extreme right, Fortress Europe, hardbass, Image change, Casapound, nationalism

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz

Nové trendy eské krajní pravice New trends Czech extreme right Autor: Josef Smolík – Petra Vejvodová Email: [email protected], [email protected]

Abstract This article deals with the description of selected trends concerning Czech extreme right. Ideological and strategic transformation, image change and using new communication canals are issues analysed in detail. Further are introduced selected concepts concerning Czech extreme right. Concept of "Fortress Europe" is also discussed as well as Italian concept Casapound and a relatively new phenomenon in the area of lifestyle hardbass. Changes related to communication and promotion of extreme right ideas are also described.

Keywords extreme right, „Fortress Europe“, hardbass, Image change, Casapound, nationalism.

Úvod Tento text se v nuje deskripci vybraných trend

v prost edí

eské krajní pravice.

Podrobn ji jsou analyzovány ideové a strategické prom ny, zm na image a využívání nových komunika ních kanál , v etn sociálních sítí a moderních technologií. Dále jsou p edstaveny i vybrané nosné koncepty v prost edí eské krajní pravice. Popsán je koncept „Pevnost Evropa“ a diskutován je i italský koncept Casapound, identifikována byla i zm na image v prost edí krajní pravice a popsán je i relativn nový fenomén v oblasti životního

91

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz stylu – hardbass. Diskutovány jsou rovn ž zm ny vztahující se ke komunikaci a propagaci krajn pravicových – p evážn antisystémových – myšlenek. P ísp vek aktualizuje d ní ve zkoumaném prost edí. Navazuje svým charakterem na doposud publikované výstupy, které se v novaly této problematice v minulé dekád (srov. Mareš 2003a, 2003b, Charvát 2007, Bastl, Mareš, Smolík, Vejvodová 2011). Rámec celého textu charakterizuje snaha o zachycení nových trend a prvk , tudíž je text pojat jako vý et t chto aktuálních zm n a jednotlivé ásti tohoto lánku do jisté míry p edstavují samostatné celky spole n vypovídající o tom, jak se krajní pravice inovuje. Každá ást se v nuje jednomu trendu

i prvku. P estože se v nujeme pouze krajní pravici, je nutné

konstatovat, že obdobný vývoj a zm nu ve strategiích, konceptech a využívání nových komunika ních technologií lze zaznamenat i v prost edí krajní levice (viz Danics 2003, Charvát 2007). S ohledem na zám r je použita deskriptivní metoda, jejímž smyslem je podat obraz specifických podrobností jev . Konkrétn lze hovo it o tzv. reduktivní deskripci, která se zam uje na omezený po et kategorií (viz Ferjen ík 2000: 156–158). V tomto p ípad se zam ujeme krom díl ích prvk , jako je zm na image, p evážn na koncepty, které se v krajní pravici v

R objevují. Koncept vnímáme jako abstrakci

reprezentující n jaký objekt, vlastnost objektu nebo fenomén (Hendl 2005: 33). Krom primárních a sekundárních zdroj

je p ísp vek postaven na datech získaných

dlouhodobým pozorováním, které vychází z induktivního p ístupu (viz Disman 2000: 76).

Krajní pravice Sou asná

eská krajní pravice je složena nejenom z politických stran, ale i ze

zájmových skupin, ob anských sdružení, neformálních a neregistrovaných uskupení (k tomu srov. Mareš 2003, Danics 2003). Také je nutné konstatovat, že krajní pravice je složena ze dvou zna n

odlišných typ . První typ lze ozna it jako radikáln

pravicový,

p ípadn nacionalistický (složený z integráln národního a integráln katolického proudu), 92

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz druhý jako proud otev en antisystémový, tj. neonacistický1 (blíže viz Rataj 2006, Strmiska 1998, Mareš 2003a, Hloušek, Kope ek 2010). Jak však na n meckém p íkladu upozor uje Mikul íková (2010), nemají tyto dva proudy krajní pravice jasné ohrani ení a v mnoha p ípadech se rozdíly stírají, což se mj. projevuje ve využívání totožných koncept , strategií atp. Než se však dostaneme k jednotlivým koncept m, strategiím a mobiliza ním témat m, je nutné konstatovat, že eská krajní pravice se od 90. let 20. století zm nila, a to jak z hlediska kvantitativního, tak i kvalitativního. Na celé krajn pravicové scén došlo mj. k t mto zm nám: Na základ

demografických zm n ubylo mladých p íznivc

(v tšinou prvovoli

)

krajní pravice. V porovnání s devadesátými léty poklesl po et rasov motivovaných vražd. Došlo k v tší radikalizaci n kterých krajn pravicových skupin, které se dopoušt jí sofistikovan jšího násilí nap . ve vztahu k policejním složkám (nap . 4. 4. 2009 v P erov Akce

i 17. 11. 2008 v Janov ).

krajn pravicových

politických

stran,

ale

i

ob anských

sdružení

i

neregistrovaných organizací jsou více medializované. V rámci eské krajní pravice jsou více p ebírány zahrani ní strategie, vzory, témata a styl (srov. Smolík 2010).

Práv poslednímu bodu se budeme v novat podrobn ji, p i emž následující trendy, strategie a koncepty je nutné vnímat jako vybrané.

Dlouhodobé strategické vize Jako cílová státoprávní vize je asto hlásána „Evropa národ “ (nebo také: evropská 1 Neonacismus jako ideologie vycházející z historického nacismu p edstavuje sm s panárijského rasismu, antisemitismu a militantního nacionálního socialismu nahrazujícího demokracii (srov. Mareš 2003b, Charvát 2007).

93

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz íše, pevnost Evropa – viz dále), která odkazuje k ist evropským (bílým) národ m a je reakcí na p ítomnost imigrant z mimoevropských zemí, jejichž kultura a náboženství se liší od evropských ko en Novodobý rasismus

a jsou vnímány jako neslu itelné s evropskou civilizací.

