Evropský polytechnický institut, s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Lucie JOZKOVÁ
Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně
Založení společnosti FMB, s.r.o. a její ekonomická analýza (Bakalářská práce)
Autor: Lucie Jozková Vedoucí práce: Ing. Radim Vysloužil Kunovice, červen 2009
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice, tel.: 572/549018, fax.: 572/548788, http://www.edukomplex.cz/epi, e-mail:
[email protected]
Studentka Lucie Jozková Doloplazy 52 798 26 Nezamyslice
Zadání bakalářské práce Vážený studente, vážená studentko, jako téma Vaší bakalářské práce ve studiu oboru Finance a daně Vám zadávám
Založení společnosti FMB, s.r.o. a její ekonomická analýza
Osnova:
1. Úvod 2. Podnik a jeho řízení 3. Fritzmeier group 4. Slovenská republika z pohledu investora 5. Založení firmy FMB, s.r.o. Bánovce nad Bebravou a její vývoj 6. Predikce budoucího růstu (ekonomická analýza) 7. Závěr
Bakalářská práce bude zpracována pro: FMB, s.r.o. Tento dokument je součástí Vaší bakalářské práce. V Kunovicích S pozdravem Oldřich Kratochvíl Honorary professor, Ing., Dr.h.c. rektor
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Radima Vysloužila a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Kunovice, červen 2009
Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Radimu Vysloužilovi za cenné rady a ochotu, kterou mi věnoval po dobu vypracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Jozefu Števulovi za spolupráci a poskytnuté rady. Děkuji také rodině a přátelům, kteří mě podporovali. Kunovice, červen 2009 Lucie Jozková
Obsah: Úvod………………………………………………………………………………………...6 1 Podnik a jeho řízení .....................................................................................................8 1.1 Základní ekonomické pojmy .................................................................................8 1.1.1 Podnik ............................................................................................................8 1.1.2 Podnikatel ......................................................................................................8 1.1.3 Ekonomická analýza ......................................................................................9 1.2 Hodnotící kritéria a ukazatele ..............................................................................10 2 Fritzmeier group ........................................................................................................14 2.1 Historie.................................................................................................................15 3 Slovenská republika...................................................................................................18 3.1 Obecná charakteristika.........................................................................................19 3.2 Administrativní dělení .........................................................................................20 3.3 Slovenská republika – makroekonomické ukazatele. ..........................................21 3.3.1 Vývoj HDP ..................................................................................................21 3.3.2 Nezaměstnanost ...........................................................................................24 3.3.3 Inflace a monetární politika .........................................................................26 3.3.4 Důvody proč investovat na Slovensku.........................................................28 3.4 Trenčanský samosprávní kraj ..............................................................................30 3.4.1 Charakteristika Trenčianského kraje ...........................................................31 3.5 Bánovce nad Bebravou ........................................................................................33 4 Založení společnosti FMB, s.r.o................................................................................34 4.1 Identifikace podniku ............................................................................................34 4.2 Organizační struktura...........................................................................................35 4.3 Důvody založení ..................................................................................................35 4.4 Analýza současného stavu podniku .....................................................................37 4.4.1 Vývoj podniku v letech 2005 až 2008 .........................................................37 4.4.2 Vývoj zaměstnanosti....................................................................................37 4.4.3 Analýza poměrových ukazatelů FMB, s.r.o. ...............................................39 5 Predikce budoucího růstu .........................................................................................43 5.1 Úsporná opatření..................................................................................................44 5.1.1 Snížení nákladů (nájem budov, elektřina, plyn) .........................................44 5.1.2 Mzdové opatření ..........................................................................................44 5.1.3 Snížení stavu skladových zásob...................................................................47 5.1.4 Outsourcing..................................................................................................48 5.1.5 Jednání s dodavateli .....................................................................................48 5.1.6 Přehodnocení pronajatého majetku..............................................................48 5.1.7 Důraz na práci oddělení kontroly.................................................................49 5.2 SWOT analýza.....................................................................................................50 Závěr ...................................................................................................................................52 Resumé................................................................................................................................54 Abstract...............................................................................................................................55 Seznam použité literatury .................................................................................................56 Seznam zkratek ..................................................................................................................59 Seznam příloh.....................................................................................................................60
Úvod Koncern Fritzmeier Group se skládá z mnoha různých, samostatně vystupujících firem. První společnost byla založena v Německu roku 1926 panem Georgem Fritzmeierem.. Vysoká poptávka po produktech firmy vedla k rozšíření výroby v několika státech z nichž jedním z nich bylo i založení společnosti FMB,s.r.o. v roce 2006
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením uceleného dokumentu pro firmu FMB, s.r.o., jež má sloužit jako podklad pro odůvodnění vhodnosti založení společnosti právě v Slovenské republice. Součástí práce je i ekonomická analýza, která hodnotí dosavadní vývoj společnosti od jejího vzniku. Celá bakalářská práce je tématicky rozdělena do několika ucelených bloků. První kapitola, Podnik a jeho řízení, popisuje základní pojmy a principy fungování ekonomiky. Přibližuje hodnotící kritéria a ukazatele sloužící k ekonomickému hodnocení podniku, ekonomické analýze, která je prostředkem pro zpětnou kontrolu dříve stanovených cílů, a také východiskem pro predikci budoucího vývoje. Kapitola číslo dvě, Fritzmeier Group, přibližuje společnost Fritzmeier Group a chronologicky popisuje její vývoj od vzniku až po současný stav.
Třetí kapitola Slovenská republika, se soustředí na charakteristiku Slovenské republiky z pohledu investora, postupně se zaměřuje a popisuje Slovenskou republiku, Trenčanský kraj a město Bánovce nad Bebravou. Na Slovenskou republiku je nahlíženo zpočátku obecně, dále je podrobněji analyzován ekonomický vývoj, a poté jsou zde specifikovány jednotlivé ekonomické ukazatele. Čtvrtá kapitola, Založení společnosti FMB,s.r.o, se přímo specifikuje na samotnou společnost FMB,s.r.o., charakterizuje firmu jako takovou, ale hlavně jsou zde představeny důvody založení a existence podniku na Slovensku. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza stavu podniku v letech 2007 – 2009, kde pomocí výpočtů je charakterizován současný stav. Protože nebyla provedena hlubší analýza, která by nejen podchytila silné stránky, důležité pro další vývoj, ale i hrozby, se kterými firma musí počítat do budoucna.
6
V závěrečné páté kapitole Predikce budoucího vývoje, je analyzován současný stav společnosti na trhu s přihlédnutím k celosvětové ekonomické situaci.Kapitola obsahuje návrhy optimalizace s cílem udržení společnosti na trhu po dobu snížení poptávky a přípravu na její opětovný růst.
Cílem práce je provést ekonomickou analýzu, hodnotit dosavadní vývoj společnosti a na základě těchto výsledků dospět k určitým závěrům o celkovém postavení podniku na trhu identifikovat slabé stránky, a naopak stanovit její silné stránky o které by mohla společnost v budoucnu opírat svoji činnost.
7
1 Podnik a jeho řízení V ekonomice mají zásadní význam následující ekonomické subjekty: domácnosti, firmy, stát, zahraniční subjekty a neziskové subjekty. Současně každá lidská společnost řeší při své existenci základní otázky, a to: co vyrábět a v jakém množství, jak vyrábět a pro koho vyrábět.
1.1
Základní ekonomické pojmy Jeden z výše zmíněných subjektů v ekonomice jsou firmy , vystupují v ekonomice
jak na straně poptávky po vstupech, tak i na straně nabídky svých výstupů. Cílem každého podniku je dosažení zisku.
1.1.1 Podnik Za podnik je považován soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.
Podnik je společenství lidí a prostředků, které jsou spojeny za účelem zabezpečování různých činností s cílem zajištění vlastního prospěchu. Podnik vstupuje na trh a zabezpečuje pro jiné různé výkony (zboží nebo služby) za účelem dosažení zisku.
1.1.2 Podnikatel Podnikatel je ten, na jehož účet se podnik provozuje. Podnikatelem může být buď jednotlivec nebo sdružení osob, při čemž účast těchto může býti vedle kapitálové účasti též osobní, nebo se může omezovati převážně na pouhou kapitálovou účast
8
Podnikatelem podle zákona č. 513/1991Sb., obchodní zákoník § 2 odstavec 2 je: − osoba zapsaná v obchodním rejstříku, − osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, − osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, − fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
Ve smyslu zákona se tedy podnikatelem rozumí jak právnická, tak fyzická osoba. Hlavní funkcí podniku je přeměňovat vstupy na výstupy.Vstupy tvoří lidé manažerské dovednosti, technické znalosti a hlavně kapitál. Mezi činnosti podniku patří plánování, organizování, personalistiku, vedení, kontrolování a koordinování. Nedílnou součástí těchto činností je analýza neboli rozbor.
1.1.3 Ekonomická analýza Pojem analýza je nejlépe specifikován jako všeobecnou metodu zkoumání jednotlivých složek a vlastností nějakého předmětu. Ekonomická analýza se považuje za zkoumání a hodnocení za účelem stanovení způsobů jejich zlepšení a jejich zpětné kompletní sestavení s cílem zlepšit celkovou výkonnost tohoto celku. Podstatou ekonomické analýzy podniku je tedy hodnocení a návrhy na zlepšení současného stavu.
Pro ekonomickou analýzu je nutné si nejdříve stanovit pro koho a k jakému účelu toto hodnocení slouží. Subjekty, které mohou tuto analýzu vyžadovat: − management podniku, − akcionáři, − statutární orgán, − zaměstnanci, odbory, − finanční úřad, − orgány statistiky, − banky, investiční společnosti, − věřitelé. 9
1.2 Hodnotící kritéria a ukazatele Na ekonomickou analýzu je nahlíženo z několika úhlů při kterých se dá použít několik hodnotících kritérií. Každý ze subjektů má jiná hodnotící měřítka. Pro podnik by se daly použít tyto základní hodnotící kritéria: − standardy: kde jde o srovnávání skutečnosti s normou, plánem, − časová srovnání: zde se srovnává absolutní ukazatele rozdílem nebo podílem, − konkurenční srovnání: jedná se o srovnání prostorové, − obecné: posuzuje se například chování a jednání pracovníků. Za hlavní ukazatele na vrcholové úrovni řízení jsou analyzovány zpravidla: − rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, − ziskovost tržeb, − výsledek na pracovníka. Používá se jich pro posouzení intenzity využívání reprodukce a zhodnocení kapitálu podniku. Ukazatele rentability poměřují zisk s výší zdrojů, které byly vynaloženy na vytvoření tohoto zisku.
