Evropský polytechnický institut, s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2003
Jan Kos
Evropský polytechnický institut, s.r.o.
KAITÁLOVÝ TRH V ČR, ZAMĚŘENÍ PRAŽSKÁ BURZA
(bakalářská práce)
Autor:Jan Kos Vedoucí práce: Ing. Milan Hlačina2003
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj kapitálového trhu v ČR, Pražská burza“ vypracovala samostatně s použitím uvedených informačních zdrojů.
V Kunovicích dne 20.2. 2003
Podpis autora:
Poděkování
Děkuji panu Ing. Milanu Hlačinovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce
Kunovice dne 20.2. 2003 Jan Kos
OBSAH 1. Úvod……………………………………………………………………………….....….7 2. Portfolio……………………………………………………………………………..…..8 2.1. Finanční investice…………………………………………………………………..…..8 2.2. Výnos a bezpečnost…………………………………………………………………..…8 2.3. Akcie, dluhopisy………………………………………………………………………..8 2.4. Fondy, nemovitosti……………………………………………………………………..9 2.5. Umělecké předměty, starožitnosti, současné umění, sbírky atd……………………....11 2.6. Stavební spoření, penzijní fondy a vklady………………………………………….…12 3. Začátek burzovnictví……………………………………………………………….…..14 3.1. Vznik a význam pojmu burz……………………………………………………….….14 3.2. Obsah pojmu burza……………………………………………………………………15 3.3. Burzovní právo…………………………………………………………………….….15 3.4. Období vzniku moderních burz…………………………………………………….…15 3.5. Vznik komoditních burz……………………………………………………………....15 3.6. vývojové trendy burz 20. století……………………………………………………....16 4. Burza CP Praha………………………………………………………………………...17 4.1. Obecná ustanovení o burze CP…………………………………………………..……17 4.1.1. povolení ke vzniku a zrušení burzy…………………………………………….….17 4.1.2. Akcie burzy……………………………………………………………………..….18 4.1.3. Burzovní komora………………………………………………………………..…18 4.1.4. Práva a povinnosti burz. komory…………………………………………………..18 4.1.5. Předseda burz. Kom., generální tajemník burzy………………………………...…19 4.2. Burzovní obchod………………………………………………………………………19 4.2.1.Oprávnění k nákupu a prodeji CP………………………………………………..…..20 4.3. Makléři……………………………………………………………………………..….20 4.3.1. Zprostředkování nákupu a prodeje CP…………………………………………..…20 4.3.2. Práva a povinnosti účastníků burz. Obchodů……………………………………....20 4.3.3. Přijetí CP k burz. obchodu……………………………………………………..…..20 4.4. Určování kursů CP a vypořádání burz. Obchodů…………………………………..…21 4.4.1. Burzovní dohodci………………………………………………………………..…21 4.4.2. Spory z burzovních obchodů……………………………………………………....22 4.4.3. Burzovní rozhodčí soud……………………………………………………………22 4.5. Sankce…………………………………………………………………………..……..22 4.5.1. Státní dozor…………………………………………………………………..…….23 5. Typy CP, výnosy, zdanění………………………………………………………..……24 5.1. Obecné informace o CP…………………………………………………………..…...24 5.2. Dluhopisy…………………………………………………………………………..….25 5.2.1. Hypotéční zástavní listy…………………………………………………………....26 5.3. Akcie…………………………………………………………………………………..26 5.4. Směnky…………………………………………………………………………..……35 5.5. Podílové listy…………………………………………………………………….……41 5.6. Další CP…………………………………………………………………………..…...42 5.7. Výnosy……………………………………………………………………………..….42 5.7.1. Z dluhopisů………………………………………………..……………………….42 5.7.2. Z akcií……………………………………………………..……………………….43 5.7.3. Z podílových listů…………………………………………..……………………...43 5.8. Zdaňování výnosů CP(vyjma hypt. Zást. Listů)………………..………….………….43 5.8.1. Zdaň. výnosů z hypotéčních zástavních listů………………..……………..………43 6. Akciové trhy……………………………………………………..………………….….44 6.1. Hlavní trh………………………………………………………..…………………….44 6.2. Vedlejší trh………………………………………………………..…………………...47
6.3. Nový trh …………………………………………………………..…………………..49 6.4. Volný trh…………………………………………………………..…………………..53 7. Burzovní indexy akciového trhu……………………………………..………………...57 7.1. Index PX 50…………………………………………………………..……………….57 7.1.1. Výpočetní postup…………………………………………………..………………58 7.1.2. Zásady aktualizace indexu PX 50…………………………………..……………...59 7.1.3. Frekvence výpočtu a kursy použité ve výpočtu……………………..…………….60 7.1.4. Vývoj indexu PX 50…………………………………………………..……………60 7.1.5. Publikace indexu PX 50………………………………………………..…………..61 7.2. Index PX D…………………………………………………………………..………..62 7.2.2. Omezení vah bazických emisí…………………………………………….……….62 7.2.4. Frekvence výpočtu a zveřejňování indexu…………………………………..……..63 7.2.5. Zásady pro zařazování emisí do báze indexu…………….………………………..63 7.3. Globální index PX GLOB…………..………………………..………………………65 7.4. Oborové indexy………………………………………………..………………………65 8. Analýza obchodování s akciemi…………………………..……..…………………….67 8.1.1. Jak nakupovat CP……………………………………………..……………………67 8.1.2. Nakoupené akcie………………………………………………..…………….……68 8.1.3. Prodej akcií akcie………………………………………………...………………...69 8.1.4. TOP doporučení pro obchod s akciemi…………………………..………………...69 8.1.5. Výhody a šance akcií……………. ………………………………………………..71 8.1.6. Nevýhody akcií…………..………………………………………………………...72 8.1.7. Správné rozložení portfolia………………………………………..……………….73 8.1.8. Zisk z poklesu kurzů……………………………………………………………….74 8.1.9. Strategie při kupování akcií………………………………………..………………74 8.1.10. Jak získat průměrováním zisk………………………………………..…………….75 8.1.11. Průměrování v praxi…………………………………………………..……………75 8.1.12. Příklad…………………………………………………………………..………….76 8.2 Akcie na úvěr………………………………………………………………..…………77 8.3 Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPAD…………………………..………...78 8.4 Praktický příklad burzovní spekulace………………………………………..………...78 8.5. Dlouhodobé srovnání investic v USA………………………………………..………..79 8.6. Dlouhodobé srovnání investic v Evropě………………………………………..……..80 8.7. Sumární objemy obchodů 6.4. 1993- 31.12. 2002…………………...………………..80 8.8. Oborové objemy obchodů na trhu akcií a PL…………………………...…………….81 8.8.1. Objemy obchodů podle obchodních segmentů akci-PL……………….……………82 8.8.2. Saldo celkového objemu obchodů na trhu dluhopisů…………………..………...…82 8.8.3. Nejobchodovanější emise akcií a PL, klíčové roční údaje za období 1993-2002.….83 8.8.4. Burzovní rekordy……………………………………………………………….…...86 9. Závěr……………………………………………………….…………….…………….87 10. Rusumé, Resümee…………………………………………….………….…………….89 11. Seznam použité literatury………………………………………………….…………..91 12. Přílohy……………………………………………………………………….………...92
1.
Úvod V devadesátých letech se český kapitálový trh po dlouhé přestávce, reprezentován Burzou
cenných papírů Praha či RM-Systémem dostal znovu do popředí zájmu a to nejen sdělovacích prostředků a médií, ale i občanů naší vlasti. Díky kupónové privatizaci se z většiny z nás stali staly majitelé akcií podniků či investičních fondů. Tato skutečnost znamenala pro nás převratnou změnu, neboť jsme se v našem hospodářství po dlouhá léta setkávali jen s nejjednodušší formou finanční investice a to známým vkladem v bance nebo spořitelně. Najednou jsme se začali setkávat s pojmy jako je dividenda, P/E ratio, dluhopisy, prioritní akcie, směnky a byli svědky toho jak v naší zemi prudce vzrostl význam i ostatních finančních investic.Otázky související s investováním se stali věcí veřejnou, nejlépe to vystihuje skutečnost vypovídající o masivním počtu českých investorů, kteří vložily vlastní investiční prostředky do akcií či dluhopisů.
Proto se pokusím o nastínění a objasnění několika burzovních společenských „klišé“, jakož i vypracovat metodiku efektivního investování jak na kapitálovém, tak akciovém trhu. Práce bude obsahovat souhrnné, téměř aktuální informace o nejlukrativnějším obchodování na Pražské burze, statistiky vývoje indexů, burzovních titulů.
V závěru práce se pokusím vytvořit určitou predixi budoucího vývoje, i když dobře vím, že je to v současné době důsledkem velmi náhlých změn, jak politických (zejména evropský majoritní nástup sociální politiky) , ekonomických (probíhající a šíření hospodářské recese), či v neposlední řadě působením nejrůznorodějších lobistických skupin spíše chůze po tenkém ledě. Pevně však věřím v úspěšnost mého odhadu, alespoň k nejbližšímu časovému horizontu, několika měsíců.
2.
Portfolio
I tento pojem vstoupil do našeho slovníku až v poslední době. A netýká se jen velkých investorů - i malý střádal musí řešit dvě hlavní otázky: -Kam investovat, aby vložené prostředky přinášely odpovídající zisk, případné zhodnocení a pokryly alespoň inflaci. -Jak investovat, aby rizika ztrát byla co nejvíce eliminována. Tradice a dlouholetá zkušenost radí rozložit prostředky portfolia v optimální míře do více typů investic. Na našem trhu se v současné době nabízí řada možností, jak zhodnotit úspory či vytvořený zisk.
2.1.
Finanční investice
Finanční investice jsme donedávna znali vlastně jen v podobě vkladní knížky. Dnes je výběr mnohem širší. Kromě vlastního podnikání lze peníze vložit do podnikání jiného subjektu jako tichý společník. Je možné spekulovat na kapitálových trzích s akciemi. Lze také investovat do pojistek a rent, depozitních (vkladových) certifikátů, vkladních knížek či termínových vkladů, do akcií (nebo podílových listů), investičních (nebo podílových) fondů a nejnověji do hypotéčních zástavních listů, ovšem s přihlédnutím k solidnosti a finanční zdatnosti zvolené banky, pojišťovny či investiční společnosti, pro kterou se rozhodneme. Úplně nejbezpečnější formou jsou pak státní dluhopisy.
2.2.
Výnos a bezpečnost.
Pokud chceme investovat, zajímá nás pochopitelně výnos. Tady se přihlíží nejen k úrokům, ale zvažuje se i zdanění a mír inflace. Výše výnosů je jen jednou stranou mince, druhou je bezpečnost samotné investované sumy a riziko, s jakým dosáhneme očekávaného výnosu. U vkladů, vkladových certifikátů a obligací je výnos buď pevně stanoven na celé období, nebo se mění např. podle situace na mezibankovním trhu peněžních prostředků. U akcií nemá investor žádný předem definovaný nárok na výnos, o všem rozhodne úspěšnost hospodaření akciových společností a vývoj kapitálového trhu. U klasických investičních příležitostí platí, že čím vyšší riziko, tím vyšší musí být očekávaný výnos.
2.3.
Akcie
Pokud se rozhodneme investovat do akcie, musíme znát svá práva a povinnosti. Akcie je cenný papír, který vyjadřuje podíl společníka (akcionáře) na základním jmění akciové společnosti. S akcií jsou zároveň spojena práva akcionáře ve vztahu k podnikání společnosti podílet se na řízení, na zisku a v případě zániku společnosti i na jejím likvidačním zůstatku. Akciová společnost je forma obchodní společnosti, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý
počet podílů akcií, které mají určitou jmenovitou hodnotu. Akciové společnosti nemají povinnost prodané akcie vykupovat zpět. Majitel je může uplatnit pouze na sekundárním trhu. Nákupem majetkových cenných papírů se jejich držitel stává spoluvlastníkem majetku společnosti, nemá však nárok na vrácení investovaného kapitálu. Majitelé úspor je nakupují se záměrem podílet se na pravidelných výnosech podnikání, na kapitálovém zhodnocování a účasti na řízení podniku. Daleko podrobněji se budu akciemi zabývat v další části mé bakalářské práce, proto je tento popis pouze pro získání základního rámce o akciích. Dluhopisy, dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno jednak právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a současně i k vyplácení dohodnutých výnosů k určitému datu. Pokud chcete převést svoji investici zpět na hotové peníze, platí zde poměr čím větší likvidita investice, tím nižší mohu požadovat výnos. Dluhopisů je užívána celá řada s různě kombinovanými podmínkami. Smyslem variability je vyjít stříc jak emitentu tak věřiteli při hledání kompromisu mezi výnosem a rizikem neúspěchu. Podrobnějšímu rozboru dluhopisů se budu věnovat v další části mé práce.
2.4.
Fondy
Investování za účelem vysokého zisku není samozřejmě možné při minimalizaci rizika. Přestože u nás stále přetrvává forma vkladních knížek, ve světě našly své místo investice formou kolektivního investování, konkrétně pak prostřednictvím investičních a podílových fondů. U tzv. otevřených fondů je nabízena možnost zpětného odprodeje podílového listu společnosti. Podílový list uzavřeného fondu tuto možnost (podobně jako akcie) neskýtá. Majitel může papír převést do likvidní podoby pouze na sekundárním trhu. Za nejdůležitější kritérium pro výběr vhodného fondu je považována důvěryhodnost jeho správce. Za nepodstatnou se pokládá právní forma fondu, tedy zda se jedná o fond podílový uzavřený nebo investiční. Nemovitosti, další významnou oblastí, kam lze investovat, představují nemovitosti. Ocenit jejich kvalitu a výhodnost polohy často dokáže i laik, ale rozhodnutí, které investice jsou výhodné a zaručeně jisté, je problém, který řeší mnoho odborníků i laiků. U nemovitostí je situace obdobná situaci na finančním trhu. Trh není stabilizován. Ovlivňuje ho rozkolísaná ekonomika a malá dostupnost finančních zdrojů a v neposlední míře i očekávané zásahy státu jako např. problém regulovaného nájemného nebo státního příspěvku na výstavbu bytů. Otázka vhodných investic do nemovitostí se proto musí posuzovat případ od případu, individuálně s důrazem na získání finančních zdrojů a časové horizonty jednotlivých kroků.
Přesto lze říci, že např. investice do pozemků je zajímavá. Není tím myšlen spekulativní nákup, ale zhodnocení získaných pozemků další investicí do infrastruktury a dodefinování využitelnosti území. To je však oblast pro odborníky - developery. Pro širší veřejnost je asi nejlepší investice do bytů, pokud mají dostupné prostředky, a to v oblastech, kde se dá předpokládat trvalá poptávka. Rozhodně to neplatí celoplošně pro ČR. Jsou myšleny investice, které nejsou vyvolány potřebou rodiny (jako např. bydlení), ale investice vhodné jako uložení a zhodnocení finančních prostředků. Současně se dosahuje při těchto drobných investicích lepšího výsledku než při uložení peněz do banky. Z dlouhodobého hlediska pak investice tohoto typu ve standardním prostředí budou investice s dlouhodobou návratností. Začínáte-li přemýšlet nad výhodností uložení svých peněžních prostředků, obraťte se i na realitní kanceláře, které vám zcela jistě poradí, jak své peníze zhodnotit lépe. Chcete-li investovat do nemovitosti pouze za účelem lepšího uložení peněz, bez konkrétního podnikatelského záměru, je doporučováno: -koupit byt do osobního vlastnictví, nejlépe v nově dokončovaných či připravovaných bytových výstavbách, -koupit pozemek, který je územním plánem určen k výstavbě rodinného domu, v současnosti se tento pozemek nachází na okraji stávající zástavby a je součástí území, které bude v budoucnu např. vilovou čtvrtí, -koupit pozemek, který je územním plánem určen ke komerční zástavbě (jedná se však již o poněkud rizikovější variantu), -koupit byt ze státního bytového fondu, nabízený k odprodeji stávajícím uživatelům. Koupě rodinného domu je dnes díky stagnaci cen těchto nemovitostí investicí ryze účelovou, tj. důraz je zde kladen ne na zisk, ale především na potřebu lepšího a pohodlnějšího bydlení, případně na reprezentativnost firemního sídla.
Pokud chcete na realitním trhu podnikat, lze volit mezi těmito alternativami: -koupit velkoplošný nezainvestovaný pozemek, který je územním plánem určen k bydlení. Tento pozemek rozparcelovat, přivést k jednotlivým parcelám inženýrské sítě a takto připravenou nemovitost nabídnout trhu, -viz předchozí varianta, ovšem s cílem výstavby rodinných domů (rozprodej je vhodné z praktických důvodů svěřit realitní kanceláři), -koupit pozemek s cílem výstavby bytového domu (náročnější varianta vzhledem ke složitosti administrativního pozadí i vlastní stavby),
-koupit činžovní dům, v nejhorší variantě obsazený bez nebytových prostor, s cílem uvolnit obsazené byty, dům zrekonstruovat, využít stávajících půdních prostor k výstavbě bytů, celý objekt následně rozdělit na právně samostatné bytové jednotky a tyto rozprodat (další možností je objekt nedělit a jednotlivé byty pronajmout), -koupit pozemek s cílem výstavby a následného pronájmu administrativní budovy, v ideálním případě již pro konkrétního nájemce. Předložená řešení je nutné chápat jako zcela obecné typy, které je potřeba vždy velmi pečlivě upřesnit, pochopitelně i co se týká případného financování, což dnes není otázka jednoduchá. Při rozhodování, do kterého typu nemovitostí a za jakých podmínek investovat, by měla být realitní kancelář jedním z důležitých partnerů.
2.5.
Umělecké předměty a starožitnosti
Tradiční formu uložení peněz, která za určitých podmínek umožňuje i poměrně slušný zisk (zejména z dlouhodobého hlediska), představují umělecké předměty a starožitnosti. Jsou současně jedinou formou investice, která nám může každodenně přinášet radost a dobrý pocit. Obraz, plastika či starožitný artefakt umístěný v interiéru vytváří harmonické prostředí, jež ovlivňuje nejen náš životní pocit, ale může příznivě působit i na naše obchodní partnery (nemluvě o tom, že prezentuje naši solventnost).
Tato investice má ovšem i svá rizika. U renomovaných a cenných děl je to otázka pravosti a současně i jejich ochrany, protože vstoupí-li v obecnou známost, že vlastníte např. Picasa (a v našich podmínkách bude stačit Zrzavý), existuje reálná možnost, že se vás někdo pokusí o toto potěšení připravit. Současné umění,investice do současné umělecké tvorby má dva aspekty. Většina z nás si zatím kupuje obraz nebo jiné umělecké dílo proto, aby obohatila svůj interiér. Takové dílo vybíráme intuitivně, protože chceme, aby se nám líbilo, vyvolávalo určitý pocit, který v konkrétním interiéru (ale i exteriéru např. zahrady) chceme umocnit. To ovšem neznamená, že tyto základní argumenty nákupu nemůžeme rozšířit i o hledisko výhodného investování. Existují ovšem i lidé, kteří nakupují umělecká díla a artefakty výhradně s cílem uložení a případného zhodnocení peněz, tedy postupují stejně jako u investic.Při výběru vhodných autorů se zaměřují na současné nadějné autory, někdy i módní tvůrce, a sázejí na růst jejich popularity, tudíž i logicky na růst ceny jejich prací. Tady se neobejdeme bez dobré znalosti a intuice. Musíme odhadnout, která díla se zhodnotí a která ne, a současně investovat do prací více autorů, tedy vytvořit jakési portfolio uměleckých děl.
Sbírky, do této kategorie investic patří i sbírky. Vedle sbírek např. grafiky, dnes velmi populární malé a drobné grafiky, jako jsou např. EX LIBRI, to mohou být především filatelistické kolekce, sbírky starožitností, kuriozit, atd. Zlato a drahé kameny, velmi starou a stále používanou formu investic, kde dochází zejména k uchování vložené hodnoty, představuje nákup zlata, vzácných kovů a drahých kamenů. Tato forma znamená pro občany jen doplňkovou možnost. Spekulace na cenu zlata a výnos z takového obchodu mohou realizovat jen podnikatelé, kteří mají prostředky na nákupy velkých objemů drahých kovů. Tato investice je sice jistá, ale poměrně málo výnosná, přihlédneme-li k vývoji světových cen. 2.6.
Stavební spoření
Stavební spoření nabízí další možnost investování peněz. Má svá specifika, ale pro občany představuje relativně výhodné uložení peněz, především díky státnímu příspěvku. Přestože u nás stavební spořitelny působí poměrně krátkou dobu (od roku 1993), stavební spoření získává rok od roku více příznivců. Nejvíce smluv o stavebním spoření tradičně přibývá koncem roku díky možnosti získat státní podporu v plné výši při jednorázovém vkladu. V průběhu celého loňského roku uzavřely stavební spořitelny přes 620 000 nových smluv. Při tříprocentním úročení vkladu může spořící občan po uplynutí pěti let (doba nutná k přiznání státní podpory, neslouží-li spoření k bytovým účelům) získat čistý výnos pohybující se kolem 14 %. Neméně zajímavá je možnost získání stavebního úvěru s šestiprocentním úrokem či překlenovacích úvěrů. Oproti klasickým bankovním produktům se tedy stavební spoření jako specializovaný produkt stává pro občana stále zajímavějším a lze předpokládat, že zájem o něj bude i dále narůstat.Ovšem, nutno podotknout, že současná vládní koalice připravuje snížení výše státního příspěvku. Penzijní fondy,penzijní fondy vybírají pravidelné, většinou měsíční příspěvky od svých účastníků a tyto prostředky pak investují do cenných papírů (státních, bankovních a podnikových dluhopisů, akcií a podílových listů obchodovatelných na burze cenných papírů, do jiných movitých věcí nebo nemovitostí poskytujících stálý výnos, nebo je ukládají na termínované vklady u bank. Investice by měly vložené příspěvky zhodnotit. Účastníkům je každoročně připisován výnos, který by měl být vyšší než úrokový výnos u bankovních vkladů. Kromě výnosu se poskytují i příspěvky ze státního rozpočtu, které zvyšují zhodnocení. Po dosažení důchodového věku je účastníkovi ze zhodnocených příspěvků vyplácena pravidelná měsíční penze nebo si může všechny prostředky vybrat najednou. Vklady,zatím nejrozšířenější formou ukládání peněz fyzických osob jsou vkladní knížky. I zde jsou velké rozdíly v procentu zúročení, které se u jednotlivých bankovních domů liší. Nejvýhodnější formou jsou vázané vklady, které mohou mít i formu depozitních certifikátů. I
když se úroková sazba mění s měnícími se podmínkami a je třeba počítat i se zdaněním úroku, je tato forma velmi vyhledávaná pro ukládání úspor občanů. Vklady ale představují i možnost investování. Na našem peněžním trhu lze investovat v podstatě čtyřmi způsoby: -termínovanými vklady u peněžních ústavů, -investováním do pokladničních poukázek, a to buď přímo, nebo prostřednictvím podílových fondů, které se specializují na tyto produkty, -spekulováním na termínový kurs koruny, -spekulováním na termínovou úrokovou míru.