ásti neonacistického hnutí se posunul sm rem od biologického

rasismu o nad azenosti a pod azenosti ras ke kulturnímu rasismu, jenž alespo rétoricky opouští systém nad azenosti a pod azenosti a zd raz uje neslu itelnost kultur a náboženských zvyklostí (srov. Charvát 2007, Kalamár a kol. 2011). Uvnit hnutí ale stále platí koncept nad azenosti árijské rasy a ve ve ejných projevech jsou cizinci vnímáni i nadále jako parazité s primitivními návyky. V souvislosti s pojetím ras absolutn

je

odmítán koncept multikulturalismu. Multikulturní p ístup spole nosti zap í inil míšení ras, posil uje migraci a zp sobuje, že se p vodní evropské národy stávají ve svých státech utiskovanými menšinami (Bastl, Mareš, Smolík, Vejvodová 2011, Vegrichtová 2012). Práv nacionáln socialistická bílá Evropa je v sou asné dob zájmem a cílem, který v neonacistickém hnutí rezonuje a nachází ohlas (srov. Danics 2002). I když je

asto

nejasné, jaké státní hranice a jaké státní celky budou v novém uspo ádání existovat. Tento cíl je jedním z hlavních zájm

sou asné

eské neonacistické scény, která ješt

p ed

zhruba deseti lety ešila historická témata a fungovala bez v tšího politického zájmu uvnit scény, a tak byla izolována v eské kotlin . P istoupením k tomuto cíli se za adila do evropského neonacistického hnutí, se kterým sdílí spole ný cíl a nachází tak ideové partnery. Adaptace panárijského konceptu umožnila

eským neonacist m v novat se

sou asné situaci, sou asným otázkám a p eklenout historické zkušenosti, což umož uje nap . výraznou orientaci eských neonacist na n meckou scénu. Na eské scén tedy v sou asné dob

p evládá „white power“ neonacismus, nad azující bílou rasu nebo

zd raz ující její specifi nost (Mareš, Vejvodová 2011: 77). Prost edkem k dosažení bílé Evropy je zpravidla válka, která je podle zahrani ních vzor

nazývána i

eskými neonacisty jako „svatá rasová válka“

RAHOWA (Racial Holy War), p ípadn válka.

V eských

koncepcích

i anglickou zkratkou

i b žnými pojmy jako rasová válka i ob anská této

války

94

hraje

krom

antisemitských

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz a protip ist hovaleckých prvk zna nou roli i boj proti Rom m. Pr b h války i její strategie jsou však nevyjasn né. Válka je chápána jako celosv tová, p i emž se po ítá i se snížením po tu sv tové populace.

Koncept „pevnost Evropa“ Pom rn známý je pohled nahlížející na krajní pravici, respektive na její velkou ást, primárn

prost ednictvím jejího odporu k p ist hovalc m, zpopularizovaný asi nejvíce

Meindertem Fennemou a jeho spolupracovníky. Téma (p edevším ilegální) migrace je významným fenoménem, který se odráží i v n kterých konceptech krajn

pravicových

politických stran (viz Davies, Jackson 2008: 26). Z hlediska n kterých

eských politických subjekt

a jimi využívaných koncept

a strategií, lze zmínit i koncept „pevnost Evropa“. Tento koncept lze spat ovat ve t ech odlišných historických etapách: 1. Jednalo se evropské území okupované nacistickým N meckem v období p ed invazí spojeneckých vojsk v období II. sv tové války. Tento koncept je také znám pod pojmem Festung Europa. Nutno podotknout, že s tímto vykonstruovaným termínem pracovala p edevším nacistická propaganda, která v zájmu informa ní války spojovala termín Festung Europa s obnovováním tzv. „árijské civilizace“. Stejn tak byl termín využíván ke strategickým defenzivním plán m proti vojenským aktivitám Velké Británie a pozd ji USA. 2. O „pevnosti Evropa“ se také uvažuje p i debatách ohledn ilegální migrace do zemí EU, resp. do tzv. Schengenského prostoru2 (1985/1995). Pojem je využívám i p edstaviteli EU, p ípadn organizacemi.

Koncept

nevládními „proimigrantskými“ a protirasistickými „pevnost

Evropa“

je

používán

v

souvislosti

s p ist hovaleckou politikou EU a mí í na ustanovení, podle kterého mají sice neomezenou svobodu st hování zajišt nu p íslušníci lenských stát , nikoli ovšem 2 Schengenská dohoda byla podepsána v roce 1985 (tehdy pouze 5 státy), v roce 1995 byly odstran ny pohrani ní kontroly a vznikl tzv. Schengenský informa ní systém.

95

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz lidé z takzvaných t etích stát (Schrötter 2003: 131). 3. Koncept

„pevnost

Evropa“

je

využívaný

i

populistickými,

antiimigra ními

a krajn pravicovými politickými stranami (ale i nevládními organizacemi a volnými skupinami

tohoto

proudu).

Koncept

„pevnost

Evropa“

je

krajní

pravicí

neonacistického sm ru zatím opomíjen, nicmén

v jednotlivých diskusích je

zmi ováno a zd raz ováno i toto téma. Obecn

je diskurs tohoto konceptu

ovliv ován vzájemným vztahem mezi odbornou diskusí o migraci a prosazováním tzv. „bílé Evropy“ ve form

násilných aktivit p íznivc

krajní pravice (p edevším

nacionálních socialist ).

„Pevnost Evropa“ je konceptem, kterému v nují pozornost i politici jako je nap . Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy, Angela Merkelová, Silvio Berlusconi ad. V tšinou se jedná o reakci na p íliv imigrant

na Kanárské ostrovy

i ostrov Lampedusu a do

dalších destinací (v minulosti došlo nap íklad k mezinárodnímu3 nedorozum ní mezi Itálií a Francií). V každém p ípad

je nutné tento koncept vnímat jako zcela legitimní a využívaný

v diskusích i mimo prost edí krajní pravice. V tšinou se o „pevnosti Evropa“ hovo í v souvislosti se zm nami v migra ních zákonech, jak v p ípad

jednotlivých stát , tak

i samotné EU. Koncept „pevnost Evropa“ není v prost edí krajní pravice dostate n

reflektován,

i když jednotlivé parciální argumenty jsou rozší ené dostate n . Celý koncept je však typický pro populistické (n kdy se uvádí i neopopulistické), antiimigra ní a národovecké politické strany, jako jsou nap íklad Le Penova Národní fronta (Front National, FN) ve Francii, NPD v N mecku4, postfašistická Národní alianci (AN)

i regionalistická Ligu

3 N které státy již od Schengenské smlouvy (1985) upozor ují, že prostupnost vn jší hranice EU z hlediska ilegální migrace je zajišt na zcela nedostate n . Tato otázka za ala být aktuální i v souvislosti s politickými zm nami v severní Africe v roce 2011. 4 NPD v jednom ze svých t í základních pilí zmi uje i tzv. boj o hlavy (Kampf um die Köpfe), což je strategie, jak apelovat a agitovat (nejenom) v prost edí krajní pravice. Tato agitace má p edstavovat i jednotlivé koncepty a možnosti vývoje Evropy a evropské kultury obecn

96

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Severu v Itálii (Lega Nord), Vlámský blok (VB) v Belgii

i Švýcarská lidová strana

(Schweizerichse Volkspartei) (k tomu srov. Davies, Jackson 2008: 52–53, Hloušek, Kope ek 2010: 211–216). Koncept „pevnost Evropa“ má n kolik rovin. P edevším se zmi ují tyto roviny: demografická, socio-ekonomická (pracovní trh, sociální politika stát

i EU), kulturní,

bezpe nostní (kriminalita, organizovaný zlo in, terorismus), politická a lidskoprávní (dle Mareš a kol. 2011).

1.