Tyto ukazatele je dobré rozdělit do dvou skupin. Toto rozdělení stanovila německá vědecká Schmalenbachova společnost1 − ukazatele pro analýzu majetkové a finanční situace, − intenzita využívání dlouhodobého majetku, − ukazatele obratu, − podíl vlastního kapitálu, − síla vnitřního financování, − dynamický stupeň zadluženosti.
1
Schmalenb acho va spo lečno st : německá věd ecká sp olečno st, která vyp r aco vala so ustavu ukazatelů, pop isující hlavní vztahy v p od niko vé eko no mice a slo uží k ho d nocení po d niků . [ 1 ]
10
Ukazatele pro analýzu výnosové situace − rentabilita tržeb, − rentabilita vlastního kapitálu, − rentabilita celkového kapitálu, − ukazatele nákladové a výnosové struktury. Pojem ukazatel je statisticky označován jako údaj. Obecně se toto dá vysvětlit dvojím způsobem, buď že, ukazatel a údaj se považují za synonyma, nebo ukazatel je obecné označení určitého jevu a jeho číselná velikost je jeho hodnotou. K získání hodnoty ukazatele je potřebné určit, ve kterých jednotkách je hodnota vyjádřena (př. Kč, Euro, kusy.) Pro lepší orientaci v pozdějších datech jsou ukazatele roztříděny podle řady hledisek na: Ukazatele absolutní a relativní
Absolutní ukazatele: vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Jsou to například počet pracovníků, objem produkce, vlastní kapitál aj.
Relativní ukazatele: ukazují vztah dvou různých jevů tak, že měří velikost jednoho jevu v závislosti na jev druhý.
Ukazatele primární a sekundární Na primární a sekundární členíme ukazatele dle způsobu získání jejich hodnot, primární hodnoty zjišťujeme měřením, sekundární počítáme až z hodnot primárních ukazatelů.
Ukazatele naturální a ukazatele peněžní
Naturálními ukazatele jsou vyjádřeny v naturálním jednotkách jako jsou , kusy, kg, t, m, atd. Tyto ukazatele se používají převážně ve vnitropodnikovém řízení. Ukazatele peněžní jsou zobrazeny v různých peněžních jednotkách např. ( Kč, USD, Euro).
11
Ukazatele věcné, prostorové a časové
Lze je používají ve statistické teorii, která rozlišuje: podle obsahu - věcné, podle prostoru - prostorové, a podle roků měsíců a dnů – časové.
Ukazatele intervalové a okamžikové V tomto případě je důležité časové hledisko. Hodnoty intervalových ukazatelů jsou vypočítávány za určitý časový interval např.(rok, měsíc, týden). Hodnoty okamžikových ukazatelů určujeme k danému okamžiku (např. k 31.12.2008).
Ukazatele analytické a syntetické
Tyto ukazatele se používají při analýze, kdy se zjišťuje vliv dílčích ukazatelů, které vyjadřují různé vlivy na ukazatele syntetického, a to na změnu jeho hodnot v čase a prostoru. Ukazatele extenzitní, intenzivní a ukazatele struktury
Za extenzitní ukazatele považujeme ukazatele charakterizující množství, rozsah, objem, za intenzivní považujeme ukazatele vyjadřující úroveň. Strukturní ukazatele charakterizují podíl dílčích částí na celku.
Ukazatele monetární a nemonetární
Ukazatele monetární zahrnují obvyklé ukazatele finanční analýzy (Cash Flow) Nemonetární ukazatele obsahují tržní podíl, spokojenost zákazníků, inovační schopnost atd.
Ukazatele kvantitativní a kvalitativní Kvantitativní ukazatele lze vyjádřit číselně, jde například jako počet zaměstnanců, výše vlastního kapitálu či výše zisku, na druhé straně kvalitativní ukazatele se dají vyjádřit jen slovy (malý podnik). 12
V konečném
hodnocení
bude
použita
komplexní
metoda
kvalitativního
vyhodnocení veškerých stránek podniku nazvaná SWOT analýza.
SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního vyhodnocení všech relevantních stránek organizace a její současné pozice. Používá se jako nástroj pro analýzu vnitřních a vnějších činitelů. Problematika SWOT analýzy spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin, silné a slabé vnitřní stránky podniku a faktory vyjadřující příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí.
Tato analýza vyhází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb.
13
2 Fritzmeier group Koncern Fritzmeier Group se skládá z mnoha různých, samostatně vystupujících firem. Úspěch koncernu je založen na štíhlé organizační struktuře, která se dokáže velice pružně přizpůsobovat různým okolnostem, které na trhu vznikají. Fritzmeier Group se již přes 82 let úspěšně rozvijí a nabízí svým zákazníkům především vysokou kvalitu vyráběných produktů, jistotu, spolehlivost a čestné obchodní vztahy. Produkce se dá rozdělit do čtyř základních oblastí: − výroba komponentů pro zemědělské, stavební a manipulační stroje, − výroba plastových dílů pro automobilový průmysl, − výroba nástrojů, − výroba pro ochranu životního prostředí. Koncern má dynamicky se rozvíjející obrat (v obchodním roce 1996/1997 125 milionů EUR a v obchodním roce 2007/2008 již kolem 550 mil. EUR) a zaměstnává přes 2.500 zaměstnanců.
Mezi největší zákazníky koncernu patří v oblasti stavebních strojů např: CAT, HITACHI, KOMATSU, LIEBHERR, SENNEBOGEN, FUCHS, KUBOTA, v oboru manipulační techniky např: LINDE, STILL JUNGHEINRICH, NACCO, v oblasti zemědělských stojů např: LINDNER, MCCORMICK, CNH, CLAAS, FENDT a v odvětví automobilového a autobusového průmyslu MAN, MERCEDES.
14
2.1 Historie Firma Fritzmeier byla založena Německu roku 1926 panem Georgem Fritzmeierem. V dnešní době v čele firmy stojí již třetí generace Fritzmeierů. Jako prvotní výrobní program této firmy byla výroba sedaček pro traktory firmy Schlüter. Až v roce 1960 bylo vybudováno hlavní sídlo firmy v Großhelfendorfu, jenž je srdcem celého koncernu dodnes.
Obr.č.1: Zakladatel společnosti Georg Fritzmeier Zdroj: Svět kabin, časopis pro zaměstnance firmy Fritzmeier s.r.o, č.1/2008
První zkouškou bezpečnostního rámu v roce 1967 započala firma se sériovou výrobou bezpečnostních prvků pro zemědělské stroje. Společnost Fritzmeier si již od prvopočátku kladla za hlavní cíl ochranu proti povětrnostním podmínkám a bezpečnost obsluhy stroje. Bezpečnost svých výrobků je jedinečným prvkem z kterého firma dodnes nejvíce profituje.Významným a klíčovým zákazníkem se stal v roce 1959 Massey Ferguson, pro kterého byla zkonstruována speciální sedačka do traktoru S2000.
Díky dobrému finančnímu postavení firma mohla udělat fůzi s firmami z různých odvětví a států ( 1972 Hinrichssengen- továrna zabývající se výrobou oděvů).
V roce 1975 byla odkoupena firma v Rakousku v Welsu , která se zabývala výrobou jednoduchých stavebních strojů a v roce 1975 až 1980 firma převzala výrobu společnosti Faun Frisch.
15
Firma Fritzmeier pronikla i na francouzský trh a to převzetím firmy TIM Výrobky všech těchto závodů, se používají ke kompletaci hotových kabin, což je výhodou na trhu, jednotlivé firmy koncernu nakupují většinu materiálu mezi sebou a tím šetří své finanční prostředky.Firma Fritzmeier svou výrobou také vstupovala do jiných odvětví než strojírenská a textilní výroba, například v roce 1975 –80 se firma začala věnovat výzkumu a výrobě prvních celoplastových lyží a v letech 1975 až 1980 koupila firmu Stöberl na výrobu lodí.
Další založeným podnikem, který patří do rodiny Fritzmeier je od roku 1977 společnost Mistral a Surfer-Fertigung.
Výzkum byl a stále zůstává pro firmu Fritzmeier prioritou. Příkladem může být hydraulický brzdový systém pro traktory vyvinutý v roce 1977 . Aktivity firmy Fritzmeier sahají do rozmanitých odvětví podnikatelských činností, za nejdůležitější, které by se neměli opomenout patří: − 1980 –82 výroba záchranných kontejnerů s firmou Bayer, − 1985 –90 převzetí firmy Becker na secí stroje, − 1986 - přístroj na odebírání vzorků půdy, Fritzmeier se může pochlubit spoluprácí s celosvětově známými firmami, mezi nějž patří například: firma Mercedes Benz, pro které vyrábí od roku 1986 část kabiny na kamiony, či společnost BMW se kterou spolupracuje od stejného roku.
Dalším důležitým mezníkem ve vývoji firmy byl rok 1992, kdy Fritzmeier Group založila společnost GFR v obci Rousínov čímž vstoupila na Český trh. Tento výrobní podnik kovových dílů pro koncern Fritzmeier byl v roce 1998 přestěhována do Vyškova pod názvem Fritzmeier Vyškov – plnohodnotný výrobní závod skupiny Fritzmeier. Dnes, se svými téměř třemi sty zaměstnanci je druhou největší v koncernu Fritzmeier v Evropě.
Na belgický trh firma vstupuje v roce 1994, svou výrobu bezpečnostních kabin zahájila v Carwalu. S růstem počtu společností v koncernu rostla i potřeba vývoje, proto bylo v roce 1996 vybudováno nové vývojové a technologické centrum Fritzmeier Technologie. 16
Ekonomická síla firmy a stálý růst napomohl ke vstupu na americký trh v roce 1998 a to spoluprácí s firmou ANGUS-PALM / SIMS a v tomtéž roce na trh Asie v Japonsku a Číně s firmou Nimomiya.
Na kontinent Jižní Ameriky firma vstoupila v roce 2000 pomocí firmy ETHOS v Brazilii. Dále se koncern rozšiřoval na východ Evropy kde byla založena firma Fritzmeier Engineerin v Rumunsku.
Zvyšující se poptávka v posledních letech vedla ke zvýšení produkce svých výrobků, v důsledku omezených lidských zdrojů a výrobních prostor bylo snahou expandování dál do zahraničí. Při výběru vhodných lokalit pro umístění nového výrobního závodu byla i Slovenská republika.Konkrétním místem pro založení nové firmy se staly v roce 2006 Bánovce nad Bebravou v Tenčanském kraji. Jako poslední a nemladší člen koncernu Fritzmeier je Firma Fritzmeier MOTHERSON, která byla vybudována v jižní Asii v Indii. Fritzmeier MOTHERSON je posledním článkem v koncernu, další rozšiřování se neplánuje. Momentální strategie koncernu spočívá v podpoře dvou nejmladších článků v koncernu, aby se z nich vypracovali stejně výrobně a finančně silné podniky jako jsou ty dříve založené.