3.
Začátek burzovnictví Význam proniknutí do problému “geneze burzovnictví” není jen v samotném poznání její
historie a problému burzovnictví jako takového, ale především v pochopení, jakým směrem se ubíral její vývoj až do současnosti, což nám může pomoci odhadnout, jakým směrem vývoj půjde dál a jaký bude její samotný význam.
3.1. Vznik a význam pojmu “burza” Pojem “burza” je typický téměř pro celou kontinentální Evropu, jen s malými rozdíly:německy “Borse”,francouzsky “Bourse”, italsky “Borsa”, holandsky ”Beurs”, česky
“Burza”. V angličtině je pojem burza nahrazen slovem “Exchange” odvozeného od prvního předmětu obchodování na burze – směnky.
Pojem “burza” má historický kořen v označení zvláštního shromáždění obchodníků na určitém konkrétním místě, kde probíhal prodej a koupě zboží bez toho, aby bylo ono zboží na trhu fyzicky přítomno. V počátcích burzovnictví byla tedy burza jen zvláštním druhem trhu. Vznik tohoto pojmu však není jednoznačně jasný, a existuje na něj několik různých názorů. Některými je považován za odvození středověkých “bursac”, což byly jakési kupecké koleje. Jeden z nich zachází až do dalekého Řecka, kde je zdrojem pojmu řecký přepis slova kožený měšec. S ním úzce souvisí i třetí z názorů na vznik tohoto pojmu, a to od patricijské rodiny Van der Beurse z Brug v Belgii, která měla údajně stejný měšec vytesán ve svém rodinném štítě. V domě této rodiny se konaly opakovaně schůzky obchodníků, především z Itálie. Z Belgických Brugg se tento pojem rozšířil v 15.stol. do Antverp a pak do celé Evropy.
3.2.
Obsah pojmu “burza”
Jako jeden z mnoha pojmů, se i burza nedá přesně vymezit jedinou definicí, ale existuje zde více vymezení tohoto pojmu, které jsou závislé především na konkrétní orientaci na určitou stránku věci, jíž zdůrazňují. Existují zde určitá vymezení, podle nichž může být obsah pojmu burza rozdělen do několika základních skupin, to už bych se však příliš vzdaloval od problému samotné geneze burzovnictví.
V historii vidíme několik pokusů o vymezení pojmu burza. Jedny z prvních pokusů o její definování nacházíme i v prvních rakouských a německých burzovních zákonech z 27.5.1825, kde se říká, že burza je shromáždění obchodníků, makléřů a jiných osob konající se za státního souhlasu k ulehčení obchodního styku. Zákony navazující na tento z roku 1825 již žádnou definici neobsahují. Další definici je k vidění v patentu z 14.8.1761 vydaného císařovnou Marií Terezií, který byl podkladem pro zřízení burzy cenných papírů ve Vídni. V patentu je citováno, že burza je místem, kde se prodávající a kupující cenných papírů mohou vzájemně nalézt, přičemž prostřednictvím přísežných a oprávněných senzálů uzavírají své koupě a prodeje a z kurzovních listů denně vydávaných zde mohou zjistit cenu, za kterou se prodávají všechny veřejné papíry předešlého dne. Další patenty a zákony v Rakousku jakoby se definici burzy vyhýbali. Z těchto definic vidíme, že v počátcích burzovnictví nejsou burzy ještě chápány jako
právnické osoby, ale v národohospodářském významu jako trhy.
3.3.
Burzovní právo
Jedním z velice významných prvků pro pochopení burzovnictví je i burzovní právo, jež jen krátce nastíním a později se k němu vrátím dále v textu v souvislosti s celkovým vývojem burzovnictví. Burzovní právo je vlastně souhrnem právních norem vymezujících práva a povinnosti jednotlivých subjektů tohoto trhu. Obecně je burzovní právo součástí práva obchodního, protože všechna jednání na burze byla považována za absolutní obchody.
3.4.
Období vzniku moderních burz
Po vzniku amsterodamské burzy začíná období vzniku moderních burz. V Amsterodamu se vyvinuly techniky moderních burzovních obchodů a burzovní spekulace, zejména s rozvojem obchodu s novým druhem cenných papírů, a to akciemi a obligacemi. Význam burz v tomto období silně stoupá a proto jsou zakládány nové burzy, jako např. berlínská burza v roce 1739, newyorská burza v roce 1792, londýnská burza Corn Exchange v roce 1745 aj.
3.5.
Vznik komoditních burz
Jak jsem již řekl, burzy na zboží začaly vznikat o něco později než burzy cenných papírů, a to především pro jistou míru technické nedokonalosti, která znemožňovala rychlý pohyb velkého objemu zboží. Jednou z prvních takovýchto burz byla obilná burza z Amsterodamu založená v roce 1617. Byla činná dvakrát v týdnu a obilí se prodávalo podle vzorku. Potom, co byly obchody na této burze provedeny, chodili se obchodníci přesvědčit do skladu, zda nakoupené zboží odpovídá předloženému vzorku. Počátky byly tedy vázány jen na skutečné zboží, které bylo pohotově k dispozici. Obchody dodací, tzn. Obchody se zbožím, které není na místě konání burzy k dispozici se začaly vyvíjet až od konce 19. století, protože teprve v této době vznikají předpoklady pro takovouto úroveň obchodu na burze. Tyto druhy obchodu dosáhly největšího rozmachu ve 20. století, zejména na velkých mezinárodních burzách v USA, v Kanadě a ve Velké Británii.
Pokud bych měl uvést některé z důležitých zbožových burz, bude mezi nimi určitě burza, která vznikla v Anglii ze schůzek anglických obchodníků obchodujících s ruskými přístavy na Baltu v letech 1740 - 1745 asociace Baltic, z níž se vyvinula The Baltic Mercantile and Shipping Exchange. V roce 1745 vznikla Corn Exchange, v roce 1796 burza v Berlíně, v roce 1771 ve Vídni. V roce 1811 vzniká v Anglii důležité obchodní středisko London Comercial
Sale Rooms.
V USA začal tento typ burz vznikat v polovině 19. století – v roce 1859 vznikla burza Chicago Board of Trade a od roku 1862 funguje The New York Produce Exchange.
3.6.
Vývojové trendy burz 20. století
Ve 20. Století se přesouvá hlavní význam na burzy mezinárodní se zbožím termínovým tzv. futures a burzy místní se zbožím pohotovým ustupují svým významem do pozadí. Největší vliv na moderní burzovnictví má především vývoj výpočetní techniky a možnosti dálkového přenosu dat, které posouvají současné burzovnictví do zcela jiné dimenze, než před několika desetiletími.
4.
Burza CP Praha
4.1.
Obecná ustanovení o burze cenných papírů
1. Burza cenných papírů je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů. 2. Na burze se obchoduje s akciemi, cennými papíry a s dividendovými a úrokovými kupóny. 3. Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku. 4. Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.
4.1.1. Povolení ke vzniku a zrušení burzy
Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, k jejímu zrušení bez právního
nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost
ministerstvo financí České republiky příslušné podle sídla burzy.
zakladatelů
V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé: a) obchodní jméno a sídlo burzy; b) seznam zakladatelů; c) výši základního jmění a podíl zahraničního kapitálu; d) věcné a personální zajištění činnosti. K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov a návrh burzovního řádu. V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede: a) obchodní jméno a sídlo burzy, která má být zrušena; b) důvody zrušení burzy. O žádosti se rozhodne do 60 dnů od doručení.
4.1.2. Akcie burzy
1. Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. 2. Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu. 3. Zahraniční osoby a právnické osoby se sídlem na území České Republiky, u kterých majetková účast zahraniční osoby převyšuje 50 % základního jmění, mohou nabývat akcie burzy, jejichž celková jmenovitá hodnota nepřesáhne jednu třetinu základního jmění.
4.1.3. Orgány burzy Orgány burzy jsou: a) valná hromada akcionářů burzy; b) burzovní komora; c) dozorčí rada. Valná hromada akcionářů burzy
1. Valná hromada akcionářů burzy je nejvyšším orgánem burzy. 2. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci, kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy a burzovní komisař. 3. Valná hromada: a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost; b) schvaluje burzovní řád, jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky;
c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou; d) plní další funkce valné hromady akciové společnosti. 4. Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20% z celkového počtu hlasů. Burzovní komora 1. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy. 2. Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů. 3. Členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. 4. Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky, s tím, že opětovné zvolení je možné. 5. Zasedání burzovní komory řídí její předseda. 6. Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů.
4.1.4. Práva a povinnosti burzovní komory a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků finančního trhu; b) navrhuje valné hromadě burzovní řád a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny; c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují
způsoby, druhy a provádění
burzovního obchodu; d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce a vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování; e) stanoví výši zápisného, kauce, odměn za služby poskytované
burzou a odměn za
zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci; f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod; g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních
výborů, týkajících se oprávnění
obchodovat na burze; h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů; i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy; j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu; k) zveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze; l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;
m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu; n) ukládá sankce o) plní další funkce představenstva akciové společnosti.
4.1.5. Předseda burzovní komory
a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení; b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn; Generální tajemník burzy: a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád; b) účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním; c) ukládá pokuty 4.2.
Burzovní obchod
1. Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze. 2. Účastníky burzovního obchodu jsou burzovní dohodci.
4.2.1. Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze 1. Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry a které jsou a) akcionáři burzy b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po
zaplacení zápisného udělila
oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze. 2. K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Státní banka československá. 3. Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.
4.3.
Makléři
1. Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu
a prodeji cenných papírů, určí jednu,
popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry. 2. Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.
4.3.1. Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry mohou pouze burzovní dohodci. 4.3.2. Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu Účastníci burzovního obchodu jsou povinni: a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla; b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů; c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu; d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a z jeho zúčtování; e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.
4.3.2. Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu 1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora. 2. V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná činnosti emitenta, výše jeho
minimální doba podnikatelské
základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře,
velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot. 3. Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů. 4. Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu. Žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu 1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. 2.Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama. 3. Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o: a) druhu cenného papíru; b) obchodních vyhlídkách; c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot; d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru.
4.4.
Určování kursu cenných papírů a vypořádání burzovních obchodů
1. Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, určuje burzovní dohodce. 2. Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.
4.4.1. Burzovní dohodci 1. Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů. 2. Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy. 3. Burzovní dohodce: a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora; b) určuje kursy přidělených cenných papírů; c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého
v časovém sledu zapisuje
obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny. d) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu; 4. Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. 5. Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.
4.4.2. Spory z burzovního obchodu
1. Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem. 2. Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru. 4.4.3. Burzovní rozhodčí soud 1. Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze. 2. Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.
4.5.
Sankce
1. Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který: a) porušuje výše uvedená ustanovení; b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly; c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky finančního trhu. 2. Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti: a) udělit výtku; b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního obchodu; c) uložit pokutu do 50 000 Kč; d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů; e) odvolat burzovního dohodce; f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu. 3. Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.
4.5.1. Státní dozor 1. Činnost burzy podléhá státnímu dozoru. 2. Státní dozor nad činností burzy vykonává ministerstvo
financí České republiky
prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy. 3. Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr financí České republiky . 4. Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn: a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel; b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí; c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob
revizi činnosti burzovních
dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry; d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům; e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;
5. Ministr financí České republiky je oprávněn na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění,
pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy,
burzovní řád nebo burzovní pravidla. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora. Ministr financí České republiky je oprávněn dočasně
pozastavit burzovní obchod nebo
obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám. Zdroj:Napsáno podle zákona č. 214/1992 Sb. ze dne 21. dubna 1992 o burze cenných papírů ve znění zákona č. 216/1994 Sb.
5.
Typy cenných papírů, výnosy, zdanění
5.1.
Obecné informace o cenných papírech
Cenný papír je veřejně vydaná listina, se kterou je spojeno určité právo oprávněného majitele. Listina, která je cenným papírem může být nahrazena zápisem ve stanovené evidenci. Zákon o cenných papírech považuje za cenné papíry zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, dluhopisy, směnky, šeky, investiční kupóny, listinné kupóny, náložné listy, skladové a jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášené zvláštními právními předpisy. Každý cenný papír, který je obchodovatelný, musí obsahovat určité náležitosti vymezené zákonem o cenných papírech nebo jiným právním předpisem.
Základními náležitostmi jsou
jmenovitá hodnota, emisní cena a tržní cena. Jmenovitá hodnota je peněžitá částka uvedená na cenném papíru. Emisní kurz je peněžní částka, za kterou emitent vydává cenný papír. Tržní cena je cena, za kterou se cenný papír prodává a kupuje na veřejném trhu. V praxi se můžeme setkávat s nejrůznějšími druhy cenných papírů, které se rozlišují podle jednotlivých hledisek. Můžeme se setkat například s cennými papíry rozlišenými podle: 1) podle podoby cenného papíru listinný cenný papír je vydáván v materializované podobě, zaknihovaný cenný papír je pouze evidován v zákonem stanovené evidenci. Zákonem stanovenou evidencí je evidence vedená Střediskem cenných papírů na účtu majitelů a v registru emitentů cenných papírů.
2) podle formy (převoditelnosti) cenného papíru cenný papír na majitele se převádí pouhým předáním novému majiteli, který se automaticky stává majitelem tohoto papíru. Nový majitel při převodu nemusí být emitentovi znám, cenný papír na jméno a na řád se převádí indosamentem (úplným nebo částečným) a majitelé jsou vedeni v knize majitelů (příp. registru), obvykle podle jména a bydliště. O každém prodeji tohoto cenného papíru je emitent informován. Tyto papíry lze dále dělit na cenné papíry na jméno s omezenou převoditelností (lze je prodat pouze se souhlasem emitenta) nebo volně převoditelné, listinný cenný papír na jméno se převádí písemnou smlouvou. 3) podle zastupitelnosti Zastupitelné cenné papíry jsou cenné papíry vydané stejnou osobou ve stejné formě, mají stejný druh a majitelům těchto papírů vznikají stejná práva a povinnosti. Zastupitelnými cennými papíry mohou být např. zatímní listy, akcie, dluhopisy, podílové listy, investiční kupóny a kupóny, nezastupitelné cenné papíry jsou všechny ostatní cenné papíry, které nesplňují podmínky zastupitelnosti, 4) podle obchodovatelnosti registrované cenné papíry, tj. cenné papíry, které jsou přijaty k obchodování na veřejném trhu (na burze cenných papírů nebo jiném veřejném trhu) neregistrované cenné papíry, tj. cenné papíry, které nejsou přijaty k obchodování na žádném veřejném trhu. S těmito cennými papíry lze však obchodovat jiným způsobem 5) podle příjmu plynoucího z cenného papíru -cenné papíry přinášející stálý příjem, -cenné papíry přinášející proměnlivý příjem -neúročené cenné papíry, 6) podle majetkového práva -dlužnické cenné papíry, -cenné papíry vyjadřující majetková práva Základní typy cenných papírů 5.2.
Dluhopisy
Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje dlužnický závazek. Dluhopisy jsou zpravidla dlouhodobé úvěrové cenné papíry, jejichž splatnost, a to i předčasná, je pevně stanovena. Majitel dluhopisu má právo na splácení dlužné částky ve jmenovité hodnotě uvedené v dluhopisu a na vyplácení výnosů z dluhopisu k určitému datu. S dluhopisem může být spojeno i právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo za akcii. Emitent dluhopisu je povinen splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a příslušný úrok. Jmenovitou hodnotu dluhopisu splácí buď jednorázově ke stanovenému termínu nebo splátkami v několika termínech. Emitent si může vyhradit možnost předčasného splácení dluhopisů v jejich jmenovité hodnotě. Důležité informace týkající se příslušného dluhopisu jsou obsaženy v emisních podmínkách, které je emitent povinen uveřejnit před vydáním dluhopisů. Listinný dluhopis se skládá ze dvou částí, a to z vlastního dlužnického úpisu (pláště) osvědčujícího právní poměr trvání a z kupónového archu s talónem, který slouží k vybírání výnosu (dluhopis může být i bez talónu). Existují ovšem také dluhopisy, které neobsahují kupónový arch (vlastníci jsou evidováni u emitenta nebo u zmocněné osoby). Dluhopisy můžeme dělit jak podle kritérií, která jsme již uvedli v obecné části, jako např. na: dluhopisy s pevným úrokem, dluhopisy s pohyblivým úrokem, dluhopisy s nulovým kupónem; dluhopisy znějící na jméno, řád nebo majitele, tak i dle dalších kritérií jako je např. rozlišení podle emitentů: na dluhopisy státní, komunální, bankovní a podnikové; apod. Zajímavým druhem dluhopisu je tzv. sběrný dluhopis. Sběrný dluhopis je dluhopis, na jehož celkové jmenovité hodnotě se majitelé podílejí určitou částkou nebo počtem kusů dluhopisů. V emisních podmínkách musí být stanoveno, kdy vydá emitent majiteli konkrétní kusy dluhopisů. 5.2.1. Hypotéční zástavní listy Dalším významnějším druhem dlužních listů používaných v České republice jsou hypotéční zástavní listy. Hypotéční zástavní list je úvěrový cenný papír, který emituje pouze peněžní ústav pro dlužníka, jenž chce získat od peněžního ústavu půjčku. Peněžní ústav vyplatí dlužníkovi povolený a hypotekárně zajištěný úvěr v zástavních listech a půjčku zajistí zástavou. Hypotéční zástavní list zaniká jestliže ho koupí banka, která ho vydala. 5.3.
Akcie
Akcie je cenný papír, kterým se osvědčuje právo akcionáře jako společníka podílet se na majetku, na řízení akciové společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku
společnosti. Akcie je vlastnický cenný papír na dobu neurčitou. Počet akcií, jejich nominální hodnotu a výši akciového kapitálu určují stanovy akciové společnosti. S akciemi se obchoduje na primárních (emise akcií) a sekundárních kapitálových trzích. Můžou být materializované a nematerializované (jako zápis na účtu klienta). Běžné akcie, mohou být ve vlastnictví jednotlivců nebo firem, majitelé mají veškerá práva vyplývající z vlastnictví akcie. Výše dividend závisí na hospodářském výsledku akciové společnosti. Představují čistou hodnotu společnosti. Nominální hodnota akcie je libovolná. Přesto je v některých zemích dána nominální hodnota zvyklostmi nebo zákonem. Například ve Velké Británii je nominální hodnota jedné akcie jedna Libra. (u nás 1000,-- ) Prioritní akcie (preffered stocks, preference stocks), dávají svému majiteli privilegia přednostní práva výhody oproti majiteli běžné akcie. Tyto zvýhodnění se týkají těchto tří základních práv: a) právo na přednostní výplatu dividend b) přednostní právo na rozdělení majetku společnosti při likvidaci c) dají se přeměnit na běžné akcie Prioritní akcie však nepřináší pouze samé výhody. Ve stanovách akciové společnosti například omezit některá práva držitele této akcie. Akciová společnost může například držiteli této akcie omezit, nebo dokonce vyloučit (zakázat, zrušit) hlasovací právo. Tím se může stát držitel prioritní akcie pasivním podílníkem na rozhodování společnosti. Privilegia z vlastnictví prioritní akcie musí být upravena ve stanovách každé akciové společnosti. Právní úprava (zákony) každé země ještě navíc upravují, jaký poměr mohou mít prioritní akcie k výši základního jmění společnosti v dané zemi. V případě, že nemůže držitel prioritní akcie dostat vyplaceny akcie, získává alespoň právo hlasovat na valné hromadě, do doby, než mu může být vyplacena dividenda. Zaměstnanecké akcie, tyto akcie nejsou veřejně obchodovatelné. Mohou je vlastnit pouze zaměstnanci společnosti, nebo její bývalí zaměstnanci (důchodci). Podíl množství zaměstnaneckých akcií na základním jmění společnosti není nijak omezen. S jejich vlastnictvím jsou spojeny různé výhody jako například nižší nabývací hodnota, nebo možnost odkladu splácení – zaměstnanci nemusí akcie splatit najednou, ale můžou je splácet ve splátkách nebo srážkou ze mzdy. V případě odchodu zaměstnance z firmy, ať už dobrovolného nebo nedobrovolného upravují stanovy společnosti, na koho, nebo kam budou akcie převedeny a za jakou cenu. Většinou to funguje tak, že je společnost od svého odcházejícího zaměstnance
odkoupí za jejich nominální hodnotu. V případě smrti pracovníka, mezi jehož dědici nejsou pracovníci dané firmy, podnik odkoupí dané akcie. Nemohou být předmětem dědictví. Úrokové akcie, zaručují paušální výnos bez ohledu na hospodářský výsledek
Další dělení akcií
dělení z hlediska převoditelnosti: a) na majitele: převádějí se pouhým odevzdáním novému majiteli. Držitel každé akcie je akcionář Akciová společnost své akcionáře nezná. Tyto akcie jsou volně převoditelné. b) na jméno: se převádí indosamentem (rubopisem). Akcionáři jsou zaznamenáni v knize akcionářů (akciovém registru) podle jména, zaměstnání a bydliště. Každý prodej akcie musí být společnosti oznámen a změna vlastníka zaznamenána v registru. Tyto akcie se nejvíce používají v USA, GB, Japonsku, Itálii a Švýcarsku (pro cizozemce). V Německu a Rakousku se skoro Vlastník může akcie prodat tím, že na zadní stranu napíše: 1) plný indosament (,,na objednávku kupujícího, místo , datum , podpis ´´) 2) blanko indosament (,, pouhý podpis´´).
