S D R U ž T m
E X U L A U T U
ňf JEN - 1958
1918
2 8. 3 f J E N V Z P O M Í N Á M E
DNE SLÁVY, RADOSTI A NADŠENÍ.
MUZOVE 28. HfJNA 1918.
-228. KíJEN 1958. Čtyři desítky let uplynuly úskalími, pere jemi a přes vodopády časů. Ode dnů prnvího dvacátého osmého října památného roku I9I8 nás dělí již celá generace. Klidný zprvu tok obnoveného státního života dospěl ke konci prvých dvaceti let do zhopbných vírů, v nichž se marně rval o svůj směr a po necelém dalším desetiletí se zřítil do hlubin a roztříštil ser v nespojená, početná ramena, jež ztratila původní cíl. Ponurý obraz chladných barev se rozprostírá před národem, který se nesmí veřejně zamyslet panoramatem událostí posledních čtyřiceti let. Ale ani ten dnešní nejbezcitnejší otrokář nemůže 25 de jin národa vytrhnouti milní ková data,, podle kterých šel na své cestě. Ať už to byly milníky slávy, nebo žalu. My v exilu v těchto dnech Tntpomínáme také 28. října, v němž vidíme dozajista konec jedné a začátek druhé, další epochy v našem národním EL státním životě. Cizina, exil, vykořenění z národního těla, nový, nezvyklý způsob života a jin&rodé prostředí, to věe dává naším myšlenkám a naším pohledům na osud národa, do jehož těla patříme, hlediska dozajista nová. K pocitu tesku se připojují myšlenky zcela reální. Svůj stát vidíme z dálky, a již tento fakt přináší ssebou samozřejmě to, že tu kouzelnou zemi v srdci Evrppy nevidíme v tragedii samu, jako ostrov.. Vidíme ji jako součást velokého celku, veliké kultury, veliké rodiny křesťanských národů kontinentu, jako součást jedné civilisace. A proto dnes, kdy vzpomínáme samého rodného hnízda ve středu Evropy, je nám nemožno nevidět , že jsme měli tisícileté sousedy, tisícileté společné hranice na všech světových stranách. Nezměnil se osud toliko našeho hnízda. Bouře, která se připravovala dávno a dávno před katastrofou, byla nejen osudem naším, osudem ryze našeho národa. Z hlediska daného časem i
-3vzdáleností, vidíme, že se zbortil kus staré civilisovane Evropy.. Slyšíme žaloby a slyšíme výčitky.. Mnohé jsou spravedlivé, mnohé klamné. Silám rozkladu nešlo jen o naše hroudy a jen o naše duše^ Slo 0 víc a jde o víc. Kdybychom dnes dostali zpět svoji svobodu, jakou jsme měli po roce 1918, a situace v okolní Evropě se nezměnila, neměli bychom svobody* Nebof náš osud je spojen s osudem Evropy celé, je spojen s osudem její civilisace 1 kultury.. Vzpomínáme po čtyřiceti letech jasu a třpytu prvního 28. října. Vzpomínáme jednoty, v jaké stál tehdy národ ve všech dědičných zem Biích. Vzpomeňme té vůle obětavosti s jakou se národ chystal budovat svůj příští stát.. Naše vůle jistě neochabla. Co předně potřebu jeme je ona jednota srdcí a duší. Jen ty, kteří doma i tu mezi námi* se dali dobrovolně do služeb Antikrista, nesmíme mezi sebe přijmout* S jednotou v myslích a ve společné práci s národy stejného osudu připravíme nové jitro svému národu i vlasti. Nechf ten příští den osvobození je slavnější a vetší prvního. STÁTNÍ OBČANSTVÍ V CSR. Podle docházejících zpráv projednává se nyní v Československu otázka nové úpravy státního občanstvío Některé dosavadní předpisy json prý překonány a je? proto nutným je nahradit novými st vyřeší ti tak otázku občanů německé a maďarské národnosti a jiných cizinců žijících na území CSRi,. Nová úprava předpisů bude se také týkat! exulantů. Režim bude niíti možnost volné úvahy odebrat státní občanství osobám, které se bez platného dokladu zdržují v cizině de],ší dobu a jejichž návrat není snad ani žádoucí, z tohoto jednání je zřejmé, že československý exil je pro mocipány v Praze stále palčivým problémem a že se jim musejí zabývati při každé příležitosti.
