalce" pftrody a pomohou tříbit jejich výtvarnt dt~nf i vkus. Václav Cibula, HRD!NSK"S ZP:l!VY STAR-S FRANCIE - Poalednl výprava rytlfe Rollanda, Jak ae. Berta Itala kdlovnou, Dobyti m~sta Nimci, Život a dobrodtubtvi Renalda z Montalbanu jsou čtyfi ze alavných starofrancouzskýcb „chan1on1 de gene", které patff 1t dkladnJm dilOm evroptlté literatury, protože ultazujJ i vývoj společnosti, v nJž vznikaly. Jamea Fenimore Coopor, STOPAil - Jistt se dobfe pamatujete na hrdinu SokoU oko z „Lovce jclcnO" a na Dloubou pulku z „Posledního Mohyktna". Pod tlm.i jmény vystupoval ziledlt Nathaniel Bumpo. Ted se pfedata\'I jalto ústfednf postava rozdhlé fresky ,,Stopaf0 a z:isk6 si vAt op!t odvahou, s jakou provede nebezpečným územ.lm lrokézt\ dceru seržanta britaké pevnosti u jezera Ontario. Arthur Ranoome, KLUB LYSEK - Nov~ d~tské typy, novA dobrodrubtv1 liči Ransome v prhdninovych pfibhich chlapců a dtvčat, lnef! se narodili u fcky Bute a vlcchcn svůj volný čas tráví na loďkách a ve vodl. Nihoda jim umožnf plavbu, •pojenou s dobrodruf:ným „út!kem 11 pfed výletnlky na motorov~ lodi. Ctenif se do\'! hodnt zajímavého o rOzntch typech lodJ, o plavb! na frckventovanfcb fck4ch, o ptactvu, které hnfzdJ na jejich bfeilch.
NOVINKY PRO VAS
u„rh•t, l•hof a.apol•nl I• na obr. t, J• nimi }eclno· duchf, Joho upoJ-1 I• uprav.no tak, le ros.hodni nobud•t• mlt potilo • naltaHnlm noutrallz•c• ko· l•ktoro•' kapacity mf tranzl•torll, col b~ n•Jvfdl problim pPI 1tavbl 1uporh•t11 pro t)', kdo nomaJI ani •klll•· no1tl,anlmli'lcl pi'lltroJo, V pop!"' v dalllm ll1lo budo u'ACl•n po.tup •ladlnl pP11troJo, pPI lctorim nim v noJhortlm jako rnli'ld pP11troJ• po1tafl A't'omet a nlJakf pPIJlmal • al••poft trodl11 pr.1nou 1tupnlcl, "IJlmal mOt.mo po1ta't'lt Jako Mape1nl (foto tltulu), kabollcovf I 1tofnf. Jeho malm61nl nlzlcofrak't'enlnl vfkon tOOmW I• do1tat.tnf pro po1l0th..,. 't'kll obytn,ml1tnottl. K naP'J•nl H poutld pM:I akumulltorO lat•rla NiCd 111, M6lom• \'lak poulit Jak•kollv Jin• adroJ•, napf, dvl kulat' batarl• t)'pll 220 apod. Zi.kladnl do1ka tohoto pPIJhnalo a pPlpe't'nlnfm ladlclm koftdonútorom, trim•lkovou fulto· vou ant•ftou, mftranlformitory, dvkou oH:llitoru a potot'lcloMetrom P 1 I• na obr. J, Obd•lnlkovf vfhll v dHca I• pro n kl • d ku u ito kruho ro roduktor,
„
„
:r:esllovale. Púmov' propust MF I doslova urtufe selek· tlvnost cel'ho pfljfmače . Bbe prvnlho mf tranzistoru T, Je k sekundirnfmu vinuti pismov6 propusti MF I pflpoJena vlnutlm L, 1 kter6 mi stejný účel jako vinuti L1 u tranzistoru T 1. Před piti bbe tranzistoru T, je nastaveno dilllem, 1lofeným t odporO li. o R„ Pfes odpor R, se pllvidl soubsni z detekt:oru prominnf napiti samočl nn' regulace citfl„ vostl .