Obr.č.2: Celosvětový pohled na koncern Fritzmeier Group Zdroj: Svět kabin, časopis pro zaměstnance firmy Fritzmeier s.r.o, č.1/2008
17
3 Slovenská republika Slovenská republika je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě, hraničící s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu. Vznikla 1. ledna 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky.Rozkládá se na ploše o velikosti 49 035 km², s počtem obyvatel 5 404 784 obyvatel (k 30.6.2008) , hlavním městem je Bratislava a úředním jazykem je jazyk slovenský. [2]
Od rozpadu Česko-slovenské federativní republiky v roce 1993 Slovensko prošlo v mnoha ohledech podobným vývojem jako Česká republika. Počáteční úspěšná makroekonomická stabilizace a vysoké tempo hospodářského růstu v první polovině 90. let časem narazilo na meze institucionálních právních a politických poměrů, což se ve druhé polovině 90. let projevilo makroekonomickou nerovnováhou (růst deficitu běžného účtu platební bilance a deficitu veřejných financí).
Na Slovensku byla klíčovým prvkem udržitelné vysoké dynamiky hospodářského růstu transformace a restrukturalizace (přechod z plánované ekonomiky na tržní) podnikové sféry a vybudování institucionálního systému tržního prostředí.
V roce 1995 byla legislativně omezena
privatizace státem vlastněných bank
a strategických podniků. Což mělo negativní vliv na příliv zahraničních investic a absence jejich pozitivních efektů na transformaci a restrukturalizaci ekonomiky.
[2]
Businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export , Slovensko: zakladní informace o teritoriu[online]. [cit.2008-12-03]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovensko-zakladni-informace-o teritoriu/1/1000797/
18
3.1 Obecná charakteristika Demokratický politický systém je rozdělen na moc zákonodárnou výkonnou a soudní, kde zákonodárnou moc vykonává národní rada , kteří jsou voleni na čtyřleté volební období.Výkonnou moc představují prezident a vláda v čele s předsedou, Prezident je volen v přímých prezidentských volbách na pětileté volební období
Slovensko za poslední roky prošlo více významnými změnami a jeho pozice se ve světě neustále zlepšuje a posiluje. Stává se zajímavější a přitahuje stále větší množství zahraničních investorů. Na Slovensku je momentálně okolo 30 000 obyvatel ze zahraničí, stejně jako hodně rozmanitých komunit, mezi největší patří rómská a maďarská komunita. Od 1.5.2004 je Slovenská republika členem Evropské unie,. Dále je členem NATO a OSN.
Obr.č.3: Obecná mapa Slovenské republiky Zdroj: Slovenská republika [online]. [cit.2008-08-12].Dostupné na: www:http://cs.wikipedia. org/wiki/Slovensko/Geografie
19
3.2 Administrativní dělení Slovensko je od roku 1996 rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center. Ty se dále dělí na okresy. Přestože současné dělení vychází z původního československého, hranice krajů a okresů byly upraveny; územní celky se zmenšily (z tří krajů se jejich počet zvýšil na osm) , aby lépe odpovídaly přirozeným slovenským regionům.
Administrativní rozdělení − Bratislavský kraj –Bratislava– (1) - 2 052 km2 − Banskobystrický kraj– Bánská Bystrica– (6) - 9 455 km2 − Košický kraj – Košice– (8) - 6 753 km2 − Nitranský kraj –.Nitra – (4) - 6343 km2 − Prešovský kraj –Prešov – (7) - 8 981 km2 − Trenčínský kraj – Trenčín – (3) - 4 501 km2 − Trnavský kraj –Trnava.– (2) - 4 148 km2 − Žilinský kraj – Žilina – (5) -6 788 km2
Obr.č.4.:Administrativní kraje Slovenské republiky Zdroj:Slovakia.travel[online] [cit.2008-08-12]. Dostupné na www:http://www.slovakia.travel/portal.aspx?1=1& ami=8008 smi=8008
20
3.3 Slovenská republika – makroekonomické ukazatele. Aby bylo možné z pohledu investora realisticky zdůvodnit záměr podnikat na Slovenské republice, je nutné charakterizovat jednotlivé makroekonomické ukazatele a na základě toho vyhodnotit vhodnost a výnosnost této intence.
3.3.1 Vývoj HDP
Slovenský hrubý domácí produkt rostl do roku 1998 průměrným tempem přibližně 6% ročně. Od roku1995 byl růst tažen investiční činností domácích (většinou polostátních) podniků, ale také spotřebou vlády.
Na vrcholu konjunktury v roce 1996 rostly hrubé fixní investice tempem až 30,9 % a i v dalších dnou letech bylo tempo jejich růstu vyšší než 10%. Dalšími růstovými faktory tohoto období byl i poměrně vysoký růst konečné spotřeby domácností (v průměru 6 %) a dále ambiciózní vládní programy na rozvoj infrastruktury. S dynamickým ekonomickým růstem a reálnou apreciací3 slovenské koruny se však výrazně zhoršovaly čisté exporty.
Zlomovým bodem se ukazuje vývoj v roce 1999, kdy se naplno projevily vládní stabilizační opatření. V tomto roce vzrostl HDP pouze o 1,3 %, kdy nejvíce překvapivý byl markantní pokles fixních investic (o 18,5%), absolutně poklesla rovněž vládní spotřeba. Fiskální restrikce (vládní omezení) a depreciace koruny (znehodnocení koruny po změně kursového režimu z fixního na řízený floating) vedla k výraznému zlepšení čistých exportů.
V dalších letech se začaly projevovat první efekty provedených strukturálních změn, vyšší příliv privatizačních investic, ale i zahraničních investic na „zelené louce“ a růst ziskovosti podnikové sféry díky razantnímu snížení podnikové daně z příjmu (ze 40 % na 29 %)
V roce 2001 reálný produkt vzrostl o 3,3 %, zejména díky obnovené investiční aktivitě (fixní investice vzrostly o 9,6 %) a také opětném růstu konečné spotřeby
a p r ec i a c e j e zh od n oc en í m ě n o v éh o k u r zu vů č i za h r a n i č n í m m ě n á m . Dů l e ži t é j e, ž e k t om u t o d oc h á zí s a m o vo ln ě ( p ů s ob en í m t r žn í c h s i l n a b í d k y a p op t á vk y) , n a r o zd í l o d r e va l va c e, k t er á j e v ýs l e d k em c í l en ýc h k r ok ů v lá d y, r es p . Č NB . [ 3 ]
3
21
domácností (opětovný růst reálných mezd). V tomto roce však bylo brzdou ekonomického růstu opětovné prudké zhoršení čistých exportů.
V roce 2002 dochází k další pozvolné akceleraci růstu HDP, který je tažen z největší části soukromou spotřebou, vládními nákupy, růstem stavu zásob a mírným zlepšením čistých exportů.
V roce 2003 se začalo slovensko připravovat na vstup do EU, byly přijaty opatření jako úpravy nepřímých daní, konsolidace veřejných financí a úprava regulovaných cen. HDP se vyvíjel stále pozitivně a v stálých cenách dosáhl růst 4,2%. Byl posilňován zahraniční poptávkou díky zvýšení exportu v automobilovém průmyslu.Stabilizace nastala díky konsolidaci veřejných financí když se podíl deficitu na HDP snížil oproti předcházejícímu roku a také proběhla významná daňová reforma. Zavedla se jednotná 19 % sazba a daňový systém se zjednodušil. Vstup Slovenska do EU způsobil zvýšení vlivu zahraničních investic na HDP o 5,5 %. Soukromý sektor se podílel na tvorbě HDP až 90,1 %.
Celkový export ze SR do zemí EU se v roce 2004 zvýšil o 11,4 %. V roce 2005 byl hospodářský vývoj příznivě ovlivněn daňovými reformami, reformami trhu práce a veřejných financí. Začala důchodová reforma a reforma zdravotnictví. V tomto roce byl zaznamenán relativně nízký 1,6 % růst HDP a podílel se na něm růst souhrnné produktivity práce. O příznivý vývoj se zasloužil růst domácí poptávky, nízká míra inflace, dobré výsledky veřejných financí a pokles míry nezaměstnanosti. Naopak negativní vliv na vývoj měl poměr vývoje produktivity práce a reálných mezd. V roce 2006 se poprvé významnou mírou na růstu HDP podílel čistý vývoz a to i při vysokém růstu domácí poptávce. Výkonnost ekonomiky se zvýšila o 8,3 %. V posledním čtvrtroku se o nárůst postaral přírůstek stavu zásob, což bylo (meziročně) o 12 mld. SK ve stálých cenách a produkce určená na vývoz, která byla transformací dovozů určených pro výrobní spotřebu. V závěru roku došlo k zmírnění nerovnováhy mezi vývozem a dovozem materiálu v běžných cenách a výsledkem byl menší deficit obchodní bilance.
Za rok 2007 byl vytvořený v celkovém objemu 1,851,8 mld. Sk. Na jeho tvorbě se podíleli všechny hlavní výdajové složky. Vzrostla konečná spotřeba domácností, hrubí 22
fixní kapitál tempo zmírnil, nejpomalejší složka se projevila ve veřejné správě a zahraniční poptávka vzrostla o 16 % Dalšími aspekty na tvorbě HDP byl růst produktivity práce, zvýšená zaměstnanost, růst přidané hodnoty v průmyslu, dopravě a stavebnictví. Změnou oproti předcházejícímu roku se zatím ukazuje vývoj v zahraničním obchodě. Zatímco v roce 2007 byl ekonomický růst podporován příznivou kombinací vlivu domácí poptávky a pozitivního vlivu čistého vývozu, v roce 2008 čisté saldo zahraničního obchodu snížilo potenciální přírůstek HDP.
Za pololetí 2008 byl podle zpřesněného odhadu SÚ SR vytvořen hrubý domácí produkt v objemu 979,5 mld.Sk. V porovnání s rokem 2006 se tvorba reálného HDP zvýšila meziročně o 8,1 %, tempo růstu se však meziročně snížilo o 0,7 p.b. V běžných cenách se růst zvýšil o 12,3 %. Meziroční zvýšení HDP bylo dosaženo za růstu produktivity práce o 5,8 %. Proti 1. polovině. 2007 se její tempo růstu však zpomalilo o 0,6 p.b.. Zvýšila se však zaměstnanost o 2,9 % na 2 217,3 tis. osob. Celková tvorba hrubého kapitálu za pololetí 2008 dosáhla 268,3 mld. Sk, z toho tvorba hrubého fixního kapitálu představovala 236,1 mld. Sk.