Akcie na jméno může být: 1) volně převoditelná (nevinkulovaná) 2) vinkulovaná – je možné ji prodat jen se souhlasem vedení akciové společnosti. dělení z hlediska termínu emise: a) staré akcie (zakladatelské akcie) – jsou vydávány při zakládání akciové společnosti. b) mladé akcie (nové akcie) – jsou vydávány z důvodu zvýšení akciového kapitálu. dělení z hlediska sídla akciové společnosti: a) tuzemské akcie – jsou emitovány tuzemskými společnostmi b) cizozemské akcie – vydávají je zahraniční společnosti se sídlem v zahraničí) dělení z hlediska kursové hodnoty:
a) těžké akcie – akcie s vysokým kurzem b) střední akcie – akcie s průměrným kurzem c) lehké akcie – akcie s nízkým kurzem Struktura materializované akcie, plášť Plášť každé akcie obsahuje: a) název emitenta a jeho adresu b) výši základního kapitálu společnosti c) počet akcií na kolik je rozdělen a jmenovitou hodnotu jedné akcie d) ISIN – International Securities Identification Number – dvanácti místný kód. Začíná dvěmi písmeny označující zemi emitenta (CZ - Česká Republika). Dalších devět čísel je základní číslo a poslední číslo je kontrolní číslo 10 čísel kód obsahující informace o akcii. V ČR se používá pouze posledních 6 čísel základního čísla. První tři jsou nuly. Základní číslo nám umožňuje rozdělit akcie podle druhu činnosti společnosti (průmyslové, dopravní, bankovní, podílové listy, zahraniční akcie, tuzemské ostatní akcie). Zařazení emisí podle základního čísla ISIN do okruhů podle předmětné činnosti společnosti cenný papír akcie průmyslové akcie průmyslové akcie bankovní akcie dopravní akcie tuzemské ostatní akcie podílové listy zahraniční akcie zahraniční akcie
základní číslo 500000-999990 500000-789999 790000-799990 800000-819999 820000-839990 840000-846999 847000-849990 850000-899999 900000-999999
Zdroj: materiály Pražské burzy
Poslední číslo nám umožní rozdělit akcie podle druhu (na majitele, prioritní akcie na majitele, prioritní akcie na jméno, akcie na jméno, kupónové akcie na majitele, kupónové akcie na jméno, akcie na jméno s omezenou převoditelností).
Zdroj: materiály Pražské burzy
Druh akcie podle poslední číslice základního čísla ISIN poslední číslice 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
druh akcie akcie na majitele akcie na majitele prioritní akcie na majitele prioritní akcie na jméno akcie na jméno kupónové akcie na majitele kupónové akcie na jméno kupónové akcie na jméno akcie na jméno s omezenou převod. akcie na jméno s omezenou převod.
Číslovací agenturou ISIN u nás je Investiční a poštovní banka, a.s. .Za povolení veřejné obchodovatelnosti (včetně přidělení ISIN) platí emitent poplatek 0,2% z jmenovité hodnoty akcie, nejméně 10 000 Kč a nejvíce 1 000 000Kč. Listinné cenné papíry musí být tištěné u některé z našich nebo zahr. tiskáren (Státní tiskárna cenin Praha, Poštovní tiskárna cenin Praha, Victoria Security Printing Praha a 1.česká grafická společnost Praha).
Kód ISIN musí mít
každá veřejně obchodovatelná akcie. e) Pořadové číslo akcie (v emisi) f) Uvedení specifické vlastnosti: 1) na doručitele 2) na řád 3) na jméno Kupónový arch, je to arch, na kterém jsou natištěny kupóny, se stejným číslem a ostatními údaji jako na akcii, jejíž je součástí. Kupóny slouží k výplatě dividend. Kupón je třeba odstřihnout z kupónového archu a doručit do výplatního místa. Většinou jsou to banky, ale mohou to být i společnosti, které vydaly akcie. V každém kupónovém archu je 10 až 30 kupónů. Každý kupón obsahuje: a) název akciové společnosti b) počet akcií c) pořadové číslo kupónu d) datum inkasa dividendy atd.
Talón, je součástí kupónového archu. Je to v podstatě potvrzení o vlastnictví CP a slouží k získání nového kupónového archu. Nový kupónový arch bude kromě kupónů obsahovat i nový talón. Talón obsahuje název společnosti a číslo akcie. Dematerializované (zaknihované) cenné papíry, původně to byly akcie zapsané v knize akcionářů. Byly to jen zápisy, které nahrazovaly materializované papírové akcie. V současné době nejsou tyto akcie zaznamenávány v knihách, ale v počítačích. Jako doklad o jejich existenci a potvrzení vlastnictví souží výpis z účtu ze Střediska cenných papírů. Vyskytují se taky jako zápisy na účtech klientů a k prokázání jejich vlastnictví stačí výpis z účtu, nebo z evidence akciové společnosti. Práva akcionáře: 1) právo podílet se na řízení Akcionář má právo účastnit se valné hromady a podílet se aktivně na řízení podniku tím, že předkládá různé návrhy a nebo hlasuje. Většinou připadá na jednu akcii jeden hlas a tak má akcionář přesně tolik hlasů, kolik má akcií. Ve stanovách ale může být uvedeno, že dané akcie mají více než jeden hlas. Pak je třeba vynásobit počet akcií počtem hlasů z jedné akcie. Akcionář má také právo volit (na valné hromadě) členy představenstva a dozorčí rady. Má také právo kandidovat na post v těchto orgánech. Akcionář se může valné hromady účastnit přímo, nebo nepřímo. Přímo znamená, že se sám zúčastní valné hromady. Nepřímo znamená, že svá práva účasti a hlasování deleguje = převede, předá na někoho jiného. Tady mluvíme o Proxysystému. Můžou to být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. Nejčastěji to bývají správci jeho portfolia cenných papírů, banky, makléřské, brokerské a burzovní společnosti. Převedení (delegování) pravomoci musí být notářsky osvědčeno. Do listiny o delegování se zpravidla uvádějí dispozice, podle nichž se náš zástupce bude muset řídit. Protože se většinou drobní akcionáři neúčastní valné hromady, je možno ovládat společnost aniž bychom měli kontrolní balík akcií (více než 50% akcií). 2) právo podílet se na zisku Akcionář se podílí na zisku podniku ve formě dividendy. Ta závisí na politice samofinancování (financování investic společnosti pomocí jejích úspor po určitou dobu. Dělá se to tak, že se použijí zisky k financování zvýšení vlastního kapitálu. Tento způsob financování zajistí vedení podniku, který není závislý na věřitelích. Je to způsob, jak se vyhnout zadlužování firmy úvěry, nebo vydáním obligací.) a rozdělení zisku dané firmy.
Dividenda je podíl akcionáře připadající na zisk společnosti po zdanění. Zpravidla se vyplácejí ročně nebo pololetně (pololetně se vyplácejí v Anglii, kde management určí výši první dividendy (interim dividend) a druhá platba je většinou nižší – tu ale musí odsouhlasit akcionáři) , očištěné od daní. Dividendy mohou být nejen vypláceny ze zisku v daném roce, ale klidně i ze zisku z minulých let. Dividendy by měly být stabilní. V případě, že je akcionář členem představenstva, dozorčí rady nebo generální ředitel (nebo taky členem jiného orgánu určeného ve stanovách) dostává taky vyplácenou tantiému. Tantiéma je v podstatě odměna těmto akcionářům za to, že vykonávaly své funkce. Výše tantiémy je schvalována na valné hromadě. Taky může rozhodnout o tom, že tantiémy nebudou vyplaceny. 3) Právo podílet se na likvidačním zůstatku firmy Jedno ze základních práv akcionářů. Bohužel však symbolické. Když vstoupí akciová společnost do likvidace a začíná se likvidovat (přeměňovat majetek společnosti na peníze) a z peněz získaných likvidací se musí uspokojit závazky vůči věřitelům. Jako první dostává peníze stát a zaměstnanci, potom věřitelé a teprve až nakonec akcionáři (jsou totiž spoluvlastníky společnosti). Většinou, když už se firma dostane do likvidace, je to v důsledku špatného hospodaření, nebo nedostatku kapitálu. Likvidace velkých společností trvají dost dlouhou doby (někdy i roky). Emise akcií, při emisi kmenových akcií získá emitující společnost hotovost za to, že se noví akcionáři stanou spoluvlastníky podniku. (Tím, že odkoupí emitované akcie). Nejčastěji emisi akcií provádějí podniky, s jejichž akciemi se již obchoduje na burze, ale potřebuje dodatečné prostředky k financování svých investičních projektů (nebo taky, aby změnil způsob financování). Stávajícím akcionářům se tak nabízí šance, jak zvýšit svůj podíl na vlastnictví společnosti. Je to pro ně navíc méně rizikovější způsob posílení svého vlivu, než nákup akcií na volném trhu, kde se může cena akcie měnit. Podle právního řádu mnoha zemí (u nás to upravuje Obchodní zákoník) jsou společnosti, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, povinny nabídnout nové akcie nejprve stávajícím vlastníkům (rights issue). Aby je mohly nabídnout jiným investorům, musí mít většinou souhlas akcionářů. U nás jim to povolení může dát například jen valná hromada, a to jen v důležitém zájmu akcionářů. Emise začíná rozesláním prospektu s podrobnosti o nabídce včetně účelu emise a počtu akcií na prodej každému akcionáři. Akcie se nabízejí současným akcionářům s určitým diskontem vzhledem k současné tržní ceně akcií. Takto mohou být akcie přímo prodány na trhu. Současní akcionáři mohou klidně prodat svá práva na nákup akcií, aniž by si je koupili.
Cena akcie se tak rovná diskontu a zájemci o koupi těchto akcií je tudíž koupí za cenu, jakou by za ně dali na trhu. Oznámení nové emise akcií s přednostním právem (je v podstatě kurzotvorná informace) může způsobit, že investoři vyženou ceny akcií nahoru. Cena akcií v době od oznámení o emisi do realizace emise může být ovlivněna mnoha faktory, které nejsou spojeny s emitující společností. Pokud dojde k poklesu cen akcií, může se stát, že akcionáři nevyužijí možnosti zakoupit si nové akcie, protože jejich tržní cena bude nižší, než cena přednostního práva na nákup akcií. Aby se emitent vyhnul této situaci, musí být diskont dostatečně velký. Nesmí být ale příliš velký, protože by mohl signalizovat riziko emitenta. Emitent provádí emisi nových akcií většinou prostřednictvím finanční instituce (underwriting). Takovou institucí většinou bývají velcí investoři (nejčastěji banky), kteří většinou chtějí nakoupit tyto akcie v případě, že o ně současní akcionáři neprojeví zájem. Je to určitý druh pojistky pro emitenta. Zprostředkovatel emise se zaváže, že odkoupí akcie, když o ně nebude zájem a za to dostane ještě odměnu (commission). Někdy může být lepší, když emitent stanoví cenu emise nízkou, aby předešel nezájmu akcionářů. Většina nových emisí se provádí prostřednictvím: -nabídky na prodej (offer for sale) za pevně stanovenou cenu -tendrového prodeje (sale by tender) -umístění (placing) -kapitalizací (capitalization) – zvyšování počtu akcií, aniž dojde k přísunu prostředků do společnosti Nabídka na prodej za pevnou cenu, organizuje ji zprostředkovatel (banka nebo obchodník s CP). Ten přejímá vlastnictví, čímž na sebe přenesl riziko, za což dostane od emitenta odměnu. Zprostředkovatel potom bude v tisku pomocí inzerce nabízet akcie za pevnou cenu. Takový inzerát obsahuje mnoho údajů o historii společnosti, její finanční situaci, odhad zisku v budoucnosti. Tyto informace jsou stanoveny pravidly burzy, které určují podmínky obchodování s novou emisí na burze. Pokud je pevná cena nabízených akcií příliš vysoká, tak nebudou mít akcionáři o jejich nákup zájem a dost jich zbude. Pokud ale bude nabízená cena příliš nízká, tak bude poptávka po akciích velká a bude potřeba stanovit vhodný způsob rozdělení akcií mezi zájemce (třeba losováním, společnost ale taky může dávat přednost prodeje akcií individuálním investorům, aby se nemohlo stát, že nějaká instituce bude mít příliš mnoho akcií). Když je cena akcií společnosti obchodovaných na volném trhu podstatně vyšší, než nabízená cena, potom poptávka bude převyšovat nabídku, protože mnoho investorů bude chtít
nakoupit levně tyto akcie a pak je draze prodat na trhu. Obchodování na primárním trhu (emise akcií) zajišťuje aktivitu na sekundárním trhu. Tento druh spekulace se nazývá stagging. Pro společnost je důležité vhodně stanovit nabídkovou cenu nové emise akcií. Tato činnost bývá obzvlášť složitá v období, kdy se hodně pohybují ceny akcií. Tendrový prodej, tento způsob prodeje akcií je málo oblíbený, protože investoři musí určit cenu a množství akcií, které požadují. Zprostředkovatel potom seřadí objednávky podle ceny a dostupné akcie přiřadí nabídkám za nejvyšší cenu. (ta však musí být větší nebo rovna nejnižší přijatelné ceně bazické ceně striking price). Nejnižší přijatelná cena je uvedena v prospektu upisující společnosti. Jestliže nebude poptávka dostatečná, přebytek akcií se prodá v bazické ceně. Na tento způsob prodeje akcií existují různé názory. Jedni tvrdí, že tento způsob prodeje je neefektivní a pro profesionální obchodníky neatraktivní. Jiní zase tvrdí, že tato metoda odráží skutečnou situaci na trhu pokud mají investoři o akcie zájem, tak se mohou vždycky zúčastnit tendrového prodeje. Tendrový prodej se ale taky může uskutečnit bez stanovení bazické ceny. Akcie se pak prodávají za jakoukoliv cenu nabídky a investoři pak platí různé částky za akcie jedné společnosti. Umístění akcií, může být soukromé i veřejné. Používá se u malých emisí akcií, u nichž by náklady nabídky byly příliš vysoké. Například ve Velké Británii nemohou společnosti, jejichž akcie nejsou veřejně obchodovatelné nabízet a prodávat tyto cenné papíry široké veřejnosti. Mohou je však prodat profesionálním investiční firmám a zaměstnancům, nebo současným akcionářům. (tyto CP jsou velice nelikvidní). Při veřejném umístění prodá (upisující) společnost akcie institucionálním nebo individuálním investorům a obchodníkům s cennými papíry, aby přístup k akciím získala široká veřejnost. Takové umístění akcií reguluje burza, která vyžaduje, aby aspoň 25% akcií dostali tvůrci trhu (market-makers). Burza taky chce, aby byly publikovány informace o společnosti. Kapitalizace – zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů, vytváří se více akcií, aniž společnosti plynou prostředky. Akcie se vytváří přeměněním zadrženého zisku z minulých let. V rozvaze se sníží zadržený zisk z minulých let o nominální hodnotu emitovaných akcií a zvýší se základní jmění společnosti. Společnost rozdělí nové akcie mezi své stávající akcionáře podle poměru jimi držených akcií. Celková hodnota společnosti zůstává nezměněna. Cena akcie se přizpůsobí novému počtu akcií. Čím více akcií, tím je cena menší. Ke kapitalizaci dochází, když společnost dosahuje vysokých zisků a kdy se po emisi očekává zvýšení objemu dividend vyplácených akcionářům. Jestliže společnost zvýší počet akcií a udrží stávající
dividendy, pak akcionáři dostanou dividendy vyšší, než ty původní. Znamená to, že akcionáři mohou mít po emisi několikanásobně vyšší dividendy než původně.
Náklady na emisi akcií se liší s každou metodou emise. U velkých emisí se často používá nabídka na prodej. U malých emisí je nejlacinější metodou umísťování.
Štěpení akcií (stock split),ke štěpení akcií dochází například proto, aby se mohly sloučit dvě emise akcií jednoho podniku, které mají různou nominální hodnotu (jedna akcie z první emise za 1000 a akcie z druhé emise za 1100, pak se obě emise sloučí štěpením na 100. První emise se rozdělí u první na 10 a u druhé na 11 po 100.). Akcie se ale také mohou štěpit proto, aby přilákaly další investory. Levnější akcie jsou pro investory lákavější. Akcie s vysokou cenou nejsou pro individuální investory populární. 5.4.
Směnky
Zájem o směnky je v současné době značný. Pro dlužníky je lákavá představa placení podepsaným papírem, věřitele však spíše odrazuje, protože „papír snese všechno“. Pro vydání a přijetí směnky svědčí několik důvodů: 1. Směnkou lze oddálit reálné placení, je úvěrovým cenným papírem. Na zavazující účinek
směnky nemá čas žádný vliv. (Proti jiným dokladům může dlužník vznášet nejrůznější námitky.) 2. Směnka je zásadně snadno převoditelná a s každým převodem narůstá počet dlužníků
odpovědných za placení. (Poslední majitel si v případě, že ho neuspokojí osoba určená k placení, může vybrat mezi ostatními dlužníky.) 3. Jednou směnkou je možné krýt více závazků mezi různými partnery s tím, že platební
povinnost všech dlužníků zanikne, když přímý dlužník zaplatí. 4. Směnečný věřitel má v případném soudním sporu výhodnější postavení než jiný. Nemusí
prokazovat právo na úhradu, neboť mu svědčí cenný papír a důkazní břemeno nese dlužník. Aby směnky mohly bezporuchově plnit své ekonomické funkce, musí osoby, které je užívají, znát jejich právní úpravu.
Právní úprava směnek, z důvodu sjednocení směnečných zákonů a zvyklostí (rozvoj směnečných obchodů) byla v roce 1930 svolána do Ženevy mezinárodní konference o právu směnečném a šekovém a byla přijata tzv. Ženevská konvence. Země, které ji podepsaly, mají směnečné a šekové zákony upraveny v zásadních otázkách stejně. V České republice je právní úprava směnek zakotvena v Zákoně směnečném a šekovém č. 191/1950 Sb. Používání směnek je umožněno ustanoveními obchodního a občanského zákoníku, podle kterých je možné poskytování obchodních úvěrů mezi podnikateli. Účastníci směnečného vztahu jsou směnečný věřitel = remitent - osoba, které má být placeno
směnečný dlužník -osoba, která je zavázána zaplatit směnečnou částku (V
případě cizí směnky se hlavní směnečný dlužník nazývá směnečník – trasát.) Co je to směnka? Směnka: - je cenný papír obsahující náležitosti stanovené směnečným a šekovým zákonem - je cenný papír abstraktní, platný bez ohledu na důvod a okolnosti, které vedly k jeho vystavení. Musí být proplacen, i když nedošlo zboží. Proplacení směnky nesmí být ničím vázáno. - je bezpodmínečný písemný závazek - v podmínkách tržního hospodářství se využívá jako platební a úvěrový nástroj - (většinou jsou používány směnečné formuláře - papír o rozměrech 29 x 10 cm) - zpravidla se vyhotovuje pouze v jediném exempláři Směnka cizí - rimesa, trata -
představuje příkaz výstavce třetí osobě (směnečníkovi - dlužníkovi) zaplatit osobě označené v řadu přesně stanovenou částku v přesně stanovené době na stanoveném místě. Směnka může znít i na vlastní řad.
-
-
musí obsahovat tyto náležitosti: označení, že jde o směnku v textu listiny a vyjádřené v jazyce, ve kterém je tato listina
sepsána -
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu v existující měně (musí být udána
jak slovy, tak čísly; pokud se neshodují, platí částka napsaná slovy) -
jméno toho, kdo má platit - směnečníka
-údaj splatnosti (pokud není uveden, je směnka splatná na viděnou)
-údaj místa, kde má být placeno - jedná se o tzv. domicil, který zapisuje výstavce nebo pak akceptant při akceptaci (ve většině případů jsou směnky domicilovány u banky, která vede účet akceptanta) -jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitenta) -datum a místo vystavení směnky (pokud není uvedeno místo vystavení, platí za ně místo výstavce) -podpis výstavce - musí být umístěn v pravém dolním rohu. K podpisu je třeba uvést adresu nebo razítko firmy. Směnku podepisuje osoba, která je k tomu zmocněna. Směnka vlastní obsahuje slib výstavce směnky (dlužníka) zaplatit osobě označené v řadu přesně
-
stanovenou částku v přesně stanovené době na stanoveném místě. -
musí obsahovat tyto náležitosti:
-
označení, že jde o směnku v textu listiny a vyjádřené v jazyce, ve kterém je tato listina
sepsána -
bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní sumu v existující měně (musí být udána
jak slovy, tak čísly; pokud se neshodují, platí částka napsaná slovy) -
údaj splatnosti (pokud není uveden, je směnka splatná na viděnou)
-
údaj místa, kde má být placeno
-
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitenta)
-
datum a místo vystavení směnky (pokud není uvedeno místo vystavení, platí za ně
místo výstavce) -
podpis výstavce - musí být umístěn v pravém dolním rohu. K podpisu je třeba uvést
adresu nebo razítko firmy. Směnku podepisuje osoba, která je k tomu zmocněna. Druhy směnek Podle způsobu vystavení (podle výstavce): -
směnky vlastní
-
směnky cizí
-
zastřené směnky vlastní - výstavce a směnečník je táž osoba a směnka má formu směnky cizí
Podle doby splatnosti: -
vistasměnky - splatné na viděnou = při předložení. K proplacení musí být předloženy do 1 roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo prodloužit.
-
lhůtní (časové) vistasměnky - splatné určitou dobu po viděné např. zaplaťte 30 dní po předložení
-
denní (fixní, precizní) směnky - splatné v určitý den
-
datosměnky - splatné určitou dobu po vystavení např. zaplaťte za 90 dní ode dneška
Podle použití speciálních doložek: -
rektasměnky - výstavce nebo akceptant si nepřejí, aby se směnka dostala indosací do oběhu. K tomu slouží doložka „nikoli na řad“.