Mni tranzistory T, a t , nenl lidint 6bv0d. VdJemnl Jsou viúny jen obyeeJn8u ddp0rOvou vazbou, tak lako u nt zerllovaft1. Nisledkem toho Je sice tesflenf tranzl„ atoru T1 značnl menlr1 mez.Jfrekvenčnf zesilovač nenf vlak ntchylný k oscllacfm; oscHace nemohou vzniknout ani v J>11padi, fe bychom neprovedll neutralizaci kolektorov' kapacity tranzlndru T1• Pr6tofe ale kolektorov• kapaclu tpOsabuJe úp&rnou zpltnou vaíbu, kteri l>oditát~I lmihiuJe :leilleM 1 Je kondenútdr C 11 tak li nejen kolektorovou kapacitu neutralizuje, ale U.'tidl Jeitl f>řldavnou kladnou zpEtnou vazbU 1 kter• i:isk stupni znlat'n~ zvltll1 Odpar R. je pricOvnl (zatUovacl) odpor tranzistoru 'r„ t>dpdr R, orlu)e sprivn6 pledpitl blte T,. Kblektor tranzistoru Ta Je p11pojen k prlmirnlmu vinutí mf ladin,ho transformitoru MF li. Prlmirnl ladEný obvod se sklidi z vinuti L, a L10 a kondenzttoru c 1•• Sekundirnf vinuti L11 nenl ladino. Obi vinutí jsou ul0
wnt;,
1oue4STKY1
dv:irt~ -.~~1~trk!:~~~d~'rk~a~~,~~11~Fc·a~~c~\-~~"l::'!;
Vysokofrekven~nl sl&nil se dostivi do pfljlmal.~ ferl· tovou ant,nou F,2, tvofenou cfvkaml L1 a L1 navinutými na ferltovfm trámelku. Clvka L1 spolu s kondenzitorem C1 tvofl vstupnf ladEný obvod. Na bi:il prvního tranzl· noru T1 (smUovač - oscllitor) Je lad~ný obvod vbán pomocí vuebnfho vinuti La navinutfho u studenfho konce clvky L1 • Vinuti plitpOsobuje malý \lstupnf odpor bbe tranzistoru T1 velkfmu odporu rezonančnlho obvodu L1C 1 , který by jinak pflmým pfipojenlm k bili byl ůplni utlumen. Kondenzátor Ca je doladovacf trimr. Jako smlfovač pracuje tranzlstor T 1 v npojenr se spol~ným emitorem, jako oscllitor \I npojenf se spolefoou bizí. Toto zapojeni je zcela bHn• a pracuje velmi spolehllvE. Pracovní bod tranzistoru T 1 je nastaven dilleem slofeným z odporO R1 a R1 • K omezení teplotnich 1min, kter6 by mEly u oscllitoru mimo trn• tak6 vliv na rozladovl.nl, Je nabillzován prnovnl bod pomoci odporu Ra, který Je zapojen mezi emitor a záporný pól baterie. Osclla~nf obvod tvoff cfvka Lrl4 a druh• polovina ladlcfho kondenútoru C1 a trimrem C4 ; C 17 Je ''riový (padlnaový) kondendtor. Emitor je pflzpOsoben kladl· cfmu obvodu osclf,toru vlnutlm L, a spojení je provedeno pfes oddElovacf kondendtor c •. Zp~n' vazba je uvedena vlnudm L,, pfes kter' se tak' pflvidl vznlklf metlfrekven~nf napiti na púmovou propust Mf I. Prlmirnf ladEný obvod propusti se sklidi z. vinuti L1 a kondendtoru C,. Sekund•rnf ladiný obvod fe tvofen cfvk.aml L,-L, a kondenútorem C, . Cfvka kdd6ho t. ladliných obvodO Je navinuta na samost:atn6m Jid1e ílJ 1 O mm. Obi JI.dra Jsou ulolena ve spoleln6m stlnlcfm krytu z midinfho plechu. Vzdilenost střed O obou jader J• volena tak, aby vújemn4 vatba obou ladiných obvodll byla jen mfrni nadkritická.. Tfm je dosafeno velk6 selektivnosti pi.smov6 propusti MF I a njlltino dokona" odflltrov!nf netidoucfch kmftoltO hned na vstupu mf
• dolad'ovadml trimry o maxlm61nl bpacltl a1l lS al 40 pf, 0 1 - dvka 01dlitoru (obr. J). Vinuti L1 • L, J• pro't'.clano vy1okofrakvanlnfm lankom 6X 0,05 mm, nabo dri.tam 11' a1I O, t1 mm lzolovanfm hadvibfm. Zal:itak 't'lnutl J• osnalan t . 1
:::,,n:v::k~~~!„e,v~t:.~ ~:~1~& :':~1~':::~~~:1:,~'1:!~i
