1
Obsah Existence časopisu je ohrožena, hledáme nové posily! ...................................................................................... 3 Učili jste někdy v Ošatce? Nová tvář sborovny ano............................................................................................. 4 Kristýna Hurychová chtěla být původně veterinářkou ........................................................................................ 5 Řady prvostupňových učitelek rozšířila Ivana Piskorová ..................................................................................... 6 Budeme mít čtyři první třídy! Podruhé! .............................................................................................................. 7 Žižkov jsme si vybraly, protože se jedná o kvalitní školu .................................................................................... 8 Nechali jsme si změřit inteligenci od společnosti Mensa .................................................................................... 9 Páťáci nocovali ve škole, malovali na trička a tančili u ohně ............................................................................. 10 Také letos jsme přivítali kamarády z Egeru ....................................................................................................... 11 Sbor a zpěv by neměly nikde chybět, říká Ivana Piskorová ............................................................................... 12 Naši mladí zdravotníci jsou třetí nejlepší v republice ........................................................................................ 14 Mladého chemika Dominika Hojdu láká astronomie i fyzika ............................................................................ 15 Deváťáci navštívili Židovské město v Praze ....................................................................................................... 16 Zpátky v čase aneb poznáte své učitele a spolužáky? ....................................................................................... 17 Žižkovská škola je jedna velká parta, pomáháme si, hrajeme… ........................................................................ 18 Deváťáci se s prvňáky vydali za kutnohorskými pověstmi ................................................................................ 20 Malí sportovci změřili své síly, ti nejlepší půjdou na olympiádu ....................................................................... 21 Jarmarky a výstavy u nás mají dlouhou tradici .................................................................................................. 22 Žižkov ovládly klasické české Vánoce ................................................................................................................ 23 Aleš Kaizner napsal knihu a podle ní natáčel ve škole film ............................................................................... 24 Kam na střední školu? Toť otázka… ................................................................................................................... 26 Závěrečné práce? Umění prezentovat své výsledky ......................................................................................... 27 Děti ze sedmých tříd si užívaly sněhu ................................................................................................................ 28 Lyžařský výcvik inspiroval mnohé k psaní a veršování ...................................................................................... 29 Středy patří na Žižkově tanci, básničkám, sportu i psaní .................................................................................. 30 Kreslené vtipy z dílny našich žáků ..................................................................................................................... 32
Vydává: Základní škola Žižkov, Kremnická 98. Redakční tým: Blanka Smítková - vedoucí redaktorka, Jakub Skýva – návrh titulní strany, Miloslava Sklářová – editace textů. Kontakt:
[email protected] 2
Existence časopisu je ohrožena, hledáme nové posily! Milí spolužáci, právě otevíráte první číslo (a vzhledem k dlouhému čekání dokonce dvojčíslo) Mišmaše v tomto školním roce. Škola s sebou přinesla spoustu povinností a starostí, ale zároveň i akcí a soutěží. A my jsme tu od toho, abychom vás o nich informovali! S novým školním rokem jsme osvěžili náš časopis několika novinkami, hned na přebalu jste si mohli všimnout nového designu, který navrhl, stejně jako minulý rok, Jakub Skýva, bývalý žák 9.C. Za první pololetí jsme toho stihli dokázat opravdu hodně - zdravotníci z II. stupně obsadili vynikající 3. místo v celostátním kole Mladého zdravotníka, na škole proběhlo testování IQ (objeveni „noví Einsteinové“ ) a i ve sportovních soutěžích jsme zabojovali a získali několik medailí. O tom všem a ještě mnohém dalším však již v další části Mišmaše… Letošní školní rok jsme jako celoroční téma zvolili „Poklady naší země“. Já bych toto téma pro naši potřebu trochu přeformulovala a kladu si otázku - a co „Poklady naší školy“? Máme jich nepochybně mnoho, nicméně troufám si říct, že mezi ně patří i náš školní časopis, a tudíž i žáci z redakčního semináře. Tento povinně volitelný předmět byl dlouhou řadu let velmi oblíbený, letos však byly povinně volitelné předměty zrušeny a noviny tvoří již jen pár žáků devátých tříd, pro něž byl předmět zachován. Další deváťáci se přidali a navštěvují školní redakci z vlastního zájmu. Od příštího roku je ale redakční seminář ohrožen a s ním pochopitelně také existence časopisu. Deváťáci ze školy odejdou a nové redaktory zatím nemáme. Během tří let jsme pozvedli Mišmaš společnými silami opravdu na vysokou úroveň, byla by velká škoda toto úsilí zahodit. Proto chceme vyzvat už pro druhé pololetí naše spolužáky! Přidejte se k nám! Vyzkoušejte si, jaké je to psát do novin, abychom vám mohli předat příští rok žezlo. Každý, kdo má o psaní do časopisu zájem, je vítán. Pro bližší informace nebo pro přihlášení do kroužku redakčního semináře se obraťte klidně už dnes na paní učitelku Sklářovou. Psát můžete i z domova, stačí se s paní učitelkou jen domluvit na tématu, které zpracujete. Kdyby z každé třídy napsal jen jediný žák alespoň dva texty za pololetí, byla by existence školních novin do příštích let prakticky zajištěna! Závěrem bych chtěla všem spolužákům připomenout, že jsme již v polovině cesty letošním školním rokem. Všem studentům přeji hodně školních i mimoškolních úspěchů a učitelům hodně trpělivosti! Za redakční tým Blanka Smítková