Demografická rovina odkazuje p edevším ke ko en m migra ních vln do Evropy,

zmi uje i demografické ukazatele, které popisují proces tzv. stárnutí ( i vymírání) Evropy. V prost edí krajní pravice tato rovina vyvolává obavy z konce „bílé civilizace“ a stimuluje diskusi o násilném prosazení „bílé Evropy“ v rámci revolu ních a násilných aktivit.

2. Socio-ekonomická rovina se dostává do pop edí i v rámci mainstreamových diskusí, které se zabývají vztahem mezi imigranty a jejich možné asimilace, resp. s utvá ením uzav ených ghett, jež mají výrazné negativní socio-ekonomické dopady na majoritní spole nost. V této rovin neonacistická scéna argumentuje p edevším tím, že p ist hovalci poškozují trh práce (snižují cenu práce) a „dožadují“ se sociálních dávek, což je

z dlouhodobého hlediska neúnosný

stav,

který

bude eskalovat s množstvím

neuspokojených žadatel o sociální dávky a dalšími dopady na majoritní spole nost (nap . zhoršením sociální politiky obecn 5). V této souvislosti neonacisté upozor ují na nedostate nou kontrolu zam stnávání ilegálních migrant ze strany národních stát i EU. Požadují zm nu legislativy a operují s konceptem repatriace (navrácení ilegálních migrant do domovského státu). Z hlediska diskuse o konceptu „pevnost Evropa“ se k této vizi vyjad ují i ekonomové, (viz. Mikul íková 2010: 105). 5 V zahrani í bylo známé heslo francouzské Národní fronty: „dva miliony nezam stnaných jsou dva miliony p ist hovalc “ (viz Davies, Jackson 2008: 316).

97

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz kte í v sou asnosti vyjad ují nemožnost a nereálnost akceptovat tento koncept, protože ekonomiky jednotlivých stát

i EU jsou natolik provázané (v d sledku globaliza ních

tendencí), že jakékoliv uzav ení evropské ekonomiky by znamenalo chaos a hospodá ský propad.

3. Kulturní rovina se v nuje vztahu mezi dominantní kulturou a minoritními kulturními vzory, které nejsou dle zastánc

krajní pravice kompatibilní s v tšinovou (západní)

kulturou. V souvislosti s kulturní nekompatibilitou imigrant p íznivci krajní pravice odkazují nap . k tzv. trestným

in m ze cti, k dalším odlišným zp sob m chování, prožívání

a vnímání imigrant . Do této oblasti se promítají i faktory náboženství (p edevším v souvislosti s radikálním islámem), rituál , tradic a kognitivních vzorc minorit. V konceptu „pevnost Evropa“ je kulturní rovina jedna ze st žejních. P edstavitelé krajní pravice se ost e vymezují v

i cizím kulturním vzorc m (nap íklad s odkazem na knihu Samuela

P. Huntingtona „St et civilizací“6). Koncept „pevnost Evropa“ p edpokládá, že by v Evrop m la být brán na ( i p ímo uzákon na) kultura vycházející z k es anských tradic, p ípad ást krajní pravice prosazuje tradice p edk es anské (což se vyskytuje p edevším na úrovni subkultur spjatých s pohanstvím) (k tomu srov. Nonnemann 2004). Zajímavá je rovn ž úrove

xenofobních nálad v jednotlivých evropských spole nostech, které jsou

asto reflektovány v jednotlivých sociologických výzkumech (srov. CVVM 2008). Bohužel z pr zkum nevyplývá, zda jednotlivé – kritické a odmítající – postoje u respondent jsou výsledkem emocionálních (nap íklad na základ

selektivních mediálních zpráv)

i

racionálních (na základ zkušeností) konstrukcí. Koncept „pevnost Evropa“ na této úrovni vnímá Evropu jako unifikovanou jednotku, která je reprezentována tzv. západní civilizací, která je v defenziv proti sílícím migra ním tlak m p edevším z Asie a Afriky. Tento koncept rovn ž p edpokládá, že spole nost, resp. „bílá Evropa“ musí být 6 Huntington si všímá podobné role a postavení islamistických a evropských radikáln pravicových (antiimigra ních) politických stran v národních stranicko-politických systémech a nazývá je dokonce vzájemným zrcadlovým obrazem (viz Huntington 1997: 237).

98

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz soudržný a kulturn homogenní celek. Imigranti mimoevropského p vodu jsou tedy zcela nep ijatelní z hlediska hlavní argumentace p edstavitel krajní pravice. Z hlediska konceptu „pevnost Evropa“ je nutné dodat, že p edstavitelé krajní pravice operují s mylnou premisou, že evropská kultura je nem nná a trvalá.

4. Bezpe nostní rovina se zabývá dopady a d sledky imigrace pro Evropu. Kritizována jsou nedostate ná opat ení, která vedou k zvýšenému p ílivu imigrant

do

Evropy a ve svém d sledku se projevují ve zvýšené kriminalit , organizovaném zlo inu (na etnické bázi) a v potenciálních teroristických a násilných aktivitách, resp. v pouli ních nepokojích (argumentováno je nepokoji ve Francii, Velké Británii

i Belgii v minulých

letech). P edstavitelé krajní pravice z pohledu tohoto konceptu za viníky celé situace ozna ují kosmopolitní elity jednotlivých stát

i p edstavitele EU, stejn

jako jednotlivé

policejní složky (v etn zpravodajských služeb). Bezpe nostní rovina je vnímána i širší ve ejností v p ípad rabování, žhá ských útok

pouli ního násilí,

na automobily, banky a obchody atp. S t mito fakty pracují

i p edstavitelé krajní pravice, kte í na webových stránkách upozor ují na dopady nevhodn

koncipované imigra ní politiky jednotlivých stát

i celé EU (v

R to byla

nap íklad Národní strana, Odpor i D lnická strana). Z pozic sou asné krajní pravice je nutné vnímat p edevším striktní prosazování tvrdší politiky proti ilegální migraci a odmítání humanitární pomoci zemím t etího sv ta (která de facto vede k zvýšenému p ílivu imigrant z t chto oblastí).

5.

Politická úrove tohoto konceptu ze strany p edstavitel krajní pravice odkazuje

k politickému zastoupení menšin a p ist hovalc , což je nep ijatelné, nelogické a destruktivní z hlediska konceptu „pevnost Evropa“. Politická reprezentace by m la být tvo ena p edevším tzv. historickými národy, které mají vlastní národní stát, „evropskou historii“ a evropské hodnoty.

99

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz 6.

Lidskoprávní úrove je v tomto konceptu z ejmá p edevším v rámci debat mezi

p edstaviteli krajní pravice a levicovými organizacemi ( asto nevládními organizacemi, organizacemi pracujícími s imigranty, anarchistickými a trockistickými organizacemi). Koncept lidských práv je kritizován a zpochyb ován a je zcela nep ijatelný pro koncept „pevnost

Evropa“.

