Evropský hospodářský a sociální výbor
REX/441 Financování rozvoje – postoj občanské společnosti V Bruselu dne 2. července 2015
STANOVISKO Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Financování rozvoje – postoj občanské společnosti (stanovisko z vlastní iniciativy) _____________ Zpravodaj: Ivan Voleš _____________
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 1/12 Rue Belliard/Belliardstraat 99 — 1040 Bruxelles/Brussel — BELGIQUE/BELGIË Tel. +32 25469011 — Fax +32 25134893 — Internet: http://www.eesc.europa.eu
CS
Dne 18. února 2015 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu Financování rozvoje – postoj občanské společnosti. Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 11. června 2015. Na 509. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 1. a 2. července 2015 (jednání dne 2. července 2015), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 142 hlasy pro, žádný hlas nebyl proti a 3 členové se zdrželi hlasování. * *
*
1.
Závěry a doporučení
1.1
EHSV požaduje, aby nová rozvojová agenda měla globální rozměr a byla zaměřena na zlepšení kvality života lidí. Musí být založena na respektování lidských práv, prevenci konfliktů a jejich mírovém řešení, řádné správě věcí veřejných, snižování sociálních nerovností, posílení role žen a zapojení všech, kdo pociťují zodpovědnost za rozvoj tohoto světa a jeho zachování pro budoucí generace.
1.2
EHSV podporuje přijetí navržených udržitelných cílů rozvoje a požaduje mobilizaci všech dostupných finančních zdrojů a jejich transparentní a efektivní využívání k vyvážené integraci ekonomického, sociálního a environmentálního rozměru udržitelného rozvoje. Je třeba bojovat s plýtváním prostředků ve válečných konfliktech, s jejich ilegálními transfery a únikem do šedé ekonomiky.
1.3
EHSV požaduje, aby podpora sociálního dialogu byla zařazena mezi rozvojové priority, protože jde o důležitý nástroj pro vyvážené zohlednění zájmů sociálních partnerů umožňující zachovat sociální smír, nezbytný pro úspěšnou realizaci cílů udržitelného rozvoje (SDG).
1.4
Oficiální rozvojová pomoc (ODA) musí být zaměřena zejména na nejméně rozvinuté a na zranitelné země. EU by měla potvrdit svůj závazek poskytovat celkovou ODA ve výši 0,7 % HNP a 0,15–0,20 % pro nejméně rozvinuté země. Tento závazek musí být spojen s požadavkem na řádné a účelné využívání všech finančních zdrojů rozvojové pomoci v souladu se zásadami odsouhlasenými v Monterrey, Dohá a Pusanu.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 2/12
1.5
ODA by neměla být posuzována pouze podle svého finančního objemu, ale měla by být hodnocena její kvalita a přínos k udržitelnému rozvoji. K tomu je třeba vypracovat nové indikátory hodnocení její účinnosti.
1.6
Pro zefektivnění rozpočtové podpory rozvojových zemí doporučuje EHSV využít zkušeností z provádění politiky soudržnosti EU a jejich nástrojů, jako jsou strukturální fondy a fondy soudržnosti k tomu, aby rozvojové prostředky byly cíleně využity k dosažení SDG.
1.7
Pro lepší využití domácích zdrojů jak veřejných, tak i soukromých, jejichž význam bude růst, je nutné uskutečnit zásadní fiskální reformy, zavést řádnou daňovou správu, integrovat neformální sektor do řádné ekonomiky a činit odhodlané kroky k potírání a prevenci korupce. Tomu by napomohlo uzavření mezinárodní dohody o boji proti daňovým únikům, daňovým rájům a ilegálním finančním tokům a zlepšení spolupráce s OECD a daňovým výborem OSN.