L4• Konac vinuti l• oznalal'I J. Kol'lac ukipnama kapkou 't'o1ku. PPlmo na Tlnutl L,J• na't'lnuto 1:pitftOYa1:abnl 't'ln11tl L1. Hi talkam f 6 ů't'lt4 •malloval'lfm dri.tam 0 Hl O, t mm. Z:a· li.tak 't'il'lutl Ja oznalan 4, konac S. Vl9Chna vinuti J1ou vinuta dl't'oca. MF li - ladlftf tran1formitor 451 kHa (obr. 4). Stfnlcf kryt (dll t) Ja tpAj•n • mldl,..ho plachu tloulfkJ' Hl O,J mm, Na 1podnl h,..nl mi plUI! lt)'tl Jasflk)', ktar6 po p'lhnutl dr'lt opit calou kon1trukcl. Hornl da1k11 (dlf 2) V)'Pll:nama a 'rJ'pllulama a tu1umoldu nabo podobn•ho laolalnlho ma• tarli111. J•mftf ů't'lt M4x O,S mm i• pro dolacfond )6.dro. Kol•m otvor6 rzi t , 6 mm I• v)'b,..,nf proto, &bJ' H konca ah.ho• Va.tich Tlilan•k (dli I) n.clotfkaly krytu. Sloutl totll ůrovaA Jako vfvodr clvak. V1briftl provadama pllnlkam. l podnl da1ku (.411 J) vyPlanama a vypUuJ•m• a ,..rtlnuu tloulfltr a•I t mm. Upln6 lala•odJMlro " tOmm,1lolan' adllO l , 4, 7,mu•lmo koupit. Clvkov• dvoukom6rko't'6 tllf1ko (411 6) VJ'tOllrna a umll• hmotr (tr'Olltul apod,), nebo 1laplma a l••k" lapanky ttoldlť\cy••I 0,2mm . lpoJova.d vlilHnky (411 I), I ku10, ohna· m• s mldln6ho pocfno't'&n,ho d„tu fi!I 0,1 mm. Vlnuth Clvka &., mi 141 úvlty vlnuů 4ritam fJ O, t mm, la.oloYan'fm amallam a j.clflou hffriblm. 2.af.ttak vlnvtl J• oznahn t, kon9C 1. Kon~ I• ůrovaf\ aal!itkam vlnld:I '-M· ktu• mi 60 ů't'lt6 a I• 't'IHtftl pokralovinlm Tfnld:I '-t· Pro· vad•m• tady ytvod 1 Jan phllolenhT'I dritll 4o tvo"' TliHnkJ' a aakroucanlm , Kon.c vlnld:I L,,. J• o•nalan J , Vlnvtl L,• Ja provacfano 1taJnfm dritam Jako 4 . Do prvnl komOrky na• vlnama t10 zivltO 't'lnutl 4 , do druh4 a.bytek vlftutl L 1 a
<•"
vln~~~~'f'L~, i~-;..~~:!.:~~'!::::..:!~~·o, 1 mm, laolova• 0
nfm amallam a Jadnou hMviblm. 1 1 1
J• nnlfluto primo fla vlnvtf 6
1
~"-_,~ :!'.':t:k ~i:~ 1:':~~iV.="!~t::: ;~~·~~ !":.r-~::
Jlltfrna kapkou vo1ku. Navinutou dvk11 't'lolfma do hrnU!kov•ho JUn, 1•11 vf• 't'odr .,,..U.hnama dril.k.ml ... plihl. Stykovou ploehu JMr• a drilk)' pro V"tvod)' v pliltl aallJam• (pomoci ltltetk11) r'OX• tavanfm pal'&nnam nebo vo1lcam. C.lak pak 1lollm• a •tihnom• :nhnutfm tl"tlnfch nak, Na Jadnotllv6 Tlbankr pPlpiJ fma „k u vn Itf krytu Vfvod)'
„„„.
.c1„.1c. 10 :::_1 1~1':d;!,';:::.",i~:!,~:o~~~· 1~roMnattaJnfm zpO·
Sl
1~!11i
·--lJl
w
~
.
„
I .:;- 1-3'1„
"' ---------
ol!
Vinuti c:f•ff : Clvka L,ml lOld.vltyvhutH dri.hlm 0,1 mm l&i;ifonntm •m•ll•m a J4dnov hed"'1alm, %•Uc.Ir vlnvtl I• oanaltln t, koftec: 1 . Vlftomo noJprv• Ut dvlt do pl"'tnl komAr-ky a pak daltl 101 d.vlt do dnih• komOrky. konff •lnud :uJl.tlma v1nkam. Cl•k• L,mi 177 dvlti\ . Jo) I :nUtok I• oir.nalon J, kon• 4,
~j:!ia!:nt;!k:!t.~~~!:~l'I:!~~ ~t;1c~cL:~ L,'1.!! !i':~
tlmt61 drtiam Jako dvka L. a tak' tlmt'l 1my1fam pPI pohlad\I od lro\lbo••ho jidra. Do Prtl'll komOrky nHln•M• I IO dvltA vinuti L, , do dnih• abytok vinuti L, o ce" vinuti L1• S„tavonl púmori propu1tlHF I Jo na obr. S. Tr1 - nlakofrelcvanlnl vu:abl'tf trarnformitor Jl1kra BTJI. Tr1 _ .,.,,tvpnl tran1form4tor Jllkra YT31. P 1 - vrrtvo'lf loaarltmlckf potaftclomatr S kQ t 'f"t'Plftalam. Rp - reproduktor 1 lmpandacf S al 100. T, , T T 1 - YJ•okofrekvanlnf tru1&11tor I 5'NU70. T, - nlzkorrokvanlnl tran:itl1tor 101NU70; T 1 a T 1 - tranzistory I DJNU71 - plr ovan•. 0 1 - „rmanlori dioda tNN4t . Hodnoty odporll a kondana4torA Jsou uvadefty v iapo)anl (obr. I) . Vollko1t: odpor(! oznalontch hvhdlfkou urllma pPI ollvorinl.
„
V p1íftím llsle VTM sl poplieme uvedeni pfljfmale
do chodu. Foto a kro1by 1 Šmo)kal
K. N .-J . K.
Tr.nahtorovt euparh.t JI NDR R I 00 I• vfrobkam ů· -woclu St'Orn-1'adJo, lkrlfn. H.l ~l vlnov• rouahy. orilovf roprodutctor a pPI YU• 1, 7 k• m•lll llSx UO>C IO mm.