-
blankosměnky - jedná se o směnku podepsanou směnečníkem i výstavcem, na níž chybí některá podstatná náležitost např. údaj splatnosti, směnečná suma aj. Ty se
dopisují dodatečně podle k tomu uzavřené smlouvy. Ve smlouvě se ozřejmují důvody, které vedly k podpisu blankosměnky. Při předání se podepisuje tzv. vyplňovací prohlášení směnečné. Blankosměnky nejsou určeny do oběhu. Podle toho, v čí prospěch je směnka vystavena: -
na řad - uvádí se konkrétní osoba
-
na doručitele - bez uvedení konkrétní osoby
-
na jméno s uvedením konkrétní osoby s rektadoložkou znemožňující její další převod
Podle podstaty směnečné operace: -
obchodní - v případě vystavení směnky proti dodávce zboží v tuzemsku
-
finanční - v případě peněžní půjčky
-
exportní - směnky zahraničních dlužníků
Podle vad směnky: -
nečisté - tj. opravované - často nejsou přijímány k eskontu či protestu
-
čisté - tj. bez formálních závad
Operace se směnkami Akceptace (přijetí),směnečník (akceptant) se svým podpisem zavazuje zaplatit stanovené osobě, ve stanoveném místě a lhůtě stanovenou peněžní sumu. Vyjadřuje se slovy přijato, akceptováno. (Stačí však jen podpis směnečníka. Datum akceptu je nutné uvádět pouze u lhůtních vistasměnek, neboť od něj se odvíjí čas pro výpočet směnečného úroku.) Reakceptace, úkon, kterým dlužník vyjadřuje souhlas s novou akceptací směnky u příležitosti její prologace. Prologace ,jedná se o posunutí doby splatnosti směnky na žádost dlužníka na pozdější dobu. Na líc směnky výstavce napíše „prologováno do …“, což zúčastněné strany podepíší. Náhrada, jedná se o náhradu původní směnky za směnku novou. K ní dochází na žádost věřitele (a po dohodě obou partnerů), jenž dá bance příkaz k náhradě původní akceptované směnky za směnku novou s odloženou splatností (eventuálně s modifikovanou částkou). Tato nová směnka je akceptovaná proti vydání směnky původní. Protest, rozumí se jím veřejná listina, kterou musí být zjištěno, že směnečník nebo jiný směnečný dlužník odepřel přijetí směnky nebo odepřel její placení. Oba protesty musí být učiněny do dvou pracovních dnů po splatnosti směnky. (Protest je sepsán notářem v místě sídla dlužníka. To dokazuje, že dlužník byl vyzván k zaplacení včas, ale přesto tak neučinil.) Protestní listiny jsou registrovány a slouží jako důkaz pro soudní vymáhání. Nezaplacená směnka se označuje jako směnka v nouzi. Avalizace, za zaplacení směnky se zaručuje třetí osoba svým podpisem na směnce s poznámkou per aval a s udáním osoby, za kterou záruka platí. V případě nezaplacení směnky majitelem, bude tento závazek splněn třetí osobou (avalem bývá většinou banka). Převod práv, převod práv ze směnky se provádí indosamentem (rubopisem, žirem). Indosament se provádí písemnou doložkou na rubu směnky. Musí být podepsaný indosantem (rubopisníkem, žirantem)
- majitelem směnky, který převádí směnku na jiného majitele
(indosatáře). Indosament musí být bezpodmínečný, jinak je neplatný. Rozlišujeme několik druhů indosamentů: vyplněný - obsahuje jméno indosanta, jeho podpis, datum a doložku „za nás na řad“ nevyplněný (blankoindosament) - obsahuje pouze podpis indosanta a datum. Věřitel musí prokázat totožnost
rekta-indosament - obsahuje doložku „nikoliv na řad“, tímto se stává směnka dále nepřevoditelná indosament s doložkou úzkosti - indosant se zbavuje ručení doložkou „sine obligo“, ručení se omezuje pouze na bezprostředního indosatáře (nikoliv na další) zmocňovací (prokuraindosament) -
uvedený doložkou „za nás na řad banky k inkasu
(protestu). Právy je zmocněn prokura-indosant (obvykle banka) k obstarání inkasa (protestu). Banka se v tomto případě nestává majitelem směnky, nenese tedy ani záruky za její placení. Factoring a forfaiting, Odkup směnky specializovanou firmou bez zpětného postihu toho, od koho směnku odkoupila (rozdíl proti eskontu směnek). Uložení, na žádost klienta jsou směnky uloženy v depozitu u banky až do okamžiku, kdy dá klient příkaz k jejich vyjmutí. Umoření (amortizace), rozhodnutí notářství, jímž je zbavena právních účinků ztracená nebo zničená směnka a současně je nahrazena novou. K umořovacímu řízení se přistupuje proto, aby práva ze ztracené směnky neuplatnila neoprávněná osoba. Umořovací řízení se provádí v místě splatnosti směnky a podle zákona dané země. Vydání směnky advokátovi nebo jeho zástupci, na základě příkazu majitele směnky vydá banka, nebo zajistí vydání u inkasní banky určené osobě. Na základě příkazu rovněž vydá banka směnku dlužníkovi bez placení. O vydání směnky se zasílá potvrzení majiteli. Splacení, zaplacením v den splatnosti se dlužník zbavuje směnečného dluhu. Po zaplacení vydá majitel směnky, nebo jím pověřená banka, dlužníkovi kvitovanou směnku, tj. s označením, že směnka je splacena a písemné potvrzení o zaplacení. Připouští se i dílčí placení. Dílčí placení se zapíše na směnku a plátci je vydáno písemné potvrzení o zaplacení místo směnky. Věřitel je dílčí placení povinen přijmout. Promlčení, znamená zánik směnečného práva následkem jeho neuplatnění ve stanovené lhůtě.
Placení směnkou samostatně v rámci dokumentárního inkasa - podmínka D/A - dokumenty proti akceptaci směnky v rámci dokumentárního akreditivu - akreditivní podmínkou může být akceptace směnky bankou či eskont vystavené směnky. Směnečné úvěry,jsou založeny na zvláštnostech směnek, které představují hlavní nástroj obchodního úvěru. Podle způsobu použití směnek se rozlišuje:
Směnečný eskontní úvěr (příloha č. 3),majitel směnky nabízí směnku splatnou v budoucnosti k odkoupení bance, která mu poskytne hotové prostředky nyní. Banka tedy směnku koupí před lhůtou splatnosti. Při odkupu si srazí diskont a stává se majitelem směnky se všemi právy. Úvěr se poskytuje na dobu od nákupu směnky do její splatnosti. Ve lhůtě splatnosti předloží banka směnku k proplacení hlavnímu dlužníkovi. Pokud ji však neuhradí, zatěžuje banka účet žadatele o eskont v souladu s uzavřenou dohodou. Reeskontní úvěr, obchodní banky mohou za účelem získání hotových peněz nabídnout nesplacené směnky k odkupu ČNB = reeskontu. ČNB si rovněž srazí diskont a poskytne reeskontní úvěr. V době před uplynutím splatnosti, ČNB odprodá směnky obchodním bankám zpět, které je v době splatnosti inkasují.
Negociační úvěr, je to eskontní úvěr přizpůsobený zahraniční obchodní operaci. Nejčastěji banka dovozce žádá zahraniční banku o koupi dokumentů a směnky, která bude vývozcem vystavena na dovozce (nebo banku dovozce). Negociační bankou může být banka dovozce nebo jiná zahraniční banka. Lombardní úvěr na směnky Banka jej poskytuje na zástavu směnky. Zní na pevnou částku a zpravidla je poskytován i splácen najednou. Po zaplacení tohoto krátkodobého úvěru se směnka vrací zpět. Akceptační úvěr (příloha č. 3), banka jej poskytne tím, že na žádost výstavce směnku akceptuje. Neposkytuje tedy dlužníkovi peněžní prostředky, prodává mu vlastně své dobré jméno. Akceptem směnky se dostává do pozice hlavního dlužníka vůči jejímu majiteli, ale i do
postavení věřitele vůči výstavci. Banka potřebuje stanovenou peněžní částku teprve tehdy, když má plnit směnečný závazek. Proto se musí výstavce v úvěrové smlouvě zavázat, že před lhůtou splatnosti směnky bude mít na účtu dostatek peněžních prostředků k její úhradě.
Remboursní úvěr (příloha č. 1), je to akceptační úvěr přizpůsobený zahraniční obchodní operaci. Remboursní banka na žádost dovozce a jeho banky akceptuje směnku, kterou vystaví vývozce na tuto banku. Samoeskontování, banka, která akceptovala směnku, sama majiteli směnky na jeho žádost směnku eskontuje. Jde tedy o kombinaci akceptačního úvěru s úvěrem eskontním.
Ručitelský (avalský) úvěr, banka se zaručuje za svého klienta uhradit jeho závazek vůči třetí osobě, pokud se dlužník dostane do finanční tísně. Zapůjčí důvěru, své dobré jméno. Směnku banka podepíše jako ručitel s udáním osoby, za kterou přejímá ručení. Dostává se do pozice vedlejšího dlužníka. Pokud její klient = hlavní dlužník zaplatí směnku svému dodavateli, nedojde k čerpání úvěru. Pokud nezaplatí, bude platit banka = avalista, čímž dochází k čerpání úvěru. 5.5.
Podílové listy
Podílové listy vydávají investiční společnosti za účelem vytváření podílových fondů, které nemají právní subjektivitu. Podílový list je cenný papír, s nímž je spojeno právo jeho majitele na odpovídající podíl z majetku podílového fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu. Kromě práva podílníka na podíl z majetku má podílník také nárok na výnos, právo na zpětný prodej podílového listu (u otevřeného podílového fondu) apod.
Základní rozdíly mezi akciemi, podílovými listy a dluhopisy: U dluhopisů se vyplácí předem stanovený výnos (úrok),Akcie a podílové listy nejsou vydávány na určitou dobu. Dluhopisy jsou vydány na dobu určitou a po uplynutí stanovené doby je emitent U akcií a podílových listů se výnos (dividenda) vyplácí v závislosti na výsledcích společnosti a rozhodnutí valné hromady povinen dluhopis splatit. Dluhopisy a podílové listy obvykle neopravňují majitele k účasti na valné hromadě. S podílovými listy nesmí být spojena žádná přednostní práva oproti dluhopisům a akciím.
5.6.
Další cenné papíry
Mezi cenné papíry patří rovněž státní pokladniční poukázky, které slouží ke krytí deficitu státního rozpočtu. Jsou to zpravidla krátkodobé cenné papíry s pevně stanovenou jmenovitou hodnotu. Depozitní certifikáty představující velmi krátkodobý zúročitelný cenný papír vydávaný bankami výměnou za termínová depozita. Depozitní certifikáty jsou vydány na majitele s uvedením data splatnosti a úrokové míry. 5.7.
Výnosy
Jedním z práv každého majitele cenného papíru je právo na výnos.Výnosem můžeme chápat všechny příjmy, které plynou z investice od okamžiku, kdy do ní investor vložil prostředky, až do doby možného posledního příjmu z této investice. 5.7.1. Výnosy z dluhopisů Výnosem z dluhopisů může být úrok, prémie, jiné odměny, dále také splátky i tržba z případného prodeje dluhopisu. Zákon o dluhopisech ovšem jako výnos stanovuje pouze úroky a odměny, které mohou být určeny pouze způsoby uvedenými v tomto zákoně. Jedná se o tyto způsoby: - pevná úroková sazba, - pevná úroková sazba a podíl na zisku, - rozdíl mezi jmenovitou hodnotu dluhopisu a jeho nižším emisím kursem, - slosovatelná prémie nebo prémie v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu, - pohyblivá úroková sazba, - kombinací výše uvedených způsobů. 5.7.2. Výnosy z akcií Hlavním výnosem z akcií je dividenda, resp. čistá dividenda. Dividenda je podíl na čistém zisku akciových společností vyplacených akcionářům. Výše dividendy akcionáře se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií. Výnosem ale také může být tržba z prodeje akcií. 5.7.3. Výnosy z podílových listů
U podílového fondu má podílník právo na výnos z majetku v podílovém fondu. V jakém rozsahu bude výnos z majetku v podílovém fondu podílníkům vyplacen stanovuje statut podílového fondu. 5.8.
Zdaňování výnosů z cenných papírů (vyjma hypotečních zástavních listů)
Zdaňování výnosů z akcií, podílových listů a dluhopisů se realizuje ve smyslu obecně závazných právních předpisů platných v České republice. V současné době je tímto obecně závazným právním předpisem zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků, a dále platné mezinárodní smlouvy uzavřené za účelem zamezení dvojího zdanění. Výjimkou byly státní dluhopisy vydané do roku 1996, které byly od zdanění osvobozeny. 5.8.1. Zdaňování výnosů z hypoteční zástavních listů V souladu s platnou právní úpravou nepodléhá splacení jmenovité hodnoty a vyplácení výnosů hypotéčních zástavních listů dani z příjmů. Společnosti emitující hypoteční zástavní listy vydávají v souvislosti se zdaněním svých listů prohlášení, že pokud dojde v den výplaty ke změnám právní úpravy a vyplácené částky budou podléhat zákonem stanovené srážkové dani nebo poplatku, není emitent povinen nahradit majiteli takto sražené částky.
6.
Akciové trhy
6.1.
Hlavní trh
Hlavní trh je nejprestižnějším trhem burzy, na němž jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry, které jsou obchodovány na burze. Hlavní trh vznikl 1.9.1995, kdy došlo ke změně koncepce do té doby stávajících trhů, kotovaného a nekotovaného. Původní kotovaný trh se rozdělil na hlavní a vedlejší trh. O přijetí cenných papírů na tento trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci, který pečlivě váží celkovou hospodářskou situaci emitenta a posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru. Pokud výbor rozhodne, že daná společnost i emise splňují veškeré požadavky pro přijetí na hlavní trh a burza uvede schválenou emisi na hlavní trh, vznikne emitentovi informační povinnost vůči burze. Všechny společnosti se rozhodují dobrovolně a předem si ověřují vše, co je s obchodováním na hlavním trhu spojeno a tudíž s plněním informačních povinností nemají téměř žádné problémy. Podmínky přijetí cenného papíru, o přijetí emise cenných papírů žádá emitent cenného papíru nebo jím pověřený člen burzy, který na základě plné moci předloží žádost burzovnímu výboru pro kotaci. Podmínkou přijetí je celá řada povinností, které musí emitent i jeho emise splňovat. Emitent je povinen předložit také několik dokumentů stanovených Burzovními pravidly – Podmínky přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu (dále jen Podmínky). Pro přijetí emise musí emitent předložit: -
žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na hlavní trh (žádost musí
obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních veřejných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. požádáno o přijetí)
-
ověřený prospekt cenného papíru schváleného Komisí pro cenné papíry s uvedením
data, způsobu a místa jeho uveřejnění -
doklad o přidělení ISIN
-plnou moc emitenta, která zplnomocňuje člena burzy k podání žádosti o přijetí, žádá -li o přijetí jménem emitenta člen burzy -
roční účetní závěrky včetně příloh za poslední 3 roky
-
text Oznámení o přijetí cenného papíru na hlavní trh burzy schváleného Komisí pro
cenné papíry -
v případě dluhopisů smlouvu emitenta s bankou, příp. jinou oprávněnou osobou,
prostřednictvím které bude emitent vyplácet výnosy z registrovaného cenného papíru a prostřednictvím které mohou majitelé tohoto papíru uplatňovat svá práva -
v případě zaknihovaných cenných papírů doklad SCP o zaregistrování emise, v případě
listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru -
výpis z obchodního rejstříku
-
společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta
-
pro investiční fondy navíc statut fondu, smlouvu se správcem a depozitářem fondu
-
doklad o uveřejnění účetní závěrky nejméně za tři poslední po sobě nás Dále musí emitent předložit několik prohlášení, jako např. prohlášení, že přejímá
veškeré závazky vyplývající pro něj z přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu, že všechny informace, které měly být uvedeny v prospektu, jsou v prospektu uvedeny nebo budou dodatečně zapracovány, apod. Podmínky, které musí splňovat emitent a emise:
Podmínky Výše základního kapitálu (u podílových fondů objem emise podílových listů) Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti
Společnosti fondy
mimo
Investiční a podílové fondy
podle obchodního minimálně 500 mil. Kč zákoníku minimálně 200 mil. Kč alespoň 25 % nejméně 3 roky
nejméně 3 roky
Burzovní výbor pro kotaci stanovil ještě další podmínku, která je velmi důležitá pro setrvání emisí akcií a podílových listů na hlavním trhu a kterou se liší hlavní trh od ostatních burzovních trhů. Touto podmínkou je dostatečná likvidita emise. Kritérium likvidity stanovuje výbor a své rozhodnutí zveřejní vždy v dostatečném předstihu před jeho účinností. Každý rok výbor sleduje, zda emise obchodované na hlavním trhu tuto podmínku stále splňují. Informační povinnosti, z přijetí emise na hlavní trh burzy vyplývají pro emitenta především informační povinnosti. Vymezení základních informací, které jsou společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na hlavním trhu, povinny plnit, je uveden v 8 (resp. čl. 18) Podmínek a v časovém harmonogramu, který je součástí těchto Podmínek. Výše uvedené články Podmínek obsahují spíše obecnější vymezení informačních povinností. Časový harmonogram naopak blíže specifikuje nejdůležitější informační povinnosti, které musí emitent plnit. Uvádí jmenovitě nejdůležitější skutečnosti, které burza vyžaduje, bližší specifikaci zasílaných informací a následně i termín zaslání daných informací na burzu. Mezi nejdůležitější informace, které jsou zasílané na burzu, patří předběžné hospodářské výsledky za uplynulý rok, čtvrtletní ukazatele hospodaření společnosti, auditovaná účetní závěrka, auditovaná účetní závěrka vyhotovená podle IAS, výroční zpráva, kterou předkládá emitent do 4 měsíců po skončení kalendářního (příp. hospodářského) roku nebo pololetní zpráva předložená do 1 měsíce po skončení pololetí. U investičních i podílových fondů také skladba portfolia. Velmi důležité jsou ale také další, burzou vyžadované informace jako jsou: informace o změnách ve finanční situaci společnosti, personální změny v představenstvu, dozorčí radě i ve vrcholném managementu, změny v majetkových účastech emitenta, změny ve struktuře akcionářů emitenta, doklad o uveřejnění rozhodnutí emitenta o zrušení registrace na veřejných trzích a další skutečnosti, které mohou přímo nebo nepřímo vyvolat změnu kurzu cenného papíru. Veškeré informace, které burza dostává od emitentů v rámci plnění informačních povinností, jsou na burzu zasílány v elektronické podobě a burza následně tyto informace distribuuje, prostřednictvím svého informačního systému členům burzy a informačním agenturám, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování burzovních informací. Více údajů o způsobu, jakým jsou informace zveřejňovány, lze nalézt na internetových stránkách burzy (viz.Info/Šíření burzovních informací). Sankce a ukončení obchodování, za nesplnění informačních povinností emitentem může být zahájeno řízení o uložení sankce, o jejíž výši rozhoduje burzovní komora. Sankce, které lze
udělit podle Podmínek emitentovi na hlavním trhu, jsou stejné jako sankce pro společnosti, jejichž emise jsou obchodovány na vedlejším nebo novém trhu. Burzovní komora může udělit emitentovi nejrůznější sankce, a to od výtky až po trvalé vyloučení cenného papíru z burzovního obchodu na příslušném trhu. Burzovní komora rozhoduje také o pozastavení nebo ukončení obchodování s emisí na hlavním trhu burzy. Ukončení nebo pozastavení obchodování s emisí na hlavním trhu může nastat z těchto důvodů: -požádá-li o to emitent -emitent nebo emise přestaly splňovat podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a Burzovními pravidly -z jiných mimořádných důvodů, které nemají sankční povahu
Poplatky, společnosti, jejichž emise jsou obchodovány na hlavním trhu jsou povinny platit burze poplatky spojené s obchodováním. Výše poplatků se každým rokem přehodnocuje, případně upravuje. Níže uvedená tabulka podává základní informace o poplatcích spojených s obchodováním emise cenných papírů na hlavním trhu pro rok 2001. Podrobnější informace je možné nalézt v poplatkovém řádu - sazeb.pdf a rad.pdf. Poplatky emisí obchodovaných na hlavním trhu Poplatek (jednorázový) za přijetí cenných papírů k obchodování 50.000,00 Kč na hlavním trhu burzy Poplatek (roční) za obchodování cenných papírů na hlavním trhu 0,05 burzy max. 300.000,00 Kč (z objemu emise)
6.2.
%
Vedlejší trh
Vedlejší trh je prestižním trhem burzy, kde jsou obchodovány emise společností, které mají zájem poskytovat o svém hospodaření i o ostatních skutečnostech, které mohou mít vliv na kurz, co nejvíce informací. Vedlejší trh vznikl společně s hlavním trhem z původního kotovaného trhu.