Vývoj HDP od roku 1998 do 2008 16,00% Hodnoty HDP
14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok
Graf č.1: Vývoj HDP od 1998 do 2008 Zdroj: Slovakinvestagency.sk [online] [cit.2009-26-01] Dostupné na: http://www.slovakinvestagency.sk/hruby-domaci-produkt
23
2006
2007
2008
3.3.2 Nezaměstnanost
Transformace
slovenské
ekonomiky
byla
provázená
poklesem
celkové
zaměstnanosti jako i významným nárůstem míry nezaměstnanosti. Kritickým rokem pro nezaměstnanost byl rok 1994, kdy průměrná míra evidované nezaměstnanosti dosáhla 13,36 %. Druhá vlna nárůstu nezaměstnanosti se spojuje s realizací strukturálních reforem v letech 1998 -2000.
Masivní nárůst nezaměstnanosti byl způsobený následujícími faktory: − pokles poptávky na domácím a zahraničním trhu, − konverzí strojního průmyslu, − přílivem populačně silných ročníků na trh práce, − zvyšováním produktivity práce Registrovaná míra nezaměstnanosti nepoklesla výrazným způsobem dokonce ani v letech relativně silného hospodářského růstu 1995 - 1997. V roce 1998 dosáhla míra nezaměstnanosti dokonce 20 % a v průběhu následujících roků stabilně dosahovala danou úroveň. Slovensko se v těchto letech umístilo s Polskem mezi zeměmi s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé Evropě.
Příčinou tohoto nárůstu byly nejen následky restriktních opatření strukturálních reforem realizovaných v letech 1998 – 2002, ale taktéž krachem více významných společností zprivatizovaných v letech 1995 1998.
Zavedením 19 % rovné daně od 1. ledna 2004,
liberálního zákoníku práce
a zvýšením přílivu finančních zahraničních investic, nastal proces výrazného snižování míry nezaměstnanosti. Ke snížení míry nezaměstnanosti taktéž přispěla zpřísněná metodika sledování nezaměstnaných ve formě eliminování nelegální práce.
Vstupem Slovenské republiky do Evropské unie se vytváří dodatečný významný zdroj pro řešení otázek souvisejících s trhem práce, nejvíce se v řešení otázky
24
nezaměstnanosti využívá Evropský sociální fond. Hlavní využití tohoto fondu spočívá v případě zvyšování kvalifikace pracovní síly.
Následující graf představuje míru nezaměstnanosti v roce 2008, vypočítanou Slovenským ústředím sociálních věcí a rodiny z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v %.
9, 53
9, 02 7, 75
Pr os ine c
Lis to
pa d
8, 76
8, 52
8, 62
Sr pe n
8, 76
8, 8 8, 56 8, 52 Du be n
9, 09
9, 29
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Le de n
Hodnota v %
Nezaměstnanost za rok 2008
Měsíc
Graf č.2: Nezaměstnanost za rok 2008 Zdroj: Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. [online]. [cit.2009-26-01]. Dostupné na www: http://www.upsvar.sk/rsi/rsi/rsi.isf/vbd_Search?SearchView&Query=miera%20inflace&SearchOrder=1
25
3.3.3 Inflace a monetární politika Vznik samostatného státu a opuštění centrálně plánované ekonomiky zanechalo v hospodářství Slovenské republiky deformované ceny a nerozvinuté konkurenční prostředí.
Přechod na tržní ekonomiku si vyžádal proces úprav v liberalizaci regulovaných cen a postupného vyrovnávání cenových hladin s vyspělými zeměmi. Po vzniku samostatné centrální banky bylo jejím hlavním cílem udržet vnitřní a vnější stabilitu měny a udržení inflačního vývoje. I přes relativně vysokou míru inflace v některých letech, zůstala inflace v období let 1993 až 2003 pod kontrolou centrální banky.
Po spuštění ekonomické reformy zaznamenala slovenská ekonomika dva silné dopady v cenovém vývoji: − První byla liberalizace cen v roce 1991 spojená se změnami výměnného kurzu měny. − Druhým výrazným inflačním faktorem byla změna daňové soustavy v roce 1993 kterou po polovině roku následovala devalvace měny.
Maxima dosáhla inflace v září 1993, pak následoval prudký pád a klesání až po hranici 6 %, okolo které stagnovala s výjimkou období v červnu 1999 - červenci 2000 až do začátku roku 2002
Mezi hlavní příčiny inflačních tendencí v letech 1993 – 1998 lze zařadit: − deregulaci cen, − zavedení DPH a daně ze spotřeby, − devalvaci slovenské koruny od 10. července 1993, − zavedení 10 % cla na spotřební zboží.
26
I přes skutečnost, že v porovnání s okolními tranzitivními zeměmi Slovensko ukazovalo relativně nízkou a stabilní inflaci, zrychlený inflační vývoj může být pozorován na konci 90. let minulého století. Výrazný nárůst inflace byl způsobený především dvěma hlavními administrativními opatřeními: − liberalizací regulovaných cen, − zvýšení sazeb spotřebních daní. Předpokladem přijetí společné evropské peněžní jednotky EURO ze strany Slovenska bylo plnění tzv. maastrichtských kritérií, kdy plnění inflačního kritéria je jedním z nich. Slovensko od roku 2005 vykazuje pozitivní inflační vývoj. To také pozitivně podpořilo fakt, že od 1.1.2009 je Slovenská republika součástí Eurozóny, se společnou jednotkou Euro.
Inflace 30 25,1 Hodnota inflace v %
25 20 15
11,7
12
10,6 7,2
10
8,5
7,3
6,7 5,4 6,4
7,5 3,3 3,9 2,7 3,7
3,3
5
08
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
20
99
20
98
19
19
97
96
19
19
95
94
19
19
19
93
0
Rok
Graf č.3: Inflace Zdroj: Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny. [online]: [cit.2009-26-01]. Dostupné na www: 01http://www.upsvar.sk/rsi/rsi/rsi.isf/vbd_Search?SearchView&Query=miera%20inflace&SearchOrder=1
27
Investiční příležitosti Slovenská republika je vhodným prostředím pro podnikání, dokazuje to i fakt, že zde již několik zahraničních investorů
V rámci rozvoje investičním příležitostí na Slovensku za nejvíce atraktivní sektory se považují: − automobilový průmysl, − elektrotechnický průmysl, − centrum sdílených služeb, − it služby a vývoj softwaru, − věda a výzkum, − metalurgie, − chemie a farmaceutický průmysl, − strojírenství. Nejvíce atraktivní investiční příležitostí je rychle se rozvíjející slovenský trh s nemovitostmi. Vedle průmyslových zón a parků, rekonstrukcí hal a v posledním období rozvoje vědecko-technických parků, představuje developování komerčních objektů (kancelářské prostory, obchodní centra) oblast s obrovským rozvojovým potenciálem.
3.3.4 Důvody proč investovat na Slovensku.
Slovenko je jednou z investičně nejatraktivnějších lokalit na světě − světová banka zařadila Slovensko mezi 20 investičně nejpřitažlivější krajiny na světě, − nízká cena práce a vysoká produktivita, − žádná daň z dividend, − členská země EU, − jednoduché zakládání společnosti, − dostupnost kvalifikované pracovní sily, 28
− nízký index lehkosti zaměstnání a propouštění − liberální zákoník práce, − jedna z nejnižších měr participace v odborech rámci EÚ, − politická a ekonomická stabilita. Nejlepší makroekonomické výsledky v regionu: − nejvyšší růst HDP v regionu (8,2 % v 2006), − zavedení EURA v roce 2009, − otevřenost ekonomiky. Strategická poloha − víc jak 200 milionů potenciálních zákazníků v rádius 1000 km, − nejvhodnější lokalita z politického a makroekonomického aspektu pro investice, které mají za cíl exportovat na trhy zemí Balkánu, Ukrajiny a Ruska, − rychlý rozvoj infrastruktury, − součást všech významných evropských koridorů (dálnice, železnice), − výhodné lodní spojení po řece Dunaj, − rychlý rozvoj mezinárodní letecké dopravy. Jedinečné strukturální reformy v regionu − nový daňový systém založený na spravedlivém a efektivním zdaňovaní 19 % rovnou daní, − nový důchodový systém, který zavádí systém šetření na osobních účtech, které budou spravovány soukromými správcovskými společnostmi, − reforma bankovního a finančního sektoru (víc jak 95 % ní podíl bankovního systému bylo zprivatizovaného), − reforma zdravotnického systému, − nová pravidla poskytování státní pomoci založené na směrnicích EU.
29
3.4 Trenčanský samosprávní kraj Trenčanský samosprávný kraj, byl zřízen Zákonem NR SR 221/1996 Z.z. o územním a správním členění SR, spolu se sedmi dalšími kraji. Tímto zákonem o územním a správním členění SR bylo zřízeno osm krajů. Jedním z nově vzniklých byl i Trenčianský kraj. Zákonem NR SR 302/2001 Z.z. o samosprávných krajích bylo na území Slovenské republiky zřízených osm samosprávných krajů, které jsou shodné s předcházejícím územně-správním členěním.
Z původního Trenčanského kraje, vznikl 1.1.2002 Trenčanský samosprávní kraj, kterého samosprávné orgány – předsedu a 45 poslanců volí občané v přímých volbách.
Obr.č.5: Obecná mapa Trenčanského kraje Zdroj: Trenčanský samosprávný kraj. [online]. [cit.2008-03-12] Dostupné na www: http://www.tsk.sk/sk/trenciansky-samospravny-kraj
30
3.4.1 Charakteristika Trenčianského kraje Trenčanský kraj, který se rozkládá na 4.502 km2 je výražně členitá, převážně hornatá krajina, především v severozápadní části, na které žije 599.847 obyvatel. Hustota obyvatel v porovnání s ostatními kraji Slovenska, patří s 133,2 obyvateli na km2, k více zabydleným. Trenčanský kraj pojímá 9 okresů, 18 měst a 276 obcí, sídlem a dominantou kraje je město Trenčín. Trenčianský kraj se rozprostírá v údolí dvou řek – středního toku Váhu a horního toku Nitry.Na západě sousedí se Zlínským krajem ČR, na severovýchodě se Žilinským, na východě s Banskobystrickým samosprávným krajem a na jihu s Trnavským a Nitranským samosprávným krajem.