Z hlediska

neonacistických

argument

je

vyzdvihována

nerovnoprávnost imigrant , kte í pouze „parazitují“ na konceptu lidských práv, aniž by se o prosazování a dodržování lidských práv snažili ve svých domovských krajinách. Levicová argumentace p ímo pracuje s „rasismem EU“ a odsuzuje imigra ní politiku jednotlivých stát , ozna uje p edstavitele t chto stát za xenofoby a v mnoha p ípadech za rasisty. V n kterých propagandistických materiálech krajní levice jsou uvád ny i po ty ob tí imigrant , kte í zahynuli na cest do „pevnosti Evropa“. Tyto ob ti jsou zmi ovány nap íklad Organizací pro migraci (Organization for Migration) ad. V t chto materiálech je zcela ú elov Stejn

p ipisována p í ina smrti jednotlivých imigrant

tak jsou ú elov

tzv. „pevnosti Evropa“.

popisována bezpe nostní opat ení a postupy v

i ilegálním

migrant m v zemích EU (viz Mareš a kol. 2011).

P i shrnutí konceptu „pevnost Evropa“ tak lze u init n kolik záv r : 1. Koncept byl využíván v rámci vále né propagandy již ve 40. letech 20. století. 2. Koncept není charakteristický pouze pro krajní pravici i neonacistickou scénu, ale používají jej i zástupci národních stát , které se stávají cílovou destinací pro imigranty. 3. Koncept „pevnost Evropa“ má n kolik rovin: demografickou, socio-ekonomickou, kulturní, bezpe nostní, politickou a lidskoprávní. 4. Koncept „pevnost Evropa“ je vnímán prizmatem vztahu mezi k es anskou Evropou a muslimskými7 imigranty, p i emž je kladen d raz i na události z 11. zá í 2001 (War 7 Na za átku 21. století je celkový po et muslimských p ist hovalc ve státech Evropské Unie odhadován na p ibližn 15 milión , z toho nejv tší komunity jsou usazeny ve Francii (asi 4 milióny), N mecku (n co mezi 2,5 a 3 milióny) a Velké Británii (2 milióny), mimoto jsou muslimové obecn na jednom z p edních míst na sv tovém žeb í ku natality a lze tedy p edpokládat, že jejich podíl na obyvatelstvu Evropy se bude dále zvyšovat. (Zondlak

100

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz on Terrorism) (viz Davies, Jackson 2008: 420–422).

Celkov

lze shrnout, že tento koncept bude využíván i v budoucnosti p edevším

antiimigra ními a pravicov populistickými politickými stranami, p i emž se nabízí i potenciál pro neonacistická uskupení, která by jej mohla nahradit obecn jšími tezemi o „bílé Evrop “.

Casapound Zcela novým konceptem, jehož možnosti a limity pro uplatn ní jsou v sou asné dob eským neonacistickým hnutím diskutovány, je Casapound. Casapound p edstavuje nový italský neofašistický koncept, který navazuje na snahu neonacistického a neofašistického hnutí o vstup do ve ejného prostoru a získání široké podpory u ve ejnosti, s ímž je spojena ur itá míra modernizace, umírn nosti sm rem k ve ejnosti (uvnit hnutí naopak radikalita

vzr stá)

a p edevším

profesionalizace.

Profesionalizace

je

klí ovou

charakteristikou neonacistického hnutí nového tisíciletí. V p ípad Casapound se dokonce jedná o manažerské vedení a vytvo ení manažer pro jednotlivé aktivity. Casapound je italskou organizací, která se prezentuje jako kulturní a politická asociace zabývající se p edevším sociálními a politickými problémy sou asné Itálie a bojující za životní prostor italského národa. Ideologicky se hlásí k neofašismu. Sami sebe ozna ují za „fašisty t etího tisíciletí“ i „t etí pozici“ (ani levice, ani pravice) (van Loyen 2013). Uvnit organizace je b žným tématem Mussolini a fašismus;

lenové

organizace prosazují revizionistické pohledy na historii (Birdwell 2012). Navenek, v

i

ve ejnosti, je od ideologické zát že fašismu oprošt na. Jako jednu z hlavních myšlenek prosazují „vlast–národ–stát“, což souvisí s fašistickou ideologií. Casapound je založena na angažovanosti ve ve ejném prostoru – v problematice sociální a celospole enské – s cílem p sobit jako legitimní síla, která bojuje za práva sociáln slabších, proti imigraci 2009: 17).

101

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz apod. Masová imigrace je vnímána jako „n ž, který eže na ob

strany, který zra uje

a ponižuje jak hosta, tak hostitele“ (Anonym 2011). Casapound reflektuje reálné sociální problémy italské spole nosti. Zárove se zam uje na mládež, p edevším svými aktivitami v kulturní oblasti, p sobností v univerzitních kruzích a moderním designem. Po átky jejího vzniku se datují již do druhé poloviny 90. let 20. století, kolem hudební skupiny Zetazeroalfa. Na jejím základ se za alo rodit hnutí mladých neofašist , kte í se rozhodli k v tší angažovanosti (Bartlett, Birdwell, Froio 2012: 21; Birdwell 2012). Hnutí získalo prostory pro svoji innost v roce 2003, kdy v

ím za alo okupovat státní budovu.

Tato obsazená budova je pojmenována Casa Pound – podle italského básníka Erzy Pounda, jenž podporoval Mussoliniho fašistický režim – a stala se centrálou hnutí. Postupem asu hnutí obsadilo další ímské budovy Casa d´Italia Parioli, Casa d´Italia Boccea a Casa d´Italia Torrino, které ale byly posléze vyklizeny policií. Hnutí následn v

ím

obsadilo nap . i bývalou stanici metra, kde se v sou asnosti po ádají koncerty

a další kulturní akce, a další budovy, které bu

slouží k bydlení, nebo jako kulturní

a sociální centra (Mareš a kol. 2011). Postupem asu se sídla Casapound rozrostla po celé Itálii a squatting byl inkorporován jako legitimní sou ást hnutí a strategie (p vodn se jedná o rys anarchistické levice). Hnutí v sou asné dob zdroje uvádí až 2000, viz Délský potáp

ítá asi 1000 aktivist (n které

2009) a desítky tisíc sympatizant . Hnutí

disponuje v sou asné dob asi 50 kancelá emi po celé Itálii. Zájem hnutí o politiku byl stvrzen vstupem Casapound do neofašistické strany Fiamma Tricolore. Po volebním neúsp chu a vnit ních neshodách Casapound stranu opustilo. Na lokální úrovni hnutí vytvá í vazby na krajn pravicové politické strany i nadále, a to skrze kandidatury do místních zastupitelstev. Platí ale, že si hnutí snaží udržet tvá hnutí ulice. Hlavními mobiliza ními tématy jsou tedy témata sociální. Casapound prosazuje nap íklad právo na bydlení skrze bezúro né hypotéky (tzv. sociální hypotéky) pro chudé rodiny ve státem vlastn ných domech (Bartlett, Birdwell, Froio 2012: 23; Mareš a kol. 2011). Nárok na p j ku by byl samoz ejm

102

omezen pouze na p vodní italské

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz obyvatelstvo. Nevztahovalo by se na rodiny imigrant . Celorepubliková kampa zacílená na sociáln

slabší (neimigrantské) obyvatelstvo dopln ná o p ímé akce (okupování

státních budov) m la za následek

áste nou akceptaci jejich návrhu v rámci oficiální

politické diskuze. Casapound také podporuje d lnická hnutí. P íkladem je podpora zam stnanc spole nosti Fiat v Turín

v roce 2010. Casapound obsadilo prodejnu Fiat, aby tak

protestovalo proti propoušt ní zam stnanc a plán m automobilky p esunout výrobu do zahrani í.

