Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice Účetnictví od A do Z nejen pro začátečníky (pracovní materiál)

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

Účetnictví od A do Z nejen pro začátečníky (pracovní materiál)

Ondřej Šabata

2013

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice e-mail: [email protected] http://www.edukomplex.cz/epi

Účetnictví od A do Z nejen pro začátečníky

Ondřej Šabata

2013

Autor: Ing. Ondřej Šabata, Ph.D.

Název: Účetnictví od A do Z nejen pro začátečníky

Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice 2013

ISBN 978-80-7314-…

OBSAH ÚVOD..............................................................................................................................................6 1

PRÁVNÍ ÚPRAVA A CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ ........................................7

2

ÚČETNÍ DOKLADY .........................................................................................................14

3

DAŇOVÁ EVIDENCE.......................................................................................................19

4 ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ, MAJETEK PODNIKU A ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU.....................................................................................................................................26 5 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY, DPH A JEHO ÚČTOVÁNÍ .........................................................................................................35 6

ZÁSOBY..............................................................................................................................41

7

DLOUHODOBÝ MAJETEK ............................................................................................44

8

ZÚČTOVACÍ VZTAHY....................................................................................................50

9

KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY.................................................57

10

NÁKLADY A VÝNOSY ....................................................................................................62

11

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A SESTAVENÍ ÚČETNÍCH VÝKAZŮ......................................71

12

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ .......................................................................................74

13

SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA.........................................................................................80

ZÁVĚR..........................................................................................................................................89 LITERATURA .............................................................................................................................90 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .........................................................................................91

Úvod Ekonomika je pilířem podnikání a žádné podnikání se neobejde bez znalosti účetnictví. Účetnictví si firma může vést sama a nebo se spolehnout na externí firmu, ale vždy se jedná o funkci účetního. Dobře fungující firma potřebuje dobrého účetního, který podá vedení firmy vždy kvalitní a pravdivé informace o tom, jak firma prospívá či jakým směrem se ubírá její ekonomický vývoj. Určitou nadstavbou účetaře je poskytnout managementu firmy návrhy na optimalizace daně. Proto věřím, že tato publikace bude přínosem pro širokou veřejnost a účetní profese, která je bohužel stále velmi podceňována, se stane velmi důležitou, a budoucí účtaři, pro které ježto publikace určena objeví velice zajímavý a mnohdy i zábavný prostředek k obživě. Práce je zpracována podle následujících okruhů (kapitol): • Právní úprava účetnictví, charakteristika účetnictví • Účetní doklady • Daňová evidence • Základy účetnictví, majetek podniku a zdroje financování podniku • Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry, DPH a jeho účtování • Zásoby • Dlouhodobý majetek • Zúčtovací vztahy • Kapitálové účty a dlouhodobé závazky • Náklady a výnosy • Účetní závěrka • Manažeské účetnictví U každé velké kapitoly je uvedeno několik otázek, případně průřezových témat, na vyřešení studenty, což vede k ověření, zda látku pochopili a dokáží si spojit např. aktuální zprávy a dění s konkrétní kapitolou.

6

1

Právní úprava a charakteristika účetnictví

Klíčová slova Účetní jednotka, české účetní standarty, obecně uznávané účetní zásady, informace, informační systém, účetní soustavy, funkce účetnictví, členění účetnictví Cíle kapitoly Studenti pochopí základní právní úpravu účetnictví, naučí se historii účetnictví, osvojí si charakteristické znaky účetnictví, funkce účetnictví. Charakteristika Základem je povinnost všech podnikatelů vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem, tedy zákonem o účetnictví. Hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou skutečnost účetní jednotky o majetku a o zdrojích jeho krytí pro majitele, banky, statistické úřady, finanční úřady, zákazníky a veřejnost. Účetnictví je ekonomická disciplína zachycující informace zejména o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojů, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky s důrazem na věrné zobrazení majetkové, finanční a důchodové stránky účetní jednotky.

1.1

Funkce účetnictví

1. dokumentační a informační – poskytuje informace o finanční a majetkové situaci podniku v peněžních jednotkách za určité období (průkaznost ve sporech vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem, podklady pro vyměření daně, informace pro instituce); poskytuje informace pro podnikatele, aby věděl jestli je nebo není ve ztrátě 2. dispoziční – slouží pro potřeby účetní jednotky pro rozhodování a řízení podniku, umožňuje kontrolu majetku a hospodaření, pro daňové účely (hlavně poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, a to zvláště v oblasti nákladů) 3. kontrolní – veškeré záznamy v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrola finančním úřadem, kontrola zaměstnance). Účetnictví je systém založený na přesně stanovených a obecně uznávaných zásadách umožňující podávat věrný obraz skutečnosti a zjišťovat, aby veškeré informace byly průkazné, správné a úplné.

1.1.1

Kdo si vede účetnictví?

Účetnictví je upraveno zákonem o účetnictví č. 563/1991 sb., ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb. a Českými účetními standarty pro podnikatele (závazná metodika k jednotlivým složkám účetních případů, sestavené na

7

základě mezinárodních účetních standardů přizpůsobených pro českou legislativu za účel harmonizace účetnictví v českých podnicích). Všechny firmy, které si musí vést účetnictví, se podle zákona nazývají Účetní jednotky. A podle tohoto zákona si povinně vedou účetnictví: • fyzické osoby – podnikatelé, kteří jsou zapsáni do obchodního rejstříku, dále ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, jejichž obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty přesáhl částku 15 milionů Kč bezprostředně předcházející kalendářní rok, včetně plnění osvobozených od této daně, a to od prvního dne kalendářního roku, • právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky • zahraniční osoby, které na území naší republiky podnikají, nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, • organizační složky státu, • ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, • ostatní fyzické osoby, které si vedou účetnictví na základě vlastního rozhodnutí

1.1.2

Uživatelé účetnictví

Uživatelé účetních informací jsou: Interní (vnitřní) uživatelé Manažeři (řídící pracovníci firmy na různých úrovních řízení, představenstvo, dozorčí rada, správní rada) Zaměstnanci (ohodnocení na základě jejich výsledků, pracovní smlouva, pracovní podmínky, mimořádné odměny) Vlastníci společnosti (společníci)

Externí (vnější) uživatelé Banky (poskytují úvěry účetních informací)

na

základě

Finanční úřady (kontrolují účetnictví, zda účetní jednotka správně daň vypočítala a odvedla) Konkurence (hodnotí výsledky podle zveřejněných výsledků) Statistický úřad (statistické vyhodnocení pro úřady, vládu, ministerstva, mezinárodní instituce, veřejnost, aj.) Pojišťovny (v případě pojistné události) Soudy a policie (prokazování trestné činnosti)

Tab. č. 2: Uživatelé účetních informací Zdroj: Vlastní zdroj

1.2

Historie účetnictví

Účetnictví sloužilo jako důkazný prostředek při vedení sporů, zejména při uzavírání a ochraně práv věřitele před dlužníkem, a dlužníka před věřitelem.

8

Nejstarší dochované památky o vedení účetnictví jsou staré 3 000 let. • Babylonie - zapisovali účetní případy klínovým písmem na hliněné tabulky. • Egypt - účetnictví bylo vedeno na vysoké úrovni a to pro faraónův dvůr a církevní hodnostáře, zápisy byly prováděny na papyrusových svitcích a tvořily uzlíky, podle počtu uzlíků na provázku dokumentovali své obchody. • Itálie- v roce 1494 italský mnich Luca Paciai napsal první knihu o účetnictví. • Rakousko-Uhersko - podle obecního obchodního zákoníku platného v RakouskuUhersku koncem 19. stol. „každý kdo se živnost provozuje obchody jest podle článku 28 obecného zákoníku obchodního je povinen vést knihy, z nichž obchody a jeho stav majetnosti lze poznati“ – tj. kupci byly povinni uchovávat své knihy po deset let ode dne uskutečnění prvního zápisu. • Čechy - za doby vlády Karla II. byly povolány na královský dvůr odborníci na vedení účetnictví z Francie. • Evropa - používaly se vrubovky (vrubovka – silnější větev, na kterou obchodníci prováděli zářezy a potom větev rozpůlily) Účetnictví jako vědní obor je staré jako lidstvo samo, s prvními účetními záznamy se setkáváme již u Féničanů, u kterých bylo nezbytné při jejích námořním obchodu. Základy pro klasické účetnictví, jak ho známe dnes, byly položeno v renesanční Itálii, k velkému rozvoji účetnictví došlo v době průmyslové revoluce v minulém století. Od poloviny tohoto století se postupně přechází na automatické zpracování účetních dat pomocí výpočetní techniky.

1.2.1

Funkce a podstata účetnictví

Náplní účetnictví je: záznam, hodnocení, sdělování ekonomických informací. Účetnictví je vědní obor, který prakticky měří hospodářské operace a jejich důsledky, smyslem je poskytování ekonomických informací potřebných pro ekonomické rozhodování, tedy o likviditě, finanční situaci, majetku nebo HV.

1.2.2

Základní účetní pojmy

Informace – zpráva, sdělení, soubor dat, slouží k vzájemnému kontaktu dvou systémů. Informace se dělí: • podle časového hlediska - příkazová a poznávací • podle obsahu - ekonomické, technické a sociální Informační proces - proces získávání záznamů, přenosu, zpracování, využívání a uchovávání informací. Evidence - soustava záznamů o hospodářských jevech a procesech, musí mít vhodnou formou a musí se provádět vyhovující technikou.

9

Získaná informace musí být: objektivní, pravdivá, stručná, včasná, přístupná, prokazatelná. Evidence musí být: pravdivá, průkazná, pohotová, trvanlivá, hospodářská Získání informaci: 1. ruční způsob 2. mechanizovaný – zpracování účetních dat pomocí výpočetní techniky 3. automatizovaný – propojení softwarů (bankovní software s podnikovým softwarem) Účetnictví je uspořádaná soustava informací, která v peněžním vyjádření zjišťuje, měří a hodnotí činnost příslušného subjektu. Úkolem účetnictví vedeného účetní jednotkou je číselné zachycení hospodářského dění.

1.2.3 • • • • •

Charakteristické znaky účetnictví

jednoznačně určené hospodářské jevy – tj. účetnictví zachycuje jen jevy, které představují stav a pohyb majetkových složek a závazků skutečný stav a pohyb – tj. v účetnictví se zaznamenává jen skutečný stav a pohyb majetkových složek a závazků, zjišťuje se skutečný hospodářský výsledek určité časové období – tj. účetní období písemný záznam evidence v peněžních jednotkách

Hospodářské jevy se zaznamenávají: úplné, nepřetržité, soustavné. Záznamy v účetnictví musí být úplné, správné, průkazné.

1.2.4

Členění účetnictví

1. Daňová evidence 2. Účetnictví a) finanční b) manažerské • kalkulace • rozpočetnictví • vnitropodnikové 1. Daňová evidence • soustavně zachycuje peněžní příjmy a výdaje a jen ty složky majetku a závazků, u nichž dochází k častým změnám 2. Účetnictví • účetnictví se vyznačuje tím, že běžně a soustavně zaznamenává stavy a změny všech složek majetku, závazků, jmění a hospodaření podniku, poskytuje podklady pro zjištění hospodářského výsledku, každá změna je zaznamenávána na dvou účtech Finanční účetnictví

10

•

•

zaměřuje se na sledování majetku, závazků a jmění včetně všech činností účetní jednotky jako celku, jeho styku s okolím a na zjišťování hospodářského výsledku za celý podnikatelský subjekt, zjišťují se v něm informace vyjadřující vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí v peněžní podobě finanční účetnictví tvoří rámec celého podnikového účetnictví

Manažerské účetnictví • poskytuje podrobnější informace o průběhu hospodářských činností uvnitř účetní jednotky (marketingová politika, odbyt, zásobování)

1.2.5

Rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím

Finanční účetnictví Informace určené pro vnější prostředí podniku, informace méně podrobné, poskytují celkový pohled na podnik. Je upraveno zákonem, jeho výstupy jsou zákonem dané účetní výkazy. Manažerské účetnictví Skládá se z rozpočetnictví, kalkulací a vnitropodnikového účetnictví. Informace pro vnitřní prostředí podniku, aby bylo možné stanovit cíle a sledovat skutečné údaje o výsledcích podniku. Odlišnosti mezi finančním a manažerským účetnictvím: Z hlediska: Uživatelů Systému Času Zpráv Účetního intervalu

Finanční Vnější Daný zákonem návaznými předpisy Minulost Celkově Kalendářní rok

Manažerské Vnitřní a

Libovolný Minulost i budoucnost Podrobné Libovolná

Tab. č. 3: Odlišnosti mezi finančním a manažerským účetnictvím Zdroj: Vlastní zdroj

Vnitropodnikové účetnictví • účtuje se v něm o skutečném průběhu hospodářských činností uvnitř účetní jednotky • evidují se zejména náklady a výnosy podle jednotlivých vnitropodnikových útvarů Kalkulace • vyčíslují vlastní náklady na jednotku výroby, tj. na kalkulační jednotku • kalkulace se dělí na: • Předběžnou kalkulaci - sestavuje se před zahájením výroby a stanoví se předběžné náklady na kalkulační jednotku.

11

•

Výslednou kalkulaci - sestavuje se po provedení výkonu, obsahuje skutečné náklady na kalkulační jednotku.

Rozpočetnictví • stanoví především úkoly podniku jako celku, ale i úkoly týkající se jednotlivých vnitropodnikových útvarů v peněžním vyjádření a na kratší časová období • slouží k zajišťování plánovaných úkolů, poskytuje informace pro sestavení předběžných kalkulacích a slouží potřebám vnitropodnikových útvarů a běžné kontrole hospodaření Vnitropodniková statistika • shromažduje a zpracovává informace o hromadných, stejnorodých jevech a zjišťuje jejich vzájemné souvislosti, zákonitosti a příčiny změn, využívá matematické metody Operativní evidence • prvotní záznam v naturáliích i peněžních jednotkách pro potřeby běžného řízení bezprostředně po jejich vzniku • záznam provádí zpravidla pracovník, který sledovanou činnost sám vykonává nebo řídí • informace z operativní evidence se využívají k běžnému řízení a rozhodování k ochraně majetku

1.3

Účetní zásady

Mezi účetní zásady patří: 1. zásada reálného zobrazení skutečnosti – účetnictví musí být vedeno tak, aby věrně zobrazovalo stav majetku, HV a finanční situaci podniku 2. zásada opatrnosti – vyžaduje reálný odhad hospodářské situace účetní jednotky tak, aby rizika ztrát nebyla přenášena do následujících období • nenadhodnocovat aktiva a výnosy • nepodhodnocovat závazky a náklady 3. zásada bilanční kontinuity – představuje návaznost zůstatků rozvahových účtů v následujícím účetním období na zůstatku rozvahových účtů v běžném období 4. zásada stálosti metod – oceňování, postupů účtování a způsobu odepisování zajišťuje srovnatelnost informací a jejich objektivitu 5. zásada zákazu kompenzace majetku a závazků, nákladů a výnosů Kontrolní otázky ke kapitole 1. Co je hlavním úkolem účetnictví? 2. Vyjmenujte všechny funkce účetnictví. 3. Kdo je uživatelem účetních informací? 4. Jak staré jsou nejstarší památky o vedení účetnictví? 5. Jak se dělí informace?

12

6. Popiš charakteristické znaky účetnictví. 7. Jak se dělí účetnictví? 8. Jaká je funkce kontrolní?

13

2

Účetní doklady

Klíčová slova Faktura vystavená, faktura přijatá, příjmový a výdajový pokladní doklad, bankovní výpis, jednotlivé a sběrné účetní doklady, náležitosti účetních dokladů, oběh účetních dokladů, opravy účetních dokladů. Cíle kapitoly Studenti se naučí vypracovávat účetní doklady, pochopí podstatu oběhu účetních dokladů a zhotovují opravy účetních dokladů.

2.1

Úvod – účetní doklady

Účetnictví je přesná a přísně dokladovaná evidence. Účetní doklady se zaznamenávají hospodářské a účetní operace. Hospodářskými operacemi rozumíme jednotlivé činnosti, které vyplývají z hospodářské činnosti podnikatelského subjektu. Některé činnosti provádí podnikatelský subjekt ve styku s jinými podnikateli (uzavírání obchodních smluv s dodavateli nebo odběrateli). Jiné činnosti vznikají uvnitř podniku (podnikatelského subjektu) stykem jednotlivých útvarů (výdej materiálu ze skladu do výroby, atd.) Podle toho rozeznáváme operace: • Hospodářské operace vnější • Hospodářské operace vnitřní Prvotním zaznamenáním operací, které vznikají při hospodaření podnikatelského subjektu a mají být zachyceny v účetnictví. Operace doložené účetními doklady se stávají účetními případy. Účetní operace jsou výkony, které vyplývají ze způsobu účtování jako např. převody při účetní uzávěrce.

2.2

Členění účetních dokladů

a) podle druhů: Faktury vystavené (FAV) - vyúčtování odběrateli. Podle konkrétní dodávky lze nebo je nutné k Fa doložit přílohy, např. výdejky, dodací list. Faktury přijaté (FAP) - vyúčtování od dodavatele. Na základě tohoto dokladu vzniká účetní jednotce povinnost zaplatit dodavateli za provedené práce a služby. Příjmové pokladní doklady (PPD) - používají se u plateb za hotové, vypisuje se 2x, originál předáme zákazníkovi, kopii si necháme. Výdajové pokladní doklady (VPD) - na jeho základě se účtuje výdaj v hotovosti, vypisuje se 2x, originál předáme zákazníkovi, kopii si necháme.

