FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc.
EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin OSNOVA 15. KAPITOLY ● Úvod do měření elektrických veličin ● Měření napětí ● Měření proudu ● Měření odporu, kapacity a indukčnosti ● Měření frekvence
Dálkové měření fyzikálních veličin ve velínu tunelu
ÚVOD DO MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH VELIČIN Neelektrické veličiny generované senzory se převádějí na elektrické, které jsou vhodné pro přenos, záznam a zpracování signálů a pro regulaci či automatizaci. Neelektrické veličiny převádíme na elektrické pomocí:
Odporový převodník
Kapacitní převodník
Indukční převodník
Odporových převodníků Kapacitních převodníků Indukčních převodníků Elektrické senzory dělíme na: Aktivní senzory Generují napětí, proud, či frekvenční a pulzní signály napětí / proudu Pasivní senzory Generují odpor, indukčnost či kapacitu Přednáška je zaměřena na způsoby měření elektrických veličin, a to napětí, proudu, frekvencí, odporu, indukčnosti a kapacity.
2
MĚŘENÍ NAPĚTÍ - 1 Senzory generující napětí - zdroje napětí: Termočlánky, tachodynama, rychlostní průtokoměry, anemometry, průmyslové měřiče tepla, alfametry a další. PŘÍMÁ METODA MĚŘENÍ NAPĚTÍ Svorkové napětí [V]
U S U0 Ri I Proud v obvodu [A]
U0 I Ri R
V
Skutečné napětí [V] Náhradní schéma
Zatěžovací charakteristika
US U0 Ri 1 Ri R
U0 [V] napětí zdroje - je funkcí měřené veličiny Ri [W] vnitřní odpor zdroje napětí - senzoru Digitální voltmetry mají velký vnitřní odpor RV - nezatěžují zdroj.
3
MĚŘENÍ NAPĚTÍ - 2 VOLTMETRY PRO PŘÍMÁ MĚŘENÍ mají mít velký vnitřní odpor Rv Analogové: Magnetoelektrické (stejnosměrná napětí 0,003 až 750 V) Elektromagnetické (pro střídavá napětí 10 až 1000 V) Elektrodynamické (pro střídavá napětí 7,5 až 750 V) Digitální: Digitální voltmetry a počítače ÚPRAVY NAPĚTÍ na požadovanou úroveň napětí pro možnost připojení k dalším přístrojům či regulačním obvodům. Úprava nízkého napětí zesílením: Odporový (viz další kapitoly) dělič napětí Úprava vysokého napětí U1 odporovým děličem napětí: Výstupní napětí U2 [V] se určí z napětí U1 [V] a odporů R1, R2 [W]
R2 U 2 U1 R1 R2
Pozn.: R2 lze chápat i jako vnitřní odpor voltmetru napojeného do série s předřadným odporem R1.
4
MĚŘENÍ NAPĚTÍ - 3 USMĚRNĚNÍ STŘÍDAVÉHO NAPĚTÍ pro možnost dalšího zpracování ve stejnosměrných obvodech Měření střídavého napětí voltmetrem s analogovým výstupem Obvody s diodami D a kondenzátorem C.
U
U
Jednocestný usměrňovač
Můstkový usměrňovač
5
MĚŘENÍ PROUDU - 1 SENZORY GENERUJÍCÍ PROUD - zdroje proudu: Termoanemometry CTA, ionizační komory a další. Získají se i ze zdrojů napětí, které mají v sérii zapojený rezistor s velkou hodnotou odporu. PŘÍMÁ METODA MĚŘENÍ PROUDU Měřený proud [A]
US I IK Ri Svorkové napětí [V]
US R I Skutečný proud [A] Náhradní schéma
Zatěžovací charakteristika
IK [A] proud generovaný zdrojem - senzorem Ri [W] vnitřní odpor zdroje - senzoru
R I K I 1 Ri 6
MĚŘENÍ PROUDU - 2 AMPÉRMETRY PRO PŘÍMÁ MĚŘENÍ musí mít malý vnitřní odpor Rv Analogové: Magnetoelektrické (pro stejnosměrné proudy 10-6 až 1000 A) Elektromagnetické (pro střídavé proudy 1 až 100 A) Elektrodynamické (pro střídavé proudy 0,3 až 100 A) Digitální: Digitální ampérmetry a počítače Klešťové: Transfor. s 1 primárním závitem (pro velké střídavé proudy) ÚPRAVY PROUDU pro možnost připojení k dalším přístrojům ... Úprava malého proudu zesílením: Odporový (viz další kapitoly) dělič proudu Úprava velkého proudu I1 odporovým děličem proudu: Výstupní proud I2 [A] se určí z proudu I1 [V] a odporů R1, R2 [W]
R1 I 2 I1 R1 R2
Pozn.: R2 lze chápat i jako vnitřní odpor ampérmetru zapojeného paralelně s bočníkem R1 (používají se pro stejnosměrné proudy).