Stranou

nez stává

ani

humanitární

pomoc,

nap .

pomoc

s úklidem

v zaplavených oblastech Toskánska (Gazzetta di Reggio 2010). K aktivitám Casapound pat í rovn ž kulturní programy.

ada budov Casapound

slouží jako kulturní centra a komunitní centra pro mládež. Hnutí organizuje koncerty, výstavy, konference i autorská tení. Mezi jejich aktivity pat í i tzv. teatro non conforme (nekonformní divadlo). Hnutí v nuje velkou pozornost své vlastní prezentaci. Jako jeden z nejd ležit jších nástroj

jim slouží nová média. Casapound provozuje vlastní internetovou televizi,

internetové rádio a vydává dva tišt né asopisy. Rétorika postrádá t žkopádné ideologické zatížení a naopak mluví „prostým“ jazykem, používají chytlavá hesla. Casapound rovn ž provozuje na patnáct vlastních knihkupectví. Aktivní jsou i v oblasti sportu, kdy po ádají r zné sportovní turnaje a akce, organizované jejich vlastními sportovními asociacemi. Vedou oddíl horské turistiky „La Muvra“, školu rugby a tým vodního pola v

ím , hokejový tým v Bolzanu, fotbalovou školu

v Lecce. Organizují i dobrovolnické sdružení na pomoc handicapovaným. Hnutí vlastní i n kolik bar , kde se aktivisté mohou scházet a trávit ve ery (Délský potáp Délský potáp

2009;

2013).

Casapound se poda ilo rozr st i mezi st edoškolské a vysokoškolské studenty, pro které vytvo ilo studentskou organizaci Blocco Studentesco. Organizace má mimo jiné své zástupce v samosprávných univerzitních orgánech v

ím

demonstrace nap . proti úsporám ve školství (libricom.org 2011).

103

a po ádá studentské

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Casapound p edstavuje další vývojové stádium neonacistické a neofašistické scény, které souvisí s celosv tovým trendem – vstoupit do všech oblastí života lov ka a zcela ho vtáhnout do scény. Po ideové stránce tyto organizace a hnutí odhazují ideové b emeno a soust edí se na sociální problémy prostého obyvatelstva. Zárove vytvá ejí aktivity ve všech oblastech života. Svým politických zájm

len m nabízejí krom

politické aktivity a prosazování

i aktivity volno asové. Nabízené volno asové aktivity navíc již nemají

charakter pouhého vysedávání u piva a návšt vy koncert , a i to se odehrává ve vlastních podnicích – v podnicích vlastn ných leny hnutí. Na p íkladu Casapound je patrné, že zasahují i do oblasti kultury, vzd lávání, charity lenové mají možnost poslouchat vlastní rádio

i nabízejí zam stnání p ímo v hnutí. i televizi nebo

íst danou literaturu.

Mládež má možnost po školní výuce navšt vovat komunitní centra, sportovní kroužky a rovn ž b hem pobytu ve škole se nabízí možnost lenství ve studentském spolku. Hnutí svým

len m nabízí v podstat

tém

vše, což má za následek, že jedinec již nemá

pot ebu hnutí opoušt t a stýkat se s lidmi mimo hnutí. Tento jev je patrný nap . i v N mecku, kde se jednodenní hudební festivaly rozší ily na víkendový formát, v rámci nichž jsou nabízeny r zné dopl kové aktivity, v etn t ch, které mají zaujmout d ti a ženy. Casapound, p estože v novém a lépe vypadajícím balení, nabízejí stále stejnou ideologii vypjatého nacionalismu a nesnášenlivosti. Tento p ijatelný formát v

i ve ejnosti

však p edstavuje o to v tší bezpe nostní riziko. ást eské neonacistické scény vnímá Casapound relativn pozitivn práv proto, že se hnutí poda ilo proniknout do b žného života ve ejnosti. P edevším autonomní nacionalisté vnímají koncept pozitivn . Sami se snaží o p ijateln jší formát pro ve ejnost, viz sbírky pro psí útulky, išt ní les od odpadk , pomoc p i záplavách apod. Kladenští neonacisté se ke konceptu Casapound hlásí skrze využívání italského hesla „Non conforme“, kterým se ozna uje práv Casapound. Italské hnutí je intenzivn prezentováno na internetových stránkách revolta.info, na Národní myšlence i na stránkách mostecké militantní neonacistické organizace Radical Boys Brüx.

104

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Neonacisté odporující konceptu Casapound argumentují p edevším tím, že v eských podmínkách není možné nastartovat

innost, kterou provádí italské hnutí,

p edevším z d vodu represivn jšího prost edí. Nemožné se jim jeví p edevším organizování kulturních a vzd lávacích akcí. Zárove poukazují na to, že italská mládež má k politickému aktivismu mnohem blíže než eská. Pro eské odp rce Casapound je stále p ijateln jší n mecký model, práv

z d vodu systémové podobnosti a podobnosti

struktury politických p íležitostí.

Díl í posuny v konceptech krajní pravice Jako v p ípad

n meckého modelu, i v eském prost edí m žeme pozorovat další

(i díl í) zm ny ve vývoji neonacistického hnutí. Jedním z posledních fenomén , který se z n mecké scény p enesl do Casapound

R, byl autonomní nacionalismus, který souvisí stejn jako

s trendem profesionalizace

a

p edevším v tomto p ípad

modernizace a snahou oslovit sou asnou mládež skrze jiný (mén

s trendem

kontroverzní) styl

oblékání a skrze inkorporaci moderních styl hudby i života jako takového – hip hop, rap, skate styl (podrobn ji viz Vejvodová 2008). Na n mecké a stejn tak i eské scén tento posun znamenal otev ení se mladším generacím a celkové omlazení neonacistické scény, což s sebou p ineslo i negativum v podob a celkové rozvoln ní.

otupení ideologické nápln

ada mladých p ívrženc

celého hnutí

si neonacistické hnutí vybrala nikoli

z ideologických d vod , ale spíše kv li nekonformnosti a adrenalinu. ást n mecké neonacistické scény, p edevším autonomní nacionalisté, na tento stav reagují snahou navrátit se k p vodním ideologickým ko en m.