3
Učili jste někdy v Ošatce? Nová tvář sborovny ano Letos v září přistoupily na naši školu tři nové učitelky. Mezi nimi je i Alena Pazderová, vyučující angličtiny. A abychom se o této nové posile učitelského sboru něco dozvěděli, nemohli jsme si nechat ujít příležitost vyzpovídat ji. Proč jste si vybrala zrovna naši školu? Základní školu Žižkov jsem si vybrala, protože má podle mě mezi kutnohorskými školami nejlepší pověst. A kde jste učila předtím? Učila jsem v mnoha školách a zařízeních, vyjmenuji jich tedy jen několik. Jako angličtinářka jsem působila na několika jazykových školách, později jsem učila malé děti angličtinu v rodinném centru Špalíček a také v Ošatce. Učíte tedy pouze angličtinu? Ano, učím jen anglický jazyk. Jaké děti učíte nejraději? To opravdu nevím, těžko se to posuzuje. Mám zkušenosti převážně s těmi malými a nejmenšími, ale myslím si, že stejná zábava je i s osmáky a deváťáky☺. A sama máte děti? Ano, mám 3 děti. Jaké máte koníčky? Velmi ráda čtu a také chodím po horách, provozuji horskou turistiku. Jste z Kutné Hory? Ne, nejsem. Bydlím ve Svatém Mikuláši. Martina Veberová, Filip Culek
4
Kristýna Hurychová chtěla být původně veterinářkou Kristýna Hurychová je na naší škole také nováčkem. Stát se učitelkou se rozhodla až na střední škole. Jako dítě chtěla být veterinářkou nebo ošetřovatelkou zvířat. Jaké byly vaše vůbec první dojmy z takto velké školy? Jak vás přijali ostatní učitelé? Na velké školy jsem do jisté míry zvyklá z pedagogických praxí, které jsem absolvovala v rámci vysokoškolského studia v Hradci Králové. V této škole však panují velmi přátelské poměry, které se projevují jak v učitelském sboru, tak i v celkovém prostředí školy. Vyučujete dějepis, angličtinu a občanskou výchovu. Který z těchto předmětů učíte nejraději? Ráda vyučuji všechny tři předměty, ale nejoblíbenější mám historii, která patří i mezi mé záliby. Máte nějaký recept na zlobivé žáky? V první řadě by se žáci měli sami chtít naučit něčemu novému, proto se je snažím motivovat a plánovat vyučovací hodiny tak, aby je pokud možno zaujaly. V případě, že i přes toto úsilí mají někteří žáci tendenci zlobit, je třeba přistoupit k výchovným opatřením. Snažím se dávat dětem vždy druhou šanci a k výchovným opatřením se uchyluji pouze v krajně nutných případech, které porušují školní řád. Jak jste se dostala k práci učitelky? Byla tato profese i třeba vaším dětským snem? Studium na pedagogické fakultě jsem si zvolila po maturitě na gymnáziu, kdy jsem se rozhodovala právě mezi studiem na pedagogické fakultě a vysokou školou ekonomickou. Učitelství jsem zvolila proto, že mě baví práce s dětmi a mládeží. Profese učitelky mým dětským snem nebyla, k tomuto povolání jsem dospěla až na střední škole. Jako dítě jsem toužila být veterinářkou nebo ošetřovatelkou zvířat. Jaký předmět byste rozhodně učit nechtěla? Nejspíše bych nechtěla vyučovat matematiku a fyziku, jelikož jsem zaměřena spíše humanitním směrem.
Pokud máte pocit, že toho o paní učitelce víte pořád málo, je tu ještě několik zajímavostí. Na otázku, jestli by si k dnešnímu obědu dala radši svíčkovou na smetaně nebo řízek, odpověděla, že řízek s bramborovým salátem by preferovala více. Na letní dovolenou by raději vyrazila k moři než po toulkách Českou republikou. Vyjede si raději na kole než na inline bruslích, preferuje knihu před filmem a dává přednost zahraniční hudbě. Jakub Skýva
5
Řady prvostupňových učitelek rozšířila Ivana Piskorová V důsledku rekordního počtu dětí, které letos nastoupily do první třídy, otevřela naše škola v září poprvé i čtvrtou první třídu, tedy I.D. Třídní učitelkou se stala Ivana Piskorová, která rozšířila řady učitelek prvního stupně a jíž jsme pro vás také vyzpovídali. Proč učíte zrovna prvňáky? Prvňáky učím, protože mám velmi pěkný vztah k malým dětem. Co vás na tom nejvíce baví? To, že každá hodina s dětmi je jiná a já mohu v plné míře uplatnit svou kreativitu. Proč jste si vybrala zrovna naši školu? Této základní školy si mezi kutnohorskými základkami považuji nejvíce. Navíc se zde uvolnilo místo učitelky prvního stupně, protože se otevřela čtvrtá první třída. A vy sama máte děti? Ano, mám 2 děti. Dcera chodí sem do I.A a syn je ještě v mateřské škole. Jaké máte zájmy? Mám ráda malbu a hudbu. Bydlíte v Kutné Hoře? Ano, bydlím.
Martina Veberová, Filip Culek 6
Budeme mít čtyři první třídy! Podruhé! V pátek 24. ledna a v sobotu 25. ledna proběhl na kutnohorských základních školách zápis budoucích prvňáčků. Naše škola opět přivítala rekordní počet dětí, přišlo jich o 6 více než minulý rok, tedy 114. Přestože ještě neznáme přesný počet budoucích školáčků (předpokládaný nástup je 99 dětí), už teď je jisté, že se opět otevřou čtyři první třídy. Z takového výsledku máme samozřejmě radost, vypovídá to o oblibě naší školy mezi kutnohorskými rodiči. Přesto se zde nabízí jedna otázka. Máme dostatečnou kapacitu školy? Nejen na tuto otázku nám odpověděla paní zástupkyně Jana Nedvědová. Jak jsme na tom s počtem dětí v porovnání s ostatními kutnohorskými školami? K zápisu do naší školy přišlo 114 dětí, do ZŠ Masaryka 67, do ZŠ Jana Palacha 57 a na Kamennou stezku 29 dětí. Od září budou u nás otevřeny pro prvňáčky 4 třídy, na ZŠ TGM a Jana Palacha 3 a na Kamenné stezce 1 třída. Je takovéto množství dětí běžné? Od minulého školního roku se výrazně zvýšil počet dětí přicházejících do prvního ročníku – k základnímu vzdělávání nastupují silné populační ročníky. V některých městech už přináší tento trend rodičům potíže při hledání školy pro jejich prvňáčka, školy kapacitně nestačí – toto ale v Kutné Hoře určitě nehrozí. Má naše škola dostatečnou kapacitu k přijetí všech dětí, které se přihlásí? V současné době navštěvuje naši školu 652 dětí, kapacita je stanovena na 756. Zatím tedy problém s kapacitou není a můžeme přijmout všechny děti, jejichž rodiče o to požádají. Rozhodující pro další období bude konečný počet žáků, kteří usednou do lavic letos v září. Není problém s kapacitou jídelny a školní družiny? Od paní Pechové, vedoucí školní jídelny, máme informaci, že jejich kapacita je 650 strávníků, mají tedy také velkou rezervu, protože zdaleka ne všechny děti využívají možnost školního dotovaného stravování. Školní družina je zcela naplněna, o děti 1. - 3. ročníku a dojíždějící děti bude postaráno vždy. Pro příští rok zatím zůstává otevřená otázka, zda budou moci do družiny docházet i čtvrťáci. To se rozhodne v červnu podle počtu přihlášených dětí. Martina Veberová