14

Bankovní výpisy – informují účetní jednotku a pohybu peněz na bankovním účtu. Vnitřní (interní) účetní doklady (příjemky, výdejky, výplatní listiny) b) podle místa vzniku: • vnější (externí) účetní doklady vznikají ze styku s vnějškem, nebo přicházejí do podnikatelského subjektu od jinud nebo z něho přicházejí • vnitřní (interní) účetní doklady vyplývají z vnitřní činnosti podnikatelského subjektu c) podle počtu zaznamenaných operací: • jednotlivé účetní doklady – obsahují jednu nebo více stejnorodých hospodářských operací uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne • sběrné účetní doklady – shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycující stejnorodé hospodářské operace, aby mohli být zaúčtovány jedinou položkou

2.3

Náležitosti účetních dokladů

Základní obsah účetních dokladů stanoví zákon o účetnictví 563 / 1991 Sb.: • označení účetních dokladů – FA, dodací list • popis obsahu účetního případu a označení účastníků • peněžní částka, údaj o množství a ceně • datum vyhotovení účetního dokladu • datum uskutečnění účetního případu • podpis osoby odpovědné za účetní případ • podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování •

účetní doklady se musí pečlivě číslovat

Účetní doklady musí být: pravdivé, přesné, včasné, čitelné, nesmí se v nich vymazávat a dodatečně přepisovat, psány strojem, ručně propiskou (ne obyčejnou tužkou)

2.4

Oběh účetních dokladů

Cesta dokladu od vyhotovení až po uložení v archivu; během oběhu projde účetní doklad následujícími operacemi: 1. přezkoušení správnosti (věcné, formální) 2. příprava k zaúčtování (třídění, číslování, evidence, účtovací předpis) 3. zaúčtování (účetní zápisy v účetních knihách, poznámka o zaúčtování) 4. úschovna – archivace (příruční archiv, archiv účetní jednotky) 5. skartace (vyřazení účetních dokladů) 1. Přezkoušení správnosti • každý účetní doklad musí být řádně přezkoušen po stránce věcné a formální správnosti a to zpravidla před zaúčtováním • přezkoušení věcné správnosti: a) zjišťujeme správnost údajů obsažených v účetních dokladech se skutečností

15

•

b) ověřujeme zda odpovídají účetní doklady právním předpisům, směrnicím
přístupnost operací přezkoušení formální správnosti: • přezkoušení před zaúčtováním, účetnictví zkoumá úplnost předepsaných náležitostí dokladů a zda jsou dodrženy zásady o úpravě dokladů, že nebylo nic vymazáno, přepsáno

2. Příprava pro zaúčtování Třídění - doklady je třeba roztřídit podle určeného hlediska a) podle druhu dokumentovaných operací b) podle data vyhotovení nebo přijetí dokladů c) v kombinaci obou hledisek Evidence - u účetních dokladů zajišťujeme přehled o vydaných o došlých dokladech. Zúčtovací předpis - doklad, kde se uvedou účty jichž se operace týká, částka, datum a podpis. 3. Zaúčtování v účetních knihách • zaúčtování účetního doklady se provádí podle účtovacího předpisu • účetní zápisy se zaznamenávají v účetních knihách a je zvolený následující postup: • zápis příjmů a výdajů peněžních prostředků • zápis pohledávek • zápis závazků • zápis do skladových karet • provedení úschovy dokladů Poznámka o zaúčtování: Datum a podpis 4. Úschova (archivace) • příruční archiv - zde jsou uloženy doklady, které účetní jednotka používá častěji • podnikový archiv - zde se účetní doklady uchovávají dle zákona o účetnictví po stanovenou dobu 5. Skartace • po uplynutí zákonem stanovené doby pro archivaci dochází ke skartaci

2.5

Označování účetních dokladů

Účetní jednotky označí účetní doklady svým názvem a uspořádá je tam, aby bylo zřejmé, že jsou kompletní a kterého období se týkají.

2.5.1

Trvanlivost záznamů

Účetní doklady se vyhotovují prostředky zabezpečující trvanlivost záznamů.

16

2.6

Opravy účetních dokladů

Opravy účetních dokladů nesmějí vést k porušení jejich úplnosti, průkaznosti, správnosti Provádění oprav: 1. před zaúčtováním – chybný údaj se škrtne tenkou čarou, aby byl původní záznam čitelný, pod čarou (nad čarou) musí být uvedeny správné údaje, datum opravy, podpis osoby provádějící opravu 2. po uzávěrce – jakmile bylo zaúčtování provedeno, chybný doklad se neopravuje škrtáním, ale na opravu použijeme zvláštní doklad, který zaúčtujeme 3. doklady pro banku – chyby v účetních dokladech, které se týkají pokladní operace nebo styku s peněžními ústavy se řeší zrušením původního dokladu a vyhotovení dokladu nového

2.7

Účetní zápisy

Zachycují účetní případy (hospodářské operace doložené účetními doklady) do účetní knihy. Účetní zápisy musí být: trvanlivé, úplné, uspořádané, srozumitelné, čitelné, nesmí se v nich vymazávat, na konci účetního období dochází k účetní uzávěrce, při níž se uzavírají účty hlavní knihy a jejich zůstatky se převádějí na uzávěrkové účty.

2.7.1

Druhy oprav účetních zápisů

a) účetní (nový účetní zápis doložený účetním dokladem) b) neúčetní (škrtnutí chybného údaje) Musí se nadepsat správná částka, připojit poznámku o tom, kdo opravu provedl – podpis. Připojit poznámku o tom, kdy byla oprava provedena – datum. a) účetní opravy 1. doplňkový zápis – používá se pokud je nižší na správné straně správného účtu Přijatá faktura za nákup cenin 35 000,Původně zaúčtováno 30 000,-

213 / 321 213 / 321

(30 000,-) (5 000,-)

2. částečné storno – používá se pokud je vyšší částka na správných stranách správných účtů Nákup materiálu 10 000,Původně zaúčtováno 15 000,-

111 / 211 111 / 211

(15 000,-) (- 5 000,-)

3. úplné storno – nesprávná strana nebo nesprávné účty

17

4. zaúčtování stejné částky na opačné straně účtů Přijatá faktura za materiál 100,- Kč

111 / 311 111 / 321

Kontrolní otázky ke kapitole 1. Jak se dělí účetní doklady podle druhů? 2. Jak se člení účetní doklady podle místa vzniku? 3. Vyjmenujte náležitosti účetních dokladů. 4. Jak se člení účetní doklady podle počtu zaznamenaných operací? 5. Popiš oběh účetních dokladů. 6. Co je skartace?

18

3

Daňová evidence

Klíčová slova Daňová evidence, průběžné položky, rozpočetnictví Cíle kapitoly Studenti si osvojí základy daňové evidence a rozpočetnictví.

3.1

Charakteristika

Daňová evidence nahrazuje jednoduché účetnictví, které bylo k 1. 1. 2004 zrušeno novelou zákona o účetnictví. Účtovat budou nadále pouze účetní jednotky. Daňová evidence je tedy pro ty podnikatele, kteří hodlají prokazovat svoje výdaje spojené s podnikáním podle zákona o daních z příjmů.

PODNIKATEL vede

ÚČETNICTVÍ

DAŇOVÁ EVIDENCE

Podnikatelé zapsaní v OR nebo pokud se dobrovolně rozhodnou, nebo překročí zákonem určenou hranici obratu 15 mil. Kč

Fyzické osoby nezapsané v OR s obratem nižším než 15 mil. Kč

ZÁZNAMNÍ POVINNOST Fyzické osoby vedou záznamy o příjmech a evidenci závazků a pohledávek, výdaje uplatňují % z příjmů

Obr. č. 1: Možnosti vedení účetnictví Zdroj: STIBŮRKOVÁ, J. Metodická příručka pro živnostníky a drobné podnikatele. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s. r. o., 2006. 56 s. Bakalářská práce.

Výhodou je nižší administrativní náročnost, je značně jednodušší po metodické stránce a klade i menší požadavky na technické vybavení. Oddělením od účetnictví se daňová evidence osamostatnila co se deníku příjmů a výdajů týká, ale nadále se využívá tradičního účetního přístupu ve věci vedení složek evidence majetku a závazků podnikatele. Podle zásady jednoduchosti zachycuje pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním a stav majetku a závazků podnikatele na konci zdaňovacího období. Vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Výslovně není předepsána ani forma evidence. Je uložena pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů nebo zvláštním předpisem.

19

Cílem daňové evidence je poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů a je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je-li vedena průběžně, poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele a je využitelná pro ekonomické rozhodování a řízení firmy. Základem jsou prvotní doklady, z nich se provádí záznamy, které se dále třídí a sumarizují. Postup zpracování daňové evidence je schématicky znázorněn na obrázku, kde je zřejmé, že poslední fází je zpracování daňového přiznání. Do tohoto přiznání musí být promítnty i případné rozdíly mezi daňovou evidencí a skutečným stavem majetku a závazků podnikatele zjištěné na konci období. Je-li podnikatel registrovaným plátcem DPH, dalším úkolem daňové evidence je zajistit povinnosti plynoucí podnikateli ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Prvotní doklady

Skutečný stav

Informace pro řízení firmy

Daňová evidence

Daňové přiznání

Správce daně – finanční úřad

Obr. č. 2: Postup při vedení daňové evidence Zdroj: SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2005. 2.vydání Praha: GRADA Publishing, 2005. str. 11. ISBN 80-247-1062-5.

Charakteristickým rysem evidovaných peněžních i hmotných toků je jejich příčinný vztah k podnikání, tj. jsou získávány prodejem výrobků, zboží či poskytováním služeb a vynakládány na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z tohoto úhlu pohledu má daňová evidence zachytit všechen majetek a závazky podnikatele, které ovlivňují základ daně. Forma daňové evidence se odvíjí od jednotlivých složek obchodního majetku. Pro peněžní prostředky je vhodná evidence v deníku příjmů a výdajů a pro ostatní složky majetku a závazků mít evidenční karty, nejlépe v elektronické podobě s možností sledovat pohyby.

20

Daňová evidence podnikatele

• karty dlouhodobého majetku • karty zásob • kniha pohledávek a závazků • karty rezerv • karty úvěrů a půjček

deník příjmů a výdajů

ostatní evidence: • mzdová evidence • kniha jízd • pokladní knihy • evidence stálých plateb

Obr. č. 3: Rozdělení daňové evidence Zdroj: SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2005. 2. vydání Praha : GRADA Publishing, 2005. str. 14. ISBN 80-247-1062-5.

Skončením zdaňovacího období dojde k uzavření celé evidence, stanoví se základ daně a podnikatel zpracuje daňové přiznání, které předloží na finanční úřad.

3.2

Záznamní povinnost

Nechce-li podnikatel - fyzická osoba prokazovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů může výdaje uplatnit paušálem (procentem z příjmů) • 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství • 60 % z příjmů ze živností řemeslných • 50 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání a z výkonu nezávislého povolání • 40 % z příjmů z převodu a využití průmyslových, duševních práv včetně práv autorských Paušál nelze použít u podílu na základu daně veřejné obchodní a komanditní společnosti. Uplatňuje-li poplatník výdaje na podnikání paušálem, může nad toto procento uplatnit částku, kterou skutečně zaplatil ve zdaňovacím období na zdravotní a sociální pojištění. Pokud se uplatňují výdaje paušálem, jsou v tomto paušálu již zahrnuty odpisy hmotného a nehmotného majetku používaného k podnikání. Podnikatel tedy vede pouze tzv. záznamní povinnost – evidenci příjmů a evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odepisovat. Tento způsob je výhodný tam, kde má podnikatel nízké výdaje oproti svým příjmům.

3.3

Soustava účetnictví

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku a to v peněžních jednotkách. V zásadě je účetnictví založeno na několika základních prvcích bez ohledu na konkrétní podmínky účetní jednotky a patří sem shromažďování účetních

21

záznamů, zpracování, analýza, hodnocení výsledků a jejich sdělení uživatelům ekonomických informací. Účetnictví plní tyto funkce: 1. poskytuje informace pro potřeby podnikatele – o průběhu hospodaření, zda dosahuje zisk či je ve ztrátě 2. může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů – většinou ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem 3. poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku – na základě údajů o minulosti nebo současnosti firmy se mohou řídící pracovníci rozhodovat o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak o likvidaci podniku 4. zjištění informací pro daňové účely – jedná se o správné sestavení základu daně a tím i daňové povinnosti účetní jednotky 5. údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření V soustavě účetnictví povinně účtují právnické osoby, podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku nebo ti, kteří se tak rozhodli dobrovolně. Ze zákona do této skupiny patří i ti podnikatelé, kteří překročí zákonem stanovenou hranici ročního obratu, která je v současné době stanovena na 15 mil. Kč. Všichni, kteří vedou účetnictví jsou nazývání účetními jednotkami. Každá účetní jednotka je povinna se řídit zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Důležité informace pro vedení účetnictví: • Za správnost účetnictví zodpovídá před finančním úřadem podnikatel a to i v situaci, kdy si nechává vést účetnictví externě. • Účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců (tj. základní účetní období). Toto období se může shodovat buď s kalendářním rokem nebo je rokem hospodářským. • Účetnictví se vede v české měně – jsou-li majetek a závazky vyjádřeny v cizí měně, potom je stanovena povinnost použít současně i měnu českou. • Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku (dne zápisu do obchodního rejstříku) do dne svého zániku (dne výmazu z obchodního rejstříku), fyzické osoby ode dne zahájení činnosti do dne ukončení činnosti. • Pokud právnická či fyzická osoba provozuje více činností, vede za všechny tyto činnosti účetnictví jako celek (dle svých potřeb vnitřně členěných). • Účetnictví může vést účetní jednotka ručně nebo na počítači s umožněním výstupů dat v písemné formě, bude-li to požadovat například daňová kontrola. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účtuje se podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí a vždy bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

22

K prvnímu dni svého vzniku musí účetní jednotky otevřít účetní knihy, sestavit směrnou účtovou osnovu, sestavit zahajovací rozvahu a sestavit účtový rozvrh, kde uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou osnovu najdete v příloze č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. a obsahuje seznam účtových tříd a účtů. Účetní jednotka si tuto směrnou účtovou osnovu přizpůsobí pomocí tzv. analytických účtů svým potřebám, tj. rozšíří si účty do nižších stupňů. Celý proces zpracování účetních informací završuje uzávěrka účetních knih, která plní informační funkci uvnitř podniku. Uzavření účetních knih spočívá ve stanovení obratů, tj. souhrnu pohybů účtů strany má dáti a dal, sestavení konečného účtu rozvažného a účtu zisků a ztrát. Obecné zásady pro vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky: • Zásada věcné a časové souvislosti • Zásada stálosti metod uplatněných při vedení účetnictví • Zásada opatrnosti – souvisí s oceňováním majetku a závazků a vykazováním hospodářského výsledku • Zákaz kompenzace • Zásada věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky Účetní závěrku tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty, příloha s vysvětlujícími a doplňujícími informace. Tato závěrka je součástí daňového přiznání k dani z příjmu účetní jednotky a ze zákona je povinnost ji zveřejnit jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku.

3.4

Porovnání účetnictví a daňové evidence

Kdo vede

Daňová evidence Podnikatelé nezapsaní v OR

Náročnost

Nízká administrativní zátěž

Informace

Informace získané z evidence nejsou dostatečné pro odborné řízení firmy

Daňové hledisko

Do evidence vstupují pouze skutečně uhrazené faktury vydané I přijaté, proplacené nákupy; v okamžiku přijetí dokladů se evidují pouze v pomocných knihách Rozdíl mezi příjmy a výdaji Rozdíl mezi výnosy a náklady

Základ daně

Účetnictví Právnické osoby a podnikatelé zapsaná v OR Vyšší náročnost na zpracování dokladů a technické vybavení Vhodné pro firmy, které sledují svůj vývoj a dle informací sestavují podnikatelské plány Doklady se účtují v okamžiku jejich přijetí, bez ohledu na datum platby

23

Tab. č. 4: Porovnání účetnictví a daňové evidence Zdroj: STIBŮRKOVÁ, J. Metodická příručka pro živnostníky a drobné podnikatele. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s. r. o., 2006. 56 s. Bakalářská práce.

3.5

Účetní knihy v daňové evidenci

3.5.1

Deník příjmů a výdajů

Hlavní součástí daňové evidence jsou údaje o příjmech a výdajích. Vhodnou formou jejich zapisování je deník příjmů a výdajů (v praxi často označován jako peněžní deník). Jeho závazná podoba není předepsána, záleží na předmětu činnosti a požadavcích podnikatele na případné podrobnější členění daňových příjmů a výdajů. Do deníku příjmů a výdajů se zapisuje na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů. To znamená, že se zde nezapisují hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb, např. faktury.

3.5.2

Průběžné položky

Průběžné položky slouží k zaúčtování převodu peněžních prostředků účetní jednotkou z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny. Nutnost účtování v průběžných položkách při těchto účetních operacích je vyvolávána časovým nesouladem mezi účtováním o pohybu peněz v hotovosti a účtováním o pohybu na běžném účtu, které lze provést až na základě výpisu z běžného účtu. Jestliže účetní jednotka převádí peníze z pokladny na běžný účet, vystaví výdajový pokladní doklad a účtuje výdaj v pokladně. Vzhledem k tomu, že ten samý den ještě neobdrží výpis z bankovního účtu, který by tuto transakci stvrzoval, nemůže účtovat příjem na běžném účtu, ale účtuje jako o „očekávaném“ příjmu do průběžných položek. Teprve v den, kdy účetní jednotka obdrží výpis z běžného účtu, účtuje o příjmu na běžném účtu a o výdaji v průběžných položkách. Opačná situace nastává, pokud si účetní jednotka převádí peníze z běžného účtu do pokladny. V den převodu peněž vystaví PPD, neboť se jedná o skutečný příjem v pokladně. O výdaji z běžného účtu však ještě účtovat nelze, neboť účetní jednotka nemá k dispozici potřebný doklad, tedy výpis z běžného účtu. Teprve po jeho obdržení se účtuje výdaj z běžného účtu a příjem v průběžných položkách.