1.8
EHSV podporuje zapojení soukromého sektoru do realizace projektů, které nejsou komerčně proveditelné nebo jen částečně, cestou partnerství veřejného a soukromého sektoru a financování projektů PPP prostřednictvím „blendingu“. Předpokladem jejich úspěšné realizace je ex ante hodnocení jejich udržitelnosti dodržování zásad transparentnosti včetně reportingu, sdílené odpovědnosti a vymahatelnosti závazků.
1.9
EHSV uznává potenciální přínos přímých zahraničních investic pro rozvoj, pokud budou usměrněny na realizaci SDG. Výnosy z přímých zahraničních investic by měly být přednostně reinvestovány v těch rozvojových zemích, kde byly vytvořeny. Přijímající země by měly mít jasnou investiční strategii. Nové investorské země, jako je Čína, Brazílie, Indie a další, by měly ve svých investicích v rozvojových zemích zohledňovat zásady udržitelného rozvoje.
1.10
EHSV podporuje inovativní a doplňkové zdroje financování rozvoje, jako je skupinové financování, aktivity mezinárodních charitativních fondů, převody úspor diaspory do zemí původu. Vítá některé návrhy nových zdrojů financování předložené Vedoucí skupinou pro inovativní financování rozvoje, které by se mohly stát významným zdrojem za podmínky, že budou uplatněny globálně a nebudou příliš zatěžovat příslušné odvětví.
1.11
Občanská společnost zahrnující sociální partnery a nevládní organizace musí být mnohem účinněji a strukturovaněji zapojena do formulování rozvojových programů, monitorování jejich naplňování a hodnocení jejich výstupů a dopadů. Proto je třeba jak v rozvojových tak i rozvinutých zemích systematicky vytvářet a zlepšovat systém kontroly procesů rozvojové pomoci a zapojit do něj relevantní organizace občanské společnosti. EHSV nabízí v tomto směru své rozsáhlé zkušenosti ze spolupráce s partnery v zemích AKP, Latinské Ameriky, Asie, Východního partnerství, Euromed a dalších.
1.12
Aby občanská společnost mohla plnit tento úkol, je třeba ji podpořit programy budování kapacit institucí občanské společnosti v partnerských zemích.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 3/12
2.
Základní postoje EHSV k rozvojové agendě po roce 2015
2.1
Rok 2015 je klíčový z hlediska formulace nového globálního přístupu k rozvoji. Hlavního poslání rozvojových cílů tisíciletí – snížení chudoby – bylo dosaženo jen částečně. Nové cíle udržitelného rozvoje (SDG)1 by měly přinést zásadní změny, po kterých EHSV dlouhodobě volá. Výbor vítá, že řada jeho doporučení byla do SDG zapracována.
2.2
EHSV požadoval ve svých nedávných stanoviscích, aby se nové cíle rozvoje staly součástí globálního udržitelného rozvoje2, prosazoval nezastupitelnou úlohu občanské společnosti 3 v rozvojové politice , poukázal na nezbytnost zařazení sociálního pojištění do rozvojové politiky EU4, předložil řadu návrhů na zapojení soukromého sektoru do rozvoje po roce 20155, na zařazení cílů udržitelného rozvoje a úlohy občanské společnosti 6 7 do investičních dohod EU , na příspěvek obchodu k růstu a rozvoji a k cílům na období po roce 2015 v evropsko-středomořském regionu8. Mimořádná společná schůze specializované sekce REX a Střediska pro sledování udržitelného rozvoje EHSV 20. října 2014 přijala doporučení k agendě pro udržitelný rozvoj v období po roce 2015, která jsou platná pro nadcházející jednání o SDG a jejich financování.
2.3
Důležitou součástí rozvojové agendy po roce 2015 se musí stát sociální dialog jako nástroj pro řešení vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, umožňující díky vyváženému zohlednění jejich zájmů v kolektivních dohodách zachovat sociální smír, který je nezbytný pro úspěšný kontinuální rozvoj dané společnosti.