O přijetí cenných papírů na vedlejší trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci, který pečlivě prověřuje, zda žádost emitenta obsahuje veškeré požadované náležitosti, zvažuje celkovou hospodářskou situaci emitenta a posuzuje kvalitu jím vydaného cenného papíru. Pokud výbor rozhodne, že daná společnost i emise splňují veškeré požadavky pro přijetí na tento trh, burza následně po zveřejnění Oznámení o přijetí na vedlejší trh a po zaplacení příslušných poplatků uvede schválenou emisi na vedlejší trh. S přijetím emise na vedlejší trh jsou spojeny informační povinnosti, které je emitent povinen po celou dobu obchodování své emise na tomto trhu plnit. Pro přijetí emise musí emitent předložit: -
žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na vedlejší trh (žádost musí
obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních veřejných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. požádáno o přijetí)
Dále musí emitent předložit několik prohlášení, jako např. prohlášení, že přejímá veškeré závazky vyplývající pro něj z přijetí cenného papíru k obchodu na vedlejším trhu, že všechny informace, které měly být uvedeny v prospektu, jsou v prospektu uvedeny nebo budou dodatečně zapracovány, apod. Podmínky, které musí splňovat emitent a emise:
Podmínky Výše základního kapitálu (u podílových fondů – objem emise podílových listů) Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti
Společnosti mimo fondy
Investiční a podílové fondy
podle obchodního zákoníku
minimálně 250 mil. Kč
minimálně 100 mil. Kč alespoň 25 % nejméně 3 roky
nejméně 3 roky
Pro emise obchodované na vedlejším trhu není stanovena výše likvidity ani žádná další podmínka (oproti hlavnímu trhu, kde je stanovena likvidita). Informační povinnosti, stejně jako pro společnosti, jejichž emise jsou obchodovány na hlavním trhu, platí i pro společnosti, jejichž emise jsou obchodovány na vedlejším trhu, informační povinnosti. Přehled základních informací, které jsou tyto společnosti povinny plnit,
je uveden v čl. 8 (resp. čl. 18) Podmínek a v časovém harmonogramu, který je součástí těchto Podmínek. Výše uvedené články Podmínek obsahují spíše obecnější vymezení informačních povinností. Časový harmonogram naopak blíže specifikuje nejdůležitější informační povinnosti, které musí emitent plnit. Uvádí jmenovitě nejdůležitější skutečnosti, které burza vyžaduje, bližší specifikaci zasílaných informací a následně i termín zaslání daných informací na burzu. Sankce a ukončení obchodování, burzovní komora může udělit emitentovi různé druhy sankce podle závažnosti porušení legislativních norem: -
výtku
-
pokutu do výše 1 000 000,- Kč
-
dočasné vyloučení cenného papíru z burzovního obchodu na vedlejším trhu
-
trvalé vyloučení cenného papíru z burzovního obchodu na vedlejším trhu Burzovní komora rozhoduje také o pozastavení nebo ukončení obchodování s emisí na
vedlejším trhu burzy. Ukončení nebo pozastavení obchodování s emisí na vedlejším trhu může nastat z těchto důvodů: -
požádá-li o to emitent
-
s emitentem bylo zahájeno konkurzní nebo vyrovnávací řízení
-emitent nebo emise přestaly splňovat podmínky stanovené obecně závaznými předpisy a Burzovními pravidly -
z jiných mimořádných důvodů, které nemají sankční povahu
Poplatky, základní informace o poplatcích spojených s obchodováním emise cenných papírů na vedlejším trhu burzy pro rok 2002 jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnější informace k těmto poplatkům lze nalézt v poplatkovém řádu - sazeb. Poplatky emisí obchodovaných na vedlejším trhu 2002 Poplatek (jednorázový) za přijetí cenných papírů k obchodování 50.000,00 Kč na vedlejším trhu burzy Poplatek (roční) za obchodování cenných papírů na vedlejším 0,05 trhu burzy max. 85.000,00 Kč (z objemu emise)
%
6.3.
Nový trh
Valná hromada burzy konaná dne 30. 9. 1999 schválila nové znění Burzovních pravidel, jejichž součástí se staly i Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na novém trhu (dále jen Podmínky). Hlavním cílem při stanovování Podmínek pro vytvoření nového trhu je umožnit společnostem s krátkou historií a zároveň s perspektivním podnikatelským záměrem získat na kapitálovém trhu veřejným úpisem finanční zdroje využitelné pro svůj další růst a inovaci. Mezi společnosti vhodné pro kotaci na novém trhu burzy patří podle zahraničních zkušeností zejména: -
mladé společnosti, které hledají finanční zajištění konkrétních obchodních projektů
-
podniky se špičkovou technologií se zaměřením na vývoj nových produktů
-
podniky s vysokým růstovým potenciálem
-
společnosti ve vlastnictví svých zakladatelů, které hledají nové partnery
-
rychle expandující společnosti se zájmem vstoupit do nové fáze svého rozvoje
Podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodu na novém trhu, společnost, která se rozhodne podat žádost o přijetí na nový trh musí předložit celou řadu burzou požadovaných dokumentů a splňovat několik základních podmínek. Žádost předkládá emitent nebo jím pověřený patron na základě plné moci burzovnímu výboru pro kotaci. Základní podmínky, které musí emitent a emise splňovat: Podmínky Stanovená výše Výše základního kapitálu min. 20 mil. Kč Podíl části emise vydané na základě veřejné nabídky na celkovém minimálně 15 % objemu emise podle zákona o cenných Tržní kapitalizace emise papírech Počet akcií v emisi min. 100 000 ks Doba podnikatelské činnosti nejméně 1 rok Dalšími podmínkami přijetí emise na nový trh, které rovněž stanovuje burzovní výbor pro kotaci, jsou:
-
objem části emise, který musí být majetkem osob, jejichž podíl nepřesahuje 5 % objem části emise v majetku kotujícího člena Nejdůležitější podmínkou je ovšem skutečnost, že emise je zcela splacena a obchodovatelná
bez omezení. Na nový trh také nemůže být přijata emise společnosti, která je již obchodována na hlavním, vedlejším nebo volném trhu. Informační povinnosti, sankce, na společnosti, které vstupují na nový trh, jsou kladeny “vyšší” nároky než je tomu v případě emisí přijatých na hlavní a vedlejší trh. Vyšší nároky jsou spojeny především s funkcí patrona a kotujícího člena, které každá přijatá emise musí mít oproti emisím obchodovaným na ostatních burzovních trzích. Jaké informační povinnosti a jaké nároky jsou na emitenta kladeny před jeho vstupem na nový trh, tak podmínky pro jeho setrvání na novém trhu jsou obsaženy v Burzovních pravidlech Podmínky přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na novém trhu burzy. Základní informační povinnosti, které jsou povinny společnosti plnit po přijetí na nový trh, jsou obsaženy hlavně v čl. 9 výše uvedených Podmínek a v časovém harmonogramu, jenž tvoří součást těchto Podmínek. Dohled nad plněním informačních povinností emitenta po celou dobu zařazení emise na novém trhu, vykonává patron. Patron průběžně kontroluje řádné a včasné plnění informačních povinností emitenta vůči burze, předkládá burze stanovisko k výsledkům hospodaření emitenta s tím, že zároveň dohlíží na jejich správnost, úplnost a objektivitu. Veškeré informace, vyplývající z těchto Podmínek, zasílá emitent (resp. patron) na burzu v elektronické podobě a burza tyto informace následně dále distribuuje. Stejně jako u hlavního a vedlejšího trhu o pozastavení, ukončení obchodování s emisí na novém trhu nebo o uložení příslušné sankce za nesplnění informační povinnosti rozhoduje burzovní komora. Burzovní komora může na základě předloženého návrhu uložit emitentovi podle čl. 11 Podmínek následující sankce: -
výtku,
-
pokutu do výše 1 000 000,- Kč
-
dočasné vyloučení cenného papíru z burzovního obchodu na novém trhu
Funkce patrona a kotujícího člena, hlavní odlišností nového trhu je tzv. funkce patrona a funkce kotujícího člena.
Funkce patrona, funkci patrona vykonává společnost, která je členem burzy a která garantuje investorské veřejnosti, že emitent splňuje všechny nutné předpoklady a parametry pro přijetí na nový trh a že je příslušná emise připravena k obchodování na burze. Hlavními úkoly patrona jsou poskytovat emitentovi rady týkající se přijetí jeho emise na burzu a zajišťovat, aby byl emitent co nejvíce připraven na obchodování na burze, poskytovat burze stanovisko k informacím zaslaných emitentem na burzu, dohlížet na jejich úplnost, správnost , včasnost a objektivitu. Patron je jmenován na základě žádosti, kterou předkládá burzovnímu výboru pro kotaci. Jakmile výbor vyhoví předložené žádosti, je nově schválený patron zařazen do registru patronů. Výbor je také oprávněn rozhodnout o vyřazení člena burzy z registru patronů v případě, že patron závažným způsobem porušuje své povinnosti nebo poruší povinnosti člena burzy. Vztah mezi emitentem a patronem je upraven písemnou smlouvou, jejíž povinné náležitosti stanoví výbor. Výše uvedená tabulka uvádí přehled společností schválených burzovním výborem pro kotaci, které můžou již v současné době vykonávat činnost patrona:ev emise, u kteykonávána Obchodní název patrona
ISIN emise, u které je vykonávána činnost patrona
Název emise, u které je vykonávána činnost patrona
EPIC Securities, a.s. Patria Finance, a.s. Baader Securities, a.s. CA IB Securities, a.s. Funkce kotujícího člena, funkci kotujícího člena plní člen burzy. Hlavním úkolem kotujícího člena je udržovat stanoveným způsobem nabídku a poptávku emise, u níž tuto funkci vykonává. Kotující člen je stejně jako patron jmenován na základě žádosti, kterou předkládá burzovnímu výboru pro kotaci. Jakmile výbor vyhoví předložené žádosti je nově schválený kotující člen zařazen do registru kotujících členů. Výbor je také oprávněn rozhodnout o vyřazení člena burzy z registru kotujících členů v případě, že patron závažným způsobem porušuje své povinnosti nebo poruší povinnosti člena burzy. Patron i kotující člen může odstoupit od výkonu své činnosti vykonávané pro danou emisi. S touto skutečností musí ovšem obeznámit emitenta a navrhnout nového patrona (resp. kotujícího člena).
Poplatky na novém trhu,jak již bylo uvedeno v úvodu, je nový trh určen především pro společnosti s krátkou historií. Tyto společnosti stojí často před velkým rozhodnutím, zda skutečně absolvovat tuto cestu, která přináší celou řadu nových povinností souvisejících se samotným vydáním cenných papírů nebo s přijetím na burzu, a i určité finanční náklady spojené například s umístěním dané emise na burze. Těmto emitentům se proto burza rozhodla vyjít vstříc a to nejen pokud se týká samotného procesu přijímání, kdy poskytuje potenciálním zájemcům nejrůznější informace z této oblasti, ale také v poplatkové politice. Pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na novém trhu, stanovila "symbolické" poplatky oproti ostatním burzovním trhům. Tyto poplatky na rok 2001 jsou 1 000,- Kč za přijetí (jednorázový) a 1 000,- Kč za obchodování cenných papírů na novém trhu (roční). 6.4.
Volný trh
Volný, původně nekotovaný trh, je určen pro emise, jejichž emitenti nemusí, na rozdíl od ostatních trhů, poskytovat burze takové množství informací, jako emitenti na prestižních trzích burzy. Na tento trh podávají žádosti o přijetí obvykle společnosti, které nechtějí plnit rozsáhlou informační povinnosti, platit vyšší poplatky nebo společnosti, jejichž emise zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy. Samozřejmě existuje i řada dalších důvodů, proč jsou emise obchodovány právě na tomto trhu burzy. Burzovní pravidla, která upravují registraci, informační povinnosti nebo zrušení registrace na volném trhu, lze nalézt v Burzovních pravidlech. Podmínky pro přijetí cenného papíru, pro přijetí emise na volný trh jsou stanoveny Burzovními pravidly tyto podmínky, které musí emise splňovat: -
emise musí být převoditelná bez omezení a musí splňovat podmínky stanovené
zákonem. Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky přijetí Samotná registrace se provádí na základě žádosti o přijetí, kterou podává emitent nebo jím pověřený člen burzy. Žádost musí obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi s uvedením tuzemského nebo zahraničního veřejného trhu, na kterém je emise obchodována. Součástí žádosti musí být rovněž následující přílohy: -
doklad o přidělení ISIN
-
plná moc emitenta, žádá-li o přijetí jménem emitenta předkládající člen
prospekt schválený Komisí pro cenné papíry s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění doklad SCP o zaregistrování emise v případě zaknihovaných cenných papírů nebo u listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru -u dluhopisů též emisní podmínky v elektronické podobě a smlouvu emitenta s bankou nebo jinou oprávněnou osobou, jejímž prostřednictvím bude emitent vyplácet výnosy a jejímž prostřednictvím mohou majitelé uplatňovat svá práva -
společenská smlouva nebo stanovy emitenta
-
doklad o uveřejnění účetních závěrek za poslední tři roky O žádosti rozhoduje burzovní výbor pro kotaci a rozhodnutí o přijetí se zveřejňuje. O
vyloučení cenného papíru z obchodování rozhoduje příslušný burzovní orgán. Informační povinnosti, poslední novelou Podmínek přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na volném trhu došlo v návaznosti na poslední novely některých zákonů (především zákona o cenných papírech, obchodního zákoníku, zákona o dluhopisech) k úpravě informační povinnosti také na tomto trhu. Čl. 7 výše uvedených pravidel obsahuje celou řadu informačních povinností. Jedná se například o povinnost zasílat na burzu výroční zprávu do 4 měsíců po skončení kalendářního (příp. hospodářského) roku, pololetní zprávu nejpozději do 1 měsíce po skončení pololetí, informace o svolání valné hromady, oznámení o rozhodnutí emitenta o zrušení registrace na veřejném trhu včetně informací týkajících se veřejného návrhu, návrhy změn společenských smluv nebo stanov společnosti a celou řadu dalších informací, které mohou vyvolat významnou změnu kurzu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru. Oproti prestižním trhům burzy však není informační povinnost na volném trhu tak rozsáhlá. Poplatky, společnosti, které mají zájem o registraci svých cenných papírů na volném trhu burzy platí pouze jednorázový poplatek za přijetí svých cenných papírů k obchodování ve výší 5.000 Kč.
Objem obchodů rok 2002
Hlavní trh
Vedlejší trh
Volný trh Σ OS Σ OC Σ
OS OC Σ OS OC Σ OS OC Σ
Dluhopisy [mil. Kč]
Akcie [mil. Kč]
8,698 1 453 026,942 1 453 035,639 0,000 65 640,336 65 640,336 5,610 76 991,977 76 997,586 14,307 1 595 659,255 1 595 673,562
63 427,692 111 251,027 174 678,720 3 107,881 3 493,818 6 601,698 5 467,326 10 641,110 16 108,436 72 002,899 125 385,955 197 388,854
Podílové Listy [mil. Kč] 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 2,315 6,388 8,704 2,315 6,388 8,704
Celkem [mil. Kč] 63 436,390 1 564 277,969 1 627 714,359 3 107,881 69 134,154 72 242,035 5 475,251 87 639,475 93 114,726 72 019,522 1 721 051,598 1 793 071,120
OS = obchody obchodního systému (automatické obchody + SPAD s povinností pro TT) OC = ostatní obchody členů burzy (SPAD obchody bez povinnosti pro TT + blokové obchody) Zdroj dat: http://www.finance.cz/home/kapitalovy_trh/?_sekcefrom=1
Nejvíce obchodované emise CP rok 2002 Pořadí
ISIN
BIC
Název CP
Objem [mil. Kč]
1 2
CZ0001000764 CZ0001000749
BONSTDL BOLSTDL
ST.DLUHOP. 6,55/11 ST.DLUHOP. 6,95/16
484 157,79 334 198,12
3
CZ0001000731
BOKSTDL
ST.DLUHOP. 6,40/10
152 120,45
4
CZ0001000772
BOOSTDL
ST.DLUHOP. 5,70/06
114 411,95
5 6
CZ0001000756 CZ0008019106
BOMSTDL BAAKOMB
ST.DLUHOP. 6,05/04 KOMERČNÍ BANKA
84 887,90 76 763,69
7
CZ0001000723
BOJSTDL
ST.DLUHOP. 6,30/07
67 771,82
8
CZ0003700445
BDBKOBP
KOB 10,875/04
47 219,96
9 10
CZ0000000021 CZ0005112300
BDAEIB BAACEZ
EIB 8,20/09 ČEZ
40 955,57 38 317,25
11
CZ0009093209
BAATELEC
ČESKÝ TELECOM
32 742,52
12
CZ0001000707
BOHSTDL
ST.DLUHOP. 6,75/05
32 673,52
13
CZ0008023801
BAACSPO
ČESKÁ SPOŘITELNA
19 700,71
14
CZ0003700627
BDACKA
ČKA 5,05/07
17 343,43
15
CS0008418869
BAATABAK
PHILIP MORRIS ČR
15 692,08
16
CZ0003501207
BDCSKOAU
ŠKODA AUTO 7,25/05
13 839,05
17
CZ0001000681
BOGSTDL
ST.DLUHOP. 6,90/03
13 010,25
18
CZ0003700528
BDTKOMB
KB 8,00/04
11 661,95
19
CZ0003700452
BDQKOMB
KB VAR/02
10 799,97
20 21
CZ0001000491 CZ0000000054
BDTSTDL BDBEIB
ST.DLUHOP.12,20/02 EIB 6,50/15
9 441,15 8 842,20
22
CZ0001000475
BDRSTDL
ST.DLUHOP.10,55/02
7 890,32
23
CZ0003501140
BDARAMOB
RADIOMOBIL 8,20/04
7 124,41
24
CZ0003700460
BDCCEKO
ČSOB VAR/02
6 507,40
25
CZ0009054607
BAACRADI
ČESKÉ RADIOKOMUN.
6 048,82
26
CZ0003500787
BDBTELEC
SPT TELCOM 11,3/04
5 801,19
27
CZ0001000574
BOASTDL
ST.DLUHOP.10,90/03
5 370,50
28
CZ0001000558
BDYSTDL
ST.DLUHOP.14,85/03
5 362,29
29
CZ0003501132
BDCUNIPE
UNIPETROL 9,00/04
5 322,92
30
CZ0001500086
BDAHLMPH
HL.M.PRAHA 6,85/11
4 970,32
Zdroj dat: interní materiály Pražské burzy
7.
Burzovní indexy akciového trhu Ke každé burze cenných papírů neodmyslitelně patří její indexy v roli indikátorů akciového
trhu, které koncentrují pohyby cen mnoha akcií do jediného čísla. Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen burza) zveřejňuje hodnoty tří průřezových indexů PX 50, PX-D, PX-GLOB a oborových indexů oborů, ve kterých počet emisí neklesl pod tři. Historicky
nejstarší
a
nejznámější je oficiální index PX 50 zavedený v dubnu 1994. O rok později vznikla řada nových indexů: PXL monitorující vývoj kursů akcií společností obchodovaných na hlavním a vedlejším burzovním trhu, globální index PX-GLOB a 19 oborových indexů ve shodě s přijatou burzovní oborovou klasifikací. Z důvodu nedostatečného počtu bazických emisí byl zrušen výpočet 8 oborových indexů. V souvislosti s novelizací zásad aktualizace báze PX 50, do které mohly být od 1. 7. 1997 zařazovány pouze emise z hlavního a vedlejšího trhu, rozhodl
burzovní výbor pro burzovní obchody o ukončení výpočtu indexu PXL ke dni 30. 9. 1997. Od 1. 7. 2000 lze do báze indexu PX 50 znovu zařazovat emise z volného trhu. Na začátku roku 1999 burza zavedla průběžně kalkulovaný index PX-D, který se stane podkladovým aktivem pro obchodování s deriváty. Monitorováním a dalším rozvojem burzovních indexů se zabývá komise pro správu burzovních indexů. 7.1.
Index PX 50
Burza zavedla svůj oficiální index PX 50 při příležitosti prvního výročí zahájení obchodování. Byl zvolen standardní výpočet indexu ve shodě s metodologií IFC (International Finance Corporation) doporučenou pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Na základě rozborů bylo rozhodnuto vytvořit bázi složenou z 50 emisí. V současné době je počet bazických emisí variabilní. V souladu se Zásadami aktualizace báze indexu PX 50 schválenými v prosinci 2001 však nemůže převýšit padesát. Do báze indexu se nezařazují emise oboru č.18 (investiční fondy) a holdingových společností vzniklých transformací z investičních fondů, neboť v jejich kursech se již promítají cenové pohyby bazických emisí. Za výchozí burzovní den byl zvolen 5. 4. 1994, výchozí hodnotou indexu PX 50 se stalo 1 000 bodů.
7.1.1. Výpočetní postup Vzorec pro výpočet indexu PX 50 je následující: M(t) PX ( t ) = K ( t ) x
x 1000
(1)
M(0) kde: •
M(t) ... tržní kapitalizace báze v čase t
•
M(0)... tržní kapitalizace v základním (výchozím) období
•
K(t) ... faktor zřetězení v čase t (zohledňuje změny provedené v bázi indexu)
Výpočetní vzorec (1) lze přepsat do tvaru:
kapitalizace báze v čase t PX( t ) =
x 1000
(2)
Hodnota báze v čase t Z porovnání vzorců (1) a (2) je zřejmé, že hodnota báze v čase t uvedená ve jmenovateli předchozího zlomku je rovna výrazu M(0)/K(t), tedy korigované tržní kapitalizaci báze v základním období. Zohlednění změn v bázi indexu, ke změně hodnoty báze ve vztahu (2) dochází nejen při výměně bazické emise, ale i při všech operacích, které mění tržní kapitalizaci bazické emise (zvýšení, resp. snížení počtu cenných papírů (CP) v emisi, splynutí emisí, emise předkupních práv). Speciální operace výplata dividendy nezpůsobuje v případě indexu PX 50 změnu hodnoty báze, dividendové výnosy se nezohledňují. Jedná se tedy o index cenový, nikoliv o "return" index. Platné počty CP v bazických emisích vycházejí z údajů poskytovaných Střediskem cenných papírů (SCP). Transformace hodnoty báze je založena na principu spojitosti indexu v okamžiku změny báze, z něhož plyne následující vztah: kapitalizace nové báze v čase t nová hodnota báze = stará hodnota báze x kapitalizace staré báze v čase t 7.1.2. Zásady aktualizace báze indexu PX 50 Komise pro správu burzovních indexů se řídí následujícími pravidly. 1. Báze indexu obsahuje nejvýše 50 emisí akcií. 2. Do báze se nezařazují emise akcií investičních fondů (obor č. 18) a holdingových společností vzniklých transformací z investičních fondů. 3. Do báze nesmí být zařazeny emise cenných papírů společností: a/ u nichž došlo k prohlášení o konkursu na majetek společnosti, b/ u nichž bylo povoleno vyrovnání podle zák. č. 328/91 Sb. v platném znění, c/ s jejichž CP je obchodování na burze dlouhodobě pozastaveno.