Obr.č.6 :Okresy Trenčanského kraje Zdroj: Wigipedie. [online] [cit. 2008-03-12]Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tren%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BD_kraj
Trenčanský kraj slučuje devět okresů – Trenčín, Bánovce nad Bebravou, Ilavu, Myjavu, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považskú Bystricu, Prievidzu a Púchov. Kraj s rozlohou 4502 km2 a počtem obyvatel víc jak 600 tisíc je přitažlivý svojí historií, a množstvím přírodních krás. Trenčanský samosprávný kraj velice profituje ze své strategické polohy a výborné infrastruktury. Přes tento kraj procházejí důležité dopravní trasy silniční, železniční a dokonce disponuje i mezinárodním letištěm.
31
Nejdůležitější dopravní trasy
Silniční:
frekventovaná
autostráda
z
jihu
na
sever
a
tranzitní
cesty
do České republiky a na střední Slovensko,
Železniční: nejfrekventovanější trať z jihu na sever s pokračováním (mimo teritoria kraje) na východní Slovensko, do Polské a České republiky,
Letiště: Prievidza (mezinárodní pro nepravidelné lety, sportovních a malých dopravných letadel, záchranná služba), Trenčín, Dubnica nad Váhom - Slávnica a Partizánske - Malé Bielice
Pro rozvíjení zahraničního obchodu jsou nezbytně důležité i hraniční přechody. Mezi nejfrekventovanější patří především silniční hraniční přechody: Vrbovce - Velká nad Veličkou, Myjava - Velká nad Veličkou, Moravské Lieskové - Strání, Drietoma - Starý Hrozenkov. Stejně nepostradatelné jsou i přechody železniční: Lúky - Horní Lideč, Nemšová - Vlársky průsmyk, Myjava - Velká nad Veličkou
32
3.5 Bánovce nad Bebravou Jedním z největších měst Trenčanského kraje je Bánovce nad Bebravou. V regionu Bánovce nad Bebravou žije necelých 39 000 obyvatel, z toho 51% žen 59% mužů.
Město profituje ze strategické polohy jen 30 km od krajského města Trenčín a dálničního tahu D1 Bratislava – Úchov, je výhodný jak pro zákazníky tak dodavatele.
Struktura obyvatelstva 18%
23% Předproduktívní věk Produktivní věk Důchodový věk
59%
Graf č. 3: Skladba obyvatelstva z pohledu produktivity(rok 2008) Zdroj:vlastní
V tomto městě je kvalitní zázemí pro průmyslovou výrobu, jelikož po krachu společnosti Tatra, zůstalo ve městě mnoho
nezaměstnaných kvalifikovaných dělníků.
Ze strany školství, je zde také silná podpora. V blízkosti průmyslového parku stojí střední odborné učiliště, Juráka Ribaya, které připravuje studenty na práci v různých oborech průmyslu. Průmyslový park se nachází na katastrálním území Bánovce nad Bebravou a části Horné Naštice. Tento areál disponuje bohatou komplexní infrastrukturou. V areálu se nachází vybudované nemovitosti, jako administrativní budovy, haly, sklady na prodej nebo podnájem. Areál je také propojen železničními tratěmi s propojení na železniční magistrálu Bratislava – Půchov – Žilina – Poprad – Košice.
33
4 Založení společnosti FMB, s.r.o. 4.1 Identifikace podniku Obchodní firma:
FMB, s.r.o.
Sídlo:
Partizánska73 Bánovce nad Bebravou 957 01
IČO:
36 343 358
Den zápisu:
25.03.2005
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět činnosti:
Výroba komponentů na kabiny pro stavební, zemědělské a manipulační stroje Výroba komponentů pro účelové stroje Zprostředkovatelská činnost v oblasti výroby, obchodu a služeb v rozsahu volné živnosti Poradenská činnost v oblasti obchodu, výroby a služeb v rozsahu volné živnosti Koupě
zboží
za
účelem
jeho
prodeje
konečnému
spotřebitelovi v rozsahu volných živností Koupě zboží na účelem prodeje jiným provozovatelům živností v rozsahu volných živností
Společníci:
Fritzmeier s.r.o. a Vyškovské nemovitosti s.r.o. Tovární 592/3 Vyškov 682 14 Česká republika
Výše vkladu každého společníka: Fritzmeier s.r.o. 100 000 Sk Vyškovské nemovitosti s.r.o. 100 000Sk
Statutární orgán:
Jednatel
Ing. Luboš Vozdecký
34
4.2 Organizační struktura FMB, s.r.o. je finančně samostatná společnost od 1.7.2008. do tohoto data byla plně podporována ze strany svých zřizovatelů Fritzmeier s.r.o. a Vyškovské nemovitosti s.r.o, firma FMB, s.r.o. byla dotována i po stránce zásobování, všechen materiál nakupovala společnost Friztmeier s.r.o., tudíž nebylo potřeba řešit skladové hospodářství a firma sama měla k dispozici pouze vedoucího závodu, oddělení účtárny a dělníky. Od založení firmy stojí v čele vedení jednatel, přímo v závodu pak v jeho zastoupení jedná vedoucí závodu. Od 1.7. 2008 bylo nutné vybudovat oddělení , která by zajistila všechny funkce, potřebné k chodu společnosti. Jednalo se o oddělení obchodní, které zabezpečuje nákup potřebného materiálu do výroby, výrobní: oddělení technické přípravy výroby s pozicí vedoucí výroby, které zabezpečuje samotnou výrobu, a oddělení kvality. Dále je organizační struktura členěna podle funkcí. (Viz příloha č. 2.)
4.3
Důvody založení Naplnění stávajících kapacit společnosti Fritzmeier s.r.o. vedlo k potřebě rozšíření
výroby. Při výběru lokalit pro umístění nového výrobního závodu byla vybrána Slovenská republika. Jednou z hlavních výhod této lokality byly levná a kvalifikovaná pracovní síla, a již existující infrastruktura.
Tyto silné stránky podpořily, že dne 25.03.2005 byla založena společností Fritzmeier s.r.o a firmou Vyškovské nemovitosti s.r.o. a zapsána do obchodního rejstříku s počátečním jměním 200 000 Sk společnost FMB, s.r.o. .
Nosným programem společnosti je výroba komponentů na kabiny pro stavební, zemědělské a manipulační stroje, zprostředkovatelská činnost v oblasti výroby, obchodu a služeb v rozsahu volné živnosti, poradenská činnost v oblasti obchodu, výroby a služeb a koupě materiálu za účelem dalšího prodeje.
35
Společnost má pronajaté tři výrobní haly o celkové ploše 9000 m2 jež jsou vybaveny špičkovou technologií, která zaručuje výrobky v trvalé kvalitě, spolu s včasným plněním jednotlivých dodávek zákazníkům, to je kombinace, která zajišťuje dobré předpoklady k udržení pozice na trhu.
Společníky jsou společnosti Fritzmeier s.r.o. a Vyškovské nemovitosti s.r.o., každý společník vložil vklad ve výši 100 000 Sk. Jednatelem je pan Ing. Luboš Vozdecký, stejně jako je tomu i u Fritzmeier s.r.o.
Místem podnikání jsou Bánovce nad Bebravou, v tomto městě se nachází obrovský komplex
budov,
který
v 90
letech
vlastnila
společnost
Tatra,
avšak
období
restrukturalizace vedlo k zániku tohoto podniku a v současné době je tento komplex spravován společností Kord Slovakia, a.s. Ta tento komplex rozčlenila a pronajímá ho různým zahraničním investorům.Což bylo hlavím z důvodů založení podniku právě zde. V roce 2005 podnik zahajoval výrobu se 7 zaměstnanci na původní ploše 3670 m2 Obrat společnosti v prvním roce činil přibližně 2 451 000,- Sk. Díky kvalitnímu zázemí a podpoře ze strany mateřské společnosti se firma v následujících letech rozrůstala a počet zaměstnanců stoupal.
36
4.4 Analýza současného stavu podniku Společnost od svého počátku prošla razantním vývojem. Vysoká poptávka po kabinách zaručovala rostoucí trend společnosti.
4.4.1 Vývoj podniku v letech 2005 až 2008 Společnost FMB, s.r.o. byla založena v důsledku nadměrné poptávce po produktech, které firma Fritzmeier s.r.o. nebyla schopna uspokojit z důvodu omezeným kapacitám Vstupní náklady na založení činily 1. 362. 819,- Ks.
Své výrobní očekávání, i přes první problémy prvovýroby, splnila již od prvopočátku. Dodávala kvalitní produkty za nízké náklady v daném časovém termínu. To vedlo k potřebě dalšího rozšíření výrobních kapacit. V prvním roce v důsledku vysokých vstupních nákladů dosáhla ztráty ve výši 769. 000,- Ks
Poptávka po kabinách byla stálá, přispěli k tomu i přírodní podmínky ve světě. S rostoucí poptávkou, ale rostli i náklady na pořízení nového technického zařízení, rozšíření výrobních prostor. a v neposlední řadě i zaměstnanců na pozicích dělníků. Proto v letech 2006 až 2008 firma vykazuje záporné hodnoty, její existence by nebyla možná bez finančních dotací ze strany zřizovatelů.
4.4.2 Vývoj zaměstnanosti Původním cílem společnosti v oblasti zaměstnanecké politiky bylo naplnit kapacity zaměstnanců na počet 150, z toho jedna třetina THP, prvotní vývoj tomu nasvědčoval.
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Počet zaměstnanců
29
33
55
100
96
Z toho THP
3
3
5
21
16
Tabulka č.1: Vývoj počtu pracovníků v letech 2005 – 2009 Zdroj : Interní dokumenty společnosti FMB,s.r.o
37
Od počátku sledovaného období (2005), dochází k příznivému vývoji mezd, což dokazuje tab.č. …Vývoje průměrné mzdy. Nárůst mzdy za sledované období 2005/2008 je u THP 13,2 %, a u dělnických profesí o 81%. Průměrný nárůst mzdy za celý podnik ve sledovaném období činil 69 %.
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
Průměrná mzda v SK/měsíčně 12 165 16 913 19 262 20 613 15 425 21 648 25 832 27 216 24 514 24 522
THP pracovníků
11 071 16 021 18 466 20 078 13 978 Dělníci Tabulka č.2: Vývoj průměrných mezd v letech 2005 – 2009 Zdroj : Interní dokumenty společnosti FMB,s.r.o
Průměrné mzdy v Sk 30 000 25 000
SK
20 000
Průměrná mzda celkem TH pracovníci
15 000
Dělníci
10 000 5 000 0 2005
2006
2007
2008
Rok
Graf č.4: Vývoj průměrných mezd v letech 2005 – 2009 Zdroj : Interní dokumenty společnosti FMB,s.r.o
38
2009
4.4.3 Analýza poměrových ukazatelů FMB, s.r.o. Analýza poměrových ukazatelů poskytuje nezbytné informace pro zhodnocení vývoje společnosti a umožňuje predikovat budoucí vývoj. Společnost FMB, s.r.o. si určila hospodářský rok od 1.7. do 30.6.