2.4
EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla v probíhajících jednáních v rámci WTO nebo v současných jednáních EU o oblasti environmentálních produktů a služeb a provádění stávajících dohod WTO zajištěna soudržnost mezi cíli volného obchodu a provádění cílů udržitelného rozvoje.
1
Zářijový Summit OSN v New Yorku.
2
Stanovisko EHSV k tématu Důstojný život pro všechny: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost, Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 144.
3
Stanovisko EHSV k tématu Zapojení občanské společnosti do rozvojových politik a do rozvojové spolupráce EU, Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 28.
4
Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Sociální ochrana v rámci rozvojové spolupráce Evropské unie, Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 82.
5
Stanovisko EHSV k tématu Zapojení soukromého sektoru do rozvojového rámce na období po roce 2015, Úř. věst. C 67, 6.3.2014, s. 1.
6
Stanovisko REX/410 k tématu Úloha udržitelného rozvoje a zapojení občanské společnosti do samostatných investičních dohod EU se třetími zeměmi, Brusel, 19. března 2015, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
7
Stanovisko REX/359 k tématu Obchod, růst a rozvoj – Uzpůsobení obchodní a investiční politiky potřebám zemí, které to nejvíce potřebují, Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 77.
8
Stanovisko REX/438 k tématu Euromed – cíle na období po roce 2015, odstavec 6.4, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 4/12
2.5
Všechny dohody o obchodu a investicích by měly být v souladu s kritérii udržitelného rozvoje, včetně jejich dopadu na zaměstnanost, zranitelné osoby a rovnost žen a mužů. Neměly by rozvíjejícím se zemím bránit ve zvládání krizí, regulaci kapitálových toků, uplatňování spravedlivého zdanění a poskytování základních veřejných služeb. EU by měla provádět plnohodnotná posouzení dopadů na udržitelnost (zejména u dohod o hospodářském partnerství) a zaměřovat se přitom obzvláště na právo na rozvoj a zvláštní práva – právo na potraviny, zdraví a spravedlivou mzdu – a zohlednit i dopad na zranitelné skupiny.
2.6
Globální konsensus pro udržitelný rozvoj musí respektovat základní lidská práva a zaměřit se na prevenci konfliktů a budování míru, odstraňování nerovností v sociální oblasti, řádnou správu věcí veřejných, podporu místních demokratických samospráv, posílení role žen a zapojení soukromého sektoru do rozvoje. Členové OSN by za tímto účelem měli přijmout, prosazovat a ratifikovat mezinárodní právní nástroje, úmluvy, dohody a předpisy9. Sdělení Evropské komise Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 201510 považujeme za dobré východisko pro nadcházející jednání a vyzýváme EU, aby v nich hrála přední roli.
3.
Obecné připomínky
3.1
EHSV zdůrazňuje potřebu holistického přístupu k udržitelnému rozvoji. Za svůj rozvoj je prioritně zodpovědná každá země a globální komunita zodpovídá za vytváření usnadňujícího mezinárodního prostředí příznivého pro udržitelný rozvoj všech zemí, zahrnujícího péči o globální veřejné statky, zachování přírodních zdrojů, stabilní finanční trhy, otevřený mezinárodní obchod, řízenou migraci a cílenou podporu technologického rozvoje zaměřeného na udržitelný rozvoj.
3.2
Předpokladem realizace SDG je mobilizace všech dostupných finančních zdrojů. Podle odhadů UNCTAD11 roční potřeby investic v rozvojových zemích pro splnění klíčových cílů udržitelného rozvoje v letech 2015 až 2030 představují 3,9 bilionů USD, s tím, že kolem 2,5 bilionů USD není pokryto.
9
Úmluva OSN ze dne18. prosince 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen, Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, úmluva č. 189 o ochraně pracovníků v domácnosti a úmluva č. 184 o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a jeho opční protokol atd.
10
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015, COM(2015) 44 final, 5. února 2015.