3.6

Evidence majetku a závazků

Podnikatelé, kteří vedou daňovou evidenci, musí dle zákona o daních z příjmů ještě zajistit evidenci majetku a závazků. Jedná se o tyto složky majetku a závazků:

24

• • • •

hmotný majetek zásoby pohledávky závazky

Forma a obsah této evidence není závazně předepsána a záleží na předmětu činnosti a složitosti výrobního procesu a na potřebách vnitropodnikového řízení.

3.7

Kniha pohledávek a závazků

Kniha pohledávek a závazků slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik podnikateli dluží a komu a kolik dluží podnikatel.

3.8

Kniha faktur vydaných a přijatých

Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli. Na tuto knihu budou kladeny největší nároky, protože tato kniha musí podnikateli poskytnout tyto informace: oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady, označení dokladů, datum vzniku pohledávky, popř. závazku, částku, datum splatnosti a způsob úhrady, identifikační údaje pro spárování. Účetními doklady, na základě kterých se zapisuje do knihy pohledávek a závazků, jsou zejména faktury, výpisy z účtů u peněžních ústavů a PPD a VPD při úhradách v hotovosti.

3.9

Ostatní pohledávky a závazky

Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možno zřídit pro neobchodní pohledávky a závazky, jedná se o evidenci: • poskytnutých a přijatých bankovních úvěrech • závazků, popř. pohledávek k FÚ z titulu platby daní a záloh na daně • pohledávek k zaměstnancům z titulu poskytnutých záloh na služební cesty, za výdeje cenin, za manka a škody, atd. Kontrolní otázky ke kapitole 1. Vysvětlete pojem průběžné položky. 2. K čemu slouží kniha faktur vydaných a přijatých? 3. Vysvětlete jaký je rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím.

25

4

Základy účetnictví, majetek podniku a zdroje financování podniku

Klíčová slova Aktiva, pasiva, rozvaha, účetní období, počáteční rozvaha, konečná rozvaha, zahajovací rozvaha, dlouhodobý majetek, dlouhodobý majetek hmotný, dlouhodobý majetek nehmotný, dlouhodobý majetek finanční, oběžný majetek, zásoby, krátkodobý finanční majetek, pohledávky. Cíle kapitoly Studenti se naučí sestavovat veškeré druhy rozvahy podniku.

4.1

Rozvaha

Přehled aktiv (A) a pasiv (P) v peněžním vyjádření, v určitém okamžiku, uspořádaný vhodných způsobem. Rozvahový den - den, ke kterému se rozvaha sestavuje Rozvahové položky - jednotlivé položky aktiv a pasiv Rozvahové vztahy - peněžní částky jednotlivých položek Rozvaha = bilance Platí tedy bilanční (rozvahová) rovnice součet A = součtu P

4.1.1

Druhy rozvahy

Zahajovací rozvaha - sestavuje se při založení podniku Počáteční rozvaha - sestavuje se k počátku období, tj. k 1. 1. (zemědělci k 1. 5. – pokud požádají o výjimku) Konečná rozvaha - sestavuje se na konci účetního období Zamezovka - šikmá čára, která zabraňuje připisování položek jak na straně aktiv nebo pasiv AKTIVA PASIVA • majetek podniku a jeho složení • zdroje (krytí) majetku • každá položka se nazývá aktivum • každá položka se nazývá pasivum • ptáme se otázkou který majetek? • ptáme se, jak byl tento majetek opatřen? Rozvaha k…….….. AKTIVA A I. Stálá aktiva 1. dlouhodobý hmotný majetek 2. dlouhodobý nehmotný majetek 3. dlouhodobý finanční majetek II. OBĚŽNÁ AKTIVA

26

PASIVA P I. VLASTNÍ ZDROJE 1. základní kapitál 2. kapitálové fondy 3. hospodářský výsledek II. CIZÍ ZDROJE

1. zásoby • materiál • výrobky • zboží 2. peněžní prostředky • pokladna a ceniny • bankovní účty 3. pohledávky III. OSTATNÍ AKTIVA • časové rozlišení • dohadné účty pasivní

1. úvěry

2. závazky • dodavatelům • zaměstnancům • státnímu rozpočtu III. OSTATNÍ PASIVA • časové rozlišení • dohadné účty pasivní

Tab. č. 5: Rozdělení aktiv a pasiv Zdroj: Vlastní zdroj

4.1.2

Funkce rozvahy

Základní funkcí rozvahy je přehledné uspořádání majetku podniku a jeho zdroje financování v peněžním vyjádření a poskytovat podklady pro finanční zhodnocení situace podniku. Umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk, ztráta). !!!!!!!!! součet aktiv = součet pasiv !!!!!!!!!!!! Zisk = aktiva –pasiva bez zisku Aktiva = pasiva bez zisku + zisk

4.1.3 1. 2. 3. 4.

4.2

Změny rozvahových položek

aktiva a pasiva se zvýšila o stejnou částku A + aktiva i pasiva se snížila o stejnou částku A změnila se jen aktiva A+ změnila se jen pasiva P+

P+ PA– P–

Majetek podniku

Každý podnik potřebuje k plnění své činnosti různé prostředky (budovy, stroje, dopravní prostředky). S těmito zdroji pak hospodaří (vyrábí, prodává), a proto se jim říká hospodářské prostředky. Souhrn hospodářských prostředků se označuje jako majetek podniku. Majetkem podniku jsou tedy všechny prostředky, které podnik při své činnosti užívá. Z hlediska účetnictví se na majetek díváme ze dvou hledisek:

27

• •

podle jeho složení podle zdrojů, ze kterých je financován

Majetek podniku se člení: • dlouhodobý majetek • oběžný majetek

4.2.1

Dlouhodobý majetek

Slouží podniku déle než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, pouze se postupně opotřebovává. Patří sem: dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý hmotný majetek DHM se rozumí: a) pozemky, budovy, stavby bez ohledu na výši ocenění b) samotné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (movité věci – dopravní prostředky, stroje, přístroje a zařazení). Dlouhodobý nehmotný majetek DNM se rozumí: • patenty, licence, programové vybavení s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Dlouhodobý finanční majetek Patří sem: CP, které podnik nakupuje jako dlouhodobou investici (předpokládaná doba držení CP je 1 rok)

4.2.2

Oběžný majetek

Oběžný majetek se během hospodářské činnosti mění v jinou formu a dochází k jeho jednorázové spotřebě. Do oběžného majetku patří zásoby, krátkodobý finanční majetek a pohledávky. Zásoby Zásoby = materiál, zboží, nedokončená výroba a výrobky. Materiál = předměty, které se používají ke zhotovení výrobků. Zboží = movité věci koupené za účelem dalšího prodeje. Výrobky = předměty, které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům. Nedokončená výroby = produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem.

28

Krátkodobý finanční majetek Krátkodobým finančním majetek jsou zejména peněžní prostředky, které mají dvojí formu: • peníze v hotovosti • peněžní prostředky na bankovním účtu Mezi krátkodobý finanční majetek se řadí také ceniny (poštovní známky, kolky, telefonní karty, stravenky, dálniční známky) a cenné papíry (které si účetní jednotka hodlá udržet kratší dobu než 1 rok – běžně s nimi obchoduje). Pohledávky Pohledávka je nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka. Podnikatel vystupuje jako věřitel, např. FAV odběrateli, kterou má dlužník uhradit do určitého data).

4.2.3

Zdroje financování majetku

Jedná se o způsob opatření majetku, základním kritériem je hledisko vlastnictví, podle něho se zdroje rozdělují na: • vlastní zdroje (= vlastní kapitál) • cizí zdroje Vlastní kapitál Vlastní kapitál účetní jednotky je tvořen součtem dlouhodobého majetku, peněžních prostředků, cenin, pohledávek po odečtení stavu závazků (úvěry, ostatní závazky). Obecně lze říci, že vlastní kapitál = majetek – závazky Cizí zdroje K cizím zdrojům patří bankovní úvěry a také závazky vůči dodavatelům, závazky vůči zaměstnancům, FÚ, institucím zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění.

4.3

Základní informace k ,,podvojnému“ účetnictví

Zásady vedení účetnictví • účetní jednotka • účetní období – 1 rok • způsob dokládání účetních zápisů • požadavky na účetnictví • způsoby oceňování majetku • účetní soustavy • účetní doklady • účetní zápisy • účetní knihy • účetní závěrky • inventarizace majetku a závazků

29

• •

úschovna účetních písemností opravy účetních písemností

Dle zákona o účetnictví jsou dále rozpracovány tyto předpisy pro jednotlivé subjekty: • účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele • předpisy pro účetní závěrku • předpisy pro konsolidovanou účetní závěrku ve skupině podniků • účtová osnova a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce • účtová osnova pro banky • účtová osnova pro politické strany a hnutí, občanská sdružení, sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy, církve a náboženské společnosti • pro účetní jednotky účtují v soustavě jednoduchého účetnictví platí zásady pro vedení daňové evidence Účetní zásady vycházejí z předpokladu: • nepřetržitosti činnosti účetní jednotky v obdobích po sobě následujících • nezávislost jednotlivých účetních období • vymezení účetního období Mezi účetní zásady patří: 1. zásada reálného zobrazení skutečnosti – účetnictví musí být vedeno tak, aby věrně zobrazovalo stav majetku, HV a finanční situaci podniku 2. zásada opatrnosti – vyžaduje reálný odhad hospodářské situace účetní jednotky tak, aby rizika ztrát nebyla přenášena do následujících období • nenadhodnocovat aktiva a výnosy • nepodhodnocovat závazky a náklady 3. zásada bilanční kontinuity – představuje návaznost zůstatků rozvahových účtů v následujícím účetním období na zůstatku rozvahových účtů v běžném období 4. zásada stálosti metod – oceňování, postupů účtování a způsobu odepisování zajišťuje srovnatelnost informací a jejich objektivitu 5. zásada zákazu kompenzace majetku a závazků, nákladů a výnosů

4.3.1 • • • •

30

Oceňování v účetnictví

Pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen plus náklady s jeho pořízením související. Reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Cena pořízení – cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících. Cena ve vlastních nákladech – stanovuje se podle skutečných vlastních nákladů, které podnik vynaložil na pořízení dané věci.

4.3.2

Finanční účetnictví podnikatelů

a) právní úprava a účetní zásady • účetní jednotka (právnická, fyzická osoba) • zásady vedení účetnictví • majetek, oceňování majetku • náklady, výnosy • jmění • závazky, pohledávky, oceňování b) účtové osnovy Seznam všech syntetických účtů finančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou účetní jednotky používat Platné účetní osnovy: • ÚO pro podnikatele • ÚO pro banky • ÚO pro pojišťovny • ÚO pro rozpočtové organizace a hnutí • ÚO pro politické strany, hnutí, občanská sdružení, sdružení právnických osob, nadace, církve, náboženské společnosti V účtové osnově pro podnikatele jsou následující účtové třídy: 0 – dlouhodobý majetek 1 – zásoby 2 – finanční účty 3 – zúčtovací vztahy 4 – kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 – náklady 6 – výnosy 7 – závěrkové a podrozvahové účty 8 a 9 – vnitropodnikové účetnictví

4.3.3

Popis jednotlivých účtových tříd

Třída 0 – Dlouhodobý majetek Má poskytnout ekonomické údaje zejména o finančním objemu a struktuře dlouhodobého majetku, o jeho pořízení, opotřebení, vyřazení. Třída 1 – Zásoby Slouží k zachycení stavu a pohybu jak zásob pořízených nákupem, tak i zásob vytvořených vlastní činností Třída 2 – Finanční účty Zachycuje stavové a pohybové informace o peněž. prostřed., ať už v hotovosti či na bankovních účtech.

31

Třída 3 – Zúčtovací vztahy Informace o obchodních vztazích, vztazích k zaměstnancům, orgánům sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, FÚ, obsahuje taky přechodné účty aktiv a pasiv pro zajištění nezávislosti jednotlivých účetních období, tato účtová třída obsahuje pohledávky krátkodobé i dlouhodobé, závazky pouze krátkodobé Třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Informace o stavu a pohybech vlastního kapitálu včetně výsledku hospodaření účetní jednotky za běžné i minulá účetní období, také cizí zdroje kryjící majetek účetní jednotky Třída 5 – Náklady Slouží k zachycení spotřeby materiálu a cizích výkonů v peněžním vyjádření Třída 6 – Výnosy Zachycuje peněžní ekvivalent provedených výkonů účetní jednotky Třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty Určena k uzavření rozvahových a výsledkových účtů na konci účetního obdob a k otevření rozvahových účtů na počátku účetního období, podrozvahové účty zařazené v této třídě umožňují evidovat zejména majetek, který organizace sice nevlastní, ale využívá, případně má v zástavě Třída 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví Umožňují jednu z možností vedení vnitropodnikového účetnictví, druhou možností je pro tyto potřeby využití analytických účtů v rámci účtových tříd 5 a 6 Osnovy jsou uspořádány podle zásad desetinného třídění a účetní osnova je rozdělena do účtových tříd (0 - 9), každá třída je rozdělena do účtových skupin a každá skupina se skládá ze syntetických účtů c) účtový rozvrh Vyhotovuje ho účetní jednotka na počátku účetního období, součást vnitřních účetních předpisů. Podkladem pro jeho vypracování je účtová osnova. Účet (konto) Základním prvkem „podvojného“ účetnictví, zřizuje se pro každou rozvahovou položku. Každý účetní případ je zaúčtován na příslušných účtech, kam věcně patří. Všechny účetní případy jsou zaúčtovány v časové postupnosti a odpovídajících částkách. V souladu se zásadou duality (dvoustrannosti) má každý účetní případ na účty dvojí vliv, musí být zaúčtovány na dvou účtech. Účty se vedou v praxi v účetní knize, která se nazývá hlavní kniha. K schématickému znázornění se používá forma účtu v podobě velkého písmena T.

32

má dáti (MD) číslo, název účtu dal (D) _______________________________________________________________ strana debetní strana kreditní

Každý účet má trojmístné číselné označení 1 1 2 (účetní třída) (Účtová skupina) (konkrétní účet)

4.3.4

Obraty na účtech a jejich převody

Účty zřizujeme na počátku účetního období a stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatých z rozvahy označujeme jako počáteční stav (PS). Protože stavy aktiv jsou v rozvaze uvedeny na levé straně musí být PS napsán na shodné straně s rozvahou, tj. na straně levé na straně má dáti (MD). Pasiva jsou v rozvaze na straně pravé, proto jejich PS musí být napsány na účtech na straně pravé, tj. na straně dal (D). Na jednotlivých účtech zjišťujeme měsíčně celkový pohyb jednotlivých aktiv a pasiv. Při zjišťování zůstatku na konci účetního období se vychází z počátečního stavu a z obratů. Obrat udává souhrn změn na účtu a proto se do něj nezapisuje počáteční stav. počáteční stav + přírůstky - úbytky = konečný stav (KS) Na konci účetního období zpravidla též na konci měsíců musíme zjistit KS a účty uzavřít, na výsledkových účtech zjišťujeme obraty stejně jako na účtech rozvahových, porovnáváním obratů na straně má dáti a dal, zjistíme konečný zůstatek. Výsledkové účty nevykazují počáteční stav na začátku účetního období, na konci roku se konečný zůstatek z výsledkových účtů převádí na účet zisku a ztrát. Podvojný účetní zápis Účtuje se na straně má dáti (MD) - na vrub dal (D) - ve prospěch, zápis podvojný- stejná částka je zapsána 2x. Účty, které k sobě věcně patří při účtování účetního případu označujeme jako účty souvztažné a zápis na dvou opačných stranách jako souvztažný zápis.

33

Rozpis rozvahy do účtů Aby byla dodržena podvojnost, používá se PÚR – počáteční účet rozvážný, který zprostředkuje převod PS, protože PS aktiv musí být na začátku roku zaúčtován na straně MD, a proto musí být PÚR na straně D. Protože PS pasiv musí být na počátku roku zaúčtován na straně D, proto musí být PÚR na straně MD. Aby byla zabezpečena podvojnost zápisu KS zřizujeme na KÚR – konečný účet rozvážný, protože musí být KS aktiv převedený ze strany D na KÚR na stranu MD
zabezpečená dualita. Protože KS pasiv je převeden ze strany MD na stranu D KÚR
zabezpečena dualita. Kontrolní otázky ke kapitole 1. Zařaďte aktiva a pasiva: • pozemky • výsledek hospodaření z minulých let • základní kapitál • obaly • nákladní auto • fondy ze zisku • úvěry • rezervy • poštovní známky • náhradní díly 2. Sestavte rozvahu dle následujících položek: peníze v pokladně 60 000,- Kč závazky u dodavatelů 59 000,- Kč budovy 1 100 000,- Kč rezervní fond 800 000,- Kč materiálové zásoby 515 000,- Kč úvěr dlouhodobý 530 000,- Kč běžný účet 500 000,- Kč základní kapitál zjistit 3. Jaké máme uživatele účetních operací? 4. Uveďte některé zásady vedení účetnictví. 5. Kolik máme účtových tříd? 6. Vysvětli pojem podvojný účetní zápis.

34

5

Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry, DPH a jeho účtování

Klíčová slova Pokladna, příjmový a výdajový pokladní doklad, pokladní kniha, ceniny, bankovní úvěr, bankovní účet, podstata DPH, plátce daně, sazby daně, koeficienty výpočtu daně Cíle kapitoly Studenti se naučí zaúčtovat příjem a výdej na pokladně, nákup cenin v hotovosti a na fakturu, účtování na bankovním účtu i bankovním úvěru. Pochopit podstatu DPH, jeho sazby, způsob výpočtu.

5.1

Hotovostní platební styk (HPS)

Uskutečňuje se mezi organizacemi nebo organizacemi a podnikateli, v hotovosti platí podnikatel a organizace v případech, kdy placení peněžním ústavem je neúčelné. Někteří podnikatelé prodávají převážně za hotové. Při platebním styku jeden účastník vystupuje v roli plátce (dlužník, odběratel) a druhý v roli příjemce (věřitel, dodavatel).