V následujícím textu jsou uvedena data za poslední dvě účetní období a aktuální data za účetní rok 2009 k 31.1.2009
Ukazatele rentability Těchto ukazatelů se používá pro posouzení intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu do podnikání. Tyto ukazatele poměřují zisk s výší zdrojů, které byly vynaloženy na vytvoření tohoto zisku.
Ukazatele za rok 2007 a 2008 jsou uváděny k 30.6. příslušného roku, hodnoty za rok 2009 jsou k 31.1.2009.
Účetní rok 2007, 2008 a rok 2009 ( Do 31.1.2009)
Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
ROA
2007
=
ZÚD − 222 400 = = −0,130 A 17 045 000
ROA
2008
=
ZÚD − 2 211 000 = = −0,074 A 29 711 000
ROA
2009
=
ZÚD 11 765 000 = = 0,128 A 91 768 000
39
Rentabilita tržeb ROS 2007 =
ČZ − 222 400 = = −0,104 T 21 360 000
ROS 2008 =
ČZ − 2 211 000 = = −0,051 T 47 166 000
ROS 2009 =
ČZ 11 765 000 = = 0,12 T 97 507 000
Rentabilita nákladů RN
2007
=
− 222 400 ČZ = = −0,007 N 30 130 000
RN
2008
=
ČZ − 2 224 000 = = −0,038 N 58 370 000
RN
2009
=
ČZ 11 765 000 = = 0,12 N 97 971 000
Z výše uvedených výsledků vyplývá, že vynaložené prostředky byly neefektivně využity v hospodářském roce 2007 a 2008, jelikož každá investovaná koruna nepřinesla zisk, ale ztrátu. V případě rentability celkového kapitálu tato ztráta činila v roce 2007 na každou korunu 0,013 Ks a v roce 2008 -0,074 Ks. Z aktuálních výsledků za 2009 je patrný obrat ve vývoji hospodaření společnosti jelikož jednotlivé rentability dosahují kladných hodnot. Každá koruna vynaložených nákladů přispívá k navýšení zisku o 0,12 Ks.
40
Ukazatele likvidity Jednou ze základních podmínek existence účetní jednotky je schopnost uhradit své závazky, což je možné měřit pomocí
ukazatele likvidity. Aby byla účetní jednotka
solventní, musí mít určitou část svých aktiv ve vysoce likvidní formě, tj. v takové formě, která je rychle přeměnitelná na peníze.
Běžná likvidita
BL
2007
=
7 271 000 OA = = 0,558 KZ 13 021 000
BL
2008
=
OA 13 564 000 = = 1,207 KZ 11 235 000
BL
2009
=
OA 71 852 000 = = 1,137 KZ 63 150 000
Společnost v roce 2007 nebyla schopna dostát svým závazkům. V letech 2008 a 2009 dochází k pozitivnímu vývoji, mezi poměrem oběžných aktiv a krátkodobých závazků, které se pozitivně odráží v likviditě společnosti.
Pohotová likvidita
PL
2007
=
OA - zásoby 7 271 000 − 105 000 = = 0,550 KZ 13 021 000
PL
2008
=
OA - zásoby 13 564 000 − 60 000 = = 1,201 KZ 11 235 000
PL
2009
=
OA - zásoby 71 852 000 − 52 356 000 = = 0,308 KZ 63 150 000
U pohotové likvidity se odráží jiný přístup k tvorbě zásob, kdy v hospodářském roce 2009 v důsledku zvyšující se poptávky vznikla potřeba zajistit dostatečné zásoby k pokrytí zvyšující se výroby. Což se ale negativně promítlo v pohotové likviditě.
41
Okamžitá likvidita 279 974 Finančin majetek = = 0,021 KZ 13 021 000 208 983 Finančin majetek OL 2008 = = = 0,018 KZ 11 235 000
OL
2007
=
OL
2009
=
492 283 Finančin majetek = = 0,008 KZ 63 150 000
Čistý pracovní kapitál ČPK 2007 = OA − KZ = 7 271 000 − 13 021 000 = −5 750 000 ČPK 2008 = OA − KZ = 13 564 000 − 11 235 000 = 2 329 000 ČPK 2009 = OA − KZ = 71 852 000 − 63 150 000 = 8 702 000 Z výsledků je patrné pozitivní vývoj čistého pracovního kapitálu, který umožňuje společnosti dostát svým závazkům.
42
5 Predikce budoucího růstu Vizi každého podniku tvoří základní myšlenka, která vyjadřuje, kde se chce organizace za určité časové období nacházet. Také ovlivňuje její působení v dnešním dynamickém prostředí tržní ekonomiky, dále řídí vztah k zákazníkovi, k zaměstnancům, životnímu prostředí. Vize podniku zásadním způsobem formuje firemní strategii.
Firma vidí svoji budoucnost v zachování a dalším rozvíjení svých základních podnikatelských aktivit v oblasti výroby a prodeje speciálních kabin a komponentů pro potřeby konečných zákazníků i obchodních firem. Svou obchodní a marketingovou strategii bude nadále naplňovat neustálým zvyšováním podílu a uplatňováním svých výrobků na zahraničních a tuzemských trzích, ale také rozšiřováním nabídky sortimentu kvalitních výrobků a služeb. K zajištění těchto prioritních cílů je ovšem zapotřebí systematicky dohlížet na technicko-výrobní podmínky, ale také sledovat současnou ekonomickou situaci a očekávat budoucí vývoj.
Protože budoucí vývoj se odvíjí od momentální ekonomické situace, na kterou reaguje i náš zákazník. Aby firma přetrvala dobu hospodářské recese, kdy se poptávka po kabinách snížila je potřeba pružně na tento stav reagovat a provést kroky, které povedou k udržení podniku na trhu a zajistí připravenost firmy na opětovný nárůst výroby v momentě kdy se poptávka na trhu zvýší. Po období útlumu poptávky je nutné provést restrikci nákladů.
43
5.1
Úsporná opatření Pomocí úsporných opatření firma dosáhne uvolnění finančních prostředků vázaných
v různých aktivitách. Pro zvýšení efektivnosti by se měly tyto opatření dotknout všech aktivit společnosti. V době krize je nejdůležitější krátkodobé snížení nákladů.
5.1.1 Snížení nákladů (nájem budov, elektřina, plyn) Společnost FMB, s.r.o. má k dispozici 9000 m2 , které se dělí mezi tři výrobní haly a kancelářské budovy. Nájemné za celý tento komplex činí 21 335 Euro. Energie jako elektřina a plyn jsou placeny paušálně za dohodnuté odebrané množství 16 800 Euro za elektřinu a 13 163,13 Euro za plyn.
Bylo by vhodné oslovit správce této nemovitosti a vyjednat snížení nájemného za poslední třetí halu, ve které se nevyrábí. Taktéž energie se zde nespotřebovávají, proto stanovené sazby nejsou efektivní. A stává se, že stanovené množství není odebráno a podle smlouvy se musí uhradit penále za nedočerpanou energii (0,028Euro / KW)
V dalším kroku je vhodná koncentrace výroby do jedné budovy a lépe regulovat systém vytápění. Topit jen na těch místech, kde se pracuje a ostatní plochy udržovat jen na minimální ale stabilní teplotě.
5.1.2 Mzdové opatření Mzdová opatření mohou na určitou dobu zamezit propouštění zaměstnanců. V současné době je k základní mzdě připočítáváno několik příplatků, jejichž zrušení by mělo kladný vliv na snížení nákladů.
Mzdové náklady by se mohli ponížit o: − příplatků za kvalitu, − příplatky na dopravu, − osobních příplatků, − placených přesčasů, 44
− prémie za nemarodění, − příspěvek na plavecký bazén − příspěvek na svatbu a narození dítěte − snížení pracovního úvazku. Současně se ale musí brát v potaz, to, že tyto poplatky mají motivační vliv, na prácí dělníků a v důsledku zrušení těchto prémií by mohlo docházet k snížení produktivity nebo kvality odvedené práce. Míra snížení nákladů na mzdy lze sledovat v grafu číslo 5.Pokles se projevil již v prosinci 2008, avšak největší propad nastal v únoru roku2009, kdy byly realizovány všechny výše uvedené návrhy.
Tis. Sk
Náklady na mzdy v hospodářské roce 2008 2765,1452845,129 3000 2449,424 2402,217 2500 2014,615 1851,845 1814,488 2000 1167,02 1500 1000 500
Měsíc
Graf č.5: Vývoj mezd v hospodářském roce 2008 Zdroj: Interní dokumentace společnosti FMB,s.r.o.
45
Le de n
Pr os in ec
op ad Li st
Sr pe n
0
Snížení stavu zaměstnanců, kumulovat pracovní funkce, dosáhnout větší produktivity práce na pracovníka Z důvodu
poklesu poptávky
je nutné pro udržení firmy na trhu ponechat
v pracovním poměru jen ty nejproduktivnější zaměstnance. Dělníci: Snižování zaměstnanců by se dalo rozdělit do několika fází − ukončení spolupráce s pracovníky přes pracovní agenturu, − propustit dělníky, kteří pracují na základě živnostenského oprávnění, − zaměstnanci, kteří již dosáhli důchodového věku, − v poslední řadě propouštět z řad řádných pracovníku. Tyto dělníky je nejvhodnější posuzovat podle ukazatele produktivity, který se vyhodnocuje ke konci každého měsíce.
Administrativa:
Na úseku administrativy je nutné : − zkrátit pracovní úvazky o 10%, − nejprve propustit zaměstnance ve zkušební době, − pohlížet jednotlivě na každé oddělení a v něm regulovat počet pracovníků, − kumulovat funkce.
Pro dosáhnutí maximální efektivnosti při setrvání dosavadní výroby je kapacitní plán propočítán na 36 dělníků a 8 administrativních pracovníků.
46
5.1.3 Snížení stavu skladových zásob Strategií firmy bylo disponovat skladovými zásobami na měsíc výroby. Tyto zásoby byly strategické v době stálé poptávky, kdy se velice často stalo, že zákazník požadoval produkty v kratším termínu nebo znásobil svou objednávku.Tyto zásoby byly strategické v d V době krize není strategické držet finanční prostředky v zásobách, proto je nutné podniknout určité kroky ke snížení skladu.