11
The Global Development Financing Landscape - Who can contribute what?, James Zhan, ředitel, vedoucí skupiny pro investice a podnikání, World Investment Report, UNCTAD, předneseno na veřejném slyšení v Evropském parlamentu dne 24. února 2015.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 5/12
3.3
EHSV sdílí přesvědčení, že ve světě existuje dostatek využitelných zdrojů financování. Vedle oficiálních zdrojů12 existují skryté zdroje, jako je financování válečných aktivit a konfliktů ve světě. Disponibilitu zdrojů rovněž omezují zejména daňové úniky, šedá ekonomika a ilegální finanční transfery, proti kterým je třeba systematicky bojovat.
3.4
Hledání a mobilizaci zdrojů nelze oddělit od požadavku na jejich řádné využívání. Je třeba se nadále řídit zásadami účinnosti a efektivnosti rozvojové pomoci odsouhlasenými v Monterrey, Dohá a Pusanu a rozhodně čelit nehospodárnému a neúčelnému využívání všech forem finančních i nefinančních zdrojů určených na rozvoj.
3.5
Rozvojová pomoc by neměla být hodnocena jen podle své výše, ale měla by být posuzována její kvalita a přínos pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a zlepšení života lidí. K tomu je potřeba vytvořit nové indikátory zahrnující hodnotová kritéria a posílit statistické úřady rozvojových zemí včetně předávání know-how a vzájemných informací.
3.6
Sladění zájmů soukromého sektoru s veřejnými cíli by napomohla širší participace organizací celého spektra občanské společnosti na formulování národních cílů a plánů rozvoje. Jejich společným zájmem je prosazení zásad transparentnosti, otevřenosti veřejných zakázek, efektivity a účelnosti vložených prostředků a odpovědnosti veřejných činitelů za implementaci přijaté strategie rozvoje.
3.7
Ke splnění své úlohy v rozvoji potřebuje soukromý sektor příznivé podnikatelské prostředí zahrnující dodržování obecně uznávaných demokratických zásad právního státu, které usnadní zakládání a růst podniků, sníží byrokracii, zvýší transparentnost, omezí korupci a povzbudí investice. Je třeba, aby se soukromý sektor řídil mezinárodně uznávanými zásadami společenské odpovědnosti podniků, dodržoval základní ekonomická a sociální práva a požadavky udržitelného rozvoje a vytvářel nová pracovní místa v souladu s Agendou důstojné práce MOP.
3.8
EHSV vyzývá k větší koordinaci a soudržnosti všech politik EU souvisejících s udržitelným rozvojem13, aby se předešlo případům dublování, překrývání, fragmentace a někdy i rozporuplnosti přístupů a aby se prohloubila systematická koordinace bilaterální rozvojové pomoci členských států zaměřené na realizaci SDG.
12
Výše aktiv v bankách se odhaduje na 121 bilionů USD, v penzijních fondech 34 bilionů, v pojišťovnách 28 bilionů, v nadnárodních společnostech 25 bilionů a v suverénních investičních fondech 6,5 bilionů.
13
Jako je obchod, zemědělství, tvorba pracovních míst, sociální ochrana, změna klimatu, energetika, ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti, doprava, zdraví, výrobková a spotřebitelská politika, regionální a městský rozvoj, migrace a potírání korupce a praní špinavých peněz.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 6/12
4.
Konkrétní připomínky
4.1
Oficiální rozvojová pomoc (ODA)
4.1.1
Přesto, že ODA nemůže pokrýt veškeré potřeby rozvojové pomoci, bude nadále nezbytná pro obyvatele zemí nejméně rozvinutých, zasažených ozbrojeným konfliktem, ohrožených přírodními katastrofami, epidemiemi a žijící na izolovaných ostrovech a v zemích bez přístupu k moři.
4.1.2
Prostředky ODA by měly být využívány prioritně pro likvidaci chudoby v chudých a zranitelných zemích. EHSV poukazuje na to, že chudoba vzrostla i v zemích se středním příjmem v důsledku nerovného rozdělení bohatství. Je třeba využít pákového efektu ODA k mobilizaci všech zdrojů pomoci včetně soukromých investic na odstranění chudoby.