5.1.1

Pokladna

Pokladnu vede pracovník, který přejímá hmotnou zodpovědnost za hotovost v pokladně. Příjem a výdej peněz se uskutečňuje na základě příjmových a výdajových podkladních dokladů. O pohybu peněz v hotovosti vede pokladník záznam v pokladní knize. V pokladně podnikatelského subjektu jsou uloženy peněžní prostředky dle stanoveného limit. Pokladní limit - pokladní hotovost, kterou stanovuje ředitel podniku, do pokladního limitu se nepočítají finanční prostředky na mzdy, které jsou připraveny k výplatě. Příjmový pokladní doklad (PPD) Při příjmu finančních a peněžních prostředků do pokladny vyhotoví pokladník PPD ve dvou stejnopisech, účetní doklad originál k založení, stvrzenku (kopii) odevzdá plátci Výdajový pokladní doklad (VPD) Při výdeji peněžních prostředků z pokladny překontroluje pokladník nejprve doklad na základě, kterého má peníze vyplácet. Potom vypíše VPD, který musí mít všechny předepsané náležitosti, VPD vyhotovuje pokladník v jednom provedení. Doklad, který přinese příjemce hotovosti pokladník připne k VPD. Výčetka - používá se při vkladu v hotovosti do peněžního ústavu

35

Pokladní kniha Pokladní vede pokladní knihu, do nichž zapisuje na základě vyhotovených příjmových pokladních dokladů příjmy a na základě vyhotovených VPD výdaje, vypočítá zůstatek, který zapisuje na každém řádku v pokladní knize. Kontrola stavu hotovosti v pokladně Stav hotovosti v pokladně kontroluje denně pokladník po skončení pokladních hodin se zůstatkem v pokladní knize – přepočítá peníze v pokladně a takto zjištěnou pokladní hotovost porovná s účetní hotovostí v pokladní knize. Provedení : 1. kontrola zápisů podle pokladních dokladů (PPD, VPD) 2. kontrola správnosti zůstatků (součet příjmů – součet výdajů) 3. porovnání zůstatků (v pokladní knize se zůstatkem v pokladně) 4. vypracování zápisu o kontrole (sestavení výčetky), uvedou se jednotlivé druhy a množství papírových peněz, mincí Zjištěné rozdíly Při kontrole pokladní hotovosti může být zjištěn nesoulad mezi výší skutečné hotovosti a zůstatkem hotovosti vykázaným v pokladní knize. Pokladní schodek - v pokladně chybí peníze Pokladní přebytek - v pokladně přebývají peníze Oba rozdíly musí být pečlivě vyřešeny, pokladní schodek musí uhradit pokladní, pokladní přebytek se zapíše v pokladní knize jako příjmová nepodložená položka – zvýšení pokladního zůstatku. Inventarizace peněžních prostředků Nejméně 4-krát ročně musí být provedena inventarizace peněžních prostředků, přičemž v jednom roce musí být provedena alespoň 2-krát namátková inventarizace – neočekávaná. Účastníci inventarizace Kromě pokladní se na inventarizaci musí podílet další pracovník, který je k tomu určen vnitřní směrnicí podniku. Po provedené inventarizaci se výsledek zapíše do inventarizačního zápisu

5.2

Peníze na cestě

Výběr peněz z běžného účtu do pokladny a odvody peněz na účet se povinně účtují prostřednictvím účtu Peníze na cestě (261). Je totiž nutné překlenout časový nesoulad mezi účtováním o pohybu peněz v hotovosti a účtováním o pohybu peněz na bankovním účtu. Účet Peníze na cestě se používá i při peněžních převodech mezi dvěma bankovními účty.

5.3 36

Ceniny

Na účtu 213 - Ceniny účtuje účetní jednotka stav a pohyb cenin. Jsou to zejména poštovní známky, kolky, telefonní karty, dálniční známky. Při pořízení cenin účtujeme dané pořízení na účet 213 MD. Spotřebu účtujeme následovně: známky, telefonní karty 518 MD/213 D stravenky 528 MD/213 D dálniční známky, kolky 538 MD/213 D

5.4

Bezhotovostní platební styk (BPS)

Mezi jednotlivými podnikateli a organizacemi vznikají vzájemné dlužnické a věřitelské vztahy v peněžním vyjádření, jde v podstatě o pohledávky a závazky, které jsou předmětem platebního styku. Uskutečňuje se převodem peněžních částek na bankovní účet
účet příjemce + účet plátce. BPS je převládající forma placení, používají ho podnikatelé a organizace v případech, kdy nelze použít hotovostní platební styk. Účastníci: plátce (dlužník, odběratel) a příjemce (věřitel, dodavatel)

5.4.1

Pohledávka

Vznikají při prodeji zboží, výrobků, prací, služeb obchodnímu partnerovi (odběrateli) v případě, když mezi poskytnutým výkonem a úhradou za něj je časový odstup
zaplatí až po určité době, do doby úhrady má prodávající za kupujícím pohledávku.

5.4.2

Závazky (dluhy)

Vznikají vůči dodavatelům za dodaný materiál, zboží či službu, dodavatel fakturuje dodávku nebo práci a služby přičemž odběratel zaplatí fakturu do smluvené doby, po tuto dobu je odběratel dlužen dodavateli. Peněžní ústav (banky, spořitelny) - zaměřují svoji činnost na zprostředkování platebního styku.

5.5

Běžný účet

Peněžní účet u banky, na který podnik ukládá peníze s tím, aby je využíval ke svému běžnému hospodaření se nazývá běžný účet. Na tento účet přicházejí běžně všechny příjmy podniku a běžně se z něho provádí peněžní úhrady. Stav běžného účtu se tak neustále mění a podnik je to těchto změnách informován formou výše uvedeného výpisu. Banky zpravidla provádějí platby jen do výše zůstatků na běžném účtu.

37

Na běžném účtu se účtují i všechny bankovní úroky a poplatky, tedy jak úroky z poskytovaných úvěrů, tak i úroky z vkladových účtů. Placené úroky jsou nákladem, přijaté výnosem. Bankou vyúčtované poplatky se účtují do nákladů. Účetní jednotka účtuje pohyb peněz na bankovních účtech zásadně podle výpisů z účtů. Výpis z účtu = oznámení o činnosti, zasílá ho banka za určitou dobu, ve výpisu je uvedeno účtování z hlediska banky, podle výpisu se kontroluje stav bankovního účtu. Příkaz k úhradě Jedná se o pokyn bance k provedení platby, příkaz k úhradě ale není účetním dokladem, protože neprokazuje, že platba skutečně proběhla. Máme tyto druhy: jednorázový, trvalý, hromadný

5.5.1

Bankovní úvěry

Při financování potřeb podniku nevystačí účetní jednotky s vlastními zdroji a poté musí využít tzn. doplňkové zdroje – tj. úvěry. Banka přisuje povolené úvěry na běžný účet, úvěry se splácejí z prostředků běžného účtu. O bankovních úvěrech se účtuje podle doby splatnosti na různých syntetických účtech. Krátkodobé úvěry (doba splatnosti 1 rok) se účtují 2. účtové třídě dlouhodobé a střednědobé (doba splatnosti delší než 1 rok) se účtují ve 4. účtové třídě. Podkladem pro účtování na úvěrových účtech jsou výpisy z úvěrových účtů. Cenou za poskytnutý úvěr je úrok, který se účtuje do finančních nákladů.

5.6

Podstata DPH

Daň z přidané hodnoty (DPH) je nepřímou daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku a služeb. Výrobce nebo prodejce daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji zaplatí společně s cenou. Plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v nakoupeném zboží. To znamená, že u plátců netvoří daň zaplacená na vstupu součást jejich nákladů. Na druhé straně DPH neovlivňuje ani výnosy účetní jednotky, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do státního rozpočtu. Podnikatel se tedy stává jakýmsi prostředníkem mezi spotřebitelem (poplatníkem daně) a státem (FÚ).

5.6.1

Plátce daně

Plátcem daně se může stát osoba, který uskutečňuje zdanitelná plnění v rámci své podnikatelské činnosti.

38

Plátci daně se registrují zejména u FÚ a jejich registrace může být: • povinná – zejména z důvodu překročení obratu (předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhl obrat částku 1mil. Kč) • dobrovolná – když podnikatel nedosáhl limit pro povinnou registraci, může se stát plátcem daně na základě vlastní žádosti Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí.

5.6.2

Sazby daně

Sazba daně má dvě sazby: • 21 % základní (zboží, služby) Změna snížené sazby DPH • 15 % snížená sazba DPH

5.6.3

Způsob výpočtu daně

Základem daně je cena bez DPH – daň se vypočte prostým vynásobením základu daně příslušnou procentní sazbou Základem daně je cena včetně DPH – 115 % nebo 121 % a pro vyčíslení v celkové ceně zahrnuté hodnoty DPH používáme koeficienty: Výpočet se počítá jako součin celkové ceny a příslušného koeficientu. Koeficient: U sazby 15 % ……………………………………………….. 0, 1304 U sazby 21 % ……………………………………………..… 0, 1735

5.6.4

Daňové doklady

V souvislosti s DPH se vystavují daňové doklady. Každý plátce je povinen vést záznamy o základu daně, správné výši daně a přesně určit den vzniku daňové povinnosti. Daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase a výši. Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň FÚ. Na druhé straně odběratel (plátce daně), v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, může uplatnit nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu. Daňový doklad má mnoho různých forem, v praxi se nejčastěji používá běžný daňový doklad a zjednodušený daňový doklad.

39

Běžný daňový doklad BDD může být i faktura, která obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu. BDD musí obsahovat tyto náležitosti: • přesné označení kupujícího i prodávajícího • evidenční číslo dokladu • datum vystavení dokladu • datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby • rozsah a předmět zdanitelného plnění • údaje rozhodné pro stanovení daně Zjednodušený daňový doklad ZDD nemusí obsahovat všechny náležitosti, ale musí obsahovat: • datum uskutečnění zdanitelného plnění • sazbu daně a celkovou placenou částku • údaje o firmě odběratele (pokud chce daný doklad použít pro odpočet daně) Vyhotovuje se jen při nákupu za hotové, popř. platbě kartou.

5.6.5

Účtování DPH

vrub prospěch

343 Daň z přidané hodnoty

ve

DPH ze vstupů (tj. nákupů)

DPH z výstupů (tj. prodeje)

Pohledávka za FÚ

Závazek vůči FÚ

KZ na MD = nadměrný odpočet

KZ na D = daňová povinnost

(tj. součet DPH ze vstupů je vyšší vyšší než součet DPH z výstupů)

(tj. součet DPH z výstupů je

Kontrolní otázky ke kapitole Zaúčtuj: 1. VPD za kancelářské potřeby 2. PPD za prodej zboží v hotovosti 3. nákup poštovních známek na fakturu 4. banka poskytla krátkodobý bankovní úvěr 5. inventarizace cenin – přebytek 6. Vysvětlete pojem DPH. 7. Jaké máme sazby DPH? 8. DPH ze vstupů účtujeme na stranu MD nebo D? 9. Jaké máme daňové doklady?

40

než součet DPH ze vstupů)

6

Zásoby

Klíčová slova Materiál, zboží, zásoby vlastní výroby, pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, cena pořízení, cena ve vlastních nákladech Cíle kapitoly Studenti se naučí rozlišovat druhy zásob, seznámí se s jednotlivými účty a naučí se používat pro účtování zásob způsoby A a B

6.1

Úvod do účtování zásob

V účtové osnově se zásoby evidují v účtové třídě 1 – ZÁSOBY, a to v těchto skupinách: 11 – materiál 12 – zásoby vlastní výroby 13 – zboží 19 – opravné položky k zásobám

6.1.1

Zásoby

Patří v rozvaze do oběžných aktiv, jsou jednou částí ze schématu výrobního cyklu. V podvojném účetnictví je možno účtovat zásoby dvěma způsoby: A a B

6.2

Dělení zásob

6.2.1

Materiál

Suroviny a základní materiál, pomocné látky, obaly, drobný hmotný majetek, pokud se účetní jednotka rozhodla ho zařadit mezi zásoby: • suroviny a základní materiál - hmoty, z kterých je výrobek převážnou částí složen – tvoří jeho základ • pomocné látky - jsou to další věci, které se podílejí na užitných vlastnostech finálního výrobku, netvoří však jeho základ • provozovací látky - podnik je potřebuje k zajištění svého chodu • obaly - chrání a usnadňují dopravu a skladování, dělíme je na vratné a nevratné • drobný hmotný majetek - pořizovací cena je menší než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok

6.2.2

Zboží

Věci, které účetní jednotka nakupuje za účelem jejich dalšího prodeje.

41

6.2.3

Zásoby vlastní výroby

Vedle zvířat sem patří ,,meziprodukty“, které tvoří přechod mezi materiálem a výrobkem. Tyto meziprodukty podle stupně rozpracovanosti dělíme: • nedokončená výroba - prošly prvními stupni výrobního procesu • polotovary vlastní výroby - jsou dokončeny z hlediska určitého výrobního stupně, nejsou však hotové • výrobky - již dokončené předměty, které jsou připraveny k prodeji • zvířata náležející do zásob dělíme na: mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstvo, hejna kachen, slepic, krůt a perliček .

6.3

Oceňování zásob

Z hlediska oceňování se používá toto rozdělení: a ) zásoby, které nakupujeme b ) zásoby vlastní výroby materiál nedokončená výroba zvířata polotovary vlastní výroby zboží výrobky zvířata Oceňujeme v pořizovacích cenách, tj. cenách, za které byly zásoby skutečně pořízeny, tedy včetně dalších souvisejících nákladů. Pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen plus náklady s jeho pořízením související. Reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Cena pořízení – cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících. Cena ve vlastních nákladech – stanovuje se podle skutečných vlastních nákladů, které podnik vynaložil na pořízení dané věci.

6.3.1

Přírůstky zásob materiálu

Oceňujeme v pořizovacích cenách, které jsou dány fakturou od dodavatele. Problematičtější je stanovení pořizovací ceny pro úbytky materiálu. V tržní ekonomice se totiž ceny mění a to jak v čase, tak i v prostoru, pro určení této ceny lze použít v zásadě tyto možnosti: • oceňování v pevné ceně s následným doúčtováním rozdílu vůči skutečné ceně • metoda FIFO, ,,first in, first out“ tedy co první přišlo do skladu z něj jako první odchází (obdobná metoda LIFO není u nás z důvodu inflace povolena) • ocenění určitého úbytku materiálu v ceně, která byla zjištěna váženým aritmetickým průměrem z dostupných pořizovacích cen a to buď: • váženým aritmetickým průměrem proměnlivým

42

•

6.4

váženým aritmetickým průměrem periodickým
tyto průměry je třeba spočítat alespoň jednou za měsíc

Účtování zásob zboží – způsob A

Nakupované zásoby se v průběhu roku zúčtovávají na příslušný rozvahový účet zásob v 1. účtové třídě a do nákladů se dostávají až při jejich spotřebě. Při účtování materiálu se vyskytují tyto účetní případy: • dodavatelské faktury za nákup materiálu • poskytnuté zálohy na nákup materiálu • náklady související s pořízením • příjemky vyhotovené ve skladech při přejímce matriálu • úhrady dodavatelských faktur • výdejky na materiál vydaný ze skladů

6.5

Účtování zásob zboží – způsob B

Způsob B evidence zásob je použitelný ve všech účetních jednotkách a použití tohoto způsobu je podmíněno běžným vedením skladové evidence pro průkaznost stavu zásob v průběhu účetního období. Vyžaduje provádění inventarizace k 31. 12. běžného roku, tj. v den, ke kterému se uzavírají účetní knihy, kdežto u způsobu A je možno uskutečňovat též inventarizaci průběžnou. V průběhu účetního období se všechny složky pořizovací ceny nakoupeného materiálu účtují přímo do nákladů na účet 501. Prodej zboží Výnosem pro účetní jednotku je prodejní cena zboží. Rozdíl mezi účty 504 Prodané zboží a 604 Tržby za zboží nazýváme obchodní marží, tj. hrubý zisk podnikatele. Kontrolní otázky ke kapitole Zaúčtujte 1. za hotové nakoupeno zboží 2. v hotovosti zaplaceno za dopravu zboží 3. tržby za prodané zboží 4. materiál byl v pořizovací ceně předen na sklad 5. spotřeba materiálu

43

7

Dlouhodobý majetek

Klíčová slova Dlouhodobý majetek, odpisování dlouhodobého majetku Cíle kapitoly Studenti se naučí zaúčtovat pořízení DM, odpisování i vyřazení.

7.1

Charakteristika dlouhodobého majetku

Stálá aktiva v účetnictví označujeme jako dlouhodobý majetek, účtujeme v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Dlouhodobý hmotný majetek: • majetek má hmotnou podstatu, • majetek, který není určen pro jednorázovou spotřebu, ale jehož době držení a užívání přesahuje alespoň 1 rok. Hmotným dlouhodobým majetkem se stávají věci uvedené do užívání, což se doloží např. protokolem o uvedení do užívání nebo jiným obdobným dokladem. Do DHM patří: 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný: 021 – Stavby – budovy, haly a stavby bez ohledu na pořizovací cenu a dobu použitelnosti. 022 – Samostatné věci movité a soubory movitých věcí – s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (v zákoně o dani z příjmu je tato částka stanovena na cenu vyšší než 40 000,- Kč). Jsou to stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky, inventář. Patří sem i předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění. 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů – ovocné stromy, ovocné keře, vinice. 026 – Základní stádo a tažná zvířata – například všechna plemenná zvířata, koně tažní, dostihoví a sportovní, bez ohledu na výši ocenění. 029 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek – přístavby, rekonstrukce. 03- Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný: 031- Pozemky – bez ohledu na výši ocenění. 032 – Umělecká díla a sbírky – bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Patří sem výtvarná díla a umělecké předměty, pokud nejsou součástí stavebních objektů, sbírky a movité kulturní památky. Drobný dlouhodobý hmotný majetek – pořizovací cena jen do výše ocenění určené účetní jednotkou. Účetní jednotka může rozhodnout, zda jej bude evidovat jako dlouhodobý majetek nebo zda jej bude evidovat jako zásoby (může jej účtovat přímo na účet 501 – Spotřeba materiálu na stranu MD).