BUDOUCNOST JE ZAHALENA. Přestáže se všeobecně tuší konflikt, netají se tiskové agentury všech velmocí, že lim vlastně není mnoho známo, kdy, kde, co st jak se dále vyvine. To je hlavní znak všech zpráv, které vycházejí z pramenů až dosud dobře informovaných. Je jisto, že podle všech příznaků se dají mnohé věci odhadnout^ přece však i? celku denně nové situace dávají dosavadním odhadům zbarvení poněkud jiné, někdy i ^odlišné. " Je těžké podat zprávu o stavu věci a dokonce i vyjádřit nějaké míněni" - n k a anglicky Dramen, a dodává: Bylo by záhodno, aby vlády dály veřejnosti k disposici více zprav o tom, co se děje. "A přechází k úvaze:" Bylo by však na straně druhé nesprávné, kdybychom požadovali, aby na př^ vláda britská řekla vše co ví a co hodlá dělat. Není pochyby o tom že i vláda Spojených Států by mohla vysvětlit nejeden počin, který se zdá lidem po čelem sve tě nepochopitelný. Ale ve hře je mnohem více, než uspokojit zvědavost veřejnosti . Dálný i Střední Východ jsou prameny^pro možnost války. Obě tato ohniska jsou stejně vážná, ať už Dokládáme jedno cl druhé z nich za krytí Dravého výbuchu. Ale jak je? posuzuji záDadní mocnosti je opět rozdílné. Angličane^ Dokládají Střední Východ za jeden důležitější, ale i ohroženější. USA jsou sice podobného názoru, ale Dálný Východ je pro ně mocensky ještě důležitější. Zdá se totiž, že na konec by si Sověty vybrali k akci tu oblast, kterou by považovali za méně chráněnou. Co tedy má dělat agentura, která^zprávy rozšiřuje ve formě buletinů v periodách nikoliv denodenních? Předně zaznamenávat v^voj, mlčet, co se dohadů a kombinací týce a rikat: Uvidíme. . . ^ -v, Jediné, co je nyní jasné, ze nadeje na nějaký kompromis je minimální. Dojde tedy ke srážce, anebo jedna strana ustoupí. Vyznám tohoto ústupu se bude rovnat téměř porážce te strany, jež ustoupí. Ustoupí-li Sověty, bude ZáDad nesmírně posílen. Toho jsou si vědomi
-5všlchni politici. Kdyby však ustoupil Západ, byla by to kapitulace následovaly by brzy věci mnohem horší. Zatím kolují pověsti o dalším tahu 112a Středním Východě. Podle Nasserova přání račí dojít ke znárodnění Iráckého oleje. Tím by ovšem byli přednějším cílem Britové před ^mericany. Je počítáno s tím, že silní socialisté angličtí, majíce sami nacionalisaci na programu, oslabili by značně svou vlastní zemi v. odporu. Přes tyto snahy, sympatické Moskvě, vyslovují korespodenti domněnku, že Nasser není u Sovětů považován za osobu nepostradatelnou ve své roli mouřenína. Centrum středovýchodního spiknutí má prý býtl přeneseno z Kahýry do Bagdadu. Zajímavou domněnku přináší jistý list, když praví, že Rudá Cína byla Chruščevem do konfliktu s USA vmanevrována úmyslně. Sověty se totiž v konfliktu vidí. Ale Rudá Řína by mohla velmi chytře zachovat své síly pro cíl, o němž Moskva může mít ty nejrúznější kombinace. Ale poslední slovo chce míti Moskva.