4.1.3
EHSV žádá Komisi a Radu, aby pro jednání na konferenci v Addis Abebě dohodly jasnou společnou evropskou pozici ohledně ODA. EU by měla potvrdit závazek poskytovat celkovou ODA ve výši 0,7 % HNP a 0,15– 0,20 % HNP jako ODA pro nejméně rozvinuté země. EHSV upozorňuje, že opatření na ochranu klimatu, o nichž se bude jednat na konferenci v Paříži v prosinci 2015, si vyžádají dodatečné zdroje.
4.1.4
Samotné údaje o výši ODA neukazují na kvalitu a výsledky poskytnuté pomoci a její skutečné dopady na rozvoj přijímající země. EHSV podporuje návrh Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) OECD, aby vedle ODA byla sledována rovněž pomoc a podpora udržitelnému 14 rozvoji poskytovaná mimo rámec ODA . Nefinanční podpora má mnohdy větší rozvojový přínos pro danou zemi než pomoc finanční (například vzdělávání, sdílení zkušeností, transfery technologií a know-how, vědecko-technická spolupráce).
4.1.5
Rozpočtová podpora rozvojových zemí by měla mít vždy konkrétní rozpočtové určení a stanovenou společnou odpovědnost dárce a příjemce za skutečné využití této formy pomoci pro realizaci SDG při dodržování mezinárodně uznávaných pravidel finančního řízení a kontroly, včetně rozhodných podmíněných ustanovení a opatření k potírání a prevenci korupce. Samo financování EU by mělo být spolehlivě chráněno před korupcí. Výbor doporučuje využít zkušeností z provádění evropské politiky soudržnosti i v rozvojových zemích k lepšímu a cílenějšímu zaměření rozvojových prostředků na SDG a k důslednější kontrole jejich použití a hodnocení dosažených výsledků.
4.2
Domácí zdroje
4.2.1
EHSV je přesvědčen, že význam jak veřejných, tak i soukromých domácích zdrojů pro rozvoj bude v nadcházejícím období výrazně růst.
14
TOSSD – Total official support for Sustainable Development.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 7/12
4.2.2
Ke zvýšení objemu a efektivity využívání domácích zdrojů je nutné neustále bojovat proti nezákonným finančním tokům, praní špinavých peněz pocházejících z protiprávní činnosti, včetně neformální práce, obchodování s migranty či vývozu nezhodnocených odpadů. Dále je potřeba zlepšit výběr daní, potírat korupci a kriminální činnost a integrovat rozsáhlý neformální sektor do řádné ekonomiky. Je třeba rozvojovým zemím pomoci uskutečnit zásadní fiskální reformu a zlepšit řádnou daňovou správu. EHSV požaduje, aby EU aktivněji usilovala o dosažení mezinárodních dohod o boji proti daňovým únikům, daňovým rájům a ilegálním finančním tokům a zlepšení spolupráce s Centrem pro daňovou politiku a administrativu OECD a Daňovým výborem OSN.
4.2.3
Domácí soukromé investice, ať již přímé nebo portfoliové, dnes několikanásobně převyšují zahraniční investice. Je třeba je zaměřit na rozvojové cíle, například vhodnými pobídkami či prostřednictvím řádně připravených a zajištěných PPP projektů, aby se staly významným nástrojem pro dosažení SDG.
4.2.4
Nevyužitý potenciál domácích zdrojů mají zejména rozvojové země s nerostným bohatstvím, kde přes poměrně vysoké státní příjmy žije většina obyvatel v bídě a budování vlastní ekonomiky, infrastruktury a sociálních služeb je zanedbáváno. Metody některých zahraničních investorů do těžebního průmyslu v rozvojových zemích jsou oprávněně kritizovány občanskou společností, která volá po dodržování základních standardů ochrany životního prostředí, sociální ochrany dělníků, transparentnosti placení daní a převodů zisků 15 do zahraničí a podávání zpráv v souladu s Pravidly OECD pro nadnárodní podniky . EHSV vítá aktivity k nápravě situace, jako je Extractive Industries Transparency Initiative16.