ást tamní scény v rámci

své rétoriky zd raz uje nacistické ko eny jejich ideové nápln a nebojí se ozna it sama sebe za neonacisty. Krom oživení ideologie dochází k posílení centralizace autonomních nacionalist (což odporuje p vodnímu konceptu) a k celkovému utužení hnutí. Neonacisté si od tohoto kroku slibují odchod nejmladších len , kte í se v kov pohybují v rozmezí 13–15 let, a posílení identity hnutí v etn 105

radikalizace. K posunu dochází

ist

na

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz ideologické úrovni. Black block stylu, NS street artu a r zných NS hudebních styl

se

vzdávat nehodlají (Interview s Alexanderem Häuslerem, 25. 3. 2011). Vzhledem ke kopírování n meckého modelu eskými neonacisty je na míst výše popsané sledovat iv

R. Zajímavým jevem, který se intenzivn objevuje p edevším v roce 2011, je d raz na

strasserovský typ nacionálního socialismu. Siln je artikulována revoluce, antikapitalistický postoj, sociální p ístup a solidarita. Toto potvrdilo vystoupení zástupce rakouské neonacistické politické strany National Volkspartei Güntera Rehaka na prvomájovém shromážd ní DSSS v roce 2011 v Brn , který ve svém projevu za al odkazem ke Karlu Marxovi a jeho postoji ke kapitalismu, který tento e ník sdílí, a pokra oval t ídní solidaritou, která je nutná, ale samoz ejm pouze v rámci národa. Protiimigra ní nalad ní tedy z stává, i p estože je p ejata levicová rétorika a víra v levicové principy. Ty nabývají v neonacistické scén šovinistického charakteru. P eneseme-li se na úrove

problematiky formalizované krajní pravice a její snahy

ú astnit se volebních klání a dojít i n jakého p ípadného zisku, m žeme v posledních letech pozorovat snahu reagovat na neúsp ch p i volbách a hledat jiné cesty. Jednou z možných cest je napojování se na r zné projekty a iniciativy, které nemají protidemokratické cíle, ale vystupují proti vlád a politickým pom r m v Tyto projekty a iniciativy nejsou antisystémové

eské republice.

i antidemokratické. Jsou to protestní

iniciativy, do nichž se pokusili nebo pokoušejí antidemokratické síly proniknout a využít je ve sv j prosp ch. Takovýmto iniciativám pak m že hrozit zneužití i diskreditace ze strany p íznivc krajní pravice (srov. Vejvodová 2012: 5).

Zm na image V oblasti image a stylu pokra uje trend nastoupený s rozší ením autonomního nacionalismu v

R. Autonomní nacionalismus byl v eském prost edí p ijat jako nástroj,

jehož úkolem bylo mimo jiné zmodernizovat a zatraktivnit neonacistické hnutí pro mladou 106

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz generaci jako zdroj lenské základny. To znamená nabídnout n co zajímavého. Autonomní nacionalismus jde cestou otev ení se moderním subkulturním styl m. Autonomní nacionalismus umožnil jednotlivc m odpoutat se od zprofanované skinheadské image, protože p ijal vizuál autonomní levice – tedy kompletn oble ení bez jakýchkoliv nášivek a obrázk , tzv. Black block styl. Zárove

erné

odstartoval

revoluci na NS hudební scén a podpo il vznik nových NS hudebních styl , které nemusí být nutn spojené s metalovou a punkovou hudbou, do té doby v podstat jediné hudební žánry p ítomné na neonacistické scén . V sou asné dob na neonacistické scén existují hudební styly jako NS hip hop i NS reggae. Autonomní nacionalismus je založen na myšlence, že je naprosto jedno, jak se lov k obléká (zde je v tom p ípad zajímavé p ijetí jednotného Black block stylu, který op t vytvá í jistou míru uniformity), jak má ne/ost íhané vlasy a jakou hudbu poslouchá (více viz Vejvodová 2008). D ležitý je politický názor, který musí být jednotný a musí rezonovat. Toto navazuje na snahu neonacist

vstoupit do

ve ejného prostoru a v n m prosazovat vlastní politické názory. Poslední dekáda eského neonacismu je charakteristická práv posunem politických zájm neonacistického hnutí na první pozici v žeb í ku priorit. Neonacisté si uv domili, že pokud cht jí prosadit své zájmy, je pot eba vystoupit z ústraní (hospod, soukromých ve írk

apod.) na sv tlo a oslovit

ve ejnost, získat další leny, tzn. do jisté míry se stát více p ijatelným hnutím pro ve ejnost, jak po vizuální stránce, tak po rétorické. Zástupci D lnické strany, jako oficiální politické strany (nyní D lnické strany sociální spravedlnosti), se skrze vizuální p sobení snaží dojem odpov dné politické strany rovn ž posílit. V posledních n kolika letech je patrný posun v d razu na tuto složku prezentace. Slad né obleky a upravená vizáž jsou b žnou sou ástí ve ejného vystupování. Op t to vychází z trendu obdobných politických stran v zahrani í. Nejznám jším p íkladem je bývalý p edseda rakouské krajn pravicové populistické strany Svobodomyslných Jörg Haider, který velice dbal o sv j vzhled, ímž posiloval dojem odpov dného politika.

107

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz

Hardbass Relativn novým fenoménem v oblasti životního stylu a v oblasti hudby je hardbass. Jedná se o specifický hudební styl a projev, který mimo jiné provozuje ást neonacistické scény – p edevším neonacistická mládež ve m stech. Jedná se o tanec na elektronickou hudbu s p evážn

ruskými texty na ve ejném prostranství, jako jsou nám stí, stadiony,

parky, ulice, nákupní centra, banky, restaurace i kostely – m stská ve ejná prostranství jsou d ležitým rysem. Jeho podstatou je jednoduchý tanec na tvrdou elektro hudbu (techno) založenou na tvrdých a rychlých beatech a heslovitých frázích. Hardbass byl do eského prost edí p evzat ze stát a Ukrajinu. Hardbass v sob

východní Evropy, p edevším se jedná o Rusko

obsahuje jednak rovinu ideologickou, ale rovn ž rovinu

vztahující se k maskulinit a obecn k vnímání t la (Smolík, Kajanová 2011). Elektronická hudba je dopln na o texty v heslovité podob . Tematicky jsou zam ena na nelegální migraci, národní jednotu, rasismus, kritiku spole nosti apod. Image ú astník

tance není d ležitá, resp. jednotlivci z stávají v rni black block

stylu. Používány jsou masky na obli ej kv li znesnadn ní identifikace. B hem tance jsou asto zapalovány sv tlice. D ležitým prvkem jsou kryptogramy jako krátká sd lení ostatním. Tane níci mají asto na svých tri kách a mikinách hesla z krajn pravicového prost edí, kterým ostatní lenové scény rozumí. Objevují se i ísla jako 14 a 88.