VTH
283
CHCETE MÍT N":!",:~,J:•:i/c!:o~~'i.h~~:!'~1"t1:'b~dj!~~~
ro•bill ov6J mode1'foký tábor v kuchyni, Jlnl
v obytni m.ia:tnoati. Jen málokterým &e podafUo zlskat „dilniěku" v auterinu nebo v podkrov!. Ale v kafdim pftpadl u zdrcuj(cl vědiny 11 nich Jtem vldf:t krabice a skfú:\ky, bcdoiěky, plechovky, n4fad(, n4strofe a p1'oky v takovim nepof4dku
apouze pét' vz4cnl pfeo devát" te •• ml podafllo uf na
prvnl pohled napflklad nalit výrobek, který byl právl „ve výatavbf". Tak nijak a nakonec ještE osrfeji a oprávnlnE;i se vyjadfujc Carl-Lothar Heincckc,
stélf' rcdakčnJ spolupracovnlk modelélsktho mtslčnlku z NDR uModcllbau und Bastcln". Spolcčnl: 1 dipl. inž. Ortmannem dochbf k názoru, tc MODELAit POTitEBUJE POitÁDEK Bez dlouhého komcnd,fc m6žcmc pfejit rovnou „do středu vl:ci". Poládck v modcláfské dUnl: zéviaf pfirozenl: na tom, jak m\\žcmc vybavit a kde snúmc mnohdy jako jen trp~ni přfsluš· olei domácnosti - umístit svou dilničku nebo alespoň koutek . I rozsah a vybaveni z4visf na sml:ru činnosti - jinak upraví, vystrojí a vyzbroj( svou dilnu radioamatér, jinak lodnt nebo letecký modcJif, jinak domád vieuml:l, jinak jemný mechanik. Společné je jedno svl:tlo, co nejlepší přistup denního svl:tla i uml:.lého osvl:tlenl. Je možné uvažovat o trojím feieni problému : bud l. se vybavit malou přenosnou pracovní skfiňkou nebo 2. poffdit si velkou modeláhkou skffň či 3. dokonce s.i vybavit dokonalý pracovní kout . Návrh čtvrt~ho fdcnJ modelliřská dilna - je pro známý nedostatek volného prostoru zanedbatelný, protože ti štastlivci, majid volnou, byt i nejskrovnl:jlf
mistnůstku, si ji mohou a budou uml:t vybavit sloučením nebo vhodnou kombinací prvnkh třf zpósobů řclerú.
• Ma14 přenosná pracovnl skřfn· ka by ml:la být v dsadl: indivi· du!lnl: navržena a zkonstruována tak, aby se vešla do okenního výklenku . Ml:la by se otevfrat na pianovjch z4vl:aech sml:rcm nahoru a „k aobl:" dopředu tak, aby vznikla jednak odkládad, jednak pracovní plocha. Zatímco dvl:
0
J~ !e!fd~~~c:~~~~f ,~~j~:1<;o"fr~ ~n:1f::~s:,s~;!~~~d~~~=
p1ekvoplm rodinu. Po ltrndctl dnech {vletni dnO procovnlho k/Idu) /sem zjisti/, fe o p1elcvopenl nebude nouze. Celf týden se ozivoly z mainetofonu p1lpojeniho no reproduktor velUho p11Jlmale polcusni nohrdvl
N
KLOUB MAGNETOFONU START
284
VTH
účin.
• Dokonalý pracovnf kout si žádá jen jedno jed.in~ - vhodný, vkusný závl:a, který jej po zakončení činnosti zaatie zcela nebo alespoll částečnl: . - pf ...
chop/I jsem se p1ilofe11ého ndvodu o z)lull. fe „Kdo mofe, ten jede". Proto Jsem namazal dvfmo af t1eml kopkami oleje pro f;c( stroje dva undfecl trny o hornf /ofisko mo1neto· fonu a p1ebyteln'j olej set1el hodfll
ma mne, redaktora dllny VTM, který tomu md rozumlt, úkol napsat do serldlu No kloub vlci, VTM l . 15, technický popis tranzistorového morneto· fonu Start. Ujal jsem se tohoto úkolu s radosti o vydal se shdnlt p'1slufnou technickou dokumentaci. Obdrfel jsem JI o novic se podlvol no jmenovaný mornetofon v chodu ve vzorl
Ill p1ipod/ v minulém roce
6
osvi:tlovad tl:lcsa poskytuji použiteln~ uml:lé osvi:tlcnf pracovni plochy, je čclnJ stlna obsazena vhodn~ a podle osobní potřeby rozvrženými zásuvkami a pfihddkam.i. „Taktický" postup nás nutf k tomu, abychom úpravou vnl:jifho vzhledu a přizpósobením k ostatnímu n'-bytku zastfeli holou skutečnost modelářské „bedny„, takže nikoho ani nenapadne předpoklidat, že vzhledná skříň v okennJm výklenku r.ebo kdekoliv jinde v mlstnosti je vlastnl malou modcláfakou dJlnou . • Jinak u! ae to mA s vl:tllmi kuay modelářova inventé.fe. Malý, snad i dobrý typ: ncrú přJliš obtf!né zfskat v Obchodl s pou!itým nábytkem či „ctl a darem" skfiň vhodných rozml:ró, starý paacl st'1.l apod., kter~ si překon struujeme podle vlastnfho zámlru a potřeb. Zbývá připome nout jen to, že - podle rozsahu pracl a modeláfsk~ho odvitvf vetcavíme současnl: všechny nutn~ „stroje", přistroje, rnl:fidla a jiné přípravky, elektrická, vodovodnl, odpadni a ostatnf insta· lačni zaffzenf tak, abychom při dodrženi všech platných bezpeč nostních pfedpisó vytvofili iddlnf, harmonické a pracovn~ ekonomické prostředí, urnofňujfcf maxírnilnJ využitf a tím i výrobní
e
NA KLOUB MAGNETOFONU START
1 -Ma16 •"-no1ni p,..covnl ui:avl,..teln• tkPU\ka, o•vttl•nlm na bolnlclch • 1-TotomodelUovo pracovlltii•molnottvoPit u ttaPll!k• vlcrlny nebo podobn6ho kuu1 n•bytku • 3 - Zko••· n• ttropnl U.ti a man1ardy wOb•c J1ou 1ned n•Jld„lntJllml protthdlml lc ln1talacl domicl dllny • 4 - V dlt1k•m pokoji mi bft vfllca pracovnl plochy pro mal6 kutily a wypracovhinl flcolnlch cllcolO mlnlteln&. Z•w11 1&1tPe po tkonhnl price ttlny 1 n•hdfm a 01tatnhnl roatl'ldln1ml potr.baml. Snallm• H - I kdyl to nan•ltlttf vidy n•ld• - aby tvlclo na pracovnl plochu pPlchh.elo •l•va a pokud molno nikdy n• 11 l:elnlho 1mlru • I - Praktlck4i a navlc lddlnl Pdenh umolftuJ•, aby lenltl I muUtl kutllov• vykont.nll 1v• prf.c• ve '(Ymn•n•m PPO•toru a oodnlcule k 1outHI k uchovbtnf poKdku.