44

7.2

Ocenění dlouhodobého majetku

Pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen plus náklady s jeho pořízením související (doprava, montáž, clo, průzkumné, geologické a projektové práce). Do pořizovací ceny se nezahrnují výdaje na přípravu pracovníků na budované provozy a zařízení, výdaje na vybavení pořizované investice zásobami, výdaje na opravy u udržování DHM. Reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

7.3

Pořízení dlouhodobého majetku

Pořízení DHM účtujeme na 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Hmotný dlouhodobý majetek lze pořídit: • nákupem (dodavatelská faktura, popř. pokladna) • vytvořením vlastní činností – aktivací • bezúplatným nabytím (darováním) – získá-li hmotný či nehmotný majetek společnost darováním, oceníme ho reprodukční pořizovací cenou. Bezúplatné nabytí účtujeme 413 – Ostatní kapitálové fondy (pasivní účet – účtují se zde dary) • přeřazení z osobního užívání do podnikání – účtuje se na účet 491 – Účet individuálního podnikatele (pasivní účet – zde se účtuje majetek společnosti, viz. účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky) Převedení DHM do užívání se účtuje na účet 022 – Samostatné věci movité a soubory movitých věcí na stranu MD a účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku na stranu D.

7.4

Odpisování dlouhodobého majetku

Účetní odpisy mají významnou úlohu v ocenění dlouhodobého majetku, jsou v nákladech kalkulovatelnou položkou a jsou významné při kalkulaci ceny výrobků. Zákon o účetnictví stanovuje, že účetní jednotka sama rozhoduje, jakým způsobem bude DM odpisovat. Účetní jednotka by měla zvolit takový systém odpisů, který bude pokud možno věrně vyjadřovat opotřebení využívaného dlouhodobého majetku. Daňové odpisy jsou stanoveny v zákoně o daních z příjmů a tvoří limity pro daňovou znatelnost účetních odpisů v rámci základu daně. Pokud by účetní odpisy byly vyšší než daňové, bude daňově uznatelná část účetních odpisů ve výši daňových odpisů. Pokud účetní odpisy nepřevyšují daňové odpisy, jsou daňově uznatelné v plné výši. O daňových odpisech se neúčtuje, pouze ovlivňují přiznání dani z příjmů. Účetní jednotky si často volí účetní dopisy v závislosti na daňových odpisech, které nemohou vyjadřovat skutečné opotřebení majetku. Odpisové strategii připisují větší význam velké společnosti.

45

Při volbě účetních odpisů mohou nastat tyto případy: • účetní odpisy se úplně shodují s daňovými odpisy, v tomto případě odpadá úprava základu daně z přiznání z příjmů o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. • částečná shoda účetních a daňových odpisů, daňové odpisy jsou konstruovány tak, že v prvním roce, kdy byl zařazen majetek do používání, se uplatní přibližně poloviční odpis, než jsou odpisy následujících let (rovnoměrné odpisování). Účetní odpisy převezmou z daňových dobu používání, která se vyjádří v měsících. V prvním roce se uplatní odpis odpovídají skutečné době využití majetku. • účetní odpisy jsou voleny nezávisle na daňových odpisech, u většiny majetku je doba jeho využívání větší, než je doba daňového odpisování. Lze doporučit účetní jednotce rovnoměrné odpisování po dobu předpokládaného využívání dlouhodobého majetku.

7.4.1 • •

•

Zásady odpisování

pro každý DHM stanoví účetní jednotka způsob odpisování (rovnoměrné nebo zrychlené), který se po dobu odpisování nemůže změnit odpisy jsou daňově uznatelným nákladem, je-li majetek využíván pro dosažení zdanitelných příjmů, při částečném využití pro zdanitelné příjmy je daňově uznaná poměrná část odpisů odpisování se vypočítává ze vstupní ceny nebo ze zvýšené vstupní ceny, suma odpisů nesmí překročit vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu

7.4.2

Účtování odpisů

Vypočtené odpisy DHM jsou pro účetní jednotku nákladem (vyjadřují postupnou spotřebu tohoto majetku) účtovaným na účtu 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na straně MD současně odpisy snižují pořizovací cenu DM a to nepřímo pomocí příslušného účtu oprávek na straně D, účtová skupina 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a účtová skupina 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. V rozvaze se oprávky vykazují na straně aktiv a to záporným znaménkem.

7.4.3

Odpisové skupiny

Od 1. 1. 2008 došlo ke změně odpisových skupin - to se týká zákona o daních z příjmů 586/1992 sb. a §26, §32. Byla zrušena odpisová skupina 1a.

46

Odpisová skupina

Doba odpisování

Například:

1

3 roky

2

5 let

stroje, přístroje, čerpadla, auta

3

10 let

lodě – nákladní, vrtulník

4

20 let

dřevodomek, bazény

5

30 let

budovy – mimo administrativních

6

50 let.

hotely, administativní budovy

skot, chovná zvířata, nástroje, nářadí, PC

Tab. č. 6: Rozdělení odpisových skupin Zdroj: Vlastní zdroj

7.4.4

Daňově uznatelné metody odpisování v ČR

a) rovnoměrné odpisování vstupní cena x roční odpisová sazba roční odpis = --------------------------------------------100 Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby: Koeficienty Odpisová skupina

v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

1 2

20 11

40 22,25

3

5,5

10,5

4

2,15

5,15

5

1,4

3,4

6

1,02

2,02

Tab. č. 7: Koeficienty – rovnoměrné odpisování Zdroj: Vlastní zdroj

b) zrychlené odpisování Odpis pro 1. rok =

vstupní cena -----------------------------------------koeficient pro 1. rok odpisování

2 x zůstatková cena Odpisy pro další roky = ---------------------------------------------------------------------koeficient pro další roky odpisování – počet již odpisovaných let Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:

47

Koeficienty Odpisová skupina v prvním roce odpisování

v dalších letech odpisování

1

3

4

2

5

6

3

10

11

4

20

21

5

30

31

6

50

51

Tab. č. 8: Koeficienty – zrychlené odpisování Zdroj: Vlastní zdroj

7.5

Vyřazení dlouhodobého majetku

Při vyřazení majetku se účtuje úbytek na stranu D příslušného účtu účtové skupiny 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, popř. 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek s protizápisem na straně D účtech skupiny 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a účtové skupiny 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Dlouhodobý majetek se vyřazuje: • likvidací - k fyzické likvidaci DM dochází v důsledku úplného opotřebení, technické zaostalosti, ale i z jiných příčin. Dokladem, podle kterého se účtuje, je likvidační protokol nebo se mu také říká protokol o vyřazení. Při likvidaci dlouhodobého majetku vznikají další náklady (demontáž, odvoz), eventuálně výnosy (tržba za vyřazený DM). Náklady se evidují do účtové třídy 5 – Náklady strana MD a výnosy do účtové třídy 6 – Výnosy strana D. • v důsledku škody nebo manka – zůstatková cena se v tomto případě účtuje na vrub účtu 549 – Manka a škody. Dojde-li k vyřazení následkem zaviněných škod a ztrát, musí se náhrada, kterou budou platit odpovědné osoby, zaúčtovat do výnosů, kam se účtuje také náhrada od pojišťovny. • prodejem – zůstatková cena se odpisuje jednorázově na vrub účtu 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Výnos z prodeje dlouhodobého majetku se účtuje ve prospěch účtu 641 – Tržby z prodeje DHM a DNM. • darováním – odpis zůstatkové ceny účtujeme na vrub účtu 543 – Dary. V případě darování je však ještě nutné odvést DPH ze zůstatkové ceny, která zvyšuje u dárce náklady. • přeřazením z podnikání do osobního užívání Kontrolní otázky ke kapitole 1. Rovnoměrně i zrychleně odpisuj osobní automobil v pořizovací ceně 666 000,- Kč 2. Majetek, který se odpisuje: a) DHM b) DNM c) DFM

48

3. Dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje od částky vyšší než: a) 60 000,- Kč b) 40 000,- Kč c) 50 000,- Kč 4. Dlouhodobý nehmotný majetek se odpisuje od částky vyšší než: a) 60 000,- Kč b) 40 000,- Kč c) 50 000,- Kč 5. Daňové odpisy se dále rozdělují na: a) lineární, zrychlené a se zvýšenou vstupní hodnotou b) podle času, podle výkonu c) lineární, časové, podle výkonu

49

8

Zúčtovací vztahy

Klíčová slova Pohledávka, závazek, mzda, hrubá mzda, základní druhy mezd, sociální a zdravotní pojištění Cíle kapitoly Studenti se naučí vypočítat mzdu, zaúčtovat mzdu, pochopí vztahy mezi dodavateli a odběrateli.

8.1

Charakteristika účtové třídy 3

Ve třetí účtové třídě se účtují zúčtovací vztahy a zapisují se zde dlouhodobé závazky, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky. Další zúčtovací vztahy jsou zachyceny v účtové třídě 0, kde se evidují provozní zálohy poskytnuté na investice a ve 3. účtové třídě, kde se účtuje o dlouhodobých závazcích nad 1 rok.

8.2

Účtování o pohledávkách

Pohledávka představuje právo jedné osoby, nazývané věřitel požadovat po druhé osobě, nazývané dlužník. Účetně je pohledávka majetkem věřitele, konkrétně oběžným aktivem účetní jednotky. O pohledávce je účtováno na základě faktur vydaných odběratelům. U pohledávek se při účtování nerozlišuje, zda se jedná o krátkodobou nebo dlouhodobou pohledávku. Přesto při sestavení závěrky je nutné prověřit zbývající dobu splatnosti k rozvahovému dni a rozlišit pohledávky podle jejich doby splatnosti. Velká část pohledávek se eviduje na účtu 311 - Odběratelé (např. pohledávky za námi poskytnuté služby, výrobky, zboží, materiál). Ke změně ve výši pohledávek dochází formou reklamací (např. při nedodržení kvality), jsou-li reklamace uznány dodavatelem za oprávněné, vystavuje dodavatel opravný doklad, který se nazývá dobropis. Tento doklad obsahuje stejné náležitosti jako vydaná faktura a uvádí se na něm číslo původního dokladu, ke kterému je dobropis vydán. Platí vždy zásada, že původní doklad spolu s dobropisem vyjadřují skutečné plnění.

8.2.1

Pohledávky z titulu poskytnutých záloh dodavatelům

Poskytnuté zálohy na dodávky zboží nebo služeb dodavatelům jsou účetně považovány za aktiva. Dodavatel má povinnost za poskytnuté prostředky např. dodat zboží a odečíst půjčené finanční prostředky od závazku, který vznikl dodáním zboží. Pokud nedošlo k dodání zboží, je povinností dodavatele zálohu vrátit.

50

8.3

Účtování o závazcích

Závazky představují povinnost dlužníka něco poskytnout, vykonat, něčeho se zdržet nebo něco strpět. Prodávající je zároveň dlužníkem ve smyslu povinnosti dodat objednané zboží, věřitelem očekávající úhradu za dodané zboží. Kupující je současně věřitelem očekávajícím dodání objednaného zboží včas a v požadované kvalitě a dlužníkem, který je povinen za dodané zboží zaplatit. Účtová skupina 32 – Závazky obsahuje převážně závazky z obchodního styku, především se jedná o závazky vůči dodavatelům a přijaté provozní zálohy. Obsahuje též ostatní závazky, jako jsou nájemné, doplňkové služby, poplatky. Na účet 321 - Dodavatelé účtují se závazky splatné do 1 roku. Na účet 471 - Dlouhodobé závazky k podnikům a na účet 479 - Ostatní dlouhodobé závazky se účtují závazky splatné nad 1 rok. Dnem uskutečnění účetního případu je den uskutečnění dodávky. Na účtu 324 - Přijaté zálohy se provádí vyúčtování krátkodobých záloh, které byly přijaty od odběratelů. Účet 325 - Ostatní závazky se může použít pro zaúčtování slevy odběrateli. Účtová skupina 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi obsahuje pracovněprávní závazky organizace vůči zaměstnancům, zúčtovací vztahy vůči zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení, nároky na výplatu nemocenských dávek a veškeré závazky a pohledávky vůči zaměstnancům. Účtová skupina 34 – Zúčtování daní a dotací obsahuje závazky z titulu daňové povinnosti, předpis úhrady poplatků za úkony státních orgánů a účtování pohledávek a závazků v souvislosti s dotacemi. Účtová skupina 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva obsahuje závazky účetní jednotky ke společníkům, závazky sdružení k účastníkům sdružení, atd. Účtová třída 37 – Jiné pohledávky a závazky a 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv obsahují účty vyjadřující závazky nebo pohledávky.

8.4

Účtování k zaměstnancům a zabezpečení

institucím sociálního

8.4.1

Vysvětlení pojmů – mzda, hrubá mzda, základní druhy mezd

Odměňování zaměstnanců - mzda • mzda – je cenou za práci, je tvořena na základě nabídky a poptávky po určité kvalifikaci

51

Mzdovými předpisy jsou pro státní organizace předpisy a nařízení vlády a pro soukromé organizace smluvní mzdy.

Z čeho se skládá mzda Hrubá mzda: 1. Základní mzda – množství odvedené práce • časová – vypočítá se dle odpracované doby, používá se tehdy, pokud výkon pracovníka nelze změřit kvantitativně (technici), pokud pracovník nemůže ovlivnit tempo výroby (pásová výroba) • úkolová – vypočítá se dle skutečně provedeného výkonu pracovníka, používá se tehdy, pokud lze práce kvantitativně změřit (počet vyrobených ks) • smíšená – kombinace časové a úkolové mzdy (70 – 80 % tvoří časová mzda, zbytek je úkolové mzdy) • podílová (provize) – zvláštní forma mzdy, často používaná dealeři 2. Pobídkové složky – prémie, odměny 3. Náhrady mzdy – v době, kdy pracovník nepracuje (dovolená, svátky, ženy na mateřské); není to zaviněno neschopností či nemocí Pojmy: • hrubá mzda je nezdaněná mzda, představuje celkový výdělek • čistá mzda je hrubá mzda očištěná od daní, ZP a SP • tarifní mzda je mzda určená dle mzdových tarifů • smluvní mzda je individuálně dohodnutá mzda mezi podnikatelem a pracovníkem • nominální mzda je peněžitá částka skutečně získaná bez ohledu na to, co si za ni můžeme koupit (najdeme ji na výplatním lístku) • reálná mzda je ovlivněna tím, co si za ni můžeme koupit (je určena množstvím zboží) • dávky nemocenského pojištění – v případě nemoci je vyplácí OSSZ - OSSZ vyplácí nemocenské pouze u firem do 25 zaměstnanců (tzv. malá organizace), pokud jich má firma nad 25 (velká organizace), zpracovává je a vyplácí sama firma • minimální mzda – je nejnižší možná mzda zahrnující nejnižší možné náklady na žití (8 000 Kč) • daň z příjmu představuje odvod ze mzdy každého pracovníka (fyzická i právnická osoba) • zdravotní pojištění představuje odvod ze mzdy pro zdravotní pojišťovny (4,5 %, zaokrouhluje se na celé Kč nahoru) • sociální pojištění představuje odvod ze mzdy pro OSSZ (8 %, zaokrouhluje se na celé Kč nahoru – na důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, příspěvek na politiku zaměstnanosti) • ostatní odvody z mezd – inkaso, výživné, spoření, splátky půjček, úrazové pojištění, pojištění domácnosti a auta

52

Čistá mzda:

Hrubá mzda (Kč)

8000.00

Super hrubá mzda (Kč)

10800.00

Čistá mzda před novelou (Kč) – rok 2007 Sociální pojištění placené zaměstnancem (Kč) Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (Kč) Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (Kč) Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (Kč) Daň po slevách na dani (Kč) Čistá mzda po novele (Kč) – rok 2008 Sociální pojištění celkem (Kč) Zdravotní pojištění celkem (Kč) Daň po slevách na dani (Kč) Rozdíl čisté mzdy (Kč)

6760.00 640.00 360.00 2080.00 720.00 240.00 7000.00 2720.00 1080.00 0.00 240.00

Tab. č. 9: Výpočet čisté mzdy Zdroj: Vlastní výpočty

Výpočet čisté mzdy – základ daně se vypočítá ze superhrubé mzdy = hrubá mzda + zdravotní a sociální pojištěné placené zaměstnavatelem (35 %), daň v roce 2008 činí 15 %, z hrubé mzdy odečteme sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem (12,5 %). Dále z hrubé mzdy odečteme vypočítanou daň, kterou snížíme o slevu na dani na poplatníka (2070,- Kč). Pokud je daň nižší než zmíněná sleva na dani, nestává se tato sleva daňovým bonusem, ale je rovna výši daně. Dále můžeme uplatnit slevy na děti, invaliditu atd. Tím získáme čistou mzdu. Splatnost a výplata mzdy • vyplácí se měsíčně, pozadu a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci • vyplácí se buď hotovostně v pracovní době na pracovišti (dle zákoníku práce je povinnost vyplácet mzdu v pracovní době a na pracovišti, jiný způsob je pouze na základě písemné žádosti zaměstnance, ale v současné době spíše bezhotovostně na účet zaměstnance Zúčtovací a výplatní listina je analytickou evidencí k účtu 521 Mzdové náklady

8.5

Sociální a zdravotní pojištění

a) důchodové pojištění b) nemocenské pojištění c) příspěvek na státní politiku zaměstnanosti • sociální zabezpečení tvoří celkem 34 % z HM • 8 % si hradí zaměstnanec • 26 % hradí za zaměstnance zaměstnavatel

53

Sociální zabezpečení (26 %) a zdravotní pojištění (9 %) se účtuje: • účet 524 Zákonné sociální pojištění – MD • účet 336 Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění - D Zdravotní pojištění tvoří: • v současné době 13,5 % z HM • 4,5 % si hradí zaměstnanec • 9 % hradí zaměstnanci zaměstnavatel Zdravotní pojištění (4,5 %) a sociální zabezpečení (8 %) se účtuje: • účet 331 Zaměstnanci – MD • účet 336 Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění – D Výživné se účtuje: • účet 331 Zaměstnanci – MD • účet 379 Jiné závazky – D

8.6

Zálohy a ostatní závazky vůči zaměstnancům

8.6.1

Pohledávky za zaměstnanci

Při výkonu svých pracovních povinností dostávají často zálohy v hotovosti, k evidenci těchto zásob slouží účet 335 - Pohledávky za zaměstnanci. Účtujeme-li náklady spojené s prezentací firmy používáme účet 513 Náklady na prezentaci, účtujeme-li výdaje spojené s pracovní cestou používáme účet 512 Cestovné. Zálohy musí být vyúčtovány ve stanovených lhůtách a musí být doloženy příslušnými doklady. Vyúčtování zálohy sníží pohledávku za zaměstnance a pro podnik je to náklad.