íslo 14

odkazuje ke trnácti hesl m Davida Lanea, prominenta a ideologa neonacistické scény, „We must secure the existence of our people and a future for white children“.

íslovka 88

znamená nacistický pozdrav „Heil Hitler“. Hardbass je p íkladem konfuze styl

– fotbalového chuligánství, skinheadské

subkultury a tane ní scény. I proto se tento styl rozvíjí p edevším v zemích východní Evropy, kde je silné propojení fotbalových chuligán a krajní pravice (Smolík, Kajanová 2011). P vodn

se ale nejedná o styl vytvo ený v krajn

pravicovém prost edí, naopak

p vodn se jedná o apolitický hudební výraz. Do krajn pravicové scény byl tento styl pouze p ejat. Hardbass je v rámci krajn pravicové scény mimo jiné spojen i se zdravím životním 108

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz stylem – žádné drogy a alkohol – neboli Straight Edge. V Rusku a na Ukrajin tane níci hardbassu tímto zp sobem podporují život bez alkoholu a drog. Hardbass provází heslo: „S námi tancuj, život bez drog p stuj“ (Praguehardbass 2011). V

eské republice jde více

o zábavu a sebeprezentaci. Jednotlivé m stské skupinky samy sebe natá í p i tanci a sout ží mezi sebou, kdo nato í lepší a nápadit jší provedení hardbassu, v etn originality místa, kde tanec uskute ní. Pro propagaci hardbassu užívají internet. Jednotlivá videa jsou voln ke zhlédnutí na Youtube.com. V rámci sociální sít Facebook mají vlastní skupinu a vznikla i webová stránka praguehardbass.cz, která slouží k p estavení Hardbassu a shromaž uje informace o Hardbassu v zahrani í. Uvnit

neonacistické

na nep vodnost stylu.

scény

Hardbass

p sobí

rozep e,

a

to

s

ohledem

ada len neonacistické scény odmítá Hardbass a poukazuje na

jeho p vod v africké kultu e, v anarchistické scén , na úzkou provázanost tane ní scény a drog apod. (a už se jedná o pravdivé i nepravdivé argumenty). Ze strany kritik

asto

zaznívá argument, že se jedná o „opi í kulturu“ a „retardované, bezcílné hopsání“. Hardbass uvnit scény odstartoval stejnou debatu, jako se vede ohledn NS hip hopu. Velká ást p íznivc vnímá Hardbass jako zp sob zábavy a provokaci. Ve ejnost se cítí p i kontaktu s Hardbassem na ve ejných místech nejistá, ohrožená a poci uje strach. Samotný tane ní projev p sobí ne ekan a agresivn . Pocit ohrožení podporuje i použití masek, které asto tane níky stylizují do hororových kreatur. Napadání kolemjdoucích ale není cílem t chto performancí, tudíž žádné bezprost ední ohrožení ob an

R nehrozí.

Prožitek z hardbassu umoc uje fakt, že tane níci jednají beztrestn . Definovat jednotlivé trestné iny i p estupky je velice obtížné, pokutovat tane níky lze nap . až v p ípad , že se jedná o výtržnost i pro svoje p edstavení využívají památky (sochy, památníky apod.). Videa zachycující tanec tak asto vyobrazují i nemožnost zásahu Policie

R, což p sobí

povzbuzujícím dojmem v rámci neonacistické scény. Na videích je nato ena p ítomnost policist , kdy policisté hovo í s n kolika ú astníky, aniž by ostatní p estali tancovat. V p ípad

Hardbassu je však t eba upozornit na skute nost, že tento styl není

charakteristický pouze pro úzké skupiny z neonacistického prost edí, ale stává se v mnoha

109

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz p ípadech širokou platformou sou asné mládeže, které jde spíše než o ideály nacionálního socialismu o samotný styl, který nabízí možnost šokovat, provokovat a zkoušet trp livost ve ejnosti p i ve ejných hudebních a tane ních produkcích.

Propagace a komunikace Nejen v p ípad

Hardbassu je d ležitou formou prezentace internet. Moderní

technologie a komunika ní prost edky umož ují neonacistické scén

ú inn

ší it svoji

propagandu a oslovit velké množství lidí. Youtube.com slouží jako oblíbený propaga ní kanál pro prezentaci videí. Jednotlivé bu ky a organizace na tento server umis ují mobiliza ní videa a videopozvánky na ve ejné akce. Specifickým p ípadem je využívání sociálních sítí jako Facebook. Tento fenomén umož uje neonacistickému hnutí vytvá et hustou internetovou sí p ekra ující státní hranice a posil ovat spole nou identitu jeho len . Virtuální NS hnutí je v tomto ohledu velmi silné a jednotné. Sociální sít umož ují sympatizant m anonymn projevovat své názory, vytvá et komunitu a celé hnutí je rovn ž snadno dostupné celé spole nosti. Relativn

novým prost edím, ve kterém se neonacisté propaga n

prosazují, je

oblast graffiti, což souvisí s ideologickými zm nami sm rem k autonomnímu nacionalismu, Casapound apod. Tradicionalistická ást neonacist

naopak graffiti odmítá, protože ho

stále vnímá p edevším v souvislosti s inností levicové alternativní scény. P esto s ohledem na snahu oslovit mládež došlo i ve vztahu graffiti a neonacismu ke zm n . N kte í neonacisté užívající graffiti se snaží profilovat dokonce v rámci tzv. Widerstand Streeart (streetart odporu), p i emž i v

R užívají n meckou zkratku WSA (písmeno „S“

uprost ed zpravidla píší ve tvaru „Sig-Rune“) (Mareš a kol 2011: 12). WSA (resp. crew – tj. voln p eloženo jako parta - v Brn ) již uspo ádala i sout že o nejlepší graffiti, kterých se zú astnilo n kolik tým z celé jistou formu kampan

R. WSA lze tedy chápat jako

s vytvo enými organiza ními bu kami, které jsou propojeny

s dalšími strukturami neonacistického hnutí. Snahou WSA je nejen prezentovat tradi ní 110

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz nacistické a neonacistické motivy, ale pružn a provokativn reagovat i na spole enské d ní (Widerstand Streetart 2011).

Záv r Tento text p edstavil vybrané trendy a strategie v prost edí eské krajní pravice, která byla v úvodu roz len na na dva proudy, radikáln pravicový a antisystémový. Lze konstatovat, že v tšina zde p edstavených trend a koncept je p ejata od zahrani ních vzor .