7
Žižkov jsme si vybraly, protože se jedná o kvalitní školu Každý rok přibude na naši školu několik desítek prvňáčků, kteří nahrazují bývalé deváťáky, a jak jste se dozvěděli na předcházejících stránkách, do určité míry se obměňuje také učitelský sbor. S železnou pravidelností se ale nové tváře objevují i ve vyšších ročnících. Do 9.A, do loňského roku třídy spíše chlapecké, přibyly s novým školním rokem ke stávajícím čtyřem další dvě slečny, Eliška Dvořáková a Natália Versteegová. O tom, co je baví a jak se jim u nás líbí, si můžete přečíst níže. Odkud jste k nám přišly? Eliška: 7. základní škola Kolín. Natálka: Základní škola Červené Pečky. A proč jste přestoupily a vybraly si zrovna naši školu? Eliška: Přestoupila jsem z osobních důvodů a vybrala jsem si tuto školu, protože má dobrou pověst. Natálka: Já jsem přestoupila, protože jsem chtěla lepší přípravu na střední školu a tato základní škola mi ji mohla nabídnout. Jak se vám zde zatím líbí? Eliška: Škola se mi líbí, má dobré vybavení a kvalitní učební metody. Natálka: Souhlasím s Eliškou. Jaké vás nejvíce baví předměty? Eliška: Mě zeměpis a tělocvik. Natálka: Já mám ráda angličtinu. Co rády děláte ve volném čase? Eliška: Já sportuji, především hodně plavu, hraji na klavír a zpívám. Natálka: Já hraji na klavír, na bubny, tančím a ráda čtu. Jak myslíte, že vás ostatní přijali? Obě: Něco takového musí posoudit ostatní. Nestýská se vám po vaší staré škole? Eliška: Ne. Natálka: Po samotné škole ne, ale měla jsem tam oblíbené učitele, například skvělého učitele matematiky. Martina Veberová
8
Nechali jsme si změřit inteligenci od společnosti Mensa Od září spolupracuje naše škola s Mensou ČR. Je to organizace shromažďující osoby s vysokým IQ. Česká Mensa má něco kolem 3000 členů, z toho je téměř 700 členů Dětské Mensy. Testováním prošlo za posledních 18 let v České republice už více než čtyřicet tisíc lidí. A jak se stát členem Mensy? Stačí být občanem starším 14 let, absolvovat schválený vstupní test a dosáhnout v něm výsledku nejméně 130. Děti od 2,5 do 14 let se pak mohou stát členy výše uvedené Dětské Mensy. Dobrý výsledek může řešiteli otevřít nejen cestu mezi členy této organizace, ale také pomoci například při výběru dalšího studia a zaměstnání. Pokud se někomu podaří vyřešit vstupní test s požadovaným vynikajícím výsledkem, čeká na něj v Mense spousta aktivit. Společnost pořádá přednášky, setkání, vycházky, schůzky hráčů různých her a dvakrát ročně setkání i pro rodinné příslušníky. Pro členy jsou také připravovány národní, mezinárodní časopisy, a také časopisy místních skupin. Podle mě největší výhodou člena se stává využití sítě SIGHT, která umožňuje ubytování zdarma u „mensanů“ prakticky po celém světě. Koncem září proběhlo toto testování i u nás ve škole. Zájem žáků byl mnohem větší, než se původně předpokládalo. Změřit si IQ přišlo 220 dětí. Vše probíhalo podle předem stanoveného harmonogramu a bez zbytečných potíží. Někteří se ze svých výsledků těšili prakticky okamžitě. Díky asistenci některých žáků při organizaci testování byly testy těchto studentů vyhodnoceny přednostně. Ostatní si na výsledky museli pár týdnů počkat. Přestože výsledky testování nebyly oficiálně zveřejněny a přišly dětem domů, někteří se svými výkony spolužákům pochlubili. A bylo se čím chlubit. Na naší škole máme například žáka s IQ vyšším než 160! A pokud se někomu test nepodařil tak, jak očekával? Neznamená to, že příště nemůže být lépe. Třeba jen neměl svůj den… Kristýna Nevolová 9
Páťáci nocovali ve škole, malovali na trička a tančili u ohně Sem tam se stane, že okna naší budovy nezhasnou ani v noci. Jak je to možné? Tradiční akcí některých tříd bývá totiž spaní ve škole. Jedněmi z prvních letošních nocležníků byli žáci 5.B a 5.C. V letošním školním roce totiž dostali nové třídní učitelky, a tak sloužil víkendový pobyt ve škole také k vzájemnému poznávání pomocí her. V pátek se děti seznamovaly s učitelkami, sobota pak byla zasvěcena dalším hrám, tentokrát ale zaměřeným na spolupráci ve třídě. Děti si také malovaly trička, kreslily na ně něco o sobě, aby se více poznaly. K obědu si objednaly pizzu. Nechyběl ani večerní oheň, tanec a opékání špekáčků.
Elisabeth Heroldová, 5.C Jak se ti spaní ve škole líbilo? Bylo to úžasné. Je něco, co bys změnila? Možná bych dala víc volna. Jaká hra se ti líbila nejvíce? Nejvíce se mi líbila hra jménem Ocásky.
Kateřina Kreisingerová
10
Také letos jsme přivítali kamarády z Egeru Naši žáci měli v prvním pololetí napilno. Už v říjnu totiž přivítali v rámci výměnného pobytu studenty z Maďarska. Mohli si tak vyzkoušet anglický jazyk v praktickém životě, společně si také prohlédli krásy Kutné Hory. „Naši hosté přijeli v rámci výměnného pobytu, my jim oplatíme návštěvu v květnu,” napsala na webové stránky školy zástupkyně ředitele Jana Nedvědová. Letos se výměnný kurz koná už po jedenácté. Každým rokem je však program pestřejší. V tomto roce navštívily české děti s těmi maďarskými například lanové centrum ve Zbraslavicích, zahrály si bowling nebo zhlédly kutnohorské památky. Pomyslnou tečkou byla vydařená diskotéka, na které se představil profesionální DJ.