8.6.2

Ostatní závazky vůči zaměstnancům

Evidence závazků vůči zaměstnancům se zaznamenává na účtu 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům. Na tomto účtu se eviduje např. závazek za vyúčtování pracovní cesty bez předchozího poskytnutí zálohy na tuto cestu, nebo závazek za škodu, kterou způsobil podnik svému zaměstnanci. Při předložení cestovního účtu vzniká závazek vůči zaměstnanci a náklad na účtu 512 Cestovné. Při výplatě cestovného ubývají peněžní prostředky v pokladně a snižuje se závazek podniku vůči zaměstnanci. Na účtu 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům na straně D se evidují škody, které způsobil podnik svému zaměstnanci. Podvojný zápis způsobené škody se zaúčtuje na účtu 588 Ostatní mimořádné náklady na straně MD.

54

8.7

Účtování směnek

Směnka – cenný papír, který plní funkci platebního prostředku, z ní na peněžní částku, dělí se: • vlastní směnka - vyhotovuje dlužník a zavazuje se, že zaplatí věřiteli peněžní částku • cizí směnka - je vyhotovena věřitelem, který přikazuje dlužníkovi, aby uhradil směnečnou sumu Směnky se oceňují v nominální hodnotě (+ fakturovaná částka nebo jiné vyúčtování zvýšené o zisk). Účet 312 - Směnky k inkasu zaznamenává směnky vlastní i cizí, které byly získány od směnečných dlužníků, jde o směnky splatné do 1 roku. Směnky k úhradě - jsou takové, ze které účetní jednotka dluží vlastníkovi směnek. Vyskytují se ve vztahu k dodavatelům (věřitelům) účet 322 Směnky k úhradě.

8.8

Zúčtování daní a dotací

1. přímé daně • důchodové: • daň z příjmů fyzických osob – 342 Ostatní přímé daně • daň z příjmů právnických osob – 341 Daň z příjmu • majetkové: • daň z nemovitostí • daň dědická 345 Ostatní daně a poplatky • daň darovací • daň z převodu nemovitostí • daň silniční 2. nepřímé daně • universální daň z přidané hodnoty – 343 DPH • selektivní daň spotřební – 345 Ostatní daně a poplatky 3. ekologické daně

8.9

Daň z příjmů fyzických a právnických osob

Je upravena zákonem č. 586/92 Sb. o daních z příjmů ve znění v pozdějších změn a doplňků. Předmětem daně jsou: a) u fyzických osob – zdanitelné příjmy b) u právnických osob – příjmy z veškeré činnosti K evidenci těchto daní jsou určeny účty 341 Daň z příjmů – platí pro FO i PO – jedná se o daň z příjmů, která se hradí na základě výpočtů daňové povinnosti za uplynulý rok 342 Ostatní přímé daně – slouží pro daň z příjmu fyzické osoby

55

Plátcem daně jsou právnické i fyzické osoby, přiznání k dani z příjmů podává plátce daně ročně. Daň z příjmů z běžné činnosti a mimořádné činnosti se člení na daň splatnou a na daň odloženou do příštích účetních období

8.10

Dotace

Jsou v účtové třídě III., účtové skupině 34 Zúčtování daní a dotací, jsou seřazeny i účty pro evidenci účelových dotací. Představují nenávratný příděl peněžních prostředků ze státního rozpočtu či z jiných zdrojů na stanovený účel. Pokud dotace není použita na stanovený účel, je účetní jednotka povinna ji vrátit. Příjem dotace je účtován jako přírůstek peněžních prostředků na běžném účtu a jako přírůstek dotace. Čerpání dotace je úbytkem zdroje a přírůstek výnosu, vrácení dotace se účtuje na stejných účtech buď stornem, nebo zápisy na opačných stranách.

Kontrolní otázky ke kapitole 1. Na účtu Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se odvádí a) zdravotní poj. a soc. zabezpečení zaměstnanců b) zdravotní poj. a soc. zabezpečení podniku c) zdravotní poj. a soc. zabezpečení zaměstnanců i podniku 2. Na účtu Zaměstnanci na straně Dal se účtuje na základě a) příjmové pokladní doklady, resp. Bankovní výpisy b) výdajové pokladní doklady c) zúčtovací a výplatní listiny 3. Zúčtovací a výplatní listina je analytickou evidencí a) k účtu Zaměstnanci b) k účtu Mzdové náklady c) k účtu Pohledávky za zaměstnanci 4. Výplata zálohy na mzdu zaměstnancům (VPD) 5. Zúčtovací listina: a) hrubé mzdy b) c) d) e)

56

záloha na daň z příjmů zdravotní pojištění (4, 5 %) sociální pojištění (8, 0 %) dávky nemocenského pojištění

9

Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

Klíčová slova Základní kapitál, rezervní fond, nedělitelný fond, výsledek hospodaření, dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé závazky, individuální podnikatel Cíle podnikání Studenti se naučí účtovat o základní kapitálu, výsledku hospodaření a majetku podniku.

9.1

Charakteristika kapitálu a dlouhodobých závazků

O kapitálových účtech a účtech dlouhodobých závazků se účtuje v účtové třídě 4. Tato třída obsahuje účty rozvahové pasivní. Účtování v této třídě podmiňuje organizačně právní podnikání a je nutno vycházet z příslušných právních předpisů.

9.2

Účtová třída 4 obsahuje

Účtovou skupinu 41 – základní kapitál Účtovou skupinu 42 – rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku převedené výsledky hospodaření Účtovou skupinu 43 – výsledek hospodaření Účtovou skupinu 45 – rezervy Účtovou skupinu 46 – dlouhodobé bankovní úvěry Účtovou skupinu 47 – dlouhodobé závazky Účtovou skupinu 48 - odložený daňový závazek a pohledávka Účtovou skupinu 49 – individuální podnikatel

9.3

Účtování o kapitálu a dlouhodobých závazcích

Účtová skupina 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy O základním kapitálu a jeho změnách podle právní formy účetní jednotky se účtuje na účtu 411 – základní kapitál. Soustřeďují se zde rozvahové účty pasivní. Podávají přehled o tom, kolik majetku si opatřila účetní jednotka ze svých vlastních zdrojů a kolik z cizích zdrojů. Účty 4. třídy zahrnují z cizích zdrojů pouze ty zdroje financování, které mají dlouhodobý charakter (se splatností delší než 1 rok). Vlastní zdroje Základní kapitál – představuje část kapitálu, který vlastníci na počátku vkládají do podnikání jako vstupní zdroj majetku účetní jednotky a který za příznivých hospodářských podmínek dále rozšiřují, buď dalšími vklady vlastníků, nebo ho doplňují ze zisku. ZK se zapisuje do OR.

57

Kapitálové fondy Fondy tvořené ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek běžného roku – vzniká v průběhu účetního období jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé bankovní úvěry Dlouhodobé závazky

9.4

Právní formy podnikání

Podnikatelské subjekty lze rozdělit na: • obchodní společnosti • družstva • podniky jednotlivců Obchodní společnosti jsou právnickými osobami, které jsou založeny s cílem podnikání. Obchodní společnosti se rozdělují na: • kapitálové (a. s., s. r. o.) • osobní (v. o. s.) • komanditní společnosti FO na základě oprávnění může vykonávat podnikatelskou. Oprávnění může být určeno živnostenským listem, zapsáním do profesní komise. ZK pro FO není stanovena. Základní kapitál Základní kapitál v podstatě představuje souhrn všech peněžních a nepeněžitých vkladů společníků do obchodní společnosti nebo členů družstva do družstva v peněžním vyjádřením, představuje vlastní zdroj majetku podniku. Z účetního hlediska rozlišujeme základní kapitál zapsaný do OR (účet 411) a nezapsaný do OR. Změny základního kapitálu jsou spojeny s vlastnickými změnami v obchodních společnostech. Zvyšování ZK vyjadřuje posílení ekonomické podstaty podniku. Obchodní zákoník stanoví obecně základní způsoby zvyšování ZK u kapitálových společností: • z vlastních zdrojů • efektivní zvýšení kapitálu dalšími vklady • podmíněné zvýšení, kdy společnost emituje kombinací. Na základě rozhodnutí valné hromady se může zvýšit základní kapitál převodem z vlastních zdrojů, které jsou vytvořeny přímo nebo zprostředkovaně ze zisku společnosti:

58

• • •

z výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení (431) z nerozděleného zisku minulých let (428) z ostatních kapitálových fondů (413).

V průběhu trvání účetní jednotky může dojít na základě rozhodnutí valné hromady rovněž ke snížení ZK. Je to projev oslabování majetkové podstaty podniku. Důvodem snížení ZK je: • vystoupení společníka z kapitálové společnosti (365) • dlouhodobá ztráta • vykoupením vlastních akcií akciovou společností (252) Emisní ážio Emisní ážio je rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a částkou, za kterou byla akcie vydána. O emisním užij účtujeme na účtu 412. Založení a vznik společnosti Ke dni vzniku společnosti musí společnost sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy. Forma zahajovací rozvahy není předepsána.

9.4.1

Postup při zakládání firmy

Podnikatelský záměr Při zakládání podniku si podnikatel musí ujasnit a vyřešit několik základních otázek: 1. otázky právní • právní formu podniku si zvolím? • podle formy podniku musí soustředit dokumentaci • založení podniku musí být podle všech právních norem 2. otázka ekonomické • co, komu, kde a jak budu vyrábět a prodávat • organizační struktura • personální oblast • technicko-provozní stránka • dostatečné finanční krytí • sledování nákladů, výnosů, HV • účetnictví a evidence Při zakládání podniku zpracovává podnikatelský záměr, rozsah zpracování závisí na podnikatelské činnosti, informací a schopnostech podnikatele. Bude-li podnikatel potřebovat u peněžního ústavu úvěr musí předložit kvalifikovaný podnikatelský záměr. Podnikatelský závěr má přesvědčit peněžní ústav, že půjčené peníze budou investovány efektivně. V podnikatelském záměru musí být: • popis • technické zajištění • provozní zajištění • ekonomický rozpočet

59

Průzkum trhu V tržní ekonomice je hlavním úkolem prodat, trh je místo, kde dochází ke směně zboží či služby za peníze, než investujeme čas a peníze do podnikání musíme poznat trh = provést jeho rozbor. Průzkumem trhu zjistíme jaká je poptávka po našem výrobku či službě. Zjišťujeme: • jaké jsou nároky a požadavky zákazníků • nabízíme-li výrobky či služby, o které je zájem • obstojí naše cena • bude účinná reklama • vyhovuje umístění podniku Zakladatelský rozpočet Každý, kdo začíná podnikat musí sestavit tzv. zakladatelský rozpočet. Zakladatelský rozpočet se sestavuje ve formě bilance (rozvahy), rozvaha obsahuje základní údaje o jednotlivých položkách majetku A i zdrojích (krytí) P. Výsledkem je přehled o majetku, který chceme do podnikání vložit A a o kapitálu, který na pořízení majetku potřebujeme P. Účtová skupina 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření Kromě ZK má většina účetních jednotek další vlastní zdroje – fondy. Ty můžeme rozdělit na fondy tvořené na základě právního předpisu a fondy tvoření dobrovolně. Mezi fondy tvořené povinně patří zákonný rezervní fond (421) u obchodních kapitálových společností a nedělitelný fond (422) u družstev. Mezi fondy tvořené ze zisku podle uvážení účetní jednotky patří fondy ze zisku. Účtová skupina 43 – Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření je vlastním zdrojem, který je účetní jednotce plně k dispozici. Účtová skupina 45 – Rezervy Rezervy jsou dlouhodobými cizími zdroji. Účetní jednotky si vytvářejí rezervy na budoucí možná rizika či ztráty. Účtová skupina 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry Jedná se o úvěry poskytnuté bankou s dobou splatnosti delší než 1 rok na základ sjednané úvěrové smlouvy. Rovněž se zde účtuje o dlouhodobých bankovních úvěrech, které se poskytují při eskontu směnek. Účtová skupina 49 – Individuální podnikatel Tento účet používá tuzemská FO, na tomto účtu zachycuje podnikatel veškeré osobní vklady a rovněž výsledek hospodaření. Kontrolní otázky ke kapitole

60

1. Firma Jiří Portyk a syn, velkoobchod s textilním zbožím, Chrudim, byla zapsána do obchodního rejstříku. Podle soupisu majetku činil obchodní majetek Kč 289 000 a skládal se z těchto majetkových složek: • Pokladna • Bankovní účet • Dodávkové auto 2. výběr z BÚ na osobní potřebu p. Portyka 3. banka poskytla podnikateli dlouhodobý úvěr, který byl připsán na BÚ 4. banka uhradila splatnou fakturu dodavateli přímo z úvěrového účtu 5. banka uhradila splatnou fakturu dodavateli přímo z BÚ 6. uhrazena splatná faktura dodavateli z pokladny 7. převzat darem počítač od dodavatele zboží 8. ve formě daru jsme přijali materiál 9. zvýšení ZK z hospodářského výsledku 10. příspěvek zaměstnancům na rekreaci v hotovosti

61

10

Náklady a výnosy

Klíčová slova Náklady, výnosy, spotřeba, služby, osobní náklady, daně a poplatky Cíle kapitoly Studenti se naučí zaúčtovat spotřebu materiálu, spotřeba energie, opravy a udržování, cestovné, náklady na prezentaci, atd.

10.1

Charakteristika nákladů a výnosů

10.1.1

Náklady

Spotřeba živé a zvěcnělé práce vynaložená za určitým účelem a vyjádřená v penězích. Náklady v peněžním vyjádření vyjadřují kolik nás podnikání stojí. Př. Při výrobě výrobků, poskytování služeb, provádění prací se vynakládá určité množství práce (mzda), opotřebovává se dlouhodobý majetek (odpisy), spotřebovávají se zásoby (materiálové náklady), provádějí se opravy strojů atd. Náklady x výdaje: Výdaje jsou úbytkem peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony, např. nákup materiálu představuje výdaj peněz, nemusí však být nákladem, protože časově nesouvisí se spotřebou materiálu. Proti nákladu stojí vytvořená hodnota (práce, služby, výrobek), kdežto výdaj ještě neznamená, že existuje proti němu vytvořená hodnota. Výdaje se přeměňují v náklady jen tehdy, pokud vynaložený majetek vstupuje bezprostředně do tvorby výrobku, práce či služby.

10.1.2

Výnosy

Výkony účetní jednotky (tržby za prodané výrobky, zboží a provedené práce a služby). Výnosy nám v peněžní vyjádření říkají, kolik jsme z podnikání získali. Představují přírůstek majetku v peněžním vyjádření nebo snížení závazku za určitou konkrétní práci, službu, výrobek. Výnosy x příjmy: příjmy jsou přírůstky peněžních prostředků (příjem je v okamžiku inkasa od zákazníka).

62

10.2

Členění nákladů a výnosů

a) dle nákladových druhů, tj. podle stejnorodých skupin nákladů (např. spotřeba materiálu, spotřeba energie, opravy a udržování, mzdové náklady, odpisy DM apod.) Druhové členění je upraveno v 5. účtové třídě. b) dle daňového hlediska – náklady účetní a daňové, např. firma nakoupila občerstvení pro zaměstnance – jedná se o účetní náklad, neboť účetní jednotce skutečně vznikl, ale podle zákona o dani z příjmů se jedná o daňově neuznatelný náklad. Účetní náklady jsou vlastně všechny náklady, které účetní jednotka účtuje do tř. 5. Daňové jsou vymezeny zákonem o dani z příjmů. c) pro potřeby finančních analýz a vykazování výsledku hospodaření • provozní (účtové skupiny 50 – 55) • finanční (účtové skupiny 56 – 57) • mimořádné (účtová skupina 58). Obdobně se člení i výnosy • provozní (účtové skupiny 60, 61, 62, 64) • finanční (účtová skupina 66) • mimořádné (účtová skupina 68) d) dle místa vzniku (tj. podle hospodářských středisek) atd.

10.2.1

Zásady pro účtování nákladů a výnosů

Náklady se účtují na účtech 5. účtové třídy, výnosy na účtech 6. účtové třídy. Náklady se v průběhu roku účtují na stranu MD (v případě snížení nákladů výjimečně na stranu Dal, resp. na straně MD s minusovým znaménkem či červeným stornem). Výnosy se účtují v průběhu roku na straně Dal (u účtové skupiny 61 může docházet ke snížení výnosů, potom se účtuje na straně MD). Náklady a výnosy se účtují do období, s nímž časově a věcně souvisí, tj. časově se rozlišují. Na jednotlivé účty nákladů a výnosů se účtuje narůstajícím způsobem od začátku roku. Při uzavírání účetních knih se zůstatky účtů třídy 5 a 6 převádějí na účet 710 – Účet zisků a ztrát. tř. 5 – Náklady 710 – Účet zisků a ztrát tř. 6 – Výnosy převod nákladů převod výnosů

Náklady a výnosy se nesmí kompenzovat (např. náhrada manka nebo škody je výnosem, nikoli snížením nákladů). Pozn. Nákladové a výnosové účty mají přiděleny v účtové osnově čísla účtů tak, aby se utvořily dvojice účtů, které mají shodnou obsahovou náplň. Např. 504 – Prodané zboží 604 – Tržby za zboží 541 – Zůstatk. cena prodaného DM 641 – Tržby z prodeje DM

63

542 – Prodaný materiál

642 – Tržby z prodeje materiálu

10.3

Charakteristika účtových skupin

10.3.1

Účtová skupina 50 – Spotřebované nákupy

Na nákladových účtech této skupiny se zachycuje spotřeba materiálu, energie, úbytky zboží a spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek. Účet 501 – Spotřeba materiálu Zde se eviduje materiál spotřebovaný účetní jednotkou v příslušném účetním období. Mj. se tady účtují tyto položky: spotřeba základního materiálu, drobné nákupy za hotové, spotřeba tiskopisů, odborných časopisů a knih, pohonných hmot, ochranných pracovních prostředků, přirozený úbytek zásob v rámci norem. Účet 502 – Spotřeba energie Tady se účtuje spotřebovaná elektrická energie, plyn voda, pára. Účet 504 – Prodané zboží Jedná se o zahrnování pořizovací ceny prodaného zboží do nákladů.