ÍSRAEL: Od počátku krlse v Malé Asii bylo patrno, že jeden proud zájmů arabských /v mnohém více než sovětských/ směřuje ke státu Israel. Každá další episoda vr tomto velikém dění zvětšila jen úzkost jeho obyvatel^ Nyní je to již delší dobu očekávané zapojení se Iráku do egypské sféry a §pojených Arabských Republik, které zvyšujé obavy^ Israelská armáda je pokládána zatím/vedle Turecka/ za nejlépe vyzbrojenou. Stálý proud zbraní 2a válečného materiálu zaplavu je však armády iráckou, egypskou, syrskou a jemenskou a to zvyšuje náděje ve prospěch Nassera. S obavami je očekáváno, dojde-li k odchodu Američanů 25 Libanonu a Britů 25 Jordánu. Ať už správně nebo nesprávně, důvěra k oběma je v Israeli otřesena. Dokonce prý Ben Gurion je přesvědčen, Západ dá konečně přednost i nějaké dohodě s Nasšerem. Israelská zpravodajska služba hromadí zprávy o sovětských dodávkách zbraní do arabských států a všeobecně převládá přesvědčení, že li bo ji do jde v blízké době. Iráčtí piloti, o nichž je známo, že jsou výborně vycvičeni,ovláda jí ty nejmodernější sovětské letouny a Israel
-6je, jak známo, *e vzduchu velmi zranitelný. Dalším faktorem zvyšujícím obavy je* množství egypských ponorek, jež jsou schopny blokovat již v malém počtu jedinou spolehlivou cestu do Israele. Co však nejvíce přispívá k obavám jsou israelští levičáci, komunisté a strana mapam, kteří poukazují na vzrůstající nedůvěru k^Západu, a využívající této nejistoty a hlásají, že je na čase, aby pokud nebude pozdě, přijal Israel všechny podmínky Moskvy. DVE NEZODPOVĚDĚNÉ OTÁZKY 0 JUGOSLÁVII. Staly se dvě věci, které vyvolávají mnoho otázek, jaká je v nich role Jugoslávie, co se vlastně na její půdě chystá za kdo je hlavní osobou. Spor Tita v roce 1948 b^l spíše jeho sporem osobním se Stalinem,, Nynějsi rozladění, Či spíše neznámá ještě nesnáz, nebyla prý způsobená Moskvou, nýbrž ^podnícena Pekingem. Moskva prý hrála jen druhé housle. Jugoslávie se stala jazýčkem na vahách v bo ji o prvenství mezi oběma obry. Je tam nějaký nový motiv, něco nového v Jugoslávii: co tam dříve nebylo. A dvě věci svědčí o tom, že Titův stát má nějaký nový úkol či význam. První věci je útěk Vládo Dapceviče, k němuž došlo koncem května. Vládo Dapčevič je bratrem dřívějšího šéfa generálního štábu a nynějšího ministra dopravy Peko Dapčeviče. S ním prchlo do Albánie dalších deset t.zv. kominformistů\. 0 útěku se nepsalo ani v Bělehradě, ani v Moskvě, ani v nekomunistických státech. Tento útěk prominentních komunistů je pokládán za zcela nemožný bez vědomí vlády a přes dokonale střeženou albánskou hranici, zvláště, když mšli tito lidé asebou zavazadla ve váze mnoho set kilogramů. Koresondent si klade otázky: co všichni dělali, jestliže je pravdou, že krátce po dosažení Tirany odletěl Dapčevič do Moskvy a odtamtud oo třech dnech do Pekingu? A po týdnu zpet do Tirany? A proč je-li to pravda, poukázala jugoslávská státní banka do jeho rukou podstatnou část peněz albánské státní bance? Proč po jeho útěku nebylo započato žádné vyšetřování a proč uprchlý prominent měl 110(3 před útěkem schůzku se svým bratrem ministrem Peko Dapčevičem? A vicepresidentem Rankovičem a Kardeljim?