4. Aktualizace se provádí dvakrát ročně. Aktualizované báze vstupují v platnost 1. ledna , resp. 1. července. V případě, že se v uvedeném dnu nekoná burzovní seance, uskuteční se aktualizace v nejbližším následujícím burzovním dnu. 5. Do báze indexu PX 50 se zařazují nefondové emise akcií obchodované ve SPAD. Emise obchodovaná ve SPAD může být zařazena do báze i mimo termíny periodických aktualizací. 6. Do báze indexu PX 50 mohou být zařazeny emise ze souboru nefondových emisí akcií neobchodovaných ve SPAD (dále jen soubor DOP), pokud současně vyhovují následujícím požadavkům: a/ Jejich podíl na tržní kapitalizaci souboru DOP je v rozhodném datu větší nebo roven p1 %. Hodnotu parametru p1 stanovuje komise. Rozhodným datem pro výpočet tržních kapitalizací je 15. červen, resp. 15. prosinec. V případě, že se v uvedeném dnu nekoná burzovní seance, rozhodným dnem se stává předchozí burzovní den. b/ Jejich podíl na celkovém objemu kursotvorných obchodů emisí ze souboru DOP v rozhodném období je větší nebo roven p2 %. Hodnotu parametru p2 stanovuje komise. Rozhodným obdobím se rozumí období od 16. prosince do 15. června, resp. období od 16. června do 15. prosince. 7. Při výběru emisí vyhovujících bodu 6) do báze indexu komise zejména přihlíží k frekvenci uskutečněných obchodů a zohledňuje oborové hledisko. 8. V případě závažných okolností může být emise vyřazena z báze bez náhrady mimo termíny periodických aktualizací. 9. Podíl bazické emise na celkové tržní kapitalizaci báze nesmí převýšit hranici 20 % a) v rozhodných datech (15. červen, 15. prosinec) b) ve dnech, kdy bylo v souladu s bodem 5 rozhodnuto o mimořádném zařazení emise obchodované ve SPAD do báze indexu. V případě překročení hranice se provede redukce počtu cenných papírů v příslušné emisi.
7.1.3. Frekvence výpočtu a kursy použité ve výpočtu Dne 4. 1. 1999 burza zahájila průběžný výpočet indexu PX 50. Index je kalkulován po dobu otevřené fáze obchodování ve SPAD, tj. od 9.30 do 16.00 hodin v intervalu 5 minut. U bazických emisí zařazených do SPAD vstupují do výpočtu středy platného rozpětí. U emisí nezařazených do SPAD se:
a) do stanovení aukční ceny používají závěrečné kursy z předchozího burzovního dne. b) po stanovení aukční ceny zohledňují tyto ceny, resp. ceny posledních obchodů v kontinuálním režimu v případě uzavření obchodu v tomto segmentu.
7.1.4. Vývoj indexu PX 50 Oddělení statistických analýz burzy provedlo propočet vývoje indexu PX 50 pro období předcházející 5. 4. 1994. K dispozici je časová řada začínající 7. 9. 1993. Maximální hodnoty 1 244,7 bodu index dosáhl dne 1. 3. 1994, historické minimum ve výši 316,0 bodů bylo zaznamenáno dne 8. 10. 1998. 7.1.5. Publikace indexu PX 50 Průběžné hodnoty indexu PX 50 jsou k dispozici informačním agenturám, které šíří burzovní informace v reálném čase. Všechny ostatní informační agentury, se kterými burza uzavřela smlouvu o poskytování burzovních informací, mají k dispozici závěrečné hodnoty indexu PX 50 po každé obchodní seanci v 17.00 hod. Investorské veřejnosti jsou průběžné hodnoty indexu PX 50 k dispozici např. na burzovní internetové stránce. Přehled bazických emisí je k nalezení na www Pražské burzy. Údaje o indexu PX 50 jsou součástí kurzovního lístku publikovaného v Hospodářských novinách a jsou zveřejňovány v řadě dalších celostátních deníků. Objem obchodů y
Vývoj indexu PX 50 za rok 2002-2003
časová řada
x
Zdroj: http://www.pse.cz/obchodovani/index_px50.asp
Báze indexu PX 50 Pořadí ISIN
BIC
Název CP
Redukovaná [mil. Kč]
tržní
kapital. Váha [%]
1
CZ0008019106 BAAKOMB
KOMERČNÍ BANKA
78 984,5
21,60
2
CZ0009093209 BAATELEC
ČESKÝ TELECOM
72 194,7
19,74
3
AT0000652011 BAAERBAG ERSTE BANK
71 903,0
19,66
4
CZ0005112300 BAACEZ
54 750,4
14,97
5
CS0008418869 BAATABAK PHILIP MORRIS ČR
21 339,6
5,84
6
CZ0008002755 BAACSPOJ
ČESKÁ POJIŠŤOVNA
8 107,5
2,22
7
CZ0009091500 BAAUNIPE
UNIPETROL
6 272,4
1,72
8
CZ0005077958 BAAJMENG JM ENERGETIKA
5 957,3
1,63
9
CZ0009054607 BAACRADI
ČESKÉ RADIOKOMUN.
5 836,3
1,60
10
CZ0008002557 BAAZIBA
ŽIVNOSTENSKÁ BANKA 5 712,4
1,56
11
CZ0005084459 BAASMPLY SM PLYNÁRENSKÁ
4 344,7
1,19
12
CZ0005078956 BAAJMPLY
JM PLYNÁRENSKÁ
3 941,6
1,08
13
CZ0005078253 BAASTREN
STČ ENERGETICKÁ
3 545,4
0,97
14
CZ0005102350 BAASEVDO SEVEROČESKÉ DOLY
3 260,3
0,89
15
CZ0005078055 BAASEVEN
3 227,5
0,88
16
CS0008449658 BAAMONAF MORAVSKÉ NAFT.DOLY 2 936,6
0,80
17
CZ0008418001 BAAFINOP
FINOP HOLDING
2 417,1
0,66
18
CZ0005100651 BAAOKD
OKD
2 254,7
0,62
19
CZ0005103952 BAASOKUH SOKOLOVSKÁ UHELNÁ
1 665,8
0,46
20
CZ0005006502 BAAMESTA METROSTAV
1 535,4
0,42
21
CS0008416251 BAAPVT
1 528,9
0,42
22
CZ0005098251 BAANOVHU NOVÁ HUŤ
974,6
0,27
23
CZ0009055158 BAAPRSLU
PRAŽSKÉ SLUŽBY
684,7
0,19
24
CS0005028554 BAAZSTBO
ŽS BRNO
573,1
0,16
25
CZ0005091355 BAAPARAM PARAMO
409,1
0,11
26
CZ0005092858 BAASPOCH
SPOLEK CH.HUT.VÝR.
389,8
0,11
27
CS0005031152 BAAZDAS
ŽĎAS
353,0
0,10
28
CZ0005091959 BAASYNTH ALIACHEM
321,9
0,09
29
CS0005029156 BAACEZBR
267,8
0,07
ČEZ
SČ ENERGETIKA
PVT
ČESKÁ ZBROJOVKA
Zdroj:http://www.pse.cz/vysledky/stats_px50.asp
7.2.
Index PX-D
PX-D je cenovým indexem (nezohledňuje dividendové výnosy) "blue-chips" emisí. Index bude použit jako podkladové aktivum pro obchodování s deriváty. Báze index, do báze může být zařazena nefondová emise obchodovaná ve SPAD. Počet bazických emisí je variabilní. Vážení,váha emise je dána jejím podílem na tržní kapitalizaci báze. 7.2.2. Omezení vah bazických emisí Podíl tržní kapitalizace jedné emise na celkové tržní kapitalizaci báze nesmí v tzv. rozhodném dni převýšit 35 %. Rozhodnými dny jsou 31. květen a 30. listopad, případně
nejbližší předchozí burzovní dny. V případě překročení hranice se provede redukce počtu cenných papírů (CP) v příslušné emisi. Výchozí datum, výchozím datem je 4. 1. 1999. Index je propočten zpětně k 1. 9. 1997. Výchozí hodnota,výchozí hodnota indexu je rovna 1000,0 bodů ke dni 4. 1. 1999.
Výpočetní vzorec, výpočet indexu je prováděn na základě následujícího vztahu: TK (t) I (t) = I (t - 1) x TK
NB
(t - 1)
I (0) = 1000,0 I (t) ......…... hodnota indexu v čase t I (t - 1) ....... hodnota indexu v čase t - 1 TK (t) ...….. redukovaná tržní kapitalizace báze v čase t TKNB(t - 1).. redukovaná tržní kapitalizace nové báze v čase t - 1 zohledňující změny v bázi indexu a speciální operace 7.2.4. Frekvence výpočtu a zveřejňování indexu Index je propočítáván "kontinuálně" na základě okamžitých kurzů bazických emisí (středů platného rozpětí) a zveřejňován v jednominutových intervalech prostřednictvím distribučního kanálu systému AOS a informačních agentur s přímým napojením na systém burzy. Časový interval průběžného zveřejňování indexu PX-D se shoduje s otevřenou fází SPAD (9.30 16.00). 7.2.5. Zásady pro zařazování emisí do báze indexu
O zařazení emisí do báze indexu rozhoduje Komise pro správu burzovních indexů. Zařazování emisí do báze indexu se řídí následujícími pravidly : 1. Do báze indexu lze zařadit pouze akciové emise obchodované ve SPAD. V případě, že je obchodování s emisí ve SPAD pozastaveno, ve výpočtu indexu se uplatní kursy dosažené v kontinuálním režimu 2. Do báze se nezařazují emise akcií investičních fondů (obor č. 18), aby nebyly zohledněny ve výpočtu indexu kurzy stejných emisí akcií i z portfolií fondů. 3. Periodická aktualizace báze se provádí dvakrát ročně k rozhodným dnům, kterými jsou 31. květen a 30. listopad. Aktualizované báze vstoupí v platnost v červnu, resp. v prosinci, vždy v první burzovní den následující po dni splatnosti futures/opčních kontraktů na index PX-D v daném měsíci splatnosti. 4. Komise pro správu burzovních indexů provede výběr bazických emisí podle: a) tržní kapitalizace k rozhodnému datu b) objemu obchodů na kurzotvorném trhu 5. V případě mimořádných situací je Komise pro správu burzovních indexů oprávněna operativně provést nezbytné změny i mimo termíny periodických aktualizací. Vliv speciálních operací s cennými papíry na výpočet indexu PX-D, v případě speciálních operací štěpení cenných papírů a bezplatného rozdělení akcií se redukované počty cenných papírů v emisi, které jsou používané ve výpočtu indexu, přepočítají k datu provedení speciální operace. Speciální operace splynutí cenných papírů je zohledněna k datu nejbližší periodické aktualizace. Objem obchodů y
Vývoj indexu PX-D za rok 2002-2003
časová řada
X
Zdroj: http://www.pse.cz/obchodovani/index_pxd.asp
Báze indexu PX-D Pořadí
ISIN
BIC
Název CP
Redukovaná
tržní
kapital. Váha
[mil. Kč]
[%]
1
AT0000652011 BAAERBAG ERSTE BANK
120 128,8
32,81
2
CZ0008019106 BAAKOMB
KOMERČNÍ BANKA
78 984,5
21,57
3
CZ0009093209 BAATELEC
ČESKÝ TELECOM
78 815,4
21,53
4
CZ0005112300 BAACEZ
ČEZ
54 750,4
14,95
5
CS0008418869 BAATABAK PHILIP MORRIS ČR
21 339,6
5,83
6
CZ0009091500 BAAUNIPE
UNIPETROL
6 272,4
1,71
7
CZ0009054607 BAACRADI
ČESKÉ RADIOKOMUN.
5 836,3
1,59
CELKEM
366 127,5
Zdroj:http://www.pse.cz/vysledky/stats_px-d
7.3.
Globální index PX-GLOB
Základní pojetí Metodologie Složení báze Vážení Výpočetní vzorec Použité kurzy Výchozí datum Výchozí hodnota Publikace
Objem obchodů y
Globální cenový index počítaný po každé seanci IFC Všechny emise akcií a podílových listů, u nichž byl nejpozději v předchozím burzovním dnu stanoven platný kurs Tržní kapitalizace Stejný jako u indexu PX 50 U všech emisí vstupují do výpočtu závěrečné kursy platné pro daný burzovní den. 30. 9. 1994, index je oficiálně publikován od 6. 4. 1995 1 000,0 bodů Internetové stránky burzy v části Statistika/Burzovní indexy
Vývoj indexu PX-GLOB za rok 2002-2003
časová řada Zdroj: http://www.pse.cz/obchodovani/index_pxglob.asp
7.4.
Oborové indexy
Oborové indexy jsou v souladu s burzovní oborovou klasifikací oficiálně publikovány od 6. 4. 1995. Báze jednotlivých indexů jsou generovány automaticky ve shodě s indexem PX-
GLOB. V případě, že počet bazických emisí je menší než 3, výpočet indexu je ukončen. Výchozím datem je 30. 9. 1994 se startovní hodnotou 1 000 bodů. Výpočetní vzorce jsou stejné jako u indexu PX 50. Hodnoty oborových indexů se zveřejňují na
internetových
stránkách v Pražské burzy, Hospodářských novinách atd.
Přehled platných oborových indexů Index BI03 BI04 BI07 BI08 BI10 BI11
Název oboru Výroba nápojů a tabáku Těžba a zpracování nerostů Chemický, farmac. a gumár. průmysl Stavebnictví a prům. stavebních hmot Strojírenství Elektrotechnika a elektronika
Index BI12 BI13 BI14 BI15 BI16
Název oboru Energetika Doprava a spoje Obchod Peněžnictví Služby
Přehled oborových indexů zrušených z důvodu nedostatečného počtu bazických emisí Index BI01 BI02 BI06 BI17 BI09 BI19 BI05 BI18
Název oboru Zemědělství Výroba potravin Dřevařský a papírenský průmysl Bižuterie, sklo a keramika Hutnictví, zpracování kovů Ostatní Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Investiční fondy
Zdroj dat: http://www.patria-direct.cz/
Zrušen ke dni 15. 2. 1999 1. 3. 2000 2. 5. 2000 25. 9. 2001 21. 12. 2001 11. 6. 2002 29. 8. 2002 19. 9. 2002
8. Analýza obchodování s akciemi S akciemi se obchoduje na burze cenných papírů . Přímý přístup k obchodování na burze mají jen obchodníci s cennými papíry s platnou licencí a s členstvím na burze. Obchody provádějí většinou také bankovní domy. S obchodníkem s cennými papíry musíme vždy uzavřít komisionářskou smlouvu, která nás oprávní k obchodování, tedy k podávání pokynů k nákupu či prodeji akcií. Pokyny realizují vyškolení makléři. Abychom mohli začít obchodovat s akciemi, stačí podepsat smlouvy upravující podmínky obchodování mezi námi jako klientem a obchodníkem s cennými papíry. Nejlepší je zajít do sídla společnosti, případně řešit uzavření smluv korespondenční cestou či pomocí internetu. Při osobní návštěvě si nesmíme zapomenout vzít zejména občanský průkaz. Na škodu nebude, pokud přibereme poslední výpis ze Střediska cenných papírů Praha (SCP). Obchodník s cennými papíry poté snáze zjistí číslo našeho účtu v SCP. Pokud chceme raději řešit uzavření smlouvy poštovní cestou, pak musíme počítat s tím, že ne všichni obchodníci tuto možnost nabízejí. Pokud tomu tak je, pak si necháme poštou, faxem nebo e-mailem zaslat smlouvy, které podepíšem. Poté, co si svůj podpis necháme ověřit u notáře, zašleme smlouvy zpět na adresu obchodníka s cennými papíry. Podpis smlouvy k zahájení obchodování nestačí. I přes možnosti půjček na nákup cenných papírů obchodníci zpravidla požadují složení finančních prostředků na jejich bankovní účet. Proto je nutné raději se ptát na přesné číslo účtu, kód banky, variabilní a specifický symbol. Pak naše platba proběhne hladce. Jakmile má obchodník s cennými papíry na účtu naše peníze (třeba jen zálohu), můžeme začít jednat se svým makléřem o realizaci obchodů. Komunikace bude zpravidla probíhat telefonickou cestou. Moderní cestou je i využití e-mailu, případně internetu. Makléř nám poradí, co dělat a co nikoli. K dispozici nabídne pohled na dění na akciových trzích, seznámí nás s aktuálními kurzy, podá doporučení na trhy, tržní segmenty, případně i na jednotlivé tituly.
8.1.1. Jak nakupovat CP Chceme-li koupit určitý počet cenných papírů nějaké společnosti, nejlépe ji identifikujeme podle ISIN. Svůj ISIN má každý cenný papír (nejen akcie, ale i dluhopisy či podílové listy investičních fondů). Jedná se o mezinárodně uznávané identifikační číslo. V zásadě vše funguje jako s lidským rodným číslem. Žádné dvě akcie nemohou mít shodný ISIN, a tak nám kód pomůže při rozpoznání typu cenného papíru. Akcie mají jiný ISIN než obligace či podílové listy. Podle ISIN lze o každém cenném papíru také jednoduše vyhledat všechny potřebné údaje. Modul vyhledávání v akciích nalezneme mimo jiné,
na různých
internetových stránkách, pokud budeme chtít hledat informace o cenných papírech. Kódy akcií nalezneme taktéž v tisku. Ve svém kurzovním lístku je uvádějí například Hospodářské noviny. Pokud známe ISIN, zadáme svému makléři pokyny k nákupu akcií (A pokud neznáme ISIN, tak můžeme být klidní, makléř nám poradí.). Zadat pokyn lze také telefonickou cestou, případně e-mailem. Pokud stanovíme svému makléři cenový limit pro nákup cenových papírů, pak to znamená, že on musí pro nás nakoupit nejvýše za cenu, kterou my jsme uvedli. Limit má svůj smysl především v době, kdy nenadále kurzy na burze vzrostou. Bez limitu by pro nás obchodník nakoupil za aktuální cenu (tj. nevýhodnou), která vznikla na základě střetu nabídky a poptávky po dané akcii na burze. Převaha poptávajících obchodníků nad nabízejícími je impulsem k růstu cen a naopak. Limit může být platný jeden den, do konce měsíce nebo jinak dlouhou dobu. Někdy může být na škodu příliš krátká doba pro provedení příkazu. Pokud omezíme dobu jen na jeden den, nemá obchodník možnost vyčkat na výhodnější kurzy v průběhu dalších dní. Po propadnutí lhůty k provedení obchodu je nutné limit znovu obnovit. Pozor! Za sjednaní limitu můžeme zaplatit vyšší poplatek. 8.1.2. Nakoupené akcie Nejjednodušší způsob, jak uchovávat akcie, je asi ten, že své cenné papíry necháme na účtu u obchodníka s cennými papíry. Pravdou je, že za tuto službu budeme platit správní poplatek, ale ušetříme si spoustu starostí. Obchodníci zpravidla sledují za nás důležité informace a termíny (konání valné hromady, přihláška na valnou hromadu, splatnost dividend, úpis nových akcií apod.)