„V Čechách, zvláště pak v Kutné Hoře, se mi moc líbilo. Našla jsem si mezi žáky Žižkova spoustu nových kamarádů. A v rodině, kde jsem byla na téměř čtyři dny ubytována, jsem se cítila velice dobře. Už se těším, až kamarádi z Kutné Hory dorazí do našeho Egeru,” řekla účastnice z Maďarska Zsófi Pásztor. Jedním z cílů výměnného pobytu je užití anglického jazyka v praxi, dále pak poznávání nových přátel, v neposlední řadě je zajímavá také samotná návštěva Egeru. Akce se uskutečnila za podpory Základní školy Žižkov a fondů města Kutná Hora.
Jakub Skýva
11
Sbor a zpěv by neměly nikde chybět, říká Ivana Piskorová Od letošního září na naší škole funguje kroužek sborového zpěvu, který vede třídní učitelka I.D Ivana Piskorová. Její hodiny zpěvu jsou nabité a děti se rozhodně nenudí. Začíná se hlasovou rozcvičkou, nejprve „jen tak“ a později s klavírem. Po důkladném cvičení hlasivek paní učitelka přistoupí ke zpívání písniček. A jak nový sbor funguje? Na to jsme se zeptali přímo paní „sbormistryně“. Proč jste se rozhodla vést sborový zpěv? Rozhodla jsem se tak proto, že mám ráda hudbu a dozvěděla jsem se, že na této škole nic podobného nefunguje. A to mi přišlo, že je velká škoda, protože sbor a zpěv vůbec je něco, co by nemělo chybět nikde, je to zkrátka zábava. No a mně tady chyběl☺. Pro koho je určen? Mohou se přihlásit všichni? Samozřejmě. Jen prvňákům jsem zatím o sborovém zpěvu neříkala. Mám zde děti od druhé do čtvrté třídy, ale určitě uvítám, kdyby se přihlásil i někdo z druhého stupně. Kolik dětí se přihlásilo? Tak to je trošku problém. Děti někdy chodí a někdy nechodí. Ale ten přibližný stav na každé hodině je okolo 15 dětí. Chodí více dívek nebo chlapců? Rozhodně více dívek. Kluci jsou zatím jen 2. Na jaký hudební nástroj malé zpěváky doprovázíte? Hraji na klavír. Kdy a kde se kroužek koná? Scházíme se každý čtvrtek od 14 do 14:45. Ale protože se toho za čtyřicet pět minut opravdu moc nestihne, do budoucna uvažuji o tom, že bych výuku rozšířila na hodinu a půl. Jak se s žáky pracuje? Velmi dobře. Ke konci už ale děti bývají unavené a chtěly by si třeba povídat. Takže je potřeba neustále něco dělat, mít hodinu nabitou zajímavým programem a ponoukat děti k činnosti.
12
Jaké zpíváte písničky? Já se snažím vybírat spíše ty modernější, ale zároveň takové, aby děti bavilo jejich zpívání. Písničky vybírám sama, především od Svěráka a Uhlíře. Ale kdyby byly děti iniciativní a nějakou hezkou píseň přinesly, určitě bychom ji mohli nazkoušet. Už jste někdy podobný sbor vedla? Ano, asi před osmi lety v Soběslavi. Ale navštěvovaly ho spíše větší děti z druhého stupně. Co je na tom nejtěžší a co vás naopak baví? Baví mě ta práce. Ráda sleduji výsledky dětí a jejich pokroky. Někdy je trochu složité pracovat s dětmi, které by hlas potřebovaly ještě chvíli cvičit a ty výkony nejsou tak dobré. Ale cvičením se to dá lehce dohnat. Kolik času strávíte nad přípravou? Moc ne, protože všechny písně, které zpíváme, znám. Na každou hodinu se snažím připravit jeden nový text, který s dětmi poté nazkoušíme. Chystáte do budoucna nějaké vystoupení? Vystoupení určitě chystáme. A jak se na kroužku líbí samotným malým členům sboru?
Kristýna Brodská, 7 let, 2.B Do sboru chodím, protože neumím moc zpívat a chtěla bych se to naučit. Paní učitelka je moc hodná a krásně hraje na klavír. Já na nic hrát neumím, ale chci se učit na kytaru. Má nejoblíbenější písnička je „Podzime, podzime“. Matylda Licková, 9 let, 4.C Chtěla jsem na kroužek chodit, abych si mohla zazpívat a poznala nějaké nové písničky. Zpěv mě moc baví, stejně jako hra na klavír. Nejraději hraji a zpívám anglické písničky. Lukáš Jelínek, 10 let, 4.C Přihlásil jsem se proto, že moc rád zpívám, bohužel ale neumím na nic hrát. V celém sboru jsme jen dva kluci a to je někdy trochu škoda. Má nejoblíbenější písnička je „Líza, ovečka, nechce spát“.
Martina Veberová 13
Naši mladí zdravotníci jsou třetí nejlepší v republice Zdravotnický kroužek je na naší škole již tradicí. V uplynulých letech získali naši mladí zdravotníci mnoho skvělých ocenění na republikové úrovni. Úspěšní byli i letos. Republikové kolo soutěže hlídek mladých zdravotníků se konalo v září Praze na Kampě. Termín měl být původně časnější, ale kvůli rozsáhlým červnovým povodním bylo finále přesunuto o pár měsíců dozadu, aby mělo město dostatek času na odklizení škod a mohlo zajistit i bezpečnost soutěže. Finále soutěže tak nakonec připadlo na Světový den první pomoci, který se vždy koná druhou sobotu v září a jehož posláním je také upozornit veřejnost na důležitost první pomoci. Základní školu Žižkov v Praze zastupoval tým složený z žáků naší školy i z bývalých žáků, kteří už odešli na střední školy. Jednalo se o Martina Klečku a Jana Nováka, který působil zároveň jako velitel týmu. Dalšími členy družstva byli letošní deváťáci Martina Veberová, Eliška Nuhlíčková a Marek Chaloupecký. Při soutěži se museli žáci potýkat s různými typy poranění, které pro ně organizátoři připravili, např. s bezvědomím, poraněním páteře, infarktem nebo masivním krvácením. I přes to všechno se jim podařilo vybojovat krásné třetí místo. Své zásluhy na tom má i paní učitelka Emilie Podoláková, která už dlouhou dobu vede tento zdravotnický tým. Svůj um dokážou žáci uplatnit i v praxi. „Před Vánoci se udělalo při výuce špatně jednomu žákovi devátého ročníku a omdlel. Obdivuji profesionalitu a chladnou hlavu Marka Chaloupeckého, který pomáhal při poskytnutí první pomoci. Myslím, že si zaslouží obrovskou pochvalu,“ zmínila vyučující českého jazyka Miloslava Sklářová.