4.3
„Blending“ a PPP
4.3.1
EHSV je přesvědčen, že tam, kde možnosti vlád realizovat nezbytné investice z veřejných zdrojů nejsou dostatečné a tyto investice zejména v oblasti infrastruktury, ale též ve veřejných službách, nejsou komerčně proveditelné, je třeba využít partnerství veřejného a soukromého sektoru a financovat projekty PPP prostřednictvím „blendingu“ v souladu s doporučeními 17 OECD .
4.3.2
Projekty PPP musí být připraveny v souladu s rozvojovou strategií dané země na základě studií proveditelnosti, zohledňovat ex-ante faktory udržitelnosti a dodržovat zásady transparentnosti, sdílené odpovědnosti, vymahatelnosti závazků. Sociální partneři a další zástupci občanské společnosti by měli být zapojeni do posuzování přínosu těchto projektů pro udržitelný rozvoj a sledovat dodržování platných konvencí MOP.
4.3.3
„Blending“ by se měl rovněž využívat u sociálního podnikání a udržitelných projektů integrace zranitelných skupin společnosti do ekonomického prostředí.
15 16 17
http://www.oecd.org/corporate/mne/48004323.pdf. https://eiti.org/. http://www.oecd.org/governance/budgeting/PPP-Recommendation.pdf.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 8/12
4.4
Zahraniční investice
4.4.1
V roce 2013 dosáhl příliv přímých zahraničních investic (PZI) do rozvojových zemí 778 miliard USD, jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji je však mnohdy nejednoznačný. Jen 2 % z celkových PZI do rozvojových zemí jde do nejméně rozvinutých zemí. V subsaharské Africe jdou PZI přednostně do těžebního průmyslu bez bližšího příspěvku k ostatní ekonomice. Nové investorské země, jako je Čína, Brazílie, Indie a další, by měly ve svých investicích v rozvojových zemích zohledňovat zásady udržitelného rozvoje.
4.4.2
Podle studie nevládní organizace EURODAD o financích rozvojových zemí v roce 2014 odtéká z rozvojových zemí dvojnásobek finančních zdrojů oproti těm, které do těchto zemí přijdou ze zahraničí včetně ODA, PZI, charity, převodů zisků, úspor a dalších zdrojů18. Je třeba usilovat o to, aby byly tyto prostředky v maximální možné míře reinvestovány ve prospěch udržitelného rozvoje v přijímajících zemích.
4.4.3
Národní strategie rozvoje by měly zahrnovat také podporu investic. Pro získání PZI a jejich nasměrování na SDG je třeba vytvářet příznivé podmínky, jako je mír, stabilita, dobrá správa. Rozvojové země by měly zahrnout SDG také do uzavíraných investičních dohod a nabízet odpovídající záruky za tyto investice. EHSV doporučuje, aby agentury a finanční instituce na podporu investic ve vysílajících zemích a agentury na podporu investic přijímajících zemí navázaly přímou technickou spolupráci provázanou s národní strategií udržitelného rozvoje.
4.4.4
Je nutné podporovat investice s dopadem, které zajistí určitou ziskovost v krátkodobém výhledu, ale poskytnou možnost dlouhodobé ziskovosti díky svým sociálním účinkům, jako je budování kapacit nebo životní prostředí, které by vedly k udržitelnému rozvoji.
4.5
Inovativní a doplňkové formy financování
4.5.1
Perspektivním nástrojem pro financování menších rozvojových projektů je skupinové financování19 a investování. EHSV upozorňuje, že je třeba tyto nástroje urychleně definovat a připravit a schválit pro ně odpovídající regulatorní rámec, jak to doporučil ve svém stanovisku20.