Velmi zřídka si můžeme své akcie ponechat i doma. Jedná se o materiální formu akcií. Správu akcií a sledování důležitých informací však za nás tentokrát nikdo neudělá. Zajímavostí je, že si své portfolio můžeme kontrolovat i prostřednictvím internetu. Jsou finanční servery, které službu portfolií nabízejí. V českých podmínkách, kdy kapitálový trh nedosáhl významnějších rozměrů a popularity, je nabídka velmi omezená. V zahraničí je servis s portfolii na internetu obvyklý. 8.1.3. prodej akcií Také v případě prodeje kontaktujme svého makléře a zadejme mu pokyn k prodeji cenných papírů. Opět můžeme stanovit limitní cenu. Tentokrát to zřejmě bude nejnižší cena, kterou ještě hodláme pro prodej akceptovat. Limit nás ochrání před nemilými překvapeními, pokud ceny na burzách spadnou najednou velmi nízko. Pokud bude kurz akcií ležet pod námi stanoveným limitem, obchod nebude proveden. Jakmile prodejní cenu neomezíme, prodá makléř naše cenné papíry za aktuální kurz na burze. Po každém obchodu s cennými papíry (prodej nebo nákup), který pro nás realizuje banka nebo obchodník s cennými papíry, bysme měli obdržet (poštou, e-mailem, jinou formou) potvrzení o provedení obchodu. Tato tzv. konfirmace by měla obsahovat důležité informace jako název zobchodovaného cenného papíru, místo, čas a kurz, za který byl obchod (koupě či prodej) realizován, resp. výše poplatků. Pokud chceme prodávat akcie, musíme počítat s poplatky obchodníků s cennými papíry. Jejich výše může být rozdílná. Zpravidla se setkáváme se dvěma hlavními typy poplatků - za realizovaný obchod a za uložení akcie do portfolia a za správu portfolia. 8.1.4. TOP doporučení pro obchod s akciemi Do akcí vkládejme jen ten díl finančních prostředků, o kterém jistě víme, že jím nebudeme muset v příštích 4-5 letech disponovat. Nouzové prodeje akcií z důvodu nedostatku peněz na nákup toho či onoho se nevyplácejí. Přicházejí na řadu naschvál v době, kdy kurzy akcií nedosahují svého maxima. Zvolíme správný čas pro nákup i prodej akcií. Samozřejmě, že je utopií čekat na úplně nejvyšší možný kurz a pak prodávat, resp. spoléhat na to, že ceny akcií ještě více klesnou a my koupíme za minimální kurz. Pokud docílíme solidního zisku, bez obav se akcií zbavme. Realizujeme své zisky. Jen tak se dostaneme k penězům. Pozor! Čím déle budeme akcie
držet, tím menší má toto doporučení váhu. Vězme, že načasování nákupu a prodeje (tzv. market timing) hraje velmi malou roli v tom, jakého výnosu v dlouhém období docílíme. Stejně nepatrný vliv na naše zisky má výběr jednotlivých akcií. Naopak velký význam pro výnosnost akciového portfolia má rozdělení investice na jednotlivé investiční instrumenty, trhy a odvětví. Důležitá je komunikace se svým makléřem. Je to bezesporu odborník na slovo vzatý s řadou znalostí a zkušeností, které může využít v náš prospěch. Makléř (případně investiční poradce) zohlední naši individuální finanční situaci, náš postoj k riziku, naše cíle a doporučí nám, kam investovat. Zůstane opravdu jen u doporučení. Rozhodnutí, zda koupit či prodat zůstává zcela na nás. Mysleme i my! Není na škodu zamýšlet se nad vývojem akcií, nad možnými riziky, nad potenciálními šancemi. Své domněnky a myšlenky se nebojme makléři sdělit. Konstruktivní diskuse s odborníkem povede k zajímavým závěrům. Ujistěme se, že společnost, jejíž akcie chceme nakupovat, dosahuje a bude dosahovat zisků. Kromě dlouhodobých hospodářských výsledků zohledněme kvalitu managementu firmy. Nejlépe se asi můžeme informovat z výročních zpráv, které akciové společnosti každoročně vydávají. Navíc sledujme i aktuální zpravodajství v tisku a jiných médiích. Například na www.finance.cz máte k dispozici zdarma a bez nutnosti registrace zpravodajství agentury Reuters v reálném čase! Zmírněme riziko ztrát z obchodů s akciemi. Nakupujme cenné papíry různých společností, z různých zemí a různých odvětví. Každé firmě se ve stejném období nemusí dařit stejně. Úspěch některé silně závisí na vývoji devizových kurzů, dobré hospodaření jiné společnosti je spojeno s razantním poklesem úrokových sazeb. Nesázejme nikdy na jednoho koně! Pojďme ale na druhý extrém. Mnoho akcií v našem portfoliu nemusí dělat dobrotu. Hrozí nám ztráta přehledu o vývoji kurzů, o dění v akciových společnostech. Neinformovanost může vyústit ve ztráty na hodnotě našeho portfolia. Informace se na akciových trzích šíří okamžitě. Prakticky ihned po zveřejnění jsou zahrnuty do ceny akcií. Na takových trzích je složité (prakticky zřejmě nemožné) využívat tipy na nákup jednotlivých akcií. 8.1.5. Výhody a šance akcií
-
Výnos z pohybu kursu
-
Dividenda
-
Podíl na významných společnostech v tuzemsku i zahraničí
-
Nulové zdanění výnosů z pohybu kurzu při držbě akcie delší než šest měsíců
-
Snazší prodej než u dluhopisů Dlouhodobá investice do akcií má smysl. Optimální doba investice do akcií se počítá v
letech. Někteří odborníci doporučují tento typ cenných papírů držet minimálně deset let. Opírat se mohou o nesčetné statistiky z řady zemí světa (například USA, SRN, Evropa), ve kterých fungují rozvinuté akciové trhy. Čím déle akcie budeme ve svém portfoliu držet, tím pravděpodobněji budou naše výnosy vyšší než z jakékoli jiné investice. Během investování buďme připraveni na dočasné výkyvy hodnoty svého portfolia. Vězme ovšem, že v delším období mají tyto výkyvy na celkový výnos pouze nepatrný vliv (viz data z USA, SRN a Evropy). Akcie nepatří mezi krátkodobé investiční instrumenty. Tomu, kdo akcie nakupuje a obratem prodává, při konečném účtování zpravidla zbývají pouze oči pro pláč. Krátkodobý zisk z obchodování s akciemi lze v mnohém srovnávat s náhodnou výhrou při hře v kasinu. Mysleme vždy na to, že musíme vydělat i na poplatky obchodníků s cennými papíry. Přestaňme se ale už bavit jen o výnosech akcií z pohybu kurzu. Akcie nenabízejí jen toto zhodnocení. Jejich vlastnictví zakládá právo na výplatu dividendy, tedy podílu na zisku akciové společnosti. Jako akcionáři se můžeme podílet na výnosech z hospodaření různých společností. Představme si, že třeba i takových firem jako Coca-Cola, Microsoft, Siemens nebo Nokia. Láká nás investice do akcií, seznamme se s tím, jak postupovat. Koukněme se na aktuální vývoj na domácí burze a zahraničních trzích … nebo si přečtěme zajímavá doporučení, která se při nákupu akcií mohou vždy hodit! 8.1.6. Nevýhody akcií -
Zdanění dividendy
-
Nepravidelná výplata výnosu- dividendy(na rozdíl od dluhopisů)
-
Platba poplatků
-
Minimální investice
-
Těžší prodej než u podílových listů investičních fondů
-
Riziko akciového trhu
-
Riziko při chybné investici do jednoho titulu Investice do akcií něco stojí. Obchodníci s cennými papíry si za každý obchod, za každý
nákup či prodej akcií strhnou určité procento z objemu investice. Jedná se řádově o jednotky procent. Na poplatky si musíme vydělat. Čím častěji budeme něco prodávat a kupovat, tím hůře. Akcie jsou dlouhodobým investičním nástrojem. Další negativum zaznamenáme v souvislosti s našim výnosem. Zejména ten "pravidelný" v podobě dividendy ze zisku společnosti je zatížen daní. Do státní pokladny odvedeme 15% dividendy. Stejným směrem může putovat také část zhodnocení vyplývajícího z pohybu kurzu akcie na burze cenných papírů, pokud doba držení akcií nepřesáhne šest měsíců. Při investici do akcií existuje bohužel vždy riziko, že pohyb kurzu nabere opačný směr, než ten námi očekávaný. Každá i největší a nejziskovější firma se může dostat do existenčních problémů. Hodnota akcie takové firmy může na burze velmi rychle klesnout (dokonce až k nule). Investor potom ztrácí peníze, které do své favorizované akcie investoval. Rada, jak se riziku ztrát vyvarovat je prostá, jak jsem již zmiňoval nesázet na jediného koně a investovat do akcií společností se sídlem v různých oblastech, působících v rozdílných průmyslových odvětvích. Ve své investiční strategii nemusíme věnovat pozornost pouze akciím nejvýznamnějších společností (tzv. blue chips). Zkusme část prostředků vyčlenit i na nákup cenných papírů malých firem. Vhodnou strategií je i koupě akcií na více akciových trzích, v rámci několika tržních segmentů (např. hlavní trh, vedlejší trh, volný trh). Pravdou je, že sebelepší rozložení prostředků do akcií z různých zemí, firem z různých odvětví, firem různého významu nezajistí ziskovost portfolia za každé situace. Například v době, kdy dochází k všeobecnému zvyšování úrokových měr a k růstu cen nerostných surovin, počítejme s poklesem hodnoty našeho akciového portfolia. 8.1.7. Správné rozložení portfolia (diverzifikace) Opět nikdy nesázet na jednoho koně! Je velmi nepravděpodobné, že se nám povede nalézt (byť za pomoci rad odborníků či speciálního softwaru) tu nejvýnosnější akcii. Jestliže zařadíme do portfolia více akcií, budeme méně ztrácet (nebo vůbec ne!), pokud se kurz jednoho titulu propadne.
-
Kupujme akcie firem z různých odvětví
-
Kupujme velké i malé firmy
-
Kupujme akcie s příslibem dividendy i bez něj
-
Kupujme akcie, se kterými se obchoduje hodně i méně Pozor! Nakupujme jen tolik cenných papírů, kolik jste schopni "uhlídat". Při počtu cenných
papírů okolo 10 můžeme mít starosti se sledováním dat a informací. Jako optimum je doporučováno někdy 6 - 8 akcií, někdy 8 - 10. Naše portfolio by nemělo sestávat jen z akcií. Akcie jsou sice dlouhodobě velmi výnosnou investicí (viz údaje z USA, SRN či Evropy), krátkodobě ovšem jejich kurzy podléhají výkyvům. Vždy se hodí mít po ruce včas a rychle nějaké volné peněžní prostředky. Zejména je to aktuální, pokud kurzy poklesnou na mez atraktivní pro nákupy. Jako vhodný doplněk k umístění finančních prostředků do akcií považujeme krátkodobé obnovitelné termínované vklady nebo investiční fondy peněžního trhu či zaměřené převážně na dluhopisy. Vzorové portfolio: •
Akcie
•
Investiční fondy
•
Termínované vklady
•
Běžný účet (resp. volné peněžní prostředky)
8.1.8. Zisk z poklesu kurzů S akciemi není v žádném případě nemožné vydělat i za situace, kdy ceny akcií klesají! Princip obchodu je následující: Investor na trhu nejprve prodá akcie, které si půjčí, aby si je při předvídaném poklesu levněji nakoupil zpět. Akcie pak může vrátit původnímu majiteli. Transakce není složitá. Zkusme si ji objasnit na jednoduchém příkladu: •
Investor čeká, že kurz akcie v průběhu obchodního dne propadne. Proto kontaktuje v dopoledních hodinách obchodníka s cennými papíry a prodá, dejme tomu, 40 000 kusů akcií společnosti X za cenu 50 Kč. Pokud se předpoklad investora vyplní a kurz akcie skutečně klesne, potom stačí opět kontaktovat obchodníka a přikázat mu, nákup za aktuální kurz 48 korun! Na poklesu jedné akcie vyděláváte 2 koruny. Při vynásobení počtem nakoupených akcií to dělá 80 000 Kč.
Podmínkou pro realizaci obchodu je opět složení zálohy ve výši cca. 10 % objemu obchodu, tj. 190 000 Kč. Tyto peníze pomohly vydělat 80 000, a to v průběhu jediného dne! Spekulace je nutné vždy pečlivě zvážit. Nikdy není zaručeno, že kurz akcie opravdu poklesne. 8.1.9. Strategie přikupování akcií Neděsme se poklesů akcií pod cenu, za kterou jsme je na burze nakoupili. Nízké ceny mají v sobě jedno plus: je možné dokoupit velmi levně další kusy akcií a zvýšit tak náš podíl na akciové společnosti. To je sice pěkné, ale při hlasování na valné hromadě nám to asi moc nepomůže, jestli budeme mít 10 nebo 25 kusů akcie, když jich velcí akcionáři mají tisíce! Co je ale pozitivní, to je možnost zprůměrovat cenu za jednu akcii na nižší než původní hodnotu. Průměrování má dvě základní podmínky: - Na dokupování musíme mít k dispozici volné peněžní prostředky. - Kurzy na burzách cenných papírů musí někdy vzrůst. Bude lépe, když strategii vysvětlím také na příkladě. 8.1.10. Jak dosáhnout průměrováním zisk? Co je to ten efekt průměrování ? Na co je vlastně průměrování dobré ? To jsou otázky, na které chci dát odpověď. Strategie průměrování je velmi oblíbena a často používána v případech, kdy se kurzy cenných papírů na kapitálových trzích nepohybují jen směrem vzhůru. Investor pravidelně (většinou měsíčně či čtvrtletně) nakupuje buď stále stejný objem cenných papírů nebo za stále stejný obnos peněz. V obdobích poklesu kurzu pořídí za stejnou cenu více titulů. Jakmile kapitálové trhy rostou,nakoupí méně cenných papírů. Strategie průměrování umožní investorům vydělat, resp. neztratit tolik, jako v případě jednorázového nákupu v nevhodný čas (například krátce před vypuknutím burzovního krachu, tj. v době kdy jsou ceny cenných papírů na vrcholu a během několika dní či týdnů rapidně klesnou). Rozložení investic na pravidelné nákupy zajišťuje vyrovnání ze zpětného pohledu úspěšných (za výhodnou cenu) a neúspěšných nákupů (za velmi nevýhodné kurzy).
8.1.11. -
Průměrování v příkladech
jak vydělat na pravidelném nákupu 25 kusů akcií jedné společnosti po dobu 4 let. Investor pravidelně nakupuje stále stejný objem cenných papírů. V obdobích poklesu
nakoupí 25 kusů akcií za nižší cenu než za situace, kdy trhy rostou. Řekněme, že investor má na svém účtu 10.000 Kč. Je konzervativní, a tak nechce do akcií v první fázi vložit všechny své peníze. Zbylé prostředky proto uloží každoročně na termínovaný vklad úročený 3 % . Na místo termínovaného vkladu si můžete představit i investiční fondy peněžního trhu či dluhopisové.
Realizací strategie průměrování profituje investor z nákupů akcií za nižší kurzy. Průměrný kurs akcie v portfoliu investora dosáhne 72,50 Kč tj. (100+60+50+80)/4. Při kurzu 110 Kč vydělá na jedné akcii o téměř 30 Kč více než při jednorázovém nákupu. Zisky navíc každoročně rozšiřuje i tříprocentní úrok z termínovaného vkladu. Příjmy z průměrování jsou o 3.416 Kč vyšší.
8.1.12. Příklad: Investice 1: Jednorázový nákup 100 ks akcií 1.1.1999 Nákup 100 akcií při kurzu 100 Kč (Investice: 10.000 Kč) Prodej 100 akcií při kurzu 110 Kč 31.12.2002 Příjem z prodeje akcií = celkový příjem strategie: 11.000 Kč Investice 2: Pravidelný nákup 25 ks akcií na začátku každého roku
1.1.1999 Nákup 25 akcií při kurzu 100 Kč (Investice: 2.500 Kč) Roční termínovaný vklad ve výši 7.500 Kč na 3 % Stav termínovaného vkladu na konci roku 7.725 Kč (tj. 7.500 * 1,03)
1.1.2000 Nákup 25 akcií při kurzu 60 Kč (Investice: 1.500 Kč) Roční termínovaný vklad ve výši 6.225 Kč (tj. 7.725 – 1.500) na 3 % Stav termínovaného vkladu na konci roku 6.412 Kč
1.1.2001 Nákup 25 akcií při kurzu 50 Kč (Investice: 1.250 Kč) Roční termínovaný vklad ve výši 5.162 Kč (tj. 6.412 – 1.250) na 3 % Stav termínovaného vkladu na konci roku 5.316 Kč
1.1.2002 Nákup 25 akcií při kurzu 80 Kč (Investice: 2.000 Kč¨) Roční termínovaný vklad ve výši 3.316 Kč (5.316 – 2.000) na 3 %
31.12.2002 Prodej 100 akcií při kurzu 110 Kč Příjem z prodeje akcií: 11.000 Kč Stav termínovaného vkladu na konci roku 3.416 Kč Celkový příjem strategie: 14.416 Kč
Zdroj: www.finance.cz
8.2. Akcie na úvěr Na burze cenných papírů můžeme vydělávat také s vypůjčenými penězi. Nejlépe se nám tato strategie bude dařit, pokud kurzy akcií vzrostou o tolik procent, že pokryjí náklady vypůjčených peněz (tj. úrok). Pokud ovšem ceny akcií klesnou, nastane situace opačná. Nevyděláme si ani na splátky úroku, ani na platbu (umořování) samotného úvěru! Splácet budeme v tomto případě muset ze svých rezerv. V krajnosti budeme nuceni prodávat nakoupené akcie, mnohdy za velmi nevýhodný kurz. Příklad burzovní spekulace: Na účet obchodníka s cennými papíry složíme zálohu, řekněme, ve výši 10 %, tj. 250 000 Kč. Následně nakoupíme ve velkém 10 000 kusů akcií za 250 Kč. Dojde-li k růstu ceny našich akcií o 5 % za jeden den, kurz akcie vzroste na 262,50 Kč. Nárůst o 5 % je reálný, jak dokumentují statistiky burzovních indexů. Pět procent je dobrý zisk, a tak se rozhodneme prodat veškeré naše akcie. Obdržíme 2 625 000 Kč (10 000 ks x 262,50 Kč). Po odečtení vypůjčených peněz (2 250 000 Kč = 10 000 x 250 Kč - 250 000 Kč zálohy) nám na účtu u obchodníka s cennými papíry zůstává 375 000 Kč. Za jeden den jsme dosáhli hrubého zhodnocení 50 % (125 000 Kč ze 250 000 Kč). Z této částky bysme museli ještě zaplatit poplatky za realizované obchody (zhruba 0,5 % z objemu každého obchodu, tj. nákupu a prodeje) a daň ze zisku. Takto spekulovat lze na Burze cenných papírů Praha víceméně jen s nejkvalitnějšími tituly, které se obchodují v rámci segmentu SPAD. O které akcie se jedná, zjistíte v další části mé bakalářské práce. 8.3.
Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD)
25. května 1998 bylo zahájeno obchodování s nejlikvidnějšími emisemi CP za účasti tvůrců trhu: Obchodování ve SPAD bylo zahájeno s akciemi Komerční banky, a postupně byly zařazovány akcie Unipetrolu (28. 5. 1998), Českého Telecomu (respektive SPT Telecom – 4. 6. 1998) a ČEZu (5. 6. 1998). Od roku 1998 nedošlo ve SPAD k významným změnám a stávající systém odpovídá původnímu. Došlo pouze k úpravám standardních podmínek pro uzavírání obchodů a zpřísnily se parametry pro obchodování jak pro tvůrce trhu, tak i pro ostatní členy burzy. Postupně byly do SPAD zařazovány a vyřazovány další emise.
Název emise
Datum zařazení
Datum vyřazení
KOMERČNÍ BANKA
25. 5. 1998
UNIPETROL
28. 5. 1998
ČESKÝ TELECOM (SPT TELECOM)
4. 6. 1998
ČEZ
5. 6. 1998
ČESKÁ SPOŘITELNA
20. 7. 1998
4. 6. 2002
RIF
20. 7. 1998
29.10.2000
IPS
26. 10. 1998
24. 10. 2000
ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE
26. 10. 1998
IPB
3. 11. 1999
PHILIP MORRIS ČR (TABÁK)
9. 10. 2000
ERSTE BANK
1. 10. 2002
16. 6. 2001
Zdroj: http://www.pse.cz/obchodovani/spad.asp
V současnosti je do SPAD zařazeno sedm emisí: ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, ČESKÝ TELECOM, ČEZ, ERSTE BANK, KOMERČNÍ BANKA, PHILIP MORRIS ČR a UNIPETROL. Obchodování ve SPAD a blokové obchody patří k obchodům řízených cenou, tzv. pricedriven system, zatímco automatické obchody patří mezi typy obchodů řízených objednávkami tzv. order-driven system. 8.5.
Dlouhodobé srovnání investic v USA
Z jednoho amerického dolaru investovaného "dávnými" předky v roce 1802 mohli potomci v případě investice do akcií v roce 1990 inkasovat 955 000 USD. Dluhopisy vynesly o plných 950 000 dolarů (!!!) méně. Výnos termínovaného vkladu byl o další polovinu nižší. Zhodnocení zlata můžeme s klidem označit za zanedbatelné, obzvlášť po zahrnutí inflace. Podle četných výzkumů jsou na tom američtí investoři držící akcie delší dobu lépe v porovnání s těmi, kteří uložili své prostředky do dluhopisů. V případě třicetiletého držení obou typů investic v letech 1871 - 1990 dosáhly akcie ve všech možných intervalech (tzn. 1871-1900, 1872-1901, 1873-1902, atd.) vždy vyššího zhodnocení než dluhopisy! Jak tomu bylo v období 1802 - 1990 srovnávám v pořadí druhé tabulce ! Tabulka č. 1
Kolik dolarů zbylo z 1 dolaru investovaného v roce 1802?
AKTIVUM
AKCIE
Nominálně v roce 1990 Reálně v roce 1990 (po očištění inflací) [Zdroj: Schiereck]
Tabulky č. 2
955.000 86.100
VKLADY
5.770 520
2.680 242
ZLATO 15,8 1,4
Srovnání výnosů amerických dluhopisů a akcií
Držba aktiva 1 ROK 10 LET 20 LET 30 LET [Zdroj: Schiereck]
8.6.
DLUHOPISY
Časový úsek 1802-1990 1802-1990 1802-1990 1802-1990
Vyšší výnos akcií v x% případů 57,7% 71,1% 82,9% 88,8%
Dlouhodobé srovnání investic v Evropě
Všechny výzkumy provedené v evropských zemích zahrnutých v následující tabulce dopadly opět lépe pro akcie. V Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Nizozemí, Rakousku a Švýcarsku dominovaly v průběhu 20. století akcie s průměrným ročním výnosem nad hranicí 10%. Srovnání výnosů evropských dluhopisů a akcií Země Časový úsek NĚMECKO 1875-1998 ŠVÝCARSKO 1926-1997 RAKOUSKO 1953-1988 FRANCIE 1900-1995 VELKÁ BRITÁNIE 1700-1995 ITÁLIE 1928-1995 NIZOZEMÍ 1946-1996 [Zdroj: Schiereck] 8.7.Sumární objemy obchodů
Výnos akcií (p.a.) 7,8% 8,6% 12,8% 11,8% 6,2% 11,8% 12,2%
Výnos dluhopisů (p.a.) 5,1% 4,6% 7,4% 5,3% 4,6% 6,8% 5,9%
V období 6. 4. 1993 – 31. 12. 2002 dosáhl celkový objem burzovních obchodů (single counted) hodnoty 8 390 mld. Kč, na které se akcie a podílové listy (PL) podílely 1 598 mld. Kč (19,0 %) a dluhopisy 6 792 mld. Kč (81,0 %). Sumarizace objemů obchodů v období 6. 4. 1993 – 31. 12. 2002
Akcie + PL
Dluhopisy
Celkem
Objem Počet (mld. Kč) (mil. Ks)
Objem (mld. Kč)
Počet (mil. Ks)
Objem (mld. Kč)
Počet (mil. Ks)
Hlavní
1 215,013 3 504,143
5 764,574
553,914
6 979,587
4 058,057
Vedlejší
177,445
336,502
185,461
5,261
362,906
341,763
Volný
205,538
371,677
841,919
65,570
1 047,457
437,247
Celkem
1 597,996 4 212,322
6 791,954
624,745
8 389,950
4 837,067
Trh
Zdroj: http://www.finance.cz/home/kapitalovy_trh/?_sekcefrom=1
Zdroj: vlastní, pse
8.8.