Kdyby byly známy odpovědi na tyto otázky, bylo by vrženo více světla na nějakou intrikánskou posici Jugoslávie. K zesílení podezření přispívá druhá okolnost. tle to úloha Jugoslávie v iráckém krvavém převratu. V době tohoto puče byl hostem Titovým Nasser. Nasser znal předem den puče, který sdělil Titovi. Jsou prý doklady o tom, že jugoslávská diplomatická mise pomáhala převrat připravit Peníze pro převrat šly do Iráku hlavně prostřednictvím Jugoslávie. Kurýři mezi Kahýrou a Bagdadem cestovali na jugoslávské diplomatické pasy. V noci z 13. 112a 14. července bděli Tito i Nasser velmi dlouho do noci a telefoní linka do Kahýry byla udržována volná, aby nejposlednější vývoj událostí byl sledován. Teprve po zprávě, že palác královský v Bagdadu byl obsazen"oba muži odešli 112a lože, a to v nejlepší náladě. PROČ MOSKVA ZASTAVILA NUKLEÁRNÍ ZKOUŠKY? Jako velkomyslné gesto oznámili bolševici, že zastavují zkoušení atomových bomb. Nyní docházejí oklikou vysvětlení. Poslední výbuchy konané naposledy někdy v únoru 1958 měly tak veliké vyzařování/fallout/, že na Kavkaze bylo vážně postiženo mnoho tisíc lidí několika druhy následků. Postižená oblast je dosud pod tímto vlivem. Dle posledních zpráv byly znovu obnoveny atomické zkoušky v Rusku. Pravděpodobně se konají nyní na jiném zkušebním místě a v menším rozsahu. ČERNOVSKA TRAGEDIE. Vzpomínáme-li 28.října 1918, nemůžeme zapomenout! 27.října 1907, kdy při slavnosti svěcení nového kostela došlo na mačarský rozkaz ku střelbě do slovenských věřících a bylo zastřeleno dvanáct Slováků. V té době došlo k zajímavým manifestacím I?i*o Slováky v Praze. V přípravné schůzi všech vlasteneckých organisací českých, které předsedal starosta města Prahy dr. Jan Podlipný, byl
-8ustaven československý národní výbor, který sebral na desítky tisíc zlatých ve prospěch vdov a sirotků v Červnová. Na 2. listopad t.r. svolal tento Národní výbor schůzi na Žofíne, které se zúčastnilo několik tisíc Cechů a mluvil na ní dvě a půl hodiny trvající řeč Andrej Hlinka. Též zajímavé je* v jakém duchu se nesla obhajoba před porotou května 1908 v Prešpurku. Hlinka řekl: "ATĚ se to našim maďarským bratřím líbí anebo nelíbí, přece zůstane věčně pravdou, že my Slováci, jsme s Cechy jednou plémě, jedna kultura a jeden národ.Až do nejnovější doby jsme měli společný jazyk a naši evangelíci dosud užívají v kostele českého jazyka." 25 uvedeného projevu vysvítá, že Andrej Hlinka nebyl ani nepřítel Cechů a ani evangelíků. AMERICKÉ VOLBY. Při letošních listopadových volbách bude asi malá účast voličů st jeví se předpoklady, že je vyhrají demokrati. Předvolební boj za demokratickou stranu vede hlavně bývalý president Truman, který silně útočí na nyně již jí Eisenhowe1*0iru administraci. Téměř obraný boj vede za re- ^ publikány vicepresident Nixon, který nemůže ú*&očlt z určitých důvodů dobře na bývalou administraci presidentů Trumana a Roosevelta, tudíž se geho boj nemůže setkati s úspěchem. Velký nezájem o volby se jeví v řadách amerických farmářů. Sekretář zemědělství Benson je snad dobrým úředníkem administrace, ale špatným zastáncem zemědělců. Jeho program stálého snižování příplatků na zemědělské výrobky není populární v řadách amerických zemědělců. Ovšem zemědělských výrobků je nadbytek st těžko se na ně hledá odbytiště, a když se najde tudíž jen zadarmo 2a těžko se hledá úhrada dopravních výloh. Též program zemědělské banky/plat za neobdělanou půdu/ není pxH u rolníků populární,jelikož prospívá jen větším farmářům. Stejně neprospívá americkému národohospodářství činnost uniového magnáta Waltera Reutera, který zvyšováním mezd pouze jedné třídě dělníků ochuzuje vrstvy druhé. Je jasné, že USA a Kanada mají nejdražší výrobky průmyslové a nejlevnější zemědělské 112a celém světe.