Eliška Nuhlíčková
14
Mladého chemika Dominika Hojdu láká astronomie i fyzika Dominik Hojda z 5.A působí na první pohled jako každý jiný žák. To se však změní v momentě, kdy promluví o svých zájmech. Od svých spolužáků se liší hlavně svým zapálením pro chemické taje, zájmem o astronomii, fyziku a třeba také o konstrukce různých raket. Právě už zmíněná chemie je Dominikova silná stránka. To, co si do této doby nestačila do svých hlav uložit většina deváťáků, včetně mě samotného, zvládá mladý chemik z páté třídy na jedničku. Co stojí za velký obdiv, je to, že dokáže takzvaně „vysypat z rukávu” všechny názvy chemických prvků.
Dominik (vpravo) se svým kamarádem Tondou Dominik je jako páťák na druhém stupni jakýmsi nováčkem. To mu ale otevřelo pomyslné dveře do mnoha nových směrů. Velice rychle si třeba oblíbil nový předmět - informatiku. „Práce s počítačem mě baví, proto informatika patří mezi mé oblíbené předměty,” řekl na sebe Dominik.
Domča je žákem 5.A „Informace hledám především v různých encyklopediích. Mám jich doma celkem hodně,” dodal. „Občas také využiji počítač a internet, kde vždy najdu nové věci,” připojil Dominik. Jakub Skýva
15
Deváťáci navštívili Židovské město v Praze Výlet do Židovského města v Praze je na naší škole jednou z pravidelných akcí. A tak jsme se do historických uliček vydali i letos v lednu. Exkurzi organizuje paní učitelka Kateřina Vyčichlová pro žáky devátého ročníku. Samotná exkurze zabrala zhruba dvě hodiny. Nejprve jsme si poslechli hodinovou přednášku odbornice, která se již 20 let zabývá osudem židů za druhé světové války. Válka byla hlavním tématem, avšak zabrousili jsme až do středověku. Podle mého názoru byla přednáška velmi zajímavá a poutavá, a to jak pro lidi, kteří se zajímají o problematiku židů, tak i pro ty, které nenechává chladnými tematika druhé světové války. Při přednášce jsme si vyslechli i různá osobní zjištění a osudy konkrétních rodin. Sama přednášející se nám svěřila, že má otce i přítele žida. Po poutavé přednášce jsme přešli do Pinkasovy synagogy. Ta mě zaujala ze všech navštívených synagog nejvíce, protože její zdi byly zevnitř popsány jmény židů, kteří zemřeli za druhé světové války. Každá zeď velké synagogy byla odshora dolů popsána jménem, datem narození, místem trvalého bydliště a datem úmrtí. Kromě toho zde byly i obrázky dětí z Terezína. Téměř u každého bylo napsáno také jméno, datum narození a u většiny datum úmrtí. Další zastávka byla na starém židovském hřbitově. Byly tam hroby z gotického, renesančního i z jiných stylů. Upoutalo mě, že náhrobky významných židů byly vytvořeny do tvaru domů nebo kostelů. Jeden z nejznámějších zde pohřbených židů je rabi Löw. Dále jsme navštívili dvě další synagogy. Staronovou a Španělskou. Zvenčí mi žádná z těchto staveb synagogu nepřipomínala. Španělská byla velice krásně ozdobená. Právě v ní končila naše exkurze. Celá „výprava“ se mi líbila. Byla to zajímavá prohlídka. Jen mě překvapilo, že Židovské město není žádné ohraničené území, jak jsem si vždycky myslel, ale část centra města. Filip Vlach
16
Zpátky v čase aneb poznáte své učitele a spolužáky? Stejně jako minulý rok, také letos jsme si pro vás připravili oblíbenou rubriku Zpátky v čase, která je jakousi „poznávačkou“ vašich spolužáků a učitelů. Pokusíte se uhodnout, kdo se na následujících fotografiích skrývá? Malá nápověda – na fotografii č. 4 je jedna z vašich vyučujících. Přejeme hodně štěstí a zábavy. Jak jste byli úspěšní, se dozvíte na poslední straně našeho časopisu.
1
2
3 5 4 Kristýna Nevolová 17
Žižkovská škola je jedna velká parta, pomáháme si, hrajeme… Novinkou v letošním školním roce je projekt s názvem Škola je jedna velká parta – patronace nejstarších nad nejmladšími, který má na „svědomí“ paní učitelka Eva Železná. Hlavní náplní projektu je odstranit strach našich nových školáčků ze starších spolužáků a nového prostředí. Setkání již proběhla ve všech prvních třídách. Naši nejmladší se seznámili se svými patrony - žáky devátých tříd a 8.A. Ti pro ně připravili v průběhu prvního pololetí hry, soutěže a další různé aktivity. „Spolupráce probíhá ve škole v rámci hodin výchova ke zdraví a člověk a jeho svět, do kterých je přímo integrováno průřezové téma osobnostní a sociální výchova,“ upřesnila zástupkyně školy Jana Nedvědová. Jak celý projekt vznikl, na to jsme se zeptali jeho „duchovní matky“, paní učitelky Evy Železné.
Co vám vnuklo nápad vytvořit tento projekt? V první třídě mám vnuka, a tak jsem měla takové „babičkovské vnuknutí“. Napadlo mě, že by bylo dobré tak malé děti ochránit, a usnadnit jim tak pobyt v novém prostředí. Jak se zatím projekt daří a jak se prvňáčkům a deváťákům líbí? Myslím, že obě strany jsou spokojené. Starší děti se tak vrátí do dřívějších let a také si tak trochu vyzkouší roli rodiče. Máte v plánu příští rok v projektu pokračovat? Byla bych ráda a domnívám se, že projekt bude pokračovat.
18
Jednou ze spolupracujících tříd je i I.B, jíž se stala patronem IX.C. Deváťákům přináší patronát hlavně odreagování a zpestření školních dnů. „Mohu říci za všechny, že spolupráce nám přináší hodně pozitivních zážitků. Už jen takové to odreagování od probíraného učiva je určitě k nezaplacení. Jsem ráda, že mohu něco udělat pro rozvoj školy i těch samotných ratolestí,” zhodnotila za deváťáky Dominika Paštěková. Také prvňáčci si nový projekt pochvalují. „Naše setkání se mi moc líbilo. Nejlepší asi bylo, jak jsme se společně fotili a tvořili naše tablo,” pochvaloval si Honzík Honek z I.B a dodal: „Už se na další hry těšíme.“ „Moc se mi to líbilo. Nejvíce jsem se vyřádila při nalepování paprsků na naše veliké sluníčko, to bylo moc pěkné,” zmínila Terezka Kukralová.