Oborové objemy obchodů na trhu akcií a PL ( 6 .4. 1993 – 31. 12. 2002 )
Obor Zemědělství Výroba potravin
Objem (mld. Kč) 2,756 18,396
Podíl (%) 0,17 1,15
Výroba nápojů a tabáku Těžba, zpracování nerostů a rud Textilní, oděvní, kožedělný Dřevařský, papírenský Chemický, farmaceutický, Stavebnictví, stavební hmoty Hutnictví, zpracování kovů Strojírenství Elektrotechnika, elektronika Energetika Doprava, spoje Obchod Peněžnictví Služby Bižuterie, sklo a keramika Investiční fondy Ostatní Celkem
45,643 22,052 6,173 24,994 90,662 37,417 8,476 46,987 4,867 252,173 483,011 6,185 386,789 14,100 27,016 113,800 6,501 1 597,996
2,86 1,38 0,39 1,56 5,67 2,34 0,53 2,94 0,30 15,78 30,23 0,39 24,20 0,88 1,69 7,12 0,41 100,00
Zdroj: http://www.akcie.cz/s/ht.asp?Clen=990&H=1
Tři dlouhodobě nejúspěšnější obory, kterými jsou doprava a spoje, peněžnictví a energetika, se na celkovém objemu obchodů v hodnoceném období podílely 70,2 %. K celkovému objemu obchodů podstatně přispěly rovněž emise investičních fondů. Z důvodu jejich přeměny na otevřené podílové fondy a s tím souvisejícího vyřazování z burzovních obchodů došlo k výraznému poklesu ročních objemů obchodů. V prosinci 2002 bylo ukončeno obchodování s poslední fondovou emisí IF BOHATSTVÍ. 8.8.1. Objemy obchodů podle obchodních segmentů – akcie + PL 6. 4. 1993 – 31. 12. 2002 ) Segment Objem (mld. Kč) Aukce 89,985 Kontinuál 35,626 SPAD 683,064 Blokové obchody 789,322 Celkem 1 597,996 Zdroj: materiály pražská burza a.s.
( Podíl (%) 5,63 2,23 42,75 49,39 100,00
Obchodování v kontinuálním režimu bylo zahájeno 15. března 1996, v segmentu SPAD 25. května 1998. Segment SPAD se v současné době nejvýrazněji podílí na obchodech akciového trhu. V roce 2002 dosáhl jeho podíl 68,27 %, na blokové obchody připadlo 28,88 %, na kontinuální režim 2,70 % a na aukční režim pouze 0,15 %.
8.8.2. Skladba celkového objemu obchodů na trhu dluhopisů ( 6. 4. 1993 – 31. 12. 2002 ) Druh dluhopisů Státní Komunální Podnikové Bankovní HZL Celkem
Objem 3 837,819 41,687 1 122,817 1 660,168 129,463 6 791,954
Podíl 56,51 0,61 16,53 24,44 1,91 100,00
Zdroj: materiály pražská burza a.s.
Největší podíl na obchodech dluhopisového trhu mají státní dluhopisy. Jejich podíl v posledních letech výrazně vzrostl, v roce 2001 dosáhl 72,7 %, v roce 2002 82,9 %. 8.8.3. Nejobchodovanější emise
Emise akcií a PL s největšími celkovými objemy obchodů v období 6. 4. 1993 – 31. 12. 2002
Poř. ISIN Č.
Název
Datum registrace
Objem (mld. Kč)
Podíl (%)
Kumul. (%)
1.
CZ0009093209
ČESKÝ TELECOM
01. 03. 95
403,502 25,25
25,25
2.
CZ0008019106
KOMERČNÍ BANKA
22. 06. 93
259,815 16,26
41,51
3.
CZ0005112300
22. 06. 93
203,350 12,73
54,23
4.
CZ0008023801
22. 06. 93
103,256 6,46
60,70
5.
CZ0009054607
70,083
65,08
ČEZ ČESKÁ SPOŘITELNA
ČESKÉ RADIOKOMUN 01. 03. 95 .
4,39
Datum vyřazení
06. 08. 02
6.
CZ0009091500
UNIPETROL PHILIP MORRIS ČR RIF
28. 08. 97
42,000
2,63
67,71
7.
CS0008418869
13. 07. 93
32,462
2,03
69,74
8.
CS0008001509
17. 05. 94
25,815
1,62
71,36
29. 09. 00
9.
CZ0008012804
15,848
0,99
72,35
27. 06. 00
10.
CS0005041250
15,304
0,96
73,31
27. 09. 01
11.
CS0005017953
14,256
0,89
74,20
19. 12. 01
12.
CS0008447850
12,544
0,78
74,98
02. 10. 00
13.
CZ0005110155
IPS SKANSKA
22. 06. 93
12,233
0,77
75,75
21. 11. 01
14.
CS0008414751
VERTEX
22. 06. 93
12,006
0,75
76,50
03. 03. 00
15.
CZ0005091652
CHEMOPETRO 01. 03. 95 L GROUP
10,869
0,68
77,18
28. 07. 97
16.
CZ0008026705
SPIF ČESKÝ
26. 09. 95
8,754
0,55
77,73
10. 05. 99
17.
CS0008420964
ČOKOLÁDOV NY
13. 07. 93
8,491
0,53
78,26
04. 01. 99
18.
CZ0008002755
ČESKÁ POJIŠŤOVNA
13. 07. 93
8,135
0,51
78,77
19.
CS0005020957
VODNÍ STAVBY
22. 06. 93
7,562
0,47
79,24
20.
CZ0008002854
IP BANKA
07. 03. 95
7,035
0,44
79,68
21.
CZ0005104950
ČEZ 2
01. 03. 95
7,021
0,44
80,12
17. 02. 99
22.
CZ0008007903
1.IF 26. 10. 93 ŽIVNOBANKA
6,879
0,43
80,55
09. 04. 02
23.
CS0005012954
ASSIDOMÄN SEPAP
22. 06. 93
6,786
0,42
80,98
19. 10. 98
24.
CS0008414058
DEZA
22. 06. 93
6,633
0,42
81,39
21. 12. 00
25.
CZ0005102350
SEVEROČESK É DOLY
01. 03. 95
5,919
0,37
81,76
26.
CS0008439659
PRAŽSKÁ TEPLÁREN.
22. 06. 93
5,780
0,36
82,12
27.
CS0005004357
ZPS ZLÍN
22. 06. 93
5,700
0,36
82,48
28.
CS0008424958
SPOLANA
22. 06. 93
5,626
0,35
82,83
29.
CZ0009086708
5,251
0,33
83,16
04. 12. 97
30.
CS0005002765
5,220
0,33
83,49
15. 02. 02
KOMERČNÍ 14. 12. 93 BANKA IF ŠKODA PLZEŇ 22. 06. 93 BIOCEL 22. 06. 93 PASKOV ELEKTRÁRNY 22. 06. 93 OPATOV.
HARVARD.HO 07. 06. 94 LDING ČKD PRAHA 13. 07. 93 HOLDING
29. 12. 00
26. 10. 99
Zdroj: http://www.pse.cz/vysledky/stats_topten.asp
Na prvních osmi pozicích nacházíme v tabulce emise, které jsou, resp. Byly obchodovány v segmentu SPAD.
Klíčové roční údaje za období 1993 – 2002 Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
41
161
234
249
250
251
254
249
250
250
Celkový roční objem (mld. 9,0 Kč)
62,0
195,4
393,2
679,5
860,2
1 187,5
1 222,8
1 987,2
1 793,1
Z toho: Akcie + PL
7,1
42,6
125,6
249,9
246,3
172,6
163,5
264,1
128,8
197,4
1,9
19,4
69,8
143,3
433,2
687,6
1 024,0
958,7
1 858,4
1 595,7
Průměrný celkový denní 220,0 objem (mil. Kč)
385,3
835,1
1 579,1
2 718,1
3 427,1
4 675,1
4 911,0
7 948,7
7 172,3
Z toho: Akcie + PL
173,9
264,6
536,9
1 003,8
985,2
687,6
643,5
1 060,8
515,2
789,6
46,1
120,7
298,1
575,3
1 732,9
2 739,4
4 031,6
3 850,2
7 433,5
6 382,7
Podíl akcií + PL na celkovém 79,0 objemu obchodů (%)
68,7
64,3
63,6
36,2
20,1
13,8
21,6
6,5
11,0
Počet emisí akcií + PL 971 (konec roku)
1 028
1 716
1 670
320
304
195
151
102
79
Počet emisí dluhopisů 11 (konec roku)
27
48
80
92
98
95
94
84
74
Tržní kapitalizace (mld. Kč) – x akcie + PL (konec roku)
353,1
478,6
539,2
495,7
416,2
479,6
442,9
340,3
478,0
Index PX 50 705,2 (konec roku)
557,2
425,9
539,6
495,3
394,2
489,7
478,5
394,6
460,7
Index PX-D x (konec roku)
x
x
x
1 235,0
996,4
1 296,7
1 366,0
1 065,6
1 166,4
Počet burzovních dnů
Dluhopisy
Dluhopisy
Zdroj:burzovní ročenka 2003
Zdroj: sekce grafy http://www.fio.cz/cz/uvod.itml
8.8.4. Burzovní rekordy Největší celkový roční objem obchodů Největší roční objem obchodů na trhu akcií a PL Největší roční objem obchodů na trhu dluhopisů Největší celkový měsíční objem obchodů Největší měsíční objem obchodů na trhu akcií a PL Největší měsíční objem obchodů na trhu dluhopisů Největší celkový denní objem obchodů Největší denní objem obchodů na trhu akcií a PL Největší denní objem obchodů na trhu dluhopisů Největší denní růst indexu PX 50 Největší denní pokles indexu PX 50 Největší denní růst indexu PX-D Největší denní pokles indexu PX-D Bazické emise PX 50 nepřetržitě od 5.4.1994
1 987,2 mld. Kč v roce 2001 264,1 mld. Kč v roce 2000 1 858,4 mld. Kč v roce 2001 303,1 mld. Kč v listopadu 2001 48,3 mld. Kč v březnu 2000 291,8 mld. Kč v listopadu 2001 27,281 mld. Kč dne 9. 11. 2001 8,175 mld. Kč dne 31. 10. 1995 26,822 mld. Kč dne 9. 11. 2001 16,64 % dne 4. 11. 1993 7,29 % dne 22. 3. 1994 7,83 % dne 11. 5. 1999 9,86 % dne 27. 8. 1998 Česká pojišťovna, ČEZ, Komerční banka,
Živnostenská banka Největší denní objem obchodů jedné emise akcií ČESKÁ SPOŘITELNA 5,626 mld. Kč dne 11. 12. 2001 Největší denní objem obchodů jedné emise KOB 10,875/04 13,758 mld. Kč dne 9. 3. dluhopisů 2001 Největší počet emisí obchodovaných na burze 1 792 dne 2. 5. 1996 (1 729 akcií + PL, 63 dluhopisy) Zdroj: http://www.pse.cz/vysledky/stats_topten.asp
9.Závěr Téma rozvoj kapitálového trhu v České republice jsem si pro svou bakalářskou práci zvolil proto, že se jedná nejen v dnešní době o problematiku velice dinamického odvětví našeho hospodářského života, ale také proto, že i mé studijní zaměření se tímto směrem ubírá. Úvodní část mé práce spočívá v teoretickém seznámení čtenáře se základní problematikou kap. trhu, jeho fundamentálními produkty, možnostmi investování atd. Praktickou část práce zaměřuji především na analýzu Pražské burzy, jednotlivé akciové trhy-volný, hlavní, nový trh a sumarizaci jejich obchodů v časové řadě. V celoročním srovnání obchodů jsou patrné zejména měsíce červen a srpen, značné změny obchodů jsou výsledkem v prvém případě nejistotou investorů před parlamentními volbami 2002 v druhém případě propadem akciového trhu v důsledku srpnových povodní.
Cílem mé práce nebylo vytvářet „sáhodlouhé“ výzkumy kapitálového trhu. Jednak se jedná o nesmírně složitou problematiku o které jakož to student mám ucelenou představu, bohužel ne už dostatečný přístup k interním materiálům např. RM-Systemu, Pražské burzy atd., které by pro tak rozsáhlý projekt byli potřeba.
Přesto jsem v průběhu při zpracování své práce získal řadu nových poznatků o problematice kapitálového trhu, které jsou samozřejmě uplatnitelné i v praktickém životě. Jelikož je má práce spíše prakticky zaměřená, lze jí použít jako počáteční vodítko pro ty, kteří nemají dostatek komplexních informací o fungování kapitálového trhu v ČR, chtějí se seznámit s jeho produkty, historií, s jeho přednostmi a nedostatky. Zajímavou část spatřuji v praktických příkladech obchodování na Pražské burze. Proto lze význam této práce označit, jako určitou základní příručku a sondu pražské burzy na kterou byla původně také práce koncipována nebo např. pro budoucí makléře apod., pro ty kteří se chtějí dozvědět mnoho konstruktivních informací o kapitálovém trhu v ČR, další studenty ekonomických oborů, kteří by chtěli v této práci pokračovat.
Základním cílem mé práce jak již bylo zmiňováno bylo vytvořit určitý ucelený“soubor“ informací, který by měl smysl jako reálný podklad pro ty, kteří mají hlubší zájem poznat strukturu kapitálového trhu, se zaměřením na obchodování s akciemi na burze CP Praha. V této práci jsou velice praktické ukázky obchodování, takže ji lze označit za fundamentální podklad skutečného obchodování.Zdroje informací jsem čerpal, z různých publikací vědecké knihovny, internetu, letáků, novin apod.
Problém kapitálového trhu koreluje vždy s celkovými dinamickými změnami ve společnosti a vnitřní i globální ekonomickou situací. Lze jej označit jako jakési „zrcadlo“ ekonomického úspěchu společnosti. Samozřejmě se jedná o křehké odvětví, jenž se může dramaticky změnit ve velice krátkém časovém horizontu. Proto jsem se nezaměřoval na širší predikci dalšího vývoje.Snad za zmínku stojí např. obchodování dluhpisů jenž zaznamenalo v posledním období neobvyklí vzestup, který je ovšem vysvětlitelný vydáváním zejména tzv. povodňových dluhopisů.
Velice zajímavým poznatkem je také srovnání vývoje Evropského a Amerického kapitálového trhu, kdy např. na trhu USA z jediného investovaného dolaru na počátku století, byl dosažen nejvyšší výnos právě z akcií, nikoli např. pro „laika“ komodity zlata.
Kapitálový trh je u nás, jako i jinde ve světě řízen přesně stanovenými pravidly jeho fungování, jeho vliv na dění celosvětové ekonomiky je klíčový a naopak. Za zmínku stojí např. „černý pátek“ na Neyorské burze, jenž měl za následek vyvolání celosvětové hospodářské krize. Jistě nelze takovou sílu a značný vliv připisovat naší Pražské burze, její vliv na naše hospodářství je však klíčový.
Zřejmě posledním větší nejistotu zažili kapitálové trhy, přesněji burzy se vzniklou válečnou operací v Iráku. Zde vzniká zajímavá úvaha co by se stalo, kdyby trval konflikt déle? Této otázce jsem se záměrně ve své práci vyhnul, existuje velké množství spekulativních názorů a je velice obtížné zhodnotit právě ten nekorektnější. Pouze čas nám ukáže další vývoj každodenních spekulací apod.
Resümee Thema Entwicklung Kapitalmarkt in der Tschechischen Republik ich bin
für meinen
Bakkalaureus Arbeit die Wahl darum, dass geht es nicht nur heutzutage um Problematik sehr dinamische Zweig unser wirtschaftlichen des Lebens, sondern auch darum, dass und mein Studien sich konzentrieren durch folgendes zu nimmt weg. Einleitend Teil mein Arbeit besteht in theoretisch Kenntnisnahme Leser sich grundlegend Problematik kap. des Marktes, sein fundamental Produkte, Möglichkeit Investierung etc. Praktisch Teil Arbeit einpeilen vor allem an Analysen Prager Börsen, die einzelne Aktien Märkte-leer stehend, hauptsächlich, neu Markt und Verdichtung ihr Handel in Zeitliche Zeile. In ganzjährig Ebnen Handel sind sichtbar besonders Monats Juni und August, erhebliche Wechsels Handel sind Ergebnisse in erste Fall Ungewißheit Anleger vor Parlamentswahl 2002 in zweiten Fall Durchfall Aktien des Marktes auf Grund Sichel-von neuen Hochwasser.
Das Ziel mein Arbeit ist nicht gewesen ausgestalten "klafterlang" Erforschung Kapitalmarkt. Einesteils geht es um mächtig kompliziert Problematik um die gleichwie es Student ich habe abgerundet Träume, leider nicht schon genügend Zugang zu internen
Materialien so z.B. RM-Systemu, Prager Börsen etc., die es fürs so ausgedehnt Entwurf waren Bedarf.
Trotzdem bin im Verlauf bei Bearbeitung sein Arbeit hat gewonnen Stelle neuer Erkenntnisse um Problematik Kapitalmarkt, die selbstverständlich uplatnitelne und in praktisch Leben. Weil ist hat Arbeit eher praktisch Orientation, kann man ihr anwenden wie anfänglich Leine fürs du, die haben nicht Fülle ganzheitlicher Informationen um Funktion Kapitalmarkt in CR, Lust haben bekanntmachen mit seinem Produkte, Story, mit seinem Vorzug und Mängel.
Interessant Teil gesichtet in praktisch Beispiel Handeln an Prager Börsen. Darum kann man Bedeutung diesen Arbeit bezeichnen, wie eine bestimmte grundlegend Handbücher und Sonde Prager Börsen an die das war ursprünglich auch Arbeit konzipiert oder so z.B. für künftige Börsenmaklers u ä., fürs du die sich wollen erfahren viele konstruktiv Informationen um Kapitalmarkt in CR, weitere Student ökonomischer Zweigen, die wollten zu dieser Arbeit bestehenbleiben. Grundlegend das Ziel mein Arbeit wie schon war sagte war schaffen bestimmt abgerundet"Komplex" Informationen, welcher hätte Sinn wie Reell Unterlage fürs du, die haben grössere Aufmerksamkeit kennenlernen Aufbaus Kapitalmarkt, sich richten auf Handeln von Aktie an der Börse CP Prag. Zu dieser Arbeit sind sehr praktisches Muster Handeln, also sie kann man als stempeln fundamental Unterlage wirklich Handeln.Informationsquelle bin schöpfen, aus der verschiedensten Veröffentlichung wissenschaftliches Bücherschränke, internetu, Flugblatt, der Zeitung u ä.
Problem Kapitalmarkt korelieren immer von gesamt dinamiken Änderung in der Gesellschaft und inländisch und global lohnend Situation. Kann man ihn als stempeln welchesich "Spiegel" des ökonomischen Erfolgs der Gesellschaft. Selbstverständlich geht es um knusprig Zweig, welcher sich kann dra-Schraubenmutter ändern in sehr kurz zeitlicher Horizont. Darum bin sich nicht zielen an breiter Prediktion nächsten Entwicklung.Vielleicht hinter Erwähnungen steht so z.B. Handeln Weltpapieren welcher Interferenzton-menalo in letzter Periode Außergewöhnliche Aufstieg, welcher ist allerdings erklärbar Ausgabe besonders sgn. Wasserschuldverschreibunge.
Sehr interessant Erkenntnisse ist auch Ebnen Entwicklung europäisch und amerikanischen Kapitalmarkt, wann so z.B. im Markt USA aus einzig investieren Dollars am Anfang
Jahrhundert, war erzielt Höchstertrag eben aus Aktie, nein so z.B. fürs "Laie" komoditen von Gold.
Kapitalmarkt ist bei uns, wie und woanders in Welt gesteuert genau eine Norm aufstellen sein Funktion, sein Einfluß an Geschehen weltweite Wirtschaft ist verkeimfähig und verkehrt. Hinter Erwähnungen steht so z.B. "schwarz Freitag" an Neyork Börsen, welcher zur Folge haben Aufruf weltweite wirtschaftlich Krise. Sicher ist es nicht möglich so eine Mächte und beträchtlich Einfluß hinzufügen die Prager Börsen, ihr Einfluß an unser Haushalt ist jedoch verkeimfähig. Offenkundlich letzten größer Ungewißheit miterlebten Kapital- Märkte, genau Börsen sich entstandenen kriegerisch Operationen in Irak. Hier bildet sich interessant Erwägung was kann ist passiert, wenn gedauert Konflikt länger? Dieser Frage bin sich mit Vorsatz in deinem Arbeit gemieden, es gibt sehr viele spekulativ Ansicht und ist sehr schwer bewerten ebender inkorrekt. Nur Zeit uns erweist Weiterentwicklung alltäglich Spekulation u ä
11.
Seznam použité literatury
1.
Dědič, J., Pauly, J.: Cenné papíry, Prospektrum, 1994. Počet stran 219. ISBN 80-
85431-98-X 2.
Dědič, J.: Burza cenných papírů a komoditní burze, Prospektrum, 1992.Počet stran 291.
ISBN 80-85431-62-9 3.
Dvořák, P.: Bankovnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. počet stran 255.
ISBN 80-7079-584-0 4.
Kunz, V.: základy financí, cenné papíry,Reneco, 1998. Počet stran 60. ISBN 80-238-
2706-5 5.
Ročenka hospodářských novin, Nakladatelství Economia, 2001. Počet stran 320. ISBN
80-85378-49-3 6.
Ročenka hospodářských novin, nakladatelství Economia 2003. Počet stran 255. ISBN
80-85378-52-3 7.
Ekonomický a právní poradce podnikatele 5-6/02
8.
Zákon směnečný a šekový č. 197/1950 ze dne 20. prosince 1950
9. www. fio.cz 10. www.fin.cz 11.
www.finance.cz
12. www. patria.cz
13. www.pse.cz 14. www. seznam.cz 15. www. startpage.cz 16. www. zpravodaj.cz
12.
Přílohy
příloha č. 1
Přehled počtu emisí cenných papírů obchodovaných na burze v letech 1993 až 2002
Rok
1993
Počty emisí k 31. 12. Celkem:
982
hlavní trh
8
vedlejší trh
volný trh
974
1994
1995
1 055 1 764
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
1 750
412
402
290
245
186
153
82
70
78
43
38
35
33
25
6
53
60
99
84
71
62
59
1 008 1 676
1 627
274
260
168
139
91
69
47
Příloha č. 2
Vývoj indexů PX 50 PX-D (do 30.12. 2002)
Příloha č. 3
Schémata k úvěrům Směnečný eskontní úvěr Banka
Podnik
1. 2. 3. 4.
Podnik
předání vlastní směnky nebo akceptace směnky cizí eskont směnky předložení směnky k proplacení hlavnímu dlužníkovi v den její splatnosti zatížení účtu žadatele o eskont
Akceptační úvěr Banka
Podnik A
1. 2. 3. 4. 5. 6.
žádost o akceptační úvěr akcept směnky předání akceptované směnky za zboží deponování směnečné částky před lhůtou splatnosti směnky předložení směnky k proplacení ve lhůtě splatnosti směnky zaplacení směnky
Podnik