18
http://www.eurodad.org/Entries/view/1546315/2014/12/15/The-State-of-Finance-for-Developing-Countries-2014.
19
infoDev, Crowdfunding’s Potential for the Developing World, 2013, infoDev, Světová banka – odbor financí a rozvoje soukromého sektoru.
20
Stanovisko EHSV k tématu Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii, Brusel, Úř. věst. C 451, 16.12.2014.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 9/12
4.5.2
EHSV oceňuje rostoucí počet mezinárodních charitativních fondů, nadací a programů na podporu udržitelného rozvoje, jako jsou například Globální fond pro boj proti HIV, TBC a malárii, Globální partnerství pro vzdělávání, Aliance GAVI na podporu očkování dětí v nejméně rozvinutých zemích atd. Tyto fondy a nadace, kde spolupracují veřejné instituce se soukromými dárci a nevládními organizacemi, by měly zlepšit koordinaci svých aktivit a zaměřit je na SDG.
4.5.3
Prostředky určené na ODA, pokud nejsou momentálně alokovány na rozvojové projekty, by mohly být umístěny v rozvojových investičních fondech a v zajištěných dluhopisech tak, aby krátkodobě generovaly výnosy a přispívaly k další tvorbě zdrojů21. To by v delším časovém horizontu pomohlo zvětšit objem potřebných prostředků pro rozvojovou pomoc 22.
4.5.4
EHSV vítá některé návrhy Vedoucí skupiny pro inovativní financování rozvoje a podporuje snahy vytvářet nové zdroje financování SDG. Je však nutné, aby tyto nové zdroje byly uplatňovány důsledně globálně, neohrozily konkurenceschopnost příslušného odvětví a jejich použití pro SDG bylo transparentní. EHSV by uvítal dobrovolnou celosvětovou iniciativu bankovního sektoru s cílem přispět k financování mezery mezi potřebami a zdroji dostupnými k dosažení cílů udržitelného rozvoje.
4.5.5
Jedním z málo využívaných zdrojů jsou finance pocházející od diaspory, tedy převody jejich úspor v zemích původu, které by mohly být využity též k plnění SDG. Je třeba prosadit snížení nákladů na převody úspor. Příslušníkům diaspory by měly být nabízeny vzdělávací a pobídkové programy podporující jejich zájem o investování do rozvojových projektů, které by jim zhodnotilo jejich úspory a zároveň přispělo k plnění SDG.
4.6
Financování mikropodniků, malých a středních podniků
4.6.1
Mikropodniky a malé a střední podniky, představující hlavní potenciál růstu a vytváření nových pracovních míst, se potýkají s nedostatečným přístupem k financím. Tento problém je palčivý zejména v nejméně rozvinutých zemích, a proto je třeba hledat nástroje, jak zde usnadnit přístup mikropodniků a malých a středních firem k finančním zdrojům. Je nutné při tom respektovat odlišnosti forem podnikání v rozvojových zemích, kde převládají mikropodniky, drobní obchodníci a malé rodinné farmy v zemědělství.
21
Jednoleté rozpočtové určení prostředků na ODA tyto možnosti zcela vylučuje.
22
Belgická investiční organizace (BIO) založená vládou na podporu podnikatelského sektoru v zemích Afriky část svých financí určených pro půjčky podnikatelům převáděla do dalších investičních fondů a postupně je podle potřeby čerpala zpět.
23
23
http://www.leadinggroup.org/rubrique69.html.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 10/12
4.6.2
Existuje mnoho různých systémů mikroúvěrů pro malé a střední podniky. Výbor za nejúčinnější považuje systémy využívající aplikace pro mobilní telefony. Vítá také mikroúvěry využívané k financování projektů zelené energie a oceňuje iniciativy k poskytování mikroúvěrů s nulovým úrokem. Chybějí půjčky pro malé a střední firmy (10 tisíc – 200 tisíc USD), které by mohly nahradit kapitálový leasing a další nástroje. K tomu je nutné podpořit rozvoj finančního trhu a místních bank, včetně místních zástupců.