Rút Procházková, Dominika Paštěková, Jakub Skýva 19
Deváťáci se s prvňáky vydali za kutnohorskými pověstmi V rámci patronátu deváťáků nad letošními prvňáčky připravila 9.A pro 1.C scénky z kutnohorských pověstí. Zahráli je prvňáčkům přímo u významných památek a míst v Kutné Hoře. Děti se tak měly možnost seznámit s pověstí O Rozině Ruthardové, O stříbrném zvonku ve Vlašském dvoře, O třech hornících, O svatém Václavovi atd. Deváťáci dokonce použili kostýmy vypůjčené z muzea Hrádek. Stanoviště vedla od chrámu sv. Barbory, přes Jezuitskou kolej, kolem Hrádku, ulicí Ruthardkou až do Vlašského dvora. Prvňáčci dostali na začátku trasy mapu a u každého stanoviště ještě obrázek jedné z památek Kutné Hory. Každá scénka trvala přibližně pět minut. Představení se zdařila a všichni si společnou akci velmi užili. Prvňáčkům se dle jejich slov představení deváťáků velice líbilo.
Filip Vlach
20
Malí sportovci změřili své síly, ti nejlepší půjdou na olympiádu Přestože začátek školního roku není většinou ve znamení sportovního soutěžení, pro děti druhých a třetích tříd byla hned na začátku letošního školního roku připravena sportovní olympiáda na kutnohorském hřišti Sokolák. Děti soutěžily ve skoku do dálky, běhu na 60 metrů, hodu kriketovým míčkem a štafetě. Všichni malí sportovci přistupovali k disciplínám velmi zodpovědně a některými výkony jsme byli velmi mile překvapeni. Část třídy 9.A pomáhala se zapisováním výkonů a sportovci z řad deváťáků také dětem radili, jak se propracovat k dobrým výkonům. Všechny časy i metry byly důkladně zaznamenány, aby poté mohli být vyhlášeni nejpilnější sportovci. Ti nejlepší z třetích tříd se budou moci zúčastnit i městské olympiády v závěru školního roku v červnu. „Podle mě je sportovní olympiáda pro malé školáky velmi dobrý a nevšední nápad. Myslím, že dětem se celá akce líbila a užily si ji. Ne na každé škole pořádají takovéto aktivity,“ zhodnotila jedna z pomocnic Eliška Dvořáková. I dětem se aktivně strávený den moc líbil. „Moc jsem si to užila, nejvíce mě bavilo skákání do písku. Také se mi líbilo házení kriketovým míčkem, i když mi to moc nešlo,“ přiznala jedna ze soutěžících, Kristýna Brodská z II.B. Všichni zvládli disciplíny velmi dobře a pochválit bychom je chtěli nejen my, asistenti, ale i paní učitelka Eva Votrubová, která na hladký průběh olympiády dohlížela. A pokud se dětem něco nepovedlo přesně podle jejich představ, vůbec to nevadí, vždyť městskou olympiádu máme teprve před sebou! Martina Veberová
21
Jarmarky a výstavy u nás mají dlouhou tradici Stejně jako každý rok se letos před Vánoci konala vánoční besídka a prodejní výstava žáků naší základní školy. Obě dvě akce měly opět veliký úspěch, přestože se účinkujícím i publiku zdálo, že účast byla menší než v minulých letech. Vánoční výstavu si pod patronát vzaly jako vždy paní učitelky Irena Komárková a Monika Krejčová. Ještě v den výstavy dolaďovaly poslední maličkosti, připravovaly se stoly a oceňovaly se výrobky. Některé zmizely z prodejních pultů téměř ihned, jiné se prodaly až den poté, když nakupovaly i děti od nás ze školy. Přestože se účastníkům zdálo, že také kupujících bylo méně než v předešlých letech, zisk z výstavy byl překvapivě téměř stejný. Utržilo se přesně 11 090 Kč. Kromě vánoční výstavy pořádá školní družina ve spolupráci se školou také velikonoční jarmark na Palackého náměstí. Tam lze každé jaro zakoupit další výrobky dětí. Martina Veberová
22
Žižkov ovládly klasické české Vánoce Tématem letošní vánoční besídky byly České Vánoce. K našim Vánocům patří mnoho zvyků a předvánočních i povánočních svátků. I samotná besídka takto začínala. Jako první uvítal návštěvníky Martin na bílém koni, po kterém přišli andílci a uvedli Štědrý večer. A protože Vánoce Štědrým večerem rozhodně nekončí, dostali jsme se přes další svátky až ke Třem králům. Podle těch, kteří besídku zhlédli, byla nejpovedenější za posledních několik let, o to víc všechny mrzí menší účast ze strany rodičů. Za takto výborně připravené vystoupení vděčíme především divadelnímu kroužku. Ten mají v letošním roce pod patronátem paní učitelky Kateřina Vyčichlová a Šárka Dáňová. Celý program zpříjemňovaly vánoční koledy, které zpíval školní sbor pod taktovkou paní zástupkyně Jany Nedvědové. Za výborné animace můžeme poděkovat nejstarším klukům, především z 9. C. Myslím, že Vánoce jsou svátky sblížení, klidu, štědrosti a veselí, a to se povedlo našim žákům velmi dobře vystihnout. Ostatně tak jako každý rok… Natalia Versteeg
23
Aleš Kaizner napsal knihu a podle ní natáčel ve škole film Natáčení filmu není v naší škole novinkou. Všichni máme ještě v živé paměti projekt Vzduchoplavec Kráčmera, v rámci kterého vznikal výukový pořad, v budově školy se natáčela také vědomostní televizní soutěž, v níž excelovali někteří naši žáci. Tentokrát se ale jednalo o něco zcela mimořádného. Náš bývalý student Aleš Kaizner, který nám loni v květnu předvedl ještě coby žák deváté třídy svou knihu Čarodějky, se rozhodl podle ní natočit seriál. Vše probíhalo v průběhu letních prázdnin v určených třídách. Děj Alešovy knihy je zasazen do školního prostředí, proto se autor rozhodl natáčet na své „domovské“ škole, na Žižkově. Se svými hereckými zkušenostmi se natáčení zúčastnili i někteří žáci naší školy. A jak vše probíhalo? Z velké části to byla především zábava, ale nějaká určená pravidla se musela dodržovat. Všichni si to však náramně užili. Natáčení se zúčastnila i paní ředitelka a někteří další zaměstnanci školy. Při filmování se nepoužíval scénář, tím byla kniha sama. Všechny scény se bohužel natočit nestihly. Všichni ale pevně doufáme, že se s natáčením nadobro neskončilo. A jak hodnotí projekt Aleš?