DALŠI OBJEKTIVY PRO PRAKTICU
0
DÍLNIČl{U?
fonu sl(ov'/ napdjel jako vy." Pro{ nejsou v prodeji konektory o pdsek jsem se jif rodEji neptal. • vedoucl oddElnl gromo Bfló lobuf: „Napdje{e na 210 V byly v prodeji v minulém roce v do~. kdy se magnetofony Start zolaly proddvat. Zatlm zde mdme nEk.olik kusO na· pdjelO na 120 V. Zavoldme do Liberce, snad nám Mjaki napójele no 220 V dodajl." Zotlm asi v 61/~ labuti nedostali s Libercem spojen/, protofe napdjele no 220 V nemojl. Po ltrnócti dnech pdtrónl po p1fslufenstvf, kterli lze kdykoli pfikoupit (p1evzoto z návodu k obsluze), jsem vstoupil do oprttvny o pln olekóvdnl p1evzol opraveni mctgnetofon. V oprovnE nechtEI fibol marnetofon p1ekvopit, of teprve domo - vydrfel hrdt p1esni 15 minut. A tak, abych tok.li jd olespoi'I jednou pfekvopil mornetofon, predol jsem jej jako „prekvapenl" t!m, kte1f tento zdzrak vyrobili.
A bylo dolfl prekvopenl. Výsledek ze 26 prodejen Elelctrorodio v Praze byl tento: f. v pfri prodejndch nevldlli,
co to /e
2. v lestndctl nopdjel nemfli
J. ve ltyfech jen no f 20 V .f. v devftl }tem se setkal s lidmi, kte'1 nopdjel no 220 V sndnf/I jako jd, ale Jlf mfslce
,„
S. konektor a p6sek ve vlech prodejndch
prostě
nebyl.
Vzrufen )oko detektiv vy<Jol jsem se p'1mo za „kovdfi" o zjisti/ toto (zde pfedem pros lm jmenovoni podniky za omluvu, budu-li úfednl mluvu jejich referentO pfevddět do prost~ho jazyka, kter~mu jistě kafdi lépe porozuml):
• referent z podnikového 1editelstvl Oomdd pot1eby, Praha: „Dosta/I jsme neddvno mimo1ddnou doddvku mognetofonrl Start. Protofe pldnujeme objedndvl
o. SMEJKAL Dovlt•k r•d•kce VTM 1 VIPlm•,l•tentoflin•k •IHpoPI poPottr~I T„lu - Llb•r•c, aby p'•d tlm, nel di kaldf .v6J vfrobek n• trh, l•J dokonal• vyakoul•la, a •br Domicl potPeby v Praa.e a Bili lab1.1f prulnljl • be1: „ouPadovi.nl" u1pok0Jovaly pot,eby kupu)fclch.
jsou jlf objedndny v pomfru 80% (220 V) ku 20% (120 V) o snad je dostaneme ke konci dubna. A nakonec polltóme stejnE s tlm, te sl hned kaldi nebude chtlt koupit k morneto-
NA KLOUB MAGNETOFONU START
e
NA KLOUB MAGNETOFONU START VTM
285
mikro€d~~~
4X•
Čtyft
av~
dvall a IUlr11kk6 'IU!y 1ulf lt fenl - "ulfch 1r1mech - j1kkoll tltkfth pr.d. mltO od jednoho do lcyl'k•tl 1ramO, Jakj dvdl to Jtour (Ita)
...... ......
!ra7.~i:~!,!~z:chv:~~7k,.~: ~:,!"'•::
•kut.Znottl n•Jtou c1m, kde I• vkUm•, a ,..I)' by bft Sluncem a.ltryiy. Clm to I•t A cHV11Jf·ll •• z tkhco hvizd nlfalt6 liv6 byconl na ndl Z•ml, Yldl ff,,. 1pr4vn'm mini nebo n.1 (fau)
do
• Nahractt. f.l1llHmliA8C• (IA)l-Cx X Cx C (po1p)
"·" ttn.