Je nutné zahájit jednání s dodavateli a zmenšit objednávané množství a dodací termíny, častěji fyzicky kontrolovat sklad a udržovat přehledný systém, což zabrání zbytečným objednávkám. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, jaká byla hodnota v jednotlivých sledovaných měsících.
Měsíce Skupiny dílů: Plechy Soustružené díly Kooperace Chemie Normované díly Profily Velké díly malé díly Díly z FV Díly z Welsu Uzamčené díly
X-08
XI-08
XII-08
I-09
II-09
106 402 76 808 450 1 136 3 060 79 380 237 262 131 638 284 670 8 720 18 215
136 001 73 888 230 2 182 4 337 82 610 289 071 149 648 321 545 10 468 8 695
104 230 91 974 0 1 136 5 160 66 071 364 931 180 409 232 299 5 015 6 643
108 838 85 302 696 1 032 5 261 56 248 311 241 180 488 169 385 5 007 176 592
46 321 78 948 606 912 4 272 48 914 220 275 71 394 114 196 11 100 131 768
Celkem Počet měsíců
947 741Є 3,1
1 078 675 Є 3,5
1 057 868 Є 3,5
1 100 089 Є 728 706 Є 3,6 2,4
Tabulka č.3: Hodnoty skladu Zdroj: Interní dokumentace společnosti FMB,s.r.o.
47
Stav skladu FMB, s.r.o. 400 000 350 000 300 000 Hodnota
Plechy Soustružené díly Kooperace Chemie Normované díly Profily Velké díly Malé díly Díly z FV Díly z Welsu Uzamčené díly
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 X.08
XI.08
XII.08
I.09
II.09
Měsíc Graf č.6: Hodnoty skladu Zdroj: Interní dokumentace společnosti FMB,s.r.o.
5.1.4 Outsourcing Je potřeba provést outsouscing. Vybrat pozice, u kterých není nutné mít interní zaměstnance a nahradit je pomocí této služby. Tato varianta by se dala použít například na vedení účetnictví nebo místo pozice bezpečnostního technika.
5.1.5 Jednání s dodavateli Je nutné zahájit jednání se stávajícími dodavateli o snížení cen. Protože i dodavatele postihla krize, je snadnější vyjednat nadstandardní podmínky. Lze také spekulovat o nových dodavatelích, a vybírat si ty, kteří nabídnou nejlepší servis. Po této stránce lze z krize profitovat.
5.1.6 Přehodnocení pronajatého majetku FMB,s.r.o. má pronajatý movitý majetek, jako stroje, zařízení a nářadí od společnosti Fritmeier s.r.o. Nabízí se zde možnost zvážit varianty vrácení části z tohoto majetku, nebo odkoupení za zůstatkovou cenu. Ale i zde je nutné myslet na to, aby po zlepšení situace na trhu vrácený majetek nebránil v plném rozběhu výroby. 48
5.1.7 Důraz na práci oddělení kontroly Velké finanční prostředky se dají ušetřit předcházením reklamací ze strany zákazníků. V době, kdy je menší poptávka, má pracovník na oddělení kvality více času věnovat se preventivním kontrolám ještě v průběhu výroby, a tím předcházet dodatečným finanční postihům.
49
5.2 SWOT analýza Při výběru a rozhodování o vstupu Koncernu Fritzmeier na slovenský trh nebyla vytvořena žádná analýza, kde umístit další podnik, proto cílem je zhodnocení vhodnosti umístění společnosti FMB, s.r.o. Bánovce nad Bebravou na Slovensku a predikovat budoucí vývoj.
Nebyla provedena ani hlubší analýza, která by nejen podchytila silné stránky důležité pro další vývoj, ale i hrozby s kterými firma musí počítat do budoucna. V dalším textu bude provedena swot analýza, která odkryje vnitřní vztahy podniku ( silné a slabé stránky podniku) , které přináší příležitosti a hrozby. Silné stránky na čem může firma do budoucna stavět a zvýšit svou konkurence schopnost jsou: − Nízké vstupní náklady, které se promítají do konečné ceny, které umožňují být konkurence schopni na nejen Evropském trhu − Strategické umístění společnosti ve středu Evropy, které umožňuje plynulé zásobování z poměrně nízkými náklady pro zásobování dalších společností v rámci koncernu Fritzmeier − Diverzifikace lokalit výroby − Již existující zázemí pro vybudování podnik, kde s minimálními vstupními náklady mohla být rozběhnuta výroba − Profesionální podpora ze strany zřizovatele − Nízká konkurence ve světě výroby kabin − Moderní strojní vybavení, konkurující i největším automobilkám − Měna EURO, přijetí nové měny Euro a s tím spojené snížení nákladů se změnou kurzu Mezi slabé stránky patří: − Specifikace na jeden produkt (kabiny), v případě snížení poptávky po kabinách dochází k poklesu výroby − Přijetím Eura ztráta monetární politiky státu a tím nemožnost podpory exportu − Přílišná propojenost celosvětových ekonomik v době ekonomické recese. 50
Do budoucna se ale dá počítat s příležitostmi jako: − Rozšíření výrobního portfolia a služeb pro externí firmy a tím snížit riziko omezení výroby − Využití jednotného evropského trhu a společné měny Euro Také se musí počítat s existujícími hrozbami: − Prohlubující se ekonomická recese − Prohlubující se ekonomická recese a z toho plynoucí snížení poptávky − Ztráta monetární politiky − P prohloubením ekonomické recese hrozí sociální nepokoje Jednotlivé body swot analýzy ukazují, že silné stránky převažují nad slabými. Společnost by se měla pozastavit nad jednotlivými body a snažit se z nich maximalizovat užitky.
51
Závěr Při úvahách každého investora na jakém místě a zda vůbec založit nový podnik, kde své vstupy výhodně přemění na výstupy, je velice důležité a potřebné vyhodnotit všechny atributy, které toto rozhodnutí podpoří, nebo doporučí hledat novou lokalitu . Firma Fritzmeier byla založena v Německu panem Georgem Fritzmeierem ve městě Großhelfendorf v roce 1926. Od té doby byla společnost Fritzmeier několikrát rozšířena a potenciál malé německé firmy se stal celosvětový . Stěžejní výrobou jsou kabiny na stavební a zemědělské stroje. Společnost Fritzmeier vlastní i jeden výrobní závod v České republice. Právě tato firma, Fritzmeier s.r.o., ve Vyškově byla nucena vyřešit omezené výrobní kapacity této společnosti, které byly maximálně naplněny a již nebyl prostor, kde svou výrobu dále rozšířit. Proto začala vyhledávat vhodné lokality pro založení dceřinné společnosti, která by vykonávala přípravné práce tzv.,,černou výrobu,, pro tuto firmu.
Jednou z možných variant byla Slovenská republika. Slovenská republika od rozpadu Česko-slovenské republiky v roce 1993 prošla velice podobným vývojem jako
Česká republika.
Důležitým
prvkem
v hospodářském
růstu
byla
transformace
a restrukturalizace podnikové sféry a vybudování institucionálního systému tržního prostředí. Slovensko se řadí mezi jednu z investičně nejatraktivnějších zemí na světě, začít podnikat zde má několik silných argumentů. Slovensko patří od roku 2004 mezi členské země Evropské unie, je zde nízká cena práce a vysoká produktivita, velká dostupnost kvalifikované pracovní síly, liberální zákoník práce umožňuje pružnost zaměstnání i propouštění a pro českou firmu je velkou výhodou i malá vzdálenost, dobrá silniční infrastruktura a poměrně malé jazykové rozdíly. Vhodnou lokalitou pro podnikání byl vybrán Trenčanský kraj, město Bánovce nad Bebravou, kde je kvalitní zázemí pro průmyslovou výrobu. Po zániku společnosti Tatra zde zůstala komplexní infrastruktura, kde se pouze s minimálními náklady a v krátké době mohlo začít s výrobou. Tento výrobní komplex spravuje společnost Kord s.r.o., která výrobní prostory pronajímá. Právě tyto podněty se staly klíčovými v rozhodovacím procesu výběru lokality. Dne 25.03.2005, zápisem do obchodního rejstříku, vznikla firma FMB,s.r.o. Bánovce nad Bebravou. Společníky jsou společnosti Fritzmeier s.r.o a Vyškovské 52
nemovitosti s.r.o. FMB, s.r.o. bylo plně podporováno svou mateřskou společností jak po zásobovací, tak po finanční stránce. Razantní vývoj a vysoká poptávka po kabinách, které jsou stěžejní pro výrobu FMB, s.r.o., zaručoval rostoucí trend společnosti, který vyvrcholil v roce 2008 a od 1.7. tohoto roku, se stal tento závod samostatným podnikem a plnohodnotným členem skupiny Fritzmeier. Od tohoto zlomu bylo nutné obsadit důležité personální pozice, které by zabezpečily kvalitní, plnohodnotný chod a vývoj podniku. V tomto období firma má k dispozici 9000m2 a téměř 120 zaměstnanců. Na základě výpočtů se ekonomické výsledky podniku zlepšovaly a podnik se dostává do stálejšího postavení. Pozitivní ekonomický vývoj společnosti ovlivnila snižující se poptávka v důsledku celosvětové ekonomické recese, která se začala projevovat na kvantitě objednávek od zákazníků již v prosinci 2008. Pro vůbec možnou existenci budoucího vývoje společnosti je nutné přetrvat hospodářskou recesi, kdy se poptávka po kabinách snížila, pružně reagovat a realizovat krok, které by vedly ke snížení nákladů. Jen snížení nákladů zajistí přežití firmy na trhu, aby mohla při opětovném nárůstu poptávky okamžitě reagovat. Nejdůležitějším úkolem je zajistit uvolnění finančních prostředků, které jsou vázané v různých aktivitách firmy , toho se dosáhne jen pomocí tvrdých úsporných opatření. Tyto opatření lze rozdělit do několika skupin: Snížení nákladů v oblasti nájmu budov, poplatků za elektřinu a plyn, mzdové opatření, snížení stavu skladových zásob, jednání s dodavateli, outsourcing, tlak na kvalitu a přehodnocení množství pronajatého majetku. V době krize je také více než vhodné vyvíjet nové postupy a produkty, které by vedly ke snížení vstupních nákladů a zlepšení produktivity práce. V případě efektivního a včasného využití všech možností snížení nákladů je možné firmu udržet schopnou výroby a produkce kabin. Jen centrální agresivní přístup k řešení krize a utlumení finanční náročnosti na veškeré aktivity firmy, zabezpečí v očích zákazníka stabilitu firmy a schopnost upokojit jeho požadavky v době, kdy se situace na trhu stabilizuje a poptávka po produktech se zvýší.