7
MĚŘENÍ ODPORU, KAPACITY A INDUKČNOSTI - 1 ODPOR R [W] ohm KAPACITA C [F] farad INDUKČNOST L [H] henry
obecně způsobují IMPEDANCI Z [W]
Odporové snímače: odporové teploměry, termoanemometry, bolometry, fotorezistory, některé elektrické analyzátory plynů, odporové vysílače u čidel s mechanickým výstupem... Kapacitní snímače: ionizační komory, některé membránové snímače tlaku a jiné kapacitní vysílače pro registraci výchylek čidel... Indukční snímače: membránové snímače tlaku a další indukční vysílače převádějící změny výchylky čidel na změnu indukčnosti METODY MĚŘENÍ IMPEDANCE: Výchylkové metody Můstkové metody Kompenzační metody aj.
8
MĚŘENÍ ODPORU, KAPACITY A INDUKČNOSTI - 2 VÝCHYLKOVÉ METODY MĚŘENÍ MĚŘENÍ ODPORU RX [W] Impedance Z = RX [W] Obvod se napájí stejnosměrným napětím u = U [V] a platí Ampérmetr musí mít U malý odpor a voltmetr RX I velký odpor.
MĚŘENÍ KAPACITY CX [F] Impedance Z = 1/(w.CX ) [W] Napájení střídavým napětím u = Um sin w. a platí
I CX wU
MĚŘENÍ INDUKČNOSTI LX [H] Impedance Z = RL + j.w.LX [W] Napájení střídavým napětím u = Um sin w.. Platí
1 U2 2 LX 2 RL w I RL cívky, viz měření odporu
9
MĚŘENÍ ODPORU, KAPACITY A INDUKČNOSTI - 3 MŮSTKOVÉ METODY MĚŘENÍ AB je napájecí diagonála CD je měřicí diagonála Pro vyvážený můstek uCD = 0 platí:
Z1 Z 4 Z 2 Z 3 MĚŘENÍ ODPORU pomocí Wheatstoneova můstku Obvod je napájen stejnosměrným napětím Impedance Z1 až Z4 jsou nahrazeny odpory RX, R2, R3, R4. Neznámý odpor RX [W] se vypočte ze vztahu:
R2 R3 RX R4
10
MĚŘENÍ ODPORU, KAPACITY A INDUKČNOSTI - 4 POUŽÍVANÉ TYPY MŮSTKŮ MĚŘENÁ VELIČINA
TYP MŮSTKU (NAPÁJENÍ)
R2 R3 Wheatstoneův RX R4 (stejnosměrný) C4 R3 CX R1 LX R2 R3C4
Scheringův
Z1
Z2
RX
R2
R3
Z4 R4
R3
R1
C4
CX
(střídavý) Maxwellův Wienův
Z3
C3
RX
LX
R2
R3
(střídavý)
R4 C4
Odpor cívky RL = RX [W] se stanoví metodou měření odporu 11
MĚŘENÍ FREKVENCE - 1 TYPY FREKVENČNÍCH SIGNÁLŮ Periodické průběhy - sinusové, pulzní i obecné signály Neperiodické průběhy - pulzní aj. ÚPRAVA SIGNÁLŮ PŘED MĚŘENÍM C U1 Úprava amplitudy (zesilovače, děliče) Filtrace nežádoucích frekvencí U1 FREKVENČNÍ SNÍMAČE: Elektrické impulsní otáčkoměry, snímače vibrací, hluku apod. SNÍMAČE S NEPERIODICKÝMI PULZY: Geigerovy - Müllerovy počítače, scintilační a polovodičové detektory záření, načítací čidla
U2
U2
PRINCIPY MĚŘENÍ FREKVENCE Měření doby jedné nebo více period Měření počtu period nebo pulzů v čase Převedení počtu pulzů na stejnosměrný proud či napětí Měření pomocí můstku aj.
12
MĚŘENÍ FREKVENCE - 2 PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ FREKVENCE Jazýčkové kmitoměry (pro f 50 Hz) Ocelové jazýčky s různými vlastními frekvencemi přitahované elektrickými magnety napájenými měřeným proudem. Přitahují se 2x za periodu kmitají dvojnásobnou frekvencí.
Uf
Ručkové kmitoměry (pro f 50 Hz) - Pracují na principu elektrodynamických poměrových přístrojů. Analogové elektronické kmitoměry (široký rozsah f) - Měří střední hodnotu nabíjecího proudu periodicky nabíjeného kondenzátoru. Univerzální čítače (digitální kmitoměry pro f = 0 - 50 MHz) - Načítají i neperiodické pulzy po zvolenou dobu. Relativní nejistota je až 10-6. Osciloskopy - Měřená frekvence se porovnává s frekvencí buzenou osciloskopem. Při stejné či harmonické frekvenci lze pozorovat statické obrazce. Můstky - Wienův - Robinsonův můstek, Belfilsův můstek. 13