• Kd„I na po, !I ftall vlHtl latl mftto, 1 1
~~ ,~:~ji:ta~.r.~'~~ 1~:"~'~·~::: (vh)
mlscol
z
K
A "' Y
I
LE N
I
ABCDEFGHIJICLl'INOP
21-ll-4-+-4--+-............+-~l-l>-4-4--+--l-I
31--1--......1--1--l---ll--............f--ll--l--......~f--lf--I ~l--l--l--l--lo-......l--1--1---ll--l......~l--......f--I~
5
61--l'--1--1--,......,l--t--lt--lt--ll--t--lt--lt--lt--l~--I
7t-!--i~-+-+-+-+-t--t--+--+-+--+-+-+-i 81-l-+-+-+--+--t-l-l-+-+-+--+91--1--......1--l--l--l--t--ll---ll--l--l--I-111--1--1---1--L-L.....JL.....JL_JL_JL.....JL....JL.....JL...
10
VODOl\OVf'i! : I. PrYnl U1t taJHkr. - 2. Hhto na Amnonce; plor. mfrti; ct.ov. :r•"•: konc. chlapec:. im•n : ltP. Jm. Edlt0na, - J , t.n. Jm. (ctom.): kt'Hlka: '"•'· vrrobeno ; poNdek; mlU. po:rornolt. - 4. LO ;
obrv. l•l1i•: po~rahok.: prch. "clu: ri.u. 1ouhlu. - I . llurir. ótvar : drut.• U1t t.aJenkri obrv. kurclbd1nu. - I, flrnk .nal. V; rada nim. :~:.r::~•rr::: r;1ul. umoti1. f: druh ,, Tr" ; rua.
h'"
~r.rtO; pit:i
pobili Ufy; 1tovkr. - C. lllut. mhto: mul.
Jm, (dom.); 1ouh1. k6tr; uartf 1port.1.krat. -
D. Spojka; ru1. mul, lm.: beacennoat, I. Hrl•: pol. l'•ka; pPecUoL - P. Ot...nf kmui; •l•b' vlteY; Plm. 4. - a. Slov. ' ' " ' loL; dlu. cllrl1•nt: zubr alona 1 „I". H . Srm.cn.11 ; ínalf domek ; lat. <Mt•. I. Vi!all produkt: t1~I (obr.); rakou1. '•"· - J. Auto.na!!. Španll. a LIK9mbur1ka; pouzdra: konec abec.dy (ton.). - K, Jlhoamer. 1ůt ; nim. mhto; hlu ovce. L. Trnovnlk; ctrah• ct„vo: nim. pr.dloL M . Auto111 . Norska a l'.akou1ka; pPlkr#vka (hovor.): ploch' nfdobr. - N. flrod"•' (obr.); 1lov. rour.; po•~· nelf aMc.dy, - O . ~ r-ovn~llMacln; Evroptn.j,,>. Sjó}\a; h\trd. Met. taJe-ky, (ell:ut)
c • Js.ou tPlmltta, ktfe nemaJI la• 1 111rvnl I• na aavarnlrn, druh• na Jllnlm p61u, tPatl v •6· vodach, Ciatavach a proyoaov· "'ch, Jakmlla Jan ttarllmaJI pPe• dhat td odborn• akulanottl ""ladtlm .
•V
PODMINKY
c 286 .,,...
Vylultlni kfflovak druh•bo IOutltnJho kola. tj, t1Jenky 1 t&b.CT podnlltu, n!m satlrte podle podmlnrlt. ot111tn'fch 'f i!, 7/H, ltde j11t 1e111.Udontdtllo10ce.Dic:b,ů a al r' d no u. AllhaJ uUmavfd1 pNbl'mt\ ,,x aam1'"' lani" z toho10 čl•I• potltte do undrnt lbat„. Mni 1privn• fditrle aJrepoA tH probit. mil 'f)'lotujrm• 10 knih. - Radalt.ca VTM
Pro1fme ltendfe, llloy omlwlll ...,.. • l!I· ...... 1 ••• ,,.,,,.... "'""" ....... - • e. 1
„ .............. -
........,. (ttr. lit) o Vida•
w K l - ' ..... do e. I (otr. 217), - tat ve. 10 ,..._ H_
nflloyl púPI do'· 1.