Dlouhodobou

strategickou

vizí

pro

antisystémový

proud

je

p edevším

nacionáln socialistická Evropa. Blíže byl p edstaven i koncept „pevnost Evropa“, který je využíván jak radikáln pravicovým, tak i antisystémovým proudem. Následn

byl

diskutován i italský koncept Casapound, byla identifikována zm na image v prost edí krajní pravice a následn

byl popsán relativn

nový fenomén v oblasti životního stylu:

hardbass. Diskutovány byly i zm ny vztahující se ke komunikaci a propagaci krajn pravicových – p evážn antisystémových – myšlenek.

Použité zdroje Anonym. 2011. CasaPound aneb skute n

“nová neofašistická strategie”?

Dostupný z WWW: http://www.vivamafarka.com/forum/index.php?topic=103135.0, ov eno ke dni 10. 11. 2011.

Bartlett, J., Birdwell, J., Froio, C. 2012. Populism in Europe: Casapound. London: Demos.

Bastl, M., Mareš, M., Smolík, J., Vejvodová, P. 2011. Krajní pravice a krajní levice v

R. Praha: Grada Publishing.

111

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Birdwell, J. 2012. CasaPound: The New Face of Fascism? Dostupný z WWW: http://www.opensocietyfoundations.org/voices/casapound-new-face-fascism, ov eno ke dni 12. 4. 2013.

CVVM. 2008. Postoje

eské ve ejnosti k cizinc m; tisková zpráva. Centrum pro

výzkum ve ejného mín ní, Sociologický ústav AV

R.

Danics, Š. 2002. Extremismus: hrozba demokracie. Praha: Police History.

Danics, Š. 2003. Extremismus. Praha: Triton.

Davies, P., Jackson, P. 2008. The Far Right in Europe. An Encyklopedia. Oxford: Greenwood World Publishing.

Délský potáp p sobíme.

. 2009. Casa Pound: jsme p ínosem pro každé m sto, ve kterém

Dostupný

z WWW:

http://deliandiver.org/2009/12/casa-pound-jsme-

prinosem-pro-kazde-mesto-ve-kterem-pusobime.html, ov eno ke dni 10. 11. 2011.

Délský potáp v

. 2013. Casa Pound: Reportáž z návšt vy n meckých kamarád

ím . Dostupný z WWW: http://deliandiver.org/2013/02/casa-pound-reportaz-z-

navstevy-nemeckych-kamaradu-v-rime.html, ov eno ke dni 12. 4. 2012.

Disman, M. 2000. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.

Ferjen ík, J. 2000. Úvod do psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.

112

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Gazzetta di Reggio. 2010. Casapound contro la Fiat "Odia l'Italia". Dostupný http://gazzettadireggio.gelocal.it/cronaca/2010/02/03/news/casapound-

z WWW:

contro-la-fiat-odia-l-italia-1.426910, ov eno ke dni 12. 4. 2013.

Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Hloušek, V., Kope ek, L. 2010. Politické strany. P vod, ideologie a transformace politických stran v západní a st ední Evrop . Praha: Grada Publishing.

Huntington, S. 1997. St et civilizací: Boj kultur a prom na sv tového ádu. Praha: Rybka Publishers.

Charvát, J. 2007. Sou asný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál.

Kalamár, Š. a kol. 2011. Extremismus I. Praha: Policejní akademie

eské republiky

v Praze.

Libricom. 2011. Casa Pound and the new radical right in Italy. Dostupný z WWW: http://libcom.org/library/casa-pound-new-radical-right-italy,

ov eno

ke

dni

2011.

Interview

12. 4. 2013.

Výzkumný

pracovník

v oblasti

politického

extremismu.

s

Alexanderem Häuslerem. Interview uskute n no dne 25. 3. 2011. Düsseldorf: Universität Düsseldorf.

Mareš,

M.

2003a.

Pravicový

extremismus

Barrister&Principal, Centrum strategických studií.

113

a radikalismus

v

R.

Brno:

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Mareš, M. 2003b. „Teorie extremismu.“ In: Hloušek, V., Kope ek, L. ed. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nep átelé a perspektivy demokracie. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, s. 297– 326.

Mareš, M. a kol. 2011. OBP MV

eské militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy). Praha:

R.

Mareš, M., Vejvodová P. 2011. Transnacionální dimenze soudobého

eského

neonacismu. Mezinárodní vztahy 46: 75–90.

Mikul íková, A. 2010. Pravicový extremizmus v Spolkovej republike Nemecko. Banská Bystrica: FPVMV.

Nonnemann,

F.

2004.

Pevnost

Evropa?

Dostupný

z WWW:

http://cz.altermedia.info/uvahy-a-komentare/pevnost-evropa_588.html, ov eno ke dni 12. 4. 2013.

praguehardbass. 2011. Dostupný z WWW: http://www.praguehardbass.cz/, ov eno ke dni 10. 11. 2011.

Rataj, J. 2006. „Vize pravice v

eské nacionální politiky v soudobých konceptech krajní

eské republice.“ In: N mec, J., Š stková, M. ed. III. Kongres eských

politolog , Olomouc 8–10. 9. 2006. Praha – Olomouc:

eská spole nost pro

politické v dy, s. 170–191.

Schrötter, H. J. 2003. Aktuální slovník Evropské unie. Praha: Brána.

114

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Smolík, J. 2010. „Krajn pravicové politické strany v

R: heterogenita, kooperace,

konkurence.“ In: Bargel, M., Mühlpachr, P. a kol. ed. Inkluze versus exkluze – dilema sociální patologie. Brno: Institut mezioborových studií, s. 118–127.

Smolík, J., Kajanová, A. 2011. Hardbass jako maskulinní rituál: uvedení do problematiky. Kontakt 13: 470–477.

Strmiska, M. 1998. „Demokracie, extremismus, antisystémová orientace. P ísp vek k diskusi o pojetí „politického extremismu“ a „antisystémovosti“ v soudobých demokraciích.“ In: Fiala, P. ed. Politický extremismus a radikalismus v

eské

republice. Brno: Masarykova univerzita, s. 27–44.

Vegrichtová, B. 2012. Extremismus:

innost bezpe nostních složek. Praha:

Policejní akademie eské republiky.

Van Loyen, U. 2013. Verführt und verlassen. Dostupný z WWW: http://jungleworld.com/artikel/2013/09/47255.html, ov eno ke dni 12. 4. 2013.

Vejvodová, P. 2008. Autonomní nacionalismus. Rexter 6. Dostupný z WWW: http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus/2008/11/01/,

ov eno

ke

dni

10. 11. 2011.

Vejvodová, P. 2012. Politický extremismus a jeho základní charakteristiky. Extremisté na eské politické scén . Praha: CEVRO Institut. Dostupný z WWW: http://www.cevroinstitut.cz/upload/ck/files/Petra_Vejvodova.pdf, 29. 8. 2012.

115

ov eno

ke

dni

Rexter – asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2013 | Více na www.rexter.cz Widerstand Art Aktion. 2011. WSA.

Zondlak, J. 2009.

eská ultrapravice a její vztah k islámu. Diplomová práce. Brno:

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.

116