10.3.2

Účtová skupina 51 – Služby

Zde se evidují služby spotřebované účetní jednotkou. Účet 511 – Opravy a udržování Na tomto účtu se soustřeďují náklady na běžné opravy, úpravy, pravidelné údržby a udržování majetku ve funkčním stavu. Účet 512 – Cestovné Tento účet musí být analyticky členěn na cestovné do limitu (daňově uznatelné) a cestovné nad limit (daňově neuznatelné).

Účet 513 – Náklady na reprezentaci Jde o výdaje na pohoštění, občerstvení – nejsou daňově uznatelnými náklady. Účet 518 – Ostatní služby Patří sem např. nákup drobného nehmotného majetku, poštovné, známky, telefonní služby, náklady na inzerci, propagaci, poradenskou činnost, právnickou pomoc, nájemné, školení, náklady na úklid, praní prádla, odvoz odpadu, překlady atd.

10.3.3

Účtová skupina 52 – Osobní náklady

Tato účtová skupina slouží k účtování požitků ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění, sociálních nákladů.

64

Účet 521 – Mzdové náklady, 522 – Příjmy společníků a členů družstva ze ZČ Zde se účtují hrubé mzdy ze ZČ, odměny podle dohod o pracovní činnosti a o provedení práce. Účet 524 – Zákonné sociální pojištění Slouží k evidenci nákladů na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění, které je zaměstnavatel povinen platit za své zaměstnance. 525 – Ostatní sociální pojištění Jedná se o životní a penzijní připojištění, které hradí za zaměstnance podnik. Částky nad hranici stanovenou zákonem o daních z příjmů jsou daňově neuznatelné (do hranice jsou daňově uznatelné). Účet 526 – Sociální náklady individuálního podnikatele Evidují se zde náklady na zdravotní a sociální pojištění placené podnikatelem (OSVČ), který vede účetnictví. Účet 527 – Zákonné sociální náklady Zde se účtuje o nákladech, které lze uznat za daňově uznatelné, pokud jsou vynaloženy za účelem vytvoření pracovních a sociálních podmínek a péče o zdraví zaměstnanců, např. příspěvek na závodní stravování (do 55 %). Účet 528 – Ostatní sociální náklady Zde se účtují zejména náklady vyplácené nad rámec stanovený zákony, např. příspěvek na závodní stravování nad stanovený limit, tj. nad 55 % - jedná se o položky daňově neuznatelné.

10.3.4

Účtová skupina 53 – Daně a poplatky

Na účtech této účtové skupiny se zachycují daně, odvody a nákladové položky podobného charakteru, kdy je poplatníkem účetní jednotka. Poznámka: Poplatník je daňový subjekt, osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Účet 531 – Daň silniční Předpis 531/345, Úhrada 345/221 (211) Je daňově uznatelným nákladem ve výši předpisu bez ohledu na zaplacení. Účet 532 – Daň z nemovitostí Předpis 532/345, Úhrada 345/221 (211) Je daňově uznatelným nákladem v případě jejího zaplacení (jinak je připočitatelnou položkou k účetnímu HV).

65

Účet 538 – Ostatní daně a poplatky Zde se účtuje např. o spotřebě kolků, úhradě soudních a správních poplatků, dálniční známky, daň dědická, darovací, daň z převodu nemovitostí, dodatečně vyměřené daně (doměrky).

10.3.5

Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Účet 541 – Zůstatková cena prodaného DN a HM Na tomto účtu se účtuje v případě prodeje DM (rozdíl mezi PC a oprávkami). 542 – Prodaný materiál Zde se účtuje úbytek prodaného materiálu. 543 – Dary Na tento účet se účtuje v případě bezplatného předání majetku, k němuž není účetní jednotka povinna. Dary jsou podle zákona o dani z příjmů vždy daňově neuznatelným nákladem (ale mohou být odčitatelnou položkou v daňovém přiznání). Fyzické osoby (podnikatelé) mohou odečíst od ZD hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, charitativní, náboženské, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám provozujícím zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze ZD anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze ZD. Právnické osoby mohou od ZD odečíst, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč, v úhrnu nejvýše 5 % ze ZD sníženého o odčitatelné položky dle § 34 zákona o dani z příjmů. 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení Zde se účtují smluvní pokuty a úroky z prodlení podle obchodního zákoníku, penále či jiné sankce ze smluvních vztahů. Daňové uznatelné jsou pouze v případě zaplacení. Pokud by nebyly do konce účetního období uhrazeny, tak by se účetní VH v daňovém přiznání musel o tuto částku zvýšit. 545 – Ostatní pokuty a penále Zde se účtují pokuty a penále vůči státním institucím (FÚ, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, živnostenskému úřadu apod.) Tyto náklady jsou daňově neuznatelné. 548 – Ostatní provozní náklady Zde se účtují ostatní položky neúčtované na předchozích účtech, které se týkají provozní činnosti, např. pojištění ze zákona o odpovědnosti za škody, pojistné majetku atd.

66

549 – Manka a škody Sem se účtují manka a škody na DM, manka nad normu přirozených úbytků zásob atd. Daňové uznatelné jsou pouze do výše náhrad. U škod navíc existují dvě situace, ve kterých je náklad daňově uznatelný v plné výši: • škoda způsobená neznámým pachatelem (na základě potvrzení Policie ČR), • škody způsobené živelní pohromou.

10.3.6

Účtová skupina 55 – Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů

Tato skupina je zaměřena na 4 typy nákladů: • odpisy majetku • časové rozlišení komplexních nákladů příštích období • tvorbu rezerv na výdaje v příštích obdobích • opravné položky. 551 – Odpisy DN a HM Zde se účtují účetní odpisy DM.

10.3.7

Účtová skupina 56 – Finanční náklady

562 – Úroky Zde se účtuje o úrocích, které je účetní jednotka povinna platit, např. úroky z bankovního úvěru. 563 – Kurzové ztráty Na tento účet se účtují kurzové ztráty při úhradách pohledávek a závazků evidovaných a hrazených v cizích měnách (při úhradách přijatých faktur je kurz v den účtování dokladu nižší než v den úhrady, u faktur vydaných je kurz v den účtování vyšší než v den úhrady). FAV na 1.000 EUR 602 Úhrada od odběratele 311

1.000 EUR

kurz 30 Kč / 1 EUR

Kč 30.000

311

/

kurz 28 Kč / 1 EUR

Kč 28.000

221

/

Kurzová ztráta činí Kč 2.000. Jelikož odběratel uhradil fakturovanou částku 1000 EUR, rozdíl v Kč je naší ztrátou. Účtujeme MD 563 / D 311 abychom „vyčistili“ účet odběratele, který splnil svůj závazek úhrady. 568 – Ostatní finanční náklady Sem se účtují náklady peněžního styku, např. poplatky bance za vedení účtu, za položky, pojištění vztahující se k finančnímu majetku či finanční činnosti.

67

10.3.8

Účtová skupina 58 – Mimořádné náklady

582 – Škody Účtují se zde škody na majetku v případech živelních pohrom.

10.3.9

Účtová skupina 59 – Daně z příjmů a převodové účty

595 – Dodatečné odvody daně z příjmů Tento účet slouží pro dodatečné odvody daně i pro vratky daně za minulé zdaňovací období. Účtuje se zde v návaznosti na dodatečná a opravná daňová přiznání.

10.4

Časové rozlišování nákladů a výnosů

Ke správnému vykázání hospodářského výsledku je třeba do výsledku hospodaření zahrnout všechny náklady a výnosy, které do něj patří, i když v daném období nebyly zúčtovány. Naopak je třeba vyloučit z nákladů a výnosů položky, které byly v účetním období zúčtovány, ale tohoto období se netýkají. To se provádí na konci účetního období při uzavírání knih pomocí přechodných účtů časového rozlišení (účty 381 – 385). Povinnost časově rozlišovat vzniká okamžikem, že se účetní případ týká více než jednoho účetního období. Účty časového rozlišení jsou rozvahové, aktivní nebo pasivní. Jsou zařazeny do 3. účtové třídy – Zúčtovací vztahy. Časové rozlišení lze členit na časové rozlišení: a) v užším pojetí, které používáme v případech, kdy známe 3 faktory: • účel vynaložené částky • přesná částka • období, k němuž se částka vztahuje Uskutečňuje se na těchto účtech: 381 – Náklady příštích období 382 – Komplexní náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období b) v širším pojetí, které používáme tehdy, není-li známa některá z podmínek časového rozlišení, např. u dohadných položek není přesně známa jejich částka a účetní jednotka pouze odhaduje její výši. Zahrnuje tyto účty: • dohadné položky aktivní (účet 388 – Dohadné účty aktivní) a dohadné položky pasivní (účet 389 – Dohadné účty pasivní) • rezervy (účtová skupina 45).

68

Časové rozlišení

Současné období Náklady příštích období Výdaj Výdaje příštích období Náklad Výnosy příštích období Příjem Příjmy příštích období Výnos Komplexní náklady příštích Výdaj období

Budoucí období Náklad Výdaj Výnos Příjem Náklad

Příklad Nájemné placené předem Nájemné placené pozadu Nájemné přijaté předem Nájemné přijaté pozadu Náklady na technický rozvoj

Tab. č. 10: Rozdělení nákladů a výnosů Zdroj: Vlastní zdroj

10.5

Charakteristika účtování výnosů

10.5.1

Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží

Jestliže účetní jednotka prodává výkony, které vytvořila, anebo zboží, vznikají tržby. 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za zboží

10.5.2

Účtová skupina 61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob

Ve výrobních podnicích má zásadní význam účtování na účtování na účtech v 61. účtové skupině, pomocí kterých se eliminují náklady vynaložené při výrobě a skladování výrobků. V případech, kdy výroba prochází několika fázemi, musí se to promítnout také v účtování na účtech změny stavu příslušné složky vnitropodnikových zásob. 611- Změna stavu nedokončené výroby 612 – Změna stavu polotovarů 613 – Změna stavu výrobků

10.5.3

Účtová skupina 62 – Aktivace

Aktivace je v podstatě přírůstek majetku – zvýšení stavu aktiv, v důsledku vlastní činnosti. Protože tedy přibývá aktivum, nazývá se tento proces aktivace. 621 – Aktivace materiálu a služeb (účtování 111, 131/621) 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb (účtování 111, 131, 041, 042/622) 623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku (účtování 041/623) 624 – Aktivace dvoudobého hmotného majetku (účtování 042/624)

69

10.5.4

Účtová skupina 64 – Jiné provozní výnosy

Účty 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého HM a NM; 642 – Tržby z prodeje materiálu. Účet 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení. Na tento účet se účtují smluvní sankce. Účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek. Účtují se zde úhrady pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů. Účet 648 – Ostatní provozní výnosy. Na tomto účtu se účtují výnosy, které patří do provozních, ale svým charakterem neodpovídají náplni ostatních účtů ve skupinách 60 – 64. Jedná se např. o nárok na dotace na úhradu provozních nákladů, výnosů z prodeje cenin, náhrady soudních výloh od dlužníků, přebytky majetku při inventarizaci.

10.5.5

Účtová skupina 66 – Finanční výnosy

Účet 662 Úroky – účtují se sem např. úroky z běžného účtu, z poskytnutých půjček.

10.5.6

Účtová skupina 68 – Mimořádné výnosy

Účet 668 – Ostatní mimořádné výnosy, na tomto účtu se účtuje např. nárok na náhradu škody, oprava výnosů minulých účetních období, jde-li o významné částky. Kontrolní otázky ke kapitole 1. Dodavatelská faktura za spotřebovanou elektrickou energii 2. Podle výdajového pokladního dokladu bylo tlumočnici vyplaceno v hotovosti 3. Na základě výdejky bylo vyskladněno při prodeji zboží v pořizovací ceně 4. Faktura přijatá za čištění koberců v kanceláři 5. Podle výdajového pokladního dokladu bylo uhrazeno zaměstnanci cestovné

70

11

Účetní závěrka a sestavení účetních výkazů

Klíčová slova Účetní závěrka, sestavení účetních výkazů Cíle kapitoly Studenti se naučí sestavovat účetní závěrku. Charakteristika Účetnictví je v dnešní době spojeno s analytickými informačními a rozhodovacími procesy. Účetnictví má být pomocníkem nejen firmě samotné, ale také řadě dalších zájemců při jejich rozhodování. Účetní výkazy poskytují informace pouze těm, kteří rozumí vykazovaným údajům a na základě toho jsou schopni využívat získané výsledky pro další potřeby rozvoje firmy. Uživatelé účetních výkazů jsou: • investoři • manažeři • zákazníci, dodavatelé neboli obchodní partneři • zaměstnanci • banky a jiní věřitelé • stát a jeho orgány Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: • rozvaha • výkaz zisku a ztráty • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty • cash-flow Rozvaha i výkaz zisku a ztráty se sestavují v českých korunách, měrnou jednotkou jsou celé tisíce Kč. Při sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty musí platit základní rovnosti mezi: • položkami aktiva celkem = pasiva celkem • výsledek hospodaření ve výkazu zisku a ztráty = výsledek hospodaření uvedený v rozvaze Tyto výkazy se vyplňují ve všech řádcích. Pokud některý řádek nevyužijete, tento se ponechává prázdný.

71

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

ROZVAHA

dlouhodobý majetek

vlastní kapitál

oběžná aktiva

změny vl. kapitálu poč. stav

Peněžní prostředky

úbytek Přírůstek

Cash flow poč. stav Výdaje příjmy

náklady

výnosy

kon.stav

zisk kon.stav Zisk cizí zdroje

Tab. č. 11: Vyhodnocení a využití účetních výkazů Zdroj: BAŘINOVÁ, D. Vyhodnocení a využití účetních výkazů.1.vydání Praha: GRADA Publishing, 2005. str. 39. ISBN 80-247-1115-X

Rozvaha má statický charakter, je totiž sestavována k určitému datu a v okamžiku, kdy je analyzována, je už stav majetku a závazků zcela jiný. Výkaz zisku a ztráty (neboli výsledovka) umožňuje sledovat tvorbu výsledku hospodaření, podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti a slouží pro hodnocení schopnosti firmy zhodnocovat vložený kapitál. Jsou zde po jednotlivých řádcích uvedeny výnosy z jednotlivých firemních činností spolu s náklady, které s těmito činnostmi souvisí. Výsledek hospodaření zjištění v tomto výkazu se převádí do rozvahy, kde tvoří samostatnou položku vlastního kapitálu. Příloha je součástí účetní závěrky, sestavuje se ve formě tabulek nebo popisným způsobem. Při sestavování se vychází z účetnictví a dalších písemností firmy. Hodnotové údaje se uvádějí v tisících Kč, pokud se nerozhodnete jinak. Přehled o peněžních tocích (cash flow) vyjadřuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků, vyjadřuje zdroje a užití finančních prostředků. Přehled umožňuje provádět analýzu peněžních prostředků, které jsou zachycen v rozvaze jako součást oběžných aktiv.

72

Kontrolní otázky ke kapitole 1. Kdo jsou uživatelé účetních výkazů? 2. Co je cash flow?

73

12

Manažerské účetnictví

Klíčová slova Manažerské účetnictví, finanční účetnictví, vnitropodnikové účetnictví Cíle kapitoly Studenti pochopí princip manažerského účetnictví, které je mimojiné založení na řízení. Manažerské účetnictví je u nás chápáno jako účetnictví vytvořené pro „řízení“. Slouží účetní jednotce ke správnému rozhodování o jejím chodu a dalším rozvoji. Pro správné a účelné rozhodování je třeba mít k dispozici potřebné informace, které poskytuje právě účetnictví. Manažerské účetnictví tedy představuje soulad řízení a účetnictví a to znamená, že je nutné znát a pochopit obě jeho základní složky, tj. řízení a účetnictví. Manažerské účetnictví v zásadě stát nereguluje, neboť je určeno především pro účely interní účetní jednotky. Z hlediska manažera má interní a důvěrný charakter. Účetní jednotky si manažerské účetnictví šijí na míru. Oba okruhy, jak finanční účetnictví, tak manažerské účetnictví, si vzájemně poskytují některé informace, případně informace čerpají ze stejných zdrojů. Manažerské účetnictví nemá povinnost podvojného zápisu a může používat nejen finanční jednotky ale i naturální. Pro finanční účetnictví musí zajistit průkazné podklady: • o stavu a změně zásob vytvořených vlastní činností, • pro vyjádření aktivace vlastní výroby, • pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností • o časovém rozlišení /např. oprava majetku vlastními silami, spojené s čerpáním k tomu účelu vytvořené rezervy.