-9Bylo by záhodno, aby se ve věci domácí i zahraniční politiky obě strany shodly. Nadbytek zemědělské půdy by měl býti natrvalo vzat ^ z provozu a zalesněn, což by tuto zem velmi zkrášlilo a ušetřilo mnohých živelních pohrom. Též v zahraniční politice, kdyby obě strany postupo-^ valy jednotně a vzájemně na sebe neútocily, jisté by komunismus byl již dávno zlikvidován/viz nynější rozdíly názorů ohledně Formosy/. Neúspěch republikánů v těchto volbách může přinést! vicepresidentovi Nixonovi v roce 3-1960 vítězství na úřad presidenta, jelikož mu odpadnou míroví souputníci jako Harold Stassen a spol^ FRANCIE. Jak jsme předpokládali, vítězství generála Ba Gaule ve změně ústavy Francie bylo nad očekávání. Nejen v mateřské zemi,ale i ve všech državách byla veliká volební účast a jeho program všude 80% většinou schválen. Úspěch politiky generála De Gaule se projevil i v bývalých ^ koloniích Tunisu a Maroku, kde nastaly vážné vládní krise. Tunis dokonce přerušil diplomatické styky se Spojenou Arabskou republikou. Brusel. Právě v těchto dnech byla skončena Světová výstava v Bruselu. Československý pavilon získal první cenu. Aby nebylo mylně komunistickými souputníky vykládáno, že je to úspěch lidové demokracie, uvádíme, že již dávno za prve Republiky, téměř před 40 roky, byly v Praze konány dvakráte do roka Vzorkové veletrhy a každý rok Celostátní hospodářská výstava. Na prohlídku průmyslových exposic sjížděli se obchodníci z celé Evropy a i ze zámoří. Cs. průmysl, který byl v soukromém vlastnictví, byl schopen ukojiti veškerá požadavky návštěvníků a zájemců dodávkou kvalitních výrobků, což se nyní nedě je. I známá česká kuchyně byla pouze pro reklamu v Bruselu, ale ne už doma v Praze, dle zkušeností amerických návštěvníků.
-10-
EAROL SIDOR. Před pěti léty 20. října zemřel v Kanadě Karol Sidor. Vzpomínáme jeho odchodu, poněvadž byl jedním ze Slováků, který měl doma důvěru slovenského lidu a i zde v exilu. Byl po smrti Hlinky téměř duchovním -vůdcem Ludové strany. Karol Sidor mnohokráte dokázal, že mu mnoho záleží na dobrém soužití Cechů za Slováků. V roce 1935 stál velmi ostře s Andrejem Hlinkou proti tomu, aby slovenská strana ludová podporovala volbu Benešovu za presidenta^ Dokazoval, že Beneš jako expert mezinárodního marxismu rozbíjí soužití Cechů se Slováky. V roce 1939, když se jednalo o prohlášení samostatného slovenského státu, velmi ostře hájil nedělitelnost republiky za prohlásil, že on zůstává vždy vojákem Prahy. Jinak o něm soudili jeho osobní nepřátelé. Z&SDRUŽENÍ CS. EXULANT^ V CHICAGU. Ve čtvrtek 23. října vzpomněli jsme důstojným způsobem 28. října 1918. 0 významu tohoto dne v historii a vývoji národa promluvil Velmi pěkně 2a poutavě dr. Jaroslav Navrátil. Přišlo hodně členů i krajanů, aby společně 23 námi vzpomínali. Za Jugoslávce byl přítomen dr. Maaíc. Po schůzi předvedl p. Jangl film ze světové výstavy 1/ Bruselu několik záběrů 25 Československa/Strážnice na Moravě/, které natočil při letošní návštěvě. Též předvedl krátký film z Jugoslávie. Filmy doprovodil osobním výkladem.. Sdružení mladých pořádá v sobotu 1.listopadu přednášku in^. Hrubce o Siamu, která bude doplněna filmem. Přednáška se koná v 8 hodin večer v Sokolovně Havlíček-Tyrš. V rámci programu legionářské oslavy 28. října zatančila děvčata ze Sdružení mladých šátečkový tanec 112a motiv národních písní. Posvícenskou taneční zábavu pořádá Sdružení v sobotu 8.listopadu v Sokolovně Havlíček -Tyrš 2619 S.Lawndale Ave. K tanci bude vyhrávati hudba p. Rozuma. Mladí předvedou vzláštní taneční vystoupení. 0 domácí posvícenské poho-