24
Myslíš si, že natáčení probíhalo spíše zábavně nebo seriózně? Myslím si, že spíše zábavně. To se ukázalo na výsledcích. Všichni se do rolí vžili, takže výsledek vypadal lépe, než kdybychom pracovali seriózně. Byly ve škole všechny prostředky pro natáčení, které byly potřeba? Samozřejmě, že ze školy v Kutné Hoře neuděláte školu čar a kouzel v New Yorku. Ale úspěšně jsme se přizpůsobili terénu. Jaký máš názor na herce? Šlo natáčení rychle? U některých herců byl menší problém, přesto si však myslím, že ze sebe vydali vše a byli skvělí. Natáčení šlo velice dobře. Jak se na natáčení dívali pracovníci školy? V několika scénách jsme využili i pracovníky školy. Dokonce paní ředitelka se zúčastnila natáčení. Byli velice rádi, že mohli pomoci a že se ve škole natáčelo. Myslíš si, že budeš v natáčení někdy pokračovat? Troufám si říct, že ano. I přes všechny zápory a problémy by výsledek stál za to. Všechny překážky se musejí překonávat. A pokusím se překonat i tuto. Co tě bavilo více: herectví nebo režisérství? Určitě herectví. Pro režiséra nastává při natáčení mnohem více složitějších situací. Je to veliká zodpovědnost. Naopak herectví si užívám. Dalo ti to něco do života? Samozřejmě, každá takováto zkušenost vám dá něco do života. A mně to dalo hodně věcí. Našel jsem cestu k novým lidem a poznal jsem i u některých jejich pravou tvář. Co se mělo dělat s natočeným seriálem? Původně měl vyjít seriál na DVD, čtyři série po třech dílech. Jeden díl měl mít 40 minut. Nakonec jsme usoudili, že bychom je nedokázali zaplnit. Možná by se to dalo poslat také do České televize nebo na festival amatérských filmů. Filip Vlach
25
Kam na střední školu? Toť otázka… Každým rokem žáci devátých ročníků rozmýšlejí, na jakou střední školu se vydají dále. Ani naše základní škola není výjimkou. Někdo měl jasno už dlouho předem, jiní až do poslední chvíle váhali. Nerozhodní žáci našli podporu u učitelů a výchovného poradce, ale také během exkurze na Úřadu práce v Kutné Hoře, kterou postupně podstoupily všechny naše “devítky“. Nyní je ale už nejvyšší čas mít jasno. Kde tedy naši spolužáci chtějí studovat?
Martina Veberová, 9.A Já už jsem pevně rozhodnuta, chtěla bych jít na Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře. Při výběru střední školy mi pomohli starší kamarádi a známí. Tato škola mi dá všeobecný přehled a zároveň mě dobře připraví na vysokou školu. Zatím mě nejvíce baví chemie, český jazyk a cizí jazyky, a proto přemýšlím o studiu medicíny.
Pavla Zorničková, 9.B Přednáška na úřadu práce se mi líbila, ale školu jsem si na základě této exkurze nevybrala. Původně jsem chtěla studovat na Odborné střední škole podnikatelské v Kolíně - jasnou volbou pro mě byl obor Užitá fotografie a média, protože mezi mé největší zájmy patří fotografování. Tato škola je ale bohužel soukromá, a tudíž placená. Proto jsem se nakonec rozhodla pro Střední odbornou školu informatiky a spojů v Kolíně.
Vojtěch Kosina, 9.C Přednáška na úřadu práce se mi celkově líbila, některé diskutované věci mě opravdu zaujaly, ale je pravda, že některé naopak byly nepotřebné. Já osobně jsem si zvolil pro své budoucí studium Střední průmyslovou školu v Kutné Hoře, popřípadě v Kolíně. Všem deváťákům přeji šťastnou ruku při výběru správné střední školy!
Blanka Smítková
26
Závěrečné práce? Umění prezentovat své výsledky Na konci deváté třídy mají všichni žáci svou poslední povinnost na naší základní škole. Obhájit svoji závěrečnou práci. Protože jsem přišla na tuto školu až letos, nemohu problematiku závěrečných prací posoudit na základě toho, co bych viděla v předchozích letech. Myslím si ale, že závěrečnou prací se každý žák tak trochu loučí se svojí základní školou, je jakousi jeho závěrečnou vizitkou, a proto by jí měl každý z nás věnovat maximální úsilí. Je to něco, co tady po nás zůstane a může být teoreticky použito i pro výuku v následujících letech. Pro mě to znamená poděkování za vše, co mi tato škola dala a přinesla. Závěrečná práce by měla být odrazem všeho, co jsme se na základní škole naučili. Je takovou symbolickou tečkou za devíti roky našeho úsilí. Jistým krokem k rozloučení. Na naší bývalé škole jsme závěrečné práce neobhajovali. Jsem proto ráda, že si mohu vyzkoušet něco, co mi pomůže samostatně prezentovat výsledky mé práce. Myslím, že nás to velmi dobře připraví i na studium na střední a později i na vysoké škole. Eliška Dvořáková
27
Děti ze sedmých tříd si užívaly sněhu V průběhu ledna se sedmáci vypravili na krkonošské Mísečky, kde absolvovali lyžařský kurz pod vedením paní učitelek Evy Železné, Martiny Matějkové a Evy Votrubové. Všichni se ubytovali v Jilemnické boudě a i přes malé množství sněhu, letos převážně umělého, si děti tento týden velice užily. Celé dny strávily na lyžích a snowboardech na dlouhých sjezdovkách a po večerech trénovaly na běžecký závod, který se uskutečnil ve čtvrtek. Počasí se vydařilo, až na pár dní, kdy dětem při jízdě překážela mlha. „Lyžák se mi moc líbil. Byly tam pěkné pokoje a sjezdovka kousek od chaty, jen jídlo mi moc nechutnalo. Spoustu srandy jsme si užili na běžkách, nikomu to nešlo a pořád někdo padal,“ prozradila Kristýna Daňková ze 7. C. Paní učitelky jsou rády, že se lyžařský výcvik vydařil, a těší je, že se dětem opravdu líbil.