12.1

Rozdíly mezi FÚ a MÚ

Finanční účetnictví / Manažerské účetnictví externí uživatelé / interní uživatelé standardizace / individuální potřeby výhradně hodnotové vyjádření / silná vazba věcné a hodnotové stránky interval vykazování delší / krátké intervaly vykazování souhrnné informace / detailní informace vztahy podniku a okolí / vztahy uvnitř podniku Moderní účetnictví je již daleko širší než bylo původně chápáno a vyznačuje se určitými znaky, které byly, jsou a budou shodné: • účetnictví vždy vychází ze zjištění určitých skutečností a jejich zaznamenávání • zaznamenané skutečnosti musí být správné (požadavek ověřování správnosti těchto informací)

74

• • •

informace se třídí a sumarizují podle daných určitých hledisek zaznamenáním skutečností vznikají určité informace, které jsou podkladem pro rozbor a hodnocení situace výsledky rozboru jsou podkladem pro rozhodování a pro stanovení úkolů v dalších obdobích

Úkoly řízení naproti tomu jsou: • zjišťovat informace o určitém jevu, který vznikl • kontrolovat tento jev a analyzovat jej ve vztahu k jiným jevům • upozornit uživatele (řídícího pracovníka) na určité charakteristické rysy jevu a tím mu poskytnout informace potřebné pro rozhodování, jak tento jev ovlivnit • rozhodovat o změně určitého jevu přijetím opatření • stanovit úkoly pro budoucí období na základě rozhodnutí o změnách Manažerské účetnictví pracuje zejména s nákladovými položkami, hovořilo se dříve spíše o nákladovém účetnictví. Manažerské účetnictví pracuje také výnosy a peněžní toky, ale základním úkolem je podávat informace o struktuře nákladů.

12.2

Historický vývoj manažerského účetnictví

1. etapa – konec 18. a začátek 19. století – rozvoj průmyslu – pro účely cenotvorby se propočítávají skutečné vlastní náklady. 2. etapa – konec 19. a začátek 20. století – rozšiřuje se výroba – začínají se uplatňovat různé normovací metody a je řešen propočet režijních nákladů a propočet nákladů ve sdružené výrobě. 3. etapa – 1910 –1940 – výroba se integruje do velkých celků. Vzniká potřeba zavádět střediskové odpovědnostní účetnictví, např. Baťa. 4. etapa – 1940 – 1980 – rozvoj zbrojní výroby , elektroniky, výroby raket družic apod. Stoupá význam strategických nákladů vázaných na vědu, výzkum, technickou přípravu výroby. Roste úloha rozpočetnictví a předběžných kalkulací. Je řešena metodika kalkulací nákladů v kusové a malosériové výrobě. 5. etapa – 1980 až dosud – dochází k nárůstu podílu fixních nákladů a poklesu přímých mezd, zvyšuje se mechanizace a robotizace, nároky na kvalitu, prokazují se negativní důsledky dosavadního přičítání režie. Začíná převládat zpracování dat na počítačích. Dochází ke kritice vnitropodnikového účetnictví především ve smyslu přílišné orientace na potřeby finančního účetnictví a zdůrazňuje se potřeba manažerského účetnictví pro řízení a rozhodování.

12.3 • •

Základní úkoly manažerského účetnictví

informace o struktuře nákladů / např. druhové a účelové členění nákladů/ druhové členění zaměřeno do FÚ účelové členění naopak zaměřeno na vnitřní užití , na co byl náklad vynaložen

75

• • • • • • • • •

informace o výkonech – kalkulační a cenové potřeby informace o útvarech – prioritou je zjišťovat náklady podle místa vzniku zase především pro účely kalkulace výrobní, správní, odbytové popř. zásobovací režie kalkulační systém – úzký vztah k rozpočetnictví útvarové odpovědnostní řízení – každý vedoucí útvaru by měl vědět s jakým plánem nákladů a výkonů má plánovat běžná kontrola nákladů – klade si za úkol kontrolovat např. dodržování norem, standardů, předběžných kalkulací a zjišťovat odchylky podnikové rozpočty popř. investiční rozpočty vztah jak k vnitropodnikovému řízení jednotlivých útvarů podniku tak vztah k FÚ a finanční analýze rozpočet režie – zase opět pro vnitropodnikové řízení jednotlivých režií a vztah k předběžným kalkulacím rozpočet střediskových nákladů /výnosů/ – neomezuje se pouze na režijní náklady, ale zabývá se všemi náklady i výnosy, které vznikají v útvarech podniku rozhodovací úlohy – vztah k rozhodovacím úlohám o investicích, cenovým rozhodnutím

12.4

Rozdělení MÚ

Manažerským účetnictvím je označován celý soubor informací využívaných pro řízení účetní jednotky a v zásadě se skládá z těchto částí: a) Vnitropodnikové účetnictví Vnitropodnikové účetnictví tvoří spojovací můstek mezi finančním účetnictvím a manažerským účetnictvím. Do roku 1952 u nás se používal i termín provozní účetnictví (dodnes přežívá). Vnitropodnikové účetnictví pracuje klasickými účetními metodami. Je dodržena podvojnost zápisu, ale jednotlivé účty jsou děleny analyticky. Slouží k přenosu dat o ocenění vlastních výkonů do účetnictví finančního. Tato oblast též podléhá regulaci. Úkoly vnitropodnikového účetnictví: Pro potřeby finančního účetnictví zabezpečit průkazné podklady: • o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, • pro vyjádření aktivace vlastních výkonů, • pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností. Zajistit podklady pro kontrolu hospodaření jednotlivých středisek, často i za kratší období, než je účetní období stanovené zákonem o účetnictví. Zabezpečit následnou kontrolu nákladů: • porovnáním skutečných nákladů zjištěných ve vnitropodnikovém účetnictví s rozpočtovanými náklady, • porovnáním výsledných kalkulací s kalkulacemi předběžnými. Poskytovat informace pro vnitropodnikové řízení.

76

b) Nákladové účetnictví Nákladové účetnictví je účetnictví zobrazující zejména data o nákladech. Jeho informace jsou zdrojem pro předběžné i výsledné kalkulace. Původním úkolem bylo kontrolovat skutečné vlastní náklady s jejich využitím pro cenotvorbu. c) Kalkulace Kalkulace jsou podstatnou součástí manažerského účetnictví. Kalkulace je jednou z metod modelování hospodářských veličin, založenou především na matematických propočtech . Předmětem kalkulace jsou vlastní náklady . Kalkulace pracují i s naturálními jednotkami. Základní kalkulační pojmy Kalkulaci můžeme chápat ve třech rovinách a to: • jako činnost vedoucí ke zjištění či stanovení nákladů na konkrétní výrobek nebo výkon • jako výsledek této činnosti tzv. Propočet celkových nebo dílčích nákladů • jako část informačního systému podniku resp. jako součást manažerského účetnictví Metodou kalkulace se rozumí způsob stanovení předpokládané výše nákladů resp. následného zjištění skutečných nákladů na určitý výkon podniku. Předmět kalkulace – mohou to být všechny druhy výkonů, které podnik vyrábí a realizuje. Předmět kalkulace je vymezen: • kalkulační jednicí – rozumí se tím konkrétní výkon, vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se zjišťují náklady / prošívaná deka, automobil, letecká linka, výroba 1 gigawatthodiny. • kalkulované množství – určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se zjišťují nebo stanovují celkové náklady (celkový počet vyrobených dek atd.) d) Rozpočetnictví Základní pojmy – rozpočet – plán. Plán byl na rok a více, zatímco rozpočet je plán v hodnotovém vyjádření. Rozlišení pojmů rozpočet a plán není zcela jednotné. Lze ale říci, že pojem plán se pojímá obecně šířeji než rozpočetnictví a to především z těchto důvodů: • plánování se užívá jako nástroj prosazování tzv. podnikových politik nebo jinak vymezených strategických cílů nebo koncepcí přijatých v daném podniku • plánování se někdy omezuje pouze na stanovení úkolů jen jako na kvantitativní ukazatele. Rozpočet musí navazovat na tyto podnikové politiky resp. plány. Rozpočty můžeme charakterizovat takto: • stanovují se jim hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách • rozpočty stanovují úkoly, jejichž míra závaznosti může být rozdílná zejména podle druhu rozpočtu a druhu úkolu, • rozpočet se stanovuje na určité období

77

•

v rozpočtech se kromě exaktně propočtených veličinách / např. spotřeba jednicového materiálu/ musí používat i způsoby statistické a i odhady.

Musíme rozlišovat rozpočty: • rozpočty na delší období, které mají dopad do podnikových politik a naopak • podnikové rozpočty • vnitropodnikové rozpočty

12.5

Vnitropodniková statistika

12.5.1

Operativní evidence

Operativní evidence je záznam jednotlivých hospodářských jevů bezprostředně po jejich vzniku. Tyto informace slouží k běžnému řízení a rozhodování a k dalšímu zpracování v účetnictví a ve statistice. Velice často tato evidence se provádí v hmotných jednotkách.

Informace a manažerské účetnictví ve vztahu k řízení Aby bylo možno efektivně řídit jakýkoliv systém, musí být mimo jiné k dispozici potřebné informace. Informace – je sdělení /data/, která mají pro nás užitek. Aby informace byla užitečná, musí být k dispozici ve správný čas na správném místě ve správném množství a kvalitě a musí být srozumitelná. Informace je třeba správně interpretovat a umět je využít pro řízení a rozhodování. Cena informace – můžeme ji chápat jako výdaj /peníze, čas, energie/ vynaložené na její získání. Nebo jako rozdíl mezi úsilím vynaloženým na její získání a ztrátou toho, že informace není k dispozici. Výhoda ze získání by měla být větší, než nevýhoda z jejich nezískání. Nedostatek informací lze někdy nahradit improvizací, intuicí a zkušeností. Ztráty přináší i přebytek informací především neužitečných a zbytečných. Informace jsou dnes více než kdy jindy kapitálem a zbožím. Je tudíž nezbytné vybrat z dostupných dat jen ty podstatné. Vhodným filtrem jako systém je účetnictví. Informační systém má zajisti optimální množství a kvalitu, přesnost a rychlost získání a přenosu dat, i úměrnou cenu výsledného efektu. Získávání informací v podniku zajišťuje informační systém podnikový jinak řečeno komunikační systém podniku. Při budování informačního systému podniku je nutno rozhodnout, kdy a kde, respektive ve které fázi činnosti budou pořizována vstupní data, jak budou tato dat zpracovávána a předávána také kdo je bude mít k dispozici a kdo odpovídá za jejich správnost. Oběh informací souvisí s organizační strukturou, s typem řízení , a tedy s pravomocí, odpovědností a dispozičním oprávněním. Informace můžeme třídit podle různých kritérií: • jednoduché a agregované, • jednorázové, opakované, • zaměřené do minulosti, budoucnosti do přítomnosti • aktivní / instrukce/ a pasivní/ záznam tachometru/, • dokumentované a nedokumentované /vzkaz/.

78

Kontrolní otázky ke kapitole 1. Jaký je rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím? 2. Popište historický vývoj manažerského účetnictví. 3. Jaké jsou základní úkoly manažerského účetnictví?

79

13

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a tažná zvířata 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky 04 - Pořízení dlouhodobého majetku 040 - Pořízení dlouhodobého majetku 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 -Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 - Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky podnikům ve skupině 067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

80

071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku Účtová třída 1 - Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata 13 - Zboží 131 - Pořízení zboží 132 - Zboží na skladě a v prodejnách 139 - Zboží na cestě 19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu 192 - Opravná položka k nedokončené výrobě 193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná položka k výrobkům 195 - Opravná položka ke zvířatům 196 - Opravná položka ke zboží

81

Účtová třída 2 - Finanční účty 21 - Peníze 210 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny 22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty 23 - Běžné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry 24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dlužné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku 26 - Převody mezi finančními účty 261 - Peníze na cestě 29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 31 - Pohledávky 311 - Odběratelé 312 - Směnky k inkasu 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky 32 - Závazky 321 - Dodavatelé 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté zálohy 325 - Ostatní závazky 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

82

331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace 35 - Pohledávky ke společníkům a sdružení 351 - Pohledávky k podnikům ve skupině 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení 36 - Závazky ke společníkům a sdružení 361 - Závazky k podnikům ve skupině 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdružení 37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 374 - Pohledávky z pronájmu 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období 382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 386 - Kurzové rozdíly aktivní * 387 - Kurzové rozdíly pasivní * 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní

83

39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 - Opravná položka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování 398 - Spojovací účet při sdružení Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál 412 - Emisní ážio 413 - Ostatní kapitálové fondy 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 - Ostatní fondy 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let 43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451 - Rezervy zákonné 459 - Ostatní rezervy 46 - Bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry 47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 - Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 - Dlouhodobé přijaté zálohy 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Ostatní dlouhodobé závazky 48 - Odložený daňový závazek a pohledávka 481 - Odložený daňový závazek a pohledávka 49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele

84

Účtová třída 5 - Náklady 50 - Spotřebované nákupy 500 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží 51 - Služby 510 - Služby 511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby 52 - Osobní náklady 520 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a družstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Ostatní sociální náklady 53 - Daně a poplatky 530 - Daně a poplatky 531 -Daň silniční 532 - Daň z nemovitosti 538 - Ostatní daně a poplatky 54 - Jiné provozní náklady 540 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody 55 - Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba zákonných rezerv 554 - Tvorba ostatních rezerv

85

555 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 558 - Tvorba zákonných opravných položek 559 - Tvorba opravných položek 56 - Finanční náklady 560 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574 - Tvorba rezerv 579 - Tvorba opravných položek 58 - Mimořádné náklady 580 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba rezerv 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba opravných položek 59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činností - splatná 594 - Daň z příjmu z mimořádné činnosti - odložená 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů Účtová třída 6 - Výnosy 60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 600 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby z prodeje služeb 604 - Tržby za zboží 61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 610 - Změny stavu vnitropodnikových zásob

86

611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovaru 613 - Změna stavu výrobku 614 - Změna stavu zvířat 62 - Aktivace 620 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 623 - Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 - Jiné provozní výnosy 640 - Jiné provozní výnosy. 641 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Tržby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 648 - Ostatní provozní výnosy 65 - Zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů 652 - Zúčtována zákonných rezerv 654 - Zúčtování ostatních rezerv 655 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 657 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku 658 - Zúčtování zákonných opravných položek 659 - Zúčtování opravných položek 66 - Finanční výnosy 660 - Finanční výnosy 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operaci 668 - Ostatní finanční výnosy 67 - Zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů 674 - Zúčtování rezerv 679 - Zúčtování opravných položek 68 - Mimořádné výnosy 680 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 684 - Zúčtování rezerv 688 - Ostatní mimořádné výnosy

87

689 - Zúčtování opravných položek 69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvažné 701 - Počáteční účet rozvažný 702 - Konečný účet rozvažný 71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví

88

Závěr Publikace je podrobným návodem pro začínající účetní a dobrým rádcem pro ty zkušenější. Již svým názvem symbolizuje, že se jedná o důležité a prospěšné informace "od A do Z", které postupně uvádějí studenty do problematiky účetnictví. Učební pomůcka je rozdělena do kapitol, které obsahují vymezení základních pojmů a prvků v účetnictví, tj. charakteristika a historie účetnictví, dlouhodobý a finanční majetek, účetní doklady, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé finanční úvěry, DPH a jeho účtování, zásoby, dlouhodobý majetek, zúčtovací vztahy, kapitálové účty a dlouhodobé závazky, náklady, výnosy, účetní závěrka a sestavení účetních výkazů, manažerské účetnictví - s ohledem na aktuální změny v právních předpisech. Vlastní učební text, který zahrnuje aktuální problematiku témat jednotlivých kapitol. Učební text je koncipován tak, aby studenty zaujal a dal jim příležitost si prostřednictvím internetu vyhledávat aktuální informace zaměřené na oblasti, které je zajímají. Součástí je i směrná účtová osnova.

89

Literatura [1]

ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví pro střední školy a veřejnost, 1., 2. a 3. díl. Znojmo : VVŠ, 2006.

[2]

MÜLLEROVÁ, L.; VANČUROVÁ, A. Daně v účetnictví. Praha : Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0591-6.

[3]

BAŘINOVÁ, D.; VOZŇÁKOVÁ, I. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Praha : GRADA Publishing, 2005. ISBN: 80247-1115-7.

[4]

BLECHOVÁ, B.; JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2005. Praha : GRADA Publishing, 2005, ISBN 80-247-1036-6.

[5]

RUBÁKOVÁ, V. Účetnictví pro úplné začátečníky 2007. Praha : GRADA Publishing, 2007. ISBN: 978-80-247-2003-6.

[6]

DUŠEK, J. Daně z příjmů 2007. Praha : GRADA Publishing, 2007. ISBN 97880-247-1910-8.

[7]

GALOČÍK, S.; PAIKERT, O. DPH 2007 výklad s příklady. Praha : 2007. ISBN 978-80-247-1855-2.

[8]

ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80251-1124-5.

[9]

STIBŮRKOVÁ, J. Metodická příručka pro živnostníky a drobné podnikatele. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s. r. o., 2006. 56 s. Bakalářská práce.

[10]

BAŘINOVÁ, D. Vyhodnocení a využití účetních výkazů.1.vydání Praha: GRADA Publishing, 2005. ISBN 80-247-1115-X

[11]

SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2005. 2. vydání Praha : GRADA Publishing, 2005. ISBN 80-247-1062-5.

90

Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1: Možnosti vedení účetnictví Obr. č. 2: Postup při vedení daňové evidence Obr. č. 3: Rozdělení daňové evidence

Tab. č. 1: Tématický plán výuky účetnictví Tab. č. 2: Uživatelé účetních informací Tab. č. 3: Odlišnosti mezi finančním a manažerským účetnictvím Tab. č. 4: Porovnání účetnictví a daňové evidence Tab. č. 5: Rozdělení aktiv a pasiv Tab. č. 6: Rozdělení odpisových skupin Tab. č. 7: Koeficienty – rovnoměrné odpisování Tab. č. 8: Koeficienty – zrychlené odpisování Tab. č. 9: Výpočet čisté mzdy Tab. č. 10: Rozdělení nákladů a výnosů Tab. č. 11: Vyhodnocení a využití účetních výkazů

91