M
otr. lit
~
ed 90 lety se t:e.ské hsolny i odborni literatura mtlt novými dovy: fotoltlotisk, Husnlk. Tato donedivna zcela neznámi slova poti"ebovala vysvltlenl . „Fototyple, {esky svEdotlsk" (čteme v Mal,ho Struln'm vleobecn'm slovnlku) „sluje p1edOldlti uminl fotoeraficU obrazy barvou pomoci lisu tlsko1skiho tisknouti o je tak rozmnofovati." A Jinde:
„Guttenbereóv vyndlez ve slufbi OoruerrovE jest podstatou onoho poswpu, jejf svit/otiskem nozývdme!' Vicslav Frič v r - 1873 vysvitluJe dile: „Foto1n.fie (•vltlopil) jelt J.dnlm :r. ne)•ft•m•nitl;l'.lch vydlu:Ov naleho •toletl a do•ihla "f'lkutku tak vytok•ho nupnl dolconalonl, I• bychom mohli bft • vj•l•dky jejlml :r.ouplna •PGkoJenl, kdyby nemlla dvt vady kardlnilnl:ladna vada Jen, la nedali foto1rafi• rychl• a ba:r. odvl1lo1tl od svit.la 1h'".tn•ho ro:r.mnolovatl. Druhi vada, a1lca ta naJhlavnlJll, J••t, la kaldf obru. íoto1rafickf mi. v •obl :r.irodak nutn• :r.kUy. Tak dold:r..al I na:r.vratnl francoudt.I chem I kov•. Z. Je)lch dClmy1IMho :r.kouminf Jde na Javo, la q, SO lat kafdi foto1rafla na pa.pi'- 1tflbram yYtVofefti, Jak• prf.vl nynl se vfhradnl dlla)I, bude Jisti „katani. To nahlllall jll dhno mulo•• vidy I praktiky a domnfvall H, la by tlmto nadost:atkOm odpomohlo, kdJby •• podafllo fotol"'fi• ro:r.mnolo•atl larnldlam pomoci lisu. A k tomu hma nynl do1plll. Vynila:r. tento, tisknouti ..,to1f"Sfla bartou pomoci ll1u tilkaP• •k•ho,jmenuJama fototyp lll I svltlotl1k. Fototyp ur.lol•n JHt na vlastno•tl kithu (platiny), kt9rf 9mJch.anf •• 1olaml chromano-,fml na nltla totrdn• a ttivt. H vodl n•pPf1tilpnfm. T•nto p rob"m ••mnoho sko\lmal :nolUtl va francou:r.•kfch lltho1raflckfch dllnich, ale vlc ta neehtlla •• d11.Pltl. Al konalnl vydfllo svitlo :r. lHk•h o mina Tibora vynilaaam Huanlkov'fm, Husnlk ulf probl4m do podrobna p rov.dl a nubfvi ndU l•J dokonati, aby sa 1tal tlm, co 11 o nim 1llbuJema. O panujaf vynila11 tanto c•lf tl~k a kra1bu v6bec."
„
„
Jakub Husnlk se narodil 29. 3. 1837 ve Vejprnlclch v d.p. techich jako jedno z deseti dití lobkovlck'ho lesnfka. Po studiu na prahk' rdlce absolvoval mall'1kou akade· mil v Praze a v Antveri>ich ar. 1863 se su.I profesorem kreslení na gymnasiu v Tiboh. Byl dobrým profesorem a nadifným mallfem: Jeho obrazy se za.O.ly uplatňovat na rllzných výsanch. Ale I pPitom mu jeltl zbývalo dost Wu, aby se mohl vinovat sv' (a tehdy celosvf:tové) vilnl - fotografH. Nestallly mu jen vyllapan6, osv~len' cesty a postupy; zkoulel, vymýllel, komblnoV11, a v tomto oboru tak4 poprv• nastoupil karl4n.i vyniletce: pl'esn~ pfed 109 lety - r. 1863 - se mu po· daPllo vyhotovit dvoutónovou foto1rafH pomod sirnlku amonného, olovnat•ho a felezltých solf. Ale co prf.ca dala k.tdi fttdnotllri fotOl"'-nclr:i kopl~. co P41nl':r. 1tila, lak m61o lldl mohlo mlt ullt•k :r. Jednoho 1nlmkuf SpoJit krúu foto1nlf1e a licl, rychlo.-tl a motno1tf n-'tonaln~o polt:u kopli - v tom vldll Hu1nlk Idei!. lddl a61co l. Proto Jeho po:r;o"'o1t 1ů.I• pfltahovaly polcuay Prsncou„• Po lt•vlna, Ha· rkhala a Jhtfch, ktafl Ho takoYf revo-
movj moment: prvn(m vjrobcem svt!t· lot1skovjch obrazO je totif prof. Husnfk v Tdbo1e!"
~
z
Husnlk 1amo:a.Pejml n•u1crnul na ~ sv4m pClvodnlm vynila„u. Jednak Jal sti· la :r.dokonaloval a jadnak dol•I k Padl: d~lllch apochilntch obJavO, :r. nich! vit• lina byla patentovina. Tak napflklad v r. 1175 to brl thk nenapodobltalnfch cannfch paplrCI a bankovek (ktaroulto m•todu ori•m nHmll n•r.Jnlt)l v r . t l l ' avldoclsk • vodo"f'jml barvami; nltotnimf pPanil•cl paplr: vfroba unlnfch ranrCI pro autotypii (B); kllhotypia, pfl nll klihot-hko•• dHky byly ta.k trvanllv•, la na tilkaflk•m litu vydrblJ al t 00 000 otisk~; vodotisk (C), k n6mul poulll lelatinovfch r•ll4U1 a „dokonalll )•Jich vfrobu nejen co do rrchlonl a pfHnostl, al• valml JI t41 :r.lavnll a :r.Jadnodulil. Podl• Hu1nlkowy lulnl reprodukt'nl 1.fM)sob polcoulall ~ a lct.'I pro n•J vyt•oflll vl I no .... JnMno 1 metody •• pak providll tisk vodnlch :r.nalak v c•"-m lllalcousku a patent byl 11111111 ' fototypla . Ata u1tavi(nli naril•ll na n•prod•n I do "uska, Švfcanka, lti.lla I do pfakonateln• l'Qtll•: aftl po dlouhtd vf:r.kum~h a m•oh• 111..ianlch •• Jim Ameriky. ~ nepoda,llo '"'61at :r. J.