Dominika Nováková
28
Lyžařský výcvik inspiroval mnohé k psaní a veršování Václav Hlaváč Lyžování nás nezklamalo, za týden se díky skvělým pedagogům naučili lyžovat i ti, kteří nikdy předtím na lyžích nestáli. O legraci též nebyla nouze. Každý večer si nějaký pokoj vymyslel hru. Všechny hry byly super. Kateřina Doudová Sjezdovka byla dobrá. První dva dny byl umělý sníh a pak napadalo hodně pravého. Kateřina Tučková Na lyžáku byla legrace. Když jsem odjížděla tam, myslela jsem, že to bude super, ale ve skutečnosti to bylo ještě lepší. Bydleli jsme skoro u sjezdovky, takže jsme tam byli z chatky asi za 3 minuty. Daniel Krátký Celý týden jsme nakonec zakončili závody na běžkách a lyžích.
A několik krátkých veršů…. Barbora Jelínková Vleky jezdily od devíti do čtyř hodin, no lyžák, to je potěšení, to vám povím . Anna Karešová, Kristina Adamová Pokoj jsme si rozdělili
Koulovačky byly každý den,
a celý týden v luxusu žili.
jídlo tam chutnalo jako sen.
A to nejlepší nakonec … hodnocení učitelů… Veronika Veselá Paní učitelka Matějková se taky umí smát a humor jí není cizí. To samé Evička Železná a Votrubová. Ondřej Plíhal Při nošení zavazadel do hotelu jsme poprvé poznali pana učitele Vaníčka. Na první pohled vypadal dost hrozivě, ale později se ukázalo, že je to skvělý instruktor. 29
Středy patří na Žižkově tanci, básničkám, sportu i psaní Od letošního školního roku jsou středy na Žižkově opravdu nabité. Hlavně ve středu totiž učitelé chystají pro své žáky hned několik aktivit.
Dramatická výchova je přípravou na besídku i Pohádkovou Barboru Jednou ze středečních aktivit je dramatická výchova pro starší žáky, kterou už několikátým rokem vede Kateřina Vyčichlová. „Dramaťák“, jak mu děti říkají, je hlavním hnacím motorem Pohádkové Barbory nebo vánoční besídky v prostorách školy. „Každá role je v našich pohádkách hrozně důležitá. Když po nocích píšu scénáře, už vím, kdo se mi na určitou roli hodí,” říká Kateřina Vyčichlová. „Moje babička kdysi říkala, že by to mělo sednout jako zadek na hrnec. To samozřejmě platí i u vybírání rolí,” dodala.
„Dramatickou výchovu jsem si vybral s tím, že jsem chvilku nevěděl, co mám očekávat, nicméně už jsem si tam zvykl a chodím tam rád. O tom svědčí i fakt, že ji navštěvuji již pátým rokem. Paní učitelka Vyčichlová výborně zvládá jak dozor nad dětmi, tak i perfektně vyučovat divadelní umění,” podělil se o své zážitky Tomáš Chroustovský.
Bez redaktorů by žádné školní noviny nevycházely Další středeční aktivitou je redakční seminář, bez kterého by se školní noviny rozhodně neobešly. V letošním roce tvoří Mišmaš tým třinácti žáků. Hlavní iniciátorkou a zároveň editorkou je Miloslava Sklářová. Tu tvorba školních novin baví. Před nástupem do školství pracovala totiž jako redaktorka v Kutnohorském deníku. „Program na redakčním semináři mi vyhovuje, je zajímavý. Přiučím se totiž novým věcem, které třeba někdy v životě budu moci využít. Nejvíce mě baví dělat různé rozhovory se žáky i učiteli. Také se nebráním psaní různých úvah a podobně,” přiblížil práci redaktora Mišmaše Filip Vlach. „Mišmaš je školní časopis, který v této podobě vydáváme už čtvrtý rok pod vedením paní učitelky Sklářové, bývalé redaktorky. Je to proto osoba na správném místě. Nasbírané vědomosti při semináři určitě v budoucnu využiji,” řekla za tým tvůrců Blanka Smítková.
30
Házenkáři se připravují na červnové XI. Městské olympijské hry v Kutné Hoře Ve středu se našel čas i pro sport. Kromě basketbalu se v žižkovské modré tělocvičně trénuje také házená. Tu od září vede Petra Lorencová, učitelka na prvním stupni. O kroužek je rekordní zájmem. Každou středu totiž do tělocvičny dochází okolo 25 dětí z prvního stupně. „Moc se mi tu líbí, hlavně mě to baví. Připravujeme se zde na zápasy. Paní učitelka je skvělá trenérka,” řekl Vojta Bulíček, jeden z hráčů.
Šárka Dáňová se zaměřuje na taneční a hudební vystoupení Letošní příjemnou novinkou je hudebně pohybová výchova, nepovinný předmět, který se koná každou lichou středu v prostorách školy. Ve svém programu má několik aktivit: zpěv, tanec, hudebně pohybová představení pro malé i větší diváky. Děti nacvičují svá vystoupení pro školní i mimoškolní akce.
„Velkou oporou jsou žákyně devátého ročníku, pohybově nadané a hlavně pro téma „zapálené“, Pavla Zorničková, Dominika Paštěková a Lucka Krausová. S velkým zaujetím se věnují mladším tanečníkům a přispívají k vytvoření choreografií některých tanečních vystoupení,“ zmínila Šárka Dáňová, která hudebně pohybovou výchovu vede. „Na pohybovky docházím ráda. Myslím, že je to skvělý nápad a hlavně takové odreagování od učiva, což se uprostřed týdne určitě hodí,” řekla jedna z účastnic Adélka Nováková. Jakub Skýva
31
Kreslené vtipy z dílny našich žáků
Terezie Syřínková
Sára Helclová
Zpátky v čase, řešení ze strany 17: 1. Jiří Svoboda - 9.A, 2. Lucie Krausová - 9.C, 3. Dominika Paštěková - 9.C, 4. Miloslava Sklářová – třídní uč. 9.B, 5. Pavla Zorničková - 9.B 32