53
Resumé JOZKOVÁ,
L.
Založení
společnosti
FMB,s.r.o.
a
její
ekonomická
analýza.
Doloplazy 2007. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Vedoucí práce R. Vysloužil
Klíčové pojmy: podnik, ekonomická analýza, hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, analýza, vývoj, úsporná opatření. Práce se zabývá důvody založení společnosti FMB, s.r.o. ve Slovenské republice a ekonomickou analýzou tohoto podniku. Teoretická část charakterizuje důležité ekonomické pojmy, které jsou dále v práci používány. Dále popisuje hodnotící kritéria a ukazatele, pomocí nichž a vybraných dat, z účetních dokladů, se dá analyzovat finanční stav podniku.
Praktická
část
obsahuje
čtyři
kapitoly,
v nichž
je
popisován
koncern
Fritzmeier Group jako celek, pro lepší pochopení celé problematiky společnosti a historie. Dále Slovenskou republiku, která je hodnocena z pohledu investora, společnost FMB, s.r.o. a predikci budoucího vývoje. Nový výrobní závod FMB, s.r.o. je podnik založený za podpory Fritzmeier s.r.o., a Vyškovské nemovitosti s.r.o., v nichž má pevné zázemí, které je oporou v době ekonomické recese, kdy poptávka po produktech sklesla a s okamžitým zavedením úsporných opatření, které vedly ke snížení nákladů, firma zůstane schopna udržet se na trhu i v tak nepříznivém podnikatelském prostředí.
54
Abstract JOZKOVÁ, L. Establishment of the company FMB, Ltd. and its economic analysis. Doloplazy 2007. The bachelor work. European polytechnical institute, Ltd. Superintendent of the work R. Vysloužil
Key words: company, economic analysis, gross domestic product, unemployment, inflation, analysis, development, austerity measures.
This work deals with the reasons for establishing the company FMB, Ltd. in the Slovak republic and its economic analysis. The theoretical part characterizes important economic terms that are used in the work. It describes evaluating criteria and indexes which can help to analyse financial state of the company via choosen data from actuarial documents.
The practical part contains four chapters in which the concern Fritzmeier Group is described as the whole for better understanding of problems of the concern and its history. Next it describes The Slovak republic that is evaluated from an investor´s view, the company FMB, Ltd. and predictions of its future development. A new manufacturing company FMB, Ltd. was established with the support of Fritzmeier, Ltd. and Vyškovské nemovitosti, Ltd., so it has a strong background there. They are supporting it also during the economic recession when demand has fallen down. Due to immediate implementation of austerity measures the company will be able to keep its position on the market also in such disfourable time for business.
55
Seznam použité literatury [1]
LANDA M.; POLÁK M. Ekonomické řízení podniku. Brno: Computer Press,a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1996-9
[2]
Businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export , Slovensko: zakladní
informace
o
teritoriu[online].
[cit.2008-12-03].
Dostupné
z WWW:
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovensko-zakladni-informace-o teritoriu/1/1000797/
[3]
Wikipedia.cz.,
apreciace
[online].
[cit.2008-24-02].
Dostupné
z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Apreciace
[4]
RADOVÁ J.; DVOŘÁK P.; MÁLEK J. Finanční matematika pro každého
6. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2233-7
[5]
JUREČKA V. ; BŘEZINOVÁ O. Mikroekonomie – základní kurs. Ostrava: VŠB – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, 2002. ISBN 80-7078-771-6
[6]
ŠISMIŠ M.; ĎURČO M.; KURÍN D.; HABL V.; CHOCHULOVÁ G.; KARLÍKOVÁ J. Bánovce nad ¨Bebravou 1232 – 2002. Martin: Osveta, spol s.r.o., 2002. ISBN 80-8063-095-X
[7]
Eurostat: SR má tretí najvyšší rast HDP v únii [online]. [cit.2009-01-03]. Dostupné z WWW:
http://ekonomika.sme.sk/c/3616330/Eurostat-SR-ma-treti-najvyssi-rast-
HDP-v-unii.html¨
[8]
Businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export, Slovensko: Očekávaný
vývoj v teritoriu [online]. [cit.2009-06-03]. Dostupné z WWW:http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovensko-ocekavany-vyvojv-teritoriu/10/1000797/
56
[9]
Businessinfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export , Slovensko: Ekonomická
charakteristika země [online]. [cit.2009-06-03]. Dostupné z WWW:http://www.businessinfo.cz/cz/sti/slovenskoekonomickacharakt eristikazeme/4/1000797/
[10]
Fritzmeier Group: Společnost Fritzmeier[online]. [cit.2008-06-12]. Dostupné z WWW:http://www.fritzmeier.com/eng/Group_e/group_set_e.html
[11]
Národná banka Slovenska:Vybrané makroekonomické ukazovatele[online]. [cit.2009-06-02] Dostupné z WWW:http://www.nbs.sk/sk/statistickeudaje/vybrane-makroekonomicke-ukazovatele
[12]
Slovakinvestagency.sk:Stabilný hospodársky vývoj[online]. [cit.2009-08-02] Dostupné z WWW:http://www.slovakinvestagency.sk/stabilny-hospodarsky-vyvoj
[13]
Slovakinvestagency.sk: Konkurencieschopný, spravodlivý a jednoduchý daňový systém na Slovensku[online]. [cit.2009-08-02] Dostupné z WWW:http://www.slovakinvestagency.sk/dane
[14]
Trenčianský samosprávný kraj[online]. [cit.2009-08-02] Dostupné z WWW:http://www.tsk.sk/sk/trenciansky-samospravny-kraj
[15]
Trenčianský samosprávný kraj ,Historie Trenčianského samosprávného kraje [online]. [cit.2009-09-02] Dostupné z WWW: http://www.tsk.sk/sk/trencianskysamospravny-kraj/historia
[16]
Enciklopedie. Seznam.cz, Slovensko[online]. [cit.2009-18-02] Dostupné z WWW: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/176516-slovenska-republika
[17]
Wigipedia.sk,Ekonomický vývoj Slovenska od roku 1995 [online]. [cit.2009-18-02] Dostupné z WWW:http://sk.wikipedia.org/wiki/Ekonomick%C3%BD_v%C3%BD voj_Slovenska_od_roku_1995
[18]
Statistický úřad Slovenské republiky,Hrubý domácí produkt [online]. [cit.2009-1802] Dostupné z WWW:http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=172 57
[19]
Úřad práce, sociálních věcí a rodiny, Trenčín[online]. [cit.2009-18-02] Dostupné z WWW:http://www.zoznam.sk/firmy/s/2506319/Urad-prace-socialnych-veci-a-rodiny--Trenčín
[20]
Společnost KORD Slovakia, a.s. [online]. [cit.2009-27-03] Dostupné z WWW http://www.kordslovakia.sk/
[21]
HRONÍK F. Hodnocení pracovníků. Praha:Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1458-2
[22]
STROUHAL J. Finanční řízení firmy v příkladech.Brno: Computer Press, a.s.,2006. ISBN 80-251-0913-5
58
Seznam zkratek Kč
-
Korun českých
EUR
-
EURO
USD
-
Americký dolar
Kg
-
Kilogram
T
-
Tuna
M
-
Metr
př
-
Příklad
SWOT
-
Analýza silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb
Mil
-
Milion
Sk
-
Slovenská koruna
HDP
-
Hrubý domácí produkt
EU
-
Evropská unie
SÚ
-
Slovenské ústředí
p.b.
-
Průběžného bodu
tis
-
Tisíc
it
-
Informační technologie
SR
-
Slovenská republika
ČR
-
Česká republika
IČO
-
Identifikační číslo odběratele
59
Seznam příloh Příloha 1: Organizační struktura Fritzmeier Group Příloha 2: Organizační struktura FMB, s.r.o. Příloha 3: Míra nezaměstnanosti v okresech Slovenské republiky k 31.1.2009 Příloha 4: Vybraná data z účetních dokladů FMB, s.r.o. Příloha 5: Ukázky kabin vyráběných ve FMB, s.r.o.
60
Příloha 1
Příloha 2
Příloha 3
Příloha 4 Vybraná data z účetních dokladů
Výkazu zisku a ztrát v tis. Ks
Tržby Výroba Spotreba materiálu a energie Služby Pridaná hodnota Osobní náklady Odpisy HV z hospodářské činnosti HV z finanční činnosti HV z mimořádné činnosti HV
2007
2008
2009
21 360 21 360 6 432 8 155 6 824 14 045 461 -2 694 470 0 -2 224
43 166 43 166 12 890 14 098 16 232 28 181 727 -3 340 1 129 0 -2 211
97 507 108 841 69 252 9 868 29 719 18 383 468 13 003 -1 242 4 11 765
2 007
2 008
2 009
9 774 1 163 8 611 -968 7 271 105 6 229 5 760 3 910
16 147 1 163 14 984 -1 694 13 564 60 9 901 8 423 17 261
19 916 1 329 18 587 -2 162 71 852 52 356 16 614 15 106 17 005
Rozvaha v tis. Ks Aktiva Neobežný majetek brutto Nehmotný Hmotný oprávky Obežný majetok Zásoby Krátkodobé pohledávky pohledávky z obchodního styku Závazky v rámci konsolidovaného celku
17 045 29 711 91 768 Pasiva Základní jmění Závazky Závazky z obchodního styku
200 200 200 19 432 33 589 83 402 13 021 11 235 63 150 19 632 33 789 83 602
HV
3 555
5 772
-6 004
Vlastní jmění
-3 355 -5 572 6 204
Příloha 5 Ukázky kabin vyráběných ve FMB, s.r.o. Kabiny pro zemědělské stroje
Kabiny pro stavební stroje
Kabiny pro vysokozdvižné vozíky
Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice http://www.edukomplex.cz,
[email protected]
Záznam o bakalářské práci Autor
Lucie Jozková
Název BP
Založení společnosti FMB, s.r.o. a její ekonomická analýza
Studijní obor
Finance a daně
Rok obhajoby
2009
Počet stránek
60
Počet příloh
5
Vedoucí BP
Ing. Radim Vysloužil
Oponent BP
Ing. Martina Pazallová
Anotace
Zdůvodnění založení společnosti FMB,s.r.o. na Slovensku, analýza současného stavu podniku a predikce budoucího vývoje s přihlédnutím na současnou ekonomickou situaci.
Klíčová slova
podnik, ekonomická analýza, hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, analýza, vývoj, úsporná opatření.
Místo uložení
Knihovna EPI
Podpis