-11štění bude velmi dobře postaráno,. Zveme všechny členy a naše příznivce k účasti. Členové Sdružení se v hojném počtu zúčastnili Orelské oslavy 28.října^ kde o významu tohoto (lii<5 za o výročí úmrtí 8v. Václava velmi poutavé promluvil ing. Žemla. NATO V NESNÁZÍCH. Nevíme již po kolikráte jsme četli o rozkladných vlivech v Severoatlantickém obraném paktu a o tom, kdy se tato politicko-vojenská organisace rozpadne. Víme, že by jisté mezinárodní vlivy rádi viděly její pád, který by umožnil komunismu volnou cestu na západ. Charles DeGaule má býti příčinou nové kri63e a jak zpráva praví, situace je tak vážná, že důstojníci NATO nechtějí ani potvrditi, že DeGaule poslal presidentu Eisenhowerovi a britskému, ministerskému předsedovi dopis, navrhující usměrnění politické linie paktu. Soukromě se důstojníci vyjádřili, že při jetí DeGaule-ových návrhů by znamenalo rozboření stávající vojenské aliance a začátek nové.. DeGaule je zřejmě nespokojen s jednostranným vedením organisace, které - podle jeho osobního názoru - je příliš závislé pouze na Anglii a Spojených Státech. Podle jeho návrhů by měla býti Francie při jata jako "Třetí velmoc" a podíleti se na vedení záležitostí. Francouzi se domnívají, že jejich země by mohla býti zatažena do záležitostí, na nichž nemá zájmu. Dopisy francouzkého ministerského předsedy byly také zaslány na adresy Paul H. Spaak, Konráda ARenauera a ostatním Člen&h Obraného paktu. Novou krisi vytváří t.zv. "Alžírská vláda v exilu", kterou Francie neuznává, poněvadž pokládá Alžír za součást mateřské země, zvláště 1)0 velkém volebním úspěchu programu generála DeGauleho v Alžíru. Případné připuštění této exilní vlády, která naší sídlo v Kahýře, hrozí Francouzi vystoupením 25 NATO a jinými opatřeními. Je tudíž na USA 2a Velké Britanii, aby pře-
-12staly s podporováním těchto nových vlád, které stejně po nastolení spolupracují s Moskvou. JAN XXIII
- NOVÍM PAPEŽEM.
Oddalovali jsme uzávěrku "Zpravodaje", abychom mohli vzdát poctu nové hlavě římsko-katolické církve. Stal se jí dne 28. října 1958 Angello kardinál Roncelli, 76 letý arcibiskup benátský,, který si zvolil úřední jméno Jan XXIII ^ Věříme, že není jen náhodou pro náš národ, že se volba uskutečnila právě v den 40ti letého výročí prohlášení naší samostatnosti. Budeme se modliti za to, aby se mlčící církev brzy vzchopila k rozhodujícímu boji mezi Bohem a ďáblem. Nechť Bůh vede osudné kroky nově zvoleného papeže a nechť je dobrým pastýřem svěřených rnu křesťanů po celém světe, zvláště těch, kteří se nalezají pod komunistickou tyranií. ZPRÁVY Z DOMOVA. Poslední návštěvníci, kteří se vrátili 25 československa, líčí poměry horší ode dne ke dni. li celém národě není nikoho, kdo by měl úsměv na tváři. Občané ČSR, žijící doma ve vlasti, nejsou v den výročí 40ti letého prohlášení samostatnosti svobodní, nýbrž žijí ve velkém koncentračním táboře. Jeden návštěvník, který 35 roků žil v Americe, byl navštívíti svého bývalého učitele. Stařec 80ti letý se spiím loučil slovy: "Nemůžete si představíti jakého utrpení gšme se zde dožili. Tím vším jsou viní ti pokrokáři." Neinusíme psát i jména, která vyslovil. Jedná se o muže, kteří hráli tak velkou roli ve vedení záležitostí československého státu. ZPRAVODAJ, - Vydává Sdružení československých exulantů v Chicagu, 2619 So. Lawndale Ave.Chicago*