4.6.3
Součástí podpory malých a středních podniků ze strany rozvinutých zemí by mělo být předávání zkušeností, manažerských znalostí, technického know-how, školení ve finančním řízení, vzdělávání ve finanční gramotnosti a podpora jejich zapojení do hodnotových dodavatelských řetězců. EU by měla doporučit využít principy své směrnice o opožděných platbách ke zlepšení financování malých a středních podniků.
4.6.4
Mikropodniky, malé a střední podniky působící v zemědělství je třeba ochránit před investičními praktikami zaměřenými na zabírání půdy, které vedou k jejich likvidaci. Napomohlo by jim též vytváření nástrojů pojištění proti dopadům klimatických změn. V rozvojových plánech je třeba nezapomínat na podporu podniků sociální ekonomiky, které mohou sehrát významnou roli při plnění SDG.
4.6.5
Důležité pro ekonomický a sociální rozvoj je zajištění přístupu k finančním nástrojům, jako jsou základní bankovní účet nebo finanční aplikace pro mobilní telefony, nejširším vrstvám obyvatel rozvojových zemí.
4.7
Zapojení občanské společnosti do rozvojové pomoci
4.7.1
Občanská společnost v rozvinutých zemích, včetně sociálních partnerů a nevládních organizací, je přímým aktérem rozvoje a sehrává rovněž důležitou roli při zaměření rozvojové spolupráce a monitorování její efektivnosti24.
4.7.2
Je třeba systematicky podporovat vznik a zlepšování systému kontroly procesů a výsledků rozvojové pomoci v jednotlivých zemích s přímým zapojením relevantních organizací občanské společnosti, což přispěje k odhalování a odstraňování překážek realizace SDG. EHSV má v této oblasti dlouholeté pozitivní zkušenosti z činnosti společných výborů, platforem a poradních orgánů, jako je výbor pro sledování AKT-EU, EU-latinskoamerické a karibské schůzky organizované občanské společnosti a další.
24
Development Policy Forum www.friendsofeurope.org/policy-area/global-europe/, Policy Forum on Development www.uclg.org.
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 11/12
4.7.3
Přímými poskytovateli rozvojové pomoci jsou také sociální partneři. Odborové svazy rozvinutých zemí realizují sociálně zaměřené rozvojové projekty a podporují institucionální rozvoj partnerských odborových organizací. Organizace zaměstnavatelů, obchodní komory, asociace malých a středních podniků a odvětvové svazy uskutečňují společné projekty s partnerskými podnikatelskými organizacemi v rozvojových zemích a předávají jim své zkušenosti.
4.7.4
Nezastupitelnou roli hrají v rozvojové pomoci nevládní organizace jak v rozvinutých tak i rozvojových zemích. Jsou aktivní zejména při překonávání následků humanitárních a přírodních katastrof a v sociální oblasti, ve zdravotnictví, genderových otázkách, vzdělávání atd. Mobilizují rovněž prostředky široké veřejnosti, pořádají sbírky, osvětové akce atd. Zajímavým příkladem je také financování vzdělání formou „ adopce na dálku“, která pomáhá navazovat mezilidské vztahy mezi běžnými občany.
4.7.5
EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby podpořila aktivity organizací občanské společnosti EU zaměřené na naplňování SDG odpovídajícím financováním programů zaměřených na budování institucí občanské společnosti v partnerských zemích. EHSV připravuje v současné době informační zprávu, která doporučí modely efektivního zapojení občanské společnosti do implementace a monitorování rozvojové agendy po roce 2015, která doplní toto stanovisko.
V Bruselu dne 2. července 2015 předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Henri Malosse _____________
REX/441 – EESC-2015-01637-00-03-AC-TRA (EN) 12/12