-IM da1ky vlc nd jeho rychla ro•toucl vthlas 1raflck•ho odbo"'lka brzy p,.....hl ri.mac: malJ otl9"6, protola talaclnori •ntva 1 liho Tibof"S. Hu•nfk byl najdflv povolin kt•r- naROell na ko•ow• desky, sa Jako olllbornlk do 1t:itl'll tl1kirftr •a Vid. ~ velmi 1na4no odlupovala, ni a po nlkollkaliKac:h pfaaldllldo Prs• lilÍI Husntk to zkusil jinak. Poufil lito· hy. Zda u.lolll ne)dflva sim a po„d1JI i\ffm :r..etlm valkf foto1rafickf a,,... grafický kimen, Jchof ielatinou P°"' 10 tfený povrch tnecltllvf:I dvofchro- flckf dvod Hu1nlk • Hlu1ler, odkud manem draselným nebo amonným a vyllo mnoho :r.namanltjch llustralnlch thk6, kt•r• llfllr 91jvu h•k•ho umlnl
c
po usulenr na ielatlnu okopíroval obraz t negativu, vyvolal a pak vylepul (A). Výsledek byl úbsný: z Jednoho kamene ted mohl udilat 10001 vke otiskl.! - To bylo v roce 1868. Hned v lednovém ~tsle 1869 vyšla v německ'm odborn•m časo pise „PhotographlKhe Mlttellun· gen" jako v\1bec prvni obrazovi pff· loha tohoto llstu Jedna Husnfkova světlotisková reprodukce, JeHI dokonalost vxrullla odbornfky celého svita. Mezl nimi I znamenitého fotografa Josefa mnichovského Alberta, který shodou okolnostf pracoval soufasn~ na témfe problému. I on dosihl znalných úspě· chO, a v úspUích Husnfkových vldil nebetpelnou konkurenci. Odjel proto okamfltě do Tábora - • výsledkem t'to nivltby byla smlouva uzavPená v lednu 1869, kterou Husnlk prodal Albertovi svOj vyni· lez n úplatu 5 % z toho, co Albert vytěfl nad 20 000 zlatých, čili n podmlnek ne pfflll výhodných. Ale Husnfk vf;dil. fe dm Jakofto profesor nemá molnost providět svět lotisk ve velk,m, kdefto Albert ie mi dokonale vybavenou tiskárnu. A pl'lstoupll I na to, le po dobu S let se nesml vefelnl ke sd:mu po· dllu na vynilexu pPlhlblt. „Opakuje se zde, bohulel" (stHuje sl ve svém spisku zmfniný uf V. Fril) „stord kletbo nofe, fe z nafl prdce, z nofeho
dómyslu ciz/ maj( s/6vu I prospEch. Husn(k byl nucen prodati svOJ vyndlez mnichovskimu lithoerafu Albertovi, který ovfem no zdklodE Jeho velice zdo111é vkl provedl, tak fe NEmcl zovou fototyp toU Alberr:otypem, mojfce klamnE Jeho zo pOvodntho vyn61ezce!"
Ale I kdy! Husnlk jisti podmfnky smlouvy pfesně dodrfoval, p„esto se nakonec pravda neutajila a Wopls „Photogr. Notlzen" pflnesl v roce 1871 pl'ekvapujlcf zprivu: „Ostotnl údaji znolcO se dostal no sv!tlo zají-
::0::::71:~~·.-y~ ::.·~~::.:::~:.:r~: 0
ktarf 1a vlno•al hlavni vf'l.kumu a •t· robl ltolkCI pro troJbare•nf tisk, :r.do· konalll vfrottu amul1..• pro t•Rto proce• a propracoval Pa.du HntlbilldtorO a filtr6, letor• tehdy IPtl chybily. Xdi 1a, fa hda Hu•nllcoyfch Gsplch6 ani n•m6la vaJlt do jednoho lld 1k•ho livota, A to jsme•• dotud Jútl ani n•:r.mlnllloo1tatnlchoborac:hJahollnno1tl1 :r.dokonal llllcl •troJ, aby H n•trhaly niti a aby na nim dalo I vyllvat; pPlpravll :a.vliltnl hmotu pro -,frobu :r.vukoYjch vilalkO, lctar• uchycovaly a raprodu· kovaly hl„; úb1tnll H I vftkumCI v oboru poc.ravlnihtvla vyrobll:r.vlilt:nl Yfllvnou lokol!Wu aj.; hlll problfm, Jak :r..dokonallt :r.vuk hou11I; napflmo H .-.uloulll o uvedaftf vld.c.kl foto1rafla na b .1k• tachnic•; byl velmi plodnfm odbornfm 1plsoYatelem. I kd.,I mnoh• l•ho metody :r.astaraly, I kclyl byl svklotilk a mnoha oborO vytlalan a ftahra:r.en Jlnfml, yfhodnlJllml po1tupy, I• pr.1to pova.lorin do1ud za n•Jd okonal•Jll a naJullechtll•lll :r;e .tech raproduklnlch tia<.hnlk. Z.vlUt.1 tam, kde se klad• ••lkf d6ra% na pf„nou reprodukci orl1lnilu, nepfakonala do· •ud IVltlothko•ou technolo1ll lidni Jifti 1raflt:ki tachnlka.
„
„
Dr. SVATAVA ŠTEINE"OV4
-.
.
„• © ,
